Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

říjen 2010

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv říjen 2010


Dobrá Niva bola jednou z prvých obcí v novodobej histórii Slovenska, v ktorej postavili malý pivovar. Možno to netušia ani najväčší vyznávači zlatistého moku. Vznikol už v roku 1994 pod názvom Dobrovar a pivo sa v ňom varí bez prestávky dodnes.

"Inšpiráciou pre nás bol prvý banskobystrický súkromný pivovar Perla, ktorý krátko predtým vybudovali nad starým Priorom," uviedol manažér Dobrovaru Ľubomír Švarc. Dobrovar postavili v objekte roľníckeho družstva, kde ešte v 80. rokoch uplynulého storočia bolo výpočtové stredisko. Najväčšie problémy boli ale s technológiou. "Dali sme ju postaviť Slovenským potravinárskym strojárňam v Bratislave ako prvý slovenský prototyp. Všetko ale nakoniec stroskotalo na finančných požiadavkách," spomína. Nakoniec tanky na varenie a kvasenie piva poskladali z domácich, českých a maďarských zdrojov.

Na začiatku varili tri druhy piva - svetlú desiatku a dvanástku i tmavú štrnástku. Postupom času, ako sa menili legislatívne podmienky, chute ľudí i samotné možnosti majiteľa, sa prispôsobovala aj technológia a receptúra.

Dnes varia jedenásťstupňový Dobrovar a plnia ho do sudov. Rovnaké pivo, avšak s pridaním kvasiniek, dávajú do 1,5litrových plastových fliaš. Zdroj vody je miestny, ktorý používa na pitie aj časť Dobronivčanov. Na kvalitu dohliada sládek Marián Chladný. Za mesiac uvaria asi 1500 litrov piva. Okrem výčapu, ktorý je súčasťou pivovaru, ho ponúkajú najmä na spoločenských akciách v okolí.

Zámerom majiteľa je ešte viac spopularizovať značku a rozšíriť letnú terasu nad výčapom, ktorá by prilákala v sezóne viac ľudí. "Našou veľkou nevýhodou je, že sme mimo hlavnej cestnej trasy Zvolen - Krupina. Štamgasti, ktorí o nás vedia, sa tu však aj napriek tomu pravidelne zastavia," dodal.

Zdroj: TASR.sk


Martina Karkošová kývla na nabídku Postřižinského pivovaru, i když pivo pít ještě nesměla.

Čerstvě osmnáctiletá Martina Karkošová získala minulý víkend na galavečeru v Žatci titul Vicemiss zlatého moku. Reprezentovala Postřižinský pivovar.

Martino, jak jste reagovala na nabídku pivovaru? V té době vám bylo ještě sedmnáct...

Prostě jsem to přijala. Pro mě je to zajímavá zkušenost. Podívat se do pivovaru, naučit se česat chmel, což umí v dnešní době jen moji prarodiče...

Jaké další disciplíny byly součástí soutěže?

Museli jsme se naučit točit pivo. Taky tam byla degustace, kdy jsme ze tří piv měli poznat to z našeho pivovaru. Další disciplínou byl tanec s korbelem na hlavě. Naštěstí ho měl na hlavě partner. V tom jsme skončili druzí. To vše bylo v rámci dočesné, zhruba dva měsíce před finálovým večerem.

A jak tedy vypadal samotný galavečer?

Nastoupili jsme ve svatebních šatech. Pak byla volná disciplína, v mém případě ohnivá show, potom promenáda v plavkách a nakonec vyhlášení výsledků.

Počítala jste s tak dobrým umístěním?

Tak v duchu jsem doufala, že třeba to třetí místo by to mohlo být. Druhé místo bylo překvapení. Byla tam velká konkurence ze strany dalších dívek.

Kam zařadíte tento svůj úspěch. Už jste bodovala i v jiných soutěžích krásy...

Tak asi úplně nejvýš. Miss Polabí, které jsem se účastnila, byla vlastně jen o části republiky, ale tohle byla celorepubliková soutěž.

Jaký byl váš vztah k nymburskému pivu před soutěží a po ní?

Předtím jsem o nymburském pivu prakticky nic nevěděla. Teď, když jsem ho ochutnala, zjistila jsem, že je rozhodně lepší, než ta masově vyráběná piva, třeba Gambrinus. Ty malé pivovary si na tom podle mě dávají víc záležet, než ty velké.

Kolik jste vypila nejvíc piv?

(smích) To opravdu nevím.

Dvě, šest, deset...

Tak asi tři.

Nabyla jste nové poznatky o pivu. Zajdete s kamarády někdy

na pivo?

Tak já jsem na pivo s kamarády zašla i před tou soutěží.

Dá se říci, že pivo patří mezi vaše oblíbené nápoje?

Tak to určitě.

A kdybychom řekli, že je nejoblíbenější, bylo by to přehnané?

To by bylo přehnané. Obecně alkohol zase až tolik nemiluju.

A co je tedy váš nejoblíbenější nápoj?

Čistá voda.

Jaká je odměna za umístění v této soutěži?

Poukaz do obchodu s optikou, drahý kámen v hodnotě pěti tisíc korun, osobní kosmetiku, autokosmetiku na auto, které nemám...

Jak naložíte se sudem piva, který jste dostala od pivovaru?

Uděláme s kamarády oslavu, kde se spotřebuje.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický


Martina Karkošová kývla na nabídku Postřižinského pivovaru, i když pivo pít ještě nesměla.

Čerstvě osmnáctiletá Martina Karkošová získala minulý víkend na galavečeru v Žatci titul Vicemiss zlatého moku. Reprezentovala Postřižinský pivovar.

Martino, jak jste reagovala na nabídku pivovaru? V té době vám bylo ještě sedmnáct...

Prostě jsem to přijala. Pro mě je to zajímavá zkušenost. Podívat se do pivovaru, naučit se česat chmel, což umí v dnešní době jen moji prarodiče...

Jaké další disciplíny byly součástí soutěže?

Museli jsme se naučit točit pivo. Taky tam byla degustace, kdy jsme ze tří piv měli poznat to z našeho pivovaru. Další disciplínou byl tanec s korbelem na hlavě. Naštěstí ho měl na hlavě partner. V tom jsme skončili druzí. To vše bylo v rámci dočesné, zhruba dva měsíce před finálovým večerem.

A jak tedy vypadal samotný galavečer?

Nastoupili jsme ve svatebních šatech. Pak byla volná disciplína, v mém případě ohnivá show, potom promenáda v plavkách a nakonec vyhlášení výsledků.

Počítala jste s tak dobrým umístěním?

Tak v duchu jsem doufala, že třeba to třetí místo by to mohlo být. Druhé místo bylo překvapení. Byla tam velká konkurence ze strany dalších dívek.

Kam zařadíte tento svůj úspěch. Už jste bodovala i v jiných soutěžích krásy...

Tak asi úplně nejvýš. Miss Polabí, které jsem se účastnila, byla vlastně jen o části republiky, ale tohle byla celorepubliková soutěž.

Jaký byl váš vztah k nymburskému pivu před soutěží a po ní?

Předtím jsem o nymburském pivu prakticky nic nevěděla. Teď, když jsem ho ochutnala, zjistila jsem, že je rozhodně lepší, než ta masově vyráběná piva, třeba Gambrinus. Ty malé pivovary si na tom podle mě dávají víc záležet, než ty velké.

Kolik jste vypila nejvíc piv?

(smích) To opravdu nevím.

Dvě, šest, deset...

Tak asi tři.

Nabyla jste nové poznatky o pivu. Zajdete s kamarády někdy

na pivo?

Tak já jsem na pivo s kamarády zašla i před tou soutěží.

Dá se říci, že pivo patří mezi vaše oblíbené nápoje?

Tak to určitě.

A kdybychom řekli, že je nejoblíbenější, bylo by to přehnané?

To by bylo přehnané. Obecně alkohol zase až tolik nemiluju.

A co je tedy váš nejoblíbenější nápoj?

Čistá voda.

Jaká je odměna za umístění v této soutěži?

Poukaz do obchodu s optikou, drahý kámen v hodnotě pěti tisíc korun, osobní kosmetiku, autokosmetiku na auto, které nemám...

Jak naložíte se sudem piva, který jste dostala od pivovaru?

Uděláme s kamarády oslavu, kde se spotřebuje.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický


Ve sklepě Martina Hromádky, kde jsou desítky lahví a soudků domácího piva, by se každý pivař cítil jako v ráji.

Foto

Z pohledu běžného pivaře jsem si dříve myslel, že doma si vaří pivo jen úplní zoufalci nebo podivíni. O jednom z nich jsem kdysi slyšel, na začátku své kariéry, kdy měl hluboko do kapsy, si doma vařil pivo frontman britské kapely Cure Robert Smith. A kdybych nepotkal Martina Hromádku z Mělníka, spojoval bych si domácí vaření piva s podivíny asi dodnes.

Přijď, budu doma vařit pivo,“ oznámil mi čtyřiatřicetiletý Martin. Takovou zkušenost jsem si nechtěl nechat ujít a v domluvený den jsem netrpělivě zvonil u jeho dveří. Zavedl mě do bytu, jehož kuchyně se změnila v alchymistickou dílu.

Vedle prázdného sudu stály plechovky s různými surovinami, v lednici čekaly pivní kvasinky a v konvici se ohřívala voda. Veškeré nástroje byly umyté a dokonce sterilizované. „To musí být. Kdyby se do piva během kvašení dostalo něco, co tam nepatří, zkazilo by se,“ vysvětlil důvody až přehnané čistoty.

Martin své první pivo uvařil před necelými třemi lety. „Původně jsem chtěl věnovat soupravu na domácí vaření piva tátovi k Vánocům, ale pak jsem si ji pořídil i pro sebe. Chtěl jsem to vyzkoušet. Navíc v hospodách moc velký výběr piv není,“ poznamenal.

Mezitím do sudu nalil koncentrát uvařeného a nachmeleného sladu, který postupně zaléval horkou vodou. Přísně však hlídal teplotu, aby nezničil přidané kvasinky, které budou během procesu kvašení měnit cukr v alkohol. „Tohle pivo bude trochu výjimečné a dražší, pokud bych však dělal obyčejné pivo, mohl bych se dostat i na tři koruny za půllitr. Ale nedělám to proto, abych dosáhl nějakých nízkých nákladů, chci, aby pivo bylo dobré,“ seznámil mě Martin s ekonomickou stránkou domácího pivovaru.

Zanedlouho se kuchyní linula vůně budoucího piva. V sudu se vytvořila charakteristická pěna, uzavřenou nádobu pak Martin přenesl do sklepa, kde bude při stabilní teplotě kvasit. „Můžeš s tím i různě experimentovat ohledně chuti. Sám jsem to dělával, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že je lepší, když experimentovat moc nebudu,“ přiznal s úsměvem Martin.

O dva týdny později, kdy se Martin chystal stáčet, jsem se vrátil na místo činu. Tentokrát mě vedl rovnou do sklepa. Na stole stál sud s vykvašeným pivem, na sušáku čekaly vymyté lahve. Nakonec jich naplnil sedmadvacet a navrch ještě pětilitrový soudek. „Týden až čtrnáct dní bude pivo ležet při teplotě, při které kvasilo, aby proběhlo druhé kvašení. Pak to přenesu do studeného sklepa. Čím déle tam bude pivo ležet, tím lépe. Na chuti je to pak znát,“ vysvětlil mi Martin.

A míříme do druhého sklepa, kde jsou na policích vyrovnané desítky lahví a soudků. Každá ze skupin je pečlivě opatřena názvem piva nebo datem výroby. To jsou piva, která čekají na své otevření. Nejeden pivař by se tu cítil jako v ráji...

Zdroj: Mělnický deník.cz | Autor a foto: Vilém Janouš


Plzeňský Prazdroj ozvláštní svou vánoční nabídku limitovanou edicí 15 000 lahví v retro designu, kterým se pivovar vrací do doby před sto lety. Z tehdejší éry čerpají inspiraci nejen etikety, ale také keramický uzávěr a především objem lahve, který pojme jeden litr moku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Hustá krémová pena, charakteristická chmeľová aróma a nezameniteľná horká chuť patrí k pivu Pilsner Urquell tak, ako dúšok tohto zlatého moku k výnimočným okamihom. Tohtoročné Vianoce si ho môžete vychutnať ako ozajstní znalci, z originálneho krígľa, ktorý nájdete vo vianočnom darčekovom balení Pilsner Urquell.

Po minuloročnom úspechu značka Pilsner Urquell opäť pripravila ideálny vianočný darček pre všetkých priaznivcov tohto svetlého ležiaka. „Ak chcete darovať výnimočnú chvíľu ako darček, nikdy to nebolo jednoduchšie. Stačí, ak darujete sviatočné balenie piva Pilsner Urquell,“ odporúča brand manažérka Pilsner Urquell Katarína Molnárová. Balenie obsahuje 7 pollitrových fliaš piva Pilsner Urquell a 1 originálny krígeľ Pilsner Urquell zdarma ako darček. Vianočné balenie Pilsner Urquell bude možné kúpiť vo vybraných obchodoch v mesiacoch november a december.

Foto

Pilsner Urquell je jedinečné české pivo s dlhoročnou tradíciou, charakteristickou vôňou a nezameniteľnou horkou chuťou. Je najvýznamnejším predstaviteľom vysoko chmelených, spodne kvasených pív a dalo meno celej kategórii piva plzenského typu. Spolu so značkami Topvar, Smädný Mních, Velkopopovický Kozel, Šariš, Gambrinus a Birell patrí do portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete SABMiller.

Zdroj: ETrend.sk | Tisková zpráva


Půvabná osmnáctiletá Martina Karkošová z Velimi reprezentovala na galavečeru Postřižinský pivovar a získala korunku vicemiss.

Druhé místo pro Postřižinský pivovar a Martinu Karkošovou v konkurenci jedenácti republikových pivovarů a krásných slečen, které je reprezentovali! To je výsledek víkendového galavečera, který se konal v Žatci pod názvem Miss zlatého moku.

Martina Karkošová dorazila tento týden do nymburského pivovaru, aby přijala oficiální poděkování od ředitele Pavla Benáka. „Děkujeme za báječnou reprezentaci a kromě jiných ocenění také přijměte poukaz na sud našeho piva,“ pogratuloval Benák úspěšné krásce.

A jak celá akce, které se zástupkyně Postřižinského pivovaru účastnila poprvé, probíhala? „Nejprve jsme se 3. září účastnily dočesné, kde jsme se učily česat chmel, točit pivo a další disciplíny,“ říká úspěšná dívka, které bylo v červenci 18 let.

Součástí hodnocení byla také degustace, při níž měly dívky poznat ze tří druhů piv to z „jejich“ pivovaru. „To bylo těžké, poznaly to jen tři dívky z celkových jedenácti, které se nakonec galavečera zúčastnily. Já jsem ho nepoznala,“ přiznává Martina.

Jenže jak je jasné podle výsledku, Martina měla silné další disciplíny při galavečeru, který moderoval v žateckém divadle Jan Čenský. „Přípravy začaly už v devět ráno. Samozřejmě se dělaly úpravy vizáže a dolaďovala choreografie. Samotný program začal v 19 hodin,“ popisuje finalistka, která je rodačkou z Kolína a dnes žije v nedaleké Velimi.

Na galavečeru ji doprovázel takzvaný patron, v našem případě sládek nymburského pivovaru Bohumil Valenta. „Dohlížel jsem na to, co bylo potřeba. Na rozdíl od jiných pivovarů my jsme si dívku vybrali a přivezli sami. Naštěstí Martina na naši nabídku kývla,“ říká spokojený sládek.

Vraťme se však do průběhu galavečera, který začal slavnostním nástupem ve svatebních šatech. „Nejdřív jsem si vyhlédla jedny, které mi nakonce nebyly. Pak už na mě žádné nezbyly, takže jsem měla svoje vlastní z tanečních, které jsem měla na věnečku.

Volnou disciplínou Martina přivádí v úžas i diváky při jiných soutěžích. Předvádí ohnivou show, kterou by měli mít možnost v jejím podání vidět také návštěvníci pivovarského plesu první únorovou sobotu. No a pak už „jen“ promenáda v plavkách a druhé místo bylo na světe.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický


Královský pivovar Krušovice spustil v říjnu novou kampaň, jejímž cílem je i nadále podporovat „pořádnou“ Desítku. Kampaň probíhá až do konce roku 2010 na radiu Blaník, Relax a Agara a využívá čtyři různé rozhlasové spoty, koncipované jako reportáž a image spot „Příběh krušovické Desítky“. Doplněna bude spotřebitelskou soutěží Václava Klouba, emeritního sládka Královského pivovaru Krušovice.

Smyslem kampaně je připomenout spotřebitelům novou krušovickou Desítku. Hlavním sdělení se zaměřuje na komunikaci tradice krušovické desítky, pro kterou byli v minulosti její konzumenti ochotni „přejít půl města“. Kampaň zahrnuje 30´ image spot představující staronovou Desítku, dále využívá 60´ spoty, připraveny jsou celkem čtyři verze.

Spoty jsou koncipovány jako rozhovory se sládky, a to jak se současným, Tomášem Kosmákem, tak s Václavem Kloubem, který v Krušovicích působil v sedmdesátých a osmdesátých letech“, říká Josef Danihelík, group brand manager značky Krušovice a dodává: „Pan Kloub si přesně pamatoval chuť piva, na kterou milovníci Krušovic vzpomínali. Proto jsme se rozhodli jej oslovit, stal se i součástí připravované kampaně“. Dvě verze rozhovoru jsou také připraveny s krušovickými výčepními a milovníky krušovického piva přímo v restauraci.

Spoty zdůrazňují jedinečnou chuť legendární Desítky, která chutná „jako tenkrát“ a má stupňovitost 10,2°. Kampaň doplňuje soutěž „Otázky Václava Klouba“. Ty jsou zaměřeny na vlastnosti správné poctivé Desítky. Soutěž bude, stejně jako kampaň, probíhat na rádiích ve středočeském regionu, tedy stanicích Blaník Relax a Agara. Po zodpovězení soutěžních otázek získají výherci pivní odměny.

Nová krušovická Desítka byla uvedena na trh v květnu letošního roku, současně došlo ke změně kompletního produktového portfolia Krušovic. Jeho součástí jsou nyní tyto značky: Mušketýr, Krušovický Ležák, Staročeský Malvaz a Černé. Změně portfolia předcházely rozsáhlé spotřebitelské průzkumy, ze kterých vyplynulo, že si spotřebitelé přejí návrat značky k tradiční receptuře z 80. let, kdy se krušovické pivo těšilo obrovské oblibě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva


Už žádné narážení sudů a ztráty při odčepování piva! Společnost Heineken Česká republika přichází s novou výčepní technologií pro tankové pivo, určenou i menším a středně velkým provozovnám. Jedná se o počítačem řízený systém tankového piva Orion s chlazenými dvěstěpadesátilitrovými nebo pětisetlitrovými tanky, který umožňuje obsluze vše jednoduše řídit přímo z výčepu, tedy z jediného místa.

Společnost Heineken Česká republika je jediným výhradním dodavatelem nové unikátní výčepní technologie pro tankové pivo – systému Orion – pro český trh. Díky Orionu může Heineken tuto kvalitu nabídnout i menším a středním restauracím,“ konstatuje obchodní ředitel společnosti Heineken Česká republika Jiří Daněk.

V současné době stále se zvyšujících požadavků konzumentů na kvalitu piva je systém tankového piva Orion ideálním řešením. Pro majitele restaurací a hospod přináší systém Orion také úspory při čepování piva – není totiž nutné žádné přerážení piva a díky tomu nedochází ke ztrátám. Systém navíc obsahuje automatický čistící modul, a tak zaručuje vyšší kvalitu piva a úspory při sanitaci výčepního zařízení. V neposlední řadě je úsporou také čepování piva z pivních tanků bez nutnosti použití tlačného plynu jako jsou C02 nebo směs dusíku a CO2. Systém umožňuje i dokonalejší kontrolu díky systému měření a on-line přístupu a v neposlední řadě spokojené zaměstnance, neboť jeho obsluha je vysoce komfortní, již není potřeba narážet a přenášet KEG sudy. Obsluhující personál spravuje celý systém přímo z baru a má všechny informace na jednom kontrolním panelu.

Systém Orion je určený pro všechny restaurace, hospody a bary, které vytočí mezi sto třiceti a čtyřmi sty hektolitry piva za rok, které se rozhodnou dlouhodobě spolupracovat se společností Heineken Česká republika“, říká Pavel Slavík, Channel manager On trade ze společnosti Heineken Česká republika. „Všechny restaurace, které budou tento systém tankového piva využívat, budou navíc marketingově podporovány například tím, že budou umístěny na webových stránkách značek Krušovice, nebo Starobrno, které informují o nejkvalitnějším tankovém pivu, jenž je mezi spotřebiteli dlouhodobě oblíbeno. Je totiž zárukou ještě lepšího pivního zážitku“, dodává Pavel Slavík. Pivo v tancích je nepasterované, vždy správně vychlazené a zachovává si ty nejlepší senzorické i kvalitativní vlastnosti. Každá provozovna s tankovým pivem je v silném konkurenčním prostředí gastronomie téměř každým konzumentem tou preferovanější.

U nás máme Orion asi půl roku,“ říká Jaromír Chmelař, provozovatelem Arena Sport-Baru v brněnské Hybešově ulici 21. „Zákazníci si kvalitu piva z tanku jednoznačně chválí, proti sudu je prý nesrovnatelná. Máme tady čtyři tanky po dvou stech padesáti litrech, které se doplňují z cisterny. Jinak vše řídí počítač – díky tomu má pivo přesně takovou teplotu, jakou má mít. Vyšší kvalitu piva zaručuje i sanitace pivního potrubí, prováděná podle toho, jak provoz potřebuje. Pivo našim zákazníkům skutečně chutná, od instalace Orionu se nám tak podařilo prodej navýšit asi o dvacet procent. Za dva dny vytočíme 250 až 300 litrů piva,“ dodává s úsměvem první postřehy k Orionu Jaromír Chmelař.

Systém Orion umožňuje ideální podmínky pro skladování piva, díky němu má totiž pivo větší trvanlivost i po naražení. Kromě jiného dochází díky využití systému Orion k další úspoře finančních prostředků - nedochází k vázání finančních prostředků provozovny v obalovém hospodářství. Jeho konstrukce je navíc velmi skladná a restauračnímu zařízení umožňuje značnou prostorovou úsporu. Instalace systému v Čechách i na Moravě byly již zahájeny a v tuto chvíli jsou v rámci Orion systému k dispozici pivní značky Krušovice a Starobrno, takže Orion cisterny můžete potkat v Praze, středních Čechách nebo v Brně a jeho okolí.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Ze soutěže MISS Zlatého moku si odváží cenu MISS sympatie 24 letá Jana Marešová, reprezentantka Holby Šerák. Úspěch je o to větší, že se jedná o „tuplák“, tedy dvojí vítězství za mimořádné sympatie, které dívka získala u hlasujících na internetu s 11 124 hlasy i v sms soutěži.

Slavnostní vyhlášení proběhlo v Městském divadle v Žatci v rámci Galavečera letošní Miss zlatého moku ČR. Vystoupení skupiny Bailamos s karnevalovým tancem Samba de Jandero předznamenalo slogan Galavečera: PIVO DNES PIJE CELÝ SVĚT! Pak už výborný a osvědčený moderátor večera Jan Čenský s noblesou uváděl hosty a finalistky soutěže. Po oficiálním zahájení předvedly dívky volnou disciplínu a nechyběla ani promenáda v plavkách. Jana Marešová doslova nadchla přítomné svým kouzelnickým vystoupením. Bravurně totiž vykouzlila půllitr plný piva, což ocenila nejen porota, ale i publikum. Navíc se dá předpokládat, že zvládat podobné kousky by jistě toužili i všichni příznivci ryzího piva z hor.

Po představení dívek a jejich patronů z pivovarů diváci shlédli filmové sestřihy plnění technických disciplín finalistek ze září v rámci žatecké Dočesné – ruční česání chmele, degustaci piva, jeho správné čepování i tanec s korbelem piva na hlavě, stejně, jako film z pobytu finalistek ve Spojených arabských emirátech, kde se na soutěžní večer připravovaly a pilovaly svoje volné disciplíny.

Dobročinný obsah dala soutěži sbírka s výtěžkem pro oběti letošních povodní v Ústeckém kraji. Za půl hodiny se na galavečeru vybralo 43.100 korun. Největší částkou přispěl rektor České zemědělské univerzity v Praze Prof. Jiří Balík, který tak získal pro svoji školu korunku vítězky. Vydařená sbírka byla pěknou tečkou za šestým ročníkem soutěže Miss zlatého moku ČR 2010.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Holandská pivovarnícka spoločnosť Heineken znamenala v 3. štvrťroku 2010 slabší ako očakávaný odbyt. Na príčine bolo nepriaznivé letné počasie a úsporné opatrenia, ktoré zaviedli vyspelé krajiny, aby znížili svoje dlhy.

Aj keď odbyt piva v Afrike, Latinskej Amerike a v Ázii v 3. kvartáli 2010 prudko vzrástol, celkový odbyt skupiny Heineken bol nižší ako v rovnakom období minulého roka pre pokles predaja na vyspelých trhoch.

Za tri mesiace do konca septembra Heineken predal 43,8 milióna hektolitrov piva. To je o 2,2 % menej ako v rovnakom období minulého roka, keď celkový odbyt dosiahol 46,9 milióna hektolitrov.

Tržby pivovarníckej skupiny však aj napriek tomu v 3. kvartáli vzrástli medziročne o 13 % na 4,62 miliardy eur, vďaka akvizícii mexického pivovaru Femsa. Ak by sa tento faktor nebral do úvahy, príjmy Heinekenu by v sledovanom období klesli o 2,1 %.

V auguste pivovar zverejnil údaje o hospodárení za 1. polrok 2010. Čistý zisk Heinekenu za obdobie január-jún dosiahol 695 miliónov eur a tržby 7,52 miliardy eur. Za celý rok očakáva medziročný nárast zisku o zhruba 10 %.

Informovali o tom agentúry Reuters a AP.

Zdroj: TASR.sk


Společnost Plzeňský Prazdroj odmítá v současné době komentovat cenovou politiku v souvislosti s chystaným zdražením piva, které oznámila společnost Pivovary Staropramen.

"Poslední změnu cen jsme provedli v lednu 2010, kdy jsme byli nuceni promítnout do cen zvýšenou spotřební daň a vyšší sazbu daně z přidané hodnoty. Tato změna cen negativně ovlivnila spotřebu piva, jak je běžné při zvyšování daní," řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. "Monitorujeme situaci na trhu, v tuto chvíli nebudeme otázku cen komentovat," dodal mluvčí.

Dvojka na trhu pivovarů, Staropramen, zdraží točené pivo v průměru o 50 haléřů. Ceny lahvového zatím zůstávají stejné. Staropramen tak zdraží od příštího týdne sudové pivo v průměru o 4,5 procenta.

Zdroj: Plzeňsko Regiony 24.cz | Mediafax


Bude pivo, bude i písnička

[úterý, 26. říjen 2010]

Když se radnici podaří obnovit provoz pivovaru, začne o něm Zvlášňý škola zase hrát.

Foto

Domažlické pivo, které dokonce ve svých písních opěvovala kdyňská kapela Zvlášňý škola, by se mohlo vrátit mezi pivaře. Domažlickým radním se totiž podařilo získat zpět pivovar, o který se soudili s pražským developerem.

V dohledné době chceme začít s přípravou přestavby na minipivovar, restauraci a kulturní centrum regionu. To vše by mělo stát zhruba sto milionů korun. Stavba by měla začít na jaře 2012,“ tvrdí starosta Domažlic Miroslav Mach. Město odstoupilo od smlouvy s pražskou společností, která poté město zažalovala kvůli neplatné výpovědi. Krajský úřad ale potvrdil její platnost a bývalý pivovar je nyní majetkem města.

Pivaři čekají

Domažlice byly sice stále majitelem pivovaru, ale podle smlouvy ho měly developerovi prodat za 7,23 milionu korun po ukončení přestavby, která ale nezačala. Radnice proto uhradí pražské firmě veškeré provozní náklady. Odmítá ale uhradit například nepoužitelný projekt. Obyvatelé Domažlic považují zrušení pivovaru a následné machinace s budovou za ostudu. „Manžel měl domažlické pivo moc rád. Myslím si, že obnova a přestavba na minipivovar by byla pro město přínosem. Tyhle malé pivovary jsou teď v módě, tak proč by nemohl fungovat i ten v Domažlicích?“ říká Marie Stuchlová.

Naproti tomu někteří ortodoxní pivaři nevzpomínají na domažlické pivo moc rádi. „Dobré pivo to rozhodně nebylo. Ochutnal jsem to snad dvakrát a vůbec mi k srdci nepřirostlo. Já jsem zkrátka zvyklý na klasiku z Plzně, ale občas si dám i pivo z některého rodinného pivovaru,“ dodává Martin Staněk.

Starosta mimo jiné potvrdil, že zachované technické vybavení v obnoveném pivovaru zůstane i poté, co se veřejnosti otevřou kulturní sály, galerie, muzeum i dvě restaurace s třemi sty místy. „Budova je v dobrém technickém stavu a vyměnit bude třeba jen střechu a hydroizolaci,“ míní autor studie Jiří Vorel. Kulturní blok, který bude součástí pivovaru, chce radnice vybudovat z dotací Evropské unie. Na pivovar s restaurací, která přijde s fasádami na 25 milionů korun, hledá investora.

A jak na domažlické pivo vzpomínají členové kapely Zvlášňý škola? „Rozhodně v dobrém. Vždyť jsme o tom hráli a spoustu domažlického piva jsme i vypili. Je škoda, že naše pivo zmizelo, a doufáme, že v dohledné době bude zase k dostání,“ říká baskytarista Jiří GO Mezník. „Pokud se radnici podaří provoz obnovit, tak tu písničku o domažlickém pivu začneme zase hrát. Možná uděláme i nějakou novou, ale tu starou rozhodně obnovíme. Jsme takoví místní patrioti a k naší muzice prostě pivo patří,“ slibuje Mezník.

Nejstarší v Evropě

Pivovar, který proslul hlavně pivy Radní a Purkmistr, nechal Plzeňský prazdroj uzavřít v roce 1996. Budova pivovaru zhruba z roku 1720 je památkově chráněna. Tradice vaření piva ve městě ale sahá až do roku 1341, takže domažlický pivovar je údajně jedním z nejstarších ve střední Evropě.

Podle historika Zdeňka Procházky je budova bývalého pivovaru jednou z technických památek, které ještě v Domažlicích zůstaly. „Místní lidé říkají, že by měla budova sloužit původním účelům,“ tvrdí historik.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Zdeněk Mlnařík | Foto: Jan Ráček


Společnost Pivovary Staropramen zdraží od listopadu sudové pivo v průměru o 4,5 procenta. Ceny lahvových a plechovkových piv zůstanou na stávající úrovni. Firmu ke zdražení vedou rostoucí náklady. Firma své výrobky zdražovala naposledy v lednu kvůli zvýšení daní v rámci vládního balíčku úsporných opatření. Ke zvýšení cen zlatavého moku tehdy ze stejného důvodu sáhla většina pivovarů v Česku.

"Naše společnost byla nucena upravit ceny sudového piva, jelikož poslední plošnou změnu jeho cen, která se uskutečnila kvůli rostoucím cenám vstupů, jsme realizovali v prosinci 2008, to znamená před dvěma lety," uvedl mluvčí společnosti Pavel Barvík. Od té doby podle něj vzrostly ceny energií, sladového ječmene či komodit ovlivňujících ceny obalů na pivo. Na růstu nákladů se prý podílelo také nedávné omezení nákladní dopravy v Praze. Firma z tohoto důvodu v současnosti musí využívat delší distribuční trasy a hradit vyšší částky za mýtné.

"Zvýšené ceny už také reflektují avizovaný růst cen relevantních vstupů v příštím roce," dodal Barvík. Již v říjnu zdražilo zhruba o pět procent pivo sedm pivovarů sdružených ve skupině K Brewery. Zdražit půllitr piva o 50 až 70 haléřů plánuje v příštím roce Pardubický pivovar.

Pivovary Staropramen jsou s přibližně patnáctiprocentním podílem na trhu, jehož zhruba polovinu ovládá Plzeňský Prazdroj, dlouhodobě českou pivovarnickou dvojkou.

Tržby společnosti Pivovary Staropramen loni dosáhly 4,04 miliardy korun. Navzdory sedmiprocentnímu snížení objemu prodaného piva tak poklesly jen mírně z předloňských 4,05 miliardy korun. Staropramenu loni naopak výrazně vzrostl čistý zisk na 720,6 milionu korun z předloňských 289,6 milionu korun.

Předchozí vlastník Pivovarů Staropramen, společnost AB InBev, pivovary začátkem loňského prosince prodal firmě CVC Capital Partners společně s dalšími pivovary na Slovensku, v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku. Značka Staropramen je vlajkovou lodí celé skupiny vystupující pod názvem StarBev.

Zdroj: Týden.cz


Štíhlí muži s vypracovanými svaly na břiše mnohem častěji trpí předčasnou ejakulací.

Pokud dámy touží po dlouhé souloži, neměly by vyhledávat atlety s pekáčem buchet na břiše, ale raději zalovit mezi milovníky piva s pěkným bříškem. Podle nové turecké studie totiž pánové s větším bříškem vydrží v posteli déle než ti, kteří mají dokonale plochý pupík.

Foto

Experti z Turecka testovali BMI u stovky mužů a zjišťovali, jak dlouho vydrží souložit, než dosáhnou orgasmu. Podle analýzy výsledků pánové s vyšším BMI a výrazně větším bříškem dosahovali orgasmu později a souložit vydrželi déle než ti, kteří měli BMI normální postavy a štíhlý pas.

Zatímco majitelé pivního břichu souložili v průměru 7,3 minuty, muži s atletickou postavou a pevnou břišní stěnou v průměru jen dvě minuty, tedy třikrát méně.

Štíhlí muži s vypracovanými svaly na břiše mnohem častěji trpí předčasnou ejakulací. Je to způsobeno tím, že muži s tukovou zásobou na břiše mají více ženského pohlavního hormonu estradiolu, který zpomaluje vyvrcholení,“ vysvětlují turečtí experti.

Zdroj: Odhaleno.cz


Odchovanec prostějovského fotbalu Pavel Dreksa, který nyní válí za prvoligovou Sigmu Olomouc, byl hlavní tváří na předávání certifikátu, jenž přímo z rukou sládků Plzeňského Prazdroje obdržel Hostinec u Anděla v Prostějově.

Foto

Před deseti lety dostaly první dvě hospody v Olomouckém kraji plaketu za vynikající péči o čepované pivo. Obě vydržely v úsilí o co nejvyšší kvalitu a certifikát dokázaly obhájit každý rok. Hostinec u Anděla Melantrichově ulici s tankovým Gambrinusem je jednou z nich,“ uvedl Jiří Mareček, tiskový mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj. Ocenění směřuje především k provozovatelům restaurace.

Při čepování piva v každé restauraci je důležité, aby obsluha dodržovala systém pravidelného čištění trubek. To se provádí po zavírací době v nočních hodinách, kdy se člověk raději vidí v posteli. Pokud to však hostinští neošidí, je jim odměnou spokojený zákazník i plná hospoda,“ tvrdí Jan Hlaváček, vrchní sládek plzeňského pivovaru.

Zdroj: Prostějovský deník.cz | Autor a foto: Martin Zaoral


Lékaři by z nich radost neměli, přesto jsou dýmkaři na svou vášeň hrdí. Považují ji za požitek, před nímž žádná varování neobstojí. Pro svou vášeň jsou tak zapálení, že v ní pořádají i soutěže.

Foto

V sobotu se jich víc než stovka sjela do dalešického pivovaru. Kuřáci z celé republiky se utkali v dlouhém pokuřování. Ti nejlepší vydrželi dýmku nacpanou třemi gramy tabáku kouřit přes dvě hodiny, aniž by ji směli znovu zapalovat.

Že v pivovarském sklepě nebylo přes dým vidět na druhou stranu místnosti, nikdo neřešil.

"Takový požitek nedostanete z cigarety, z ničeho. Odpočinete si u toho, můžete v klidu popřemýšlet. Bezvadná relaxace," říká o kouření dýmky Rudolf Křivánek z Třebíče.

"Cigareta se kouří kvůli nikotinu, dýmky kvůli chuti," porovnává viceprezident asociace českých a slovenských dýmkařských klubů Josef Stanislav.

"Kouření dýmky je symbol i postoj k životu. Dýmka evokuje jakési pohodářství. Kdežto cigareta je taková pilulka do moderní doby," dodává.

V České republice je podle něho zhruba sto tisíc kuřáků dýmky. Tento požitek si tak dopřává celé jedno procento populace.

"Ve východní Evropě patříme ke špičce, u nás je nejvyšší kultura kouření," říká Stanislav. Z jeho slov je cítit, jak je na tento zlozvyk hrdý.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Martin Vokáč | Foto: Anna Vavríková


28. října si dají nejlepší světoví barmani schůzku v londýnském Old Billingsgate. Proběhne tu totiž již čtrnáctý ročník prestižního mistrovství World Draught Masters, kterého se letos zúčastní národní mistři z více než 30 zemí z celého světa a budou soutěžit, kdo dokáže nejlépe natočit a naservírovat ležák Stella Artois. Českou republiku reprezentuje Lucie Nováková z Restaurant & Pizzeria U Svaté brány v Kadani. Letošní ročník světového mistrovství se ponese v duchu evropské kinematografie 60. let, čemuž se přizpůsobí i veškeré rekvizity, hudba a oblečení účastníků.

World Draught Masters je velmi prestižní záležitostí, která se každoročně koná v některé z top světových lokalit. V loňském roce to byla Public Library, největší veřejná knihovna ve Spojených státech. Letos pořadatelé zvolili neméně slavné místo, a sice Old Billingsgate, proslulou viktoriánskou budovu v centru Londýna, kde kdysi býval rybí trh,“ vysvětluje Martina Bučková, manažerka značky Stella Artois.

Barmani se tak i letos utkají před zraky odborné poroty a diváků v předvedení devítikrokového rituálu točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois. Ten mimo jiné zahrnuje správný sklon sklenice, výšku a správné seříznutí pěny nebo závěrečné opláchnutí natočené sklenice. Při správném zvládnutí tohoto rituálu se z točení a servírování belgického ležáku Stella Artois stává opravdový požitek smyslů.

Atraktivní prostředí, netradiční koncept akce v duchu 60.let, výborné prémiové pivo a samozřejmě boj barmanů o titul mistra světa slibují pro všechny zůčastněné zajímavou podívanou.

A o co budou ti nejzručnější a nejcharismatičtější barmani a barmanky soutěžit? Výhra je neskutečně lákavá – hvězda letošního finále se stejně jako její předchůdci stane ambasadorkou značky Stella Artois. Tahle role spočívá v tom, že po dobu jednoho roku bude cestovat po celém světě a předvádět odborné i široké veřejnosti, jak takové správné točení tohoto piva vlastně vypadá. Loňskou vítězkou se stala Avril Maxwell z Nového Zélandu.

Česká finalistka a vítězka letošního národního kola soutěže Lucie Nováková se na světové finále důkladně připravovala a hodlá bojovat ze všech sil. Její loňská předchůdkyně Barbora Hebrová nasadila laťku vysoko – vyhrála skvělé čtvrté místo a v divácké kategorii dokonce třetí pozici – což Lucii podle jejích slov motivuje k co nejlepším výkonům.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Straopramen


V pivovaru se vařila muzika

[pondělí, 25. říjen 2010]

První ročník festivalu Domažlický kulturovar přilákal v sobotu návštěvníky do prostor historické budovy domažlického pivovaru.

Místo piva se v historické budově domažlického pivovaru v sobotu vařily ingredience prvního ročníku multižánrového kulturního festivalu. „Logicky vzniklo pojmenování Kulturovar,“ uvedl jeden z organizátorů Karel Šmirkl.

V několikapatrové budově si přítomní užívali koncerty hudebníků, kteří hráli jazz, world music, folk i blues, výstavu obrazů a dalších artefaktů jedenácti výtvarníků i návštěvu improvizované čajovny a kavárny.

Velmi se mi líbilo vystoupení Jaroslava Hutky,“ uvedla krátce po skončení jeho koncertu Jaroslava Holá.

Je skvělé, že jsem si mohla prohlédnout prostory nevyužívaného pivovaru a ještě si přitom užít spoustu skvělé muziky, se kterou se v takové koncentraci jinde nesetkám,“ pochvalovala si Jitka Bernardová.

Hlavní hvězdou festivalu byla zpěvačka a kytaristka Lenka Dusilová, která program uzavírala. Před ní se představily Karolína Kamberská, skupiny Haha Bimbi, Loutky či folk–jazzová formace Půl dechu do měchu.

Hudební vystoupení se střídavě konala na třech místech v různých patrech areálu. Kromě malé a velké scény bylo připraveno i jeviště pro akustická vystoupení.

O vlastnictví objektu historické budovy pivovaru vedlo město Domažlice vleklý soudní spor se soukromou společností, který před několika týdny vyhrálo.

Budeme jednat o variantách dalšího využití. Každopádně ve společnosti, která pivovar bude spravovat, bude město držet majoritu,“ nastínil starosta Miroslav Mach.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autor: Josef Babor


24. říjen 1910: "Promísili svou krev se zkurvenou krví klerikálů." Takto vystartoval sociálnědemokratický deník Hlas lidu proti politikům, kteří společně s klerikálními poslanci sněmovny připouštěli zvýšení pivní daně čili zdražení piva.

Politicky málo korektní věta v Hlasu lidu odkazovala na rok starý výpad v Lidových novinách, v němž byli klerikálové označeni jako "zkurvená psí krev, která čachruje v této zemi". Před sto lety se totiž na stránkách denního tisku vedl politický boj zbraněmi nejtěžšího kalibru.

Třeste se před hněvem lidu!

O co vlastně šlo? V moravském zemském rozpočtu pro rok 1911 se objevila trhlina v částce 16,5 milionu korun, země navíc za sebou táhla starý dluh ve výši 100 milionů. Většina z poslanců Zemského sněmu v Brně (moravského parlamentu) proto v říjnu 1910 podpořila takzvaný "sanační plán", podle kterého bylo možno velkou část zemského dluhu uhradit zvýšením zemské pivní daně. Proti návrhu stáli jen sociální demokraté, ostatní poslanci, byť se skřípěním zubů, souhlasili se zemským hejtmanem. Morava totiž byla ve vážné finanční krizi.

A sociálnědemokratický tisk dále střílel ostrými. Zde je několik mediálních výpadů:

Hlasujte jen, političtí ničemové, proti zdražení piva. Hlasujte! Ale domů nám nechoďte! Třeste se před hněvem lidu a jeho odplatou!

Páni na nás chtějí krvavé daně!

O spiknutí, o lichvě, o vykořisťování lze dozajista právem mluviti tam, kde se chystá svévolné zdražení lidového nápoje!

Demonstrace pivařů a hostinských

Odhlasujete-li zdražení piva, neodvažujte se nám na oči! Tak nakonec zněla i rezoluce, kterou schválil několikatisícový dav demonstrantů v Přerově, jenž v pondělí 24. října 1910 zaplnil přerovské náměstí. Petice putovala do moravského i říšského parlamentu.

"Půl Přerova dnes demonstrovalo proti zvýšení zemské daně z piva. Bez nadsazování možno říci, že účast všech vrstev na projevu byla obrovská," hlásil z demonstrace reportér Hlasu lidu. Když totiž šlo o pivo, změnila se původně dělnická manifestace v protest všech milovníků pěnivého moku. Na mítinku třeba promluvil i tajemník organizovaných hostinských a kavárníků z brněnského centra tohoto spolku. Za přerovské hospodské i pivaře zase řečnil místní hoteliér Čermák.

Marné to demonstrování. Pivní daň byla stejně zvýšena.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Ivan Motýl


K výročnímu zasedání se v listopadu sejdou členové Evropského svazu pivních sommeliérů. Poprvé v historii se zasedání uskuteční v Rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané.

Foto

Jak Deníku řekl obchodní ředitel pivovaru Jiří Plevka, v Chodové Plané se setkají absolventi pivovarské akademie z Mnichova. „Setkání se uskuteční za měsíc. Svaz pivních sommeliérů má dnes kolem tří set členů, převážně ze států s velkou pivovarskou tradicí. Mezi pětasedmdesáti účastníky výročního zasedání v našem pivovaru nalezeme nejuznávanější osobnosti a odborníky v oboru pivovarské senzoriky,“ uvedl Plevka.

Do Chodové Plané tak přijede například Wolfgang Stempfl, ředitel renomované pivovarské akademie Doemens v Mnichově a organizátor velkých mezinárodních degustačních soutěží European Beer Star, Japan Beer Grand Prix a World Beer Cup. Zúčastní se rovněž Cornelius Faust, finalista z posledního mistrovství světa pivních sommelierů v Rakousku, Bernhard Sitter, ikona mezi znalci piva a nositel titulu první německý pivní sommelier, či Axel Kiesbye, sládek pivovaru Trumer Obertrum (Rakousko) a majitel jedné z největších pivoték v Evropě, navíc iniciátor a tvůrce školícího programu pro pivní sommeliéry.

Hlavním bodem programu bude organizace dalšího ročníku Mistrovství světa pivních sommeliérů,“ řekl dále Plevka. O to by se mohl teoreticky ucházet i chodovoplánský pivovar. „Více pravděpodobné ale je, že se mistrovství uskuteční v Německu, kde je nejsilnější pivovarská základna,“ doplnil.

Pivní sommeliér je odborník, který je absolventem pivovarské akademie a má vysokoškolský diplom v pivním oboru. „Sommeliér je vlastně absolvent studia, který má přehled o výrobě, prodeji piva, o pivní gastronomii a mnoha dalších oborech, které s pivovarnictvím souvisejí. Tato profese je srovnatelná s vinným sommeliérem, pouze s tím rozdílem, že pivovarská je mnohem obsáhlejší, protože na světě existuje dvanáct set druhů piv,“ vysvětlil ředitel chodovoplánského pivovaru.

Kromě vlastního jednání svazu absolvují evropští pivní sommeliéři na setkání, které se koná od 19. do 21. listopadu v Chodové Plané, unikátní noční prohlídku sladovny a pivovaru, navštíví provoz pivních lázní, absolvují exkurzi do právovárečného pivovaru v Eslarnu. „A na závěr jednání je pro účastníky připraveno unikátní pivovarské menu doplněné o slavnostní naražení výhradně pro tuto příležitost připraveného dřevěného sudu Ledového skalního ležáku Chodovar,“ dodal Plevka.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout


Tři brunetky byly letos úspěšné v soutěži Miss zlatého moku ČR, pořádané tradičně v Žatci.

Foto

Páteční finále v městském divadle rozhodlo o tom, že vítězkou se stala třiadvacetiletá Aneta Sychrová z Ústí nad Orlicí, první vicemiss byla vyhlášena osmnáctiletá Martina Karkošová z Velimi u Kolína a druhou vicemiss rovněž osmnáctiletá Michaela Günterová z Prahy.

Vítězka v soutěži zastupovala pivo Suchdolský Jeník, vařené v Praze na České zemědělské univerzitě, druhá dívka Postřižinské pivo z Nymburka a třetí Poddžbánské pivo z Mutějovic u Rakovníka.

Foto

Držitelka titulu Miss zlatého moku se před dvěma roky prosadila i v jiné prestižní celostátní soutěži, Česká miss 2008, a patřila mezi dvanáct finalistek.

Miss Zlatého moku je ojedinělý projekt na celém světě; spojuje dívčí krásu s oblibou českého piva a chmele. Každá z dívek předvádí porotě, divákům i veřejnosti v médiích nejen své osobité půvaby, ale zároveň soutěží za značku některého z regionálních českých pivovarů. Pořadatelé Miss zlatého moku mají na projekt zaregistrovanou ochrannou známku. Letos proběhl už šestý ročník této soutěže. Finále se koná vždy v Žatci, který je střediskem českého chmelařství a pivovarnictví.

Zájem o soutěž stoupá i mezi samotnými dívkami v celé ČR. Na samotném počátku letošního ročníku se pořadatelům přihlásilo více než 420 uchazeček; z nich při castingu na jaře vybrali dvanáct finalistek.

Vyvolené dívky v rámci soutěže v září ručně česaly chmel a točily pivo návštěvníkům tradiční žatecké Dočesné – i to byla jedna ze soutěžních disciplín. V samotném divadle na podiu pak předvedly volné disciplíny – například zpěv, herecké etudy, ohňovou show, taneční a sportovní výkony. Nechyběla závěrečná promenáda v plavkách.

Finálový galavečer zpestřili zpěváci Roman Vojtek, Tereza Černochová, žatecké duo Trik, v programu vystoupil i kouzelník a módní vlasové stylistky. Moderátorem byl oblíbený Jan Čenský, který táhnoucí se více než tříhodinový program v závěru vcelku trefně označil slovem maratón.

Návštěvníkům internetových stránek Denik.cz se nejvíce líbila Jana Marešová z Hanušovic na severní Moravě. Soutěžila za tamní pivo Holba. Čtenáři Deníku jí poslali v doplňkové anketě přes jedenáct tisíc hlasů a tato slečna díky tomu vyhrála titul Miss Deník Internet. Jak hlasování skončilo se můžete podívat zde!

Čtenáři tištěných novin zase nejvíce hlasovali pro Moniku Ruprichovou z Turnova, zastupující pivo Svijany. Ve vystřižených kuponech jí zpět do redakce poslali téměř pět stovek hlasů. Monika dostala díky čtenářům titul Miss Sympatie Deník. Ceny oběma slečnám přímo na podiu předala Šárka Zpěváková, zástupkyně ředitele severočeských Deníků, která byla i členkou poroty v hlavní soutěži.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský | Foto: Antonín Svoboda


Druhý ročník pivních slavností přilákal v pátek stovky lidí.

Klasiku i speciály mohou ochutnat návštěvníci slavností piva. Ty se konají v milevském domě kultury v pátek a v sobotu večer.

Byl jsem tu i loni. Pivo je můj nejoblíbenější nápoj. Teď zrovna piji Poutníka z Pelhřimova,“ řekl v pátek večer dvaadvacetiletý Jindřich Dvořák z Branic, který na druhý ročník pivních slavností přijel se svými přáteli.

Jak s úsměvem doplnil, bude se snažit ochutnat všechny druhy piv. Čekal ho náročný večer. V domě kultury se totiž představilo jedenáct pivovarů především z jižních Čech a Vysočiny s více než dvacet druhy piv. Písecko zastupoval pivovar Platan z Protivína a Pivovarský dvůr Zvíkov.

Nabízíme čtyři druhy, dva spodně a dva svrchně kvašené. Diametrální rozdíl je v chuti. Spodně kvašená piva jsou klasické ležáky a svrchně, to jsou piva pšeničná. V Německu se jim říká weiβbier nebo weizenbier, tedy bílé pivo nebo pšeničné,“ vysvětlil v pátek večer sládek zvíkovského pivovaru Vladimír Ličman.

Jak na slavnostech řekl Jaroslav Rak, obchodní zástupce pivovaru Platan Protivín, lidé hodně vyhledávají speciály a vracejí se k menším regionálním pivovarům. „Myslím si, že jejich kvalita je na daleko vyšší úrovni než ve velkých pivovarech,“ uvedl obchodní zástupce Platanu Jaroslav Rak.

To, že si lidé rádi připlatí za speciál, potvrzuje Marián Mašek, jehož partnerka v Letech na Písecku provozuje Pivní galerii. „Galerie shromažďuje pivní speciály od českých eventuelně zahraničních pivovarů. Pivní speciály nejdou do maloobchodní sítě, protože jsou pro maloobchodní prodej drahé. Proto se prodávají v galeriích, jako je ta v Letech. U nás lidé mohou ochutnat a koupit si více než osmdesát druhů českých pivních speciálů,“ řekl Marián Mašek.

A co musí splňovat pivo, aby bylo speciálem? „Jedná se o pivo ochucené, eventuálně pivo silnější než třináct stupňů,“ vysvětlil Mašek, který na pivních slavnostech například prodával zázvorové pivo.

Součástí milevských pivních slavností je páteční soutěž v degustaci nebo sobotní výstava sběratelů pivovarských suvenýrů Parkán klubu Tábor.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá


Chuť vynikajícího domácího štrůdlu s jablky a ořechy kuchař úplně pohřbil pod hromadou rychle se roztékající sprejové šlehačky.

Páter, Velen, Granát. Nejde o duchovního, hrdinu počítačové hry a zbraň. Když k těmto třem názvům dodáte Ležák a Kvasar, milovníkům zlatavého moku musí být jasné, že jde o názvy piva. Všechny je svým hostům nabízí v Černohorském sklepu přímo v centru Brna pod náměstím Svobody. A kromě toho tam kuchař poctivě připravuje velice chutná jídla. Černohorský sklep je dalším podnikem, který prošel Testem restaurací Brněnského deníku Rovnost.

Do pivnice se pod dlažbu náměstí Svobody schází po příkrém dřevěném schodišti. Hosty vítá nápis s přáním dobré nálady po celý den. Podnik je rozdělen do tří částí – na pivnici, restauraci a salónek. Místnost pivnice, kde je výčepní pult, by ale nutně potřebovala údržbu. Vymalovat, vyspravit opadanou omítku i obouchané rohy.

Jídelní lístek hodnotí šéfkuchař restaurace Šelepka a odborník na zážitkovou gastronomii Ivo Ševčík. „Je v pořádku, přehledně zpracovaný, jídel v něm není moc. Zároveň nabízí dostatek chuťovek k pivu. Což je pro hosty v pivnici důležité,“ říká šéfkuchař. Zarazí se ale u velkých porcí předkrmů. Sto padesát gramů bůčku nebo tři sta gramů brambor je podle Ševčíka pro předkrm zbytečně mnoho. „Beru to ale tak, že si host může dát k pivu jen předkrm a je sytý. A tady s tím počítají. Do pivnice se totiž na tříchodové menu a desert často nechodí,“ dodává Ševčík.

Předkrm proto Ševčík vynechává a v chladném počasí dává přednost polévce. Hovězí vývar je podle něj připraven poctivě z masa, chutná je i zelňačka, kterou pivnice nabízí v denním menu. „Ve vývaru jsou zvláštní široké nudle, nechci tipovat, zda jsou domácí, ale vývar je určitě připraven bez přísad. V zelné polévce jsem našel také vše správně – i klobásku a bobkový list,“ vypočítává klady polévek šéfkuchař.

Při výběru hlavního jídla Ševčík trochu váhá, zda se rozhodnout mezi tradičními českými specialitami, specialitami k pivu nebo si vybrat steak a k němu jednu z nabízených omáček. Steaky nakonec zavrhuje a vrhne se do ochutnání české klasiky – vepřo-knedlo-zela. Druhým testovaným jídlem je Tvarůžková bomba.

Číšník ovšem při servírování druhého chodu udělá školáckou chybu. Talíře pokládá na stůj ještě před tím, než hosté dojí polévku. Naštěstí jsou nahřáté, takže teplotu jídla udrží. Ševčík je ale už podruhé při testu zaskočen množstvím jídla na talíři. Maso, bramborové knedlíky a bílé i červené zelí plní velký talíř. Knedlíky jsou navíc posypány nadrobno rozemletými škvarky. „Výborný nápad a zpestření tohoto tradičního jídla. Chuťově vynikající, maso měkké a šťavnaté, bílé zelí o chlup kyselejší než červené,“ chválí jídlo šéfkuchař.

Tvarůžková bomba je na nudličky nakrájená vepřová kotleta s cibulí, paprikou a klobásou přelita rozpuštěnými tvarůžky. Směs je místy hodně slaná. „Kuchař by měl dávat pozor na to, že sýr může pustit dost soli,“ radí kolegovi Ševčík.

Na závěr oběda si šéfkuchař neodpustí ochutnat desert. A je mile překvapen. Pivnice sice nabízí jen palačinky, pohár a štrúdl, ale štrúdl je opravdu domácí. S jablky i ořechy. „Kuchař ho ale úplně pohřbil pod vrstvou sprejové šlehačky,“ stěžuje si Ševčík a rychle roztékající se bílou hmotu odsouvá na roh talířku.

V závěrečném hodnocení Ševčík nešetří chválou. „Co jsme tu ochutnali, bylo dobré,“ doporučuje šéfkuchař podnik dalším hostům. Ale jen domácím. S anglicky mluvícími turisty se číšnice v Černohorském sklepě domluvit nedokáže a na toaletách se každému hostů ze západu od našich hranic určitě udělá nevolno. Tak zanedbané sociální zařízení jsme při testech restaurací už dlouho neviděli.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Gabriela Peringerová


Při vaření piva se sládek Marek Pietoň řídí tím, v jaké fázi se zrovna nachází Měsíc. Je to podle něho záruka výjimečnosti pěnivého moku. Potvrzují to hlasy spokojených štamgastů, kteří na jeho úplňkové pivo chodí už léta.

"V minipivovarech jsem vařil pivo v průběhu noci a časem jsem si uvědomil, že pivo uvařené za úplňku vykazuje v době jeho kvašení i zrání úplně jiné účinky než piva vařená za běžných podmínek," říká Pietoň.

Přišel na to nejen experimentováním, ale i četbou staré odborné literatury. "Dočetl jsem se tam, že jednotlivé fáze Měsíce stejně jako roční období určují výslednou chuť a sílu pěnivého moku," dodává.

A skutečně, pivo pak prý člověk cítí a vnímá jinak. Speciálu, který takto vyrábí, říká "Úplňkové švestkové pivo" a znají ho mnozí hosté restaurací v Ostravě i přilehlém okolí.

Pivo s příchutí podle lunárního režimu

Pietoň ale může nabídnout i další netradiční druhy ovocných piv. Ochutnat od něj můžete například pivo pomerančové, višňové nebo zázvorové. A originální je i v tom, kdy tato piva nabízí. Má pro to speciální "Lunární pitný režim". Na každý týden tak připadá jiná příchuť.

A protože je dnes úplněk, další várku švestkového piva začne vařit každou chvíli. Zároveň už dnes mohou lidé ochutnat pivo připravené o minulém úplňku. Přesně tak dlouho totiž trvá, než je hotové.

Sládka Marka Pietoně lidé znají z pivovaru v Kozlovicích nebo ve Štramberku, kde působil jako vrchní sládek až do dubna letošního roku. Od léta rozjel společně s hlučínským pivovarem Avar svůj vlastní projekt pod názvem Pivo Franc.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autorka: Iva Jalůvková


Krušovické pivo chutná i v Rusku

[pátek, 22. říjen 2010]

Dvacet pět tisíc návštěvníků prošlo letos branami Krušovického pivovaru. Úctyhodné číslo vyšlo na Bogdana Pustovalova z Kyjeva.

Jako správný jubilant byl také obdarován. Pamětní pohár, knihu a samozřejmě také pivo mu předala Kateřina Zemanová, exportní manažerka na exportním oddělení Heineken Česká republika pro ruský trh, a Josef Helebrant, specialista na exkurze v pivovaru.

Jak vlastně v Krušovicích poznali pětadvacetitisícího návštěvníka? „Počty návštěvníků jsou registrovány na vrátnici. Tenhle jubilejní návštěvník byl z autobusu a tam ho určili vedoucí zájezdu podle dnešního data,“ vysvětlil Josef Helebrant.

Že jsou Češi národ pivařů je známá věc, ale podle klientely, která do pivovaru na prohlídky zavítá, by se dalo říci, že Rusové je statečně dohánějí.

Tvoří téměř devadesát pět procent návštěvníků. K nim se přidává Ukrajina a Bělorusko.

Pokud pivo ochutnají přímo v pivovaru a vidí i to, jak to v něm chodí, vytvoří si k pivu hezký vztah a vyžadují ho pak i doma. Kateřina Zemanová doplnila: „Rusko a rusky mluvící země se tak stávají klíčovými trhy pro značku Krušovice. V letošním roce se předpokládá, že prodej v těchto zemích překročí sto tisíc hektolitrů piva.“ Celkový výstav krušovického piva pro export tvoří tři sta tisíc hektolitrů.

V Rusku se nejvíce prodává tmavé pivo a pivo Imperiál, a to jak lahvové, tak i sudové. Pivo putuje přímo do restaurací i do velkých obchodních řetězců a tradičních obchodů.

O oblíbenosti značky hovoří i Festival řezaného piva v Novosibirsku. Tady se nejpve všichni od manažerů, vedoucích pracovníků až po barmany učili, jak správně čepovat pivo. V druhé části přišlo na řadu to řezané. Jak ho načepovat, aby mělo správnou míru a linii. Pak se teprve řezané pivo zařadí do nápojového lístku. Konzumenti si pivo hodně žádají, protože nejen dobře chutná, ale i vypadá.

Češi jsou hlavně „desítkový“ národ, proto na novou desítku Václava Klouba přicházejí skvělé ohlasy. „Desítka se opravdu povedla, dosáhli jsme toho, co jsme chtěli,“ potvrdil Josef Helebrant.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Šárka Hoblíková


Pivní speciality získávají mezi českými milovníky piva na popularitě. Důkazem je také polotmavý ležák Klostermann z Měšťanského pivovaru Strakonice, který vítězí nejen u pivařů, ale i u odborné poroty na degustačních soutěžích.

Polotmavé pivo Klostermann, pojmenované po významném šumavském spisovateli Karlu Klostermannovi, zaujalo svou plností, řízem, výrazným chmelovým aroma a mírně nasládlou, karamelovou chutí také porotu degustační soutěže českých piv Dočesná 2010, která se uskutečnila na začátku září v Žatci. Klostermann zde potvrdil své kvality a porota mu udělila zlato v kategorii polotmavá piva.

Strakonická piva bodují

Strakonický pivovar získal již třetí ocenění v letošním roce,“ říká Jaroslav Tůma, ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice a dodává: „Jsem rád, že jsou naše piva úspěšná a bodují. Tento rok byl oceněn také světlý ležák Otavský zlatý, polotmavý Klostermann nezískal ocenění poprvé, čehož si velmi vážím.“ Žateckou degustaci piv organizoval Chmelařský institut Žatec v rámci největších oslav chmele a piva v České republice. Degustační porota hodnotila 184 vzorků piv v několika kategoriích. Byla složena jak z laické veřejnosti, tak i z pivovarských odborníků.

Členka degustační komise, sládková Dagmar Vlková zdůrazňuje: „Účelem této degustační soutěže bylo poukázat na přednosti českých piv a zhodnotit kvalitu zejména nepasterovaných piv. Při degustaci se hodnotila chuť, vůně, příjemnost hořkosti a celkový dojem po napití.

Pivem proti stresu

Obliba nepasterovaných piv prudce stoupá. Každé z ocenění je tím důkazem, že výroba nepasterovaného piva z kvalitních surovin a výhradně žateckého chmele je správnou cestou, jak oslovit konzumenta. Strakonická piva vynikají svou příjemnou hořkostí, která povzbuzuje k dalšímu pití. „Všechna naše piva jsou vařená a bez ředění putují do spotřebitelských obalů. Zásadně nepřidáváme žádné stabilizátory. Konečný zákazník si může vybrat nefiltrovanou a filtrovanou podobu strakonického piva,“ uzavírá Jaroslav Tůma z Měšťanského pivovaru Strakonice.

Nepasterizované pivo má podle odborníků příznivé účinky na celkovou obranyschopnost organismu a je doslova kladivem na stres. Umírněným pitím piva lze totiž zmírnit pokles lymfocytů v krvi, ke kterému v důsledku stresu dochází. Své o tom věděl i spisovatel Karel Klostermann, když zvládl napsat přes čtyřicet svazků knih. Pivo nesoucí jeho jméno je proto pro všechny, kdo chtějí zatočit se stresem, výzvou.

Zdroj: Metro.cz


Okresní státní zastupitelství v Náchodě rozhodlo v kauze prodeje náchodského pivovaru a vyneslo dlouho očekávaný verdikt: Na starostu Náchoda Oldřicha Čtvrtečku (ODS) podalo obžalobu, a to za ovlivňování prodeje pivovaru.

Foto

Jeho případ už poslalo k náchodskému soudu. „Mohu potvrdit, že jsem ve středu obdržel obžalobu podanou na ing. Oldřicha Čtvrtečku. Obžaloba je značně rozsáhlá, hlavní vyšetřovací spis má 826 stran. K tomu paří i celkem dvanáct příloh z nichž každá čítá v průměru 250 stran,“ uvedl soudce Pavel Ruml. „S předsedkyní soudu jsme se dohodli, že mi čtrnáct dnů nebudou „napadat“ k řešení další případy, abych se mohl plně věnovat této kauze,“ dodal soudce.

Státní zastupitelství mlčí

O tom, zda a kdy nařídí hlavní líčení, bude jasno brzy. „Zákonem jsem vázán lhůtou tři týdny. V této době buď rozhodnu o datu hlavního líčení a nebo přijmu jiné opatření. Pokud bude mít spis i obžaloba všechny náležitosti, bude hlavní líčení nařízeno v listopadu. Protože je nutné vyslechnout řadu svědků, líčení může trvat i několik dní,“ dodal Pavel Ruml.

Státní zastupitelství v Náchodě nechtělo případ starosty Oldřicha Čtvrtečky nijak komentovat. „Můžu vám jen potvrdit, že máte správnou informaci. Starosta byl obžalován ze dvou trestných činů, a to porušování povinností při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele,“ sdělil státní zástupce Vladimír Štěpánek. „Za přísněji kvalifikované zneužití pravomoci hrozí 3 až 10 let vězení. Více ale neřeknu. Čekám, až dostane obžalobu i druhá strana, tedy obžalovaný i jeho obhájce,“ dodal Štěpánek. Chtěli jsme získat i vyjádření obžalovaného starosty Oldřicha Čtvrtečky, kterého jsme kontaktovali na jeho mobilním telefonu.

Starosta však nečekal ani na položení otázky: „Pane Máslo s vámi nemluvím, vždyť to víte...“. A hovor ukončil. Vyjádření neposkytla ani mluvčí radnice Nina Adlof. „Omlouvám se, ale vzhledem k tomu, že se jedná o obvinění pana starosty, je třeba, aby se vyjádřil osobně. Jako úřad bohužel žádné informace v této věci nedostáváme,“ dodala mluvčí radnice. Starosta už dříve odmítl jakoukoliv vinu. Vždy se přitom obhajoval tím, že pouze respektoval vůli zastupitelů, kteří dali souhlas k prodeji pivovaru. Už dříve však policie došla k závěru, že pravidla výběrového řízení schválená zastupiteli města, starosta naopak porušil. O vině, či nevině starosty, však bude rozhodovat soud.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Jiří Máslo


Evropští pivovarníci varují před zvyšováním spotřební daně u chmelového moku. Jejich celoevropská asociace už začala se sérií lobbystických přednášek, při kterých chce upozornit vlády, že zvýšení spotřební daně u piva by bylo kontraproduktivní.

V Česku se prozatím o uvalení větší spotřební daně na pivo nahlas nemluví. Důsledky jejího případného navýšení Českému rozhlasu osvětlil předseda sdružení evropských pivovarníků Alberto da Ponte:

Když zvýšíte spotřební daň u piva průměrně o 20 procent, riskujete ztrátu asi 50 tisíc pracovních míst. Příjmy do státní pokladny nebudou vyšší, protože klesne spotřeba piva. I v krátkodobé perspektivě je to spíš úder do vlastních řad.

Podle odborníka na behaviorální biologii z Katolické univerzity v Lovani Phillipa De Witteho přitom neobstojí ani argument, že vyšší cena piva sníží problém alkoholismu:

Není tu přímá souvislost mezi zvýšením ceny alkoholu a poklesem jevu alkoholismu. Po vyšším zdanění alkoholu ve Švédsku začali na jihu země lidé dovážet nápoje od sousedů v Německu a Dánsku a popíjeli více doma.

Naopak na severu Švédska, kde se pije spíše po ruském způsobu, se lidé vrhli na vodku. A problém s alkoholovými závislostmi naopak vzrostl.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Pavel Novák a Marika Táborská


Lanovku prověřily sudy se Šerákem

[pátek, 22. říjen 2010]

Hektolitry piva převážela 21. října nová šestisedačková lanovka v obřím lyžařském areálu v Koutech nad Desnou, který je těsně před dokončením.

Lanovka prošla pod dohledem odborníků zatěžkávací zkouškou, která je nutná ke schválení provozu. Živé pasažéry by měla převážet od 1. prosince, kdy se areál otevře pro veřejnost. Lanovka je svého druhu první v republice, podobné typy jsou známé spíše z alpských center.

Testování trvalo celý den

Na každou sedačku nakládáme osm sudů s pivem o váze půl tuny. Sedaček je sto dvacet, naložíme jich polovinu a musíme provést zátěžové i brzdové zkoušky, včetně nouzového rychlého zastavení. To pak budeme sledovat, jak se sedačky budou naklánět. Není vyloučeno, že nějaký sud s pivem spadne,“ vysvětlil náčelník lanové dráhy Michal Nevrkla.

Lanovku zatížilo celkem 480 sudů plných Šeráku, testování lanovky o délce 2100 metrů zabralo celý den. „Schválení drážního provozu lanovky je poměrně složité. Musíme mít například připravený i evakuační plán pro případ poruchy. Nácvik na krizovou situaci budeme teprve absolvovat s horskou službou,“ dodal Michal Nevrkla.

Lákadlo pro turisty

Otevření lyžařského areálu, který bude největší v Jeseníkách, je naplánováno na začátek prosince. Na horních částech sjezdovek již leží několik čísel přírodního sněhu. Na svazích je již vybudován systém umělého zasněžování, nyní finišují práce na dokončení zázemí pro lyžaře.

Nový areál by měl do Jeseníků nalákat více turistů než dosud, již nyní je o ubytování v zimní sezóně v Loučné nad Desnou a Koutech velký zájem. Tři ze čtyř sjezdovek budou středně až vysoce obtížné, jedna z nich o délce 2300 metrů bude nejdelší v Jeseníkách. Při převýšení 550 metrů bude splňovat i parametry pro pořádání mezinárodních lyžařských závodů včetně světového poháru. I další sjezdovky budou patřit svou délkou i obtížností k jesenickému nadprůměru. Celková kapacita všech vleků a lanovek střediska bude činit 13 tisíc lyžařů za hodinu. Investorem stavby je olomoucká firma K3 Sport.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Hana Kubová


Posledních sedm mužů v Plzni udržuje tradici bednářství. Před několika lety prastaré řemeslo z pivovaru málem nenávratně zmizelo.

Rozhodli jsme se tradiční výrobu a zrání a kvašení v dřevěných sudech zachovat alespoň v pivovarských sklepích. Zachránili jsme tak poslední partu bednářů,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení návštěvnictví Plzeňského Prazdroje. Většina z řemeslníků ale byla v předdůchodovém věku. Bylo proto třeba přijmout někoho mladšího. „Bednářství jako obor se už v té době nikde v republice nevyučoval, zavedli jsme proto projekt Záchrana historického řemesla. Jeho první absolvent složil zkoušku v roce 2006,“ vysvětluje Eliášková.

Zatím posledním vyučeným bednářem se ve čtvrtek stal pětatřicetiletý Plzeňan Karel Franěk. Pod vedením zkušených mistrů se učil tři roky. „Jsem vyučený truhlář. Dozvěděl jsem se, že v pivovaře shání bednáře. Zaujalo mě to. Svého rozhodnutí v žádném případě nelituji. Je to zajímavá práce a máme tu skvělou partu,“ konstatuje novopečený bednář. Na jeho profesi je prý nejsložitější výroba velkých sudů. Při přijímacím rituálu nepřišel ani o pohlavek, kterým se tradičně noví bednáři do cechu vítají.

To byl poslední výchovný. Zároveň si také domů odnese soudek který sám vyrobil. Bude samozřejmě plný piva. Ať se poměje,“ říká se smíchem bednářský mistr Josef Hrůza. Pasování se odehrálo v rámci tradičního smolení sudů, které je na programu vždy dvakrát ročně. Podle Eliáškové je současný počet bednářů dostačující. Kromě práce pro pivovar občas opravují vinné sudy nebo vyrábí soudky na whisky.

Fotogalerii a video naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Další článek s podobnou tématikou naleznete zde...


V úterý 19. října 2010 byly slavnostně vyhlášený výsledky soutěže WebTop100. Z pohledu designéra je jistě nejzajímavějsí kategorie nazvaná Designová trefa WebTop100, kterou letos vyhrály stránky minipivovaru Groll z Plzně. Na to, proč vyhrály právš tyto stánky jsme se zeptali porotce a oborného garanta soutěže pro oblast grafiky Pavla Kouta. A jak se vítězné stránky líbí vám?

V loňském roce vyhrály tuto kategorii webové stránky pivovaru Pilsner Urquell, které pro Plzeňský prazdroj připravilo studio Symbio a laťku nastavilo hodně vysoko.

Letošní vítěz plzeňský minipivovar Groll, který provozuje firma AZ Catering services s.r.o., má prezentaci od místního Barton studia.

Foto

Pavel Kout, jakožto odborný garant soutěže WebTop100 za grafiku ríká: „Za designovou trefu a nejhezčí stránky v celé soutěži si však troufnu označit web Pivovar Groll s nádhernými barvami, senzační grafikou a výtečnou navigací. Jakmile k nim zabrouzdáte, dostanete chuť ochutnat jejich pivo — a tak má web správně fungovat, viďte?“

Zdroj: Design portál.cz | Autor: Martin Kalda


Pivovar Budějovický Budvar, který je jediným tuzemským pivovarem ve vlastnictví státu, rozšířil svoji působnost o další významný trh. Ke stávajícím 58 zemím na pěti kontinentech aktuálně přibyla Indie.

V září jsme začali spolupracovat s indickou společností Mangrove International Private z New Delhi a do Indie jsme dodali první dva kontejnery piva," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ generální ředitel pivovaru Jiří Boček, podle kterého se indický trh dynamicky rozvíjí a je perspektivní. „V zemi jsou však obrovské rozdíly, jsou tu lidé extrémně chudí, ale i extrémně bohatí," upozornil Boček.

Českobudějovický pivovar, jehož hlavní značkou je ležák Budweiser Budvar, v budoucnu hodlá zaměřit svou pozornost i na další země. „V Latinské Americe a v Asii už vzniká nemalá cílová skupina, na kterou bychom se mohli zaměřit," dodal Boček.

Expanzi pivovaru dokládá i nárůst počtu zemí, v nichž podnik působí nebo do nich alespoň dodává své produkty. Zatímco v roce 1991 to bylo 19 zemí, po aktuálním vstupu do Indie je to již 59 států. Za prvních devět měsíců letošního roku vyvezl Budvar podle Bočka o šest procent piva více než v loňském roce.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek


Slovenská vláda chce zdražit pivo. Zatímco pivovarníci a zákazníci restaurací se bouří, výčepní zůstávají v klidu. I kdyby některý z místních pivovarů kvůli zdražení zkrachoval, zůstanou na vývěsních štítech značky od západních sousedů.

Hlučná slovenština se valí od masivních stolů a uprostřed velkého hospodského sálu se všechna témata hovorů srážejí do pestré směsi. Mluví se o neúspěšné kvalifikaci slovenských fotbalistů či o aféře s přidělováním bratislavských městských bytů politikům.

Protože do jedné z největších bratislavských restaurací Mamut na okraji Starého Města chodí lidé hlavně na pivo, vynořuje se každou chvíli téma, které momentálně hýbe slovenským pivařům žlučí. „Jestli zdraží, lidé si začnou kupovat levnější pivo v obchodech a v hospodách bude prázdno. Možná to udělám i já,“ krčí rameny padesátiletý stavební dělník Matúš Dubovský, před sebou na stole sklenici s Velkopopovickým Kozlem. Skupinka okolo stolu souhlasně přikyvuje. „Nebo si budeme jezdit kupovat pivo do Rakouska,“ přidává další repliku do černého scénáře jeden z Dubovského parťáků.

Téma, které rozohnilo všechny, kteří mají na Slovensku něco společného s pivem, otevřeli pár kilometrů odtud v parlamentu poslanci pravicové vládní koalice. V rámci úsporného balíčku chtějí zvednout spotřební daň z piva tak, že se cena za půllitr zvýší až o šest centů, tedy téměř o dvě slovenské koruny. To je rekordní zdražení.

Slovenští pivovarníci minulý týden přinesli do parlamentu bleskově vzniklou petici. Pivařům na ceně záleží, bylo pod ní přes 170 tisíc podpisů. „Když se daň zvyšovala v roce 2003, zavíraly se pivovary, dnes jich zbylo ze 14 jen 5, ztratila se tím více než tisícovka pracovních míst,“ varuje před další ranou pro slovenské pivovarnictví šéf asociace pivovarů Roman Šusták.

Zdražíme, ale nezahyneme

Při večerní procházce slovenskou metropolí se však představa krachujících restaurací těžko navozuje. V řadě podniků v centru mají výčepní napilno, spíše než o turistických restauracích s vyhřívanými zahrádkami to platí o hospodách a barech, kam chodí trávit večery místní. „Pokud zvednou daň, asi zdražíme, ale nemyslím, že by nám to nějak výrazně sebralo zákazníky,“ říká provozovatel restaurace Omama Café Viktor Půček.

Stejně sebejistě mluví i další hostinští, ať už v centru nebo mimo ně. Čepovaný půllitr se tu dá koupit i za euro a ani deseticentové zdražení prý hospody nepoloží.

Chcete-li pochopit, proč nesdílejí strach slovenských pivovarů, stačí na ulici zvednout hlavu. Pohled na vývěsní štíty každé druhé bratislavské restaurace je exkurzí do pivního místopisu země na západ od slovenských hranic. Staropramen, Velkopopovický Kozel, Plzeňský Prazdroj, Svijany, Černá Hora, Bernard nebo Budvar, to jsou české názvy, na které tu narazíte nejčastěji. „Nerad to říkám, ale české pivo je lepší. A mají ho pomalu v každé hospodě, takže spousta lidí to slovenské ani nepije,“ připouští prostovlasý muž se sklenicí staropramenu v kmenové restauraci smíchovského pivovaru Potrefená husa.

Ani slovenští pivní patrioti však nejspíš nebudou muset plakat nad prázdnou sklenicí. Velké pivovary sice mluví o hrozbě krachu a chátrající opuštěná budova bratislavského pivovaru Stein dokazuje, že lépe už bylo. Hlavním městem se ale šíří relativně nový fenomén: minipivovary. Jen za poslední dva roky tu vznikly tři. A o zákazníky prý nouzi nemají. „Pokud se zvýší daň, bude to diskriminace našeho podnikání. Ale doufáme, že nám to zákazníky nesebere, jsme tu sedm měsíců a lidé už si k nám zvykli chodit,“ říká spolumajitel Bratislavského měšťanského pivovaru Marian Madaj.

FAKTA Pivo v parlamentu Na Slovensku se ročně vypije 74 litrů piva na osobu, což je o 20 litrů méně než před posledním zvýšením spotřební daně v roce 2003. O dalším růstu daně bude hlasovat parlament, čeká se ještě tuhý boj, vedle opozice může být kvůli lobbingu pivovarníků proti i část poslanců vládní koalice.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Kupec


Sto ľudí, sto chutí, hovorí stará ľudová múdrosť. Chute sa však nemenia len od človeka k človeku, vplyv na chuťové poháriky má aj ročné obdobie. Po letných šalátoch a ľahkých pokrmoch majú ľudia tendenciu dopriať si v chladných mesiacoch výdatnejšie jedlá a neboja sa experimentovať s chuťami, vôňami či receptami. Chuťové gurmánstvo vrcholí počas koncoročných sviatkov, kedy si atmosféra priam žiada niečo nové, iné. A netýka sa iba jedla, ale určite aj nápojov. Je preto už tradíciou, že ku koncu roka prináša Zlatý Bažant na trh špeciálne sviatočné pivo. Kým dva roky po sebe to bolo pšeničné pivo a minulý rok mimoriadne úspešný tmavý Porter, tohtoročná sviatočná špecialita Zlatého Bažanta je zatiaľ neznáma. Novinka bude odhalená vo štvrtok 28. októbra, kedy si sviatočné pivo Zlatý Bažant v limitovanej edícii budete môcť v premiére vychutnať v približne 400 prevádzkach na celom Slovensku.

Podľa našej skúsenosti si ľudia ku koncu roka radi a často vychutnávajú chutné jedlá a kvalitné nápoje v kruhu svojich priateľov a rodiny. Gurmánsky zážitok z jedla a nápojov sa v tomto čase stáva aj akousi odmenou, kedy z nás po náročnom predvianočnom čase opadne stres a doprajeme si aj iné chuťové lahôdky ako obvykle, hovorí Marek Ort, executive chef spoločnosti Red Monkey Group, pod ktorú patrí aj SVET Originálny Pub, vlajková loď značky Zlatý Bažant.

Ku koncoročným tradíciám a gurmánskym pôžitkom pribudla v posledných rokoch aj tradícia varenia sviatočného piva Zlatý Bažant. "Cieľom našej tradície je priblížiť milovníkom zlatého moku tradičné typy pív, ktoré sa na slovenskom trhu bežne nevyskytujú, a ktoré obohatia ich sviatočný stôl, hovorí Zuzana Putalová, brand manager značky Zlatý Bažant. Nielen pivní gurmáni si tak môžu každý rok rozšíriť svoje znalosti a dozvedieť sa viac o rôznych pivných špecialitách priamo vo svojom pube či v pohodlí svojho domova. Pri výrobe sviatočného piva sa Zlatý Bažant pridržiava tradície starých majstrov pivovarníkov, ich umenia varenia a správneho času zrenia, ktoré spája s modernou kvalitou. Výsledkom je tak vždy skutočné majstrovské dielo. Minulý rok si pivní gurmáni mohli vychutnať špecialitu Zlatý Bažant Porter, dva roky predtým nám zase zachutilo pšeničné pivo, ktoré je obľúbené najmä v Belgicku, Nemecku a Rakúsku.

Tento rok však siahol Zlatý Bažant naozaj hlboko do histórie pivovarníckeho remesla – počas sviatkov si budete môcť pripiť pivom, výroba ktorého sa datuje až do 14. storočia. Unikátna chuť limitovanej edície sviatočného piva Zlatý Bažant bude odhalená už doslova o niekoľko dní - od 28. októbra bude k dispozícii v približne 400 puboch na celom Slovensku.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Slovensko


V domě kultury bude vonět pivo

[čtvrtek, 21. říjen 2010]

Dvoudenní přehlídka pivovarů čeká obyvatele a návštěvníky Milevska v pátek a sobotu v domě kultury. „Po oba dny se představí jedenáct pivovarů především z jižních Čech a Vysočiny s více než dvaceti druhy piv,“ informoval ředitel domu kultury Vít Kratochvíl.

Kromě pivních lahůdek budou pro návštěvníky připraveny i vepřové speciality a navíc každou hodinu soutěž s pivní tématikou na hlavním podiu,“ dodal.

Pivní slavnosti se v Milevsku poprvé konaly loni. Letos budou moci návštěvníci v pátek hlasovat v soutěži Milevská pivní korunka sympatie.

V pátek večer se uskuteční i soutěž v degustaci.

Každý pivovar nominuje do této soutěže jeden vzorek a porota složená ze zástupců města, občanů Milevska a pořadatele tyto vzorky vyhodnotí a tři také ocení,“ popsal Vít Kratochvíl.

V sobotu si lidé budou moci prohlédnout malou výstavu sběratelů pivovarských suvenýrů Parkán klubu Tábor.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá


Moj vlastny domaci spadovy mikropivovar

[čtvrtek, 21. říjen 2010]

“Traditionally, brewing was something you did at home”. Touto vetou zo seriálu “More industrial revelations” začala moja cesta k vlastnému mikropivovaru. Výrobu piva ako jeden z pilierov priemyselnej revolúcie (keďže piť vodu bolo životu nebezpečné) predviedli v spádovom pivovare Hook Norton Brewery, čo je trojposchodová budova a na každom poschodí sa udeje iná časť výrobného procesu. Ďalším krokom bola (asi ako u mnohých domovarníkov) návšteva reštauračného pivovaru. Reakcia “toto musím mať doma” bola v mojom prípade veľmi silná a keď som prehlásil, že budem mať pivovar, u členov rodiny to vyvolalo značné pobavenie. O rok na to sme už varili prvú várku.

Ako asi každý čo si chce doma uvariť pivo som aj ja koketoval s myšlienkou na varenie z koncentrátov v kuchyni. Keď som však v knihe “How To Brew” od Johna Palmera videl čo všetko by musela zniesť kuchyňa v byte a aký žalostný výsledok (v zmysle množstva uvareného piva) by z toho bol, rozhodol som sa preskočiť túto vývojovú fázu a postaviť rovno normálny pivovar.

Už od začiatku mi bolo jasné, že sa chcem vyhnúť všetkým možným čerpadlám a pumpám, ktorých čistenie je náročné a zložité. Tiež som sa chcel vyhnúť zložitým mechanizmom a prevodom, ktoré sa môžu akurát tak zasekávať a kaziť. Bolo preto jasné, že sa bude jednať o konštrukčne čo možno najjednoduchší spádový pivovar fungujúci na princípe gravitácie.

Po sérii nákresov a návrhov používajúcich nerezové KEG sudy bolo jasné, že nemám ani dostatočné znalosti ani možnosti opracovávať nerez, že uchytenie sudov nebude dosť pevné a že výška priestoru by musela byť takmer 3 metre. Logická volba boa preto obrátiť sa na firmu, čo s nerezom pracuje a mohla by mi vyrobiť pivovar presne podľa mojich predstáv.

Po množstve emailov s nákresmi a popismi, osobných stretnutí a hľadaní riešení objavujúcich sa problémov bol vyrobený prvý prototyp. Môj pivovar je dvojnádobová varňa s pevnou varnou nádobou a pohyblivou odkladacou nádobou, do ktorej sa vkladá scedzovacie dno. V pivovare sa najľahšie varí na jeden rmut, avšak dá sa aj na dva alebo tri rmuty. Spôsob uchytenia ku konštrukcii, na ktorej pivovar stojí, je neštandardný, ale o to jednoduchší a spoľahlivejší. Zmenu vzájomnej polohy nádob som vyriešil bežne dostupným elektrickým zdvihákom, párnik je z bežne dostupných nerezových komínových rúr, na ohrev vody na vysladzovanie využívam obyčajný bojler. Je to slabé miesto pivovaru, pretože neprodukuje dostatočne horúcu vodu, avšak výťažnosť doterajších 6 várok bola viac než uspokojivá. Kvasím v plastovej 60 litrovej nádobe, ktorá je umiestnená v chladničke. Pivo leží v PET fľašiach v tej istej chladničke nastavenej na nižšiu teplotu.

Vystierka prebieha vo varnej nádobe, do ktorej napustím vodu z bojlera. Vystieram pri 40 stupňoch, slad schladí dielo na 37 stupňov. Prihrievam na 52 a 63 stupňov, kedy odčerpám časť diela do odkladacej nádoby. V nej je už vložené scedzovacie dno.

Foto

Rmut prihrievam na 72 a následne do varu. Po povarení ho prečerpám k odpočívajúcemu podielu. Ihneď zdvihnem odkladaciu nádobu no najvyššej polohy. Pri strope je teplejšie, takže nádoba menej vychladne. Zároveň sa rozvrství mláto a pri ďalšom pohybe sa nerozvíri. Nastáva čas na obed a očistenie varnej nádoby.

Foto

Po podrážaní, kedy ešte kalnú sladinu vraciam nazad do odkladacej nádoby, nastáva sťahovanie predku nazad do varnej nádoby a vysladzovanie. Vysladzujem tak, že mláto kropím vodou z bojlera a pomáham si rýchlovarnou konvicou. Po vysladení sa odkladacia nádoba spustí do najnižšej polohy, mláto sa vyberie aj so scedzovacím dnom a odkladacia nádoba sa vyčistí. Vo varnej nádobe začína chmeľovar. Chmelím na tri razy, posledný chmel už takmer nevarím. Po chmeľovare roztočím mladinu vo varnej nádobe a nechám ochladiť na 80 stupňov. To je dostatočný čas na to, aby v strede nádoby vznikol kalový koláč.

Medzičasom do odkladacej nádoby vložím medený chladič. Ten berie vodu zo studne, takže na chladenie nepoužívam pitnú vodu z vodovodu. Mladinu prečerpám do odkladacej nádoby pomocou heveru, ale dá sa použiť aj ventil, ktorý je umiestnený na boku nádoby. Keďže je mladina ešte horúca, odkladacia nádoba aj chladič sa vysterilizujú.

Počas chladenia mladiny vysterilizujem spilku a umyjem varnú nádobu. Po vychladení mladiny odkladaciu nádobu dvihnem do najvyššej polohy. Na dne nádoby sa usadili zvyšky kalov, takže prvý liter-dva odložím do hrnca a nechám znovu usadiť kaly. Mladinu prečerpávam do spilky v chladničke, priebežne pridávam kvasnice. Tie som predtým rozmiešal v troche mladiny a prevzdušnil.

Na jednu várku sa dá uvariť 60 litrov piva, po pár dňoch to v spilke vyzerá takto.

Foto

Vývoju pivovaru som venoval pomerne veľa úsilia. Nie každý domovarník má dostatočné možnosti svojpomocne si postaviť pivovar z dostupných materiálov a komponentov, ktorý by mu nahradil varenie v kuchyni. Preto som uzavrel predbežnú dohodu s dvoma firmami, ktoré sú schopné pivovar vyrobiť na zakázku. Cena sa odvíja v prvom rade od ceny nerezu, avšak aj s konštrukciou, bojlerom a ostatnými komponentami sa dá postaviť za 2500 eur. Konštrukcia a vzájomná poloha nádob sa prispôsobuje priestoru, v ktorom je pivovar umiestnený. Celý sa dá umiestniť na stenu o výške 2.5 metra a šírke 2–3 metre, prípadne do rohu miestnosti. V prípade záujmu ma stačí kontaktovať. Varím cca každých 8–10 týždnov a kto by rád videl pivovar v akcii je vítaný. Zároveň rád vybavím a dodám všetko potrebné, aby sa uľavilo aj vašej kuchyni. Dá sa však použiť aj ako laboratórny pivovar v prevádzkach, kde nie je únosné experimentovať na veľkej varni.

Na záver by som rád poďakoval tým, bez ktorých by pivovar nevznikol, a to konkrétne celej mojej rodine, p. Václavovi Potěšilovi, p. Ladislavovi Večeřovi a p. Ladislavovi Veselému.

Zdroj: AcidLog fczbkk.com


Každý den musí ochutnat pivo

[středa, 20. říjen 2010]

Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od roku 2009 sládkem v českobudějovickém pivovaru Budvar

Foto

Za rok mu pod rukama proteče více než milion hektolitrů piva, sám však přitom ochutná jenom nepatrné množství. Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od ledna 2009 sládkem českobudějovického pivovaru Budvar.

Brož nepochází z rodiny s několika generacemi sládků ani jej od mládí nikterak nepřitahoval alkohol. „Přišel jsem k řemeslu přirozeně přes zájem o přírodní vědy. Později na gymnáziu se k tomu přidalo trochu pragmatismu, trochu jihočeského patriotismu a nápad studovat pivovarnictví a sladařství byl na světě,“ popisuje.

Ačkoli studovat obor, v němž se učí vařit pivo, zní jako velmi lákavá nabídka, není to podle Brože vůbec jednoduché. Studenti musí znát mnohé z veškerých přírodních věd, především pak chemie. V posledním ročníku se ale ti, kteří vydrží, dostanou z laboratoří do malého školního pivovaru. A právě zde uvařil Brož svou první várku piva. „Po celou dobu studia se člověk nabíjí teorií a je skvělý pocit vyzkoušet to v praxi, navíc s úspěšným koncem v podobě hotového piva a jeho ochutnání,“ komentuje.

Po dokončení vysoké školy nastoupil Brož do pivovaru Budvar. Nejprve musel jako všichni začátečníci absolvovat tazvané technologické kolečko. „Čerstvý absolvent prochází celým provozem, na vlastní smysly si vyzkouší všechny práce včetně mytí tanků ve sklepě,“ vysvětluje. Takový úvod je podle něj velice cenný, protože pokud má člověk v budoucnu řídit zaměstnance a jejich práci, je dobré o té práci něco vědět.

Poté se Brož stal vedoucím varny a přes funkce technologa a podsládka postoupil až do role sládka. I když se podle něj sládkovské řemeslo během desetiletí hodně proměnilo a z čistého řemesla se stalo spíše manažerskou pozicí, stále jako sládek často sleduje samotnou výrobu piva. Je totiž zodpovědný za to, že brány pivovaru opustí jen kvalitní nápoj. Každodenní součástí jeho práce je tak ochutnávka čerstvě vyrobeného piva. „Chuť je vůbec to nejdůležitější. Můžeme mít miliony analytických rozborů, ale pokud pivo nebude chutnat, je výsledek naší práce špatný,“ zdůrazňuje. Dodává však, že během pracovního dne samozřejmě nemůže být ovlivněn alkoholem, a proto ochutnává produkt pouze v mililitrovém množství.

V pivovaru Budvar se ročně uvaří asi jeden a čtvrt milionu hektolitrů piva. Češi jsou podle Brože stále velice poctivými konzumenty. „Křivka spotřeby reaguje především na počasí, když je hezky, tak pijí víc. Druhým faktorem je sezona dovolených, kdy lidé častěji chodí posedět, toto kromě letního období nastává i během vánočních svátků,“ doplňuje.

Řada spokojených, výjimečně i nespokojených, zákazníků se sládkovi také ozývá. „Nejvíce se ale dozvím u piva, když slyším komentáře,“ připouští Brož. On sám pije zlatavý mok rád i po pracovní době a říká, že si neumí představit sládka, kterému by pivo nechutnalo. Při svých cestách také málokdy odmítne možnost ochutnat zcela jiné značky. „V dubnu jsem byl jako degustátor na světové soutěži piv. Přihlásili tam asi tři tisíce vzorků a musím říct, že Čechy jsou poměrně konzervativním pivním trhem. Většina našich produktů jsou ležáky nebo výčepní piva, ale na světě nalezneme mnoho zajímavých a často úplně odlišných druhů piv. Mnozí čeští konzumenti by je nejspíš do pivního světa ani neřadili,“ vypráví.

Také proto nechystá Budvar žádné pivní experimenty. Ostatně svou recepturu tu ladí již více než 115 let a nyní si ji bedlivě střeží. „U receptu na české pivo existuje několik obecných zásad, které najdete v každé učebnici pivovarnictví, ale musí se k tomu přidat naprosto špičková surovina a neošidit proces. V tom je klíč k úspěchu,“ doplňuje Brož.

U piva hodlá zůstat i v budoucnu. Obor má totiž stále rád, což dokládá i fakt, že se po pěti letech v pivovaru pustil ještě do studií v doktoranském programu. „Právě odevzdávám disertační práci, takže když se zadaří, budu sládek s doktorským titulem,“ uzavírá s úsměvem.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autorka: Andrea Zahradníková


Merlin: magicky černé pivo

[středa, 20. říjen 2010]

Na pět desítek pivních značek produkují regionální pivovary sdružené v ryze české pivovarnické skupině K Brewery. Jejich rejstřík nyní obohatí prémiový tmavý ležák Merlin, který se zrodil v protivínském pivovaru.

Pivovarníci z K Brewery se nechali při výběru názvu pro nové pivo inspirovat legendární postavou z britské mytologie – mocným kouzelníkem, mágem a čarodějem z legend o králi Artušovi, rytířích kulatého stolu a meči Excalibur. Merlin je totiž na rozdíl od běžných tmavých piv výjimečně černý, přesně jak se na nápoj plný kouzel, magie a čar sluší a patří.

Další důvody objasňuje Jiří Faměra, vrchní sládek K Brewery: „Při vývoji receptury piva Merlin jsme se nechali inspirovat pivem typu stout. Připravujeme ho podle speciální receptury za použití praženého ječmene. Proto jsme i název hledali na britských ostrovech, kde je tento druh piva tak populární.

Právě pražený ječmen dodává tomuto pivu specifickou chuť. Pro jeho výrobu jsou dále použity tři druhy sladu, prvotřídní voda z hlubinného jezera a kvalitní chmel. Vzniká tak pivo s výrazným a jedinečným charakterem. Merlin vyniká bohatým a intenzivním chuťovým profilem, ve kterém najdeme škálu chutí od sladké přes karamelovou a kávovou až po výraznou hořkost. Merlina tedy můžeme popsat jako spodně kvašený silný tmavý ležák o stupňovitosti 12,8 % a obj. alkoholu 4,7 %, který je charakteristický černou barvou, bohatou pěnou a magickou kombinací chutí. Do piva nejsou přidávána žádná umělá sladidla ani karamel.

Merlin bude na trh dodáván od poloviny října především do restaurací, ale k zakoupení bude i v lahvích o objemu 0,33 l.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Holba, ryzí pivo z hor se stane prvním nákladem nové lanovky ve Ski areálu v Koutech nad Desnou, kterou ve čtvrtek 21. října prověří finální zátěžové testy.

Lanovka je raritou nejen v Jeseníkách, ale i v celé republice. Jde totiž o dosud první sedačku pro 6 osob, známou spíše z alpských center. V běžném provozu odbaví až 3200 osob za hodinu a na samý vrchol sjezdovek lyžaře vyveze za necelých 7 minut.

Provoz lanovky musí garantovat maximální bezpečí a tomu podléhá návrh i všechny etapy výstavby. Ve čtvrtek ji zatíží celkem 480 sudů plných Holby, tato zátěž se rozloží do 60 sedaček po 8 sudech.

Testování bude probíhat během celého dne za přítomnosti odborníků. „Sudy s našim pivem poskytujeme pro zátěžové zkoušky pravidelně, většinou však v menším množství. Dnes můžeme říct, že se Holba stala symbolem Jeseníků a nebude chybět ani v restauracích Ski reálu Kouty,“ říká Vladimír Zíka z pivovaru Holba.

Nový ski resort vyniká nejen lyžařskými možnostmi, ale také zázemím, které nabízí od restaurací a barů až po lyžařský servis i školu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Exkurze do Královského pivovaru Krušovice jsou stále oblíbenější, zájemců o prohlídku varny, historie pivovarnictví, kaple a dalších pivních historických zajímavostí přibývá. Právě dnes v 10,30 přivítali krušovičtí jubilejního, již 25 000., návštěvníka roku 2010. Stejný počet lidí přitom do Krušovic přijel za celý loňský rok. 25 000. návštěvníkem se stal pan Bogdan Pustovalov z Kyjeva.

Součástí krušovické exkurze, která trvá devadesát minut, je např. prohlídka varny či oddělení cylindro-kónických tanků. Návštěvníci si dále mohou prohlédnout stáčecí linky, prodejnu suvenýrů, trasu věnovanou bednářství, sbírku nápojového skla, používaného v Krušovicích od roku 1990

do současnosti nebo výstavu s názvem Historie pivovarnictví. Od července je zpřístupněna také pivovarská kaple. Krušovický pivovar je jediným v České republice, který se honosí funkční a vysvěcenou kaplí přímo uvnitř areálu.

25 000. návštěvníka přivítali zástupci Královského pivovaru Krušovice, včetně paní Kateřiny Zemanové, manažerky exportu pro východní trhy, která panu Pustovalovi předala speciální krušovický korbel a další dárkové předměty.

Jsem velmi potěšen, že je o prohlídku pivovaru tak velký zájem. Stále pracujeme na tom, aby byla její trasa co nejzajímavější, doplňujeme rovněž nové exponáty. Letošní novinkou je kromě pivovarské kaple také např. schránka pro milovníky geocachingu, umístěná přímo ve dvoře pivovaru,“ řekl Josef Helebrant, specialista na exkurze pivovaru.

Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších a zároveň nejmodernějších pivovarů v Čechách. Jeho vznik se datuje téměř pět století zpět, a tak se může pochlubit opravdu bohatou historií. Neméně bohaté je také pivní portfolio, do kterého patří nová krušovická Desítka, Mušketýr, Ležák, Staročeský Malvaz a Černé pivo. V rámci exkurzí si mohou návštěvníci krušovická piva vychutnat v prostorách Staré sladovny.

Návštěvu pivovaru je možno naplánovat na všední dny i víkendy. Od pondělka do pátku je otevřeno od 8:00 do 18:00 hod., v sobotu a v neděli od 8:00 do 12:00 hod. Další informace o Královském pivovaru Krušovice, exkurzích a kulturních akcích jsou k dispozici na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Rusko, Kostarika, možná Gruzie. To jsou země, kde budou lidé již brzy pít pivo, jaké vaří sládek Oldřich Záruba v Pivovaru Chotěboř. Tamní investoři totiž oslovily české firmy, které postavily pivovar v Chotěboři, s žádostí o vybudování vlastního pivovaru. Chotěbořský sládek pak bude navíc přímo na místě pomáhat s vařením piva podle klasické české technologie.

Velký zájem o tradičně vařené pivo i chotěbořský pivovar sládka těší. Potvrzuje to podle něj, že se v Chotěboři vydali správnou cestou. „Na výstavbě pivovarů v zahraničí se budu podílet, abych jako odborník na pivovarnickou technologii zákazníkům garantoval správný výběr a instalaci technologie,“ popsal Záruba.

Sládek: Naučím je také vařit dobré pivo

Jakmile budou pivovary dostavěny, Záruba v Chotěboři zaškolí nový personál. „Sem do pivovaru přijedou ti, kteří pak v námi postavených pivovarech v zahraničí budou sami vařit pivo. Předám jim své zkušenosti, naučím je to. Když ale bude potřeba, zajedu i k nim a na místě jim pomůžu s rozběhnutím výroby.

Už je podepsaná smlouva s Ruskem na výstavbu stejně velkého pivovaru a se stejnou technologií, jako máme tady u nás, tedy 25 tisíc hektolitrů za rok. V tuto chvíli si investor zajišťuje potřebné prostředky,“ popsal zahraniční spolupráci ředitel pivovaru Richard Moravec a dodal, že v ruském Krasnodarsku vyroste pivovar za 4 milióny eur.

Deset pivovarů v Kostarice a okolí

Stavět se bude i v Kostarice. Zatím je podepsaná dohoda o výstavbě dvou pivovarů, první z nich už se projektuje. Podle Záruby budou i tamní pivovary vybaveny stejnou technologií a budou stejně velké jako ten v Chotěboři. Pokud bude vše probíhat podle dohod, v dalších pěti letech se na Kostarice a v sousedních zemích postaví celkem 10 pivovarů.

Podle chotěbořského sládka tam bude pivo stáčeno do plechovek, lahví a KEG sudů. „Jelikož země leží v tropickém pásmu, bude se muset pasterizovat, technologie výroby piva bude ale stejná jako v Pivovaru Chotěboř.

O výstavbě dalších dvou pivovarů se jedná také s Gruzií. První tamní pivovar by měl vařit 100 000 hektolitrů piva za rok, druhý dokonce dvojnásobné množství. I v Gruzii byl nové trhy a používané technologie osobně zkoumat sládek Záruba. „Pivo tam prodávají někdy dost zvláštní formou. V hlavním městě Tbilisi jsem viděl lidi, jak stojí ve frontě před malým okýnkem. Tam byl ve zdi kohout a nějaká babka z něj lidem stáčela pivo do PET lahví, které si sami přinesli. Ochutnal jsem a bylo to nepitelné,“ líčil Záruba.

V Gruzii je dle jeho slov poměrně široká nabídka českých piv, která jsou tam ale importována z České republiky. Podle sládka se tu tuzemské pivo neztratí: „Místní trh je velký a proto se podnikatelé nebojí do stavby nových pivovarů jít. Jsem rád, že tu bude k mání naše skvělé pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


Pivovar Svijany investuje do tradic

[pondělí, 18. říjen 2010]

Severočeský Pivovar Svijany je známý striktním dodržováním tradičních výrobních postupů. V posledních několika letech jeho obliba mezi českými konzumenty roste, což se logicky projevuje na stále se zvyšujícím výstavu (v roce 2010 je plánováno překročit hranici 400.000 hektolitrů). Pro zachování tradice tak bude nutné letos investovat do rozvoje infrastruktury téměř 65 mil. korun.

Letos se soustředíme na rozšíření výrobních a skladovacích kapacit. Aktuálně probíhá výstavba nové čističky odpadních vod a lahvárny s dopravníkem, po níž dojde k rozšíření spilek a ležáckých sklepů. Do konce roku pak přibude ještě nový mlátník,“ říká Ing. Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany a dodává: „V letošním roce dosáhnou investice do pivovaru výše téměř 65 miliónů korun, část prostředků čerpáme z fondů EU.“ Všechny investice probíhají tak, aby byl zachován charakter svijanského piva. „Vlastnosti svijanského piva slaví po celé republice úspěchy a přivádí k nám řadu pivních turistů. Proto pivu věnujeme náležitou péči od samého počátku. Pečlivě vybíráme suroviny, část z nich si sami pěstujeme, dbáme na jejich tradiční zpracovávání, otevřené hlavní kvašení a pozvolné zrání v ležáckých sklepích. Jsou věci, které se v pivovarnictví nedají ošidit a mezi ně patří dle mého názoru především tradiční výroba, kterou stále zachováváme,“ říká svijanský sládek Petr Menšík.

Ve Svijanech se pivo vyrábí už od roku 1564 a od té doby prošel obrovským vývojem nejen zlatavý mok, ale i samotný pivovar. Po revoluci se potýkal s existenční krizí, z níž se díky úsilí zaměstnanců dostal a dnes se řadí na špičku mezi menšími pivovary. Od března letošního roku je plně pod křídly liberecké investiční společnosti LIF, jejíž strategií je udržet současný růst pivovaru, ale zároveň zachovat mezi pivaři tolik ceněné tradiční výrobní postupy kladoucí nemalé nároky právě na prostory pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany


Pivovar Budvar nemusí o světoznámé značky piva z Českých Budějovic bojovat jenom s americkým obrem, společností Anheuser-Busch.

Spor o využívání značky Budweiser Bier (Budějovické pivo) vede firma také se svým městským sousedem, Budějovickým měšťanským pivovarem.

Budvar nyní uspěl v posledním ze sporů, které se svým konkurentem vyrábějícím například pivo Samson vede. Měšťanský pivovar totiž usiloval o ochranu názvu Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier.

Lidé vnímají Budějovice

Právě spojení Budweiser Bier ale bylo důvodem, proč ochranu pro značku nezískal. Podle zástupců měšťanského pivovaru neoprávněně - hlavní prvek ve značce je totiž letopočet 1795, to vnímají podle pivovarníků také spotřebitelé. "Lidé se nesoustředí na název Budweiser," uvedli zástupci pivovaru.

Úřad průmyslové vlastnictví ale tyto argumenty neuznal. Podle šéfa úřadu Josefa Kratochvíla je spojení Budweiser Bier tím, co lidé z názvu nejvíce vnímají, další části včetně etiket a erbů ocení lidé jenom z estetického hlediska.

Podle úřadu by si tak lidé mohli spojovat značku Měšťanského pivovaru s výrobky Budvaru. "Tím by mohla poptávka po pivech z Budějovického měšťanského pivovaru stoupnout, u výrobků Budvaru klesnout," uvedl Kratochvíl v rozhodnutí.

Lidé by se podle úřadu v případě záměny značek mohli dočkat jiné chuti piva než čekají. "Není tím předjímána horší nebo dokonce špatná kvalita výrobků Budějovického měšťanského pivovaru , nýbrž odlišná vlastnost výrobku. Tato skutečnost by mohla vést ke ztrátě atraktivity dobrého jména ochranných známek Budvaru," rozhodl úřad.

Oba pivovary z Budějovic mezi sebou bojují o o další značky. Jde o názvy B.B. Anno 1795 Original světlý ležák Budweiser Bier nebo B.B. Originál světlý ležák Budweiser Burgerbrau.

Boj o pět značek

Budvar nechce, aby jeho menší konkurent mohl ve svých názvech pro piva značku Budweiser jako dominantní prvek na etiketách využívat. "Slovní spojení Budweiser Bier je zaměnitelné s ochranou známkou ve znění Budweiser," napsali zástupci Budvaru úřadu.

Všechny spory o značky jsou zatím na začátku. Budvar bojuje o svoje značky také na mezinárodní půdě.

Spor Budvar a amerického Anheuser-Busch o značku Bud se tak nejspíš vrátí k nejvyššímu soudu EU v Lucemburku. Podle generálního advokáta Soudního dvora EU by měl soud vyhovět kvůli procedurálním chybám stížnosti Američanů a celý případ opět projednat. Před necelými dvěma lety ve sporu Budvar zvítězil.

Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny již více než sto let. Letos v červenci evropský soud rozhodl, že si Anheuser-Busch si nemůže zaregistrovat výraz "Budweiser" jako ochrannou známku pro Evropskou unii.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Tomáš Fránek


Odstupňovanie dane z piva podľa veľkosti výrobcov je rozumné riešenie. Záleží však na poslancoch Národnej rady (NR) SR, ako sa napokon rozhodnú, uviedla v diskusnej relácii Slovenskej televízie (STV) O 5 minút 12 premiérka Iveta Radičová (SDKÚ-DS).

Proti návrhu na zvýšenie dane z piva približne o 5 centov na fľašku vystúpili predstavitelia pivovarníckeho sektora, ktorí upozorňujú na negatívne dôsledky tohto kroku na fungovanie a zamestnanosť predovšetkým malých pivovarov. Tieto argumenty si osvojili aj niektorí koaliční poslanci, ktorí o zmenách v predloženej novele podľa Radičovej už hovorili aj s ministrom financií.

"O riešení, ktoré by malo napokon neutrálny dopad z hľadiska štátneho rozpočtu, majú istý typ dohody," pripustila šéfka kabinetu. Novela je súčasťou balíka úsporných opatrení zameraných na zníženie deficitu verejných financií, preto akákoľvek zmena nesmie znamenať jeho zvýšenie.

Úpravu pôvodného vládneho návrhu v parlamente pripustila tiež v oblasti tretieho dôchodkového piliera. "Odvody, ktoré by znamenali, že sa pre občanov zhorší situácia, sme pripravení riešiť tak, že môžeme uvažovať aj s mojou rezervou," avizovala Radičová. Určité peniaze by sa podľa nej mohli získať aj skrátením odkladu zavedenia registračných pokladníc s fiškálnou pamäťou. Tie mali byť pôvodne povinné už od začiatku budúceho roka, novela, o ktorej teraz rokuje parlament, však ich zavedenie posúva o dva roky.

Radičová v tejto súvislosti odmietla, že by vláda postupovala chaoticky a podliehala tlaku lobistov. Ide podľa nej iba o zlepšovanie pôvodných návrhov. "Na tieto pozitívne riešenia sme pripravení, nemyslím si, že to je prejav chaosu. Naozaj sme pripravení na rozumné pozmeňujúce návrhy reagovať," dodala s tým, že poslanci musia mať právo vlastnej iniciatívy, inak by bol parlament ako inštitúcia zbytočný.

Zdroj: Spravy Pravda.sk


Už tak dost napjatou situaci ve vyškovském pivovaru, pro nějž stát nyní hledá nájemce, ještě vyhrotily fámy o parcelaci a údajném zániku podniku. Nervózní jsou hlavně zaměstnanci.

Máme obavy z celého procesu pronájmu. Napřed se posunulo výběrové řízení, teď slyšíme o rozparcelování pivovaru,“ vyjádřil se odborář Martin Obruča.

Jiní mají strach ze změn ve vedení podniku. Bývalý ministr zemědělství Jakub Šebesta sice odvolal pro nespokojenost s pracovními výsledky ředitele Odboru zakladatelské činnosti Jana Ludvíka, pod kterého spadal i vyškovský pivovar. Ludvíka vzal ale současný ministr zemědělství zase zpátky. „Největší obavy máme z Jana Ludvíka, kterého už jednou odvolali a nyní nás dostal znovu na starost,“ vyjádřil se zaměstnanec pivovaru, který si nepřál uvést své jméno. Redakce Vyškovského deníku Rovnosti ho ale zná.

O hrozbě parcelace vážně hovoří také místní politici. „V současné době se opět proslýchá, že pivovar bude rozparcelovaný, a pro zájemce se vypíše několik nájemních smluv na jednotlivé objekty v areálu. Je jasné, že kdyby taková situace nastala, tak znamená zánik vaření piva ve Vyškově,“ prohlásil lídr Věcí Veřejných Jiří Krutílek.

Ten ale zároveň dodal, že ministr zemědělství Ivan Fuksa zvěsti o likvidaci pivovaru odmítl. Dozvěděl se to prý od stranického kolegy, ministra školství Josefa Dobeše. Ten s Fuksou hovořil ve středu na zasedání vlády. „Podle informací od ministra Dobeše se do pěti pracovních dní bude konat výběrové řízení na pronájem pivovaru. Ministr Fuksa mu potvrdil, že pivo se tam vařit bude a k žádnému rozparcelování nedojde,“ informoval Krutílek.

Ministerstvo kontaktovali i samotní zaměstnanci. „Napsali jsme dopis ministru zemědělství, který nám odpověděl, že vaření piva bude podmínkou pronájmu stejně jako udržení nynější zaměstnanosti,“ řekl Obruča.

To potvrdila i tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. „Padlo rozhodnutí o pronájmu nemovitostí, technologie a ostatních movitých věcí při otevřeném výběrovém řízení. Podmínkou je, že nájemce může vše využívat jen k vaření piva. Budoucímu nájemci na základě smlouvy poskytneme oprávnění k výkonu práv k ochranným známkám, a na základě další smlouvy poskytne oprávnění k užívání know-how,“ ujistila Dvořáčková.

Pivovar má navíc nejspíš šanci na přežití i v případě, že by o něj nikdo neprojevil nakonec zájem. „Předseda představenstva nás oslovil s tím, jestli město nechce zvážit pronájem pivovaru. Zájemci o vaření piva nás ale požádali, ať s tímto rozhodnutím ještě počkáme, a tak jsme je poslechli. Pokud by výběrové řízení špatně dopadlo, tak město Vyškov nejspíš podnik skutečně pronajme. Nejsme ale žádní výrobci piva, ale spíše záchranná brzda, kdyby pronájem nevyšel,“ překvapil místostarosta Vyškova Roman Celý.

Z výběrového řízení, které má začít příští týden, by měl vzejít vítěz do poloviny listopadu. „Výběrové řízení podnik zorganizuje tak, aby byl do 15. listopadu známý vítěz a od 1. prosince byla účinná příslušná smlouva,“ informovala Dvořáčková.

Ministerstvo zájemce o vyškovský pivovar tají. Vyškovský deník Rovnost ale ví, že se do výběrového řízení znovu přihlásil třeba majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala. „Určitě bychom se chtěli řízení znovu zúčastnit,“ potvrdil Skala.

Stát se chce vyškovského pivovaru zbavit kvůli tomu, že podnik je dlouhodobě ztrátový.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková


Lukáš Svoboda z pražské pivnice Konvikt zvítězil v mezinárodním finále pátého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, které se uskutečnilo ve středu a ve čtvrtek v Praze a Plzni a stal se tak nejlepším výčepním na světe. Oznámil to v pátek Pavel Novák z AMI Communications.

O titul nejlepšího výčepního světa se ve velmi ostré konkurenci utkalo 17 vítězů národních kol soutěže. Svoboda jako vítěz mezinárodního finále získal odměnu 10 000 euro a symbolickou satisfakci po jeho stříbrném umístění v prvním ročníku soutěže. Svoboda je také prvním Čechem, kterému se podařilo v soutěži zvítězit.

Na druhém místě skončil Steffen Zimmermann z Německa a třetím nejlepším výčepním je letos Belgičan Efraim De Paepe.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Pro vítězství je důležité i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a správné péče o něj.

Zdroj: Zprávy Kurzy.cz | Autor: Martin Čarek | Mediafax


Postavení generálního dodavatele logistiky pro nové výrobní a logistické centrum, tradičního dánského výrobce piva pivovaru Carlsberg, získala s novým konceptem důmyslného logistického řešení v nápojovém průmyslu firma SSI Schäfer. Mimo jiné se stará 76 000 paletových stání, techniku určenou pro transport palet včetně závěsného elektrodopravníku a jeřábu Schäfer Compact Cranes (SCC), která je přesně přizpůsobena pro transparentní a hospodárný proces systému řízení skladového hospodářství o vyšším toku zboží.

V novém distribučním centru Carlsberg bylo použito celkem 2 000 transportních prvků. Válečkových dopravníků, článkových dopravníků, rohových převodníků, otočných válečkových dopravníků a posuvných vozíků.

Společně s oběma okruhy závěsných dopravníků a prostřednictvím systému řízení skladu se reguluje jak zajištění a kontrola dodávek pro výrobní linky a zakázky, tak také vyřizování objednávek. Je tedy postaráno o efektivní a transparentní toky velkého množství procházejícího zboží. Děje se tak pod dohledem řízení celého komplexu skladového hospodářství a veškerého toku materiálu včetně sledu operací vedoucích k perfektní připravenosti zboží k expedici.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | BRAU INDUSTRIE


Muž dvou tváří, říká se o padesátiletém tajemníkovi prezidenta Klause. Ono to sedí – na Hradě je v obleku, vlasy do culíku, seriózní pravičák. Později v hospodě a v malé sklepní zkušebně pod hospodou už má vlasy rozpuštěné, brnká na kytaru, s láskou mluví o pivu. Ladislav Jakl má i další tváře – vychoval například romské dítě.

* Co je lepší pocit? Za á: posezení nad pivem, za bé: řádění s kytarou na pódiu, za cé: milování se ženou, nebo déčko: plodná diskuse s Václavem Klausem?

Ta poslední činnost je z jiné kategorie než tři předchozí, které jsou pro mě srovnatelné — jsou potěšením ducha. Diskuse s Klausem, to je potěšení rozumu.

* Začneme třeba pivem. Potom se dostaneme k důležitějším věcem.

Ono je něco důležitějšího?

* Kdy jste se pro pivo tolik nadchnul?

První etapa začala tak v sedmnácti, kdy jsem buď mohl chodit pít víno na diskotéku, nebo pivo do hospody s máničkama, přičemž to druhé pro mě byla jediná možnost. I tehdy jsem byl rád za pivo lepší, ale neomdlel jsem, když skvělé nebylo. Posledních deset let už to mám jinak, teď mě pivo extrémně zajímá, doma mám ohromnou pivotéku, v ní asi dvě stě padesát druhů...

* Máme v Česku nejlepší pivo?

Nemáme. Češi vynikají jediným druhem, ležákem původem z Plzně, který se u nás vaří dobře, ale to i leckde jinde. Potíž je v tom, že tento typ piva zničil různorodost, a nebýt mikropivovarů, pil by se tu jenom ležák. Přitom druhů piv je nepřeberné množství: třeba na celosvětové přehlídce v Denveru mají 92 kategorií – umí průměrný Čech vyjmenovat aspoň tři?

* Já ne.

Ani barmani v zavedených hospodách často nevědí nic, pivo je u nás popelkou! O vinaře je všude dobře postaráno, v restauracích mají výběr dobrých vín, ale pivaři dostanou všude většinou jenom to prostřední.

* U nás v redakci je několik chlapů, kteří říkají: Jedině plzeň!

To je stejné, jako by říkali: „Jedině smaženej sýr. Všude a vždycky smažák!“ Ano, je to typ piva, který děláme relativně dobře, ale je to jen jeden druh.

* Kde je tedy nejlepší pivo na světě?

Asi v Americe, kde začal roku 1976 boom nových, experimentálních mikropivovarů – tamní pestrost nabídky už hlava nebere. Ale nadšený jsem i z nečekaného vývoje u nás – už tu je asi 76 mikropivovarů, ani je nestačím objíždět.

* Máte nějaký osobní pivní rekord?

Roku 1981 jsem jich na chmelové brigádě vypil sedmatřicet za den. Ale asi polovina z toho byly desítky.

* Ví se o vás, že sedíte už léta každý čtvrtek v jedné a té samé hospodě na pivu. Za jakých okolností tam nepřijdete?

Za posledních dvacet let jsem jednou vynechal kvůli nemoci. Párkrát jsem nepřišel, když jsem byl v zahraničí, ale mám tam 96 procent účasti.

* Proč vlastně?

Je to můj pevný bod ve vesmíru.

JAK MĚ KLAUS NEPOZNAL

* Kdy se necháte ostříhat?

Možná nikdy. Když se na mě podíváte zblízka, tak uznáte, že už za chvíli nebude co stříhat.

* Mrzelo vás, muže máničkového typu, když začaly vlasy řídnout?

Nejsem marnivej. Lidi, kteří mě nemají z politických důvodů rádi, občas napíšou sprostej e-mail o mých vlasech, ale na to odpovídám, že jejich problém s mými vlasy vyřeší čas a gravitace.

* S vervou hrajete bigbít v kapele Folimanka Blues, ale kdovíjak známí nejste. Trápí vás to?

Každý muzikant by byl rád, kdyby lidi jeho hudbu poslouchali... Myslím, že hudební talent mám, nicméně jsem to nebyl schopný dokopnout na vyšší úroveň – i proto, že strašně nerad nabízím sám sebe. A asi mi v muzice moc nepomáhá ta pracovní role, ve které jsem přes den.

* Nálepka věrného klausovce?

V muzikantském prostředí jsou lidi většinou názorově jinak orientovaní – jsou nekonformní a mají pocit, že jsem součástí establishmentu. Nebo nesnášejí Klause. Párkrát v životě už jsem zažil ty reakce, „my tady žádnou politickou kapelu nechceme!“, ale já nejsem bolestínský typ – takovej je život.

* Proč rockerům tolik vadí Klaus?

To pořádně nezjistíte. Někteří intuitivně pochopili, že se dívá na svět jinak, a u jiných je to jen póza vůči papalášovi.

* Vašemu synovi je osmnáct. Zalíbila se vám díky němu hudební moderna?

Já to málo sleduju.

* Když slyšíte elektronickou taneční hudbu, baví vás?

Ne. Ta je pro mě pokračováním diskotékové muziky ze sedmdesátých let, vůči které jsem se vždycky profiloval a která je pro mě na druhém břehu. Je sice možné, že mají různé větve téhle muziky různou kvalitu, ale umělohmotný pach diska zůstává.

* Jak se zachováte, když hraje v hospodě nějaká hudba z druhého břehu?

Jednou šla moje dobrá známá do naší hospody a vidí, že jsem přilepený u vchodu ke zdi a nejdu dovnitř. „Co tady děláš?“ ptá se. „Bojím se...“ Byla tam zaskakující barmanka, pouštěla Michala Davida, a já se opravdu bál dovnitř – nepřežil bych to.

* Na jaký koncert jste si naposledy koupil vstupenku?

Občas na muziku chodím a vstupenky si kupuju, nikdo mi je nedává. Minulý týden mě mrzelo, když hrála v Praze kapela mého mládí, Iron Butterfly – já se už ve třinácti učil bubnovat podle slavného sóla z jejich písničky In-a-Gadda-daVida – ale oni hráli, blbci, ve čtvrtek!

* A to bylo dilema.

To nebylo dilema. Čtvrtek je prostě čtvrtek. Jdu do hospody, i kdyby se svět zbořil.

* Když přijde na koncert vaší Folimanky Blues prezident Klaus, je to spíš příjemné, anebo vopruz?

Je to milý projev přátelské pozornosti. Nejlegračnější bylo, když na nás přišel prvně – na jaře roku 1998, kdy jsem pro něj pracoval teprve několik týdnů. Hráli jsme tehdy v jedné žižkovské špeluňce, on přišel bez ochranky, sedl si ke stolu, rozhlížel se a pak se jednoho chlapa zeptal: „A kde je ten Láďa Jakl?“ „No tady,“ zněla odpověď, „tři metry od vás, ten, co na vás celou dobu huláká!“ Prostě mě nepoznal.

* Viděl jste někdy Klause tancovat?

Ano. Asi třikrát na našem koncertě, a jednou taky na rokenrolu Sedláčkovy kapely – na tom on vyrostl.

* Je dobrý tanečník?

Já jsem přísný hodnotitel... V mládí jsem tancoval závodně, a jestli mám pro něco talent, tak pro rytmus. Pro mě je kopyto každej.

HÁDKY S PREZIDENTEM

* Čímž jsme se konečně dostali ke Klausovi.

Tak rychle, tahle kapitola není moc zajímavá...

* Co vás před třinácti lety předurčilo k tomu, abyste mu začal dělat poradce, později tajemníka?

To se zeptejte jeho, já nevím. Určitě sehrála úlohu ta zlomová chvíle – sarajevský atentát, kdy se od něj skoro všichni odvraceli, ale já zavolal a podpořil ho. Ve spoustě věcí mám podobný pohled na svět, jsem člověk docela chytrý a on má rád chytrý lidi. Nejsem úplně líný, nerad dělám chyby... A asi mi věří – proto s ním nikdy nekonzultuju, že jdu mluvit do televize; on to ani nemá potřebu vědět.

* Příští rok bude Klausovi sedmdesát. Všímáte si, jak stárne?

Je to, nedá se nic dělat, sportovec. Zažil jsem ho při náročných programech, kdy jsem se jen motal kolem, a stejně jsem toho měl plný brejle. V tomhle musím uznat, že sport, který jinak neuznávám, přináší určité výhody.

* Opravdu žádné projevy Klausova stárnutí nevidíte?

Je to bývalý premiér, ministr, a tak má pořád pocit, že musí dělat spoustu věcí. A já si myslím, že jako prezident by jich zdaleka tolik dělat nemusel; skoro bych řekl, že by mu určité stárnutí slušelo – stárne míň, než by se mi líbilo. Bylo by dobré, kdyby se důstojně zklidnil, ale to by asi musel přestat hrát tenis nebo co.

* Vy s ním tenis nehrajete nikdy?

Ne, to fakt ne. Ani golf. Když jsme si spolu chtěli zahrát na jednu jamku, tak jsem míčkem málem zabil někoho z ochranky.

* Když je pan prezident workoholik, musel jste se mu přizpůsobit?

Pracovitostí mě převyšuje nekonečně. Já občas chci mít volné odpoledne, volnou sobotu, jen tak si zablbnout, ale on tohle nezná, pro něj to je nepředstavitelný kriminální čin.

* V čem se s Klausem neshodnete?

V ničem zásadním, v mnoha jednotlivostech... Je asi liberálnější a já v některých věcech konzervativnější.

* O co jde? Třeba o potraty?

Třeba, v tom jsem asi přísnější. Pro mě je potrat naprosto nepřípustný, je to zabití dítěte. Jiná věc je, jestli si myslím, že je zákaz potratů zákonem v naší společnosti vůbec možný a jestli by k něčemu vedl.

* Vy se díváte i na ženu, která jde na potrat ze závažných důvodů, skrz prsty?

Nějaký závažný důvod máte určitě i k tomu, že udusíte roční dítě – a já se na to dívám stejně. Ale nesoudím ženu, soudím ten čin.

* Kdy vás Klaus nejvíc seřval?

Jednou mi vynadal hodně – když jsem do novin trošku blíž popsal způsob, jakým se projednávají milosti. Já věděl, že z toho bude problém, ale udělal jsem to, protože tenkrát někde u Jindřichova Hradce zatkli člověka, který se oháněl tím, že mě zná a že ví, jak se dá zařídit milost. A tak jsem řekl tomu novináři, že já milost rozhodně ovlivnit nemůžu, že to systém vylučuje, a něco z toho systému jsem mu odhalil.

* Proč to vadilo? Státní tajemství?

Když se o takových věcech moc ví, tak jsou zranitelné.

* Kdy jste byl na Klause naštvaný vy?

Je to přesně rok. Nepřál jsem si, aby jakkoli naznačoval, že nakonec Lisabonskou smlouvu podepíše, byl jsem přesvědčený, že to je taktická chyba. On svůj podpis naznačoval, a to mě naštvalo hodně.

* Radíte mu na jakékoli téma, nebo máte nějaké své obory?

Mluvíme všichni do všeho, fachidiocii tu nepěstujeme.

* No dobře, ale není to divné, mít názor na všechno?

My nerozbíjíme atom, zabýváme se politikou. A na tu já odborník jsem.

* Jasně, ale proč jste třeba tuhle říkal do novin, že Kaplického blob vypadá jako bakelitová barevná čepice?

Protože se mě na to novináři ptají.

* Tak jim máte odpovědět, že nejste architekt.

A oni budou říkat, že jsem arogantní a nechci se vyjadřovat. Navíc, zrovna na tu knihovnu nějaký názor mám, protože je to veřejná stavba, k veřejnému účelu, za veřejné prachy, na veřejném místě, takže to není téma pro nějakou úzkou skupinu lidí.

TAK MÁLO PRAVIČÁKŮ!

* Zmínili jsme vašeho syna. Pokud vím, adoptovali jste ho jako ročního, původem je to romský kluk. Četl jste Rok kohouta od Terezy Boučkové? Viděl jste Smrady?

Četl jsem s ní na téma výchovy adoptovaných romských dětí rozhovor, i ten film jsem z větší části viděl.

* Zažila veliké zklamání, ty adoptované děti se prostě... nepodařilo dobře vychovat.

Obávám se, že hlavně intelektuálové mají pocit, že když adoptují cikánské dítě, tak tím udělali něco dobrého. Demonstrují, že nemají předsudky, ale vnitřně k tomu rozhodnutí nedospěli. Nenašli tu jedinou cestu k překonání problémů, a tou je: mít to dítě opravdu rád.

* Boučková svoje adoptované syny jistě ráda měla, ale zjistila, že jejich geny nepředělá.

Na geny vůbec nevěřím – lidi jsou schopni žvaněním o genech vysvětlovat a omlouvat problémy, které jsou čistě společenské, výchovné.

* Vy jste při výchově Matěje nikdy nepocítil bezradnost?

Tu cítím každou chvíli – jsou s ním problémy. Ale takové pocity má přece i maminka, když přijdou její děti z venku od bláta. Taky si zoufá, ale nezavře před nimi dveře.

* Jaké bláto? Kluci Boučkové doma kradli, brali drogy...

Ani v tom není rozdíl mezi adoptovaným a vlastním. I náš Matěj dělá lumpárny, ale já přece nemůžu začít pochybovat o tom, jestli ho bylo dobré adoptovat. Pro mě je to moje dítě a vůbec o tom nepochybuju. Ano, mám s ním starosti, ale neodůvodňuju si je tím, že jsem ho adoptoval a že to bylo jiné dítě.

* Syn půjde prvně k volbám. Co byste mu řekl, kdyby dal hlas zeleným nebo ČSSD – byl byste naštvaný?

Minulý víkend se ho někdo ptal: „Matěji, koho zvolíš?“ A on odpověděl: „No to samý, co táta.“ Na to jsem řekl: „To rozhodně nemusíš, vol si koho chceš...“ Ale uznávám, že kdyby měl kdokoli z mých blízkých úplně odlišný názor na zásadní věci než já, tak by mě to mrzelo.

* Vy sám jste na jaře volil obskurní Stranu svobodných občanů. Mělo to smysl?

Nemyslím, že je to strana obskurní, jen získala málo hlasů. Taky proto, že byla v cílené mediální izolaci.

* Nikdo nikoho cíleně neizoloval. My novináři nejsme banda levičáků, za kterou nás považujete.

Já opravdu považuju novináře za levičáky, ale nemyslím to tak, že by měli rádi Zemana, Paroubka, nebo snad Grebeníčka. Jen mají levicové názory na život a na svět, který nás obklopuje.

* Uznejte, že při vašem pojetí by pravičákem nebyl skoro nikdo.

V tom máte pravdu – mám jinak nastavenou citlivost. Ale novinářský způsob života přitahuje všude spíš levičáky, kteří to o sobě ani nevědí.

* To myslíte vážně? Schválně – je dnes vůbec ve Sněmovně pravicová strana?

Asi ne, dnešní strany jsou hodně nekonzistentní. Teď mám jít k volbám a slogan jedné údajně pravicové strany, ODS, zní: „Nonstop lékárna v každém obvodě.“ Kvůli tomuhle bych ji měl volit? Co je na tom pravicového? Za čí peníze budou ty lékárny?

* Vraťme se ale ke Svobodným občanům.

Člověk by neměl kalkulovat s tím, jestli hlas propadne; on nikdy nepropadne. Každý hlas je signálem, každý je nějak vyhodnotitelný.

* Vyhodnotil jsem, že tu stranu volilo pět a půl voliče.

Asi třicet osm tisíc lidí, to je docela dost, to se do jedný hospody nevejde. A je to dobrý pocit, že má tolik lidí názory jako já.

* Znovu dáte hlas straně, která nemá šanci?

Budu volit stejně, ale jestli nemá šanci, to přece nemůžete vědět. A hlavně – člověk volí i pro svůj pocit, a já nechci mít blbý pocit.

* Pravicovou stranu Modrých nezaložíte?

Zatím ne, ale jednou... Kdo ví?

* Václav Klaus skončí na Hradě roku 2013. Co potom? Budete mu radit v další funkci?

Tak tahle možnost mě doteď vůbec nenapadla!

* Jinak – odejde on do důchodu?

To asi neodejde.

* Tak vidíte, možná si vás někam vezme. Třeba... do Bruselu.

Do Bruselu bych nešel. A to navzdory výborným belgickým pivům.

* Ještě mě napadá, že byste si mohl otevřít malý pivovar.

To udělám skoro jistě, technologie za poslední léta hodně zlevnily. Pivu se budu věnovat určitě – a čemu kromě piva, to se uvidí. *

***

ŘÍKÁ SE O NĚM...

... ŽE BY DÝCHAL ZA VÁCLAVA KLAUSE Z hradního dua Jakl, Hájek už vznikla vysmívaná karikatura, takoví Klausovi věrní pudlíci to jsou. Přinejmenším v Jaklově případě je to však nespravedlivé – ano, je velmi loajální, ale o svém nadřízeném rozhodně nemluví jako o pánubohu. A hlavně! Z každé druhé jeho věty vyplývá, že kdyby si měl vybrat mezi prezidentem a manekýnou, vybere si pivo. Za to, že si u Klause vydupal nedotknutelnost svých hospodských čtvrtků („večer nikdy nepracuju!“), mu patří respekt.

V PĚTI ČÍSLECH 1959 Narozen v Chebu. „Maminka je Polka, pracovala jako prodavačka, táta byl zámečník.“ 18 Tak starý je jeho adoptovaný syn. 20 Před dvaceti lety se stal poslancem za OF v České národní radě, na dva roky se vykašlal na muziku. 1997 Za listopadové krize v ODS zavolal Klausovi, že se nepřidává k mediálnímu lynčování a že je mu k dispozici. Od té doby spolupracují. 0 Nikdy nebyl členem žádné politické strany, i když o založení jedné pravicové uvažuje.

Zdroj: Zpreávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Poláček


Člověk by neřekl, co všechno se dá s pivem dělat - a v čem všem je možné stanovit pivní rekord. Bizarní přeborníky shromáždil server oddee.com.

Například rekordman v rychlosti dokázal vypít za 1,3 vteřiny ne půllitr, ale celý litr piva. Stevenu Petrosinovi se povedlo dosáhnout tohoto času 22. června 1977.

Foto

Neuvěřitelných 20 půllitrů plných piva o celkové váze skoro kilo dokázal přenést Australan bavorského původu Reinhradt Wurtz. Celkem s nimi přešel 40 metrů. Pikantní je, že před ním rekord držela žena, Němka Anita Schwartzová se 16 pivy.

Foto

Pokud jste fandové hořkého piva, přijdete si na své u Petera Fowlera. Jeho pivovar Pitstop vaří osmiprocentní nápoj The Hop o hořkosti 323 jednotek - dosavadní rekordman měl přitom jen asi 200 jednotek. K rekordu prý pomohl pečlivý výběr výjimečně hořkého chmele a použití látek, které tuto chuť konzervovaly.

Foto

Nejsilnější pivo na světě hravě překoná whisky i slivovici, má totiž mít 55 procent alkoholu. Společnost BrewDog, která ho vyrobila, chce nápoj prodávat ve speciálních lahvích z mrtvých zvířat. Stát má asi 15 tisíc za láhev.

Foto

Neslavně skončil největší byt postavený z pivních tácků. Jednadvacetiletý Sven Goebel si vybudoval z 300 tisíc tácků pětipokojový byt s krbem, křesly a stolem. Aby rekord získal, musel dokázat, že stavbu nijak neslepil. Tak do bytu strčil - a celý mu spadl.

Foto

Neuvěřitelný výkon předvedl Číňan Li Kuej-wen, armádní řidič z Pekingu. Ten za 8 minut a 28 sekund přejel autem po dvou řadách stojících lahví piva dlouhých 60,19 metru. Celkem tak překonal 1798 lahví. Na nápad stát se šampiónem v této disciplíně prý přišel během popíjení s kamarády.

Foto

Rekord v počtu piv na hlavě drží od června letošního roku John Evans. Dokázal na lebce balancovat se 237 pintami pěnivého nápoje. Nebyl to až tak šokující výkon, když vezmeme v úvahu, že tento muž už na hlavě udržel i Mini Coopera.

Foto

Nejdražší láhev piva přišla na 10 810 liber - tedy víc než 300 tisíc korun. Šlo o pivo Löwenbräu, které se našlo v troskách lodi Hindenburg. Na místě našel Leroy Smith celkem šest lahví: čtyři rozdal kamarádům, jednu poslal do pivovaru Löwenbräu a poslední, kterou si nechal, šla loni na podzim do rekordní dražby.

Foto

Největší sklenice s pivem byla vysoká 2,4 metru a vešlo se do ní 430 galonů (1627 litrů) piva Guinness. Samotné sklo vážilo 400 kilo a nápoj dalších 1257 kilo. Rekord padl v podniku Auld Dubliner Irish Pub.

Foto

Nejvíc zkušeností za pípou má zřejmě Angelo Cammarata. Ten ve svém podniku čepoval pivo 77 let. Začal s tím 7. dubna 1933, když v Pennsylvánii skočila prohibice, a sloužil v něm i poté, co ho v roce 1971 prodal synům. V roce 2009 rodina podnik prodala a pětadevadesátiletý Camm, jak mu říkají, odešel do penze.

Zdroj: tn Nova.cz | Foto: oddee.com


Strana 1 z 3 » »»
1 2 3

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň