Kromě značky Pilsner Urquel ale všem podle panelistů chybí kreativní nápad.

Vyjma kampaní proti řízení po požití alkoholu na českém trhu není potřeba přísněji pivní reklamu regulovat a česká reklama na pivo se nám zdá špatná možná i proto, že českému pivaři je těžké se zavděčit, protože u nás rozumí pivu přece každý - reklamu na něj nevyjímaje. Takto by se stručně a s lehkou nadsázkou daly shrnout závěry, ke kterým panelisté bloku Případ pivo dospěli.

Na mé pivo mi nesahejte

Nejradikálnější ve svých názorech na kvalitu české pivní reklamy byl Eda Kauba, prezident ADC a kreativní ředitel Euro RSCG ČR. Podle něj je dokonce tak špatná, že je to jedním z důvodů, proč na českém trhu není potřeba další regulace pivní reklamy vůbec. "Na spotřebitele má totiž sama o sobě nulový dopad, skoro všechny české pivní značky mluví o pohodě, kamarádech a vypadají stejně, spotřebiteli tak nedávají naprosto žádný důvod k tomu, aby tu značku měl rád ani aby ji kupoval," říká Eda Kauba. Radek Dráb, šéf TBWA ČR, která pracuje pro Heineken, bránil kvalitu české pivní reklamy dvěma argumenty: "Masové značky v zahraničí komunikují velmi podobná témata jako se objevují v českých pivních reklamách, navíc od české reklamy nemůžeme chtít tak skvělou kreativu, protože do ní jde pochopitelně mnohem méně peněz." Českých výrobců piva se zastával i Mike Short, senior vicepresident industry affairs SABMiller UK, který působil donedávna jako generální ředitel Plzeňského Prazdroje: "Na českém pivním trhu je mnohem složitější měnit koncepci komunikace nebo image piva, protože většina českých značek má velmi dlouhou tradici a čeští spotřebitelé jsou na tyto změny velmi citliví. Rychlé změny by mohly vést k obrovským ztrátám."

Z piva se nekouří

Všichni panelisté se ale shodli na tom, že v ČR není téma přísnější regulace pivní reklamy na pořadu dne. Marek Hlavica, moderátor diskuse a managing director Piaf, se ale zamyslel nad situací, ve které jsou výrobci piva ve světě, a připodobnil je k tabákovým firmám před lety: "Tabákové firmy byly v podobné situaci jako výrobci piva, sice navázaly spolupráci s neziskovými organizacemi, hovořily o samoregulaci reklamy, ale dopadlo to nakonec zákazy jakékoliv reklamy na tabák na většině trhů, což mě vede k otázce, zda nedopadnou pivovary stejně." Laure Alexandre z European Advertising Standards Alliance (EASA) ale podobný příměr odmítá: "Je to naprosto špatně, protože cigarety jsou škodlivé vždy, kdežto pivo je v přiměřeném množství v pořádku, navíc je součástí tradice a kultury mnoha zemí, to samozřejmě podstatně odlišuje regulaci pivní reklamy od té tabákové." Podle Mika Shorta je další velký rozdíl mezi reklamou na pivo a na cigarety v tom, že výrobci cigaret velmi dlouhou dobu odmítali přiznat, že kouření poškozuje zdraví, a vyhýbali se zodpovědnosti, kdežto výrobci piva sami zavedli programy proti nadměrnému pití alkoholu ještě před tím, než je k tomu někdo vyzval, i tím mají podle něj situaci jednodušší.

Laure Alexandre z EASA říká, že by se více úsilí mělo věnovat sjednocování pravidel pivní reklamy na různých trzích i všech mediatypech.

Mike Short apeloval na velké pivovarské skupiny, že samoregulace pivní reklamy je hlavně na nich.

Pivo v reklamě

Nejvíce reklam na pivo se ročně vyprodukuje v rámci Evropy v Německu, Velké Británii a Španělsku Pouze 5 % z reklam na pivo porušuje pravidla

Nejčastějšími chybami v pivní reklamě jsou:

1. porušení zákonů o reklamě dané země (15 % případů)

2. zobrazování nevhodného chování ve spojení s konzumací piva v reklamě (11 %)

3. reklama zatraktivňuje pivo nedospělým spotřebitelům (8 %) Zdroj: EASA

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autorka: Jitka Němečková