Pivní etikety, tácky, účtenky i půllitry a láhve sbírá Josef Čábelka z Vodňan. Jeho sbírka čítá několik desítek tisíc kousků, mezi ty nejvzácnější patří exponáty z Jižní Ameriky nebo Indie. Část pivní sbírky můžete vidět do 26. června ve vodňanském infocentru.

Dvaašedesátiletý sběratel pije pivo celý život a považuje jej za nejstarší a dosud nepřekonaný nápoj. "Především jezdím na nejrůznější pivní akce a navštěvuji pivovary u nás i v cizině. Z cest si pak vozím suvenýry, které zakládám do své sbírky. Nejdůležitější pro mne přitom nejsou etikety nebo láhve, ale samotné pivo," zdůrazňuje Čábelka.

Vodňanský rodák všechna piva odborně degustuje a hodnotí u nich několik ukazatelů, od barvy a vůně až k řízu a plnosti. "Všechno si zaznamenávám a porovnávám a časem bych rád své zápisky třeba i vydal," svěřil se sběratel.

V jeho sbírce jsou předměty z českých a slovenských pivovarů, ale také třeba z Německa či Belgie. Nejexotičtější exponáty mu přivezli přátelé z Jižní Ameriky a Indie.

Na pivní výstavu, která je ve vodňanském infocentru na náměstí Svobody k vidění zdarma, můžete zavítat denně od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Uvidíte tu současné i historické etikety jihočeských pivovarů, ale také džbánky, historické láhve a řadu dalších pivovarských suvenýrů.

Expozice připomíná také zaniklý vodňanský pivovar, ve kterém se vařilo pivo ještě v minulém století.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Foto: Ladislav Němec

Několik desítek návštěvníků si v sobotu odpoledne vychutnávalo atmosféru takzvaného Bíírfestu u hotelu Kazdův Dvůr v obci Vonšov na Chebsku.

Pivní slavnost se tu konala v pořadí již potřetí. Hosté měli možnost ochutnat několik druhů piv anebo upečené sele. K tanci a poslechu hrála živá kapela.

„Tuto akci pořádáme již třetím rokem a dáváme tím místním lidem najevo, že se u nás mohou pobavit,“ řekl ředitel hotelu Michal Bartoš. „Sehnali jsme pro všechny návštěvníky občerstvení a dnešní specialitou je grilované sele,“ upřesnil Bartoš.

Nacházela se zde i speciálně upravená pec. „V té je možné péct jak maso, tak pizzu a například i chléb,“ poznamenal ředitel. K tanci a poslechu hrála kapela Sympaťáci. Akce místní lidi velmi nadchla. „Jsem tu každý rok a vždy se velmi bavím,“ řekla potěšeně Jana Rousová z Nového Kostela. „Chválím velice organizaci celé slavnosti i pečené sele,“ dodala.

Dobrou náladu neskrývali ani další návštěvníci oslavy. „Je tu moc příjemné posezení a dobré pivo,“ zhodnotil akci Radim Nepil ze Skalné. „Celkově si myslím, že se letos tahle akce vydařila lépe než minule,“ podotkl.

Podle organizátorů se při přípravě slavnosti nesetkávají s problémy. „Máme tu bezvadný tým, který minimalizuje všechny potíže, které by mohly nastat,“ hodnotil kladně zajištění Bíírfestu Michal Bartoš. „V našem hotelu má dokonce široká veřejnost možnost nechat si udělat pivní zábaly, ponořit se do pivní koupele a mnoho dalšího. Tyto služby neslouží jen ubytovaným klientům,“ informoval ředitel hotelu.

Na akci se sjeli i zahraniční hosté. Bíírfest hodnotili velice kladně. „Přijet do České republiky a užít si tu takovou slavnost je bezvadné,“ pověděl Marco Hoch z německého města Weiden. „Zúčastnil jsem se i jedné pivní soutěže a moc jsem si ji užíval,“ doplnil. A jaké druhy piva mohli lidé na akci ochutnat? Například medové pivo, borůvkové pivo, zelené pivo a několik dalších druhů. Přítomní si mohli i zasoutěžit v pivních disciplínách. Například museli projít s pivem na podnose překážkovou dráhu anebo zatloukat hřebík ostřím sekyry.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Chebský deník.cz | Autor: Jan Buriánek

Pivovar Stella Artois je světově proslulý výrobce piva v Belgii . Leží v severní části země, ve městě Lovaň (Leuven) , asi 25 km východně od Bruselu . Pivovar v současnosti exportuje do více než 80 zemí světa. Vlastníkem pivovaru je koncern InBev.

Historie

Pivovar Stella Artois vznikl v roce 1366 pod jménem pivovar De Horn a již v 16. stol. se Pivovar Stella Artois stal jedním z klíčových podniků města Lovaň. Jméno Artois je s názvem pivovaru poprvé spojováno v roce 1717, kdy se zdejším sládkem stává Sabastien Artois. Ještě několik generací se střídali ve vedení pivovaru potomci tohoto slavného jména. Zkušenosti s vařením piva se tak dědily z otce na syna. Tak se do názvu dostalo jméno Artois i když se souběžně používá i označení Horn.

Slovo Stella pochází z latiny a znamenat slavný, hvězdný. Pivovar Stella Artois jej poprvé použil v roce 1926 u výročního vánočního piva. Během let se „hvězdné pivo“ stalo známé po celém světě.

Praktické informace

Pivovar Stella Artois je pro návštěvníky otevřen od úterý do soboty, první prohlídka začíná v 9:00 hod, poslední v 19:30 hod. Exkurze trvá asi hodinu a je spojena s ochutnávkou piva. Pro osoby mladší 18 let je pouze s ochutnávkou nealkoholických nápojů. Standardní cena vstupného je € 6 za osobu starší 12 let.

Okolí

V okolí se nachází například Scherpenheuvel zhruba 22 km, Lovaň zhruba 0.9 km, Brusel zhruba 24 km, Královský palác Brusel zhruba 24 km, Královský zámek Brusel zhruba 25 km, ZOO Muizen zhruba 18 km, Muzeum komiksového umění zhruba 24 km, Botanická zahrada Lovaň zhruba 1.4 km, Koninklijke Musea voor Schone Kunsten van België zhruba 25 km, Palais Stoclet zhruba 21 km

Zdroj: Tixik.com

K Malému jezu se potápěči vracejí již počtvrté. Loni ze dna řeky vylovili například dvě jízdní kola, zrezivělé hrnce, pneumatiky, výfuk, různé dráty, spojkové ložisko i další autodíly. Na dně ale ležel i těžký řetěz od bagru. Ve sběrném dvoře skončilo zhruba 300 kilogramů různého odpadu, především železného šrotu.

„Počin potápěčů z Octopus klubu je velmi užitečnou ukázkou praktické ekologie a odpovědnosti k životnímu prostředí. Věříme, že na širokou veřejnost zapůsobí práce potápěčů výchovně. Je smutné, že objem potenciálně nebezpečných odpadků na dně řeky se ani po třech letech zásadním způsobem nesnížil,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, který je partnerem akce.

„Tento úsek řeky jsme vybrali z jednoho prostého důvodu. Jde totiž o místo, které od jara do podzimu pravidelně využívají obyvatelé města ke koupání. Jen málokdo by věřil, kolik nebezpečných předmětů lze v řece nalézt. Cílem naší akce je nejen přispět k čistotě řeky, ale také ochránit koupající se od možných poranění,“ uvedl Karel Exl, instruktor potápění z klubu Octopus České Budějovice.

Budějovický Budvar podporuje svůj domácí region i investicemi do dalších, zejména kulturních projektů. V letošním roce to jsou například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově. V sobotu 18. června proběhne v Českých Budějovicích již pátý ročník rockového festivalu Budvar Fest. Značka Budweiser Budvar bude také generálním partnerem festivalů Basinfirefest ve Spáleném Poříčí a Mighty Sounds v Táboře. Významnou akcí s bohatým hudebním programem bude i tradiční Den v Budvaru, který se letos uskuteční 10. září.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pardubický pivovar začne v průběhu června nabízet pod Orlickými horami novou značku piva. Pivo Sněžník má být konkurencí oblíbené značce Holba. Pivaři se k Sněžníku ale zatím staví rezervovaně.

"Hrdě se hlásíme k oblasti pod Králickým Sněžníkem. Novým druhem piva chceme obohatit nabídku a podpořit lokální patrioty," uvedl ředitel Pardubického pivovaru Jan Kvasnička.

Zda zdejší region nové pivo importované z krajského města přijme, zatím není jisté. Mezi pivaři zpráva o novince zvláštní nadšení nevzbuzuje.

"To si raděj vezmu dovolenou," komentoval možnost čepování nového piva z Pardubic Vítězslav Mareš.

Místní znalec piva Jaroslav Skalický je zdrženlivější: "Uvidíme. Můžeme to zkusit, až sem to pivo dorazí."

Králický restauratér Michal Souček o zamýšleném kroku Pardubického pivovaru zatím neslyšel. "Ani nevím, jak to vlastně celé bude. Budeme muset počkat, s jakou nabídkou pivovar přijde," řekl.

Nový ležák Sněžník by měl podle ředitele pivovaru Kvasničky zaútočit na city konzumentů a nabídnout jim alternativu či doplněk k hanušovickému pivu Holba, které je v Králíkách i celém okolí nejrozšířenější. Podle něj sládkové přizpůsobili nové pivo chuti pijáků.

"Několikrát jsme chuť zkoušeli a upravovali. Nakonec jsme museli přidat na hořkosti, aby byli konzumenti co nejvíce spokojeni a přijali pivo za své," dodal ředitel.

Zdroj: Pardubice iDnes.cz | Autor: Jiří K. Růžička

Prvotřídní chmel. Mimořádné kvasnice. Dvakrát víc alkoholu. Zubatý pes.

Nová generace pražských pivnic, počínaje čtyři roky starou hospůdkou Zlý časy v Nuslích a konče teprve osmiměsíčním Pražským muzeem piva na Starém Městě, začíná nabízet kaleidoskop piv, který hodně překračuje hranice tradičních ležáků plzeňského typu, velkých jmen jako Plzeňský prazdroj, Gambrinus, Staropramen a Budvar, která dlouho držela místní trh pod zámkem.

Zlatým hřebem toho trendu by mohl být nedávný přírůstek: bar Zubatý pes s 15 pípami, z nichž se čepují „řemeslně“ vyráběná piva.

„Snažíme se nabídnout malým pivovarům místo, kde mohou předvést svá piva v Praze,“ říká majitel podniku Mike Cole. „Před druhou světovou válkou byly minipivovary v každé české vesnici. Teď se vracejí.“

Žádná Plzeň

Zubatý pes zaujímá úzký, třípodlažní prostor nedaleko stadionu fotbalového klubu Bohemians 1905 a leží za rohem od nádraží Vršovice. Chlubí se místním zbožím všude, od píp po nábytek. Vpředu stojí osm stoliček u rozložitého a pěkného baru z pískovce vytěženého v Líšťanech u Loun, blízko místa, kde Mike Cole žije se svou českou manželkou Janou.

Nabídka jídla k pivu je sice omezená, ale pečlivě vybraná. Jsou v ní například jemné vepřové výpečky od V. Strausse, řezníka a uzenáře z Mostu. Na stěně je tabule, na níž je křídou vypsáno 15 čepovaných piv od takových vycházejících hvězd jako Pivovar Matuška v Broumech a Pivovar Kocour Varnsdorf.

Na seznamu jsou však jen alternativní výrobci: žádný Plzeňský prazdroj, žádný Gambrinus a žádný Staropramen. Zubatý pes nemá na skladě vlastně ani značky od K Brewery Trade, agresivně rostoucí skupiny menších pivovarů, do níž patří Lobkowicz, Černá Hora, Klášter a Rychtář.

To ale neznamená, že se tam vůbec nenajdou tradiční chutě. Zubatý pes nabízí piva od klasických výrobců, jako je Pivovar Kout na Šumavě. Pravidelně na čepu by měly být uznávané světlé ležáky z Pivovaru Tambor vzniklého před dvěma lety. „Myslím, že dělají to nejlepší, co je k mání, pokud jde o české ležáky,“ míní Cole.

Je ale možné, že hlavním důvodem otevření nového baru jsou méně obvyklá piva, a to z České republiky i z dovozu. O zahajovacím víkendu měl Zubatý pes Matuškovu vynikající Zlatou raketu, pivo typu IPA (Indian Pale Ale) prosycené tunami amerického chmele s citrusovým aroma. A třebaže se nevyrábí vlastně z žádného ovoce, Matuškovo nové pivo typu saison – kvašené zvláštními belgickými kvasnicemi za velmi vysokých teplot, které by úplně zničily jemné české ležáky – má tak silnou příchuť čerstvého ovoce, že člověk téměř cítí, jak mu po bradě teče broskvová šťáva.

Bar je přirozeným rozšířením Coleova dřívějšího podniku (obchodu s pivem) Odddog, který dováží speciální piva jednak pro distribuci do barů s „řemeslně“ vyráběnými pivy, a jednak jednotlivcům, kteří si objednávají lahve na firemním webu. Ve Vršovicích se bude prozatím čepovat pět nebo šest zahraničních piv – většina z nich poprvé v České republice.

Chutnají vám silná piva?

Vyzkoušejte pivo Two Captains Double IPA s neuvěřitelným obsahem 8,5 procenta alkoholu, které se vyrábí v norském kultovním pivovaru Nøgne Ø a na síti BeerAdvocate bylo ohodnoceno jako „vynikající“. Jste milovníky chmele? Objednejte si z Dánska špičkové pivo Mikkeller vařené z deseti typů chmele (Warrior, Simcoe, Centennial, Cascade, Chinook, Amarillo, Nelson Sauvin, Nugget, Tomahawk a East Kent Golding), které na webu Ratebeer získalo od nadšených stoupenců zvláštních piv 98 ze 100 bodů.

Zubatý pes nabízí dokonce i zatuchlé vůně a příchutě, kterým fandové říkají „funk“, v podobě velikonočního piva Mikkeller Funky E-Star, vařeného se zvláštními kvasinkami Brettanomyces, které tomuto silnému belgickému světlému pivu dodávají nápadný odér koňské houně a venkovské stodoly – ale v dobrém slova smyslu.

Poušť přestává být pouští

Jak se budou jednotlivá piva vytáčet, měly by je střídat jiné značky včetně mezinárodních kultovních miláčků De Ranke a Brasserie Thiriez i domácích hrdinů, jako je Pivovar Permon a Opat.

Říct, že Zubatý pes je neobvyklým přírůstkem do poklidné uličky v Praze 10, by bylo hodně slabé slovo: je to pivní bar světové třídy na ulici, kde nejsou jiné bary, jež by stály za řeč. Ale není tak úplně sám na poušti: Cole upozorňuje, že jeho pivnice je jen kousek od oblíbené hospůdky Zlý časy v Praze 4, kde se v současnosti čepuje přes 20 typů běžných piv.

„Když vyjdete ze Zlejch časů a dáte se doleva a pak půjdete vlastně jen rovně a zahnete vlevo, dostanete se ke mně pěšky asi za deset minut.“

„V posledních několika letech začala lidi výrazně víc zajímat kvalita piv, která pijí,“ míní Cole. „Máme malou výhodu, že jsme jediným místem, kde člověk dostane všechna tahle piva na jednom místě, a v případě některých budeme jediným místem v České republice, kde jsou k dostání.“ Alespoň prozatím.

Zdroj: Česká pozice.cz | Autor: Evan Rail

Praha je nejpopulárnější destinací evropských pivařů. Vyplývá to z průzkumu, který provedla jihoafrická pivovarnická skupina SABMiller, která vlastní největší český pivovar Plzeňský Prazdroj.

Pro Prahu jako nejpřitažlivější pivní destinaci se vyslovilo dvacet procent respondentů z 12 evropských zemí. Druhý Amsterdam získal 13 procent a třetí Berlín 12 procent hlasů.

Naopak pro Čechy je nejoblíbenějším místem pro návštěvu hospod kromě Prahy Londýn a také Amsterdam a Dublin.

Cestování zahraničních pivařů do Česka podporuje i zájem o návštěvu plzeňského pivovaru. "Vloni ho navštívilo čtvrt milionu lidí z celého světa," řekl Lidovým novinám šéf SABMiller Graham Mackay.

Přestože Plzeňskému Prazdroji loni klesl domácí prodej o šest procent, nehodlá podle Mackaye v zájmu stimulace poptávky snižovat ceny. Prodej se bude snažit posílit zaváděním inovací, například tankového piva, a také piva stáčeného do PET lahví.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz

27. května 2011: Společnost TÜV SÜD Czech se stala odborným garantem 15. ročníku Slavností piva.

TÜV SÜD Czech; vedoucí společnost v oblastech inspekce, certifikace, testování a vzdělávání v České republice; se stala odborným garantem degustační soutěže „Pivo České republiky 2011“, která proběhne v rámci tradičních Slavností piva od 3. června do 4. června 2011 na výstavišti v Českých Budějovicích.

„Zajištění odborné garance při degustační soutěži je logickým spojením se službami, které TÜV SÜD Czech poskytuje v oblasti nezávislého ověřování kvality a bezpečnosti v potravinářství,“ vysvětluje Milan Kroutil, Business Area Manager pro oblast Food & Agriculture společnosti TÜV SÜD Czech.

Více informací o službách TÜV SÜD Czech pro oblast potravinářství a zemědělství naleznete zde: http://www.tuv-sud.cz/cz/odvetvi/potraviny

Zdroj: Pressweb.cz

Do příjemného prostředí amfiteátru pivovaru Rychtář v Hlinsku se již podeváté vrátí koncerty oblíbených hudebních skupin. Dojde na premiérová vystoupení kapel jako Chinaski nebo Polemic, ale také zde zahrají zdomácnělé formace Divokej Bill, Kryštof, Harlej nebo Tři Sestry.

Léto s Rychtářem 2011 nabídne tři jedinečné koncertní akce, tradiční festival a také program Dne otevřených dveří pivovaru Rychtář. Mezi interprety se opět objevuje to nejlepší, co česká hudební scéna nabízí. Ideální koncertní prostředí, kvalitní technické zázemí,výborná až unikátní atmosféra vytvořená návštěvníky a také oblíbené pivo Rychtář přímo od zdroje sem totiž láká i ty nejnáročnější interprety.

Program zahájí o prvním červnovém víkendu, konkrétně 3. června, unikátní spojení skupiny Divokej Bill a anglických hvězd Levellers. Ti spolu vyrazili na speciální turné u příležitosti vydání nových alb, které čítá pouze tři koncerty v Česku. Jako speciální host křtu desek se představí slovenští skáčkaři Polemic.

V tradičním termínu se odehraje oblíbený Rychtář Fest. Jednodenní akce s mnohaletou historií si stále získává větší popularitu a pomalu se stává nedílnou součástí festivalové mapy. Letos nabídne navíc hvězdné obsazení ve složení Chinaski, Sto Zvířat, UDG, Vypsaná Fixa, Rybičky 48 a Discoballs.

V sobotu 16. července se do Hlinska vrátí po dvouleté pauze nejsilnější česká rocková trojice. Svá nová tu představí Harlej a Škwor. A v této sestavě samozřejmě nesmí chybět ani třetí tradiční souputník Alkehol.

Poslední koncert bude patřit doslova zdomácnělému interpretovi. Tisíce fanoušků skupiny Tři Sestry, kteří pravidelně chodí na jejich hlinecký open air koncert, nebudou ani letos ošizeni. Partička kolem Lou Fanánka Hagena přiveze v pátek 12. srpna kromě speciální scény s hospodou na podiu, videoprojekce, tradiční hosty a další vychytávky jako unikátní Fanánkův kostým "pan pivo".

Celé Léto s Rychtářem pak završí oblíbená akce s dvouletou periodikou. Na rok 2011 vychází oslava 98 let od založení pivovaru Rychtář. U této příležitosti se v sobotu 27. srpna otevřou veřejnosti brány hlineckého pivovaru a bude uvařeno speciální narozeninové pivo. V amfiteátru se pak odehraje koncertní část programu, ve které se objeví taková jména jako Kryštof, Fast Food Orchestra nebo Petr Kolář.

Více informací o koncertech Léta s Rychtářem 2011 naleznete na stránkách http://www.letosrychtarem.cz/ nebo na facebooku pod názvem "Léto s Rychtářem (official)".

Zdroj: Chrudimka.cz | Autor: Matěj Zelinka

Téměř deset tisíc lidí prošlo branami do prostoru za OC Plzeň Plaza, kde se dnes konal první den APETIT FESTIVALU. Překvapivou účast nečekal nikdo, nabízené menu museli šéfkuchaři během dne několikrát přidělávat.

„Je to první ročník a my jsme byli v odhadech návštěvnosti dost střízliví, ale dnešní den překonal všechna naše smělá přání či očekávání. Atmosféra po celý den byla skvělá, chodili rodiny s dětmi, mladí i staří a všichni se výborně bavili,“ pochvaluje si jeden z organizátorů APETIT FESTIVALU Petr Jirásek z ag. Pigs Production s.r.o.

„Absolutní hit byli dnes humři, prodali jsme více než tři sta porcí a nestíhali vařit další. Lidé stáli fronty i desítky minut,“ shrnuje zájem návštěvníků šéfkuchař restaurace El Cid Miroslav Brouček a doplnil, že dalším lákadlem byla specialita Plzeňští šneci. U stánku restaurace Simsalabim se tvořily zástupy lidí, kteří chtěli ochutnat klokana. „Připravili jsme už více než tři sta porcí klokaního steaku a stále je zájem,“ podotýká Tomáš Martinák z restaurace Simsalabim. Jako u snědeného krámu skončil večer stánek restaurace Rango. „Některé z nabízených menu už vůbec nemáme, například kuřecí kousky s bylinkami. Zájem byl obrovský, to jsme opravdu nečekali,“ řekl s úsměvem šéfkuchař restaurace Rango Siniša Laketić. Polévka, hlavní jídlo, dezert – nabídka stánku restaurace PI.JEZ.PI. také mizela jako mávnutím proutku. „Zájem návštěvníků a velká účast nás moc potěšila. Hlavní jídlo – steak z býčího masa s tmavou omáčkou bylo večer vyprodané, takže na zítra už chystáme další porce,“ slibuje Jan Fryček z restaurace PI.JEZ.PI.

První den festivalu nebyl ale jen o jídle, i když jeden z muzikantů účinkujících ve večerním programu festivalu uvedl doslova, že se jídlem zabil, pořád bylo dost lidí, kteří k jídlu přidali zlatavý mok. Nabídka dvaceti pivovarů lákala tisíce návštěvníků a leckdo přiznával, že více pil než jedl. Pozadu nezůstávali ani milovníci kávy, u stolečků před stánky kaváren se těžko hledalo místo. Dezert a kávu nabízel stánek Olala Café, Cross Café nebo Anděl Café a kdo kofeinu nefandí, zašel hned vedle k barmanům. Tady vedlo bezkonkurenčně Mojito.

Hlavní program dne se ale odehrával na pódiu, kde se o jídle nejen hovořilo, ale hlavně vařilo a jedlo. Největší hvězdou dne byl šéfkuchař Zdeněk Pohlreich, kterého v neděli v roli šéfkuchaře na pódiu vystřídá vítěz televizní soutěže „Na nože“ Robert Zatloukal. Ochutnat, co šéfkuchař navařil, se může podařit, stejně jako v sobotu, někomu z publika. Až je jídlo hotové, vybere moderátor s kuchařem čtyři dobrovolníky, kteří si přímo na pódiu pochutnají na připravené specialitě.

Zdroj: Tisková zpráva Apetit festivalu

Umění nošovických sládků ocenila porota přední světové soutěže Australian International Beer Awards, která proběhla v Melbourne. Pivu Radegast Premium udělila v kategorii piv plzeňského typu stříbrnou medaili. Soutěže se letos zúčastnilo 241 pivovarů z 34 zemí světa. Takřka padesátičlenná mezinárodní odborná porota porovnávala 1 195 piv.

Australská soutěž pořádaná Královskou zemědělskou společností ve Victorii má ve světě velký zvuk. Je to třetí největší profesionální pivní soutěž na světě.

„Na medaili dosáhne na této soutěži jen pivo splňující náročné parametry kvality. Kombinace špičkových surovin a tradičního způsobu vaření nám vynesla už třetí medaili v řadě,“ upozornil manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák na skutečnost, že v předchozích dvou ročnících si pivo Radegast Premium také odvezlo cenný kov. V obou případech to byl bronz.

„Úspěchy potvrzují, že na Moravě pijeme pivo, které chutná i daleko za hranicemi. To je důvod být na něj i náš region hrdý,“ dodal Ivo Kaňák

Australian International Beer Awards byla založena v roce 1993. Ve spolupráci s University of Ballart ji pořádá Královská zemědělská společnost se sídlem ve Victorii. Postupem času se vypracovala na pozici jedné z nejrespektovanějších soutěží na světě.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Tradiční slavnost piva, muziky, zábavy, pohody a kamarádství chystá pivovar ve Velkých Popovicích na Praze-východ. Pod názvem Den Kozla se letos uskuteční již podevatenácté - tentokrát v sobotu 11. června od 9 hodin.

A věrní návštěvníci, jichž rok od roku přibývá, dobře vědí, že při této příležitosti pivovar nabízí jedinečný zážitek, který se už nebude opakovat - příležitost ochutnat speciální ležák, připravený speciálně a zcela výhradně jen pro tuto příležitost.

Jak se tomuto pivu bude říkat? Příležitost o tom rozhodnout máte právě vy, návštěvníci webových stránek Deníku. Pomozte Kozlovi vybrat název pro nefiltrovaný polotmavý ležák, uvařený speciálně jako odměna na Den Kozla.

Hlasovat můžete v anketě u článku vpravo nahoře zde...

Tento speciál pak samozřejmě 11. června přijďte na Den Kozla ochutnat. Na známé adrese Ringhofferova 1 ve Velkých Popovicích, tedy v areálu pivovaru, na vás vedle piva čekají ukázky tradičních řemesel (doplněné možností vyzkoušet si některé činnosti vlastníma rukama), dřevorubecká show – a samozřejmě nebudou chybět ani hudební vystoupení. Představí se kapely Yo Yo Band, Šlapeto a Děda Mládek Illegal Band.

Zkušenost návštěvníků uplynulých ročníků Dnů Kozla napovídá, že ačkoli do Velkých Popovic se lze dostat rozmanitými způsoby; zvlášť při cestě od Prahy či od Benešova je ale výhodné využít příměstskou vlakovou linku S9 s výstupem ve Strančicích.

Zdroj: Pražský deník.cz

Nedalo mi to, abych krátce nezareagoval na sloupek zástupce šéfredaktora MF Dnes Michala Musila „Názor pijanův, který za (českým) volantem nechce ani kapku piva“.

Dá se říci, že jako Čecha mě tento článek urazil. A jako svobodomyslného Čecha-neabstinenta dvojnásob. Pan Musil v zásadě chválí francouzské popíjení, ale z Čechů dělá nezodpovědné bestie.

Článek vyznívá tak, že na Čechy je třeba přísnost. Podle něj se styl pití, humor a vztah k pravidlům liší zemi od země. A my jsme zjevně podle něj v nějaké nejhorší kategorii, na kterou neplatí cukr, ale co největší bič. Vidí to tak, že Čech, kdyby měl povolen limit na jedno pivo, nutně se ta bestie nevděčná ožere.

Mě to prostě uráží. Abych si kvůli knížecí přehlíživosti a čecháčkovské malomyslnosti nemohl dát legálně pivo k obědu, to považuji za buzeraci. A právě ta ve mě vzbuzuje odpor k takto nesmyslným „pravidlům“.

Pivo k obědu si prostě dám, necítím se masochisticky na vývojovém žebříčku níže než Francouz nebo Ital. Dokonce si myslím, že průběžná hladinka u popíječů vína je mnohem nebezpečnější, i kdyby je jen usrkávali. Vím, že jedno pivo za volantem ani nepoznám. Jsou faktory, mezi nimi zdravotní, ale i psychický stav, který má na řidiče mnohem větší vliv. Pivo také je nápoj, který nejméně vzbuzuje agresivní choutky. Kaskadéry se spíše stávají pijáci od vína nahoru.

Pivo je prostě součástí kultury našeho stolování. Měli bychom mít sami k sobě respekt. Tedy ke svým specifikům, národním zvyklostem i ke své zodpovědnosti. Metodou malého dvora a velkého biče ani sebemrskačskými kosmopolitními průpovídkami o vyspělosti světa za našimi humny, se zodpovědnost v populaci pěstovat nedá.

Připomínám, že stále hovořím o limitu stanovenému na konzumaci jednoho piva, alternativně dvou deci vína. A jsem přesvědčen, že všechny ty odstrašující statistiky, kdy nehoda jde automaticky na vrub alkoholu, jsou způsobeny právě tím, že neexistuje povolené mimimum alkoholu. Zločincem se pak stává „opilec“ pod vlivem třeba malého piva. Je to dar pojišťovnám.

Za úplnou hloupost a pokrytectví považuji, že bude 0,3 promile alkoholu bez bodů, ale s pokutou. To neumíme civilizovaně rozhodnout?

Zdroj: Streit Blog iDnes.cz | Autor: Dušan Streit

Spotreba piva na Slovensku od roku 2003 klesá, slovenský pivný trh na Slovensku okrem toho ale pociťuje ďalší trend. Konzumácia zlatistého moku sa presúva z krčiem a reštaurácií do domácností. To teší najmä obchodníkov. Majitelia reštauračných zariadení sú z toho mierne nervózni, pretože pivo často predstavuje dôležitý pilier ich tržieb. Pribúdanie „papučových pivárov“ je pritom známy jav aj na západe.

„V Čechách a na Slovensku sa deje to, čo sme v Británii zažívali už pred tridsiatimi rokmi – ľudia nemajú čas vysedávať po reštauráciách a puboch, preto pijú pivo doma a počet pivných pubov preto klesá,“ hovorí výkonný riaditeľ svetovej pivnej dvojky SABMiller Graham Mackay. Na Slovensku sa pomer piva predaného v obchodoch a v krčmách minulý rok dostal na 55 ku 45 percentám, pričom rok predtým to bolo o percento viac pre krčmárov.

Hovorca Plzenského prazdroja Jiří Mareček dodáva, že v Česku je pomer podobný - približne polovica piva sa vyčapuje. „A je to stále dobrý výsledok, keď sa pozrieme na krajiny ako Nemecko, kde je to sotva tretina,“ hovorí.

G. Mackay na podporu pitia piva v baroch vyhlásil naprieč SABMilllerom veľké inovácie. „Napríklad tankové pivo – po Čechách, Slovensku a Rakúsku ho chceme priniesť aj do ďalších krajín,“ hovorí. J. Mareček ho dopĺňa, že do pohostinstiev pomáhajú prilákať ľudí aj programy kvality či certifikácie výčapov. „V Čechách máme už 700 pohostinstiev, kde čapujeme nepasterizované tankové pivo,“ dodáva. Na Slovensku SABMiller rozširuje počet „tankových pubov“, dnes ich je takmer 80. Čapuje sa najmä Pilsner Urquell, na východe zasa Šariš.

Hovorkyňa Pivovarov Topvar Zuzana Lošáková vysvetľuje, že tankové pivo je veľmi náročné na logistiku. „Z logistických dôvodov môžme tankové pivo voziť iba na určité vzdialenosti od pivovaru, v ktorom sa vyrába – pre plzenské pivo je napríklad Bratislava, respektíve západné Slovensko ešte v rámci tohto rádiusu,“ hovorí. Smer k domácej spotrebe piva producenti vycítili a preto sú niektoré reklamy šité práve na podporu pitia s priateľmi doma, prípadne na chate. G. Mackay spomína, že aj v tomto segmente sú neustále inovácie. Súčasne sa sleduje masívnejší predaj piva v PET fľašiach, ktoré nie sú pre výrobcov práve najekonomickejším riešením. PET fľaše podľa G. Mackay sú drahšie ako plechovky a ako vratné sklenené fľaše, pretože musia mať špeciálne parametre ako napríklad zníženú priepustnosť vzduchu ako majú PET fľaše na nealko.

Predaj piva je naviazaný väčšinou na nejaký región či mesto, najmä v Európe. Aj na Slovensku sa v posledných troch rokoch otvorilo množstvo menších, najmä reštauračných pivovarov. G. Mackay sa konkurencie reštauračných pivovarov neobáva. „Reštauračné pivovary sú stále veľkým trendom v USA, menej v Európe, ale iba pár z nich skutočne zarába peniaze,“ povedal pre TREND.

Zdroj: Ekonmika ETrend.sk | Autor: Dominik Orfánus

Ve Velkých Popovicích se 12. května uskutečnil CRM Group Reference Day, akce určená pro zákazníky SAP z oblasti spotřebního zboží a retailu. Setkání se zúčastnilo na 40 zástupců zákazníků z různých zemí Evropy od Dánska přes Českou republiku, Švýcarsko až po Slovinsko nebo Bulharsko. Jeho cílem bylo sdílení zkušeností, které získal Plzeňský Prazdroj při implementaci a využívání SAP CRM a jeho dopad do obchodních procesů.

V přístupu k systémům pro vztah se zákazníky patří Plzeňský Prazdroj k průkopníkům. Již delší dobu spolupracuje se společností SAP na rozvoji a využívání mobilních řešení a úspěšně je využívá v praxi. Například při distribuci zboží mají řidiči přes mobilní zařízení přímý přístup do systému a mohou tak vystavovat faktury, zadávat objednávky, nebo kontrolovat zásoby na skladech. Vzrostla tak jejich důležitost v procesu zásobování a částečně se tak zapojují přímo do obchodních činností. Součástí akce byla také prezentace využívání mobilních nástrojů v CRM, kterou všichni účastníci velice ocenili.

„Referenční setkání přineslo užitečné poznatky nejen našim návštěvníkům, ale také Plzeňský Prazdroj získal řadu zajímavých podnětů a možností využití SAP CRM v praxi. Všichni účastníci také projevili zájem o další prohlubování vzájemných kontaktů a sdílení zkušeností s využíváním CRM řešení,“ řekl Pavel Pučelík, Sales Systems Manager, Plzensky Prazdroj.

Kromě generálního ředitele SAP ČR Romana Teimla se setkání zúčastnili také Klaus Boeckle (foto), Vice President, EMEA Consumer Industries a Lars Vaaben, EMEA Business Development Manager. V rámci akce měli návštěvníci možnost seznámit se s konkrétními ukázkami použití obchodních scénářů v SAP CRM. Získali také řadu námětů, jak se zdokonalit ve využívání CRM a svým zákazníkům nabídnout maximální komfort při dodávce produktů i v každodenním kontaktu.

„Využívání mobilních řešení je jedním z hlavních pilířů strategie SAP. Věříme, že v budoucnu bude hrát možnost mobilního přístupu k datům v podnikovém prostředí stěžejní roli při rozvoji firem. SAP je již nyní připraven tyto nástroje našim zákazníkům nabídnout a umožnit jim získat konkurenční výhodu,“ řekl Roman Teiml.

Zdroj: eProfil.cz

Výrobci piva se stávají další skupinou firem, která po vzoru obchodních a logistických společností využívá elektronickou výměnu dokladů (EDI) ve strukturované podobě prostřednictvím služeb konsolidačního a clearingového centra EDI Orion. Platí to i pro světoznámou značku Plzeňský Prazdroj, která představuje z hlediska objemu komunikace vůbec největšího dodavatele do retailu na tuzemském trhu. Prazdroj si tento způsob elektronické komunikace vybral letos v dubnu ve výběrovém řízení. Dodavatelem řešení pro komplexní zajištění EDI komunikace je společnost CCV Informační systémy.

Přední výrobci piva přešli na řešení EDI ORION

Plzeňský Prazdroj nasazením nového řešení rozšířil řady dvou desítek společností zabývající se výrobou piva, které se rozhodly využívat službu EDI Orion pro elektronickou výměnu obchodních informací na principu softwaru jako služby (SaaS). Zařadil se tak mezi tisícovku společností, které již službu EDI Orion využívají, mezi něž patří také značky piva Bernard, Krakonoš, Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, Svijany či sedmička pivovarů skupiny K Brewery Trade. Nově pak v květnu také Měšťanský pivovar v Poličce.

Roste poptávka po uceleném řešení

Přední výrobci piva potvrzují trend ústupu od doposud využívaných způsobů elektronické komunikace přechodem na EDI Orion. Ten představuje komplexní a svými možnostmi ojedinělé řešení pro elektronickou výměnu dat (EDI) a bezpapírovou komunikaci. „Vnímáme, že se zákazníci bez ohledu na velikost firmy přestali bránit uceleným outsourcovaným a cloudovým řešením, kdy neinvestují do vlastnictví aplikace, ale vnímají dobře vlastní přidanou hodnotu při minimalizaci nákladů na správu,“ říká David Reichel (foto), ředitel divize CCV eBusiness.

EDI Orion zároveň zahrnuje veškeré doklady v obchodním styku, jako jsou objednávky, faktury, dodací listy, ceníky a řadu dalších. Výrobcům piva však kromě samotného zajištění elektronické výměny dokladů a globální kompatibility komunikace přináší mnohem více, např. možnost jednoduchého rozšíření spolupráce na více obchodních partnerů bez nutnosti dalších nákladů.

„Plzeňský Prazdroj vzhledem k prodejním objemům a zároveň k počtu obchodních partnerů klade obrovský důraz na kvalitu a úroveň služeb spojených s výměnou elektronických dokladů. Rychlá a spolehlivá komunikace s našimi zákazníky a dodavateli prostřednictvím formátu EDI je zcela klíčová jak z finančního, tak logistického hlediska“, říká Pavel Pučelík, Sales systems manažer společnosti Plzeňský Prazdroj.

Jeho slova doplňuje Pavel Königsmark, Sales systems expert společnosti Plzeňský Prazdroj: „Důležitý aspekt při našem rozhodování představovaly též vynikající reference zvoleného řešení od našich stávajících partnerů a dále to, že EDI Orion je nabízen formou služby a odpadají tak složité systémové implementace.“

Elektronickou výměnu dokumentů se službou EDI Orion v současné době využívá více než 1 000 společností. Každý měsíc je prostřednictvím tohoto clearingového centra spolehlivě a bezpečně přeloženo a doručeno do informačních systémů komunikujících protistran více než milion zpráv.

Zdroj: eProfil.cz

Plán, jak zachránit chátrající barokní pivovar, má nové vedení Roudnice nad Labem. Cennou památku koupil před lety americký podnikatel. O svůj majetek se ale už dlouho nestará. Bývalí představitelé města nechali stavbu oplotit a zajistili padající pivovarskou střechu.

Drátěný plot, který má chránit chodce – tak bývalé vedení města vyřešilo problém s barokním pivovarem. Hájilo se tím, že platit opravy cizího majetku nesmí a i kdyby chtělo, nemá z čeho. "Ať nám někdo řekne, kde na to máme vzít peníze," bránil se bývalý starosta Roudnice nad Labem Josef Bakeš (TOP 09 – Starostové) v květnu loňského roku. Nové vedení města však má jiný názor, podle něj je povinností radnice pivovar zachránit. "Samozřejmě je to o penězích, je to náročné. Ale viděl jsem pivovar v mnohem horším stavu, který dokázali opravit," prohlásil starosta města Vladimír Urban (Společně pro Roudnici). Radnice připouští, že desítky milionů korun na úplnou rekonstrukci pivovaru nemá a hned tak mít nebude. Na novou střechu ale peníze najít chce. "Pro nás je samozřejmě priorita zafixovat tuto památku tak, aby nechátrala," potvrdil místostarosta Michal Cihla (ODS).

Postup nových roudnických radních schvalují i památkáři. "Není nikde psáno, že využití musí být příští rok nebo za dva roky. Je spousta památek, které byly zakonzervovány deset let a nyní mají své vlastníky," uvedl Petr Hrubý z Národního památkového ústavu Ústí nad Labem. Vedení města chce také vyjednávat s americkým podnikatelem o zpětné koupi pivovaru. Muž, který památku získal za půl milionu korun, za ni ale žádá desetkrát tolik. "Určitě se s ním budeme dohadovat o možné koupi. Samozřejmě za reálnějších podmínek," dodal Michal Cihla.

Vyjednávací pozici roudnické radnice teď vylepšil litoměřický okresní soud, který amerického podnikatele odsoudil k tomu, aby zaplatil městu odškodné pět milionů korun. Sumu, na kterou si pivovar cení sám.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Opět po roce se na celý den otevřely brány pivovaru Primátor.

Krásné počasí bez dešťových přeháněk a pestrý hudební program přilákaly do areálu pivovaru téměř 3500 návštěvníků.

Pro příznivce piva a hudby bylo připraveno devět výčepních míst, na kterých se čepovalo 14 druhů piva a pro nejmenší limonáda malinovka nebo cola. Veliký úspěch zaznamenalo nové pivo – speciální výroční ležák 14%, uvařené ke 140. výročí od rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda o zřízení vlastního obecního pivovaru. Dále také velice chutnala spodně kvašená piva. Celkem se na Dni s Primátorem prodalo více jak 12000 piv a 1500 limonád. Po celý den se konaly exkurze s odborným výkladem, a kdo měl šťastnou ruku odnesl si cenu z bohaté tomboly.

Jako první vstoupil na podium Vladimír Mišík se skupinou ETC a svými známými hity rozezpíval všechny příchozí. Největším tahákem byla kapela Sto zvířat, která svou popularitu potvrdila a roztančila davy návštěvníků. Dále vystoupila skupina Gipsy.cz a areál pivovaru rozparádili bubeníci z Jumping Drumps.

V podvečerních hodinách pak publikum skvěle rozpohybovali muzikanti skupiny Fast Food Orchestra a o závěrečnou tečku se postarala energická reggae disco-popová kapela The Spankers, po jejichž vystoupení byl celý areál pivovaru Primátor uzavřen.

Návštěvníci se už nyní mohou těšit na příští rok, kdy Den s Primátorem má určený termín na 19. května.

Zdroj: Náchodský deník.cz

Pardubický pivovar při příležitosti 140. výročí přichystal hned několik významných změn. Ty by měly podpořit zájem o pardubické pivo a následně přispět také k navýšení prodeje piva Pernštejn. Jednou z nejzásadnějších změn je redesign značky Pernštejn.

Pardubické pivo v tuto chvíli vyráží do trhu ve zcela novém kabátě. S novým balením se mění také slogan i logo, kterému bude stejně jako v minulosti dominovat kůň v červeném erbu. V novém bude uvedeno na trh i Nealkoholické pivo pod názvem Pernštejn.

Od 1. června je tedy možné koupit celé portfolio značky Pernštejn ve zcela novém balení. „Změna značky byla dlouhodobě a pečlivě připravována. Jak jsme tento úkol zvládli, nám ukáže čas. My jsme s proměnou velice spokojeni a považujeme ji za více než zdařilou.“ říká Jan Kvasnička, ředitel Pardubického pivovaru.

Nové etikety budou laděny do stříbrné barvy s dominantním koněm v červeném erbu. Ten by měl zákazníkům připomínat, že se jedná o pivo z Pardubic. Na všech obalech je umístěn slogan „Pivovar s tradicí“. Jak dodává Jan Kvasnička: „Pardubický pivovar je regionální pivovar, který tu působí již od roku 1871. Od té doby uběhlo 140 let a my stále navazujeme na tradici vaření piva tak, abychom uspokojili naše stávající i nové zákazníky.“

Redesign značky se promítne také do všech reklamních materiálů. Především pak i v označení jednotlivých provozoven. V současné době má Pardubický pivovar osm vlastních provozoven, které slouží jako vlajkové lodě zn. Pernštejn.

Nelze však opomenout ani další produkty - 19° pivo Pardubický Porter nebo 14° speciální pivo Pardubický Taxis. Nakonec samotný Taxis za svou velmi krátkou dobu působení na trhu sklízí úspěch. To potvrzuje i získané ocenění „Regionální potravina“.

O Pardubickém pivovaru a.s.

Kořeny pivovarnictví v Pardubicích sahají do počátku 14. Století. O jeho významný rozvoj v renesanci se postaral Vilém z Pernštejna. Převratné změny v obchodu a průmyslu 19. století si vyžádaly i v tomto oboru zcela nový přístupu, a proto tradici městského pivovaru převzal v roce 1871 akciový pivovar Pardubice. V současné době nabízí Pardubický pivovar osm druhů sudových a osm lahvových piv pod značkou Pernštejn, speciální 19° pivo Porter, 14° pivo Pardubický Taxis a Ozzákovo pivo Ozzobír.

Zdroj: Tiskovky.info

Gambrinus poprvé ve své historii zahájil distribuci nefiltrovaného ležáku do širší sítě restaurací a pivnic. Příznivci zlatavého moku tak budou mít vůbec poprvé příležitost vychutnat si toto výjimečné pivo, kterým se tradičně v pivovaru vítali vzácní hosté. Časově omezená nabídka nefiltrovaného ležáku Gambrinus bude na čepu ve více než 250 restauracích po celé České republice, a to pouze do 20. června.

Slavnostní zahájení čepování nefiltrovaného ležáku Gambrinus proběhlo v Hostinci Na staré Kovárně v pražských Holešovicích, kde první půllitry načepovali členové skupiny Tři sestry, kteří jsou se značkou Gambrinus dlouhodobě spojeni. Zástupci Gambrinusu jim při této příležitosti předali 30l sud nefiltrovaného ležáku Gambrinus jako dárek k oslavě 26. narozenin kapely a popřáli jim úspěšný start Gambrinus Tour 2011, která začíná již 27. května.

Od založení pivovaru Gambrinus v Plzni v roce 1869 bylo zvykem pohostit vzácné návštěvy nefiltrovaným pivem Gambrinus. Sládci přinesli pivo přímo ze sklepů pivovaru v osmilitrových džbánech a nalévali jej návštěvníkům v místnosti zvané „pijárna“.

Toto zlatavé pivo s typicky kvasničným zákalem bez jakýchkoliv rušivých tónů se od tradičního piva v mnohém liší. Obsahuje až jeden milion živých kvasničných buněk na jeden mililitr piva, takže v jednom pivu je až pět set milionů kvasinek. Je také charakteristické obsahem většího množství vitaminů skupiny B, než klasická piva.

„Při pečlivějším doušku je v nefiltrovaném ležáku cítit znatelná vůně čerstvých pivovarských kvasinek a jeho vůně je dokonale sladěná se sladovým aroma. Obsahuje hořké chmelové látky, které dělají jeho chuť jadrnější a plnější,“ popisuje smyslový zážitek z piva Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Filtrovat, tedy odstraňovat látky zakalující pivo, se začalo ve druhé polovině 19. století, aby se pivo nekazilo a mohlo se přepravovat na větší vzdálenosti.

„Jsme rádi, že díky pokroku v technologiích můžeme nyní našim zákazníkům nabídnout nefiltrovaný ležák Gambrinus přímo v jejich hospodě. Věříme, že tato nabídka konzumenty nadchne,“ komentuje výjimečnou nabídku Martin Rosička, Senior Brand Manager značky Gambrinus.

Nefiltrované nepasterované pivo je velmi náročné na zacházení a skladování, proto není logisticky možné jej běžně nabízet. A proto je také toto pivo možné ochutnat pouze ve vybraných hospodách, které splní náročná kritéria péče o pivo z hlediska skladování a sanitace.

Zákazníci, kteří by nestihli ochutnat osobitou chuť pivovarských kvasinek, budou mít znovu příležitost ochutnat nefiltrovaný ležák Gambrinus až na konci srpna v Plzni, v rámci Pilsner Festu 2011, kde bude v limitované nabídce speciální várka nefiltrovaného ležáku Gambrinus.

Kompletní seznam restaurací čepujících Gambrinus Nefiltrovaný ležák naleznete na stránkách www.gambrinus.cz

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar na Jablonecku začal budovat tehdejší majitel maloskalského panství statkář Johann Romisch v roce 1833. První várka byla z podniku expedována již v roce 1835. Na tu dobu se jednalo o velmi moderní provozovnu, ve které se koncem 19. století vyprodukovalo až 70 000 hektolitrů piva ročně. Podnik zaměstnával ředitele, 4 účetní, 5 obchodních zástupců, sládka a podsládka, vrchního bednáře s 20 bednáři, 30 pivovarských chasníků, 18 kočích, 2 strojníky a kováře.

V letech 1882 až 1889 byly ve Vrkoslavicích nad pivovarem založeny tři rybníky. Pro potřeby pivovaru se zde v zimních měsících těžil led, na posledním, horním rybníku bylo v roce 1922 otevřeno veřejné koupaliště.

V roce 1905 vypukl v areálu ničivý požár, který byl údajně zapříčiněn neopatrnou manipulací jednoho z dělníků. Ovšem již v roce 1906 byl pivovar na původních základech znovu postaven a navíc rozšířen. Později přešel pivovar do majetku svobodného pána Ludwiga von Oppenheimera a poté do společnosti vstoupili vídenští průmyslníci v čele s Johannem Medingerem a svobodným pánem baronem Adolfem von Bachofen. V roce 1908 se akciová společnost Pivovar Medinger sloučila po složitých jednáních se společností Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a 31. srpna 1908 vznikla nová, ale velmi silná společnost Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary.

Jablonecký i vratislavický pivovar přes kapitálové spojení vyráběly pivo samostatně a nekonkurovaly si ani v odbytu. Prvním ředitelem této společnosti se stal Dr. Julius Roesler. O jeho schopnostech vypovídá určitě i fakt, že ředitelem prosperující společnosti byl celých 37 let až do podzimu 1945, kdy byl odsunut do Rakouska. Akciová společnost byla zrušena a jablonecký pivovar přešel do národní správy. Až do roku 1948 byl národním správcem Jaroslav Kopecký, ředitelem ing. Jaroslav Haase a prvním předsedou závodní rady se stal bednář Rudolf Matura. Po únorovém převratu v roce 1948 vznikl ze společnosti Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary národní podnik Severočeské pivovary, jehož ředitelem byl jmenován Josef Starý.

Přes problémy poválečné doby patřil jablonecký provoz k velmi moderním a jen v samotném Jablonci činila roční produkce až 140 000 hektolitrů piva ročně. Po Plzni, Smíchovu a Velkých Popovicích byl jablonecký pivovar čtvrtým největším výrobcem zlatého moku v republice. O jeho světovosti svědčí například i fakt, že láhev vyhlášeného Jabloneckého Jantaru najdete ještě dnes v muzeu piva v Kodani mezi více jak 13 000 lahvemi z celého světa.

Během vlády národního podniku se však postupně nad jabloneckým pivem začalo smrákat. Kdysi velmi moderní technologie bez investic chátrala. V roce 1981 se poprvé uvažovalo o ukončení výroby. Pak bylo sice rozhodnuto o rekonstrukci - byla instalována nová nerezová vana, v roce 1986 byly instalovány nové chladící věže a rozvody - přesto byl pivovar definitivně uzavřen v roce 1991.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Naše Jablonecko.cz | Autorka: Alena Pečová

Od Jirky Bejčka dorazily fotky z křtění piva BuQičák a my Vás samozřejmě o ně nemůžeme ochudit. Slabší nátury ať nakouknou do fotogalerie jen na vlastní nebezpečí (vždyť někteří mají trauma jen ze slov) :) A jak vlastní křest vidí JBS?

Jinak křtění BuQičáka se vydařilo! Je to fuckale sqělá letní pšenka s neuvěřitelnou barvou a výbornou chutí. Ti z nás co fskutku přišli v růžžžovoučkém si to opravdu užili a dle mnohých jsme byli k nakousnutí! Zkrátka se zase ukázalo, že Petr Buriánek na zakázku uvařit umí a všechna čest, jak se s tím popasoval. Vůbec se mi moc líbilo jak zase jednou Ukázaná platila ☺. Neb toto pifko jsme vymysleli v Tramwayi kam jsme s Hanzem ze Zlejch a s klukama z PPE přejeli z žižkovské Pivní rozmanitosti, kde jsme ochutnávali pifka z Rožňafského pivovaru Kaltenecker….

Na to, co přesně předcházelo tomu, že kdosi navrhl: “Tak si ještě uvařte Bukvičáka!“ se sice již prameny rozcházejí, nicméně co je úžasné je to, že z jedné srandy a hecu vzniklo takhle výborný pifko navíc dotažený do konce, fčetně etikety, 4 % alkoholu a označení Queerbeer!!! ☺

Výše zmiňovanou fotogalerii naleznete zde...

O víkendu se uskuteční XVI. Třebíčské slavnosti piva. Čtenáři dostali možnost se zástupců pořadatelské agentury D.A.N. zeptat, jaké budou.

Jak to bude v novém dějišti vypadat? Dokáže i nové místo pojmout tolik lidí?

Nové místo je připraveno na akci takového rozsahu, jako byla na Karlově náměstí. Věříme, že i letos to bude skvělá akce. Na stránkách www.slavnostipiva.cz naleznete informace, jak bude letošní ročník vypadat.

Jaký bude vnitřek stadionu?

Uvnitř stadionu bude umístěno pódium v samotném středu, okolo budou místa k sezení a stánky prodejců. Areál tak vytvoří dojem veliké pivnice. Prostředí zimního stadionu bude dekorováno několika živými stromy, které toto prostředí jistě zpestří.

Hlavní hvězdy budou hrát venku na parkovišti a uvnitř stadionu bude druhá scéna?

Hlavní tribuna bude na parkovišti za stadionem, uvnitř zimáku bude uprostřed umístěno pódium, na kterém budou hrát nejznámější české i světové hity kapely Hurikán a Las Vegas.

Jak moc jsou pro vás větší náklady na pořádání slavnosti piva na zimním stadionu?

Náklady jsou rozhodně vyšší. Tato skutečnost je dána složitější organizací akce kvůli změně tradičního prostoru.

Jak moc vám letos přípravu narušilo, že jste museli změnit místo působení?

Letos jsme byli kvůli komplikacím ze strany vedení města připraveni o dva měsíce příprav, ale přesto zajistíme návštěvníkům tradiční kvalitu akce. Spoustu věcí jsme museli začít řešit od samého začátku, nedalo se navázat na tradici Karlova náměstí.

Přemýšlíte už, kde budou slavnosti příští rok?

V tuto chvíli nedokážeme říct, kde se bude příští ročník Třebíčských slavností piva odehrávat. Počkáme na zkušenosti z tohoto ročníku.

Mluví se o přesunutí z náměstí na stadion jako o problému, má to i nějaká pozitiva?

Pozitivem může být úkryt před velmi nepříznivým počasím. Další pozitiva pravděpodobně vyplynou až v průběhu akce.

Jaké nové druhy piva letos přibudou?

Přibude pivovar Valášek a Primátor. Celkem bude k dispozici okolo osmdesáti druhů piv.

Bude i nějaká „exotika“?

Na akci bude dovozce speciálních belgických piv, jehož piva loni sklidila u návštěvníků veliký úspěch.

Celý on–line rozhovor najdete zde...

Zdroj: Třebíčský deník.cz

Odborníci představili nápady na oživení areálu zrušeného pivovaru Hostan. Navrhují především otevřít Hradní ulici.

Od fabriky zpět k městské promenádě. Tak si architekti představují budoucnost území, kde stojí budovy někdejšího pivovaru Hostan. Brány Hradní ulice by podle nich měla radnice otevřít co nejdříve. Autor oficiální studie Jaroslav Poláček si pohrává i s myšlenkou lanovky na Hradiště.

„Jednou z velkých výzev v naší studii je například obnova plnohodnotného veřejného prostranství kolem rotundy ze všech stran. Navrhujeme také široké zpřístupnění a otevření areálu. Historickou inspirací nám může být, že ještě ve třicátých letech minulého století končila u rotundy městská promenáda,“ uvedl ve své přednášce při páteční Muzejní noci Poláček.

Naznačil také, že v projektu figuruje námět na zbudování lanové dráhy. „Spojovala by hradní ostrožnu s Hradištěm. Nesloužila by jen turistům, ale také k snadné přepravě lidí bydlících na Hradišti do centra města. Nedávno podobná lanovka vznikla například v Ústí nad Labem,“ uvedl Poláček.

Naznačil i to, že kolem areálu krouží první zájemci. „Zajímat se začali developeři. V jednání je také využití budovy ve vstupní části areálu jednou regionální státní institucí,“ dodal Poláček.

Podle neoficiálních informací by své nové sídlo mohla v areálu pivovaru najít Správa Národního parku Podyjí. Ta zvažuje opuštění stávajících prostor Na Vyhlídce.

Architektonickou studií se již zabývalo i vedení města. „Materiál jsme už poslali k posouzení památkářům. Podle jejich připomínek dojde k případným úpravám studie a my o ní pak budeme dále jednat. Předpokládám, že z památkového ústavu bychom mohli mít odpověď do jednoho měsíce,“ řekl místostarosta Znojma a krajský radní pro kulturu Pavel Balík.

K brzkému otevření areálu pivovaru se hlásí i další odborníci. „Důležité je areál otevřít a začít do pivovaru vracet život. A to jde dělat souběžně s přípravou studií budoucího využití,“ nastínil třeba student architektury Martin Štěpánek, který projekt přeměny pivovaru na živou součást města zpracovává jako diplomovou práci.

I proto se podílel na organizaci páteční konference architektů přímo v jedné z technologických budov bývalého pivovaru Hostan. „Ve své práci například navrhuji, že budovu s byty a šatnami lze v krátké době upravit k bydlení. S relativně malými náklady na rekonstrukci zázemí lze z další části rychle vytvořit klub pro různorodé trávení volného času,“ přiblížil své nápady Štěpánek.

K jeho nápadům se přidal i Karel Havliš z Fakulty architektury brněnského Vysokého učení technického. „Spíš než investice je zásadní aktivita. Začít lze třeba otevřením Hradní ulice a obnovou volného průchodu k hradu. Pěkné by třeba bylo, kdyby ulicí k rotundě jezdil turistický vláček,“ uvažoval Havliš.

Z otevření bran bývalého pivovaru nemusí mít podle něj město obavy. „Pokud tam začnou lidé chodit a vzniknou tam jedna či dvě provozovny, začne fungovat sociální kontrola jako všude jinde ve městě,“ dodal Havliš.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Americký prezident Barack Obama dnes pri svojej návšteve Írska zavítal do malej dediny Moneygall, kde kedysi žil jeho prapraprastarý otec z matkinej strany.

Americký prezidentský pár vítali pozdĺž hlavnej cesty v Moneygalle stovky nadšených ľudí, mávajúcich írskymi a americkými vlajkami. Šéfa Bieleho domu a prvú dámu Michelle Obamovú dokonca v Moneygalle objal vzdialený príbuzný Henry Healy, 26-ročný účtovník inštalatérskej firmy.

Healy sa pred štyrmi rokmi dozvedel, že je jedným z Obamových najbližších írskych príbuzných. Pivovar Guinness pripravil špeciálnu várku piva, ktoré Obamovi načapovali v bare U Ollieho v Moneygalle. Podľa majiteľa Ollieho Hayesa to bola "najdôležitejšia pinta piva", akú kedy čapoval.

Zdroj: Čas.sk | TASR

Pivní speciály Plzeňského Prazdroje získávají také exportní úspěchy

Master 15° Zlatý, vítěz světové soutěže Brewing Industry International Awards, doplní v létě stávající portfolio čepovaných pivních speciálů značky Master. Spotřebitelé si tak budou moci vychutnat všechny tři oblíbené pivní speciály Master jak v lahvové, tak v čepované variantě.

Master 15° Zlatý byl na český trh uveden v roce 2010. Již v únoru 2011 prokázal svou kvalitu, když získal zlatou medaili na prestižní mezinárodní degustační soutěži piv Brewing Industry International Awards 2011, přezdívané „pivní Oscaři“.

„Vítězství v soutěži si velmi vážíme a na oslavu tohoto úspěchu jsme se rozhodli našim zákazníkům zpřístupnit také čepovanou variantu piva Master 15° Zlatý v limitované letní nabídce,“ říká Karel Kraus, senior brand manager značky Master.

Master jsou české pivní speciály uvařené ze surovin té nejvyšší kvality. Značka Master byla uvedena na trh v roce 2007. K dostání byly varianty Master 13° Polotmavý a Master 18° Tmavý, obě výhradně v sudech. V červnu 2010 se oba speciály Master začaly stáčet také do lahví a objevila se i další novinka Master 15° Zlatý, který patří na českém trhu mezi piva s nejvyšší hořkostí.

Master v zahraničí

S exportem pivních speciálů Master začal Plzeňský Prazdroj v roce 2007. Jen za první čtyři měsíce letošního roku se vyvezlo 280 hektolitrů všech jeho variant, což představuje až dvojnásobek exportu za celý loňský rok. Pivní speciály Master jsou populární zejména ve Španělsku, kde jejich spotřeba od uvedení v roce 2008 neustále vzrůstá. Od dubna tohoto roku začal vývoz piv Master i na Slovensko a také zde získává stále více fanoušků.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Letošní gourmetská akce Prague Food Festival rozšířila nabídku vysoké gastronomie spojené s prémiovým pivem. Programy Plzeňského Prazdroje a restaurace Lokál ukáží ideální kombinace pokrmů s pivem Pilsner Urquell a pivními speciály Master - ty navíc předvedou svůj unikátní servírovací rituál Master. Úřadující mistr světa v čepování Pilsner Urquell bude vyučovat ve Škole čepování.

Významná pozornost věnovaná pivní gastronomii nakonec vedla i k sázce mezi pořadatelem festivalu Pavlem Maurerem a starším obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, kolik se letos na Prague Food Festivalu vypije piva. Václav Berka věří v překonání hranice 11.000 piv, Pavel Maurer tvrdí, že to nebude více než 10.700 piv. Poražený naplní svou sázku při srpnovém Pilsner Festu v Plzni - tam buď Pavel Maurer bude návštěvníkům čepovat pivo, nebo mu Václav Berka uvaří.

Dobré jídlo má odjakživa vhodného partnera v dobrém nápoji. V degustačním programu Párování piva s jídlem (koná se v Míčovně) se návštěvníci seznámí nejen s portfoliem piv Plzeňského Prazdroje, ale objeví se při ní i některé kategorie piv, která ještě nejsou široce rozšířená na českém trhu, ovšem neodmyslitelně patří do galerie světových piv. K jednotlivým značkám či druhům Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, doporučí několik kombinací pokrmů, které navrhli přední čeští šéfkuchaři.

Restaurace Lokál U bílé kuželky na Malé Straně (ve stánku č.13 a 14) představí speciální menu jídel, která jsou ideální pro snoubení s ležákem Pilsner Urquell nebo s některým ze tří pivních speciálů Master. Snoubení jídla s pivem v podání Lokálu vedle hlavních chodů nezapomíná ani na předkrmy a dezerty, vše chuťově podtržené některým z prémiových piv.

Návštěvníci Prague Food Festivalu mohou vstoupit do Školy čepování Master Bartender (stánek č.24) a pod vedením Lukáše Svobody, úřadujícího mistra světa v čepování, který dohlédne na různé styly čepování a doplní je svými postřehy a komentáři, si osvojit praktickou dovednost čepování plzeňského piva. Mají tak možnost získat titul „Výčepní učeň Pilsner Urquell Prague Food Festival 2011“.

Speciální piva Master si zasluhují i unikátní servírovací rituál, který bude k vidění ve stánku č.17. Pivní speciály obstarají návštěvníkům i závěrečnou tečku za jejich pobytem na Prague Food Festivalu – při odchodu každý obdrží jako dárek kombinaci všech tří piv Master: Master 15° Zlatý, Master 13° Polotmavý a Master 18° Tmavý.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ceny Zlatý středník 2010 byly uděleny. Letošní novinkou je vyhlášení kategorie Zlatá litera pro nejlepší český původní text.

Již podeváté udělilo profesní sdružení PR Klub ceny Zlatý středník 2010 nejlepším tištěným i elektronickým periodikům. Celkem byly uděleny ceny v 11 kategoriích. Nově byla ustavena kategorie za nejlepší český původní text, Zlatá litera, zároveň byla udělena poprvé i zvláštní ocenění za distribuci a hodnocení efektivity či cena za inovaci.

V kategorii nejlepší B2C časopis získal první místo časopis Vlastní cestou, který vydává Rodinný pivovar Bernard. Do Humpolce navíc putuje i zlato v kategorii nejlepší online prezentace. „Ocenění si velice vážíme. Je to pro nás pozitivní zpětná vazba, že si dáváme velice záležet nejen na kvalitě našeho piva a jeho servisu, ale také na samotné prezentaci značky a schopnosti komunikovat s našimi zákazníky,“ říká marketingový ředitel pivovaru Tomáš Lipták. Mezi B2B časopisy byl porotou nejvíc oceněn časopis pro profesionály v gastronomii Gastro, který vydává společnost MAKRO Cash & Carry ČR.

Do 9. ročníku tradiční soutěže firemních časopisů, novina a on-line prezentací se přihlásilo 106 periodik. Letošní nižší počet přirozeně odráží situaci na trhu. „Z důvodu snižování nákladů na oblast komunikace přestaly některé společnosti interní periodika vydávat, případně rezignovaly na jejich kvalitu. To se odrazilo i na množství přihlášek v letošním ročníku,“ uvedla Luďka Raimondová, garantka soutěže Zlatý středník. Dále dodala: „Potvrdilo se nám také, že do samotné soutěže se hlásí pouze převážně profesionálně zpracovaná periodika, protože nedochází k poklesu kvality u přihlášených prací.“

Zdroj: Strategie E15.cz | Kráceno

Budějovický Budvar je jediný národní podnik v České republice. Přestože loni skončil s hrubým ziskem téměř 220 milionů korun, stát z něj peníze nedostává. Může za to právě skutečnost, že Budvar je národním podnikem. Nemá žádného akcionáře, a tak nikomu neodvádí dividendy. Veškeré vydělané peníze tedy zůstávají v podniku a mohou být znovu investovány.

V pokladně Budvaru bylo ke konci loňského roku okolo 600 milionů korun nerozděleného zisku. Ministerstvo zemědělství, pod které národní podnik spadá, ale nemá na jeho zisk žádný nárok. Úvahy o tom, že by si vláda sáhla do pokladny Budvaru pro finanční prostředky, naráží na legislativní vakuum.

Budvar tak nic nebrzdí v investicích do nových technologií či do marketingu. Právě masivní investice do nových technologií, například v poslední době do nové stáčecí linky za 140 milionů, mají za následek snižování počtu zaměstnanců. "Každý rok provádíme personální audit, a tím, jak se zdokonalují technologie, není potřeba takový objem pracovní síly," vysvětlil ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček. Koncem roku 2008 měl podnik 670 zaměstnanců, loni 615, letos by se měl počet pracovníků dostat na úroveň kolem 580.

Ani investice nezabránily propadu zisku

I když se Budvar snaží investovat do nových technologií, před propadem zisku v loňském roce ho to nezachránilo. 220 milionů, které Budvar vydělal, sice nejsou špatná částka, bylo to ale o 80 milionů méně než v roce 2009. Na výrobu i spotřebu piva totiž celosvětově působila řada negativních faktorů. Jihočeský pivovar musel také sáhnout k úsporám.

Zatímco do roku 2008 celková výroba piva v Česku stoupala, v letech 2009 a 2010 došlo k 15procentnímu poklesu. Spotřebu ovlivnila ekonomická krize, respektive změna chování zákazníků, z nichž většina řadí pivo mezi zbytné komodity. Spotřeba piva na hlavu v Česku tak loni poklesla asi na 140 litrů (ze 160 v roce 2008); ve srovnání se světovou průměrnou spotřebou 27 litrů na osobu jsme ale stále kabrňáci s jasným světovým prvenstvím.

Kromě ekonomické krize působily na pivovarnické firmy v Česku i další nepříznivé faktory. V minulém roce se zvedla spotřební daň, což zvýšilo cenu piva, také chladnější počasí spotřebě moc nepřálo. Turistů bylo méně a u firem, které hodně exportují, se do celkových hospodářských výsledků promítla i silná koruna. A aby těch špatných zpráv nebylo málo, rostou ceny energie, dopravy, sladu. "V médiích se hodně diskutuje o nedostatku potravin, což také přispívá ke zvyšování cen surovin," stěžuje si Boček.

Pokud ale jde o prodej, propad domácí poptávky se Budvaru podařilo kompenzovat exportem. Do šedesátky zemí vyvezl 605 tisíc hektolitrů piva, tedy bezmála celou polovinu produkce.

První měsíce letošního roku naznačují, že by rok 2011 mohl být rokem obratu. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven přestala totiž produkce tuzemských pivovarů klesat. Nadějí jsou turisté a také velmi teplé počasí, které spotřebě piva přeje.

Také v Budějovickém Budvaru po loňském dvouprocentním propadu výroby v letošním prvním čtvrtletí zaznamenali růst, i když zatím jen o procento. V Budvaru bude i v letošním roce hrát důležitou roli vývoz.

Privatizace by mohla připravit Budvar o ochranné známky

Pro export, který loni pivovar zachránil před ještě výraznějším propadem zisku, je klíčová značka Budweiser Budvar. Právě o ni, respektive zkratku Bud, už desítky let bojuje s americkým pivovarem Anheuser-Busch. Úspěchy se v tomto boji střídají s neúspěchy. Naposledy letos v březnu Evropský soudní dvůr v Lucemburku zrušil předchozí rozsudek ve prospěch Budějovického Budvaru. Původní verdikt znemožňoval americkému výrobci registrovat značku Bud v Evropské unii. Spory se tak budou řešit zase od začátku.

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru, tvrdí, že podnik má důkazy o tom, že americké pivo je "okopírované" a pouze to budějovické je originál. A že od doby, kdy tyto dokumenty získali, změnil se ve sporech s Anheuser-Busch poměr sil ve prospěch Českých Budějovic.

Jihočeský pivovar má značku zaregistrovanou v řadě zemí, chce-li ale vstoupit na nový trh, musí právě kvůli tahanicím s americkým Anheuser-Busch vést zdlouhavá a drahá řízení o registraci.

Spory o značku, respektive značka sama, hraje roli i při úvahách o případné privatizaci dosud národního podniku Budějovický Budvar. Podle ředitele Bočka by se převodem značky na jiný subjekt, který by vzniknul privatizací, značně ztížila ochrana duševního vlastnictví.

Problému by se ale zřejmě dalo vyhnout tím, že by nový subjekt, nejprve zřejmě státní akciová společnost, byl právním nástupcem dnešního národního podniku.

Budvar dnes vyváží především do Německa, Velké Británie a Slovenska. Výrazně vzrostl například také vývoz do Číny, a to díky účasti pivovaru na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. Z celosvětového hlediska jsou podle ředitele Jiřího Bočka nejslibnější právě asijské a latinskoamerické trhy. "Dominantní roli tam jednoznačně hrají domácí nebo licenčně vyráběné značky, nicméně roste i poptávka po originálních importovaných ležácích," uzavřel Boček.

Jiří Boček o úskalí privatizace

"Pokud by došlo k privatizaci nebo k transformaci podle stávající legislativy; tak nám by to významně zhoršilo pozici při ochraně duševního vlastnictví podniku mimo Českou republiku. Pokud se bavíme o mezinárodních registracích nebo zahraničních registracích, tak by byl problém při převodu ochranných známek z národního podniku na akciovou společnost při přerušení právního nástupnictví."

Zdroj: ČT24.cz | Autorka: Libuše Bautzová

Proslulé bavorské pivovary zažívají těžké časy. Každému pátému z více než 600 hrozí zánik. Němci se od bavorského piva odvracejí. Celkem pijí méně zlatavého moku, a když ho zakoupí, hledají levnou alternativu. Těží z toho cizí výrobci, kteří pivo dodávají v plechovkách a plastových lahvích, a největší pivovary, které jim dokážou konkurovat. Naopak bavorské pivovary střední velikosti se strachují o svoji budoucnost.

Bavorský svaz pivovarů představuje svou zemi jako pivní ráj plný husté pěny a slavných reků schopných vypít neomezené množství piva v jakkoli velkých dávkách. Sami sládci si teď ale spíš než na zdraví připíjejí na přežití.

Nejhůře je středně velkým pivovarům s produkcí zhruba 130 tisíc hektolitrů piva ročně. Na rozdíl od velkých pivovarů si nemohou dovolit promyšlené marketingové tahy, na to, aby je uživila jediná vlastní pivnice jako malé pivovary, jsou však tyto podniky příliš velké. "Velké značky z televizních reklam jdou na trh s dumpingovými cenami. Šíří se tak uniformní piva, na která si spotřebitelé zvyknou. My s našimi specialitami tomu nemůžeme konkurovat. Nedokážeme vyrábět tak levně," shrnul sládek pivovaru Herrnbräu Peter Kraus.

Tradiční bavorské pivovary ale neničí pouze sílící konkurence, ale také celkový odliv zákazníků. "Pivovary trpí i proto, že se obecně pije míň piva venku. Máme studie, které ukazují, že se změnily životní zvyklosti. Třeba kvůli mobilitě se konzumuje míň alkoholu v hospodách," vysvětlil mluvčí Bavorského svazu sládků Walter König.

Doma Němci pijí především z plastu a plechovek – oproti bavorské hospodské produkci nadmíru levných. "Pokud pro konzumenta zůstane jediným kritériem cena a spokojí se s neoriginální chutí, tak končíme," pokrčil rameny sládek Kraus.

Jedna z mála pivních jistot, která Bavorům stále zbývá, je proslulá mnichovská fontána. O svátcích chrlí pivo zadarmo a zatím se nechystá vyschnout.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Tradiční již čtrnáctý pochod za ryzím pivem z hor Pivovarská čtvrtka se konal v sobotu v Hanušovicích na Šumpersku. Letos vyrazilo na turistickou trasu přes 2700 lidí.

Čtvrtka je ojedinělou turistickou akcí, kterou pořádá pivovar Holba. Každoročně se na ni sjíždějí příznivci turistiky a ryzího piva z hor z celé republiky, aby absolvovali pěší túry na vyznačených trasách a současně zavítali do hanušovického pivovaru.

Letos si turisté mohli vybrat ze sedmi tras podle náročnosti, které pivovar připravil ve spolupráci s Klubem českých turistů. Nejkratší túra je dlouhá 10 km a je to v podstatě příjemná vycházka, naopak nejdelší jsou dvě trasy, obě po 21 km.

„Na start přišlo 2763 turistů, což je o tisíc více než vloni. Nejstarším účastníkem pochodu byl opět Jan Aust, kterému je letos 89 let, a který se pochodu účastní každoročně,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Všichni absolventi obdrželi turistický glejt spolu s drobným dárkem.

Zdroj: Regiony 24.cz | Mediafax

Australský pivovar 4-Pines Brewing Company vyvíjí speciální pivo určené ke spotřebě ve vesmíru. Na pomoc si přizval i kosmické inženýry z firmy Saber Astronautics. Partneři věří, že vynález najde uplatnění za pár let, kdy se naplno spustí turistické lety do vesmíru. Pivo si svůj první let, i když zatím v nepatrných nadmořských výškách, vyzkoušelo na začátku března.

V pondělí odstartoval raketoplán Endeavour na svou poslední misi. Na palubě přitom nesl vybavení za miliardy dolarů, obyčejné pivo zde ale chybělo. NASA totiž jakýkoliv alkohol astronautům zakazuje. Podle dvou australských podnikatelů ale platí, že kde jsou lidi, objeví se brzy i pivo. Proto přišli s první vesmírnou značkou - Vostok Space Beer "4-Pines Stout". Vlastnosti otestovali i ve stavu beztíže.

"Ve vesmíru natečou tváře a jazyk jako při nachlazení a otupí se chuťové buňky. Chtěli jsme, aby i přesto pivo chutnalo úplně stejně jako na zemi, a to se podařilo," říká ředitel společnosti Saber Astronautics Jason Held.

Vesmírné pivo ještě čekají zatěžkávací zkoušky

Další úkoly ale ještě obě firmy čekají. Musí se třeba poprat s účinky alkoholu na lidský organismus ve stavu beztíže. "Chceme zjistit, jak alkohol funguje v takové výšce. I když letíte jen v letadle, metabolismus pracuje pomaleji, tělo nespaluje alkohol tak rychle jako na zemi. Už jsme se setkali s několika případy otravy, kdy lidi na palubě pili a přitom nebyli opilí, po přistání je ale odvážela sanitka," vysvětlil Held.

Navíc musí vymyslet, jak se ze sklenice bude ve vesmíru pít. "Gravitace táhne kapalinu dolů a povrchové napětí na hladině ho rozpíná do stran sklenice, to usnadňuje pití. Ve vesmíru to není tak jednoduché, nepůsobí tam gravitace a tekutina se drží na místě. Proto musíme navrhnout ideální tvar pivní sklenice, aby pivo teklo," dodává Jason Held.

Oba týmy mají na vyřešení obou otázek ještě zhruba dva roky, kdy se naplno otevře vesmírný byznys. Už teď jsou si ale jistí, že pivo Vostok Space Beer "4-Pines Stout" povznese turisty do ještě větších výšin.

Jaron Mitchell, zakladatel 4-Pines Brewing Company:

"Je to vůbec první pivo, které se dá pít i při nulové gravitaci. Máme veškeré materiály z výzkumu jídla a nealkoholických nápojů za posledních padesát let a aplikovali jsme je na alkohol. Takové testy zatím chyběly."

Zdroj: ČT24.cz

Daruji přes sto pivních lahví s etiketami. Jedná se o současná piva z různých, více či méně exotických destinací (Vietnam, Mauricius, Rusko, Kazachstán, Portugalsko, Albánie ...) Běžně dostupné lahve (přes internet či v různých pivkupectví k mání z Německa, Rakouska či Francie) jsem již vyhodil do skla. Stejně tak ty vratné.

Daruji za odvoz, Praha 1. Jako celek. Vhodné například jako ozdoba restaurace. Když se nikdo nepřihlásí do poloviny června, půjde do skla i zbytek.

Oblíbenost a kvalita piva Pardubický Taxis je potvrzena. Ve středu 11. května převzal ředitel Pardubického pivovaru Jan Kvasnička ocenění „Regionální potravina“, které získalo 14° pivo Pardubický Taxis. „Speciální pivo Pardubický Taxis je v tuto chvíli poslední novinkou v portfoliu Pardubického pivovaru a úspěchy, které získává, jsou odměnou pro všechny, kteří se na jeho výrobě i konzumaci podílejí.“ řekl ředitel Kvasnička.

Nelze však říci, že by byl úspěch piva Taxis naprostým překvapením. Taxis byl poprvé představen v říjnu loňského roku na Velké Pardubické a již od svého uvedení na trh získává velmi pozitivní ohlasy, zejména z řad samotných konzumentů.

Při výrobě tohoto speciálního ležáku je používán výhradně moravský slad, kvalitní voda a jakostní žatecký chmel. Výsledkem je výjimečná chuť s výraznou hořkostí, kterou ocení nejen pivní znalci.

Soutěž „Regionální potravina“ pořádá Pardubický kraj ve spolupráci s Agrovenkovem již po páté. V letošním roce proběhlo soutěžní klání hned v několika kategoriích, např. masné, mléčné, pekařské výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, atd. Značku „Regionální potravina“ uděluje formou certifikátu ministr zemědělství na základě rozhodnutí hodnotitelské komise.

Zdroj: Pernštejn.cz

Mimořádnou nabídku letních točených piv připravili v Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici. Oblíbená belgická restaurace je jediným místem v České republice, kde čepují exotické letní speciály. Spolehlivě osvěží v horkých letních dnech a navíc také příjemně překvapí nečekanými kombinacemi chutí i způsobem podávání. Vychutnat si je můžete na venkovní zahrádce nebo ve stylovém interiéru restaurace.

Mongozo – kokos: Pivo s příchutí kokosu a nasládlým dozníváním. Původní receptura pochází z oblasti afrického Konga, kde byla po staletí předávána z matky na dceru (pivo totiž vařily výhradně ženy). Základem je slad z merlíku chilského. Podává se, jak jinak, ve skořápce kokosového ořechu. Je ideálním doplňkem k exotickým pokrmům, velice žádané je také jako alternativa míchaných nápojů.

Mongozo – mango: Pivo s příchutí zralého manga a nasládlým dozníváním, svrchně kvašené na ovoci. Původní receptura pochází z oblasti afrického Konga. Hodí se k exotickým pokrmům i jako alternativa míchaných nápojů.

Pink killer: Červené grepy překvašující pšeničné pivo, tak lze charakterizovat tzv. růžového zabijáka. Trpké doznívání grapefruitů v souladu s nasládlou chutí pasují tento druh do kategorie výjimečných osvěžujících speciálů.

V Belgian Beer Cafe Les Moules je každý den na výběr z více než padesáti druhů piv. Chcete-li k pivnímu zážitku přistoupit opravdu zodpovědně, můžete se na posezení v Les Moules náležitě připravit – na stránkách www.lesmoules.cz najdete základní charakteristiku každé z nabízených tekutých lahůdek - nebo využijte služeb zdejšího pivního sommeliéra. Nově je možné piva zakoupit také prostřednictvím e-shopu.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules

Ke změně na pozici Corporate Relations dojde od 1. června ve společnosti Heineken Česká republika. Ing. Kateřina Eliášová, která doposud na této pozici působila, přechází do centrály společnosti Heineken N.V. v Amsterdamu, kde bude pracovat v oddělení Global Commerce. Novou mezinárodní rolí Kateřiny Eliášové je Manažer pozitivního pivního příběhu /Positive Story of Beer Manager.

Kateřina Eliášová začala pracovat pro českou pobočku Heinekenu v roce 2006, kdy nastoupila do Starobrna jako manager Public Relations. Po akvizicích společností Královský pivovar Krušovice a Drinks Union se rozsah její zodpovědnosti zvětšil, a působila jako manažer korporátních vztahů (Corporate Relations Manager) pro novou společnost Heineken Česká republika, která vznikla spojením původních tří firem. V této funkci Kateřina položila základy pro budování firemní identity společnosti i PR jejích značek, podílela se významně na vytváření nové interní firemní kultury.

Reprezentovala také téměř 3 roky společnost Heineken Česká republika v předsednictvu Českého svazu pivovarů a sladoven, a v jedné z evropských komisí Brewers of Europe.

V nové pozici bude Kateřina zodpovědná za vývoj projektu zaměřeného na posílení růstu a image pivní kategorie – Positive Story of Beer. Cílem tohoto projektu je zvýšit povědomí o produktu a komunikovat pozitivní aspekty pivní kategorie společně se zprávou o zodpovědném přístupu pivního průmyslu.

Před působením v Heinekenu Kateřina Eliášová pracovala na různých PR a marketingových pozicích, mimo jiné ve společnosti Ahold Czech republic, má také zkušenost s prací na straně reklamní agentury a s činností novináře a editora (Golf Club, Lidové noviny).

O nástupci Kateřiny Eliášové v rámci Heinekenu Česká republika bude rozhodnuto v průběhu příštích týdnů.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Velkopopovický Kozel je najpredávanejšie české pivo na Slovensku*. Reprezentuje bohatú českú pivnú tradíciu a dedičstvo, ktoré garantuje jedinečný pivný zážitok. Patrí medzi najoceňovanejšie české pivá – v minulosti získal množstvo národných i medzinárodných ocenení. Predáva sa už v 24 krajinách sveta a jeho popularita stále rastie. Na slovenský trh prichádza jeho najnovší variant – Velkopopovický Kozel 11% Medium.

Velkopopovický Kozel 11% Medium je svetlý výčapný ležiak s decentne horkastou chuťou, jemnou sladovou arómou a výnimočnou iskrou. Obsah alkoholu má hodnotu 4,6 percenta. V Českej republike sa už po dvoch mesiacoch od uvedenia stal najpredávanejšou jedenástkou na trhu. Jeho výnimočnú chuť ocenili aj porotcovia viacerých pivných súťaží, ako je napríklad České pivo roka alebo PRIVILEGIUM 11 – najlepšia jedenástka PIVEX 2011.

Dva benefity v jednom

Každý milovník piva hľadá dva hlavné benefity – osvieženie a plnú chuť. Príjemné osvieženie ponúkajú desaťstupňové pivá, plnosť chuti je zase výraznejšia u dvanásťstupňových pív. V pivovare vo Velkých Popoviciach preto oživili tradíciu a začali variť jedenástku Kozla – o stupeň bohatšie pivo, ktoré ponúka osviežujúce vlastnosti desiatkového piva a navyše poskytuje zážitok z intenzívnej a plnej chuti, ktorá je pre všetky desiatky nevídaná. Velkopopovický Kozel 11% Medium konečne prichádza aj na Slovensko. Jeho priaznivci si ho môžu vychutnať vo vybraných prevádzkach po celom Slovensku.

Potenciál jedenásťstupňových pív v Čechách a na Slovensku

Trh 11% piva v Českej republike dynamicky rastie. Trhový podiel jedenástok sa v posledných štyroch rokoch zdvojnásobil** Jedenásťstupňové pivo má veľký potenciál aj na Slovensku. V slepom chuťovom teste dokonca Velkopopovický Kozel 11% Medium zvíťazil nad ostatnými značkami desiatkových pív***. Velkopopovický Kozel 11% Medium prichádza v dvoch najpredávanejších baleniach – vo vratnej fľaši 0,5l a v plechovke 0,5l. Vo vybraných prevádzkach bude dostupný aj v čapovanej verzii, aby si ho mohlo vychutnávať čo najviac ľudí po celom Slovensku. Túto sviežu novinku podporuje už aj nová mediálna kampaň.

* Zdroj: Memrb, Data Servis; ** Zdroj: Memrb; ***Zdroj: TNS Aisa, Slepý test chuti, Máj 2010

Zdroj: Mediálne eTrend.sk | Tisková zpráva

Pšeničné pivo se v českých sklenicích objevuje stále častěji a získává oblibu hlavně u mladých lidí a žen, které nemají rády chmelovou hořkost piva.

V sousedním Německu patří Weissbier do základního sortimentu většiny pivovarů, u nás ho vaří tři pivovary. Primátor z pivovaru Náchod, Velen z pivovaru Černá Hora a pšeničný Herold ze zámeckého pivovaru v Březnici se objevují na pípách i v regálech obchodů.

Při vaření pšeničného piva se používá nejméně jedna třetina pšeničného sladu, svrchní kvašení probíhá za vyšších teplot než u spodně kvašených ležáků. Kvasinky tvoří na hladině kvasné kádě deku, kterou je třeba pravidelně sbírat.

Vyznačuje se vysokou pěnivostí, vyšším nasycení a tedy i řízem, slabou hořkostí, ovocnou kyselejší chutí a opálovým zákalem způsobeným kvasinkami. V chuti a vůni lze rozpoznat banán, citron a hřebíček.

Pšeničné pivo se nalévá do štíhlé sklenice s rozšířenou horní částí pro bohatou pěnu. Doporučená teplota je devět až deset stupňů pro nefiltrovaná piva, o dva stupně chladnější mají být filtrovaná pšeničná piva.

Opravdoví labužníci vychutnávají poslední doušky ze sklenice, které jsou jak říkají "za zatáčkou", tedy v části kde se sklenice dole opět rozšiřuje. To už mívá pivo vyšší teplotu, plně se otevře a vyniknou aromatické vůně a chuť.

S přidáváním plátku citronu k pšeničnému pivu se ve vlasti pšeničných piv Bavorsku nesetkáme, snad jinde v Německu ke Kristallweizen (filtrovaným) pšeničným pivům. To spíše narazíme na to, že si někdo dává pšeničné pivo míchané s malinovým nebo višňovým sirupem… U nás se přidává plátek citrónu k belgickému ochucenému pšeničnému pivu Hoegaarden, které je v nabídce pivovarů Staropramen.

Při nalévání z lahve je nutné uvolnit kvasnice usazené na dně lahve, nejlépe opatrným krouživým pohybem otočené lahve, kdy se kvasinky rozmíchají a pivo dostane opálovou barvu. Pšeničné pivo je osvěžující, skvěle se hodí pro teplé letní podvečery.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Trantina

Počtvrté ožije nadcházející sobotu areál pivovaru v Rožnově pod Radhoštěm farmářskými trhy. Tentokrát mají podtitul Májové.

Příchozí budou mít opět možnost nakoupit kvalitní potraviny, rožnovské pivo a další dobroty převážně od valašských producentů. „Ke koupi bude čerstvá zelenina, ředkvičky, saláty, kapusta, zelí i kedlubny od několika dodavatelů, domácí vejce a chlazená drůbež, pštrosí maso a klobásky, koláčky s kysaným zelím, uzené klobásky a domácí uzenin, ovčí sýry, pařené, uzené sýry a koření,“ vyjmenoval část bohaté nabídky Tomáš Kupčík z Rožnovského pivovaru.

Nebudou chybět ani trdelníky a frgály, štramberské uši, povidla, džemy i marmelády. Prodejci nabídnou také stromky, okrasné křoviny a květiny.

Na své si jistě přijdou i milovníci zlatavého moku. „V prodeji budou kvasnicová piva Rožnovského pivovaru, a to světlé pivo Radhošť, polotmavý Rothschild, černý Čert a nefalšované medové pivo dvakrát prokvašené,“ lákal Kupčík s tím, že nabídku doplní také soli do koupele a pivní kosmetika, která má tradici už v receptech našich babiček. Zpestřením bude nabídka bylinek léčivek. K dobré náladě nakupujících přispěje dechová hudba Rožnovanka.

Farmářské trhy pořádá Rožnovský pivovar a pivní lázně za podpory radnice. Začínají v sobotu v devět hodin ráno. (mib)

Zdroj: Valašský deník.cz

Dnes to mám jednoduché, protože mi téma v hlavě bublá už skoro týden. A co jiného se s tím dá dělat, než krátce ublognout a upustit tlak.

Minulý týden jsem se šel podívat do nově otevřeného pivního baru Zubatý pes ve Vršovicích. 15 píp s výběrovým pivem a zároveň velmi nadějné rozšíření aktivit okolo importéra piva Odddog.cz.

Zubatý pes k pípám pouští pouze výjimečná piva z malých pivovarů z Česka (Matuška, Kout, Kocour) a pivní celebrity z dovozu (Brewdog, Mikkeler, Nøgne ø). Když máte pivo rádi a nebudete se hlídat, možná si při pohledu na denní nabídku i učurnete. Bar, pípy i ošetření piva jsou parádní. K tomu všemu máte i obsluhu, která prostě ví.

Co mě ale naprtlo, je nešťastné rozvržení podniku na kuřáckou a nekuřáckou část. Celý bar a hlavní prostory, které jsou přístupné z ulice a mají denní světlo, jsou kuřácké, kdežto nekuřáci jsou v podzemí, s umělým osvětlením a při cestě na záchody. Přijdete k nim poprvé, vejdete a čucháte kouř. Chcete se posadit na bar, čucháte kouř. Jdete se pokochat nabídkou, vybrat si pivko a pokecat s barmanem — čucháte kouř.

Chápu to u obyčejných hospod i barů, k výběrovému pivu mi to ale prostě nesedí. Respektuji rozhodnutí provozovatele, má pro to určitě své důvody (ať už provozní nebo jakékoliv). Nekuřácký prostor řeší, neignoruje — ale i tak. Když v Česku vyrazíte za současnou pivní kulturou, dost často se se zbytečným kouřem musíte potýkat (namátkou třeba ve Zlých časech — naprosto ukázkově :), nebo v Pivní galerii) a je to prostě otravné.

Pokud mají pivní nadšenci ambice rozšířit dobré pivo mezi veřejnost, bojím se, že v závoji cigaretového dýmu neuvidí na cestu. Můžete mít pivo třeba na světové úrovni, ale když je u něj opřené cigáro, pořád je to jen „kultura gambáče“.

Tak jak tak, pokud Zubatého psa ještě neznáte, valte tam. Fandim a držim palce! ;)

Zdroj: Cuketka.cz

Američtí prodejci Pilsner Urquell slavili osvobození Plzně

Počátkem května navštívila Plzeňský Prazdroj v Plzni skupina obchodních zástupců piva Pilsner Urquell z USA. Třicetipětičlenná Tent and Blake Beer Company se v týdenním programu seznámila s Plzní a plzeňským pivovarem, podívali se i za památkami do české metropole. V Plzni se také zúčastnili přehlídky historických válečných vozů u příležitosti oslav osvobození Plzně americkou armádou. Pracovní cesta do kolébky piv plzeňského typu jistě přispěje k pochopení tradice a historie propagaci piva Pilsner Urquell na trhu v USA.

První kroky amerických hostů vedly do restaurace Malostranská Beseda, kde se skupina 29 mužů a 6 žen setkala s generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje Dougem Brodmanem. V následujících dnech návštěvníci poznávali historické jádro Prahy a českou pivní kulturu. U Pinkasů se za přítomnosti nositele titulu International Pilsner Urquell Master Bartender 2010 Lukáše Svobody stali svědky prezentace a čepování plzeňského piva.

Dne 4. května se skupina Tent and Blake přemístila do Plzně, kde absolvovala prohlídku pivovaru Plzeňského Prazdroje za doprovodu staršího obchodního sládka Václava Berky a několika významných představitelů značky. Václav Berka potom v restauraci Formanka poskytl hostům výklad na téma párování piva a jídla. V průběhu následujících dní se američtí obchodní zástupci kromě každodenního seznamování s plzeňskými restauracemi účastnili přehlídky historických válečných vozů u příležitosti oslav osvobození Plzně americkou armádou.

„Máme podnik zvaný Zepplin Hall. Jedná se o první pivní zahrádku v New Jersey s autentickým českým zázemím. Díky historii a dědictví Pilsner Urquell je plzeňský ležák velmi oblíbený a vyčepujeme zde 15 sudů měsíčně. Návštěvníci i personál milují kvalitu tohoto piva a pochutnávají si na ní z litrových džbánků,“ řekl Jonathan Wurm, jeden z obchodních zástupců značky Pilsner Urquell v USA.

Američtí hosté byli nadšeni atmosférou pivovaru, českých hospůdek a především skvělou českou kuchyní i kvalitou čepovaného plzeňského piva. Mnozí z nich dosud za hranice USA nevycestovali, takže poznat zcela odlišnou českou pivní kulturu, navíc v podání charizmatického Václava Berky, byl pro mnohé neopakovatelný zážitek, který přispěje k podpoře značky Pilsner Urquell na americkém trhu.

Fakta o Pilsner Urquell v USA

První „plzeň“ dorazila do USA již v roce 1873. Dnes USA patří mezi 5 klíčových exportních trhů piva Pilsner Urquell, jen za posledních 7 let sem Plzeňský Prazdroj vyvezl takřka milion hektolitrů plzeňského ležáku (992 000 hl).

Největší zájem mají Američané o balení v lahvích (70 % prodaného objemu), následují restaurace se sudovým pivem (25 %), podíl plechovek je 5 %.

Pilsner Urquell sází vedle tradičních marketingových aktivit také na šíření obliby tohoto piva v USA za pomoci ambasadorů. Titul Honorary Ambassador Pilsner Urquell v USA byl propůjčen například režiséru Miloši Formanovi nebo Petru Bisekovi, provozovateli známé „plzeňské" restaurace Bohemia Hall & Beer Garden, která letos slaví 100. výročí. Tito lidé znají historii a způsob výroby prvního ležáku plzeňského typu na světě i jak má být pivo ošetřováno, aby jeho chuť byla co nejlepší.

Pilsner Urquell je v USA k dostání ve více než 40 000 restaurací, klubů a obchodů. Jen v New Yorku nabízí čepovaný Pilsner Urquell téměř 500 restaurací. Mezi nejvýznamnější se řadí třeba Michael Jordan Restaurant, klub v legendární Carnegie Hall nebo Madison Square Garden.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Projít si oblíbená místa Bohumila Hrabala, shlédnout divadelní představení na motivy Slavností sněženek, navštívit stejně tematicky zaměřenou výstavu a potkat některého ze zajímavých hostů můžete v rámci akce Hrabalovo Kersko, jejíž 13. ročník se bude konat v sobotu 21. května. Připravena je také živá muzika a soutěže. Chybět nebude ani čepované Postřižinské pivo z Pivovaru Nymburk, v němž známý spisovatel žil v letech 1919-1947.

Akce, která se jako obvykle koná předposlední sobotu v květnu, začíná v 10 hodin u Svatojosefského pramenu v Kersku dopoledním komentovaným pochodem po místech, která měl Bohumil Hrabal rád. Odpolední program se koná v lesní zahradě Lesního ateliéru Kuba v Kersku, kde bude k vidění například divadelní představení Slavnosti sněžek (Hálkovo divadlo Nymburk). Ve výstavních prostorách ateliéru bude ke zhlédnutí tematická výstava Slavnosti sněženek: fotografie z filmu + obrazy Milady Kudrnové.

O hudební doprovod se postarají Václav a Jan Neckářovi, Yvonne Přenosilová, písničkář David Šitavanc nebo kapela Crossband. V rámci Hrabalova Kerska budete mít také možnost si zasoutěžit nebo si zakoupit knihy tohoto spisovatele. Chybět nebude ani občerstvení. Těšit se můžete například na sele na rožni, grilovaná masa či valašské frgále.

Na místo se lze dopravit například autobusem odjíždějícím v 9 hodin z Nymburka do Kerska a v 17 hodin zpět z Kerska do Nymburka.

Podrobnější informace a přesný program najdete na stránkách www.lesniatelierkuba.cz v sekci Aktuální program.

Zdroj: Tisková zpráva Nymburského pivovaru

My Češi máme tendenci považovat české pivo za to nejlepší na světě. Přitom ale jen málokdo z nás ochutnal víc než jen světlý a tmavý ležák, případně nějakou tu "pšenici".

Pokud máte pivo rádi a chcete si rozšířit obzory, můžete v Praze zajít do několika podniků s více pípami. Jejich řady začátkem května rozšířil vršovický pivní bar Zubatý pes.

V podniku najdete bar s úctyhodnými 15 pípami. Na nich každý den nabízejí trochu jiný sortiment, vždy to však bude mix českých a zahraničních piv různých stylů. Těšit se můžete na piva z českých malých a minipivovarů (Matuška, Kocour a další) a taky na výběr zajímavostí ze světa. Ejl (ale), stout, saison... Svůj pivní slovník si tu zaručeně rozšíříte.

Pivní bar provozují lidé, které pivo baví a rozumějí mu, proto se nebojte na cokoliv zeptat. Škoda jen že podnik je v horní světlé části kuřácký, což je pro vychutnávání piva nepříjemná překážka.

Dejte si: něco úplně jiného, než jste zvyklí. Třeba aromatický, hořký IPA (india pale ale).

Na Scuku má Zubatý pes první recenzi. Postřehy od Scukařky Michaly tak berte z pohledu čerstvě otevřeného podniku, který si svoje místo na pražské pivní scéně teprve hledá a jeví se jako nadějný nováček.

Na návštěvu Zubatého psa jsem se hodně těšila. Díky objednávce na Odddog.cz, který za tímhle pivním barem stojí, mi zachutnala piva ze skotského pivovaru BrewDog. A v Zubatém psovi je měli mít na čepu. Vyrazila jsem proto podnik otestovat hned týden po otevření, myslím si ale, že to v tomto případě nevadí.

Vzdálenost je relativní pojem, samozřejmě, ale do Zubatého psa to musí mít daleko skoro každý. :) Dalo nám celkem práci ho ve Vršovicích najít, ale uspěli jsme.

Interiér je členitý, sedět můžete rovnou na baru nebo u stolků vzadu, ale taky v patře nebo podzemí. Bohužel je ale Zubatý pes kuřácký, což nám docela zkazilo náladu – stačili totiž dva kuřáci na baru, aby byly cigarety cítit i u nás vzadu. Nekuřáci mají vyhrazenou „sklepní" místnost, tedy žádné terno, navíc nás majitel upozornil, že dole obsluhovat nebude, pokud by se sešlo hodně hostů. U podniku, který "se specializuje na piva kvalitní, chutná, voňavá, sytá, výjimečná“, mi tohle přijde jako hodně velký krok vedle…

Majitel a obsluha baru v jednom je tuším cizinec, ale čeština mu nedělala větší problémy. Bohužel servis se omezil jen na odnášení špinavých sklenic. Informace o pivech jsme z něj museli spíše páčit, i když je fakt, že postupem večera trochu roztál a komunikace byla hladší. Asi si tu musíte osobnější přístup zasloužit, což je pro nesmělé pivní objevitele (:) škoda.

V Zubatém psovi čepují z 15 píp a nabídka se lehce obměňuje téměř každý den. Kombinují tu piva z českých mini a malých pivovarů se zajímavými pivy zahraničními (skotský pivovar BrewDog, dánský Mikkeller…). Můžete tak za večer otestovat různé pivní styly – saison, IPA, pale ale, klasický český světlý ležák i různé speciály.

Ochutnali jsme toho ve třech povícero. Třeba extra silný velikonoční speciál Mikkeller s 9,5 % alkoholu, který vůní i chutí trochu připomínal víno. Nebo IPA ze stejného pivovaru (0,3 l tuším za 65 Kč), aromatickou, plnou chutí, taky osvěžující Saison od Matušky, hodně toho bylo. :) Vše pěkně ošetřené, v příslušných sklenicích.

Hodnocení a doporučení na Scuku jsou nezávislá a pocházejí od prověřených neanonymních hodnotitelů. Scukaři si hradí útratu sami, Scuk zná jejich identitu a při svých hodnoceních jsou vázáni dodržovat etický kodex Scuku.

Zdroj: iHNed.cz

V pátek a v sobotu 13. a 14. května se v areálu varnsdorfského pivovaru Kocour konaly historicky 1. Farmářské trhy Šluknovska.

Návštěvníci si mohli koupit Jahodové pivo, kozí sýry, čerstvé mléko z Trutnova, korálky ze Šluknova, čokoládu z Děčína, bramboráky z Moravy a mnoho dalších výrobků. „V pátek jsme soupeřili o návštěvníky s hokejem, ten vyhrál, ale sobota vše vynahradila," uvedl za pořadatele, kterým byla Místní akční skupina Šluknovsko a pivovar Kocour, Petr Heinrich.

Areál pivovaru byl v sobotu v pravé poledne plný. Někteří si přišli pochutnat na netradičních pivech, jiní zamířili za zvířaty či obdivovli šikovné řemeslníky. Jedni si nemohli vynachválit pochoutky připravované na ohni, druzí se zájmem sledovali dění v hale plné řemeslníků.

A děti? Těm bylo nejlépe mezi hospodářskými zvířaty. V pátek se organizátorům podařilo do areálu pivovaru navozit dvoupatrovým anglickým autobusem necelé 200 dětí z blízkého okolí. Na své si přišli i domácí kutilové a zahrádkáři. Nechyběla ukázka zemědělské techniky a různého zahradního náčiní. Pro malé návštěvníky připravili pořadatelé ukázku zemědělské techniky a sami si doslova osahali živá zvířátka, jako kozy, koně, ovce a i housátka.

Majitel pivovaru Josef Šusta by rád pořádal trhy pravidelně. Vše ale závisí na zájmu lidí, ten byl po oba dva dny vcelku vysoký, tak doufá, že tomu tak bude i na příště. Vysoký zájem o výrobky farmářů dokládal i fakt, že některé stánky návštěvníci brali přímo útokem. Stánky s kozím sýrem měly během hodiny vyprodáno, majitelé museli pro novou zásobu zajet. Podobné to bylo i u pečiva. Farmáři asi takový zájem nečekali.

Farmářské trhy si pochvalovali i samotní prodejci a řemeslníci. Například na háčkované vánoční ozdoby se lidé ptali už dnes. Mezi nabízenými výrobky byly samozřejmně i ty, které jsou oceněny certifikátem ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO - regionální produkt. U všech výrobků byla zaručena kvalita, všichni prodejci byli předem „prověřeni“. A to jich bylo celkem čtyřicet.

Pořadatelé stále ještě shání další prodejce, trhovce, řemeslníky a výrobce. „Nechceme žádný poplatek za stánek či plochu, máme pouze požadavek, aby se jednalo výhradně o české, moravské a slezské výrobky, výrobce a řemesla. Doufáme, že se nám ve Varnsdorfu podaří založit novou tradici, rádi bychom trhy pořádali minimálně šestkrát do roka". Stoprocentně se lidé mohou těšit na další trhy na podzim. MAS Šluknovsko totiž získala dotaci od ministerstva životního prostředí. „Trhy na podzim chceme pojmout trochu jako dosečnou. Samozřejmě nebudou chybět tradiční farmářské výrobky, ale celý den pak zakončíme lidovou veselicí. Doufám, že se nám tento plán podaří zrealizovat".

Zdroj: i-noviny.cz | Autor: Petr Heinrich

Pivovary Staropramen připravují podle informací M&M pro svou značku Staropramen další síť restaurací. Na rozdíl od už existující Potrefené husy plánují zaměřit tuto novou síť spíš na menší města do 30 tisíc obyvatel a cílovou skupinu mužů mezi 30 a 40 lety, převážně manuálně pracujících. Síť by měla být podobně jako Potrefená husa postavena na franšízovém konceptu.

S celým konceptem restaurace a její následnou propagací by měla Staropramenu pomoci některá z českých reklamních agentur, mezi nimiž už pivovar poptával vhodného partnera. Prvním hostům by se měla nová franšízová síť představit pravděpodobně v příštím roce. "Obecně platí, že naše plány do budoucna nekomentujeme. Momentálně se soustředíme na další rozvoj našeho konceptu Potrefená husa," uvedl pro M&M mluvčí pivovaru Pavel Barvík.

Novou síť restaurací představil letos i Plzeňský Prazdroj, který ji vytvořil pro značku Gambrinus a pojmenoval Sedmé nebe. První značková pivnice s tímto jménem byla na přelomu března a dubna otevřena v Plzni.

Zdroj: GastroTrend.cz | iHNed.cz

Pivo Zlatý Bažant sa už niekoľko rokov spája s tou najlepšou gastronómiou. Preto nemôže chýbať ani na treťom ročníku zážitkového a gastronomického eventu Gurmán Fest Bratislava. V dňoch 10. - 12. júna 2011 bude v priestoroch Medickej záhrady spolu s majstrami šéfkuchármi známej bratislavskej reštaurácie Brasserie La Marine servírovať špeciálne „grilovacie“ menu, ktoré ideálne doplní svetové slovenské pivo Zlatý Bažant.

„Náš Zlatý Bažant sa s gastronomickým umením spája už niekoľko rokov. Na gastronomickom evente Gurmán Fest Bratislava, predtým Bratislava Food Feste, sa aktívne podieľame od jeho zrodu v roku 2009, v minulom roku sme boli dokonca partnermi národného kola najprestížnejšej svetovej kulinárskej súťaže Bocuse d´Or. Zlatý Bažant je zároveň partnerom prestížneho ocenenia Gurmán Award, ktorým kvalitu v gastronómii oceňuje Gurmán Club. Sme presvedčení, že pivo Zlatý Bažant a kulinárske pochúťky jednoducho patria k sebe,“ hovorí Zuzana Putalová, brand manager značky Zlatý Bažant.

Minulý rok priniesol Zlatý Bažant návštevníkom festivalu skutočnú atrakciu – opekaného vola pripravovaného a servírovaného s pivom. Na Gurmán Feste Bratislava 2011 spojí Zlatý Bažant sily s odborníkmi na gastronómiu z populárnej bratislavskej reštaurácie Brasserie La Marine. V stánku Zlatého Bažanta majstri šéfkuchári pripravia pre návštevníkov eventu špeciality na grile, ktoré sú ideálnym doplnkom k pivu Zlatý Bažant. Šéfkuchár reštaurácie odporúča ochutnať najmä grilovanú jahňaciu kotletu na tymiáne, grilované tigrie krevety na ihle, Beef Bourguignon a Tarte Tatin. Tieto jedlá sa podľa slov majstra kuchára vynikajúco hodia k pivu a zároveň vystihujú charakter reštaurácie.

K špeciálnemu grilovaciemu menu si návštevníci festivalu budú môcť vychutnať celé portfólio pív pod značkou Zlatý Bažant – Zlatý Bažant 10 % aj 12 % pre skúsených pivárov, Zlatý Bažant tmavý ako ideálna kombinácia najmä k tmavým mäsám na grile, Zlatý Bažant Nealko pre všetkých, ktorí hľadajú osviežujúci a prírodný nápoj na uhasenie smädu s plnou chuťou piva, a chýbať nebude ani posledná novinka Bažant Radler. Ten si svojou osviežujúcou kombináciu chuti piva Zlatý Bažant a prírodného citrónu v priebehu niekoľkých týždňov po uvedení na trh získal obrovské množstvo priaznivcov. V takmer letných júnových dňoch bude pre návštevníkov festivalu určite vynikajúcim osviežením.

Tešíme sa na ďalšie spoločné stretnutie piva Zlatý Bažant s najlepšou slovenskou gastronómiou!

Zdroj: Spravy Pozri.sk

Vernisáž výstavy Na zdraví aneb vše o pití se konala v pátek 13. května v zábřežském muzeu. Je to další expozice, které dokumentuje život našich předků.

Návštěvníkům mimo jiné prozradí, co a z čeho se již od pravěku až do současnosti pilo. V několika tematických oddílech – voda, mléko, alkoholické nápoje – pivo, víno, destiláty, káva a čaj – je možno zhlédnout nádoby, poháry, sklenice, lahve nejrůznějších tvarů a materiálů, na téma pití jsou vystaveny také obrazy, kresby a grafiky.

„Z archeologických nálezů nebudou chybět loštické poháry, které proslavily tento region po celé Evropě,“ uvedla vedoucí muzea Dagmar Tempírová-Kotrlá.

Expozici, která byla k vidění také v šumperském muzeu, doplňuje část věnována převážně zábřežskému regionu. Většinu předmětů a fotografií poskytl dvaatřicetiletý Marek Kamlar z Jestřebí, který je vášnivým sběratelem pohlednic a také pivních sklenic. Těch má doma kolem dvou a půl tisíce.

„Některé jsou na poličkách, další na půdě,“ konstatoval sběratel. Také dobové pohlednice, které na výstavu zapůjčil, se vztahují k pivu. Na některých jsou například historické snímky hospod v obcích v okolí Zábřeha. „Většina z nich ještě existuje, ale jejich podoba je úplně jiná,“ dodal Marek Kamlar.

Za zmínku stojí například vystavená etiketa dnes již neexistujícího pivovaru v Lošticích, který byl uzavřen nedlouho po znárodnění průmyslu v roce 1948. Na Šumpersku pak již zůstal pouze pivovar v Hanušovicích.

„Tehdy nebyl zájem, aby existovaly malé podniky, zůstalo pouze několik velkých pivovarů,“ konstatoval Marek Kamlar.

I když Marek Kamlar své sbírkové předměty již zábřežskému muzeu několikrát zapůjčil, do budoucna příliš se spoluprácí nepočítá. Chce si totiž otevřít své vlastní malé muzeum v rodinném domku v Jestřebí. Prý se to tak může podařit během následujících tří let.

Zajímavé i unikátní sbírkové předměty bude výstava v zábřežském muzeu prezentovat až do 27. srpna.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autorka: Hana Kubová

Kácovský pivovar letos získal již třetí Zlatou pivní pečeť a zanedlouho zahájí zcela nově výrobu piva lahvového. Týdeník TEP přináší rozhovor se sládkem kácovského pivovaru Josefem Zvoníkem a obchodním ředitelem Janem Matějkou.

Kácovské pivo se dle historických záznamů začalo vařit již roku 1457. Ne nadarmo se proto říká, že kácovský pivovar je jedním z nejstarších pivovarů u nás. V roce 1726 se pivovar stává majetkem habsburské dynastie. Po 1. světové válce je zestátněn, v roce 1948 znárodněn a následně v roce 1957 uzavřen. Pokusy o obnovení výroby začaly již v devadesátých letech, avšak znovuzrození pivovar zažívá až v roce 2001, kdy jej koupila česká firma Pivovar Kácov s.r.o. Nyní se v pivovaru vaří světlé pivo výčepní Hubertus a světlý ležák Hubertus premium. Mezi oblíbené patří kácovské pivo kvasnicové.

Úspěch kácovského piva spočívá ve způsobu zpracování. Jak vlastně probíhá celý proces výroby? Na čem si nejvíce zakládáte?

Zakládáme si na tom, že máme tradiční způsob výroby. Tím se chceme odlišit od velkých výrobců, kteří pivo musí připravovat jinak, aby mohli produkovat tak velké objemy piva. Vaříme dvourmutové várky a máme oddělené hlavní kvašení na spilce od dokvášení v ležáckých tancích. Vyrábíme tedy podle tradičních technologií vyvinutých v 19. století, i když nyní v moderním zařízení, ale bez některých způsobů urychlování.

Pokud to není výrobní tajemství, jaká je speciální ingredience, kterou přidáváte do piva, aby mělo svoji nezaměnitelnou chuť?

Sázíme na regionalitu, na výrobu z místních surovin. Používáme slad z blízké sladovny, vodu z vlastních studní a české odrůdy chmele. Naše pivo je čistě celosladové, některé pivovary používají surogáty, to znamená, že místo sladu dávají nesladovaný ječmen nebo dokonce i cukr. Tomu se my vyhýbáme. A to nejdůležitější je, že pivo nepasterizujeme, pouze šetrně projde přes mikrofiltr, takže neprodělá tepelný šok, který pivo připraví o cenné aromatické, chuťové

a zdraví prospěšné látky. Jelikož náš mok vaříme tradičním způsobem, bez náhražek, tak nikdy nebudeme pivem, v uvozovkách, za 4 koruny, protože za tuto cenu prostě nejde poctivé pivo vyrobit. Zároveň se ale snažíme, aby naše pivo bylo cenově dostupné při zachování naší obvyklé kvality.

Obliba regionálních produktů výrazně stoupá, pociťujete i vy větší zájem o kvalitní regionální produkty?

Nejsem si jistý, jestli se to dá takto obecně vyjádřit. Podle mého názoru dává každý zákazník při výběru zboží přednost něčemu jinému. Někdo hledí více na cenu, jiný na kvalitu a někdo třeba také na původ výrobku, ze kterého regionu pochází. V každém případě největší úspěch na trhu budou mít výrobky, které budou co nejvíce splňovat všechny tyto požadavky a očekávání zákazníků. Asi se mnou budete souhlasit, když řeknu, že jen nemnoho zákazníků bude kupovat nekvalitní produkt za cenu přesahující určitou akceptovatelnou hranici jenom proto, že se tento produkt vyrábí v jejich regionu.

Nyní se připravujete na spuštění výroby lahvového piva, kdy můžeme očekávat zahájení prodeje?

Intenzivně na tom pracujeme. Když se podíváte z okna, uvidíte montéry, jak se činí. Už nám vlastně z celé linky zbývá dodělat pouze jeden stroj a dopravníky. Takže v nebližší době startujeme.

Kácovské pivo vyhrálo již několik soutěží, které to byly?

Jedním z nejprestižnějších ocenění, kterého se nám dostalo, je Zlatá česká pivní pečeť ze slavností piva v Táboře, kterou jsme opakovaně získali v roce 2009, 2010 a teď zcela nově i pro rok 2011.

Vyvážíte i do zahraničí?

Ano, do zahraničí vyvážíme zatím sudové pivo a po zahájení výroby lahvového piva bude zájem i o tento produkt. Není bez zajímavosti, že si nás zahraniční partner vybral mezi ostatními českými pivovary právě pro charakteristickou chuť našeho piva a také pro historii a nádhernou lokalitu našeho pivovaru.

Zdroj: Tep regionu.cz | Autorka: Eva Zachová

V Ústí nad Labem po 110 letech poteče pivo Kaiserbier. V roce 1901 ho tamní sládci uvařili speciálně pro návštěvu císaře Františka Josefa I. Nyní značku obnovil minipivovar Na Rychtě u příležitosti znovuotevření budovy ústeckého muzea, kde císař udílel audience.

"Pivo nemůže chybět. I v roce 1901 totiž Ústečané svého vladaře vítali půllitrem Kaiserbieru a císař se o něm vyjádřil pochvalně," upozorňuje historik ústeckého muzea Václav Houfek.

Ústecké muzeum se chystá zrekonstruovat při svém znovuotevření 30. června slavnou císařovu návštěvu se vším všudy, tedy i s pivem. František Josef I. stejně jako před 110 lety připluje do Ústí lodí a bude opět udílet audience v Císařském sále současné budovy muzea.

Při rekonstrukci našli restaurátoři v Císařském sále dokonce původní reprezentativní výzdobu, díky které získal svou tehdejší honosnou podobu.

Dochoval se jen popis z jídelního lístku

Rekonstrukce Kaiserbieru už tak snadná nebyla. Dochoval se jen jeho popis z dobového jídelního lístku.

"Stálo tam, že jde o jemné světlé pivo exportní kvality. Z toho jsme vyvodili, že blízko původní receptuře by mohl být světlý třináctistupňový ležák jemné chuti, nepasterizovaný a nefiltrovaný," přiblížil proces výroby historik pivovarnictví Petr Žižkovský, který s obnovou vaření piva pomáhal.

Čerstvý Kaiserbier se dočká také etiket a tácků vyrobených podle historických předloh. V těchto dnech teprve míří ze spilky do ležáckých tanků, kde musí ještě přes měsíc zrát. Poprvé ho Ústečané v minipivovaru ochutnají přesně v den 110. výročí císařské návštěvy, tedy 17. června.

Při rekonstrukci císařovy návštěvy 30. června se bude Kaiserbier točit i v historické budově muzea.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek | Foto: Jiří Preclík

Být americkým vojákem má mnoho výhod. Například pivko z vlastního pivovaru. A právě pro tuto instituci teď US Army hledá šéfa.

Vojenská základna v Oklahomě hledá sládka. Měl by pro vojáky v tomto státě vyrábět různé druhy piva. Pivo je podle serveru Wired pro armádu skvělý nápoj – pomáhá udržet vojáky v dobré náladě, potlačuje žízeň, je levné a navíc se jím člověk neopije tak snadno jak třeba tvrdým alkoholem.

Proto armáda zřídila funkci vojenského sládka. Má se jednat o civilního zaměstnance armády, který bude zodpovídat za výrobu i distribuci armádního piva jednotkám ve státě. Armádní pivovar stojí na základně ve Fort Still. Má to ale problém – plat pro sládka je na americké poměry naprosto mizerný; v přepočtu činí jen 31 tisíc korun měsíčně. A protože se jedná o civilního zaměstnance, nemá navíc ani nárok na rádní benefity ani odměny…

S pivem je však jedna velká potíž. V USA ho smí, stejně jako jiné druhy alkoholu, pít jen lidé starší 21 let. Vzhledem k tomu, že narukovat mohou už osmnáctiletí, dochází často k paradoxním situacím. Ostřílení veteráni, kteří mají odsloužené třeba tři roky v Afghánistánu a zabili několik desítek Talibánců, si na základně po misi nesmí dát pivo. Jinak by porušili zákon… Pivo samozřejmě nesmí pít ani muslimové, jichž na základnách stále přibývá.

Zdroj: TN Nova.cz