Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam


Smečenský pivovar, střípky z historie

[středa, 27. duben 2011]

     Budova pivovaru je společně se zámkem a kostelem po staletí součástí dominanty Smečna. Ve kterém roce byl pivovar postaven, nebylo přesně zjištěno, ale určitě je spojen s příchodem Martiniců do Smečna. Zřejmě byl postaven za panování Hynka Bořity z Martinic (asi 1510-1524).     Martinicové, původně vladykové, koupili dvě části Smečna v r. 1416-1418     a již v 15. a 16.stol. se stali jednou z nejvýznamnějších feudálních dynastií v Čechách. Např. syn prvního majitele Smečna Markvarta z Martinic, Bořita z Martinic byl dvorním maršálkem králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Privilegium a povýšení vsi Dolní Smečen na městečko získal Hynek Bořita z Martinic r. 1510 od krále Vladislava II. a v r. 1515 bylo králem Ludvíkem Jagellonským povýšeno na město s názvem Muncifaj a právem užívat znak s lekny z Martinického erbu.

    U všech Martiniců se projevuje jejich „politické zaangažování“ a také „úspěšné podnikání“, touha po moci a majetku. Byli však velmi dobrými hospodáři. Mezi tyto aktivity patřilo i pivovarnictví. Funkčnost vrchnostenského pivovaru lze předpokládat již v počátku 16. stol., kdy bylo šlechtě tzv. Svatováclavskou smlouvou povoleno vařit na svých statcích pivo.

   V dochovaném smečenském urbáři z r. 1590 je podrobně popisován „Panský pivovar ve Smečně“ a všechna jeho příslušenství např. spilka, sladovna, humna, kamenný štok (na namáčení pšenice). V pivovaru se vařilo pivo jednou až dvakrát týdně a to po 41 věrtelích bílého a po 13 věrtelích ječného v každém varu. (1 věrtel – 248 l) V urbáři se píše o polích, na kterých se pěstovalo obilí pro sladovnické potřeby, ale i vodovodu vedoucí k pivovaru. K pivovaru patřily    i dvě chmelnice, jedna poblíž zámku u cesty do Šternberka a druhá v Žilině. Po dvaceti letech již u Smečna byly dvě chmelnice a jedna na Tuháni a další v Žilině. V r. 1590 odebíralo smečenské pivo 26 dědičných krčem.

    V dalším urbáři z r. 1604 se píše, že dodávali pivo již do 31 krčem. Poddanským řádem bylo zakázáno pít piva „cizopanská“ a šenkýřům se zakazovala čepovat cizí piva. Piva řídká z každé várky se zdarma dávala na zámek pro čeládku a mláto se vozilo do dvorů pro dobytek. Uvádí se, že kdyby ho prodávali, utržili by 280 kop grošů míšenských.                                                

    Již před pražskou defenestrací a následnou třicetiletou válkou bylo Martinické panství největší na Slánsku a po válce je rod ještě rozšířil. Jaroslav Bořita z Martinic získal z konfiskací vsi Trpoměchy, Otruby, Drnov a Luníkov a do područí i dosavadní královské město Slaný. Rok po vestfálském míru Jaroslav Bořita zemřel a dědicem se stal jeho bratr Bernard Ignác Bořita z Martinic. V tomto roce (1649) byl válkami značně poničený zámek s dvorem a pivovarem nákladně opraven.

    Kolem roku 1750 patřil smečenský pivovar k největším v tehdejším rakovnickém kraji a za ním zůstaly i pivovary v Křivoklátě a v Rakovníku. Krušovický pivovar měl téměř stejnou produkci piva. Ve Smečně se za rok uvařilo 2.000 sudů tj. 4.500 hl piva a výroba se stále zvětšovala. Po r. 1789 až do r. 1918 se uvádí název pivovaru „Parostrojní pivovar Jindřicha hrabětě Clam-Martinice ve Smečně“.

    V 19. stol. to bylo 2.500 sudů a dodávalo se do 40 hospod v okolí. Zajímavé je stálé zlepšování technického vybavení pivovaru, neboť Clam-Martinicové sledovali vývoj a nové technické a průmyslové tendence. V té době patřil rod k nejpřednějším a také nejbohatším v Čechách. V závěrečných desetiletí 19.stol. došlo k největší přestavbě pivovaru. Původní sladovna byla rozšířena o nová humna a za ním vystavěn prostorný hvozd. Ke starému pivovaru byl nově vybudován mohutný blok, obsahující varnu s příslušenstvím, to znamená strojovnu a kotelnu. Při modernizaci došlo k přestavbě na parostrojní provoz. Mezi varnou a původní sladovnou vznikl příčný trakt s chladícím štokem, spilkou a soustavou ležáckých sklepů s lednicemi. Nové části pivovaru se také staly dominantou města.     

      Produkce pivovaru stoupala a kolem r. 1880 se vařilo ke 20.000 hl piva a o dvacet let později dokonce přes 30.000 hl ročně! Vrchol produkce byl v r. 1907-1908, kdy se uvařilo 36.186 hl piva!! V té době patřil smečenský pivovar do první padesátky tehdejších českých pivovarů a za ním zůstal i krušovický pivovar. S tím se nesmířily další okolní pivovary a např. v Kročehlavech začaly produkci zvyšovat. Ve Smečně produkce začala stagnovat a klesat, což bylo způsobeno     i první světovou válkou a vznikem samostatného Československa.

    V roce 1922 došlo ke konfiskaci clam-martinického majetku a pivovar nakrátko převzal správce – bankéř Jarolím Filip.                                                        

   V roce 1927 přešel pivovar do vlastnictví JUDr. Adolfa Schwarzenberga, majitele řady jihočeských pivovarů, který pivovar pronajal právě J. Filipovi. V tomto roce se vařilo 22.600 hl piva. Tímto krokem prakticky došlo k zániku smečenského pivovaru. V roce 1933 se uvařilo jen 4.113 hl piva. V roce 1934 spadal modernizovaný malý smečenský pivovar pod majetek pivovaru v Lounech. 8.srpna 1935 byl zrušen smečenský pivovar. Poslední várka „Schwarzenberského pivovaru Smečno“ byla v r. 1938 (někde se uvádí r. 1933), výroba piva se zcela zastavila a budovy byly přebudovány k jiným účelům.

    Pivovar od té doby chátral a stal se skladištěm. Sklepy sloužily jako sklady zeleniny a ovoce, ale také jako sběrna papíru. Velké plány s objektem měl bývalý majitel, ale nakonec ze všeho sešlo. Bývalý pivovar však je alespoň z části stále využíván.

    Když projdeme kolem a vidíme památku z doby baroka a renesance, víme o unikátních sklepích (dříve lednice) a představíme si technické zázemí vč. úzkokolejky a vodovodu a pomineme současný stav, je třeba se poklonit práci našich předků.

    Na památku nám zůstala jen hnědá sklenice s názvem „Smečenský pivovar“, ale bez piva.

 

Zdroj: Smečenské ozvěny. Autor: E.Ničová

Smečenský pivovar, střípky z historie


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň