Čech a pivo, zdá se to být jako přirovnání vody a kapra. Tak to jsem si do včerejšího dne myslel i já. Jenže ouha, co se nestalo ve vedlejším bufetu v Dělnické ulici, kam chodíme téměř denně na obědy...

Ten den jsme s polednem vyrazili pro něco k snědku do přilehlého rychlého občerstvení, donesli jsme si jídlo a jednu desítku Budvar na spláchnutí kuřátka s bramborem. Když se moje spolupracovnice Iva napila, div odporem nevyprskla a hned na mě, co jsem to přinesl za břečku. "Vždyť je to n e a l k ó ó ó !" A hnala mně pro opravdové pivo.

Když jsem přišel do lokálu, upozorňoval jsem paní u pokladny, a to před pětičlennou frontou, že asi nebude něco v pořádku. Lidé se začali na sebe nedůvěřivě dívat a po chvíli se smát. Pivo jsem chtěl, ale ne nealko.

Na to jsem jí podával sklenici, ať sama ochutná a natočí nám to co dostáváme obyčejně – tedy alko. Sličná paní pokladní mi ale nato povídá, že pivu moc nerozumí, ale že si srkne. Pak natočila trochu do jiné sklenice a začali jsme porovnávat.

Vždyť to je taky nealko! "Přecijenom jsme trochu odkojení pivem, chodíme na košt do různých pivovarů, ale takto pořádné pivo nechutná", povídám již velmi pobaveně.

Pokladní tedy odběhla na kontrolu sudů: "No jóó, už je to jasný, máme obráceně trubky! Ježiši, jůůů, to ale znamená, že jsem včera vytočila 90 nealko piv. A nikdo se neozval a ani si nikdo nestěžoval!!??"

Ano, je to tak – zhruba 90 lidí si objednalo normální desítku a pili nealkoholické pivo. No a pak že jsme v tom pití piva jedni z nejlepších na světě!

Zdroj: České noviny.cz | Autor: Jan Asnar