Reklama na PI Reklama na PI Rastal

leden 2013

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv leden 2013






Pivo Franc, po úspěšné silvestrovské dražbě nejdražšího piva vyrobeného v České republice, naplní při příležitosti letošního svátku zamilovaných speciální emisi valentýnského zlatého piva s mottem: „To ty jsi moje jediné opravdové zlato!“, u kterého bude na etiketě umístěna fotografie vaší nejmilovanější osoby. Poprvé si tak v rámci ojedinělého pivního projektu můžete sami vybrat na předpřipravenou etiketu se srdíčkovým pozadím portrét toho, koho máte rádi a který je vašemu srdci nejbližší. Limitovaná emise bude omezena počtem plněných láhví na 300 ks.

Pivo Franc tímto počinem opět potvrzuje unikátnost svých produktů, které se ve spolupráci Marka Pietoně s pivovarem Avar zaměřují převážně na minoritní část našeho trhu v duchu sloganu: TRENDY PIVA PRO ABSOLUTNÍ MENŠINU.


Quo vadis České pivo?

[středa, 30. leden 2013]



Do pivovaru Velké Popovice zavítalo v loňském roce takřka 28 tisíc turistů. K nejčastějším návštěvníkům patří tradičně Češi, tvořící více než polovinu celkové návštěvnosti. Zahraniční hosté sem přijíždějí hlavně ze zemí, v nichž je Kozel rovněž populárním pivem. Nejpočetnější skupinu tvoří Rusové a následně turisté z Maďarska. Velkopopovický pivovar, jedno z nejnavštěvovanějších míst v regionu, láká stále více návštěvníků ze vzdálených zemí, například z Japonska, Kanady a Tchaj–wanu.

V roce 2012 byla ve velkopopovickém pivovaru dokončena nová prohlídková trasa, která je nyní rozšířena o návštěvu sklepů s ochutnávkou piva Velkopopovický Kozel a především o unikátní tunel, spojující sklepy se stáčírnou. U vstupu do sklepů je možno zhlédnout největší dřevěný pivovarský sud o objemu 96 hl, v budově stáčírny přibyla nově expozice vývozu piva Velkopopovický Kozel do celého světa.

Popovický pivovar s téměř 140letou tradicí vyhledávají nejčastěji tuzemští návštěvníci. Od Prahy je vzdálen pouhých patnáct kilometrů, proto je ideálním cílem pro pěší i cyklistickou turistiku. Jeden z architektonicky nejzajímavějších pivovarů přitahuje stále více pozornosti také ze zahraničí, úměrně rostoucí oblibě piva Velkopopovický Kozel. Češi přijíždějí především individuálně, zahraniční návštěvníci sem dorazí většinou organizovaně

s cestovními kancelářemi.

Neustále hledáme nové, atraktivní možnosti, jak našim návštěvníkům přiblížit historii pivovaru a výrobu našeho piva. Samozřejmě neopomíjíme přirozenou součást pivovaru a živou legendu kozla Oldu, kterému jsme se s pomocí plzeňských bednářů postarali o nový příbytek,“ shrnula novinky roku 2012 Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra Pivovaru Velké Popovice.

K návštěvnosti Popovic přispívá i řada speciálních akcí pořádaných v pivovaru v průběhu celého roku. K vyhlášeným patří každoroční Vepřové hody, jarní Pochod krajinou barona Ringhoffera, slavnosti Den Kozla, Léto s Kozlem a další. Na bohatý program se mohou těšit návštěvníci i v letošním roce.

Návštěvu pivovaru lidé propojují i s nákupem v kozlím obchodě, který nabízí širokou škálu dárkových předmětů s logem Velkopopovický Kozel, a s posezením ve stylové restauraci Velkopopovická Kozlovna vedle pivovaru, kde Kozlovy gurmánské dny přinášejí svým hostům nabídku speciální gastronomie.


Pivovar Radegast patří k vyhledávaným turistickým destinacím Moravskoslezského kraje. Do místa, kde se vaří pivo s výraznou hořkou chutí, se během roku 2012 vypravilo téměř 14 000 návštěvníků. K nejpočetněji zastoupeným turistům každoročně patří Češi, následují obyvatelé sousedních zemí Polska, Německa a Slovenska.

Za poslední dva roky se zájem o prohlídku pivovaru zdvojnásobil, k čemuž přispělo především otevření nového návštěvnického centra v roce 2010 a nové pojetí prohlídek vůbec, které bylo dokončeno na jaře roku 2012. Prohlídková trasa nyní prochází pivovarem, návštěvnickým centrem s prodejnou a kinosálem. Je rozšířena o nová zastavení, interaktivní panely a schémata týkající se výroby piva.

Návštěvníci nyní mohou zavítat do ležáckého sklepa a seznámit se s expozicí zrání a ležení piva. Jsme rádi, že má veřejnost zájem nahlédnout sládkům z Nošovic pod pokličku a přesvědčit se, že Radegast vyrábíme jen z těch nejlepších surovin podle receptury, kterou mu před 40 lety vtiskl pan sládek Franzl,“ uvedl Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

Mezi návštěvníky představují nejpočetnější skupinu tuzemští výletníci (83 %). Významnou část (12 %) tvoří polští turisté, do pivovaru rádi jezdí i návštěvníci z Německa a Slovenska. Většina hostů přijíždí individuálně, organizované zájezdy cestovních kanceláří tvoří dosud menší část návštěvnosti.

Nošovický pivovar se v roce 2012 zapojil do projektu Technotrasa, který sdružuje 12 turistických industriálních cílů Moravskoslezského kraje. Tyto cíle se vzájemně podporují, a zvyšují tak celkový zájem turistů z ČR i zahraničí o zdejší region.


V loňském roce padl rekord v počtu návštěvníků Plzeňského Prazdroje. Celkem si prohlídkové trasy pivovarů Prazdroj a Gambrinus v Plzni, Pivovarského muzea a Plzeňského historického podzemí přišlo prohlédnout přes 270 tisíc návštěvníků, což je o 7 % více než o rok dříve. Mezi hosty z více než stovky států měli nejpočetnější zastoupeni Němci, Češi, návštěvníci z jihovýchodní Asie, Rusové a Francouzi. Přijeli ale i návštěvníci ze vzdálenějších zemí jako Madagaskar, Kongo či Zimbabwe.

Díky slávě plzeňského piva a dlouhodobě vysoké úrovni poskytovaných služeb patří pivovary společnosti Plzeňský Prazdroj mezi přední destinace industriálního cestovního ruchu v České republice.

V roce 2012 byl již tradičně největší zájem o návštěvu plzeňských pivovarů mezi turisty z Čech a Německa. Výrazně vzrostl počet návštěvníků z jihovýchodní Asie, především z Vietnamu, Tchaj-wanu a Indie. Stále větší množství turistů přijíždí z Číny, i díky „Čínskému certifikátu za kvalitní destinaci“, který obdržel Plzeňský Prazdroj v únoru 2012 jako první mimopražská destinace v ČR. Jde o mezinárodně uznávaný certifikát, který je důležitým znakem kvality pro čínské organizátory cestovního ruchu.

O spokojenost návštěvníků se na našich prohlídkových trasách stará více než 90 profesionálních průvodců a zaměstnanců Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Výklad o výrobě, historii i současnosti plzeňských piv poskytují naši průvodci po celý rok minimálně v sedmi světových jazycích. Děláme vše pro to, aby od nás odjížděli spokojení návštěvníci, kteří budou dobrými ambasadory našich pivních značek po celém světě,“ vysvětlil poslání Návštěvnického centra Tomáš Raboch, vedoucí oddělení cestovního ruchu v Plzeňském Prazdroji.

Návštěvnost zvyšují i doprovodné akce konané v pivovaru, jako je seriál koncertů pod názvem Léto v Prazdroji, pravidelné koncerty Lubomíra Brabce nebo oslava plzeňských piv Pilsner Fest. V roce 2012 přispěla k zájmu i řada výjimečných akcí pořádaných v pivovaru Prazdroj a Pivovarském muzeu u příležitosti oslav 170. výročí založení společnosti a uvaření první várky plzeňského ležáku.

Obchody a konferenční prostory

Nabídku služeb pro návštěvníky doplňuje i dárková prodejna nebo e-shop, který získává na popularitě. Stále větší množství propagačních předmětů se symboly Pilsner Urquell nebo Gambrinus právě jeho prostřednictvím putuje také do zahraničí.

V roce 2012 byl otevřen v Praze nový reprezentační a prodejní prostor „Pilsner Urquell Galerie – Experience shop“. Návštěvníci hlavního města si v těchto unikátních prostorách na pražské Kampě mohou nejen nakoupit prémiové reklamní předměty, ale také posedětu sklenice vynikajícího piva a seznámit se s legendou Pilsner Urquell prostřednictvím interaktivní expozice.

Úspěšný rok má za sebou také Konferenční a společenské centrum Secese v Plzni, ve kterém si oslavu, konferenci nebo jinou akci objednalo opět více firem i veřejnosti. Přímo v pivovaru tak proběhlo během roku 2012 několik set akcí. Od velkých kongresů a konferencí pro stovky účastníků po menší rodinné oslavy, svatby a další akce.


Pivovar Holba v loňském roce navýšil odbyt na 342 tisíc hl piva. V meziročním srovnání to představuje nárůst o 6000 hl. Zvýšené poptávce se těší Holba Šerák v obou variantách – světlé i polotmavé výčepní, ale i desítka Holba Classic a ležák. Dlouhodobé nárůsty prodejů si Holba drží jak v lahvích tak i sudech. Zatímco trh se sudovým pivem u nás klesá, Holba získává renomé značky, která dokáže „plnit“ restaurace. A to je dobrá zpráva, na kterou gastro provozovatelé určitě slyší, obzvláště dnes, kdy se odbyt u nás překlápí do lahvového piva. V posledních letech Holba výrazně rozšířila distribuci v rámci celé republiky tedy na Moravě i v Čechách. Daří se to především díky vnímání její vysoké kvality a chuťové jedinečnosti.

Potvrzuje to také ředitel pivovaru Vladimír Zíka. „Pro vaření piva v Holbě používáme jen prvotřídní suroviny, tedy slady z moravských ječmenů a české odrůdy chmele s vysokým zastoupením Žateckého poloraného červeňáku, který je nejuznávanějším chmelem na světě. A především varní vodu z vlastního hlubinného vrtu, která má vhodné složení pro výrobu tradičního českého ležáku a zároveň parametry kojenecké vody. Kromě vlastní vody používáme i vlastní kmen pivovarských kvasnic. To vše spolu s dodržováním tradičních receptur a láska k pivovarskému řemeslu se promítá do jedinečné chuti a vysoké kvality všech piv z naší nabídky. Vlajkovou lodí značky je Holba Šerák, dnes symbol Jeseníků. Její produkce loni překročila 220 tisíc hl a dá se předpokládat, že stejně úspěšná bude i letos. Také letos zpestří nabídku speciální piva Holba Šerák 13,51 a Holba Strong, která pivovar představuje ve speciálním kalendáři pro gastro zařízení. V létě Holba nabídne ochucené pivo s nižším obsahem alkoholu. Právě nyní probíhá testování chuti, která byla měla být svěží ovocná a přitom pivní.

V uplynulém roce pivovar investoval více než 40 miliónů milionů Kč především do rekonstrukce sklepa, modernizace přetlačných tanků a do energetiky. Modernizace ležáckých sklepů bude letos pokračovat a investice půjdou také do stavebních úprav areálu pivovaru.

Sortiment značky: Holba Classic – světlé výčepní, Holba Šerák – světlé a polotmavé výčepní, Holba Premium – světlý ležák. Speciály – Holba kvasničák, Holba Šerák 13,51,Holba Strong.

Obaly – sudy, lahve, plechovky, PET lahve.




Jméno Jiří Holopírek bylo a stále bude spojeno s pivovarem Bakalář v Rakovníku, kde působil po většinu svého aktivního života na pozici sládka.

Jiří Holopírek se narodil 21. dubna 1939 v Jihlavě. V roce 1958 absolvoval střední průmyslovou školu potravinářských technologií, obor technologie piva.

J.Holopírek byl “pivařem” celým svým srdcem. Sám říkával: “byl jsem tehdy čerstvý maturant vyslaný na zkušenou”. Od té doby, kdy po škole v roce 1958 dostal tzv. umístěnku do pivovaru v Krušovicích, do jehož správy v té době patřil i pivovar v Rakovníku pracoval v Jiří Holopírek v pivovaru.

Jiří Holopírek začínal s pivem doslova od píky. Prošel si v pivovaru všechny možné profese. Byl sladmistrem, po té sklepmistrem, v letech 1970 až 1982 podsládkem a od roku 1982 do roku 1995 sládkem.

V pivovaru za svého působení zažil hodně změn. V roce 1995 se dostal pivovar Bakalář do soukromých rukou. Během dvou let upadl výstav ze 140 tisíc hl. na nulu a tím byl v květnu 1997 provoz uzavřen úplně. Pan Jiří Holopírek prožíval toto smutné období velmi těžce. Říkával: „Nechci být sládek – zavírák,“. Proto v roce 1996 odešel do předčasného důchodu.

Nechtěl se totiž podílet na hořkém konci pivovaru v Rakovníku. Bez vaření piva nezůstal pan Holopírek ale ani v důchodu. Vařil si doma v improvizovaném minipivovárku pivo pro vlastní potřebu a pro potěšení. V roce 2010 oslavil 10let domácího vaření.

Když jsme začali se znovuvzkříšením rakovnického pivovaru, konzultovali jsme věci mimo jiné i s panem Holopírkem. Bylo pro nás totiž důležité, slyšet jeho názor na věc. Zvali jsme ho do pivovaru pravidelně a rádi jsme mu ukazovali všechno nové, co se rozjíždělo. Bylo vidět, jak ho změny k lepšímu těší,“ vzpomíná Draha Pittnerová. Měl velkou radost z obnovení výroby piva v Rakovníku po roce 2004 a největší radost měl, když do pivovaru nastoupilo nové vedení v čele s Ing. Pavlem Gregoričem, které v pivovaru působí dodnes.

Pan Jiří Holopírek starší zemřel po delší nemoci 7. ledna 2013.

Jeho štafetu v rakovnickém pivovaru převzal jeho mladší syn Radek, který již téměř dva roky pracuje v rakovnickém pivovaru jako výrobní ředitel – sládek pivovaru Bakalář.

Vzpomenul: „Práce byla pro tátu vždy na prvním místě. V pivovaru jsme i bydleli, takže volba, čím budu, byla úplně jasná. Táta strávil v rakovnickém pivovaru 38 let. Když jsem sem nastoupil já, měl z toho ohromnou radost. Spoustu věcí jsme spolu konzultovali. Bude nám všem chybět,“ říká Radek a jakoby mluvil za všechny pivní znalce a milovníky dobrého piva.

Ke vzpomínce a uctění památky pana Jiřího Holopírka - sládka s velkým „S“, s velkým uznáním jeho jako člověka vstřícného a odborníka v pivovarnictví se připojují také členové Klubu sběratelů pivních suvenýrů v Rakovníku.

Zaslal: Jiří Dlouhý


Slavkovský pivovar otevře v únoru

[pondělí, 28. leden 2013]



Plzeňský Prazdroj v roce 2012 vyvezl 920 000 hektolitrů piva, meziročně o 3% více. Poprvé v historii tak byla překročena hranice 900 000 hl. Rekordní vývoz do zahraničí pozitivně ovlivnila vyšší poptávka po pivu Pilsner Urquell v asijských zemích a také ve Velké Británii. Na domácím trhu se prodej zvýšil v segmentu baleného piva především díky rostoucí oblibě praktických balení, a také díky inovacím, jako jsou míchané nápoje z piva. Na celkový objem domácího prodeje, který přesáhl hranici 6,8 milionů hl, měl dopad pokračující odliv spotřebitelů z restaurací a barů. S licenční výrobou v objemu 2,1 milionů hl prodal celkově Plzeňský Prazdroj necelých 9,9 milionů hl piva, což je téměř stejný objem jako v loňském roce.

"Oživení prodejů na domácím trhu přinesly zejména novinky. Opačný vliv na domácí prodeje měl naopak snížený zájem o pivo v hospodách a restauracích, který je ovlivněn ekonomickou situací i vládními úspornými opatřeními. Očekáváme, že na další vývoj na českém pivním trhu bude mít dopad nedávné zvýšení sazby DPH a následná změna v nákupním rozhodování spotřebitelů. Nadále budeme rozvíjet jedinečnou českou pivní kulturu nabídkou piv nejvyšší kvality, které naplňují požadavky konzumentů. Budeme obohacovat zážitky z nakupování našich piv v obchodech a vytvářet příjemné prostředí v designových restauracích a hospodách po celé České republice,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje, Doug Brodman.

Nový exportní rekord

Navzdory pokračující nelehké ekonomické situaci na mnoha exportních trzích dosáhla poptávka po pivních značkách Plzeňského Prazdroje v roce 2012 nového historického rekordu. Ve srovnání s minulým rokem stoupl vývoz piv do více než 50 zemí o 3%. Marketingové aktivity během celého roku a úspěšná prezentace značky Pilsner Urquell během Olympijských her v Londýně vedly ke zvýšení prodeje ve Velké Británii o více než 20%. Zájem o plzeňský ležák v Asii vzrostl o více než 50%, dařilo se v zemích, jako je Jižní Korea, Japonsko, Vietnam či Tchaj-wan.

Inovace táhly růst prodejů baleného piva

Na domácím trhu s baleným pivem se prodej zvýšil o jednotky procent především díky úspěšným inovacím, které zahrnovaly například míchané nápoje z piva. Rostla také obliba praktického balení, tedy plechovek a PET láhví. Prodeje v obchodech částečně kompenzovaly pokračující trend odlivu zákazníků z hospod a restaurací. V roce 2012 uvedla společnost Plzeňský Prazdroj na trh celou řadu novinek, například míchané nápoje z piva a ovocné šťávy Gambrinus Limetka & Bezinka a Gambrinus Řízný citron, pšeničné pivo Fénix s pomerančovou kůrou a koriandrem, Frisco s příchutí černého rybízu a Birell s příchutí Limetka a malina. Nabídka pivních značek prodávaných v praktických baleních se také dále rozšířila. Ve spolupráci sespolečností Intersparvytvořil Plzeňský Prazdroj nový koncept nákupu baleného piva, Svět piva. Ten udává nový standard nakupování a odráží jedinečné postavení, které má kategorie Českého piva v tuzemsku. V hospodách a restauracích obohatily nabídku nové značky, ale také nefiltrovaná varianta piv nabízená ve zvýšeném počtu hospod.

Klíčové události v Plzeňském Prazdroji v roce 2012




aneb Prezentace výrobců a obchodních partnerů v Hotelu Palcát v průběhu slavností:

Královský Pivovar Krušovice, a.s. 750 53 Krušovice

Starobrno a.s. Hlinky 160/12, 661 47 Brno

Pivovar Velké Březno Březňák, Pivovarská 116, 403 22 Velké Březno

Holbau Kaltenhausen, Salzachtal Bundesstrasse Nord 37, Hallein

Heineken NV, Twede Wetergplantsoen 21, 1017 ZD Amstarodam

Tradiční pivovar v Rakovníku, a.s. Havlíčkova 69, 269 01 Rakovník

Pivovar Poutník, DUP – Družstvo Pelhřimov, 393 01 Pelhřimov

Pivovar Ferdinand, a.s. Táborská 306, 256 01 Benešov

Měšťanský pivovar v Poličce, spol. s.r.o., Pivovarská 151, 572 14 Polička

Pivovar Nymburk, s.r.o. Pražská 581, 288 25 Nymburk

Pivovary Staropramen, a.s. Nádražní 84, 150 00 Praha 5 – Smíchov

Pivovar Holba, a.s. Pivovarská 261, 788 33 Hanušovice

Pivovar Litovel, a.s. Palackého 934, 784 01 Litovel

Pivovar Nová Paka, a.s. Pivovarská 400, 509 01 Nová Paka

Pivovarský Dvůr Zvíkov, s.r.o. Zvíkovské Podhradí 92, 397 01 Písek

Pivovarský Dvůr Lipan, Dražíč 50, Týn nad Vltavou

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Dobrovského 2027, 530 02 Havlíčkův Brod

Pivovar Svijany a.s. Svijany 25, 463 46 Příšovice

Rodinný pivovar Bernard a.s. 396 01 Humpolec

Braurei Gebr. Maisel KG, Bayeruth stánek Bayeruth

Bayreuther Bierbrauerei, AG, Bayereuth stánek Bayeruth

Pivovar Platan s.r.o., pivovar 168, 398 11 Protivín

Pivovar Černá Hora, a.s. Pivovarská, Černá Hora

Pivovar Vysoký Chlumec , a.s. 262 52 Vysoký Chlumec č.29

Pivovar Chotěboř, s.r.o. Průmyslová 1755, 583 01 Chotěboř

Brouwerij Huyghe, Geraardsbergesteenweg 14 B 9090 Melle stánek J.Acsay

Brouwerij Van Housebrouck, Oostrozebeke Straat 41, 8770 Ingelmunster stánek J. Acsay

Brouwerij Lefebbvre, Chemin du Croly 54, 1430 Quevast stánek J. Acsay

Brouwerij Van Steenberge, Lindenlaan 25, 9940 Ertvel stánek J. Acsay

Bohemia Regent, a.s. Trocnovské náměstí 124, 379 01 Třeboň

Paulaner Brewery GmbH a CO KG, Munchen stánek Ultra Premium Brands

Schofferhofer Radeberger Grouppe, Frankfurt /M stánek Ultra Premium Brands

Rodinný pivovar Pacov, Jana Autengrubera 318, 395 01 Pacov

Akciový pivovar Dalešice, a.s. Dalešice

CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY, a.s. pivovar Vyškov

Minipivovar U Hušků, Běleč nad Orlicí 58

Pivovar Nomád, Pivní rozmanitosti, s.r.o. Husitská 37, Praha 3

Podklášterní pivovar Urban Třebíč a Radniční pivovar Jihlava

Pivovar Samson, a.s. Lidická třída 458/1, 370 01 České Budějovice

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Podskalská 324, 386 01 Strakonice

Primátor, a.s. Dobrošovská 130, 547 40 Náchod

Sdružení přátel piva: Želivské pivo z Klášterního pivovaru Želiv a Šumavské z Vimperka, Únětické z Únětického pivovaru a Harrach z pivovaru Jelínkova vila Velké Meziříčí

Stánek Z Média : světová piva: dánský Mikkeller, aljašské Anchorage, novozélandské 8 WIRED, americké CLOWN SHOES a norské NONGE O

Vítek z Prčice, Komenského 21, 257 91 Sedlec - Prčice

Občerstvení a stravování a speciality k pivu bude v průběhu slavností zajišťovat

Restaurace hotelu Palcát, Výrobna lahůdek o.d. JEDNOTA Tábor a Staročeská kuchyně z Vimperka


Reprezentační slavnosti piva 2013 v Táboře se konají od 6. do 9. února. Odborné anonymní degustace soutěže o Zlatou pivní pečeť a Zlatý český pramen začínají 5. února. Porotu čeká náročný maratón – do soutěže je už přihlášeno na 550 vzorků piva a 20 druhů minerálních vod.

Zlatá pivní pečeť

Závazně je přihlášeno 117 pivovarů do dvaceti pěti kategorií piva. Kromě velkých a středně velkých výrobců tuzemských a také plejády místních minipivovarů opět posílila účast ze zahraniční. Ke třem už tradičním účastníkům z Německa přibudou další dva. Silně vzrostl zájem z Ruska, odkud se k pivovaru Baltika přidalo už 5 dalších pivovarů. Velké renomé požívá Zlatá pivní pečeť v sousedním Slovensku, což se odráží na opět vysoké účasti z této země. Zastoupení v soutěži bude mít řada dalších tradičních "pivních" zemí (Belgie, Rakousko, Nizozemí) i země z hlediska pivovarnické tradice exotičtější (Japonsko, Kazachstán). Opakovaně se zúčastní pivovary z Polska či Běloruska.

V premiéře se představí například pivovar z Norska a dva pivovary z Arménie. Prestiž soutěže dokládá účast největších světových pivovarnických koncernů. Své zástupce tak mají v degustačních soutěžích pivovarnické skupiny Heineken International (3. na světě v objemu výstavu piva), Carlsberg Group (5. na světě), Molson-Coors (7. na světě), anebo Radeberger Gruppe (největší soukromá pivovarská skupina v Německu) a Brau Holding International (3. největší pivovarská skupina v Německu).

Stále pestřejší nabídka a různorodost druhů si v zájmu větší objektivity hodnocení vyžádala další rozšíření počtu kategorií. Samostatnou kategorii dostanou extra silná piva a piva míchaná /Radlery/. Vítězové jednotlivých kategorií k titulu získají i právo užívat příslušné označení na etiketách a k propagačním účelům. Seznam kategorií a program degustací naleznete v příloze.

Zlatý český pramen

Součástí slavností je i soutěž o nejlepší minerální vodu. O titul Zlatý český pramen budou usilovat největší výrobci z Česka a Slovenska v konkurenci několika výrobců zahraničních. Premiéru na táborských slavnostech bude mít osm druhů nových ochucených minerálních vod. Potvrzena je účast minerální vody z Arménie a Ukrajiny. K dnešnímu dni je do kategorií ochucená a neochucená minerální voda přihlášeno celkem 23 vzorků.

Anonymní degustace jsou pod přísnou objektivní kontrolou

Z hlediska účasti pivovarů v odborné degustační soutěži jsou Slavnosti piva v Táboře největší svého druhu v České republice. Odborné degustace jsou přísně anonymní a oficiálně garantované a kontrolované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikují světově renomované společnosti TÜV SÜD, Bureau Veritas Czech Republic, 3 EC International a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. Soutěže minerálních vod kontroluje mezinárodní certifikační koncern TÜV SÜD. Pořadatelé spolupracují s odborníky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Slezské univerzity v Opavě a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy.

Anonymní degustace proběhnou od 5. do 8. února v kongresovém sále Jihočeské univerzity v Táboře.

Objektivita a kvalifikovanost rozhodování je zaručena účastí vybraných renomovaných odborníků z pivovarů jak domácích, tak zahraničních. Mezi degustátory se objeví sládci z Japonska, Ruska a několika dalších zemí.

Poprvé se soutěžních ochutnávek zúčastní i pracovníci Výzkumného chmelařského ústavu ze Žatce. Kromě nich budou kvalitu, tj. vůni, chuť, plnost nebo tz. "říz" toho či onoho piva, hodnotit také odborní doktorandi VŠCHT, úspěšní studenti Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy a Střední ekologické a potravinářské školy z Veselí nad Lužnicí.

Na veřejnost čeká dvě stě druhů piva

Pro veřejnost slavnosti začínají ve středu 6. února a potrvají do soboty 9. února. Dějištěm je opět hotel Palcát. Pro hosty bude k dispozici pivo od cca 40 pivovarů. Každý může vybírat ze zhruba stovky točených druhů piva a další stovky jiných druhů ve skle. Na místě budou moci pivní fajnšmekři ochutnat kromě českých speciálů velkých a malých pivovarů například piva z Belgie, mnichovský Paulaner, bayreuthský Maisel, dále piva z Dánska, Norska, Nizozemí, Itálie, Slovenska, USA a jako perličku pak třeba pivo Nového Zélandu či z Anchorage na Aljašce.

Lidé si mohou koupit vlastní půllitr za symbolickou cenu

Slavnosti pro veřejnost začínají každý den od 17 hodin. Stejně jako loni mohou lidé celý večer používat pouze své sklo. Obyčejné půllitry s logem slavností budou u vstupu k dostání za 5 korun. Kvalitnější sklenice přijdou na 30 korun. Lidé je mohou kdykoli vrátit a nebo si je mohou odnést domů jako suvenýr. Organizátoři tak chtějí trvale vyloučit jakékoliv používání kelímků nebo problematické vracení zálohovaného skla na stánky. Pivovary a prodejci mají právo používat své firemní sklo s různou výší záloh. Personál ze stánků bude mít opět přístup ke špičkové německé myčce skla fy Winterhalter, která se používá i na mnichovském Oktoberfestu.

Předprodej vstupenek byl zahájen 9. ledna

Předprodej vstupenek v městském Infocentru na Žižkově náměstí začal 9. ledna 2013. Ceny v předprodeji se pohybují od 120 do 140 korun, na místě budou o deset korun dražší.

V doprovodném kulturním programu vystoupí například Keramička, Babouci, PiňaKoláda, Melody Band nebo Big Papa. Moderování, soutěže a diskotékový doprovod si vezmou na starost Vladimír Kostínek a Vladislav Slezák za Rádio Blaník.

Slavnosti se konají pod záštitou ministra pro místní rozvoj Ing. Kamila Jankovského, ministra zemědělství ČR ing. Petra Bendla, hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a prezidenta agrární komory ČR Ing. Jana Veleby. Akci podporuje Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism a Jihočeská centrála cestovního ruchu.

Závěrečná tisková konference se bude konat 8. února ve 12 hodin v budově Jihočeské univerzity v Táboře. Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen vítězům odborných degustačních soutěží proběhne v sobotu 9. února 2012 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.







Novinky od Radouše

[pondělí, 21. leden 2013]

Dobrý den,

Rád bych oznámil, že náš pivovar oprášil původní a oblíbenou značku staroplzeneckého pivovaru Zlatozdroj. Budeme jej vařit pravidelně zejména pro výčep ve Starém Plzenci. Z dostupných historických informací o barvě a orientačním chmelení jsem vytvořil technologický základ. Bude to samozřejmě světlý ležák s EPM 11,9% plzeňského typu odlišný od mé dvanáctky Pilsner Ilgner. Zvolil jsem zajímavé vyšší chmelení a čepovat by se měl zkušebně v druhé půlce února i u nás v pivovárku Radouš.

Jinak na čepu mám úplnou novinku a to nápoj, který spojuje naši moštárnu s pivovarem a to výrobkem 1810 pivo & beer. Jde o výrobek, který musím podle vyjádření Státní zemědělské a potravinářské inspekce zařadit do kategorie míchaných piv, což mě netěší, protože technologicky jde o odlišný výrobek specifické chuti. Takže to bude muset být takový radler, ovšem na ryze přírodní nedochucované bázi.

Foto

Jinak více na našem webu

S pozdravem

Vili Ilgner

[pi] 09:41 [permalink] [reaguj]



Akciový pivovar Cheb (1871 – 1995)

[pondělí, 21. leden 2013]









Milovníkům piva všech věkových kategorií od 18 do 99 let jsou určeny speciální exkurze a kurzy, které právě začíná pořádat pivovar v Krušovicích. Díky nim se tak všichni zájemci seznámí s technologií výroby piva krok za krokem a současně dostanou příležitost vyzkoušet si pivovarnické řemeslo v praxi. Kromě toho se budou učit i pivo degustovat (ochutnávat).

Chceme oslovit českou klientelu, lidi, kteří se kromě konzumace chtějí i něčemu přiučit a dozvědět se ještě mnohem více o výrobě svého oblíbeného zlatavého moku. Ukázat jim, jak kvalitní pivo u nás v Česku vaříme,“ konstatoval expert na exkurze v pivovaru Josef Helebrant, který je spolutvůrcem nového projektu. Vzhledem k náročné organizaci v pivovaru i personálnímu zajištění se oba kurzy uskuteční maximálně desetkrát ročně.

Při kursu technologie výroby bude mít návštěvníky na starosti odborný garant na technologii, s nímž absolvují celou prohlídku po pivovaru. Dozvědí se tak podrobně vše o původu surovin k výrobě piva, resp. jednotlivých druzích sladů, chmelů a úpravě vody. Ve varně se seznámí s tzv. rmutováním, tedy českým vařením piva na dva rmuty. Následovat budou informace o průběhu chmelovaru – kdy a jaký chmel se při vaření přidává. Po návštěvě varny se přejde k CKT tankům, v nichž pivo kvasí, kde se bude ochutnávat nefiltrované pivo. Pro veřejnost zcela výjimečný je následný vstup k filtraci a pasteraci piva. Nakonec přijde na řadu adjustace – vlastní technologie plnění piva, kde všichni rozluští hádanku, proč zde pivo nepění.

Po prohlídce výrobních prostor pivovaru se návštěvníci odeberou do krušovického showroomu (místnosti pro prezentaci čepování piva), kde jim obchodní sládek pivovaru přiblíží celou technologii čepování piva, přítomné informuje o jeho správném skladování a seznámí je s celým složením výčepního zařízení od sudu ke kohoutu. Při praktických ukázkách budou návštěvníci sledovat, jak se správně čepuje pivo s pěnovou čepicí či na hladinku. Na závěr všechny čeká soutěž v načepování řezaného piva.

Kurs pivního sommeliérství rovněž počítá s teoretickou a praktickou částí. Průvodcem se v tomto případě stane vyškolený degustátor. V první části kursu se tak návštěvníci seznámí se základním dělením piva podle způsobu kvašení i použitých surovin, přičemž si piva z jednotlivých skupin ukážou i na značkách z portfolia HEINEKENU. Dále návštěvníci zjistí, které základní chutě v pivě hledat a jaké jsou nejčastější nežádoucí chuťové a čichové vjemy. Následovat bude popis celého procesu degustace tak, jak probíhá na degustačních soutěžích. Další – a velmi podstatné informace – se budou týkat výběru vhodného piva ke konkrétnímu jídlu.

V praktické části se hosté mohou těšit na atraktivní úkol: na chvíli se stanou degustátory piva. Pod vedením zkušeného degustátora budou pivo sami ochutnávat a vyplňovat degustační protokol. Nakonec dostanou (stejně jako na soutěži) slepé vzorky, kdy budou určovat typ piva či případné nežádoucí příchutě.

Po absolvování obou kursů si účastníci odnesou domů na památku certifikát a výpravnou brožuru. Ta populárně-naučnou formou spolu s obrazovou dokumentací shrnuje všechny informace, které se v krušovickém pivovaru dozvěděli.




Již tuto sobotu náš sběratelský klub pořádá tradiční „Mezinárodní setkání sběratelů pivních suvenýrů“, tentokrát s podtitulkem „Oslava 15 let KSPS Praha“. Pro návštěvníky jsme si jako obvykle připravili nejen pestrou nabídku etiket, tácků, sklenic a dalšího sběratelsky zajímavého materiálu, ale logicky i k tomu patřící pivní občerstvení. Důraz jsme samozřejmě kladli na piva českého typu, která do našich končin neodmyslitelně patří, že ale máme ty narozeniny, tak si na své přijdou též milovníci nevšedních druhů, zejména pak svrchně kvašených piv typu „dubbel“ či „pale ale“. Kromě toho zde budou k sehnání i mnohá lahvová piva přivezená samotnými návštěvníky a nadto se také můžete těšit na bezplatnou ochutnávku našeho klubového piva „Klubovák“.

Více informací o této akci viz naše klubové stránky, příp. pozvánka.

Na Vaši případnou účast a možnou budoucí spolupráci se těší

KSPS Praha

O pivu Klubovák

Myšlenka na vznik klubového piva sahá do r. 2009, kdy jsme si řekli, že by nebylo od věci mít nějaké vlastní pivo. Nechtěli jsme však jít cestou jiné etikety na standardní (mini)pivovarské produkci, ale rozhodli jsme se, že se do toho pustíme sami, a to za následujících podmínek:

1) Výrobcem musí být sběratel pivních suvenýrů a současně výroby jako takové se musí aktivně účastnit člen našeho sběratelského klubu

2) Při výrobě nesmí být použity sladové výtažky, chmelové koncentráty a jiné polotovary či náhražky, jimiž se výrobní proces možná zjednodušuje, ale na výsledné chuti piva je to poté velmi znát

3) Pivo nesmí být stočeno do PET lahví, ale výhradně do skla či jiného obalu na úrovni

Najít u nás někoho, kdo by výše uvedené splňoval, zpočátku nebylo vůbec jednoduché, nakonec se však povedlo a první „Klubovák“, jak našemu pivu říkáme, tak mohl spatřit světlo světa. Pilotní várka proběhla na podzim r. 2010 v Oseku u Duchcova (uvařil sběratel Marek Musil za asistence člena klubu Marka Kamlara a sběratele Jaroslava Hovorky), druhá rok nato v Písku (uvařil tehdejší člen klubu Petr Franěk) a třetí, zatím poslední, loni v listopadu v pražských Bubnech (uvařili členové klubu Marek Kamlar a Jan Pechánek).

První dva pokusy sklidily mezi našimi členy i návštěvníky námi pořádaných akcí velmi pozitivní ohlasy. Zda také třetí, uvidíme již tuto sobotu. Z původních 13 litrů nám po třech interních ochutnávkách sice zůstalo už jen 7, zkušenosti z minulých let nám však říkají, že i toto zdánlivě malé množství by mělo zcela postačovat. A kdyby náhodou ne, tak třeba hned příště to můžeme zkusit napravit. Naposledy jsme určitě nevařili.

Klub sběratelů pivovarských suvenýrů Praha slaví 15 let


V Česku přibývá minipivovarů

[čtvrtek, 17. leden 2013]






Bitva pro Budvar, válka pokračuje

[čtvrtek, 17. leden 2013]


Nový pan Cibich je z Ústí

[čtvrtek, 17. leden 2013]




Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň