V sobotu jsem si naplánoval výlet do Brna, kde jsem chtěl navštívit nový minipivovar Magistr. Vyrazil jsem časně, takže jsem se už o půl desáté procházel rozpálenými ulicemi Brna. Nějaký teploměr na ulici ukazoval 30ºC, takže se dostavila žízeň. Nohy mě tak nějak sami donesly k pivovaru Pegas, kde otvírají už v 9h. Čím nejlépe uhasit žízeň v létě? Pšenicí, a tak než jsem dosedl, měl jsem objednáno. Než jsem se rozhlédl po pivnici, v které bylo asi 10 lidí včetně personálu, na stole přistála pšenice. Zhluboka jsem se napil a pusa se mi zkroutila. Citron, plaval zákeřně pod pěnou. V minipivovaru jsem ho nečekal. Vzal jsem párátko a plátek citronu vylovil a mrštil jim do popelníku. Už jsem si chystal proslov k číšníkovi o rozdílu mezi pivem a ovocným kompotem, když jsem si vedle popelníku všiml nabídky piv, kde bylo mimo jiné uvedeno pšeničné pivo, podávané s plátkem citronu. No co, tak jsem si naběhl, moje chyba, měl jsem se informovat, tak si to tedy vypiju. Zhluboka jsem se napil, chutnalo to jak citronáda. Napadlo mě si k pivu čichnout, vůně byla samozřejmě citronová. Při očichávání jsem v pivu zahlédl něco žlutého, byl to citron. Výčepní mi vysloveně přála a do piva mi hodila dva plátky. Druhý plátek se jako naschvál zasekl v zúženém místě sklenice a tak jsem ho nemohl vyhodit. Nápoj jsem rychle dopil. Schválně nepíšu pivo, protože ten citonový utrejch neměl s pivem nic společného. Pivo mohlo být klidně nahrazeno jakoukoli kapalinou vhodné barvy a výsledek by byl stejný, stejně hnusný, stejně citronový. Citronová chuť, citronové doznívání, citronová vůně, tak má chutnat pšeničné pivo? Domníval jsem se, že minipivovary jsou u nás nositely pivní kultury a rozmanitosti, ale pšenice s plátkem citronu, mě vyvedla z omylu. Pivovar Pegas v mých očích klesl skoro až někam na úrověn jihoafrických chemiků, kteří se nás pernamentním brainwashingem snaží přesvědčovat o tom, že vyrábí pivo a ne jen nepovedenou napodobeninu.

Pivovar na konci světa - tak tohle mě napadlo, když jsem zjistil, že v této obci v Moravskoslezských Beskydech má vzniknout restaurační minipivovar. Chystal jsem se do této části Slezska již delší dobu, tak jsem v sobotu 26.3. vyrazil. Dopravní dostupnost se ukázala jako překvapivě dobrá. Stačí použít rychlík na Slovensko, vystoupit v Návsí (poslední zastávka v ČR), a dál použít místní autobus. Ten za Jablunkovem odbočí doprava, a pak už je to jen asi 12 km do kopce údolím říčky Lomné. Z konečné se musí pokračovat 2km pěšky až na konec Horní Lomné kde se nachází Wellness hotel Pod Kyčmolem.

Hotel Pod Kyčmolem je novostavba, a tak zatím není nijak označen (jen velká ošklivá modrá cedule beze jména hlásající, že hotel byl postaven za pomoci EU), přesto ho nelze minout. Teréní úpravy v okolí hotelu také ještě neproběhly, takže když jsem dorazil k zamčeným dveřím s nápisem „Prosím zvoňte“, měl jsem obavu jestli hotel již funguje. Nezbývalo než zazvonit. Otevřela mi přívětivá paní či slečna recepční a rozptýlila mé obavy. Hotel již funguje, pivo je možné ochutnat, a právě i vaří. Což nemusela říkat, protože nezaměnitelná vůně se linula celou recepcí. Ochotá recepční mi pověděla základní informace o hotelu, o jejich pivu, ukázala mi restauraci s kotli, kde sládek zrovna míchal dílo. Pak mě odvedla mě do baru, protože restaurace spolu s kuchyní měly být uvedeny do provozu pro veřejnost až od 1.4.

Bar v prvním patře, který určený pro hosty hotelu, je stejně jako restaurace vybaven pípou se čtyřmi kohouty, ale točí zatím jen jedno pivo a to dvanáctku Lomňana, jak se místní pivo jmenuje. V baru jsem byl o půldvanácté jediným hostem a jen díky tlumeným zvukům vznikajícím při jakési tělocvičné činnosti jsem se mohl domnívat, že nejsem jediným hostem celého hotelu. Pivo mi bylo mladou servírkou natočeno do neologovaného kryglu a se poprvé nedočkavě napil. Pivo mělo krásnou barvu, dobrý říz a hořčí doznívání. Při dalším napití jsem usoudil, že by mohlo být plnější, ale i tak bych ho hodnotil jako dobré pivo, u kterého bych vydržel celý večer. Ten den jsem toho chtěl ale stihout ještě hodně, takže jsem se musel spokojit s dvěma pivy na ochutnání.

Svou návštěvu mimipivovaru v Horní Lomné musím hodnotit kladně: dobré pivo, pěkné prostředí v restauraci i baru, krasná příroda. A až zprovozní kuchyň a otevřou zahrádku... Cena piva je také přiměřená – 35 kč. Jen mi trochu hlavou vrtá, pro koho je vlastně pivo vařeno. Horní Lomná i vlastní hotel mi přijde trochu stranou, hosté wellnes hotelu mi nepřijdou jako typičtí pijáci piva, pro místní bude pivo asi drahé a všudepřítomný Radegast je přece „nejlepší“. Snad si Lomňan své zákazníky najde. Dej Bůh štestí.

http://www.podkycmolem.cz/

Zvětšit obrázek

10 cm sněhu a asi 10ti stupňový mráz, což ČD nazývají „sněhová kalamita“ a omlouvají tím hodinová zpoždění vlaků, způsobily, že jsem tuto sobotu neabsolvoval plánovaný výlet do Chrámu chmele a piva v Žatci. Jako náhradní cíl jsem tedy zvolil Žlebské Chvalovice, abych se pokusil získat nějaké informace o tamním nově vzniklém pivovaru. Ještě před měsícem by to pro mne byl příjemný asi 60ti kilometrový cyklovýlet přes hřeben Železných hor, ale nyní jsem raději použil auto.

Pivovar a palírnu Žlebské Chvalovice, jak praví cedule před budovou jsem našel poměrně snadno. Ošklivě zelené zásobníky patřící k palírně, vzdáleně připomínající CK tanky, nelze přehlédnout. Udělal jsem si pár fotek a už si mě všiml pán, který mě pozval do výčepu s varnou. Z pána se vyklubal sám majitel pivovaru pan Jaroslav Kutílek a nepozval mě do výčepu, ale do degustační místnosti ;-).

Pan Kutílek je velmi činorodý člověk, který při zaměstnání již 17 let úspěšně provozuje palírnu a nyní i pivovar. 3.12. získal povolení od celníků a své pivo může oficielně prodávat zákazníkům. Pivo zatím nemá jméno, bude prý vypsána soutěž o nejlepší návrh, ale největší šanci mají nejspíš jména se vztahem k blízkému okolí (Železnohorské, Lichtenburg apod.) Pan Kutílek si pivovar sám navrhl a sestavil s pomocí odborných firem téměř sám a i když zbývají doladit některé věci, pivo je navařené.

Jako řidič jsem musel s díky odmítnout ochutnávku jak světlého ležáku (EPM 12,6), tak tmavého speciálu (EPM 17,8) a spokojil jsem se s nákupem PET lahví. Byla to klasická koupě naslepo, ale jak se později (asi za 30minut) ukázalo, nákup se vyplatil, pivo bylo výborné. Na vánoce má pan majitel a sládek v jedné osobě navařeno také medové a zázvorové. Pivo samozřejmě prodávají kromě v PET lahví (mají stáčecí linku) i v KEG sudech a je možno ho ochutnat točené v degustační místnosti.

Nákup piva a ochutnávka je možná pouze o víkendech od 9 - 17 hodin, nejlépe, vzhledem k pracovnímu vytížení majitele, po telefonické dohodě. Cena piva je nízká, v podstatě co stupeň to Kč (12˚ - 12Kč, 17˚ - 17Kč). Takže pivo jak cenou, tak výbornou chutí by se mělo v okolí uchytit. Zbývá popřát: DEJ BŮH ŠTĚSTÍ!

Zvětšit obrázek