Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

březen 2011

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv březen 2011


Výčepní se utkali nejen v točení piva

[čtvrtek, 31. březen 2011]

Všude dobře, tak co doma, šup do hospody. Výletní zámeček Větruše hostil třetí ročník soutěže Hvězda výčepu.

Regionálního kola na Větruši se účastní šestadvacet soutěžících z východních a severních Čech. Deset nejlepších z každého regionu postoupí do Prahy, kde vzejde nejlepší Hvězda výčepních,“ řekl Svatopluk Vrzala, oblastní sládek společnosti Heineken, která soutěž v čepování piva pořádala.

Jedním ze soutěžících, který se o titul Hvězda výčepu 20011 utkal, byl domácí Karel Knobloch z Ústí nad Labem. „Tréma je znát. Čepování jsem trénoval a také si nastudoval něco o pivu,“ řekl soutěžící.

Správná čepice

Soutěžící se utkali ve třech dovednostních a dvou vědomostních soutěžích.

Na kohoutu nostalgie musí každý natočit ležák Krušovice na jeden zátah. U vedlejšího stojanu piva premium Heineken zase musí výčepní za pomocí pravítka správně seříznout pěnu. U třetího stojanu Zlatopramen je to naopak, hodnotí se nejlepší čepice,“ řekl k dovednostním soutěžím Svatopluk Vrzala.

Každý správný výčepní by měl nejen umět pivo natočit, ale měl by o něm také něco vědět,“ dodal závěrem sládek.

Vítěz regionálního kola Hvězda výčepu 2011, Luděk Matoušek z restaurace U Matoušků na růžku v Hořici, získal od společnosti Heineken pět tisíc korun.

Celý článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Petr Sochůrek


V polovině koncertní šňůry čítající 17 vystoupení se nachází rocková skupina Kabát a ve středu její členové využili přestávku k návštěvě plzeňského pivovaru Gambrinus. Kabáti si pod dohledem sládka Václava Berky prohlédli pivovar i nové návštěvnické centrum a ochutnávali pivo.

"Člověk zná to pivo jen z té finální stránky, jak se to otevře, ono to zasyčí a pak se to vypije. Teď jsme na vlastní oči i viděli, jak se pivo vyrábí," komentoval návštěvu pivovaru frontman skupiny Kabát Pepa Vojtek. Kabáti se nejvíce zajímali o to, zda je kvalitnější pivo v lahvi nebo v plechovce, či v sudu. Dostalo se jim od sládka Berky odpovědi, že nejlepší je pivo z tanku. "Do šesti hodin se pivo v tanku dostane z pivovaru do jakékoliv hospody v Česku. Pokud se takto čepuje, chutná úplně nejlépe a je nejčerstvější," uvedl Berka. Kabáti se pak dožadovali prodeje piva v menších tancích, aby si ho mohli užít i doma.

V nově vybudovaném návštěvnickém centru pivovaru Gambrinus si Kabáti vyzkoušeli fotbalový trenažér nebo souboj kytaristů, kteří hrají proti sobě na speciálně upravené kytary a sbírají body za zvládnuté akordy. Kytaristé si to rozdali na vlastní písničku Kabátů a v soutěži obstáli. Ve finále návštěvy si všichni členové skupiny vyzkoušeli práci výčepního a jako vůbec první se podepsali na novou zeď V.I.P. návštěvníků centra.

"Zatím máme za sebou sedm koncertů z celkového počtu 17 a bylo to fakt dobré. Asi nejlepší to bylo zatím v Košicích, kde se hala rozjela úplně od začátku a duněla až do konce. V Ostravě byl rozjezd o něco pomalejší," uvedl kytarista Milan Špalek. Do Plzně přijedou Kabáti 12. dubna a jak uvedli členové kapely, plzeňské publikum je prý velmi náročné. "Když něco zkazíme v Košicích, tak si lidi řeknou, že to tak asi mělo být, když něco pokazíme v Plzni, tak si toho lidi hned všimnou," řekl s humorem kytarista Ota Váňa.

Na turné hraje Kabát pouze šest nových písní z aktuálního alba vydaného na sklonku loňského roku. „Celkem hrajeme na koncertu 29 skladeb, na fanoušky musíme opatrně, báli jsme se, aby to měli lidé naposlouchané, abychom je nezahltili novými písničkami, které ještě neznají jako ty staré," uvedl Pepa Vojtek. Z nového alba se prý zatím fanouškům nejvíce líbí Ebenový hole.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Měšťanskému pivovaru Havlíčkův Brod loni vlivem krize mírně klesly tržby i zisk. Tržby dosáhly 155 milionů korun, což je o pět procent méně než o rok dříve, čistý zisk se snížil o 11 procent na 8,33 milionu korun. Výstav ale pivovar v době poklesu celého pivního trhu v tuzemsku o osm procent naopak zvýšil o dvě procenta na 85 tisíc hektolitrů.

Meziroční pokles tržeb o osm milionů korun byl způsoben především poklesem tržeb za zboží, tedy nealko nápojů. Samozřejmě, že úměrně tržbám poklesly i náklady na nákup tohoto zboží. Tato skutečnost se také projevila na mírném poklesu zisku mezi roky 2010 a 2009,“ řekla deníku E15 ekonomka pivovaru Jan Ambrožová.

Na distribučních centrech pivovaru ale pokles prodejů nealka kompenzovala firma vyšším výstavem piva „S ohledem na celorepublikový pokles spotřeby piva v roce 2010 je nárůst výstavu o dvě procenta docela slušný výsledek,“ podotkla.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Martin Šourek (34), dosavadní manažer právních služeb společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s., a člen představenstva SABMiller Brands Europe a.s. se stal vedoucím právníkem SABMiller Europe, vlastníka Plzeňského Prazdroje.

V pozici vedoucího právníka SABMiller Europe bude Martin Šourek řídit právní oddělení 11 zemí Evropy a bude podřízen finančnímu řediteli SABMiller pro Evropu, Jamesi Wilsonovi a z odborného hlediska bude úzce spolupracovat s ředitelem právních služeb pro celou společnost SABMiller, Stephenem Shapirem.

Do Plzeňského Prazdroje nastoupil Martin Šourek před osmi lety po předchozí advokátní praxi. V roce 2006 se stal manažerem právních služeb Plzeňského Prazdroje a aktivně se podílel na práci finančního úseku i celoevropského úseku právních služeb.

Martin Šourek bude mít i nadále kancelář v České republice, ačkoliv jeho nová role si vyžádá časté zahraniční služební cesty po celém regionu. Novou pozici přebírá s okamžitou platností, nicméně až do kompletního předání agendy svému nástupci, který bude včas oznámen, bude i nadále vykonávat část předchozích povinností v rámci České republiky. Zároveň zůstává členem dozorčí rady společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.

Martin Šourek pochází z Plzně, absolvoval právnickou fakultu Západočeské Univerzity v Plzni. Je ženatý a má dvě děti. Hovoří anglicky, německy a rusky. Ve volném čase se nejraději věnuje rodině, golfu a nohejbalu, k jeho zájmům patří samozřejmě plzeňské pivo a astronomie.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Bude Bud patřit jen Budvaru? Zatím ne

[úterý, 29. březen 2011]

Lucemburský soudní dvůr dnes zrušil klíčové části předchozího rozsudku ve prospěch Budějovického Budvaru ve vleklém sporu s americkým Anheuser-Busch o registraci známky "Bud". Unijní rozsudek tehdy znemožnil americkému pivovaru značku registrovat mimo jiné i pro pivo v celé Evropské unii. Ovšem podle dnešního verdiktu nejvyššího soudu v evropské sedmadvacítce tehdy soud udělal několik zásadních chyb, které celý spor prakticky vrací na startovací čáru a do rukou soudu nižší instance.

K soudní při mezi Budějovickým Budvarem a společností Anheuser-Busch v tomto případě došlo už v roce 1996. V tomto roce a v následujících čtyřech letech Američané požádali Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) o zápis označení "Bud" jako ochranné známky pro pivo a další výrobky v celé Evropské unii. OHIM jejich žádosti vyhověl, ale český pivovar proti tomuto rozhodnutí podal hned několik námitek, které se staly i základem budoucího soudního sporu.

Budějovický Budvar má "Bud" zaregistrovaný ve Francii, Itálii a Portugalsku

Podle námitek Budějovického Budvaru nemůže harmonizační úřad registrovat označení "Bud", protože je již chráněno ve Francii, Itálii a Portugalsku na základě takzvané Lisabonské dohody a v Rakousku na základě dvoustranných smluv uzavřených mezi Rakouskem a bývalou Československou socialistickou republikou. S touto obranou nakonec český podnik uspěl i u soudu v Lucemburku, který mu dal zapravdu a zrušil rozhodnutí registračního úřadu.

Nakonec ale Anheuser-Busch celý spor nevzdal a znovu jej rozporoval u Soudního dvora EU, tedy nejvyššího soudu v unii. Ten mu dnes přitom dal částečně zapravdu a v předchozím rozsudku nalezl celkem tři vady, z nichž pro vývoj sporu mezi Budvarem a americkým pivovarem může mít význam především první vada. Soud uvedl, že na rozdíl od prvního rozsudku nestačí k prokázání toho, že označení "Bud" není pouze místní, pouhá ochrana tohoto označení v několika státech. Soudní dvůr EU tak v podstatě odmítl hlavní argument Budějovického Budvaru.

Soudní dvůr EU v Lucemburku

"Soudní dvůr v tomto ohledu podotýká, že i když je zeměpisný rozsah ochrany dotčeného označení větší než místní, může tato ochrana bránit zápisu ochranné známky Společenství (EU) pouze tehdy, když je označení skutečně užíváno dostatečně významným způsobem v obchodním styku v podstatné části území, kde je chráněno."

Soudce našel v konečném rozsudku i další dvě chyby, které jsou podle něj pro vývoj případu natolik zásadní, že se celý spor musí opět vrátit k předchozí instanci: "Vzhledem k tomu, že stav sporu nedovoluje, aby Soudní dvůr vydal sám konečné rozhodnutí, vrací věc zpět Tribunálu (první instanci soudu v Lucemburku) k novému rozhodnutí."

Celý článek a videokomentář naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Horská dráha U Medvídků

[úterý, 29. březen 2011]

Posezení v proslulém minipivovaru vzbuzuje chvílemi chutě a vzápětí budí noční můry.

Ač v Praze nacházíme přes tucet minipivovarů, do obecného povědomí lidu pražského se jich probilo jen několik. Vedle Pivovarského domu či hostince U Fleků mezi ně patří také pivovar U Medvídků nedaleko Národní třídy. V budově se nachází také známá pivnice, hotel, pivní obchůdek či pivní bar.

Pivnice nabízí především piva českobudějovické provenience, vybrali jsme si však posezení přímo v prostorách, kde rodí „medvídkovské“ pivo. Do pivovaru se dostanete nejsnáze pasáží paláce Metro, kde je umístěn vskutku decentní vícebarevný neonový poutač.

Cesta je krkolomná, z pasáže totiž projdete chodbou kolem zátiší s mopem a kbelíkem nikoli do lokálu, ale k pivnímu suvenýr shopu. Pořídíte zde takřka vše, trička „Kozel“, zástěry „Staropramen“ či lahve od všemožných výrobců, malých i největších. Přidat beranice s rudými hvězdami a trička s Che Guevarou, obchod by byl k nerozeznání od turistických krámků v Karlově ulici. Tak nějak očekávaná opozice minipivovarů vůči velkovýrobcům dostává U Medvídků těžce na frak, snad to může být zajímavé jen pro zahraniční sběratele.

Znuděná obsluha obchůdku neskrývala překvapení, že v časném odpoledni hledáme vstup do pivovaru. Poslala nás po schodech do lokálu (nekuřáckého), ve kterém jsme si kromě našich milovaných měděných kádí všimli též dubových sudů. V nich kvasí a dokváší se místní polotmavé pivo Oldgott, jak jsme seznali z informačních letáků rozložených po stolech.

Překvapený vrchní a překvapivý Oldgott

Hostinec byl dokonale prázdný, a museli jsme se tudíž optat lelkujícího vrchního, zda nás obšťastní trochou piva a nějakou tou pochutinou. Odpověděl pozitivně, hned jsme si tedy objednali tři kousky proslulého místního Oldgottu. Během překvapivě dlouhého čekání jsme měli možnost obdivovat technologické „útroby“ pivovaru, kde ve světle průmyslové svítilny protéká pivo skrz zelené hadičky. Takřka dojemně působila polička s nářadím a čisticími prostředky. Pak nám již vrchní, jenž se podle všeho ještě nevzpamatoval z šokující skutečnosti, že má v podniku hosty, přinesl místní chloubu, za níž si účtují plných padesát korun za půllitr.

Ač oceňujeme, že U Medvídků oprášili dávno zapomenuté techniky výroby piva, jako štokové chlazení, užívání otevřených kvasných kádí či dřevěných ležáckých sudů, přiznejme, že polotmavý ležák Oldgott nám prostě nechutnal. Ani hustá pěna a pěkná sklenice nezastřely pocit kyselé chuti. Podotýkáme, že se neřadíme mezi tradicionalisty, kteří za jediné správné pivo uznávají plzeňský ležák, ale popravdě nám dělalo potíž dostat do sebe celý půllitr.

Rekordní a nákladné

Obvykle by předkrmy měly tvořit jakýsi chuťový polštář, který krásně doplní chuť piva. V tomto případě jsme doufali, že pokrmy chuť Oldgottu přebijí. Pražská šunka od kosti přistála na stole na prkénku, velkorysou porci doplňoval dostatek křenu, másla a kyselých okurek. Nebylo co vytknout. Podobně nás uspokojila i tlačenka, z níž čněly velké kousky masa. V kuchyni k ní přiložili několik snítek cibule a naštěstí ji nezalili hektolitry octa, jak velí jeden typický hospodský nešvar. Záplava octa má většinou za úkol zamaskovat jakoukoli chuť či pachuť.

Za poslední předkrm jsme zvolili vuřty na pivu Oldgott, pokrm v pivovarských hospodách takřka obligátní. Kromě listu salátu, jehož přiložení k pokrmu nám nedává pražádný smysl ani s časovým odstupem, nám zachutnaly. Na rozdíl od jiných podniků bylo uzenek dost, stejně tak sósu zbylo právě na vytření talíře chlebem. Naše obavy z překyselení se nenaplnily, doufáme, že nikoli proto, že Oldgott při přípravě vůbec použit nebyl.

Světlý nefiltrovaný a nepasterovaný ležák stál za to, kromě úžasně husté pěny nabídl i lahodnou chuť, fenomenální říz a opravdu výraznou hořkost

Liknavý vrchní se k našemu stolku odvážil zřídkakdy, zato jeho mladší kolega se činil. Zatímco jsme totiž zkoumali přednosti místních předkrmů, donesl k našemu úžasu spolu se světlým pivem i hlavní chody. Uvažovali jsme, že je pošleme ještě na chvilku odpočívat kamsi do konvektomatu, nakonec jsme raději urychleně dojedli předkrmy. Nově donesené pivo nám přišlo k duhu, alespoň bylo přeplněná hrdla čím prolévat. Světlý nefiltrovaný a nepasterovaný ležák stál za to, kromě úžasně husté pěny nabídl i lahodnou chuť, fenomenální říz a opravdu výraznou hořkost, dosažené dvojitým chmelením. Jeho název 1466 je odvozen od roku založení pivovaru a udává též stupňovitost – 14,66°.

Vedle světlého a polotmavého je v nabídce též pivo dosti drahé. Jestliže už padesát korun za Oldgott je značná suma, za lahvičku piva X-BEER 33, údajně nejsilnějšího tradičně vyráběného piva na světě s téměř třinácti procenty alkoholu, žádá podnik 122 korun. Mimochodem, vůbec nejsilnější pivo na světě Tactical nuclear penguin bylo uvařeno ve Skotsku, ale metodou kdy vyššího obsahu alkoholu se dosahuje vymražením vody.

Mezi sněním a realitou

Co se hlavních chodů týče, nejprve budeme chválit. Pečené kančí na česneku se špenátem považujeme za jedno z podařenějších jídel, které jsme za naší pouti ochutnali. Maso se takřka rozpadalo na jazyku, omáčka byla chutná a dobře mastná. Špenát sice nevypadal nejvábněji, nicméně chutí to bohatě vynahradil. Bramborový knedlík bohužel zklamal, zakoupen byl zřejmě hned naproti „v Máji“. A jelikož námi objednaný guláš doplňoval též prefabrikovaný knedlík houskový, připadáme si už jako poutníci hledající ztracenou archu. Kéž naše cesta za domácím knedlíkem co nevidět skončí a budeme moci na homogenní prefabrikáty vzpomínat jen jako na hodně ošklivé halucinace. Konec snění, zpět se do reality.

Z guláše sice spíše než dokonalé kousky kližky trčely lehce ohřáté cibulové proužky, jejichž délka mnohonásobně převyšovala obvod běžné cibule, za omáčku nicméně kuchař zaslouží uznání. Ale proč se guláš jmenoval „Budvar“? Pokud se připravuje s použitím stejnojmenného piva, pak se naskýtá otázka, proč pivovar nepoužije výrobek vlastní?

Vše zalévala omáčka, jejíž agresivní sladce citrusová chuť ostatní složky pokrmu dokonale přebila

Nyní však opusťme i snesitelnou realitu a vzhůru do prostředí nejtemnějších nočních můr. Kachna s pomerančovou omáčkou a bramborovými tolárky nás zlákala díky hezké fotografii v jídelním lístku. Dle webových stránek dokonce tento pokrm doporučuje i sám šéfkuchař Eduard Kolda. Těch dvě stě padesát korun nechť vezme čert, chtěli jsme si pochutnat. Výsledek byl opravdu tristní. Chutných tolárků, tedy opečených bramborových plátků, bylo snad až příliš, pokrývaly takřka polovinu talíře. V koutku se krčila obligátní obloha a ve vedlejší roli se ocitla i kachní prsa. Nakrájeli je však příliš natenko, kůže zůstala nedobře tučná a maso samo bylo tuhé a suché. Vše pak zalévala omáčka, jejíž agresivní sladce citrusová chuť ostatní složky pokrmu dokonale přebila. Bylo nám bohužel líto nechat větší část porcí na talíři, a tak jeden z autorů protrpěl celý večer s žaludečními obtížemi.

Hořké pivo naštěstí odporně sladkou chuť omáčky neutralizovalo, takže jsme odcházeli domů aspoň bez pachuti v ústech, zato s útratou lehce přes tisíc korun. Jak velká byla naše očekávání, tak velké byly taktéž výdaje. Za tu cenu však musíme považovat výkony zejména kuchyně a obsluhy za dosti nevyrovnané. A vůbec už nefandíme managementu, který nasadil tak vysoké ceny piva i některých jídel. Padesát korun za půllitr je možná fajn na ochutnání, ale nebudí chuť se pravidelně, či jen občas vracet.

U Medvídků

www.umedvidku.cz

Praha 1, Na Perštýně 7

tel. 224 211 916

Výběr piv

Oldgott 13° polotmavý - 50,- Kč (0,5l)

1466 14,66° světlý - 50,- Kč (0,5l)

X-BEER 33° - 122,- Kč (0,33 lahev)

Výběr jídel

Topinky s roastbeefem a tatarskou omáčkou - 88,- Kč

Domácí tlačenka s octem - 58,- Kč

Cibulačka - 35,- Kč

Bažantí stehýnka na divoko - 222,- Kč

Vepřová plec po selsku se zelím a knedlíkem - 129,- Kč

Uzená krkovička s lepenicí - 115,- Kč

Plněná vepřová panenka s kroketami a žampiony - 270,- Kč

Karlštejnský jablečný závin - 40,- Kč

Zdroj: Česká pozice.cz


Slovenské združenie výrobcov piva a sladu pripustilo, že ak rezort financií nezmení svoj názor na zvýšenie spotrebnej dane z piva, zvážia aj nepopulárne kroky z minulosti, akými boli petície a protesty.

Slovenské združenie výrobcov piva a sladu podľa jeho výkonného riaditeľa Romana Šustáka nerozumie, prečo sa ministerstvo financií opätovne vrátilo k myšlienke zvýšenia spotrebnej dane z piva. Združenie si uvedomuje, že štátu chýbajú peniaze, no podľa Šustáka treba hľadať komplexné riešenie. „Cena piva už teraz rastie, keďže cena jačmeňa, ako kľúčovej komodity, stúpla vlani o 40 %. Ak sa k tomu pridá aj zvýšenie spotrebnej dane zo strany štátu, pivovarníkov to výrazne zaťaží,“ uviedol pre agentúru SITA Šusták.

Ministerstvo financií v návrhu východísk rozpočtu verejnej správy na roky 2012 až 2014 opätovne oprášilo myšlienku zvýšenia spotrebnej dane z piva, ktoré by do štátneho rozpočtu mali v nasledujúcich troch rokoch priniesť celkovo takmer 37 mil. eur. Rezort uvažuje o zvýšení sadzieb na približne rovnakej úrovni, ako vlani, keď chcela vláda zvýšiť spotrebnú daň pri malých pivovaroch o 22 % a pri veľkých o 27 %. Tento návrh však parlamentom neprešiel, keď sa hlasovania zdržali štyria poslanci KDH.

Slovenské združenie výrobcov piva a sladu taktiež očakáva, že k ohlasovanému zvyšovaniu spotrebných daní ešte prebehne diskusia. „Určite chceme rokovať. Už teraz však musím povedať, že nie sme nadšení. Z nášho hľadiska nevidím veľký priestor na kompromis,“ upresnil Šusták. Podľa neho je navyše otázna aj výška sadzieb, keďže podľa prepočtov združenia by muselo ministerstvo zvýšiť spotrebnú daň o 17 až 18 %, aby v budúcom roku získalo do štátneho rozpočtu avizovaných 8,2 mil. eur. Pripustil taktiež, že ak rezort financií nezmení svoj názor, zvážia aj nepopulárne kroky z minulosti, akými boli petície a protesty.

Slovensko by podľa Šustáka nemalo ísť cestou zvyšovania daní, keďže to so sebou prináša zníženie spotreby a celkový prepad príjmov do rozpočtu. Ako príklad uviedol radikálne zvýšenie spotrebnej dane z roku 2003, ktoré spôsobilo prudký prepad spotreby. „Spotrebná daň na pivo je na Slovensku 2,5-krát vyššia ako minimálna sadzba v EÚ. Aj v porovnaní s Českou republikou je takmer dvojnásobne vyššia, a to sme v roku 1989 začínali na rovnakej úrovni,“ dodal Šusták.

Zdroj: O peniazoch Zoznam.sk | SITA


České pivovarnictví prožívá v současné době „krizi“, kdy se do výroby piva promítá nejen celkový ekonomický vývoj trhu, ale i legislativa a levný dovoz piva. Spotřebitelé upřednostňují cenově výhodnější zboží a pivo. Mnozí z oboru museli změnit obchodní taktiku a přístup k zákazníkovi. Malé a minipivovary ale slaví oproti těm velkým úspěch a statečně bojují s negativními vlivy.

Foto

Jak si stojí české pivo

Podle nejnovějších statistik Češi pijí menší množství alkoholu než dřív. Klesá zejména spotřeba oblíbeného piva, které mírně zdražilo, a Češi začali upřednostňovat piva balená a méně chodili do hospod. Tuzemské pivovary v roce 2009 vyrobily zhruba o šest procent méně piva než v roce 2008. Čísla za rok 2010 naznačují menší propad, než se očekávalo. Významné snížení spotřeby a změnu její struktury zaznamenal i Měšťanský pivovar Strakonice.

Menší pivovary, které jsou více závislé na lokální konzumaci piva, se i v době recese svou produkcí pohybují nad procentuálním propadem velkých pivovarských společností. Měšťanský pivovar Strakonice se snaží reagovat na podmínky, které trh nabízí. V čase poklesu je nutné hledat nové příležitosti a nevyužité trhy. Zákazníkům proto nabízí nové typy balení a přichází na trh s inovovanými a „moderními“ produkty. Za velmi důležité je považována věrnost zákazníka. Opětovný nákup, návštěva oblíbené hospůdky či restaurace jsou v této složité situaci balzámem.

Rok 2010 ve strakonickém pivovaru

Rok 2010 v Měšťanském pivovaře Strakonice byl ve znamení zvyšování kvality. Významným krokem byla výměna stáčírny. Modernizace stáčírny byla dlouhodobě plánována. Byl zvolen takový termín, aby stáčení a dodávky byly ohroženy co nejméně. Výhodou nové linky je plná automatika, což usnadní práci zejména výrobnímu personálu. Zavedením moderní technologie se zlepšila chuťová složka piva v láhvích a doba trvanlivosti se prodlouží na čtyři měsíce.

V květnu se veřejnosti představil nový ležák Otavský zlatý, který téměř okamžitě bodoval. Ve Strakonicích se vyrábí světlý a tmavý ležák Strakonický Dudák Premium, Nektar a Black, světlé výčepní pivo Strakonický Švanda. Pivní speciály zastupují „Šamp“ – pivní sekt, polotmavý ležák Klostermann, Velkopřevor 14º, světlý kvasnicový ležák a Král Šumavy.

Rok 2011, zn. „Nové možnosti“

Za prioritu roku 2011 jsou považovány další investice. Pro zákazníka jsou připraveny různé zajímavosti

Měšťanský pivovar Strakonice je posledním měšťanským pivovarem v České republice. Pivo vaří tradiční metodou. Objevuje se mezi podporovateli kulturních akcí, jako je Mezinárodní dudácký festival, nebo samostatně pořádá pivní slavnosti a poutě.

jako soutěž o hodnotné ceny nebo vstup nového produktu na trh. Pivovar také plánuje oslovit nové potenciální trhy a rozhodně se nechce spokojit s lokální působností. Průnikem do větších měst se daří zdárně budovat síť nejen restaurací, ale povědomí o strakonickém pivu.

Více informací naleznete na www.pivovar-strakonice.cz.

Zdroj: Český kutil.cz


Dobrý sládek se učí celý svůj život

[pondělí, 28. březen 2011]

Podnikatel Libor Čech pozval do pokračování Štafety Strakonického deníku sládkovou strakonického pivovaru Dagmar Vlkovou.

Foto

Pověz nám pro začátek něco o sobě.

Mým rodištěm jsou severní Čechy. Vyrůstala jsem s rodiči, babičkou a starší sestrou na vesnici nedaleko Loun. Vzpomínám na každoroční dovolené, můj tatínek dokonce postavil karavan, abychom nemuseli spát ve stanu. Mé dětství bylo pohodové a šťastné. Navštěvovala jsem výběrovou základní školu s rozšířenou výukou jazyků v Lounech a po škole jsem často zacházela za svou maminkou, která pracovala v místním pivovaře. Tam se začala utvářet láska k mému současnému povolání. Vnímala jsem vůni čerstvě uvařené mladiny, umění a vůli sládků uvařit to nejlepší pivo, na které mohou být pyšní, vždyť je to živý organismus od začátku do konce.

Poté se mi podařilo zvládnout přijímací zkoušky na pivovarskou průmyslovku v Praze. Tam jsem strávila příjemné čtyři roky. Mezi školou a praxemi v pivovarech obklopena přáteli, s některými se stýkám dodnes. Nebyla jsem nejlepším studentem, ale ani nejhorším. Můžu dnes s odstupem času říct, že jsem si studentská léta užívala.

Kdy jsi se poprvé setkala se skutečnou praxí?

Po maturitě jsem nastoupila do lounského pivovaru. Musela jsem absolvovat povinné kolečko ve výrobě jako technolog výroby podnikového ředitelství Severočeských pivovarů. Tam jsem se také poprvé setkala přímo s realitou práce v pivovaře. A už tenkrát jsem pochopila, že jestli chci být jednou dobrý sládek, musím tomu dát kus srdíčka a vůli vzdělávat se celý život.

Ve strakonickém pivovaru jsem začínala zase od začátku. Laboratoř, podsládek, manažer kvality - na tuto pozici mě ještě na několik měsíců dosadil současný ředitel společnosti, abych se zdokonalila v legislativě, sládek. Před deseti lety mě do pivovaru přijímal pan Vondřička, dlouholetý sládek. Tehdy mi dal šanci pracovat v pivovaře, aniž by mě vlastně znal, ale důvěřoval mi, toho si dodnes velice vážím.

Máš spokojenou rodinu, předpokládám, že je pro tebe velmi důležitá?

Rodina je velmi důležitá. Mám dobrého manžela, domov pro naše děti a své rodiče. Vzájemná pomoc je skutečným přínosem. S manželem jsme spolu 19 let, je mezi námi obyčejné lidské štěstí, podpora. Dceru a syna bych ráda naučila lásce, toleranci, umět vážit si sami sebe, ale také trochu pokoře.

Řekni nám, jak jsi se ocitla u nás na jihu?

V jižních Čechách mám své kořeny z otcovy strany. Starší sestra se provdala do Mladějovic. Tady jsem poznala svého manžela Pavla. Postavili jsme si zde domov. Ten jsme po čase rozšířili, aby v něm mohli bydlet i moji rodiče s babičkou.

Pocházíš z Lounska. Vidíš rozdíly mezi tamními lidmi a Jihočechy?

Rozdíly jsem nejvíc vnímala po svatbě. Myslím si, že Jihočeši mají pevnější osobní vztahy, více si vzájemně pomáhají, ale pomaleji mezi sebe přijímají. Je to jistě individuální a rozdíl mezi městem a vesnicí je také patrný. Sever byl více průmyslový a snadněji se vydělávaly peníze. Jihočeši se v zemědělství museli více nadřít. To byla léta 1992. Dnes již nová generace má širší možnosti a rozdíly se vyrovnávají.

Jak přijmuli konzervativní strakoničtí pivovarníci ženu jako svého sládka?

Žena jako sládek. Myslím, že je úplně jedno, jestli sládek nosí sukni nebo kalhoty. Dobrý sládek se učí celý život. Mám kolem sebe kolektiv lidiček, kteří dávají pivu kus toho srdíčka a záleží jim na tom, abychom vařili dobré pivo. Respekt si získávám tím, co umím a kolektivní spoluprací. Pracovník, který vnímá svůj přínos a poctivě pracuje, je tím nejpevnějším základem a já si vážím každého z nich. Samozřejmě musím jít příkladem. Flákač u mě zelenou nemá a umím to dát zřetelně najevo.

Nestalo se mi, že by někdo špatně nesl, že sládek je žena. Ženy mají mnohdy citlivější prahové vnímání chutí a vůní. Odkaz, který mi dlouholetý sládek pan Vondřička předal, byl jasný: ,,Zachovat charakter a kvalitu strakonického piva“… a mladý sládek poslouchat musí, už z úcty k tradici a patriotům našeho piva. V pivovarství platí takové staré pravidlo: ,,Kvasnice a sládek se nemění a nástupce se musí vychovat a žezlo pěkně předat“, pak to funguje dobře. Odtud i pramení určitá hrdost pivovarských na toto povolání.

Často se zúčastňuješ různých přehlídek pivovarů v roli degustátora. Co je potřeba, aby byl člověk degustátorem?

Degustátor musí mít v první řadě degustační zkoušky a hlavně schopnost rozlišovat i nízké koncentrace chutí a vůní. Je to částečně takový dar od boha. Každý tuto schopnost nemá.

Se strakonickými pivy se účastníme pravidelně dvou degustačních soutěží ze zhruba šesti pořádaných. Je tam velká konkurence a každý pivovar chce vyhrát. Na degustace jezdím ráda proto, že mohu reprezentovat strakonické pivo a dostanu možnost porovnat naše piva s ostatními. Ta třešnička na dortu je pak medailové umístění. V posledních letech se nám daří. Při vyhlašování výsledků, když slyšíte medailové příčky - strakonický pivovar, zahřeje to a myslím na ty lidičky v pivovaře, že jsme společně odvedli kus poctivé práce.

Ráda úspěšně experimentuješ v nových recepturách piva. Máš pro nás tento rok připravenou nějakou novinku?

Nedá se říct, že moje nové receptury - Klostermann, Král Šumavy či Otavský Zlatý byly experimenty. Receptury jsem nastavovala řízeně. Z dřívějška jsem měla základ - ležák Premium jako střed, začala jsem vařit jako kmenovou várku bez ředění Švandu a Nektara. To jsou piva, která tvoří základ. Otavský Zlatý je charakterem lehčí pivo než Premium a více vyniká vyšší chmelení - to pro pivaře, kteří mají rádi vyšší hořkost. Král Šumavy je naopak těžší pivo s přídavkem karamelového a bavorského sladu, je to pivo pro chuť, pro sametové pohlazení a dobré spaní. A Klostermann je vymazlený polotmavý ležák. Hledala jsem hranici, aby bylo příjemné pro muže i ženy. Každý pivovar má jedno pivo, které je nejlepší. Máme dnes zastoupenu většinu kategorií piv, chci jen udržet kvalitu. Nad novinkami se musíme zamyslet spolu s ředitelem společnosti.

Taky si zajdeš na pivo do nějaké oblíbené hospůdky?

Do hospůdky ráda zajdu. Sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. U nás v Mladějovicích je hospodský třída, stará se o čistotu výčepu a pivo má jak křen. Vím, že je spousta hospodských, co to umí. Pivo pak popouzí k dalšímu napití a když je dobrá parta, nechce se domů.

Jednou jsi mi říkala, že tvým snem je mít malý pivovar, nepřešlo tě to ještě?

Mým snem skutečně byl malý pivovárek. Přešel mě ve chvíli, kdy jsem vešla do strakonického pivovaru. Na první pohled jsem si ho zamilovala. Není ani velký ani malý, je v něm čisto a útulno. Řeka mu dává velké kouzlo a patří k tradici města a dudácké muziky. Co nejvíc obdivuji, je patriotismus lidí ke strakonickému pivu. Mají ho rádi a vnímají jeho originalitu.

Vím, že trávíš spoustu času v pivovaru, máš čas na své záliby? Jestli ano, na jaké?

Mým životem je rodina a děti. Zálibou pivovar. Ráda čtu. Mám vše, co si jen můžu přát.

Na závěr bych ráda poděkovala městu Strakonice za práci, kterou mám ráda, Strakonickému deníku a jeho redaktorům za možnost vyjádřit se a čtenářům posílám pivovarský pozdrav: ,,Dej bůh štěstí“, zdraví a veselou mysl.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Lucie Kotrbová


Pivovary Staropramen loni prodaly v Česku a v zahraničí bez započtení licenční výroby 2,8 milionu hektolitrů piva, což je o sedm procent méně než o rok dříve. Na výsledcích se tak podle mluvčího Pavla Barvíka podepsaly dopady krize a zvýšení spotřební daně u piva o třetinu od loňského Nového roku. Pokles u Staropramenu je zhruba o procento nižší než pokles celého pivního trhu v Česku, který podle údajů Svazu pivovarů a sladoven činil 7,9 procenta.

Výsledky druhého hráče na tuzemském trhu jsou ale podle pivovaru nakonec lepší, než avizoval vývoj v loňském prvním pololetí. „Zhoršené makroekonomické údaje včetně rostoucí nezaměstnanosti zmenšily příjem obyvatel, což v kombinaci s nedůvěrou spotřebitelů v ekonomiku vyvolalo přirozenou reakci v omezení zbytných výdajů, mezi které spotřeba piva patří,“ řekl k vývoji na trhu generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen Zbyněk Kovář.

Nejsilnější zbraní na tuto situaci se ukázaly investice do našich klíčových značek a oživení spotřeby zavedením novinek” dodal. To se týká především nového jedenáctistupňového Staropramenu a piva Braník, který pivovar začal prodávat v dvoulitrové PET lahvi.

Domácí prodeje společnosti klesly o necelých sedm procent. Pokles se týká především značek z levnější nabídky, konkrétně se značek Vratislav a Sládkův Měšťan. Značka Staropramen, která je vlajkovou lodí společnosti, zaznamenala loni pokles o necelá tři procenta.

Celkový export Staropramenu se loni snížil o devět procent. Pivo vozí Staropramen do 30 zemí světa, mezi největší trhy patří Velká Británie, Německo, Švédsko, Slovensko, Ukrajina a Rusko; od loňska mohou Staropramen ochutnat také v Chorvatsku a Srbsku. Licenční výroba naopak stoupla o 17 procent.

Jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj prodal loni v Česku a v zahraničí 9,9 milionu hektolitrů piva, což znamená meziroční pokles o šest procent. Co se týče pouze českého trhu, prodeje celé skupiny Prazdroj se snížily na sedm milionů hektolitrů piva, což bylo meziročně o osm procent méně.

Zdroj: Zprávy E15.cz


Jedna z plzeňských rarit, pivovarský koňský povoz brázdící město, definitivně končí. Posledního března vyjede z brány Prazdroje na poslední pravidelnou vyjížďku centrem města. Pivovar tvrdí, že dnešní doba už tradičnímu rozvážení piva nepřeje, navíc se prý bojí o bezpečnost povozu na rušných silnicích.

Foto

"Pivovar nám neprodloužil smlouvu," říká smutně kočí Jana Míčová ze slavného rodu plzeňských povozníků Šůsů. Bývalá ekonomka vystřídala na kozlíku svého otce, legendární postavu Jana Šůse, který před pěti lety zemřel.

"Dnešní doba není vhodná pro pokračování tohoto historického druhu dopravy piva každodenně," vysvětluje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Připomíná, že koně vyjíždějí z pivovaru na jednu z nejfrekventovanějších komunikací. "Máme obavy, aby nedošlo k neštěstí," dodává Mareček.

S renovovaným povozem taženým kobylkami Barnou a Bajkou zavážela Jana Míčová ještě před pár lety hospody v centru Plzně. Od roku 2009 ale vyrážela už jen na propagační jízdy, historický povoz vozil také svatebčany, zúčastnil se Svatováclavské nebo Tříkrálové jízdy.

"Vůbec nevím, co mám dělat. Skončím s koňmi na pracáku," krčí rameny povoznice.

To, že jí Prazdroj smlouvu od dubna neprodlouží, ví teprve pár dní. A stále nechce uvěřit, že by měla být posledním povozníkem z rodu Šůsů. Tím prvním byl její pradědeček. Podle slov Jiřího Marečka ale pivovar ani město o raritu zcela nepřijdou.

"Zvažujeme, jak povoz i nadále návštěvníkům představovat. Například při slavnostních událostech, při Pilsner Festu nebo Historickém víkendu, kdy je doprava v okolí pivovaru regulována," prozradil mluvčí Prazdroje.

"Nárazové akce nás neuživí," namítá Míčová. Od pivovaru dostala nabídku na odkoupení povozu - bez koní. "Barnu a Bajku bych stejně nedala. Před osmi lety je kupoval ještě můj táta. Jsou členy naší rodiny," říká rozhodně Jana Míčová.

Letitá tradice

Prazdroj používal koňské povozy k dopravě piva od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily už jen po areálu pivovaru.

V plzeňských ulicích se znovu objevily až po roce 1990. Z pěti spřežení nakonec vydrželo jen jedno, kočírované Janem Šůsem. Před třemi lety prodělal jeho historický vůz z roku 1942 kompletní ozdravnou kúru za bezmála 400 tisíc korun.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autor: Jaroslava Šašková | Foto: Daniel Beran


Ve čtvrtek 24. března přiletěli čápi do Březnice. Párek vyvádějící mláďata na komínu březnického pivovaru zpozoroval v 18.30 podsládek Alois Blahna.

Čáp přilétl na hnízdo, samice posedávala na komínu sladovny,“ řekl Deníku František Trantina z Pivovaru Herold Březnice. Díky čapímu páru, který přilétl letos společně, se mohou někteří lidé těšit na prohlídku pivovaru spojenou s ochutnávkou. Pivovar totiž poněkolikáté pořádal soutěž v tom, kdo nejlépe odhadne datum příletů čápů na komín.

Už hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.

Přílety čápů ze zimovišť se každoročně těší velké přízni mnoha obyvatel. Mnozí si zapisují přílety i odlety už řadu let a březnické čápy sledují ornitologové, nyní z České ornitologické společnosti, od roku 1930, kdy zde čápi na komínu staré kotelny zahnízdili. Čápům se věnuje i pivovar na svých webových stránkách, kde je vyhlašováná soutěž. „Ze záznamů se můžeme dočíst, že nejčasnější přílet byl v roce 1988, to se čáp objevil už 29. února. Byl to výjimečný rok, ze snůšky pěti vajec se čapí rodince podařilo odchovat čtyři mláďata. Nejpozději čápi přilétli v roce 2005, až 24. dubna. V loňském roce přiletěl čáp 2. dubna,“ dočteme se na webu březnického pivovaru.

Zdroj: Příbramský deník.cz


Pivo je český národní nápoj a v jeho spotřebě jsme na světové špičce. Zlatý mok je ovšem skvělý nejen k zapíjení oběda, ale můžete ho použít i při přípravě masitých či sladkých pokrmů, které díky němu dostanou specifickou a lahodnou chuť.

Pivo není příliš vhodné jako přísada do zeleninových jídel, ale pro masité pokrmy je naprosto ideální. Nepřebije chuť masa, činí ho křehčím a zvýrazní jeho specifika. Pivo je sice přirozeně hořké, ale obsahuje i slad, který mu přidává nasládlou chuť a tím pádem vytváří harmonickou kombinaci.

Pivo lze použít při pečení, dušení, podlévání, marinování, ale dokonce se z něj dají dělat i pomazánky, polévky nebo dezerty. Obecně je vhodnější používat v kuchyni sladší piva, ale můžete zkoušet různé druhy a najít si to, které vám bude nejvíc vyhovovat. Pamatujte, že čím déle se pivo vaří, tím výraznější chuť jídlo získává. Chuťově se velmi dobře doplňuje s kořením, vhodný je třeba bobkový list, zázvor, badyán, anýz nebo nové koření.

Pořádná pivní cibulačka

Množství: pro 4 osoby

6 cibulí, 5 dl černého piva, olej a kousek másla, 4 stroužky česneku, ½ kávové lžičky cukru, 6 dl silného kuřecího vývaru, sůl a pepř, ½ badyánu a špetka drceného kmínu, chleba na opečení, petrželka

1) Oloupeme cibuli a česnek nakrájíme na plátky. Poté orestujeme na oleji s máslem do lehké zlaté barvy.

2) Přidáme cukr a necháme trochu zkaramelizovat. Zalijeme pivem, vývarem, přidáme koriandr a pomalu vaříme asi 15 minut.

3) Podle potřeby dochutíme solí, pepřem a drceným kmínem. Zdobíme nasekanou zelenou petrželkou a kostkami opečeného nakrájeného chleba.

Vepřový medailonek pečený v alpském špeku s jemným bramborovým koláčkem

Množství: pro 4 osoby

800 g vepřové panenky, 120 g tence krájeného jihotyrolského špeku, 800 g oloupaných brambor, 2 vejce, 30 g hrubé mouky, sůl, čerstvě mletý pepř, čerstvý tymián nebo rozmarýn, 150 g zakysané smetany, 200 g mražených lesních brusinek, 1dl piva

1) Vepřovou panenku rozdělíme na jednotlivé medailonky, které opepříme a důkladně zabalíme do plátků špeku a necháme v chladu odpočinout.

2) Uvařené a vychladlé brambory rozmačkáme, přidáme vejce, mouku, tymián nebo rozmarýn, sůl a pepř, promícháme a dáme péct buď do jedné formy (vymazané a vysypané), nebo do jednotlivých formiček. Pečeme při 170 °C po dobu 20 až 30 minut.

3) Brusinky svaříme spolu s pivem a necháme odpařit většinu tekutiny. Můžeme dosladit třtinovým cukrem.

4) Maso opečeme zprudka na grilu (pokud použijeme grilovací pánev s vroubky dosáhneme mřížkového efektu) a servírujeme s bramborovým koláčkem. Dekorujeme zakysanou smetanou a rozvařeninou z lesních brusinek.

Koláč z černého piva s pomerančovou polevou

4 vejce, 250 g cukru krystal, 100 g kukuřičné mouky, 200 g hladké mouky, 2 dl černého piva, 0,5 dl kysané smetany, 1 lžíce měkkého másla, 1 prášek do pečiva, strouhaná kůra z 1/2 chemicky neošetřeného pomeranče

Na potírání: 3 lžíce pomerančové marmelády, šťáva z jednoho pomeranče

1) Ve šlehači ušleháme vejce, cukr krystal a kousek měkkého másla do husté pevné pěny. Pak přidáme černé pivo, kysanou smetanu a obě mouky s práškem do pečiva. Nakonec strouhanou pomerančovou kůru a promícháme.

2) Kulatou dortovou nebo koláčovou formu vymažeme máslem a dno i boky vyložíme pečicím papírem. Těsto nalijeme do formy a pečeme při teplotě 180 °C asi 45 minut. Vpichem špejle zjistíme, zda je těsto propečené.

3) Hotový koláč vyndáme z trouby a necháme 20 minut chladnout. Mezitím svaříme pomerančový džem s pomerančovou šťávou na hustý sirup. Tímto sirupem potřeme povrch koláče a necháme zcela vychladnout.

Zdroj: Ona iDnes.cz | Autorka: Dagmar Dandová


Akce se koná v Karlových Varech od 26. dubna do 4. května a zahraje řada kapel

Už za pár týdnů se v Karlových Varech rozezní první koncerty pod širým nebem. Stane se tak v rámci akce České pivovary v Karlových Varech, která se bude konat na prostranství u hlavní pošty.

Účast přislíbilo třináct pivovarů, takže lidé si pochutnají na nejrůznějších značkách piv a možná ochutnají i některá, co zatím neměli,“ uvedl Vladimír Suchan z agentury Vlny.

V rámci této akce se lidé dočkají pravidelných odpoledních koncertů, které zahájí v úterý 26. dubna. Vrcholem bude určitě víkend. „V pátek 29. dubna se mohou lidé těšit na vystoupení Milana Schelingera. Společně s ním vystoupí také populární karlovarská kapela Proměny,“ nastínil Suchan.

O den později – v sobotu 30. dubna zahraje v odpoledním programu skvělý Uriah Heep Revival, který patří k oblíbeným kapelám tohoto typu, zvlášť proto, že přehrává písničky z nejslavnějšího období skupiny. Sobotní program dále doplní Shadows Revival.

V neděli 1. května si přijdou na své příznivci Ondřeje Hejmy a jeho kapely Žlutý Pes. Ta nabídne průřez svými hity, které určitě velmi zpříjemní popíjení piva a pobaví lidi. Společně se Žlutým Psem vystoupí kapela Bernard Blues Band v čele s kytaristou Mílou Froňkem.

Kromě zmíněných kapel si na své přijdou i další hudební fanoušci. „Kromě jmenovaných vystoupí například rockové trio Tajfun a některé další oblíbené kapely, program ještě dolaďujeme a lidé se ho včas dozvědí,“ slíbil Suchan.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Jan Havelka


Se začátkem jara má pro pivaře Pivovar Černá Hora dvě zprávy. Ta špatná je, že od prvního dubna zdraží téměř všechny druhy točených piv. Ta dobrá, že na trh přichází s novými nopálovými pivy. Nopálové pivo, tedy pivo s výtažkem z opuncie, se nikde jinde v Česku koupit nedá.

Foto

Sládek Pivovaru Černá Hora Vlastimil Zedek u ležáckého tanku, ve kterém zraje první várka nového nopálového piva

Obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora, který je od loňska součástí pivovarnické společnosti K Brewery, Bořivoj Bartoněk tvrdí, že černohorské pivo naposledy zdražovalo před dvěma lety. „Jen na začátku loňského roku byla cena upravena o zvýšenou spotřební daň. Teď je hlavním důvodem pro navýšení ceny piva zejména zdražení sladu až o pětadvacet procent. Dále má vliv zvýšení ceny energií, hlavně za plyn, který pivovar používá při vaření piva na varně,“ vysvětlil Bartoněk.

Zdraží hlavně piva v sudech, a to v průměru o šedesát haléřů na půllitr. Ze sudových zůstanou na stejné ceně pouze pšeničný ležák Velen a tmavý ležák Granát, která podražila už loni v říjnu. „I přesto však černohorská piva ve srovnatelné kategorii piv zůstávají mezi těmi nejlevnějšími,“ zdůraznil obchodní ředitel. Naopak hlouběji do peněženky nebudou muset sáhnout ti, kteří kupují lahvová piva z černohorské produkce. Z těch totiž bude zdražovat pouze nealkoholické pivo Forman a pivní speciály Black Hill a 1530. Na stejné ceně zůstávají všechny druhy limonád.

V nových nerezových ležáckých tancích v Černé Hoře v těchto dnech dokvašuje první várka nových nopálových piv. Ta budou ve variantách nealkoholické, pšeničný ležák a světlé výčepní. „Výtažek z opuncie dodává pivu exotickou vůni květu, která je podpořena nasládlými tóny v chuti. Ta zvýrazňuje plnost piva a zjemňuje hořkost,“ popsal sládek pivovaru Vlastimil Zedek. Opuncie, která má mít i léčivé účinky, se do piva bude přidávat ve formě extraktu.

Poprvé příští neděli

Lidé nopálové pivo budou moct poprvé ochutnat příští neděli při zahájení turistické sezony na Blanensku. Program plný zajímavých akcí kromě pivovaru pořádají města Blansko a Boskovice.

Nopálová piva budou k dostání pouze v sudech. „Je to premiéra. Trh si sám řekne, a pokud nové pivo půjde na odbyt, začneme ho dodávat i v lahvích,“ doplnil obchodní ředitel. Pivy s opuncií černohorský pivovar rozšíří nabídku vyráběných piv na dvacet.

Pivovar Černá Hora je součástí skupiny K Brewery od dubna loňského roku, kdy mu svůj podíl prodal tehdejší šéf a poloviční majitel firmy Jiří Fusek. Podle Bořivoje Bartoňka se pivovaru podařilo za loňský rok prodat o pět procent více piva než v roce 2009. „Přitom obecně došlo na českém pivním trhu k poklesu prodeje piva asi o deset procent. Nám se podařilo rozšířit i distribuci, uvedli jsme na trh nové značky a získali jsme řadu ocenění z degustačních soutěží. Máme za sebou úspěšný rok,“ pochlubil se obchodní ředitel. Pivovar loni také investoval, pořídil například šestnáct nových ležáckých tanků či dva nové roboty na paletování sudů a přepravek. Letos chtějí do podniku koupit mimo jiné kotel, který umožní energeticky využít kaly z čističky odpadních vod a mláto k výrobě páry pro potřeby pivovaru.

Podle Radka Pavlíka z oddělení marketingu se nenaplnily obavy, že by nový majitel omezil podporu různých akcí, na kterou byli pořadatelé v regionu zvyklí. „Nadále podporujeme fotbalové kluby, dětské domovy, kulturní akce, podílíme se na zahájení turistické sezony, pokračuje i tradice vyhlášených pivních poutí,“ doplnil Pavlík.

Zdroj: Blanenský deník.cz |Autorka a foto: Leona Paroulková


Pivovar obdržel nových 22 manipulačních vozíků Hyster v unikátní nápojářské úpravě od společnosti Phoenix-Zeppelin. Upravená verze má kabinu řidiče umístěnou o 300 mm výše, což zajišťuje lepší výhled strojníka z kabiny a tím pádem i bezpečnější manipulaci s nákladem. Plzeňský Prazdroj používá celkem 148 vozíků Hyster různých typů a nosností.

Po uzavření dlouhodobého kontraktu s firmou Phoenix-Zeppelin na dodávku vysokozdvižných vozíků značky Hyster následovalo vyhodnocení zkušeností z provozu a praktického používání a obě firmy spolupracovaly na technických modifikacích.

"Na dvaadvaceti nových vozících Hyster oceňuji zejména redukci vibrací a hluku v kabině řidiče a vynikající výhled, který zásadním způsobem ovlivňuje bezpečnost práce

i manipulace. Ta je absolutní prioritou ve všech našich provozech,“ řekl Jakub Nový, specialista flotily manipulační techniky Plzeňského Prazdroje.

"Do plzeňského závodu jsme dodali šest vozíků Hyster S7.0FT v nápojářské verzi, přičemž dalších šestnáct stejného označení jich pracuje v pivovarech ve Velkých Popovicích, Nošovicích a v obchodně distribučních centrech Plzeňského Prazdroje po celé republice,“ řekl Michal Beneš, ředitel prodeje Hyster ze společnosti Phoenix-Zeppelin.

Nově dodané stroje Hyster S7.0FT s plynovým pohonem tak mají oproti předchozím modelům řadu vylepšení – např. třístupňovou převodovku DuraMatch™ 3, která šetří motor při dlouhých cestách s nákladem, nebo automatický systém snižování rychlosti (ADS), s nímž řidič minimalizuje opotřebení brzdy a zvyšuje životnost svého stroje. Vozík dokáže vyzvednout až čtyři palety s pivem o váze až 3 600 kg do výšky 3,8 metru při vyložení těžiště 1,2 metru.

Spolupráce obou společností začala již před třemi lety, kdy Phoenix-Zeppelin zvítězil ve výběrovém řízení na dodavatele manipulační techniky. V současné době dochází k plnění smluvních podmínek. "Všechny vozíky jsme dodali v rámci operativního pronájmu. Pořizování vozíků za pomoci operativního pronájmu je trendem, který se na českém trhu zabydlel a v dalších pěti letech bude pokračovat,“ řekl Michal Beneš.

S vozíky Hyster jsou při manipulaci s pivem a obalovým materiálem už od první dodávky v roce 2008 celkově spokojeni i řidiči a skladníci Plzeňského Prazdroje. "Servis a reakce techniků na potřebné údržbové zásahy jsou také velmi rychlé,“ říká Josef Procházka, manažer logistiky a služeb v Plzeňském Prazdroji, a dodává: "Díky sběrnici dat v každém vozíku můžeme snadno například vyhodnocovat efektivitu manipulační techniky a optimalizovat potřebný počet vozíků nebo sledovat náklady na zmanipulování jedné palety.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz


Jezdíte na kole a máte rádi pivo? Právě pro Vás Klub cyklistů pivovaru Vratislavice vypisuje pro sezónu 2011 následující dvě série závodů:

Konrád MTB pohár - Jedná se o seriál závodů na horských kolech pro bikery a bikerky všech věkových kategorií. Série zahrnuje čtyři závody v několika odlišných disciplínách MTB XC.

Konrád silniční pohár - Zahrnuje každoroční závod do vrchu s hromadným startem a tři tradiční čtvrteční časovky. Cíl každého závodu je situován na některém z vrcholů Jizerských hor a okolí. Silniční kolo není podmínkou!!

Veškeré informace naleznete na www.kcpivovar.cz

Zdroj: mtbs.cz


Když přijde na pivo nebo víno, většinou holdujeme domácí produkci, u elektroniky dáváme naopak přednost výrobkům od zahraničního výrobce. Celkově se ale zájem o zboží tuzemské výroby snižuje.

V průzkumu to zjistila společnost Factum Invenio. Zjišťovala, zda lidé hledí na značky nakupovaného zboží a zda dávají přednost těm českým nebo zahraničním.

Podle údajů společnosti zájem o české zboží v posledních čtrnácti letech klesá, podle druhu zboží jde o pokles o deset až dvacet procent. Jedinou výjimkou je kosmetika, parfémy a spotřební elektronika. Ne, že u těchto druhů zboží by zájem o české značky klesal. Naopak, už před 14 lety byl tak malý, že už se příliš snižovat nemůže.

Dvě třetiny lidí pije jen tuzemské pivo

Největšími patrioty jsou Češi ohledně vína a piva. Tuzemským výrobkům dává v této kategorii přednost 66 procent dotázaných. U potravin je to 55 procent a u nealkoholických nápojů pak 51 procent dotázaných.

Naopak spotřební elektroniku české výroby kupuje jen 13 procent respondentů, u kosmetiky a parfémů je to 15 procent a jen o jeden procentní bod víc u oblečení.

Právě u kosmetiky a parfémů hledí lidé na značky nejvíce, naopak nejméně je zajímá u nářadí, kde je podle nich důležitá zejména jeho funkčnost.

Obecně se ale Češi značkami zboží nenechávají příliš unášet. Plných 80 procent z nich spíš než na logo hledí na funkčnost výrobku, značkové zboží "nepotřebuje nakupovat" 45 až 60 procent dotázaných. Naopak 30 až 40 procent lidí raději věc vůbec nekoupí, pokud by museli koupit výrobek neznámé značky.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autorka: Veronika Skálová


Obal změnil vnímání piva

[středa, 23. březen 2011]

Gambrinus se rozhodl zacílit na mladší (samozřejmě dospělou) generaci uživatelů a přišel na trh s novou lahví s výrazně odlišným designem. Ukázal jak může obal změnit vnímání i tak notoricky známého produktu.

Třetinková láhev 11° XCLNT nevypadá jako každá pivní láhev ze samoobsluhy na rohu – tam ji taky nenajdete, putuje do barů a klubů. Láhev nemá klasickou etiketu, ale plastické logo na skleněném povrchu a krček zdobí fluorescentní etiketa svítící pouze pod UV světlem, které je právě na party běžné.

Foto

Láhev XCLNT byla uvedena v Praze koncem minulého roku na XCLNT Bigg Boss Jamu v Meet Factory, kde se víc než tisíc lidí přesvědčilo, že pivo jde na party pít i ve stylu. Lahve se nestačily doplňovat a na kelímky si nikdo ani nevzpomněl. Tato láhev byla také součástí otvírací a vernisážových party v novém prostoru CZECHDESIGN.CZ ve Vojtěšské ulici v Praze.

Pod hlavičkou XCLNT vznikají ve spolupráci s dalšími firmami také další speciální výrobky, dal vzniknout i botám Botas 66 XCLNT , vycházejících z modelu Botas Classic 66. Designéři Honza Kloss a Jakub Korouš za nové botasky získali Národní cenu za studentský design. „Design bot vychází z lahve XCLNT jednak barevně i podrážka kopíruje embosovaný povrch láhve. S průběhem spolupráce, která byla takřka ukázková, a hlavně s výsledkem samotným jsme více než spokojeni a jsme opravdu rádi, že k takovémuto spojení dvou tradičních českých výrobců, i když každého z naprosto jiného oboru, došlo, a že načerpaná inspirace z do ruky příjemně padnoucích nově navržených lahví nevyšla nazmar, nýbrž přímo pomohla vytvořit nový limitovaný model z řady Botas 66.“, říká jeden a autorů nových botasek Jan Kloss. V rámci spolupráce s XCLNT navrhovali v rámci reklamní spolupráce Jan Kloss a Jakub Korouš také snowboardy pro LTB .

Zdroj: Czechdesign.cz | Autorka: Jana Vinšová


Licence na německé pivo v Bělorusku

[středa, 23. březen 2011]

Od konce roku 2010 se v pivovaru Krynica v Minsku, v hlavním městě Běloruska, vyrábí v licenci pivo značky Original Oettinge. Po úspěšné testovací fázi se v Minsku nejdříve začalo vařit světlé pivo plzeňského typu, které se stáčí do nevratných lahví. Při neutuchající poptávce je možné vyrábět i další druhy piva značky Oettinger. V prostorech stávajícího pivovaru může být ročně uvařeno a stočeno až milion hektolitrů piva.

Minsk je druhý pivovar v zemích dřívějšího Společenství nezávislých států, který v licenci vyrábí pivo značky Original Oettinger. Již v říjnu roku 2008 byla spuštěna, prostřednictvím Moscow Brewing Company, licencovaná výroba v Moskvě. Výstavba nového závodu byla financována ruskou investiční skupinou, přičemž know-how poskytl pivovar Oettinger.

Logo

V Moscow Brewing Company jsou od té doby mj. vyráběna v licenci i další piva mnoha známých výrobců. Během krátkého období poptávka předčila mnohonásobně očekávání. V loňském roce se kapacita podniku, která byla původně projektována na výstav 2,2 milionů hektolitrů ročně, zvýšila až na 4 miliony hektolitrů. Doposud bylo pro vynikající kvalitu vyznamenáno již několik licencovaných produktů pivovaru Oettinger.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | Brauwelt.de


Šumavský pivovar zabodoval

[úterý, 22. březen 2011]

Mimořádný úspěch zaznamenal o víkendu Šumavský pivovar.

Při pátém ročníku hlavní soutěže českých a moravských minipivovarů konaný ve Zvíkovském pivovaru totiž získal nováček mezi minipivovary hned dvě medailová ocenění. Z Jarní ceny českých sládků si v silné konkurenci českých a moravských minipivovarů odvezl první místo v kategorii polotmavých ležáků a třetí místo mezi tmavými ležáky.

Určitě je to velmi dobrý pocit a také překvapení. Přece jen první rok si až takové ambice člověk rozhodně nedělá,“ zhodnotil krátce spolumajitel Šumavského pivovaru Ivan Hojdar. Uvědomuje si, že aktuální výsledek nastavil do budoucna laťku hodně vysoko.

Soutěžní degustaci sám Ivan Hojdar pouze přihlížel, i když oba jeho sládci byli přímo v degustační komisi. Kdy budou komisaři degustovat právě vimperské pivo, ale nevěděli ani oni, ani Ivan Hojdar. „Věděli jsme pouze to, kdy se jaká skupina piv degustuje. Měli jsme sice nějaké tipy, který ze vzorků je právě to naše pivo, ale s určitostí to říci nelze,“ doplnil spolumajitel Šumavského pivovaru.

Výsledek zavazuje, to si Ivan Hojdar velmi dobře uvědomuje. „Ostatní nám přáli, abychom uspěli také v příštích letech. Je důležité obstát vždy s klasickými pivy, otázkou je, zda jít do soutěže s nějakým speciálem. Přece jen má větší váhu uspět dobře v tradičních kategoriích, které se konzumují nejvíce,“ zdůraznil Hojdar.

Šumavský pivovar má za sebou už dva pivní speciály a nyní chystá další. „Teď už to mohu prozradit, máme na Velikonoce navařen další speciál, i když zatím není na čepu. Kolem Vánoc jsme čepovali medový speciál, teď to byl zázvorový speciál. Na Velikonoce jsme připravili kombinaci obou speciálů. Teď nám dozrává medovo-zázvorový speciál 14°. I když ne vždy platí, že když se dají dohromady dvě dobré věci, výsledek musí být stejně dobrý, v tomto případě si myslím, že ale opravdu je nač se těšit,“ poodhalil na závěr připravovanou specialitu Šumavského pivovaru Ivan Hojdar.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Miroslav Fuchs


Výstava: Vejdi do mě a neuškoď!

[úterý, 22. březen 2011]

Možná je cílem připravované výstavy v libereckém Severočeském muzeu, aby se pivaři zvedli z hospodských lavic a vkročili do vznešeného stánku kultury.

Tématem nové kolekce, kterou zhlédnou první návštěvníci ve čtvrtek 24. března, totiž bude oblíbený nápoj všech Čechů – pivo.

Pokochat se historií především místních pivovarů se budou moci lidé až do 22. května. „Výstava Letem světem piva je určena nejen milovníkům pěnivého moku, nýbrž i těm, kteří rádi vzpomínají na staré dobré časy, kdy pivo mělo říz, reklamy pivovarů byly plechové a půllitry a lahve se neřídily doporučeními Evropské komise,“ uvedl odborný pracovník muzea Zdeněk Hrabák.

Prostřednictvím různorodého užitkového skla a reklamních materiálů navštíví diváci i méně proslulé oblasti Čech i Moravy, než je Plzeňsko a Českobudějovicko. Zvláštní pozornost věnovali autoři zdejšímu kraji, najmě pak vratislavickému pivovaru, kde se pivo začalo vařit již v roce 1874.

Nostalgickou atmosféru výstavy navodí krátký exkurz po většinou dnes již neexistujících libereckých pohostinstvích, zachycených na dobových fotografií. „Vejdi a neuškoď, je to pravé heslo jak pro konzumenta tolik opěvovaného nápoje, tak i návštěvníka výstavy,“ dodal Zdeněk Hrabák.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autorka: Zuzana Minstrová


Představili velikonoční speciál

[úterý, 22. březen 2011]

Vítání jara na nádvoří rychnovského pivovaru se letos konalo již potřetí.

Městský Podorlický pivovar byl opět po roce dějištěm akce nazvané Vítání jara, která na nádvoří přilákala řadu návštěvníků. Se zimou tak v Rychnově skoncovali. „Jedná se o třetí ročník s tím, že ten první byl 21. března 2009, kdy došlo ke znovuotevření rychnovského pivovaru veřejnosti. Loni to bylo 20. března a letos to vyšlo na Josefa. Hrají tu dvě kapely, jednou z nich je takřka naše dvorní Combi, která vše uzavře. Je tu prodej zabijačkových specialit, prodávají se rychnovská piva včetně velikonoční várky Habrováka,“ líčil nedlouho po zahájení akce jednatel pořádající společnosti Tomáš Konvalina.

Právě u stánku se zabijačkovými pochoutkami se už od počátku tvořila fronta, na jiných místech si návštěvníci pro změnu dopřávali zlatavý mok či něco jiného. K mání byly také místní destiláty nebo mošt, případně prodej kraslic. „Je to zkrátka ukončení zimy a zahájení jara, i když počasí na to nevypadá. Zima ještě vystrkuje drápky,“ věděli v pivovaru.

Zpestřením akce bylo zahájení prodeje pivní novinky nazvané Habrovák. „Je to patnáctistupňový velikonoční speciál, tmavé a silnější pivo, ale lidem chutná,“ těšilo Konvalinu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rychnovský deník.cz | Autor: Pavel Illich


Malinové, třešňové, švestkové, borůvkové, brusinkové, medové, s pepřem, čokoládové i s bylinkami. Češi jsou sice skalní příznivci desítek a dvanáctek, v posledních letech ale přece jen, zejména ti mladší, stále více experimentují a vyhledávají nové a neobvyklé varianty svého národního nápoje.

Tuzemské pivovary tak zaznamenávají zvýšený zájem o ochucená piva, která mají svou tradici například v Belgii. Není to přitom jen český fenomén, před několika lety začal obrovský boom „microbreweries“ v USA a trvá dodnes.

Například podíl nealkoholických nápojů na bázi piva s označením jantar, švestka a višeň na celkové produkci humpoleckého pivovaru Bernard dosáhl loni téměř 15 tisíc hektolitrů, tedy asi 7,3 procenta. „Nyní připravujeme i alkoholické verze ochucených nealko nápojů,“ řekl pro deník E15 spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Začít vyrábět by je chtěli v řádu měsíců. „Daří se jak v prodeji nealkoholických piv, tak nápojů na bázi piva. Na trhu se velmi dobře chytly a jsou slušně ziskové,“ podotkl Bernard.

Trend vyššího zájmu o ochucená piva pozoruje i šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle odhadů svazu roste počet výrobců i podíl výstavu, byť je ve srovnání s celkovou produkcí piva v Česku velmi nízký, asi tři setiny procenta.

Výroba ochucených piv je doménou zejména menších firem a minipivovarů, které se tak mohou odlišit od hlavních hráčů. Například Pivovarský dvůr Zvíkov vyrábí pivo s příchutí divoká malina. Zájem o něj byl tak velký, že jej nyní vyrábí 80 hektolitrů ročně, ačkoli původní předpoklad byl pět hektolitrů. „Hlavní důvod vidíme v tom, že piva jsou stále více univerzálnější. Mládež, vyrůstající na přeslazených limonádách, tolik nepreferuje přechod na pití piva, ale vybere si raději jiný alkohol. V ochuceném pivu teď vidí další alternativu,“ řekl deníku E15 Michal Voldřich z minipivovaru.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Seriál Deníku Příběhy domů a lidí tentokrát zavítá do bývalého pivovaru na prvním zámeckém nádvoří.

Podle pověsti se v tomto domě ozývá čas od času podivné klepání. To prý má na svědomí duch jednoho bednáře, který tady kdysi míval dílnu, ale nešťastnou náhodou se utopil v zámeckém rybníku, když si v něm vyřezával rákos na utěsnění sudů. Zjevuje se údajně hlavně za úplňku a snaží se dokončit svoji rozdělanou práci. Kde? Řeč je o budově zámeckého pivovaru. Tu mohou návštěvníci najít v zadní části prvního nádvoří českokrumlovského zámku s číslem popisným 65 a poznají ji poměrně snadno, podle sgrafitové fasády a slunečních hodin.

Podle kastelána zámku Pavla Slavka se v tomto pivovaru vařilo tmavé pivo určené pro chasu a takzvané nižší zaměstnance vrchnosti. „Podle deputátních smluv měli tehdy zaměstnanci nárok na dva litry piva denně, lepší úředníci k tomu měli zajištěno ještě půl litru vína na každý den,“ řekl včera Pavel Slavko. Hlavním důvodem pití těchto tekutin byl především fakt, že voda bývala z valné části závadná a ten, kdo ji pil, míval zdravotní problémy. A tak se pilo hlavně slabší pivo přibližně na úrovni dnešní „osmičky“.

Stavba domu se připisuje krumlovskému purkrabímu a regentovi panství Jakubu Krčínovi, ale ne celá. Dům nechal pouze dostavět, práce skončily roku 1579. O čtyřiapadesát let později byl pivovar zrušen a dům se změnil na truhlárnu, ale její provoz skončil po požáru v roce 1774. Poté se tu vystřídala kolářská dílna, mlékárna a po roce 1948 autodílna. Část domu dnes také využívá jako své zázemí i občanské sdružení Teatro alla Mode, které vede Zuzana Vrbová a které společně s muzikantským společenstvím Hofmusici připravuje každoroční českokrumlovský Barokní festival.

A co ducha nešťastného bednáře, slýchají jej? „To víte, že ano, je to starý dům, tady se pořád něco ozývá, hlavně při úplňku,“ zasmál se muzikant a kapelník Ondřej Macek.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Zdeněk Zajíček


Dne 19.3.2011 se uskutečnilo již 5. setkání sládků malých pivovarů za účasti 39 pivovarů. V soutěži Jarní cena sládků bylo přihlášeno 157 vzorků.

V letošním roce došlo i ke změně pravidel – 3 kategorie (Světlý ležák, Světlý speciál a Polotmavý speciál) se degustovaly dvoukolově. Komise druhého – finálového kola byla složena z nezávislých pivovarských odborníků.

Výsledková listina

světlá výčepní

Lipan 10 - Lipan Dražič

Dobřanská 10 - Modrá Hvězda Dobřany

Starokladno 10,8 - Starokladenský pivovar

tmavý ležák

Novoměstský - Novoměstský pivovar Praha

Qásek 11 - 1. ostravský hospodský minipivovar

Purkmistr 12 - Purkmistr Plzeň

polotmavý ležák

Polotmavý - Šumavský pivovar Vimperk

Dvorní ležák - Pivovarský dvůr Chýně

Purkmistr - Purkmistr Plzeň

tmavý speciál

Kladenka 14 - Pivovarský dvůr Chýně

Grádl 13 - Železnorudský pivovar Belveder

Tmavý speciál - Šumavský pivovar Vimperk

pšeničné pivo

Písař - Purkmistr Plzeň

Dobřanský hospodář - Modrá hvězda Dobřany

Staročeské bílé - Domácí pivovárek Velký Rybník

speciální piva silná (16% +)

Permon 17 TM - Permon Sokolov

Dobřanský dragoun TM - Modrá hvězda Dobřany

Aranka 16 - Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice

svrchně kvašená piva anglosaského typu

American Winter ale - Zámecký pivovar Chyše

Kocour Quarterback - Kocour Varnsdorf

Ejlík - Pivovarský dvůr Chýně

světlý ležák

12 Podskalská Koza - VOŠ a SPŠPT Podskalská 10 Praha

Ležák 11 Excelent - Excelent Rýmařov

Argent - U Rybiček Stříbro

polotmavý speciál

14 Podskalská Koza - VOŠ a SPŠPT Podskalská 10, Praha

Galapetr 14 - Mačice

Minimax 13 - Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice

světlý speciál

Kvasar - Kvasar Sentice

Permon 13 - Permon Sokolov

Rychtovar 14 - Na Rychtě Ústí n.L.

Zdroj: Pivovarský dvůr Zvíkov


Pivní národ uctil památku Cibicha

[neděle, 20. březen 2011]

Se zjihlými a radostným výrazem se tvářích, což u oficiálních tryzen nad pomníky politických potentátů nevidíte, uctili milovníci (a výrobci) piva památku slavného přednosty stanice Victora Cibicha.

Setkání proběhlo na hřbitově ve Valtířově, kde byl položen věnec na hrob váženého přednosty. Čestnou stráž drželi vojenští veteráni z Babin.

A pokračovalo v pivovaru Velké Březno. Přednosta železniční stanice Cibich, jehož tvář už od roku 1906 zdobí etikety velkobřezenských piv, je bezesporu úctyhodnou, ba lze říci, že dnes již slavnou osobou.

Političtí podivíni a jejich vlády se měnily, a mění, jako ponožky, Cibich ale naopak stále zůstává jako jedna ze zcela jistých stálic české nejen pivní kultury.

Tak sympaticky odulou tvář lze jen stěží najít na parlamentních nebo vládních židlích.

Vzpomínkovou akci „V březnu na Březňáka“ zorganizovalo Sdružení přátel piva, snažící se, abychom zůstali v kvalitě a různorodosti piv malou, a přitom světovou velmocí. Zatím se nám daří být vítězi na první příčce v počtu vypitých piv na jednu v Česku žijící duši.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: František Roček


Ve Zvíkovském Podhradí se v sobotu konala soutěž Jarní cena českých sládků 2011.

Zatím chodím rovně,“ směje se sládek Novoměstského pivovaru z Prahy Miroslav Vrána. Za sebou má první kolo pivní degustační soutěže. Ochutnal sedm vzorků světlých ležáků.

Je sobotní odpoledne a sládkové z malých pivovarů hodnotí piva. Pivovarský dvůr Zvíkov ve Zvíkovském Podhradí hostí pátý ročník soutěže Jarní cena českých sládků 2011. Zlatavý mok tu prezentuje třicet devět minipivovarů.

Jak říká sládek Miroslav Vrána, kvalita piv je velice vyrovnaná. „Každému degustátorovi jde o to, aby poznal svoje pivo. To pochválit a ty ostatní pohanit. Ale hanit se nedá, protože bych se mohl trefit do svého piva,“ říká sládek Vrána, který pochází z jihu Čech, narodil se v Jindřichově Hradci, ale vyrůstal v Sezimově Ústí.

Novoměstský pivovar, kde pracuje, vyslal do sobotního pátého ročníku soutěže jeden světlý, jeden polotmavý a jeden tmavý ležák. „Kromě loňského roku jsme si vždy nějakou cenu odnesli,“ hodnotí úspěchy ve zvíkovské soutěži Miroslav Vrána.

Smyslem soutěže je, že se sejdou sládkové z minipivovarů. Je to přátelské setkání. Nejde o to, jestli dostaneme diplom nebo ne, ale o to, že se sejdeme, popovídáme si. Všichni se známe. Že bychom si řezali krky kvůli vítězství, to ne,“ říká s úsměvem.

Na jinou soutěž Novoměstský pivovar z Prahy nejezdí. „Zvíkovská soutěž je nám nejblíže. Je určená pro malé pivovary, kde nemusíme soupeřit s velkými pivovary,“ vysvětluje Vrána. Jak ale záhy dodává, v degustačních soutěžích by je měli šanci porazit.

Myslím si, že malé pivovary dělají lepší piva než velké společnosti Z toho by strach nebyl. Ale soutěže pro velké pivovary jsou o něčem jiném, tady je přátelštější atmosféra,“ uzavírá sládek Miroslav Vrána

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá


Někdejší přednosta stanice ve Velkém Březně a milovník místního piva Victor Cibich se letos opět dočká pocty od Sdružení přátel piva i zaměstnanců velkobřezenského pivovaru. Už popáté se všichni sejdou u jeho hrobu, prohlédnou si pivovar ve Velkém Březně a společně si dají pivo, které měl Victor Cibich tak rád a kterému dal svoji tvář.

Akci „V březnu na Březňáka“ organizuje Sdružení přátel piva i pivovarníků letos už posedmé, u hrobu se všichni sejdou popáté v řadě. „Kdysi jsme začínali ve čtyřech lidech, postupem let se z akce stala příjemná tradice. Letos očekáváme účast zhruba třiceti sympatizantů a milovníků velkobřezenského piva,“ říká Zdeněk Štastný, předseda Pivního sněmu Sdružení přátel piva.

Tvář Victora Cibicha zdobí etiketu tradiční pivní značky už od roku 1906. „Každoročně na hřbitov přineseme věneček z chmelu a obilí ozdobený doutníkem a poděkujeme panu Cibichovi za skvělé pivo, jehož tváří se stal před více než sto lety,“ dodává Zdeněk Šťastný. Letos se obdivovatelé velkobřezenského piva sejdou tuto sobotu po půl jedenácté ve Valtířově a po návštěvě hřbitova se příjemnou procházkou projdou do pivovaru Velké Březno, kde je čeká exkurze po pivovaru a posezení u piva – samozřejmě Březňáku.

Slavného přednosty stanice a jeho portrétu na etiketách si cení i v pivovaru Velké Březno. „Patřičně si vážíme všech tradic, které se vážou k historii našeho pivovaru. Proto podporujeme a rádi se účastníme všech akcí, které s panem Cibichem souvisejí,“ uvedl vrchní sládek pivovaru v Březně Petr Hauskrecht. Na letošní akci zavítají i pivovarníci. Kromě zaměstnanců pivovaru ve Velkém Březně památku položením věnce stejně jako v předchozích letech uctí i obchodní ředitel společnosti Heineken Česká republika Jiří Daněk.

Osobu Victora Cibicha není místním štamgastům potřeba představovat. Zatímco v jiných krajích České republiky se chodí „na pivo“ nebo „na jedno“, v okolí Velkého Března výhradně „na dědka“.

Kvalitu piv z Velkého Března oceňují spotřebitelé i odborníci. Svědčí o tom i řada ocenění v odborných soutěžích. Na letošní České pivní pečeti v Táboře bodoval ziskem třetího místa Březňák tmavý výčepní, na Zlatém poháru Pivex v Brně patřila světlému ležáku Březňák Premium další cena – Certifikát za vyrovnanou kvalitu. Kromě oblíbených piv, kde se tvář Victora Cibicha objevuje na všech etiketách, je pivovar ve Velkém Březně pověstný i svými speciálními pivy, vařenými několikrát v roce u příležitosti jedinečných dní v roce. Speciální piva uvádí spolu se svými spolupracovníky v život manažer a vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht.

Pořádající Sdružení přátel piva se zaměřuje i na tradice spojené s českým pivem a pomáhá tak udržovat povědomí o něm. Toto sdružení také pořádá řadu osvětových akcí o pivu, pivovarnictví, ale i zodpovědné konzumaci alkoholu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Italský pivní trh

[pátek, 18. březen 2011]

Šest z deseti Italů má rádo pivo a častěji mu dá přednost před vínem (20,6 %:18 %). Před sedmi lety byl rozdíl mezi těmito dvěma nápoji evidentně opačný (víno 38 %, pivo 22,7 %). Také v domácnostech se pivo stalo populárnější. Počet milovníků piva se zdvojnásobil. Večer, zejména při „zvláštních“ příležitostech, je podáváno pivo při jednom z každých tří setkání, tedy s touž frekvencí jako bílé víno.

Pivo se v Itálii, vzhledem k přítomnému oxidu uhličitému a charakteristické chuti a vůni, setkává se značným uznáním, zvláště je-li podáváno s velkou čepicí pěny a v k tomu speciálně určené sklenici. Navíc bylo ještě zjištěno, že dva z deseti Italů, ignorujíce zcela pravidla etikety, ho pijí přímo z lahve.

Pivní trh v Itálii

RokVýroba (1000 l)Dovoz (1000 l)Vývoz(1000 l)Spotřeba (1000 l)Spotřeba (l/rok a obyv.)

19808 5693 154(217)9 53916,7

199012 1532 420(201)14 37225,1

199511 9902 979(439)14 53025,4

200012 5754 142(428)16 28928,1

200512 7985 258(719)17 34029,9

200912 7765 822(1743)16 85528,0

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Rozumíte všemu, co je na lahvi piva?

[čtvrtek, 17. březen 2011]

Chmel znáte, ale nevíte, co si máte představit pod pojmem „chmelový produkt“? Vysvětlíme vám to.

Etikety pivních lahví nebo plechovek nejsou tak „popsané“ jako ostatní potraviny. Přesto ne všemu rozumíme. Přinášíme vám odpovědi na nejčastější otázky.

1. Neklame nás „belgické pivo“ Stella Artois vařené v Praze?

Klamání spotřebitele to není. Na lahvi je napsáno, že pivo je vyrobeno v licenci. Pivovar Staropramen, kde se stella vaří, dlouho vlastnila belgická firma InBev, ta ve všech svých společnostech po světě zavedla licenční výrobu. Pivo je sice vyráběné v Česku, ale podle belgické receptury, která odpovídá chuťovým zvyklostem Belgičanů.

2. Co jsou chmelové produkty nebo upravený chmel?

Na etiketě piva najdete vždy ve složení chmel. Záleží jen na tom, v jaké podobě je použit. Chmelový produkt znamená, že chmel byl nějak zpracován. Způsobů úpravy chmele je několik. Při mechanické úpravě se šištičky chmele rozemelou a slisují do pelet nebo granulí. Fyzikální úprava znamená vylouhování určitých látek z chmele v nějakém extrakčním činidlu, například v tekutém oxidu uhličitém. Tak se vyrábějí chmelové extrakty. A chemickou úpravou vznikají takzvané izosloučeniny, například tetrahop. Na obale by pak mělo být uvedeno „isoextrakt z chmele“ nebo „chmelový isoextrakt“.

3. Proč je v pivu maltózový nebo glukózový sirup?

Jsou to náhražky sladu neboli surogáty, které se ve větší či menší míře používají většinou z ekonomických důvodů. Surogáty jsou buď škrobnaté, třeba nesladované obilniny (ječmen, triticale, rýže, kukuřice), nebo cukernaté (řepný cukr, výtažků, mladinové koncentráty...). Podle vyhlášky může být náhražek sladu maximálně jedna třetina.

4. Mají všechna piva stejné množství kalorií?

Zdrojem energetické hodnoty piva jsou alkohol a cukry. Z toho plyne, že čím méně alkoholu má pivo, tím menší bude přísun energie. Nealkoholické pivo s půl procentem alkoholu má jen 80 až 130 kJ/l, výčepní světlé přibližně 1 500 a ležák 1 800 kJ/l. Takže pivo je na tom s energií lépe než běžné slazené nápoje, které mají od 1 700 do 2 300 kJ/l. Říká se sice, že po pivu se tloustne, ale není to správně. Kila nepřibíráme po pivu samotném, ale po tučných jídlech, která k němu konzumujeme. Pivo totiž obsahuje vysoké množství hořkých látek z chmele, které dráždí sliznici trávicího traktu, a tím zvyšují chuť k jídlu. Obecně platí, že tmavé pivo má více energie, protože je v něm více cukru.

Průměrné hodnoty energie jsou: lehké světlé - 1 300 kJ/l výčepní světlé - 1 550 kJ/l výčepní tmavé - 1 600/l ležák - 1 700 až 1 850 kJ/l speciální - 2 200 kJ/l

5. Proč není na lahvi piva vždycky uveden pivovar?

Nemusí. Nápojová vyhláška říká, že na obalu musí být uveden název a sídlo výrobce. Například společnost Plzeňský Prazdroj je právním subjektem, který zastřešuje čtyři pivovary, a proto je na etiketě uveden jen Prazdroj. Stejné je to i u společnosti K Brewery Trade, která vlastní sedm pivovarů.

Podle jiné vyhlášky může být výrobce nahrazen prodejcem nebo dovozcem.

***

FAKTA

Protokol testu

* Test jsme zaměřili na nejlevnější piva z hypermarketů. Zařadili jsme do něj celkem 18 vzorků lehkých a výčepních piv s cenou do sedmi korun.

* Analýzy provedli v Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zkoumali obsah alkoholu, polyfenolů, hořkých látek, extrakt původní mladiny, zdánlivý i skutečný extrakt a zdánlivé i skutečné prokvašení.

* Senzoricky piva posuzovala 18členná porota, do které jsme pozvali i sládky pivovarů a zástupce řetězců, jejichž piva byla zastoupena v testu.

* Test hradila redakce MF DNES ze svého rozpočtu. Piva hodnotili Benáček Karel, Sdružení přátel piva; Dočkal Aleš, Pivovarský klub; Dufek Ivan, Bohemia Regent Třeboň; Erlich Tomáš, Sdružení přátel piva; Faměra Jiří, K Brewery Trade; Frantík František, Kvasný průmysl; Hauskrecht Petr, Heineken; Hlavatý Josef, pivovar Náchod; Hrabák Miloš, Bohemia Brewing Centre; Konáš Pavel, Plzeňský Prazdroj; Martiš Luboš, Budějovický měšťanský pivovar; Slabý Martin, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský; Siříšťová Lucie, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha; Svobodová Šárka, Zubr; Špaček Jan, Staropramen; Štěrba Karel, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha; Valenta Bohumil, Pivovar Nymburk; Zíka Vladimír, pivovar Holba

Jak číst přehled piv Body: Tolik bodů ze 100 možných získal vzorek při smyslovém hodnocení. Degustátoři posuzovali: vzhled (na celkové známce se podílí 10 procenty), tedy barvu, čirost, bohatost, trvanlivost a strukturu pěny, chuť (30 %), vůni (10 %) a celkový dojem (50 %). Obsah alkoholu: Skutečný obsah alkoholu (uvádí se v procentech objemových) se od uvedeného může lišit až o 0,5 %, dalších 0,05 % se připočítává jako nejistota stanovení. Do konce trvanlivosti: Protože stáří piva může ovlivnit jeho chuť, uvádíme také, kolik dní zbývalo v době degustace do konce minimální trvanlivosti. Všechna piva byla nakoupena ve stejnou dobu, v polovině února. Extrakt původní mladiny: Uvádí se v procentech hmotnostních, znamená koncentraci všech důležitých látek v pivu. Označuje vlastně dřívější stupně (od 8 do 8,99 % je osmička, od 10 do 10,99 % desítka...), které se už nepoužívají. Skupiny piv Podle extraktu původní mladiny se piva dělí na: lehké pivo - do 7 % hm. výčepní pivo - od 8 do 10 % hm. ležák - od 11 do 12%hm. speciální pivo - nad 13 % hm.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Jak vám chutnala testovaná piva?

[čtvrtek, 17. březen 2011]

Jiří Faměra, výrobně-technický ředitel K Brewery Trade

Některá piva byla výborná, některá až nepitelná, a mezi tím pak velký balík piv, která měla větší či menší odchylky od standardu. Byla to poměrně velká škála různých výrobků - česká piva, zahraniční... Podle mého názoru některé vzorky ani nepatří do kategorie levných piv, ale dostaly se tam kvůli slevám v řetězcích.

Pivovary se mohou dostat na nízkou cenu tím, že hledají úspory ve výrobních postupech a surovinách. Ale i tím, že nedělají rozdíl mezi hlavním výrobním proudem a levným pivem, aby neměly víc druhů piva a nekomplikovalo jim to výrobu. Takže jedno a to samé pivo lahvují pod různými značkami.

Šárka Svobodová, vedoucí útvaru jakosti pivovaru Zubr

Ochutnali jsme tu piva různých kvalit a v různé kondici. Bylo vidět, že některá už mají určitou dobu trvanlivosti za sebou - oxidační chuť i vůně se projevovaly ve více vzorcích. Bohužel u piva nejsou dlouhé doby trvanlivosti ku prospěchu jako u vína. Pivo není určeno k ležení, ale k vypití. Takže když si spotřebitel koupí pivo, které má dva tři měsíce do konce, není vůbec jisté, že bude v dobré formě. Látky obsažené v pivu mají takovou povahu, že u nich dochází k oxidativním reakcím - a ty pochopitelně pivu škodí.

Bohumil Valenta, sládek Pivovar Nymburk

Bylo tam pár vzorků, které bych si nekoupil. Problém je, že některé byly podle chuti staršího data, bylo znát, že už jim trvanlivost dobíhá. Celkově ale ty vzorky odpovídaly kategorii levných piv. Já nemám tohle označení rád, protože zní hanlivě, a to si ta piva mnohdy nezaslouží - na žízeň jsou určitě dobrá. Kupují je zákazníci, které zajímá hlavně cena. Nejlevnější pivo se prodává nejlépe. A asi se bude prodávat čím dál tím víc, pokud se má ještě zdražit.

Josef Hlavatý, ředitel pivovaru Náchod

Přiznám se, že jsem na tuto degustaci nešel s velkým očekáváním, takže mě výsledek nezaskočil. Spíš mě překvapilo, že řada piv už byla „chycená“ oxidačně. Buď dlouho ležela v regálech, nebo technologie nebyla vyladěná tak, aby nedocházelo k přístupu kyslíku. Některá piva vypadala, jako kdyby byla poměrně stará. Ale na druhou stranu si dovedu představit, že když přijdu domů hodně zpocený, hodně unavený, tak si dám takové jedno vychlazené. Ale tím to končí, pak už bych šel na pivo.

Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba Hanušovice

Vyrobit pivo v kategorii „lehké“ je docela obtížné, protože náklady hrají velkou roli. Když chcete udělat pivo, které by bylo u zákazníků úspěšné, tak nesmíte sklouznut na platformu „šetřit za každou cenu“. Každé pivo chce svoje: suroviny, čas, um... a šetření za každou cenu se nevyplatí. A u některých bylo cítit, že se hodně šetřilo. Z těch vzorků mi vyčnívala zahraniční piva, která jsou svým charakterem odlišná. Možná ani nejsou ve své domovině špatná, ale český konzument na ně není zvyklý a podvědomě vyhledává to své pivo domácí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Nová prodejna Svět-piva.cz

[středa, 16. březen 2011]

V únoru byla slavnostně otevřena nová kamenná prodejna Svět-piva.cz, kterou naleznete na ulici Stránského 28, Brno-Žabovřesky.

I když internetové obchody slaví čím dál větší úspěch než kamenné obchody, mnohem více lidé využívá možnosti osobního odběru a to zvláště ve větších městech. Ceny jsou totiž internetové, ale ušetří za poštovné. Proto jsme se rozhodli otevřít novou kamennou prodejnu Svět-piva.cz, kterou naleznete na ulici Stránského 28, Brno.

Ceny jsou zcela stejné jako na internetu, navíc máme více jak 300 druhů zboží skladem a co víc, své zboží si můžete před nákupem prohlédnout, porovnat či se o nákupu poradit s odborně vyškoleným týmem obchodníků. Odpadá tak nejistota před nákupem on-line, kdy se musíte spoléhat pouze na fotografie a stručné popisy. Oproti internetovému obchodu je zde také výhoda v nákupu pivní kosmetiky. Výrobky si můžete prohlédnout, zkusit jejich vůni a až pak se rozhodnout zda je pro vás zrovna tím pravým.

V sortimentu obchodu naleznete: výčepní zařízení, pivní kosmetiku, pivní literaturu, reklamní předměty pivovarů a další pivní sortiment. Novinkou v sortimetu obchodu Svět-piva.cz je nabídka speciálních piv, které je možno zakoupit pouze v kamenné prodejně. Na výběr máte piva nejen klasické chuti, ale ochutnat můžete také netradiční pivní příchutě, jaké v sobě skrývá jahodové nebo višňové pivo.

Navíc pro první zákazníky máme připraven drobný dárek k nákupu. Přijďte se podívat do nově otevřených prostor. Dýchne na vás pivní pohoda a nepřeberné množství výrobků, které se točí okolo piva. Pokud vámi vybrané zboží nebudeme mít zrovna skladem, není pro nás problém do pár dnů zboží doručit na prodejnu, či vám jej rozvozem po Brně přivést až k vám domů.

Zdroj: Nazeleno.cz | Tisková zpráva


Osem pív v jednom pohári? To nie je nový druh miešaného nápoja, ale slovenský ustanovujúci rekord, ktorý sa nedávno pivovarníkom podaril. Poukazuje na rôznorodosť vlastností, farieb a chutí značiek pív z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar. Vďaka správne „narezanému“ pivu sa tak mohli kochať pohľadom na „prúžkovaný“ pohár zlatého moku.

Iniciátorom a hlavným aktérom pokusu bol obchodný sládok Pivovarov Topvar, a.s., Ján Píry. Dennodenne sa točí okolo chmeľu, sladu a kvasiniek, ale jeho práca je aj o komunikácii s ľuďmi – manažérmi predajní a reštaurácií, barmanmi a výčapníkmi. Práve oni sa často pýtajú na chuťové rozdiely medzi značkami či vhodnosť servírovania konkrétneho piva k pokrmu. Rozhodnutie ukázať im chuťovú a farebnú jedinečnosť teda prišlo spontánne.

Foto

Na prvý pohľad to možno vyzerá jednoducho, ale za týmto pokusom treba vidieť okrem dávky zručnosti aj teoretické znalosti. Napríklad o tom, v akom poradí treba "ukladať" pivo do jedného pohára tak, aby sa jednotlivé značky nespojili, ale vytvorili oddelené vrstvy,“ vysvetľuje Ján Píry. Ostatní členovia tímu mali počas pokusu na starosti správne chladenie piva, kontrolovali jeho penu a, samozrejme, i povzbudzovali svojho hlavného aktéra.

Pre dosiahnutie prúžkovaného efektu sa pivovarníci rozhodli použiť 4 svetlé, 1 polotmavé a 3 tmavé pivá. Tri druhy pochádzali z fliaš, zvyšných päť bolo čapovaných. Jednalo sa o značky Pilsner Urquell, Šariš, Velkopopovický Kozel, Šariš Red, Gambrinus, Topvar a Birell z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. a značku Master z portfólia sesterskej spoločnosti Plzeňský Prazdroj. Tým, že pivá sa vzájomne nemiešali, boli vizuálne rozlíšiteľné a ustanovujúci slovenský rekord bol platný. Pivovarníci obdržali Certifikát z Knihy slovenských rekordov.

Naše značky ľudia veľmi dobre poznajú a vychutnávajú si ich pri rôznych príležitostiach. Som rada, že sme im ich predstavili aj takouto netradičnou a zaujímavou formou prostredníctvom ustanovujúceho slovenského rekordu,“ uviedla hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar, Zuzana Lošáková. „To, že sa 8 pív v pohári vzájomne nepremiešalo, zároveň poukazuje na rôznorodosť značiek a na to, že každá z nich je unikátna,“ dodala Z. Lošáková.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný Mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Birell.

Zdroj: Mediálne eTrend.sk


Kenneth Hansen (29) se stal mezinárodním manažerem Trade Marketingu značky Pilsner Urquell v Evropě a bude nově odpovědný za marketing této značky ve všech evropských zemích, kam se plzeňský ležák vyváží.

Foto

Jsem opravdu velmi potěšen. Pilsner Urquell je jednou ze čtyř klíčových světových značek společnosti SABMiller. Spotřebitelům přináší něco natolik ryzího, autentického a originálního, že ho nelze srovnávat s žádným jiným pivem na světě. Stejně jako Pilsner Urquell, i já odmítám zkratky a kompromisy, a věřím, že moje zkušenosti podpoří dokonalost zahraničního trade marketingu Pilsner Urquell,“ říká Kenneth Hansen.

Kenneth Hansen pochází z dánské Kodaně, kde absolvoval Niels Brock Copenhagen Business School.

Před příchodem do firem společnosti SABMiller působil několik let jako marketingový koordinátor u Taster Wine A/S, největšího dánského dovozce a distributora prémiových vín, koňaku a šampaňského. Mezi mnoha prémiovými značkami šlo například o Ruinart Champagne (LVMH Group) a Domaine Barons de Rothschild (Lafite).

Poté přešel k marketingu piva. Nejprve pracoval ve firmě TheoBrands A/S, distribučním partnerovi piv společnosti SABMiller Europe Import Markets v Dánsku. Zde plánoval, řídil a koordinoval marketingové aktivity čtyř světových značek společnosti SABMiller (Grolsch, Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro a Miller Genuine Draft) na dánském trhu.

Od dubna 2010 působí Kenneth Hansen přímo ve společnosti SABMiller a od května 2010 se už plně věnuje výhradně marketingu značky Pilsner Urquell v exportním oddělení Plzeňského Prazdroje. Ve své poslední pozici byl odpovědný za mezinárodní aktivace značky Pilsner Urquell v Evropě.

Kenneth Hansen je svobodný, hovoří plynně anglicky, domluví se i španělsky a německy. Ve volném čase se nejraději věnuje běhu a fitness aktivitám.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Březňák 66,4 výčepní 6,90 Kč (Kaufland) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Heineken Krušovice (Pivovar Velké Březno) do konce trvanlivosti: 170 dní složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 4,1 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,85 % extrakt původní mladiny: 9,63 % (je to tedy původní „devítka“) celkový dojem z degustace: Velmi dobré vyvážené pivo s dobrou pitelností.

Klasik 58,3 výčepní 6,90 Kč (Billa) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden prodává: Plzeňský Prazdroj do konce trvanlivosti: 179 dní složení: voda, ječné slady, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,8 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,8 % extrakt původní mladiny: 8,7 % (je to tedy původní „osmička“) celkový dojem z degustace: Dobré pivo se slabší plností a dobrou pěnivostí.

Schwarzenberg 10 55,1 výčepní 6,90 Kč (Kaufland) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden prodávající: K Brewery Trade do konce trvanlivosti: 138 dní složení: voda, ječný slad, chmelové produkty, upravený chmel deklarovaný obsah alkoholu: 4,0 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,2 % extrakt původní mladiny: 10,2 % (je to tedy pravá „desítka“, jediná v celém testu) celkový dojem z degustace: Příjemné, osvěžující, dobré pivo s velmi dobrou barvou a pěnou.

Argus Pivo Premium 51,3 výčepní 6,90 Kč (Lidl) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden na obale pouze Lidl ČR do konce trvanlivosti: 178 dní složení: voda, ječný slad, chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 4,1 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,0 % extrakt původní mladiny: 9,7 % (je to tedy původní „devítka“) Celkový dojem z degustace: Osvěžující, lehce nakyslé pivo, s drsnou hořkostí.

Bertold Světlé výčepní pivo 49,9 výčepní 6,50 Kč (Albert) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Holba, vyrobeno pro Ahold země původu: ČR do konce trvanlivosti: 58 dní složení: voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant kyselina askorbová deklarovaný obsah alkoholu: 4,2 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,1 % extrakt původní mladiny: 9,6 % (je to tedy původní „devítka“) Celkový dojem z degustace: Dobré osvěžující pivo s drsnou hořkostí.

Deep Pivo 49,9 výčepní 5,90 Kč (Lidl) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden, na obale pouze Lidl ČR do konce trvanlivosti: 137 dní složení: voda, ječný slad, chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 4,0 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,8 % extrakt původní mladiny: 9,7 % (je to tedy původní „devítka“) celkový dojem z degustace: Lehce nevyvážené pivo s oxidační vůní a chutí, stabilní pěnou a dobrou barvou.

Světák Originál 42,8 lehké 4,90 Kč (Billa) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: pivovar Holba Hanušovice do konce trvanlivosti: 15 dní složení: voda, ječné slady, glukózový sirup, chmelové produkty, antioxidant kyselina askorbová deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,1 % extrakt původní mladiny: 7,7 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Pivo s nízkým řízem, nevyváženou hořkostí a nestabilní pěnou.

Servus Original Pils 34,8 výčepní 6,98 Kč (Interspar) body skupina piva cena (obchod) přepočítaná na 0.5 litru

výrobce: Made in EU, European Food Rumunsko do konce trvanlivosti: 15 dní složení: voda, slad, kukuřice, chmel deklarovaný obsah alkoholu: 4,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,6 % extrakt původní mladiny: 9,8 % (je to tedy původní „devítka“) celkový dojem z degustace: Nevyvážené až nepitelné pivo s nízkou hořkostí a silným řízem. Označení „Pils“ klame spotřebitele, není sice patentově chráněno, ale používá se pro ležáky plzeňského typu.

Staročech 32,7 výčepní 5,90 Kč (Penny Market) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Nymburk do konce trvanlivosti: 23 dní složení: pitná voda, ječný slad, chmel, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,4 % extrakt původní mladiny: 8,5 % (je to tedy původní „osmička“) celkový dojem z degustace: Nezajímavé, podprůměrné pivo s prázdnou, starou chutí. Před dvěma měsíci mohlo být lepší.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


ARO světlé pivo 54,8 lehké 5,90 Kč (Makro) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Zubr Přerov do konce trvanlivosti: 56 dní složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant E300 deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,2 % extrakt původní mladiny: 7,7 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Příjemně osvěžující pivo.

Primus 54,2 výčepní 6,90 Kč (Penny Market) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden prodává: Plzeňský Prazdroj do konce trvanlivosti: 163 dní složení: voda, ječné slady, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 4,2 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,0 % extrakt původní mladiny: 8,7 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Dobré pivo se slabou plností, malým řízem a nevýraznou vůní.

Světlé Pivo výčepní 53,5 výčepní 5,90 Kč (Lidl) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden na obale pouze Lidl ČR do konce trvanlivosti: 158 dní složení: voda, ječný slad, chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 3,7 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,3 % extrakt původní mladiny: 8,5 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Dobré pitelné a osvěžující pivo s oxidační chutí a esterovou vůní.

Sládkův Měšťan 43,9 lehké 6,70 Kč (Tesco) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovary Staropramen do konce trvanlivosti: 93 dní složení: voda, ječný slad, ječmen, maltózový sirup, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,2 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,1 % extrakt původní mladiny: 7,3 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Příjemné, osvěžující pivo s nízkou plností.

Ambrosius Special 43,1 lehké 5,90 Kč (Kaufland) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Holba, prodávající Kaufland složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant E300 do konce trvanlivosti: 71 dní deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,1 % extrakt původní mladiny: 7,6 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Drsné nevyvážené pivo, vzhled a vůně lepší než chuť.

Postřižinské výčepní světlé 43,1 výčepní 5,90 Kč (Norma) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Nymburk do konce trvanlivosti: 10 dní složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,6 % extrakt původní mladiny: 8,8 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Nízká pěnivost, slabý zákal. Osvěžující pitelné pivo s lehkou oxidační chutí, které mohlo být před dvěma měsíci mnohem lepší.

Grešlák 32,2 výčepní 6,90 Kč (Tesco) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Nymburk do konce trvanlivosti: 24 dní složení: pitná voda, ječný slad, chmel, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,4 % extrakt původní mladiny: 8,4 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Nedostatečné pivo s nízkou pitelností a slabou nestabilní pěnou.

S-Budget Pivo Sör 24,0 neuveden* 6,98 Kč (Interspar) body skupina piva cena (obchod) přepočítaná na 0.5 litru

* v češtině jen „pivo“, v ostatních jazycích označeno jako light, leicht, tedy lehké prodávající: Spar ČR, vyrobeno v Rumunsku do konce trvanlivosti: 22 dní složení: voda, ječný slad, ječmen, výtažek z chmele deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4 % extrakt původní mladiny: 7,7 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: S pivem nemá téměř nic společného.

Olivětínský novic 23,9 výčepní 5,90 Kč (Tesco) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Broumov do konce trvanlivosti: 40 dní složení: pitná voda, ječný slad, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant E300 deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 2,9 % extrakt původní mladiny: 8,4 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Nevyvážené, prázdné, nepoživatelné, má zákal a nechutná jako pivo. Obsah alkoholu neodpovídá, je o víc než půl procenta nižší, než uvádí výrobce.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Dovoz piva se ztrojnásobil

[středa, 16. březen 2011]

Zvýšení spotřební daně zvedlo ceny piva. Řetězce začaly vozit levné pivo z ciziny. Ze zemí, kde pivo „moc neumějí“.

Zní to docela paradoxně, ale budeme se s tím muset smířit. Do České republiky, světové pivovarské velmoci, se dováží pivo ze zemí, které by se od ní mohly učit. Z Polska, Rumunska nebo Maďarska, tedy z oblastí, které se donedávna ve statistikách dovozů vůbec nevyskytovaly.

Čím to?

Příčiny vidí pivovarníci ve zvýšení spotřební daně na začátku loňského roku, které zvedlo ceny piva. Aby hypermarkety mohly zákazníkům i dále nabízet alespoň jednu značku piva za stejně nízkou cenu jako dosud, musely se poohlédnout i jinde než v Česku. „Řetězce tlačí pivovary do levných piv a ty už jim to mnohdy odmítají. Takže to zkoušejí v zahraničí,“ říká Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Především v zemích, které pivo „moc neumějí“, jak ukázal i tento test MF DNES.

Dříve se vozila jen piva, která české pivovary nevaří

Zahraniční piva se do Česka dovážela i v minulosti, ale většinou jen taková, která doplňovala nabídku tuzemských pivovarů. Piva z tradičních pivních zemí, jako je Belgie, Velká Británie, Německo či Rakousko, se svým charakterem liší od české produkce, takže jsou pro pivaře zajímavým obohacením. Jsou také výrazně dražší. A navíc se vozila v množství, které představuje roční produkci jednoho středně velkého tuzemského pivovaru.

Situace se však loni výrazně změnila. „Donedávna se k nám dováželo tak 200 až 300 tisíc hektolitrů piva, loni už to byl téměř milion,“ říká Jan Veselý. Výmluvně to ukazuje statistika Českého svazu pivovarů a sladoven (viz tabulka Dovoz piva...).

Pivo se nakupuje už i v Rumunsku

V roce 2008 se do Česka dovezlo celkem 321 000 hektolitrů piva, loni už to bylo třikrát víc - celkem 999 tisíc hektolitrů.

Dovoz z Polska se za poslední dva roky zvýšil více než třikrát. Nově na seznamu dovozních zemí přibylo Rumunsko.

Léta jsme byli zvyklí pít jen piva z ,pivovarských‘ zemí, které mají kvalitní produkci. Ale v posledních letech masově narostl dovoz ze zemí, kde by si pravověrný pivař pravděpodobně pivo nekoupil,“ komentuje situaci Jan Veselý ze svazu pivovarů.

Odkud je? Z Evropy

Problém je, že u některých piv se zemi původu nedozvíme. Například na pivech, která nabízejí obchody Lidl, ještě před časem bylo uvedeno „vyrobeno v Polsku“ nebo jen „made in EU“, na těch, která jsme testovali, už je podepsán jen Lidl Česká republika. Kdo vyrábí piva Deep, Argus a Pivo, odmítl řetězec prozradit. „Domluvili jsme se, že v tuto chvíli nebudeme výrobce sdělovat. Mohu jen říct, že je to český výrobce. Nejsou to piva z Polska,“ odpověděla tisková mluvčí Lidlu Sandra Kipeťová na přímou otázku MF DNES.

Všechny ostatní řetězce výrobce svých značek (Ambrosius je značka Kauflandu, značku Bertold prodává Albert, ARO nabízí Makro, v Tesku je Grešlák) uvádějí.

Se značením cizích piv je ještě jeden zádrhel. Česká pivní legislativa není harmonizovaná s evropskými předpisy, takže se u nich můžete setkat s úplně jinými údaji než u českých. Třeba u rumunského piva S-Budget jsme nenašli údaj, zda jde o pivo lehké nebo výčepní, který je u tuzemských piv povinný.

Požadavky na označování musí splňovat výrobky původem z ČR a také výrobky z třetích zemí. Nemůžeme toto označení vyžadovat u výrobků pocházejících z Evropské unie,“ uvádí Petra Hoferková ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Pivaři se mění

Produkce piva v České republice klesá. Přesná čísla budou zveřejněna v příštím týdnu, ale odhady ukazují na osmiprocentní propad výroby oproti loňskému roku.

Zajímavé jsou i změny v zastoupení druhů piva. Pivovary stále vyrábějí nejvíce výčepního piva (59 procent, ležáků 35 procent), ale zájem se paradoxně - vzhledem k ekonomické krizi a zvýšeným cenám piva - přesunuje k silnějším pivům. Výstav ležáků stoupl oproti předchozímu roku zhruba o tři procenta, zatímco u výčepních o tři procenta klesl. „Poklesla i výroba lehkého piva, právě zásluhou toho, že obchodní řetězce začaly dovážet levná piva ze zahraničí,“ říká Jan Veselý.

Dovoz piva do České republiky

země 2008 2009 2010

Polsko 160 134 521

Rumunsko 0 0 0,5

Maďarsko 18 25 161

Slovensko 2 107 183

Německo 57 27 68

Belgie 15 9 15

Rakousko 42 21 34

V. Británie 0,6 0,2 0,7

Dovoz celkem 321 339 999

Poznámka: v tisících hektolitrů

Zdroj: Český svaz pivovarů

999 tisíc hektolitrů piva se loni dovezlo ze zahraničí. V roce 2008 to bylo třikrát méně - 321 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Pivo je na rozdíl od vína určeno k rychlému vypití. Čím delší doba uplyne od výroby, tím horší má chuť. Pivo, které sjelo z výrobní linky před týdnem, není chuťově stejné jako to, které si otevřete po půl roce. V pivu jsou látky, které podléhají oxidaci. I v zavřené lahvi.

Proto odborníci říkají: Pivo pijte co nejčerstvější. „Pivo je nápoj živý, který stejně jako lidé stárne, a oxidační či starou vůni lze přirovnat k vráskám, jež se dříve či později objeví. Proto nejlepší pivo je čerstvé pivo.“ dozvěděla jsem se ze stránek jednoho pivovaru. Dobrá, budu si kupovat jen pivo čerstvé.

Jak se ale dozvím, kdy je ještě čerstvé, když na něm nenajdu datum výroby? Na každé lahvi stojí datum, dokdy ho mám vypít, ale ne kdy bylo vyrobeno. Před týdnem? Před měsícem? Před půl rokem? To vědí jen v pivovaru. Já netuším, jestli vyrábějí pivo, které má záruku tři měsíce, nebo rok.

Pravda, ani u jogurtů nenajdu datum výroby (pokud ho tam výrobce nedá dobrovolně), ale tam mám přece jen jasněji, jogurt leží po celou dobu v chladicím pultu. Zatímco u piva nevím, jestli se basy náhodou nevyhřívaly na nějakém dvorku, kam přes den praží slunce a v noci je pod nulou.

Pivo by mělo ležet v chladu a ve tmě, protože světlo mu škodí. Proč tedy není na lahvi napsáno „Skladujte při teplotě do 10 °C“, jako je to právě u zmíněných jogurtů?

Obchodníci by museli skladovací teploty respektovat, takhle nemusí nic. Nikdo je nebude pokutovat, i když nechají pivo na slunci, protože žádný předpis jim to nezakazuje. Bohužel dnešní předpisy jsou takové. Pomáhají víc výrobcům a obchodníkům než spotřebitelům.

Alespoň jedna dobrá zpráva: Zjistila jsem, že u některých piv se dá datum výroby vyčíst z čísla šarže. Například u piv, která vyrábí Plzeňský Prazdroj. Když na lahvi najdete „LA2021“, znamená to, že pivo bylo stočeno 21. ledna. Datum výroby je totiž „zakódováno“ v posledním trojčíslí. Ukazuje pořadové číslo dne od počátku roku. Když tam najdete LA2365, z linky sjelo 31. prosince.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Propadák z Rumunska i z Česka

[středa, 16. březen 2011]

Otestovali jsme piva do sedmi korun. Výsledek? Velké rozdíly v chuti i kvalitě. Můžete si koupit velmi dobré pivo i mok, který nemá s pivem nic společného.

Jaká jsou piva, která si můžete v hypermarketu koupit levněji než limonádu - za pět až sedm korun? Velmi dobrá i naprosto nepitelná.

Ukázal to test 18 piv, která hodnotilo 18 odborníků. Čtyřicetibodový rozdíl na stobodové stupnici mluví za všechno. S takovým výsledkem dopadla degustace, kterou uspořádala MF DNES v Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), kde piva také podrobili analýzám.

Do sedmikorunového limitu se nám vešla jak piva lehká, tak výčepní, tedy od sedmičky po desítku. Vítězem testu se stal Březňák z Velkého Března. Z lehkých piv nejlépe dopadlo ARO z pivovaru Zubr.

Ze všech testovaných se výrazně vymykala dvě rumunská piva v PET lahvích z Intersparu.

S pivem nemá téměř nic společného“, tak označila porota S-Budget. „Nevyvážené až nepitelné,“ řekla o pivu Servus, které je označeno jako Original Pils, tedy výrazem, který je na celém světě synonymem pro ležáky plzeňského typu.

Kromě dvou zahraničních piv špatně dopadl i Olivětínský novic pivovaru Broumov. Měl nižší obsah alkoholu, než uvádí na etiketě, a propadl i při degustaci. „Tohle pivo dodáváme do Teska a ještě jsme neměli ani jednu reklamaci,“ reagoval majitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Piva stárnou rychleji, než se stačí prodat

Pro někoho může být překvapením, že pivo může být staré ještě dřív, než dospěje do konce doby trvanlivosti určené výrobcem. Piva, která se víc blížila ke konci této doby, dopadla v chuti vesměs špatně. Hodnotitelé jim vyčítali oxidační vůni i chuť. „Při stáčení zůstane vždycky v hrdlu lahve nějaký kyslík, a pokud je dlouhou dobu v kontaktu s pivem, které navíc není skladováno za ideálních podmínek, tak oxidovat může. V pivu jsou oxidačně labilní látky,“ vysvětluje Karel Melzoch z VŠCHT, jak je možné, že může zoxidovat pivo v zavřené lahvi.

Co to je lehké pivo?

Nízkostupňová piva mají určitě své místo na trhu. První důvod je „zdravotní“ - lehké pivo nezatěžuje zbytečně organismus cukry a alkoholem. Druhý je čistě ekonomický - snaha nabídnout zákazníkovi co nejlevnější pivo. Je jasné, že za tak nízkou cenu nemůže pivovar dělat zázraky. Musí šetřit na surovinách i technologii. „Především na surovinách. Ta piva jsou surogovaná, tedy vyrobená s použitím náhražek sladu,“ říká Karel Melzoch.

Ušetřit se dá také na chmelu. „K výrobě piva nepotřebujete chmel, stačí jen chmelový extrakt. Tím se však snižuje obsah hořkých látek,“ vysvětluje ředitel společnosti K Brewery Trade Jiří Faměra. „To se dá zase vyrovnat chmelovými preparáty, které jsou upravené tak, aby zvyšovaly vjem hořkosti.“ Může to být například známý tetrahop, tedy chemicky upravený chmelový extrakt, který zároveň vylepšuje i pěnu.

Rumunská piva jsou úplně jiná

Co ukázaly analýzy? Především velký rozdíl mezi českými a zahraničními pivy. Obě rumunská piva jsou velmi hluboko prokvašená, mají velmi nízký zbytkový extrakt a velmi nízký obsah polyfenolů. Přeloženo do laické řeči to znamená, že mají nižší plnost, jsou tedy chuťově prázdná, mají slabou hořkost, ale vyšší obsah alkoholu.

Snad jediným pozitivem je fakt, že nepodléhají tak rychle stárnutí. Jsou totiž prokvašena tolik, že v nich nezbylo nic, co by mohlo způsobit změnu chuti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Hana Večerková


Hodnocení charakteristických vlastností piva a jejich zvláštností na slovo vzatými odborníky, kteří budou zároveň sami hodnoceni.

Již po druhé pořádá Doemens Academy mistrovství pivních sommeliérů. Zájem o tento podnik byl nevídaný a již od počátku roku je zcela obsazený.

Víkendová akce proběhne od 8. do 10. dubna 2011 a účastní se jí na 50 pivních sommeliérů, kteří svoje vzdělání absolvovali na půdě akademie Doemens nebo jsou členy svazu pivních sommeliérů. V Rakousku, v obci Anif u Salzburgu, bude porotou, po celodenním soutěžení, vybráno celkem šest finalistů. Vybraní účastníci budou nakonec ve veřejném finále bojovat o hlavní výhru a hodnotné ceny věnované sponzory za účasti hostů a médií.

Porota bude složena z představitelů akademie Doemens, svazu diplomovaných pivních sommeliérů, časopisu Brauwelt, několika pivovarů, svazu rakouských pivovarníků a zástupců časopisu Feinschmecker. Hlavním sponzorem bude pivovarská skupina Garth-Haas, vedle ní i společnost Sahm, sladovna Weyermann, Frerien Bauer a samozřejmě i německý, bavorský, švýcarský a rakouský pivovarský svaz.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Budějovický Budvar uvedl do provozu modernizovanou linku na stáčení skleněných lahví. Investice za 140 milionů má zvýšit výkon linky přinést finanční úspory. Umožní rovněž dodávat na trh zcela nové formáty hromadného balení lahví.

Linku dodaly společnosti KHS, SSI Schäfer a Mead WV. Zprovozněna byla po dvoutýdenní montáži a 14 dnech zkoušek. Skládá z kartonážního stroje, stroje na skupinové balení lahví, robota pro paletizaci hotových výrobků, ovíjecího stroje a systému pro automatickou dopravu do skladu.

Nová technologie zvýší výkon stáčecí linky, uspoří obalový materiál asi za 500 tisíc korun ročně a sníží i potřebu pracovních sil, neboť zařízení prakticky nevyžaduje lidskou obsluhu,“ sdělil vedoucí oddělení techniky a energetiky Budvaru Dalibor Čáp.

Protože lahvové linky pivovaru není možné vyřadit z provozu na dobu delší než 14 dní, probíhá již od roku 2005 postupná výměna strojů po etapách.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tobiáš Tvrdík


Humpolecký pivovar Bernard hodlá do budoucna omezit negativní vlivy trhu s obilím, jehož cena loni a letos kvůli špatné úrodě výrazně stoupla. Hodlá proto investovat jedenáct až dvanáct milionů korun do nových sladových sil s cílem zvýšit skladovou kapacitu obilí, z něhož pivovar ve své sladovně v Rajhradě u Brna slad vyrábí.

Investovat budeme tak, abychom měli větší skladovou kapacitu a mohli lépe reagovat na vývoj cen obilí na trhu i na to, jaká budu sklizeň,“ řekl deníku E15 spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Možnost uskladnit více obilí je výhodná i proto, že za uskladnění u jiných subjektů se platí nájem.

Dalších zhruba 55 milionů korun chce pivovar investovat do nových přetlačných tanků, neboť ty původní pocházejí ještě z doby před dvaceti lety, kdy byl pivovar státním podnikem. Současně s tím hodlá Bernard posílit chlazení pivovaru, vybudovat novou sanitační stanici a přemístit filtraci. „Budeme investovat postupně podle toho, jak se budou vyvíjet naše prodeje a trh,“ dodal Bernard.

Další investice spočívá v rozšíření vodních zdrojů. Pivovar vyvrtal dva vrty s nadprůměrným množstvím vody a nyní jedná s městem o tom, že by ji mohl Humpolci dodávat za oboustranně výhodných podmínek.

Kampaň pivovaru odsuzuje policejní razii v České televizi Páteční razii Vojenské policie v České televizi odsuzuje pokračování reklamní kampaně pivovaru Bernard zaštítěné sloganem „Svět se zbláznil“. Zobrazuje po zuby ozbrojené maskované černě oděné vojáky, za nimiž ve studiu stojí reportérka s přelepenými ústy. Přes tři sta billboardů bude rozmístěno tento týden. V únoru se mimo jiné pivovar na plakátech opřel do lékařů vynucujících si vyšší platy.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Plzeňský Prazdroj se jako zodpovědný výrobce piva řídí přísnými etickými pravidly pro komerční komunikaci, která jdou nad rámec platných zákonů. O pravidlech, která pivovar uplatňuje v marketingové komunikaci, také informuje v pravidelných školeních své dodavatele. V prvních měsících tohoto roku Plzeňský Prazdroj proškolil 33 specialistů z 20 dodavatelských firem.

Školení odpovědné komunikace se týká všech dodavatelů marketingových služeb, reklamních a PR agentur, firem tvořících kreativní návrhy, konečné vizuály, TV reklamy, webové stránky apod.

Plzeňský Prazdroj se řídí striktními etickými pravidly při komerční komunikaci. Ta jdou často nad rámec platné legislativy, která upravuje marketing na alkohol. Pivo je českým národním nápojem, který je vyroben z nejlepších českých surovin a je čistě přírodní. Obsahuje ale alkohol, takže se na nás vztahuje řada zákonů, které říkají, co může naše reklama obsahovat. My jdeme ale ještě dál a jako odpovědný výrobce jsme si stanovili vlastní seberegulační kodex,“ objasňuje Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.

Reklama na piva Plzeňského Prazdroje v žádném případě není zaměřena na osoby mladší 18 let. Proto ani žádná osoba vystupující v reklamě jako konzument piva nesmí být nezletilá. Firemní seberegulace ale stanoví, že herci v reklamách musí mít nejméně 25 let a nesmí ani působit mladistvým dojmem. Plzeňský Prazdroj zveřejňuje reklamu na pivo pouze v médiích, programech nebo během událostí, u nichž je známo, že minimálně 70 % cílové skupiny tvoří dospělí. Všechny reklamní výstupy Plzeňského Prazdroje jsou navíc před konečným zveřejněním schvalovány jeho etickou komisí.

Cílem je, aby se veškeré komunikační a marketingové aktivity už od začátku připravovaly v souladu s našimi pravidly odpovědné komunikace. Vysvětlujeme našim dodavatelům nejen samotná pravidla, ale také důvody, proč se jimi řídí Plzeňský Prazdroj a proč je při práci pro nás musí respektovat i naši komunikační partneři,“ zdůraznila Drahomíra Mandíková.

"Pivo je součástí české kultury, hodně se ho u nás vypije a hodně se propaguje. Zřejmě i proto čeští pivovarníci pokročili v odpovědné komunikaci natolik, že některé principy jejich etického kodexu přešly i do kodexu reklamy. A je dobře, že Plzeňský Prazdroj jako lídr českého pivního trhu je hybnou silou i v oblasti odpovědné komerční komunikace. Každý segment, k jehož sdělením jsou regulátoři nebo veřejnost citlivější, by měl sám od sebe usilovat o maximální reklamní etiku, aby jako celek nebyl poškozován případnými stížnostmi na jednotlivé subjekty. Odpovědná komunikace v Plzeňském Prazdroji včetně vzdělávání dodavatelů proto má smysl a může být účinným příkladem pro ostatní," sdělil Ladislav Šťastný, výkonný ředitel Rady pro reklamu.

Školení zodpovědné komunikace pro komunikační agentury probíhá jednou za čtvrt roku pro nováčky, poté navazuje e-learnigový průběžný vzdělávací kurz. Protože Prazdroj má v portfoliu osm pivních značek, vzdělává stejným způsobem také řadu zaměstnanců. Obdobná interní i externí školení zodpovědné komunikace se provádějí napříč celou pivovarskou společností SABMiller, jejíž je Plzeňský Prazdroj součástí.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Kvalita točeného piva v gastronomii bude i v budoucnosti ústředním tématem. K vytvoření širokého povědomí o kvalitě je nezbytné sjednotit společný postup všech zúčastněných v této iniciativě. Nástroje pro prosazení moderního, hygienicky dokonalého čepování sudového piva jsou shrnuty v řadě opatření, která se musí plnit.

Vedle výčepní techniky a hygieny zařízení je důležitý i transfer know-how, který má v tomto případě největší význam. Pivovary by měly dobře komunikovat s výrobci zařízení a servisními partnery, vzájemně si poskytovat rady. Pivovary sdělují požadavky a předávají informace o tom, jak si představují kvalitu svých výrobků. V konečném důsledku je třeba přesně stanovit, co je nutné udělat pro její zachování.

I nadále platí, že je nezbytné prohlubovat znalosti o točeném pivu u všech osob, které mají na starosti jeho prodej. Přitom zde neopominutelnou roli hraje každý hostinský. Jeho povědomí o kvalitě rozhoduje, jestli bude točené pivo žádané. Mnoho úspěšných gastronomických provozů již předem ukazuje, jak může vypadat realizace tohoto úsilí. Důležitá je zejména snaha stále inspirovat své hosty a nadchnout je kvalitou svého čerstvého točeného piva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Také již netrpělivě vyhlížíte konec zimy? Rozlučte se s ní letos netradičně v irském stylu – oslavte svátek svatého Patrika stejnojmenným pivním speciálem, který pro vás v limitovaném množství připravili sládci z protivínského pivovaru.

Svatý Patrik je patronem Irska, obdobně jako je patronkou naší země svatá Anežka Česká. V angloamerických zemích jeho svátek připadá na 17. března, tedy na český svátek všech Vlastimilů.

Den svatého Patrika (Saint Patrick’s Day) je nejvýznamnější irský svátek. V minulosti měly oslavy tohoto světce ryze náboženský charakter, dnes jej lidé po celém světě slaví především hudbou, tancem a popíjením tmavého piva.

Právě proto připravila pivovarnická skupina K Brewery pro tento den tmavý pivní speciál s příznačným názvem Svatý Patrik, který byl vyroben v pivovaru v Protivíně. „V Irsku má tradici především stout - svrchně kvašené, mnohdy silné černé pivo, jehož historie sahá až do 18. století. Abychom všem pivním fajnšmekrům atmosféru bujarých oslav co nejvíce přiblížili, připravili jsme pro ně 14% černé pivo,“ uvádí Michal Voldřich, sládek protivínského pivovaru.

Připijte si tedy i vy se svými kamarády a blízkými Svatým Patrikem, svátečním černým speciálem o stupňovitosti 14,2 % a s obsahem alkoholu 5,3 %, které vás potěší sametovou, krémově hnědou pěnou a výraznou hořkostí, připomínající tradiční irská piva. Ochutnat jej budete moci 18. – 20. března ve čtyřech stovkách hospod a restaurací, mimo jiné také v těch zapojených do programu „Cesta pivních znalců“.

Svatý Patrik je po Velikonočním Krasličáku, Svatováclavském pšeničném speciálu a Čertovském speciálu již čtvrtým speciálním pivem pro sváteční příležitosti, který pivovarnická skupina K Brewery v posledním roce připravila. V přípravě svátečních piv společnost hodlá pokračovat i v budoucnu.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Svatý Patrik: pivní  lahůdka inspirovaná Irskem

S heslem Jen tsunami se nedá zastavit startuje novou billboardovou kampaň majitel pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

Foto

Výlepem stovek dalších aktuálních „bernardovských“ billboardů po celé republice zareaguje v příštím týdnu Rodinný pivovar Bernard svou svéráznou formou na dvojí bezprecedentní zásah Vojenské policie v České televizi. Na billboardu dělají v televizním studiu společnost sličné zprávařce s přelepenými ústy kukláči v černých overalech s hrozivými zbraněmi v rukou,“ popisuje vizuál nové kampaně tisková zpráva pivovaru.

Bernard přitom akcí sleduje více, než jen reklamu na své podnikatelské aktivity, když uvádí: „Společenská odpovědnost firem není jen o charitě. Ohradit se proti diktátu moci je povinností všech lidí, nejen zodpovědných podnikatelů.“ „Volba ‚zbraní‘ je na každém z nás, ‚oni‘ si taky servítky neberou. Teď to byla veřejnoprávní televize, ale co když příště vlna úřední zvůle dopadne na někoho, kdo se nemůže jen tak nahlas obrátit na veřejnost, na vládu a prezidenta,“ ptá se dále Bernard.

Pivovar již před nedávnem uvedl kampaň, kterou odsuzuje postup lékařských odborářů a LOK. „Zároveň tleskám těm odvážným ředitelům nemocnic, kteří přijmou všechny výpovědi a provoz nemocnic dokážou přesto zajistit,“ vysvětlil tehdy. Za jeden z nejmarkantnějších příkladů úřední zvůle z poslední doby Bernarda považuje postup Městského soudu v Praze, který nedávno prostřednictvím své vyšší soudní úřednice odmítl zaregistrovat nově zakládaný Nadační fond proti korupci s tím, že boj proti ní nepovažuje za veřejně prospěšnou činnost. „A to vše v době, kdy korupci skloňuje vláda a všechny politické strany ve všech pádech a většina lidí v republice již téměř rezignovala,“ upozorňuje Stanislav Bernard.

S poukazem na ničivé následky přírodní katastrofy v Japonsku Bernard říká: „Tsunami bohužel nezastavíš, ale lidské zvůli, ať už se zbraní nebo s tužkou ruce, je třeba se postavit. Lidi braňte se!

Zdroj: Česká média.cz


Krušovice se v loňském roce staly nejúspěšnější exportní značkou ze všech pivních značek společnosti Heineken Česká republika. Vývoz krušovického piva meziročně vzrostl o více než 6%. Tradičně se značce Krušovice dařilo především na ruském trhu, ale k posílení značky došlo i v dalších zemích, mimo jiné na Slovensku.

Velký vliv na posilování značky Krušovice na exportních trzích měla především změna exportního brandingu na jaře loňského roku, díky kterému došlo k silnému zviditelnění značky, jejž navíc podtrhla i silná komunikace a akce pro spotřebitele,“ konstatuje Kateřina Zemanová, Export Area Sales Manager pro značku Krušovice a další exportní značky z portfolia skupiny Heineken. Největší exportní odbytiště pro krušovické pivo stále představuje ruský trh, který zaujímá aktuálně 40% podíl z celkového objemu exportu této značky s meziročním nárůstem o téměř 6%.

Krušovice jsou však preferované v širokém měřítku - celkem se značka vyváží do 3 desítek zemí po celém světě.

Dalšími nejdůležitějšími trhy, kam se Krušovice vyvážejí, jsou již zmíněné Slovensko s 20% podílem, Německo s 15% podílem či Švédsko s podílem 6%. Právě ve skandinávských zemích se očekává v roce 2011 další rozšíření exportních aktivit značky.

Největší meziroční růst jsme zaznamenali na Ukrajině, kde došlo k nárůstu o více než 30%,“ shrnuje úspěchy značky Krušovice na zahraničních trzích Kateřina Zemanová.

Typickou ukázkou úspěšných akcí, kterými si značka Krušovice udržuje vysoké renomé v zahraničí, je tradiční Královský Festival Krušovice Mušketýr, který se letos v únoru uskutečnil v Rusku už posedmé. Po dobu 18 dní se ve vybraných ruských restauracích čepoval unikátní krušovický Mušketýr. Letos se takto prodalo téměř 2000 hektolitrů v 850 restauracích v Moskvě a dalších městech po celém Rusku. Festival již tradičně zahrnuje i soutěž, jejíž hlavní výhrou je zájezd pro dvě osoby do České republiky, zahrnující především návštěvu Královského pivovaru Krušovice a putování za skvělým krušovickým pivem spolu s objevováním české historie.

Krušovický pivovar je také oblíbeným turistickým cílem. Vloni jej navštívilo téměř třicet tisíc turistů ze zahraničí i z České republiky. „Skladba našich návštěvníků koresponduje s tím, kam pivovar svůj produkt vyváží,“ konstatuje Josef Helebrant, který má v Krušovicích návštěvnické programy na starosti. Průvodce exkurzí hostům přiblíží historii pivovaru a ukáže jim kromě výrobních prostor mimo jiné i yysvěcenou kapli přímo uvnitř pivovarského areálu. „Mezi hlavní lákadla prohlídky patří ochutnávky krušovického portfolia přímo v pivovaru. Turistům se líbí, že si mohou sednout a dát si pivo přímo v našem degustačním sále,“ říká Josef Helebrant.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


V pivotéce U Modrého lva poblíž Mendlova náměstí v Brně se na osmi metrech čtverečních rozkládají regály se 180 druhy piv. Obchůdek nabízí hlavně méně známá piva z regionálních pivovarů, která nejsou k sehnání v supermarketu.

Foto

"Specializujeme se na regionální značky. Kdo u nás hledá Gambrinus, neuspěje," popsal majitel pivotéky Jiří Wiesner. V nabídce jsou vedle lahví z českých a moravských pivovarů i pivní moky z Německa, Belgie a Slovenska. "Dováží se, jsou dražší," vysvětlil Wiesner. Zahraniční piva se prodávají od padesáti korun výše.

Levnější a oblíbenější jsou lahve s etiketami v češtině. "Dobře jdou na odbyt hořká, nepasterizovaná piva, jako je například Poutník," popsal Wiesner.

Při shánění piv se zapotí i samotný majitel. V Česku neexistuje centrální sklad, kde by byly všechny značky pohromadě. "Obtelefonováváme a objíždíme velkosklady. Přesto se ještě najdou i domácí piva, která nám v nabídce chybí," říká Wiesner.

Některé malé pivovary totiž stáčejí piva do PET lahví či je sudují. "Ale pivo v plastu má krátkou záruku a velké sudy by se sem nevešly," vyjmenoval Wiesner.

Pokud by ale zákazník opravdu stál o nějakou značku, dokáže mu majitel vyjít vstříc. "Fungujeme i na objednávku," vysvětlil.

Nejčastěji u Wiesnera potkáte muže s proškrtaným seznamem. "Zkoušejí a hodnotí piva," popsal majitel obchůdku, za jehož kliku ale často prý zaberou i ženy. "Chodí sem ale hlavně pro dárky pro muže," usmál se Wiesner.

Zároveň ale upozornil, že některá piva mohou z regálu časem zmizet: "Buď se kupují málo, nebo se už objevila v supermarketu." Právě odlišit se od nabídky supermarketů je hlavním cílem pivotéky.

Oblíbené pivo nemohl sehnat, tak si založil pivotéku

Jiří Wiesner pivotéku v Křížové ulici založil loni v říjnu. Nejradši má totiž chotěbořské pivo, které ale v Brně k mání není. A tak se rozhodl, že pro sebe a své kamarády založí obchůdek s pivními specialitami. Jenže do obchůdku začalo najednou chodit hodně lidí.

A tak si Wiesner, který pracuje na hlavní úvazek v počítačové firmě, bezděky našel "vedlejšák" v pivotéce. Podnikat začal Wiesner v místě, kde dříve stála nejstarší hospoda v Brně - U Modrého lva. Stejně se jmenuje i pivotéka, kde je na osmi metrech čtverečních vyskládáno 180 druhů piva.

Zdroj: Brno iDnes.cz | Autor: Marek Homolka | Foto: Ondřej Surý


Každý korbel se musí pokřtít

[neděle, 13. březen 2011]

Sbírat lze všechno. Třeba korbely. Jan Maurer jich má 212.

Skleněné či keramické, ale všechny s víčky stojí vedle sebe seřazené v několika řadách na policích jednoho krumlovského bytu barevné půllitry jako jeden muž. Ovšem nenašli byste mezi nimi dva stejné, každý je originál.

Více než dvě stovky korbelů doposud shromáždil Jan Maurer z Českého Krumlova, který tyto masivní nádoby na pivo sbírá. Kromě nich má i několik tupláků, tedy litrových ozdobných nádob na pěnivý chmelový mok.

Jak se to seběhlo, že jste začal sbírat korbely?

První jsem dostal před 23 roky, kdy mi bylo 26 let. A sice na Vánoce u tchyně a tchána. Dodnes dobře vím, který korbel byl ten první, co jsem tehdy dostal. V sekretáři stojí mezi vystavenými nejlepšími kousky. Je to tento skleněný s cínovým víčkem a stále je to můj nejoblíbenější korbel.

Jak jste ty další korbely sháněl?

Začal jsem si je kupovat sám v Rakousku nebo Německu. Tenkrát tam vycházely dost draze, jeden stál kolem 40 marek, čili zhruba osm stovek za jeden kousek. Pak jsem je kupoval i v Česku, když jsem jezdíval se ženou na dovolenou. To jsme korbely kupovali, kde se dalo. Takže třeba také v Itálii, Polsku, Maďarsku a dalších zemích okolo. Hodně jich mám z Bavorska, mraky jich mám z Krumlova. Spoustu z nich mi sehnala manželka. Korbel z největší dálky, co mám, je z Kanárských ostrovů. A když jsem před nedávnem pracoval v Anglii, přivezl jsem si samozřejmě korbel i odtud.

Takže v rozšiřování sbírky stále pokračujete?

Pokračuji, ale teď už to není tak intenzivní, jako před deseti lety, kdy jsme hodně cestovali. Tehdy byla největší potíž sehnat korbel v italských Benátkách. Itálie je země vína – a sežeň tam pivní korbel. Až když jsme šli přes náměstí sv. Marka, spatřili jsme na nábřeží nějaký trh. Měli tam všechno možné od skleniček až po bůhvíco, ale korbel nikde. Už jsme byli na odchodu, když v tom jsem si všiml, že jeden prodejce má korbel položený pod pultem. Byl to obchodník, tak mi ho prodal. Myslím, že bych ho vyhandloval třeba i v Indii, ale tam mě to netáhne.

Jaký druh korbelů, kromě toho vůbec prvního, máte nejraději?

Nejvíc se mi líbí ty s cínovým víčkem. Korbely mám rozmanité. Skleněné, keramické, s plastickým povrchem, malované,jeden skleněný broušený. Jsou s výjevy z pivovarů – jak pivovarské koně rozvážejí pivní sudy, nebo jak v pivovaře zaměstnanci skládají dřevěné sudy. S obrázky měst, kde je velká tradice vaření piva, jako jsou Mnichov nebo Studgart či s pijatikou ve sklepích s pivními sudy. S obrázky zvířat, s loveckou tématikou, ale i s mnichy, protože mniši většinou v klášterech pivo vařili.

Bohatě zdobená jsou jejich víčka, často zakončená chmelovou šiškou. Tento korbel má víčko dokonce v kombinaci cínu a porcelánu. Na korbelu je výjev, jak do hnízda vysoko v horách přínášejí orli uloveného zajíce, korbel je zdobený dubovými větvičkami s žaludy. Nebo tento skleněný korbel znázorňuje čtyři roční období. Na tomto si je zase možno přečíst pivní otčenáš v němčině, mám i český. Zde na skleněném s vybroušenými tetřevy je i ryska, přesně označující půllitrovou míru.

Také své korbely používáte, nebo je máte jenom pro parádu?

Každý korbel se, jak se říká, musí pokřtít. Takže každý z nich měl v sobě jedno pivo, nalité z láhve. Jakmile byl korbel pokřtěný, umyl jsem ho a vystavil mezi ostatní.

A jak se z korbelu pije? Není to nešikovné, nepřekáží při pití jeho víčko?

Nepřekáží. Je to na zvyku. Víčko se musí palcem podržet a pak se z korbele krásně pije.

Co musí korbel mít, aby to byl korbel jak se patří?

Musí mít ouško a víčko. Jak nemá víčko, není to korbel, ale půllitr. Víčko má zřejmě proto, aby v něm pivo zůstalo déle kvalitní, nevyčáchlo a nevyčpělo.

Už se vám také podařilo nějaký korbel své sbírky rozbít?

To se mi stalo. Jednu polici jsem po pověšení dostatečně nazabezpečil a nevšiml si, že se s policí něco děje. Ale až po dlouhé době, snad až po roce od pověšení, se ta kratší polička na stěně v kuchyni sesunula. On korbel dost váží a když jich na polici stojí několik, tak už vydají. Police spadla a z deseti korbelů byla hromada střepů. Seděl jsem zrovna vedle u stolu. To byl rachot. Všechno to byly samozřejmě originály. Co se dalo dělat, ale příliš těžkou hlavu jsem si z toho nedělal, člověk to musí brát, že je to jenom věc.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz |Autorka: Zuzana Kyselová


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň