Základ úspěchu čtrnáctistupňového Březňáku je ve chmelu z oblasti Zlatého potoka. Právě toto pivo z Velkého Března získalo sedmé ocenění v řadě v kategorii speciální pivo na prestižních slavnostech piva v Táboře.

Březňák 14% se vyrábí pod dohledem sládka Petra Hauskrechta.

„Používáme dlouze odležený ječný slad, vyrobený z ječmene vypěstovaného v Polabí, žatecký chmel z oblasti Zlatého potoka a vodu z původních studní ve Velkém Březně,“ uvedl Hauskrecht, který se domnívá, že lidé oceňují, že se Březňák 14% vaří poctivě a z domácích ingrediencí.

Ústecká piva chutnají. Svědčí o tom i ocenění pro Zlatopramen světlý výčepní, který získal bronz v kategorii Extra pivní pečeť, v níž soutěží všechna medailová piva daného ročníku.

Lidé na ocenění v soutěžích většinou slyší. „Mám své oblíbené značky, ale když nemám velký výběr a vidím na lahvi napsané ocenění, určitě po pivu sáhnu,“ řekl například Martin Businský.

Kateřina Eliášová, relations manažerka společnosti Heineken ČR, Deníku řekla, že pečetě z Tábora patří k nejprestižnějším a jsou potvrzením kvality piva. „Dává to nezávislý a odborný punc,“ sdělila Eliášová.

Na jubilejním 20. ročníku se v Táboře utkalo o Zlatou pivní pečeť v 17 kategoriích 380 vzorků z 92 pivovarů a minipivovarů.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Martin Klimeš

Sběratelství se pro něj stalo vášní. Začal s poštovními známkami a čirou náhodou se dostal i ke kurióznějšímu artiklu – pivním etiketám. Jiří Paleček z Chlumu o sobě tvrdí, že je jen začátečník. Přesto už má ve své sbírce kolem šesti tisíc kousků.

„To je skutečně jen maličké množství. To, co já mám jako celou svou sbírku, nabízejí někteří vystavovatelé při setkáních k výměně,“ tvrdí.

Člen hradeckého klubu sběratelů pivních etiket se ke své vášni dostal neobvyklým způsobem. „Vůbec jsem to neplánoval. Asi tak před osmi lety jsem si zlomil na Lipně nohu. Doma při rekonvalescenci jsem už z dlouhé chvíle nevěděl, co mám dělat. Tak jsem začal skládat podle katalogu několik málo pivních etiket, které jsem měl schované,“ popisuje své začátky Paleček.

To, že ho štítky zlatavých moků natolik okouzlí, však netušil. „Začal jsem se specializovat na východočeské pivovary. Rád bych měl sbírku kompletní, ale do toho mi ještě spousta etiket chybí,“ vyslovil své přání Jiří Paleček.

Správný sběratel podle něj nikdy nemůže mít úplně vše. „Vždy je potřeba se na něco specializovat a uvést danou sbírku do pořádku. Ten, kdo se snaží mít všechno, už není sběratel, ale shromažďovatel. Mít sice 50 tisíc kousků, avšak nevědět ani, co v nich je, nemá se sběratelstvím nic společného,“ uvedl dnes již důchodce.

Poznamenal, že je také potřeba umět se při výměnách rychle rozhodnout. „Pro mě to problém není. Člověk si nesmí říkat, že se s některým svým úlovkem loučí s těžkým srdcem. Abyste něco získal, musíte také něco jiného dát,“ dodal.

Jeho tajným snem je mít kompletní sbírku pivních etiket Hradce Králové. „To je takový můj cíl. Rád bych získal etikety nejen ty, co jsou zveřejněny v katalozích, ale i ty unikátní, které mají kolegové ještě mezi sebou,“ prozradil sběratel.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autorka: Silvie Špryňarová

Strahovský pivovar láká na masopustní pivo

Neuvěřitelných jeden a půl miliardy korun bude stát dvouhektarové společenské centrum Breda & Weinstein. Koncem ledna dostala společnost DEVELON CZ, s. r. o., stavební povolení, a tak už nestojí nic v cestě tomu, aby se mohlo začít stavět.

Kromě šestisálového multikina a tradiční pivní restaurace s mikropivovarem zde vznikne také nákupní centrum. Nebude chybět ani zábava, kultura či volnočasové aktivity. Počítá se také s podzemním parkovištěm.

Redakci to potvrdila asistentka marketingu firmy Develon Martina Cicvárková. Centrum, které by mělo být otevřeno v listopadu příštího roku se stane podle jejích slov dobře přístupným místem pro Opavany i návštěvníky z regionu.

„Projekt bude přímo napojen na centrální pěší zónu a vnitřní městský okruh a umístěn jen pár kroků od zastávek MHD a regionální autobusové dopravy. Díky dvěma nezávislým vjezdům do podzemních garáží z vnitřního městského okruhu bude projekt velmi dobře dostupný také pro osobní dopravu,“ uvedla Cicvárková s tím, že se projekt začne realizovat na jaře.

„Nové společenské centrum vznikne v historickém centru Opavy na půdorysu bývalého měšťanského pivovaru Zlatovar a bude pokračovat ve více než stoleté tradici této obchodní značky. Základní cíle developera se shodují s představou spoluzakladatele značky Davida Weinsteina z poloviny dvacátých let 20. století,“ vysvětluje.

Jak dále zmínila, projekt bude výjimečný díky architektuře. „Stávající historicky cenné budovy pivovaru budou zrekonstruovány a vytvoří zajímavý kontrast s novými moderními budovami celého komplexu. Dvě hlavní pasáže centra, kterým bude dominovat starý pivovarský komín, překlene prosklená střecha, díky které budou veřejné prostory centra osvětleny denním světlem,“ podotkla a doplnila, že součástí komplexu budou také venkovní prostranství osázené stromy a lavičkami.

V současnosti probíhá demolice přístaveb, které nebudou součástí centra. Nutno podotknout, že části demolic probíhají ručně. Společnost chce totiž zachránit sto metrů krychlových původních cihel specifických rozměrů a struktury, které jsou zapotřebí pro opravu pohledových částí historických budov.

Fotogalerii naleznete zde...

Vizualizace

Zdroj: Opavský deník.cz | Autorka: Lucie Orbanová

Dnes byl představen průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2010, který je sestavovaný na základě hlasování spotřebitelů a pomáhá při výběru restaurace kdekoliv v Česku. Nejlepší hodnocení z celkového počtu 168 tisíc došlých hlasů získala hospoda U Houbaře v Praze 7. Následují restaurace U Reinerů (Písek) a The Pub II (Plzeň). Nové vydání tištěného průvodce s TOP 100 nejoblíbenějších hospod s plzeňským pivem pokřtil ambasador piva Pilsner Urquell a známý herec a moderátor Jaromír Hanzlík, a starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

„Již potřetí vydáváme tištěný průvodce po hospodách Pilsner Urquell Pub Guide. Na rozdíl od jiných bedekrů ho sestavují sami spotřebitelé. Hlasování probíhá celoročně a motivuje neustále hostinské k poskytování těch nejlepších služeb a čepování piva v nejlepší kvalitě,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell, a dodává: „Pestrost různých typů podniků v našem TOP 100 ukazuje, že své hosty si může najít každé gastro zařízení. V průvodci Pilsner Urquell Pub Guide najdete restaurace ze všech částí republiky, takže je výborným pomocníkem při hledání ověřeného podniku při cestách po Česku.“

Letošní vítěz U Houbaře byl loni desátý. Podle slov majitele hlasovali hlavně místní štamgasti, kteří mají známou holešovickou hospodu velmi oblíbenou. Umístění v první desítce v minulém roce prý do hospody přivedlo i mnoho lidí, kteří chtěli atmosféru U Houbaře a výborné pivo osobně poznat a ochutnat.

Při představení nového průvodce po hospodách byla vyhlášena soutěž pro spotřebitele. Kdo jako první obejde všechny hospody z žebříčku TOP 100 a prokáže návštěvu razítkem v průvodci, dostane pivo Pilsner Urquell na rok zdarma a možnost uspořádat oslavu přímo v pivovaru v Plzni. V loňském roce se to podařilo jako prvnímu po necelých pěti měsících fanouškovi značky z Prahy. Podobná cena je nachystána i pro prvních deset lidí s 50 razítky.

Kmotrem průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2010 se stal slavný český herec a moderátor a také ambasador piva Pilsner Urquell ve světě Jaromír Hanzlík, který na křtu řekl: „Jsem rád, že se v Pilsner Urquell Pub Guidu objevila i moje oblíbená restaurace U Jelínků. Těším se, že příští rok přibude i nově otevíraná Malostranská beseda z řetězce PUOR. Jsem přesvědčen, že do krásného prostředí besedy budou chodit na skvělé pivečko i mí kamarádi a kumštýři, jak tomu bývalo od nepaměti.“

Starší obchodní sládek Václav Berka, který je odborným garantem projektu, k žebříčku TOP 100 restaurací řekl: „Mojí prací je dohlížet na kvalitu piva na cestě ke koncovému spotřebiteli. Mnoho z hospod uvedených v Pilsner Urquell Pub Guide jsem osobně navštívil a mohu potvrdit, že mezi sto nejlepších v republice zaslouženě patří.“

Absolutní pořadí TOP 10:

1) U Houbaře, Praha 7 - Holešovice

2) Restaurace U Reinerů, Písek

3) The Pub Plzeň II, Plzeň

4) Restaurace Uctívaný Velbloud, Plzeň

5) Restaurace Na Spilce, Plzeň

6) Švejk restaurant U Formana, Brno

7) U Zlatého Tygra, Praha 1 - Staré Město

8) U Veverky, Praha 6 - Dejvice

9) Pivnice U Rudolfína, Praha 1 - Staré Město

10) Hotel Bílá Růže, Poděbrady

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Díky dnešnímu Tandemu Českého rozhlasu Region se dozvíte, jak se vaří pivo. Hostem bude chotěbořský sládek Oldřich Záruba. Diskusní pořad můžete sledovat ve vysílání informačního televizního kanálu Vysočiny V PRAVIDELNÝCH ČASECH - 13:10, 16:10, 18:10, 20:10 A 22:10.

VIDEO UPOUTÁVKA:

Zdroj: i Vysočina.cz

Ve Vysokém Mýtě se včera konala demonstrace za záchranu místního pivovaru. „Naše sdružení Pivovar Kujebák podalo návrh na zapsání areálu mezi kulturní památky. Stavební úřad by to měl respektovat a pozastavit demolici,“ řekla Jitka Loskotová, organizátorka demonstrace.

Sdružení spoléhá na to, že vysokomýtský stavební úřad pozastaví demolici právě dnes. Podle plánu stavitele bytů by jinak mělo dnes začít další bourání. Padnout má budova v zadní části areálu. „Obávám se, že tuto budovu asi nezachráníme, ale sešli jsme se tu proto, abychom zachránili hlavní budovu pivovaru s komínem,“ řekla demonstrujícím Loskotová. Majitel pivovaru, společnost Bytový komplex Nový pivovar část areálu zbořil a dokončuje tady dům s třiceti byty. Celkem chce postavit 180 bytů.

Někteří z účastníků setkání včera podepsali petici za zachování pivovaru. Na ní už jsou přibližně dva tisíce podpisů. Není to první podobná petice v Mýtě. „Přes tři tisíce lidí podepsaly petici za zachování vysokomýtské nemocnice, další podpisy jsme sbírali na petici za zachování nemocničního parku. Naše radní to ale vůbec nezajímá,“ řekl včera na demonstraci Luděk Hájek.

Někteří zástupci radnice ale na demonstraci přišli a proti takovému tvrzení se ohradili. Podle místostarosty Františka Jiraského je ale na zachraňování pivovaru pozdě. „Jediné, co může budovy zachránit, je současná krize. To, že majitel zjistí, že by další byty neprodal,“ řekl Jiraský. Sdružení navrhuje své řešení: odkoupit zbývající budovy, zakonzervovat je a hledat peníze na rekonstrukci. „Seženeme peníze na zastřešení,“ slíbila Loskotová.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Od přelomu února a března bychom měli opět ochutnávat mok tradiční chutě. Zpočátku se má vozit z Waldsassenu

Jak jsme již informovali, v Chebu se bude opět nabízet Chebská hradní 11° společně s dalšími produkty původního chebského pivovaru. Projekt, který se má zejména našim chuťovým pohárkům představit již v nejbližších dnech, si dal za cíl zachovat na Chebsku pivovarnické tradice.

„Šéfka jednoho z posledních funkčních pivovarů na území historického Chebska Ulrike Hartová, dcera chebského rodáka a čestného občana města Chebu Antona Harta, a tým vedený sládkem bývalého chebského pivovaru Jaroslavem Malkovským založili společnost Chebský pivovar a.s., která vaří a začne již i distribuovat původní chebské pivo. Zatím z nedalekého Waldsassenu, kde je technologie podobná té původní chebské, v plánu je však i stěhování do samotného centra Chebu,“ prozrazuje chebský zastupitel Tomáš Linda.

Jak připomíná, po překvapivém rozhodnutí o uzavření chebského pivovaru v roce 1994 tehdejším vlastníkem, Plzeňským Prazdrojem, byla ve městě po neuvěřitelně dlouhé době přerušena výroba piva, tradující se od 13. století. Dlouhá léta se nestalo, že by v Chebu nikdo pivo nevařil. Se ztrátou pivovaru přišel Cheb o jednoho ze svých významných zaměstnavatelů, ale i o produkty, které naše město proslavovaly daleko za jeho hranicemi. „Vždyť chebský pivovar patřil ještě počátkem devadesátých let minulého století mezi deset největších českých pivovarů a směle konkuroval např. krušovickému či velkopopovickému pivovaru,“ dodává Linda.

Projekt obnovení chebského pivovaru reprezentuje vedle rodiny chebského patriota Antona Harta a zkušeného sládka Jaroslava Malkovského také ředitel nově založené společnosti Radek Vomočil. Chebské pivo by podle něho mělo zaujmout konzumenty především tradičně vynikající chutí a zajímavou cenou. Výjimečné má být i tím, že nebude pasterováno a zachová si tak všechny živé kultury.

Tedy prý od přelomu února a března…

Zdroj: Město Cheb.cz | Autorka: Martina Kuželová, mluvčí Městského úřadu Cheb

Celkem 3 medaile udělili degustátoři v soutěži Česká pivní pečeť pivům, která se vyrábí v Olomouckém kraji

Ležák Litovel Premium získal stříbro v kategorii prémiových piv a současně ho odborníci pasovali na „Pivo piv“. Stal se tedy nejlepším pivem mezi 48 medailisty všech 16 kategorií. Zlatou pivní pečeť si ze soutěže odváží Holba Kvasničák a bronz mezi tmavými výčepními pivy patří pivu Litovel Dark.

Letošní úspěch obou značek navazuje na předchozí významná ocenění a opětovně potvrzuje znamenitou kvalitu klasicky vařeného piva.

„Klasický způsob výroby přináší pivu jeho unikátní chuť a prvotřídní kvalitu. Původně se tímto způsobem u nás vyráběla většina značek, patří totiž k české pivovarnické tradici. Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba pro nás významnou konkurenční výhodou,“ říká Luděk Štěpán, obchodní ředitel přerovské pivovarnické skupiny. Důležité je i to, že se piva Litovel i Holba vyrábějí v mateřských pivovarech a i tím je zajištěna jejich vyrovnaná kvalita. „Chuť piva dokáže výrazně ovlivnit třeba jen malá změna ve složení vody. Proto na různých místech identická piva nelze vyrobit,“ říká Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Klasická výroba piva využívá nejen prvotřídní suroviny, ale dává pivu čas vzít si z nich to nejlepší. Než např. světlý ležák Litovel Premium opustí brány pivovaru, trvá to 2 měsíce a to je až čtyřikrát déle ve srovnání s europivy. „S pivem je třeba si vyhrát, jen tak získá svůj jedinečný charakter,“ vyjadřuje Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel.

V 16 soutěžních kategoriích se mezi sebou letos o titul Zlatá pivní pečeť utkalo celkem 430 vzorků piv. Desítky odborných degustátorů, především sládků, mělo za úkol vybírat ty nejlepší z nich. Posuzovali vzhled, chuť, hořkost a říz přihlášených piv v daných kategoriích. Na objektivitu anonymních degustaci i průběh soutěže po celou dobu dohlížela renomovaná certifikační společnost Bureau Veritas.

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov

Pivo značky Bazal, které ve spolupráci s fanoušky fotbalového klubu Baník Ostrava představil v září roku 2008 pivovar Ostravar, už nebude k dostání v lahvích. Pivovar totiž ukončil stáčení Bazalu do lahví, a dále bude toto pivo distribuovat již jen v sudech do restaurací. „Předpokládáme, že poslední lahve budou v obchodech zhruba do poloviny února. Fotbaloví příznivci tak mají poslední příležitost získat originální balení piva s etiketami, na nichž jsou tváře fotbalových fanoušků,“ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý.

Ostravar původně plánoval vařit pivo Bazal pouze do konce roku 2009. I když končí stáčení Bazalu do lahví, pivovar nyní rozšířil počet restaurací, do kterých toto pivo rozváží. „Bazal si lidé nejraději dopřejí ve své hospodě s přáteli či kolegy. Doma pak spotřebitelé tradičně preferují světlá piva,“ popisuje chování spotřebitelů Útlý.

Jeho slovům odpovídají také prodejní výsledky polotmavého ležáku Ostravar Bazal. Zatímco jeho lahvová podoba splnila plán, točený Ostravar Bazal předčil původní očekávání několikanásobně a plán na rok 2009 splnil na 250 procent. „Proto jsme se rozhodli v distribuci točeného Bazalu pokračovat,“ říká manažer značky Útlý.

„Již loni na podzim jsme řekli, že ve vaření piva Ostravar Bazal budeme pokračovat i v letošním roce. Poptávka po fotbalovém pivu měla v hospodách na severní Moravě stále rostoucí tendenci, a proto jsme naopak na přelomu roku rozšířili jeho distribuci do dalších míst.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Slavný zámek Zelená Hora si na šedesát let pronajali francouzští hoteliéři z firmy CCEC. Chátrající památku u Nepomuku chtějí přestavět na luxusní hotel s pivovarem. Pro domácí turisty plánují zřídit levnější ubytovnu.

Proslavil jej Švandrlíkův román Černí baroni i stejnojmenný porevoluční film. V 19. století tu byl údajně objeven zpochybňovaný Rukopis zelenohorský. Ještě před několika lety ale zámek Zelená Hora chátral. Dnes se na kopci u Nepomuku blýská na lepší časy. Zámek si na šedesát let pronajali francouzští hoteliéři z firmy CCEC.

"Chtějí ho přestavět na luxusní hotel s pivovarem i levnější ubytovnou," sdělil Josef Rota, starosta obce Klášter u Nepomuku, které památka na Zelené hoře patří od roku 1991. Jednání o stamilionové rekonstrukci zámku nebyla jednoduchá a trvala několik let.

Francouzští nájemci počítají s tím, že už brzy na Zelené Hoře přivítají první hotelové hosty, kteří se budou moci svlažit v bazénu, v hospodářských staveních Šternberského dvora ochutnat pivo z místního pivovaru nebo se projít výstavní síní.

"Zejména pro domácí turisty bude k dispozici levnější ubytovna," dodal starosta Rota. Francouzi ale začnou platit obci Klášter pravidelné nájemné až za několik let. Josef Rota konkrétní sumu nechce zveřejnit. "Bude to ale dost peněz pro malou vesnici," naznačil starosta obce s ročním rozpočtem asi 1,5 milionu korun.

Starosta Kláštera Josef Rota nechce zatím upřesnit ani plánovaný začátek stavebních prací. Investor, který loni získal územní rozhodnutí a má k rekonstrukci také závazné stanovisko památkářů, ale už požádal o stavební povolení.

"Pokud Francouzi začnou s pracemi ještě letos, už bychom asi zámek neotevírali," vysvětlil Rota. Ještě loni byl zámek přístupný pro veřejnost o víkendech.

Zámek na Zelené hoře armáda za minulého režimu zdevastovala. V posledních letech ale začala francouzská společnost CCEC spolupracovat s obcí na prvních opravách. Přispěla několika miliony korun na rekonstrukci střech, fasád, opěrných zdí, na údržbu a nákup zbylých pozemků.

"Francouzi si dlouho dávali do nájemní smlouvy podmínku, že do kompletního projektu půjdou pouze tehdy, pokud seženou evropské dotace. Před koncem roku ji vypustili," uvedl starosta Rota. Další podmínkou pro to, aby nájemní smlouva nabyla účinnosti, bylo zaplacení rezervačního poplatku, který už Francouzi převedli obci. Jeho výši taktéž starosta Rota odmítl sdělit.

"Poskytování takových informací nám není dovoleno vzhledem ke smlouvě s investorem," řekl starosta. Na francouzské hoteliéry z firmy CCEC se podle Roty dá spolehnout. Podle jeho zjištění staví luxusní hotely v Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku.

Zdroj: Bydlení iDnes.cz | Autor: Jan Novotný

Od konce ledna je na Pražském okruhu u nájezdu Pod Lochkovem k vidění téměř jedenáctimetrový model Maxilahve Zlatopramen 11°. Tento neobvyklý a výrazný způsob propagace používá Zlatopramen pro svou loňskou obalovou inovaci – speciální plastovou Maxi láhev o obsahu 1,5 litru. Právě díky jejímu úspěchu se skupina Heineken stala leaderem v tomto mladém a rychle se rozvíjejícím segmentu balení piva na českém trhu. Až na 77,6 procenta se dle průzkumu agentury Nielsen vyšplhal její podíl v oblasti piva baleného v PET lahvích v období od května do října roku 2009.

Maxi reklamní plocha v podobě obří lahve znázorňující věrnou kopii Maxilahve Zlatopramen 11° je součástí komunikační kampaně Maxilahev Zlatopramen 11° - o stupeň větší zábava z léta 2009. Tato maketa je jedinečná svou velikostí i unikátní technologií výroby, která zajišťuje odolnost vůči povětrnostním podmínkám i dešťovým srážkám.

Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° i Starobrna Tradičního z portfolia Heinekenu v tomto balení potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken představila ke konci minulého roku další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou speciální plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci zrodil Velký Březňák, pivo v největší lahvi u nás.

„Prodej našich pivních značek ve speciálních plastových obalech překonal v roce 2009 celkovou hranici 14 milionů prodaných plastových pivních lahví. Kromě domácího trhu mělo pivo ve speciálních plastových obalech velký ohlas v Německu, kam bylo určeno zhruba půl milionu těchto lahví“ doplnil přehled úspěchů Maxilahve ředitel marketingu skupiny Heineken Česká republika Jiří Imrýšek.

Zdroj: Marketingové noviny

Na otázky, jak to dopadne s koupí znojemského pivovaru či s přijetím podmínek, které Znojmo dalo společnosti Heineken, zatím poslední čtvrteční jednání obou stran neodpovědělo

Za přítomnosti právníků se zástupci města i Heinekenu snažili najít společnou řeč. „Po čtvrteční schůzce nepadlo žádné definitivní řešení. Proto se k dalšímu jednání sejdeme za týden,“ informoval starosta Znojma Petr Nezveda.

Podle něj nejde o věc, kterou lze řešit jednou schůzkou. „Musíme projednat podmínky, které si obě strany daly a najít společný kompromis. A věřím, že se najde. Pak stačí podmínky přetavit do smlouvy,“ řekl Nezveda.

Určitý vývoj potvrzuje i mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová. „Po posledním jednání se nedospělo ke konkrétnímu záměru. Obě strany se ale na závěr jednání dohodly, že podrobnosti nebudeme zveřejňovat. Další schůzka je naplánovaná na příští týden. Zatím si obě strany vyjasnily stanoviska a snaží se dojít k dohodě,“ popsala Eliášová.

Koncern Heineken nabídl areál ke koupi nejdříve znojemské radnici. „Jsme si vědomi jedinečného turistického a historického potenciálu areálu pivovaru, který je situován přímo v srdci města mezi nejvýznamnějšími místními monumenty. Proto jsme pivovar jako prvnímu nabídli právě městu Znojmu,“ uvedl již dříve generální ředitel Heinekenu Česká republika Lieven van der Borght.

Starosta Nezveda už minulý rok shrnul podmínky, za kterých je město ochotno pivovar koupit. „Za prvé: kupní cena šestadvacet milionů korun bude uhrazena ve splátkách. Druhou podmínkou je, že daň z převodu nemovitostí budeme chtít po dohodě hradit půl na půl,“ nastínil Nezveda.

Třetí podmínka se týká dalšího využití. „Pokud prostory bývalého pivovaru bude vlastnit město, tak zaručíme, že se zde pivo vařit nebude. To chce Heineken. Co se ale týče areálu hradu, nechceme se zavazovat za někoho dalšího, který bude případným nájemcem, že bude odebírat produkty pivovaru Heineken. I to si v současných podmínkách firma vymiňuje ,“ dodal starosta.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autorka: Monika Choděrová

Ke slavnostem piva patří různé soutěže. Například ta v pití piva na čas. Svů půllitr Svijan vypil nejrychleji pražský rodák z Jetřichovce.

Není žádným rouháním, že nejen pivem živ je návštěvník pivních slavností. Žaludek je totiž třeba nejprve řádně promastit. A že jubilejní dvacáté oslavy piva v hotelu Palcát mají co nabídnout!

U stánku s občerstvením, které nabízela místní kuchyně, to vonělo jitrnicemi, jelity, ovarem, bramborákem i zabijačkovým guláškem. A všechno domácí výroby.

„Pod každé pivo se musí žaludek namastit. Nemůžete přeci pít na buchty s mákem,“ vysvětluje jeden z obsluhujících.

Šéf kuchyně Petr Matyš se pochlubil, že jen za první den padlo na bramboráky 80 kilogramů brambor a na plotně se vystřídalo 40 kilogramů jitrnic. „Ze začátku chodí lidé na něco mastnějšího, aby měli základ. A po osmé večer už si dávají spíš chuťovčičky jako gulášek, škvarky nebo bramborák,“ prozradil.

Dobroty od Marušky

V patře pro změnu rozbalila svoji tradiční staročeskou kuchyni Maruška. Respektive její věrný tým v čele s manželem Karlem Riedlem. Sama Maruška je bohužel nemocná, ale ráda by konec slavností ještě stihla. „Všechny recepty zná moje manželka. Pivařům, kteří sem přijeli, nabízíme staročeské zelňáky, bramborové placky s česnekem nebo třeba čertíka v lokši,“ vyjmenoval některé lahůdky Karel Riedl.

Že je vám to nějak povědomé? Kdo chodí na Táborská setkání nebo vánoční jarmark, ví, že stánek u Marušky z Vimperka už je v Táboře stálicí.

„Přišli jsme také s novinkou. Jmenuje se staročeský hambáč. To je klasická na kamnech pečená cmunda, uzené maso, cibulka a zelná placka navrch,“ vnadí chuťové pohárky Karel Riedl.

Zdeňka Balíková z Tábora si na slavnostech nějaké to potěšení od Marušky nikdy nenechá ujít. „Loni byli dole. Mají to moc lákavé. K pivním slavnostem neodmyslitelně patří lahůdky, které se dají zlatým mokem pěkně spláchnout. Dnes jsem si dala Maruščinu baštu,“ ukazuje na tácek s voňavou dobrotou.

Kouzlení brouskem

Kdo má žaludek plný, může kousek popojít ke stánku, kde svůj um předvádí Petr Bílek z Karlových Varů. Během několika minut vykouzlí brouskem na sklenici jméno či věnování. A to bez předlohy a bez předchozího nakreslení. Vyrytí jména na počkání za padesát, ozdobné vyrytí o třicet korun víc, stojí napsáno na ceníku.

„Nechal jsem si ozdobit tři půllitry jmény a jelenem pro své kamarády myslivce k narozeninám. Určitě budou rádi. Jsou to pivaři a ozdobené půllitry jim budou v hospodě sloužit jako štamgastské,“ vysvětlil Zdeněk z Plané nad Lužnicí. Příjmení, ač jej známe, raději neuvedeme, aby se kamarádi myslivci náhodou nedovtípili a překvapení nepřišlo vniveč.

Dámy – pivařky by mohly pro změnu ocenit pivní kosmetiku. „Nabízíme dva druhy pěn do koupele, šampon a sprchový gel. Přípravky obsahují pivovarské kvasnice a výtažky z chmelu. Působí protizánětlivě. Pivní šampon byl v Čechách hodně známý, takže vlastně navazujeme na tradici,“ objasnila obchodní zástupkyně firmy nabízející pivní kosmetiku Zita Vaňková z Písku.

Pijte načas!

Kromě pití všelikého piva si návštěvníci slavností vždycky najdou čas a chuť na různé soutěže.

Ty sběratelské pořádá Parkan klub Tábor. Návštěvníci už hlasovali v anonymní anketě o nejhezčím pivním tácku a pivním skle. V pátek se bude rozhodovat o nejzajímavější pivní etiketě.

Mezi sklenicemi se na prvním místě s třiceti body umístil Čerťák z Harrachova. Druhý skončil s osmnácti body Václav z Loučenského pivovaru a třetí místo obsadila Modrá hvězda Dobřany. „Těm dalo hlas patnáct lidí z šestadevadesáti zúčastněných,“ doplnil informace předseda klubu František Pinkava.

Kdo do sebe kopne půllitr piva nejrychleji? I v tom se na slavnostech soutěžilo. První cenu v podobě půllitru si během několika sekund vybojoval Milan Vondrák z malé vísky u Pacova zvané Jetřichovec.

„Jak jsem na soutěž trénoval? Každý pátek a sobotu v našem pijásku v Jetřichovci,“ odpověděl na otázku vítěz. Rodák z Prahy tvrdí, že ho pít naučili až místní ve vsi. „První patro chalupy jsem ještě postavil o limonádě. Pak už se to nějak zvrtlo. Moc jich ale nedám. Když jdu do hospody, tak tři, čtyři kousky,“ dodal.

Bluegrass i dechy

Ani v poslední, závěrečný a hlavně finálový den, nemusíte mít strach, že se budete nudit. Štafetu v moderování převezme dnešní večer z rukou Vladimíra Kosti Kostínka moderátor Radia Blaník Vláďa Slezák.

K poslechu zahraje dechová hudba Melody Band. Bluegrass a western swing zazní v podání táborské kapely The Shrot a chybět nebude ani diskotéka.

Tak jako každý den se i v pátek na balkoně objeví také harmonikář Pepíno – Josef Matura, a harmonikářka Pavla Koudelková, která zahraje v restauraci v prvním patře.

Brousil jsem i zpětné zrcátko

Jak dlouho vám trvá vybroušení jména?

Záleží na tom, kolik je lidí. S jedním jménem si můžu hrát pět minut, ale taky ho můžu mít za patnáct vteřin hotové. To se vlastně jméno jen rychle napíše a to ostatní je už dekorace a divadlo pro lidi.

Jaké sklenice volí návštěvníci pivních slavností?

Frčí jednoznačně pivíčko. Nejdou ani frťany. Někdo si přinese svůj půllitr, někdo to chce jako dárek, ale jednoznačně nejvíce brousím na pivní sklo.

Je nějaké sklo, na které nejde nic vyrýt?

Snad jedině nevyrobené žhavé sklo.

Na co nejpodivnějšího jste kdy vybrušoval?

Jednou za mnou přišel chlapík a nesl si zadní okénko od auta. Brousil jsem i zpětná zrcátka. Ti lidé pak tvrdí, že se do něj stejně nedívají. To je nakonec na silnicích někdy vidět. Když jsem otvíral svoji prodejnu v Karlových Varech, první moje zakázka byl monogram na zlaté srdíčko a hned napodruhé přišla paní s obrovským saxofonem a chtěla na něj vyrýt básničku pro manžela k narozeninám.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Kateřina Nimrichtrová

Více než 420 vzorků piv v odborných degustacích z 92 pivovarů a minipivovarů, okolo pěti tisíc prodaných vstupenek.

Tak by se daly shrnout letošní jubilejní a opět rekordní Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře, ve kterých bodovali i jihočeští výrobci.

Specialitou letošního jubilejního ročníku bylo dvanáctistupňové pivo Jublák. Pořadatelé jej nechali uvařit výhradně pro tuto příležitost.

„Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák. Chtěli jsme nabídnout výjimečné pivo vyrobené z českých surovin,“ popsal zakladatel slavností Alois Srb.

Návštěvníci si mohli v hotelu Palcát vybírat z více než stovky značek z produkce domácích i zahraničních pivovarů a minipivovarů. Dvaadevadesát ze 95 zúčastněných přihlásilo své vzorky do odborných degustací. V 16 kategoriích posuzovali degustátoři přes 420 vzorků piva.

V kategorii světlých výčepních piv získal Zlatou pivní pečeť Zlatopramen výčepní z pivovaru Krásné Březno. Mezi světlými ležáky nejvíce zaujal jedenáctistupňový Primátor z Pivovaru Náchod.

„Sedmnáctou kategorií byla soutěž o Extra Zlatou pivní pečeť, kde velká porota složená z odborníků, novinářů a zástupců města, degustovala vítězná piva z jednotlivých kategorií,“ uvedla za organizátory Jana Kopřivová. Absolutním vítězem se stalo pivo Premium z pivovaru Litovel.

Z jihočeských pivovarů byl nejúspěšnější českokrumlovský pivovar Eggenberg, který vyhrál kategorii piv se sníženým obsahem cukru. V polotmavých pivech bodoval s druhým místem Měšťanský pivovar Strakonice s polotmavým ležákem Klostermann. Ostudu neudělal ani protivínský Platan, který v nealkoholických pivech obsadil třetí příčku.

V soutěži minerálních vod uspěl v ochucených minerálkách český výrobce Marienbad Waters z Mariánských Lázní s vodou Excelsior - višeň. V přírodních minerálkách byla úspěšná Brusnianka sýtená od slovenského výrobce Kapele Brusno.

Jublák nabídl to nejlepší a slavil úspěch

Je tomu už dvacet let, kdy se v Táboře uskutečnily pivní slavnosti poprvé. K tomuto jubileu nechali pořadatelé vyrobit speciální pivo s názvem Jublák. Více o něm prozradil zakladatel slavností Alois Srb.

Jaký vlastně Jublák je?

Je to velice kvalitní, plný prémiový ležák, kterým jsme chtěli naše hosty oslovit. Je to pivo uvařené opravdu jednorázově, výjimečně, z českých surovin a tím nejpracnějším postupem. Za tuto námahu dostanete výjimečné pivo.

Kolik a ve kterém pivovaru jste ho nechali uvařit?

Nechali jsme vyrobit deset hektolitrů v pivovaru Zvíkovské podhradí.

Bude možné ochutnat ho i jinde než na táborských pivních slavnostech?

Když se v takovém minipivovaru uvaří takhle malá dávka piva, je to jako když vám doma maminka uvaří guláš. Nikdy už chuť toho guláše, ani při použití stejných surovin a postupu, nebude stejná.

Podle čeho jste vybírali, jaké pivo uvařit?

Radil jsem se s odborníky, kterým důvěřuji a s majitelem a sládkem pivovaru. Nabídli mi několik možností a já se rozhodl pro jednu z nich.

Uvažovali jste o něčem odvážnějším? Třeba o silnějším pivě?

Ne, to jsou speciality, které mohou mít své příznivce, ale také odpůrce. Chtěli jsme, aby Jublák oslovil širší veřejnost.

Byl o něj velký zájem?

I když už jsme neměli místo na to umístit ho přímo v hlavním sále, lidé si ho našli a vyprodal se všechen.

Když tak chutnal, není škoda ho už nevyrábět?

Ta možnost tu samozřejmě je, ale to bych předbíhal. Ale už to nebude to samé, bude to jiné pivo.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová

Nejvíce cen posbíral na Slavnostech piva v Táboře Pivovar Náchod. U odborné poroty uspěl jeho světlý ležák Primátor a Zlatou pivní pečeť si z Tábora odváží také za nealkoholické a polotmavé pivo. Mezi tmavými ležáky ocenili degustátoři náchodský Primátor jako druhý nejlepší.

"Mezi nejúspěšnější patří Primátor a jako komplex pivovarů je to Heineken Česká republika, který získal asi sedm ocenění," řekl novinářům organizátor slavností Alois Srb. Mezi 92 pivovary přihlášenými do degustačních soutěží o Zlatou pivní pečeť bylo šest výrobců piva ze Slovenska, pět z Belgie, čtyři německé a polské pivovary a po jednom z Nizozemska a Rakouska. Porotci posoudili přes 420 vzorků piva v 17 kategoriích.

Největší konkurence byla mezi světlými prémiovými ležáky, kde je do soutěže přihlášeno 49 vzorků piva.

Mezi světlými výčepními pivy je podle degustátorů nejchutnější Zlatopramen výčepní od společnosti Drinks Union, druhou příčku obsadily Krušovice světlé a pomyslný bronz si ze soutěže odnáší pivovar Pernštejn, který loni vyhrál. Za tmavé pivo si první cenu odváží Pivovar Krásné Březno, druhé skončily Krušovice a o třetí příčku se dělí pivovary v Poličce a Litovel.

Nejlepší tmavý ležák podle porotců vaří pivovar Černá Hora a nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru vyrábí českokrumlovský Eggenberg. Jako vítěze mezi tmavými speciálními pivy vybrala porota nápoj Pivovaru Herold Březnice a mezi světlými speciálními pivy zvítězil patnáctistupňový Svijanský Baron z Pivovaru Svijany. Degustační soutěž v kategorii světlý ležák premium vyhrála Perla Export z polského Lublinu.

Mezi minipivovary bodoval sokolovský Permon, který získal první a druhou příčku v kategorii světlého speciálu. "My vaříme čtyři roky a jsme tady počtvrté. Když jsme tu byli poprvé, tak jsme vařili tři měsíce a získali jsme druhou cenu za černé pivo," majitel Pivovaru Permon Ladislav Sás.

V Táboře soutěžily také minerální vody o Zlatý český pramen. Mezi přírodními minerálkami zvítězila stejně jako loni Brusnianka sýtená a v kategorii ochucených minerálních vod uspěl Excelsior višeň.

Loni Českou pivní pečeť v hlavní kategorii světlé výčepní pivo získal pardubický pivovar Pernštejn. Výrobci piv mezi sebou soutěžili ve 13 kategoriích. Prvenství mezi tmavými výčepními pivy si odvezl slovenský Pivovar Popper, za nejlepší světlý ležák porota vybrala

Medium jedenáctiprocentní pivo z pivovaru Starobrno. V kategorii tmavý ležák se z úspěchu radoval benešovský Pivovar Ferdinand, nejlepším světlým prémiovým ležákem je Jubilejní ležák z Královského pivovaru Krušovice. Tomu připadl i titul Extra pivní pečeť.

Zdroj: Týden.cz

Jak postupovat při degustaci piva? Jak vybrat ten nejlepší vzorek piva? „To máto podobné jako se svíčkovou,“ říká čtyřiasedmdesátiletý František Pinkava. Včera byl tento muž v porotě ankety Extra Pivní Pečeť 2010. V týdnu mohl také ochutnat řadu produktů vysočinských pivovarů. Na táborské pivní slavnosti zavítal po sedmnácté v jejich dvacetileté historii.

Jinak je to velký sběratel pivních etiket, tácků a dalších propriet, které mají co do činění s pivovarnictvím.

* Podle čeho hodnotíte chuť piva?

To máte podobné jako se svíčkovou. Je potřeba, aby pivo bylo jemné a mělo určité vlastnosti. Zkoumáte, jestli se vzorek přiblíží vaší „chuťové buňce“. Pak jste spokojen.

* Včera jste vybíral ze čtyřiadvaceti piv to nejlepší. Piva byla různé chuti - světlá, tmavá, speciály. Jakou jste zvolil strategii?

Když je na degustaci moc piv, není to dobré. To pak už ke konci ztrácíte i chuť. Čtyřiadvacet piv za dopoledne, to ale ujde. Pivo si usrknete, poválíte na jazyku... prostě zjišťujete, zda odpovídá vůně a zejména chuť.

* Máte nějaký pivní ideál?

To asi ne. Piva se podle mě liší v několika věcech. Tou první je použitá voda a druhou zpracování a pivní přísady.

* Když jste se dověděl výsledek pátečního hodnocení zástupců pivovarů, novinářů i veřejnosti, trefil jste se do pořadí vítězů? Tipoval jste za vítěze pivovary z Litovle, Černé Hory a Krásného Března?

Trefil jsem se asi z padesáti procent. Degustace má jednoduše ryze subjektivní charakter.

* Kolik jste toho během celých slavností vypil?

Že bych pivo konzumoval ve velkém, to ne. Ono by to ani nešlo.

* Jak to?

Kdybych vypil od každého stánku jen jednu skleničku, bylo by to nepředstavitelné množství piva. Točilo se tady ze 127 píp a navíc se zde prodávalo asi 130 až 140 různých značek lahvového piva - mým odhadem.

* Jinak jste mi říkal, že jste velkým sběratelem. Co a jak dlouho sbíráte?

Sběratelem jsem od doby, kdy jsem v důchodu. To je od roku 1990. Doma mám v současnosti zhruba 22 tisíc českých etiket a mnoho zahraničních. Jinak sbírám kalendáříky a tužky pivovarů, pivní tácky. Prostě všechno od piva - až na korunkové uzávěry.

* A jaké skvosty máte z Vysočiny?

Etikety mám například z Havlíčkova Brodu, z Humpolce... v poslední době mají hezké štítky i pelhřimovští a nově také jihlavští pivovarníci. Vlastním také některé kousky z Dalešic, což je menší vysočinský pivovar. Ten se také snaží o zajímavou propagaci - v rámci svých možností.

* A nejstarší exponáty máte z jakého období?

Ve sbírce jich je jen z Vysočiny asi 25 předválečných. Etikety, vydané před rokem 1945, ale nesháním cíleně. Jejich dostupnost je malá a také finančně na ně nemám. Etikety obecně stojí od stokoruny do několika tisíc korun. Předválečné jsou drahé. Ty zachovalé stojí i 3500 korun - zaleží na kvalitě a stavu štítku.

* Pozval byste milovníky piva nebo sběratele někdy opět do Tábora?

Ano, sběratelé mohou do našeho města opět přijet na konci února na sběratelské setkání. Během něj budeme volit i nejhezčí tácky a etikety.

* Co na vaši sběratelskou činnost říká manželka?

Exponátů mám tisíce, zabírají jednu místnost. A žena mě z ní někdy už chce vyhodit (usmívá se).

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Až tisícovka lidí denně zamířila od úterý do pátku do táborského hotelu Palcát. Přitáhla je tam šance ochutnat více než stovku druhů piva v rámci 20. ročníku Slavností piva a minerálních vod. Festival vyvrcholil včera závěrečným večerem. „Jsme spokojeni. Cestu do Tábora si našly pivovary z domova i ciziny. V 16 kategoriích odborníci hodnotili přes 420 pivních vzorků,“ uvedl hlavní organizátor Alois Srb.

Absolutním vítězem a držitelem Extra Zlaté pečeti se stalo pivo Premium Pivovar Litovel 12. „Druhá příčka patří černohorskému tmavému ležáku Granát a třetí pak výčepnímu Zlatopramenu,“ potvrdil konečné hodnocení ze včerejšího dne Srb.

Ceny Zlatý český pramen se udělovaly i ve dvou kategoriích minerálních vod. Ty sice byly zastoupeny v podstatně nižším počtu, ale nejvíce degustátoři ocenili Excelsior višeň z Mariánských Lázní a Brusnianku sýtenu ze slovenské společnosti Kúpele Brusno.

Srb považuje letošní ročník za rekordní nejen díky počtu degustací, ale i celkového zájmu veřejnosti.

Poznala to osobně i Marie Mašková z Tábora. „Na páteční galavečer si kupujeme lístky s manželem už devět let hned první den předprodeje, na ostatní dny je sháníme až na místě. Letos jsme ale vždy získali jen místa do předsálí,“ podotkla táborská seniorka s tím, že příští rok si prý lepší sezení zajistí včas.

Po všechny čtyři dny mohli diváci ochutnávat nejen pěnivý mok, ale i kulinářské speciality, které k pivu patří. Například jitrnice, bramboráky nebo staročeský hambáč, což je cmunda s uzeným, cibulkou a zelnou plackou.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Spotreba piva na Slovensku už viac rokov prudko klesá. Vlaňajšok nie je výnimkou. Podľa prvých odhadov klesla medziročne výroba piva o 8 percent.

Pritom ešte v roku 2002 pivovary sebavedome vyhlasovali, že je len otázkou času, kedy Slováci vypijú sto litrov piva priemerne na hlavu. Namiesto útoku na rekord prišiel pád.

Za posledných osem rokov sa znížila výroba piva na Slovensku o pol druha milióna hektolitrov. Prakticky to znamená, že priemerná spotreba klesla z 94 litrov v roku 2002 na minuloročných 78 litrov. Taký je prvý odhad Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

"Slováci sa v roku poznačenom krízou stali striedmejšími spotrebiteľmi piva," povedal šéf pivovarníckeho zväzu Roman Šusták. Pokles spotreby zasiahol celú Európu. Aj veľkí vývozcovia piva České pivovary očakávajú osempercentný prepad výroby piva. Úpadok v spotrebe hlásia nové pivovarnícke krajiny ako Poľsko, Rusko či Rumunsko.

Najviac znížený predaj pocítili tradičné pivné reštaurácie a hostince. Miroslav Kluka, ktorý už tridsiaty rok čapuje pivo v najznámejšej topoľčianskej reštaurácii Zlatý baránok, považuje vlaňajšiu sezónu za katastrofálnu. Predaj mu padol takmer o jednu tretinu.

"Ľudia poprichádzali o prácu alebo menej zarábajú. Už to nie je ako kedysi, že za stôl sa posadila štvorica chlapov a každý z nich objednal tomu druhému po pive. Dnes čoraz viac klientov vysedáva pri jednom či dokonca malom pive," opisuje rozdiel medzi starými a novými pivovarníckymi časmi Miroslav Kluka.

Obraz slovenského pivára sa mení, tak ako sa mení životný štýl. Ľudia musia v práci podávať vyššie výkony, sú viac motorizovaní, a to všetko sa prejavuje na spotrebe piva. Dokumentuje to aj štatistika. Už takmer desaťročie napríklad klesá spotreba sudového piva a, naopak, začína sa predávať viac fľaškového. Ešte v roku 2001 sa vyčapovalo do pollitrových pohárov 45 percent všetkého piva, vlani to však bolo menej ako 39 percent.

Úplne novým fenoménom sa stal predaj piva v plastových fľašiach. "Rastie z roka na rok a vlani dosiahol podiel piva naplneného do PET fliaš jedenásť percent," uviedla hovorkyňa spoločnosti Heineken Slovensko Hanka Šimková. Súčasne rastie podiel desaťstupňového piva na úkor kedysi tradičnej dvanástky. Kým desiatky sa vlani v obchodoch predalo 80 percent, na dvanástku pripadol zvyšok.

Regionálne sa však situácia v spotrebe desiatky a dvanástky rôzni. V pivovare Steiger Vyhne boli ležiaky, teda dvanástkové pivá, pilierom predaja aj vlani. Podľa riaditeľa Steigra Jaroslava Vysloužila sa nedá tvrdiť, že ľudia si nedožičia drahé pivo. Steiger je najväčším dovozcom prémiového Budvaru na Slovensko a vlani jeho predaj na prekvapenie stúpol. Aj Vysloužil však priznal, že tak ako v Nemecku a Česku aj na Slovensku ide do popredia predaj fľaškového piva na úkor sudového. O množstve predaného piva tak čoraz viac rozhoduje jeho cena.

Zdroj: Peniaze Pravda.sk

Kto má najlepšie pivo? Na túto otázku včera hľadali odpoveď na najväčšom stredoeurópskom festivale piva v českom Tábore. V tvrdej konkurencii zabodovalo aj slovenské pivo.

V kategórii pivné špeciály obsadil tretie miesto 16- stupňový Urpiner, ktorý získal ocenenie Česká pivní pečeť. Toto slovenské pivo bolo pritom jediným úspešným zástupcom krajiny v celej súťaži. Pred ním skončili české pivovary – na prvom mieste Svijany a na druhom Veľké Březno.

„Získané ocenenie je najlepším potvrdením toho, že aj slovenský pivovar môže konkurovať povestným českým pivám, ako aj veľkým nadnárodným pivovarom,“ tešil sa z ocenenia Branislav Cvik, šéf predstavenstva banskobystrického pivovaru, ktorý pivo vyrába.

Na akcii v českom Tábore sa zúčastnilo 95 domácich a zahraničných výrobcov piva.

V kategóriách svetlé a tmavé výčapné pivo, svetlý a tmavý ležiak, nealko a polotmavé pivo zvíťazili českí výrobcovia. Z ocenených pív je pre Slovákov asi najznámejšie Krušovice desítka, ktorá získala druhé miesto v kategórii svetlé výčapné pivo. Túto kategóriu vyhralo pivo Zlatopramen z pivovaru Krásne Březno.

Zdroj: Pluska.sk

Zatím nejúspěšnějšími jihočeskými pivovary na 20. ročníku Slavností piva a minerálních vod v Táboře jsou strakonický, českokrumlovský a protivínský.

„Strakonickému polotmavému ležáku Klostermann patří druhá pozice v této kategorii, krumlovský Eggenberg vybojoval v kategorii piva se sníženým obsahem cukru první místo,“ vypočítává hlavní organizátor slavností Alois Srb.

Protivínský pivovar Platan zase obsadil třetí místo v kategorii nealkoholických piv se svým Platanem nealko. Všechna uvedená piva se účastnila soutěžního degustačního klání ve středu.

Degustátoři z českých i zahraničních pivovarů hodnotí u vzorků vůni, chuť, hořkost, plnost a říz.

Při včerejším degustování výrobků z malých pivovarů se Jihočechům tolik nedařilo. „U poroty bodovalo na prvních místech světlé pivo Huťské výčepní z minipivovaru Harrachov. Za nejlepší světlý ležák si do Chyše odváží tamější zámecký pivovar za pivo Prokop,“ listoval aktuálnímí výsledky včera vpodvečer Srb.

Další pivní pečeť za světlý speciál patří Permonu ze sokolovského pivovaru a Zámeckému černému v kategorii tmavých piv z minipivovaru Oslavany.

Dnes budou všechna nejlepší piva ze 17 kategorií soutěžit o titul poroty a absolutní vítězství.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Budou muset milovníci piva při návštěvě znojemského hradu v příštích deseti letech hasit žízeň pouze produkty nizozemského Heinekenu? Čtvrteční zhruba hodinové jednání vedení Znojma s představiteli pivovarnického koncernu na to zatím neodpovědělo.

Obě strany, vyzbrojeny svými právníky, se proto sejdou opět za týden. "Projednali jsme nějaké varianty, ale zatím není nic definitivního, co bych mohl předložit zastupitelstvu," popsal včerejší schůzku znojemský starosta Petr Nezveda.

Nejde o málo. Aby zajistilo lidem přístupovou cestu na hrad i ke světoznámé rotundě, potřebuje Znojmo koupit od koncernu areál bývalého pivovaru Hostan, který je součástí hradu. Dosavadní majitel areálu Heineken, který v zemi vlastní několik dalších pivovarů včetně brněnského Starobrna, si však klade omezující podmínky.

Pivovar prodáme, ale nesmí se v něm vařit pivo, požaduje Heineken

Jedna z nich je, aby se po dobu deseti let nevařilo v areálu pivo. A v případě, že v místě budou restaurace či pivnice, aby se v nich prodávaly jen jeho produkty.

"Když provozovatelem areálu bude město, tak se tam deset let pivo vyrábět nebude," připustil nedávno Nezveda. Dodal však, že město se k tomu nemůže zavázat, pokud areál prodá nebo pronajme třetí osobě, která bude chtít v místě podnikat.

A to se nelíbí Heinekenu. "Tento bod je jedním z těch, o kterých se stále jedná," potvrdila včera mluvčí společnosti Kateřina Eliášová.

V areálu bývalého pivovaru se vařilo pivo do loňského léta. Heineken ale přestal pivovar využívat a nabídl jej za 26 milionů korun městu. A to jej musí koupit.

Cesta k hradu i rotundě vede přes pozemky pivovaru

Problém je totiž v tom, že kdyby areál koupila soukromá firma, mělo by město jen velmi omezené možnosti, jak veřejnosti zaručit přístup k hradu či rotundě svaté Kateřiny. Hlavní přístupové cesty patří totiž právě majiteli pivovaru.

Od minulého týdne se navíc policie zabývá trestním oznámením, jehož obsah sice se současným plánovaným prodejem nesouvisí, avšak dotýká se prodeje minulého.

Znojmo před deseti lety převedlo svůj asi třetinový podíl na tehdejšího vlastníka pivovaru za údajně podezřele nízkou cenu. Zastupitelstvo tehdy souhlasilo s převodem podílu města na zbývající společníky Hostan za částku odpovídající základnímu vkladu, tedy 75 tisíc korun.

Zároveň sice schválilo zásady smlouvy o zbudování a provozování jižní přístupové cesty na hrad, k této cestě si však tehdejší radní nevymínili majetková práva. "Město se takto zbavilo své účasti v pivovaru a nyní prakticky nemáme nic," komentoval situaci současný radní Jiří Kacetl.

Konec pivovaru

Už v roce 2005 převedl Heineken ze Znojma do brněnského Starobrna výrobu lahvového Hostanu. Důvodem bylo podle Heinekenu rozšíření prodeje do celé země, což vyžaduje zvýšení trvanlivosti nápoje.

Od té doby byl patrný také útlum výroby sudového piva ve Znojmě. Dříve vyráběl tamní pivovar čtyři druhy piva, předloni jen jeden. Pivo se tam přestalo vařit loni.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola

Modernizace strakonického pivovaru je na samém počátku.

Výměna stáčecí linky na lahve. Tím začala v úterý první etapa modernizace Měšťanského pivovaru Strakonice. „Souběžně dochází i ke stavebním úpravám. Budou se dělat nové lité podlahy v místech, kde umístíme novou technologii,“ uvedl ředitel společnosti a předseda představenstva Jaroslav Tůma.

V rámci první etapy modernizace se počítá také s vybudováním nového topení ve stáčírně lahví. „Dále boudou vyřezané a vyčištěné veškeré rozvody elektřiny a staré vody,“ doplnil Jaroslav Tůma.

Měšťanský pivovar Strakonice zatím financuje veškeré náklady spojené s modernizací z vlastních zdrojů. „Nemáme na tuto akci žádné úvěry ani leasingy,“ pokračuje Tůma. Výměna stáčírny lahví by měla stát podle ředitele společnosti bez daně 15, 8 milionu korun, z toho 1,3 milionu korun budou vynaloženy na stavební práce. „Vlastní technologie stojí asi 14 a půl milionu korun. Topení je dělané mimo tuto zakázku a vyjde na necelých tři sta tisíc,“ řekl Tůma. „Náklady hradí pivovar ze svých prostředků,“ potvrdil místostarosta Pavel Pavel (ODS).

Někteří zastupitelé se k modernizaci staví spíše nedůvěřivě. „Při předložení návrhu modernizace jsem postrádal názor odborníka, podle jehož vyjádření bych si mohl udělat nějakou představu o tom, nakolik je modernizace potřebná a co přinese,“ řekl zastupitel Josef Štrébl (VPM).

Modernizace se dotkla samotné výroby lahvového piva. „Museli jsme se v lednu předzásobit, takže jsme vyráběli pivo dle našeho odhadu a statistik na celý únor,“ sdělil ředitel. V roce 2009 byl výstav 70,3 tisíce hektolitrů, v roce 2010 pivovar plánuje prodat až 72 tisíce hektolitrů.

Modernizace by měla zvýšit mikrobiologickou čistotu v provozu a vést také k prodloužení trvanlivosti piva až o jeden měsíc. Celá akce je rozložena do tří etap a potrvá do roku 2018.

Nová technologie nahradí práci dvou lidí

Měšťanský pivovar Strakonice se musel kvůli modernizaci předzásobit lahvovým pivem. Vyrábí nyní jen pivo sudové. „Předvyrobené pivo je nyní uloženo v pronajatých prostorách a podle potřeby se zaváží v kamionech sem do pivovaru na expedici,“ řekl ředitel společnosti Jaroslav Tůma.

Plánovaná modernizace se dotkne i pracovních sil pivovaru. „Modernizací se zajistí snazší obslužnost linky. Znamená to ale i to, že automat nahradí práci dvou lidí. S těmito zaměstnanci počítáme i nadále, budou pracovat na jiných úsecích tady v pivovaru, takže propouštět nebudeme,“ uvedl Jaroslav Tůma.

Od 1. března by podle ředitele měly začít první provozní testy. „První tři dny bychom měli být schopni na lince stáčet půllitrové lahve o výkonu 70 procent za 24 hodin výkonu linky, následně by měla stáčet půllitrové láhve na sto procent, podle potřeby,“ sdělil Tůma.

První etapa sice začala 2. února, ale některé práce jsou už hotovy z minulého roku. Například šroubový kompresor na vzduch za 1,2 milionu korun, zrealizovány jsou nové rozvody piva ve sklepě. Druhá etapa modernizace je naplánována na roky 2011 až 2014 a třetí etapa od roku 2015 do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka a foto: Kateřina Malečová Suková

Pivní slavnosti v Táboře zahrnují nejen veřejné či odborné ochutnávky piva, ale přinášejí i další rozměr – mohou přispět k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Na táborské slavnosti piva totiž každý rok míří delegace ze zahraničí.

Letos organizátoři přivítali mimo jiné pořadatele jednoho z největších evropských festivalů piva – Belgrade Beer Fest. Festival v srbském Bělehradu se letos bude konat po osmé. Loňský ročník navštívilo během pěti dnů 650 000 lidí. ,,Akce se koná pod širým nebem. Představují se na ní jak srbské pivovary, tak výrobci ze zahraničí. Samozřejmostí je hudební doprovodný program. Lidé neplatí žádné vstupné, přesto procházejí bezpečnostní kontrolou. Zakládáme si na tom, že je akce bezkonfliktní, příjemná a pohodová. Chceme sbližovat lidi z celé bývalé Jugoslávie i z ostatních zemí, a to se nám velmi dobře daří,“ říká hlavní organizátor Ivan-Vanja Maslov z agentury Beogradska Kulturna Mreža.

On i jeho kolegové jsou z táborských slavností nadšeni, byť jsou obě akce hodně odlišné. Obdivují hlavně obrovský sortiment, který návštěvníci mohou ochutnat, a také systém odborných degustací, kde mohou zvítězit i zdánlivě neznámá piva z menších pivovarů. Na bělehradských slavnostech se loni představila i česká piva. ,,U stánků s českým pivem byly dlouhé fronty, protože české pivo má v Srbsku velmi dobré jméno,“ připomíná marketinkový manažer agentury Miloš Aleksič.

Ambicí pořadatelů srbského festivalu je přilákat každý rok nové návštěvníky, a to i ze zahraničí. ,,Chceme představit naši zemi jako vstřícnou, moderní a bezpečnou a přispět k lepšímu image Srbska. Máme podporu bělehradské radnice a mnoha sponzorů. Snažíme se například přispívat i k ekologii a pomáhat veřejnému sektoru. V kampani „Sbírám, abych recykloval“ lidé přinášejí prázdné pivní plechovky. Peníze získané prodejem tohoto odpadu jsme věnovali na rozvoj bělehradských škol,“ doplňuje Ivan-Vanja Maslov.

Podle hlavního organizátora táborských slavností Aloise Srba jsou podobné kontakty velmi důležité: ,,Velmi si vážíme toho, že pořadatelé bělehradského festivalu naše pozvání do Tábora přijali. Je dobré si vyměňovat zkušenosti a rozšiřovat si obzory. Organizátoři festivalu tady navazují další kontakty, prohlédli si další města, což může přivést turisty ze Srbska do jižních Čech.“ Marketinkový manažer Miloš Aleksič potvrzuje, že uvažují o myšlence uspořádat na příští táborské pivní slavnosti zájezd pro podnikatele a novináře ze Srbska: ,,Zároveň bychom byli moc rádi, kdybychom na oplátku Čechy nalákali k nám. Letošní Belgrade Beer Fest se koná od 18. do 22. srpna. Všichni jste srdečně zváni!“

Zdroj: Tisková zpráva Slavností piva v Táboře

Británie chce zavést bezpečnější půllitry, které by měly snížit počet zranění způsobených sklem při hospodských rvačkách. Ministr vnitra Alan Johnson ve čtvrtek představil prototypy dvou sklenic, které by se neměly rozbít na nebezpečné ostré střepy. Zároveň však nemají popudit konzervativní pijáky, kteří z plastu pít odmítají.

Podle ministerstva vnitra citovaného agenturou AP je v Británii každý rok zraněno sklem z půllitrů při rvačkách na 87 000 lidí. Střepy jsou často při bitkách používány jako nejvhodnější zbraň, která je po ruce. Scéna bitky v britském baru s pivní sklenicí patří i k nejděsivějších scénám proslulého skotského filmu Trainspotting.

Britské zdravotnictví přijdou podle ministerstva tato zranění na 2,7 miliardy liber (80 miliard korun) za rok.

"Je to nejen jedna z odpovědí na hospodské násilí, ale i vhodná alternativa k plastovým sklenicím," uvedl Johnson. Celoplastovou náhradu sklenic na pintu piva (0,568 litru) totiž Britové nepřijali, a proto britská Design Council na objednávku ministerstva vnitra vyvinula dva prototypy nových sklenic. Jejich modely jako by využily metodu "chytrá horákyně".

V obou případech jde o skleněné půllitry využívající tenkou vrstvu umělé pryskyřice. Jeden typ sklenice je na vnitřní straně potažen tenkou vrstvou plastu, ve druhém je pryskyřice mezi dvěma skleněnými vrstvami. V obou případech by při rozbití měla držet střepy pohromadě.

Oba typy nyní projdou řadou testů a pak by měly být nasazeny na zkoušku v prvních barech a hospodách. Případné objednávky budou čistě dobrovolnou záležitostí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovarský dvůr Zvíkov se snaží znovu obnovit pivovárenskou tradici na hradě Zvíkov, kde se pivo vařilo po staletí. Jak funguje tamní pivovar dnes prozradila jednatelka Dagmar Voldřichová.

Jakou má váš pivovar tradici?

Jsme malý pivovar. Pivo jsme začali vařit před patnácti lety. Když jsme začínali, vařili jsme pouze spodně kvašená piva. Navazovali jsme na tradici, která byla na hradě Zvíkov.

Kolik piva vaříte?

Vaříme hlavně pro svojí restauraci. Chceme, aby to co uvaříme, vypili lidé u nás. Jezdí k nám právě za naším pivem. Ale ozývají se nám i hospody, které chtějí točit naše pivo.

Jaké pivní speciality nabízíte?

Pivovarnictví na Zvíkově nejvíce vzkvétalo za panování rodu Švamberků. Ti měli ve znaku labuť a podle nich jsme jedno z našich piv pojmenovali Zlatá labuť. Také vaříme takový bonbónek – Královskou zlatou labuť. To je druhé nejsilnější pivo v republice, které má 12 procent alkoholu. Pije se ledově vychlazené. Točíme jej ze speciální pípy obložené ledem. Když jsme slavili třinácté výročí založení pivovaru, uvařili jsme si Zvíkovského Raráška. To je svrchně kvašené pivo. Červený Rarášek má malinovou příchuť.

Letos už podruhé roznášejí vaše pivo dívky v kostýmech raráška...

Má to velký úspěch, lidé je tahají za čepičky. Když pak přijdou k výčepu, máme tu figurku raráška.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová | Foto: David Peltán

ři zahájení slavností tekly proudem klasické značky i nejrůznější pivní speciality, višňové pivo nevyjímaje

Pane vrchní, co jste to přinesl v půllitru za krásu! To pivo s parádní pěnou! To není pěna, to je šlehaná smetana, to je chladivý pudink, to je sám parádní gól…

Těmito slovy vypůjčenými od Bohumila Hrabala zahájila starostka Hana Randová jubilejní už dvacátý ročník táborských slavností piva a minerálních vod. „K pivu mám dobrý vztah. To je ostatně vidět i na mém břiše,“ zahájil rozverně hejtman Jiří Zimola, který si první den slavností rovněž nenechal ujít.

U stánků se ochutnávala kromě klasiky i nejrůznější nepasterizovaná piva, piva s ovocnými příchutěmi nebo třeba jubilejní pivo slavností, takzvaný Jublák.

Ti nejpovolanější

Nejenže k pivu v Táboře zasedli degustátoři, kteří musí letos posoudit na 380 vzorků piv. Co je však nejdůležitější, s posuzováním kvality zlatavého moku začali v úterý v hotelu Palcát ti nejpovolanější – totiž pivaři.

„Jsem tu podruhé. Zachutnalo mi jedno holandské pivo. Dávám přednost spíš polotmavým nebo tmavým pivům. Teď jsme s kamarádkou ochutnaly višňové pivo, ale to už víckrát pít nebudu. Bylo příšerné,“ hodnotila Zuzana Kleinová z Tábora.

Jako odbornice na slovo vzatá se ukázala i Zina Hadrmanová z České Třebové. „Jsme tu už asi na šestém ročníku. Mužský sbírají pivní suvenýry. Jelikož jezdíme na pivní festivaly často, tak tu pro mě moc novinek není. Většinu pivovarů už znám,“ vysvětlila.

Sama prý ráda ochutnává různá piva. „Nejsem ten typ, co pije jen jednu značku,“ směje se a pochvaluje si, že se táborské slavnosti konají jako jedny z mála v zimě.

Úplným nováčkem na pivních slavnostech byl v úterý Pavel Pazdýrek. „Akorát jsem vešel, dal jsem si první pivo a rozhlížím se po značkách, které tu jsou. Chci ochutnat hlavně piva, která neznám. Určitě mezi ně budou patřit nějaká nepasterizovaná, spíš ležáky než desítky. Objemy mám napité z mládí. Teď už si vybírám,“ smál se.

Co vás dnes čeká

I dnes čeká v hotelu Palcát na návštěvník od 16 hodin sál plný stánků s pivy.

Chybět nebudou ani soutěže a hudební vystoupení. Večerem opět provede dýdžej a moderátor Vladimír Kosťa Kostínek. Na pódiu přivítá kromě dechové hudby Melody Band také táborskou bigbeatovou skupinu Big Papa, hrající hudbu šedesátých a sedmdesátých let.

Mimo hlavní sál zahraje harmonikář Josef Matura alias Pepíno a harmonikářka Pavla Koudelková.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová | Foto: David Peltán

V rámci dnešního klubového čtvrtku zavítá do plzeňského Klubu malých pivovarů ing. L. Kovács, majitel minipivovaru Kaltenecker v Rožňavě nedaleko Košic, který je zároveň místopředsedou Svazu malých nezávislých pivovarů na Slovensku. Při této příležitosti se zde bude točit řada zajímavých druhů piv z produkce Kalteneckera. Klubový večer začíná v 17.30 hodin a vstup na něj je zdarma.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Před dvaceti lety tehdejší šéf táborského hotelu Jordán Alois Srb vymyslel pivní slavnosti. Čtyřdenní jubilejní akce letos přilákala 95 pivovarů, jejich piva bojují o tituly Zlatá pivní pečeť.

* Nedá se při degustování nějak švindlovat?

To zcela vylučuji. Máme tady hned dva kontrolní orgány. Zástupce Bureau Veritas a České zemědělské potravinářské inspekce. Ti hned na začátku vylosují pořadí anonymních degustovaných vzorků a pak kontrolují, jestli se dodržuje.

* Dáváte vy sám přednost nějakým pivům?

Já rozeznávám jenom dobré a špatné pivo. Chutnají mi česká a slovenská. Polská, bavorská a belgická jsou piva náročná. Mohu je vypít, ale asi bych si na ně dlouhodobě musel zvykat.

* A jak hodnotíte Jublák? Pivo, které jste si nechali uvařit speciálně pro letošní 20. ročník.

Jedná se o třikrát dochmelené pivo. Ta chuť je velice výrazná, není filtrované. Je to speciální nápoj, který nikde jinde nedostanete. Nechali jsme si ho uvařit 10 hektolitrů v jednom malém jihočeském pivovaru. Ve kterém? Nezlobte se, to neprozradím.

* Podaří se vám alespoň v zákulisí nějaké vzorky ochutnat?

První tři dny piju jenom minerálky. Když ze mne v pátek večer napětí celé akce spadne, jedno si dám.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Zamíchat pivem ve skleničce, přivonět a poválet na jazyku. Má ten správný říz, chuť, pěnu a barvu? Na tuhle otázku si během táborských pivních slavností musela Dagmar Vlková odpovědět snad stokrát.

„Jako sládková Měšťanského pivovaru Strakonice jsem na táborských pivních slavnostech jedním z desítek degustátorů a musím pozorně vnímat třeba i to, jak vypadá pěna,“ líčí devětatřicetiletá žena, které učarovala chuť piva už před léty.

Když se před osmi lety přestěhovala za manželem ze severních do jižních Čech, našla si práci znovu v pivovaru.

„Začínala jsem v laboratoři v pivovaru v Lounech, pak jsem se vdala a přestěhovala do Mladějovic. Nejbližší pivovar byl v osmnáct kilometrů vzdálených Strakonicích. Z postu podsládka mne na ten sládkovský před dvěma roky vytáhl tehdejší sládek Jindřich Vondřička,“ popisuje svou kariéru.

Ve svém domovském pivovaru musí začít pivo ochutnávat už kolem páté hodiny ranní. „Degustujete mladinu, která odchází z varny do spilky, to ale ještě není hotové pivo. Potom se zkouší pivo, které jde ze sklepů na filtraci, a potom finální výrobek. Takový litr během dne vypiju,“ připouští s úsměvem.

Pivo Vlková považuje za nápoj pro muže i ženy. „Obsahuje přece širokou škálu vitamínů B, minerály a další prospěšné látky, které příznivě působí na žaludek, játra i slinivku. Samozřejmě, konzumace se nesmí přehánět,“ připomíná hned.

Své tvrzení dokládá i nedávným výzkumem, kdy část jihočeských vysokoškoláků ve zkouškovém období pila denně dvě třetinky piva a jejich kolegyně jednu. „Testy v nemocnici se pak zjistilo, že to snižovalo hladinu stresových faktorů.“

Vlková do Tábora jezdí degustovat pivo už osm let a láká ji sem především možnost ochutnat i piva z jiných pivovarů. „My pivovarští jsme dobrá parta a rozhodně od sebe nelákáme receptury. Ale každý sládek je rád, když to jeho v degustační soutěži zaboduje,“ připomíná. Naposledy si odtud do své strakonické kanceláře odvážela třetí místo za tmavý ležák. Sama se prý občas zajde do mladějovické hospody přesvědčit, jak šenkýř o pivo pečuje. „Musím mu přiznat, že má čisté trubky i výčepní zařízení,“ dodává.

Sládková je zastánkyní klasické výroby piva. „Otevřené kvašení ve spilce, dokvašování v ležáckém tanku, slad a žatecký chmel. Mám ráda piva plné chutě s řízem a jemnou zakulacenou hořkostí, která doznívá po napití na zadním patře,“ zdůrazňuje.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Na XX. Reprezentačních slavnostech piva a minerálních vod v Táboře dnes pokračovaly odborné degustace. Kromě piva se hodnotily i minerální vody. Výsledky najdete v příloze.

Zítra budou degustátoři posuzovat piva z minipivovarů, světlá speciální piva a kvasnicová piva. V pátek dopoledne proběhne závěrečná degustace piv, která zvítězila v jednotlivých kategoriích. Vybrané pivo získá zvláštní cenu velké poroty. Této degustace se mohou zúčastnit i novináři. Začátek je (v pátek 5/2) v 10 hodin v kongresovém sále táborské Jihočeské univerzity. Jste srdečně zváni!

Ve 12 hodin se pak na stejném místě koná závěrečná tisková konference. Oficiální vyhlášení výsledků a předání titulů Zlatá pivní pečeť 2010 a Zlatý český pramen 2010 proběhne v pátek v 18 hodin v Hotelu Palcát.

SVĚTLÉ VÝČEPNÍ

1) Zlatopramen výčepní - Pivovar Krásné Březno

2) Krušovice desítka - Královský pivovar Krušovice

3) Pernštejn světlé výčepní - Pivovar Pernštejn Pardubice, a.s.

TMAVÉ VÝČEPNÍ

1) Březňák tmavé výčepní pivo - Pivovar Velké Březno

2) Starobrno černé - Heineken Česká republika - Pivovar Starobrno

3) Hradební tm. výčepní 10% - Měšť. pivovar v Poličce, a.s.

3) Dark Litovel tm. výč. - Pivovar Litovel, a.s.

SVĚTLÝ LEŽÁK

1) Primátor ležák 11% - Pivovar Náchod, a.s.

2) Medium jedenáctiprocentní pivo - Heineken Česká republika - Pivovar Starobrno

3) Hostan hradní - Heineken Česká republika - Pivovar Starobrno

TMAVÝ LEŽÁK

1) Černá Hora Granát tm. lež. - Pivovar Černá Hora, a.s., Černá Hora

2) Primátor Premium Dark - Pivovar Náchod, a.s.

3) Postřižinské pivo tmavý 11% ležák - Pivovar Nymburk, s.r.o.

NEALKO PIVA

1) Primátor Nealko - Pivovar Náchod, a.s.

2) Svijanský Vozka - Pivovar Svijany a.s.

3) Platan - nealko - Pivovar Platan,a.s., Protivín

PIVO SE SNÍŽENÝM OBSAHEM CUKRU

1) Eggenberg světlé pivo se sníž. obs. cukru - Pivovar Eggenberg, a.s.- Český Krumlov

2) Rohozec Skalák Czech - Pivovar Rohozec, a.s. - Malý Rohozec

3) Fitness - Pivovar Svijany a.s.

POLOTMAVÉ

1) Primátor Polotmavý 13% - Pivovar Náchod, a.s.

2) Polotmavý ležák KLOSTERMANN - Měšť. pivovar Strakonice, a.s.

3) Sedm kulí - Pivovar Ferdinand a.s., Benešov

Zdroj: Tisková zpráva Slavností piva v Táboře

Nasát atmosféru a ochutnat piva, o kterých v obchodech a hospodách nezavadíte. To je důvod, proč do táborského hotelu Palcát přijíždějí lidé z celé republiky.

Na letošním jubilejním XX. ročníku, který trvá do pátku, čekají na pivní znalce opravdové lahůdky.

Ve čtyřiceti stáncích si je možné objednat přes sto druhů speciálních piv z tuzemska i zahraničí. Většinou mají 13 stupňů a více. Premiéru na letošních slavnostech mají silná piva z Belgie.

Podle reakcí pivařů je co ochutnávat. Na své si přišly i ženy, které zajímala piva s příchutěmi jahod, višní a dalšího ovoce. Těsno bylo i u stánku s nejslavnějším rakouským svrchně kvašeným pivem, které je považováno za nejlepší svého druhu na světě. „Nemusím jezdit do Alp, stačí do Tábora. Když si dám v horách tři tato hustá piva, mám energii na celý den. A tady stojí třetinu,“ pochvaloval si Jan Kovář z Prahy.

„Letošní dvacátý ročník má rekordní účast nejen pivovarů, které soutěží o ocenění Zlatá pivní pečeť, ale i v počtu druhů piv, které mohou návštěvníci ochutnat.

Speciálně pro tuto příležitost jsme uvařili pivo Jublák. Je to skutečně řádně uleželý prémiový světlý ležák v 300 lahvích. Jednou z nich bude sběratelská rarita,“ řekl Blesku hlavní organizátor slavností Alois Srb.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blesk.cz | Autorka: Vlaďka Hradská

Ze stáčecí linky pivovaru Klášter začaly v těchto dnech sjíždět pivní láhve se zcela novými etiketami. Je na nich tajemný mnich, který se tak po několikaleté pauze vrací „na své místo“.

O záhadném mnichovi se žádné zprávy nedochovaly. Víme ale, že na etiketách piva klášterského pivovaru se poprvé objevil již v první polovině minulého století. V době socialismu z etiket zmizel, aby jej současný vlastník pivovaru, společnost K Brewery Group, opět vrátila tam, kam tradičně patřil. Na etiketě je vyobrazena také gotická brána bývalého cisterciánského kláštera, která v areálu pivovaru stojí dodnes.

Stáčecí linka navíc je schopna na lahve aplikovat i staniolový přebal uzávěru. Ten se na českém trhu používá převážně pro prémiová piva a u piva Klášter je novinkou. Nově jsou zavedeny názvy jednotlivých druhů piv: „Světlé“ pro světlé výčepní pivo (10 %), "Ležák“ pro světlý ležák (11 %) a „Premium“ pro světlý ležák (12 %).

Změny na etiketách piva Klášter nejsou samoúčelné. Jak říká marketingový manažer pivovaru Petr Božoň, nové etikety symbolizují nový přístup k výrobě tohoto piva. Celý management, který v Klášteře začínal svou práci teprve před několika měsíci, má jasnou vizi – povýšit kvalitu piva na co nejvyšší úroveň a zajistit dlouhodobě její stabilitu.

Podle vrchního sládka Lukanča Trifončovského to předpokládalo návrat k tradičním výrobním postupům a zvýšení pracovní kázně, aby celý proces vaření a zrání pivního moku byl pod permanentní kontrolou. Že se to daří, ukazují výsledky prodeje z posledního období. Poptávka po pivu Klášter vzrůstá nejen v tradičních lokalitách, ale i za hranicemi středočeského regionu. Podařilo se uzavřít i zajímavé kontrakty s odběrateli ve Finsku, Chorvatsku a své zákazníky má toto pivo i v Rusku.

Pivovar Klášter koupila v roce 2008 ryze česká pivovarnická skupina K Brewery Group. Klášterský pivovar po změně majitelů změnil také své jméno z Ecoholding, a.s. na Pivovar Klášter, a.s.

Klášterský pivovar v letošním roce oslaví 440 let své existence, která se datuje již od roku 1570. Při této příležitosti se připravuje účast na kulturních, sportovních a společenských akcích v regionu. V pivovaru samotném se pak připravuje v jarních měsících Den otevřených dveří a v červnu tradiční Pivobraní.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Pivní trh v České republice zaznamenal v minulém roce propad v celkovém prodeji piva o téměř 8 %.

Na pozadí tohoto předběžného údaje o celkovém prodeji piva u nás vyniká aktuální údaj prodeje piva Rychtář z hlineckého pivovaru. Výsledek za rok 2009 je obdivuhodný – oproti roku 2008 pivovar svůj prodej naopak o 6 % zvýšil a prodal tak na českém trhu přibližně 80.000 hl piva. Po pomalejším rozjezdu v prvních měsících loňského roku došlo k obratu tak, že v posledním čtvrtletí 2009 se prodalo tohoto piva o více než 14 % více v porovnání s obdobím roku předchozího.

„Dařilo se nám především v sudovém pivu, a to jak v domácím regionu Pardubického kraje a Vysočiny, tak i v sousedních regionech. Největší zájem byl o náš světlý ležák Premium, který tvoří téměř polovinu naší výroby“, uvedla Lenka Vedrová, obchodní ředitelka pivovaru.

Pivovar Rychtář prošel za poslední léta ozdravným procesem, kdy se zmodernizovaly prakticky všechny jeho provozy, případně prošly, jako například varna, důkladnou rekonstrukcí. Zcela nová kapitola hlineckého pivovaru se začíná psát v září roku 2008. Tehdy se stává novým vlastníkem pivovaru společnost K Brewery. V jejím portfoliu je dnes již dalších šest pivovarů, které co do kvality piva důstojně konkurují daleko známějším značkám. Také v Hlinsku vsadili na tradici a poctivý přístup k vaření zlatého moku. V průběhu posledních let byla uvedena do provozu nová spilka, která výraznou měrou zlepšila technologický úsek hlavního kvašení při zachování klasického výrobního postupu.

Snahou pivovaru je poskytovat spotřebiteli výrobky vysoké kvality s příznivou cenou, vyráběné klasickou českou technologií, které umožňují dodávat pivo skvělé chuti se zachováním všech jeho přirozených vlastností.

Pivovar Rychtář v Hlinsku v Čechách vaří pivo již od roku 1913. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. V roce 1996 jej získala společnost IMEX Premium. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes nově založenou vlastní síť Distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku a Plzeňsku.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Obavy, jestli budou lidé dál kupovat jejich nápoj, mají po zavedení vyšší spotřební daně pivovary Libereckého kraje.

Spotřební daň u piva se od ledna zvýšila o 50 haléřů na půllitr a především malé pivovary říkají: „Vyšší daň pro nás může být likvidační.“

Za nespravedlivé považuje zvýšení daně Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany. „Nemyslím si, že je to správná cesta státu, jak snížit rozpočtový deficit. Pivo to velmi znevýhodňuje třeba oproti vínu,“ řekl Deníku.

Svijany patří mezi větší pivovary, přesto i zde vliv vyšší daně pocítí. „Ublíží nám to už jenom proto, že se ke koncovému zákazníkovi dostane dražší pivo. Očekávám, že se kvůli tomu propadne celý pivní trh a možná se bude muset i propouštět,“ svěřil se se svými obavami Havlík.

Malé pivovary

Malé pivovary na tom však opravdu mohou být ještě o poznání hůř. Jejich vyjednávací pozice s velkými obchodními řetězci je totiž často horší, než mají větší výrobci oblíbeného moku. Malý Vratislavický pivovar se nejhoršího neobává. Od větších potíží ho totiž uchrání fakt, že velká část jeho produkce míří do zahraničí.

„Přesto nás to určitě negativně ovlivní, protože koncový zákazník bude mít zase o něco hlouběji do kapsy. Trápí nás to, připadáme si jako výběrčí daní pro stát. Na druhou stranu nemáme nejvyšší daň za pivo v Evropě. Jsou země, kde jsou na tom mnohem hůř,“ vysvětlil Petr Hostaš z pivovaru, který produkuje pivo značky Konrád.

Zvýšení spotřební sazby daně o 33 procent, tedy o 50 haléřů na půllitr, prosadila ODS s pomocí čtyř sociálních demokratů a dvou senátorů za TOP 09 v rámci vládního protikrizového balíčku. Senátoři však navrhují, aby se spotřební daň u piva snížila na loňskou úroveň. Otevřený dopis poslancům dokonce zaslala pivovarnická společnost K Brewery Group, pod níž patří šest malých nezávislých pivovarů v České republice.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Nový pivní speciál - Valentýnské pivo - bude vařit pivovar U medvídků v centru Prahy; pivo bude celé růžové, včetně pěny, a ochutnat je bude možné na svátek zamilovaných 14. února. Ve středu o tom informoval viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Pivo má růžovou barvu, medovou vůni a dochuť. Je jemně nasládlé, aby chutnalo jak ženám, tak i mužům.

Valentýnské pivo bude od 10. února vyrábět z vody, ječného sladu, chmele, kvasnic, medu a speciální směsi bylinek pivovar U medvídků v centru Prahy Na Perštýně. Na růžový mok se počítá s limitovanou sérií 500 litrů. K dostání bude čepované i lahvové.

"Česká republika se již třetím rokem potýká s poklesem počtů západních turistů a právě takového gastronomické zajímavosti či lokální gastronomické speciality by mohli postupně přispět ke zvýšení návštěvnosti," domnívá se Okamura.

Zdroj: Mediafax.cz | Autorka: Dana Rybáková

Mají před sebou hodně práce, na kterou se však většinou těší. Porotci letos musí posoudit až 380 vzorků piv.

Sládkové, majitelé pivovarů, odborníci přes pivo na slovo vzatí. Ti všichni včera v devět dopoledne po roce usedli za degustátorské stoly Jihočeské univerzity a hodnotili první vzorky dvacátých Slavností piva. Jako první byla na řadě světlá výčepní piva, desítky.

Všichni účastníci si hned zkraje pochvalovali zejména organizaci i způsob hodnocení. „Tipy žádné nemám, je tu hodně degustátorů i piv. Je tedy těžké říci vítěze. Díky tomu je podle mě soutěž relativně spravedlivá, vše se navíc koná anonymně,“ říká Rudolf Kajan ze slovenského pivovaru Hurbanovo. Nejvíce mu, jak jinak, chutná pivo z vlastní produkce – Zlatý bažant.

Odborníci opět hodnotí základní vlastnosti moku – chuť, říz, plnost a doplňují je ty doplňkové, jako je barva, pěna, a nakonec i celkový dojem. Panuje názor, že pivo je zdravé.

„Není to tak dávno, co byla prováděna studie testující studenty vysokých škol ve zkouškovém období. Prokázala, že i malé množství piva, které jim bylo podávano, snižuje stres. Navíc obsahuje velké spektrum vitamínu B i minerálů. Vše v přírodní formě,“ podotkla sládková Měšťanského pivovaru Strakonice Dagmar Vlková. Pivem doslova žije. Přivedla ji k němu maminka, následně vystudovala pivovarskou školu a vypracovala se až na sládkovou. Strakonické pivo je nejen v soutěžích, ale budou ho moct ochutnat i lidé na sále.

„Máme světlé výčepní, ležáky, polotmavé i tmavé, kvasnicové. Žádaný je nesladký polotmavý ležák Klostermann, který vznikl pouze k výročí narození i úmrtí spisovatele. Stal se však za krátko velice populárním mezi muži ale i ženami a dnes ho vyrábíme 200 hektolitrů za 14 dní,“ pochlubila se Vlková. Degustace na Slavnostech piva se jí libí i proto, že si rozšíří obzor a udělá obrázek o konkurenci.

Degustátoři zasedají nad pivy od úterý do zítra vždy od 9 hodin v kongresovém sále táborské Jihočeské univerzity, vše se koná za dozoru oficiálních garantů.

Porotci letos posuzují 380 vzorků piva v 17 kategoriích. Největší konkurence je mezi světlými prémiovými ležáky, kde je do soutěže přihlášeno 45 vzorků piva. Vítěz každé kategorie získá Zlatou pivní pečeť.

Co vás dnes čeká

V Hotelu Palcát dnes od 16 hodin na návštěvníky čeká opět plný sál stánků s pivy.

Kromě ochutnávek zlatavých dobrot však nebudou chybět soutěže i hudební vystoupení. Večerem dnes bude provázet dýdžej a moderátor Vladimír Kosťa Kostínek. Na pódiu přivítá nejen dechovou hudbu Melody Band, ale také legendární českou zpěvačku Věru Martinovou.

Mimo hlavní sál pak můžete zaslechnout Josefa Maturu alias harmonikáře Pepína i harmonikářku Pavlu Koudelkovou.

K pivu mě přivedla máma

Už osm let se Dagmar Vlková věnuje Měšťanskému pivovaru ve Strakonicích. Přes nejrůznější pivovarské profese se dostala až na post sládka. Je jím dva roky.

První otázka je nasnadě, jak jste se k pivovarnictví dostala?

Mamka pracovala v pivovaru. Moc se mi tam líbilo. A ta vůně mláta… Pak jsem pivovarnictví studovala. Práci miluji, byla to dobrá volba. Navíc, v branži pracuje spousta správných lidí.

Co je základem dobrého piva?

Kromě surovin je to kolektiv. Produkujeme například pivo nepasterizované, které vyžaduje naprostou čistotu při výrobě. Nedílnou součástí je pak právě láska, srdce všech pracujících, k pivu a jeho vaření.

Většinou je na postu sládka vidět muž…

Ano, dříve tomu tak bylo. Nyní tipuji, že je to půl na půl. Není to o pohlaví, ale o chuti a praxi. K funkci sládka vede dlouhá cesta přes všechny pivovarnické profese.

Pijete pivo?

Piji a myslím, že je to na mě dost vidět. Každý den vstávám brzy ráno a už v šest ochutnávám první piva.

A táborské slavnosti piva?

Jsou velice profesionální a je to také skvělá příležitost se s ostatními lidmi sejít. Dík patří panu Srbovi. Je super, že setkání udržuje.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor a foto: David Peltán

Prodej technologie zrušeného kutnohorského pivovaru vlastněné společností Heineken městu s největší pravděpodobností padne.

Vyplývá to z informací, kterými disponuje starosta Kutné Hory Ivo Šalátek. „Postranními cestičkami jsem se dozvěděl, že Heinekenem navrhovaná cena bude poměrně značná. Za čtyři miliony korun, které za technologii Tebis tehdy utržil, to určitě prodat nehodlají,“ upřesnil Šalátek.

Mluvčí společnosti Heineken nabídku komentovat zatím nechtěla s tím, že s ní bude nejdříve oficiálně seznámen právě starosta. Ve Vlašském dvoře by ji měli mít na stole v řádu několika dní. „Pakliže ta částka výrazným způsobem překročí sumu, kterou avizovalo zastupitelstvo, tak to pro nás bude s největší pravděpodobností nepřijatelné,“ předeslal starosta s tím, že by zřejmě město začalo tlačit na odstranění technologie ze své nemovitosti a brzké vypovězení nájemní smlouvy, aby se v ideálním případě mohl do díla pustit nový investor.

Budoucnost vaření piva v Kutné Hoře by však ani bez Heinekenu a jeho technologie nemusela být ohrožena. Podle prvních ohlasů mají totiž pivovarníci o pronájem areálu v Lorci relativně značný zájem.

„Prakticky hned, jak Heineken oznámil, že ukončuje výrobu piva v Kutné Hoře, se ozvalo několik zájemců. Minimálně u dvou skupin se mi zdá, že jejich zájem je velmi vážný. Jsou ochotny si pronajmout areál pivovaru i bez zmiňované technologie,“ poznamenal Šalátek.

Podle jeho slov se jedná o střední až menší pivovarnické firmy bez nadnárodní účasti, které hodlají lorecký areál využívat výhradně k vaření piva. To, co je podle starosty na investici v Kutné Hoře láká nejvíce, je tradice pivovaru sahající až do 16. století a marketingově cenná známka Kutné Hory.

„Až bude nemovitost k dispozici a volná, tak rada města vypíše výběrové řízení. Předpokládám, že by to mohlo být někdy z kraje dubna,“ naznačil první předběžné termíny kutnohorský starosta.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jan Šmok

Jubilejní dvacáté Slavnosti piva začaly v jihočeském Táboře. Existují už první vítězové v kategorii výčepních piv, kteří získali titul Zlatá pivní pečeť.

Nositelem první Zlaté pivní pečeti se po degustaci odborníků stal Zlatopramen výčepní z Pivovaru Ústí nad Labem. Na druhém místě skončilo pivo Krkovice světlé a na třetím Pernštejn světlé výčepní pivo. Odborníci v následujících dnech ohodnotí bezmála čtyři sta vzorků v 17 kategoriích. Celkem se do soutěže přihlásilo přes 90 českých i zahraničních pivovarů.

“Maraton ochutnávek začal kategorií světlé výčepní pivo, mezi lidmi známější jako světlá desítka. Do této soutěže pivovary přihlásily 42 vzorků. U každého hodnotí odborníci vůni, chuť, hořkost, plnost a říz,“ uvedl Alois Srb.

V úterý v 17 hodin bude oficiálně zahájena veřejná část slavností v Hotelu Palcát. Účast přislíbili první náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Koliba, hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, představitelé Tábora a další hosté.

Degustace pokračují i ve středu, čtvrtek a v pátek, tento den pak Slavnosti zakončí finálový večer. Na něm budou vyhlášeny kompletní výsledky, a to jak v pivech, tak v minerálních vodách, které letos přivezlo do Tábora pět výrobců. Minerálky soutěží o titul Zlatý český pramen.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Společnost Ernst & Young nově zpracovává přehled o prodeji piva všech tuzemských pivovarů. Za tuto zakázku má od Českého svazu pivovarů a sladoven dostávat ročně 200 tisíc korun. Pro Euro.cz to uvedl zdroj z branže. Ernst & Young nyní místo profesního svazu soustřeďuje průběžná data o výstavu jednotlivých pivovarů. Statistiku bude zpracovávat za každé čtvrtletí.

Dlouhé roky předávaly pivovary informace o výrobě profesnímu svazu, který je vyhodnocoval ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Podrobný přehled pak rozesílal všem členům a zveřejňoval pouze celková čísla za obor. Od poloviny loňského roku však nejsilnější hráči na trhu přestali svazu poskytovat měsíční údaje o výrobě. Vysvětlovali to tím, že vzájemné odhalování výrobních výsledků narušuje hospodářskou soutěž.

Svaz proto vypsal tendr na nezávislou společnost, která má soustřeďovat údaje od jednotlivých pivovarů a svazu předávat jen souhrnná čísla. Do soutěže se dle informací Euro.cz přihlásily také společnosti Incoma, Deloitte a AC Nielsen. Rozhodující byla nabízená cena.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

Cesty k některým vesnicím v okolí pivovaru Herold jsou zaváté sněhem, a tak je třeba použít těžší techniku pro zásobování. Nemůžeme přeci nechat naše zákazníky bez piva. Pivovar vaří i při mrazech přes mínus dvacet stupňů Celsia, pivo zraje v ležáckém sklepě až dva měsíce a musíme mít navařeno na jaro.

Kamión do Švédska s vyhřívaným úložným prostorem naplněný světlým dvanáctistupňovým ležákem Herold nakonec odjel a nezůstal zahrabán ve sněhu, i když to bylo velmi napínavé...

Občas musí některý zaměstnanec přespat v pivovaru, to když zjistí že cesta domů je zavátá sněhem. Letošní zima nás všechny v pivovaru zkouší, co vydržíme. Na pracovníky údržby často čeká nějaké mrazivé překvapení, občas něco zamrzne, praskne nebo v extrémním mraze nefunguje. Ještě že mají "zlaté české ruce".

Zdroj> Pivovar Herold.cz

Podle průzkumu provedeného společností K Brewery Group na nezávislém vzorku restaurací hrozí v nejbližší době v odvětví pohostinství masivní propouštění. Téměř polovina provozoven je ve ztrátě, jen za měsíc leden v průměru zaznamenaly meziroční pokles tržeb cca o čtvrtinu. Více než polovina provozoven zvažuje propouštění zaměstnanců anebo ukončení činnosti.

Pohostinství a cestovní ruch patří mezi odvětví, na nichž se hospodářská krize projevila velmi tvrdě už v minulém období. Teď se podnikatelé v oboru cítí navíc ohroženi ještě zvýšením daňové zátěže. Podniky a živnostníky v odvětví pohostinství totiž významně zasáhlo lednové zvýšení spotřební daně z piva o třetinu a sazby DPH na 20 %.

„Pokud polovina našich odběratelů nebude schopna plnit své závazky nebo rovnou zkrachuje, bude to mít likvidační účinek také na malé nezávislé pivovary,“ uvedl generální ředitel společnosti K Brewery Group Zdeněk Radil.

Průzkumy se v pesimismu shodují

Podle předchozích průzkumů Asociace hotelů a restaurací České republiky téměř 75% provozovatelů restaurací očekává v roce 2010 propad v tržbách oproti již slabšímu roku 2009 a celkově negativní hospodářský výsledek.

Tyto údaje korespondují s takzvaným čistým indexem trhu práce, který z odpovědí 750 firem z různých odvětví a regionů v Česku sestavuje společnost Manpower.

Podle jejího průzkumu bude v příštím čtvrtletí pokračovat oslabení náborových aktivit prakticky ve všech oborech. Výjimkou by měly být finance, pojištění, nemovitosti a ostatní služby podnikům. Naopak až alarmující vyhlídky jsou v oborech ubytování a stravování.

Index se stanovuje podle poměru zaměstnavatelů, kteří předpokládají snížení náboru k těm, co připravují jeho zvýšení. Celkový čistý index pro první kvartál 2010 v Česku má hodnotu -6, v oblasti ubytování a stravování je to ale dokonce -37.

Zdroj: Novinky.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2009 navzdory kríze o niečo vyššie tržby ako rok predtým. Kým v roku 2008 dosiahli celkové tržby výšku 14,07 mil. eura, za rok 2009 to bolo 14,14 mil. eura, čo bolo o 2,5% viac ako predpokladal podnikateľský zámer. Pivovar zaznamenal za vlaňajší rok zisk po zdanení vo výške cca 900-tisíc eur, v porovnaní s 1,546 mil. eur za rok 2008. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Napriek tomu, že výsledky sú zatiaľ iba predbežné a musí ich potvrdiť audit, považujeme ich vzhľadom na prebiehajúcu krízu za veľmi dobré. Slovenský trh s pivom bol v roku 2009 poznačený všeobecným poklesom spotreby. Preto skutočnosť, že pivovar STEIGER o niečo zvýšil tržby a zostal ziskový, je viac než potešiteľná. Kríza sa podpísala na o niečo nižšom hospodárskom výsledku, ale aj na potrebe väčšej podpory predaja. Preto STEIGER vynaložil vlani na propagáciu o 10 percent viac prostriedkov ako v roku 2008, čo predstavovalo viac ako 10 percent tržieb z predaja“, vysvetlil J.Vysloužil.

Dodal, že porovnávacia základňa z roku 2008 bola pritom najvyššia za posledné roky. Veď ešte v roku 2007 mal pivovar zisk iba necelých 160-tisíc eur a to po predchádzajúcich piatich stratových rokoch. ,,Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí aktívnej obchodnej filozofii manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar vtedy zvýšil dôraz na kvalitu produkcie. V súčasnosti vyrába a distribuuje aj značky iných pivovarov. Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr, Budvar a Litovel. Dôležitý je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

Pivovar si už dva roky s prehľadom udržiava tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Za dobré ekonomické výsledky vďačí dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a vlani zamestnával priemerne 190 pracovníkov.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

O spotřební dani z piva by dnes znovu měli rozhodovat poslanci. Dolní komora parlamentu posoudí návrh senátu na její snížení na úroveň před prvním lednem 2010.

Pivovarům se současná daň nelíbí. Znamenala zdražení piva až o korunu. Pro menší provozy prý to může být likvidační. Podle ředitele svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého přispívá ke špatné situaci i hospodářská krize.

"V průběhu roku 2009 klesala spotřeba piva jednak proto, že se poněkud snížila tuzemská spotřeba, ale hlavně ubyli turisti. Do této nepříznivé situace ještě přichází dramatické zvýšení spotřební daně o 33 procent, což je skutečně veliká rána," řekl Veselý.

Poslanci změnu nechtějí

Sněmovna ale změně moc nakloněná není. "Já tomu návrhu senátu rozumím spíš jako snaze upozornit na to, že zdanění jednotlivých komodit není jednotné. V dané situaci státního rozpočtu poslanecký klub ODS návrh na snížení daně nepodpoří," potvrdil šéf poslanců ODS Petr Tluchoř.

Návrat spotřební daně na původní úroveň se nelíbí ani komunistům. "Hlavně tam není jen to pivo, takže podpořit senátní návrh by znamenalo schválit i jiné věci, které se nám líbí možná ještě méně," prohlásil poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Vhodná doba pro snížení spotřební daně na pivo není ani podle místopředsedy ČSSD Milana Urbana.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Veronika Malá a Igor Maňour

Topvar má ako každé pivo svoju špecifickú receptúru. To, že sa chuť piva Topvar v budúcnosti nezmení, jednoznačne potvrdzuje Ján Píry, obchodný sládok Pivovarov Topvar, ktorý sa pivovarníctvu venuje už 25 rokov: „Kvalitatívne testy, analytický rozbor i degustačné skúšky musia potvrdzovať zhodnosť piva Topvar vyrábaného v závode v Topoľčanoch a kdekoľvek inde. Inak by sa nemohlo dostať na trh a predávať pod značkou Topvar.“

Medzi ľuďmi pretrváva názor, že voda je najdôležitejšou surovinou pri výrobe piva. Voda skutočne patrí medzi základné suroviny, avšak jej význam sa zvýrazňuje neprimerane.

„Samozrejme, že voda musí spĺňať určité kritéria, ale tie už dnes nie je problém dosiahnuť zariadeniami na úpravu vody, ktoré zabezpečia aj jej celoročne vyrovnanú kvalitu. Aj pivovar Topvar varil pivo z viacerých zdrojov vody. Len rovnaká kvalita varnej vody, rovnaká dávka určených odrôd chmeľu, rovnaký kmeň kvasiniek a prísne dodržiavanie celej výrobnej receptúry zákonite vedú k charakteristickému, žiadanému profilu piva, bez ohľadu na miesto výroby,“ dodáva J. Píry.

Stanislav Lacika, ktorý v roku 1964 uvaril prvé pivo Topvar sa nedávno priznal, že dnes by si asi netrúfol postaviť sa k pivovarníckym zariadeniam a uvariť pivo, aj keď ho to láka. „Pivo Topvar je mojím najobľúbenejším pivom a keďže viem, že jeho kvalita ani chuť sa po presune výroby nezmení, budem ho piť aj naďalej. Páči sa mi jeho svetložltá až zlatistá farba, to ako chutí sladko, ale neskôr aj horko. Jeho vôňa po chmeli mi ešte stále pripomína, s akým vzrušením som varil prvú várku tohto piva,“ spomína S. Lacika.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar

"Nemusíte utíkat bez placení!" je název soutěže, kterou hostům přinášejí nové, oficiální stránky projektu Pilsner Urquell Original Restaurant

Nová, oficiální internetová stránka projektu Pilsner Urquell Original Restaurant přináší soutěž nazvanou „Nemusíte utíkat bez placení!“, ve které lze vyhrát poukaz na útratu v hodnotě 2 000 Kč do vybraného Pilsner Urquell Original Restaurantu.

Soutěž má prověřit pozornost a důvtip spotřebitelů. Každý měsíc, až do konce března, bude na www.puor.cz vyhlášena nová soutěžní otázka. Každý měsíc také vyhraje 14 úspěšných řešitelů poukaz na útratu v hodnotě 2 000 Kč pro sebe a pro své kamarády do vybraného Pilsner Urquell Original Restaurantu.

Na soutěž upozorňují i letáčky, které jsou umístěny ve vybraných Pilsner Urquell Original Restaurantech. Ty odkazují na oficiální stránky www.puor.cz, kde soutěž probíhá.

Franchisingový projekt Pilsner Urquell Original Restaurant má na adrese www.puor.cz nové, oficiální stránky. Přestože pivo prostřednictvím internetu ochutnat nelze, nový web nabízí originální hospodskou atmosféru a spoustu možností.

Restaurace zařazené do projektu Pilsner Urquell Original Restaurant, kterých je v ČR již 19, se vyznačují prvorepublikovou atmosférou. Ta se samozřejmě promítla i na oficiálních internetových stránkách. Na pozadí hraje z virtuálního gramofonu typický hospodský šum, panely jsou obloženy dřevem a o osvětlení se starají klasické stropní lampy.

Vedle detailních informací o každém Pilsner Urquell Original Restaurantu, rozsáhlou fotogalerií a aktuálních informacích o projektu si návštěvníci serveru mohou alespoň očima pochutnat na lahodných specialitách. Mistři šéfkuchaři z jednotlivých restaurací poodhalili roušku tajemství a zveřejnili recepty na přípravu oblíbených specialit.

Pro potenciální zájemce o provozování konceptu Pilsner Urquell Original Restaurant je na stránkách www.puor.cz připraven dotazník. Po jeho vyplnění a odeslání bude zájemce kontaktován zástupcem Plzeňského Prazdroje, se kterým dojedná další postup. Dosud nebylo zapojení do franchisingové sítě jednodušší.

Dveře do Pilsner Urquell Original Restaurantu jsou vždy otevřené, i když ve skutečných restauracích mají už dávno po otevírací době. Uživatelské prostředí umožňuje 24 hodin denně udílet komentáře k jednotlivým restauracím, prohlížet si jejich fotky, nechat se omámit vynikajícími specialitami a číst si zajímavosti o dění v PUOR. Nově příchozí možná ve svém městě objeví restauraci, která skutečně stojí za návštěvu. Více informací na www.puor.cz.

Seznam soutěžních Pilsner Urquell Original Restaurantů:

Praha

Celnice, V Celnici 4, 110 00 Praha 1

Kolkovna, V Kolkovně 8, 110 00 Praha 1

Olympia, Vítězná 7, 110 00 Praha 1

Demínka, Škrétova 1/386, 12000 Praha 2

U Vejvodů, Jilská 4, 110 00 Praha 1

Budějovická, Budějovická 13a, 140 00

Kulaťák, Vítězné nám., 820/12, Praha 6

Jihlava

Dělnický dům, Žižkova 15, 586 01 Jihlava

Pardubice

Plzeňka, Smilova 386, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí

Olomouc

Drápal, Havlíčkova 1, 779 00 Olomouc

Ostrava

Slezska PUOR, Kolejní 2, 702 00 Ostrava

Klatovy

Střelnice, Pražská 22, 339 01 Klatovy 1

Plzeň

U Mansfelda, Dřevěná 9, 301 00 Plzeň

České Budějovice

Zvon, Nám. Přemysla Otakara II č. 28, 370 01 České Budějovice

Zdroj: Tisková zpráva Cvetler & Porizek

Česká pivovarnická skupina K Brewery Group chce dodávat restauracím několik lokálních značek. Další firmy teď nekupuje

S vlivnými lidmi o jejich byznysu

Apetit, s jakým skupina K Brewery Group v minulých letech nakupovala menší tuzemské pivovary, by měl letos a v příštím roce opadnout. Tvrdí to předseda představenstva a menšinový akcionář společnosti Zdeněk Radil.

Firma v současnosti stoprocentně kontroluje šestici pivovarů. Během února či nejpozději na počátku března pak zcela ovládne pivovar Černá Hora, když odkoupí padesát procent jeho akcií od Jiřího Fuska. Ten pivovar dlouhou dobu řídil a na začátku roku ohlásil svůj odchod.

Cenu, za kterou K Brewery Group tento podíl koupí, nechce Radil komentovat. Podle znaleckého posudku dosahuje hodnota celého pivovaru 232 milionů korun.

„Naší strategií je, abychom ve všech pivovarech, kde působíme, měli majoritu, v ideálním případě je ovládali stoprocentně,“ objasňuje motivaci k pohlcení černohorského závodu Radil.

Této filozofii se však vymyká účast skupiny, za níž finančně stojí Martin Burda a Grzegorz Hóta, v Pivovaru Svijany. Ten ovládá z 55 procent investorská firma LIF, K Brewery Group má zbytek. Radil tvrdí, že současná situace skupině vyhovuje a umí si představit, že menšinu si K Brewery Group ve Svijanech podrží delší dobu.

Možný vstup do dalších pivovarů sice Radil nevylučuje, rozhodně to však prý není na pořadu dne. „Ve stávajících provozech máme ještě volnou kapacitu, a i když porosteme, tak nám bude rok dva trvat, než ji naplno využijeme,“ vysvětluje. Změnit tento postoj by mohla třeba nějaká extrémně zajímavá nabídka. Společnost také popírá možnost, že by do ní vstoupil další investor, případně že by chtěla nakoupené pivovary prodat. „Akcionáři vnímají pivovarnictví jako dlouhodobý zdroj příjmů, který je za normálních okolností velmi stabilní,“ vysvětluje Radil.

Lobkowiczem proti Plzni

S navyšováním výroby to však skupina nebude mít nijak jednoduché. Spotřeba piva v Česku vloni klesla podle nejpesimističtějších odhadů až o desetinu. „Je to zejména důsledek úbytku zahraničních turistů,“ vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Češi se podle něj v pití výrazně neomezovali, na druhou stranu se jejich konzumace v posledních letech drží spíše na stejných hodnotách a rozhodně nevykazuje růst.

Přesto je Radil ohledně budoucího vývoje optimistou. „V porovnání s rokem 2008 jsme na tuzemském trhu rostli,“ tvrdí. Skupina zvýšila v loňském roce meziročně prodej o sedm procent na 850 tisíc hektolitrů. Radil odhaduje, že se jim podařilo ukousnout zejména z té části tržního podílu, kterou v Česku mají největší výrobci. O kolik přesně, však říct nelze – velké pivovary přestaly statistiky zveřejňovat.

Právě s velkými pivovary chce K Brewery Group soupeřit i v segmentu tzv. prémiových značek. Tak označují producenti piva s dlouhou tradicí výroby, propracovaným marketingovým příběhem, (podle nich) nejlepší kvalitou a samozřejmě také s vyšší cenou. Do souboje s pivy Pilsner Urquell či Budweiser Budvar nasadila skupina na podzim ležák Lobkowicz Premium.

„Byli bychom rádi, kdyby se ho ročně prodaly desítky tisíc hektolitrů,“ říká Radil. Lobkowicz už firma úspěšně protlačila do řetězců, dostal se také na pípy tří stovek restaurací. Proniknout do hospod, které jsou často dlouhodobě zavázány stávajícím dodavatelům, není v Česku nic jednoduchého. Provozovatel zpravidla nepohrdne kompletním vybavením restaurace, dodavatelé se ty nejdůležitější snaží zavázat i reklamními smlouvami třeba za umístění vývěsního štítu pivovaru. „Ve výjimečných případech jsme schopni i my dávat nějaké ty prémie za exkluzivní postavení,“ připouští Radil. Do budoucna také neodmítá možnost vytvoření vlastní či franšízové sítě restaurací, jako má v Česku třeba Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. „Takové úvahy panují, ale zatím nejsou na pořadu dne,“ dodal Radil.

Zatím skupina spíše preferuje možnost dostat se do restaurací, které mají zájem točit lokální piva a nabídnout na jednom místě co nejširší portfolio značek. Podobnou strategii volí i v obchodech. „Zkoušeli jsme prodávat Rychtáře z Pardubicka na Plzeňsku, prakticky po celé zemi je jihlavský Ježek,“ vyjmenovává Radil. Před Vánocemi pak firma nabízela dárkové balení speciálů z jednotlivých svých pivovarů.

Během loňského roku se podnik také snažil posílit svoji pozici při vyjednávání s obchodními řetězci. „Určitě je rozdíl, když můžeme s velkými obchodníky jednat jako zástupci sedmi značek, než když si každý pivovar musel vyhádat aspoň trochu férové podmínky sám,“ popisuje Radil. Tvrdí, že se do řetězců nechce dostávat za každou cenu. „Nikdy nejdeme do obchodu, na kterém bychom byť chvíli prodělávali.“ Přestože se K Brewery snaží stavět na tom, že jsou její piva těsně spjata s každým regionem, právě s Lobkowiczem musela firma toto pravidlo porušit. Nevyrábí ho ve Vysokém Chlumci, ale v Protivíně. Podle Radila by totiž malý pivovar u Příbrami kapacitně nestíhal.

Chceme nižší daň

Stejně jako ostatní výrobci i K Brewery na začátku roku zdražila pivo kvůli zvýšení spotřební daně. Nyní se snaží přesvědčit poslance, aby schválili pozměňovací návrh prosazený Senátem, který by vrátil daně na původní úroveň. Hlasovat o něm měli poslanci minulý týden, po změně programu schůze byl přesunut na zítřek. „Dával jsem tomu tak padesátiprocentní šance, nyní jsem o něco pesimističtější,“ tvrdí Radil.

Pivovary argumentují tím, že zvýšení spotřební daně ve výsledku povede k poklesu výroby piva, což vyvolá propouštění zaměstnanců a následně zatíží státní pokladnu. Podle analýzy, kterou si k této problematice nechaly vypracovat od poradenské firmy Pricewaterhouse Coopers, by ve výsledku mohl být efekt zvýšení spotřební daně dokonce záporný – stát by více vyplatil na dávkách a podporách novým nezaměstnaným.

Největší problémy s vyšší daní mohou mít podle Radila malé pivovary, které se hodně soustředí na výrobu levných piv například pro obchodní řetězce. „Když jim pak nedovolí navýšit cenu, tak mají výrobci dvě možnosti, buď zastavit vaření těchto piv, nebo jít pod náklady. V prvním případě ztratí velkou část produkce, v druhém pak pouze oddalují problém,“ přemítá Radil.

Jan Veselý z pivovarského svazu je o něco optimističtější. „Zatím to nevypadá, že by někdo měl zkrachovat,“ tvrdí. Šanci na opětovné snížení daně však podle něj snižuje to, jakým způsobem jsou torpédovány jednotlivé součásti Janotova balíčku. Spotřební daň se tak propracovává mezi nejodolnější položky. „Nejhorší na tom všem je, že stát tento teoretický zisk dokáže rozfofrovat za pár dnů,“ dodává spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

Na celkové výrobě piva v Česku se pivovary stoprocentně ovládané K Brewery Group (se započtením Černé Hory) podílejí zhruba pěti procenty.

Akcionáři K Brewery Group jsou Martin Burda, Grzegorz Hóta, Zdeněk Radil a Eva Kropová.

***

Utajená čísla

Ani Český svaz pivovarů a sladoven neví, kolik se v Česku loni uvařilo piva. Velké pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem se totiž rozhodly, že nebudou svazu poskytovat aktuální data o výrobě. Svaz se s nimi dohodl, že bude možné zveřejnit celkové číslo za celý obor, avšak to bude zpracovávat externí firma. „Teprve s ní budeme dojednávat smlouvu,“ uvedl šéf svazu Jan Veselý. Odhady meziročního propadu se pohybují mezi šesti a deseti procenty. Poslední známé údaje jsou za loňské první pololetí. Tehdy české pivovary uvařily dohromady 9,2 milionu hektolitrů piva, což bylo téměř o 700 tisíc hektolitrů méně než za stejné období roku 2008.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

K dnešnímu dni je na XX. Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře přihlášeno už 92 pivovarů. Devadesát z nich se zúčastní odborných degustací o Zlatou pivní pečeť. Kromě českých jde o zástupce Slovenska (6), Belgie (5), Německa (4), Polska (4), Nizozemska (1) a Rakouska (1). Ve veřejné části v Hotelu Palcát budou lidé vybírat z více než 100 značek piva z produkce 44 domácích i zahraničních pivovarů a minipivovarů. Slavnosti začínají přesně za týden, 2. února 2010, a potrvají do pátku 5. února 2010.

Odborné degustace piva o titul Zlatá pivní pečeť proběhnou v 17 kategoriích. Pivovary dodají k posouzení přes 300 vzorků piva. Největší konkurence bude mezi světlými prémiovými ležáky, kde je do soutěže přihlášeno 43 vzorků. Druhou nejpočetnější kategorií je světlé výčepní pivo s 42 vzorky a třetí nejzastoupenější je kategorie světlý speciál vyrobený v minipivovaru, kde je 35 vzorků.

Rozšířil se i počet přihlášených do soutěže o Zlatý český pramen. K pěti největším výrobcům minerálních vod z České republiky a jednomu ze Slovenska přibyl jeden italský. Minerální voda SANTANNA (Zdroj Vinadio Sp.A Torino) pramení ve výšce 1 600 metrů v srdci Alp a je známá už pět století .

Co se týká předprodeje vstupenek, týden před zahájením slavností je na všechny dny vyprodáno na hlavní sál a do přísálí. Na úterý, středu a čtvrtek zbývá několik desítek vstupenek na balkon a do restaurací. Na pátek je zcela vyprodáno do všech prostor Hotelu Palcát. Vstupenky prodává táborské městské Infocentrum na Žižkově náměstí. Otevřeno je ve všední dny od 9 do 16 hodin a lístky stojí od 90 do 120 korun.

Informace o slavnostech piva najdete také na webových stránkách www.slavnostipivatabor.cz.

Zdroj: Slavnosti piva Tábor.cz