Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ferdinand a Trh regionálních výrobků

Jak to vlastně v tom pivovaru dělají


verze pro tisk

Ferdinand a Trh regionálních výrobků

Ferdinand a Trh regionálních výrobků [p248]

"Tento způsob léta“, děl vposled (Antonín Důra), odvraceje se od přístroje Celsiova, „zdá se mi poněkud nešťastným.

I mně se způsob léta o posledním prázdninovém víkendu jevil přesně v souladu s klasikem. Možné kličkování mezi kapkami deště někde v „pusté“ přírodě mne zrovna nadšením nenaplňovalo, sedět doma se mi taky nechtělo. I koukla jsem do Kalendária, co by se tak zajímavého mohlo odehrávat „v civilizaci“ a ještě někde poblíž, s dobrým spojením. I vybrala jsem si pozvání do benešovského pivovaru Ferdinand na Posázavské tržiště. Trh regionálních výrobků Rakovnicka a Posázaví nabízel zajímavé výrobky (potraviny a nápoje, nejrůznější rukodělné výtvory apod.), aktivity (např. vlastnoruční mletí obilí, tkaní na stavu, i vyprat prádlo v neckách s valchou si návštěvníci mohli, ale třeba i vytvořit vlastní šperk a mnoho dalších zajímavých věcí), k pohodě a poslechu hráli místní umělci, pro děti pak byl k disposici herní koutek i divadelní představení. A samozřejmě propagace regionu. Výrobky jsem si i nějaké zakoupila (třeba kozí sýry z farmy mizely prodávajícím před očima, ale hlavním lákadlem, co mne přitáhlo právě na tuto akci, byla možnost prohlídky pivovaru Ferdinand.

Areál benešovského pivovaru
Areál benešovského pivovaru

Vím, že i zde bylo popsáno dosti „papíru“ o tomto regionálním pivovaru, leč to vše bylo již před několika lety. Ostatně „opakování je matkou moudrosti.“ V informačním stánku pivovaru mne dámy seznamují s panem Václavem Vyvadilem z obchodního oddělení, který prohlídky organizuje a od něhož jsem po skončení exkurze získala i další informace. S úderem 11 hodiny se naše skupina (jak jsem pochopila, byli to zejména místní vystavovatelé a spřízněné duše) vydává do útrob pivovaru.

Domácí...
Domácí...

Průvodcem, prý zde vůbec nejlepším, je nám dlouholetý zaměstnanec pan Kovařík. Myslím, že z jeho velmi podrobného a zasvěceného výkladu i naprostý laik pochopil výrobu piva i to, „že to není žádná sranda, uvařit dobré pivo“. Pro zdejší, poučené milovníky a znalce piva, to samozřejmě nebudu opakovat, spíš bych ráda zdůraznila některé zajímavosti, byť i pro některé z vás známé. Z historie jen zmíním, že v (téměř) současné podobě jej založil v roce 1897 majitel konopišťského panství František Ferdinand d´Este.

Náš průvodce na spilce
Náš průvodce na spilce

Prohlídku začínáme ve sladovně, před pár dny začali po létě znovu sladovat, takže vidíme i čerstvě naklíčený ječmen, což některé návštěvníky přímo fascinuje. Věren svému regionálnímu postavení, pivovar nakupuje ječmen pouze od místních (šesti) dodavatelů. Sladovna vyrábí jenom světlý slad, barevné pak bere od Weyermannů. Benešovští se mohou pochlubit ovšem i tím, že tato bavorská sladovna naopak kupuje světlý slad od nich.

Sladovna
Sladovna

Slad odebírají i některé naše menší pivovary (např. Havlíčkův Brod, Pelhřimov a další). Celkem zde vyrobí asi 2000 t sladu za rok, byť maximální kapacita je daleko větší. To souvisí i se současným množstvím vyrobeného piva, které je cca 30 000 hl ročně. Pivovar přestal před několika lety vyrábět nízkostupňová piva pro markety, neboť to nebylo ekonomicky výhodné a soustřeďuje se na kvalitní výrobky a regionální působení, i když kapacita pivovaru je využitá prý tak z jedné pětiny.

Varna: rmutovací nádoba
Varna: rmutovací nádoba

Pokračujeme dále do varny. Původní zařízení je z roku 1924, byť malé části byly v průběhu let rekonstruovány. (Za první republiky, při větší rekonstrukci, byl pivovar vybaven, jako jeden z mála i malou lahvárnou.) Vodu bere pivovar z městského řadu, i když má svoje studny. Ty však už asi 40 let nepoužívá, jednak ke značné tvrdosti vody, jednak kvůli hygienickým požadavkům. Vaří se na 2 rmuty, chmelí se třikrát granulovaným chmelem - v současné době používají Žatecký červeňák a Premiant.

Varna: vystírací kádě
Varna: vystírací kádě

Jedna várka obnáší cca 270 hl, vaří se obvykle dvakrát týdně. K topení slouží plynový vyvíječ páry, instalovaní topní hadi v nádobách však původní nejsou. Současná spilkaotevřená - pochází z dob výše zmiňované rekonstrukce, i zde je v provozu pouze její část (Napočítala jsem celkem 20 van, jedna je o objemu cca 260 hl). Kvasnice bere pivovar z Budvaru, používá je 5-6krát. A jdeme dál… do ležáckých sklepů.

Ležácké tanky
Ležácké tanky

Celkem se zde nachází devět oddělení s ležáckými tanky o objemu 80-260 hl. Původně bylo v pivovaru oddělení pět a byly vybaveny dřevěnými sudy, další čtyři pak sloužily jako lednice, kam se navezl led z okolních rybníků. Celková kapacita ležáckých tanků je dnes 21 000 hl. Pivo zraje 30 - 60 dní. Před distribucí k zákazníkovi prochází křemelinovou filtrací a pasterací. Pro export se používá pasterace průtokové, pro domácí trh pak mikrofiltrace. Pouze v PETkách a v omezeném množství je k mání pivo nefiltrované.

V Myslivně
V Myslivně

S panem Kovaříkem se loučíme, díky mu za nádherný zážitek. Exkurzi zakončujeme v „Myslivně“, kde při degustaci místní 11° si ještě povídáme s panem Vyvadilem, nejen o pivovaru a jeho plánech, ale třeba i o tom, že z nádraží v Benešově zmizela hojně navštěvovaná, stylová hospoda s dobovou výzdobou, připomínající Františka Ferdinanda a samozřejmě s místním pivem (nahrazena sterilním občerstvením s heinekení chemičkou!). I jemu díky za ochotu a strávený čas se zvědavými návštěvníky. Co ještě dodat? Snad to, že pivovar má v současné době 30 zaměstnanců a že vrchním sládkem (a zároveň provozním ředitelem) je pan Jaroslav Lebeda, který má k ruce 2-3 vařiče (mj. pana Kovaříka).

Benešovský klobouk
Benešovský klobouk

A ještě o jedné zajímavosti pivní, byť ne spojené s místním pivovarem, bych se ráda zmínila. Je to mobilní naučná stezka (též zvaná Pivovarský Betlém), unikátní prezentace tradice chmelařství a pivovarnictví na Rakovnicku „Deset zastavení chmele a piva“, vytvořené tamějšími řezbáři v rámci projektu „Pivo, chmel, slad – to mám rád“.

Pivní betlém
Pivní betlém

Bedny s figurkami (zde ovšem nebyly, předpokládám, všechny) lze ještě shlédnout 8. září na Dočesné v Kolešovicích a 15. a 16. září na hradě Křivoklát u příležitosti II. Královského vzorkového veletrhu pivovarnictví. Poté budou "betlémky" přemístěny do jednací síně obecně prospěšné společnosti Rakovnicko v Rakovníku (za Kulturním centrem), kde budou volně přístupné veřejnosti v průběhu pracovní doby (pondělí - pátek, 8 - 16 hodin).



[Jana Běhounková] [Zobrazeno 4515x] [5. září 2012]
[Exkurze] [comments: 5] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Kaja

neděle, 10. březen 2013
21:53

No dle mych informaci ne tricet tisic ale sotva dvacet a dal to pada. I pres nejaky export. Je skoda, ze se blizi zase jeden hezky pivovar k zavreni. Ale pozemky to budou super ..........


napsal(a): Kaja (Drakma4nohy(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Kaola

neděle, 10. březen 2013
19:55

Mrzí mě, že místní pivo chybí v nabídce místní hyper-mafie (Kaufland).


napsal(a): Kaola (irus(a)volny.cz) [Odpovědět]

Adsense

23. září 2017
07:50


posted by: Inzerce

Vašek

čtvrtek, 6. září 2012
21:11

Vašek

Moc hezký článek. Pokud by se někdo z Prahy chtěl do Benešova podívat 15.9. na Pivovarské slavnosti, ozvěte se, můžem tam jet společně.


napsal(a): Vašek [Odpovědět]

Roman

čtvrtek, 6. září 2012
10:10

Zde by se hodilo začít také trochu klasikou.....krásné poetické odpoledne.Jinak jako vždy pěkně napsaný......díky.


napsal(a): Roman (roman.4691(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Jana

čtvrtek, 6. září 2012
12:14

Jana

to Roman:
Já také děkuji za pochvalu. Ale měl by psát také někdo další, ať to tu není "one woman show". :D


napsal(a): Jana [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň