Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

červenec 2010

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv červenec 2010


Spolek pivařů se vložil do přestřelky mezi pivovarem Bernard a Plzeňským Prazdrojem. Bernard dvakrát vyzýval plzeňský pivovar k soutěži o nejlepší nealkoholické pivo, Prazdroj to však odmítl. Členové První pivní extraligy tak vzali soutěž do svých rukou a ve slepém testu určili, že nejlepším pivem je Bernard. Birell skončil osmý.

Foto

Spolek pivařů, mezi něž patří například degustátor Jan Šuráň či tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, se podle svých slov nechal k soutěži vyprovokovat proto, že plzeňský pivovar odmítl s malým rodinným pivovarem do souboje jít.

"Výzva zůstala ze strany Plzeňského Prazdroje nevyslyšena a vzhledem k tomu, že se na nás obraceli i zástupci pivní veřejnosti, rozhodli jsme se uspořádat vlastní slepý test," vysvětluje Jan Šuráň s tím, že standardně se členové spolku věnují degustaci dvanáctistupňových piv, ale tentokrát udělali výjimku.

Foto

Osm pivních znalců hodnotilo celkem jedenáct tuzemských nealkoholických pivních značek. Každý vzorek měl své číslo a byl vychlazen na předepsanou teplotu. Hodnotící podle vyjádření spolku netušili, jaké značky v testu hodnotí, a jednotlivým vzorkům přiřazovali čísla nejlepšího po nejhorší. Pivo, která tak nasbíralo nejnižší skóre, zvítězilo.

Vůbec nejmenší skóre - 25 - získala značka pivovaru Bernard se svým nealkoholickým pivem Bernard s čistou hlavou Free. Naopak nejprodávanější nealkoholické pivo v České republice Birell skončilo mezi degustátory na osmém místě spolu s Platanem.

Foto

"Výsledek mě těší a je pro mě určitou satisfakcí, když Plzeňáci souboj nepřijali, ale radši bych byl, kdyby ho přijali," řekl iDNES.cz šéf a spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Podle něj je účast Jana Šuráně, který se celý život profesně pivem zabývá jak po inženýrské, tak i degustační stránce, zárukou toho, že degustace proběhla podle standardních pravidel. "Výsledek má pro mě i z tohoto důvodu váhu, ale nepřeceňuji ho. Degustací se dělá hodně a vycházejí různě," uvedl Bernard.

Zároveň připomněl, že on sám navrhoval, aby v soutěži s Prazdrojem bylo hodnoceno 25 nealkoholických značek a o jejich pořadí rozhodovalo 25 degustátorů.

Plzeňský Prazdroj svou reakci na výsledek degustace připravuje.

V anketě iDNES.cz hlasovalo pro vítězství nealkoholického piva Bernard 8 831 čtenůřů, Birrelu dalo svůj hlas 3 513 lidí.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková


V Banskej Štiavnici po 300 rokoch opäť varia zlatý mok. Výrobu môže každý návštevník vidieť a čerstvo vyrobené pivo priamo tam aj ochutnať.

Foto

Pivovar Erb zriadili v zrekonštruovanom Čačányho dome. Cez presklené dvere na chodbe vidia štamgasti celú technológiu varenia piva, ktorej rozmiestnenie sa muselo podriadiť aj náročným požiadavkám pamiatkarov.

Foto

Hoci sa tam čapuje asi najdrahšie slovenské pivo od prvovýrobcu, o hostí nie je núdza. Okrem tradičnej svetlej desiatky a dvanástky tam čapujú aj pšeničné či údené - to je tmavé pivo s chuťou pripomínajúcou údenú slaninu.

Foto

Prispeli Nóri

Chceme sa stať špičkovou pivovarníckou reštauráciou nielen na Slovensku, ale aj v Európe,“ netají svoje ambície majiteľ pivovaru Eduard Rada. Tento podnikateľ asi pred štyrmi rokmi predal väčšinový podiel vo vyhnianskom pivovare Steiger a odvtedy pracoval na projekte v Čačányho dome.

Foto

Na rekonštrukciu objektu prispela takmer polovicou aj nórska vláda. Tradícia varenia piva sa touto malou fabrikou do Štiavnice vrátila, lebo pred tristo rokmi varili pivo až na trinástich miestach tohto baníckeho mestečka.

Ceny piva:

ležiak svetlý 10 stupňov, pol litra – 1,80 eura

ležiak svetlý, 12 stupňov, pol litra – 1,90 eura

kvasinkové pivo 12 stupňov, pol litra – 2,30 eura

tmavé 13 stupňov – 2,10 eura

Zdroj: Pluska.sk | Autor a foto: Ján Šperka


Být dobrým sládkem se naučit nedá

[pátek, 30. červenec 2010]

Do krušovického pivovaru se po jedenácti letech vrátil jeho původní sládek Václav Kloub. Pivo má zpět svou tradiční chuť

Když začal Václav Kloub pracovat jako sládek krušovického pivovaru, bylo mu pětatřicet let. I díky jeho zkušenostem mělo tehdejší místní pivo mezi Středočechy skvělou pověst. Zlom přinesla až devadesátá léta minulého století, kdy pivovar změnil majitele a s ním i recepturu výroby zlatavého moku.

Z pivovaru odešel po 26 letech

Ze sládka jsem se stal ředitelem. Ale bylo to jen krátké období. V roce 1998 jsem z pivovaru z osobních důvodů odešel,“ popisuje Kloub. Ani poté ale o práci ani zábavu neměl nouzi. Vždycky ho bavila myslivost, tak se ji rozhodl vystudovat. „Teď ji také přednáším. Kromě toho jsem se věnoval psům, což mi zůstalo dodnes. Mám ohaře,“ vypráví s úsměvem Kloub.

Ještě před časem by nevěřil, že se do Krušovic nakonec vrátí. Loni se mu ale ozvali ze společnosti Heineken, která před třemi lety pivovar koupila. „Nabídli mi spolupráci, protože se chtěli vrátit k původní osvědčené receptuře. A tu jsem já dobře znal,“ říká staronový sládek. S týmem spolupracovníků, který vytvořil současný sládek Tomáš Kosmák, se loni na podzim pustil do práce a po čtyřech měsících testování naplnilo sudy první pivo s původní chutí. „Cílem mise bylo vyrobit pivo plné, ale dobře pitelné, což je složitá věc. Nakonec se to ale podařilo. I díky tomu, že nás nový majitel nechal dělat pivo podle našich představ,“ podotýká Kloub.

Mezi svými předky nikdy žádné sládky neměl. „Byla to cesta osudu. Vystudoval jsem vysokou školu chemicko-technologickou, a když jsem pak po nějaké době sháněl práci, dostal jsem se do laboratoře krušovického pivovaru. V provozu jsem si tu musel projít celé ,kolečko‘ a naučit se tu všechnu potřebnou manuální práci. Nejdřív se mi to moc nelíbilo, ale pak jsem pochopil, že je to ta nejlepší škola,“ poznamenává Kloub.

V provozu pracoval asi sedm měsíců, pak se stal vedoucím laboratoře. „Oženil jsem se a odešel do východních Čech, kde jsem měl na starosti dva pivovary a dvě sodovkárny. Nebyl jsem tam ale moc spokojený, a proto jsme se nakonec odstěhovali zpátky,“ říká sládek krušovického pivovaru Václav Kloub, který pochází z Rakovnicka. Na staronovou výrobu zdejšího piva nedohlíží sám. „Současný vrchní sládek Tomáš Kosmák je mladý šikovný chlap, se kterým mám hodně společného. Začínal podobně jako já, jen v Brně,“ upřesňuje Kloub.

Být dobrým sládkem se podle něj naučit nedá. „Sládkem nemůže být každý. Stejně jako šéfkuchařem. Některé věci člověk prostě musí mít v sobě,“ uzavírá Kloub.

***

HISTORIE

Krušovický pivovar První písemná zmínka o vsi Krušovice se objevila už ve 13. století. V roce 1580 tu Jiří Bírka z Násilé začal stavět pivovar, který byl dokončen o rok později. Pak patřil řadě významných vlastníků. V roce 1861, kdy začal zlatý věk českého pivovarnictví, krušovický pivovar vyvážel pivo do Prahy i lázní Teplice, Po 1. světové válce rozšířil výrobu, po roce 1945 byl znárodněn. Po privatizaci v roce 1994 vznikl Pivovar Krušovice. V roce 2007 jej koupila společnost Heineken.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Veronika Fejtková


Pivní kultura: v hospodě je i knihovna

[pátek, 30. červenec 2010]

Díky výměně knih v místní hospodě čtou v maďarské vesnici i lidé, kteří by si průkazku do knihovny nepořídili.

Cestou domů po těžkém pracovním dni dostane Ferenc Nagy často chuť zaskočit si do své oblíbené krčmy o trochu si tam počíst. V Gyopáru, malé hospůdce z komunistické éry v této vesnici hned za Budapeští, kde si mohou zákazníci nejen dát pivo a pálenku, ale dopřát si i určité intelektuální osvěžení, je dvaačtyřicetiletý Nagy něco jako štamgast, napsala agentura Reuters.

"Přijdu, sáhnu po knize a prostě hodinku nebo dvě čtu, podle toho, kolik mám času. Dám si studené pití, uvidím skupinu kolegů, tak jdu k jejich stolu a trochu si čtu. Je to dobré," řekl Nagy.

Knihovna vznikla svépomocí

Už je to víc než tři roky, co vedoucí podniku Peter Maurer přišel na nápad zřídit tento unikátní obecní hybrid - veřejnou knihovnu ve zdech hospody. A soudě podle spokojenosti zákazníků byl tento projekt úspěšný.

"Měli jsme prostě spoustu zahálejících knížek, tak jsme s majitelem mluvili o tom, že bychom je neměli nechat odvézt do odpadu a že by bylo dobré udělat někde knihovnu," řekl Maurer, sám bývalý knihkupec.

Po rychlém telefonátu dalšímu podnikateli, který dodal poličky, byla knihovna hotova během jednoho víkendu. Její obsah tvoří asi tisíc titulů od životopisů z pera starých Řeků až po moderní sportovní encyklopedie.

Přineseš - odneseš

"Nedávno jsme tu v době mistrovství světa měli debatu, kdo vyhrál první šampionát, a odpověď jsme našli ve dvou knihách, takže spor byl rozhodnut," řekl Maurer.

Pravidla jsou jednoduchá. Není tu žádná registrace ani poplatky za zapůjčení, knihovna jede podle systému "jednu přineseš, druhou si odneseš". Podle Maurera se to ukázalo jako překvapivě funkční.

Čtou i lidé, kteří by do knihovny nešli

"Chodí sem lidi, kteří by pravděpodobně nešli do knihovny, ale sem jdou. Dají si jeden nebo dva vinné střiky a čtou si v knížkách, jako se to za starých časů dělalo v kavárnách," řekl Maurer. Nagy, který sem přinesl asi třicet knížek ze své vlastní knihovny, je jeden z nejskalnějších příznivců této instituce.

"V prvních dnech jsme měli trochu obavy, jak se celá ta věc vyvine, protože ve vesnici je jiná knihovna," řekl. "Oni měli strach, že toto přiláká víc lidí, a ukázalo se, že to tak skutečně je."

Zdroj: tn nova.cz


Nápoj rakouské provenience prý povzbuzuje pijáky k postelovým výkonům.

Jedna rakouská firma vyrábějící pivo přišla se zajímavým vylepšením svého produktu. Vylepšuje pivo extrakty ze sýra, čímž mu dodává blahodárné účinky pro muže, píše list Metro.

Pivo slibuje "pozitivní a zdravé" změny už po pár půllitrech. A pochopitelně, který muž by nechtěl prospět svému libidu, že...

"Moje žena si už nemůže stěžovat, když strávím noc v hospodě," cituje list jednoho pijáka pěnivého moku z Bregenzu.

Rizikem nicméně je chuť nápoje, po níž nezůstává pijákův dech právě vonný. Pokud by tedy někdo chtěl účinky piva vyzkoušet okamžitě po konzumaci, měl by si s sebou vzít kartáček na zuby, aby partnerku (nebo partnera) neodradil.

Zdroj: tn Nova.cz


Budějovický Budvar, n. p., ve čtvrtek odpoledne dosáhl důležitého soudního vítězství nad svým konkurentem.

Foto

Druhý nejvyšší soud Evropské Unie v Lucemburku dnes definičně potvrdil své dřívější rozhodnutí, které firmě Anheuser-Bush InBev brání v registraci obchodní značky „Budweiser“ (tzv. komunitární ochranné známky) v Evropské unii.

Rozhodnutí soudu v Lucemburku rozhodně vítáme. Považujeme jej za logickou reakci na stav, kdy má Budějovický Budvar registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser ve většině členských zemích EU,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n.p. Budějovický Budvar má nyní registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser v celkem 19 členských zemí Evropské unie.

Rozhodnutí výrazně stabilizuje naši známkoprávní pozici v EU. Pokud by totiž byla komunitární známka registrována pro našeho konkurenta, vedlo by to k souběžnému užívání známek v některých členských zemích, což by mohlo vyvolat novou vlnu soudních sporů,“ dodává Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

Soudní spory Budějovického Budvaru o značku Budweiser trvají již více než 100 let – od roku 1907. Český pivovar je vede prakticky po celém světě a má v nich má výrazně pozitivní bilanci. V letech 2000-2009 bylo definitivně ukončeno 115 soudních sporů a správních řízení. Z nich 82 skončilo ve pospěch Budějovického Budvaru. V současnosti zbývá k dořešení 22 sporů ve 14 zemích.

Zdroj: Deník.cz | Foto: Václav Pancer


Je to pro město významná událost a slibujeme si od toho zvýšený zájem ze strany turistů, podotkl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross.

V Rožnově pod Radhoštěm se počátkem července začalo opět vařit pivo, a to v místním Rožnovském pivovaru. Na slavnostní okamžik tu milovníci chmelového moku čekali dlouhých 62 let. Vyrábí se tu jedenáctistupňové kvasnicové pivo, také speciální jantarová třináctistupňovka ze čtyř sladů Rothschild a pivovar vidí svou perspektivu také v produkci nealkoholického piva.

Je to pro město významná událost a slibujeme si od toho zvýšený zájem ze strany turistů," podotkl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross. Přestože je pivovar soukromým subjektem, město s ním uzavřelo partnerství, a to především v oblasti marketingu.

Vaření piva má v Rožnově dlouhou tradici

Hlavním turistickým lákadlem má být podle Grosse zejména chystaná novinka v podobě pivních lázní. „Zároveň s rekonstrukcí pivovaru probíhala i výstavba pivních lázní, které přivítají první klienty zřejmě koncem září. V rámci regionu je to zcela ojedinělý projekt, který může do Rožnova nalákat nové turisty," poznamenal mluvčí.

Historie vaření piva v Rožnově sahá do roku 1712. Pivovar byl v majetku šlechtických rodů Žerotínů, Fürstenberků, Kinských, Rothschildů a v roce 1994 se vrátil do rukou původních majitelů. Zdi pivovaru však pamatují již dobu Přemysla Otokara II., za jehož panování byl vybudován Rožnovský hrad, z jehož zdiva byl následně pod kopcem vystaven pivovar.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Anna Biháriová


Maďarom i Čechom zachutil Steiger

[čtvrtek, 29. červenec 2010]

Sľubný rast exportu zaznamenal za prvý polrok tohto roku pivovar STEIGER a.s., Vyhne. V porovnaní s prvým polrokom 2009 vyviezol o 41% piva viacej, čo predstavovalo 3894 hektolitrov. Najvýznamnejším pre export je aj v tomto roku maďarský trh, nasledujú ČR, Litva, Francúzsko, Rakúsko a Rusko. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Záujem o naše pivo v zahraničí je iniciovaný hlavne poznaním, že pivo varíme klasickým spôsobom a jeho chuť je prirodzená, typicky pravá pivná. STEIGER vyrába pivo spodne kvasené, stredne chmelené, takzvaného plzenského typu, ktoré zákazníkom chutí. Všeobecne je možno povedať, že v zahraničí je väčší záujem než u nás o pivo v plechovkách a fľašové pivo. Dobre sa predávajú naše ležiaky - 12° pivá a tmavé pivá 11°“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že STEIGER považuje za mimoriadny úspech zvyšujúci sa predaj sudového piva tejto značky na náročnom pivnom trhu v Česku. STEIGER sa tak stal druhou najúspešnejšou slovenskou značkou v ČR, hneď za Zlatým Bažantom.

Pivovar STEIGER predal na slovenskom trhu za prvý polrok 2010 spolu 138 000 hl všetkých pív, čo je 100% z vlaňajška. Celkové tržby za prvých 6 mesiacov dosiahli výšku 8 mil. eur. Slabší predaj z jari a hlavne v daždivom máji dohnal pivovar v júni a ešte lepšie sa ukazuje júl. Dôvodom zmeny trendu je predovšetkým priaznivé teplé počasie, ale aj zlepšujúca sa situácia v slovenskej ekonomike.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Všetky tieto značky sú vyrábané náročnou klasickou výrobou varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, čo je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľné.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Pivovar z Liberecka vévodí žebříčku, který porovnává výrobce podle zisku na jedno pivo. Dobře si vede také humpolecký Bernard nebo pivovary patřící pod skupinu K Brewery. Přestože trh klesal, menším výrobcům se dařilo a rostli.

Foto

Ještě před dvanácti lety chtěli angličtí majitelé svijanský pivovar zavřít, protože byl příliš malý a moc nevydělával. Dnes mohou už jen litovat svého rozhodnutí prodat firmu za 15 milionů korun libereckým podnikatelům ze skupiny LIF. Pivovar Svijany se totiž stal nejziskovějším producentem v Česku v přepočtu na jeden půllitr.

Každé pivo loni majitelům vydělalo před zdaněním 2,72 koruny. Celkový zisk dosáhl 209 milionů, po zdanění pak 167 milionů korun. Žádný z pivovarů, které dosud zveřejnily výsledky, včetně čtveřice největších výrobců, nedopadl v tomto srovnání lépe.

Jak je možné, že pivovar, který uvaří jen asi každé padesáté pivo v Česku, dokáže prodávat ziskověji než obr Plzeňský Prazdroj, aniž by měl podobně drahou a silnou značku, jako je Pilsner Urquell?

"Svijany se stále vezou na vysoké vlně popularity mezi Čechy, která je zároveň podpořena výstavem na hranici aktuálních produkčních možností firmy. I vysoké odpisy udělají se ziskovostí divy," přemítá analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Lidé se odklánějí od masových značek

"Drží se filozofie prodávat co nejblíže kolem pivovaru," vidí další příčinu vyšších zisků výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Svijany prodají zhruba polovinu všeho uvařeného piva ve svém domovském Libereckém kraji a ušetří tak na distribuci do vzdálenějších koutů Česka.

Oproti roku 2008 dokázal podnik zvýšit zisk o 73 procent. Podle jeho šéfa Romana Havlíka nepůjde o ojedinělý výstřelek. "Letos chceme mít nejméně takový zisk jako loni," plánuje Havlík.

Pivovar ročně investuje kolem sta milionů korun do dalšího zvyšování výroby. Výborné výsledky přenesl i na zaměstnance: průměrná mzda tu stoupla meziročně o téměř čtyři tisíce korun, na 28 tisíc korun. Firma se dál rozrůstá: už dříve ovládli stejní majitelé nedaleký Pivovar Rohozec, loni pak náchodský pivovar Primátor.

Svijanskému pivu pomáhá také vzrůstající obliba malých a středních pivovarů. "Je tu pomalý odklon od pití neoriginálních a masových značek k regionálním pivům či speciálům," potvrzuje agrární analytik Petr Havel.

Svijany, podobně jako většina menších pivovarů, se snaží zachovat klasický způsob výroby. "Taková piva teď zákazníci hodně požadují," připomíná prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Malé pivovary rostou

Menší pivovary už proto zdaleka nemusí bojovat o konzumenty pouze nižší cenou. To dokazuje v žebříčku ziskovosti i čtvrté místo Rodinného pivovaru Bernard, který na půllitru dokáže vydělat více než Heineken či Budvar.

Šéf Bernardu přitom očekává, že úspěšný bude i letos. "Už loni se naše ziskovost hodně zlepšila, snažili jsme se vyrábět efektivněji," popisuje Bernard, jehož pivovar má na každém půllitru více než korunu.

Úspěšný rok 2009 hlásí i skupina K Brewery, která vlastní sedm menších pivovarů. "Naše prodeje v Česku vzrostly o 5,5 procenta, navzdory šestiprocentnímu propadu celého trhu ," uvedl ředitel skupiny Zdeněk Radil.

Velké pivovary neberou zisk na jedno pivo jako zásadní ekonomický ukazatel. "Je to spíše spotřebitelská informace. Naše zisky jakožto exportního pivovaru ovlivňuje hlavně kurz koruny," vysvětluje Jiří Boček, šéf Budějovického Budvaru.

V absolutních číslech je v Česku stále nejziskovější Plzeňský Prazdroj, který za poslední finanční rok vydělal před zdaněním 4,7 miliardy korun.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Tomáš Lysoněk a Jan Sůra | Foto: Ota Bartovský


Místní sládci v současnosti pilně pracují na vývoji další novinky, která by měla opustit zdi pivovaru v průběhu letošního podzimu. Protivínský pivovar slaví, i navzdory obecné recesi v oboru, řadu úspěchů – zdejší zlatavý mok za poslední půlrok zamířil do více jak sta nových restaurací, oblíbené jsou zejména piva Platan 11 a desítka Schwarzenberg. O lecčems vypovídají i významná ocenění ležáku Lobkowicz Premium a nealkoholického piva Lobkowicz Premium Nealko.

Protivínský sládek Michal Voldřich a jeho výrobní tým mohou být na svou práci hrdí. Jen v rámci jihočeského regionu za první pololetí přibylo 100 restaurací, které čepují protivínské pivo. „Největší oblibě se v jižních Čechách stále těší Platan 11, který na základě rostoucí popularity vaříme i v nefiltrované podobě“, říká Voldřich s tím, že v těsném závěsu se drží desítka Schwarzenberg, nesoucí jméno po šlechtickém rodu, který se významně zasloužil o největší rozmach pivovaru v jeho dějinách. V Protivíně se vyrábí také speciál Prácheňská Perla a polotmavé pivo Protivínský Granát.

Nadějně se vyvíjí i poptávka po nealkoholickém pivu.

Poptávka po nealku obecně roste, ovšem v posledních dnech jeho spotřeba překonala veškerá naše očekávání. V porovnání s týdny, kdy počasí konzumaci piva příliš nepřálo, vaříme v současnosti značky Platan Nealko o 80 % více, v porovnání s lednem letošního roku vaříme dokonce trojnásobek.“, dodává Voldřich.

Podzim přinese další novinku

Vloni touto dobou v Protivíně vrcholily přípravy na uvedení nového ležáku Lobkowicz Premium a jeho nealkoholické varianty Lobkowicz Premium Nealko. Přestože neuplynul ani rok od jejich uvedení na trh, mohou se už tato piva pyšnit řadou ocenění: v Čechách (PIVEX 2010 – 2. místo Lobkowicz Premium Nealko, 3. místo Lobkowicz Premium; PIVO České republiky 2010 – 1. místo Lobkowicz Premium Nealko) i v zahraničí (Australian International Beer Awards – 2. místo Lobkowicz Premium). „Úspěchy nás samozřejmě těší a zároveň motivují k další práci, proto v Platanu průběžně pracujeme na vývoji dalších nových značek. To nejlepší a nejchutnější pivo pak rádi představíme široké veřejnosti již na podzim,“ uvádí Voldřich.

Zdroj: Tiskovky.info


In vino veritas, in pivo taky, praví hospodské moudro. Josef Rejlek ze Soběslavi nenašel ve zlatavém moku pravdu, ale celoživotní koníček. Jeho sbírka pivovarských artefaktů čítá tisíce položek. Najdete v ní například více než pět set pivních kalendáříků, originální otvíráky nebo dva a půl tisíce pivních korunek. Nejpočetněji jsou ve sbírce zastoupeny pivní etikety. Sběratel jich během dvaatřiceti let získal přes třicet tisíc.

Foto

Co všechno sbíráte?

Sbírám hlavně pivní etikety. S těmi jsem začínal. Pak jsem se dal do korunek, protože se mi líbila potištěná nebo pomalovaná víčka. Část jsem jich teď zapůjčil na výstavu do písecké Sladovny, kde si je mohou lidé do 22. srpna prohlédnout. Potom přišli kamarádi s tím, že bych měl dělat všechno, a tak od roku 1990, kdy nastal velký příliv artefaktů, sbírám i propisovačky, zapalovače, kalendáříky a otvíráky. Co se týče piva, mám ještě sbírku staniolů, šátečků, jak se říká.

Etikety bylo to první, co jste sbíral. Kdy jste s tím začal?

To vám můžu říct úplně přesně. Bylo to v roce 1978.

Proč právě etikety?

Jeden kolega z práce přinesl krásnou cizinu. Já taky něco měl, ale jemu jsem se nevyrovnal. Tak jsme se domluvili, že začneme sbírat. Jeho to po čase pustilo, ale já sbírám pořád dál.

Kolik jich máte?

Oficiálně udávám třicet tisíc, ale bude jich víc. Hodně jsem jich ještě nezařadil.

Jak se vám podařilo nashromáždit tak velkou sbírku?

Začátky byly krušné, ale mezi sběrateli jsem poznal spoustu dobrých přátel, od kterých jsem etikety sháněl. Navíc tenkrát nebyly drahé, stály desetník, ty dražší padesátník. Dnes jsou ceny mnohonásobně vyšší. Další etikety se mi podařilo získat od lidí, kteří se zbavovali sbírek, protože je neměli kam dát. A tak jsem to dával pomalu dohromady a začal je řadit.

Jak máte sbírku seřazenou?

Podle katalogů. U každé značky piva je obrazová část a v ní se vyhledá etiketa. Etikety se liší třeba vzhledem, různými značkami nebo papírem. Každý kraj má své pivovary. A každý pivovar v kraji má u mě své desky.

Vzpomenete si ještě na svou první etiketu?

To si bohužel nevzpomenu. Myslím, že jsem měl nějaké etikety z ciziny. Pak jsem začal sbírat naše etikety. Nebyly špatné, ale obyčejnější oproti těm cizím. Ty už tenkrát byly na dobré úrovni. Po roce 1990 se to ale i u nás hodně zlepšilo. Pořád je na co se dívat.

Teď sbíráte etikety jen z Čech nebo i ty zahraniční?

Ne, jen z Čech a Slovenska.

Která etiketa je nejstarší nebo kterou si nejvíc ceníte?

Nejvíce si vážím asi etikety z želečského pivovaru, protože to je z našeho regionu. Přinesli mi ji kamarádi. Pochází někdy z první poloviny 20. století. V roce 1943 fungoval v obci pivovar statku Želeč a právě z tohoto období etiketa je. Na začátku minulého století byl v Želči ještě pivovar hraběte Otty z Harrachu , který používal lahve s vyrytými nápisy. Ty se dneska mezi sběrateli také hodně cení.

Je nějaká etiketa, která vám ve sbírce chybí?

Hlavně nemám ty starší. Některých je opravdu málo, například Buštěhrad se teď špatně shání.

Jak získáváte nové kousky do své sbírky?

Když nějakou etiketu prodám, tak si místo ní koupím jinou nebo mi je přinesou kamarádi. Měním a jezdím po burzách. Hodně si taky dopisujeme. Problém je v tom, že dopisem přijde jen jeden kousek a to je špatné.

Od jedné značky máte tedy i více stejných etiket?

Ano, když můžu, tak si nakoupím víc, abych měl na výměnu. Každý nemá možnost jet na burzu, tak to dáme do obálek a pošleme sběratelům. Někdo jiný zase na oplátku pošle etiketu vám.

Jezdíte na pivní slavnosti?

Na pivní slavnosti jezdím, z táborských jsem nevynechal ani jedny. Získávám tam taky nové etikety, ale už to není, co bývalo. Dříve jezdili pivovarští a přivezli různé artefakty. Dnes už jsou tam dealeři a ti toho moc nepřivezou. A když něco přivezou, tak je to všechno staré, tudíž to pro nás sběratele nemá žádnou cenu, protože už to máme. Pivních slavností se ale účastním, protože tam mám kamarády mezi pivaři i sládky z pivovarů.

Jste členem nějakého klubu sběratelů?

Ano. Jsem v pražském Klubu sběratelů kuriozit a od roku 1990 jsem v Parkán klubu Tábor.

Říkal jste, že máte přes třicet tisíc etiket. Víte, kolik sběratelů sbírá stejnou věc a jak jsou na tom sbírky v porovnání velikosti?

Největší sbírka pivních etiket je v Ústí nad Labem. Měl ji pan Tupý, ale zemřel, tak ji asi zdědili jeho synové. Jinak jsou i větší sbírky, než mám já.

Nechcete znovu sbírat zahraniční značky?

Ne, protože je jich velká škála, strašně moc druhů. Mám o nich atlasy a literaturu, ale neuvažuji o tom, že bych je začal sbírat. Navíc musíte umět řeči a já umím německy tak akorát koukat.

Existuje ještě vůbec něco, co od piva nesbíráte?

Pivovarské odznaky a jinak mám asi všechno .

Neláká vás sbírat je?

To ne, jsem spokojený s tímhle. Člověk by mohl sbírat ještě různé přívěsky a další drobnosti, ale to už je nad rámec. Já mám navíc další aktivity - chovatelství. Už tak toho mám moc, takže o tom nepřemýšlím. Taky mi to zabere hodně času.

Kolik času sběratelství věnujete?

Přibližně dvě nebo tři hodiny denně. Teď, když je horko, méně, ale za dlouhých zimních večerů minimálně dvě nebo tři hodiny. Zakoukáte se a nemůžete od toho odejít. Je krása jenom na to pohledět.

Líbí se vám spíš starší etikety nebo ty ze současnosti?

Do roku 1948 byly etikety opravdu skvostné, ale líbí se mi i nové. Podle mě jsou všechny krásné, když se to tak vezme, třeba Klostermann nebo Král Šumavy, to jsou opravdu krásné etikety.

Vyžaduje sbírka nějakou údržbu nebo péči?

Ani ne. Nejnáročnější je rozřazování.

Co říkáte na současný trend prodeje piva v plastových lahvích?

Nemůžu být nadšený, to je jedno s druhým. Je to výhodné pro supermarkety i pro lidi. Plastová lahev je praktičtější, ale sklo je sklo. Od roku 2008 u nás upadají státní pivovary a začíná éra minipivovárků. Působí tu i nadnárodní společnosti, které u nás skupují pivovary, zavírají je a sloučí do jednoho. Tak například zanikla Kutná Hora nebo Louny a teď to všechno stáčí Heineken v Krušovicích. Totéž se děje se Starobrnem. Pro sběratele etiket je to špatné. Dneska už máme jen tovar etikety. Když ho známe, zařadíme si ho, ale jinak už je na tom úplně jiná adresa a vypadá to, že s původní značkou nemá zdánlivě co dělat.

Vidím, že máte přehled o tom, co se děje v pivovarech.

Je to nezbytné. Musíte vědět o dění v každém pivovaru, ať už kvůli korunkám nebo etiketám, bez toho se jako sběratel pivovarských artefaktů neobejdete. Když něco děláte, tak to musíte dělat pořádně.

Jako sběratele a znalce vás musel potěšit záměr vybudovat v Soběslavi malý pivovar a navázat tak na pivovarskou tradici, která má počátky v 18. století.

Zaujalo mne, že tu bude pivovárek, ale dokud nestojí, nemá cenu to rozšiřovat dál.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Hana Míková


Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Dost možná i tohle je důvod, proč Soběslavští zvažují po dlouhé době ve svém městě znovu vyrábět vlastní pěnivý mok. Do bývalého pivovaru v areálu místního hradu by se výroba piva vrátila po 60 letech.

O obnovu tradičního pivovarnictví se chce ve městě pokusit jednatel jedné ze zdejších prosperujících firem Rostislav Staněk. Před dvěma lety odkoupil zchátralý objekt na náměstí Republiky a nyní začíná zpracovávat plány.

Pivo se zřejmě bude vyrábět v hradních sklepeních. V budově na náměstí Republiky vznikne restaurace, kongresové centrum i ubytovací zařízení. Obnovený pivovar by se měl stát lákadlem pro turisty. Pravidelně by zde byly návštěvní dny, uvažuje se také o pořádání pivních slavností, které se zatím nejblíže konají v Táboře.

Soběslavské pivo by mě potěšilo. Byl jsem nedávno v nedalekém Pacově a ochutnal tamní domorodé zázvorové a tmavé pivo a byl jsem úplně nadšen. Myslím, že malé pivovary mají budoucnost. Lidé už mají dost těch velkokapacitních břeček,“ netajil se radostí nad chystanou výstavbou pivovaru v Soběslavi tamní obyvatel Josef Nedělník. Pokud se rekonstrukce objektu podaří,mohou se obyvatelé i návštěvníci města těšit na čtyři druhy soběslavského piva. V nabídce bude světlé, polotmavé, tmavé a pšeničné. Nabídka bude rozšiřována podle sezony, uvažuje se například o pivu zázvorovém či višňovém. Speciální piva by se mohla vyrábět také k různým společenským událostem.

***

Pokud se vše podaří, mohou se obyvatelé i návštěvníci města těšit na čtyři druhy soběslavského piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Češi mohou o své pivo bojovat

[středa, 28. červenec 2010]

Carlos Brito, předseda představenstva InBevu, se vyhnul odpovědi na otázku, zda InBev po koupi pivovaru Anheuser-Busch koupí i Budějovický Budvar.

Carlos Brito není příliš hovorný muž. Jediným důvodem, proč v současnosti někomu dává rozhovor, je potřeba získat si srdce Američanů poté, co koupil AnheuserBusch, který vyrábí jejich zamilovaný Budweiser. Podle jeho sekretářky by neodpovídal na žádné dotazy, pokud by necítil potřebu být diplomatický v situaci, kdy se mnoho Američanů může cítit dotčeno převzetím jejich piva belgicko-brazilskou firmou.

Takto mi Britova sekretářka dala najevo, že by můj e-mail s otázkami na jejího šéfa mohl zůstat bez odpovědí. "Cítí jistou povinnost reagovat na dotazy amerických médií, ale ne nutně na dotazy jiných národností," dodala, abych pochopil, že být Brazilec jako on mi nepřinese žádné výhody. Vše, co mě zajímalo, byly jeho plány ohledně právní bitvy s původním Budvarem.

Odpovědi od okolí

Protože neodpověděl ani na jednu z otázek, jež jsem mu poslal, rozhodl jsem se získat odpovědi od lidí z jeho blízkosti. Nejdříve jsem ke komentáři o Britových plánech ohledně českobudějovického Budweiseru vyprovokoval jeho sekretářku. Řekl jsem jí, že pokud Brito odmítne na toto téma promluvit, zraní i národní hrdost Čechů. Okamžitě zareagovala a poukázala na šéfův dřívější výrok, ve kterém sdělil, že zatím nemá jasno ve sporu mezi Budweisery, ale že respektuje právo Čechů bojovat o své pivo u soudu.

Na další dotazy již nereagovala, a tak jsem zaměřil svou pozornost jinam. Na muže jménem Francisco Sá. Brazilce, kterého si Brito osobně vybral, aby vedl pobočku InBevu ve střední a východní Evropě.

Tvrdil, že netuší, jak se Brito plánuje vypořádat se sporem o značku. Svěřil se však, že rozhodnutí, které padne, bude s největší pravděpodobností učiněno jako všechna ostatní pod Britovou vládou - s ohledem na jeho hospodárnost.

"Znamená to dohodu?" chtěl jsem vědět. "Ne nutně, ale proč ne?" odvětil. Co třeba koupě Budvaru? "No, to je další možnost, ale český premiér oznámil, že pokud vůbec dojde k prodeji, nebude to dříve než v roce 2010," řekl. A vyslovil to v tentýž den, kdy Mirek Topolánek mluvil o Budvaru. Svědčí to o faktu, že pozorně sleduje dění okolo možného prodeje původního Budweiseru. Zdůraznil ale, že je to pouze spekulace. Nechce se dostat do křížku se svým šéfem, jenž je znám praktickým přístupem k vedení.

Bernardo Pinto Paiva, další Brazilec a prezident InBevu pro severní Ameriku, mi alespoň prozradil, jaký názor bude podle něj mít Brito na společné působení obou značek. Řekl, že Brito by rozhodně rád viděl Budweiser jako světové pivo a že trhy, jako je Čína, Německo a Portugalsko, jsou velmi důležité. Rozhodující ale bude, která možnost se ukáže jako nejziskovější. Paiva trval na tom, že jeho vyjádření o InBevu a Budweiseru nebude citováno jako oficiální. Nejen proto, že se nechtěl dostat do potíží, ale také proto, že opravdu neví, jaké jsou Britovy plány. Svěřil se však, že "pravděpodobně ani on sám neví, jak se postaví k českému Budweiseru, protože teď musí řešit naléhavější věci".

Zajímalo mě, zda Brito někdy české pivo ochutnal. "Ano, všichni jsme ho ochutnali, je to skvělé pivo, ale možná je pro masový komerční úspěch příliš silné." Protestoval jsem a poukázal na to, že jsem nikdy nepotkal nikoho, komu by české pivo nechutnalo. "To chápu, Češi jsou známí svým skvělým pivem. Ale lidé na celém světě jsou zvyklí na jemnější pivo." Tím také vysvětlil, proč je Bud Light nejprodávanějším pivem. Naznačil, že Budvar je vnímán jako pivo pro zvláštní příležitosti, a ne pro každodenní konzumaci. "Je to spíš Stella Artois než Beck's," nabídl srovnání.

Nikdo nic neví. Zatím

Manažer, jenž nechtěl být jmenován, ale který pracuje přímo s Felipem Dutrou, finančním ředitelem InBevu, potvrdil, že tzv. problém Budvar zatím nebyl probírán. Budou zvažovány všechny možnosti. "I koupě Budvaru?" zeptal jsem se. "To je něco, co se nemůže stát před rokem 2010," vyhrkl. "Je zajímavé, že nejste jediný z vedení InBevu, kdo má skvělý přehled o datech možného prodeje Budvaru," provokoval jsem a zaútočil: "Máme to brát jako signál, že InBev uvažuje spíše o této možnosti, než aby utrácel mnoho peněz za soudní boj s Budvarem?"

Po chvilce mlčení řekl: "Naší volbou může být to, co bude dávat největší smysl ekonomicky. Myslím si, že koupě Budvaru nás může stát více než právní poplatky spojené s bojem proti němu, ale musíme také započítat možné zisky na trzích, kde jsme omezeni. Než učiníme rozhodnutí, vezmeme v úvahu mnoho faktorů. Nyní se ale v této věci nečiní žádné kroky, o nichž bych věděl."

Bylo mi jasné, že oficiální vyjádření o záměrech InBevu ohledně boje o použití značky Budweiser nezískám. Pokusil jsem se proto zjistit aspoň něco o záhadném muži, který toto rozhodnutí učiní. Podle jeho kolegy z dob, kdy Brito pracoval pro InBev v Kanadě, byl jeho oblíbeným, "každodenním" pivem Bud Light. Pro zvláštní příležitosti si však dával pivo Stella Artois.

***

Na co Carlos Brito neodpověděl:

Jaké má InBev plány ohledně Budvaru z České republiky?

Bude InBev uvažovat o koupi Budvaru, bude-li na prodej?

Má podle vás lepší chuť český, či americký Budweiser?

Bylo by možné, aby na některém z trhů působily obě dvě značky současně?

Je pravda, že InBev buduje skupinu českých lobbistů, kteří by měli vylepšit jeho pozici pro možná budoucí vyjednávání o Budvaru?

Zdroj: Britské listy | Autor: Fabiano Golgo | Psáno pro Lidové noviny r. 2008

(Psáno pro Lidové noviny r. 2008. Zveřejněno se souhlasem listu.)


V Polabí teď fungují tři pivovary. Týdeník Sedmička navštívil ten největší a nejmenší.

Komplex budov, u vjezdu závora a místnost s vrátným. Osmdesát zaměstnanců, z toho přibližně polovina ve výrobě.

Rodinný dům se zvonkem, který přivolá rovnou majitele. Žádní brigádníci, natožpak lidé zaměstnaní „na stálo“.

Dva rozdílné popisy charakterizují totéž: pivovar. V prvním případě ten vůbec největší v Polabí, podnik v Nymburce, kde vaří Postřižinské pivo. A jeho protipól? Minipivovar Svatý Ján v Polepech, vesničce u Kolína. V čem se oba liší?

Původní i moderní

Exkurzi obvykle začínáme u pamětní desky spisovatele Bohumila Hrabala,“ poukazuje Bohumil Valenta, sládek v nymburském pivovaru, na malé místo u takzvané sladovny. „Ještě než Hrabal umřel, dal souhlas k užívání názvu Postřižinské pivo,“ říká Valenta.

Foto

A jak působí areál, který se stal slavným právě díky románu Postřižiny, v „moderní době“? „Varna je plně automatizovaná, všechno se dá pohlídat přes počítač. Přesto tady pracují vařič a jeho pomocník,“ popisuje Valenta. Příznačná slova: v Nymburce se snaží jít s dobou, ale zároveň zachovat co možná nejvíc původního.

Přesto pivovar, řadící se mezi střední, působí jako továrna. Zvlášť když člověk v ten samý den navštíví i minipivovar Svatý Ján…

Polepský podnik vybudoval Martin Karaivanov. Coby strojař si sám vyrobil celou technologii, vařit pivo začal v roce 1996. O svých produktech – dvousladové dvanáctce Fešák, pšeničné, spodně kvašené dvanáctce Oliver, polotmavé čtrnáctce Mazel, polotmavé žitné třináctce Mates či jednosladové dvanáctce Povstalec – mluví s láskou. „Ne vždy jsem udělal ideální pivo, zvlášť ze začátku,“ říká s úsměvem Karaivanov. „Žádnou várku jsem však vylít do kanálu ještě nemusel.

Vaří dvakrát či třikrát do měsíce, o nabídce informuje na internetu. Zájemci o jeho pivo chodí s pet lahvemi přímo k němu domů. „Nechci výrobu zvětšovat, takhle jsem spokojený. Jsem nezávislý, na různé výtky můžu, ale nemusím reagovat,“ pochvaluje si Karaivanov, který prodává půllitr piva v průměru za pětadvacet korun.

Na výrobu nápoje, který nefiltruje, stačí Karavainovi pár místností. Kádě ve varně působí jako zmenšeniny těch v Nymburce. Teplota v minipivovaru je prakticky stejná. Zato v nymburském komplexu hosta při přechodu z varny do spilky studí rozdíl přibližně pětadvaceti stupňů. „Obvykle si beru bundu,“ říká Valenta.

Chystají se tady přes léto opravy. Investice bude přes devět set tisíc,“ hlásí „nymburský“ Valenta. „Potřebuju do sklepa přidat ještě jednu bečku. Tři jsou málo. Když dělám ležák, jsou všechny na dlouho obsazené a to nemůžu vařit,“ říká „polepský“ Karaivanov.

Srovnávat pivovary, v nichž jsou oba muži sládky, dost dobře nejde. Oni dva však mají mnoho společného. Preferují pivo z menších pivovarů, oba mohou hovořit o zahraničních zákaznících. Pivo z Nymburka se vyváží do Německa, Skandinávie, Francie, Ruska nebo do Itálie, Karaivanovovu technologii už koupili ruský a vietnamský zájemce.

A také exkurzi po pivovaru Valenta i Karaivanov zakončují shodně: „Ochutnáte?“ neopomenou se zeptat…

Návrat na „pivní mapu“

Kromě těchhle dvou funguje pivovar ještě na Kutnohorsku – Hubertus v Kácově. Jinde v Polabí se momentálně zlatavý mok nevaří. V příštích měsících by se to však mělo změnit.

Od roku 2001 pracujeme na rekonstrukci. Žádný termín ale radši nepovím,“ říká Milan Starec, spolumajitel pivovaru v Kostelci nad Černými lesy, který by se měl v dohledné době vrátit na „pivní mapu“. Teď místo slouží jako muzeum, kam se může vypravit na exkurzi každý, koho zajímá historie pivovarnictví v Česku.

O obnovu pivovaru se snaží i v Kutné Hoře. Ten koupila a následně po 436 letech uzavřela společnost Heineken, výrobu piva Dačický přesunula do Velkého Března. Areál stále patří městu, které jej nyní nabízí k prodeji.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Jan Hamrník


Špičkovou sbírku pivních etiket vlastní Jiří Kozel z Ostravy. Jeho kolekce je třetí největší na světě.

Více než 350 tisíc pivních etiket z celého světa vlastní Jiří Kozel (55) z Ostravy. Bez nadsázky se dá říci, že téměř neexistuje stát, který by vyráběl pivo, a jehož etiketu by neměl. Ve sbírce mu chybí pouze dvě lokality – ostrov Guam s americkou vojenskou základnou v Tichomoří a Francouzská Guyana v Jižní Americe. Kromě těchto dvou destinací jej nezaskočí ani dotazy na pivo z Grónska, Iránu, Nepálu, Severní Koreje, Palestiny, či z kdejakého ostrůvku uprostřed Pacifiku – všechny je má. Nejvíce si však cení starých etiket z předválečných pivovarů. "Ty měly neopakovatelné kouzlo, byla na nich vidět ta ruční práce," vysvětluje Jiří Kozel.

Sbírání etiket ovlivnilo Jiřímu Kozlovi život

Etikety začal Jiří Kozel sbírat ve třinácti letech spolu se starším bratrem. "Bylo to tehdy pro nás jakýmsi pohledem do ciziny. Nejprve jsme obesílali zahraniční pivovary s prosbou o zaslání etiket, v čemž nám překvapivě často vyhověli, později jsme je začali vyměňovat, nebo i kupovat. Naštěstí nebyly tehdy ceny tak vysoké jako dnes, kdy se etiketa prodává třeba za sto euro. Dnešní sběratelství už nemá to kouzlo, je to komerce, kdy se za peníze dá koupit cokoli," říká Jiří Kozel s tím, že sbírání etiket ovlivnilo celý jeho život. "Teď už to není jenom o sbírání etiket, ale mnohem více o lidech, protože jsem mezi sběrateli našel mnoho opravdových přátel u nás i v zahraničí," říká sběratel, který je zároveň předsedou ostravského Klubu sběratelů pivních suvenýrů. Ten v Ostravě pravidelně pořádá největší burzu pivních etiket v republice, kam se sjíždějí sběratelé z mnoha zemí, aby rozšířili své sbírky.

Postupem času se Jiří Kozel propracoval k největší registrované sbírce v České republice a třetí největší na světě. Není tedy divu, že šanony a krabice s etiketami zabírají podstatnou část jeho bytu. "Jednu dobu jsem na etiketách dokonce i spal, protože jsem je musel mít uskladněné i pod postelí," usmívá se Jiří Kozel, který ač sběratel pivních etiket, pivo téměř vůbec nepije.

Zdroj: tn Nova.cz | Autor: Marek Švidrnoch


Budvar dostal ještě jeden rok

[úterý, 27. červenec 2010]

Pivovar čeká velká změna, z národního podniku se stane akciová společnost

Hned po nástupu nové vlády byly oprášeny plány na přeměnu českobudějovického pivovaru – Budějovický Budvar, národní podnik, na akciovou společnost. Budvar by se podle ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) mohl transformovat zhruba do jednoho roku.

S návrhem na transformaci pivovaru přišla někdejší vláda Mirka Topolánka. Prakticky okamžitě se začalo spekulovat o tom, jak daleko může být od akciové proměny společnosti k případné privatizaci Budvaru. Už Topolánkova vláda například připouštěla výhody možného vstupu silného partnera do pivovaru.

Zdůrazňuji, že pivovar hodlám transformovat, nikoli privatizovat,“ uvedl ale nedávno pro média Ivan Fuksa.

Jeho slova však berou někteří opoziční parlamentní politici s rezervou. „Je to chystání privatizace, před kterou jsme varovali,“ říká jednoznačně poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák. „Budvar je to rodinné stříbro, které by se nemělo prodávat,“ dodává Jandák a upozorňuje, že zahraniční firmy, hlavně konkurenti Budvaru, mají o pivovar zájem už téměř dvě desítky let.

Už k proměně Budvaru na akciovou společnost bude ale potřeba přistoupit obezřetně a chystá se zvláštní zákon. Změny totiž nesmějí ohrozit známkoprávní postavení pivovaru v zahraničí.

Budvar měl vloni výstav necelých 1,3 milionu hektolitrů a přes třetinu produkce vyvezl celkem do 58 zemí světa.

V současnosti vede Budějovický Budvar, n. p., po celém světě desítky soudních sporů a správních řízení. S americkým konkurentem – firmou Anheuser Busch, českobudějovický pivovar už dlouho válčí o své ochranné známky a hlavně o právo vývozu pod známým označením „Budweiser Bier“.

Když před časem přišla vláda Mirka Topolánka s tím, že národní podnik přemění na akciovou společnost, největší obavy ohledně budoucnosti pivovaru se týkaly právě dopadu transformace na ochranné známky. Ví to i ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem Budvaru. „Vzhledem k rozsahu registrovaného duševního vlastnictví jsou u Budějovického Budvaru, n. p., klíčové dvě věci. Bezchybný přechod duševního vlastnictví doma i v zahraničí a také to, aby nedošlo k přerušení právní kontinuity,“ říká Tereza Dvořáčková, tisková mluvčí ministerstva zemědělství.

Patenty

V současné době například ještě stále probíhá ověřování u patentových úřadů jednotlivých zemí, jak riziková by byla změna z národního podniku na akciovou společnost.

Ministerstvo zemědělství za šéfování Petra Gandaloviče zadalo specialistům vypracování analýzy, zda je vůbec převod na akciovou společnost možný a jaká jsou s tím případně spojena rizika. Jejich konstatování je jednoznačné – jedině zvláštní zákon! To má zajistit, aby Budvar o své duševní vlastnictví nepřišel.

Spory trvají

Velká vlna sporů z minulých let mezi Budvarem a Anheuserem (který nyní vlastní belgická skupina InBev) momentálně odezněla. Přesto nejsou všechny úplně ukončeny a hlavně je otázkou, zda by transformace podniku nedala podnět k novému kolu žalob na českobudějovický pivovar.

Nynější ministr zemědělství Ivan Fuksa si je největšího zádrhele transformace vědom, ale myslí si, že to není nepřekonatelná komplikace. „Pro drtivou většinu zemí ale bude tento přechod s udržením ochranné známky akceptovatelný,“ vyjádřil se pro média Fuksa. Plán vlády je zdánlivě jednoduchý – poslanecká sněmovna schválí zvláštní zákon. „Jsou doporučeny dvě alternativy,“ uvedla Tereza Dvořáčková. Jednou možností je zvláštní zákon, smluvní převod některých práv a vznik zbytkového podniku, druhou variantou je zvláštní zákon s univerzálním právním nástupnictvím ze zákona.

Ministerstvo zemědělství by se nyní mělo pro jednu z variant rozhodnout a tu předloží ve finále do Poslanecké sněmovny ke schválení.

Nepředpokládá se kratší doba než jeden rok,“ zmínila k časovému horizontu, kdy by mohl být nový zákon přijat, tisková mluvčí ministerstva zemědělství. „Předpokládá se, že jediným akcionářem by byla Česká republika,“ přiblížila Dvořáčková plány ministerstva.

Přechod Budějovického Budvaru na akciové uspořádání by podle Dvořáčkové znamenal standardní řízení a ovládání společnosti. Mimo jiné by to mohlo přinést třeba posílení vlivu firmy na trhu díky majetkové účasti jiných právnických osob nebo právo akcionářů na dividendu.

Vedení podniku se k problematice převodu na akciovou společnost a dalším možným změnám zpravidla téměř nevyjadřuje. „Transformace je věcí vlastníka,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec a dodal, že úkolem vedení podniku je rozvíjet firmu, aby obstála na pivovarnickém trhu.

Případná změna na akciovou společnost by se neměla nijak dotknout ani zaměstnanců ani obchodních vztahů pivovaru.

Investice

Budějovický Budvar vloni investoval do svého rozvoje 313 milionů korun a vytvořil zisk před zdaněním téměř 300 milionů korun.

Českobudějovický pivovar je například významně zastoupen i v českém pavilonu na světové výstavě v čínské Šanghaji a vyváží do 58 zemí světa. Největší odběratele má v sousedních zemích, ale dodává třeba i do Číny nebo do Austrálie.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta


Nový Meštiansky pivovar z roku 2010

[úterý, 27. červenec 2010]

Novootvorený bratislavský Meštiansky pivovar na Drevenej ulici, nadväzuje na dávnu tradíciu známeho Meštianskeho pivovaru „Die Bürgerliche Brauerei“, domáci ho volali Meštiak. Varilo sa v ňom dobré pivo a priľahlá pivovarská reštaurácia bola vychýrená svojou domácou kuchyňou. Nový pivovar funguje na troch poschodiach a chce návštevníkov nalákať hlavne na špeciálny druh svojho vlastného piva, ktorému sa venuje v opozícii ku priemyselne vareným pivám. Meštiansky pivovar je vybavený tou najmodernejšou technológiou, aká v súčasnosti pre mikropivovary existuje.

Daj Boh šťastia

„Daj Boh šťastia“ zdravia sa tak aj sladovníci a toto heslo je aj vo várovni. „Proces varenia nášho piva sa začína výberom najkvalitnejších surovín. Varenie prebieha klasickou technológiou dvojrmutovým spôsobom za použitia tradičných zdrojov: slad, voda, chmeľ a kvasnice, nič iné sa doň nepridáva. Varí sa výlučne z toho najkvalitnejšieho chmeľu, pochádzajúceho zo Žateckej oblasti, voda použitá na výrobu sa filtruje. Naše pivo je pivo plzenského typu, vyrába sa štandardným procesom spodnej fermentácie,“ vraví sladovník pán Peter Pramuk.

Okrem najkvalitnejšej technológie, tkvie proces výroby piva aj v dušiach troch majiteľov –pivných nadšencov, ktorí niekoľko rokov dozadu obzerali po svete koncepty mikropivovarov s reštauráciami. Tí požadovali, aby bolo pivo horké presne k ich chuti. Čo páni sladovníci Brauner a Pramuk dokonale vystihli.

Kde sa dobré pivo varí…

Pri výrobe 12° stupňového piva trvá hlavné kvasenie 8 až 10 dní za štandardnej teploty s pridaním kvasníc. Dokvasovanie trvá 4 týždne a nepasterizuje sa, preto je kalné, obsahuje živé kvasinky. Pivo je pretláčané atmosférou dusíka, to znamená, že je zabránené oxidácií, teda starnutiu piva. Vďaka tomu, že nepasterizované pivo neprichádza do styku s kyslíkom, nedochádza k zvetrávaniu, čo má pozitívny vplyv na jeho kvalitu. V dôsledku toho sa uvoľňuje príjemná chmeľová aróma piva a zvýrazňuje sa jeho plnosť či väčšia bohatosť chuti.

Tam musí byť dobrá kuchyňa

Klasická , konzervatívna, poctivá a výdatná domáca kuchyňa, ktorá pasuje k pivu, sa snaží naviazať na pôvodné Prešporské receptúry. Samozrejme kuchyňa je dnes technologicky úplne inde, ale niektoré tradičné postupy v receptoch fungujú podnes. Šéfkuchár František Šipoš kladie dôraz na sezónnu aktuálnosť ako špargľa, hubová sezóna, divina, zabíjačková sezóna, ktorá bude spestrovať stabilné menu a lŕ carte.

Aj sladké jedlá ako sú „šufrle“ pochádzajú z Prešporku. Iný kalorický kaliber sú desaťročiami overené jedlá ako sviečková na smotane, kôprová omáčka s domácou knedľou, pečené koleno, alebo chutne servírovaná pivárska pochúťka, či „tatarák“ s hriankou. V tomto prípade kalórie netreba rátať, zabudnite na postavičky modelov a „modelečiek“, treba sa poddať chuti a pôžitkom z jedla, ktorú správne natočené pivo iba povzbudí.

Zdroj: Správy CZIN.sk


„STEIGER FEST VYHNE 2010“ je názov nového formátu aktivity regiónu Vyhní na podporu domáceho turizmu, ktorý nadväzuje na úspešnú 5 ročnú tradíciu „Dní otvorených dverí pivovaru STEIGER“. Návštevníci tejto originálnej akcie si budú môcť v sobotu 7.augusta 2010 prehliadnuť pivovar STEIGER, okúpať sa vo Vodnom raji a zabávať ich bude Kmeťoband, Alan Mikušek, Metalinda a ďalší. Na ,,Super poukážku“ v cene 3,5 eura dostanú návštevníci dve veľké pivá, pol litra nealka, porciu gulášu, hodinové kúpanie vo Vodnom Raji a tombolu. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Dúfame, že stojíme pri zrode novej tradície spojenej s bohatou históriou regiónu a podporujúcej domáci turizmus, poznanie možností regiónu a hlavne šírenie jeho dobrého mena. Najstarší pivovar na Slovensku – STEIGER, v spolupráci s Obecným úradom Vyhne a ďalšími podnikateľskými subjektmi v obci, organizuje túto novú aktivitu propagujúcu zaujímavý región – obec Vyhne. Pivovar ponúkol vybudovaný potenciál návštevnosti akcie dní otvorených dverí, dosahujúci cez 3 500 návštevníkov, ale aj know-how získaný pri organizovaní piatich ročníkov“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že organizátori očakávajú viac ako 5 000 návštevníkov, čo túto aktivitu zaraďuje medzi najväčšie v regióne. Festival je neziskový a bez vstupného, s nákladovým rozpočtom cca 15 000 €. Kým Dni otvorených dverí sa organizovali tradične prvú augustovú sobotu, v tomto roku bol zvolený termín 7. augusta a akcia bude celodenná (od soboty rána 10:00 do nedele 01:00). Bonusom pre návštevníkov je výhodný nápojový a stravovací lístok – Super poukážka v nominálnej hodnote 8 €, ktorú si môžu kúpiť len za 3,5 € a aj zvýhodnené ceny počas celej akcie. Občerstvenie a strava je za ľudové ceny v hoteloch Termál a Sitno. Na ihrisku OU Vyhne budú stánky s remeslami a atrakciami a vystúpenia známych interpretov a skupín budú na lúke pod hotelom Sitno. Tenisové kurty tohto hotela zas poskytnú deťom Detskú arénu so súťažami. Proti smädu je vybudovaný ,,Pivný chodník“, s čapovaním po trase pivovar -Vodný raj - hotel Sitno.

Pivovar STEIGER vo Vyhniach je už tradične zaujímavým cieľom skupinovej turistiky. Počas celého roka za symbolický poplatok si môžu návštevníci pozrieť celý pivovar, degustovať rôzne pivá a na záver dostanú aj darček. Vlani ich aj napriek kríze prišlo cca 1200. Pred krízou to však bolo ročne spolu s dňom otvorených dverí až 5000 návštevníkov ročne. Okrem domácich slovenských návštevníkov najväčší záujem pozrieť si tradičnú výrobu piva na najmodernejších výrobných zariadeniach vlani využili predovšetkým záujemcovia z Česka, Nemecka, Švajčiarska, ale i Maďarska a Talianska. Nevšedným zážitkom je pre nich ochutnávanie ,,živého“ kvasinkového piva priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od bežne dostupného je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou. Značná časť hostí po prehliadke a koštovke piva vyjadruje prekvapenie nad tým, že v najstaršom slovenskom pivovare vo vyhniach sa varí pivo klasicky a nepretržite už 537 rokov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Bernard Festem ožije celý Humpolec

[úterý, 27. červenec 2010]

Již tradičně proběhne v Humpolci od 6. do 7. srpna hudební přehlídka, tentokrát však větší než kdy před tím. Festival se totiž letos rozroste o další scénu, která posluchačům nabídne komornější alternativu k programu na hlavním podiu. Návštěvníci se dočkají zavedených hvězd, ale také králů latinskoamerických rytmů Son Caliente.

Srpnový hudební svátek se v Humpolci odehraje na dvou scénách. Tu hlavní na náměstí doplní komornější prostor ve Štočkově Dvoře. „Chceme se přičinit o to, aby město žilo festivalem ještě více než dosud,“ vysvětluje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Machři i „nováčci“

Zatímco na náměstí i letos vystoupí nejznámější jména české i slovenské hudební scény jako jsou Kryštof, Monkey Business, No Name či Miro Žbirka, vedlejší pódium bude patřit regionálním kapelám v čele s bubenickou partou Barrel Battery , která využívá zvuku brazilských bubnů a postupů tradičních brazilských bubenických orchestrů. Novinkou na letošním ročníku Bernard Festu bude také zavedení jednotné dvoudenní vstupenky, která návštěvníkům festivalu zpřístupní program na obou scénách. Naopak již osvědčeným standardem je prodej piva na žetony či stanové městečko na autokrosovém závodišti.

Domluvíme se?

Jako i předchozí rok do Humpolce během konání Bernard Festu zavítá také road show Domluvme se! zaměřená na snížení počtu dopravních nehod způsobených mladými řidiči pod vlivem alkoholu. Při čekání na oblíbenou kapelu si tak návštěvníci budou moci vyzkoušet své reakce během krizových situací. Kromě simulátoru nárazu, imitujícího náraz do pevné překážky ve třiceti kilometrové rychlosti, budou připraveny také řidičské trenažéry osobního automobilu a motocyklu.

Šestnáctý ročník festivalu v sobotu vyvrcholí velkým ohňostrojem.

Prodej vstupenek na www.ticketpro.cz a na značkové prodejně BERNARD v Humpolci.

Vstupenky v hodnotě 390,- Kč jsou slosovatelné o hodnotné ceny.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec


13. ročník Krkonošských pivních slavností se letos uskuteční již tradičně ve Vrchlabí v sobotu 7. srpna. Po úspěšném loňském ročníku, který premiérově nabídl dvě podia, i letos láká na bohatý program v čele s MICHALEM HRŮZOU, kapelou YO YO BAND a jako hudební delikatesu organizátoři zvolili britskou funkovou legendu KAVA KAVA. Nebude chybět silná výčepní liga zastoupená několika pivovary, různé stylové pochutiny a atrakce pro děti i dospělé.

Původně malá městská slavnost dnes patří mezi nejvyhledávanější regionální události. Návštěvníci přivítali loňské novinky s nadšením, a proto jsme se rozhodli zachovat nové pojetí akce i v letošním 13. ročníku“, říká organizátor Vladimír Paulů. „Hudební produkce tedy opět proběhne na dvou pódiích, vedle tradičního programu na náměstí nabídneme návštěvníkům také alternativní program v areálu zámeckého parku "Za konírnou". Pro radost malých i velkých opět připravujeme pouť "U kostela", která vychází z tradice vrchlabské Vavřinecké pouti“ dodává.

Nedílnou součástí Krkonošských pivních slavností je bohatý kulturní program, který zajišťuje atmosféru akce. Jako každým rokem se v 9.00 hod otevřou brány slavností úderem kostelních zvonů a příchodem vládce hor – samotného Krakonoše. O vysoké úrovni minulých ročníků svědčí účast takových hvězd jako je např. Lucie Bílá, Support Lesbiens, Buty, Anna K, Radim Hladík, Žlutý Pes a mnoha dalších.

Letos se po mnoha letech do Vrchlabí, dnes na hlavním podium na náměstí, vrací oblíbená kapela Yo Yo Band, zahraje také populární Michal Hrůza s Kapelou Hrůzy. Dále vystoupí, dnes již výrazná hudební postava Karel Kahovec s legendárními George and Beatovens a hostujícím Viktorem Sodomou, a o dobrou zábavu a pódiovou show se postará retro-kapela The Peripeties.

Jak bylo naznačeno, ani letos nebude chybět druhé podium v zámeckém parku za konírnou, které tentokrát nabídne snad prvního zahraničního hosta v dějinách této akce a to velmi váženou britskou „space-funkovou“ skupinu Kava Kava. Svou indie rock´n´rollovou show předvede kapela The Roads, kterou mohli hudební fanoušci zaregistrovat i v televizních hitparádách. Velkým lákadlem je také stále oblíbenější elektro-popová formace Cartonnage a opravdový šrumec na pódiu ukáže přítomným dobře známé krkonošské těleso Cémur Šámur. Představí se také pražští Pankix s elektrickými houslemi a zpěvačkou s balkánskými kořeny a pro příznivce elektronické muziky i letos desky roztočí DJs ze Sunlab.cz.

Na pivních slavnostech nesmí chybět široký výběr druhů piva - letos rozšířený o další značky, bohaté občerstvení a množství kulinářských specialit – například krkonošské vepřové hody. Vrchlabské pivní patrioty jistě potěší zpráva, že pivovar Krkonošský medvěd opět vaří a na slavnostech představí několik druhů piva vyrobeného podle zbrusu nové receptury. Pivovar Krkonošský medvěd dále umožní návštěvníkům slavností nahlédnout do zákulisí výroby piva a prohlédnout si celý proces vaření přímo na náměstí v exklusivní mobilní varně. Ani tento rok nebude chybět oblíbené Pivní referendum, ve kterém návštěvníci slavností zvolí svůj nejoblíbenější pivovar.

Stejně jako v loňském roce budou i letos na obou scénách umístěny velkokapacitní stany pro případ nevlídného počasí.

Více informací najdete na stránkách www.krkonosskepivnislavnosti.cz

Zdroj: Tisková zpráva Krkonošských pivních slavností


K medové svini holota popíjí pivo lásky

[úterý, 27. červenec 2010]

Minipivovary už zdaleka nejsou lákadlem jen pro milovníky piva. Stávají se oblíbeným cílem turistů.

Do minipivovarů už nemíří jen milovníci zlatavého moku, ale i turisté za neobvyklými zážitky. S chutí piva připravovaného podle několik set let starých receptur se mohou vrátit do minulosti.

Středověká krčma Dětenice, pozdrav Pánbůh,“ ozývá se příjemný ženský hlas v telefonu.

Na místě si ale dobově oděná obsluha žádné servítky nebere.

Co budeš žrát a chlastat, holoto?“ ptá se hostů. Ve stylové dětenické hospodě mohou mít skutečně pocit, že se ocitli o několik století nazpět.

Pivo vaří tamní minipivovar. „Je to pivo lásky,“ tvrdí jeho ředitel Petr Jindrák.

Pivo v Dětenicích se vařilo už v roce 1307. Podle pověsti podle receptury loupeživého rytíře Artura, přepadal vesnice a naživu nechával jen mladé panny, které jemu a jeho mužům musely být po vůli. Při každém úplňku mu ta nejkrásnější musela uvařit zázračné pivo lásky, prý podporovalo potenci. Historickou metodu výroby piva z tradičních surovin na otevřeném ohni lze spatřit na vlastní oči při exkurzi v pivovaru a přitom si prohlédnout dobové interiéry sladovny, bednárny, varny, laboratoře, chmelnice, ležáckých sklepů, spilky, ledárny, historické sklepy a originální pivovarnické muzeum.

Na exkurzi do muzea piva láká také jeden z nejmodernějších minipivovarů v Evropě ve Vrchlabí a zájemcům ochotně ukážou varnu, spilku s kvasnými káděmi a pivní sklep i v rychnovském minipivovaru.

Vedle pivovaru máme také letní pivní šenk, kde se pivo točí přímo z tanků a asi na dvou stovkách fotografií je tam zobrazena historie vaření rychnovského piva od roku 1913 do roku 1948,“ říká jednatel rychnovského Městského Podorlického pivovaru Tomáš Konvalina.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Jana Krejčová


Současný stav pivovaru v Roudnici

[úterý, 27. červenec 2010]

Tématem posledních dnů je v Roudnici nad Labem zdevastovaný pivovar. Stavba, která by podle někoho měla konečně zmizet z povrchu zemského, aby Roudničané měli od té ostudy klid, pro jiného je to ale historicky cenná budova, jíž stojí za to zachránit.

Pivovar desítky let chátrá a nyní, když jeho hodiny ukazují za pět minut dvanáct, začíná ze strany některých občanů boj za jeho záchranu. Petice, jíž založilo občanské sdružení Esprit, čítá přes dva tisíce podpisů. Za co ale vůbec tito lidé bojují? Stojí pivovar za to? Odpověď na tyto otázky jsme hledali přímo v pivovaru, který jsme prošli „od sklepa až po střechu“. Tedy spíše jen od přízemí po druhé poschodí. Vlastní sklepy totiž pivovar nikdy neměl a střechu už postrádá také.

Sklepy pivovar nikdy neměl. Pivo se prý hnalo skleněným potrubím přímo do zámku,“ vysvětlil nám člen sdružení Esprit, akademický malíř a restaurátor Jiří Brodský, na naší prohlídce průvodce, pověřený majitelem pivovaru Johnem Baileym.

Útočiště bezdomovců

Klíče zarachotily v zámku a naše prohlídka začíná. Železná vrata se otevírají a za nimi je halda odpadků. Opuštěný objekt zřejmě slouží jako útočiště bezdomovců.

V dalších místnostech je to podobné. Nepořádek, haraburdí, kusy drátů a další nástrahy. Bez baterky by se tu člověk mohl zranit.

Brzy se dostáváme do místnosti s obrovskými betonovými vanami, po stranách jsou ještě železné nádrže. Naše prohlídka začíná být zajímavá.

Poté následuje místnost poměrně zachovalá, kde se vařilo pivo. Železné zařízení je dosti zdevastované, je vidět, že sběrači kovů tu vzali, co se dalo. Dnes už tu prakticky nemají co ukrást. Zůstalo tu jen pevně zazděné zařízení.

Na zdi nás zaujaly černobílé kresby, zřejmě z novější historie pivovaru. Že by tu zanechal kousek svého umění někdo z posledních zaměstnanců pivovaru? Kresby jsou téměř nedotčené. Stejně tak omítky a zdi jsou v dobrém stavu.

Sladovna

Následuje úžasný prostor sladovny. Obrovská plocha předělená dvěma řadami mohutných sloupů, z nichž vychází trojí křížové klenutí. Z boku sem září denní světlo. Není divu, že má tato část pivovaru statut chráněné památky.

Okamžitě si tu přestavuji tržnici. Vidím živě tyto prostory s řemeslníky nabízejícími zboží, keramiku, bedny se zeleninou, kořenářky... Nebo restauraci s číšníky a rozmlouvajícími hosty...

Sladovna je ale prázdná, stejně jako totožný prostor v dalším podlaží.

Čím výše stoupáme, tím je stav budovy žalostnější. Dočkáme se i obrovské louže v horním poschodí. Na „půdě“ to začíná být dost nebezpečné.

Po střeše tu není ani památky, kromě jednoho trámu a hromady dřeva ve dvoře.Většina pohozených trámů, i prkna, po nichž chodíme, vypadají velmi zachovale. Některým místům se přesto raději vyhýbáme. Prkna i trámy tu trouchniví a propadají se.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená


Bobošíkové se nelíbí prodej Budvaru

[pondělí, 26. červenec 2010]

Suverenita-Blok Jany Bobošíkové se v pondělí ohradila proti záměru vlády Petra Nečase (ODS) privatizovat Budějovický Budvar. Straně se nelíbí, že se o prodeji pivovaru nepíše v koaliční smlouvě vládních stran.

Suverenitě se nelíbí chystaná privatizace pivovaru Budvar, kterou připravuje ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Bobošíkové vadí, že se strany vládní koalice o prodeji jednoho z největších českých pivovarů dříve nezmiňovaly. "Nový styl této vlády evidentně spočívá v zatajování skutečných záměrů, o kterých se dozvíme, jen když se někdo z ministrů prořekne," uvedla Bobošíková.

"Je to naprostá nehoráznost. Místo toho, aby vláda přemýšlela, co udělá pro zvýšení výkonnosti ekonomiky a prestiže naší země, uvažuje o prodeji značek i míst spojených s historií, státností, národní hrdostí a tradicí České republiky," poznamenala šéfka Suverenity.

O prodeji Budvaru, posledního pivovaru ve státních rukou, se hovoří již několik let. Pivovar letos slaví 115 let od svého založení. Loni vyprodukoval 1,2 milionů hektolitrů piva. Téměř polovinu své produkce vyváží do zahraničí. Fuksa uvedl, že stát v současnosti řeší převod Budvaru z národního podniku na akciovou společnost a až po té se může začít s jeho privatizací.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Předseda čínské asociace vinařského průmyslu Wang Yancai dnes v Pekingu sdělil, že vloni dosáhla čínská pivní produkce více než 42 milionů hektolitrů. V uplynulých osmi letech byla čínská pivní produkce na prvním místě ve světě.

Podle zprávy tiskové agentury Nová Čína byla v roce 2002 čínská pivní produkce 23,86 milionů hektolitrů a Čína poprvé překonala USA a stala se největší zemí vyrábějící pivo. Zatím má Čína 20% pivních spotřebitelů celého světa a je zodpovědná za 30% nárůstu objemu globální pivní produkce.

Zdroj: Czech CRI.cn


Ku každému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore na Slovensku sa nepriamo generuje približne jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a takmer šesť v pohostinskom sektore. Vyplýva to z nezávislej štúdie o vplyve výroby a predaja piva na európsku ekonomiku, ktorú vypracovala spoločnosť Ernst & Young. Na Slovensku tak má vďaka výrobe a predaju piva prácu 20 800 ľudí. Informovalo o tom Slovenské združenie výrobcov piva a sladu (SZVPS).

Slovenské pivovary priamo zamestnávajú 2 200 pracovníkov. Ako uviedol výkonný riaditeľ SZVPS Roman Šusták, efektu pivovarníckeho sektoru v dodávateľských odvetviach možno prisúdiť okolo 4 800 pracovných miest. V pohostinskom sektore má prepojenie s pivovarníctvom okolo 12 200 pracovných miest a v maloobchode vďačí za svoje pracovné miesto predaju piva okolo 1 600 zamestnancov.

Polovica z celkového počtu pracovných miest nepriamo vytvorených pivovarníckym sektorom pripadá na odvetvie poľnohospodárstva, ktoré produkuje jačmeň a slad. Ďalšie odvetvia, ktoré majú podstatný prospech z pivovarníckeho sektora sú sektor obalov, doprava, médiá, marketing a služby. V Európe súvisí s výrobou a predajom piva 2,5 mil. pracovných miest, pričom len približne 6 % z nich tvorí priamo pivovarnícky sektor.

Ročné výdavky európskeho pivovarníckeho sektora na nákup tovarov a služieb predstavujú podľa Šustáka 24,5 mld. eur. Väčšina, 40 % prostriedkov, sa minie v sektore služieb, 18 % v poľnohospodárstve a obalovom priemysle.

To, aký bude v budúcnosti ekonomický dopad pivovarníckeho sektora na európsku a slovenskú ekonomiku, vo veľkej miere podľa Šustáka závisí od rastu nákladov na výrobu piva a možného pokračovania hospodárskej recesie. "Negatívne ho môže ovplyvniť aj zvyšovanie priamych a nepriamych daní. V neposlednom rade treba brať do úvahy aj možné zmeny v správaní spotrebiteľov. Tieto parametre ovplyvňujú jednak spotrebu, ale aj produkciu piva v Európe," uzavrel Šusták.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk


Spotřebitelská soutěž Hanácké žně, při které zákazníci mohou pod vršky klasicky vařeného piva Litovel najít tisíce originálních výher, byla spuštěna 19. července 2010. Pokud na spodním víčku uvidí uzávěr se symbolem kombajnu, obdrží pro sebe a své tři přátele vstup na dožínkovou party, na které jeden z účastníků vyhraje hlavní cenu, automobil Chevrolet Cruze.

Všechny etikety na pivních lahvích prošly nyní kompletním redesignem z důvodu modernizace. Navíc jsme na podporu prodeje piva s novými etiketami spustili velkou letní spotřebitelskou soutěž Hanácké žně,“ uvedl Ing. Michal Trunda, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel.

Letní kampaň Hanácké žně bude propagována inzercí v lokálních médiích (tisk a rozhlas), cross promotion s rádiem Haná (soutěže), billboardovou kampaní a také guerillovou kampaní s mašličkami umisťovanými na zaparkované automobily (na každé mašličce je unikátní kód, kdo se s kódem zaregistruje na www.hanackezne.cz, obdrží v srpnu na promo akci s kombajny dárek, 3pack piva).

Vrcholem samotné kampaně Hanácké žně bude promo akce ve dnech 5. – 7. srpna 2010, kdy bude před obchodními centry v Olomouci (OC Haná, Olomouc City a Olympia) přistaven kombajn SK-4 (o rozměrech 10,5 x 3 m) sovětské výroby, brandovaný nápisy Hanácké žně a logy Litovel. Hostesky u kombajnu budou vyzývat k nákupu piva a spotřebitelé obdrží na místě za nákupy dárky. Zároveň budou rozdávat dárky za mašle z guerillové kampaně.

Soutěž Hanácké žně bude probíhat od 19. července do 20. září. Mezi okamžité výhry patří čtyřkolky, lety balónem, horská kola, pivo na celé léto, originální cyklodresy, slamáky a nátělníky. Závěrečná dožínková party se slosováním o automobil Chevrolet Cruze proběhne 25. září na nádvoří pivovaru Litovel.

Více na www.hanackezne.cz

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Lahvové pivo společnosti Pivovar Litovel je od července 2010 v novém kabátě. Všechny značky pivovaru inovovaly své etikety na pivních lahvích. Redesign etiket klasicky vařeného piva z Litovle dostala na starost pražská designérská společnost Toman Design. Nový design etiket byl také nově doplněn o prvek zlatého staniolu na uzávěru láhve u značky Premium a zeleného u značky Moravan.

Se studiem Toman Design jsme navázali na předchozí úspěšnou spolupráci z roku 2007, kdy jsme aktualizovali zastaralý logotyp Litovle. První práce na redesignu etiket začaly již v roce 2008, postupně se změnily etikety všech piv a pilovaly se sebemenší detaily. Jsme rádi, že můžeme našim zákazníkům představit klasicky vařené pivo Litovel s novou vizáží,“ sdělil Ing. Michal Trunda, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel.

Přes původní požadavek zachování logotypu, jsme s Pivovarem Litovel nakonec dospěli k dohodě na evoluční změně, která by zachovala kontinuitu značky u konzervativních zákazníků. Značka prošla celkovým „úklidem“ a zachovala si pouze barevnost, kompozici a hrubě i kontury liter,“ uvedl Jiří Toman z grafického studia Toman Design.

V další fázi jsme s klientem přistoupili k redesignu etiket. Práce to byla dlouhá a strastiplná, nicméně věříme, že v rámci daných mantinelů produktům výrazně prospěla a bude mnohem více odpovídat jejich kvalitě. Práce na obalech plechovek stále ještě pokračují,“ dodal Toman.

Pivovar Litovel na podporu prodeje klasicky vařeného piva v novém designu spustil velkou letní promo akci Hanácké žně. Akce trvá od 19. července do 20. září. Spotřebitelé pod víčky od lahví mohou najít tisíce cen. Hlavní cenou je automobil značky Chevrolet Cruze. Více informací o soutěži na www.hanackezne.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Najlepšie pivo na svete uvarili v Belgicku

[pondělí, 26. červenec 2010]

Najlepšie pivo na svete uvaril malý belgický pivovar Westvleteren. Spravujú ho trapistickí mnísi z kláštora Saint Sixtus na západe krajiny.

Jeho skvost, pivo Westvleteren 12, získal najviac hlasov spomedzi takmer 2,5 milióna zapojených hodnotiteľov. Povedal pre TASR Peter Blahút z Prešporskej pivotéky v Bratislave.

Celosvetové hlasovanie prebiehalo na stránke ratebeer.com a hodnotilo sa 110.000 pív pochádzajúcich z viac ako 9680 pivovarov. Historicky tak toto pivo obhájilo prvenstvo piatykrát od spustenia súťaže v roku 2002. Okrem Westvleteren 12 sa v prvej desiatke umiestnilo ďalšie belgické trapistické pivo Rochefort Trappistes 10 z pivovaru Brasserie Rochefort, v prvej stovke bodoval aj Rochefort Trappistes 8 a St. Bernardus Abt 12. Tieto majú priaznivci piva možnosť kúpiť aj na Slovensku.

"Po úspechoch piva Westvleteren 12 sa o neho zvýšil záujem natoľko, že mimo kláštora, kde sa varí, ho dostanete len veľmi ťažko. Aj pri osobnej návšteve je možný iba odber obmedzeného množstva, ktoré je potrebné si vopred telefonicky rezervovať," potvrdil Blahút. S ostatnými trapistickými pivami je to jednoduchšie a fajnšmekri ich môžu kúpiť v špecializovaných pivotékach. Slováci podľa predaja v Prešporskej pivotéke majú záujem hlavne o Rochefort Trappistes 10 a jeho súrodenca s menším obsahom alkoholu Rochefort 8, prípadne St. Bernardus Abt.

Belgicko je známe tradíciou a históriou výroby piva. Od stredoveku sa tu rozvíjali postupy a receptúry varenia . Dodnes pretrvalo takmer 190 pivovarov, v ktorých sa varí skoro 800 druhov piva. Medzi najznámejšie patria tzv. "trapistické" pivá, ktoré sa aj dnes varia podľa tradičných receptúr za múrmi kláštora trapistami - mníchmi žijúcimi v prísnom mužskom ráde. Prvé trapistické pivo, ktoré sa začalo distribuovať aj mimo mníšskej komunity, bolo Westmalle v roku 1861. Existuje už iba sedem takýchto kláštorov, z toho šesť sa nachádza v Belgicku a jeden v Holandsku.

Zdroj: HN Online.sk | TASR


Spotřeba v letních měsících rok od roku stoupá!

Lehký a svěží Hoegaarden je jako stvořený pro současné horké letní dny, kdy si můžete v klidu posedět na zahrádce oblíbené restaurace nebo baru. Toto originální pšeničné pivo se na českém trhu poprvé objevilo v roce 2002 a od té doby si vytvořilo věrnou základnu fanoušků, kteří jsou ochotni si pro něho cíleně dojít do restaurace nebo baru, kde se prodává.

Češi si belgický speciál Hoegaarden oblíbili. Hlavně v horkém letním počasí je svěží chuť tohoto speciálu, navíc servírovaného se šťavnatou limetkou, opravdu vítaným zpestřením," komentuje trend vzrůstající spotřeby Martina Bučková, manažerka prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Oblíbenost dokazuje i fakt, že sami spotřebitelé dokonce aktivně zakládají různé fanouškovské stránky, na kterých si vyměňují informace, kde je aktuálně Hoegaarden k dostání.

V současném horku láká Čechy především specifická chuť Hoegaardenu s náznakem pomeranče a koriandru a originální šestihranná sklenice ozdobená plátkem limetky. Mimochodem věděli jste, že právě přidaná limetka je českým kouskem? Jistý barman z Potrefené husy se rozhodl vyzkoušet, jestli by tenhle trik mohl u zákazníků uspět. A uspěl - tento rituál záhy převzali všichni ostatní barmani a dnes již stěží najdete restauraci, kde by vám Hoegaarden naservírovali bez osvěžujícího zeleného plátku.

Fajnšmekři, kteří rádi zkoušejí nové věci, si oblíbili i čím dál populárnější pivní koktejly. V letních dnech je skvěle osvěží například mojito připravené právě z tohoto speciálu - pozor, v Potrefené huse se servíruje pod názvem Hoegaarden Beer Special a připravuje se z máty, limetky, třtinového cukru a samozřejmě Hoegaardenu. Vaše chuťové buňky by mohl potěšit i Hoegaarden Universal s brusinkovým džusem, rovněž servírovaný v Potrefené huse. Ve světě se zase můžete setkat třeba i s koktejlem z Hoegaardenu a grenadiny a podobných specialit.

Tip na speciální koktejl Hoegaarden Beer Special: 1/ 2 limetky, hrst máty, 2 lžičky třtinového cukru, ledová tříšť, 2 dl Hoegaarden White, ozdoba - větvička pocukrované máty. Způsob míchání - ve skle, sklo - pivní sklo Hoegaarden 0,3 dl

Do skla vložíme limetku, hrst máty a třtinový cukr. Tyto tři ingredience ve sklenici rozdrtíme a zasypeme ledem. Pak dolijeme pivním speciálem Hoegaarden, promícháme lžičkou a dosypeme ledem. Nakonec dozdobíme větvičkou pocukrované máty umístěnou na vrch koktejlu.

Zdroj: GastroTrend.cz


Soutěž o deset motorek Jawa Pionýr spustí v srpnu značka Hostan. „Akce s názvem Hostanovi Pionýři bude probíhat ve zhruba 250 restauracích a výčepech na jihu Moravy a můžu slíbit, že žádný soutěžící nepřijde zkrátka," říká Martin Kašpar, group brand manažer odpovědný za značku Hostan.

Za každá dvě piva získá soutěžící samolepku do své karty a až nasbírá samolepek deset, získává stírací výherní los s jednou z padesáti tisíc garantovaných výher. Buď může získat drobnou cenu ihned - jako například další pivo zdarma, motorkářský šátek nebo motorkářskou nášivku, nebo dostane klíč.

Ve hře je celkem 600 klíčů, ale jen deset z nich je výherních. O tom, zda soutěžící získal ten výherní, se přesvědčí ve Znojmě nebo v Třebíči, kde se 11. a 12. září uskuteční dvě finálová kola," upřesňuje Martin Kašpar. Ústředním motivem slavnostního finále bude otevírání výherních skříněk. Soutěžící, kterému se podaří klíčem schránku otevřít, vyhrává repliku legendární motorky Jawa Pionýr. Celkem Hostan nadělí 10 unikátních motorek Jawa Pionýr. Z jejího sedla pak výherce může poznávat krásy Hostanova kraje.

Na soutěž bude upozorňovat lokální billboardová kampaň, inzerce v regionálním tisku a rozhlasové spoty.

Pivní značka Hostan je tradičně spojena se Znojmem a znojemským regionem a řadí se k nejoblíbenějším pivům v této oblasti. Do portfolia skupiny Heineken Česká republika patří od roku 2003.

Zdroj: GastroTrend.cz


Ministerstvo zemědělství odvolalo předsedu představenstva Jihomoravských pivovarů Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Vladimíra Hynšta.

Pivovar ve Vyškově, který ještě nedávno chtělo poslat do útlumu a většinu jeho zaměstnanců propustit, nyní povede bývalý prezident agrární komory a nynější šéf její jihomoravské pobočky Václav Hlaváček.

„Jihomoravské pivovary mají nyní jednoho člena představenstva a tím jsem byl jmenován já,“ potvrdil Václav Hlaváček. Neupřesnil, jaké další kroky ve své pozici udělá, jen uvedl, že budou směřovat k tomu, aby se pivo ve Vyškově vařilo dál.

Odvolání Zdeňka Řeháka žádali i pracovníci pivovaru. Mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáková ho zdůvodnila tím, že představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolvenčního řízení s podnikem. „A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ uvedla mluvčí Tereza Dvořáková.

Pivovar měl jít do útlumu od 30. června, představenstvo však na poslední chvíli upustilo i od hromadného propouštění.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


„Ústecký pivní dědek“ zdobí etikety po celém světě, jeho jméno ale historici dlouho neznali.

Foto

Málokdy se stane, že něčí tvář obletí celý svět. Navíc, že se o ní budou prát a žádat ji různé firmy jako součást své image. Přesně to se stalo Victoru Cibichovi. Dokonce i v dobách, kdy svět na jeho jméno zapomněl a identitu „pivního dědka“ bylo třeba znovu objevit.

Logicky by se dalo domyslet, že se o to postaral některý z ústeckých historiků. Není to tak, o to se postaral dokumentátor českého pivovarnictví, jak již několikrát řekl ředitel ústeckého archívu Vladimír Kaiser. „Objev Cibichovy identity plně náleží Petru Žižkovskému, který již dříve vypátral Cibichův původ a povolání.

Je to víc než sto let od doby, kdy pivovar ve Velkém Březně začal Victora Cibicha na svých etiketách používat. „Jako jediný z fungujících domácích pivovarů má Březňák na své etiketě po celé jedno století podobiznu osobnosti, která skutečně žila,“ upozornil Žižkovský ve stati pro Pivní deník.

Podobiznu tohoto přednosty stanice na svých etiketách používaly a dodnes používají pivovary v mnoha zemích světa. Například v Uruguayi, Kostarice, USA, Rumunsku, Řecku a jinde. Díky Victoru Cibichovi je také Březňák velmi oblíbený v sousedním Německu. Vlastníkem loga je dnes společnost Heineken.

Kdo vlastně byl ten vousatý milovník krásnobřezenského piva? Je pravděpodobné, že prodělal kariéru drážního úředníka, který se v jejích počátcích podle potřeb svého zaměstnavatele, jak bylo u „eráru“ dobrým zvykem, stěhoval z místa na místo.

O tom vypovídají další data z jeho života. Pocházel od Brna, oženil se v Praze, první syn se narodil v Hoštce, druhý v Lukách nad Jihlavou. Cibichova rodina se trvale usadila ve Velkém Březně až v roce 1891. Tam se přistěhovala z Luk. Cibichovi dostali od c. a k. drah prostorný byt v budově zdejšího nádraží.

O jeho železničářské kariéře vědí dějepisci jenom málo. Snad jen, že v roce 1901 byl drážním kontrolorem C. a k. soukromé rakouské severozápadní dráhy. Mimoto v pronajatých nádražních prostorech v malém obchodoval s uhlím. Po roce 1910 Cibicha ještě jednou povýšili na drážního inspektora. Pohřben je ve valtířovském hrobě číslo 236.

Jeho synové v Čechách žili až do konce druhé světové války. Je příznačné, že v roce 1946 je odsunuli. Nikdy se neoženili a v Německu žili společně v Norimberku do roku 1967.

Victor Cibich

Narozen 11. prosince 1856 v Hustopečích u Brna. Oženil se 26. června 1884 v Praze s Auguste Bunzelovou. Měl dva syny, Bruna a Paula, ti byli po válce odsunuti. Trvale ve Velkém Březně žil s rodinou od 2. března 1891. Zemřel 25. ledna 1916 v 18.50

Jeho tvář byla poprvé na pivní etiketě použita v roce 1907

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Janni Vorlíček | Foto: Archiv Muzea města ústí nad Labem


Oslavy Anenské pouti v severoplzeňských Nečtinech se o víkendu opět nesly ve znamení piva. Už pošestnácté se tu totiž v sobotu uskutečnily tradiční pivní slavnosti. Součástí programu bylo i vystoupení domažlických dudáků, Josefa Švejka či revivalové skupiny Kabát.

Vloni Nečtinští uspořádali akci kvůli pouťovým atrakcím o týden dřív a celý den tehdy propršel. A ani tentokrát to dopoledne nevypadalo lépe. „Snad se to ještě vybere,“ zoufal si při pohledu na mraky starosta Nečtin Jiří Křemenák. O omezení programu nechtěl ani slyšet. „Je to tradiční akce a nechceme ji přerušovat jen kvůli nepříznivému počasí. Je tu vždycky takový krásný mumraj, když se sejde hodně lidí, a povídáme, zanadáváme si a pak se jde zase dál,“ vysvětlil.

Starostova slova potvrdil i Václav Kamínek z nedalekého Čestětína. „Chodíme sem na slavnosti často, podívat se na kapely i dát si pivo. Navíc jsou Nečtiny pro široké okolí takovou střediskovou obcí, takže se sem sjíždíme i my z okolních osad a navzájem už se díky podobným akcím známe. Vždycky se na to setkání po roce těšíme,“ říká. Rád vzpomíná i na první ročníky, kdy součástí skromnějšího programu byl i fotbalový turnaj. „Také to mělo něco do sebe. Sudy jsme vždycky dopíjeli až v pondělí,“ směje se. Svému kamarádu Václavovi přitakával i místní Antonín Koča: „Chodím sem pravidelně každý rok a musím říct, že jsem hrdý, že se tady u nás něco takového děje. Je tu dobré pivo.

O zábavu se v odpoledních hodinách postaral kromě jiných účinkujících plzeňský Švejk, který lidem servíroval hlášky z první republiky a vytvořil pod pódiem oddychovou atmosféru. Do „tuhého“ šlo jen tehdy, když se do sebe soutěžící v rámci soutěže jedlíků snažili během sedmi minut nasoukat zásoby deseti kil vídeňských párků. Nebo když se bojovalo o titul nečtinského krále pivařů a pivařek. „Z loňska drží rekord místní Theodor Bayer, ve kterém zmizel půllitr piva bez sebemenšího ukápnutí za dvě sekundy,“ prozradil jeden z organizátorů.

Na nečtinské slavnosti dorazily i známé tváře. V davu návštěvníků se objevila třeba herečka Bára Hrzánová se svým mužem Radkem Holubem „Chodíme sem každý rok. Kousek odsud máme chatu. Jezdila jsem sem už jako malá holka a v roce 1996 jsme tu měli dokonce jako první pár venkovní svatbu na zřícenině hradu Preitenstein. Já osobně se tu cítím jako doma,“ vysvětlila herečka.

Pivní slavnosti jsou pro místní i lidi z okolí bezesporu oblíbenou společenskou akcí, na kterou se vždy všichni těší. přesto Nečtinští uvažují o změnách. „Chceme akci pořádat i v dalších letech, jen ji asi naladíme více ve směru té klasické pouti s církevním nádechem. V současné době vzniká meditační cesta se sochami od kapličky Piety ke kostelu sv. Anny. Tudy by v budoucnu mohlo jít pouťové procesí, které by bylo na plácku před kostelem zakončené bohoslužbou pod širým nebem,“ popisuje vizi budoucích oslav starosta.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Kateřina Černá


V Litoměřicích teklo pivo proudem

[pondělí, 26. červenec 2010]

Zlatavý mok tekl proudem na Tyršově náměstí i v přilehlé Lidické ulici. Po devítileté odmlce se totiž v sobotu vrátily do Litoměřic „Pivní slavnosti“.

Foto

Celkem 1400 návštěvníků dostalo šanci ochutnat výrobky hned šesti českých pivovarů, malého a středního charakteru. Prezentoval se zde Pivovar Nymburk, Rohozec, Žatec, Kocour z Varnsdorfu, Pivovar Holba Hanušovice a Svijany.

Foto

K dispozici byly lavičky k sezení, stejně jako stánky s občerstvením. Nechyběl ani doprovodný soutěžní a kulturní program startující už v 11 hodin. Postupně vystoupily skupiny Dekáda, Veselý lidi, Swing Quartet Bohemia, Chřestýši, Swing Quartet Bohemia a Vintage retro. Náladu pozvedly i soutěže o největší pivní pupek nebo jak nejrychleji vypít tupláka.

Foto

Finanční náklady na organizaci pokryl výtěžek ze vstupného, pronájmů a dary od sponzorů. Město tak „pivobraní“ nestálo nic. „Přestože nám počasí příliš nepřálo, přišel překvapivě vysoký počet lidí, kteří svou účastí ukázali, že návrat k tradici vítají,“ konstatoval místostarosta Jaroslav Tvrdík. Případný výtěžek z akce bude věnován na koupi babyboxu.

Zdroj: Litoměřicko24.cz | Autorka: Eva Břeňová | Foto: Miroslav Zimmer

Další informace včetně fotogalerie a videa naleznete zde...


Skotský pivovar BrewDog sídlící v Fraserburghu o sobě dal vědět již několikrát. Známý je zejména boj s jedním německým pivovarem o to, který pivovar se bude moci honosit nejsilnějším pivem světa. A Skoti teď udělali pořádný krok k ultimátnímu vítězství - připravili pivo s názvem The End of History, které obsahuje 55 procent alkoholu, a je tak silnější než naprostá většina kořalek.

Foto

Nejnovější počin pivovaru byl okamžitě odsouzen ochránci zvířat. Těm totiž vadí, že se nové pivo prodává v jakýchsi bizarních obalech z mrtvých zvířat, které jsou jakoby vycpány láhví. "Je to laciný obchodní tah," shodují se.

V první várce bylo vyrobenou pouze 12 kusů piva, přičemž se cena pohybovala mezi 500 - 700 librami (15 000 až 21 000 korun), podle druhu zvířete, ve kterém se láhev nacházela. Pro první várku bylo využito sedm mrtvých lasic, čtyři veverky a jeden zajíc.

Foto

Výrobci si stojí za tím, že ani jedno ze zvířat nebylo zabito kvůli jejich produktům. Většinou prý využili těla zvířat, která nalezli u silnice. Ta pak očistil a připravil preparátor. Některá navíc dostala i speciální oblečky.

Okamžitě vyprodáno

Jisté je, že inovativní pivovarníci oslavili s novým kontroverzním produktem velký úspěch. Po všech 12 láhvích se doslova zaprášilo, a BrewDog tak zřejmě připraví nejméně ještě jednu edici.

Malý skotský pivovar v zásadě obyčejná piva, jak je většina lidí zná, nepřipravuje. Jejich motto: "Pivo nemělo nikdy být nijaké, apatické a bez chuti," mluví samo za sebe. Není tak divu, že dříve vyrobená piva nesla názvy Tactical Nuclear Penguin (Taktický Nukleární Tučňák - 32% alkoholu) či Sink the Bismarck (Potopte Bismarck - 41 % alkoholu).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Kynčl


Pořadatelé Slavností pivovaru Ostravar, které se uskuteční poslední srpnovou sobotu, dnes poprvé zveřejnili kompletní seznam kapel, které vystoupí na konci prázdnin v areálu pivovaru v centru Ostravy.

Mezi účinkujícími jsou tradiční jména i řada kapel, které budou hrát na Slavnostech úplně poprvé. Na 3 pódiích vystoupí během 10 hodin celkem 18 kapel „Letošní složení slibuje to nejbohatší hudební menu v celé dvanáctileté historii našich Slavností,“ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý.

Hlavními taháky srpnového programu bude tentokrát hned několik hudebních seskupení. „Bohatost hudební nadílky bych rád dokumentoval pěticí různorodých kapel,“ říká Michal Útlý z Ostravaru. „Mám na mysli Divokého Billa, Horkýže Slíže, Charlie Straight, The Prostitutes a samozřejmě Vypsanou Fixu, která obstará letošní finále Slavností pivovaru Ostravar.

Na Slavnosti zavítá také legendární ostravská kapela Citrón, která vystoupí na pódiu nazvaném Legendy Stage, společně s populárními Legendy se vrací, kapelou Doga či Pavlem Novákem ml..

Pestrobarevný hudební koktejl doplní také nejlepší místní kapely. „Zatímco organizátoři festivalů hledají hudební zpestření za hranicemi České republiky, my postupujeme přesně opačně. Ostravar je pevnou součástí místní tradice. Proto také se sloganem Fandíme místním partám na Slavnostech dáme příležitost nejlepším místní kapelám,“ vysvětluje Útlý.

O místo na pódiu projevilo během července zájem přes 100 kapel z Moravskoslezského kraje! Pořadatelé je rozdělili do sedmi teritorií: Ostravsko, Opavsko, Krnovsko, Havířovsko, Karvinsko, Novojičínsko a Frýdecko-Místecko.„V první polovině srpna proběhne na našich stránkách www.ostravar.cz hlasování, ve kterém necháme naše příznivce rozhodnout, kterých sedm místních kapel na Slavnostech vystoupí,“ dodává závěrem Michal Útlý z pořadatelského týmu Slavností pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Mohl se jmenovat Hutník nebo Horník. Mohl mít sladší chuť stejně jako ostatní piva v regionu v té době. V nošovickém pivovaru se ale v roce 1970 rozhodli jít od počátku svou vlastní cestou...

Foto

Pivo, které zde v prosinci před čtyřiceti lety začali vařit, dostalo nadčasové jméno Radegast a nebývale hořkou chuť, kterou mu vtiskl Jaromír Franzl, uznávaný sládek pocházející z pivovarské rodiny s velkou tradicí.

Nejprve ho z hospod s tímto novým pivem vyhazovali, postupně se ale prosadilo a dnes je větší hořkost piva přímo spjata s tímto regionem,“ vrací se k počátkům pivovaru v Podbeskydí Vladimír Jurina, manažer Plzeňského Prazdroje, pod který Radegast patří.

Ke čtyřicátému výročí od uvaření první várky piva nyní nošovický pivovar připravuje celou řadu akcí. První z nich by se měla uskutečnit v druhé polovině srpna. Půjde o přechod Beskyd od sochy boha Radegasta přes Ondřejník až do Nošovic. Délka trasy? Symbolických čtyřicet kilometrů.

Konkrétní datum přechodu ještě ladíme, mělo by jít o sobotu 14. nebo 21. srpna. Sraz na Pustevnách bude zřejmě v osm ráno. Půjde se po značených turistických trasách, kontrolní body budou u rozcestníků. V cíli samozřejmě bude čekat na účastníky přechodu odměna,“ přibližuje Pavel Kmínek z Radegastu.

Hlavní oslava se pak chystá na sobotu 11. září. U pivovaru v Nošovicích se uskuteční tradiční Radegast den. Chybět na něm nebude kvasnicový ležák Radhost, zároveň bude u této příležitosti otevřeno také nové návštěvnické centrum, které například přiblíží historii pivovaru v podobě výstavy dobových předmětů a fotografií.

V plánu má Radegast uskutečnit i setkání pamětníků. Mnozí z nich disponují cennými materiály či informacemi o historii pivovaru. Chybět určitě nebude ani otec piva Radegast a jedna z největších osobností pivovarnictví na Moravě, pan Jaromír Franzl,“ podotýká dále Kmínek.

Zlatý hřeb narozeninových oslav, zahalený zatím do roušky tajemství, se uskuteční přesně v den výročí, tedy 3. prosince. To má být stočen jubilejní sud s pivem Radegast. „Co s ním ale provedeme, si zatím chceme nechat pro sebe. Bude to překvapení pro všechny,“ dodává Kmínek.

Radegast ve zkratce

V Pivovaru Radegast se vaří pivo od prosince roku 1970. Od roku 1999 je součástí největší pivovarské skupiny v České republice – společnosti Plzeňský Prazdroj. Ročně produkuje přes 2,2 milionu hektolitrů piva a zaměstnává 270 lidí. V roce 2008 uvařil Radegast desetimiliardté pi­vo.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva


V Soběslavi budou vařit vlastní pivo

[čtvrtek, 22. červenec 2010]

Táborským pivním slavnostem možná vyroste konkurence. Nápad už pomalu zraje.

Zmizí ruina. Vyroste nekuřácká restaurace. A pivo se sem bude vozit z hradu. Soběslavští se na obnovení tradice vaření piva docela těší.

Ředitel zdejšího kulturního domu Petr Valeš dokonce multifunkční centrum s kongresovým sálem nevnímá jako konkurenci. „Je to super nápad. A já to vítám, protože alespoň v Soběslavi vznikne další turistické lákadlo,“ uvedl.

Po téměř šedesáti letech by se do bývalého pivovaru v areálu hradu mohly vrátit varny, spilky a celá technologie pro výrobu piva. S myšlenkou obnovit tradici pivovarnictví si pohrával předseda představenstva soběslavské akciové společnosti Rašelina Rostislav Staněk hezkou řádku let, ale zchátralý dům na náměstí Republiky koupila společnost teprve před dvěma lety. „Měšťanský pivovar Soběslav není původní název společnosti. Ta měla sloužit k jinému záměru. Myšlenka je stará zhruba od roku 2004, ale hledali jsme vhodný objekt, prostory,“ vysvětluje Staněk.

Záměr byl od samého začátku jasný – vystavět v Soběslavi minipivovar a vrátit městu tradici, která zde byla staletí. „Vlastní technologie Měšťanského pivovaru bude umístěna ve sklepích hradu.V domě na náměstí chceme postavit restauraci, ubytování a kongresové centrum, kde budeme pivo z pivovaru prodávat,“ informuje dále Staněk.

Předpokládá, že zde zahájí výrobu čtyř základních piv, a to světlého, polotmavého, tmavého a pšeničného, podle sezony pak i ochucených piv, možná dokonce i pivo původní, protože majitelé recepturu znají.

Myslím si, že minipivovary s celou svou filozofií mají budoucnost. V prvotní řadě chceme pivo jako místní tradici nabídnout i místním lidem. Přiláká-li to do regionu více turistů, bude to jen dobře,“ uvedl Rostislav Staněk. A vůbec se nebojí myšlenky, že by se pivní slavnosti konaly i v Soběslavi.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Alena Řezáčová


Novým majitelem Pivovaru Bakalář se stane skupina největších dovozců a distributorů piv v Rusku.

Rakovnický Pivovar Bakalář míří do rukou skupiny dovozců a obchodníků s pivem, která působí v několika evropských zemích. Rozhodující aktivity má ale v Rusku a na akvizici Bakaláře se podílí především jednačtyřicetiletý Andrej Brajlovský, spoluvlastník největšího importéra a distributora piv v Rusku - společnosti Russian Tradition Group.

Tato firma v Česku působí už deset let, dováží do Ruska pivo a v budějovickém Samsonu si nechává vařit privátní značky Pražečka a Černovar, určené výhradně pro ruský trh. Brajlovský podle informací HN už delší dobu hledal v Česku možnost podobné akvizice.

Bakalář je však značně zadlužený pivovar s letos očekávanou produkcí necelých 20 tisíc hektolitrů. I dosavadní vlastník je Rus - Alexander Olenin, který ovládal Bakaláře přes společnost Czech Brewery. Lidé z odcházejícího vedení ale nechtěli celou transakci komentovat. Není známa ani cena, za kterou noví majitelé Bakaláře kupují.

Novým ruským akcionářům pomáhá v roli poradce pivovarnický expert a někdejší generální ředitel Plzeňského Prazdroje a posléze Pivovaru Krušovice Pavel Gregorič, který z "královského" pivovaru odešel už před časem, když Krušovice koupil nizozemský Heineken. Stejně tak by do Bakaláře měla nastoupit na vysokou pozici i někdejší manažerka Krušovic Draha Pittnerová, která už třetím rokem pracuje pro Russian Tradition Group.

Podle Gregoriče je důvodem zájmu nového investora především kvalita českých piv. "České pivo má v Evropě prostě dobrý zvuk a získat jeho vlastní zdroj je, především pro investory, kteří se pivem profesionálně zabývají, určitě zajímavé," říká poradce nových majitelů Bakaláře.

Bakalář by tak měl zůstat dál regionálním pivovarem a dodávat na tuzemský trh, ale počítá se s nárůstem produkce a zvýšením podílu exportu na minimálně 50 procent. Russian Tradition Group, kterou Brajlovsky vlastní spolu se svým bratrem - dvojčetem Alexandrem a ještě kamarádem z dětství Sergejem Jegorovem, má v Rusku čtvrtinový, tedy největší podíl na dovozu a distribuci piv. Především německá piva, jako jsou Paulaner, Krombacher, Liebenweiss, Grotwerg, holandská La Trappe a česká piva, jako jsou Krušovice nebo Bernard a v Česku vyráběné privátní značky Pražečka i Černovar dodává Russian Tradition do 1500 supermarketů a pěti set restaurací v Moskvě. Další stovky jich zásobuje v ostatních regionech Ruska.

Vyjádření samotného Brajlovského se nepodařilo získat.

"Německo a Česká republika, to jsou naše základní trhy," řekl před půldruhým rokem v rozhovoru pro Hospodářské noviny. "Pokud má kupovat pivovar skutečný hospodář, musí nejdřív řešit otázku peněz do marketingu, rozvoje a počítat si návratnost své investice. Teď musejí do bank i firem přijít hospodáři místo spekulantů," vyjádřil se tehdy Brajlovský.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Malé pivovary vaří poklady. Objevte je

[čtvrtek, 22. červenec 2010]

Podobných minipivovarů, jako je tento v Praze na Strahově, najdete po republice desítky. A čím dál víc českých pivařů vyráží naproti „domácímu“ ležáku.

Letním vedrům se dobře čelí s půllitrem v ruce. Výlety po památkách můžete spojit s návštěvou minipivovarů, kde ochutnáte tradiční české pivo, ale i exotické příchutě.

Že ve vašem okolí není žádný malý pivovar, který by stál za návštěvu? To se určitě pletete.

Přestože si možná z hlavy žádný hned nevybavíte, vězte, že objevit je není těžké. Po celé zemi už jich za poslední roky vyrostla téměř stovka. Naprostá většina z nich nabízí vlastní restauraci, v mnohých se můžete i ubytovat, takže si klidně můžete cestu za pivem naplánovat jako část dovolené.

Devadesátá léta nebyla pro milovníky českého piva šťastnou érou. Nepovedené privatizace či nezájem velkých pivovarů o jejich menší provozy zavíraly jeden pivovar za druhým. V Jarošově, v Břeclavi, v Karlových Varech a na řadě dalších míst už mohou místní jen vzpomínat na doby, kdy si mohli dopřát lok „svého“ piva.

To následující dekáda se už na pivaře začala tvářit mnohem vlídněji. Čím dál víc nadšenců a pivních fajnšmekrů se začalo odhodlávat k tomu, aby od ochutnávání piva přešli i k jeho výrobě.

Byť jen výjimečně dostanete jejich mok dál než pár kilometrů od minipivovaru, počet pivovárků i množství uvařeného piva stále narůstají. Svědčí to o jediném - čeští pivaři mají čím dál víc v oblibě pivo, které se nevaří v obrovských objemech těmi nejefektivnějšími technologiemi, ale rádi vyrazí naproti „domácímu“ ležáku.

Zkuste experimentovat

A co vás při putování za českým pivem čeká? Na rozdíl od produktů některých velkých výrobců budete mít jistotu, že pivo vyrábějí konkrétní lidé, a ne přes počítače řízený stroj, který odměřuje to nejsprávnější dávkování jednotlivých surovin, umí nastavit nejefektivnější způsob výroby a uvaří produkt, jehož hlavním posláním je příliš nevyčnívat z chuťové průměrnosti, aby náhodou neodradil od konzumace pijany nepřipravené na chuťovou odlišnost.

Je to alternativa proti těm europivům, a čím víc nás bude, tím líp,“ těší se na další rozmach malých varen Petr Kobzík, jemuž patří minipivovar v brněnském Žebětíně.

Mými zákazníky jsou lidé, kteří ocení kvalitu. Stále vyrábím nové pivo. Dělám odnože podle objednávek zákazníků,“ popisuje cestu, kterou razí řada malých výrobců, Martin Karaivanov, majitel pivovárku v Polepech na Kolínsku.

I zásluhou četného experimentování se vám při cestě za malými pivovary může stát, že ne každý vzorek, kterého se napijete, bude lahodit vašim chuťovým buňkám.

Prakticky všichni malí pivovarníci však mají v nabídce klasický světlý ležák plzeňského typu, který při experimentování můžete brát jako odrazový můstek pro výpravy do říše piv kakaových, malinových či třeba puškvorcových. Jak je ctěná libost.

Počítejte také s tím, že za půllitr často zaplatíte více než za mok od velkého pivovaru. Uvařit pivo v malé výrobně u restaurace je totiž výrazně dražší než ve velkém závodě, který díky obřím várkám může levněji kupovat suroviny, jeho výroba je efektivnější a může si při produkci v řádu desítek milionů půllitrů ročně dovolit nižší marži než pivovárek, který svoji produkci počítá na desítky tisíc piv.

Vařit můžete i doma

A konečně - za svým oblíbeným pivem budete muset jezdit pravidelně. Naprostá většina malých pivovarů totiž nemá peníze na to, aby si mohla dovolit instalovat lahvovací linku. Pivo vám sice zpravidla rádi natočí s sebou do PET lahve, ta však není určena pro žádné dlouhodobé skladování.

Pokud i přesto pivním specialitám propadnete, existuje způsob, jak si je dopřávat, aniž byste museli pravidelně objíždět minipivovary s plastovými lahvemi. Už za cenu okolo tisíce korun lze koupit soupravu pro domácí vaření piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk, s přispěním Lucie Frydecké


Malé pivovary jsou hrdé na své poctivé pivo vařené podle českých tradic. Nabízíme několik tipů na hospody a restaurace v každém kraji, kde můžete „to pravé“ pivo ochutnat. Pokud si budete chtít prohlédnout, jak je vyrábí, raději zavolejte předem.

Středočeský

Berounský medvěd Tyršova 135, Beroun Co točí: Berounský medvěd 11° světlý ležák, 13° tmavý speciál a další Ceny: 11°/17 Kč, 13°/22 Kč, 14°/20 Kč Otevírací doba: pondělí 9-20 hodin, úterý až čtvrtek 9-22 hodin, pátek až sobota 9-23 hodin, neděle 10-20 hodin Akce: Můžete si objednat exkurzi s ochutnávkou i s občerstvením v restauraci, a to minimálně pět dní předem. Prohlídka pivovaru trvá 30 minut. Cena za exkurzi s ochutnávkou je 20 korun za osobu, exkurze bez ochutnávky je zdarma.

Pivovarská restaurace Skála Klášter Hradiště nad Jizerou, okres Mladá Boleslav Co točí: Klášter (premium, světlé, ležák, kvasnicový) Ceny: všechny druhy stojí 0,5 l/22 Kč Otevírací doba: pátek 14-24 hodin, sobota 12-24 hodin Akce: Zájemcům nabízí exkurzi, během níž se mohou seznámit s výrobou piva a historií místa.

Prohlídka trvá přibližně 45 minut, její součástí je návštěva varny, spilky a ležáckých sklepů, kde je zakončena ochutnávkou. Prohlídka stojí 100 Kč, pro studenty 50 Kč. Minimum osob je sedm. V restauraci se může návštěvník zúčastnit rytířských hodů a natočit si pivo sám. Restaurace je vybudována ve skalním masivu, pivovar využívá vlastní zdroj vody z artéské studny.

Olomoucký

Minipivovar a restaurace Parník Tovární ulice 6, Přerov Co točí: Námořník 10° výčepní, Kapitán 12° světlý ležák, Pirát 13° polotmavý ležák, Jantar 11° světlé výčepní, Přerovský Negr 13° tmavý speciál Ceny: Námořník 0,5 l/19 Kč v pivnici, 21 Kč v restauraci, Kapitán 0,5 l/25 Kč v pivnici, 28 Kč v restauraci, Pirát 13° 0,5 l/28 Kč v pivnici, 30 Kč v restauraci, Jantar 11° 0,5 l/20 Kč v pivnici, 21 Kč v restauraci, Přerovský Negr 0,4 l/25 Kč Otevírací doba: restaurace pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-23 hodin, neděle 11-21 hodin, pivnice pondělí až čtvrtek 14-22 hodin, pátek až sobota 14-23 hodin Akce: Pivovar vznikl teprve loni.

Interiér je laděný do námořnického stylu, v dolním patře stojí dva kotle, ve kterých se vaří pivo.

Hostinský pivovar Moritz Nešverova 2, Olomouc Co točí: Moritz, Černá Tereza, Maisel Ceny: Moritz 10° 0,3 l/15 Kč, 0,5 l/25 Kč, Maisel 11° 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/28 Kč, Moritz 12° 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/30 Kč, Černá Tereza 13° 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/32 Kč Otevírací doba: neděle až čtvrtek 11-23 hodin, pátek až sobota 11-24 hodin Akce: Pro skupiny hostů pivovar pořádá exkurzi, cena je příznivá - jen 10 Kč za osobu. Milovníci piva ocení také kurz jeho vaření, zabere vám zhruba 10 hodin.

Zlínský

Rodinný minipivovar Valášek Dolní Jasenka 190, Vsetín Co točí: Valášek Ceny: kvasnicový ležák světlý speciál 0,3 l/20 Kč, 0,5 l/27 Kč, kvasnicový ležák tmavý, světlý a řezaný 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/24 Kč, mandlový, kávový, višňový, borůvkový ležák 0,3 l/20 Kč, 0,5 l/27 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 10.30-22 hodin, pátek až sobota 10.30-24 hodin, neděle 14-20 hodin Akce: V areálu pivovaru se lze ubytovat, dvoulůžkový pokoj vyjde na 1 100 korun. Pivovar se může pochlubit atraktivním okolím -oblíbené jsou výlety do Rožnova pod Radhoštěm.

Pivovar a restaurace Černý orel Velké náměstí 24, Kroměříž Co točí: Černý orel Ceny: polotmavé 8° 0,3 l/15 Kč, 0,5 l/20 Kč, 11° světlé 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/23 Kč, 12° světlé 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/27 Kč, 12° polotmavé 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/28 Kč, 13° tmavé 0,3 l/22 Kč, 0,5 l/30 Kč, 15° světlé 0,25 l/25 Kč, 18° tmavé 0,25 l/30 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-24 hodin, pátek až sobota 11-01 hodin, neděle 11-22.30 hodin Akce: Součástí pivovaru a restaurace je také penzion, lokalita je přitom velmi lákavá - přímo v centru Kroměříže.

Vysočina

Jelínkova vila (Malostránský pivovar) Třebíčská 342 /10, Velké Meziříčí Co točí: Velkomeziříčský Harrach -světlé a tmavé pivo o stupňovitosti téměř 12° a speciální světlé pivo o stupňovitosti takřka 14°.

Ceny: světlé výčepní 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/26 Kč, světlý a tmavý ležák 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/28 Kč, speciál 0,3 l/20 Kč, 0,5 l/31 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-23 hodin, neděle 11-21 hodin Akce: Restaurace ve stylu starého mlýna nabízí kromě místního piva také moravská vína. Kuchyně se orientuje na speciality ze sladkovodních ryb. K dispozici je také hotel.

Pivnice Pacov v rodinném minipivovaru Jana Autengrubera 318, Pacov Co točí: světlý ležák Pacovský Golem 12°, tmavý ležák Pacovský Černý Rabín 12°, ochucené Pacovská borůvka, ochucené Pacovské zázvorové Ceny: Golem, Černý Rabín 0,5 l/23 Kč, ochucená piva 0,4 l/28 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 17-21 hodin, pátek 17-23 hodin, sobota 15-23 hodin, neděle 15-21 hodin

Jihomoravský

Restaurace U Richarda Ríšova 12, Brno-Žebětín Co točí: Richard Ceny: světlý ležák 12° 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/26 Kč, višňový ležák 12° 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/24 Kč, pšeničné pivo 11° 0,3 l/16 Kč, 0,5 l/25 Kč, medový speciál 15° 0,3 l/22 Kč, 0,5 l/29 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-23 hodin, neděle 11-22 hodin Akce: Brněnská restaurace má příjemnou zahrádku. Na pivo Richard vařené v tomto pivovaru můžete narazit ještě v jedné stejnojmenné restauraci v Brně-Veveří, kam se dováží. Najdete ji na adrese Údolní 7. Restaurace Na Mlýně Ratíškovice Co točí: Ratíškovické pivo Ceny: Ratíškovický ležák 12° 0,5 l/26 Kč, 0,3 l/17 Kč Otevírací doba: neděle až čtvrtek 10-23 hodin, pátek až sobota 10-24 hodin Akce: Restauraci najdete na silničním tahu Kyjov - Hodonín. K jídlu nabízí české speciality, lze se v ní zdarma připojit na wi-fi. Kromě vlastního piva točí také například Krušovice.

Moravskoslezský

Hostinec a minipivovar U Koníčka Vojkovice 10, Dobrá Co točí: Ryzák - světlé kvasnicové 11°, Vraník - tmavé kvasnicové 12°, Grošák - polotmavé kvasnicové 14°, další piva příležitostně Ceny: Ryzák 0,3 l/13,50 Kč, 0,5 l/22 Kč, Vraník 0,3 l/14,50 Kč, 0,5 l/24 Kč, 0,3 l/15 Kč, 0,5 l/25 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 10.30-22 hodin, pátek až sobota 10.30-23 hodin, neděle 10.30-22 hodin Akce: U pivovaru se můžete také ubytovat, kapacita je až pro 15 osob.

Valašský pivovar v Kozlovicích Kozlovice 1 Co točí: Valašský vojvoda (světlý kvasnicový ležák), Kozlovický fojt (tmavý kvasnicový ležák) Ceny: Vojvoda 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/27 Kč, Fojt 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/29 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek 11-24 hodin, sobota 10-24 hodin, neděle 10-22 hodin Akce: Pivovar pořádá večery s cimbálem, v okolí můžete vyrazit na výlety a poznávat valašské (a lašské) tradice. Nedaleko se nacházejí Hukvaldy, rodiště slavného skladatele Leoše Janáčka.

Pardubický

Pivovarská hospoda Medlešice Medlešice 2 Co točí: Medlešický ležák světlý 12°, Medlešický ležák černý 12° Ceny: světlý 0,3 l/11 Kč, 0,5 l/16 Kč, tmavý 0,3 l/12 Kč, 0,5 l/18 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek a neděle 14-21.30 hodin, pátek až sobota 14-23 hodin Akce: Pivovar a hospoda leží přímo u cyklostezky do Chrudimi, lze využívat také zahrádku.

Pivovarská pivnice Žamberk České armády 1400 Co točí: Žamberecký Kanec - pivo výčepní, ležák speciální, nefiltrovaný světlý i tmavý Ceny: 0,5 l/do 20 Kč Otevírací doba: obvykle pondělí až neděle 16-22 hodin, majitel doporučuje vždy před návštěvou si ověřit, zda a jak bude v pivnici otevřeno Akce: V prodejně nebo v pivnici můžete ochutnat také lihoviny s příchutí chmele, například Chrum -tedy tuzemák s chmelem - nebo 38procentní pivodečku.

Královéhradecký

Hotel Pivovarská bašta Horská 198, Vrchlabí Co točí: Krkonošský medvěd - světlé výčepní, tmavý ležák, s příchutí třešní Ceny: 0,4 l/30 Kč Otevírací doba: 10-22 hodin Akce: Hotel na břehu Labe nabízí ubytování, lze se také domluvit na prohlídce minipivovaru.

Šenk Městského podorlického pivovaru Rychnov nad Kněžnou Kaštany 435 Co točí: Rychnovský Zilvar 10°, Rychnovský Kaštan 11° (polotmavé), Rychnovská Kněžna 12° (světlý ležák), speciál Rychnovský Habrovák (pivo granátového typu) Ceny: Zilvar 0,5 l/14,50 Kč, Kaštan 0,5 l/15,50 Kč, Kněžna 0,5 l/16,50 Kč, Habrovák 0,5 l/19,50 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek a neděle 14-22 hodin, pátek až sobota 14-23 hodin Akce: Zájemci si mohou domluvit exkurzi v pivovaru a zároveň ji spojit s návštěvou v blízkém lihovaru, takže k ochutnávce piva mohou přidat ochutnávku destilátů.

Praha

Klášterní pivovar Strahov Strahovské nádvoří 301, Praha 1 Co točí: Svatý Norbert, kromě světlého (jantarový) a tmavého čtyřikrát do roka vyrábějí i pivní speciály a další příležitostná piva Ceny: 0,25 l/35 Kč, 0,4 l/59 Kč Otevírací doba: denně 10-22 hodin Akce: Možné jsou prohlídky minipivovaru, cenový balíček 120 Kč za osobu obsahuje výklad a dvě malá piva na ochutnávku.

Pražský most u Valšů Betlémská 5, Praha 1 - Staré Město Co točí: Pražský most 12° (světlé, tmavé a řezané) Ceny: všechny druhy 0,27 l/30 Kč, 0,47 l/45 Kč Otevírací doba: 11-23 hodin Akce: Je možné objednat si pivní večer se sládkem, který zájemce provede minipivovarem a vysvětlí technologii výroby piva. Akce je spojená i s degustací českých piv, cena 829 Kč za osobu.

Jihočeský

Pivovarská pivnice Pajzl u Jakuba Kaplická 28, Vyšší Brod Co točí: 12° světlý ležák Jakub (s vyšší hořkostí), 14° tmavý speciál Jakub (s čokoládovým sladem) Ceny: 12°/26 Kč, tmavá 14°/28 Kč Otevírací doba: denně 11-23 hodin Akce: Pro návštěvníky, kteří nechtějí zůstat u jednoho piva, majitelé minipivovaru nabízejí levné ubytování v nedalekém penzionu Romance (zhruba 200 metrů od pivovaru).

Kontakt najdete na webových stránkách www.vysebrodskypivovar.cz.

Pivovarský dvůr Zvíkov Zvíkovské Podhradí 92, okres Písek Co točí: Zlatá labuť (11°-14°), také 26°, Zvíkovský rarášek (11°), také malinový Ceny: 0,5 l/35 Kč, Extra speciál Královská Zlatá labuť 26° - 0,1 l/40 Kč Otevírací doba: denně 11-23 hodin Akce: V pivovaru je možné přenocovat ve stylově zařízených pokojích, k dispozici jsou tenisový i volejbalový kurt. Dvoulůžkový pokoj v sezoně vyjde na 1 200 korun za noc. Lákavý je zejména výlet na nedaleký hrad Zvíkov nebo k Orlické přehradě. Ze Zvíkovského Podhradí vedou turistické i cyklistické stezky.

Plzeňský

Pivovárek a restaurant U Sládka Poděbradova 12, Plzeň Co točí: Plzeňský pašák (světlý a polotmavý 12°) Ceny: 0,5 l/30 Kč Otevírací doba: pondělí až pátek 10-23 hodin, sobota 12-23 hodin, neděle 12-21 hodin Akce: Pivovar nabízí sezonní piva, ale také sezonní pochoutky, je třeba sledovat aktuální nabídku.

Rodinný pivovar U Rybiček Plzeňská 32, Stříbro Co točí: Stříbrňák 10°, Argent 12°, Duchmaus Weissbier 14°, Horník 13°, Ostrostřelec Ceny: Stříbrňák 0,3 l/13 Kč, 0,5 l/21 Kč, Argent 0,4 l/24 Kč, Horník 0,5 l/27 Kč, Duchmaus 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/27 Kč, Ostrostřelec 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/29 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-24 hodin, neděle 11-22 hodin Akce: Pivovar najdete přímo v centru bývalého hornického města Stříbra.

Hned vedle něj je také vinná restaurace, posedět se dá v příjemných zahrádkách u obou restaurací.

Liberecký

Pivovar Novosad restaurant Harrachov 95 Co točí: světlé 8° Huťské výčepní, 12° ležák František a černé pivo 12° Čerťák Ceny: František, Čerťák 0,5 l/38 Kč, Huťské výčepní láhev 0,7 l/39 Kč Otevírací doba: pondělí až pátek 10-23 hodin, sobota až neděle 11-23 hodin Akce: Z restaurace je možné sledovat prosklenou stěnou výrobu skla.

Návštěvníci se mohou projít z restaurace do hutní haly na ochoz nad rozpálenými pecemi. V areálu sklárny a minipivovaru je také hotel. Relaxovat můžete v pivních lázních.

Pivovarský šenk Tanvaldská 164, Liberec Co točí: Konrad Reichenberger -světlé výčepní 8°, světlé výčepní 10°, světlý a tmavý ležák 11°, světlý ležák 12°, Eso - polotmavý ležák 11°, Konrad Jocker - světlý ležák 14° Ceny: sud 50 l/1 050 Kč (11° světlé nebo tmavé) Otevírací doba: pondělí až úterý a čtvrtek až pátek 8-17 hodin, středa 12-17 hodin, sobota 8-13 hodin Akce: Pro pivo si lze zajet v uvedených hodinách, šenk se pronajímá, cena je 250 korun za hodinu.

Karlovarský

Zámecký pivovar Chyše Chyše 30 Co točí: Prokop 11° světlý, 12° jantar, 12° tmavé Ceny: Prokop 11° světlý 15-25 Kč, jantar, tmavé 18-30 Kč Otevírací doba: denně 11-22 hodin Akce: Pivovar je v blízkosti zámku, v okolí je možnost ubytování.

V restauraci připravují také speciality z piva, například pivovarnický guláš nebo klobásu v pivním těstíčku.

Lomnická hospoda U Franty Kraslická 65, Lomnice, okres Sokolov Co točí: Permon výčepní světlé, polotmavý ležák, speciál tmavé, světlé, polotmavé Ceny: 0,3 l/16 Kč, 0,5 l/23 Kč Otevírací doba: pondělí až pátek 16-22 hodin, sobota až neděle 16-24 hodin. Otevírací doba může být o prázdninách jiná, neboť hospoda bude měnit provozovatele.

Ústecký

Restaurace Mostecký kahan Obránců míru 2629, Most Co točí: Mostecký kahan (ve stálé nabídce světlé, polotmavé a tmavé 12°). Nabídka se však může lišit podle toho, kdy do restaurace dorazíte: silnější speciály jsou na čepu vždy poslední víkend v měsíci.

Ceny: 0,5 l/29 Kč, 0,3 l/18 Kč Otevírací doba: denně 11-23 hodin Akce: Od 11 do 16 hodin si můžete dát hotová jídla a po 17. hodině je k dispozici klasický jídelní lístek. K pivu restaurace nabízí vynikající chuťovky v 300gramových sklenicích: ochutnat můžete například sádlo se škvarky, výpečky zalité sádlem, prejt a francouzskou paštiku s pečivem.

Poznámka: Údaje pocházejí z webových stránek pivovarů a restaurací a z informací, které poskytli jejich provozovatelé.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Lucie Frydecká s přispěním Nely Vejvodové


Majitelé hospod, restaurací, ale i pivovarů se radují - díky vedrům se totiž vypije víc piva.

Když dvacetiletý Michal Holý skončí odpoledne v práci, rád si dojde s přáteli na pivo. Teď tím spíš, když do metropole dorazila plejáda horkých dní.

Pivo mě krásně ochladí a dodá mi i energii. Navíc je levnější než sladké limonády, na které ani v tomto počasí nemám chuť,“ pochvaluje si Holý, který si „na jedno“ nejraději zajde do studentské hospody Blanice na Jižním Městě. Teď je tam častěji než jindy.

Z velkého počtu návštěvníků, kteří se touží zchladit pivem, se těší jak majitelé hospod a restaurací, kde jde „tekutý chléb“ na dračku, tak pivovary, kterým se zvýšila poptávka.

Pivovary potřebují víc lidí

Velkopopovický pivovar v okrese Praha-východ kvůli vyšší výrobě piva přijímal brigádníky, Staropramen na Smíchově zase posiloval směny.

Abychom uspokojili poptávku, přidáváme v době veder víkendové směny,“ říká Pavel Barvík, tiskový mluvčí společnosti Pivovary Staropramen. Oproti lednu tu v červenci uvaří až o čtyřiasedmdesát procent piva víc.

Denně se tu připraví víc než půldruhého milionu půllitrů.

To se nemění. Rozdíl je v tom, že v lednu pivo stáčíme jen čtyři dny v týdnu, kdežto v červenci celý týden,“ vysvětlil Barvík.

To, že jde pivo v létě na odbyt, potvrzuje František Novotný z restaurace U Pinkasů.

Prodáme asi o deset procent piva víc,“ zmiňuje. A třeba v Potrefené huse na Andělu v horkém dni vytočí o 40 procent piva víc než jindy.

Malé pivovary mají své speciality

Letošní léto udělalo radost i malým pivovarům. Klášterní pivovar Strahov vyrobí o šest várek víc než loni, na venkovní zahrádce mají podle majitele pivovaru Aleše Kocvery stále plno.

Máme určitou kapacitu, takže vyrobit víc už ani nemůžeme, ale letošní léto je určitě lepší než to loňské,“ říká.

Čepují tu své vlastní pivo, nejslabší má 13 stupňů, nejsilnější je šestnáctistupňové. Malé pivo točí za 39 korun, velké za 59.

Některé pivovary zas lákají na letní speciály. Třeba U Medvídků vaří růžové pivo a nabízejí také pivní zmrzlinu.

O ni je velký zájem pořád. Lidé neví, co je čeká, jsou překvapeni, že je spíš než sladká nahořklá,“ podotýká provozní pivovaru Milan Pouzar.

FAKTA

Kolik piva vyrobí Pivovar Staropramen, Smíchov červenec 11,2 milionu půllitrů/týden leden 6,4 milionu půllitrů/týden Velkopopovický Kozel Ročně se tu uvaří 1,5 milionu hektolitrů, přičemž v létě se uvaří o 40 procent víc než v zimě.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Eva Fryšarová


Malé pivovary s vlastními restauracemi či pivnicemi jsou vítaným zpestřením pro turisty, některým pivovarníkům stačí zájem sousedů z nejbližšího okolí. Minipivovary obvykle sázejí na tradiční receptury staré desítky i stovky let.

V Královéhradeckém kraji je několik minipivovarů, které nabízejí své pivo ve vlastních hospodách. Mnohé, třeba dětenický pivovar se středověkou krčmou, se těší značné oblibě. V Dobrušce je k zase vidění historická varna z roku 1936 a nejmenší sladovna v republice.

Kněžna, Kaštan a Zilvar, tak se jmenují piva, která mohou lidé ochutnat v Rychnově nad Kněžnou v hospůdce přímo u pivovaru nebo v tamním hotelu Havel.

Tajemství rychnovského piva?

Původní receptury

Jsou to klasická kvasnicová nefiltrovaná piva vařená starou českou technologií. Jejich tajemství spočívá v původních recepturách sládka JanaMikše z 20. a 40. let minulého století. Ten pivovar koupil v roce 1918 od šlechtického rodu Kolowratů, ale s nástupem komunistů k moci o něj v roce 1948 přišel. Pivo se tam vařilo až do roku 1962.

Piva tam připravují bez náhražek a konzervačních látek, chmel odebírají ze žatecké oblasti a vodu čerpají z vrtu u nedalekého Synkova. Dvanáctistupňového kvasnicového Rampušáka podle původní receptury vaří Staročeský pivovárek v Dobrušce. Světlý ležák už ochutnali v mnoha městech, točí ho i některé hospody v Hradci Králové. Prodává se v pivovarské prodejně a u několika odběratelů. V dobrušském pivovaře si návštěvníci mohou chvílemi připadat jako ve skanzenu. Kromě posezení a ochutnávky piva si totiž mohou prohlédnout i varnu z roku 1936, kde se Rampušák vyrábí, a pivovarský klenot - sladovnu. Ta je nejmenší v České republice a převažuje v ní ruční práce.

Za „medvědím“ pivem do vrchlabské bašty

Hotel s minipivovarem Pivovarská bašta se nachází na břehu Labe na severním okraji Vrchlabí. Minipivovar dodává pivo do restaurací v širokém okolí, především však zásobuje vlastní zařízení. Interiér restaurace je rozdělen do tří sálů. V pivnici mohou návštěvníci vidět varnu, ve sklepě je Rytířský sál, odkud je prosklenými okny vidět další část sklepení s kvasnými káděmi i ležáckými a stáčecími tanky. Do restaurace a pivnice v areálu minipivovaru míří především zahraniční návštěvníci Krkonoš. Lahvové pivo a upomínkové předměty je možno koupit v tamní prodejně.

V minipivovaru se čepuje Krkonošský medvěd tmavý ležák s příchutí třešní, Krkonošský medvěd tmavý ležák, Krkonošský medvěd granát s příchutí medu a Krkonošský medvěd světlý kvasnicový ležák. Pivovar pořádá také prohlídky provozu.

Kdo z Hradečáků by neznal malebný hostinec s pivovarem u Hušků, který stojí na návsi vesničky Běleč nad Orlicí, nedaleko krajského města. Mnoho cyklistů prohánějících se hradeckými lesy si v tomto pivovaru dá jedno pivo na osvěžení. Vaří tam světlý kvasnicový ležák Car, příležitostně i tmavé amedové pivo. Pivovar byl založen roku 1994.

K nejpopulárnějším v kraji patří zámecký pivovar v Dětenicích na Jičínsku. Jeho majitelé vsadili na výrobu piva podle receptu z 18. století. Pivo se tam vaří z tradičních surovin původním postupem na otevřeném ohni. Pivovar svým návštěvníkům nabízí prohlídku dobových interiérů, sladovny, bednárny, varny, laboratoře, chmelnice, ležáckých sklepů, spilky a ledárny.

Co budete chlastat a žrát?

ptají se krčmáři v Dětenicích

Středověk pak dýchne na příchozí především v historických sklepích, v nichž vznikla středověká krčma a kde stylově oděná obsluha oslovuje hosty jadrnou staročeštinou. Krčma je útočištěm "žebráků", návštěvníky baví tanečnice, šermíři, kejklíři či fakír.

Pivovarnickou tradici vMiletíně oprášil sládek Svatopluk Ďupal, který vaří pivo v nově založeném sousedském pivovaru. Zatímco jiné pivovary s vlastními restauracemi sázejí na propagaci, aby přitáhly turisty, v Miletíně se vaří pivo hlavně pro sousedy.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Broulík s přispěním Pavla Bednáře


Na domácí atmosféru, speciály, pivní lázně, ale i to, že si tu můžete vlastní nápoj sami vyrobit lákají malé pivovary. V Olomouckém kraji je jich necelá desítka a na návštěvnost si nestěžují. Dokonce zatímco jinde se pomalu vzpamatovávají z hospodářské recese, majitelů malých rodinných pivovarů každým rokem přibývá.

Jak je to možné? „Krize se dotkla celé gastronomie, malé pivovary nevyjímaje. Jsou však pružnější, mohou vařit speciály, na které lákají. Navíc se dá říct, že krize částečně pomohla rozšířit minipivovary z turisticky zajímavých lokalit i jinam,“ řekl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Lidé jsou podle něj ochotni kvůli kvalitnímu českému domácímu pivu sáhnout do svých peněženek hlouběji. Potvrzují to i majitelé pivovarů.

Krize se nás dotkla jen minimálně, na dva roky se zvedly ceny surovin, takže jsme museli o trošku zvednout i cenu piva. Lidé sice chvíli nadávali, ale i tak si pivo koupili, chutná jim,“ říká spolumajitel a sládek Prvního soukromého pivovaru společenského v Lipníku Radek Sekanina. Ten vaří pivo se svým tchánem Pavlem Adámkem už od roku 2004. Oba byli kdysi v oboru nováčky, přesto už za své pivo sbírají ocenění u běžných konzumentů i odborníků. „Pivo nepasterizujeme ani nefiltrujeme, ale při správných teplotách vydrží klidně tři měsíce,“ řekl Sekanina. V pivovaru oba sládci provozují i nekuřáckou restauraci, která je zařízená v dobovém duchu a zaměřuje se na českou kuchyni.

Na několika místech Olomouckého kraje můžete popíjet pivo, které předtím zrálo v ležáckých sklepích přímo pod vámi. Tak totiž fungují malé rodinné pivovary, které bývají spojené s restaurací.

Nechtěl jsem tady mít televizi nebo automaty. Chci, aby sem přišli lidé posedět a přečíst si noviny, tak jak to bývalo dřív,“ dodal sládek. Stejně jako on se pro vlastní malý pivovar rozhodlo dalších několik provozovatelů v Olomouckém kraji.

A jak malé pivovary fungují? Většinou jde o restaurační provoz, kde se v jedné místnosti vaří pivo a v té druhé, kde je hospoda, se točí rovnou z ležáckých tanků zákazníkům do sklenic. „Varnu piva máme přímo v restauraci, takže se lidé mohou dívat, jak se pivo vaří,“ řekl provozovatel minipivovaru Parník Přerov Alois Karas.

Nejen název přerovského pivovaru, ale i jeho interiér nabízí návštěvníkům pocit, že se ocitli na záoceánském parníku. Atmosféru dokreslují i jména čepovaných piv jako desetistupňový Námořník, jedenáctistupňový Jantar, polotmavý třináctistupňový Pirát a v současnosti i tmavý hořký žitný speciál Přerovský Negr. „Dříve jsme říkali, že budeme speciály vařit jen při větších příležitostech, ale máme hodně nových receptur, které chceme vyzkoušet, tak teď na čepu nabízíme vždy alespoň jeden speciál,“ dodal Karas. Ani Parníku se podle Karase krize nedotkla nijak významně. „Lidé k nám sice v létě chodí méně, ale s krizí bych to rozhodně nespojoval.

Minipivovarů je v Česku osmdesát, lákají pivaře i turisty

Počet malých rodinných pivovarů každým rokem narůstá. „V roce 1990 byl v Česku jeden malý pivovar v Praze U Fleků, dnes jich je osmdesát a do dvou let jich bude sto,“ řekl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Dobré pivo je stále obrovským lákadlem nejen pro české pivaře, ale i pro turisty. Majitelé malých pivovarů to vědí, proto vymýšlejí stále další a další nápady, kterými lákají zákazníky. Kromě tradičních piv nabízí již zmíněné speciály, ale také staví své pivovary v zajímavých lokalitách nebo lákají na pivní lázně či exkurze smožností uvaření vlastní várky.

Potvrzuje to i majitel a sládek nejmladšího minipivovaru v kraji František Halaxa. Za dobu své roční existence se stal pivovar v Loučné nad Desnou vyhledávaným místem. „O zákazníky nemám nouzi, pivovar leží v turisticky zajímavé lokalitě a prostředí restaurace Na Staré poště má skvělou atmosféru. Chodí turisté i místní,“ řekl Halaxa. Než postavil svůj Rodinný pivovar Bravůr, patřily Jeseníky k bílým místům na mapě českých pivařů. V současnosti sládek vaří světlý ležák Loučenský Václav, polotmavé třináctistupňové pivo, Kalifornské Ale, Mnichovské jedenáctistupňové, ale i tmavé, pšeničné či medové pivo. Majitel své pivo nabízí také dalším hospodám, narazit tak na něj můžete v Olomouci, na Vysočině nebo dokonce v Praze.

Také v Olomouci lákají na výjimečný pivařský zážitek. Pro toho, kdo se nespokojí s pouhým pitím svého oblíbeného nápoje, si provozovatelé Hostinského pivovaru Moritz připravili jednodenní exkurze, na kterých se zájemci dozvědí základní informace o výrobě piva, a také si sami uvaří jednu várku. Nekuřácká pivnice nabízí kromě popíjení také česká a haličská jídla. Dát si tu můžete světlé desetistupňové, jedenáctistupňové a dvanáctistupňové pivo Moritz.

Za na místě vyrobeným pivem můžete v Olomouci zamířit také do Svatováclavského pivovaru. Podnik, který si lidé zvykli navštěvovat přímo v centru města, se nedávno přestěhoval na novou adresu. „Ačkoliv jsme provoz zahájili teprve před dvěma měsíci, na návštěvnost si nemůžeme stěžovat. Se začátkem školního roku čekáme také studenty, kteří mohou využít snídaní nebo wi-fisítě,“ řekla majitelka pivovaru Renata Kubíková.

Také tady chystají pro zákazníky další služby. „V září chceme otevřít pivní lázně pod pivovarem. Lidé si mohou kromě koupele s pivními silicemi vyzkoušet také solnou saunu a do budoucna chystáme masáže,“ dodal majitel lázní Josef Knapek.

A co si v pivovaru můžete nechat načepovat? Vaří se tu desetistupňový Vašek, Svatováclavské dvanáctistupňové a třináctistupňová piva višňové, medové, Hefe-weizen a Černé pivo pana Bruna. V nekuřácké restauraci se zahrádkou si lidé mohou dát k pivu českou kuchyni nebo steak. „Naše pivo zatím neochutnáte v žádné jiné restauraci ani na slavnostech, chceme se nejprve zaměřit na vlastní pivnici,“ upřesňuje Kubíková. A jestli vnímají druhý olomoucký pivovar jako konkurenci? „V žádném případě. Myslím, že Olomouc je dost velká na dva pivovary. Dokonce si navzájem chodíme ochutnávat a chválit pivo.

Na domácí pivo vsadil i nejstarší z dosud fungujících minipivovarů, který otevřel provozovatel před jedenácti lety v Prostějově. První domácí pivovarUkrále Ječmínka nabízí Prostějovské desetistupňové, tmavé, višňové a pšeničné třináctistupňové a také Prostějovské šestnáctistupňové speciál.

***

FAKTA

Kam na pivo

vařené na místě?

Svatováclavský pivovar

Olomouc

Vašek 10°

Svatováclavská 12°

Černé pivo pana Bruna 13°

Řezané pivo pana Jošta

višňové 13°

medové 13°

Hefe-Weizen 13°

Hostinský pivovar Moritz

Olomouc

Moritz 10°

Moritz 11°

Moritz 12°

První domácí hanácký pivovar

U krále Ječmínka

Prostějov

Prostějovská ječná desítka

Ječmenný ležák 12°

Černý Anděl 13°

Pšeničný Weissbier 13°

višňové pivo 13°

První soukromý pivovar společenský v Lipníku

Lipník nad Bečvou

Lipnický světlý ležák 11°

Lipnický tmavý ležák 12°

Rodinný pivovar Bravůr

Loučná nad Desnou

světlý ležák Loučenský Václav

polotmavé pivo 13°

Kalifornské Ale

Mnichovské pivo 11°

tmavé, pšeničné či medové pivo

Parník

Přerov

Námořník 10°

Jantar 11°

Pirát polotmavé 13°

Přerovský Negr 13°

Zdroj: jednotlivé pivovary

Varnu piva máme přímo v restauraci, takže se lidé mohou dívat, jak se pivo vaří.“ Alois Karas Parník Přerov

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Barbora Taševská


Originální stolní pivní hra Chlastej!

[čtvrtek, 22. červenec 2010]

Před nedávnem spatřila světlo světa zcela originální stolní společenská hra Chlastej!, která se točí výhradně okolo piva! :)

Tato hra by neměla chybět žádnému správnému českému pivaři, a to zejména v těchto parných ledních dnech!

Při Chlastej! nikdo neunikne zábavě! XD

www.chlastej.cz

Originální stolní pivní hra Chlastej!

Projekt Austerlitz se dohodl na exkluzivní spolupráci se značkou piva Lobkowicz Premium. Znamená to tedy, že se na jeho akcích bude objevovat výhradně tato značka. Pivo Lobkowicz chce vítězit stejně jako vítěz od Slavkova – Austerlitz. Tedy promyšlenou strategií a kvalitou proti přesile četných soupeřů.

Na prosinec 2010 připadá 205. výročí bitvy u Slavkova, ve světě proslulé pod německým názvem města – Austerlitz – a také jako bitva tří císařů, francouzského císaře Napoleona, rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra. Bitva, jejíž průběh přirovnává z francouzské strany prof. Tulard spíše než k partii šachu, k partii pokeru, fascinuje i po dvou staletích nejen vojenské historiky, a je právem považována za Napoleonovo největší vítězství, protipól Waterloo, jehož významné 195. výročí si připomeneme v červnu.

Projekt Austerlitz, v jehož rámci jsou historické události spojené s obdobím prvního císařství připomínány od roku 1998, připravuje pro rok 2010 na slavkovském bojišti dvě vzpomínkové a kulturně společenské akce – Napoleonské dny 2010, jež 14. a 15. srpna připomenou 241. výročí narození Napoleona Bonaparta, a 4. a 5. prosince vzpomínkovou akci Austerlitz 2010, jež bude svým rozsahem s ohledem na významné výročí a vysoký zájem účastníků i veřejnosti oproti tradičním každoročním akcím dvojnásobná.

Napoleonské dny 2010

Napoleonské dny 2010 budou neseny v duchu jednak dozvuků 210. výročí bitvy u Marenga (vzpomínková akce proběhne v Itálii 12. a 13. června) a 195. výročí bitvy u Waterloo (vzpomínková akce v Belgii proběhne 19. a 20. června), jednak jako příprava na kulaté 205. výročí bitvy u Slavkova. Armády zavítají do města Slavkova u Brna již v pátek 13. srpna 2010, kdy v zámeckém parku jednotlivá vojska rozloží svá vojenská ležení: vojensko-historického programu se zúčastní na 250 členů spolků vojenské historie z řady zemí Evropy. V sobotu se budou zúčastněné jednotky věnovat výcviku a manévrům, jež vyvrcholí odpoledne bitevní ukázkou.

Současně proběhne na golfovém hřišti Austerlitz tradiční golfový turnaj Napoleon Golf Cup, pro VIP hosty a partnery projektu Austerlitz. Na nádvoří zámku proběhne mezinárodní soutěž a výstava vín, Grand Prix Austerlitz, které se účastní vinaři z Čech, Moravy, Rakouska a Francie, jejíž výsledky budou večer slavnostně vyhlášeny v historickém sále slavkovského zámku. Armády provedou slavnostní přehlídku k výročí Napoleonova narození; celý program uzavře slavnostní ohňostroj. Po celý den bude v centru města a v zámeckém parku probíhat dobový jarmark a celá kulturních řada akcí se zaměřením především pro děti.

V neděli ráno se budou moci návštěvníci seznámit s životem tehdejší doby ve vojenských leženích, a na programu bude druhá bitevní ukázka, s odlišným scénářem a průběhem. Záměrem je seznámit veřejnost zábavnou formou s částí naší i evropské historie.

Austerlitz 2010

Hlavní vzpomínková akce věnovaná napoleonské historii ve střední Evropě proběhne ve Slavkově a na slavkovském bojišti ve dnech 3. – 5. prosince 2010. Hlavními body programu budou sobotní bitevní ukázka pod kopcem Santonem (14:00), večerní defilé s přehlídkou a ohňostrojem ve Slavkově u Brna (19:00 – 20:00) a nedělní pietní akt na Mohyle míru, místu nejtěžších bojů bitvy tří císařů (10:30).

Bitva u Slavkova patří mezi nejvýznamnější momenty světové vojenské historie, císař Francouzů Napoleon I. v ní během několika hodin rozhodl tažení roku 1805, válku třetí protifrancouzské koalice. Poražený car Alexandr I. se svou armádou opustil střední Evropu; válka mezi Francií a Ruskem pokračovala až do roku 1807 bitvou u Friedlandu a podpisu tylžského míru. Rakouský císař František I. přistoupil na podmínky příměří podepsaného 6. prosince na zámku ve Slavkově a posléze i na podmínky tvrdého bratislavského míru z 26. prosince 1805. Tvrdost podmínek a Napoleonův rostoucí vliv v Německu vedly po třech letech k eskalaci napětí mezi Rakouskem a Francií, válce roku 1809, jež vyvrcholila opět na jižní Moravě, u Znojma. Napoleonská epopej pokračovala tažením do Ruska, válkou 6. koalice v letech 1813–1814, a vyvrcholila bitvou u Waterloo.

Plánovaný počet účastníků akce Austerlitz 2010 je 1500; jde o členy evropských spolků napoleonské vojenské historie v uniformách armád Francie, Rakouska, Ruska a jejich spojenců. Obsah vojensko-historických bodů programu zajišťují členové Středoevropské napoleonské společnosti. Program a zázemí celé akce jsou připravovány členy Projektu Austerlitz, jehož členem je i město Slavkov u Brna za úzké spolupráce dalších obcí Slavkovského bojiště. Součástí projektu je také propagační akce ve Vídni na přelomu září a října, jejímž cílem je pozvat občany i návštěvníky rakouské metropole na Moravu a připomenout, mj., společné dějiny obou národů.

Napoleonská epocha se těší v celém světě mimořádnému zájmu a rok 2010 bude opět plný zajímavých událostí a akcí. Akce Austerlitz 2010 bude poslední akcí roku, který se ponese ve znamení významných výročí událostí revolučních a napoleonských válek. Kromě Slavkova a Waterloo proběhne také vzpomínková akce 210. výročí bitvy u Marenga. Akce Austerlitz 2010 může být jeho důstojným vyvrcholením.

***

Programy a podrobnější informace k oběma akcím budou průběžně zveřejňovány na serveru www.austerlitz.org; v rámci Projektu Austerlitz je možná prezentace partnerů a sponzorů. Akce jsou pořádány Projektem Austerlitz každoročně, od r. 1998. Návštěvnost hlavního bodu programu, rekonstrukce bitvy, se pohybuje mezi 5 a 10 tisíci, v roce 2005, kdy se 200. výročí zúčastnilo 3500 „vojáků“ z 24 zemí světa, přišlo na 30 tisíc diváků. Akce má značný ohlas v médiích nejen v České republice, ale v celé Evropě, s ohledem na náročnost a rozsah letošního projektu jsou případní noví partneři a sponzoři akce vítáni.

Zdroj: Tisková zpráva projektu Austerlitz


Pivo z malých pivovarů se těší stále větší oblibě. Na východě Čech přibývá restaurací, které vsází na originalitu.

Speciální ležáky, piva s příchutí medu nebo třešní, i takové lahůdky se dnes vaří na východě Čech. Přibývají nové druhy piva i minipivovary a restaurace, které se na ně specializují. V Hradci se koncem prázdnin otevře hostinec, kde se bude čepovat hlavně pivo uvařené malým pivovarem Pavla Kubíka.

Začal jsem s prvními pokusy vaření piva již před desítkami let. Postupně jsem vypiplal své pivo tak, aby mi chutnalo. Zájem mezi známými byl velký, a tak jsem výrobu postupně rozšiřoval a nyní dokončuji další úpravy a začnu pivo i prodávat,“ řekl Kubík, jehož pivovar v přístavku u rodinného domu na Novém Hradci začne produkovat první „oficiální“ pivo během pár týdnů.

Pro novou restauraci v Gayerových kasárnách vytvořil pivo podle požadavků „na míru“. Světlá nefiltrovaná desítka dostala jméno podle vznikající hospody - Kohout. Ta se chce vyjma plzeňského piva specializovat na malé pivovary.

Budeme nabízet několik dalších piv z menších českých pivovarů a jednou za čas chceme představovat zajímavé zahraniční značky,“ uvedl jeden z provozovatelů restaurace Petr Matys.

Petr Hošek si zřídil minipivovar U Antéňáka ve sklepě pod svým bytem na Pospíšilově třídě, kde se jednou za měsíc scházejí členové jeho Privátního klubu přátel dobrého piva. Má už třiašedesárt členů, noví členové se přijímají hlasováním jednou za dva roky. Vaří se tam dvanáct druhů piv, včetně těch, které se vaří ve větším pivovaru v Žamberku.

Je to dvanácti až osmnáctistupňové pivo. Nejznámější je asi Stoják, Světlý ležák, Tmavý ležák, černý Stout Bard,“ vyjmenoval Hošek.

Zájem o piva z malých pivovarů stoupá

Lidé přišli na to, že jsou lacinější a daleko chutnější než komerčně vyráběná. Vaří se poctivě jen ze surovin, které jsou k tomu určeny - ze sladu, vody, kvasnic, chmele, neředí se a nepřidávají žádné urychlovače. V Hradci si hodně lidí vaří pivo, i doma na sporáku, spousta si jich ke mně chodí pro kvasnice,“ řekl Hošek.

Pivo se vaří i v Bělči nad Orlicí U Hušků.

Včelka ochucená medem, světlý nefiltrovaný kvasnicový ležák Car a druhým rokem tmavý nefiltrovaný ležák Carevna,“ uvedl sládek Josef Voltr.

Pouze na zakázku vyrábí minipivovar Milana Rambouska v budově krajského úřadu.

Specialitou je třináctiprocentní kaštanomedový Speciál s pravým a čistým kaštanovým medem. Podstatná část surovin je však bohužel dovozová, aby se zachoval ten správný požadovaný charakter piva. Další specialitou je Chilli pivo Arizona, Halloween-dýňové pivo, které se vyrábí pouze v době sklizně těchto plodů, známé je šestnáctiprocentní černé pivo a jako vzpomínka na Hradec z let 1499 se ojediněle vyrábí Hradecké bílé - pivo pšeničné, které tehdy mělo dosti výraznou tradici,“ vysvětlil Rambousek.

Minipivovary si v kraji stihly vybudovat dobrou tradici. Hradec Králové letos hostil i první pivní festival malých a středních pivovarů z regionu. Mimo Hradecka fungují další minipivovary v Dětenicích, Miletíně, Rychnově nad Kněžnou a ve Vrchlabí.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Jana Krejčová


Stát chce zachránit vyškovský pivovar

[čtvrtek, 22. červenec 2010]

Vedení vyškovského pivovaru postihlo zemětřesení. Ministerstvo zemědělství předchozí úřednické vlády ještě stihlo odvolat předsedu představenstva vlastníka pivovaru, společnosti Jihomoravské pivovary, Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Vladimíra Hynšta. Informoval o tom server iHNed.cz.

Představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolvenčního řízení s podnikem. A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ citoval iHNed.cz zdůvodnění z úst mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové.

Pivovar, který chtělo ministerstvo po hospodářských propadech úplně zavřít, povede šéf jihomoravské pobočky Agrární komory Václav Hlaváček. Ten chce podle svých slov zachovat v podniku výrobu. Vyškovský pivovar je podle něj perspektivní. Ideální by prý byl pronájem fabriky některé firmě, jež se výrobou piva už zabývá. O to se už ale stát marně pokoušel.

Každopádně rozhodnutí ministerstva přivítali zbývající zaměstnanci, již měli být podle původních plánů už dávno bez práce. „Máme radost, že je teď už bývalý předseda představenstva Zdeněk Řehák odvolaný. Vnímáme to jako pozitivní věc,“ svěřil se například zaměstnanec pivovaru a člen jeho dozorčí rady Martin Obruča.

Změnu kurzu oceňuje i vedení vyškovské radnice, které vyzývalo bývalého ministra zemědělství, aby výrobu piva ve Vyškově udržel. „Rozhodně je to pozitivní krok, musíme ale být opatrní. V celé záležitosti ještě přetrvává celá řada úskalí a problémů,“ prohlásil vyškovský starosta Petr Hájek.

Naráží především na skutečnost, že pivovar stojí na církevních pozemcích a stát ještě nevypořádal restituce. „Kdyby se vyškovský pivovar dostal do církevních rukou, byl by zachráněný. Určitě by to znamenalo zachování výroby,“ domnívá se starosta.

Podle něj je přitom docela dobře možné, aby do pivovaru vstoupilo jako spolupodílník i město Vyškov. „Jako klíčové vidím zachování výroby piva, která do této části městské památkové zóny patří. Největší nebezpečí vidím v tom, že si někdo areál pronajme nebo odkoupí a udělá tam třeba tržnici. Výrobu už pak nikdo nikdy neobnoví,“ naznačil Hájek.

Dodal, že touto problematikou se bude muset zabývat příští vedení města vzešlé z komunálních vo leb.

Záměr zrušit výrobu ve vyškovském pivovaru do konce června oznámilo ministerstvo zemědělství koncem května. Na dlažbě se mělo ocitnout čtyřiadvacet zaměstnanců. Hlavním důvodem byly ztráty, jež dosáhly třiceti milionů korun. Zatímco v roce 2002 činil roční výstav podniku osmdesát tisíc hektolitrů piva, vloni to bylo už pouhých čtyřiadvacet tisíc. Po protestech radnice, senátora Ivo Bárka, zaměstnanců, obyvatel i sympatizantů z celé republiky, nakonec stát svoje rozhodnutí přehodnotil.

Zdroj: Deník.cz | Autoři: Michal Sklenář a Petra Daňková


Ministerstvo zemědělství vyměnilo šéfy statutárních orgánů státem ovládaného a předluženého vyškovského pivovaru – společnosti Jihomoravské pivovary. Pivovar, který předchozí vedení přivedlo na hranici krachu, teď řídí někdejší prezident Agrární komory a zemědělský podnikatel Václav Hlaváček. Chce za každou cenu zachovat provoz a pivovar případně pronajmout.

Ministerstvo zemědělství ještě v jednom ze svých posledních rozhodnutí před výměnou ministrů vyhodilo z jednočlenného představenstva Zdeňka Řeháka a šéfa dozorčí rady Vladimíra Hynšta. Nejednali podle mluvčí rezortu Terezy Dvořáčkové v zájmu společnosti.

Představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolventního řízení s podnikem. A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ uvedla mluvčí. Nové vedení v čele s Václavem Hlaváčkem má podle ní jediný úkol – zabránit zadlužování firmy a zamezit hrozbě insolvenčního řízení.

Ostatně už před časem lidé z pivovaru upozorňovali na některé přinejmenším podivné praktiky minulého vedení, které přispěly k nárůstu kumulované ztráty tohoto druhého ze dvou státem ovládaných pivovarů (po Budějovickém Budvaru) na víc jak 81 miliónů korun. Tržby přitom loni klesly na necelých 34 miliónů korun.

Objevily se například informace o některých podezřele předražených zakázkách, nelogickém odmítání nabídek od obchodních řetězců nebo vývozců piva do zahraničí. V pivovaru, který je sice ve velké ztrátě, ale nemá větší dluhy, už zahájila minulý týden šetření kriminálka. Zabývá se trestním oznámením na „neznámého pachatele“, podaného vyškovskými zástupci strany Věci veřejné.

Nečekaný obrat: výměna vedení

Ministerstvo nejprve chtělo obří ztrátu řešit „utlumením“ provozu – tedy propuštěním většiny z víc jak třicítky zaměstnanců, ukončením výroby a pronájmem jednotlivých částí zařízení a nemovitostí.

Pak ale obrátilo. Na konci června zastavilo plán na ukončení výroby a krátce poté vyměnilo vedení. „Bylo to hodně rychlé. Ale je to pro mne výzva,“ reaguje nově dosazený šéf a zároveň jediný člen představenstva. Hlaváček - dnes šéf jihomoravské pobočky Agrární komory a dřívější prezident celorepublikové komory, velký propagátor regionálních výrobků a zemědělský podnikatel (společnost ZVOS Hustopeče) by měl využít svých manažerských zkušeností. A od začátku má v jedné věci jasno: „Pivovar má stále velký potenciál, který musíme využít. Vyškovské pivo je kvalitní a má šanci na rozšíření minimálně na regionální úrovni. Podstatné je, že nebyla přerušena výroba.

Za ideální považuje, aby si vyškovský pivovar, jehož produkce rok od roku klesala po tisících až na loňských sotva 25 tisíc hektolitrů, pronajala některá ze společností, která už pivo v Česku vaří a prodává. Stát totiž svůj pivovar nemůže prodat, nemovitosti jsou blokované jako budoucí církevní restituce.

Ale ani s pronájmem to nebude mít Hlaváček snadné. O to samé se snažili i jeho předchůdci. Najaté právní kanceláři zaplatili celkem přes milión korun za dvě výběrová řízení. Výsledek byl nula. Do tendru se přihlásili jen majitelé třeboňského pivovaru Regent, ale nakonec ani nepodali závaznou finanční nabídku.

Zavřít vyškovský pivovar by byl zločin,“ reagoval už před časem prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Už dávno podle něj neplatí, že piva z Vyškova se nedají pít. Ale teď je to spíš naopak.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Plzeňský Prazdroj jako dobrý zaměstnavatel právě odměňuje zaměstnance nad rámec kolektivní smlouvy a jako dárek u příležitosti 40. výročí založení pivovaru Radegast v Nošovicích rozdává navíc lahvový ležák Radegast Premium.

Zaměstnanecké pivo je jedním z nejoblíbenějších benefitů a podle současné kolektivní smlouvy v Plzeňském Prazdroji mají zaměstnanci nárok na roční poukázku v hodnotě 2.500 Kč.

Zaměstnavatel se navíc dohodl s odbory na dalším navýšení odběru zaměstnaneckého piva, které v uplynulém roce dostávali zaměstnanci převážně nad rámec kolektivní smlouvy. Letos v době dovolených proto zaměstnanci dostávají šest kartonů po osmi lahvích ležáku Radegast Premium jako dárek ke 40. výročí založení stejnojmenného pivovaru v Nošovicích na úpatí Beskyd.

"Ačkoli nošovický pivovar patří k nejmladším a nejmodernějším pivovarům v Česku, letos slaví už čtyřicáté narozeniny. Naši předchůdci zde stvořili výrazně hořký Radegast, který je mezi moravskými pivaři dlouhodobě nejoblíbenější pivo. Dnes pivovar ročně produkuje přes 2,2 mil hektolitrů tohoto vynikajícího piva a jeho 270 zaměstnanců patří k pilířům celého Prazdroje. Proto jsme při výběru piva na letošní dovolenou zvolili nošovickou vlajkovou loď, ležák Radegast Premium, který navíc v červnu přivezl bronzovou medaili ze soutěže Australian International Beer Awards a na podzim získal stříbro v soutěži Zlatý pohár Pivex," říká Ivan Balogh, ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu Plzeňského Prazdroje.

Bohumír Matas, předseda odborové organizace Plzeňského Prazdroje, hodnotí výdej piva také kladně. "Jsme velice rádi, že zaměstnavatel realizuje dohody, které byly uzavřeny při kolektivním vyjednávání. Zaměstnanci přijali tento dar s potěšením a bude jistě příjemným zpestřením ve dnech odpočinku. Díky a na dovolenou s Radegastem!"

Zdroj: Severní Morava Regiony24.cz | Mediafax


Strana 1 z 3 » »»
1 2 3

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň