Želivský Klášterní pivovar se dostal do sporu s belgickým premonstrátským řádem o označení piva, které pivovar produkuje. "Naše pivo ale není trapistické," říká představený kláštera páter Richard na adresu belgických mnichů, kteří se proti tomu veřejně ohradili.

"Jde o mylnou interpretaci našich webových stránek ve francouzštině," vysvětluje páter. Právě ty belgické mnichy popudily. Podle nich tato verze uváděla, že se želivský klášter stává sedmým místem na světě, kde se trapistické pivo vaří.

"Název trapistické neznamená druh piva, ale označení původu. Mohou ho tedy používat pouze piva pocházející z klášterů trapistických mnichů. Váš klášter přitom obývají premonstráti," napsal do Želiva mluvčí belgických klášterních pivovarů Francois de Harenne.

Páter Richard však tvrdí, že není co měnit, protože Klášterní pivovar taková piva nevaří. "Jsme premonstráti. Při vysvětlování historie jsme pouze mluvili o historii trapistických klášterů a piv. Víc za tím není třeba hledat," podotýká a pokládá tím "mezinárodní spor" za uzavřený.

Také česká verze webových stránek Klášterního pivovaru připomíná vývoj trapistických piv, včetně toho, že všechna vaří mniši v Belgii. "V ostatních zemích mohou vařit takovéto pivo i jiné církevní řády, ale toto pivo se pak nazývá Klášterní pivo - Kloster Bier," uvádí se na webu.

I v Želivě se však vaří pivo podle starých osvědčených postupů. "Třináctku i patnáctku vrchním kvašením," podotýká páter Richard.

Trapistická piva jsou nepasterizovaná, dvakrát kvašená, dozrávají v lahvích, jsou silná a mají výraznou chuť. Někteří znalci je považují za jeden z vrcholů pivovarského umění. Podávají se při pokojové teplotě v tradičním širokém poháru a smějí pocházet výlučně z šesti belgických klášterů - Chimay, Orval, Rochefort, Achel, Westmalle a Westvleteren.

Želivští premonstráti obnovili výrobu piva po přestávce trvající devadesát šest let v roce 2003. Roční výstav jejich speciálů se pohybuje kolem deseti tisíc hektolitrů. (iHNed)