Za pivem z horského hotelu musí lidé většinou cestovat. Na výrobu ´lahváčů´ je kapacita pivovaru malá.

Stříbrnou pečeť z Tábora a třetí místo v Českých Budějovicích. Tyto dvě ceny už má na svém kontě železnorudský pivovar, který funguje zhruba tři čtvrtě roku. Na tamních pivech Belveder, Grádl a Belgrad si však pivaři pochutnávají většinou na slavnostech nebo přímo v železnorudských hotelech. Závoz lahvových piv totiž majitelé pivovaru neplánují.

„Po necelém roku provozu trochu litujeme, že jsme pivovar nepostavili větší. Na výrobu a závoz klasických lahvových piv bohužel nemá provozovna dostatečnou kapacitu,“ uvedl hoteliér František Strnad.

Ve sklepech Belvederu vznikají tři druhy piv, které dostaly jména podle tamních hotelů. Světlá jedenáctka dostala jméno po hotelu Belveder, tmavá třináctka si vysloužila jméno dalšího železnorudského hotelu - Grádl a dvanáctka nese název mutace obou předchozích jmen, Belgrad. Toto jméno navíc získal i skřítek, který je maskotem železnorudské dvanáctky.

Původní pivovar v Železné Rudě začal vařit pivo v roce 1787, to je o padesát pět let dříve než plzeňský pivovar. Železnorudský hotel Grádl navíc zprovoznil už před dvěma lety pivovarské muzeum, kde jsou k vidění staré lahve, sudy, viněty, ale i strašidelná knajpa se skřítky. Poslední várku piva vyrobil v Železné Rudě v roce 1962 sládek Josef Plevka.

Skalní pivaři začali v posledních letech dávat přednost produktům rodinných pivovarů před masovou výrobou velkých společností. „Na plzeňskou dvanáctku nedám dopustit, ale ostatní piva velkých výrobců mi připadají každým rokem horší. To si dám raději Svijany,“ zhodnotil Pavel Kubík. Malé a střední pivovary podporuje i klatovské pivní studio Modrý Abbé. „Čepujeme pouze piva, u nichž výrobci ctí klasické postupy vaření. Takže piva některých velkých pivovarů, které zlatavý mok sytí sodovkou, předem odmítáme,“ vysvětlil majitel studia Petr Pavlas.

Pivo z některého menšího pivovaru si s chutí dá i Klatovan Oldřich Fictum. „Hodně dlouho jsem pil Bernard a chutná mi i dobřanské pivo. Železnorudské jsem ještě neochutnal, ale slyšel jsem, že rozhodně není špatné,“ řekl. „Jinak piji plzeňské, ale s někdejší produkcí se to už nedá moc srovnávat,“ doplnil. „Já zase dávám přednost známějším značkám, takže na prvním místě je určitě Plzeň. Když řídím, dám si nealkoholický Staropramen Stella Artois,“ podotkl Klatovan Petr Kuběna. „Nejsem moc velký pivař, takže přednost dám obvykle nejdostupnějšímu Gambrinusu,“ míní Slávek Janda.

Velké pivovary berou malé společnosti jako přirozený rozvoj trhu, nejsou tedy pro ně žádnou konkurencí.

Zdroj: Klatovský deník | Autor: Zdeněk Mlnařík