Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

prosinec 2012

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv prosinec 2012


PŮLLITR NA PŘÁNÍ !

[neděle, 30. prosinec 2012]

http://www.artcat.cz/artcat/eshop/2-1-Uzitkove-sklo/17-2-PULLITRY/5/242-PULLITR-NA-PRANI

Ruční rytina, motiv na přání, vše dohodou !

NYNÍ AKCE - VÁNOCE V LEDNU - 50% SLEVA !

POUZE LEDEN 2012 !

PŮLLITR NA PŘÁNÍ !

Slovenské minipivovary

[sobota, 29. prosinec 2012]

Sháním ke koupi knihu "Slovenské minipivovary" od ing.Jána Pokrievky.


Pivovar rozdával vánoční dárky

[neděle, 23. prosinec 2012]



Američané vaří pivo z býčích varlat

[neděle, 23. prosinec 2012]



PF 2013

[neděle, 23. prosinec 2012]

Všem Vám, čtenářům PI, přejeme krásné prožití Vánočních svátků a do nového roku vše nejlepší, včetně výborného pivo...

Další péefka naleznete zde...

[pi] 17:13 [permalink] [comments: 7]





Pivovar Svijany je stále český

[čtvrtek, 20. prosinec 2012]


Delfínům konkuruje minipivovar

[středa, 19. prosinec 2012]


Pivovar zkouší původní receptury

[středa, 19. prosinec 2012]


Tradiční české pivo plné náhražek?!

[středa, 19. prosinec 2012]


Chmelařský institut s. r. o., komplexní privátní vědecko-výzkumné pracoviště na úseku pěstování, sklizně a posklizňové úpravy chmele, v posledních letech, zejména ze zahraničí, zaznamenával poptávku po českém chmelu v kvalitě „BIO“. Oproti jiným plodinám pěstovaných v ekologickém zemědělství však existovalo značné riziko finanční újmy při selhání uvažované strategie pěstování. Existovala celá řada otázek, které bylo a je zapotřebí experimentálně ověřit.

O projektu podporovaném MPO, ev. č. FR-TI3/376 „České biopivo“

Chmelařský institut s. r. o. (dále jen CHI) se přihlásil v r. 2010 do veřejné soutěže výzkumu a vývoje, kterou vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v programu TIP, s projektem nazvaný „České biopivo“. Ministerstvo soutěž vyhodnotilo a podpořilo k řešení formou spolufinancování. Projekt, ev. č. FR-TI3/376 „České biopivo“ je řešen v letech 2011 – 2013. „Podpora výzkumu na MPO v programu TIP je podmíněna spoluprací s komerční sférou, proto jsme do projektu přizvali dva komerční pivovary, spoluřešitele, kterými jsou Žatecký pivovar, spol. s r. o. v Žatci a Bohemia Regent a. s. v Třeboni“, kteří hned od prvních jednání spatřovali v projektu zajímavou tržní příležitost, uvádí Ing. Jiří Kořen, Ph.D., jednatel CHI.

Jednatel CHI, Ing. Jiří Kořen, Ph.D., dále dodává: „Mám velikou radost z toho, že se našemu výzkumu podařilo zpracovat technologii pěstování chmele v ekologickém zemědělství. V srpnu 2012 byl u 3 pěstitelů ve chmelařské oblasti Žatecko a Tršicko sklizen první certifikovaný biochmel, a to konkrétně u naší nejznámější odrůdy - Žatecký poloraný červeňák, v přechodném období je navíc od r. 2011 pěstována odrůda Premiant. Pro nás chmelaře je to významný okamžik, že právě dnes je uváděno do oběhu první certifikované české biopivo“.

Výměra chmele v ekologickém zemědělství není veliká, dosahuje cca 10 ha, přesto se do budoucna může jednat o zajímavý tržní artikl, poptávka ze zahraničí v tuto chvíli převýšila nabídku“, upřesňuje Ing. Jiří Kořen, Ph.D., jednatel CHI.

Úskalí pěstování chmele v ekologickém zemědělství

Vedoucí oddělení ochrany chmele CHI a odpovědný řešitel projektu, Ing. Josef Vostřel, CSc., vyjmenovává úskalí v ochraně chmele: „Udržení chorob a škůdců pod prahem hospodářské škodlivosti s cílem získat kvalitní hlávky pro výrobu bio-piva je klíčovou otázkou tohoto projektu. Jedná se o náhradu syntetických pesticidů přírodními přípravky a přirozenými nepřáteli. Hospodářsky nejvýznamnější chorobou je jednoznačně peronospora chmelová, proti níž se v konvenční ochraně běžně provádí 5-9 ošetření fungicidními přípravky. Tyto postřiky jsou při pěstování bio-chmele nahrazovány přírodními látkami s fungicidními účinky. Jedná se např. o přípravek Alginure, který je výtažkem z mořských řas nebo o bio-fungicid Polyversum, který obsahuje houbový mikroorganismus Pythium oligandrum, který se běžně vyskytuje v přírodě, kde napadá fytopatogenní houby. Kromě toho je povoleno všeobecně v ekologickém zemědělství provést jedno ošetření měďnatým fungicidem. Rovněž v ochraně chmele proti mšici chmelové využíváme přírodní látku. Jedná se o výtažek z tropické dřeviny Quassia amara, který má významný aficidní účinek. Ochrana chmele proti svilušce chmelové je založena na predační aktivitě dravých roztočů Typhlodromus pyri, které jsou pro tento účel získávány z Bioly Chelčice. Tito draví roztoči jsou schopni společně s dalšími akarofágními predátory udržet svilušku nejen pod prahem hospodářské škodlivosti v daném roce, ale rovněž zde přezimovat a kontrolovat svilušku i v dalších letech. Kromě toho se v rámci řešení tohoto projektu zkouší i řada dalších potenciálních přírodních látek s fungicidním a zoocidním účinkem, aby se tak postupně rozšířilo jejich spektrum, čímž by bylo zjednodušeno řešení této významné problematiky."

Ing. Josef Ježek, výzkumný pracovník oddělení agrotechniky chmele CHI, upřesňuje pěstování chmele z pohledu agrotechnického: „Agrotechnika chmele se zásadně od současných pěstitelských způsobů neliší, odlišnost je v legislativních omezeních resp. zákazech. Obecně řečeno nelze hnojit minerálními hnojivy či používat herbicidy. Regulace plevelů je zajišťována mechanickým způsobem, případně ruční okopávkou, hnůj musí pocházet z ekologických chovů zvířat či se maximálně využívá tzv. zelené hnojení. Neznamená to, že v ekologickém chmelařství nic neděláme, existují povolené látky a přípravky, které lze využít k posílení přirozené odolnosti rostlin“.

První certifikované biopivo v ČR

Martin Kec a Ing. Tomáš Lejsek, jednatelé Žateckého pivovaru, spol. s r. o., shodně upřesňují: „Již vloni jsme uvařili pivo, jehož slad pocházel z ekologického zemědělství, ale český chmel byl z tzv. přechodného období. Evropské právo zakazuje v této souvislosti ještě mluvit o eko- či bio- výrobcích. Jsme nadšeni, že jsme první, kteří uvádíme první certifikované biopivo uvařené v ČR do oběhu. Zvolili jsme sváteční ležák“.

Žatecký pivovar je znám svými inovacemi, nebojí se přicházet s originálními produkty na trh. Jednatelé k tomu dodávají, „v r. 2007 jsme na trh uvedli pivo Žatec Xantho, obohacené o látky zvané Xanthohumol a Isoxanthohumol, které jsou zdraví prospěšné a jsou obsaženy v chmelu, od r. 2010 ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a. s., vaříme v licenci pivo pro celiaky, které jsme pojmenovali Celia – pivo bez lepku, dnes vstupujeme na trh s prvním českým biopivem s názvem Žatec Sváteční ležák BIO.

Žatecký pivovar patří mezi malé průmyslové pivovary. Se svým ročním výstavem cca 34.000 hl se uplatňuje jak na regionálním trhu, tak i na zahraničním trhu.

Novodobá historie Žateckého pivovaru se začala psát s nástupem nového majitele, který okamžitě započal proces investování do výrobního zařízení, stejně jako do nově se tvořící obchodní politiky společnosti. V současné době má Žatecký pivovar výsadní postavení na lokálním trhu a úspěšně rozvíjí export svých výrobků jak do států EU, tak do zámoří. Cílem majitele Žateckého pivovaru a všech jeho zaměstnanců je vařit pivo nejvyšší možné kvality prostřednictvím moderní technologie a tradičním českým způsobem z vybraných surovin, kterými jsou pouze žatecký chmel, český slad a vlastní voda.

Jedním z hlavních principů, které se v pivovaru důsledně uplatňují, je otevřenost vůči všem podnětům přicházejícím jak od odborné veřejnosti, tak od zákazníků a snaha o inovativní přístup k utváření trhu. Příkladem je nejen současná novinka pivo Žatec Sváteční speciál BIO, ale také velice úspěšné uvedení bezlepkového piva s názvem CELIA na tuzemský i exportní trh v roce 2010.

Konvenční nebo bio-pivo?

Čeští pivovarníci mají obavy z prezentace biopiva směrem k veřejnosti, zda bio nebude bráno jako „zdravější“. Obavy vyvrací Ing. Josef Ježek, pomine-li obecný argument o výrobě piva tzv. dekontaminační technologií: „Spotřebitel se nemusí ničeho obávat, jak konvenční tak biopivo se vyrábí ze zdravotně nezávadných surovin, to je první předpoklad. Výklad zákazníkům je ve způsobu dosažení cíle – v našem případě chmelových hlávek. Nejlépe bych to ukázal na příkladu. Potřebujete-li se z Václavského náměstí dostat na Hradčany, máte na výběr z několika způsobů. Využijete-li tramvaj, metro, taxík či vlastní auto, zvolili jste metodu konvenční, půjdete-li pěšky, volíte metodu ekologickou. Nejenže něco uděláte pro své zdraví, ale významně napomůžete okolnímu životnímu prostředí, tak je třeba, samozřejmě pro zjednodušení, na ekologické produkty nahlížet. Bio je o cestě a pokoře k přírodě“.

Tisková zpráva k uvedení prvního českého biopiva na trh.

V ČR se v roce 2012 podle ÚKZÚZ sklidilo celkem 4.338,1 t chmele (2011 - 6088 tun) s průměrným celkovým výnosem 0,99 t/ha (2011 – 1,43 t/ha).

V Žatecké chmelařské oblasti bylo vypěstováno celkem 3.280 t (2011 - 4556,2 t), s průměrným výnosem 0,96 t/ha (2011 - 1,30 t/ha), v Úštěcké oblasti celkem 516,3 t (2011 - 648,8 t), výnos 1,11 t/ha (2011 - 1,24 t/ha) a v Tršické chmelařské oblasti celkem 541,8 t (2011 - 882,9 t), výnos 1,08 t/ha (2011 - 1,49 t/ha).

"Letošní rok je bezprecedentního charakteru. A to vlivem klimatických podmínek, kdy únorové holomrazy poškodili část porostů a následné sucho, umocněné vysokými teplotami v měsíci srpnu, v nejcitlivějším období tvorby výnosu mělo za následek snížení celkové produkce", upozorňuje Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR. Nutno však dodat, že v posledních čtyřech letech díky nadprůměrnému objemu srážek byla produkce významně nad dlouhodobým průměrem. I přes nižší průměrný výnos, byla letošní úroda velice kvalitní z pohledu obsahu alfa hořkých a aromatických látek.

"Oproti loňskému roku došlo ke snížení produkce o necelých 30 %. Tradičně nejvíce kvalitního českého chmele bylo vypěstováno v Žatecké chmelařské oblasti. Ve všech třech chmelařských oblastech ČR byla kvalita obdobná", říká Bohumil Pázler. I v letošním roce se českým pěstitelům nevyhly škody způsobené kroupami, i když jen na zhruba 20 ha plochy. "Veškerá produkce letošního roku má své odbytiště", dodává Pázler. Z důvodu nadprodukce, která panovala v předešlých letech, padaly ceny chmele prakticky pod úroveň výrobních nákladů. Letošní nízká úroda tyto ceny mírně oživila, avšak nijak významně.

Žatecký poloraný červeňák

Největší částí (80,5 %) se na produkci s objemem 3.493,6 t (2011 - 5020,1 t) podílela jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák. Na Žatecku bylo sklizeno 2.742,4 t, výnos 0,91t/ha (2011 - 3883,5 t, 1,24 t/ha), na Úštěcku 413,9 t, výnos 1,04 t/ha (2011 - 533,9 t, 1,16 t/ha) a na Tršicku 337,3 t, výnos 0,87 t/ha (2011 - 602,7 t 1,35 t/ha) Žateckého poloraného červeňáku. I přesto je Česká republika předním producentem jemně aromatického chmele na světě.

Sklizňová plocha odrůdy Žatecký poloraný červeňák je v novodobé historii nejnižší a dosahuje jen 41 % sklizňové plochy před dvaceti lety.

Další významné české odrůdy

Výsledky dalších českých odrůd je nutno hodnotit individuálně podle jejich charakteru i podle oblastí. Druhou nejvíce pěstovanou odrůdou dle plochy je aromatická odrůda Sládek s celkovou produkcí 402,1 t, tj. průměrným výnosem 1,61 t/ha (2011 - 487,8 t, 1,86 t/ha). Hned v závěsu je další česká aromatická odrůda Premiant, které se vyrobilo celkem 344,8 t, a dosáhla výnosu 1,58 t/ha (2011 - 467,1 t, 1,86 t/ha). Celková produkce u nejrozšířenější české hořké odrůdy Agnus činila 63,4 t, s výnosem 1,2 t/ha (2011 - 84,8 t, 1,65 t/ha). Všechny odrůdy dosáhly vysoké kvality. Vyšší obsah alfa hořkých látek byl zaznamenán zejména u hořké odrůdy Agnus.

Na trhu je také zájem o kategorii odrůd zařazených do tzv. kategorie "flavour hops", tedy odrůdy chmele se specifickou ovocnou vůní nechmelového typu. I v této kategorii může český producent nabídnout například odrůdu Kazbek, která měla úspěch na nedávno proběhlém nápojovém veletrhu Brau Beviale 2012.

Historicky první sklizeň Biochmele

V letošním roce byl poprvé sklizen chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák v kvalitě bio s certifikací. "Česká republika se tak může zařadit mezi desítku světových producentů biochmele a nabídnout tak i nejjemnější světovou odrůdu v této kvalitě" říká Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele.

Průměrný obsah hořkých látek v letošní sklizni

Následující hodnoty jsou za celou republiku:

Žatecký poloraný červeňák3,8 %

Sládek7,0 %

Premiant8,5 %

Agnus12,8 %

"Vzhledem k situaci, která nastala vlivem klimatických podmínek,kdy došlo ke značnému poškození porostů, je zde reálná obava snížení ploch. Lze však očekávat, že v příštím roce i v následujících několika letech bude docházet k vyššímu procentu obnovy porostů. Nicméně za předpokladu značné investice. Věříme, že se nám podaří s pomocí Ministerstva zemědělství efektivně podpořit výsadbu. Poptávky trhu po našem zeleném zlatě dokládají, že nesmíme tuto záležitost podcenit", dodává na závěr Michal Kovařík.

Tabulková část:

Produkce chmele v České republice 2012 (ÚKZÚZ 10.12.2012)

Odrůda/OblastŽatecko(t)Úštěcko(t)Tršicko (t)ČR (t)

Žatecký poloraný červeňák2742,4413,9337,33493,6

Sládek259,923,3118,9402,1

Premiant192,669,482,8344,8

Agnus53,69,8-63,4

Ostatní31,502,834,2

Celkem3280,0516,3541,84338,1

Vývoj ploch chmele v ČR od roku 2002 do současnosti (ha)

Odrůda/Rok2003200420052006200720082009201020112012

Žatecký poloraný červeňák5574540752314926484047384627455740403806

Sládek163195202222215239277277249242

Premiant149151153181249267293277256229

Celková plocha5942583856725414538953355307521046324366

Tisková zpráva Svazu pěstitelů chmele ČR




Vyšla kniha o rakovnickém pivovarnictví

[úterý, 18. prosinec 2012]



Pivníkův průvodce pražskými pivotékami

[pondělí, 17. prosinec 2012]


Podzimní sklizeň

[pondělí, 17. prosinec 2012]



V pivovaru Sedlec se něco děje

[pondělí, 17. prosinec 2012]







hledam sladka

[neděle, 16. prosinec 2012]

hledam rucitele na vareni piva odmena

20 000kc

Bohdalek 775591712

bojar011@seznam.cz


vyroba mini pivovaru 50-600l

[neděle, 16. prosinec 2012]

vyrabim mini pivovary 50l-600l hobi i profi

kompletni technologie namiru

Bohdalek 775591712

bojar011@seznam.cz







Na pozici technického ředitele společnosti Plzeňský Prazdroj nastoupil Diarmaid De Búrca (43). Diarmaid pochází z Irska. V mateřské společnosti SABMiller začal pracovat již před dvanácti lety v Jižní Africe, kde působil v oddělení technických inovací a podpůrných služeb pro výrobu. Od roku 2005 zastával pozici ředitele pivovarů Newlands a iBhayi.

Foto

Před příchodem do SABMiller působil Diarmaid jako projektový manažer v týmu potravinářského inženýrství u společnosti PM Group v Irsku a ve Velké Británii. Svoji kariéru zahájil u společnosti Bowen Water Technology v Irsku a poté čtyři roky přednášel na University College Dublin.

Diarmaid De Búrca se narodil v Dublinu a vzdělání získal v gaelštině (irský národní jazyk s keltskými kořeny). Je autorizovaným inženýrem s titulem M.Eng z University College Dublin v Irsku a také držitelem titulu MBA, který získal na francouzském institutu INSEAD. Mezi jeho koníčky patří běh, setkávání se s přáteli a cestování. Hovoří francouzsky, anglicky a gaelsky, do určité míry rozumí afrikánsky díky svému pobytu v JAR. Během svého působení v České republice by se spolu se svojí ženou Gill rádi naučili také trochu česky.

Na pozici technického ředitele nahradil Juliana Pattona, který v této roli působil od května 2009.







Pivovar Ferdinand v listopadu zahájil unikátní službu rozvozu piva do domácností. V rámci služby Ferda domů je možné si objednat jakýkoliv pivní sortiment po celé Praze.

Začínají mrazivé dny, tak proč bychom vyháněli milovníky zlatavého moku do nehostinného počasí,“ říká sládek pivovaru Ferdinand Jaroslav Lebeda a dodává: „Napadlo nás proto, že začneme rozvážet naše skutečné pivo přímo do domácností.

Obliba skutečného piva značky Ferdinand vzrůstá. Pivovar tak přichází s dalšími službami, kterými vychází pivařům vstříc, a vozí pivo přímo do domů či kanceláří, jednoduše tam, kam si zákazník řekne. Objednávající si nemusí lámat hlavu ani s cenou služby, protože doprava je zcela zdarma. Pivovar rozváží každou středu pouze celé basy s jakoukoliv kombinací šesti druhů piv, která nabízí. Unikátem nabídky je rozvoz „živého“ kvasnicového piva v PET lahvích. Obliba tohoto piva, které lze přirovnat kupříkladu k burčáku, dlouhodobě roste.

Stačí vyplnit formulář na internetových stránkách http://www.ferdadomu.cz a o vše ostatní se postarají zástupci pivovaru. A ještě jedna novinka – v předvánočním období pivovar nabízí i dovoz 7packů, tedy sedmi piv v jednom balení.

Chceme se pivařům co nejvíce přiblížit a vyjít jim vstříc. Věříme, že naši zákazníci si tuto službu oblíbí a budou ji pravidelně využívat,“ uzavírá Lebeda.




Smutná zpráva! Baník přišel o Bazaly

[středa, 12. prosinec 2012]



Pivovary Lobkowicz potvrzují pozici inovátora v oblasti netradičních a zajímavých piv. Po několika měsících vývoje připravili sládci v Pivovaru Uherský Brod nový druh piva – Sváteční kouřový ležák. Kouřová piva (německy Rauchbier) tvoří samostatný pivní styl a na našem trhu jsou vzácností. Pivním fajnšmekrům se tak nabízí příležitost ochutnat opravdovou specialitu.

Nakuřovaná nebo též kouřová piva se vyrábějí s podílem sladu sušeného nad kouřem z dubového dřeva, případně rašeliny. Použití rašeliny při sušení sladu je společný prvek s výrobou whisky. A právě kouř dodává kouřovému pivu charakteristické vlastnosti – velmi specifickou kouřovou až uzenou vůni i chuť,“ uvedl Lukančo Trifončovski, sládek uherskobrodského pivovaru.

Ačkoli bylo nakuřování sladu v minulosti celkem běžné, dnes se díky moderním metodám již běžně neprovádí a kouřová piva se vaří jako specialita především v okolí severobavorského města Bamberk.

Sváteční kouřový ležák je spodně kvašené pivo polotmavé barvy s převládající kouřovou vůní. V chuti je možné kromě nakuřovaného sladu najít sladové, karamelové a kávové tóny. Pivo se vyznačuje bohatou harmonickou chutí se středním až vyšším řízem a jemnou hořkostí. Obsah původní mladiny činí 12,8 % hm. a obsah alkoholu je 5 % obj. Kouřového piva bylo stočeno limitované množství 1.149 sudů. Ode dneška je distribuováno do hospod a restaurací po celé republice.

Pivovary Lobkowicz letos uvedly na trh také další u nás zatím spíše neznámá piva, a to hned dvě piva z kategorie ALE [čti ejl] – v únoru Chlumecký Amber Ale a na začátku léta také Chlumecký Pale Ale. S nabídkou více než 60 značek ze 7 regionálních pivovarů disponují nejširším porfoliem v republice.




Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň