Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

březen 2010

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv březen 2010


Pivo vynalezly ženy

[středa, 31. březen 2010]

Pivo před tisícovkami let daly světu ženy. To ony tento nápoj vyvinuly, vařily a po staletí šlechtily k dnešní podobě. Teprve před dvěma stovkami let se pivo stalo mužskou záležitostí, oni sami převzali kormidlo v pivovarech a začali ho také hromadněji pít. A v dnešním světě je tento chmelový nápoj synonymem mužnosti. Ačkoli posledních pár dekád cestu k pivu znovuobjevují i ženy.

Britská historička Jane Peytonová léta bádala v původu piva a jeho historickém vývoji. Tisíce let podle ní bylo vaření piva výsadou žen, které ho také konzumovaly ve větší míře než muži. Před sedmi tisícovkami let v Mezopotámii a Sumeru byly schopnosti žen tak důležité, že se dokonce vaření piva a provozování pivnic mohly věnovat právě jen ony. Vždy navíc bylo pivo vnímáno jako dar bohyně, nikdy ne mužského boha.

Také Vikingové plenili Evropu posilováni pivem vařeným ženami. V severských oblastech se mohly věnovat vaření tohoto nápoje právě jen ženy. V antické době v oblasti Finska směly pivo vařit vždy jen tři ženy, které musely použít divoký med a medvědí sliny.

V Anglii pivo vařily doma ženy, byl to vlastně pokrm připravovaný v kuchyních, kde se muži nevyskytovali. Pro mnoho domácností to byl významný zdroj obživy. Sama královna Alžběta I. pivo snídala.

Na konci osmnáctého století s nástupem průmyslové revoluce přišly nové metody vaření piva, které ovšem vynalezli muži, ti postupně převzali vládu nad pivovarnictvím a ženská role při výrobě nápoje byla brzy zapomenuta.

Peytonová ale tvrdí: „Spoustu mužů asi bude šokovat, že za pivo vděčí ženám. Ale je to holý fakt.

Zdroj: Novinky.cz


Ryze česká pivovarnická společnost K Brewery začleňuje do svých struktur již sedmý pivovar - Černou Horu. S účinností od 1. dubna 2010 tak bude skupina v rámci svých distribučních středisek nabízet i sortiment tohoto jihomoravského podniku.

Historicky se zájem K Brewery o černohorský pivovar datuje již od roku 2007. „Černá Hora byla vůbec prvním pivovarem, v němž jsme získali podíl“, uvádí Zdeněk Radil, předseda představenstva K Brewery Group.

Skupina, jejímž hlavním mottem je snaha o zachování a další rozvoj malých a středních pivovarů s důrazem na jejich regionální působnost, se zavazuje navázat na činnost předchozího vlastníka. „Pivo se v Černé Hoře vařilo již v roce 1298 a je to tedy nejstarší pivovar skupiny. V duchu naší filosofie budeme ctít tradiční výrobní postupy a pivovar i nadále rozvíjet,“ říká Radil. Dodává, že změny v sortimentu nejsou v dohledné době na pořadu dne.

Pro stávající zákazníky K Brewery bude připojení již sedmého pivovaru znamenat významné rozšíření nabídky. „Přes naše distribuční centra budeme od dubna plošně distribuovat produkty, které se v pivovaru v Černé Hoře vyrobí, a to včetně sortimentu nealkoholických nápojů,“ sděluje Bořivoj Bartoněk, nový obchodní ředitel pivovaru.

Skupina si je vědoma i důležitosti role, kterou podnik v regionu hraje na poli sportu a kultury. „Rozhodně máme zájem na spolupráci navázat i v této oblasti,“ uvádí Bartoněk s tím, že pivovar bude pokračovat ve většině svých aktivit včetně sponzoringu a pořádání již tradičních pivovarských dnů.

O společnosti K Brewery

Pivovarnická společnost K Brewery v současné době ovládá a úspěšně provozuje celkem 7 menších či středně velkých pivovarů - v Protivíně (Platan), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter), ve Vysokém Chlumci a nově i v Černé Hoře.

V portfoliu značek nalezne zákazník vedle světlých výčepních piv a ležáků také řadu speciálů – od polotmavých přes vícestupňová piva až po tmavé ležáky a nealkoholická piva. Skupina rovněž nabízí široký sortiment nealkoholických nápojů z Pivovaru Černá Hora.

Jako svou vlajkovou loď a se sloganem „Šlechtic mezi pivy“ představila loni v říjnu společnost K Brewery prémiový ležák Lobkowicz Premium, který se vaří v protivínském pivovaru dle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes vlastní síť Distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Černé Hoře, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku, Karlovarsku a Plzeňsku.

Majoritní podíl ve skupině má známý majitel luhačovických lázní a dalších firem Martin Burda společně s finančníkem Grzegorzem Hótou. Své minoritní podíly mají ve skupině také Zdeněk Radil, působící dnes také ve funkci generálního ředitele K Brewery, a podnikatelka Eva Kropová.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Sládkové zveřejnili výzvu na www.zacisteceskepivo.cz

Plzeňský Prazdroj požaduje zpřísnění podmínek pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo. Oficiální žádost o změnu a výzva sládků Prazdroje Žijeme českým pivem jsou reakcí na test deníku MF Dnes z 24. 3. 2010, který odhalil v některých pivech českých pivovarů nepovolenou přídatnou látku – chemický chmelový preparát tetrahop. Fanoušci českého piva se k výzvě mohou připojit na internetových stránkách.

Jsme znepokojeni současným trendem v českém pivovarství, kdy stále více pivovarů využívá nestandardní suroviny, jako například nepovolené chmelové preparáty a přídatné potravinářské látky. Jde hlavně o chemicky modifikovaný chmel a sladové náhražky, které v tradičním českém pivu nemají co pohledávat. Tyto praktiky umožňují sládkům nahrazovat kvalitní suroviny a nedovoleně vylepšovat vlastnosti piva, např. kvalitu pěny. To ohrožuje dobrou pověst českého piva ve světě, renomé chráněného označení České pivo i důvěru tuzemských konzumentů,“ říká starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Plzeňský Prazdroj do svých piv žádné chemicky modifikované chmelové preparáty ani náhražky sladu nepřidává. Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast se vaří pouze ze tří základních pivovarských surovin – z vody, ječmenného sladu a chmele za přidání pivovarských kvasinek. Přidávání jakýchkoliv dalších látek do piva je porušováním tradičního postupu výroby českého piva plzeňského typu, tak jak bylo poprvé uvařeno v Plzni v roce 1842.

Označení České pivo by mělo být pro spotřebitele jasným indikátorem profesní poctivosti a integrity vaření piva podle ryzí české tradice. V dopise adresovaném Českému svazu pivovarů a sladoven a sdružení České pivo proto Plzeňský Prazdroj žádá o zpřísnění definice Českého piva, protože ta současná neřeší dostatečně problém nepovolených přídatných látek,“ shrnuje vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček.

Pětice sládků Plzeňského Prazdroje (Václav Berka, Jaroslav Hacko, Jan Hlaváček, Ivo Kaňák a Pavel Šemík) zároveň vydala veřejnou výzvu Žijeme českým pivem. Je adresovaná všem, kterým záleží na budoucnosti tradičního českého piva, aby podpořili požadavky Plzeňského Prazdroje na přesnější definici Českého piva. Veřejnost a pivaři se mohou k iniciativě připojit na internetových stránkách www.zacisteceskepivo.cz

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nová technologie nahradí práci dvou lidí, zbylé dva zaměstnance pivovar neplánuje propustit, pouze přeřadit na jiný úsek

Garanční testy čekají zítra novou stáčírnu lahví v Měšťanském pivovaru Strakonice. „Myslíme si, že pivo má lepší chuť. Podle analýz v naší laboratoři jsou v něm minimální přírůstky kyslíku. Zdá se, že rozdíl mezi sudovým a lahvovým pivem je v současné době minimální. Toho na staré technologii nebylo možné dosáhnout,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma. „Testy budou trvat zhruba tři dny. Dokud jimi neprojdeme ve všech ukazatelích, tak linku nemůžeme převzít,“ doplnil. Podle něj ale linka zatím funguje bezproblémově.

Nová stáčírna stála pivovar včetně víceprací 16 a půl milionu korun bez daně. „Zatím jsme profinancovali 90 procent hodnoty kontraktu, to znamená 16,8 milionu, bez daně 14 milionu korun. Devadesát procent částky je zaplaceno, zbývající část se doplatí, až se dokončí provozní testy a definitivně podepíše předávací protokol,“ upřesnil Jaroslav Tůma.

Foto

Pivovarníci si zatím náklady hradí ze svých zdrojů a bez použití bankovních úvěrů nebo leasingu.

Zastupitel Josef Štrébl (VPM) se v souvislosti s modernizací pivovaru už jednou zmínil, že žádné bližší informace nezná. „Byl jsem ředitelem pivovaru vyzván, abych se dostavil k získání informací, podle kterých bych si o celé modernizaci mohl udělat vlastní úsudek. Z časových důvodů jsem ještě na prohlídce pivovaru nebyl, ale jakmile čas dovolí, rád se tam podívám,“ řekl Štrébl.

V současné době probíhá na stáčecí lince poslední seřizování technologie. „Dolaďujeme například rychlosti pásů, nebo aby stroje šly rovnoměrně a nevznikaly zbytečné prostoje,“ sdělil Tůma.

U nového zařízení budou pracovat tři lidé, mají dohlížet na činnost automatické linky. Původně jich v hale pracovalo pět. V rámci modernizace se kromě samotné stáčecí linky udělalo nové topení a podlaha, byla přeložena elektroinstalace. „Hala dnes vypadá úplně jinak, než když jsme s modernizací začínali,“ míní Tůma.

Prvního března se měla stáčírna lahví uvést do zkušebního provozu. „Měli jsme týden skluz kvůli dodatečným stavebním pracím, ale od 8. března se už pivo vyrábí na nové lince,“ uvedl Tůma.

Provoz linky bude až do dokončení garančních testů zkušební. Modernizace pivovaru se zahájila 2. února a potrvá do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Kateřina Malečová Suková


Postřižinský pivovar získává v poslední době jedno ocenění za druhým. Jeho zástupci před pár dny převzali další. Tentokrát jako potravinářský výrobek kraje.

Foto

Potravinářský výrobek Středočeského kraje. Tak zní celý název ocenění, které před pár dny převzali zástupci nymburského pivovaru na výstavišti v Lysé ned Labem.

Cenu převzali při příležitosti výstavy Zemědělec. „Oceněn byl jednáctistupňový tmavý ležák. Soutěže se účastnilo 12 výrobců v několika kategoriích,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Cenu s ním převzal sládek Bohumil Valenta. I on byl oceněním potěšen.

Soutěž organizuje krajský úřad už třetím rokem. „V každém roce nějaký náš výrobek získal v této soutěži nějaké ocenění. Pokaždé to byl jiný druh piva,“ poznamenal Benák.

Postřižinský pivovar získává ocenění na domácí i mezinárodní scéně. „Naposledy jsme byli oceněni na soutěži Pivní pečeť, která se konala v Táboře. Skončili jsme na třetím místě,“ uvedl ředitel pivovaru.

Pivovar chystá v dohledné době tradiční akce. 29. května vyjede z nymburského nádraží tradiční Postřižinský expres. Tentokrát zamíří do Jičína, Dolního Bousova a Mladé Boleslavi. Součástí akce bude také prohlídka cukrovaru a lihovaru v Dobrovici.

Třetí červnový víkend se pak brány pivovaru otevřou naplno všem zájemcům při tradičním Dnu otevřených dveří, kdy bude na nádvoří probíhat kulturní program a k ochutnání budou speciální druhy piva.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav Jilemnický


Od soboty 3. 4. do pondělí 5. 4. 2010. se mohou všichni návštěvníci Pivovarského muzea nebo Plzeňského historického podzemí zúčastnit Velikonoční hry a zažít netradiční prohlídky.

Každý, kdo se bude chtít do hry zapojit, dostane ke vstupence hrací kartu, podle níž bude procházet expozicemi a plnit zábavné úkoly s velikonoční tematikou. Kromě toho se budou luštit kvízy, měřit hradby nebo skládat hlavolamy. Prohlídka zaujme a pobaví návštěvníky všech věkových kategorií. Na každého soutěžícího čeká malý dárek.

Velikonoční prohlídky obohacené o netradiční program jsou již v Pivovarském muzeu několikaletou tradicí, letos se rozšiřují i na Plzeňské historické podzemí. „Dlouhodobě se při vhodných příležitostech, jako jsou například velikonoce, snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku zábavnými prvky. Při Pilsner Festu představujeme hrané noční prohlídky, k jaru a příchodu nové sezóny zase patří Velikonoce. I letos nabízíme během velikonočních svátků každému návštěvníkovi možnost hrát si a bavit se," říká Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

Pivovarské muzeum můžete o Velikonocích navštívit denně od 10 do 18 hodin. Velikonoční prohlídky v Plzeňském historickém podzemí se budou konat v 11, 12.30, 14, 15.30 a 17 hodin.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Tak dlouho si vařil pivo, až založil pivovar. Škoda, že takové přísloví zatím neexistuje. Skvěle by se hodilo na Luboše Němce, majitele a sládka nového pacovského pivovaru.

Začalo to tak, že jsem před třemi roky začal nějakým způsobem vařit doma pivo,“ vypráví. Ač ryzí amatér, truhlář a podlahář, svět piva ho dokonale pohltil. V tom dobrém slova smyslu. „Postupem času se pivo zlepšovalo a zlepšovalo,“ říká.

Milionová investice

Za zlom v jeho podnikání může i jeho kamarád. Ten už měl zkušenosti s budováním minipivovaru a Luboše Němce utvrdil v tom, že je to dobrá investice, že se časem vrátí. „Z mého koníčka se mi tak stává zaměstnání,“ říká majitel pacovského pivovaru.

Jak ale dodává, vůbec to nebylo snadné. Stálo to spoustu zařizování, trpělivosti a také pořádnou kupu peněz. „Byla to milionová investice,“ konstatoval.

Přesnou sumu sdělit nechce. „Jen tak odhadem, aniž bych myslel konkrétně ten můj, minipivovar v podobném provedení přijde přibližně na pět milionů,“ nechal se po chvilce přesvědčit alespoň k orientační cifře.

Jeho minipivovar je zatím opravdu mini. I díky nejmodernějším technologiím na jeho chod stačí jen dva lidé. „Je to hodně málo, ale pivovar ani víc lidí nepotřebuje,“ tvrdí. Pivo se zde vaří jen dvakrát týdně. Dělají se vždy dvě várky, varna je na 550 litrů, spilky a tanky jsou tisícilitrové.

Vybudováním minipivovaru podnikatelský záměr Luboše Němce ale ještě nekončí. Časem by k pivovarské restauraci rád přidal i penzion se sálem pro větší akce. „Abychom štamgastům nechali otevřenou hospodu, když třeba přijede nějaký sraz, školení nebo podniková akce,“ vysvětluje.

Že by o takové ubytování nebyl zájem, se příliš neobává. „Pivovary jsou v poslední době z komerčního hlediska hodně vyhledávané – a z toho bychom chtěli těžit,“ říká přesvědčivě.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pijte pivo, zpevníte si kosti

[úterý, 30. březen 2010]

Výsledky nové studie jistě potěší všechny milovníky zlatavého moku – naznačují totiž, že pivo by mohlo mít příznivý vliv na zdraví kostí.

Podle autorů studie by pivo mohlo být významným dietním zdrojem křemíku, klíčové složky pro zvýšení kostní denzity (hutnosti). Křemík se uplatňuje při tvorbě bílkovinných pojivových tkání (kolagenu a elastinu) i při procesu mineralizace kostí.

Vědci z Kalifornské univerzity se zabývali studiem produkce komerčních piv, zaměřili se na vztah mezi způsobem výroby piva, použitými surovinami a výsledným obsahem křemíku. Detaily týkající se studie jsou dostupné v únorovém čísle časopisu The Journal of the Science of Food and Agriculture.

Osobitá chuť piva

Mezi suroviny používané k výrobě piva patří obilniny, voda a chmel. Obilniny do piva dodávají škrob (čili cukry), které se později přeměňují na alkohol a oxid uhličitý.

Základní obilninou používanou při výrobě piva je ječmen, málo používané suroviny jsou i pšenice, kukuřice nebo rýže. Chmel slouží ke konzervaci piva a k přidání hořčího tónu. Pro vaření piva se používají neoplodněné samičí šišky chmelu, které lze přidávat v různých formách (chmelový extrakt či chmelové granule). Český chmel patří kvalitou k nejlepším na světě.

Některé pivovary (zejména v Belgii) přidávají do piva ještě koření, například koriandr či zázvor pro osobitou chuť.

Pivem proti nemocem kloubů

Křemík je v pivu obsažen v rozpustné formě kyseliny ortokřemičité, která má 50% biologickou dostupnost, což znamená, že polovina z celkového množství křemíku je přijata tělem a polovina je vyloučena ven.

Podle Národního ústavu zdraví (National Institutes of Health, USA) může být křemík obsažený ve stravě ve formě kyseliny ortokřemičité důležitý pro růst a vývoj kostní a pojivové tkáně. Na základě těchto nálezů někteří vědci doporučují mírnou konzumaci piva jako pomoc v boji proti osteoporóze a dalším chorobám skeletu.

Jak se křemík dostane do piva

Podle Charlese Bamfortha, vedoucího autora studie, se dosud nikdo podrobně nezabýval faktory, které v průběhu výroby piva ovlivňují jeho obsah křemíku. Autoři studie proto podrobili zkoušce široké spektrum různých druhů piva a také sledovali, jak je množství křemíku ovlivněno výběrem vstupních surovin a procesem vaření piva.

Vědci zkoumali řadu vzorků vstupních surovin a zjistili, že během sladovacího procesu nedochází k výrazným změnám v množství křemíku obsaženého v ječmenu. Většina křemíku se v ječmenu nachází ve slupce, která je během sladování minimálně ovlivněna. Ačkoliv většina křemíku zůstává během vaření piva ve slupce, významné množství se extrakcí dostane do tzv. mladiny a pak dále do konečného produktu – piva.

V analyzovaných vzorcích chmelu byl překvapivě objeven až 4x vyšší obsah křemíku než v ječmenném sladu, proto se i u piv s vysokým podílem chmelu očekává také vyšší obsah křemíku. Na druhou stranu bývá pravidlem, že chmel při výrobě piva představuje mnohem menší podíl než obilí.

Dále se ukázalo, že pšenice ve srovnání s ječmenem obsahuje ještě méně křemíku.

Světlé je lepší

Zajímavé bylo i zjištění, že světlejší druhy sladu mají vyšší obsah křemíku než tmavší, které se připravují pražením v pražicím bubnu. To dodává pivu odstíny barev od červené až po tmavě hnědou či černou. Důvody tohoto zjištění ovšem nejsou zatím známé.

Ve studii bylo testováno 100 druhů komerčně vyráběného piva a výsledky byly rozděleny do kategorií podle typu piva a také druhu vstupní suroviny. Obsah křemíku ve sledovaných vzorcích se pohyboval v rozmezí 6,4 až 56,5 mg/l.

Zdroj: Inovace.cz | Kráceno


Po januárovom zemetrasení na Haiti inicioval medzinárodný koncern Heineken zamestnaneckú zbierku na pomoc ľuďom postihnutým touto tragédiou. Koncern sa zároveň zaviazal, že na ňu prispeje tou istou sumou, aká sa podarí vyzbierať jeho zamestnancom na celom svete. Tí nakoniec spolu zbierku podporili neuveriteľnou sumou 165 tisíc amerických dolárov. Celkovo tak z koncernu Heineken na pomoc ľuďom z Haiti smeruje celkovo až 330 tisíc amerických dolárov. Do zbierky sa v priebehu mesiaca február zapojili aj zamestnanci spoločnosti Heineken Slovensko.

Koncern Heineken celosvetovo zamestnáva 55 tisíc ľudí v 125-tich pivovaroch v 70-tich krajinách. Peniaze vyzbierané od zamestnancov na celom svete, ako aj príspevok koncernu Heineken v rovnakej výške pomôžu ľuďom, ktorí počas zemetrasenia na Haiti stratili strechu nad hlavou, vybudovať si svoje dočasné provizórne príbytky. Vyzbierané peniaze smerujú organizácii Habitat for Humanity, ktorá ich obyvateľom Haiti pomáha budovať. Na Haiti zostalo takmer 300 tisíc rodín bez domova alebo so zničenými príbytkami. Práve teraz, pred blížiacim sa obdobím dažďov, potrebujú ľudia strechu nad hlavou ešte oveľa viac. Habitat for Humanity im poskytuje pohotovostný balík základného náčinia a materiálu na opravu zničených a budovanie nových dočasných príbytkov.

Tragédia na Haiti postihla aj zamestnancov pivovaru Brana na Haiti, v ktorom má koncern Heineken 22,5-percentný podiel. V dôsledku zemetrasenia prišlo až 65 % z jeho 1300 zamestnancov o príbytok a traja zamestnanci pri ničivej prírodnej katastrofe zahynuli. Heineken im preto zaslal dodatočných 600 stanov. Zamestnancom pivovaru Brana sa napriek veľmi ťažkým podmienkam podarilo pivovar sprevádzkovať a v súčasnosti sa v ňom produkuje pitná voda a nealkoholické nápoje potrebné pre ľudí v núdzi.

Heineken Slovensko je viac ako 10 rokov lídrom na slovenskom pivnom trhu so stabilným trhovým podielom takmer 45 %. Heineken Slovensko a.s. je súčasťou jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete – Heineken N.V. Spolu so značkou Heineken, vlajkovou loďou portfólia spoločnosti, Heineken na Slovensku predáva najhodnotnejšiu slovenskú značku Zlatý Bažant, ďalšie silné slovenské značky Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer, ako i niektoré známe zahraničné značky – Krušovice, Starobrno a Desperados.

Okrem investícií do pivovaru, Heineken vybudoval v Hurbanove aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície dosiahli výšku približne 216 mil. EUR, čo tvorí zhruba 70% celkových investícií v odvetví. Podľa Trend Top 2009 je Heineken Slovensko najväčšou potravinárskou spoločnosťou na Slovensku.

Zdroj: PR servis | SITA


Gurmán Festival 2010

[pondělí, 29. březen 2010]

Festivalovou sezónu v Hradci Králové letos odstartuje festival dobrého jídla a pití. Dvoudenní Gurmán Festival představí během prvního květnového víkendu více než dvacítku převážně menších, regionálních pivovarů, které přivezou přes šedesát značek tradičních českých piv i speciálů. Pivovary doplní na dvacet vybraných restaurací, jejichž šéfkuchaři sestaví menu v souznění s jednotlivými druhy piv. Podmínkou při tvorbě pokrmů bude uvařit česká jídla z piva nebo k pivu, z tradičních surovin a samozřejmě bez umělých přísad!Návštěvníci areálu Festivalpark tak budou mít během 1. a 2. května na jednom místě a za přijatelný obnos vlastními chuťovými pohárky zjistit, že se v Česku vaří nejen dobré pivo, ale také jídlo.

Chceme lidem ukázat, že v Čechách jsou hospodští, kteří se pomalu vrací k tradičním pokrmům a postupům a že pokud mají lásku k jídlu a řemeslu, dokážou v regionech dělat kvalitní lokální gastronomii,“ říká Ivan Vodochodský, který se na přípravách festivalu podílí. „Kromě restaurací a pivovarů jsme pozvali i místní farmáře a zemědělce, výrobce potravin. Ať lidé vidí, že kvalitní potraviny přece nemusíme dovážet, když nám rostou za humny či běhají na zahradě“ dodává.

V rámci doprovodného programu se návštěvníci mohou těšit třeba na „východočeskou náves“, kde ochutnají krajové speciality, domácí sýry, pečivo či vinnou sklizeň. Dále budou mít příležitost vidět naživo české kuchařské hvězdy při jejich exhibicích: Zdeňka Pohlreicha, Emanuela Ridiho, Radka Šubrta či Jana Punčocháře. Festival má v nabídce i bohatý a žánrově pestrý hudební doprovodný program, zahrnující několik desítek interpretů.

Kromě kuchařských show chystáme i vinařská a barmanská vystoupení, školu kávy, či odborné semináře, které povedou přední domácí profesionálové. Lahůdkou budou ozvěny mezinárodního festivalu gastronomických pořadů Znojemský hrozen, kdy uvidíme vítězné pořady z posledních let.“ popisuje nabitý program Ivan Vodochodský. „V areálu nebude chybět ani dětský koutek s hlídáním a atrakcemi pro malé návštěvníky, škola vaření pro děti i maminky, poradna při výběru a vybavení kuchyně. Akce je prostě koncipovaná a vhodná pro celé rodiny, takže máme dobrý tip, jak příjemně strávit prvomájový víkend.“ dodává Vodochodský.

Více informací o festivalu naleznete na stránkách www.gurmanfestival.cz

Zdroj: Tisková zpráva Gurmán festivalu


Chodí po pivovaru, ochutnává a ladí pěnivý mok a přemýšlí, jaký nový druh piva uvařit. I to dělá sládek. Je to ale jen část jeho práce. „Dobrý sládek musí zastat v pivovaru vše, být technik i ekonom a umět pracovat s lidmi,“ vysvětluje Michal Voldřich, výkonný ředitel protivínského pivovaru.

Foto

"Ahoj, Michale," zdraví jej všichni, od sladovníka přes spilkaře až po obsluhu stáčecí linky, když procházíme provozem. A i on zná všechny křestním jménem. "Pivovarský si všichni tykaj," komentuje rodinnou atmosféru, která tady mezi sto let starými zdmi pivovaru vládne.

Je to i proto, že osmdesátičlenný tým nahrazuje při vaření jeho oči, nos i ruce. Právě na smysly svých kolegů se musí sládek v takhle velkém pivovaru spoléhat. Oni jako první poznají, že je něco jinak a hned mu hlásí: "Dneska se pivo rozbíhá rychlejc, káď je ňáká kalnější, pěna je jiná."

Na sládkovi je pak rozhodnutí, co s tím. Má na pomoc i speciální laboratoř, kde se kontrolují vzorky z každé várky piva, zda odpovídají standardu. Zákazník chce pít to, na co je zvyklý, a je mu jedno, jestli letos dozrál trochu hořčejší chmel, že slad je sladší nebo že se kvasinkám zrovna nechce kvasit. Sládek si s tím musí umět poradit.

Foto

Od kádí do kanceláře

Ve středověku platilo za skutečné řemeslo jen sladovnictví, tedy máčení, klíčení a sušení ječmene, vaření piva samotné se považovalo spíše jen za obchodní záležitost. Jak se obě činnosti postupně slučovaly, přeneslo se označení "sládek" i na vedoucího výroby piva.

Moderní sládek si k tomu všemu přibral ještě práci v kanceláři. Právě tam tráví podstatnou část svého pracovního dne, aby řešil technickou stránku výroby a administrativu.

Foto

Jemu se volá, když se něco porouchá, a on má za úkol přijít s lepšími způsoby výroby. "Skutečný sládek musí být i technik, který dokáže uvařit kvalitní pivo na různých zařízeních," tvrdí Voldřich, sám s desetiletou praxí ve strojařině.

Tradiční chuť českého piva je však pro něj na prvním místě. Proto se tu třeba pivo kvasí ještě po staročesku, zejména v otevřených kádích, díky čemuž získává svůj osobitý charakter a není to levná zrzavá vodička s bublinkami, jak Voldřich nazývá chuťově univerzální europiva.

V pivovaru to všude voní

I přes své angažmá v kanceláři si pan Voldřich najde každý den chvilku, aby zašel na provoz. "V pivovaru to všude voní," vychutnává si odér piva, "od sladovny přes varnu, spilku, sklepy až po stáčírnu."

Foto

Celý pivovar i výrobní proces zná do posledního detailu. Jen po čichu, podle okurkové vůně, pozná, že slad už je správně naklíčený. Šlehačková pěna na kádích mu zas přesně napoví, které pivo už půjde ze spilky do sklepa.

Moc dobře ví, že při vaření piva má vše svůj čas, nic se nesmí uspěchat ani zanedbat. Při vaření piva platí: "Domoč, dosuš, dovař a dopij."

Češi mají rádi to své

Na konzervativním českém pivním trhu je podle něj těžké prorazit s něčím novým. "Češi jsou zvyklí na ležáky, lišící se jen stupňovitostí," stýská si nad neochotou zákazníků experimentovat. Udělat netradiční pivo, které by si našlo své zákazníky, není podle něj jen věc umění sládka, ale i dobré marketingové podpory.

Za nedostatkem různých speciálů a méně chmelených piv přitom vidí Voldřich i hlavní důvod, proč mládež zvyklá na sladké limonády přestává pít pivo a vrhá se spíše na tvrdý alkohol. "Pít pivo je přitom extrémně zdravější," prohlašuje zaníceně.

Foto

V pivovaru i bydlí

Zatímco v protivínském pivovaru rozhoduje o tom, jaký se bude vyrábět nový druh piva, obchodní či marketingové oddělení, ve svém domácím pivovaru je králem sládek Voldřich sám. Ano, v pracovní dny totiž dohlíží na produkci piva v Protivíně, o nocích a víkendech ale vaří pivo ve svém vlastním pivovaru ve Zvíkově.

"Vymýšlení nové chuti piva je ta nejkrásnější část práce sládka," pochvaluje si přitom, že si u sebe může vařit taková piva, na která má právě chuť. V zimě si tu pochutnává na pivech silnějších, v létě vaří více osvěžující, jiné pivo si uvaří i na Vánoce, jiné na Velikonoce. Experimentům se meze nekladou.

Ve zvíkovském pivovaru dokonce bydlí. A to, že se z pivovarského prostředí téměř nehne, mu vůbec nevadí. "Když dostanu doma chuť na pivo, zaběhnu si prostě natočit do sklepa," směje se.

Na pivo nedá dopustit. "Jedno po ránu člověka krásně vzpruží, dvě po obědě jsou na trávení, tři večer vás pěkně uspí a osm si dáte pro radost," usmívá se.

Foto

Kde se vzalo české pivo?

Přidávat chmel do původně sladkého kvasného nápoje začali prý Slované ještě před příchodem na naše území. Tím mu dali jeho charakteristickou hořkou chuť a vůni.

Typicky český světlý ležák plzeňského typu tak, jak ho známe dnes, pak vznikl poprvé v Měšťanském pivovaru v Plzni v polovině 19. století, a to díky nové technologii spodního kvašení z Bavorska.

Sládek Michal Voldřich

Foto

Svou kariéru začal pan Voldřich ještě před rokem 1989 jako pomocník vařiče v pivovaru Staropramen a v malém pražském pivovaru U Fleků. Pivovarnické řemeslo tak poznal pěkně zespodu, od sklepa až po výčep. Teprve poté vystudoval teorii kvasné chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Od té doby stál u zrodu desítek druhů piv od Velvetu a Milénia přes všechna zvíkovská piva až po nejnovější ležák Lobkowicz z Protivína. Mnohá z těchto piv získala nejedno ocenění, nejčerstvější medailí se chlubí Lobkowicz Premium ze Zlatého poháru Pivex 2010.

Jak se pivo vyrábí

1. Výroba sladu: zrno ječmene se máčí ve vodě, nechává vyklíčit a vysušit

2. Šrotování: drcení sladu

3. Vystírání: smíchání rozdrceného sladu s vodou ve vystírací kádi

4. Rmutování: postupné několikanásobné ohřátí směsi ve rmutovací pánvi, při kterém se štěpí složité sloučeniny na jednoduché zkvasitelné (např. škrob na cukry)

5. Scezování: mláto, zbytky sladu, se oddělí od tekutiny zvané sladina

6. Chmelovar: sladina se vaří s chmelem, vzniká mladina

7. Kvašení: na spilce se do ochlazené mladiny přidají kvasinky a nechá se několik dní kvasit

8. Dokvašování a zrání: v ležáckých tancích ve sklepě dokvašuje pivo i několik měsíců

9. Filtrace: pivo se zbavuje kvasinek, získává čirou barvu

10. Pasterace: tepelné ošetření piva pro zvýšení jeho biologické stability

11. Stáčení: plnění láhví či sudů pivem

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: XMan iDnes.cz | Autor: Dan Král


STANISLAV BERNARD. Generální ředitel a spoluvlastník humpoleckého pivovaru Bernard vidí podnikání jako hru, ve které uspěje jen sehraný a stmelený tým. Ten Bernardův nyní vytáhl do boje proti "europivu".

Foto

Nebojí se šokovat nebo si udělat ze sebe legraci a stal se doslova a do písmene jménem i tváří kdysi zdevastovaného a dnes asi nejznámějšího malého pivovaru v Česku. Z billboardů a etiket se směje jednou "s čistou hlavou", jindy s hlavou-švestkou, nebo teď naposled s velikonočníma zaječíma ušima. Čtyřiapadesátiletý Stanislav Bernard nejde zkrátka snadno přehlédnout. A zdaleka to není jen jeho téměř dva metry vysokou postavou.

Vystudovaný elektrotechnik a absolvent žilinské Vysoké školy dopravy a spojů dokázal s kolegy na začátku devadesátých let během prvního roku od koupě humpoleckého pivovaru zčtyřnásobit produkci, založit a roky řídit Český svaz malých nezávislých pivovarů, krátce poté přesvědčit Parlament k zavedení daňových úlev pro malé pivovary, rozšířit počet zaměstnanců z původních třiceti na nynějších 160 a úspěšně prodávat jedno z nejdražších tuzemských piv. Právě teď vytáhl do boje proti "europivům".

Humpolecký pivovar, kde se generální ředitel Bernard s kolegou Josefem Vávrou dělí o polovinu a druhou půlku vlastní belgický Duvel Moortgat, je dnes i přes dlouho nevídaný propad spotřeby na tuzemském trhu jedním z mála rostoucích. Zatímco velkým hráčům čísla padají, menší pivovary, jako jsou Bernard, Svijany nebo Černá Hora naopak rostou.

"Potřebujete sehraný tým vstřícných a ochotných lidí, které baví vymýšlet něco nového. Přidejte důraz na tradiční způsob vaření a k tomu chuťově zajímavé pivo, které se liší od unifikovaného středního proudu," nabízí recept na to, jak obstát v tvrdé pivovarnické konkurenci. A krize? "My krizi nemáme. Bojovali jsme s ní patnáct let a umíme tomu čelit. Na rozdíl od řady oborů, kde byli manažeři léta zvyklí, že to jde tak nějak samo," říká.

První krizí - Bernard tomu říká spíš "nervák" - už ostatně byla samotná koupě zdevastovaného humpoleckého závodu státních Jihočeských pivovarů. Bernard spolu s kamarádem a sládkem ostravského pivovaru Josefem Vávrou a jeho švagrem Rudolfem Šmejkalem chtěli zkusit štěstí v pivovarnickém oboru. Bez počátečního kapitálu. O provoz se v roce 1991 při dražbě v rámci malé privatizace utkalo pět zájemců. Cena se vyšplhala z 9,5 na 44 milionů korun. To už byly ve hře jen tři skupiny zájemců.

"Pár vteřin před přiklepnutím jinému zájemci jsem poprvé vstoupil do dražby a zvedl to na 45 milionů. A bylo to naše," popisuje Bernard své první podnikatelské drama. Celkem se zásobami potřebovali budoucí pivovarníci sehnat 52 milionů. Zbývalo jen vymyslet, kde.

Záchranou se těsně před koncem termínu k zaplacení stal úvěr od České spořitelny. Ta jediná uvěřila plánu na vybudování prosperujícího pivovaru z trosek, ve kterých se Humpolec nacházel. Nápad s názvem piva byl pak dílem Bernardových kolegů. Když ho sládek Vávra ujistil, že se nebude za co stydět, Bernard souhlasil. V té době teprve druhý tuzemský soukromý pivovar (po krumlovském Eggenbergu) mohl začít prodávat.

K Bernardu patří od první chvíle billboardová prezentace. Poprvé tuhle reklamu použil na dálnici D1 už v roce 1992. A v Humpolci se nestačili divit, jak rychle rostl zájem o pivo, které mělo ještě nedávno hodně bídnou pověst. Stačilo prezentovat novou značku a nové pivo. "Tehdy byl trh hodně citlivý na reklamu," říká Bernard. Humpolečtí jen během jednoho roku zvýšili produkci z 26 tisíc hektolitrů na víc než sto tisíc. A to zas umožnilo generovat peníze na provoz.

Zlatou éru začátků, kdy Češi začínali objevovat spoustu do té doby neznámých značek, ale vystřídal v polovině devadesátých let lítý konkurenční boj spojený s obrovskými investicemi do reklamy, uplácením hospodských, cenovou válkou a tlakem na co nejnižší výrobní náklady. Velcí požírají malé, trh se koncentruje, a přitom všichni tvrdí, že vaří to zaručeně pravé české pivo. Akorát, že miliony litrů chutnají velmi podobně, unifikovaně.

Slovo "europivo" se dnes stalo téměř nadávkou a patří do povinné výbavy každého, kdo se tváří jako znalec piv. A to je v podstatě většina mužské populace u nás. I Bernard táhne proti europivu. Jenže, co to vlastně je?

"Europivo je pivo, které se chuťově zaměřuje na střed, na většinového zákazníka. Je to nudné pivo, které není chuťově zajímavé. Je všude stejné," zkouší Bernard vlastní definici. Europivo podle něj nemusí být špatné kvalitou. Ale je v každém případě nezajímavé.

A přirovnává to k prodeji aut: Takový Mini Cooper je kvalitní a přitom zajímavý výrobek. Ale kromě něj je na trhu spousta jiných typů, které nejsou od sebe prakticky k rozeznání, přitom však také vůbec nemusejí být nekvalitní. Druhým dechem ale Bernard rovnou říká, že z něj konkrétní příklad z pivovarnické branže u nás nikdo nedostane. Nechce prý ukazovat na druhé, spíš ukázat, jakou cestou jde Bernard. Ale ty, kteří by přesto chtěli tip na ochutnávku europiva, odkazuje šéf humpoleckého pivovaru do rakouských Alp. "Zajeďte tam a dejte si jakékoliv pivo kromě značky Trümmer pils. Všechna ostatní mají tak podobnou chuť, že je od sebe nerozeznáte," říká.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr | Foto: Z. Šmajlerová


Před 140 lety fungovala na Vysočině devadesátka různých pivovarů. Jedním z nich byl i provoz v Plandrech. Střípky z jeho historie poskládal starosta obce Miroslav Lukáš.

Vydat knihu o Plandrech, to prý není jeho ambice. Informace o historii zveřejňuje na internetu.

Pivovar v Plandrech měl být založen někdy před rokem 1749. Jiné prameny však uvádějí jako rok založení až 1810,“ poznamenal Lukáš. Výroba piva v obci poblíž Jihlavy skončila na začátku 20. století -zřejmě v roce 1907.

* Kde pivovar v obci fungoval?

V prostoru nynějšího kulturního domu, což kdysi býval hostinec. Pivovar stál hned vedle. Obě budovy tvořily téměř jeden celek.

* Odkud bral pivovar vodu?

Ze studny za zámkem. Voda proudila dřevěným potrubím.

* Kolik pivovar produkoval piva?

Plandry pro sládky neskýtaly žádné výnosné příjmy. Největší dochovaný výstav je necelých 3 000 hektolitrů - z roku 1873. Poslední dochovaný výstav ze sezony 1903 až 1904 dosáhl 1 138 hektolitrů.

* Co se stalo po roce 1907?

Pivovar byl zrušen a přeměněn na sklad německobrodského piva. Budova v centru obce přežila obě světové války - nikoliv ale dobu komunismu. Nejdříve se generální přestavby v akci „Z“ dočkal hostinec, který byl v letech 1973 až 1974 přebudován na kulturní dům. O rok později se pokračovalo v budovatelském nadšení, které znamenalo konečnou i pro objekt někdejšího pivovaru. Zchátralé budovy není nutné nijak litovat.

* O historii pivovaru se zájemci dočtou na internetových stránkách obce Plandry, plánujete dát podobně dohromady i dějiny jiných objektů?

Předně bych chtěl sdělit, že já jsem historii pivovaru v Plandrech nezmapoval. Na to nemám čas ani ambice. Jen jsem dal dohromady některé údaje dostupné na internetu a archivní. Vše, co jsem dosud zpracoval o historii obce a některých pamětihodnostech, dělám hlavně pro naše občany, aby o své obci něco věděli. Nic víc, nic míň.

* A chystá třeba někdo jiný vydání knihy o Plandrech?

Nevím o nikom, kdo by se do toho pustil. I když na rok 2011 připravujeme sraz rodáků a k tomu připravíme malinkou brožurku o historii - pro pozvané rodáky.

* Dobové fotografie máte?

Žádné nejsou. Jediné fotografie pivovaru a zámku, které zbyly po zboření těchto budov, jsem už dal na internet www.plandry.cz.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Již po několikáté proběhnou v areálu pivovaru PRIMÁTOR v Náchodě pivní slavnosti. Termín je stanoven na sobotu 22. května. Vše vypukne v 10.00 hodin a rozhodně je se na co těšit.

Jedna z největších akcí na Náchodsku vyžaduje dlouhodobou přípravu, pečlivé plánování a hlavně nadšení organizačního týmu. „Stejně jako v loňském roce se celá akce pořádá ve vlastní režii pivovaru s nemalou pomocí firmy MODEROVANI.cz, která se na Dnu s Primátorem podílí již od samého začátku. V současné době finišujeme s programem a začínáme se samotným organizováním akce a personálním zajištěním.“ řekla manažerka projektu Veronika Jansová.

Program v letošním roce bude jak jinak než nabitý. Mezi prvními oslovenými a v tuto chvíli už také potvrzenými interprety je skupina Heebie Jeebies, která v loňském roce měla největší ohlas. Jejich Podkrkonošský folklórně ska-punk´n´rollový cirkus si své fanoušky našel i mezi návštěvníky slavností. Jednoznačný impuls pro organizátory, proč ji zařadit do nabitého programu i letos. Dalším potvrzeným interpretem je skupina Skapolo, stylově velmi blízká první zmiňované kapele. V letošním roce poprvé v Náchodském pivovaru. Aby si přišli na své i zastánci jiných hudebních stylů, zajistili organizátoři i další kapely. Třeba skupina Tři sestry revival banda, jejichž vystoupení jsou nejen polaskáním uší fanánkovskými superšlágry, ale i kabaretem a směsicí kreativních pohybových variací a neotřelých mixů třísestrovské muziky.

Těšit se můžete na kapelu Yo Yo Band v čele s Richardem Tesaříkem. Určitě zazní jejich hity Jedem do Afriky, To mě láká nebo Rybitví. Do Náchoda zavítá také Jaroslav Uhlíř, výrazná osobnost české hudební scény, skladatel populární a filmové hudby. Jistě uslyšíme písničky ze známých pohádek i filmů jako jsou Tři veteráni, Ať žijí duchové, Princové jsou na draka…

Jako jeden z dalších interpretů potvrdil svou účast také Xindl X. Pražský rapper s kytarou, který se pokouší nalézt nový přístup k českému písničkářství. Typy na hlavního interpreta jsou zatím v přísném utajení. Každopádně již nastíněný program stojí za účast.

Zdroj: Tisková zpráva Primátoru Náchod


Pilsner Club zve...

[neděle, 28. březen 2010]

Pozvánka


Pacovští milovníci zlatavého moku už nejsou odkázaní výhradně na jeho dovoz. Tamní farář Tomáš Hajda v pátek v pravé poledne slavnostně vysvětil naleštěné tanky Rodinného minipivovaru Pacov.

Za jeho zrodem stál pocit znechucení a naštvání. „Už se mi nechtělo pít veškerá ta europiva i jim podobné patoky. Tak jsem si zkusil něco málo uvařit doma. Kamarádům to zachutnalo, a já jsem si řekl, proč to nezkusit s minipivovarem,“ vysvětlil Luboš Němec, sládek a majitel minipivovaru v jedné osobě.

Pomáhal odborník

S „vychytáváním“ receptury mu nepomáhal nikdo menší než Josef Krýsl, na slovo vzatý odborník, jehož jméno bylo dlouhé roky synonymem pro plzeňský Prazdroj. Byl to on, kdo ochutnal pacovskou první várku, zároveň držel dozor nad kvalitou. „Hlavní zásluhu má ale někdo jiný,“ pravil skromně Krýsl.

Hosté pátečního slavnostního okamžiku si každopádně nová pacovská piva pochvalovali. „Žádný velký pivař rozhodně nejsem, to od Luboše Němce mi ale opravdu chutná,“ vysekl sládkovi poklonu pacovský starosta Lukáš Vlček. „Osobně si dám pivko hlavně na vytrávení po obědě. Skvělé je ale už jenom to, že tady po tolika letech znovu máme vlastní pivovar,“ přidal patriotský pohled na věc pacovský malíř Jiří Duffek.

Chmelařina procitla po čtyřiceti letech

Pivo se v Pacově vařilo podobně jako ve většině českých měst už od jeho založení až do konce roku 1969, kdy odtamtud odešel poslední sládek do Pelhřimova. Chmelová tradice se probudila zpátky k životu symbolicky téměř přesně po čtyřiceti letech.

V bývalé balírně oříšků uprostřed města, kde dnes kromě minipivovaru sídlí i restaurace, pro začátek připravují čtyři druhy piva.

Kromě borůvkového a zázvorového, která se u štamgastů mimochodem těší výrazně oblibě, je k mání i „klasika“, tedy pivo světlé a tmavé. A právě jim vetkli jméno samotní pivaři.

Příležitost vyjádřit svůj názor dostali prostřednictvím ankety. Ze všemožných názvů, které zájemci vkládali na internetové stránky či vyplňovali do letáčků přímo v restauraci, se sládkovi jako název pro tmavé pivo nejvíce zalíbil Pacovský černý Rabín.

Černý Rabín se doslova nabízel

Jeho světlejší obdoba ponese označení Pacovský Golem. „Nedaleko odsud stávala synagoga. Rabín se tedy přímo nabízel. Proč si něco půjčovat odjinud, když stačí sáhnout do minulosti,“ vysvětlil Vlastimil Simota starší, autor nápadu a shodou okolností muž, který bezprostředně po vysvěcení varny zasvěceně pohovořil o minulosti pacovského pohostinství a pivařství. A když domluvil, odmítl skleněný půllitr a se staročeským zvoláním „Dej Bůh štěstí“ se zhluboka napil z modré konvičky.

Sládek má jasno v tom, kam rodinný podnik nasměrovat. „V první řadě chceme vařit dobré české pivo, a to pomocí původního poctivého způsobu. Výhledově bychom rádi zásobovali pivem třeba ještě jednu, dvě pacovské hospody,“ pronesl Němec.

Kapacita by byla. Prozatím se počítá s ročním výstavem 500 hektolitrů, zařízení přitom umožňuje uvařit až 1200 hektolitrů ročně. „A pokud se bude dařit, možná časem vymyslíme i nějaký ten speciál, zřejmě trochu silnější voltáž,“ uzavřel Luboš Němec.

Rodinný minipivovar má požehnání

Hlahol a cinkání půllitrů v pacovském restauračním minipivovaru přerušilo požehnání. Pacovskou varnu přišel vysvětit farář Tomáš Hajda. Ten ve své řeči popřál pivovarníkům především hodně zdaru. „Ať zde vždy vládne duch pokoje a moudrosti, lásky a ochotné služby,“ pravil farář bezprostředně předtím, než pokropil nerezové tanky kadidlem.

A jak se taková výroba piva vlastně úředně zahajuje? Jednoduše. Zacinkáním na zvonek u varny, čehož se zhostil samotný sládek Luboš Němec. Muž, který si zamiloval pivo natolik, že se mu koníček nakonec stal povoláním.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů


Dánské minipivovary přišly s novým hitem - kromě tradičního piva se pustily i do výroby nemixované sladové whisky. V tomto týdnu se na ní vrhla například firma Braunstein ve své palírně v Køge. Speciální whisky zraje ve vápencových jeskyních v masivu Stevns Klint. Premiérová první série je už kompletně vyprodaná. Jedna láhev vyšla na 3 000 dánských korun. Druhá várka bude o tisícovku levnější.

"Právě teď jsme v kontaktu se 17 zeměmi, které mají o náši whisky velký zájem," pyšní se Michael Braunstein, majitel stejnojmeného pivovaru. Braunstein je první pivovar, který poslal svou whisky na trh.

Ovšem tento destilát vyrábí už i další. Například sládek Jens Erik Sorensen z palírny Fary Lochan: "Je tu určitě prostor pro další. Zatím je nás pět výrobců tohoto vynikajícího moku. Doufám, že se přidají další."

Foto

Ve svém pivovaru v Give u Vejle má teď Sorensen 3 000 litrů zrajících v sudech. "Jde o poctivou ruční práci - dánský výrobek. Je to to nejlepší, co dánské minipivovary nabízí," dodává Sorensen. První lahve Sorensenovy whisky půjdou do prodeje v roce 2013 nebo o rok později.

Zdroj: ČT24.cz


Restaurační minipivovar má dobrou šanci se uživit, pokud prodá denně kolem dvou až tří set litrů piva.

Pokračující propad spotřeby piva v Česku se paradoxně vyhýbá nejmenším pivovarům, jejichž počet rychlým tempem roste. Loni zhruba o desítku a letos se očekává, že počet restauračních minipivovarů dosáhne minimálně rovné stovky.

Ještě v roce 1990 byl u nás jediný minipivovar - v Praze U Fleků. V roce 2006 jich už Český svaz pivovarů a sladoven evidoval na čtyřicet a za uplynulé čtyři roky počet vzrostl až k devadesáti. Minipivovary většinou vaří pro svou potřebu sotva tisíc hektolitrů ročně - na rozdíl od největších hráčů s produkcí v řádu milionů hektolitrů. "Technologie minipivovaru nepředstavuje mimořádně vysoké investice. Lze ji pořídit i za několik milionů korun. A pak jsou to samozřejmě módní trendy, podporované v mnoha regionech milovníky piva," vysvětluje nevídaný boom restauračních pivovarů Ludvík Ješátko, generální ředitel Pacovských strojíren ze skupiny ČKD Group.

Pacovské strojírny, pro něž představují dodávky pivovarnických zařízení čtvrtinu loňských tržeb ve výši 210 milionů korun, dodaly například loni kompletní vybavení pro Rožnovské pivní lázně, Pivovarský dvůr Dražíč nebo Chrám chmelu a piva v Žatci.

Zájem na domácím trhu přinutil ke změně strategie i brněnskou Destilu, která se dosud zaměřovala hlavně na export, především do Ruska. Letos má již podepsanou smlouvu na dodávky pro minipivovar ve Slaném a chystá další minipivovary v Praze a na severní Moravě. "O vlastní minipivovar usilují teď často sami hospodští. Zjišťují, že lidé jsou ochotni si za taková místní piva připlatit," říká jednatel Destily Karel Dvořák.

"Je to už boj o co nejnižší cenu," komentuje situaci nezávislý sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl. Na kontě jich má už devět, letos zahájí provoz například "jeho" minipivovary v Pacově nebo v pražské restauraci U dvou koček. Krýsl nejen projektuje a zajišťuje technologie, ale do zemí, jako je Vietnam, Anglie nebo Švédsko, jezdí pivo i vařit.

"V takovém Bavorsku je vysoký počet malých pivovarů dávnou tradicí. Před lety zažila podobný rozmach Amerika, teď to máme i u nás. I když je třeba přiznat, že to bude pořád z hlediska kvality sice významný, ale objemem jinak stále sotva viditelný doplněk k velkoprodukci nadnárodních pivovarů," říká Krýsl. To ostatně dokládá i statistika. Celkem se v Česku uvaří kolem 19,5 milionů hektolitrů piva, celková produkce minipivovarů zatím šplhá ke 100 tisícům hektolitrů.

Podle Václava Potěšila, spolumajitele dodavatelské firmy Pivo Praha, souvisí rostoucí zájem právě s krizí. Hospodští se více než jindy snaží přilákat pivaře na něco neokoukaného. "Minipivovar má šanci se uživit, pokud prodá denně kolem dvou až tří set litrů. A takových je stále víc," tvrdí Potěšil, jehož firma loni zajišťovala projekty v Litomyšli a Varnsdorfu, dodávky pro pivní lázně ve Štramberku nebo rozšíření výroby v Praze U Medvídků. Letos se podílí na přípravě dalšího minipivovaru v Praze, Vimperku, chystá i rozšíření minipivovaru v areálu Plzeňského Prazdroje, kde se vaří zkušební várky.

100

zhruba tolik minipivovarů bude letos v Česku. Ještě před čtyřmi lety jich u nás stálo sotva čtyřicet.

6-7 milionů korun

je spodní hranice nákladů na stavbu minipivovaru. V závislosti na velikosti a vybavení šplhají investice do desítek milionů.

Zdroj: Gastrotrend.cz | iHNed.cz


Robustní typ řady SD - L (Large) do 200 kg /0,1 kg

vhodné pro vážení pivních sudů a jiné použití v provozovnách

Funkce: vážení, tára, nulování,

Vlastnosti: plošinka z lakované oceli s protiskluzovým povrchem, kryt indikátoru z ABS plastu s vylisovanými držáky pro uchycení na zeď či na stůl, jednoduchá obsluha pomocí dvou tlačítek, propojení pomocí spirálového kabelu (pružnost) - napájení z el. sítě (adaptér součástí balení) nebo baterií ( 3 x C velikost), velikost plošinky 520 x 400 mm

Tel: 728 199 962, www.vahy-pm.cz

cena: 5100 Kč + 200 Kč dopravné bez DPH, ihned k dodání

Váhy na pivo - pivní sudy - univerzální využití

Samotný postup vaření piva, který vymysleli už staří Sumerové, se tisíce let nemění. Vstupují do něj ale nové technologie a pomáhají mu různé pomůcky, a tak vypadá i chutná jinak než to, které se vařilo ve středověku.

Bylo jiné než dnes. Nefiltrovalo se a mletý slad v něm zůstával, takže bylo velmi husté. Ve středověku a raném novověku šlo o jednu ze základních potravin. Upravovalo se zahřátím či slazením. Třeba přidáním chleba vznikla chlebová pivní polévku. Z toho možná vychází rčení, že pivo je náš chleba,“ říká archeolog Petr Čech, který právě provádí výzkum ve chmelařském Žatci.

* Tehdejší pivo tedy nebyla dnešní zlatavá a průhledná tekutina?

Bylo zakalené a na dně mělo sedlinu. Samozřejmě se nečepovalo, nebylo pod tlakem. Nalévalo se ze sudu a muselo se předtím promíchat.

* Asi ani nemělo pěnu.

Když nebylo natlakované, tak těžko. Ale když kvasilo na alkohol, tak se tam pěna tvořila. Žádná hustá čepice to ale nebyla.

* Dnes se pivo naopak dělá tak, aby vydrželo dopravu, skladování...

Zaprvé se filtruje, zadruhé pasterizuje. Otázka je, jak to dřív bylo s alkoholem, jestli ho bylo více, nebo méně než dnes. Rozhodně to nebylo regulované. Záleželo, jak se která dávka povedla.

* V čem byla jiná výroba než dnes?

V podstatě se vařilo stejně. Ten proces je stejný až po uvaření a dozrávání. Odlišný je další způsob úpravy. Co víme, tak ve 14. století se oddělilo sladovnictví od pivovarnictví, z pšenice se dělalo světlé, z ječmene tmavé pivo amáme doklady, že se vařilo i z ovsa, což musel být docela slušný bolehlav.

* A jak se dříve vyráběl slad?

Na základě archeologického výzkumu ze Sezimova Ústí či Spálené ulice v Praze máme doklad, jak proces probíhal. Prostor, kde se zrno máčelo, se nazýval humno. Poté se obilí dávalo na tzv. valečku, kde se odpařovala voda, a zrno začalo klíčit. Naklíčené se pak přemístilo do hvozdu, kde se sušilo. A ve mlýně pak vznikl mletý slad.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Populární pivo pochází z Měcholup

[sobota, 27. březen 2010]

Slavné značky ze severu Čech: v seriálu MF DNES představujeme neznámou historii piva Michelob, které je třetím nejpopulárnějším na trhu v USA

Asi každý, kdo navštívil USA a pije pivo, ochutnal Michelob. Je to jedna z nejznámějších pivních značek Ameriky. Spolu s legendárním Budweiserem patří do portfolia pivovarského gigantu Anheuser-Busch.

A překvapivě pochází z malé obce Měcholupy u Žatce.

Němčina - řeč piva

Michelob je poněmčená verze jména Měcholupy. Kdy poprvé se tato žatecká vesnice stala značkou pro pivo, není zaznamenáno. Tamní pivovar zmiňují historické prameny už v roce 1623. Ale zrod opravdové obchodní známky Michelob se pojí až s érou významného pivovarnického podnikatele Antona Drehera.

Měcholupský pivovar koupil roku 1860. Rod Dreherů patřil k předním pivovarníkům monarchie už od konce 18. století. Proslul jako průkopník chlazení pivovarských sklepů. Vlastnil ve své době největší pivovar ve střední Evropě, ve Schwechatu u Vídně, a později koupil i jeden z nejmodernějších pivovarů v zemi, v Žatci.

V Dreherových rukou dosáhl měcholupský pivovar rychlého rozkvětu. „Psal se rok 1861, když v Měcholupech vznikl zcela nový a moderně koncipovaný pivovar pracující již na parostrojní bázi s varnou o výkonu 120 věder vyrážené mladiny (cca 68 hl) a s výstavem přesahujícím i padesátitisícovou hranici (hektolitrovou a ročně). Spolu se žateckým měšťanským pivovarem byly Měcholupy největším pivovarským podnikem celého kraje a okolí,“ popisuje rozvoj podniku v připravované publikaci o zaniklých pivovarech Ústeckého kraje redaktor Pivního kurýru Pavel Jákl.

Měcholupské pivo se prodávalo pod značkou Michelob, a to nejen v Čechách. Dreher exportoval až do USA. Pivo se dodávalo rozpracované. Dokvašovalo a zrálo cestou v sudech. V tehdejším pivním světě měla němčina hlavní slovo, takže značku Michelob vývozce logicky použil i v zámoří.

Dohoda, nebo krádež

Jak se dostala severočeská značka k americkému pivovaru Anheuser-Busch? Historici pivovarnictví předpokládají, že Dreher navázal v St. Louis nějakou spolupráci s rodilým Němcem Anheuserem a jeho zetěm Buschem. Snad se Anheuser podílel na distribuci měcholupského piva v USA.

V roce 1896 už ale americký pivovar prezentuje Michelob jako vlastní značku. Jestli se tak stalo se souhlasem Drehera, není jasné. Možná to bylo podobné jako s jinou značkou Budweiser. Toto původně budějovické pivo uvedl Anheuser-Busch na trh roku 1876. Budweiser se stal prvním celonárodním pivem v USA. Budějovický pivovar ale neměl nikdy s firmou Anheuser-Busch obchodně nic společného a už století se o proslulou značku s Američany soudí.

Nicméně nebýt přesunu za oceán, proslulost značky Michelob by nikdy nedosáhla takového rozsahu. Anheuser-Busch s úspěchem přestál dobu prohibice v období mezi válkami a postupně se vypracoval na největší pivovar v USA. Dnes ovládá 49 procent trhu, celosvětově dosahuje dvanáctiprocentního podílu. Patří k vůbec největším pivovarnickým skupinám světa. Provozuje 14 pivovarů a prodává do více než 80 zemí. V roce 2006 vykázal výstav takřka 200 milionů hektolitrů piva.

Vedle dominantního Budweiseru a značky Bud zaujímá Michelob ve výrobním sortimentu hned třetí místo. Firma značku specifikuje jako „pivo pro fajnšmekry“. Byť firma český původ názvu nijak nepřipomíná, ve světě nebyl zcela zapomenut. „Nejznámější pivovarnický publicista ve světě Michael Jackson z Velké Británie ví o českém původu této dnes ryze americké značky, ale ve své světové Encyklopedii piva ji klade do spojitosti s městy Mikulov, či dokonce Michalovce na Slovensku. Německé ekvivalenty k názvům těchto míst však zní zcela odlišně. Existence malé vsi uprostřed žatecké chmelařské oblasti mu byla donedávna utajena,“ poznamenává Jákl, který odborně korigoval český překlad Jacksonovy encyklopedie. Údaj u hesla Michelob opravil a informoval o tom autora.

Měcholupská muzeální pivnice

Společně s americkou érou Michelobu se ještě řadu desetiletí dál odvíjela i česká historie značky. Dochované etikety dokládají její existenci ještě po první světové válce.

Dreher sice měl k Mělolupům úzký citový vztah, bydlel kousek od pivovaru ve starém zámku, ale jeho žatecký pivovar byl mnohem modernější, a proto ho upřednostňoval. Pivovarské ročenky naposled zmiňují měcholupský pivovar jako funkční v roce 1926. Závěr činnosti v Měcholupech je tak trochu záhadou. Pivo z něj se údajně šenkovalo pouze v jediném zdejším hostinci.

Zapomenutá historie slavné značky se dočkala v roce 2007 důstojného pomníku. Obec Měcholupy s Ústeckými pivovary zařídila stylovou pivnici. Její výzdobu zajistil přední český historik pivovarnictví Petr Žižkovský. Ten ve spolupráci se sběrateli shromáždil unikátní kolekci památek na zaniklý pivovar.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Krsek


Ve čtvrtek před sedmnáctou hodinou přilétl na komín zámeckého pivovaru Herold v Březnici čáp. Chvíli si podle prvních pozorovatelů čechral peří a potom si začal prohlížet novou hnízdní podložku. „Samice čápa přilétá zhruba s týdenním zpožděním a čáp ji vábí na hnízdo,“ řekl František Trantina ze zámeckého pivovaru.

Z každoročního sledování příletů čápů se pro mnoho lidí stala tradice. V návratu oblíbených opeřenců totiž mnozí z nich spatřují symbol jara a obyvatelé obcí a měst, kde čápi hnízdí vždy na jaře netrpělivě vzhlíží ke komínům. Zatím se nedočkali svých čápů Rožmitálští. Přitom rožmitálští čápi se několik let za sebou vrací domů kolem 11. března. Ve městě hnízdí ptáci na komínu bývalé slévárny, kterému hrozila demolice. Jeho bourání, proti kterému dokonce lidé sepisovali petice, je prozatím zažehnáno.

Poněkud větší štěstí má čapí pár v Březnici, kde nic podobného nehrozí. Naopak. Zaměstnanci pivovaru společně s profesionálními hasiči z Příbrami a pracovníky Ochrany fauny ČR z Votice se postarali, aby ptáci měli po návratu kde hnízdit. Na komínu zámeckého pivovaru totiž bylo mohutné hnízdo, které narušila jedna z loňských bouří. Hnízdo hasiči s pomocí vysokozdvižné plošiny strhli a mezitím připravili ochranáři novou hnízdní podložku. Podle záznamů České společnosti ornitologické bylo hnízdo na pivovarském komínu založeno už v roce 1930.

Původní hnízdo bylo vysoké přes dva metry a široké dva a půl metru. Hasiči se při jeho odstraňování zapotili i přesto, že byl v ten den silný mráz a vytrvale sněžilo. Po motorové pile přišel na řadu krumpáč, ale i hrábě nebo vidle a za necelé čtyři hodiny byl komín čistý,“ sdělil už tehdy František Trantina.

Je zajímavé, co vše nanosí čápi na hnízdo. V tom starém bylo spoustu rozličného materiálu od větví, kamenů, mechu, drnů trávy až po pracovní rukavice a starou nákupní tašku.

Pivovar Herold dokonce vyhlásil soutěž. Kdo uhodne datum příletu čápa, čeká ho prohlídka provozu spojená s ochutnávkou piv. „Nikdo zatím výhercem zrovna není, ale soutěž pokračuje dál pro toho, kdo se trefí do příletu čápice. Potom pozveme všechny lidi, kteří byli blízko toho a uděláme takové posezení, něco opečeme a výherce dostane diplom od naší ornitologické společnosti, kterou jsme si tady založili,“ vysvětlil Trantina s tím, že se všichni ve spolku snaží ptákům pomáhat. V zimě je přikrmovali a vyrobili pro ptáky i hnízdní budky.

Už poslední zámecký pán a majitel pivovaru Jan Nepomuk Pálffy odměňoval sudem piva zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Příbramský deník.cz | Autor: Karel Hutr


Rodinný pivovar BERNARD se stal v prestižní soutěži Czech top 100 pro rok 2010 třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl a současně podeváté v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina.

Podobné úspěchy nás velmi těší, ale nepřeceňujeme je. Důležité jsou především obchodní výsledky a ty se nám daří. V roce 2009 jsme dosáhli rekordního výstavu pivovaru 204 tisíc hl nepasterizovaného piva na klesajícím trhu, což znamená nárůst téměř o 9 procent,“ vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: „Přičítám to především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo.

Žebříček Czech Top je tvořen na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací, oslovených Sdružením CZECH TOP 100. Oslovení odborníci hodnotí v rámci hlasování řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Zdroj: i-Vysočina.cz


Heineken NV, třetí největší pivovar na světě, zvýšil svůj tržní podíl v Jihoafrické republice za poslední čtyři roky pětinásobně, ze 2 na 11 %, a hodlá v tomto trendu pokračovat. Nyní je jeho cílem zisk podílu v konkurenčním pivovaru SABMiller

Zdroj: Investujeme.cz | Cyrrus


Vítězem se stalo tříčlenné družstvo Střední školy gastronomie a služeb Nová Paka. Nové Pace se dařilo i v soutěži jednotlivců, kde triumf a postup do celostátního květnového finále v Krušovicích vybojoval i student Jan Komárek.

Výsledky všech šesti soutěžních týmů byly velmi vyrovnané a porota se shodla, že byly velmi kvalitní. Letos se dále klání účastnili studenti odborných škol z Děčína, Mostu, Podbořan a Ústí nad Labem,“ říká Josef Helebrant z Královského pivovaru Krušovice, který je organizátorem soutěže.

Soutěžní kolo začíná vědomostním testem s 10 otázkami zaměřenými na pivo. Poté následuje praktická část, kde má každý soutěžící za úkol natočit soutěžní třetinku v limitu 3 minuty. Odborná porota ve všech kolech podle Josefa Helebranta posuzuje v praktické části soutěže velmi přísně jak správnou míru piva, tak i výšku pěny a celkový postup při čepování.

Účastníci se však dozví také užitečné informace o zodpovědné konzumaci a zákonné hranici pro podávání piva. Celá soutěž je koncipována s ohledem na to, že studenti jsou mladší 18 let, cvičí se tedy jen v profesních dovednostech, degustaci musí nechat až na dobu, kdy dosáhnou plnoletosti.

Zdroj: Ústí naše adresa.cz | Autor: Petr Neč


Až do 16. století sahá historie buštěhradského pivovaru. Poslední pivo se tu uvařilo před 43 lety

Středověký buštěhradský pivovar patří k nejvzácnějším stavbám průmyslového dědictví u nás,“ říká Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče, který je součástí fakulty architektury ČVUT v Praze.

Oosud areálu, jemuž ještě donedávna hrozila demolice, se velmi zajímá a s pomocí svých studentů chce bojovat za jeho záchranu. „Jsou možnosti, jak průmyslové dědictví využít. Člověk jen musí historické stavby znát a zabývat se jimi,“ připomíná architekt.

Podle dochovaných pramenů se pivovar v malé obci na Kladensku řadil k těm vůbec nejstarším v Česku. První zápis o něm pochází z poloviny šestnáctého století.

Pivovar přišel za války i o kotel

Tehdy se o dědictví zdejšího panství dělili potomci Jetřicha II. Bezdružického z Kolovrat – bratři Jan a Vladislav. K pivovaru, který byl součástí celého panství patřila také sladovna a chmelnice nad městem.

Těžkou ránu dostala buštěhradská „pivní“ tradice za třicetileté války. Ze zpustošeného a vyrabovaného pivovaru toho moc nezbylo. Přišel dokonce i o varný kotel.

Různých stavebních úprav se dočkal ve třicátých letech sedmnáctého století, konečnou podobu mu však vtisklo až století osmnácté. V roce 1755 jej přestavěl vlašský stavitel Anselmo Lurago, který se podílel i na stavbě zdejšího zámku. „Buštěhradský pivovar měl velmi složitý historický vývoj. Právě účast architekta Luraga však považuji za velmi důležitou,“ upozorňuje Girsa. Proč? Lurago bezesporu patří k nejvýznamnějším architektům, kteří v Čechách působili. Nezasloužil se jen o přestavbu buštěhradského pivovaru, ale i o tvář řady staveb na pražské Malé Straně – například zvonice Chrámu svatého Mikuláše.

Luragova role v historii pivovaru nepředstavuje jedinou hodnotu, kterou tento objekt má. Velmi cenný je také svým umístěním. Dotváří část starého Buštěhradu, protože městu chybí přirozené centrum,“ vysvětluje architekt. „Buštěhrad nemá ani náměstí. Proto pivovar, starý hrad a zámek zcela určují městský ráz,“ doplňuje Girsa.

Po Anselmově zásahu začal pivovar vzkvétat. V průběhu dalšího století byl rozšířen o prostor dřívějšího mlýna a v sedmdesátých letech devatenáctého století se dočkal nových ležáckých sklepů.

Pivo jako platidlo

Po vzniku Československa areál připadl státu a v jeho vlastnictví zůstal až do privatizace v roce 1993. Milník pro buštěhradský pivovar představoval rok 1905. Zastaralá technologie vaření piva byla přebudována na parní.

Už od roku 1685 se buštěhradským pivem napájela vrchnost, včetně pražské šlechty. Prodávalo se i do hospod – nejen v Buštěhradě, ale i v Brandýsku, Bůhzdaři, Lidicích, Stehelčevsi a Dřetovicích. Sloužilo i jako platidlo. Například lidický farář dostával za sloužení mší svatých v zámecké kapli v Buštěhradě ročně asi po deseti sudech piva. Tradici vaření buštěhradského piva ukončila až ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace. Ta dávala zákazníkům větší volnost a buštěhradský pivovar ve tvrdé konkurenci s lepšími ekonomickými podmínkami neobstál.

V roce 1967 klesl prodej buštěhradského piva natolik, že už se nevyplatilo pivovar dál provozovat. Poslední pivo z jeho produkce si ti nejvěrnější vypili v září roku 1967. Od roku 1993 patří celý areál pivovaru firmě Level, která začátkem letošního roku přesvědčila kladenský magistrát, aby schválil jeho zbourání. Zabránit by tomu teď mohli studenti, kteří letos na podzim začnou pracovat na návrzích, jak chátrající pivovar opravit.

Pro studenty je ideální, že mají konkrétní praktické úkoly. Výsledky nebudou úplně profesionální, ale firma může řadu podnětů využít,“ říká Girsa.

***

FAKTA

Anselmo Lurago

stavitel barokních památek

Život Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny. Narodil se v roce 1701 v Como v Itálii a zemřel v roce 1765 v Praze. Vyučil se stavitelem u Františka Maxmiliána Kaňky. Patřil k nejvýznamnějším architektům poloviny 18. století. Roku 1755 a znovu 1756 byl rektorem vlašské kongregace v Praze.

Výběr staveb

Přestavba Pražského hradu v letech 1753–65. Stavba zvonice Chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně v letech 1755–1756 Úprava průčelí Černínského paláce Stavba paláce Goltz-Kinských na Staroměstském náměstí v Praze po roce 1753

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Veronika Fejtková


Pokračujúci pokles spotreby piva v Česku sa paradoxne vyhýba najmenším pivovarom, ktorých počet rýchlo rastie. Vlani ich pribudlo asi desať a tento rok sa očakáva, že ich počet prekročí stovku. Reštauračný pivovar má dobrú šancu sa uživiť, pokiaľ predá denne 200 až 300 litrov nápoja.

V roku 1990 existoval v krajine len jediný minipivovar - v Prahe U Fleků. V roku 2006 ich Český zväz pivovarov a sladovní evidoval vyše 40. Minipivovary varia pre svoju potrebu do 1000 hektolitrov (hl) moku ročne.

V Bavorsku je vysoký počet malých pivovarov dávnou tradíciou. Pred rokmi zažila ich rozmach Amerika, teraz ho má aj Česko. Minipivovary v ňom však nebudú predstavovať silnú konkurenciu veľkovýrobe. V ČR sa vlani uvarilo asi 19,5 milióna hl nápoja, ale kapacita minipivovarov nedosiahla ani 100.000 hl.

Technológia minipivovaru nepredstavuje mimoriadne vysoké investície, avšak treba si dobre spočítať, za akých podmienok sa oplatí investovať do zariadenia niekoľko miliónov korún. Informoval o tom český denník Hospodářské noviny.

Zdroj: Aktuality.sk | TASR


Na základě včerejší informace v MF Dnes jsme v rámci skupiny K Brewery přistoupili k mimořádnému internímu šetření. Společnost K Brewery, současný majitel šesti českých a moravských regionálních pivovarů, má ve svém krédu návrat k tradicím českého pivovarnictví. Z tohoto pohledu vnímáme používání jakýchkoliv aditiv pro vaření piva jakožto přírodního nápoje jako nežádoucí a neetické bez ohledu na legálnost či nelegálnost takového postupu.

Některé z našich pivovarů, které jsme v posledních několika letech koupili, nevařily vždy pivo podle našich zásad. V pivovarech, kde byla společnost K Brewery pouze menšinovým vlastníkem a z důvodu rozdílných názorů na tuto problematiku dlouhodobě nedokázala prosadit filozofii vaření piv tradičními metodami, jsme se i z tohoto důvodu rozhodli tyto podíly odprodat. V ostatních našich pivovarech jsme přistoupili k procesu úprav receptur s cílem očistit naše piva od těchto nežádoucích přísad a vařit pouze ze tří základních pivovarských surovin - sladu, vody a chmele.

Používání tetrahopu je ve všech našich pivovarech zakázáno. Pivovar Janáček (jehož pivo značky Extra bylo v testu označeno jako pivo obsahující tetrahop) byl posledním z našich pivovarů, kde k úpravám receptur v uplynulé době docházelo. Přesto jsme se rozhodli provést interní šetření, které má za cíl prověřit dodržování našich zásad. Společnost K Brewery ubezpečuje všechny zákazníky, že používání cizích aditivních látek v pivu neschvaluje a garantuje vaření piv ve všech pivovarech pouze z českých přírodních surovin a tradičními výrobními postupy.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Soutěž s čápem finišuje

[čtvrtek, 25. březen 2010]

Kdy přiletí čáp? Vyhrajte prohlídku pivovaru s ochutnávkou!

Hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.

Společnost Pivovar Herold Březnice a.s. vyhlašuje spotřebitelskou soutěž, výherní cenou je prohlídka pivovaru spojená s ochutnávkou piva.

Vítězi se stanou ti účastníci soutěže, kteří uhodnou datum příletu čápa na pivovarský komín. Datum příletu sledují a potvrdí pověření pracovníci pivovaru.

Každý účastník spoutěže může zaslat pouze jeden tip, kdy čáp přilétne.

Zasláním předpokládaného data příletu, emailové adresy, jména a příjmení na email cap(zav)pivovar-herold.cz je soutěžící zařazen do soutěže.

Datum a čas prohlídky pivovaru určí společnost Pivovar Herold Březnice a.s., zveřejní ho s dostatečným předstihem na webových stránkách pivovaru.

V úterý 23. března odpoledne byl komín pivovaru Herold ještě prázdný. První hlášení ornitologů z Moravy už oznamují výskyt tří čápů, ale pravděpodobně jde o ptáky letící dále k severu.

Foto

Zdroj: Pivovar Herold.cz


V Plzeňském Prazdroji je schován poklad

[čtvrtek, 25. březen 2010]

Příznivci Pilsner Urquell se mohou těšit na geocaching

Plzeňští geokešeři požádali o spolupráci plzeňský pivovar a připravili zde dvě nové tematické geocachingové schránky (kešky). Příznivci plzeňského piva budou moci najít přímo v pivovaru na zadaných souřadnicích kešku s unikátní pivní známkou, kterou pak mohou směnit za pivo Pilsner Urquell v několika plzeňských restauracích.

O Velikonocích se i v plzeňském pivovaru otevírají poklady. Hledači je mohou nalézt pomocí zadaných instrukcí a souřadnic. Budou mít podobu dvou kešek (tradiční a multikeška*) a vedle standardního zápisníku – logbooku, kam se zapíše každý nálezce, budou ukrývat i pivní známky Pilsner Urquell. Pivní známky, které dostávali v minulosti zaměstnanci pivovarů ke směně za deputátní pivo, si mohou objevitelé nechat na památku nebo je vyměnit za pivo v plzeňských restauracích Na Spilce, v Šenku Na Parkánu nebo v restauraci U Salzmannů. Kešky budou v pivovaru umístěny natrvalo, pivní známka čeká na prvních 150 objevitelů počínaje zítřkem, potom budou ve schránce umístěné jiné poklady.

O uschování geocachingové schránky v pivovaru přemýšlíme už dlouho. Ukázalo se, že i plzeňští kešeři mají o pivovar zájem a přišli s tím, že tohle plzeňské rodinné stříbro si určitě pozornost zaslouží. Dodatečně jsme navrhli spojení s Velikonocemi, kdy se podle pověstí otevírají poklady. Hledání pokladu v pivovaru je důvodem k návratu pro ty, kteří už u nás byli. Pro hledače kešek z celého světa je to pak o důvod víc, proč přijet do Plzně na místo, kde se zrodilo plzeňské pivo, a spojit návštěvu pivovaru s dobrodružstvím," říká Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

Kešky Plzeňského Prazdroje nejsou v Plzni a jejím okolí rozhodně jediné. Zástupci místní komunity kešařů Václav a Michal říkají, že v okruhu přibližně 7 km od centra Plzně je ukryto něco kolem 250 keší a dodávají: „Hledáním kešek se v Česku baví tisíce lidí a v Česku je ukryto celkem něco okolo 16 tisíc pokladů."

Schránka většinou kromě zápisníku obsahuje různé drobné předměty na výměnu. Mimo vlastního nálezu kešky a zápisu do logbooku si člověk nějakou drobnost vezme a naopak v ní zanechá něco svého. „Jsme zvědavi, jaké poklady od hledačů na oplátku za pivní známky dostaneme. Pokud budou poklady zajímavé, budeme uvažovat o vystavení těch nejkurióznějších“, dodává Jitka Froydová.

Co je geocaching?

Geocaching je navigační hra spojující sport s turistikou. Vznikl před deseti lety a za tu dobu se rozšířil po celém světě. Celkově je v tuto chvíli ukryto přes milion kešek. V Česku se první cache (keš) objevila rok poté a ve většině případů to bývá plastová krabička, která ukrývá zápisník pro podpis a různé dárky pro objevitele, kteří zde výměnou musí nechat něco svého. Ukryté kešky se hledají pomocí navigace GPS, ale dá se hledat i bez ní s pomocí mapy podle souřadnic zadaných na internetu.

*Tradiční keška je schránka, jejímž základním rysem je to, že se nachází přímo v místě udaném souřadnicemi.

Multi keška se skládá ze dvou nebo více zastávek. Na každé zastávce obvykle dostanete instrukce pro výpočet souřadnic té následující, až se dostanete k souřadnicím finálové schránky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Zaměstnanci všech tří pivovarů Plzeňského Prazdroje a třinácti obchodně distribučních center mají novou kolektivní smlouvu, kterou dnes podepsali v pivovaru Radegast zástupci vedení společnosti Plzeňský Prazdroj s odborovými organizacemi. Dokument nabude účinnosti k 1. dubnu 2010 a bude platit po celý finanční rok, tedy po dobu dvanácti měsíců. Za odborové organizace stvrdili smlouvu podpisem pan Bohumír Matas, pan Karel Motyčka a paní Petruška Kačírková, za vedení společnosti podepsal dokument Ivan Balogh, ředitel firemních vztahů a úseku lidského kapitálu.

Foto

Kolektivní smlouva stanoví navýšení mezd v novém fiskálním roce v průměru o 1,3%, podle pracovního výkonu si ale mohou zaměstnanci polepšit až o 2,5%. Zaměstnancům zůstává roční nárok na benefity v nezměněné výši. Zaměstnanci rizikových provozů obdrží navíc částku ve výši 1 500 Kč na regeneraci organismu.

Součástí benefitů jsou také poukázky na pivo ve výši 2 500 Kč. Zaměstnavatel se navíc dohodl s odbory na dalším navýšení odběru zaměstnaneckého piva, které v uplynulém roce dostávali zaměstnanci převážně nad rámec kolektivní smlouvy. Podle nové kolektivní smlouvy dostanou zaměstnanci v době letních dovolených šest kartonů po osmi pivech značky Radegast, ke kterému přibude ještě dárek ke 40. výročí založení stejnojmenného pivovaru.

Zvýší se také hodnota stravovacích kuponů pro ty, kteří na ně mají nárok; hodnota stravovacího kupónu vzroste z 55 Kč na 70 Kč a rozdíl uhradí zaměstnanec pouze z poloviny. V loňském roce se mezi zaměstnanci osvědčila také možnost nákupu reklamního zboží se slevou či vstupenky na exkurze do jednotlivých pivovarů, takže letos se hodnota tohoto benefitu zvýší o 200 Kč na celkových 800 Kč.

Součástí nové kolektivní smlouvy zůstávají také zaměstnanecké výhody, které byly dohodnuty v minulých letech. Patří mezi ně loňské navýšení hodnoty poukázek na kulturní a sportovní vyžití zaměstnanců, které dostanou i letos zaměstnanci každý v hodnotě

4 700 Kč.

I v nové kolektivní smlouvě zůstávají odměny za věrnost. Za 5 leté výročí práce pro Plzeňský Prazdroj dostane zaměstnanec jednorázovou odměnu ve výši 5 000 Kč, u dlouhodobých zaměstnanců se může tato odměna spolu s nepeněžním plněním vyšplhat až na částku 25 000 Kč na osobu.

Jak okomentovali kolektivní smlouvu zástupci zaměstnanců a zaměstnavatele:

Bohumír Matas, předseda odborové organizace Plzeňského Prazdroje:

Kolektivní vyjednávání bylo velice složité a negativně se projevovala finanční krize v ČR. Proto jednat o dalším upevňování sociálních jistot našich zaměstnanců a jejich rodin nebylo vůbec jednoduché. Jsme rádi, že se nám podařilo nejen navýšit základní mzdy, ale došlo i k posunu ve vztazích mezi zástupci zaměstnanců a vedením společnosti."

Ivan Balogh, ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu:

"Jsme rádi, že i v období těžkých podmínek a trvající krize máme pro naše zaměstnance dobrou zprávu – Plzeňský Prazdroj navýší v nastávajícím fiskálním roce mzdy. Zaměstnance také jistě potěší a bude motivovat k mimořádným výkonům fakt, že stávající benefity budou zachované, a dostanou ještě něco navíc, jako například více zaměstnaneckého piva. Doufám, že nová kolektivní smlouva přispěje k tomu, že Plzeňský Prazdroj bude i nadále patřit mezi nejvyhledávanější zaměstnavatele."

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Když má pivo uměle našlehanou pěnu

[středa, 24. březen 2010]

Pěna dostala pěkně na frak

Všichni si pamatujeme, s jakou rozkoší si Magda Vášáryová utírala pěnu ze rtů poté, co vypila do dna čerstvě natočené pivo. Ano, pěna je pro nás důležitá. O tom, jak by mělo vypadat, se vedou v hospodách spory. Jedni říkají jedině pivo s čepicí, čím větší, tím lepší, druzí přísahají na hladinku. Čechům se zkrátka líbí, když je pěna hustá tak, že se na ní udrží desetník. Není divu, že pěnivosti věnují pivovary tolik pozornosti.

Když to nejde tak, jak to šlo vždycky, tedy s pořádnou dávkou sladu a chmele, tak to půjde pomocí chemie. Možná i paní sládková v Postřižinách měla uměle našlehanou pěnu, takovou, jaká se používá při focení reklamy na pivo.

***

Některé pivovary vylepšují pěnu nepovoleným chemickým prostředkem. Dokonce i ty, které se chlubí, že pivo vaří tradičním českým způsobem.

Pane vrchní, co jste to přinesl v půllitru za krásu! To pivo s nádhernou pěnou! To není pěna, to je šlehaná smetana, to není smetana, to je chladivý pudink, to není pudink, to je sám parádní gól!

Takhle krásně to za nás české pijáky piva řekl Bohumil Hrabal. Čepice pivní pěny je pro české pivo zkrátka důležitá. Přestože neplatí: čím lépe vypadá pěna, tím lepší bude pivo.

Obzvláště když ten parádní gól, ta šlehaná smetana nemusí být přirozená, ale „načechraná“ uměle, pomocí prostředku, který nemá s klasickou výrobou piva nic společného. A který navíc není v České republice povolen. Jmenuje se mu Tetrahop.

Test MF DNES potvrdil, že jej některé pivovary používají. Z třiceti piv, která nechala redakce analyzovat ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze, tetrahop obsahovala pětina. Piva z pivovarů Staropramen, Svijany, Janáček a Zlatopramen. Tedy z těch, které patří jak k těm velkým (Staropramen), tak k malým hráčům na trhu (Svijany, Janáček).

Tradičně, ale s chemií?

„Vaříme pivo dle původních receptur. Dbáme na dodržování

2. Nejde o surovinu, ale o potravinářské aditivum - tedy látku přídatnou, protože se do piva přidává, aby vylepšila některé jeho vlastnosti. Navíc látku nepovolenou. Její dovozce by měl tedy požádat ministerstvo o zařazení na seznam aditiv povolených k výrobě piva. Pokud bude schválena, měly by jí pivovary uvádět na etiketě piva.

Do českého piva tetrahop nepatří

Výzkumníci nejsou přímo proti tetrahopu, ale proti tomu, aby se používal k výrobě tradičního českého piva a aby se schovával za souhrnné označení „chmelové produkty“.

Své opodstatnění má podle nich pouze u moderních piv, která nepoužívají žádné označení Klasické pivo, Tradiční pivo, nebo dokonce značku chráněného zeměpisného označení České pivo.

Pokud pivovar používá kvalitní suroviny a hlídá si technologický postup, není vůbec důvod používat tetrahop. Kvalitní hustou pěnu, vyrovnanou hořkost i ,kroužkování‘ ve sklenici lze dosáhnout bez něj,“ vysvětluje Alexandr Mikyška z pivovarského výzkumáku.

A potvrdil to i test. Většina piv měla velmi dobrou nebo dobrou pěnivost i bez použití tetrahopu. Nejstabilnější pěnu v laboratoři naměřili u ležáků Primátor i Staropramen.

***

FAKTA

Našlehává se nejen pivo

Pivo není žádnou výjimkou. Náhražky surovin, podobné tetrahopu, se dnes používají ve všech potravinách. V testech MF DNES jsme na ně poukázali už mnohokrát. V jogurtech místo jahod jahodové aroma, v paštikách místo masa kůže a zbytky z kostí, do kávy si dáváme šlehačku z rostlinných tuků, z těch se vyrábí i pomazánkové máslo... Nic z toho nám neublíží, všechny „náhražky“ jsou zdravotně nezávadné, jinak by neměly svůj E kód. Podobně to dopadne nejspíš i s tetrahopem. Výrobce prokáže, že je to látka nezávadná, a není proto žádný důvod ji k výrobě piva nepoužívat. Dostane nějaké to „éčko“ a výrobce ho bude muset dát na etiketu.

Anketa

Patří tetrahop do českého piva?

Petr Samec, Budějovický Budvar »Ne, jeho používání má jen ekonomické důvody. Pojem „české pivo“ v sobě obsahuje tradiční výrobní postupy, řemeslnou poctivost a kvalitní přírodní suroviny. Podle našeho názoru do českého piva tetrahop v žádném případě nepatří. My máme kritéria na suroviny ještě mnohem přísnější: používáme výhradně přírodní lisované chmelové hlávky, které pivu dodávají jednak přirozenou hořkost, a řadu dalších přírodních sloučenin, které příznivě ovlivňují senzorické vlastnosti piva. Používání tetrahopu, chmelových extraktů, dalších netradičních surovin (např. maltózový sirup) a nových výrobních technologií při výrobě piva má čistě ekonomické důvody a je vedeno snahou maximálně „osekat“ výrobní náklady.

Pavel Dostálek, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT »Do piva vařeného tradičním způsobem ne. Tetrahop jsou vlastně hydrogenované iso-alfa kyseliny, které nemohou v pivovarském procesu přirozeně vzniknout. Je to uměle vytvořená látka, která se do piva dodává. Dělá se to proto, že iso-alfa kyseliny z chmele jsou na světle nestálé. Tetrahop má ale ještě jednu výhodu - stabilizuje pěnu. Takže se nepoužívá proto, aby nahrazoval chmelové látky, ale hlavně jako stabilizátor pěny. Problém je v tom, že světová legislativa se na to dívá různě. Povolené je to třeba v Americe, kde ho považují za chmelový extrakt, čili za surovinu. My se na to ale díváme jinak, protože tyto látky přirozeným procesem nevznikají. Podle mého názoru do českého piva, vyrobeného tradičním způsobem nepatří.

Jiří Kořen, Chmelařský institut Žatec »To si musí rozhodnout pivovarníci. To je otázka pro pivovarníky, to si musí rozhodnout oni. My ten prostředek neznáme, nemáme s ním žádné zkušenosti. V Česku se nevyrábí. Jako chmelař ale říkám, že chmel v pivu nic nenahradí. Pokud se použije kvalitní chmelový produkt, ať už je to Žatecký červeňák nebo granulované další odrůdy, jako Sládek nebo Premiant, a pivo se vaří tak, jak má, musí být dobré.

Jan Veselý, Český svaz pivovarů a sladoven »Do Českého piva tetrahop nepatří. Státní zemědělská a potravinářská inspekce říká, že České pivo s velkým Č, tedy to, které používá chráněné zeměpisné označení, nesmí být s tetrahopem. A já s tím souhlasím, do Českého piva tetrahop nepatří.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Naši rodinní přátelé opravují rekreační objekt v srdci Českomoravské vrchoviny, jeho součástí bude samozřejmě také restaurace. „Jaké tam budete mít pivo?“ zeptal jsem se, když jsme my mužské polovičky zůstaly na chvíli osamoceny při jedné ze vzájemných návštěv a mohla začít „normální“ debata. „Plzeň a poličku,“ odpověděl kamarád s tím, že plzeň je hlavně kvůli Pražákům a snobům, kterým hospody bez plzeňského přijdou divné. Poličské pivo je pro ty, kdo si chtějí pochutnat na něčem „jiném“, a je z kraje, kam přijeli na výlet.

Tato reakce je přímo chmelovým koncentrátem přesně popisujícím situaci na našem pivařském trhu. Plzeň a spol. všude, staropramen a spol. v Praze a v Čechách a starobrno a spol. na Moravě. Všechno jsou to dobrá piva, když je o ně dobře postaráno a hospodský není protivný. Ale stačí to? Výrobcům a prodejcům určitě, milovníkům piva stále méně. V posledních letech kolem sebe vidím pivaře, kteří hledají něco jiného, než je tato stereotypní nabídka, do které kvůli „kobercovému náletu“ na tuzemský trh patří už nijak vzácný, i když stále jedinečný Pilsner Urquell.

Když přijedu do jakéhokoli koutu Česka i Evropy, těším se na místní speciality. K těm patří samozřejmě i pivo. Hledám loga a nápisy na hospodách a nad výčepy, které neznám z Brna a Prahy anebo jsou tam vzácností. I v Brně máme s kamarády hospůdku, která nabízí piva malých pivovarů, štamgasti tam jezdí přes celé město a cestou míjí desítky vývěsních štítů s výše uvedenými pivovarskými giganty.

Produkce těchto našich gigantů vlastněných nadnárodními giganty se často označuje hanlivým termínem europivo. Co to je? Pivo, které zažene žízeň, neurazí a nijak nepotěší. To by ještě nevadilo. Ale také pivo, které bere chuť a charakter tradičním značkám tím, jak je skoupili evropští výrobci europiva. Manažeři plzeňského, smíchovského či brněnského pivovaru sami nejlépe vědí, co mění při výrobě, na čem šetří, jaké suroviny používají. Zkrátka co dělají technologicky stejně, i když logo je pak jiné.

Před více než patnácti lety jsem byl na jakési tiskové konferenci pořádané při příležitosti brněnských potravinářských veletrhů. Koukal jsem tam s otevřenou pusou na jednoho tlustého vousatého Angličana, který „nás“ varoval před tím, že nadnárodní pivovary pohltí a zničí naše pivní zlato. Říkal jsem si tehdy, že jsou důležitější věci, než komu patří pivovar, což platí stále. Leč stalo se. Ale neplakejme po starých časech. Jsou to časy, kdy se prodávalo pivo mnohem horší kvality a teklo do umatlaných půllitrů špinavými trubkami. Mysleme jen na to, že tím, co si kupujeme, určujeme, co si budeme kupovat později. A to neplatí jen o pivu.

Známý pivovarník z Humpolce se na billboardech chlubí tím, že jeho pivo stojí na stráži proti europivu. K jeho spojencům patří další menší pivovary bojující o život na slunci, přesněji na trhu. Co na to prostý voják v poli? Nejspíš večer vyrazím na průzkum bojem do nějaké neprobádané lokality v Praze, kde teď pracovně pobývám.

Také ještě zavolám „spolubojovníkům“ do Brna, ať určitě stále drží již obsazenou kótu. Ať je naše mise úspěšná a ztrátyminimální.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Karel Škrabal


Továrna na turisty s příchutí chmele

[středa, 24. březen 2010]

Chrám chmele a piva v Žatci nabídne muzeum, pivo a jídlo z lokálních surovin i další atrakce. „Chceme sem přilákat až 50 tisíc lidí ročně,“ říká manažer Jiří Vent.

Spojení chmelařských skladů a sušáren, které jsou staré půldruhého století, a nejmodernější techniky, jako je výtah s promítáním trojrozměrného filmu, začne od září lákat turisty z Česka i ze světa do Žatce, kde se otevře Chrám chmele a piva. „Už v květnu ale otevřeme přestavěné Chmelařské muzeum. To bude první výsledek projektu,“ říká manažer nové žatecké atrakce Jiří Vent.

* Co všechno celý projekt přinese?

V první řadě dojde ke zlepšení prostředí, k rekonstrukci zchátralých budov, k vydláždění komunikací. Zároveň pak navíc také pomůže ke zvýšení turistického zájmu o Žatec a jeho okolí.

* Rozhledna, která je součástí objektu, už stojí. Co dalšího Chrám turistům nabídne?

Prohlídková trasa začne právě ve vyhlídkové věži, kde je výtah. Jízda s ním bude trvat 15 minut a během ní poběží film ve 3D formátu. Poté návštěvníci vystoupí na vyhlídkovou plošinu na vrcholu věže. Dále se budou moct projít labyrintem z chmelových žoků a přejít do chmelařského technického muzea, jež je největší svého druhu na světě. Celkem potrvá prohlídka asi hodinu a půl. Součástí chrámu bude i gastronomickooddechové centrum, kde je minipivovar a restaurace. Dále si lidé mohou prohlédnout třeba starou sušicí komoru a po žebříku mohou vylézt do komína sušárny.

* Gastronomické centrum bude nabízet i žatecké pivo?

Určitě. Cílem je vařit pivo z místního ječmene, chmele, vody, tedy typicky české. A jídla budou také vycházet z lokálních zdrojů. Nějaké mušle či krevety určitě podávat nebudeme.

* Památkou na návštěvu Chrámu prý bude glejt?

Na konci exkurze dostane každý návštěvník při malé ceremonii potvrzení o návštěvě. Samotná vstupenka bude mít formu glejtu, na který u velké křišťálové šišky potvrdíme, že absolvoval prohlídku.

* To všechno jsou věci na přilákání turistů. Co naopak ocení místní lidé, kteří často pořád neví, za co se čtvrt miliardy korun utrácí?

Doufáme, že náměstí Prokopa Velikého se stane živým místem pro žatecké občany. Kvůli tomu je tu naplánovaná pěší zóna, bude tu omezená rychlost, vznikne kavárna s dětskou hernou nebo malá jízdárna pro děti předškolního věku. Budou v ní moci řádit na šlapadlech.

* Slyšel jsem termín „továrna na turisty“. Jak by to mělo fungovat?

To je další výstup, na který jsme nikdy nezapomínali. Jde o aktivity, které umožní, aby soukromí podnikatelé přicházeli se svými nápady. Tím se znovu zvýší celková atraktivita a přiláká se víc návštěvníků.

* Jaké to mohou být aktivity?

Nejjednodušší cesta by byla taková cesta, že existující firmy rozšíří své služby. Ten, kdo například prodává kola, by je mohl začít zájemcům i půjčovat. A kdo chová koně, může s nimi zase vozit turisty po městě.

* O stavbu chrámu se stará město, bude ho i provozovat. Může si na sebe chrám někdy vydělat, nebo ho bude město dál dotovat?

Výhodou je, že pivovar si na sebe vydělá. Stejně tak restaurace. To je dost velká šance, aby se postupně přešlo na samofinancování.

* Kolik čekáte ročně návštěvníků?

Podle střízlivých propočtů z hlediska kapacity výtahu, protože jedna cesta trvá 15 minut, je maximum někde na hranici 50 tisíc za rok. Ale to je cíl do budoucna, určitě to nebude hned v prvním roce.

* Jaké se bude platit vstupné?

Ještě není určené. Ale bude odpovídat ostatním atrakcím v Česku.

* Myslíte, že Chrám chmele bude opravdu atrakcí, která přiláká desítky tisíc turistů?

Severní Čechy mají pořád nálepku kouřících komínů. Jenže doba se mění. Hlavním tahákem na Labi se třeba stala říční doprava. V západní části zatím velký turismus neexistuje. Žatec v trojúhelníku mezi Prahou, Karlovými Vary a Drážďany tak bude jednou z dominujících turistických destinací.

* Mohl by tedy existovat pomyslný trojúhelník - České Švýcarsko, Litoměřice s řekou a Terezínem a třetím vrcholem v podobě Žatce s Chrámem chmele a piva?

Ano. Ono už je to tak dnes na krajské úrovni i vnímáno. Litoměřicko je centrum, které má své aktivity, lze o něm mluvit jako o „chrámu vína“. A Žatec jako chmelařská oblast je „chrámem chmele a piva“.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


V dnešním vydání Mladé Fronty DNES se objevila dle našeho názoru zavádějící a velmi tendenční interpretace výsledků testu piv Pivovaru Svijany, na které bychom rádi touto cestou reagovali. Test MFD nechal prozkoumat několik desítek vzorků piva – našich i konkurenčních, zaměřil se však pouze na prověření přítomnosti Tetrahopu, chmelového extraktu, který některá z testovaných piv obsahují.

Rád bych touto cestou uvedl, že používání jakýchkoliv chmelových extraktů není v ČR ani ve světě zakázáno, jako součást chmelení ho využívá řada pivovarů na celém světě už víc než 30 let a v ČR přibližně 15 let. Stejně dlouho je používán i ve Svijanech, rozhodně se tedy nejedná o „vylepšování piva proto, že při výrobním procesu bylo něco ošizeno“.

Tetrahop je chmelový extrakt, tedy výrobek z chmele, o čemž svědčí i stejný celní kód 13021300, pod kterým je tento produkt dovážen do EU nebo z ní vyvážen. Ve Svijanech se tato látka přidává při čtvrtém, posledním chmelení, do téměř hotového piva a to z několika důvodů – využití chmele v chmelových extraktech je podstatně vyšší a efektivnější, většina látek tvořících příjemnou chmelovou chuť a vůni zůstane i v hotovém pivu. To, že po chmelovém extraktu má pivo stabilnější pěnu, je až sekundárním znakem.

Pokud se neošidí varní proces, pivo se dostatečně dlouho přirozenou cestou sytí při zrání v ležáckých tancích, pak se z něj neodstraní všechny bílkoviny kvůli dlouhé trvanlivosti a na závěr se nezpasterizuje, pak krásně pění, jeho pěna je stabilní a nádherně „kroužkuje“ na sklenici. A to bez ohledu na to, kdy a v jaké formě do něho přidáme chmel. Těm, kteří to dělají jinak, potom takové pivo logicky „leží v žaludku“. Nehledě na to, že přidávání Tetrahopu výrobu piva prodražuje (nikoli zlevňuje, jak je v článku MF Dnes chybě uvedeno), Dalo by se říct, že některé pivovary si ho nemohou dovolit, tak brojí proti jeho používání.

Ve Svijanech investujeme pravidelně nemalé částky do modernizace a rozšiřování pivovaru a extrémní péči věnujeme produktům, naše pivo je nepasterizované, pochází z velké části z chmele z vlastních chmelnic a zraje pod každodenním dohledem sládka. Na rozdíl od jednoho nejmenovaného velkého nadnárodního koncernu se však zdržujeme jakýchkoliv technologických změn, které by možná vedly k nižším výrobním nákladům a vyšším ziskům, ale rozhodně by se negativně projevily na kvalitě výsledného produktu. Každý návštěvník se u nás může na vlastní oči při exkurzi přesvědčit o tom, že pivo vyrábíme skutečně podle tradičních metod. V jiných pivovarech návštěvníky provedou „imitací“ výroby v podobě romantického skanzenu.

Zdroj: Tiskové prohlášení ředitele Pivovaru Svijany, Ing. Romana Havlíka, Praha, 24.3.2010


Český pivní festival

[středa, 24. březen 2010]

Vážení přátelé - pojďte na pivo!!!

14. května bude v Praze, pár metrů od stanice metra Letňany zahájen III. ročník Českého pivního festivalu. Po dobu sedmnácti dnů budou moci návštěvníci ochutnávat špičková česká piva spolu s lahůdkami českých šéfkuchařů v největší české hospodě, ve čtyřech stanech s celkovou kapacitou více než 10 000 míst k sezení. Obslouží je 200 děvčat a chlapců v národních krojích. O zábavu se každý den postarají desítky muzikantů v živých vystoupeních na podiích v jednotlivých stanech.

Český pivní festival je svým charakterem a svojí velikostí ideálním místem pro setkání vašich firemních partnerů, hostů či zaměstnanců.

Hlavní výhoda firemní akce v rámci Českého pivního festivalu spočívá v úspornosti a předem známé konečné ceně, která činí 530,- Kč včetně DPH na osobu. Cena se skládá z konzumace (480,-Kč) a rezervačního poplatku (50,-Kč). Každá značka piva na festivalu pak stojí 40,-Kč, ceny jídel se pohybují od 40,- do 240,-Kč.

Vaši obchodní partneři či zaměstnanci jistě ocení, že jim nabízíte něco výjimečného, co v tuzemských podmínkách neměli ještě možnost zažít.

Nezapomeňte: Český pivní festival je jenom jednou za rok!

Bližší informace o festivalu a způsobu rezervace www.ceskypivnifestival.cz.

Na setkání s Vámi se těší,

Jan Hübner, ředitel

Zdroj: Obchodní sdělení ČPF


Ochutnejte unikátní piva

[středa, 24. březen 2010]

V Česku se stále víc rozrůstají minipivovary a jejich výrobky. Posledním zajímavým přírůstkem jsou dvě piva od Matušky.

Neznáte Matušku? Tak to nejste odborníci. Martin Matuška je jedním z nejznámějších vrchních sládků v České republice.

Foto

Vařil pivo například U Fleků a nyní působí v pivovaře v premonstrátském klášteře na Strahově. Také se honosí titulem Sládek roku. A tenhle muž si splnil svůj sen a postavil před rokem svůj minipivovar v obci Broumy. Jmenuje se jednoduše – Matuška. Vaří hned několik speciálů, které čepují jak dvě místní broumské hospody, tak i některé podniky v Praze. A právě z broumského pivovaru pochází dvě horké novinky – černé svatotomášské pivo a speciální Pale Ale s názvem Raptor.

Svatý Tomáš u Augustina

Před lety byla restaurace u svatého Augustina vyhlášená. Vařila si dokonce vlastní pivo v krápníkových sklepeních. Pak ale přišla normalizace, úpadek, pivo se začalo vařit v Nuslích, následně v Braníku a pak zaniklo zcela. Pak byl Augustýn známý kabaret, ale už se standardním pražským pivem.

Foto

Nyní v prostorách sedmi středověkých budov a kláštera sídlí luxusní hotel The Augustine, který musíme pochválit za snahu vrátit originální pivo do svého pivního klubu. Povedlo se právě díky spolupráci s pivovarem Matuška.

Svatý Tomáš je čtrnáctistupňové černé pivo s 5,5 procenty alkoholu. Mnoho pivařů si v této chvíli řekne, že černé pivo takové „voltáže“ bude sladké jako „cucnakláděvčokoládě“. Jenže to se mýlí. Martin Matuška se synem vytvořili pivo, které se vyznačuje hustou pěnou, chmelově hořkou chutí a jen lehce sladkým dozvukem. Pivo je vařeno speciálně pro hotel The Augustine, takže jej jinde nedostanete. Luxusní hotel však má také luxusní cenu – 95 korun za půllitr.

Foto

Indiánské pivo

Martin Matuška se také před nedávnem, rozhodl vzkřísit tradiční vývozní pivo, tzv. Indian Pale Ale. Jde o pivo výrazné chuti, které jí získalo kvůli tomu, že muselo mít speciální způsob vaření, aby vydrželo převoz z Evropy do Ameriky lodí.

Proto se také těmto pivům říkalo Indian. Nový Raptor sice navazuje na historická piva typu Pale Ale, avšak je vytvořeno vlastně novou recepturou. I toto pivo můžete ochutnat. Tentokrát ve více restauracích – hlavně v pražských Zlých časech nebo v Baru Chýše.

Foto

Zdroj: TN.cz | Autor a foto: Jan Čech


Ozzák z Comebacku má svoje pivo!

[středa, 24. březen 2010]

Ozzák z kultovního seriálu televize Nova Comeback má svoje vlastní pivo.

Vyrábí se v pardubickém pivovaru. „Křest piva s názvem Ozzobír se konal 13. března na Rampušákovi v Deštném v Orlických horách,“ uvedl ředitel pardubického pivovaru Jan Kvasnička. „Od minulého pátku je k mání v našich prodejnách ve východních Čechách, kterým říkáme Pivovarky,“ upřesnil ředitel pivovaru.

Ten v současné době intenzivně pracuje na tom, aby se Ozzákovo pivo prodávalo i v hyper a supermarketech.

Jednáme se všemi řetězci, a to nejen na regionální, ale také na celostátní úrovni,“ potvrdil Jan Kvasnička.

Bylo to složité

Zrod Ozzobíru však podle něj rozhodně nebyla žádná procházka růžovým sadem. „Jednání byla poměrně složitá. První se konalo už loni v srpnu,“ prohlásil ředitel pardubického pivovaru. „Jsme rádi, že jsme vše nakonec dotáhli do zdárného konce a Ozzobír je na světě,“ podotkl Jan Kvasnička.

Celé to začalo tak, že k nám jednoho dne přijel na neplánovanou prohlídku pivovaru představitel Ozzáka Martin Dejdar s celou svou rodinou. Pochází z Chrasti u Chrudimi, je východočeským patriotem a pardubické pivo mu chutná. Proto se mu zamlouvala myšlenka, že by se Ozzobír mohl vyrábět právě tady,“ vysvětlil ředitel pardubického pivovaru.

Zatímco lahvové pivo jsme před několika dny pokřtili, sudové pivo tato slavnost teprve čeká. Křest chystáme na 18. června, kdy se přímo v pivovaru uskuteční koncert skupiny Tři sestry. Na tuto akci by měl dorazit i Ozzák,“ slíbil Jan Kvasnička.

Ozzobír však pivovar hodlá propagovat i na dalších akcích, na nichž se podílí. „Ozzák by se měl objevit také 22. května na koncertě v Opatovicích nad Labem,“ pravil šéf pardubického pivovaru.

V jeho prostorách se už v neděli 11. dubna koná slavnostní zakončení pardubické části Febiofestu. „Půjde o speciální projekci filmu Občan Havel přikuluje. Myslím, že je to dobrý nápad, na který už máme kladnou odezvu,“ vyjádřil se Jan Kvasnička.

Na 24. dubna pivovar chystá pálení čarodějnic, na konec prázdnin pak Velký den piva.

Občas se podívá

Dokud se bude Comeback vysílat, chtěli bychom Ozzobír maximálně vytěžit. Když mám čas, tak se sám na tento seriál dívám, byť je zaměřen na trochu jinou cílovou skupinu, tedy na mladou generaci do pětatřiceti let. Ale i moje žena, která Comeback původně odmítala, se mi nedávno svěřila, že se při něm docela dobře pobavila,“ uzavřel ředitel pardubického pivovaru.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pardubický deník.cz | Autor: Tomáš Dvořák


Ve Velké Británii výrazně roste spotřeba černého piva. Tradičně konzervativní ostrované obvykle pijící spíše klasická světlá piva objevují chuť tmavého moku vyrobeného v České republice.

"Spotřeba černého piva v našich supermarketech meziročně vzrostla o neuvěřitelných 42 procent. Z tmavého moku se tak stal neuvěřitelný hit," uvedlo Tesco Stores ČR.

Navzdory pokračující krizi prodejci letos očekávají rostoucí spotřebu piva, a to zejména s ohledem na blížící se Světový šampionát ve fotbale.

Češi jsou však v konzumaci černého piva konzervativnější než Britové. Na celkovém prodeji piva se jeho černá varianta v České republice podílí zhruba třemi procenty, stejně tak meziroční nárůst se pohybuje jen v procentech.

Čtveřici nejpopulárnějších černých piv v Anglii vedou bezkonkurenčně české značky,“ říká Peter Bexton z obchodního oddělení Tesco ve Velké Británii. V zahraničí již tedy netáhne pouze Pilsner Urquel, který se během uplynulých let stal jednou z nejvyhledávanějších značek piva v západní Evropě a ve Spojených státech.

Obrovské oblibě, alespoň za kanálem, se čerstvě těší Bernard Dark (Bernard speciální černé pivo) nebo Budweiser Budvar Dark (Budvar tmavý ležák), přičemž prvně jmenovaný vede neoficiální žebříček obliby černého piva ve Velké Británii.

Zdroj: Novinky.cz


Před rokem přišel Plzeňský Prazdroj jako lídr pivního trhu s ucelenou koncepcí k odpovědné konzumaci alkoholu. K dosavadní podpoře služby Promile Info, která informuje o orientační hladině zbytkového alkoholu v krvi, Prazdroj přidal internetové stránky www.napivosrozumem.cz. Ty popisují zdravotní účinky alkoholu na organismus i zásady, jak ho odpovědně konzumovat.

Za rok provozu zaznamenaly stránky přes 35 tisíc návštěv. Prazdroj je zároveň propagoval na 240 milionech etiket svých piv a ve všech reklamních výstupech v tisku, televizi, rozhlase a na billboardech.

Nejvíce času strávili návštěvníci v sekci „Alkohol a lidské tělo“ a „Co se stane, když se napijete“. „Zaznamenali jsme od uživatelů řadu ohlasů či komentářů. Těší nás, že stránky hodnotí pozitivně, ale pokud se potom ptají, tak hlavně na věci spojené s našimi značkami jako je kvalita nebo reklama. Naším dalším cílem je vzbudit větší zájem právě o témata spojená s odpovědnou konzumací," říká Zuzana Novická z Plzeňského Prazdroje. Prazdroj je přitom jeden z mála výrobců alkoholu v ČR, který podobné stránky provozuje.

Propagaci stránky napivosrozumem.cz zároveň Plzeňský Prazdroj věnoval podstatnou část své komerční komunikace v tištěných médiích, televizi, rozhlase a na billboardech. Odkaz na stránky byl uveden vždy na 10% z tištěné reklamní plochy, respektive vysílacího času. Jen v TV reklamě s olympionikem Jiřím Raškou byl shlédnut více než šedesátimilionkrát. Zároveň se webová adresa objevila na 240 milionech etiket pivních lahví ze tří pivovarů Plzeňského Prazdroje.

V průběhu roku 2010 se odkaz ještě zviditelní novým kontrastním zobrazením na pěti procentech plochy všech obalů (etiket lahví, plechovek, multipacků).

Internetové stránky www.napivosrozumem.cz informují o zdravotních účincích alkoholu na organismus i o tom, v jakých situacích konzumaci omezit nebo úplně vynechat, ať už ze společenských, legislativních nebo zdravotních důvodů. Obsahují také informace o odpovědném přístupu nejen Plzeňského Prazdroje, ale všech společností SABMiller na celém světě. Například pravidla pro marketingovou komunikaci říkají, že všichni herci v našich reklamách musejí vypadat alespoň na 25 let a právě tolik ji také přinejmenším musí být. Inzeráty firem SABMiller musejí být umísťovány v novinách a časopisech, jejichž čtenářská obec je alespoň ze 70 % tvořena zletilými. Stejná pravidla jako Plzeňský Prazdroj uplatňují i další evropské firmy patřící do pivovarské společnosti SABMiller. Mezinárodní verze stránek talkingalcohol.com je k dispozici v angličtině, italštině, španělštině, ruštině a polštině.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Na výstavě Zemědělec 2010 v Lysé nad Labem se v sobotu konalo slavnostní vyhlášení soutěže o nejlepší potravinářské výrobky Středočeského kraje. Mimořádně úspěšní byli výrobci potravin z Příbramska. Získali hned tři ocenění.

Za Pivovar Herold Březnice převzal ocenění sládek pivovaru František Pinkava. Březnický pivovar uspěl v soutěži s pšeničným kvasnicovým ležákem Herold.

Foto

Generální ředitel Masny Příbram Michal Jedlička pak převzal ocenění za Šunku jaksepatří a třetím úspěšným příbramským výrobcem je majitel včelařské farmy Václav Hoch za med s vyšším obsahem mateří kašičky.

V soutěži Potravinářský výrobek Středočeského kraje hodnotí komise složená z pracovníků krajského úřadu, kteří mají složené degustační zkoušky. Cílem soutěže je ocenit a podporovat české výrobce, kteří vyrábějí vysoce kvalitní potraviny.

Pšeničný kvasnicový ležák Herold je pivo vyrobené z pšeničného sladu metodou svrchního kvašení. Je to stoprocentně přírodní produkt bez konzervačních látek. Kvasnice dováží pivovar Herold z Bavorska, pšeničné pivo ze zámeckého pivovaru v Březnici se vyváží hlavně do Ruska a na Slovensko.

Zdroj: Příbramský deník.cz | Foto: František Trantina | Kráceno


V pátek 19. března se v Domě kultury v Liberci sešlo více jak tisíc hostů na tradičním Pivním bálu. Letošní ročník přinesl vskutku bohatý program.

Večerem provázel známý moderátor a bavič Zdeněk Izer, k tanci a poslechu zahráli Olympic revival, Dalibor Janda s dcerou a Faktor. Pražští pepíci se postarali o další zábavu přímo mezi hosty. Své vystoupení zde předvedli také tanečníci a tanečnice liberecké skupiny Takt. O lechtivější program večera se postaral výtvarník Detlef Pötsch a spoře oděná modelka Pavlína Krainová, na kterou namaloval motivy pivovaru Svijany. Pro milovníky zlatavého moku byly připraveny speciální ceny na všechny druhy piva Svijany. Točilo se jen za 15 korun.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Martin Bergman


Šerák Speciál v hanušovickém pivovaru vaří pouze při slavnostních příležitostech jako jsou Vánoce nebo pivovarské slavnosti. Letos poprvé bude k mání také o Velikonocích. Světlý Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51 právě nyní dozrává v ležáckých sklepích.

Nejedná se o sériovou výrobu, takže jeho množství je omezené. Velikonočního speciálu se vyrobí 400 hl, které naplní 80.000 lahví.

Ve srovnání s běžným pivem vyžaduje Šerák Speciál vyšší podíl sladu i aromatického chmele a zvláštní je také receptura chmelení. I když má speciál vyšší hořkost, musí zůstat jemná a lahodná. Toho se dá docílit nejen správným výběrem chmelových odrůd a vynikající kvalitou chmele, ale především způsobem chmelení a to je tajemství každého sládka. Šerák Speciál má také mimořádně dlouhou dobu výroby, jen v ležáckých sklepích, kde dozrává a dokváší, stráví 2 měsíce a tak získává svoji plnou chlebnatou chuť a výborný říz.

Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým. Podle sládka jde o pivo, které se nepije na zahnání žízně, ale jeho pití přináší výjimečný zážitek, který ocení nejen pivní fajnšmekři. „Ideální je vypít jedno až dvě a vychutnat si jeho výjimečnost v každém doušku,“ radí Reichl.

Zdroj: Holba.cz


Velikonoční pivo Sv. Norbert

[pondělí, 22. březen 2010]

Čas pádí jak splašená herka a dnes již nikoho nezajímá zápletka prvního dějství.“ Tak praví klasik o běhu času. Tuto pravdu si v našem pivovaru uvědomujeme zejména v souvislosti s uvedením speciálních sezónních piv. Vždy, když začínáme vařit pivo k nějaké příležitosti, je tato doba ještě hodně vzdálená - měsíc, dva. Když se naopak pivo narazí a pije, je již doba vaření zapomenuta.

Co se však musí stát, abychom si mohli pochutnat třeba na velikonočním světlém speciálním ležáku? Šest týdnů před zamýšleným prodejem se napustí varný kotel teplou vodou (cca 51°C) a vysype se do něj rozšrotovaný ječný slad. Množství a druh sladu nám určuje budoucí barvu a sílu piva. Při dalším procesu se uvolní z rozdrcených zrn sladu škrob. Tento proces se jmenuje vystírka a rmutování (u nás probíhá dvourmutovým způsobem). Za zvýšené teploty (cca 74°C) dochází pomocí sladových enzymů ke změně škrobu na jednoduché cukry (maltoza, glugoza) tento proces se jmenuje zcukření. Dále oddělíme mláto od sladiny a následuje dvouhodinový chmelovar. Při chmelovaru se povaří sladina s žateckým chmelem a produkt takto získaný se nazývá mladina. To je tedy výsledek prvních osmi hodin.

Dále mladinu zchladíme a v tzv. spilce začne proces kvašení, při kterém je s pomocí pivovarských kvasinek cukr v mladině změněn na alkohol. Proces kvašení trvá v závislosti na síle piva od osmi do dvanácti dnů. Silnější pivo potřebuje delší čas, protože mladina obsahuje více cukru. Dalším a posledním procesem je zrání piva, tzv. ležení. Odtud pochází slovo ležák. Během ležení klesnou zbylé kvasnice ke dnu a chuť piva se zakulatí a barva vyčistí. Po minimálně třiceti dnech je pivo hotové.

U nás v Klášterním pivovaru Strahov se pivo nefiltruje ani nepasterizuje. Může se rovnou stočit do sudů a lahví a konečně se můžeme napít. Letos ochutnáme velikonoční 13% speciál poprvé 26. března, tedy týden před Velkým pátkem. Je to typ piva, který spadá do kategorie Bohemia Pilsener. Je to středně prokvašené, středně tělnaté pivo s vyšší hořkostí (cca 40 jednotek hořkosti, IBU) Spolu s ním je možno okusit i některou ze specialit našeho velikonočního jídelníčku , který je sestaven tak, aby se umocnil chuťový zážitek z pokrmu a piva navzájem.

Zdroj: Klášterní pivovar.cz


Jarní cena českých sládků 2010 se letos konala první jarní víkend, to je v sobotu 20.3.2010.

Foto

Výsledková listina:

světlá výčepní

1) Zlatá labuť

2) Dobřanská 10

3) Permon

světlé ležáky do 11,5%

1) Podskalská koza 11

2) Belveder

3) Ryzák Vojkovice

světlé ležáky do 12,99%

1) Bašta

2) Zlatá labuť

3) Sněhulák - Belveder

tmavý ležák

1) Černý Havíř

2) Purkmistr

3) Pivovarský dům

polotmavý ležák

1) Bašta

2) Prokop Jantar Chyše

3) Dvorní ležák Chýně

tmavý speciál

1) Matuška 14

2) Dobřanská hvězda 14

3) Tmavý speciál 14 Chýně

pšeničné weizen a weizendunkel 10-12,99 %

1) Písař - Purkmistr

2) Velkorybmický hastrman staročeský

3) Dobřanský hospodář

polotmavý speciál

1) Excellent

2) Podskalská koza 13

3) Klepáček 14 Beroun

světlý speciál

1) Permon 16

2) Zlatá labuť 13

3) Májový ležák 13 Dalešice

Extra speciál (17% +)

1) Permon 18 T

2) Podskalská koza 20 T

3) Vánoční 22 T Chyše

ostatní svrchně kvašená piva bez rozdílu stupňovitosti (ochucená, Ale, Stout atd.)

1) Matuška weizenbock 16

2) Valkorybnický hastrman India PA

3) Matuška Pale ale Raptor 15

Zdroj: Pivovar Zvíkov.cz


Malé pivovary vymierajú

[pondělí, 22. březen 2010]

Malé pivovary majú aj na Slovensku svoju tradíciu. Boj o zákazníka s veľkými konkurentmi však zatiaľ prehrávajú a mnohé z nich zanikajú. Rozhodli sa preto zdvihnúť spadnutú zástavu slovenského pivovarníctva a bojovať za rôznorodú chuť zlatistého moku. Založili Asociáciu malých nezávislých pivovarov a rozbehli viacero aktivít za oživenie slovenského tradičného pivovarníctva.


Kde v Česku nejvíce zlevnilo pivo?

[pondělí, 22. březen 2010]

Spotřeba piva klesá v poslední době i v Česku, které má světové prvenství ve spotřebě piva na obyvatele. V březnu ale cena tohoto pěnivého moku v celé zemi mírně klesla. Víte, ve kterém kraji se v tomto měsíci nejvíc snížila cena světlého lahvového piva?

Cena světlého výčepního lahvového piva v Česku se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) za prvních 14 dnů letošního března snížila o 1,3 procenta. Největší pokles, a to o 4,4 procenta, zaznamenali v Libereckém kraji. V Plzeňském kraji „lahváče“ v témže období zlevnily o 4,1 procenta, v Karlovarském kraji o 3,2 procenta. Zatímco v Praze se ceny lahvového piva ve srovnání se začátkem března snížily o procento, v Královéhradeckém a Zlínském kraji zůstaly beze změny a na Olomoucku dokonce stouply o 5,2 procenta.

Průměrná cena světlého výčepního piva (500 ml) v 11.týdnu roku 2010 byla podle ČSÚ 9,90 korun.

Pokles ceny lahvového piva patrně souvisí se snížením jeho spotřeby, k němuž vedla recese ekonomiky a růst počtu nezaměstnaných. Problémy s nižší tržbou pociťuje řada restaurací a hospod. Přesné výsledky za loňský rok nejsou zatím známy, odhaduje se ale, že prodej největších českých pivovarů na domácím trhu loni klesl o pět až sedm procent. Některé pivovary ovšem navzdory klesající spotřebě cenu piva od letošního roku zvýšily, vzrostla i spotřební daň. Primát ve spotřebě piva na obyvatele, která se dosud pohybovala kolem 160 litrů na osobu ročně, přesto asi hned tak Česku nikdo nevezme.

Zdroj: Peníze.cz | Autor: František Mašek


Nic pro vegetariány. Páteční den v postřižinském pivovaru patřil milovníkům klasické zabijačky. Kdo tu vůni nezbožňuje a netečou mu sliny při slovech ovar, srdíčko, jitrnice, prejt a podobných, ať dál nečte.

Pojď do toho ovárku píchnout prstem, jestli už je hotovej,“ nabádají chlapíci kolem kotlů před jedenáctou dopoledne. Oslovenou je dáma, která, stejně jako všichni okolo, dělá v místním pivovaru už nějaký pátek a má v zabijačkovém oboru výrazné slovo.

Po pošťouchnutí do vařící hroudy masa má žena jasno. „Kůže už je, ale maso je ještě tuhý. Tak čtvrt hodinky, dvacet minut,“ říká degustátorka. Chlapi pokorně zavírají víka kotlů, odchází ke svým půllitrům u nedalekého stolu a na zkrácení doby si nalejou malou hruškovici.

O kus dál v hale, která výjimečně ten den neslouží pouze jako sklad pivních bas, plechovek a všech nádob, které pivní mok v dobré kvalitě uchovávají, sedí ti, kteří jsou na takový svátek právem pyšní. „Nazdar, počkej chvilku, ještě dojezdím s ještěrkou a pak si dáme spolu,“ plácá mě po zádech kámoš, o kterém jsem ani netušil, že si takhle v pivovaru spokojeně ještěrkaří.

Kolem poledne se vrací dvě hlavní postavy celého dění v postřižinském pivovaru. Vlastně tři. Nejprve přijíždí a se všemi vítá donedávna sloužící sládek Jaroslav Svoboda. Dnes na penzi s manželkou v Havlbrodu. „No jo, mám se dobře. Sem ale vždycky rád přijedu,“ švitoří v kruhu přátel a je vidět, že už není ustaraný, jako v době sládkování.

A pak přichází současný sládek Bohouš Valenta, následován ředitelem Pavlem Benákem. Oba si před chvílí vyzvedli cenu za kvalitu piva. A pochopitelně rádi s půllitrem demonstrují, že se nemají za co stydět. Tak, pánové, ať to vydrží a Dej Bůh štěstí!

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický


Kuřácké, či ne? Uvidí se v červenci

[pondělí, 22. březen 2010]

Kuřácká, nekuřácká nebo obojí? Od prvního července by měl mít zákazník jasně na výběr.

Bary, hospody i restaurace by měly být od tohoto data jasně označeny samolepkou, o jakou provozovnu se jedná.

Přeškrtnutá cigareta v červeném kruhu nebo cigareta ve výstražném trojúhelníku? Pokud se provozovatel rozhodne pro oboje, pak musí být kuřácká a nekuřácká část oddělená zdí.

Kdyby v Jihlavě udělalo osmdesát procent provozovatelů nekuřácké hospody, byl bych rozhodně pro,“ nechal se slyšet provozovatel hospody Steak House Sklípek Rostislav Havelka.

Podle něj je novela zákona nesmysl a nic nového nepřinese. „Když dají takhle na výběr, je jasné, že spousta hospod zůstane u kuřáckých, protože má strach, že přijde o zákazníky. Kdyby to zákon nařídil plošně, nevidím problém, ale takhle si akorát všichni nalepí značku,“ doplnil Havelka.

Podle jeho slov zákon téměř nic nového nepřinese. „Poslanci nejsou schopni se jednoznačně rozhodnout, nic to neřeší,“ uzavřel.

K pivu cigareta patří

Mnoho hospodských si také myslí, že záleží na typu provozovny. „U mě se nevaří, takže hospodu mám kuřáckou. Kdybychom tady ale vařili, tak je to jiná věc,“ vyjádřil se provozovatel hospody Plechovka Milan Šeda.

Podle něj jsou už lidé prostě zvyklí na to, že v té a té hospůdce se kouří: „Pro hodně lidí prostě k pivu cigareta patří. Léta je kuřácká, kdybych to najednou změnil, těžko říct, co na to zákazníci. Ale pro hodně lidí prostě k pivu cigareta patří.

Provozovatelé barů, restaurací či hospod se shodují, že kdyby se většina z nich domluvila, nebyl by problém přejít na nekuřácké provozovny.

Neudělám svoji hospodu nekuřáckou, když vím, že bych přišel o zákazníky. Kdybychom se ale domluvili, problém by nebyl,“ řekl Rostislav Havelka.

K jeho názoru se přidává i provozovatel hospody Plechovka: „Léta je moje hospoda kuřácká, a kdybych to najednou změnil, těžko říct, co na to zákazníci. Spousta kuřáků by tak začala chodit do jiné hospody. Ale samozřejmě, že bych byl radši pro nekuřáckou, ale to bychom se museli domluvit.

Jenže šance na to, že se většina provozovatelů domluví, je mizivá. „V Jihlavě máme cech hostinských, zkusím to tam navrhnout, ale pochybuji,“ uvažoval Havelka.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Dana Dvořáková


Značka Kelt, ktorá sa za posledné roky veľmi úspešne etablovala na slovenskom pivnom trhu, prichádza v súčasnosti s novou kampaňou a novým sloganom. Kampaň Takto oddychujú chlapi je zameraná na "správnych chlapov" a tému relaxu po práci či cez voľný čas. Nová kampaň má cieľ budovať image značky v economy segmente, ktorý by ju profiloval a odlišoval od iných značiek na trhu.

Foto

Kelt je najpredávanejšou značkou piva v maloobchode

"Pred tromi rokmi uvažovala naša spoločnosť o vytvorení silnej značky v economy segmente. Po zhodnotení rôznych možností sme sa rozhodli využiť potenciál značky Kelt, ktorá mala vysokú znalosť a akceptáciu, a posunúť ju z prémiového do economy segmentu," hovorí Natalia Ormandy, brand manager značky Kelt. V roku 2007 bol preto na trh uvedený Kelt 10 %, ktorý bol jasne komunikovaný ako pivo pre bežných ľudí na každý deň za rozumnú cenu. Kelt 10 % sa takmer okamžite stal najrýchlejšie rastúcou značkou piva na trhu. Vo februári 2008 vstúpila značka do PET segmentu, čo jej opäť pomohlo v predaji, a dnes je Kelt v 1,5 l fľaši najpredávanejším produktom značky v maloobchode. Napriek tomu, že značka nebola posledné roky výraznejšie podporovaná komunikáciou, od mája 2008 je Kelt najpredávanejšou značkou piva v maloobchode.

Úspechy v maloobchode aj v Horeca segmente

Podľa údajov spoločnosti AC Nielsen k decembru 2009 malo pivo značky Kelt podiel v objeme predaného piva v segmente retail 18,3%. Je to najvyšší podiel objemu za všetky pivné značky. V maloobchode sa predáva v 0,5 l plechovkách alebo v 1,5 l maxi fľašiach. Čoraz úspešnejší je však aj v predaji v HoReCa segmente. Jeho výhodou je neviazanosť na konkrétny región, čo mu umožňuje uspieť aj v prevádzkach, ktoré ponúkajú prevažne regionálne značky piva. V segmente Horeca sa Kelt predáva ako čapovaný alebo v 0,5 l fľašiach. O kvalite piva Kelt svedčí aj ocenenie „Strieborná pivná korunka 2009“, ktorú Kelt získal v minulom roku v kategórii 10% svetlých pív v konkurencii 31 slovenských značiek.

Kelt sa spája s chlapským relaxom

Po úspešnom etablovaní sa v economy segmente nasledovala potreba vytvoriť značke konkrétnejší pozicioning a komunikáciu, ktorá by ju profilovala a odlíšila od ostatných značiek na trhu. Preto už koncom minulého roka začali prípravy novej komunikačnej kampane zameranej na novú cieľovú skupinu - zrelí muži nad 40 rokov v strednej a nižšej príjmovej skupine. Výsledkom je nový slogan a aktuálna kampaň značky Takto oddychujú chlapi. "Značka Kelt sa spája predovšetkým s chlapským relaxom a pohodou, ktorú si môže dopriať naozaj každý. Ide jednak o pasívny oddych, pri ktorom si doslova "vyčistíte" hlavu a dobijete energiu po náročnom dni v práci, alebo o aktívny relax, pri ktorom môžete vypnúť pri športovej či inej aktivite v kruhu priateľov. Kelt je to pravé, poctivé pivo, pri ktorom chlapi môžu vypnúť a relaxovať," hovorí Natalia Ormandy, brand manažér značky Kelt.

Chlapi oddychujú počas guláš partie

Nová kampaň odštartovala televíznym spotom, ktorého ústredným motívom je relax v partii priateľov počas varenia gulášu - guláš partia. "Dobré jedlo, uvoľnení muži, ktorí sa na nič nehrajú, ľahko aktívny relax – to je svet, do ktorého patrí Kelt ako povinná výbava. Správni chlapi už vedia, čo je dobré, nešpekulujú a oddychujú s Keltom,“ hovorí Peter Darovec, kreatívny riaditeľ Istropolitana Ogilvy, ktorá novú kampaň pripravila. Televízny spot dopĺňa printová a outdoorová kampaň, ako aj komunikácia v miestach predaja. "Veríme, že nová kampaň a nový pozicioning posunie Kelta ešte bližšie k svojej cieľovej skupine," dodáva N. Ormandy.

Zdroj: Media Iïnfoservis.sk | Heineken Slovensko


Strana 1 z 3 » »»
1 2 3

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň