Japonsko, Bolívie, Kalifornie, Austrálie nebo Jižní Afrika – to je jen malý výčet zemí, ze kterých lidé přijeli na prohlídku klasické výroby českého piva Březňák do pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku.

„Lidé se stále více zajímají o to, jak se vlastně český národní nápoj vyrábí. Hlavním lákadlem je nejen možnost vychutnat si Březňáka přímo z pivovarského sklepa či klasický způsob výroby, ale také příběh Victora Cibicha, který je symbolem pivovaru již od roku 1906,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Pavel Rottenborn.

V roce 2007 prošlo branami přibližně 2700 návštěvníků, což je zhruba o třetinu více než předloni. „Přibližně čtvrtinu z tohoto počtu tvořili cizinci,“ připomíná správce exkurzní trasy a kastelán nedalekého Státního zámku Velké Březno Miloš Musil. Návštěvníci z ciziny po sobě podle Musila zanechávají i zajímavé stopy. „Mezi největší kuriozity patří například zápis v knize hostů napsaný v mandarínské čínštině,“ dodal.

Pivovar ve Velkém Březně má oproti těm ostatním něco navíc. „Je to příběh Victora Cibicha, který shlíží z etiket piva Březňák již přes 100 let. Žijící osobností, která zdobí každou láhev piva, se nemůže pochlubit žádný současný domácí pivovar,“ říká historik pivovarnictví Petr Žižkovský. To také zaujalo tvůrce nekonečného seriálu České televize Toulavá kamera, kteří si pivovar vybrali jako jedno z témat na začátku loňského roku.

Zdroj: Ústecko24.cz | Autor: Ing. Josef Vejlupek

Milovníci piva dnes na hřbitově ve Valtířově na Ústecku uctili památku údajně nejportrétovanějšího Čecha Victora Cibicha. Podle Zdeňka Šťastného, předsedy Pivního sněmu Sdružení přátel piva, které akci pořádá, se vzpomínková akce na muže, jenž je vyobrazován na etiketě piva Březňák, koná vždy v březnu.

Cibich je skutečnou postavou, žil v letech 1856 až 1916. Ve Velkém Březně, pod který Valtířov spadá, pracoval jako přednosta železniční stanice. Na pivní etikety se dostal již v roce 1906. Jeho obrázek je nejen na lahvích piva z Velkého Března, ale portrét údajně okopírovaly i mnohé pivovary ve světě. Pivaři tak na něj mohou narazit například na etiketách piva vyráběného v Uruguayi, Kostarice, Itálii či Rumunsku.

Šťastný dnes ČTK řekl, že jen náhodou uspořádání vzpomínkové akce připadlo na první víkend poté, co společnost Drinks Union, pod kterou velkobřezenský pivovar spadá, oznámila, že většinu jejích akcií získá nizozemská společnost Heineken. Nejde tedy podle něho o žádný pivařský protest. Podle serveru Euro online za akcie Heineken zaplatí dvě miliardy korun, transakci ještě musí posoudit úřady pro ochranu hospodářské soutěže v Česku, Německu, Slovensku a Španělsku.

Zdroj: Finanční noviny

Rumunský Chargé d´Affaires Dan Balanescu si při své návštěvě Ústeckého kraje prohlédl i velkobřezenský pivovar. V pondělí 3. března jej v něm spolu s obchodním radou rumunského velvyslanectví Mirceam Borzaem, druhým tajemníkem téhož velvyslanectví Gabrielem Maresem a Andreou Kalasovou z kanceláře hejtmana kraje přivítali zástupci skupiny DRINKS UNION Jaroslav Rottenborn a Josef Vejlupek.

Rumunská delegace si prošla prohlídkovou trasu v místním pivovaru a detailně se zajímala o všechny technologické postupy, které do výroby zlatavého moku vstupují. Při posezení nad sklenicí jantarového speciálu jí pak Josef Vejlupek představil historii velkobřezenského pivovaru, která je neodmyslitelně spojena s tváří přednosty stanice Victora Cibicha. Rumunský Chargé d´Affaires Dan Balanescu se zajímal i o současnost pivovarnické skupiny DRINKS UNION s poukazem na rostoucí oblibu piva mezi rumunskými konzumenty. Zástupci pivovaru byli informováni, že jednání o vstupu značek Zlatopramen a Březňák na rumunský trh jsou reálná, ovšem na přesný termín, kdy budou obě piva dostupná i v Rumunsku je ještě nutné si počkat.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Rottenborn střídá Rottenborna - i tak by se daly popsat změny v pivovaru Velké Březno. Významná osobnost českého pivovarnictví, ředitel a vrchní sládek pivovaru Jaroslav Rottenborn uvařil minulý týden svou poslední várku piva Březňák, stává se důchodcem a zároveň emeritním sládkem. Na výrobu mnohokrát oceněného piva bude napříště dohlížet jeho syn Pavel, dosavadní sládek tohoto pivovaru.

Rottenbornův Březňák je jedním z mála dnešních piv, které má svůj příběh, a to díky panu Cibichovi, jehož portrét je na každé jeho etiketě. Ve dvacátých letech minulého století ho pili v anglické Sněmovně lordů, ve druhé světové válce zase němečtí vojáci Rommelova Afrikakorpsu. „Pomáhali jsme tím spojencům vyhrát bitvu o severní Afriku“ podotýká k tomu s humorem Rottenborn starší.

Sládkem se prý stal za trest. V dospívání byl potížista. Aby ho uchránili od party, která na něj měla neblahý vliv, poslali ho rodiče do učení až do pivovaru v Plzni. Od začátku šedesátých let vařil pivo v Krásném Březně, posledních sedmadvacet let ve Velkém Březně.

* Čím si připijete při odchodu a jmenování emeritním sládkem?

Mám rád různá česká piva, ale když si mohu vybrat, tak tím, co mám nejradši a co je mým denním chlebem - dvanáctkou Březňákem.

* Nežárlíte tak trochu na pana Cibicha? Jeho obličej je na každé láhvi Březňáku, vy tam máte jenom podpis. Přitom on ho jenom pil, vy ho vyrábíte.

Naopak. Byl jsem mezi těmi, kteří po něm pátrali, když se objevily informace, že nejde o legendu, ale skutečného člověka. I když to tehdy nebylo považováno za vhodné kvůli jeho zřejmé podobě s vůdcem Velké říjnové socialistické revoluce. Dneska už jistě víme, že byl skutečný. Je součástí příběhu našeho piva.

* Poznal byste svoje pivo v anonymní ochutnávce?

Může se stát, že ne. I když při degustačních soutěžích každý z nás hledá to svoje.

* Říká se, že pivo se vaří, je to skutečně tak?

Ne tak docela. Ve skutečnosti to není vaření piva, ale vaření mladiny. Teprve pak kvašením vzniká pivo.

Sládek pivo sice uvaří, ale hospodský ho udělá a to platí stále, říká Jaroslav Rottenborn.

* Je nějaká část pivovaru, která se stala vaší oblíbenou?

Oblíbená je každá. Ale přesto -úplně na začátku je varna, kde vzniká mladina. Na varně jsem také jako vařič léta pracoval. K tomu jsem se dostal poměrně brzy jako učeň. V té době se nikdo neptal, jestli je mi osmnáct, jestli mohu dělat přesčasy. Na to rád vzpomínám, cítil jsem se jako někdo, když jsem se tak brzy dostal k řemeslu.

* Už jste někdy ve sklepě nastydl?

Lidé, kteří tam pracují, nemají žádné astma, rýmy nebo chřipky. Je to zdravé pracovní prostředí. Jsou otužilí a odolní. Z tohoto pohledu je naopak nejhorší varna, kde je zároveň teplo a průvan.

* Dá se várka také zkazit?

Zkazit se dá všechno. Ale to by musel být záměr, sabotáž.

* A naopak, stává se, že některá várka vyjde výjimečně dobře?

Samozřejmě. Na pivu je zajímavé mimo jiné to, že ačkoli teoreticky známe výrobu velmi dobře, někdy se stane věc, kterou si neumíme vysvětlit. Jde o složitý proces související s přírodou, životem. Tak se může stát, že se povede mimořádná várka, aniž by tomu člověk věnoval nějakou mimořádnou péči.

* Ovlivňují to třeba roční období, suché roky a podobně?

Každá úroda je jiná. Pamatuji si doby, kdy náš pivovar nesměl vařit z prvotřídních surovin. Museli jsme se vejít do státních norem, ať to bylo ze sladu špičkové úrovně nebo podřadné kvality. V zásadě máme tři suroviny. Voda je důležitá proto, že jí je v pivu hodně - ve dvanáctce 88 procent. Pak je to chmel, o kterém říkáme, že je to takový pivovarnický pepř. Je ho tam pomálu, ale má rozhodující vliv na chuť. Poslední složkou je slad, který se v Čechách vyrábí z pivovarského jarního ječmene. A ten se nevyvede každé jaro ideálně, takže dochází k výkyvům. Například loni nepatřil k těm dobrým. Ale tady chci připomenout právě dřívější dobu, kdy jsme se museli naučit dělat slušné pivo i z podřadnějších surovin. Rozhodující je přístup lidí ve výrobě. Troufnu si říct, že slušné pivo lze udělat i z ne zrovna ideálních surovin.

* Víte, kde se urodil ječmen, ze kterého vyrábíte?

To by bylo špatné, aby to sládci nebo kterýkoli jiný pracovník nevěděl. Máme své oblasti. Mohu říct, že nejsou na Hané, ale v severních Čechách.

* Můžete prozradit pár pivovarnických historických termínů?

Tak třeba máz, což je stará objemová jednotka. Je třeba vídeňský nebo pražský a jsou to zhruba dva litry. Jako v každém řemesle je speciálních termínů mnoho, například předek, výstřelek, mladík, stařík. To není dědek chodící po pivovaru (smích), ale ječmen ve stádiu staré hromady. To je okamžik, kdy musíme zarazit jeho další klíčení. Předek je takzvaná sladinka, která vzniká úplně na začátku výroby. Ta se ještě ředí výstřelkem, pak vzniká extrakt.

* Chodí si dnes sládek kontrolovat výčepní nebo hostinské, jak ošetřují pivo během točení pro hosty?

To je představa, která pasuje do období filmu Postřižiny. Dnes je jiná doba. Je nadvýroba piva, tím pádem jsou pivovary svým způsobem i poněkud vydíratelné. Ale přístup hospodského je zásadní. Říká se, že sládek pivo uvaří, ale hospodský ho udělá. To platí pořád. Nepamatuji si, že by některý z mnoha pivovarů, které jsem navštívil, vařil špatné pivo. Teprve až špatné zacházení v hospodě z něj dokáže udělat nepitelný patok.

* Zažíváme zajímavý fenomén. Stejně jako muži si dnes často zajdou na pivo i skupinky žen.

A vy se jim divíte? Koneckonců, máme emancipaci. My v tom vidíme určitou tržní příležitost.

* A co senioři, nebudete pro ně vyrábět třeba sedmistupňové pivo?

To vůbec není špatná myšlenka. Teď se nebavme o stupňovitosti, ale o tom, že pivo patří mezi nejzdravější nápoje. Například proto, že je prověřené kvasnicemi. Ty totiž nevydrží v každém prostředí. Pokud v něm nebude tolik alkoholu, aby ubližoval, něco podobného jako minimální povolené množství pro řidiče v kulturním světě, může to být doplňkový nápoj třeba pro sportovce nebo i seniory.

* Velkobřezenský pivovar ale už takové pivo vyráběl...

To máte pravdu, sedmistupňové pro skláře v Novém Boru v roce 1982. Nejdřív se mi to nezdálo a nechtělo se mi do toho. Ale nakonec z toho byla u sklářských hutí velká spokojenost.

* Od minulého roku stojí ve vašem pivovaru supermoderní filtrace. Jak se na to jako tradiční sládek díváte?

Byl to můj sen a rok před odchodem do důchodu se mi splnil. Myslím, že technologie na konci výroby, jako je filtrace nebo stáčírna, mají být co nejmodernější. Ale pokud jde o samotnou výrobu, tam jsem zastáncem tradičních postupů, při kterých hraje velkou roli chuťová paměť lidí, kteří jsou u toho. Ne nějaké sondy a čidla.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Petr Soukal

Značka Březňák se stala neoficiálním absolutním vítězem letošních Slavností piva v Táboře. Z tradiční pivní soutěže si vedle zlata a stříbra v kategorii světlý ležák a tmavé výčepní přiváží také titul „ Pivo piv“. Na závěr slavností totiž hodnotili vybraní sládci, novináři či zástupci radnice nejlahodnější pivo mezi vítězi všech 12 kategorií. Na prvním místě v soutěži nazvané „O pivo piv“ zvítězil světlý ležák Březňák. „ Je to vynikající úspěch této značky. Jen potvrzuje, že naši pivovarští ve Velkém Březně jej vaří skutečně poctivě a s láskou,“ řekl marketingový manažer značky Březňák Jan Sedláček. Za Březňákem skončily světlý speciál Pelhřimov 14° a tmavé výčepní pivo Dačický. Březňák i Dačický patří do skupiny Drinks Union.

Letošní Slavnosti piva v Táboře byly pro značky skupiny Drinks Union jednou z nejúspěšnějších degustačních soutěží z posledních let. Vedle úspěchu Březňáka si odvezl z Tábora zlato také tmavý výčepní Dačický. Další zlato pak získala značka Louny za své pivo Diamant se sníženým obsahem cukru. Do letošního, již 18. ročníku Slavností piva v Táboře se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 279 vzorky piv, které od úterý do pátku soutěží ve 12 kategoriích. Slavnosti se konaly na přelomu ledna a února.

Březňák s dvěmi místy na stupních potvrdil svou pozici jednoho z nejvíce oceňovaných piv společnosti Drinks Union. Březňák si v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi více než 100 ocenění. „Ve Velkém Březně vaříme skutečně poctivé pivo s lahodnou, plnou chutí a krémovou pěnou. Používáme přitom ty nejlepší suroviny. Podobná ocenění jsou další motivací pro všechny lidi z pivovaru,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Velké Březno Pavel Rottenborn.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Speciální pivo Březňák 14%, který vaří skupina Drinks Union v pivovaru Velké Březno na Ústecku, bude zrát v nových tancích. „Jde zatím o tři menší tanky o objemu 10 hektolitrů, které jsme umístili do ležáckých sklepů. Připravujeme ale ještě další. Menší tanky jsou mnohem operativnější pro rostoucí zájem o tento lahodný speciál v některých našich restauracích, jejichž návštěvníci si na toto silnější pivo již zvykli,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Vedle nových tanků dostal Březňák 14% speciál také novou láhev s novou etiketou. „Nová etiketa vychází ze změn, kterou prošly i ostatní druhy piv značky Březňák – světlé výčepní, světlý ležák a tmavé výčepní. Etiketě vedle pana Cibicha dominuje také velké označení 14% charakterizující vyšší stupňovitost tohoto piva opravdových znalců,“ doplnil marketingový manažer značky Jan Sedláček.

Rostoucí zájem o Březňák 14% není náhodný a dokládá ho i nedávný úspěch z degustační soutěže na jubilejní 50. Žatecké dočesné. „Březňák 14% chutnal degustační komisi a vyhrál ve své kategorii. To jen potvrzuje, že tento speciál vaříme poctivě. Používáme nejen vybrané suroviny, ale také klasický způsob vaření známý již po staletí,“ doplnil ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn.

Změnami prošel v nedávné době také samotný pivovar ve Velkém Březně. „Vybudovali jsme zcela novou laboratoř, která nám umožní ještě lépe sledovat kvalitu piva vyráběného v tomto pivovaře. Je skutečně na co se dívat,“ uvedl Daniel Váša. V říjnu pak čeká pivovar úprava etiketovačky, která přijde zhruba na 1,5 milionu korun. (Tisková zpráva Drinks Union)