Čeští pivaři mají pověst nejkonzervativnějších vyznavačů zlatavého moku v Evropě. O jeho podobě má každý z nich zcela jasnou představu. S despektem až odporem proto pohlížejí na národy, jež si oblíbily pivo ochucené, ba co hůř - míchané s limonádou. Přesto se odvážnější výrobci i u nás občas pokusí uvést ovocná piva na trh a již dopředu raději spoléhají na mladší generaci, která bývá ke zkoušení nových chutí tradičně ochotnější. V obchodech je možné objevit některé zahraniční značky ovocných piv, například jablečný Dry Blackthorn nebo višňové pivo Bellevue. Z českých výrobců se k nim připojují Krušovice se svým citrónově laděným výrobkem Radler.cz, který představuje klasický míchaný na bázi piva. "Když jsme o tomto nápoji uvažovali, zkoušeli jsme různé ingredience - od višňové limonády až po colu. Dávali jsme jednotlivé vzorky degustovat našim zaměstnancům a nakonec jsme se rozhodli pro citrónovou limonádu s přírodním aromatem. O dalších variantách zatím neuvažujeme, spíše kromě půllitrové plechovky časem nabídneme i lahvové balení," říká František Šmíd, vedoucí výroby Královského pivovaru Krušovice. Základem jejich produktu je výčepní světlé pivo smíchané v poměru 1:1 s citrónovou limonádou. "Od našeho dodavatele získáváme citrónový sirup, sodovou vodu si vyrábíme sami. Kvůli snížení obsahu využitelné energie používáme umělá sladidla, což činí tento nápoj zajímavý pro ženy dbající na štíhlou linii," dodává František Šmíd. Pohnutkou pro vytvoření míchaného nápoje na bázi piva v českém prostředí byl především zájem, který o tento druh nápoje projevili turisté a Češi, kteří si na něj zvykli během svého pobytu v zahraničí.

Obsah alkoholu v radleru činí 2 % celkového objemu, což znamená, že jej nelze považovat za nealkoholický nápoj, pro něž je limitní hranice 0,5 %. Po vypití jednoho půllitru není proto možné usednout ihned za volant, je třeba určitou dobu vyčkat. Zajímavým se takový nápoj může stát například pro sportovce. Samotné pivo představuje vynikající iontově vyvážený nápoj aovocná limonáda jej činí příjemně osvěžujícím. Jejím přimícháním se nejen umocňuje sladká chuť, ale zároveň se i potlačuje charakteristická chmelová vůně piva. Přesto po napití zůstává na jazyku nahořklá příchuť. Tyto aspekty mohou zaujmout mnoho žen, které si jinak jen tu a tam dají skleničku tmavého piva po jídle. Hlavní úspěch se však očekává od prodeje na diskotékách a koupalištích, tedy tam, kde si budou novinku kupovat převážně mladí konzumenti, samozřejmě starší 18 let.

Improvizace z nouze

U nás se první ovocné pivo určitou dobu vyrábělo již na počátku 80. let, vzhledem k mizivému zájmu však brzy tato výroba ustala. V Evropě se údajně ovocné pivo mělo poprvé objevit již okolo roku 1922 v Německu, kdesi v okolí Mnichova, když na jedné horské chatě zůstalo nečekaně mnoho návštěvníků azásoby klasického piva se začaly povážlivě tenčit. Podnikavý majitel chaty se rozhodl smíchat zbývající pivo s limonádou akupodivu sklidil s touto improvizací u hostů úspěch. Od té doby se ovocná piva pijí nejen v Německu, ale také v Belgii a Nizozemsku. Není neobvyklé, že se v těchto zemích některé pivovary dokonce specializují pouze na výrobu ovocných piv. K nejčastějším příchutím patří višeň, malina, citrón, pomeranč, cola, zázvor, máta a bylinky vůbec. Kromě ovocných sirupů a limonád se pro ochucení používají i alkoholické tresti, vznikají tak piva s příchutí tequily, nebo u nás například fernetové pivo. (Právo)