Nuselský hostinec U Bansethů je mírumilovné zařízení: hospodský se za pípou činí, plzeňské točí k rysce a po obsluze ho svižně posílá ke stolům.

Na Švejka, místního štamgasta, se tu přitom proklatě lepila smůla. Stačí nalistovat v eposu Jaroslava Haška kapitolu třináct a začíst se.

Vojáci tu zrovna diskutují o škodlivosti skvrn na slunci. Že mohou za války i dobytí Kartága.

„Ty skvrny na slunci mají vopravdu velkej význam, jednou se vobjevila taková skvrna a ještě ten samej den byl jsem bit u Banzetů v Nuslích,“ láteří Švejk.

A prásk - kousek dál Hašek píše o další Švejkově mele poblíž Bansethů. „Jako jednou v Nuslích, právě u mostu přes Botič, přišel ke mně v noci jeden pán, když jsem se vracel od Banzetů, a praštil mě bejkovcem přes hlavu, a když jsem ležel na zemi, posvítil si na mne a povídá: Tohle je mejlka, to není von. A dopálil se tak na to, že se zmejlil, že mě přetáhnul ještě jednou přes záda,“ vypráví dobrý voják.

Tomu se říká šťastlivec...

Jenže Švejk na hostinec, který v 19. století založil Alois Banseth, nezanevřel. Už proto, že tu ke stálým zákazníkům patřil také jeho autor - jak zvíte okamžitě, pokud přes výčep projdete do hlavního sálu. Nad jedním ze stolů visí velká cedule Stůl Jaroslava Haška.

Kdybyste byli obzvlášť nevšímaví, do očí vás Haškův portrét praští, pokud otevřete jídelní lístek.

A že jsou v něm lahůdky - pražská šunka od kosti, pečená husa nebo husí jatýrka ve vlastním sádle zalitá.

Do hospody, která se na svých internetových stránkách chlubí oceněním Škopek roku 2004 a 2005, se chodí nejen na staročeské lahůdky, ale především na pivo.

„Na pivo se k nám sjíždějí lidi z celý Prahy. Kdepak místní, těch je jen pár, ti si na plzeňský moc nepotrpí,“ rekapituluje osazenstvo majitel hostince U Bansethů Vladimír Bašta a rozpočítává klientelu: „Sem tam zaskočí taky čutálisti nebo hokejisti. Turisti moc nechodí a ani žádné celebrity.“

I když slavné herce byste tu kdysi nad půllitrem také zastihli. Třeba Rudolfa Hrušínského, jak připomíná ve své knize Pražské hospody Slavomír Ravik. „Hrušínský bydlel v Nuslích, takže návštěva tohoto hostince byla činem patriotickým. Krom Hrušínského prý býval denním hostem herec Martin Růžek, který bydlíval nad nuselskou radnicí. Spěchával z představení v Národním divadle, aby stihl ještě před zavírací hodinou pivo u Bansethů,“ upozorňuje Ravik na dalšího slavného štamgasta.

Zlobivého bratra poslali točit k Tygrovi Hostinský Bašta se drží teorie, že ještě lepší reklamou než známé tváře je dobré pivo. „Slavných obličejů a japonských turistů má plnou hospodu náš zlobivý bratr. Toho jsme poslali točit k Tygrovi. A je tam už pětatřicet let,“ směje se Bašta, který s druhým z bratrů, Radomírem, rozšířil pivnici ještě o minipivovar.

Takže v Nuslích můžete zaskočit do Táborské ulice k Bansethům nebo hned vedle do sousedského minipivovaru. „Někdo si koupí pro potěšení vilu nebo auto, já si pořídil pivovar,“ vysvětluje Bašta, proč si otevřel tuhle pivní atrakci, kde můžete pozorovat sládka Jana Kroužka, jak vaří polotmavý ležák, světlou patnáctku nebo pšeničné pivo. „To ale není podnik, kam si přijdete sednout a urazíte dvacet kousků,“ zdůrazňuje.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Magdalena Nová