Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Pivní blok

Pivní blok



Jablonné nad Orlicí a Potštejn

[neděle, 27. srpen 2017]

Toto je vlastně jen další díl nekonečného seriálu Přišel jsem, viděl jsem, ochutnal jsem. Nečekejte proto žádnou větší informační hodnotu, jen si chci po delší době (přinejhorším na váš úkor) procvičit psaní.

Měli jsme to s Rosťou dobře vymyšlené – v srpnu budu v Litomyšli na konferenci a až nastane den určený pro výlety účastníků po vědecky nebo alespoň kulturně významných místech v širším či bližším okolí, nezúčastním se a udělám si výlet sám pro sebe. V pivovaru v Jablonném nad Orlicí jsem ještě nebyl a Potštejn, to je přece sázka na jistotu. Rosťa se přidá, budeme mít celý den na probrání důležitých témat, ochutnáme co se dá – a pak zas společně spácháme pro PI článek. Podobně jako kdysi report z Praskačky. Ještě v červenci se Rosťa několikrát ujišťoval ohledně data, nakonec ale vyrazil dřív, sám a navíc někam úplně jinam. Zaznamenání dojmů a zhodnocení akce tak zůstalo na mně.

Jablonné nad Orlicí má pěkné malé náměstíčko. Trochu jim to tam kazí silnice první třídy č. 11. Naše neschopnost efektivně budovat infrastrukturu se tam neustále zhmotňuje v podobě vzájemně se obtížně vyhýbajících kamionů. O definitivní ztrátu fotogeničnosti jinak atraktivního místa se pak postaralo akční trio kolotoč, skákací hrad a nafukovací skluzavka.

:xxxxx:alt

Pivovarská hospoda U Černého medvěda je v historicky působícím dřevěném stavení přímo na náměstí. Lze sedět i venku a pokud před ní zrovna není pestrá nafukovací skluzavka s obřím papouškem, může tam být i pěkné pokoukání. Mladé sympatické slečny obsluhují pozorně a pivní nabídka je široká. Začal jsem, jak jinak, světlým ležákem (desítku a tmavý ležák jsem vynechal, nemám kapacitu ochutnat všechno). Nedávno mi Rosťa psal, že si zavedl dvoubodovou hodnotící škálu: palec nahoru a palec dolů. Co s tímhle ležákem? Výhrady bych měl, možná bych jenom kvůli tomu tak daleko jezdit příště nemusel – ale palec musí nahoru. „Weizen“ mi nabídnul přesně to, co bych od pšenice bavorského typu očekával. 14% Ale byl trochu rozpačitý (nikoli hnusný, jen řekněme nevytříbený). Z 16% Adler Porteru se pak vyklubal příjemně vonící tmavý svrchňák, chmelem důkladně obdařený nejen navenek ve vůni, ale i uvnitř. Po první návštěvě považuji pivovar U Černého medvěda za doporučeníhodný podnik. Otvíračka denně v 11, obědové nabídky za rozumnou cenu, pivo v PET lahvích s sebou (snad celý sortiment) taky není předražené.

::alt

Po příjemném posezení na jablonském náměstí byl čas vyrazit na vlak a posunout se dál. Jízda vlakem do Potštejna údolím Divoké Orlice skýtá malebné výhledy, procházka od nádraží k pivovaru taky. V Potštejně mě před pivovarem zaujal velký dřevěný stánek s výčepem. „Máte tady na čepu to samý co vevnitř?“ Nechápavý pohled, kroucení hlavou. „Uvnitř se vůbec nečepuje...“ Kouknul jsem na pivovar, všimnul si cedulky avizující stavbu a bylo mi jasné, že jsem za blbce. No co už, nebude to poprvé a nebylo to naposled.

Začal jsem 12% APA. Od pivovaru Clock nečekám nic jiného než velmi slušné pivo. To jsem i dostal. Tohle příjemně vonělo americkými chmely, mělo nejen vychutnávací potenciál, ale i potenciál zahnání žízně. To se už nedá říct o dalších dvou silnějších kouscích ze série No Idols! Zejména dvojítý 19% IPA na žízeň rozhodně nebyl. Chutnal ale znamenitě, stejně jako 15% American IPA. Samé lahůdky. Tu devatenáctku jsem si dopřál až nakonec a zavzpomínal při tom na Rosťovu dekompresi ve Zlejch, kdy posledním ejlem v horním baru předcházel kesonové nemoci, která by se mohla dostavit následkem příliš prudkého výstupu ze suterénního výčepu na ulici. Před znamenitou potštejnskou ejlovou nabídkou jsem nakonec raději zbaběle prchnul na dřívější autobus, abych předešel večernímu ipohlavu (což je stav, během kterého nezpracované přebytečné molekuly aromatických a hořkých látek z amerických chmelů bloudí lebeční dutinou a marně, leč úporně, hledají cestu ven).

::alt

Cestou zpátky v autobuse na mě chtě nechtě doléhaly smutky a stesky. Na další zastávce si ke mně přisedl Rostik: „Ciwe, Jiřiku, vyser se na mrtvý a normálně žij, ne? Pivo?? Brouku, nebuď směšnej, potkala mě velká kvalitativní změna a tohle už nepotřebuju. Ale jo, bylo to fajn a nemyslim jenom pivo, hehe, ale... ale počkej, teď si užívej a nakonec taky uvidíš sám. Jo, abych nezapomněl, už vim, jak to měl Křesadlo s psaním.“

Vystoupil jsem z autobusu, přešel na vlak do Chocně, vychutnal si Šotoušské údolí modelované Tichou Orlicí, technicky upadající lokálkou dojel do Litomyšle a tam si ještě skočil na Krakonoše.

Jablonné nad Orlicí a Potštejn

autor: jiri.kana | Blok 20:14 [permalink] [comments: 3]


Pivní festival Brno 2017

[čtvrtek, 3. srpen 2017]

V moravské metropol jsem již delší dobu nebyla a tak mne zlákala upoutávka na pivní festival, konající se od středy 2. 8. do soboty 5. 8. na náměstí Svobody. Do Brna je přímé a teoreticky vcelku rychlé spojení vlakem tak proč toho nevyužít. Píšu teoreticky, protože skutečnost bývá oproti šedé teorii „zeleně rozkošatělá“, přesně jak praví známé přísloví. Národní dopravce se opět „překonával“ ve svých službách, ale to jistě většina zná, takže to berte jenom jako přípodotek.

Pořadatelé festivalu slibovali účast 23 pivovarů, včetně zahraničních. Seznam se poněkud v reálu pozměnil, ale i tak bylo co ochutnávat. Bohužel nás zklamal svojí neúčastí Znojemský městský pivovar, jehož piva jsme ještě neochutnali. Pro návštěvu jsme zvolili hned první všední den, což asi byl dobrý tah. Sice na plánovaném začátku ještě některé pivovary zápolily s výčepními zařízeními, nebo teprve dojížděly na místo, ale u dalších už se čepovalo. Pořadatelé zvolili pro čepování piva výhradně vratné (záloha 50 Kč) plastové kelímky, což lze ocenit jako ekologický počin. Co ovšem nedomysleli, bylo jejich mytí. Vodou z klasického mycího sudu vysoký kelímek nebylo možno pořádně umýt. Naštěstí na jednom konci náměstí je pítko, kde se dalo v pohodě mytí zrealizovat. Bylo též možno si kelímek vyměnit za jiný, ovšem silně ohřátý od sluníčka, které pražilo i na jejich deposit víc než málo. Pořadatelé rovněž nedomysleli, že v srpnu slunce svítí a nezajistili v areálu pro návštěvníky alespoň trochu stínu. Do pozdního odpoledne, kdy jsme odcházeli, rozložily své vlastní slunečníky tři pivovary a samozřejmě pod nimi bylo okamžitě plno.

Vzhledem k panujícímu počastí jsme se zaměřili na piva lehká, jak spodně, tak i svrchně kvašená. Ochutnali jsme jich ve dvou celkem 14, různé kvality. Asi nejvíc nás mile překvapila piva z Rajhradu, o nichž jsme nepředpokládali, že je vůbec budeme ochutnávat. Vcelku známe jejich sortiment, který se pohybuje ve vyšší stupňovitosti, což na panující počasí nebylo pro nás to „pravé, ořechové“. Pánové ovšem přivezli i 10° Summer ale a 12° Seison, obě vynikajíci piva. Moc jsme si pochutnali. Kyjovský pivovar nabídll svoji dobrou klasiku, zajímavým a dobře pitelným pivem pak byl, pro nás neznámý, 12° Vilík, medový speciál. 10° z pivovaru Květnice Tišnov byla rovněž slušným pivem k zahnání žízně. Jejich 12°, ptm. žitný ležák už nám ale tolik nechutnal, převládala nakyslá chuť. Létající pivvar Baran měl též na stánku na čepu piva z pivovaru Helf, kde prý oni i vaří. Jak jejich IPA, tak i 11° od Helfu neměla chybu. Zajímavá byla i piva z polského pivovaru Dukla (měli jsme pšenici a polské grodzinskoje). Propadákem ovšem bylo pšeničné pivo z pivovaru Koliba & Pivovar U Tří králů z Prostějova, které s pšenicí nemělo moc společného, navíc diacetyl přímo z kelímku vylézal. Jejich 11° světlá, byla spíše barvy jantarové, rovněž nebylo nic, co by si člověk dal dvakrát. Za nejhorší jsme pak prohlásili pšenici z bardejovského pivovaru Berket, ta nešla ani dopít. Obsluha zástupce jediného místního pivovar Líšeň zápolila s chlazením ještě i v pozdním odpoledni, takže jejich10° Corn ale byla možná slušným pivem, ale tak teplým, že se vypít rovněž nedala. Do doby, než jsme odcházeli, nebylo vidět žádné fronty na pivo u stánků. Pro dokreslení dodávám, že stánky Starobrna a Březňáka byly po celou dobu prosty jakýchkoli návštěvníků.

Před odjezdem jsme ještě zavítali do pivovaru Hauskrecht a ač neohlášená naše návštěva byla, dostalo se nám velmi milého přijetí. Díky za všechno, pane Hauskrechte.

Pivní festival Brno 2017

autor: Jana | Blok 12:30 [permalink] [reaguj]


PRK a Summer ale

[úterý, 1. srpen 2017]

Když léto, tak něco letního. Přesně to bylo motivem letního zasedání Pivní revizní komise. Na pořadu byla degustace vyložené letních piv, typu Summer ale. V Hanzově hospůdce Zlý časy se nás sešlo, i přes dovolené a choroby, tentokráte sedm (Henri, Pechi, Kejna, Dwarf, Sekal, Střevlas a moje maličkost), nalévačem byl, jako obvkle, Míra. Zavzpomínali jsme na našeho zakládajícího člena Rosťu a poté se jali degustovat přinesené vzorky. Těch bylo celkem 9 a konkurence byla opravdu veliká. Až na jeden vzorek, který se moc nepovedl a skončil tak u všech na posledním místě, ty ostatní sváděly vskutku urputný boj. Výsledky viz tabulka. O pořadí na 6. a 7. místě rozhodl rozpij.

Děkujeme Hanzovi za poskytnutí přístřeší a pivovarům Hostivar 2, Podlesí, Trilobit a Všerad za věnování vzorku k degustaci zdarma.

Pořadí Č.vz. Body Pivovar, pivo

1 2 20 Falkenštejn, Svižný Emil 9°

2 9 21 Krkonošský medvěd, Summer Sunset Ale10,5°

3 7 26 Krušnohor SA 10°

4 1 27 Všerad SA 10°

5 4 32 Podlesí, Podleský ale 10°

6 5 33 Permon SA 10°

7 8 33 Hostivar ale 10°

8 3 34 Trilobit, Kivi SA 11°

9 6 42 Kutná Hora SA 10°

PRK a Summer ale

autor: Jana | Blok 17:04 [permalink] [comments: 7]


Rosťo, sbohem (vlastně, někdy na shledanou)!

[pátek, 28. červenec 2017]

Tak včera měl Rostík pohřeb, netypický, velmi neformální, krásný. Teda, pokud se o kráse pohřbu dá vůbec mluvit. A těch lidí, co se s Rosťou přišli rozloučit! Kdo šel okolo, určitě se domníval, že se chystá pohřeb nějaké celebrity. Do určité míry by měl pravdu, i když za tohle slovo by nás Rosťa asi (přinejmenším) inzultoval. I když po ránu počasí moc nepřálo, odpoledne už se tam nahoře přece jenom nad truchlícími slitovali. A tak většina přítomných mohla splnit přání, uvedené na – rovněž zcela netypickém - parte:

Jak možná víte, Rosťa byl nepřítelem tradic a kýčů, a proto prosíme všechny jeho kamarády dobré vůle, aby přišli pokud možno oblečeni dle následujícího klíče: ženy s hlubokým výstřihem a muži v pohodlném trampském oblečení. Tak bude Rosťa obklopen věcmi, které miloval: dámskými ňadry a čundráky. Za vhodný dar můžete považovat cokoliv tematicky svázaného s pivem a českou přírodou. Protože nad obří kyticí by si přeci Rosťa opovrženě odfrkl!

Chmelové i „zátkové“ věnce, otvírák i láhve s pivem, a pod Rostíkovým portrétem i pořádně načepovaný půlitr. Místo pohřebních řečí, krátký úvod jeho syna a pak pěkné video z Rosťova života. A po skončení obřadu jsme si na jeho počest připili „Posledním Rosťovým pivem“, který každý z přítomných dostal. Kdo pak měl chuť, čas a možnost, mohl pokračovat v zapíjení památky našeho kamaráda ve Zlejch.

Vše je zdokumentováno, přikládám alespoň jeden snímek. Další najdete zde ve fotogalerii...

Rosťo, sbohem (vlastně, někdy na shledanou)!

autor: Jana | Blok 13:29 [permalink] [comments: 3]


Zemřel Rosťa Kloubek

[pátek, 21. červenec 2017]

Tato zpráva mne dnes zasáhla z pivních periodik jako blesk z čistého nebe. Co k tomu napsat, snad jen, že naše srdce zasáhl smutek a bezmoc. Rosťa nám bude moc chybět.

27. ledna 2007 mi Rosťa napsal do diskuse: "Opravdu úžasná korelace věku, chuti a pivního moudra. Myslím, že někde jsi nechal krom procent i jiné cifry, z čehož jsem si spočítal, že ročně vypiješ jako já. Géčku a Krušovicím se vyhýbám, není-li jiné pivo, raději jsem bez piva. Příklon k malým pivovarům má dva důvody - chuť a účinek. Jsou dobřejší a není po nich, přebereš-li, člověku zdaleka tak špatně. Sruktura je dána geografickým výskytem konzumenta a schopností malých pivovarů distribuovat. Já chodím na Kácovské kvasnicové Ke Klokočníkovi, Poličské do Hromu do Police a kupuji v tesku či hypernově Březňák, Louny, Náchod, Svijany a u nás ve večerce kvůli mě paní bere jednu basu Malorohozeckého týdně. Ahoj a drž se! Rosťa"

Bylo to pohlazení a od té doby jsme se s Rosťou podívali na různá místa se zajímavým pivem. Jeho články nepostrádaly poezii, pohodu, kamarádství. Snad neurazím ostatní autory, ale Rosťovy články patřily a patří k tomu nejlepšímu, co jste na PI mohli kdy číst.

Bez Rosti je na světě zase o dost radosti méně. Přejme mu, aby mu v nebeské hospodě chutnalo a věřme, že si tam s ním jednou přiťukneme...

Zemřel Rosťa Kloubek

autor: Chody | Blok 09:26 [permalink] [comments: 1]


Šumavské pivovary

[pátek, 14. červenec 2017]

Děkan se tázal na názory na výše zmíněné, dávám tedy své názory raději sem, aby se nemusel načítat celý článek. Třeba mně osobně to někdy jde dost pomalu.

Takže: k současnému Vimperku se nemohu vyjádřit, neb jsem v místě letos nebyla. Jejich piva si občas dávám v Kavárně na Šumavě a nemají chybu.

Volary-byla jsem tam koncem května, na čepu 11°sv. a konopná 12°. Prvně zmiňovaná dobrá, na ta ochucená já nejsem, ale prý se dala pít též. Jídlo dobré, co tam ale vázne, je obsluha, byť se to s ní od jejich začátku zlepšilo.

Prachatice - pivo i jídlo výborné, doporučuju.

Kvilda-je tam nový sládek, co jsem pila (nikoli v místě, tam nevkročím kvůli majiteli - hrubiánovi), pivo bylo dobré, ale byl to nějaký speciál. Jinak kvalita je tam velmi kolísavá. Nevím, jak teď, ale vzhledem k tomu, že kapacitu nemají až tak velkou a žíznivých lidí víc než málo, tak si slabší piva nechávali vařit v Koutu (?) a vydávali za své.

Modrava Lyer -jeden z mých nejoblíbenšjších tamních pivovarů (pojedete-li tam, pozdravujte ode mne sládka :-) ). Výborná kuchyně, jakož i pivo. Může se ale stát, že budou "vypití" a nebude celý sortiment.

Zlatý srnec - pivo bylo vždy dobré, ale je ho málo. Navíc se tam teď změnila obsluha, původní paní šla do penze, tak nevím, jak se k tomu ta nová postaví. Dříve (až na malé výjimky) pivo bylo k mání i pro přespolní, jídlo ne. Jak mi ovšem vloni sdělil majitel, tak měl kapacitu navýšit, aby piva bylo více. Letos jsem se tam ještě nedostala, tak nevím.

Kašperské Hory - též můj oblíbenec (rovněž pozdrav paní sládkové). Vynikající kuchyně, super pivo.

U Švelchů Sušice - jídlo dobré, kvalita piva někdy kolísá.

U Pujiče Lazny - NEBRAT!

Snad jsem na nic nezapomněla. Jsou to ovšem mé subjektivní názory, které nikomu nenutím.

autor: Jana | Blok 20:20 [permalink] [comments: 11]


Stanovisko ČSPS k dílu pořadu A DOST! odvysílanému dne 25. června 2017

[středa, 28. červen 2017]

Český svaz pivovarů a sladoven se ohrazuje proti zjištění v pořadu A DOST!, konkrétně proti matoucím informacím odvysílaných v díle „Velké nezávislé testy piv“ dne 25. června. Informace z tohoto dílu považujeme za spekulativní, jelikož nejsou nijak odborně podloženy.

Zároveň chceme jednoznačně upozornit, že podle studie „Sledování dynamiky vývoje mykotoxinů v průběhu sladování a výroby piva“ od Výzkumného ústavu Pivovarského a sladařského (VÚPS) bylo prokázáno, že při doporučené maximální denní dávce alkoholu (muži 24 g, tj. cca 0,6 l ležáku) je nalezených max. 13,6 mikrogramů deoxynivalenolu/l piva hluboko pod tolerovaným denním příjmem 1 mikrogramem/kg váhy konzumenta (EFSA, 2003, 2007). Dospělá osoba o hmotnosti u mužů 83 kg a u žen 68 kg (průměr pro kategorii 18-59 roků) by tedy mohl být exponován dávce 83, respektive 68 mikrogramu DON za každý den života.

Zdroj: Tisková zpráva

autor: Chody | Blok 12:46 [permalink] [reaguj]


Pivovary na lovu medailí

[úterý, 20. červen 2017]

Nedá mi to, abych aspoň trochu neglosoval degustační soutěž Pivo České republiky 2017. Ani ne tak její výsledky, jako spíš cesty některých pivovarů k úspěchu. V tomto ohledu mě zaujaly 3 věci.

1. Kobercový nálet. Mohutná ofenziva frýdlantského pivovaru mě při procházení tabulek s výsledky upoutala jako první. Frýdlantští mají opravdu široké portfolio piv a spoustu z nich poslali na start. Nejvíc zaútočili na kategorii „Pale Ale, India Pale Ale“, kam poslali hned sedm ejlů o stupňovitosti 13–24 % EPM. Výsledkem bylo jedno čtvrté místo. Tradičně silní jsou v silných svrchně kvašených pivech, v kategorii „Stout & Porter“ medailově zabodovala hned dvě z jejich tří přihlášených piv. Celkem jsem napočítal 27 (!) startů frýdlantských piv, což ale možná není všechno, neboť u některých kategorií jsem neměl k dispozici tabulky z prvních kol (ty finálové najdete tady ).

Pestrá nabídka frýdlantských piv je potěšující, o to víc, že se podle všeho jedná vesměs o kvalitnější kousky. Zmiňovaných 27 záznamů v tabulkách bylo ale dosaženo i díky tomu, že se několik jednotlivých piv účastnilo ve více soutěžních kategoriích. Tak například Albrecht 11% Valdštejnský speciál paralelně soutěžil v kategorii „Kvasnicové a nefiltrované pivo“, „Světlý ležák z minipivovaru a „Světlý ležák (11%)“. Stejně tak jejich 13% i 14% světlý speciál bojoval každý ve třech různých kategoriích (2 piva, 6 pokusů). Čímž se plynule dostáváme k druhému bodu.

2. Soutěžní kategorie. Opakované pokusy jednoho piva o zabodování v různých kategoriích nebyly výsadou jen Albrechta. Podobně postupoval třeba i pivovar Jadrníček z Náměště. Pravidla to pravděpodobně umožňují, přišlo by mi ale logičtější definovat jednotlivé kategorie tak, aby obyčejná jedenáctka jasně věděla, kam patří. Chápu, že je to obtížnější u svrchně kvašených speciálů, kde je široký rozptyl parametrů piva. Taky třeba kategorie „Stout & Porter“ není úplně nejšťastnější – předpokládám však, že až bude soutěžit víc stoutů a porterů, přijde čas jejího rozdělení.

3. Bernardův sukces aneb Vlastní trapnou cestou. Vůbec nejmazaněji na to šel pivovar Bernard. Jeho Břeclavská jedenáctka, Třebíčská jedenáctka a Říčanská jedenáctka se umístily na prvním, druhém a čtvrtém místě. Pokud to měla být zkouška schopností degustační komise, vyšli z toho degustátoři se ctí. Ze skupiny totiž před finále odpadla jen Prostějovská jedenáctka.

Tohle neměl být pokus o zdrcující kritiku – spíš mě to svým způsobem baví pozorovat. Pivovary chějí tituly, organizátor co nejvíc účastníků (= vyšší prestiž a snad i výnos), tak proč si nevyjít vstříc.

autor: jiri.kana | Blok 19:25 [permalink] [reaguj]


Co ochutnáme na Hradě?

[úterý, 13. červen 2017]

Pivovary, které se představí na Festivalu minipivovarů na Pražském Hradě jsou členy Českomoravského svazu minipivovarů, pořadatele akce. Každý z nich vybere svá dvě nejlepší piva, až na pivovar U Fleků, jelikož vaří pivo jen jedno. A budou to:

Pivovarský dům Praha

Břevnovský klášterní pivovar Praha

Pivovarský dvůr Zvíkov

Kozlíček Horní Dubenky

Pikard Ostrava - Zábřeh

Kyjovský pivovar

Štiřínský pivovar

U Fleků Praha (+ nealko pivo)

U Medvídků Praha

Šumavský pivovar Vimperk

Permon Sokolov

Bravůr Loučná nad Desnou

Městský Podorlický pivovar Rychnov nad Kněžnou

Matuška Broumy

Antoš Slaný

Želivský klášterní pivovar

Morava Frýdek - Místek

Lipan Dražíč

Jihlavský radniční pivovar

Starokladenský pivovar

Herold Březnice

Bad Flash

Svatokopecký pivovar Olomouc

Zhůřák Zhůř

Akciový pivovar Letiny

Purkmistr Plzeň - Černice

Pivovar a palírna Žlebské Chvalovice

Labuť Litoměřice

U Supa Praha

Městský Pivovar Štramberk

Pivovar Kozlovice

Pivovarský dům Ostrava

Kocour Varnsdorf

Zichovecký pivovar

Hendrych Vrchlabí

Novoměstský pivovar Praha

Beer Factory PLzeň

Sv. Norbert Strahov

Krušnohor Kraslice

Chmelařský institut Žatec

Pivovar Hostomice

Mazák Dolní Bojanovice

Harrach Veslké Meziříčí

Karlovský pivovar Pod Pralesem

Faltus Česká Třebová

U 3 Růží Praha

Pivovar Nomád

Zámecký pivovar Chyše

Pivovar Chotoviny

Maxmilian Kroměříž

Pivovar Tišnov

Pivovar Plasy

Rožnovský pivovar

Hrádek Slavičín

Loď Pivovar Praha

Stulpner a Karásek Chomutov

Lužiny Praha

Továrna Slaný

Uhříněves Praha

Clock Potštejn

Zámecký pivovar Frýdlant

Šnajdr Kostelec nad Černými lesy

Podřipský pivovar Ctiněves

Husar Koválovice

Velický Bombarďák

Pivovar Kamenice nad Lipou

Pivovary z Maďarska: MLR Szent András, MLR Serforrás, MLR Horizont, MLR Kapucinus

Co ochutnáme na Hradě?

autor: Chody | Blok 12:20 [permalink] [reaguj]


Na stojáka a s bažantem

[pondělí, 5. červen 2017]

Pravidelně navštěvuji každoroční jarní českobudějovické slavnosti piva. Chtělo by to ze strany pořadatele změnu. Koncept slavností zřejmě uvíznul někde hluboko v minulosti, kdy publikum bylo nenáročné, a kdy zcela nezajímavé a mimoňské téma pivní kultury nastoloval jen umanutý pivní vizionář Kočka.

Tekoucí voda na stáncích na vypláchnutí skla? Nebo snad dokonce mycí stojany pro veřejnost? Ale jděte – u nás na slavnostech si není ani kam sednout. A na záchody se stojí fronta (alespoň dokud je ještě světlo, pak jim na to všichni, ech, no – věřím, že jen močí...). Bohužel ani nošení v názvu zmiňovaných vlastních bažantů by neřešilo mnohem větší problém návštěvnic. Zalomená fronta dobrých dvaceti paní, žen a dívek vyloženě žalovala. Asi nikoho nenapadlo, že i krásné a vznešené dámy provozují něco tak přízemního, jako je vyměšování.

Možná se zas v tiskové zprávě dočteme tradiční klišé, že pivo teklo proudem. Z logiky věci mi vyplývá, že podobnou rychlostí a v podobném množství, jako teče ze všech výčepů na výstavišti, musí zas vytékat z návštěvníků (ano, vím, že něco se vyloučí i pocením). Někde to umějí řešit mobilními toaletami, ale k nám do krajského města to ještě nedorazilo.

Je v pořádku, že chce pořadatel na akci vydělat. Ale nemělo by být na první pohled vidět, že je to za každou cenu. V prostoru kolem stánků si nebylo kam sednout. Není divu, když zábor další plochy znamená další náklady pro zúčastněné pivovary (mimochodem i povinnost EET, která na většinu z nich dopadne až v příští vlně). S přáteli jsem schopen se bavit i ve stoje, ale posezení s pivem je přece jenom příjemnější. A což teprv takový luxus, jako moci si na chvíli pivo odložit! Možnost stísněného sezení v místech s randálem mě nezajímá, o hudební produkci stojím asi tak jako o pánskou obsluhu dole bez. Ale budiž, už jsem se naučil žít s tím, že jsem menšinový suchar. To si ale vážně mám v roce 2018 donést na výstaviště i vlastní židličku?

autor: jiri.kana | Blok 18:28 [permalink] [comments: 3]


Pivo z Blatné boduje. Sládková Vlková se vrátila do světa pivovarnictví

[pondělí, 22. květen 2017]

V nejnovějším číslu Týdeníku Strakonicko se objevila pro Jihočechy velice pozitivní zpráva. Nejen že pivo z nového pivovaru v Blatné již boduje v degustačních soutěžích, jeho pivní portfolio se nadějně rozrůstá a výstav navyšuje, ale do pivovarnického světa se také výrazněji vrací zkušená sládková Dagmar Vlková. Musím se do Blatné brzy vypravit, vypadá to velmi nadějně...

Zde přepis článku ze čtvrtka 18.5. 2017

V prvním roce provozování legendární pivo Blatenský Kohout na stupních vítězů

BLATNÁ - Po bezmála čtyřiceti letech se blatenské pivo vrací v plné slávě. V dubnu se společnost LiquiB Zámecký ovocný lihovar a pivovar Blatná účastnil degustačního klání v prostorách českobudějovického výstaviště při příležitosti 11. ročníku regionální soutěže Chutná hezky Jihočesky. Nezávislá komise složená ze zástupců Potravinářské komory ČR, Agrární komory ČR, dozorových organizací a zástupců Jihočeské univerzity hodnotila 122 produktů bezmála 36 výrobců. Blatenský Kohout polotmavý ležák se tak v prvním roce cesty ke svým pivařům umístil na stupních vítězů. Cenu v kategorii piv s výstavem do 10 tisíc hektolitrů převzal sládek pivovaru Martin Fried. Vítězné umístění výrobku Wilder - bylinný likér - v kategorii alkoholických nápojů převzala manažerka prodeje Denisa Šitnerová Společnost LiquiB Zámecký lihovar a pivovar Blatná provozuje pivovar od srpna 2016. Ke konci roku již původní kapacita nedostačovala pokrýt poptávku, proto se majitelé rozhodli rozšířit výrobu piva o další čtyři tanky.

Zároveň se do pivovarského oboru od května letošního roku vrátila sládková Dagmar Vlková, pro kterou je výroba piva celoživotním koníčkem a k výrobě piva přistupuje s láskou a péčí sobě vlastní. Ani několikaměsíční práce mimo obor ji neodvedla od účasti na degustačních soutěžích a pivovarského řemesla.

„V blatenském pivovaru jsme vybudovali tým zapálených lidí, pro které je dobře pitelné a vyvážené pivo tím nejdůležitějším. Chuť daná kvalitními surovinami pro pivo plzeňského typu oslovuje širokou veřejnost našich pivařů, to musíme mít stále na paměti. Pivovar původně vařil dva druhy piv - světlý a polotmavý ležák. Během loňského roku jsme se sládkem Martinem Friedem pokorně naslouchali připomínkám našich pivařů, které byly vesměs kladné, a na jejich podněty jsme zapracovali na barvě světlého ležáku použitím speciálních sladů. Po několika várkách jsme vyladili optimální rovnováhu hořkosti tak, aby naše piva pobízela k dalšímu napití. Navýšená kapacita pivovaru nám umožnila rozšířit portfolio našich piv. V nově instalovaných tancích pro vás dozrává poctivá Blatenská Desítka o stupňovitosti 10,50 %. Ve chmelení jasně převažuje Žatecký poloraný červeňák, který byl charakteristickým znakem legendárních blatenských piv. Receptura byla naším týmem konzultována s pamětníky výroby blatenských piv a historickými záznamy. První várka, kdy jsme ladili detaily, byla uzavřena za přítomnosti pamětníka Karla Mourka. Když lidé tvoří své dílo s láskou, vždy se jim jejich úsilí v dobrém vrátí," uvedla manažerka výroby Dagmar Vlková.“

„Dagmar Vlková nezůstane jen u piva, její profesní dráha se postupně obohatí o taje výroby destilátů a likérů a její takřka nulová chybovost ve schopnosti vnímat a rozlišit bude pro naši společnost přínosem,“ dodal mistr destilatér a předseda svazu destilatérů Ing. Václav Šitner. Při příležitosti představení nové Blatenské Desítky připravujeme pro veřejnost Den otevřených dveří.

Pivo z Blatné boduje. Sládková Vlková se vrátila do světa pivovarnictví

autor: píra | Blok 09:04 [permalink] [comments: 5]


Pojeďte na Craft Beer Pro do Bratislavy

[středa, 26. duben 2017]

Za pár dnů se v Bratislavě uskuteční konference HORECA PRO, jejíž součástí bude 11. května CRAFT BEER PRO, které je určené sládkům, pivovarům, restauracím a firmám zaobírajícím se distribucí či prodejem piva na Slovenku, v Česku a dalších okolních státech.

Program a témata jsou připraveny pro odbornou veřejnost, není určená široké veřejnosti, která nebude mít na akci přístup. Prezentace budou v angličtině a budou tlumočené, aby porozuměli všichni. Bude dán prostor pro Vaše dotazy, diskusi a samozřejmě ochutnáte i zajímavá piva.

Vstup pro Vaši cílovou skupinu, a já prosím o její dodoržení (pozn. PI) je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách www.craftbeerpro.sk. S touto vstupenkou budete mít přístup na celou výstavu HORECA PRO, kterého se zúčastní víc než tisícovka profesionálů z hotelů a restaurací z celého Slovenska.

A kde že se to všechno vlastně uskuteční? Zapište si 11. května 2017, Bratislava, Hotel Pressburg. Nezapomeňte, že vstupenky jsou sice zdarma, ale počet návštěvníků je omezený kapacitou hotelu. Tedy kdo se dřív zaregistruje, ten dřív "mele"...

Já myslím, že takový formát u nás chybí. Pro české pivovarníky a všechny, co s pivem pracují, to může být jistě zajímavá zkušenost a mohou tak obohatit svoje znalosti a zkušenosti.

Pojeďte na Craft Beer Pro do Bratislavy

autor: Chody | Blok 08:38 [permalink] [reaguj]


Únětický jarní speciál

[pondělí, 17. duben 2017]

Dnešním dnem „pivní jaro“ dorazilo i do Únětického pivovaru. Byl zde totiž slavnostně naražen Jarní speciál. Naražen za účasti koledníků v čele s majitelem pivovaru a panem starostou, jež kromě obvyklého ukulele, třímal v ruce i pořádnou pomlázku, předpokládám vlastnoručně pletenou. A ta že nezahálela, o tom by mohly vyprávět nejen místní servírky, ale i přítomné i přicházející návštěvnice. Po velikonoční „exekuci“ došlo i na zpěv. K obvyklému pivovarskému songu přidal pan starosta další sloky a pak už nic nebránilo naražení jarního moku. Ne, nebyl zelený, ale byl to „jarní jantar-polotmavý ležák 11,5°. A k jeho charakteristice si dovolím ocitovat část Únětické vyhlášky: „V antice si lidé mysleli, že má jantar mystické a magické vlastnosti, v mnohých kulturách byl používán jako talisman nebo léčebný prostředek. Z Únětické kultury však víme, že únětický jantar má blahodárné účinky a navíc vysoký obsah vitamínu B. Jantar taje při teplotě 287 °C a je hořlavý. Únětický jantar se podává při teplotě 8°C a je osvěžující….“

Tak příjemné jaro s únětickým jarním speciálem, s únětickým jantarem!

Únětický jarní speciál

autor: Jana | Blok 19:47 [permalink] [comments: 1]


Komu se nelení, tomu se zelení

[úterý, 11. duben 2017]

V době lehce předvelikonoční se opět sešla Pivní revizní komise ke své degustaci a jako téma zvolila, v souladu s nadcházejícími svátky, piva zelená. Pravděpodobně, i svátky měly vliv na účast členů, kterých se tentokráte sešlo pouze pět. Vzorků pak bylo celkem sedm. Vzhledem k tomu, že se jednalo o různé styly – od 11°, přes speciály až po ale, hodnotícím hlediskem byly pouze vady v pivu, či cizí (chemické) příchutě.

Šest vzorků bylo v láhvích (PET i sklo), jeden (Velkonoční krasličák 14° Ježek) pak přímo natočený na místě. Hodnocení jednotlivých piv bylo, vzhledem k daným kritériím, subjektivním názorem jednotlivých členů. Zlým mužem byl tentokráte Střevlas, který „udělil“ dokonce 2x sedmičku. Nejmírnější jsem byla tentokráte já, nejenže žádná sedmička, ale jednomu pivu jsem „udělila“ i dvojku. Z mého pohledu byl nejméně pitelný právě Ježek, pro jeho chemickou chuť. Toto pivo mělo také nejvíc zelenou barvu. Někteří však měli názor jiný a naopak jim „chemie“ vadila v Konradovi. Ostatní piva měla příchuť zejména kopřivy, či jiných bylinek. Jak se vyjádřil Pechi o jednom ze vzorků – voní to jako kopřivový šampon. Přítomnost diacetylu byla zaznamenána pouze v jednom vzorku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce. A nesmím zapomenout poděkovat pivovarům Berounský medvěd, Ctiněves a Gajdoš za poskytnutí vzorku k degustaci zdarma.

pořadíč.vzorkubodyvzorekpivovar

1.716Velikonoční ale 13° Krušnohor

2.117Zelený speciál 13° Gajdoš

3.618Zelený ležák 12°Ctiněves

4.420Kopřivové pivo 12°Dobřany

5.328Velikonoční krasličák 14°Ježek

6.529Zelený král 12°Konrad

7.230Zelený medvěd 11°Beroun

Komu se nelení, tomu se zelení

autor: Jana | Blok 12:28 [permalink] [comments: 7]


Šestnáctiletý

[sobota, 18. březen 2017]

Já vím, že pánové by raději uvítali šestnáctiletou, ale v tomto případě jistě udělají výjimku. Dnes, v sobotu 18. března slaví totiž šestnácté narozeniny znovuzrozený Černokostelecký pivovár. A to s plnou parádou, návštěvníkům k této příležitosti připravili kostelečtí pět druhů svého piva - Vycpanou vydru, Medokostelecké, Výroční bock 16% a ve dvou variantách vlajkovou loď pivovaru Šnajdr Černou svini, tu starou známou a nakouřenou. K tomu samozřejmě na zakousnutí pivovarské speciality, to co se týče zážitků kulinářských. Sběratelé se mohli zásobit novými etiketami i tácky a textiluchtiví obého pohlaví měli rovněž z čeho vybírat. Samozřejmě, že i zde vládla Černá svině ve všech podobách. A kdo to ještě neví, tak tento nosný produkt konečně získal ochrannou známku! Registraci získat prý nebylo jednoduché, vyskytly se i takové námitky, že by se to mohlo plést s fotbalovým rozhodčím. Nelíbilo se to prý i jistému etniku, sídlícímu na severu Čech. Nakonec ale zvítězil (i v úřednické branži) zdravý rozum a ČERNÁ SVINĚ bydlí už jenom v Černokosteleckým pivováru.

Zlatým hřebem, připraveným pro návštěvníky, pak byly exkurze do nově zrekonstruovaných prostor pivovaru. Kdo zde byl již před delší dobou, tak určitě „kulil oči“. Historická varna má novou vyzdívku, taky se pod ní stále topí, aby postupně vysychala. Na varně je tradiční pivovarský znak z druhé poloviny 19. století nedávno získaný a odborně zrenovovaný. Štoky se také postupně „vylupují“ do krásy, tak doufám, že se v dohledné době dočkáme i vlastního piva (já vím, je to o penězích a o nekončící práci). Těch novinek by se dalo vyjmenovat více, ale sami se běžte přesvědčit, jak „hoši“ pokračují. Ještě musím ale zmínit jeden unikátní přírůstek v muzeu - sladovnický hvozd typu Ječmen, získaný ze Zahrádky u Petrovic (viz složené foto).

A kdo zůstal až do hodin večerních, mohl se veselit při živé muzice.

Šestnáctiletý

autor: Jana | Blok 19:59 [permalink] [reaguj]


Z redakční pošty: 300 milionů Konradů

[čtvrtek, 16. březen 2017]

Úterý 7. března 2017 byl pro náš pivovar významný den. Na lahvovně bylo stočené pivo KONRAD s celkovým pořadovým číslem 300 000 000. Bylo to lahvové pivo KONRAD Vratislavický ležák 11%, určeno pro český trh.

Od znovuzahájení výroby piva ve vratislavickém pivovaru 25. května 2000, kdy začala novodobá historie našeho pivovaru, se používá název KONRAD. Za tu dobu mohli naše pivo ochutnat pivaři nejen v České republice a blízkém zahraničí, ale i v Chile, Libérii, Austrálii, Číně, Rusku, Dominikánské republice a v dalších koutech světa.

Z redakční pošty: 300 milionů Konradů

autor: Chody | Blok 11:50 [permalink] [reaguj]


Exkurze u Zubra

[pátek, 3. březen 2017]

Představitelé Republiky Ovipistán mají v rámci své pravidelné jarní návštěvy vybraného regionu České republiky domluvenou prohlídku Pivovaru Zubr v Přerově, a to na pondělí 27. 3. 2017 od 14:00. Jako mluvčí presidenta Republiky Ovipistán zvu zájemce, aby se k naší prohlídce připojili. Sami moc dobře víme, jak je někdy těžké poskládat skupinu min. 10 lidí, aby pro Vás prohlídku v průmyslovém pivovaru uspořádali. Pokud zrovna nemáte 9 pivovarymilných kamarádů, přidejte se k nám. Samotná exkurze je přitom ZDARMA, dopravu si každý zajistí po vlastní ose (tentokrát to ale nemůže být jednodušší, brána pivovaru je jen 400 m od vlakového nádraží). V případě zájmu se mi prosím co nejdřív ozvěte na e-mail pavelkarasek@volny.cz.

autor: Kari | Blok 08:54 [permalink] [reaguj]


Masopustní bock, kde kdo si ho pamatuje celý rok!

[sobota, 25. únor 2017]

Psát o výborné kvalitě únětického piva a zejména speciálů, to už je jako nošení dříví do lesa. Je proto zřejmé, že i letošní Masopustní bock 16° nemohl být jiný, než lahůdkový. A ovšem zrádný pro ty, jež by mu holdovali v míře větší, než malé. A když masopustní, tak samozřejmě spojen s masopustem, průvodem maškar a všelijakými legráckami. Pod maskami bylo někdy těžké poznat kdo je kdo, v utajení se skrýval majitel pivovaru, sládek i starosta. Posledně jmenovaný ovšem byl rychle odhalen, neboť kdo jiný by zahájil slavnostní naražení sudu osobitou hudbou na ukulele. S doprovodným sborem, též maskovaným, zapěl svůj song, jehož refrén je v úvodu. A pak už se pan majitel chopil palice a spolu se sládkem narazili soudek. (To ale nebyla první položka programu, zahajovalo se kulturou, pohádkou pro děti O třech prasátkách.) Návštěvníci „v civilu“ i maškary byli žízniví a soudek tentokrát rychle vyschl. Počet návštěvníků snad i převyšoval kapacitu prostor pivovaru i nádvoří, všude se hemžily bytosti nadpozemské i pozemské, domácí zvířena, turisté, cyklisté, děti… Určitě i díky neočekávaně pěknému počasí, zřejmě je obec dobře zapsána u sv. Petra.

Po řádném napojení se maškary zformovaly a táhly průvodem na Holý vrch a zpět (snad tam došly, když to měly v programu). Poté následovala soutěž o „Muže Únětického pivovaru roku 2017“ a celý program byl zakončen taneční zábavou v pivovarské stodole, aneb „Pařba jako sviňa“.

Parametry masopustního speciálu byly jako obvykle vyhlášeny místní Vyhláškou. Takže:

Masopustní bock 16°je spodně kvašený speciál s obsahem alkoholu kolem 6%, zlatavé až měděné barvy. Chuť je výrazně sladová s medovou plností a nepatrným karamelovým nádechem. Chmelová hořkost je z počátku potlačena dominantními složkami chuti a pak vyšší plností. V doznívání se pak projeví jemná, lahodná hořkost, charakteristická pro Únětické pivo.

Další fotografie naleznete tady...

Masopustní bock, kde kdo si ho pamatuje celý rok!

autor: Jana | Blok 22:24 [permalink] [comments: 1]


Rok 2016, rok – čeho vlastně?

[sobota, 21. leden 2017]

Pořád je ještě leden a na drobnou pivní bilanci roku 2016 tak snad ještě není úplně pozdě. Původně jsem zvažoval bulvárně laděný titulek „Rok 2016 – rok diacetylu“. Tahle čtyřuhlíkatá potvora mě totiž pronásleduje čím dál víc a loni její štvanice na mé chuťové a čichové buňky zatím vyvrcholila. Jak se to jednou naučíte cítit, jste ztraceni a přicházíte o spoustu do té doby dobrého piva. Vlezlá máslovost stoupá nosem, aby po čichovém nervu došla do mozku a tam se protivně a panovačně usadila snad až někde pod zátylkem. Člověk se skoro bojí přičichnout k půllitru – zakousne se, nebo ne?

Tenhle nevlastní bratranec kyseliny máselné je jednak nežádoucím produktem kvašení, jednak produktem činnosti kontaminujících bakterií. Můj odborný konzultační zdroj z Budvaru dokonce tvrdí, že by to v našich zahnojených končinách viděl tak půl na půl – tedy jedna půlka máslařů nemá vychytané kvašení a druhá nechce/nemůže/neumí/neví, že by měla pořádně a úzkostlivě sanitovat.

Kapku toho samozřejmě snesu, ale nesmí být moc velká. Pro ležáky se udává senzorický práh 0,1–0,2 ppm, pro ejly 0,1–0,4 ppm. Nedělám si iluze o vytříbenosti svého čichu a své chuti, takže nad prahem ano, ale u futer už prosím pěkně ne. Díky ti, butandione, za osvěžení základů organické chemie. A za to, že loni mi toho chutnalo ještě míň než předloni, přičemž už tehdy to začínalo být na pováženou. Ano, jsem tak otráven, že čím dál víc oceňuji něco, co je především čisté. Pěkně opsaný oblouk od dob před dvaceti a více lety, kdy jsem bažil zejména po osobitosti. Dnes se mi blaženě s polodementním výrazem roztáhne huba od ucha k uchu většinou už jen se slovy „ty vole, ono je to čistý...“

Mám návrh pro ČMSMP – vyhlašte rok 2017 Rokem diacetylu. Hřímejte a burcujte proti němu. A potírejte ho, vyhánějte metlami železnými. Můžete být bezohlední, stejně ho nevyhubíte. Vyhnán odněkud, usadí se zas tu i onde, v průměru jednou týdně mu vzniká nová příležitost. Čímž jsem se povinně otřel o fenomén posledních let a vyhnul se „houbám po dešti“, na které začínám být alergický podobně jako na „zlatavý mok“.

Na závěr trochu toho bilancování a libých vzpomínek. Jaká piva ve mně zanechala nejlepší dojem? Žádná velká exotika, chodil jsem po obyčejných hospodách a pivovarech nabízejících vesměs obyčejná piva. Nejlepší desítku (tu jednoznačně) a tmavý speciál mi natočili v pivovaru Friesovy Boudy. Tam je potřeba vylézat znovu a znovu. Ležák, ležák... co třeba Holendr z Valašského Meziříčí? Nebo úplně obyčejný ležák z Malé Skály? A nebo Bedfleší Prostěležák, který byl k ochutnání na jarních pivních slavnostech v Budějcích? Nemá cenu pokračovat, stejně bych na spoustu výborných ležáků zapomněl.

U ejlů si tak moc jistý nejsem, ale jmenoval bych alespoň Hendrycha H16 a IPA z Příchovic (bez ohledu na umělecký dojem). Cenu za ejlový počin roku by si ode mě odnesl řetězec Lidl za dovezení konečně pořádného piva z ciziny (IPA Zelený gekon). Neměl bych zapomenout na naprosto okouzlující (byť z lahve téměř nedobytný) 26% barrique barley wine Ellen s 90 IBU od potštejnského Clocka. Téměř neuvěřitelné, ale podařilo se jim to sladit do lahodnosti a pitelnosti. Jako mimořádný mi utkvěl i oak barrel aged stout ze Zvíkovského Podhradí.

Nejmilejší minipivovarský svéráz (neměl bych si tuhle kategorii registrovat, aby se to v prosinci neobjevilo v PBA?) jsem našel ve Lhotě pod Kosířem a v Bylnici – tam navíc se zcela unikátním provedením nakládaného hermelínu. Hluboký pozitivní dojem na mě udělala i návštěva minipivovaru Obora u Plané nad Lužnicí a celého hospodářství kolem. Negativní dojmy a zážitky odjinud – a že jich bylo – si tentokrát nechám pro sebe.

Výzev pro letošek je mnoho, tak vzhůru za pivními dobrodružstvími roku 2017! Čeká nás slalom mezi nekvalitou s občasnou odměnou, pro kterou stojí za to zkoušet to znovu a znovu.


PF 2017

[čtvrtek, 22. prosinec 2016]

Nemá smysl se zde dnes moc rozepisovat. Snad jen, aby pro Vás byly následující sváteční dny chvílemi klidu, pohody a ničím nerušeného degustování piv všech možných i nemožných druhů, stylů a značek.

Po Novém roce tady zase budeme pro Vás.

P.S.: Další pivní PF naleznete zde...

PF 2017

autor: Chody | Blok 20:17 [permalink] [comments: 1]


Strana 1 z 27 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň