Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Budějovický Budvar


Pivní.info


Velmi nudné pivo

[pondělí, 6. únor 2012]












Sládkovi z Budvaru se splnil sen

[středa, 14. prosinec 2011]

Budvar nebo Prazdroj? Nebudu se stavět do tábora ani jedné značky, podstatné ovšem je, že vrchní sládci obou našich nejslavnějších pivovarů jsou absolventy VŠCHT Praha. V Budějovicích má sice inženýr Adam Brož na své vizitce napsáno „výrobně-technický ředitel“, ale že je pěkně postaru vrchním sládkem, zjistí třeba každý návštěvník přilehlé pivovarské restaurace. Jeho podpis s podtitulem „vrchní sládek“ spatří lační návštěvníci hned na první stránce jídelního lístku.

Foto

Rodák z Českých Budějovic zamířil na VŠCHT do Prahy cíleně. Věděl, že potravinářský průmysl je v Budějovicích a kraji vůbec silný a protože se chtěl vrátit, zvolil potravinářskou fakultu. „Budějovický Budvar a práce v něm, to byl v té době jenom sen. Už tehdy to byla firma velmi dobře postavená, prostě prestižní záležitost,“ vzpomíná dneska. Školu absolvoval s červeným diplomem, aniž by měl během těch pěti let slabé chvilky, natož krizi. „Do školy jsem nastupoval s tím, že mě studia baví, že obor chci dělat a dělat dobře, což znamená věnovat patřičný čas a úsilí. Studium jsem nešidil, opravdu jsem mu dal, co šlo, a musím říci, že se mi to vrátilo. Především v jedné věci – spousta lidí říká, že teorie je jedna věc, ale praxe je něco docela jiného. Já to popírám. Teorie dává perfektní základ, pokud je dobře zvládnutá a když přijdete do praxe, která má samozřejmě svá specifika, tak se tyto dvě sféry prolnou, nevylučují se, nepopírají se. Naopak, jsou to dvě doplňkové části, které jedna bez druhé nefungují.

Ani ona pověstná Achillova pata, jímž je pro mnoho mladých lidí po absolutoriu řízení nějakého kolektivu, pro inženýra Brože nepředstavovala velký problém. Jak to? „Ano, na řízení lidí se není možné připravit ze sta procent předem. Ale s praxí to, co na začátku chybí postupně do mozaiky zapadne. Kdybychom řekli, že mě vysoká škola nepřipravila na řízení lidí vůbec, není to pravda.

Tvrdí, že už i na škole se přeci člověk setkává s lidmi na různých úrovních řízení a pokud jen prostě vnímá, ví, že existuje nějaká hierarchie. Že ve společnosti existují autority, že je dobré ctít pomyslnou pyramidu podřízenosti a vzít si z toho zkušenost, i to studenta připravuje na praxi. A byť připouští, že přednášky z oboru komunikace a psychologie řízení by byly užitečné, praktickou část nenahradí. „Ta hlavní příprava, alespoň jak já ji chápu, spočívala v tom, že nás teorie dokonale připravila na všechny procesy. Když jsem přišel do pivovaru, proces jsem dokonale znal a začátek byl jednoduchý. Začínal jsem jako mistr varny, měl jsem pod sebou 17 lidí a oni rychle pochopili, že to co řídím perfektně znám, že vím, o čem rozhoduji a po poměrně krátké době řízení přirozeně fungovalo. To je můj osobní pocit, je samozřejmě jasné, že řízení lidí je hlavně otázka komunikace s nimi. Pokud by někdo své poznatky aplikoval necitlivě a psychologickou stránku podcenil, tak se s úspěchem nesetká.“ Inženýr Brož přiznává, že existovala i některá bílá místa, kdy nevěděl, ale tvrdí, že na takové situace škola prostě nemůže připravit.

Po nástupu si prošel v pivovaru pomyslné kolečko po provozech. Dle tehdejší potřeby pivovaru se mu standardních šest měsíců protáhlo na rok – a nikdy nelitoval. „Byl to dobře investovaný čas. Po dalším roce ve funkci mistra varny jsme ji totiž celou rekonstruovali a já při tom mohl využít znalostí, které jsem právě při ročním kolečku získal. Rekonstrukce, automatizace, nové věci, měl jsem velké štěstí, že jsem u toho mohl být.

Po třech a půl letech na pozici mistra se z inženýra Brože stal technolog, což byla mnohem víc pozice dohlížecí; stal se z něj skutečně specialista napříč výrobním procesem celého pivovaru. „Naše pyramida je velmi nízká, shora – sládek (dnes výrobně-technický ředitel), pod ním podsládek, což je vedoucí výrobního oddělení, a technolog pracuje přímo pod ním. Je to pravá ruka vedoucího výroby a dohlíží na technologické procesy.

I když postoupil po firemním žebříčku, stýskalo se mu po lidech, po každodenní práci s nimi, po řízení. „Po půl roce na pozici mistra varny už člověk dokáže uplatnit principy, kam kolektiv a celé středisko směřovat. Po třech letech, co jsem na varně strávil, už byl vidět výsledek. Lidé fungovali tak, jak měli, předávali si potřebné informace, prostě výsledek se dostavil a to přináší opravdu pocit uspokojení. Technolog – to byla pozice odborného specialisty. Ale samozřejmě i ta mi přinesla své: pronikl jsem do detailu do dalších částí pivovarské technologie. Pocítil jsem také potřebu doplnit si dále vzdělání a začal jsem na VŠCHT Praha studovat v doktorském studijním programu, obor Biotechnologie. Myslím, že je nutné uplatňovat nejnovější vědecké poznatky v praxi a do tématu je potřeba mnohdy proniknout opravdu hluboko. Kontakt se školou jsme jako pivovar nikdy nepřerušili. Manažer a specialista v oboru jsou dva různé světy, avšak výrobně-technický ředitel, tedy sládek, pořád zůstává pivovarským technologem a je potřeba, aby znal nejnovější poznatky.

Je třeba říci, že je inženýr Brož s doktorskými studiji těsně před cílem. Zkoušky už má za sebou, zbývá disertační práce. A nedá mi to, abych se nezeptala, co bude studovat za 10 let, až pocítí, že už není na úrovni doby? „Určitě to bude vzdělávání v oblasti manažerských studií, tato potřeba s ohledem na moji současnou pozici nastává.

Ale vraťme se zpět, protože po třech letech na pozici technologa se z mladého inženýra stal podsládek. Což byla opět řídící funkce, ale vyšší. Řídil 120 lidí a zjistil, že je to obtížnější úkol než poznal jako mistr. Tady má svůj vliv i práce řídících pracovníků o úroveň níž. „Při práci s lidmi je pro mě hlavní, abychom si rozuměli, abychom věděli, o čem mluvíme, tedy jasná a čistá komunikace a vzájemná čitelnost. Setkal jsem se totiž také s tím, že dva lidé bojovali za stejnou věc a přesto vedli spor, nerozuměli si, každý hovořil jinými termíny, zastával jinou filosofii a vypadalo to, že se přou. To velmi komplikuje a brzdí celé řízení na všech úrovních.

Inženýr Adam Brož neomezuje svůj vztah k pivu jen na Budějovický Budvar. „Spousta lidí se ptá, zda my z pivovaru pijeme vůbec pivo jiných značek. Jsem přesvědčen, že Budvar je nejlepší pivo mezi ležáky, i když to zní frázovitě a ne všichni by mi to věřili. Ale aby člověk takové tvrzení vyslovil, musí vědět, co je kolem. Sbírám spolu s mými kolegy, hlavně vedoucím varen a pracovníky výzkumného oddělení zkušenosti nejen v práci, ale působíme na některých světových akcích jako odborní porotci. Aby se člověk mohl stát degustátorem, musí rozlišovat chuti. Máme za sebou degustační zkoušky a musíme umět rozlišit např. různé defekty piva. To je však jenom základ pro to, aby člověk mohl ochutnávat, aby se jeho výsledky a názory braly vážně. To, co následuje potom, když jsme dostali certifikát degustátora, to už je jen dlouhé sbírání zkušeností, cestování a získávání rozhledu v pivním světě. Říkám záměrně rozhledu, protože naše republika a pivo jsou dva neoddělitelné termíny a mnohým se pivo vybaví ihned po vyslovení pojmu „české země“. Ale musím říci, že Česko je silně konzervativním pivním trhem a mnoho českých pivařů netuší, co svět v oblasti piva nabízí. Spousta českých pivařů se fixuje – a pro nás je to dobře – na kvalitní ležáky, které se tu vyrábějí opravdu vynikající, ale už vůbec netuší, co v jiných pivních kategoriích ve světě existuje. Kdyby ochutnali produkty některých velmi odlišných kategorií, ani by nevěřili, že to je také pivo.

Inženýr Adam Brož se letos zúčastnil největší světové akce svého druhu. World Beer Cup se pořádá jednou za dva roky a letos se konal v Chicagu. „Bylo tam více než 90 pivních kategorií a zkušenost s pivy, která chutnají různě exoticky, je velmi zajímavá. Z každé takové akce si člověk odveze nějaký dominující zážitek. Letos to bylo pivo s chutí čokolády, dílo jednoho amerického minipivovaru. Chuti čokolády se docílilo skladbou speciálních sladů. Ten vzorek vzhledem k našim národním zkušenostem byl opravdu výjimečný, chuť čokolády naprosto skvělá a fantastická. Mnozí Češi by ale samozřejmě řekli, že něco takového nemá v pivu co dělat,“ usmívá se vrchní sládek Budvaru.

Při představě, že vzorků na akci bylo zhruba tři tisíce pro více než stovku degustátorů z celého světa, si člověk říká, kolik toho asi musí chudák degustátor ochutnat. „Byli jsme rozděleni do komisí o 9 – 12 lidech, ve dvou intenzivních degustačních dnech se degustovalo tak 10 – 15 kategorií a od každého 5, 10, 15 vzorků, některé kategorie byly ještě méně početné. Počet degustovaných vzorků se mohl pohybovat kolem stovky. Neutralizovali jsme vodou a bílým pečivem.

Inženýr Brož považuje za nesmírně zajímavou pivní zemi Belgii. Neopomíjí samozřejmě ani Německo, ale v Belgii jsou piva mnohem odlišnější od našich. „Jsou to piva spontánně kvašená speciálními kulturami, které jsou charakteristické mikroflórou některého regionu. To, co rozhodně stojí za ochutnání, jsou piva typu Lambic a pak piva, kde se do technologie kromě surovin pivu blízkých přidává i ovoce. Základem je pořád Lambic, ale přidává se například malina, višeň, broskev, černý rybíz a další druhy. Malina je velmi zajímavá, chuťově nesmírně výrazná. Ale mám zkušenost, že když takové pivo ochutnali Češi – a nikdy tomu nebylo jinak – tak tvrdili, že je to limonáda.

Inženýr Adam Brož je desátým sládkem Budějovického Budvaru. Jeho předchůdce strávil na této pozici 24 let. Pokud by šlo všechno stejně, tak má pan inženýr před sebou ve funkci ještě více než dvě desítky let. „Takhle se na to nedívám. Můj předchůdce po takové době zvládal všechny rutinní záležitosti naprosto bezpečně, v podstatě se dalo říci, že ho nemohlo nic překvapit, ale nečekané situace život přináší vždycky, i po takové době. Pracovali jsme spolu nějaký čas, já na jiných pozicích, on jako vrchní sládek, neboli výrobně-technický ředitel. Čerpal a filtroval jsem pro sebe z této zkušenosti důležité momenty, ale filosofii řízení a to ostatní si tvořím samozřejmě sám. Víte, každý rok na téhle pozici je nová zkušenost a pro pivovarníka je to velmi vysoké ocenění. A přidám-li k tomu, že jde o Budvar, tím spíš. Je to pivovar v místě mého bydliště, citová vazba vznikla už dávno. Pak jsem do pivovaru přišel, poznal lidi… Firma není jenom to zařízení, to jsou hlavně ti lidé. Myslím, že je tady co mít rád.

Zdroj: VŠCHT Praha

http://www.vscht.cz/homepage/absolventi/success/broz


Budějovický Budvar uvedl do zkušebního provozu stáčírnu pětilitrových soudků za čtyři miliony korun od německé firmy Esau & Hueber. Zařízení má kapacitu 300 soudků za hodinu. Pivo v těchto obalech dodává pivovar na trh již přes deset let, dosud ale jejich plnění probíhalo v Německu. Loni v nich Budvar prodal 2800 hektolitrů ležáku, z toho asi 75 procent směřovalo na export. Nejvíce k našim západním sousedům.

Plnění soudků přímo v pivovaru nám umožní rychleji reagovat na požadavky zákazníků, dovolí stáčet i malé akční série a sníží ekologickou zátěž na výrobu, neboť zcela odpadne transport piva do stáčírny v Německu a plných soudků zpět do pivovaru,“ řekl manažer Budvaru Dalibor Čáp.

Zdroj: Euro | Autor: David Vagaday

http://www.euro.cz/id/1lmim2avo7mzz1egg2dwhxc0vh/detail.jsp?id=105380


Budvar letos investuje přes 400 miliónů

[úterý, 15. listopad 2011]

Národní podnik Budějovický Budvar letos investuje do svého dalšího rozvoje přes 400 miliónů korun. To je dvakrát víc než loni. Nejnovější investicí je koupě a instalace stáčecí linky pro pětilitrové soudky, řekl Právu ředitel pivovaru Jiří Boček.

Linku spustíme koncem listopadu. Budeme schopni zase přinést větší rozmanitost obalových formátů pro jednotlivé výrobky a značky našeho podniku,“ uvedl Boček. Nová stáčecí linka bude mít výkon 300 kusů za hodinu a pivovar do ní investoval 170 000 eur (asi 4,2 miliónu korun).

Pivovar nyní v soudcích o objemu pět litrů prodává asi 3000 hektolitrů světlého ležáku ročně. „Tento formát obalů vidíme jako perspektivní a do budoucna očekáváme, že se prodeje tohoto formátu balení budou dále zvyšovat jak v tuzemsku, tak při exportu,“ věří ředitel.

Pětilitrové soudky dosud pro budějovický pivovar plní firma v Německu. „Přesunem stáčení do Budvaru získáme vyšší stupeň kontroly nad jakostí, získáme větší flexibilitu pro uspokojování požadavků našich zákazníků, především co se týká rychlosti dodávek, a nebude nutné realizovat transporty piva do SRN a zpět,“ poznamenal Boček.

To vše podle něj přinese snížení výrobních nákladů i ekologické zátěže. Pivovar navíc na nové lince zaměstná vlastní pracovníky.

Pivovar bojuje se zdražováním energií

Už v březnu Budvar například zprovoznil novou část linky na stáčení piva do skleněných láhví za 140 miliónů korun. Nová technologie zvýšila výkon stáčecí linky a uspoří obalový materiál za zhruba 500 000 korun ročně. „Tím, že jsme dokončili instalaci strojů na lahvové lince, jsme zvýšili také počet možností obalových formátů z 11 na 27,“ upozornil Boček.

Pestrost nabídky piva z hlediska různých druhů obalů, ale třeba i příchutí, je podle něj důležitá proto, že nejen v Česku, ale celosvětově se spotřeba piva postupně přesouvá z restaurací a barů do domácností, které je nakupují v obchodech.

Další desítky miliónů investuje letos budějovický pivovar do úspor energií. „Jen u tepla vzrostly v posledních pěti letech náklady zhruba o 65 procent. K tomu je nutné připočíst stále vyšší výdaje za elektřinu,“ vysvětlil současné kroky k energetickým úsporám Boček.

Například výměna nerezových akumulačních nádrží na horkou vodu by měla přinést roční úsporu energie přes jeden milión korun. Desetimiliónová investice by se podniku mohla vrátit už za osm let.

Mezi další letošní investice Budvaru patří třeba i uvedení přepravek, jejichž držadla jsou vyrobena z měkkého, avšak vysoce odolného materiálu, který zamezí nepříjemným otlakům prstů při manipulaci. Pivovar také začal používat nevratné sudy KeyKeg, ve kterých bude dodávat pivo zejména do vzdálených zemí. Jejich zavedení by pivovaru mohlo pomoci posílit jeho pozice ve vzdálených turistických destinacích a v zemích, kde je s vratnými sudy problém.

Tržby i export možná překonají loňská čísla

Budějovický Budvar loni vyvezl do zahraničí 604 791 hektolitrů piva, což je nejvíc v jeho 115leté historii. Meziročně se export zvýšil o 4,3 procenta, přičemž budvarské pivo se vyváží už do šedesátky zemí světa. „Zatím to vypadá, že bychom loňský objem vývozu mohli překonat,“ prozradil Právu Boček s tím, že ve srovnání s loňskem jsou letos „lehce lepší“ i celkové tržby pivovaru.

Ty sice loni meziročně klesly o pět procent na 1,9 miliardy korun, čistý zisk pivovaru ale stoupl o 34 miliónů na 174 miliónů korun. Jaký hospodářský výsledek bude mít Budvar letos, nechce zatím Boček předjímat s tím, že do konce roku je stále ještě daleko. Šéf národního podniku nicméně očekává, že pivovar za letošek mírně zvýší svůj tržní podíl v ČR, který nyní přesahuje osm procent.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Svoboda

http://www.novinky.cz/ekonomika/250476-budvar-letos-investuje-pres-400-milionu.html


Budějovický Budvar ve středu zahájil výměnu první ze dvou nerezových akumulačních nádrží na horkou vodu. Cílem investice za zhruba deset miliónů korun je snížit náklady na spotřebu tepla při výrobě.

Foto

Roční úspora energie v dnešních cenách bude vyšší než jeden milión korun a návratnost investice se tak bude pohybovat kolem osmi let,“ řekl Právu mluvčí Budvaru Petr Samec s tím, že jde o poslední fázi investiční akce do tepelného hospodářství pivovaru.

Pivovar nedávno instaloval také nový chladič mladiny, který ve větší míře využívá rekuperaci tepla a díky tomu má nižší spotřebu energie. Budvar letos investoval také do moderní technologie výroby chladu pro ležácké sklepy s nižší spotřebou elektřiny.

Celkové investice do úspor energií se pohybují v řádu desítek miliónů korun.

Výměna dvou nových nerezových nádrží, které pojmou 200 krychlových metrů vody, jsou 15 metrů vysoké o průměru pěti metrů a váží 20 tun, bude znamenat týdenní odstávku varny. S tím ale pivovar dopředu počítal, takže zákazníci doma ani v zahraničí výměnu technologie na dodávkách piva nepocítí.

Foto

Přes loňský meziroční propad tržeb za prodej piva o 5,2 procenta se Budějovickému Budvaru v roce 2010 podařilo oproti předchozímu roku zvýšit zisk o 7 procent. Ten před zdaněním dosáhl 220 miliónů korun. Národní podnik současně loni investoval do svého rozvoje výhradně z vlastních zdrojů 167,7 miliónu korun.

Celkově vyvezl loni Budvar do zahraničí téměř 605 tisíc hektolitrů piva, což byl nejvyšší objem v celé historii pivovaru. Český export piva přitom v loňském roce klesl o 4,2 procenta. Budvar se tak posunul na druhé místo mezi české pivní exportéry. Výstav pivovaru v roce 2010 překročil jeden a čtvrt miliónu hektolitrů piva.

S útlumem investic pivovar nepočítá ani letos, jejich rozsah by se měl letos v celkovém souhrnu naopak razantně zvýšit. Už začátkem června řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček, že do modernizace a zefektivnění výroby, úspor energií či podpory prodeje půjde letos přibližně půl miliardy korun, a to výhradně z vlastních zdrojů pivovaru.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248657-budvar-dokoncuje-investici-do-snizeni-spotreby-energii.html?ref=stalo-se

Video k tématu naleznete zde...


Izraelci ocenili Budvar

[úterý, 25. říjen 2011]

Dvanáctistupňový světlý ležák z Budějovického Budvaru slaví úspěch. Stal se totiž nejvýše oceněným pivovarem v kategorii ležáků na historicky první mezinárodní pivní soutěži v Izraeli The Beer International Recognition Awards 2011.

Budvar zároveň získal i ocenění „Czech Republic Grand Award“ pro nejlepší vzorek z České republiky. V soutěži bylo hodnoceno celkem 145 vzorků piva. Kromě piv izraelského původu byla v soutěži zastoupena piva z dalších osmi zemí, mimo jiné z Belgie, Německa nebo Irska. Českou republiku, jednu z pivních velmocí, reprezentovalo celkem devět značek.

Věříme, že ocenění v soutěži výrazně pomůže rozvoji našeho exportu do Izraele. V této zemi se totiž loni velmi výrazně, o 47 procent, zvýšila poptávka po importovaných značkách piva a my chceme tento trend využít,“ uvedl obchodní manažer Budějovického Budvaru pro Blízký východ Jiří Pokorný.

V Izraeli přicházejí pivu na chuť

Spotřeba piva v Izraeli je relativně nízká, zhruba 17 litrů na hlavu a rok, ale popularita tohoto nápoje výrazně stoupá. Pro konzumaci alkoholu neplatí v Izraeli žádná zásadní omezení.

Velkou konkurenční výhodou pro export do Izraele je ale to, že naše pivo má košer certifikát,“ dodal Pokorný. Budějovický Budvar vyváží do Izraele pravidelně od roku 1995. V posledních letech tam exportuje kolem tisíce hektolitrů světlého i tmavého ležáku ročně.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248480-izraelci-ocenili-budvar.html?ref=stalo-se


Pivovar Budějovický Budvar uzavřel tendr na reklamní agenturu pro dlouhodobou spolupráci. Pozici hlavní agentury obhájila agentura Kaspen/Jung von Matt, která ve finále výběrového řízení porazila sdružení Konektor. Předmětem tendru bylo vytvoření dlouhodobého komunikačního konceptu podle nové marketingové strategie značky (M&M 36/2011), s tím, že realizaci první kampaně plánuje Budvar na únor či březen příštího roku. Výběrové řízení společnost vyhlásila v únoru a zúčastnilo se ho celkem šest agentur. Vedle dvou finalistů ještě Hullabaloo, Proximity, Saatchi & Saatchi a VCCP.

Zdroj: Marketing & Media

http://mam.ihned.cz/c1-53143640-budejovicky-budvar-bude-pokracovat-s-kaspenem


«« « Strana 25 z 45 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI