Seznamka s Regentem

Dopsáno a zveřejněno. Předvoj tohoto článku v podobě Chodyho „Obrázků od Regenta “ tak má konečně pokračování. Sice s několikaměsíčním zpožděním, ale přece. Seznamka s Regentem, kterou vám nějaké propagační video jen tak nenabídne, tedy může začít. Na úvod se ale vraťme o pár měsíců zpátky, do časů jarně-letních, kdy jsem služebně pobýval v jižních Čechách.

Začalo to v Nových Hradech

Kdo kdy toto malé městečko navštívil, jistě mi dá za pravdu, že nebýt výzkumného centra na zdejším zámku, „chcípl“ by tady pes. Z pivního hlediska to však není o mnoho lepší: jedna „sámoška“ s lahvovým Kristiánem, jedna večerka s lahvovým Samsonem a na náměstí pak dvě hospody s téměř domácím Budvarem. Toť vše, co mi Nové Hrady mohly nabídnout. Tedy téměř vše. V nedaleké místní části Údolí naštěstí stále stojí někdejší pivovar (dnes sídlo Skloformu, jedné z firem pana Staska, majitele třeboňského Regenta), jehož omrknutí jsem – coby milovník pivovarské historie – samozřejmě nevynechal. Pár fotek zpředu, zboku, zezadu a hned jsem byl spokojenější. Ale jen na chvilku. Pocit strádání byl prostě silnější než cokoliv jiného…

Bývalý pivovar v Nových Hradech

Týden bez dobrého piva, to by zamotalo hlavu nejednomu z vás. Není se tedy čemu divit, že jsem si musel spravit chuť a svou zpáteční cestu jsem si naplánoval přes nejbližší zajímavější pivovar, tedy třeboňského Regenta. Stačil jeden krátký telefonát tamnímu sládkovi, mému někdejšímu spolužákovi, a přespání u něj v pivovarském bytě bylo rázem domluveno. A jelo se do Třeboně.

Cesta za třeboňským Regentem

Pivovar Regent v Třeboni

Podobně jako Chody, tak i já mám na Regenta jen a jen dobré vzpomínky. Naše první seznámení se událo před 12 lety, kdy jsem se dostal na „vejšku“ do Prahy a poprvé zavítal do tehdejšího studentského klubu Lev (kdysi tu točili hradeckého Lva, tak proto ten název) na kolejích na Chodově. Na čepu tehdy desítka Platánek a dvanáctka Regent. Prostě jedna báseň. Od té doby však téměř nic, tedy až na malé výjimky. Dnes jsem si to však hodlal vynahradit a myslím, že se mi to i povedlo.

Hurá na terasu

Ale to už stojím před pivovarem a zjišťuji, kam mám jít. „Jsme na terase, dojdi za náma!“ odpovídá na můj telefonický dotaz sládek Míra Čeleda a já už si to mířím za ním a jeho kamarády. Projdu kolem pivovarské prodejny, která už je touto dobou zavřená, a jsem na místě. Odkládám krosnu a jdu si pro jedno k výčepu. Začínám něčím jen tak na žízeň, tedy desítkou. Rychle po ní následuje – tentokrát již na chuť – malá 12ka a dokud je ještě světlo a tudíž lepší podmínky na focení, jdeme omrknout pivovar.

Pivovarská terasa

Varna, spilka, sklep. Nezasvěcený by řekl, že je to všude stejné, ale nahlédneme-li pod pokličku pivovaru blíže, zjistíme, že od jiných menších pivovarů se Regent mírně liší. Hlavním rozdílem je zejména přítomnost CKT spilky, kterou si spojuji spíše s velkými pivovary typu Budvaru či Nošovic, a druhým pak fakt, že téměř vše zde září novotou, což se u podobně velkých pivovarů skutečně často nevidí. Ale když jsou peníze, je možné všechno. Skoro všechno.

Moc to sem nepasuje, co?

Sám sládek (od r. 2006) Čeleda – tehdy nejmladší (28 let) sládek u nás, tedy alespoň co se malých, středních či velkých pivovarů týče – o „svém“ pivu říká: „V našem pivovaru v současné době vaříme 10 druhů piva (propagační video bude asi staršího data, neb hovoří pouze o 7 druzích) – od nealkoholického Renegátu specifického většinovým podílem tmavých sladů (zmínky o jeho světlé barvě na webu pivovaru si příliš nevšímejte, prý se jedná o chybičku) přes 6 světlých, polotmavé, tmavé až po konopné pivo Mary-Jo, přičemž nejsilnější z nich je speciál Kníže s téměř 7,5 % alkoholu a jantarovým vzhledem. (Zde bych jen doplnil, že nově zde vaří též žitné pivo zvané Český Granát – EPM 11,8 %, alk. 4,5 % obj.).

Regentí sortiment

Všechna naše piva jsou vařena vícermutovým způsobem, bez použití HGB. Chmelíme natřikrát, filtrujeme křemelinovou filtrací a slad v současnosti nakupujeme z moravských ječmenů. Za velice pozitivní také považuji skloubení spilkové a CKT technologie, zejména vzhledem k hospodaření s kvasnicemi ve spojení s vlastní propagační stanicí a spoluprácí s genetickou knihovnou.

Až do roku 2002 jsme nakupovali použité (1x) kvasnice z Budvaru. Mívali jsme s nimi ale často problémy, proto jsme nakonec přistoupili k vybudování již zmiňované propagační stanice.

Pivovar, jak malovaný

Klasické nerezové spilky využíváme pro piva vyráběná v malých šaržích, CKT spilky naopak pro piva vyráběná ve velkém, tedy výčepní a někdy i ležáky.

Nejvyšší produkce je dosahováno u prémiového ležáku, kterému ale šlape na paty tzv. Jedenáctka. V poslední době také velmi roste obliba polotmavého piva „Pivo Petra Voka“ a i tmavého ležáku. Své zákazníky si také našel, teprve v r. 2007 na trh uvedený, Renegát.

Přes polovinu z vystaveného piva tvoří sudy, zbytek jsou lahve. Do plechovek ani PETek nestáčíme.“

Varna

Od sládka se dále dozvídám historku o exkurzi delegace z Velkých Popovic. Páni „Jihoafričané“ prý byli velmi mile překvapení tím, jak to tady vypadá. Nic podobného v žádném jiném malém pivovaře neviděli. (Možná by měli po exkurzích jezdit častěji. Doporučuji např. Černou Horu či Havl. Brod. Tam to taky nevypadá zrovna nejhůř.)

Ležácký sklep

To už jsme ale ve sklepě a začínáme s koštem prvních vzorečků. Na začátek 12ka, následuje 14ka a nakonec 16ka. Vše přímo z tanku, tedy v té nejlepší podobě, jakou mi může pivovar nabídnout. Samozřejmostí je malé množství, abychom ještě něco zvládli ve zdejším Schwarzenberském sklípku, kam se posléze přesouváme.

Pivovarské nádvoří

Zde je mi doporučeno, abych vyzkoušel řezané pivo. Chvíli čekám a už ho mám před sebou. Nestačím se však divit: pivo má dvě fáze, přesně jak popisuje Rosťa ve svém příspěvku „Co je řezané pivo? “. Na pohled hezké, to uznávám, ale jinak nic pro mě. Když už si dávám řezané, tak hlavně proto, že chci mít právě něco mezi světlým a tmavým a ne, abych se spoléhal na to, že se mi to při pití samo smíchá. Ale je to věc názoru. Co se nelíbí mně, může se líbit někomu jinému, že jo? Výjimečně tedy nebudu remcat a řezané je ve mně. Pak dávám ještě jednu malou dvanáctečku na cestu a společně se sládkem mizíme na kutě.

Prodejna je ještě zavřená

Ráno vstáváme v sedm. Pivovarská prodejna, kde chci nakoupit nějaké to lahvové na cestu, resp. na pozdější degustace a nějaké ty suvenýry do sbírky (o ty posléze při přestupování ve Veselí nad Lužnicí samozřejmě přijdu, neboť rád nechávám věci ve vlaku k radosti jiných sběratelů, zvláště když nejsou zrovna nejlevnější), je do devíti zavřená, máme tedy dvě hodiny na to, abychom okoukli zbytek pivovaru.

Bývalá sladovna

Zbývá vlastně jenom expedice, na kterou už včera bylo tma, a pak sladovna, která ale už pár let nefunguje. Ptám se jak dlouho, ale přesné odpovědi se mi od sládka nedostává. „Snad 5, snad 7 let. Co tu pracuju, sladovna nefunguje,“ odpovídá a to už jsme na střeše a kocháme se výhledem na pivovar a okolní krajinu. (Fotky ze střechy si můžete prohlédnout zde...

Zátiší s pivovarem

Pohledem z ptačí perspektivy pro mě toulka třeboňským pivovarem skončila. Viděl jsem vše, co jsem vidět chtěl. Snad jen klasická spilka mi unikla a vlastně ani teď nevím, proč mě tam sládek nezavedl. Možná ho to jenom nenapadlo (a mě samozřejmě taky ne), možná se tam – podobně jako v jiných pivovarech – z hygienických důvodů nesmí. Nebo jen prostě neměl ty správné klíče. I ty od střechy nebyly dlouho k nalezení…

Třeboňský sládek Čeleda

A co na závěr? Snad jen přání, aby se Regentovi co nejvíce dařilo a i nadále zůstal v českých rukou. Bylo by škoda, kdyby jej koupil nějaký nadnárodní gigant (před pár lety už to prý kdosi zkoušel, nabízel několik set milionů a odešel s nepořízenou), který by to tady uzavřel, přebudoval na luxusní hotel a třeboňské pivo nahradil nějakými europatoky. Pokud však budou v Třeboni vařit i nadále dobré pivo a pokusí se jím oslovit hlavně mladou generaci, nemusí se o svou budoucnost vůbec bát.

Takže Dej Bůh štěstí, Regente, a někdy zase na viděnou. Třeba v létě na slavnostech. Dřív se za tebou asi stejně nedostanu…

---

[Marek Kamlar] [Zobrazeno 9744x] [1. únor 2009]
[Exkurze] [comments: 13] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře