Vlastně to všechno začalo o víkendu někdy ve druhé polovině září roku 1999, já měl právě končící akademický rok přerušenou vejšku, protože jsem odjel na rok do zahraničí a když jsem se vrátil, tak jsem se dvěma kamarády (spolužáky) a třicetilitrovým sudem krušovického piva vyrazil na chalupu.

Tradice byla založena, od té doby jsme měli každoročně obdobnou akci v podobném termínu. Přibývalo účastníků a někdy od roku 2004 se konečně začalo měnit dovezené pivo. Od již výše zmiňovaných Krušovic a dále přes Staropramen a Gambrinus jsme postupně přecházeli na menší a zajímavější značky a letos bych si onu akci dovolil nazvat soukromými pivními slavnostmi.

Ale ještě jednu skutečnost bych měl zmínit. 15. září tohoto roku se mi narodil syn a shodil mě v mých Kristových letech z pozice nejmladšího chlapa v celé naší široké rodině. Zapíjení synka se nabízelo – letos naše akce završila rovný tuctový ročník, a tak i pivka měla být něco extra. Vymyslel jsem klíč na vybírání piv. Protože jsme zapíjeli mého synka, tak jsem vzal piva z míst, která jsou nějak spjata s rodinou mojí a rodinou mé manželky:

1) Prostějov Ječmínek ležák, 15 litrů - pivko super, jak mi říkala paní sládková, tak ho trochu více přichmelili a bylo to znát.

2) Belveder Železná Ruda ležák, 15 litrů - dost sladké a plné diacetylu, asi jedna ze slabších várek, moc nenadchlo.

3) Chýně světlý ležák, 15 litrů - suprové pivo, není co dodat.

4) Janáček Kounic vídeňský ležák jedenáctka, 15 litrů - pivo sice dobré, ale nazval bych ho spíše polotmavým než vídeňským ležákem.

5) Krušovice, 10 litrů - prostě klasika, jediný zástupce pivovarského gigantu byl docela v pohodě.

6) Černá Hora pšeničné, 20 litrů - bylo těžké prosadit tohle pivo, mnoho z mých kamarádů jsou děsné konzervy, ale byl jsem rád, že aspoň jeden zástupce svrchňáků byl přítomen. Pivko skvělé.

7) Kaltenecker Rožňava ležák, 15 litrů - tohle slovenské pivo bylo opravdu hodně těžké na akci dostat, ale jsem rád, že se zadařilo. Super záležitost.

8) Tambor Dvůr Králové nad Labem nefiltrovaná jedenáctka, 15 litrů - nevím, jak to v Tamborovi dělají, ale jejich pivo mi chutná za všech okolností.

9) Pardubice Pernštejn jedenáctka, 15 litrů - byl docela oříšek přemluvit paní na expedici, aby to speciálně stočili do 15 litrového sudu, ale zadařilo se. Nicméně pivo chuťově moc nevyčnívalo.

10) Vrchlabí Krkonošský medvěd ležák, 10 litrů - pivo dost potěšilo, nemělo chybu.

Ještě bych chtěl vyjádřit poděkování:

* Panu Kovácsovi z Kalteneckeru v Rožňavě, že pivo nechal v Brně na Flédě a že nechtěl na sud zálohu,

* Honzovi Šuráňovi, který v dohledné době pojede do Rožňavy a sud vrátí,

* Plzeňskému Prazdroji a jednomu mému kamarádovi domovarníkovi, který mi zapůjčil dva 15 litrové sudy, od kterých právě kdysi odlehčil Plzeňskému Prazdroji,

* Panu Markovi z velkoobchodu s nápoji v Liblicích, který měl pochopení pro moje zvláštní přání,

* Panu Richterovi z Bulovky, že mi opravdu stočil Vrchlabské pivo a ne pivo z Bulovky, i když to pro něj bylo přece jen komplikovanější,

* Tomášovi Mikulcovi z Chýně, že po mně nechtěl zálohy a že mi dokonce jeden soudek zapůjčil na „konkurenční“ pivo (Vrchlabí),

* Paní Chmelíkové na expedici v Pernštejnovi, že mi pivo speciálně stočili do 15 litrového soudku.

Na závěr bych rád vyjádřil obrovský obdiv a pochopení pro všechny organizátory všemožných pivních slavností včetně těch méně povedených a všechny ostatní bych chtěl poprosit, aby k organizátorům obdobných akcí byli vždy shovívaví a v hodnocení spíše méně než více kritičtí.

Foto: Soudků je sice 11, ale bohužel na konzumaci toho posledního (desetilitrového) už síly nestačily, víkend byl holt moc krátký.

Zvětšit obrázek