Rok 2012 vejde do pivní historie jako rok radlerů. Míchání piva s limonádou bylo v Česku dlouhá léta tabu. Smáli jsme se polákům i němcům, leč Staropramen svou chemickou sloučeninou Cool dokázal loni udělat zředěným pivem díru do světa. A ostatní se tohoto úspěchu zalekli a tak není v současné době týden, aby některý pivovar neohlásil novinku, která spočívá ve smíchání piva s limonádou (či jiným nelko nápojem: minerálka, džus apod.). A tak jsme svědky toho, jak velké i malé pivovary chrlí míchané nápoje různých chutí a provedení. Existují v alko (kolem 2% alc.) či nealko provedení.

Pro mne ožehavou otázkou je limonádová složka, protože ochucením může leckteré europivo získat na pitelnosti (znám to z vlastní zkušenosti, kdy jsem v nouzi nejvyšší lil limonádu do Gh). Ale najít u nás limonádu, která by nebyla nadopovaná sladidly, konzervanty a barvivy, jenž mnohdy snižují pozornost a činnost dětí (pro které by měly být limonády vyráběny). Co jsem koukal na složení běžně dostupných radlerů, je to bída a děs. Snad jen (co jsem zatím viděl) Chodovar Radler neobsahuje (krom přírodně identického aroma) žádná diskutabilní éčka.

Jaké složení mají ostatní radlery. Existuje nějaký opravdu přírodní? A existuje nějaká opravdu přírodní limonáda? Ať již plošně distribuovaná či jen místně dostupná v nějakém pivovaru či restauraci?

Rok s rokem se sešel a opět je tu jaro. Loni jsme uspořádali Pivní slavnosti v Zámeckém parku a pro velký ohlas jsme se rozhodli, že založíme tradici Pivních slavností v Pacově.

Loni jsme začínali, ještě nebylo vše tak, jak bychom si představovali. Letošní Pivní slavnosti nejsou pouze slavností piva a příležitostí pro milovníky zlatého moku, ale i oslavou Mezinárodního dne dětí. Naším přáním je, aby se na slavnostech sešla celá rodina. Dospělí ochutnají pestrou nabídku piva a všichni společně se pobaví.

Letos jsme ve spolupráci s Rodinným centrem Sovička za přispění místních firem připravili zábavné odpoledne se spoustou soutěží a atrakcí pro nejmenší návštěvníky slavností. Celé zábavné odpoledne pro děti bude ukončeno loutkovým divadelním představením souboru Teatro Truhla - Pavel Truhlář z Prahy.

Proto jsme Slavnosti piva spojili s oslavou MDD a tímto netradičním spojením bychom chtěli veřejnost přesvědčit, že Slavnosti piva nemusí být jen o pivu, ale že to může být i rodinná zábava.

Kromě Rodinného minipivovaru Pacov, který slavnosti pořádá, se dále zúčastní a můžete ochutnat i jejich pivo: Minipivovar v Jelínkově vile - Velké Meziříčí, Minipivovar Kozlíček - Horní Dubenky, Pivovar Na Rychtě - Ústí nad Labem, Klášterní pivovar Želiv, německý pivovar Veldensteiner.

Podle požadavků hostů bude pivo čepováno do kelímků i do skla. Případní zájemci o exkurzi do minipivovaru pořadatele se přihlaste nejméně 7 dní předem. Sběratelé pivních suvenýrů též nepřijdou zkrátka. Každý minipivovar vždy přiveze dostatečné množství svého propagačního materiálu, jako jsou pivní etikety, sklo, tácky apod.

Celý den budou hrát k poslechu i tanci kapely Schift, Bonebroke, Evergreen band.

Věříme, že se vše povede a bude nám přát počasí.

Němcová Vlaďka; Rodinný minipivovar Pacov

Určitě se tu objeví delší a podrobnější článek, zatím jen stručné postřehy. Byl jsem oba dny, takže :

1) Moji favorité - bezpochyby Únětice, Chýně, Podkováň. Výborně jsem si pochutnal i na Mutějovicích a Slaném.

2) Moje výtka - Kladno, U Kozlíků. Pivo dobré, ale styl a prostředí? Stále platí, že v podniku je permanentně zakouřeno, bohužel kouří i dámy za pípou. To bych venku na slavnostech neřešil, ale stále si myslím, že by si mohly jít zakouřit ven za stánek a ne s cígem v ruce čepovat pivo. Dále by mohly čepovat do prázdného kelímku a ne do odkapu pod kohoutem. Škoda, protože pivo bylo výborné.

3) Nejhorší zkušenost - xxx. Co říkají jiní je jedna věc, vlastní zážitek druhá. Přes zdejší časté negativní ohlasy jsem ctil presumpci neviny a šel si učinit vlastní názor. yyy byl jediné pivo(?), které jsem nedopil a vylil, přičemž byl zárověň z ležáků +/- 12° nejdražší - 39,- oproti ca. 25-30,-. A k tomu byl jediný, kdo chtěl za tácek peníze- 5,- Kč/ks. Majitel prý tak rozhodl.

4) Největší drzost. Hned v prvním stánku vpravo za vstupem byl Gambrinus a Plzeň. Averzi stranou, ale to už nejsou Střední Čechy. Nárok měl jen Kozel!

5) Největší zklamání. Chtěl jsem ochutnat Vítka z Prčice, Třebonice, Broumy, ani Polepy nikde ???

V sobotu 21. dubna 2012 proběhla ve Dvoře Králové n.L. malá oslava. Tamní rodinný pivovar Tambor uvedl na trh svůj nový produkt, dvanáctistupňový ležák Tambor - R.A. Dvorský!

Toto pivo právem (a to i doslova neboli "de iure") dostalo přídomek po známém, slavném hudebníkovi a zpěvákovi Rudolfu Antonínovi, který co místní rodák, lokální patriot a v mládí dokonce zaměstnanec tehdejšího pivovaru zdejšího, sám později vystupoval se svým orchestrem právě pod uměleckým jménem R. A. Dvorský.

Milovníky zlatavého moku dlouho očekávaná "dvanáctka" splnila (ne-li předčila!) jejich očekávání! Dokladem budiž hojná účast a konzumace taková, že pánové Kiriakovský (majitel pivovaru) a Goldšmíd (obchodník s pivem a vínem) museli dopravit do areálu bývalého královédvorského pivovaru, kde se slavnostní křest nového ležáku odehrával, o několik sudů tohoto piva víc než původně předpokládali. Jelikož ale svému nápoji věřili, nebyli zaskočeni, zareagovali střelhbitě, a tak nikdo nepřišel zkrátka!

Celá akce trvala od 11.00 do 17:00 hod. za hudebního doprovodu místních country kapel Phobos a Wostruha, a Bigbandu R. A. Dvorský. Patřičně vhodnou krmí jistila nutkání přítomných po potravě "Stará krčma", sídlící tamtéž. Když k tomu všemu svou přízní přispělo ještě slunečné počasí, úspěch akce byl dovršen!

Nikoliv pověstnou "třešinkou na dortu", ale v tomto případě "pěnou na pěně" byla parafráze známého hitu R.A. Dvorského Hm, hm, ach ty jsi úžasná, kterou si pro pobavení pt. čtenářů dovolujeme zde přetisknout:

12° pivo Tambor - R.A.Dvorský (C JAK)

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, dvanáctka má,

hm, hm, to už je dnes jasný,

hm, hm, rád si ji dám

Já mohu teď jen říkat slova obdivná,

tam kde ji točí tam je rázem duše má ztracená.

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, já rád ho mám

Mám pro její chuť pochvalných sto výrazů,

v nich můžeš číst mé vyznání,

mé dny jsou krásné, nádherné a bez kazů,

když Tambor mám dvanáctku popu - lární

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, dvanáctka má,

hm, hm, to už je dnes jasný,

hm, hm, rád si ji dám

Já mohu teď jen říkat slova obdivná,

tam kde ji točí tam je rázem duše má ztracená.

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, já rád ho mám

Pro "pivni.info" Jaroslav Kratěna, 23.4. 2012, Dvůr Králové n.L.

Zvětšit obrázek

Devítka, desítka co to vlastně piju?

To že nejprve piva výčepní piva začli ztrácet na chuti a síle konzument poznal na konci devadesátých let. Dlouhé roky jsem každému vysvětloval, že G výčepní je nejspíš devítka, Prazdroj jedenáctka atd.. Ten problém s názvoslovím výčepní, ležáky nejprve využili u Zlatopramenu aby zdůraznili že Zlaťák jako značka je jedenáctka tedy ležák. Postupně zavedením nových piv i jiní udělali jedenáctku. Ale opětovné značení stupňovitosti z velkých hráčů uděli v Krušovicích před dvěma lety s opravdovou desítkou a loni s dvanáctkou.

A nyní nám Gambrinus nabízí vylepšené pivo G originál 10°.

Zazněli pochybnosti jestli to desítka bude. Jelikož v textu článku od PU není žádní zmínka o procentech původního extraktu (dříve stupních), přímo to poukazuje na to že nás spotřebitele chtějí oblbnout.

Již dříve jsme řešili nějaké nesrovnalosti a tak jsem se kouknul na nějaké zákony a vyhlášky týkající se značení potravin které se dají najít na netu.

Jedná se o zákon 110/1997 zákon o potravinách a tabákových výrobcích

K tomu vyhlášku 335/1997 kterou se provádí §18 zákona 110/1997

Kromě nějakých změn upravená předpisem 45/2000

Bohužel není volně k nahlédnutí vyhláška 115/2011 tam to možná doznalo nějakých nových změn.

Pozn.: 6.4. 16,30hod-Ale bylo mě umožněno do ní nahlédnout atak jsem doplnil několik postřehů.

Jinak stručně v roce 1997 nám piva rozdělili na stolní do 6%EPM, výčepní 7-10%EPM, ležáky 11-12%EPM, speciály 13%EPM a vyšší, portery 18%EPM a vyšší, sníženým obsahem alkoholu max.1,2%hmotnostních alk.(1%obj.alk.), nealko max 0,5%hmotnostních alk. (0,4%obj.alk).

V roce 2000 změnili hranici stolních na 7 a výčepní jen 8-10%EPM a přidali definici piva se sníženým obsahem cukru max.0,75g/100ml a u lehkých piv přidali energetickou hodnotu max.130kJ/100ml.

V roce 2011 hranici opět vrátili dolní hranici výčepního 7%EPM.

Pro účely vyhlášky se rozumí pivem - pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny, připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem zejména cukru, obilného škrobu, ječmene, pšenice nebo rýže a pouze u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů. ( ta jedna třetina surogace to je hrůza).

Pšeničné pivo je pivo minimálně s třetinovým podílem pšeničného sladu.

Co se týká uvádění surovin tím se všeobecně zabývá zákon 110/1997 - složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci, vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Suroviny musí být uváděny sestupně od nejvyššího podílu k nejnižšímu až do podílu 2% objemu, pak už klidně na přeskáčku.

(1)Označování piva

a) název druhu a skupiny,

b) obsah alkoholu v objemových procentech,

c) způsob kvašení, jde-li o pivo vyrobené svrchním kvašením nebo kvašením v lahvi,

d) údaj "nefiltrované," pokud nebyla provedena filtrace,

e) údaj, zda jde o pivo světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané,

f) použití přírodní minerální vody.

(2) Ke zpřesnění označení skupiny piva lze použít výhradně hodnotu extraktu původní mladiny vyjádřenou číselným údajem v hmotnostních procentech nebo tomu odpovídající slovní údaj podle požadavků uvedených v příloze č. 5 .

(3) Lehké pivo a pivo se sníženým obsahem cukru musí být označeno podle zvláštního právního předpisu.

(4) Pro účely označování je pivo vyrobené z ječného sladu, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů s výjimkou isomerizovaných chmelových produktů a vody považováno za jednosložkovou potravinu.

(5) Přípustné záporné objemové odchylky od deklarovaného objemu:

lahve nad 0,3 do 0,75litru -3%, 1-5litru(Pet+ 5lsoudky) –1,5%, sudy -1% objemové

Pak máme přílohu č.5, kde je v tabulce stanoveno prokvašení, obsah CO2, extrakt původní mladiny v %hmotnostních, minimální alkohol pro jednotlivé kategorie. Ten minimální alkohol samozřejmě u kategorií nealko a se sníženým u ostatních je uvedeno nad 1,2%hm.alk...

A tady ve vysvětlivkách k hodnotě EPM je uvedeno -Obsah extraktu před zakvasením, stanovený v pivě na základě analýzy a výpočtem podle Ballingova vzorce. Na obalu a průvodních obchodních dokladech se uvede obsah původní hladiny hodnotou zaokrouhlenou na celé číslo směrem dolů. .

Ta hladina není můj překlep a to tam skutečně je a je to v obou přílohách z roku 1997, i 2000 a od různých zdrojů. Vyhláška sice říká že EPM nemusí být uváděno, ale v příloze má že musí být, ale díky hladině místo mladině se tomu nejspíš všichni vyhýbají. Jediný kdo to pro účely stanovení spotřební daně musí vyžadovat je Celní úřad. Ostatní úřady to dlouhé roky ignorují a nechávali klamat spotřebitele, když jim obchodní řetězce, malé krámky a hospodský nabízeli např. G 10, přestože to byl jen G výčepní bez možnosti zjištění skutečného EPM.

Pozn. ve vyhlášce 115/2011 příloze č.5 již uplně vypadl text o uvádění EPM i s tou chybou hladiny, je tam pouze-Obsah extraktu původní mladiny, stanovený výpočtem podle velkého Ballingova vzorce, se posuzuje hodnotou zaokrouhlenou na celé číslo směrem dolů.

Další a opravdu velmi pozoruhodná věc, která vyjde z tabulky č.5 U piv s obsahem alkoholu nad 1,2 % a do 5,5 % objemových včetně, se připouští odchylka +/- 0,5 % objemových od deklarované hodnoty a u piv s obsahem alkoholu nad 5,5 % objemových se připouští odchylka +/- 1,0 % objemových od deklarované hodnoty, přičemž musí být dodrženy minimální nebo maximální stanovené hodnoty.

My skoro odborníci již delší dobu se snažíme zorientovat u piva podle zjednodušeného vzorce, který nebere v úvahu stupeň prokvašení EPM=%alkoholu*2+2. Celé roky jsem u piva, které mělo 4,0%hmot.alk. si říkal, jedná se desítku, ale jestli má jen 4,0-0,5=3,5%hm.alk. tak se jedná o devítku a jenom mě blbli. A to si opravdu pivovar s HGB laboratořemi apod umí pohlídat. Proto u hodně testů v Dtestu a podobných, neseděl uvedený alkohol a nikdo z toho nedělal problém, protože tam tolerance je veliká.

Jak to tedy s EPM u G Originál 10° je?

Kdyby na hlavní etiketě bylo označení druhu piva výčepní, pak by číslo deset muselo skutečně být pouze doplňkovým označením EPM.

Takhle to zavání pouze obchodním názvem.

Nezbývá nám než čekat až někdo udělá laboratorní testy kdy vyjde skutečné EPM a nám prozatím zbývá si chuť zkontrolovat maximálně anonymní degustací, abychom nebyli ovlivněni reklamou, renomé značky ani averzí k dané značce piva.

Napište kdo jste už viděl zadní etiketu, co je uvedené tam. Zajímavé by taky bylo, jestli má někdo sbírku etiket uvést vývoj alkoholu u výčepního G.

Dobrému pivu zdar Hroch

V Mistellbachu v Interspari je slusný výber pšeničných piv. Najviac mi chutil Weihenstephaner a Paulaner.

Ináč doma kúpim len Primátor Weisen a Meisels Weise v Kauflande a Tescu.

Zvětšit obrázek