Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

leden 2010

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv leden 2010


Němci méně pijí

[sobota, 30. leden 2010]

Němci pijí stále méně piva. Loni konzum klesl poprvé pod deset miliard litrů – na 9,998 miliardy.

Je to o 2,8 procenta méně než předloni. V Bavorsku je pokles menší, „jen“ o 1,6 procenta. Ředitel Svazu bavorských pivovarníků Walter König menší výstav přičítá ubývání obyvatel, přičemž ti, kteří zbývají, prý navíc pijí méně... Pasovský deník PNP k tomu dodává, že bavorské pivovary jsou přitom ve dvojitém tlaku, neboť v této spolkové zemi dominují malé a střední pivovary. „Bojují tedy nejen s celkovým poklesem konzumu, ale i s tlakem koncernů, které zaplavují trh levným pivem,“ píše PNP.

Zamračené Rakousko

V Horních Rakousích bylo v lednu až 25 mrazivých dnů, kdy teplota během 24 hodin nevystoupila nad nulu. Je to až o 15 takových dnů víc než je dlouholetý průměr. Celkově byla teplota až o 2,2 stupně nižší, ale zůstala ještě daleko za rekordy. Například freistadtských –4,8 stupně zaostalo výrazně za rokem 1942, kdy tu měli průměrně –10,9 stupně. Extrémně málo bylo také slunečního svitu. Například v Gmundenu jen 19 hodin. „V průměrných lednech tu slunce svítí 44 hodin,“ poznamenává deník OÖN.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer


Modernizaci dosavadní technologie stáčení piva do lahví za 16 milionů korun, zahájí v únoru Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Z výběrového řízení na dodavatele technologie vybralo město českou firmu NATE - nápojová technika Chotěboř.

Dosavadní technologie slouží ve stáčírně strakonického pivovaru, který má třistašedesátiletou tradici, již 18 let. Výměna stáčírny byla naplánovaná už na květen loňského roku.

"Po velmi pečlivé úvaze jsme se vloni rozhodli modernizaci stáčecí technologie odsunout na pozdější termín. Bylo to proto, abychom předešli nepředvídatelným událostem, které by mohly způsobit přerušení dodávek lahvového piva na trh v hlavní sezoně," řekl ředitel a předseda představenstva Měšťanského pivovaru Strakonice Jaroslav Tůma.

Výhodou nové linky bude plná automatika, což usnadní práci i výrobnímu personálu. “Toto nám uspoří dvě pracovní místa, nicméně tito lidé nebudou propuštěni, ale zařadíme je na jiné pracoviště,“ dodal Tůma.

Pivovar si od modernizace slibuje také zlepšení chuťové stability piva v lahvích a prodloužení jeho trvanlivosti na čtyři měsíce.

Rekonstrukce technologie, která začne již v příštím týdnu, je zároveň nezbytnou součástí obnovy dosavadních zařízení i údržby objektů. Celková modernizace výroby začala už loni pořízením nového vzduchového kompresoru do strojovny chlazení za zhruba 1,2 milionu korun. K tomu ještě nechalo vedení pivovaru zrekonstruovat střechy na svých budovách. Tyto práce potrvají do května a přijdou na 3,3 milionu korun.

Do budoucna počítá představenstvo společnosti ve spolupráci s městem i s výměnou linky na stáčení KEG sudů a také s rekonstrukcí dvou nádob ve varně, což si vyžádá další miliony korun.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Ministerstvo zemědělství nemůže ztrátový pivovar prodat. Hledá nájemce. Žhavým kandidátem na vítězství v tendru je třeboňský Regent.

Roky ve ztrátě a propad produkce na mnohaleté minimum. Státem ovládané Jihomoravské pivovary Vyškov se řítí do propasti. Záchranou má být pronájem některé z tuzemských pivovarnických společností. Ministerstvo zemědělství nechalo koncem loňského roku vypsat výběrové řízení, jehož vítěz by měl být znám ve druhé polovině února. Žhavým kandidátem na vítěze je podle informací HN třeboňský pivovar Bohemia Regent.

Vyškovský pivovar je v porovnání s druhým státem ovládaným - Budějovickým Budvarem - doslova popelkou. Produkce léta ziskového Budvaru ve výši téměř 1,3 milionu hektolitrů kontrastuje s 25 tisíci hektolitry ve ztrátovém Vyškově.

A zatímco Budvaru i přes odhadem až desetiprocentní propad celého trhu klesla loni produkce jen o necelá tři procenta a tržby dokonce o procento vzrostly na 2,13 miliardy korun, Vyškov se ročně o tisíce hektolitrů propadá.

Stát - respektive ministerstvo zemědělství jako jediný akcionář - přitom nemůže vyškovský pivovar kvůli nedořešeným církevním restitucím prodat. Zbývá ho jen pronajmout.

"Výběrové řízení už míří do druhého kola, ve kterém má zájemce předložit do 9. února závaznou nabídku," vyjádřil se mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

Pivovar Vyškov není podle něj z hlediska státu strategickou firmou, a kdyby nebylo církví uplatňovaného a zákonodárci dlouho neřešeného nároku, stát by Vyškov prodal.

Skutečnost, že středně velký pivovar Bohemia Regent z Třeboně, ovládaný bratry Staskovými, zůstal jediný ve hře, potvrdilo HN několik zdrojů. Vyjádření ze samotného Regenta se ale včera nepodařilo získat.

Zatímco menšího ze svých dvou ovládaných pivovarů se stát chce zbavit, v případě Budvaru jsou už někdejší plány Topolánkovy vlády na privatizaci zapomenuty. Jednak je tu velká komplikace s převodem ochranných známek po světě z národního podniku na akciovku, ale hlavně: Prodat rodinné pivní a ke všemu ještě ziskové stříbro nynější vláda nechce. A politici ČSSD, bez kterých zřejmě po volbách těžko někdo sestaví vládu, to striktně odmítají už dávno.

Vyškovské pivo přitom bojuje o záchranu v nejméně vhodný čas. "Situace je propadem trhu a spotřeby komplikovaná pro všechny. V téhle době zlepšit prodeje piv je extrémně těžký úkol. Máte piva, která vůbec nejsou špatná, a přesto se těžko prodávají," reagoval výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

A to může být problém právě Vyškovských. Jejich značky jako Havran či Generál sbírají v poslední době medaile na nejrůznějších soutěžích doma i v cizině. "Naše značka je bohužel z minulosti ve vnímání veřejnosti zdevastovaná. Děláme vše pro zlepšení pověsti," vyjádřil se ředitel David Kaprál - za poslední tři roky už čtvrtý v této funkci.

Vyškov přitom loni zahájil ofenzívu mezi zákazníky. Prezentuje se vlastními klipy na serveru Youtube, buduje kontakty na Facebooku, rozšiřuje síť prodejen, vytrvale klade důraz na svoji tradiční technologii v kontrastu s "rychlokvašenými europivy" některých nadnárodních gigantů.

"Čelíme bohužel negativnímu vnímání našich značek z minulosti," přidává se předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Vyškov Zdeněk Řehák. "Kdo přijde teď a okoštuje, tak chválí," dodává. Propad vyškovské produkce už skutečně trvá léta. Před devíti lety uvařil pivovar téměř 80 tisíc hektolitrů za rok. Loni třetinu.

Česko celkem

19,8 mil. hektolitrů činila produkce všech pivovarů v Česku v roce 2008. Za loňský rok se očekává až desetiprocentní propad celkového trhu.

Budvar

1,29 mil. hektolitrů piva uvařil v loňském roce Budějovický Budvar. Je to o 2,8 % meziročně méně. Tržby tohoto druhého pivovaru v majetku státu vzrostly o procento na 2,1 miliardy korun.

Vyškov

25 tisíc hektolitrů uvařil loni vyškovský pivovar. Je to zhruba třetina toho, kolik se ve Vyškově uvařilo piva ještě před devíti lety.

KOLIK NABÍDNE TŘEBOŇ?

Soutěž na pronájem ztrátového Pivovaru Vyškov finišuje. Čeká se, kolik nabídne kandidát číslo jedna - třeboňský pivovar Bohemia Regent.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Poslední várku piva uvaří za pár dnů slovenský pivovar Topvar v Topolčanech. Naši sousedé pijí piva čím dál tím méně, a tak majitel, nadnárodní společnost SABMiller, ruší provoz v Topolčanech a výrobu piva stěhuje do městečka Šariš na východě země. To je oficiální zdůvodnění, kterému ovšem lidé v Topolčanech moc nevěří a považují to za zradu.

Pro město je zánik pivovaru pohroma, protože s ním je svázaná jeho moderní historie. To vám řeknou v každé hospodě a tedy i ve výčepu U mesiara.

"Mám toho akorát dost," stěžuje si jeden z hostů výčepu svému spolustolovníkovi na zrušení výroby v místním pivovaru. "Co se staráš o slovenský pivovar," odpovídá mu druhý. Oba muži v Topvaru pracují a v zapařeném výčepu zřejmě dohánějí to, co nestihli v práci. Hradba mlčení je však jasným důkazem neutěšené atmosféry v pivovaru, který vaří pivo od roku 1964.

Ostatní chlapi, jako třeba Stano, si servítky neberou: "Však topolčanské pivo v poslední době už nebylo to pravé. Už to byla jen jakási směs šarišského a to pivo ztratilo glanc." A proč se podle něj přestalo pít? "Asi to udělali naschvál. Potřebují levnou značku Topvar. Ale kdo je trochu fajnšmekr, tak pozná, že pivo už není takové, jaké bývalo."

Pivovar byl svého času zaměstnanecká a městská akciová společnost. V roce 2006 však přišel SABMiller s neodolatelnou nabídkou a akcionáři podlehli. Ve městě jim to vyčítá kde kdo - i bývalý zápasnický přeborník Jožo Sekaj: "Čtyři členové vedení získali většinu akcií - 51 procent - a prodali je. Co za tím je, však člověk nemůže přesně vědět. Bylo různé zvyšování daní, nízké platy, krize, takže se samozřejmě pije méně."

'Zánik pivovaru jsem předvídala'

Přímo na náměstí stojí restaurace, kde se každý rok scházejí bývalí zaměstnanci pivovaru, kteří po desetiletí trpělivě budovali značku Topvar. Mezi nimi sedí i Magda Gregušová, která vedla zahraniční obchod. Zánik pivovaru prý předvídala.

"Všem bylo jasné, že pivovar koupili, jenom aby dostali trh, protože Topvar byl lidový. Bylo to číslo jedna, i když neměl zrovna velký podíl na slovenském trhu, ale značka, vztah, marketing, lidé - kdo slyšel jméno Topvar, to bylo naše. A nejen pro nás 'topvaráky', ale vůbec pro lidi na Slovensku," vypočítává přednosti značky bývalá šéfka zahraničního obchodu, která skončila v pivovaru, jakmile akcie koupil SABMiller.

Dobrovolně odešli i další odborníci. Třeba šéf marketingu Jozef Němec, který Topvar dlouhá léta propagoval po celém světě. Ztrátu regionální značky nese velmi těžce dodnes: "S každým mým krokem do zahraničí rostla moje hrdost na to, co máme doma. A nevím, proč se pivovar uzavírá. Krize je i v Čechách, v Německu, kde pivovary vaří. Proč se mají zavírat takovéto skvosty?"

'O svoji značku nepřijdete'

Zástupci Topvaru uklidňují rozhořčené pijáky tím, že o svoji značku nepřijdou. Stejnou kvalitu podle nich uvaří i pivovar v Šariši. Jenže s takovou v Topolčanech nepořídí. I náměstek primátora Ján Emila říká, že po příchodu SABMilleru kvalita Topvaru upadla.

"Ta značka byla srdcová záležitost. Chvíli jsme pili pivo, které bylo velice slabé kvality. My jako město Topolčany to však nemůžeme ovlivnit, protože už v Topvaru nevlastníme ani jediný malý podíl," říká Ján Emila. I on však patří k těm, kdo podpořili odprodej akcií, a na zániku rodinného stříbra tak má osobní podíl.

Další osud pivovaru v Topolčanech je nejasný. Pivo pod značkou Topvar bude dál vyrábět pouze Šariš a lidé možná časem zapomenou, že nějaký pivovar v Topolčanech vůbec existoval. Tak to dopadá, když nadnárodní pivní obr oplodní pivního trpaslíka.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ľubomír Smatana


Mistr varny zámeckého pivovaru Herold pan Bohumil Kočka vaří pivo od roku 1960. Vyučil se v národním podniku Jihočeské pivovary ještě před tím, než se z něj vyčlenil Budějovický Budvar. Pivo vařil v dnes už neexistujícím pivovaru Blatná, "moc hezký pivovárek s výstavem dvacet tisíc hektolitrů a šestnácti zaměstnanci", vzpomíná. Pracoval i v Plzeňském Prazdroji.

Foto

Rád vzpomíná na práci v bývalém Sovětském svazu, vařil pivo v Petrohradu i v Kyjevě. "V pivovarech pracovaly převážně ženy, a to i na vedoucích místech. Byly chytré a dobře se s nimi spolupracovalo, muži byli často jen ve strážních službách pivovarů", hodnotí pan Kočka svou práci v zahraniční.

Na otázku jak by popsal varnu pivovaru Herold odpovídá: "Je už také v důchodovém věku jako já. Ale pracovat v moderní varně a jenom mačkat knoflíky by mne nebavilo. Tady musím vše udělat ručně. Je to dřina, ale má své kouzlo."

Foto

Vaření piva znamená být v pivovaru Herold už od čtyř hodin ráno a odejít, až když je vše uklizeno a vyčistěno. Prostě tradiční ruční výroba, na jejímž konci je poctivé pivo.

Foto

A jaké pivo má mistr varny pan Bohumil Kočka nejraději? "Nejvíce si pochutnám na exportním dvanáctistupňovém ležáku Herold. Má úžasně harmonickou chuť. A když mi přinesou z lahvovny pár kousků ještě před pasterem... Pšenici si dám také, ale té jen jednu sklenici pro chuť."

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Nejlepší drinky by se měly objevit v restauracích v Žatci, aby lákaly turisty, řekl T. Okamura

Čtyřicet studentů z patnácti škol z celé ČR ve středu 27. ledna bojovalo v divadle v Žatci o přízeň odborné poroty v rámci soutěže Žatecké pivo cup.

Druhý ročník soutěže připravilo Střední odborné učiliště a střední odborná škola SČMSD v Žatci.

Úkolem soutěžících je připravit nápoj, který obsahuje pivo ze Žateckého pivovaru. Soutěží se ve dvou kategoriích – klasik a flair,“ sdělil Milan Bočkai z pořadatelské školy. Odborníci hodnotili nejen výslednou chuť nápoje, ale i způsob přípravy, čistotu skleniček a úpravu stolu.

Tato soutěž je velmi dobrý nápad. Regionální gastronomické speciality je přesně to, co z hlediska rozvoje cestovního ruchu českým regionům stále chybí. Navíc tato soutěž je postavená na mladých lidech, které je třeba pro to podchytit,“ řekl v žateckém divadle Tomio Okamura, česko – japonský podnikatel, člen prezidia a tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.

V Česku je známý také jako jeden z investorů televizního pořadu Den D. „Mohu pomoci vítězné recepty medializovat. Bylo by ale dobré, kdyby se objevily pivní speciality v restauracích v historickém jádru Žatce, aby byly lákadlem pro turisty. Na gastronomii je z velké části založen turistický ruch řady zemí, například Itálie, Francie nebo Španělska,“ vyplynulo z jeho slov.

Podle něj české regiony stále pokulhávají v nabídce pro zahraniční turisty. Také proto jich většina přijede jen do Prahy. „Stále chybí turistická infrastruktura, jako jsou třeba vhodné hotely. A navíc třeba lákadla v podobě lokálních gastronomických specialit. Turistika je o osobních požitcích. A jedním z nich je se dobře najíst a napít,“ řekl.

Na gastronomických specialitách ze žateckého chmele a piv, které jsou z něj uvařené, je částečně založen Chrám chmele a piva, který se v Žatci nyní realizuje. V jeho rámci se buduje na náměstí Prokopa Velkého restaurace a minipivovar, kde se mají takové speciality hostům nabízet. Projekt má být dokončen v příštím roce.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Deset let starý převod podílu Znojma v pivovaru Hostan zaměstnává úředníky i policisty. Možná promluví i do volebního boje.

Práce pro policii, muniční sklad pro letošní volební rok. Tak začíná vypadat deset let starý případ převodu podílu města ve znojemském pivovaru Hostan. Svědčí o tom alespoň trestní oznámení, které ve středu podali zástupci znojemské organizace Dělnické strany. Již loni v listopadu požádal o předložení všech podkladů o převodu zastupitelstvu radní Jiří Kacetl.

Kolem toho, jak město koncem devadesátých let převedlo svůj podíl na tehdejšího vlastníka, je mnoho otázek, které je potřeba rozkrýt. Je to pro veřejnost velmi citlivá otázka, všichni vnímáme pivovar jako jakési rodinné stříbro. Proto jsem využil svého práva a vyžádal si všechny podklady,“ řekl Kacetl.

Materiály o tom, jak tehdejší městští činitelé postupovali při přípravě a schvalování převodu vlastnického podílu města ve společnosti provozující pivovar Hostan, zatím úředníci shromažďují.

Jsou to záležitosti již archivní, proto jsme nestihli předložit požadovaný materiál na poslední schůzi v loňském roce. Na první letošní zasedání už ale zastupitelé dostanou jak popis běhu tehdejších událostí a přehled usnesení orgánů města, tak názor právníka na celou záležitost a také znalecký posudek na areál,“ uvedla mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Zastupitelé mají schůzi naplánovanou na březen, sejdou se ale možná dříve. „Čekáme na výsledek jednání právníků o návrhu kupní smlouvy a podmínkách, které schválili zastupitelé loni v listopadu. K jeho projednání se zřejmě zastupitelstvo sejde mimořádně,“ dodala mluvčí.

Trestní oznámení

Ještě než úředníci předloží spisy zastupitelům, vyžádají si je možná policisté. Ve středu jim totiž přinesli trestní oznámení předáci znojemské organizace Dělnické strany.

Pořád se jen mluví a nikdo nic nedělá, tak jsme konali my. Je kolem toho příliš mnoho nejasností, které je třeba vyšetřit. Víme, že celá záležitost je promlčená a nikdo nebude potrestán, ale je potřeba zjistit, co se tehdy vlastně stalo,“ řekl Arnošt Zittner, šéf místní organizace strany, která čeká na rozhodnutí soudu o vládním návrhu na její rozpuštění kvůli propojení s neonacistickými extremisty.

V krátkém textu, který straníci předali státnímu zastupitelství a policii, uvádí, že město mělo koncem března roku 1999 svůj třicetiprocentní podíl ve společnosti Hostan převést výměnou za stavbu jižní cesty ke znojemskému hradu a rotundě. Jak již dříve uvedli nynější představitelé Znojma, město k cestě ovšem nemá žádný majetkový vztah.

Město se svého obchodního podílu zbavilo prodejem za podhodnocených pětasedmdesát tisíc pěti fyzickým osobám. Odhadovaná cena pivovaru v té době byla sto milionů korun,“ tvrdí zástupci strany v oznámení.

Dnešní místostarosta a tehdejší starosta Znojma Pavel Balík nechtěl záležitost komentovat. „O této informaci vůbec nic nevím a nevím ani co bych k tomu dodal. Určitě však mají právo dát podnět k prošetření hospodaření města, na to má právo každý,“ uvedl Balík.

Jak se zviditelnit

Radní Kacetl vidí za oznámením politickou motivaci. „Mají na to samozřejmě právo, jako každý, kdo má podezření, že došlo k trestnému činu. Politický osten v tom ovšem vidím. Dělnická strana bude dělat všechno proto, aby uspěla v komunálních volbách a tohle je mediálně chytlavé téma,“ podotkl Kacetl.

Odmítl přitom, že by sám požadoval předložení dokumentů zastupitelům kvůli předvolebnímu boji.

Postupoval bych úplně stejně, i kdyby byl den po volbách. Udělal jsem to také bezprostředně poté, co jsem se o nejasnostech kolem tehdejšího převodu pivovaru dozvěděl z místního tisku,“ dodal radní.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk


Téměř 220 tisíc XXL plechovek piva Gambrinus Světlý vypili Češi za uplynulý rok. Zájem o toto balení Gambrinu tak výrazně vzrostl ve srovnání s rokem 2008, kdy se prodalo přibližně 143 tisíc ks. Gambrinus je tak nejprodávanějším pivem i v tomto balení.

Foto

Právě Gambrinus byl v Česku první pivovar, který přišel na trh s pětilitrovými soudky se světlým výčepním pivem. První soudky si mohli zákazníci pořídit v květnu 2007 a do konce daného roku jich vypili více než 74 tisíc. V roce 2008 spotřeba piva v pětilitrových XXL plechovkách vzrostla na více než 143 tisíc prodaných soudků. V loňském roce již Češi vypili téměř 220 tisíc XXL plechovek piva Gambrinus, což představuje spotřebu vyšší jak 6000 piv vyčepovaných z pětilitrových soudků za jediný den. Obliba pětilitrových pivních soudků tak významně roste, což potvrzují i čísla celého trhu, který oproti roku 2008 vzrostl o téměř 50 %. Více než třetina tržního podílu patří právě pivu Gambrinus.

Pivaři si oblíbili pětilitrové soudky zejména proto, že jim přináší čepované pivo přímo domů, aniž by si museli zapůjčit výčepní zařízení. Naše XXL plechovka je proto oblíbená při oslavách s přáteli a na každé párty,“ říká Jiří Rákosník, Senior brand manažer značky Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jaké jsou doopravdy produkty ze dna nabídky tuzemských supermarketů? Jak velkou chybu můžete udělat, když při nákupu sáhnete vedle? Jaká je daň za nízkou cenu?

Média i veřejnost dnes věnují tolik pozornosti složení, původu a ceně potravin, že se téměř vytratil rozhodující aspekt jídla – chuť. Rozhodli jsme se proto prozkoumat, jak jsou na tom levné výrobky nejen s ohledem na zdraví konzumentů, ale i na jejich chuťové buňky. V supermarketech jsme si nejprve vytipovali potraviny, jejichž výrobci obvykle chemikáliemi nešetří. S pomocí odborníka na výživu a potravinářského technologa Víta Syrového jsme pak vybrali desítku těch, které svým složením hřeší nejvíce, a gastronomická novinářka Hana Michopulu je poté ohodnotila po chuťové stránce.

Každá potravina od nás také získala bodové vysvědčení za množství škodlivých chemikálií ve složení. Všechna "éčka" jsme ohodnotili jedním až pěti body podle škodlivosti a výsledek sečetli. Nejlepší by tedy byla čerstvá plnohodnotná surovina s 0 body, nejhorší naopak takový průmyslový výrobek, jenž obsahuje nejvíce nevhodných aditiv, a získá tak nejvíce bodů. K určení škodlivosti jednotlivých látek posloužil přehled vypracovaný v knize Tajemství výrobců potravin.

Tajemné pivo pro diabetiky

(Ambrosius Free, výrobce: Pivovar Holba. 8 bodů)

Foto

"Je v něm cítit něco navíc, co tam nepatří. Má podivnou pachuť," přemýšlí Hanka Michopulu a složení jí dává za pravdu. "Tomu, kdo považuje pivo za přírodní produkt, by po přečtení údajů o složení asi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Otázkou je, co si představit pod pojmy ,upravený chmel‘ a ,chmelový extrakt‘. Něco z chmelu to asi obsahovat bude, ale kdo ví co. Z dále uváděných látek je šokující náhradní sladidlo. Že by bylo toto pivo určeno jen pro diabetiky? Barvivo a kyselina již jen doplňují celkový nepříznivý dojem," rozebírá složení nealkoholického piva Syrový.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Vojtěch Bednář | Kráceno


Žatecké pivo bude možná v Unesco

[čtvrtek, 28. leden 2010]

Pěstování chmele má na Žatecku tradici možná delší než tisíc let. Snad každé pivo na světě má něco společného se Žatcem. A to by měl podle ministerstva kultury i žateckých vědět celý svět. A možná že opravdu bude. Historická pivovarská oblast v Žatci totiž aspiruje o zapsání na seznam Unesco.

Budovy staré více než sto let. Dříve se v nich skladoval chmel a vařilo pivo. Teď tu vzniká obří svatostánek piva s příznačným názvem Chrám chmele, který má být navíc zapsán na celosvětový seznam chráněných památek.

Jiří Vent, ředitel Chrámu chmele a piva: "V Evropě obdobné město s podobnými sklady a chmelařskými technickými památkami neexistuje."

Jiří Vaníček, žatecký architekt: "Bylo vytipováno cirka 21 budov, které by měly být zahrnuty do Unesca."

Jednání s Unescem začnou příští rok. Proces zapsání na seznam památek ale trvá i několik let.

Obyvatelé Žatce: "Je to fajn, když tam bude, to zvýší turistický ruch ve městě." "Určitě by to byl nějaký přínos pro město, jezdilo by sem i víc lidí se dívat na to."

Davy turistů sem ale mohou začít proudit už v létě. V srpnu by se mělo otevřít muzeum chmele a také nová dominanta města pivní maják - vyhlídková věž vysoká 42 metrů. My jsme se nahoru podívali už dnes.

V případě hezkého počasí jsou z věže vidět vrcholky Krušných hor, Českého středohoří a dokonce dohlédnete až na okraj Prahy.

Na vrchol věže pojede multimediální výtah, který bude připomínat let balónem. Lákadel pro turisty ale bude mnohem více. Vedení Chrámu chmele vzkazuje, přijeďte se podívat.

Zdroj: R1 Lyra | Autor: Tomáš Novák


Skoro o 12 procent stoupla roční produkce Pivovaru Hols sídlícím v liberecké čtvrti Vratislavice. Mediafaxu to ve středu řekl ředitel pivovaru ředitel pivovaru Pavel Hostaš.

V roce 2008 pivovar prodal 134 tisíc hektolitrů, loni 149 700. "Jsme spokojeni. Produkce v předchozích dvou letech byla nadprůměrná,“ řekl ředitel.

Podle jeho slov se jim dařilo na domácím trhu a rostl i export. "Pro nás jsou hlavními trhy Francie a Německo,“ upozornil ředitel. Pivovar do zahraničí vyváží 70 procent své produkce.

Loni pivovar investoval zhruba 45 milionů, letos to bude podle ředitele necelá polovina. "Potřebujeme novou stáčečku na sudy, vylepšit infrastrukturu a také chceme investovat do propagace vlastních kvasnic,“ přiblížil ředitel.

Podle jeho slov chystají pro letošní rok, především pro sběratele opět, tradiční sadu speciálních etiket vztahujících se k autoveteránům. Další nezvyklé etikety vzniknou ve spolupráci s čáslavským letištěm. "Budeme mít také nové, exkluzivnější balení. Bude to taková dárková záležitost. Novinku chystáme na Vánoce, ale zatím si necháme pro sebe, o co se jedná,“ dodal ředitel pivovaru.

Vratislavický pivovar musel stejně jako jiné pivovary kvůli zvýšení sazbě DPH a spotřební daně pivo od ledna zdražit. "V průměru stoupla cena o osmdesát haléřů,“ poznamenal Hostaš.

I přes stále rostoucí produkci pivovaru jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní. Podobně jako v předchozích letech s výstavem kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Historie vaření piva ve Vratislavicích nad Nisou sahá do roku 1872. Pivovar prošel několika krizemi, naposledy na konci minulého století. V roce 1997 ho tehdy koupily Pražské pivovary, o rok později ale závod v Liberci uzavřely. Hols provoz obnovil o dva roky později, místo Vratislavi ale začal nabízet Konrada. V prvním roce po obnovení výroby pivovar vyprodukoval 15 tisíc hektolitrů piva, produkce ale od té doby každoročně stoupá.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Marek Kuntoš


Značka Pilsner Urquell z portfolia Plzeňského Prazdroje dokončila uzavřené výběrové řízení na kreativní agenturu, vyhlášené v září loňského roku. Společně se stávající agenturou Leo Burnett do něj bylo přizváno dalších sedm agentur. Po náročných třech kolech se vítězem tendru stala agentura MARK/BBDO.

Za osm let spolupráce s Leo Burnett vznikla celá řada výborných kampaní, vždyť reklamy jako Bedřich Smetana, Josef Jungmann, Národní divadlo nebo Emil Zátopek patří k nejoblíbenějším nejen mezi spotřebiteli. Kreativa Leo Burnett přispěla k dlouhodobé profilaci Pilsner Urquell jako unikátní a ikonické české značky. Přesto jsme se ale loni rozhodli oslovit přední české a slovenské kreativní agentury a zmapovat tak náš reklamní trh. V průběhu výběrového řízení jsme viděli celou řadu vysoce kvalitních nápadů i nových přístupů. Na základě předložených návrhů a zpětné vazby od spotřebitelů jsme se rozhodli svěřit značku Pilsner Urquell agentuře MARK/BBDO,“ říká Tom Verhaegen, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje, a. s.

Agentuře Leo Burnett děkujeme za jejich dosavadní práci pro Pilsner Urquell. Mohu ji ujistit, že u nás za těch osm let nastavila velmi vysokou laťku, kterou bude dlouhodobě pro kohokoli obtížné překonat. Rád podám každému na Leo Burnett vynikající referenci,“ dodává Tom Verhaegen.

MARK/BBDO začne od února 2010 pracovat pro značku Pilsner Urquell, první reklamní kampaně se budou objevovat v druhém a třetím čtvrtletí tohoto roku. Značku povede tým pod vedením kreativního ředitele Leona Sverdlina a client service directora Míly Knepra.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Louny z Ústí lepší než z Loun?

[středa, 27. leden 2010]

Heineken uklidňuje konzumenty po uzavření lounského pivovaru. Odmítá spekulace, že nakonec nechá otevřené jen Krušovice

Jaký kód musí být na etiketě lahve, aby měl člověk jistotu, že koupené pivo bylo opravdu vyrobené v Lounech?“ Problém řešil v prosinci na jednom pivařském serveru pan Pavel. „No a mám po problému, jestli je opravdu lounské pivo z Loun. Je to škoda!!!“ komentoval v pondělí Pavel předchozí debatu, která se po jeho příspěvku rozjela.

Ve stejný den totiž společnost Heineken oznámila, že s výrobou v lounském pivovaru končí. Všechno své pivo na severu Čech tak bude Heineken vyrábět na Ústecku. Ve Velkém Březně, kde se vaří tradiční Březňák, bude vznikat i pivo pod značkami Louny a stáčet se tu bude do lahví. V ústecké čtvrti Krásné Březno, kde se dělá Zlatopramen, se budou lounským pivem plnit sudy.

Pro lounské patrioty a štamgasty z hospod na Lounsku to není příjemná zpráva. „Nejsou z toho nadšení. Ale co se dá dělat," prohlásil majitel restaurace U Kaiserů v Lenešicích u Loun s tím, že jiné pivo jeho zákazníci zatím nechtějí.

Vedení Heinekenu po svém kroku doufá, že své zákazníky na Lounsku udrží. „Mezi značkami, které vyrábíme, je samozřejmě rozdíl. Zlatopramen je celostátně úspěšné pivo, zatímco Louny jsou značka regionální. Nicméně na Lounsku je pro nás klíčová a chceme ji udržet,“ zdůrazňuje mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Náš sládek kvalitu ohlídá“ Výroba i odbyt lounského pivovaru v posledních pěti letech klesaly meziročně vždy o deset procent. Jestliže před 10 lety byl výstav mezi 200 a 300 tisíci hektolitrů, letos by už klesl pod 100 tisíc hektolitrů za rok. „Jedním z problémů bylo právě to, že se na lounské pivo množily stížnosti od zákazníků. Pivovar ve Velkém Březně a jeho zařízení bude zárukou, že si pivo udrží stálou kvalitu,“ uvádí Eliášová. Že pivo bude mít jinou chuť a pivaři se od něj odvrátí, se nebojí. „Výrobní postup se dá ohlídat, aby se chuť zachovala,“ dodala mluvčí.

Na druhou stranu je nutno ovšem podotknout, že do lounského pivovaru se neinvestovalo a nápojářská skupina Drinks Union, která Heinekenu pivovary v Lounech, Ústí a Velkém Březně prodala, dlouhodobě marketingově tlačila ústecké a posléze velkobřezenské pivo. Úpadek lounských značek může být důsledkem.

Soustředění výroby piv na Ústecku má zaručit vyšší kvalitu i pro lounské pivo také díky Petru Hauskrechtovi. Sládek už dohlíží na výrobu ve Velkém i Krásném Březně, neboť oba pivovary spolu úzce spolupracují. „Sládek, pan Hauskrecht, je natolik dobrý a zkušený, aby si Louny pohlídal.“ Zároveň Eliášová odmítla námitky, že firma Heineken potlačuje a ničí česká piva na úkor svých tradičních. Odmítá také spekulace, že v budoucnu hodlá vedení stáhnout pivní značky z Čech do jediného pivovaru - moderních středočeských Krušovic. „To musím vyvrátit. Právě pivovar ve Velkém Březně má být místem, kde chceme vyrábět jak Březňák, tak různá speciální piva. Pan Hauskrecht je takovým specialistou na speciály, staral se třeba o Zelené pivo ve Starobrně,“ zdůraznila Eliášová.

Argumentem pro budoucnost velkobřezenského pivovaru jsou investice. Nová linka za 8 milionů loni umožnila stáčet dvojnásobné množství piva. A rozšíření spilek, sklepů a tanků za 12 milionů dovolí letos zvýšit výrobu piva o čtvrtinu. Podle mluvčí Heinekenu mělo kritizované uzavření několika pivovarů v Česku právě investiční důvody, nikoliv potlačování tradičního českého piva. „V některých pivovarech, jako třeba v Kutné Hoře a Lounech, se do pivovarů snad 20 let nic neinvestovalo. A poloha pivovaru ve Znojmě (ten Heineken také uzavřel) blízko rotundy zase ztěžovala dopravu,“ shrnula potíže Eliášová.

***

* Heineken

V roce 1863 koupil Gerardus Adrian Heineken pivovar z 16.století v centru města Amsterdam. Nyní je budova muzeem Heinekenu, nový pivovar vznikl jinde. Hlavní ústředí firmy zůstalo v Amsterdamu. Největší pivovary v Nizozemí má firma v městech Zoeterwoude a Den Bosch Pivovar převzal část trhu na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Rakousku, Maďarsku, Srbsku, Černé hoře a v Česku. Piva patřící pod Heinekem jsou prodávána ve 120 zemích světa. Výstav v roce 2008 byl 162 milionu hektolitrů piva, v tomtéž roce měla firma tržby 14,3 miliardy eur.

* Heineken a Louny

V Česku Heineken ovládl v roce 2003 společnost BBAK, které patřil mj. pivovar Starobrno, pak následovala koupě pivovaru Královské Krušovice od společnosti Radeberger Gruppe. V roce 2008 po souhlasu Antimonopolního úřadu koupil koncern Heineken síť pivovarů společnosti Drinks Union (pivovary Kutná hora, Velké Březno, Ústí nad Labem, Louny). Prostřednictvím těchto značek se dostal do velkoobchodních řetězců. V červnu 2009 oznámila společnosti, že pivovary Kutné Hoře a Znojmě uzavře. V pondělí oznámila firma uzavření pivovaru v Lounech. Přemění ho na sklad. Firma Heineken přesunula výrobu z Loun do Ústí nad Labem - Krásného Března a do Velkého Března.

* Louny

Lounský pivovar byl založen v roce 1893. Od roku 1992 byl akciovou společností. Na podzim 2001 oznámily spojení dva největší severočeské pivovary Drinks Union (Velké Březno a Ústí) a pivovar Louny. „Tímto krokem se chceme bránit tlaku nadnárodních společností,“ řekl 10. října 2001 tehdejší obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Pivovary se pod jednu firmu spojily o rok později. V Pivovaru Louny se dosud vyráběly značky: Louny světlé výčepní, Louny světlý ležák, Louny tmavé výčepní, Louny tmavý ležák, Louny Klasik, Louny Diamant.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Až se v únoru naplní poslední sudy lounským pivem, které nyní zraje v nádržích, zůstane Žatecký pivovar jediným výrobcem piva v širokém okolí. Pro žateckého výrobce se tím nabízí šance prodávat své pivo v hospodách na Lounsku.

Je pravda, že už jsme po Lounech převzali několik restaurací. A další možná získáme,“ přiznal obchodní ředitel žateckého výrobce Radek Vincík. Je to jednoduchá strategie - jeden regionální výrobce se stahuje, další má šanci.

Ale je nutné zdůraznit, že končí jen výroba piva v Lounech, nikoliv pivní značka Louny. A když se Heinekenu povede udržet důvěru zákazníků, nic moc se na trhu měnit nemusí,“ zdůraznil vzápětí Vincík.

Skutečnost, že Žatec končícímu lounskému pivovaru přebral několik hospod, neznamená, že by jeho obchodní zástupci byli až tak rychlí. O potížích s kvalitou lounského piva se v posledních měsících ví. A nejlépe je poznají přímo hostinští. „Někteří se na nás sami obraceli už na podzim, protože cítili problémy,“ vysvětlil Vincík.

Co pivaři?

Přestože mezi Žatcem a Louny panuje tradiční řevnivost, obchod s pivem to prý příliš neovlivní. Možná přímo v Lounech někteří hospodští mohou žatecké pivo odmítat programově, ve vesnicích na Lounsku už je ale k dostání i pivo ze Žatce. Stejně jako řada dalších značek.

Spíš se může projevit to, že lidem, kteří pijí pivo třicet, čtyřicet let, bude chybět tradiční české pivo. My jsme ho tu vyráběli jen s konkurenčními Louny, teď jsme zůstali sami. Někdo prostě nemá rád pivo nadnárodních společností,“ přemítal Vincík. Dlouholetí štamgasti podle něj poznají, jestli je chmelový mok vyrobený tradiční cestou, nebo v moderním pivovaru, který všechny procesy urychluje. „Když pivo dlouho zraje, má bohatší chuť. Sládkové pro to mají zvláštní výraz, říkají, že je piva plná huba,“ vysvětlil žatecký ředitel.

V Ústeckém kraji vaří pivo už jen závody v Žatci, Krásném Březně a Velkém Březně. Od roku 1997 se zavřely pivovary v Děčíně, Mostě, Litoměřicích a tento týden končí výroba i v Lounech. Nové minipivovary jsou v Mostě a Varnsdorfu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Z bazénu do minipivovaru

[středa, 27. leden 2010]

Dva objekty u třešťského zámku jsou téměř „mrtvé“. A už existují i plány na jejich demolici.

V prostoru bývalého pivovaru by vyrostlo nové relaxační centrum s bazénem, místo někdejšího domu dětí a mládeže by stálo centrum vzdělávací. Obě stavby by byly přičleněny k areálu zámeckého hotelu, který vlastní a provozuje Akademie věd ČR. Včera se v Třešti mluvilo o některých detailech připravované výstavby. Ještě však není vyřešena zásadní otázka. Kde na to vzít?

Nejdříve musí být hotový a odsouhlasený projekt, potom lze žádat o peníze z dotačních fondů. Žadatelem bude buď akademie věd, nebo město - to určí smlouva, kterou se teprve budou zabývat radní.

Lidi v Třešti a okolí jistě potěší, že součástí navrhovaného relaxačního centra je mimo jiné šestnáctimetrový bazén se čtyřmi drahami.

Jde o ambiciózní záměr. Na to, že je doba, kdy akademie věd má na svůj chod méně peněz od státu. Loni dostala 5,9 miliardy, letos jí státní subvence klesnou zhruba na 5,1 miliardy. A také město musí šetřit. Na druhou stranu, už se nebude opakovat období, kdy je možné v takové míře čerpat dotace z EU. Ta „štědrá“ doba skončí v roce 2013.

Bazén v šestitisícové Třešti není, což limituje výuku plavání dětí i možnosti zámeckého hotelu. Ten se zaměřuje na kongresovou turistiku.

Třešťské relaxační centrum zahrnuje vedle „koupaliště“ i sauny a perličkové masáže, venkovní terasu a zimní zahradu. „Chtěli bychom v budově také obnovit místní výrobu piva, počítám s minipivovarem. Fungovala by také pivnice,“ dodal k záměru relaxačního centra architekt Lukáš Franěk. Podle něj se uvažovalo také o možnosti zřízení pivních lázní. Ty ale v aktuálním architektonickém návrhu nejsou.

Vzdělávací centrum vzniklo v bývalém domě dětí a mládeže. To je nevzhledná stavba z éry komunismu. Dům využívají nyní jen stolní tenisté. A sídlí tam jedna účetní.

K chystanému třešťskému relaxačnímu a vzdělávacímu centru mají co říct památkáři. „Členěním oken, střešní krytinou a pláštěm novostaveb se budeme ještě zabývat,“ poznamenal včera v Třešti památkář Roman Vlach.

Jednání se povedou také kolem navrhované podzemní chodby, která by spojovala nový areál se zámkem. Pokud by chodba vznikla, bude potřeba zasáhnout do základového zdiva historické stavby. „Chodba by vycházela na zámku v místech, kde jsou nyní skladiště a ledničky. Jinak by vedla asi dva metry pod povrchem,“ předpokládá architekt Lukáš Franěk.

Chodba by sloužila hlavně gastroprovozu. Do pivovarské hospody by se mohla „tunelem“ vozit jídla z kuchyně zámeckého hotelu.

Jak bude chodba široká? Nebude dvoupatrová?“ to jsou zase otázky, které ještě budou pokládat památkáři jihlavského magistrátu.

Může se stát, že stavba začne vzdělávacím centrem. Pak by zpočátku nebyla chodba aktuální,“ poznamenal architekt Franěk.

Uvedl, že pokud chodba vznikne, bude zásah do základů zámku co nejšetrnější - samozřejmě v místě, se kterým bude souhlasit statik.

Než se v Třešti bude něco stavět, bude také nutné prozkoumat stav kanalizace - zejména jedné staré klenuté stoky.

O tom, jestli se vůbec bude nový areál budovat, rozhodne úspěšnost žádosti o dotace. Tu podá buď akademie věd, nebo město. „Pokud se ukáže, že by bylo vhodné, aby investorem nebo nositelem projektu bylo právě město, tak bychom do toho šli,“ předpokládá starosta Třeště Vladislav Nechvátal.

Ekonomická situace je nyní trošku složitější. I spolufinancování projektu nebude jednoduchá záležitost. Totéž platí, pokud jde o provoz plánovaného areálu,“ dodal Nechvátal. Dnešní Akademii věd České republiky tvoří 54 výzkumných pracovišť zaměstnávajících téměř 7 000 lidí, z toho více než polovina připadá na vědecké pracovníky. Třešťský areál slouží akademii, ale i dalším zájemcům jako kongresové centrum.

Zámecký areál byl původním majitelům zabaven na základě Benešových dekretů. Několik let sloužil jako muzeum, galerie a sídlo umělecké školy. Zdevastovanou památku pak získala tehdejší Československá akademie věd.

***

* Víte, že... Kdyby vyšel v Třešti záměr výstavby relaxačního centra, včetně pivnice a minipivovaru, vařilo by se ve městě pivo po více než 50 letech. Tradice pivovaru sahají do 17. století. Pivo se zde přestalo vařit za totality. Nejbližší bazény jsou pro obyvatele Třeště v Jihlavě. V létě se místní lidé jezdí koupat hlavně do nedalekého lomu v Čenkově. „Pokud se ukáže, že by bylo kvůli získání dotace vhodné, aby investorem nebo nositelem projektu bylo město, tak bychom do toho šli.“ starosta Třeště Vladislav Nechvátal

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík


V loňském roce koupila pivovar Klášter, který sídlí v Klášteře Hradišti poblíž Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku, česká pivovarnická skupina K Brewery. Ta vlastní po celé České republice dnes již šest pivovarů a klášterský pivovar je tedy dalším, který zakotvil v této skupině.

Pod sloganem „Návrat k tradici“ usiluje K Brewery o zachování a další rozvoj malých a středních pivovarů s důrazem na jejich regionální působnost. Klášterský pivovar po změně majitelů změnil také své jméno z Ecoholding, a.s. na Pivovar Klášter, a.s.

Vloni méně, letos více piva

Pivovar Klášter uvařil v roce 2009 přibližně 50 tisíc hl piva, tedy výrazně méně než v předchozích letech, což souvisí s probíhající restrukturalizací firmy po změně vlastníka a s výrazným omezením exportů, které nebyly pro pivovar finančně výhodné,“ uvedl ekonomický ředitel firmy Ctirad Kábrt.

Podle ředitele je nutné připomenout i celkový pokles konzumace piva na českém trhu. Přesto již opatření přijatá ve výrobě přinášejí první pozitivní výsledky a v letošním roce se počítá s dvouciferným růstem.

Budeme usilovat o návrat na staré pozice v regionu. Pozitivní údaje z posledních měsíců se týkají i exportu, kde se podařilo uzavřít kontrakty v zemích, do kterých v poslední době pivovar příliš nevyvážel do Finska, Chorvatska a Ruska,“ uvádí Ctirad Kábrt.

I v této složité situaci neuvažujeme o propuštění zaměstnanců, naopak se budeme snažit udržet stávající stav popřípadě rozšířit naše obchodní týmy,“ dodává vedení společnosti. Nyní se musí Klášter zaměřit na co nejvyšší kvalitu piva, k tomu by měly pomoci nové technologie a pokusit se opět oživit značku Klášter, stejně jako tomu bylo v minulých letech. „Věříme, že štamgasti v místních hospůdkách či v okolních městech najdou v klášterském pivu tu pravou chuť a teprve čas ukáže zda naše pivo je opravdu dobré,“ dodal Ctirad Kábrt.

Zdroj: Můj ventil.cz


Heineken utnul pivní tradici

[úterý, 26. leden 2010]

V Lounech končí po šesti staletích vaření piva. Majitel výrobu přesouvá do Ústí a Velkého Března

Minimálně šest století se v Lounech vařilo pivo. Tradice, již zahájili místní měšťané a později v ní pokračoval schwarzenberský pivovar na kraji Loun, tento týden skončí. Včera o tom rozhodlo vedení společnosti Heineken, která pivovar poslední dva roky vlastní.

Nejvýznamnějším důvodem, proč se v Lounech už pivo vařit nebude, je prý špatný technický stav pivovaru. „Desítky let se do něj neinvestovaly větší částky. A hlavně v poslední době se množily stížnosti ze strany zákazníků na jeho kvalitu. Pivovar by si vyžádal investice minimálně za desítky milionů korun,“ uvedla mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová.

Peníze ale do lounského závodu Heineken investovat nechce. I proto, že výroba piva v Lounech v posledních letech klesala. A protože se pivo prodává méně, což asi ještě zhorší vyšší spotřební daň, společnosti by se prý peníze vložené do modernizace nevrátily.

Do konce týdne v Lounech provoz skončí, přesune se do pivovarů společnosti v Krásném Březně v Ústí a do Velkého Března. O místo kvůli tomu přijde 29 lidí. Ve druhé fázi útlumu přestane pivovar do konce února i stáčet dovážené pivo do sudů, tím se počet pracovníků sníží o dalších 30. Třinácti zaměstnancům nabídne společnost práci v jiných pivovarech, konkrétně v Krušovicích a zmíněném Velkém Březně. Lounský areál má sloužit jen jako distribuční centrum.

Určitě bych tomu neříkala pouhý sklad. Je to pro nás dost důležité místo vzhledem ke své poloze mezi Prahou a německými hranicemi,“ upozornila Eliášová.

Už to nebude ono“ Heineken slibuje, že i dál chce podporovat kulturu a sport v Lounech. A že bude pokračovat ve výrobě piva se značkou Louny, i když už to bude o 60 kilometrů dál.

Už nyní se ale odborníci i pivaři shodují, že lounské pivo se změní. Podle výrobců ovlivňují chuť jak suroviny, tedy místní voda či slad, tak technologický postup při vaření. „Ta důvěra jako k domácímu pivu už tam asi nebude. Ale že bych změnil pivovar? To ne, vždyť já mám pět druhů piv, i když všechno od Heinekenu. Komu nechutnají „Louny“, může si dát třeba „Zlaťák (Zlatopramen),“ říká například Jiří Hora, majitel restaurace U Somolů. „To už bude jiné pivo, i kdyby jen kvůli jiné vodě. A jak to mohou být Louny, když se to vaří někde v Březně?“ tvrdí Miloš Kolařík, který šéfuje lounské restauraci U Jíchů. Přestože je lounský patriot, od loňského léta ve své hospodě točí jiné pivo. Kvalita lounského piva prý totiž klesala už dřív.

Vedle Kolaříka rozhodnutí kritizovali i běžní pivaři. A na webových stránkách pivnidenik.cz někteří dokonce konec lounského pivovaru předpovídali. „Já bych to nazval scénář a la Heineken, protože ho používají prakticky vždy a všude. Od linky k uzavření celého pivovaru je už jen krůček. Bohužel dojde i na to,“ napsal například Libor ze Slovenska už 27. listopadu loňského roku, krátce po uzavření lahvárny v Lounech.

Heineken v posledních letech koupil a zavřel několik pivovarů, například v Kutné Hoře, Znojmě nebo v Rimavské Sobotě.

Konec vadí i konkurenci

Konec výroby piva v Lounech rmoutí nejen místní patrioty, ale dokonce i konkurenci. „Pro nás se tím možná otevírá nějaký prostor na trhu. Ale radost z toho jako pivovarník nemám. Vždyť to byl, stejně jako my, lokální pivovar, který vyráběl pivo tradičním způsobem. Tedy s otevřenými spilkami a dobou zrání 60 až 80 dní. Mrzí mne to,“ říká třeba obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík.

Je to smutné. Pivo se v Lounech vařilo od nějakého 14. nebo 15. století. Šest set let určitě. Hodně lidem bude chybět. Já to vnímám jako konkurenční boj, v cizině české pivo nechtějí,“ přemítal ředitel lounského muzea Bedřich Štauber.

V lounských hospodách i mezi odborníky se spekuluje, že nakonec se výroba piva stejně přesune do moderního závodu ve středočeských Krušovicích, který patří také Heinekenu. Ti, kteří se o pivo zajímají, míní, že tu časem skončí i piva z Velkého a Krásného Března - tedy Březňák a Zlatopramen.

O tom se potichu mluví už dlouho. Má to logiku, protože Krušovice jsou moderní a mají kapacitu to zvládnout,“ řekl pro MF DNES zástupce jednoho z velkých českých pivovarů s podmínkou zachování anonymity. Zástupci Heinekenu to popírají. Zatím?

***

* Co si myslíte vy? Vážení čtenáři, co si myslíte o rozhodnutí vařit lounské pivo u Ústí? Budeme rádi, když nám svůj názor na rozhodnutí Heinekenu sdělíte. Pište na mail: redul@mfdnes.cz

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Změna je život. Lounské pivo se bude vařit ve Velkém Březně

Foto

Co si o přesunu myslí Ústečané?

Pokud se Louny budou vařit tady u nás, tak budou kvůli jiné chuti místní vody chutnat jinak,“ domnívá se kupříkladu Josef Vaškanin. Jako podobný příklad zmiňuje velký Zlatopramen stáčený do PET lahví, který se dle potřeby vyrábí jinde než v Ústí.

Pochybuji, že tady otevřou nové hospody s lounským pivem. Poptávka po něm klesne a jeho výroba potichu vyšumí a brzy skončí,“ vidí budoucnost lokálního piva v černých barvách Ústečan.

Jedním z důsledků přesunu výroby bude i propouštění zaměstnanců.

Očekává se, že 29 pracovních pozic se stane nadbytečnými ke konci měsíce ledna. Během příštích týdnů a měsíců se počet pracovních míst bude snižovat přibližně o dalších třicet,“ oznámila Kateřina Eliášová, mluvčí společnosti Heineken Česká republika, která na severu Čech vlastní i Zlatopramen a Březňák.

Kvůli zavření lounského provozu má být nabídnuto jeho zaměstnancům celkem třináct pracovních pozic v jiných pivovarech společnosti. „Z toho jsou dvě místa ve Velkém Březně,“ řekla za Heineken Kateřina Beute.

Vařit a stáčet do lahví se bude ve Velkém Březně, v krásnobřezenském areálu se bude skladovat do sudů.

Oficiálním důvodem pro zavření pivovaru v Lounech je jeho špatný technický stav a trvalý pokles výroby. Také investice, nezbytné pro dodržení všech požadavků na bezpečnost a kvalitu, by byly při zachování provozu údajně značné.

Čerstvě uzavřený pivovarský areál v Lounech má v budoucnu sloužit jako distribuční centrum. Odtud se budou expedovat všechna česká piva, která Heinekenu patří.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor a foto: Ondřej Kůs


Dobre známe zasyčanie pri otváraní fľaše ulahodí uchu každého pivára. Rovnako vôňa sprevádzajúca nalievanie piva, či chuť prvého dúška sú súčasťou rituálu, ktorý si radi vychutnávame hlavne s priateľmi.

Správne naliate pivo môže tento pôžitok ešte vylepšiť. Pomôže mu totiž rozvinúť jeho charakteristickú chuť a arómu. S trochou cviku sa môže stať majstrom v nalievaní fľaškového piva rôznych druhov úplne každý.

Na začiatok si stačí zapamätať jednoduché zásady:

1. Začnite nalievať do pohára nakloneného v 45 stupňovom uhle

2. Pomaly lejte pivo na steny pohára, mierte prúdom piva približne do polovice výšky pohára.

3. V polovici nalievania pohár narovnajte do zvislej polohy. Vytvoríte tak peknú čiapku s penou.

Hrúbka penovej čiapky by mala byť približne 1,5 až 3,5 cm. Optimálna výška peny však závisí aj od jednotlivých druhov piva. Pivo bez peny je ako človek bez hlavy. Väčšina pív totiž práve prostredníctvom nej sprostredkuje svoju špecifickú arómu a chuť,“ približuje Peter Blahút, zakladateľ Prešporskej pivotéky.

::alt

::alt

::alt

::alt

Nalievanie rôznych druhov pív

Pšeničné kvasinkové pivá

Pivá obsahujúce kvasinky majú vysokú penivosť, preto vyžadujú špeciálne jemné nalievanie po stene pohára. Pokiaľ chcete dosiahnuť vyššiu penu, stačí narovnať pohár tesne pred koncom nalievania, aby vám pivo nevypenilo. Pri belgických pivách sa zvykne vlhčiť vnútro pohára, čím sa dá kontrolovať výška peny. Pri kvasinkových pivách platí, že sa nalieva aj kvasinkový sediment usadený na spodku fľaše. Pokiaľ sa vám pivo zdá nedostatočne mútne, malú časť piva ponechajte vo fľaši, premiešajte ho so sedimentom a až potom dolejte do pohára.

Ale

Odporúča sa jemné a postupné nalievanie po stene nakloneného pohára, ktoré zabráni nadmernému peneniu. Pomaly zostrujte uhol a pivo nalievajte priamo do pohára aby ste vytvorili požadovanú penu približne na šírku prsta. Príliš vysoká pena oberie Ale o jeho typický horký chmeľový charakter. Chmeľové látky totiž vystúpia z piva do peny a stratia svoju silu.

Stout

Nalievajte pomaly, aby ste umožnili pene sa postupne rozvinúť. Pokiaľ rastie pena príliš rýchlo, na chvíľku nalievanie prerušte. Dvojfázové nalievanie spôsobí krémovejšiu, hustejšiu a objemnejšiu penu, ktorá nechá vyniknúť kávovú chuť stoutu. Fľaškové stouty majú hutnejšiu, menej bohatú penu a prirodzenejšiu chuť ako čapované verzie.

Pilsner

Pravý pilsner má rozvinutú penu, ktorá vydrží niekoľko minút. Pena by mala vystúpiť nad okraj pohára a vytvoriť čapicu. Tá zvýrazní chmeľovú arómu a udrží horkosť v pive až do konca. Jemné a stále „bublinkovanie“ oživuje zlatistú farbu pilsnera a zanecháva na stenách pohára stopu po pene, tzv. krúžkovanie.

Pivá so sedimentom na dne fľaše

Pri niektorých pivách je na dne fľaše usadený sediment. Pri druhoch dozrievajúcich vo fľaši tieto usadeniny tvoria a dokresľujú ich nezameniteľnú chuť. Nefiltrované belgické pivá by mali byť naliate tak, aby sa čo najviac z usadeniny dostalo do pohára. Jednoduchými krúživými pohybmi rozvírte pred úplným doliatím fľaše zvyšné pivo, čím uvoľníte sediment. Ten sa zmieša s penivou tekutinou a vy si môžete užívať plnú chuť piva. Či však nakoniec uprednostníte pivo so sedimentom alebo bez neho, záleží iba na vašej chuti.

Zdroj: 24 hodín


Dobrá tradice se nyní uzavírá

Vaření piva v Lounech je s historií města spojeno už od středověku.

Dnešní pivovar při silnici ve směru na Černčice vyrostl v roce 1890, kdy jej tam nechal postavit kníže Adolf Josef Schwarzenberg. Jako první pivovar v Rakousku – Uhersku měl technologii umělého chlazení.

V roce 1897 odebírá lounské pivo již 122 hostinců a vyváží se také do Německa.

V roce 1937 pivovar Louny zaujímá třinácté místo v absolutním pořadí celostátního žebříčku nejmodernějších pivovarů v Čechách, kterých je tehdy v zemi přes tři sta. Po druhé světové válce je pivovar v Lounech znárodněn. Po znárodnění byl pivovar součástí řady podniků – Krušnohorské pivovary (1950 – 1952), Lounsko – žatecké pivovary (1953 až 1957), znovu Krušnohorské pivovary (1958 až 1959) a Severočeské pivovary (1960 až 1990).

Od privatizace přes Drinks Union až k Heinekenu

Na počátku roku 1991 vznikl státní podnik Pivovar Louny, který byl privatizován. V polovině roku 1992 vznikla akciová společnost Pivovar Louny, akcie drželo několik fyzických osob. Kvůli udržení prodeje svých výrobků začala společnost v roce 1998 nakupovat restaurace a obchody na vesnicích. Zájmovou oblastí byly především severní Čechy, kam směřovala většina piva. Pivovar část své produkce exportoval, většinou do Německa.

V roce 2001 se lounský pivovar stal součástí skupiny Drinks Union. V tu dobu v pivovaru v Lounech pracovalo téměř dvě stě lidí, uvařilo se tam zhruba 250 tisíc hektolitrů piva řady značek. Na vývoz šlo asi deset procent – export směřoval hlavně do Německa, Španělska, Itálie, Francie, Finska a Ruska.

V roce 2008 koupil Drinks Union včetně lounského pivovaru pivovarnický gigant Heineken z Nizozemí. Ten se rozhodl výrobu ve svých českých pivovarech centralizovat, některé z nich zavře. Pivovar v Lounech je jedním z nich. Počátkem roku 2010 historie vaření piva v Lounech končí, několik století trvající tradice se uzavírá.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Na rozdíl od většiny svých konkurentů promítne malý pivovar z Rohozce u Turnova zvýšení daní do ceny svých piv až od února.

Odběratelé tak dostanou čas zvyknout si na plošné zdražení v tuzemsku po Novém roce. „Ceny ale musíme zvýšit také,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj ale firmě ze zdražení žádný zisk nezůstane. Peníze, které navíc od února zaplatí spotřebitel, dostane stát. Cenu piva totiž zvedá vyšší DPH a spotřební daň. „V průměru zdražíme o 70 haléřů. Méně stoupne cena u lahvového piva, kde je větší konkurence na trhu,“ popsal ředitel pivovaru.

Rohozeckému pivu se přitom loni opět dařilo a produkce meziročně stoupla skoro o 19 procent na 63 tisíc hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru. Podle jeho slov se jim loni dařilo růst v Česku i na zahraničním trhu. „Pro nás jsou dominantní Polsko a Rusko,“ připomněl Jungmann.

Pivovar Rohozec patří mezi nejmenší pivovary v republice a před sedmi lety byl na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Za posledních pět let se zdvojnásobila.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax


Heineken se zbavuje dalšího pivovaru v Česku. Musí šetřit, a tak končí s výrobou piva v Lounech. O místo přijde 60 lidí. Na místě původního pivovaru zbude sklad. Značka Louny ale nezmizí, výroba bude přemístěna do Ústí nad Labem. Firma už zavřela pivovary v Kutné Hoře a Znojmě.

Hlavním důvodem pro zrušení lounské výroby je podle společnosti špatný technický stav pivovaru, trvalý pokles výroby a také ekonomická krize, která vede k dlouhodobému poklesu konzumace piva v České republice i v zahraničí. Firma navíc očekává, že spotřeba piva ještě klesne po zvýšení spotřební daně.

"Rozhodnutí přesunout výrobu z Loun nebylo pro nás v žádném případě jednoduché, protože ovlivní některé z našich zaměstnanců, kteří prokázali velmi pozitivní a profesionální přístup k integraci po akvizici Drinks Unionu," řekl generální ředitel Heinekenu ČR Lieven Van der Borght.

Ovlivnění znamená v překladu to, že Heineken propustí do konce ledna 29 lidí a dalších třicet pak propustí v následujících týdnech a měsících. Třináct lidí najde uplatnění v jiných pivovarech společnosti

Zavření pivovaru není velkým překvapením. Už loni v listopadu přestal Heineken stáčet v Lounech pivo do lahví.

Nyní přestane stáčet pivo do sudů a pivovar v Lounech bude poté sloužit jako sklad.

Louny nezmizí, vařit se budou v Ústí

Značka Louny ale z trhu nezmizí. Výroba bude přesunuta do pivovarů ve Velkém a Krásném Březně (Ústí nad Labem) a plně zachována zůstane podle firmy i původní receptura.

"Značka Louny je ve městě a v celém regionu Loun tradiční a oblíbená, proto se bude nadále těšit významné marketingové i obchodní podpoře," ujišťuje firma v tiskovém prohlášení.

Louny jsou tak třetím pivovarem, kterého se třetí největší pivovarnická skupina zbavuje. Před ním už zavřela pivovary ve Znojmě a v Kutné Hoře. Heineken zavřel také několik pivovarů na Slovensku.

Heineken v Česku vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice a v roce 2008 koupil ústeckou společnost Drinks Union, které patří pivovary Krásné a Velké Březno. Na tuzemském trhu obsazuje třetí místo. V roce 2008 uvařil 2,8 milionu hektolitrů piva.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková


Ředitelé nechtějí propad výroby

[pondělí, 25. leden 2010]

Jak se bude v letošním roce zvyšovat, nebo snižovat produkce piva v regionu? Ptali jsme se zástupců pivovarů na Vysočině.

Všichni „velcí hráči“ mají prozatím - navzdory nárůstu spotřební daně u piva - jen pozitivní myšlenky. „Chtěli bychom, aby naše výsledky byly obdobné jako v roce minulém, nebo se zvyšovaly,“ prohlásil vedoucí obchodního oddělení pelhřimovského pivovaru Poutník Jiří Vacek.

Výstav pivovaru se pohyboval v minulých letech kolem 25 tisíc hektolitrů ročně. „Vloni jsme vyšli na trh s pivy speciálními. A s těmito pivy hodláme pokračovat i v tomto roce,“ dodal Jiří Vacek.

Výroba piva v Havlíčkově Brodě se vloni zvýšila o jedno procento na 83 tisíc hektolitrů. „Vzhledem k obecně předpokládanému poklesu tuzemské spotřeby piva v roce 2009 zhruba o deset procent považujeme náš výsledek za velmi pozitivní,“ zhodnotil ředitel Měšťanského pivovaru Jiří Hušek.

Letos by výroba piva Rebel měla vzrůst na 90 tisíc hektolitrů. „Na českém trhu plánujeme růst o pět procent, export piva bychom díky novým projektům chtěli zdvojnásobit,“ dodal Hušek.

Během prvního čtvrtletí tohoto roku hodlá havlíčkobrodský pivovar uvést na trh nové kartony po osmi a deseti lahvích - v celém sortimentu lahvového piva. Investice mají v Havlíčkově Brodě směřovat do podnikového informačního systému a do chlazení sklepů a spilek. „Celkově letos překročí 10 milionů korun,“ sdělil Jiří Hušek.

V Jihlavě bude pivovarská skupina K Brewery Trade investovat do nové lahvárenské linky, také přemístí linku sudovou. Naplánovány jsou investice přibližně za 25 milionů korun. „Pivovar má stále potenciál výrazného růstu,“ domnívá se obchodní ředitel skupiny K Brewery Otakar Binder. Letos by výstav mohl šplhat k hranici 200 tisíc hektolitrů. Vloni pivovar vyrobil 140,5 hektolitru piva, předloni zhruba 90 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Že se neplatí spotřební daň na víno? A na pivo ano? To je absolutní ekonomický nesmysl a neférovost, je to výsledek lobbingu vinařských zemí v rámci Evropské unie,“ říká ředitel Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci Stanislav Bernard. „Jedno zboží je ekonomicky zvýhodněno na úkor ostatních. Že to takto existuje, se nedá nazvat jinak než lumpárnou,“ pokračoval Bernard.

Z pohledu pivovarnictví by se měla udělat spravedlivá hra,“ uvedl také Otakar Binder, obchodní ředitel pivovarské skupiny K Brewery Trade, do které patří mimo jiné pivovary v Jihlavě, Hlinsku a Černé Hoře.

Ředitel havlíčkobrodského pivovaru Jiří Hušek upozornil ještě na jedno daňové znevýhodnění piva. „V případě přepočtu objemu alkoholu na litr nápoje je pivo zatíženo spotřební daní více než láhev ,tvrdého‘ alkoholu,“ uvedl Hušek.

Nabízí se otázka, že by se pivovary papírově přestěhovaly do daňových rájů? Třeba na Kajmanské ostrovy... „To není reálné,“ usmál se Binder. Některé tuzemské pivovary také uvažovaly o tom, že by kvůli lednovému zvýšení daně přejmenovaly pivo na sladové víno. „Já to nazvu nesmyslem, který by nemohl být realizován v praxi,“ reagoval na to ministr financí Eduard Janota. Zvýšení spotřebních daní na pivo je jednou ze součástí jeho „balíčku“, který má Česku pomoci snížit velké deficity státního rozpočtu.

A co by ministru financí a poslancům doporučili ředitelé vysočinských pivovarů? „Jestli chceme zvyšovat spotřební daně, pak nemůžeme ale prohlubovat nerovnováhu mezi pivem a vínem. Naopak bychom měli víno zdanit stejným způsobem jako pivo - z pohledu obsahu alkoholu. Přínosy z daně na víno by byly větší než u piva,“ pravil šéf humpoleckého pivovaru Bernard.

Nulová daň na víno, to je nicméně záležitost platná po Evropské unii. Tu v České republice zřejmě sami nevyřešíme.

Podle Otakara Bindera z pivovarské skupiny K Brewery Trade nebyla celá záležitost ohledně navýšení spotřební daně na pivo detailněji prokalkulována. „Na tuzemské politické scéně bylo ale sotva možné s někým o úpravě daně jednat. Spotřební daň se řešila nárazově, až nastala krize v přípravách rozpočtu... Tam se pak nikdo neodvážil jít proti proudu. Nikdo nepřipravil pořádnou kalkulaci, kde by rozepsal úbytky prodeje piva, úbytky počtu pracovních míst, prostě celý ekonomický řetězec. My známe optimální očekávání státu (zhruba plus dvě miliardy korun - pozn. red.), měli bychom ale mít spočítanou také tu nejpesimističtejší variantu... a rozhodnutí pak dělat z ,prostředních‘ čísel,“ řekl Binder.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík


Štamgast platí, hostinský se bojí

[pondělí, 25. leden 2010]

Vyšší spotřební daň, DPH a ekonomická krize. Pro pivovary a hospodské teď zrovna není ideální doba. Některé hospody zejí prázdnotou a mnoho lidí si dá místo dvou piv třeba jenom jedno. Státní kasa se zřejmě nenaplní tak, jak by si politici přáli.

Z peněženek štamgastů restaurací látají politici mimo jiné schodkový rozpočet státu. Spotřební daň na pivo je od ledna vyšší. Z ceny každého půllitru piva odplouvá do státní kasy zhruba 1,50 koruny. Další peníze pak zaplatí pivaři na dani z přidané hodnoty.

Dělá současná situace vrásky šéfům pivovarů? Ptali jsme se ředitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda.

* Spotřební daň u piva je od ledna vyšší. Co vy na to?

Spotřební daň vzrostla u piva od ledna zhruba o třetinu. Argumentuje se tím, že je to kvůli tomu, že daň se dlouhou dobu nezvyšovala a že ta lednová změna vlastně nahrazuje pouze „inflační zvýšení“. Jenže to přišlo v nevhodném momentě.

* Proč v nevhodném čase?

Odhadujeme, že spotřeba piva klesla vloni v tuzemsku vlivem hospodářské krize zhruba o deset procent. Letos vyšší spotřební daň -- a tedy i vyšší cena piva - nějaké procentíčko zase ubere. I když je to v restauracích zvýšení ceny o „kačku“.

* Jaký efekt bude mít vyšší spotřební daň pro „churavou“ českou státní kasu, pro vysoce schodkový státní rozpočet?

Kdyby letos žádný pokles spotřeby piva nenastal, pak by se ten přínos pohyboval asi kolem 1,6 miliard korun. Kvůli pravděpodobnému poklesu trhu bude ale ten daňový přínos menší. Čistě fiskálně se může pohybovat kolem miliardy korun nebo lehce nad miliardu. Celá záležitost má ale další aspekty.

* Jaké?

Když se bude v restauracích dál snižovat spotřeba piva, může to vést ke krachům některých zařízení. Což jsou ztracená pracovní místa, nižší odvody daně z přidané hodnoty i dalších daní. Počítejte také zvýšené náklady na podporu v nezaměstnanosti a tak dále. Další ohroženou skupinou jsou některé menší pivovary, které dnes mají ekonomické problémy. Jedna věc je, že se spotřební daň zvýší. Ne vždy se ale povede zahrnout tuto vyšší daň do ceny pro supermarkety. Ty se zvýšení ceny brání. A zase jsme u ohrožení pracovních míst, u potenciální zvýšené výplaty sociálních dávek.

* Politici si asi říkali, že ta koruna na půllitru navíc nemůže přivodit nějakou velkou katastrofu.

Jsem dalek takové formulace, že by to byla nějaká katastrofa. To určitě není. Můj odhad ale je, že celkový přínos zvýšení spotřební daně u piva bude relativně velmi malý. A je tam ještě jeden problém.

* Jak byste ho popsal?

Ten problém je v tom, že stát je schopen zvýšený daňový přínos -- řekněme 800 milionů korun - rozházet zhruba za dva dny. Jinými slovy: cesta zvyšování daní bez radikálních reforem a radikálního šetření je cestou do pekel. Z „mikropohledu“ na jednu komoditu (na pivo -- pozn. red.) a jednu daň vyplývá jedna věc. Že zvyšování daní zpomaluje vývoj ekonomiky, snižuje produkci i daňový výnos.

* Co by bylo dobré udělat?

Určitě už nejít cestou zvyšování daní bez toho, aby konečně někdo začal šetřit. Je potřeba přestat se chovat populisticky, přestat se dívat se jen na to, jak dopadnou volby. Bohužel, oba víme, že volby se rozhodují v celém spektru voličů. Proto přichází řeč na třinácté důchody a podobné nesmysly.

* Co jste říkal na Janotův úsporný balíček a na to, jak ho poslanci „zlikvidovali“?

Ministra financí Eduarda Janotu beru jako chytrého chlapa, který poprvé nazval věci tak trochu pravým jménem. I jeho balíček ale úsporným balíčkem nebyl. Dvě třetiny opatření bylo zvýšení daní, třetina šetření. A poslanci (levicoví - pozn. red.) udělali to, co udělali. Jestli chtějí takto šetřit... vždyť oni ten stát potopí. Tak dojdou do stádia, kdy budou muset všechno - sociální dávky i platy úředníků - redukovat o desítky procent, ohrozí se koupěschopnost a celá ekonomika půjde do „kytek“. Jak se tomu máme bránit my podnikatelé? My, kteří se chováme celou dobu prozíravě.

* V jakém směru prozíravě?

Obor výroby piva klesl vloni asi o deset procent, produkce humpoleckého pivovaru naopak o devět procent vzrostla, ziskovost jsme měli nejlepší za celou historii. Vylepšili jsme zaměstnanecké benefity asi o 4,5 procenta, když inflace byla odhadem jednoprocentní. Šetříme ale, kde se dá. Politikům je to jedno. Hlavně, že se dostanou k moci.

* Jaký vývoj očekáváte v roce 2010?

Na prognózy je velmi brzy. Vloni jsme v Humpolci rostli, letos pevně doufám, že budeme růst také. Ukazuje se, že lidé mají zájem o kvalitní produkty. Je to vidět na vývoji menších pivovarů, kterým se daří. Vývoj v roce 2010 ale bude záviset na spoustě okolností a jednou z nich je koupěschopnost.

* Připravujete nějaké novinky pro spotřebitele?

Vloni jsme uvedli na trh unikátní nápoj na sladové bázi, obohacený švestkovou šťávou a aromatem. Vyvíjíme další druh takového nápoje. V tradičním pivu se snažíme o maximální poctivost výroby a o co nejzajímavější chuť.

* Stanislav Bernard

Do oživení humpoleckého pivovaru se pustilo trio Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal v roce 1991. Bernard je v současnosti generálním ředitelem firmy. Pod jeho vedením dosáhl loni Rodinný pivovar Bernard rekordního výstavu, přesahujícího 204 tisíc hektolitrů nepasterizovaného piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík


Mistrem Výčepním se stala žena

[pondělí, 25. leden 2010]

I přes značnou propagaci se na pelhřimovském Mistru Výčepním sešlo v klubu Stará Tiskárna pouze šest soutěžících.

Řada hospod v současnosti udržuje personál na co nejnižších počtech. Někteří tak nedostali volno,“ vysvětlil Václav Háva, majitel klubu.

I když na soutěži vládla rodinná atmosféra, tři porotci byli nekompromisní. O pořadí rozhodly celkem tři kola soutěže, z nichž nejobtížnější bylo točení piva z historické pípy. Vítězkou se stala Šárka Vítů z domovské Staré Tiskárny.

Fotogalkerii naleznete zde...

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Jan Cihlář


Sněmovna bude na své schůzi příští týden jednat o návrhu senátu ponechat spotřební daně z piva v původní výši. Zvýšení této daně navrhla vláda, ale senát návrh zákona vrátil sněmovně s pozměňovacím návrhem na zachování dosavadní výše daně.

Zvýšení spotřební daně z piva, které je součástí implementace evropské směrnice o spotřebních daních a zároveň snahou vlády o řešení rozpočtových schodků, v minulosti vyvolalo vlnu kritiky. "Zvýšení daně z piva o 50 procent by nutně vedlo k úpadku malých nezávislých pivovarů v České republice a ke ztrátě tisíců pracovních míst v pivovarnictví, gastronomii, zemědělství a dodavatelském průmyslu. Taková ale nemůže politika vlády České republiky být," komentovali v otevřeném dopise ministru financí Eduardu Janotovi zástupci malých pivovarů skutečnost, že kromě spotřebních daní vzroste i daň z přidané hodnoty.

Sněmovna však zákon navzdory kritice schválila a odeslala k projednání do senátu. Senátoři za ODS však se zvýšením spotřební daně z piva nesouhlasili a senátor Jaroslav Kubera podal pozměňovací návrh na zachování spotřební daně na původní výši. "Všichni se holedbají ohledem na slabší sociální skupiny, takže já se k nim přidávám. Pro důchodce je často jediná radost v týdnu, když jdou dvakrát týdně do hospody na dvě nebo tři piva. A pro ně je tohle zvýšení docela radikální," řekl v senátu Kubera.

"Vtip je v tom, že vinařská lobby si prosadila, aby na víno byla nulová daň. To je v této hospodářské situaci úplně padlé na hlavu, aby daň na zbytnou pochutinu byla nula procent. Naopak se má zvýšit daň na pivo, protože vinaři si od toho zřejmě slibují, že lidé začnou více pít víno," řekl Mediafaxu Kubera. "My jsme často obviňováni, že můj návrh zatěžuje státní rozpočet, ale to je nesmysl, protože my jen navrhujeme, aby ta daň zůstala taková, jaká byla dosud," dodal Kubera.

Zda bude Kuberův návrh schválen, se rozhodne na lednové schůzi sněmovny. Ta začíná v úterý 26. ledna.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Jiří Táborský


Najväčším lákadlom slovenskej expozície na (v nedeľu 24.januára) končiacom európskom veľtrhu potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu IGW -INTERNATIONALE GRÜNE WOCHE 2010 („Medzinárodný zelený týždeň“) bolo nesporne pivo STEIGER. Nemeckí pivári sa nechávali s radosťou obsluhovať mladými ľuďmi v dresoch slovenskej hokejovej reprezentácie, alebo v krojoch a o dobrú náladu sa slovenskými pesničkami staral akordeonista Dezider Guliš, ktorý bol na výstave už po pätnásty raz. Napriek konkurencii iných tradičných pivárskych krajín, s ďaleko väčšími prezentáciami, bolo v slovenskom stánku plno. Čapovali sa tu svetlé 11 a 12-stupňové pivá STEIGER, ale aj tmavá jedenástka. Nemci sú fajnšmekri na špeciality a tak ich lákalo aj rezané svetlé pivo s tmavým. Informoval o tom manažér marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Na slovenské pivo napriek trojročnej prestávke nemeckí návštevníci nezabudli. Podľa vyjadrení spokojných konzumentov najstarší slovenský pivovar STEIGER dokonale zastúpil predchádzajúceho tradičného slovenského reprezentanta Topvar. Pivári na pivách značky STEIGER najviac oceňovali chuť pravého piva, jeho plnosť a sýtosť, ktoré sa dajú dosiahnuť iba dostatočne dlhým ležaním a varením z kvalitných surovín. Štamgasti čoraz viac vyhľadávajú klasicky varené a poctivo uležané pivo, vyrobené klasickými výrobnými postupmi, ale na najmodernejších zariadeniach. Všetky pivá varené v STEIGRI sú čisto prírodnými produktmi, uvarenými z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo Žateckej oblasti“, konštatoval E.Mihálik.

Ministerstvo pôdohospodárstva SR pripravilo v spolupráci so Slovensko-nemeckou obchodnou a priemyselnou komorou spoločný národný stánok slovenských firiem, v ktorom dominovala prezentácia STEIGRA. Okrem piva boli návštevníci veľtrhu zvedaví aj na slovenskú prírodu a regióny. Na 75. ročníku veľtrhu, ktorý sa končí v nedeľu 24.januára 2010, privítali aj rekordného 30-miliónteho návštevníka. Hlavnými témami tohto roku boli ekológia a biofarmy. Jedna výstavná hala bola venovaná bioproduktom – ekologicky vyrábaným vínam, zelenine či mäsovým výrobkom.

Medzinárodný zelený týždeň“ (Internationale Grüne Woche alebo IGW) v Berlíne je najdôležitejším európskym veľtrhom v oblasti potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu. Tak ako po minulé roky sa tu prezentovali výrobcovia a dodávatelia produktových skupín. Svoje miesto mali ovocie, zelenina, mäso, údeniny, ryby, dary mora, mliečne výrobky, pekárenské výrobky, pivo, víno, destiláty, pochutiny, koreniny, bylinky, čaje, BIO výrobky, cez národné stánky, branžové združenia až po národné a regionálne špeciality, prehliadky chovov poľnohospodárskych zvierat, poľovníctva, rybárstva, ale aj poľnohospodársku, záhradnú a kuchynskú techniku a výbavu. Súčasne sa konal 26. ročník Heim-Tier-Pflanze -výstava pre chovateľov malých domácich zvierat a pestovateľov kvetov a rastlín.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Jaromír Hanzlík se stal v legendární pražské pivnici U Zlatého tygra čestným ambasadorem piva Pilsner Urquell ve světě.

Foto

Pivnice U Zlatého tygra je místo pro plzeňské pivo symbolické až mystické, proto právě zde český herec Jaromír Hanzlík převzal jako Čestný znalec (Honorary Connoisseur) piva Pilsner Urquell personifikovanou plaketu s číslem 008, která stvrzuje jeho příslušnost ve společnosti čestných ambasadorů plzeňského piva ve světě.

Čestní znalci se zatím dají spočítat na prstech a patří mezi ně například hokejista Jaroslav Špaček (006) nebo režisér Miloš Foman (007).

Zdroj: Blesk.cz


Pořadatelé táborských pivních slavností, které se uskuteční od 2. do 5. února v hotelu Palcát, nechali k letošnímu kulatému dvacátému jubilejnímu ročníku uvařit speciální pivo. Výroční zlatý mok dostal do vínku jméno Jublák.

Zdroj: Právo Novinky.cz | Autor: Jiří Falout


Příliš dobrá reklama na pivo

[sobota, 23. leden 2010]

Argentinské úřady nechaly zrušit ojedinělý reklamní večírek, jehož účastníci měli plavat v pileta de cerveza, bazénu plném piva.

Akce, již vymyslela agentura Santo pro pivovar Isenbeck, se však nelíbila radnici města Mar del Plata: dělá prý reklamu na pití piva. Jak už to tak s reklamou na pivo bývá, tomu závěru lze sotva co vytknout. Isenbeck navrhl, že namísto piva by účastníci mohli plavat ve spoustě malých bílých a žlutých (a nealkoholických) míčků. Úřady však zůstaly neoblomné a pivovar raději ustoupil.

Zdroj: Kurzy.cz


V našich zemích se pivu jako ingredienci pro vaření dostává pozornosti již od 15. století. Z této doby pochází také přísloví „Není lepší silnice, než z kuchyně do pivnice", které jasně udává spojení mezi pivem a dobrým jídlem.

Pivo se pro obohacování pokrmů používalo při přípravě zvěřiny, drůbeže, ryb, ale také různých polévek a kaší. K nejtradičnějším pivním pokrmům, kromě vepřového na pivě, je pivní polévka. Recept na ni už můžeme nalézt také v proslulé kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové.

Využívání piva v gastronomii není ryze českou specialitou. Jako důkaz bychom mohli uvést již zmíněnou pivní polévku, která se v dřívějších dobách objevovala ve vícero variacích. Její recepty se samozřejmě liší oblast od oblasti, ale především stát od státu.

V Anglii se jedná o tradiční "caudle", což je obzvláště silná polévka, která se podávala nemocným. Měla jim pomoci překonat nemoc a znovu nabrat síly. Ve Francii se vaří jemnější a lehčí "soupe á la biére". Jednou z nejchutnějších pivních polévek je údajně dánská chlebová polévka "ollebrod".

Pivo je již tradiční přísadou při přípravě různých druhů masitých jídel. Můžeme jej použít při pečení vepřového a hovězího masa. Dále je velice vhodné k dušení masa do guláše. Pro příznivce drůbežího se nabízí možnost používat pivo k podlévání pečené kachny, husy či kuřete.

Poněkud méně známým faktem je to, že kuřecí maso připravované s pivem se výtečně hodí k exotickému ovoci (např. ananasu, pomeranči, kiwi apod).

V českých zemích jsou oblíbené také tradiční olomoucké tvarůžky naložené v pivě. Další českou pivní specialitou je kapr na pivě, který se podává v některých domácnostech na Vánoce.

Proč je pivo vhodné na vaření

Jelikož se pivo "koření" chmelem, je přirozeně hořké. Na druhou stranu, přítomnost pivovarnického sladu mu přidává nasládlou chuť a vytváří tak harmonickou kombinaci obojího. Sladší ingredience (cibule, mrkev či kukuřice) proto těží z hořkosti chmele a dotváří vyvážený celek.

Hořká chuť chmele pomáhá vyrovnávat plnost krémových, sýrových a na oleji založených jídel. Aniž bychom výrazně ovlivnili chuť pokrmu, stačí přidat jen malé množství piva (přibližně jednu lžíci).

Pivo činí maso křehčím a stává se tak dobrým pomocníkem při marinování zvěřiny. Kromě zvěřiny můžeme použít také na kuřecí.

Čím déle se pivo v pokrmu vaří, tím výraznější mu dodává chuť. S tímto je nutné počítat a zvážit proto dobu vaření a použitý druh piva.

Pivo obsahuje pivní kvasnice, díky čemuž se výborně hodí i na pečení. Pečivo získá jemnější texturu a křupavější kůrčičku.

10 rad jak vařit s pivem

1. Pivo se skvěle hodí pro dušení masa, ale méně už k zelenině.

2. Přidáte-li pivo do obalovacího těstíčka, pokrm při smažení absorbuje mnohem méně tuku.

3. Při vaření používejte spíše slabší piva, která dále můžete ředit. Do minutek se naopak hodí hořká (vícestupňová) piva.

4. Do pečiva přidávejte spíše sladší pivo.

5. Černé pivo používejte jen do těch receptů, kde je konkrétně určeno.

6. Pomazánky obsahující pivo se musí rychle spotřebovat kvůli jejich krátké době trvanlivosti. Hrozí totiž jejich zkysnutí.

7. Pivo v těstě urychlí nakynutí.

8. Černé pivo obsahuje více cukru. Proto je potřeba si dávat pozor na přepalování a restování výpeků s jeho obsahem. Taková šťáva či omáčka může být hodně hořká.

9. S pivem se musí velmi opatrně zacházet, protože obsahuje cukr, který rychle hořkne.

10. Pokud si dokážete představit určitý druh piva jako nápoj k pokrmu, pak jej pravděpodobně můžete úspěšně použít i k jeho přípravě.

Zdroj: Lidovky.cz


Demoliční práce vypukly v těchto dnech v proluce v Havlíčkově ulici, která už léta zeje prázdnotou a obyvatelé Přerova kritizují její vzhled. Přerovský pivovar se totiž rozhodl zbourat bývalou ledovnu a sociální budovu, která je přes dvacet let bez využití. Na jejich místě vyroste nová stáčírna a centrální sklad pivovaru.

Proluka v Havlíčkově ulici se stala terčem kritiky obyvatel poté, co zde byly zbourány rodinné domy. Místo v centru města totiž zůstalo prázdné.

Staré a nevyužívané budovy jsou náš letitý problém, stejně jako proluka v Havlíčkově ulici. Výstavbou nové stáčírny se ale areál pivovaru oddělí od středu města,“ nastínil ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Bourací práce podle něj poběží šest týdnů a navazovat na ně bude vlastní stavba stáčírny. Ta má být definitivně hotová do konce roku 2010.

Novou budovou se vyřeší celá uliční čára mezi areálem pivovaru a Havlíčkovou ulicí. Má totiž délku 160 metrů. Technologie se ale začne instalovat až v roce 2011,“ doplnil Svoboda.

Kromě bývalé sociální budovy půjde k zemi i ledovna, do níž se v minulosti ukládal led.

Dříve se totiž vozil led z řeky Bečvy a kvádry se ukládaly v prostorách tohoto objektu. Používal se na chlazení ležáckých sklepů a chlazení sklepů v hospodách,“ vysvětlil Svoboda. Na zastavění proluky novým objektem přispěla ze svých fondů i Evropská unie.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autorka: Petra Poláková-Uvírová


Podle informací Deníku už chybí jen pověstný krůček k tomu, aby se v pardubickém pivovaru začalo vyrábět Ozzákovo pivo!

Je pravda, že s pardubickým pivovarem v současné době jednáme. Získali jsme licenci od televize Nova, ale jednání se vedou dál, protože smluvní podmínky jsou dost striktní. Všechno však nasvědčuje tomu, že by Ozzákovo pivo mohlo vznikat právě tady,“ potvrdil známý herec Martin Dejdar, představitel Ozzáka z kultovního seriálu televize Nova Comeback.

Pardubický pivovar jsem oslovil nejen proto, že jsem patriot, ale také na základě doporučení. Pardubické pivo je totiž skvělé,“ sdělil Martin Dejdar, který pochází z nedaleké Chrasti u Chrudimi.

S tímto nápadem k nám přišel sám Martin Dejdar. Navštívil nás a tento projekt nám nabídl. Pokud vše dobře dopadne, měli bychom snad ve čtvrtek podepsat smlouvu,“ prohlásil ředitel pardubického pivovaru Jan Kvasnička.

Momentálně jednáme s obchodními řetězci a hodláme oslovit i vybrané kluby pro mladou generaci,“ nechal se slyšet ředitel pivovaru.

Půjde o jedenáctistupňové světlé pivo, které budeme nabízet v lahvích,“ informoval náš Deník Jan Kvasnička.

Rádi bychom uspořádali též křest Ozzákova piva. Počítáme s tím, že do konce února by mělo být uvedeno na trh,“ poznamenal ředitel pardubického pivovaru a dodal, že poté by měly následovat také další propagační akce.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Tomáš Dvořák


Levné pivo pro vojáky NATO

[čtvrtek, 21. leden 2010]

Stát by v budoucnu mohl vracet spotřební daň zaplacenou ozbrojenými silami států NATO. Vracet by ji měl jak vojenským silám, tak jejich civilním zaměstnancům za cigarety a alkohol, které nakoupí pro zásobování svých jídelen. Počítá s tím vládní novela zákona o spotřební dani, která je nyní ve sněmovně, kam ji vrátil senát. Senátoři tak chtějí snížit spotřební daň z piva na úroveň platnou do konce loňského roku. Nyní záleží na poslancích, zda senát přehlasují, nebo na jeho návrh přistoupí.

Vracení spotřební daně se ale nebude týkat Armády ČR.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz


V roce 2009 bylo podle prvních odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) uvařeno více speciálních piv, než v roce 2008, kdy bylo vystaveno 104 tisíc hektolitrů pivních speciálů.

Výstav neobvyklých piv přesáhl v roce 2009 hranici 600 tisíc hektolitrů. "Neočekávám výrazné změny v poptávce piva u nás ve prospěch pivních speciálů na úkor například výčepního piva nebo ležáku," řekl Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPAS.

Podle Františka Frantíka, šéfredaktora měsíčníku Kvasný průmysl, jsou speciální a neobvyklá piva spíše doménou mužů, kteří pití tohoto nápoje mají jako svůj koníček. "Speciální piva pijí spíše lidé mladší, kteří jsou finančně nezávislí a mají chuť experimentovat," dodává Frantík.

Podle údajů ČSPAS bylo v loňském roce v České republice necelých 650 značek piv, z čehož zhruba bylo 110 pivních speciálů. Pivní speciál je podle české legislativy každé pivo, které má více než 13 stupňů. Do skupiny neobvyklých piv patří zejména nealkoholická piva, různě ochucená piva anebo piva se sníženým obsahem cukru.

I přes určitý pokles spotřeby v loňském roce poznamenaný hospodářskou recesí patří Česku první místo ve spotřebě piva na hlavu. V roce 2009 činila spotřeba necelých 160 litrů na osobu.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Dánský koncern Carlsberg převzal prodej a distribuci ležáku Budweiser Budvar v Maďarsku. Distribuci bude zajišťovat jeho maďarská pobočka Carlsberg Hungary. Budějovický Budvar vyvezl v loňském roce do Maďarska přes pět tisíc hektolitrů piva. Se změnou importéra se očekává v dalších letech postupné navyšování prodejů v této zemi.

Maďarsko je silně zasaženo ekonomickou recesí. Proto je naším cílem pro letošní rok udržení loňského objemu sudového piva v restauracích a mírné navýšení prodeje lahvového piva v obchodních řetězcích,“ říká obchodní manažerka Budějovického Budvaru pro Maďarsko Veronika Schwarzová.

Obchodní spolupráce Budvaru s koncernem Carlsberg funguje v osmi evropských zemích. Budějovický Budvar je výhradním importérem značky Carlsberg pro Českou republiku. Carlsberg se stará o prodej piva z Budějovického Budvaru také v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Srbsku a Švédsku.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Markéta Vorlová


Globální pivní gigant Heineken si asi moc nevěří. Koupil Starobrno, koupil znojemský Hostan, koupil kdeco napříč Čechami i Moravou. Chlapi u piva i vrabci na střeše si štěbetají, co ještě všechno koupí a pak zavře. Podobně jako to udělal se znojemským pivovarem. Jeho areál teď chce koupit město Znojmo, nic jiného mu nezbývá, přes zrušený pivovar vede cesta k místnímu hradu.

A Heineken si klade nesebevědomou podmínku: prodáme, ale v bývalém pivovaru se deset let nesmí prodávat jiné pivo než naše. Koncern Heineken vlastní hodně značek, ale v poslední době se jejich chutě k sobě přibližují a upadají stejně jako pěna v půllitru. Jeho podmínka je i proto hodně svazující. Nemluvě o tom, že ambicí každého města velikosti, historie a významu Znojma by mělo být vaření vlastního piva. Heineken by se místo kladení požadavků měl zamyslet nad tím, jak kazí pivní rozmanitost a trh v této zemi. A nedělat (například i ve Znojmě) další škodu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Karel Škrabal


Belgické pivovary spoločnosti Anheuser-Busch InBev, ktorá je najväčším producentom piva na svete, dnes celkom zastavili výrobu. Predchádzala tomu 13 dní trvajúca blokáda týchto závodov.

Robotníci v Leuveene, Liege a Hoegaardene zatarasili vstupy do tovární na protest proti plánovanému prepusteniu 263 z celkového počtu 2700 belgických zamestnancov koncernu. Všetky pokusy o vyjednávanie skončili neúspechom.

Za ten čas však v pivovaroch došli zásoby surovín aj obalov a sklady sa celkom naplnili, takže výrobné linky sa museli zastaviť. Vedenie belgickej divízie InBev zároveň oznámilo, že pracovníci týchto závodov sa tak stávajú dočasne nezamestnanými. Zároveň spoločnosť zmrazila plán na reštrukturalizáciu závodov.

Odbory pritom trvali na tom, aby koncern úplne stiahol tento plán, čo vedenie odmietlo.

Supermarkety Delhaize a Carrefour už v utorok (19.1.) potvrdili, že ich zásoby piva značky Stella Artois, Jupiler a Leffe sú už veľmi malé.

Pivovarnícky gigant nedávno oznámil, že v dôsledku zníženia spotreby piva v západnej Európe plánuje prepustiť zhruba 10 % z 8000 zamestnancov v tomto regióne.

Informovala o tom agentúra Reuters.

Zdroj: TASR.sk


Už 88 pivovarů potvrdilo účast na jubilejních 20. slavnostech piva v Táboře, které se uskuteční začátkem února.

O účast na největším setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice, které se uskuteční od 2. do 5. února, projevují zájem stále další a další pivovary. Mezi novými kandidáty na titul Zlatá pivní pečeť jsou přitom nejen domácí, ale i zahraniční pivovary.

Například z Belgie dorazí pět výrobců piva, kteří se představí v odborných degustacích i na veřejné části slavností v Hotelu Palcát. Zúčastní se také nejméně pět jihočeských výrobců piva, včetně nejznámějšího Budějovického Budvaru, který dosud na slavnostech chyběl.

"Odborné hodnocení pivních vzorků je anonymní a podílejí se na něm sládci zúčastněných pivovarů. Soutěž má navíc oficiální garanty - společnost Bureau Veritas a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci České republiky, nejde tedy o laické a snadno zmanipulovatelné žebříčky popularity jednotlivých značek piva,“ řekl rganizátor akce Alois Srb.

Letos budou moct návštěvníci ochutnat kolem stovky různých piv. Vstupenky na pátek jsou už vyprodané, na další dny lze ještě lístky koupit, a to pouze v táborském infocentru na Žižkově náměstí. To je otevřené ve všední dny od 9 do 16 hodin. Lístky stojí od 90 do 120 korun.

Na Slavnostech piva se budou hodnotit také vzorky minerálních vod. Nejlepší získá titul Zlatý český pramen. Záštitu nad letošním jubilejním ročníkem převzal i jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD).

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Aby zajistilo lidem přístupovou cestu na znojemský hrad i ke světoznámé rotundě, potřebuje Znojmo koupit od nadnárodního koncernu Heineken areál bývalého pivovaru Hostan. Heineken, který v zemi vlastní několik pivovarů včetně brněnského Starobrna, si však klade omezující podmínky, které mu mají na hradě zajistit prodej piva v následujících letech. Proto nyní právníci obou stran horečnatě vyjednávají, aby případný prodej nezkrachoval.

Foto

Jedna z podmínek Heinekenu je, aby se po dobu deseti let nevařilo v areálu pivo, a v případě, že v místě budou restaurace či pivnice, aby se v nich prodávaly jen jeho produkty.

"V případě, že provozovatelem areálu bude město, se tam deset let pivo vyrábět nebude," připustil nedávno starosta Znojma Petr Nezveda (ODS). Jedním dechem ale dodal, že město se k tomu nemůže zavázat, pokud areál prodá nebo pronajme třetí osobě, která bude chtít v místě podnikat.

A to se nelíbí Heinekenu. "Takže se nyní musí najít kompromis. Jakmile se k němu dojde, svoláme zastupitelstvo, aby schválilo konečné znění smlouvy," řekl včera Nezveda. Podle něj by se mělo rozhodnout nejpozději během února.

Podle odborníků na reality nejsou podobně omezující podmínky při prodejích nemovitostí nijak výjimečné. "U velkých firemních klientů se s podobnými omezeními setkáváme často, nejběžnější podmínkou je zákaz konkurence," nastínil ředitel realitní společnosti Sting Commerce Daniel Říman.

"Nedávno jsme například prodávali nemovitost, kterou vlastnila společnost provozující výherní automaty. Ta měla podmínku, že nový majitel musí dále na části prostor provozovat hernu s jejich automaty a po dobu pěti let smí zakoupit nové automaty jen jejich značky," vylíčil Říman.

V areálu bývalého pivovaru se vařilo pivo do loňského léta. Heineken ale přestal pivovar využívat a nabídl jej za 26 milionů korun městu.

To chce koupí zabránit případným komplikacím. Problém je totiž v tom, že kdyby areál koupila soukromá firma, mělo by město jen velmi omezené možnosti, jak veřejnosti zaručit přístup ke znojemskému hradu či ke světoznámé rotundě svaté Kateřiny, která v areálu stojí. Hlavní přístupové cesty patří totiž právě současnému majiteli pivovaru.

Vedení nizozemského pivovarnického koncernu již dříve Znojmu vzkázalo, že mu záleží na tom, aby se vlastníkem areálu stalo město.

"S tímto vědomím jsme přistupovali k celé spolupráci, a vyloučili jsme tedy možnost veřejné dražby objektu, přístupné developerům. Vzhledem ke dlouhodobé a přátelské spolupráci se znojemskou radnicí bychom tedy uvítali, kdyby město akceptovalo naši nabídku a využilo pivovarský areál pro další rozvoj města," uvedl šéf české pobočky pivovaru Lieven van der Borght.

Znojemští zastupitelé však mají ještě další výhrady k nabídce Heinekenu, a i ty chtějí promítnout do budoucí kupní smlouvy. Mimo jiné jde o kupní cenu, kterou chce Znojmo uhradit ve splátkách. A pak chce pivovarníkům sdělit, že daň z převodu nemovitosti má v úmyslu s Heinekenem platit napůl. Nizozemci přitom navrhovali, aby ji zaplatilo celou město.

Co s areálem? Zatím se neví

Bývalý znojemský pivovar se nachází v historickém centru města v areálu hradu a v těsné blízkosti nejvýznamnější znojemské památky - světoznámé rotundy svaté Kateřiny.

Vedení města nemá zatím jasnou představu, co s opuštěným areálem. Zatím má jen hotovou základní studii, v níž památkáři s architekty rozdělili jeho budovy podle památkové hodnoty.

Některé prostory doporučují nechat bez zásahu, jiné opravit a některé dokonce zbourat. "Zatím nikdo neměl povědomí o tom, co tam je a co není cenného. Tato obecná studie tak může sloužit jako podklad pro podrobnější studii," uvedla mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola | Foto: Radek Miča


V posledních letech se pivaři nestačí divit a museli se přizpůsobit mnoha novinkám. Nyní jako by jim došla trpělivost a vracejí se opět k poctivému pivu.

Tomu z regionálních českých pivovarů, které nepatří do žádné pivovarnické megaskupiny se sídlem třeba někde v jižní Africe. Konzumenti se shodují, že překvapení už bylo dost.

Zlatý mok s majestátem českého piva se totiž vyrábí různě v Evropě a zástupci všech mega pivovarů svorně tvrdí, jak na výrobu v zahraničí „přísně“ dohlíží sládek z Česka. V této souvislosti se nabízí otázka. Jaký je to sládek, který nepozná to, co odhalí konzument s prvním douškem? Bohužel za vším stojí orientace na profit a nikoli na konzumenta a kvalitu produktu.

Současně však jedna dobrá zpráva. Na trhu stále existuje řada českých pivovarů a regionálních značek, vyráběných klasicky podle tradičních postupů. Jsou to ti, kteří nepodlehli tlaku nadnárodních gigantů. Podařilo se jim prosadit právě díky poctivé klasické výrobě, jedinečné chuti piva a přízni konzumentů.

Zdroj: Zubr.cz


Poctivé české pivo versus europivo

[středa, 20. leden 2010]

Rozdíly jsou veliké: v chuti i výrobě. Pro tradiční české pivo je typická klasická technologie výroby. Užívají se tradiční receptury a proces jeho vzniku je dlouhý a náročný.

Vyžaduje nejen mimořádně kvalitní suroviny, ale také přesné dodržování postupů a stále se tady uplatňuje vysoký podíl lidské práce.

Klasická výroba piva má v Česku dlouhou tradici a pro zbytek světa určila pivní standard, kterým je české pivo bezesporu i dnes.

Klasický technologický postup je spojen s vysokými nároky již na kvalitu surovin, ze kterých se na varně připraví sladina a to zásadně dekokčním rmutováním. Jedná se o přesně definovaný proces, při němž se přečerpáváním rmutů, přihříváním a vařením získá sladina s ideálním složením pro střední prokvašení.

Střední prokvašení je jedním z důležitých procesů ovlivňujících chuť piva.

Klasická výroba respektuje tradici a zásadně odmítá přidávání chemických přípravků, vše se děje na přírodní bázi.

Kvašení probíhá v maloobjemových otevřených kádích při teplotách do 10oC po dobu 7-10 dnů při použití středněprokvašujícího kmene kvasnic.

Dlouhodobé zrání v ležáckých tancích trvá 30 – 45 dnů při 2oC. Klasická technologie je typická nejen svou časovou náročností a s tím spojenými energetickými náklady, ale i vysokým podílem ruční práce. Odměnou je pak pivo plné a harmonické chuti s velmi dobrou pitelností, která nabádá k delšímu posezení.

Naproti klasické výrobě stojí velkoobjemová výroba piva.

Dříve byla u nás neznámá a její masivní uplatnění souvisí se vstupem zahraničních firem do českého pivovarnictví. Ty v 90. letech minulého století začaly skupovat české pivovary a hned nato měnit výrobu z prostého důvodu, kterým je zisk.

Jde o jednoznačné upřednostnění výrobních nákladů před kvalitou produktu a šetřit se začíná hned při výběru surovin. Největší producenti běžně používají např. náhražky sladu a díky tomu pak musí přidávat umělé enzymy. Tedy přirozený vznik piva se naruší hned v počátku. Z úsporných důvodů je urychlen i proces rmutování.

Zcela běžnou praxí je pak ředění piva na danou stupňovitost. Europiva se běžně vaří na vysokou stupňovitost a vodou se ředí až v hotovém stavu.

Rozdílné je i kvašení a dokvašování piva. Probíhá v jediné velkoobjemové nádobě a opět jde o zrychlený proces. Aby v pivu nezůstaly pachuti, musí se použít hlubokoprokvašující kmen kvasnic. Výsledkem je chuťově fádní, unifikované a obvykle přesycené pivo, které bývá označováno jako eurobeer, resp. europivo. Tento termín reaguje na fakt, že se tak prakticky ztrácejí rozdíly mezi produkty různých pivovarů.

10 x nej pro klasickou výrobu piva

spojení s tradicí českého pivovarnictví

pivo vzniká ze surovin prvotřídní kvality a přirozenými procesy

dekokční rmutování

vaření na stupňovitost

nepoužívají se žádné chemické přípravky

dvoufázová výroba, tzn. oddělené kvašení od dokvašování

dlouhodobé zrání

vysoký podíl ruční práce

jedinečná charakteristika piva

pro pivo je typická lahodná, harmonická a plná chuť, optimální říz, zlatožlutá barva, hustá pěna.

Velkoobjemová výroba piva

v Česku nemá tradici, uplatnila se zejména s nástupem zahraničních vlastníků

toleruje částečnou náhradu sladu levnější surovinou např. ječný šrot

pivo se v hotovém stavu ředí vodou

toleruje použití chemických přípravků např. umělých enzymů, barviv nebo stabilizátorů pěny

urychlené kvašení i dokvašování probíhá v jedné nádobě, pivo nemá čas dozrát

chybí charakteristika piva. Europiva jsou chuťově identická

pivo se vyznačuje prázdnou chutí, často nadměrným řízem, světlejší barvou.

Zdroj: Zubr.cz


Celková produkce pivovarů v České republice sice klesá, v Libereckém kraji přesto pivovary letos zřejmě překonají loňská rekordní čísla. Loni tři pivovary z kraje uvařily přes 505 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 580 tisíc hektolitrů.

"Jsme spokojení,“ shodli se ředitelé pivovarů v Liberci-Vratislavicích, Svijanech i Malém Rohozci. Produkce by neměla klesat ani letos, přestože pivovary v důsledku zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty zdražly půllitr piva zhruba o 70 haléřů.

Pivovar Svijany se svým výstavem řadí mezí desítku největších v zemi. Loni zde uvařili přes 385 tisíc hektolitrů, o rok dříve 318 tisíc. "Letos bychom rádi překonali hranici 400 tisíc," uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

O zhruba 10 procent lepšího výsledku dosáhl loni Pivovar Hols ve Vratislavicích nad Nisou. Loni zde uvařili 148 tisíc hektolitrů, o rok dříve 134 tisíc. "Předchozí dva roky byla produkce nadprůměrná," řekl ředitel pivovaru Pavel Hostaš. I proto jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní a podobně jako v předchozích letech počítají s produkcí kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Loni se dařilo i Pivovaru Rohozec u Turnova - jednomu z nejmenších pivovarů v republice, který byl před sedmi lety na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Loni pivovar v Rohozci prodal rekordních 63 tisíc hektolitrů, o rok dříve 53 600 hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru František Jungmann.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax


Celková produkce pivovarů v České republice sice klesá, v Libereckém kraji přesto pivovary letos zřejmě překonají loňská rekordní čísla. Loni tři pivovary z kraje uvařily přes 505 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 580 tisíc hektolitrů.

"Jsme spokojení,“ shodli se ředitelé pivovarů v Liberci-Vratislavicích, Svijanech i Malém Rohozci. Produkce by neměla klesat ani letos, přestože pivovary v důsledku zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty zdražly půllitr piva zhruba o 70 haléřů.

Pivovar Svijany se svým výstavem řadí mezí desítku největších v zemi. Loni zde uvařili přes 385 tisíc hektolitrů, o rok dříve 318 tisíc. "Letos bychom rádi překonali hranici 400 tisíc," uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

O zhruba 10 procent lepšího výsledku dosáhl loni Pivovar Hols ve Vratislavicích nad Nisou. Loni zde uvařili 148 tisíc hektolitrů, o rok dříve 134 tisíc. "Předchozí dva roky byla produkce nadprůměrná," řekl ředitel pivovaru Pavel Hostaš. I proto jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní a podobně jako v předchozích letech počítají s produkcí kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Loni se dařilo i Pivovaru Rohozec u Turnova - jednomu z nejmenších pivovarů v republice, který byl před sedmi lety na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Loni pivovar v Rohozci prodal rekordních 63 tisíc hektolitrů, o rok dříve 53 600 hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru František Jungmann.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax


Pivovar Svijany by měl plně ovládnout podnikatel Miroslav Kučera, který v něm již má majoritu.

V podstatě jde jen o peníze. Respektive částku, jakou bude majitel 55 procent svijanského pivovaru Miroslav Kučera ochoten zaplatit za zbývající podíl, který už zhruba dva roky vlastní skupina českých investorů ze skupiny K Brewery.

Pivovar Svijany, který patří do desítky největších v zemi a který své teritorium libereckého regionu už dávno rozšířil až k prodejům od Plzně po Brno, není laciné zboží. Hraje se o blíže neurčenou sumu desítek milionů korun. Transakce by přitom mohla být výhodná pro obě strany.

Probíhající vyjednávání HN potvrdilo několik důvěryhodných zdrojů. "Nebudu to komentovat," reagovali unisono Miroslav Kučera i šéf K Brewery Zdeněk Radil. Oba ale o tuto transakci stojí. Podle informací HN dokonce nabízela Kučerou ovládaná skupina LIF lidem z K Brewery výměnu jejich svijanského podílu za náchodský Pivovar Primátor, který LIF loni koupil od města.

Řízení Svijan je sice v rukou lidí z LIF, ale akcionářská smlouva umožňuje K Brewery dostatečný dohled nad fungováním. "Dva kohouti na jednom dvorku, to nedělá dobrotu. A to si Kučera uvědomuje," komentuje situaci jeden z českých pivovarnických odborníků.

K Brewery sice nemusí s opuštěním Svijan spěchat, a tak šponují finanční požadavek nahoru, ale peníze by se jim hodily. Skupina K Brewery měla totiž nedávno vydání v souvislosti s koupí polovičního podílu v jiném prosperujícím pivovaru - Černé Hoře. Tu ovládli po dlouhých tahanicích s druhým podílníkem a dlouholetým ředitelem Jiřím Fuskem.

Svijanský pivovar, který loni zvýšil produkci o 21 % na rekordních 385 340 hektolitrů a jehož pivo už prodávají i desítky hospod v menších i větších městech včetně Plzně, Prahy a Brna, investoval do rozvoje a zvýšení kapacity loni 75 milionů korun. Pod LIF (někdejší Liberecký investiční fond) spadá i dceřiný pivovar v Rohozci a od loňska i náchodský Primátor.

K Brewery, kde mají největší podíl finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, už plně ovládá sedm menších a středních pivovarů - protivínský Platan, jihlavského Ježka, uherskobrodského Janáčka, Rychtáře z Hlinska, Klášter, Lobkowicz z Vysokého Chlumce a nyní i Černou Horu.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Spoločnosť Pivovary Topvar dnes začala prepúšťať prvých zo 175 zamestnancov, ktorí v pivovare prídu o prácu do konca februára tohto roka.

Podľa informácie Reného Schmizinga z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny (ÚPSVaR) v Topoľčanoch zatiaľ výrazný prílev nových uchádzačov o prácu na úrade nezaznamenali. "Túto prvú vlnu prepúšťania budeme vedieť vyhodnotiť najskôr koncom tohto týždňa. Topvar by mal v januári prepustiť zhruba 25 ľudí," uviedol Schmizing. Vo februári plánuje spoločnosť prepustiť ďalších 138 zamestnancov. Úrad práce im môže v súčasnosti v regióne s vyše 11-% nezamestnanosťou ponúknuť približne 50 voľných pracovných miest, najmä v oblasti služieb a výroby.

Pivovar ukončí svoju prevádzku vo výrobnom závode v Topoľčanoch koncom februára tohto roka. Hlavným dôvodom tohto kroku je podľa firmy dlhodobý pokles slovenského pivného trhu, ktorý za posledných päť rokov predstavoval takmer 16 %. Topvar bude aj naďalej pokračovať vo výrobe piva vo svojom zostávajúcom závode vo Veľkom Šariši, ktorý má podľa spoločnosti dostatočnú kapacitu na pokrytie požiadaviek trhu. Areál topoľčianskeho závodu plánuje firma ďalej využívať ako distribučné a administratívne centrum. Hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková uviedla, že odchádzajúci zamestnanci dostanú odstupné nad rámec Zákonníka práce. Zamestnanci potvrdili, že by mali pri odchode dostať mzdu za 6 až 9 mesiacov podľa dĺžky odpracovaných rokov.

Pivovar Topvar bol založený v roku 1957, sladovňu sprevádzkovali v roku 1960. Prvú várku piva uvaril pivovar v roku 1964. V januári 2007 sa spoločnosť Topvar, a. s., zlúčila s Pivovarom Šariš, a. s., a vznikla firma Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších svetových pivovarníckych spoločností SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a. s., zamestnávajú na Slovensku vyše 900 pracovníkov.

Zdroj: HN Online.sk | TASR


Chýnovský pivovar je památkou, která léta chátrala. Nyní má naději, že se do něj vrátí život i chmelový mok.

Foto

Bohatou historií se může pyšnit donedávna opuštěný objekt tehdejšího Schwarzenberského pivovaru v Chýnově. Technická památka léta chátrala, ale v současnosti se zdá, že se blýská na lepší časy.

Přestože hned po roce 1989 existovalo několik projektů na rekonstrukci, žádný se nezačal realizovat. Naději dala v létě loňského roku společnost Walboria, která pivovarský areál zakoupila.

Záměrem je přestavba chátrajících objektů na multifunkční turistické zařízení s wellness centrem.

Nyní už v objektu funguje masážní studio. V průběhu ledna, února by měla být spuštěna infrasauna, otevřená bude i místnost pro různé druhy cvičení a kulturní akce, jako malé koncerty či autorská čtení. Letos chceme hlavně opravit střechy a udělat půdní vestavby s apartmány. Bude záležet na úřadech,“ říká majitel pivovaru Stanislav Valek.

Sen o vaření

Větší koncerty by podle něj mohla nabídnout rozsáhlá sklepení, která jsou ale v současnosti ještě nepoužitelná. V plánu je i výstavba malého krámku s bio kávou a čajem, pravidelné měsíční české jarmarky před pivovarem. Časem by se snad mohlo obnovit i vaření piva.

To je takový můj sen. Podle mě by se v pivovaru mělo vařit pivo a svého času bylo prý chýnovské pivo vyhlášené. Tady by šlo o to, co by se vyrobilo, to by se vypilo. Uvidíme v další fázi rekonstrukce,“ prozradil Valek.

O wellness víkendy, které by se měly v budoucnu v objektu o 1500 metrech čtverečních uskutečňovat, je už nyní podle Valeka zájem. „Lidé z Prahy mají o tento druh relaxace zájem skoro pořád, rádi vyjedou na čerstvý vzduch. Není to ale jen o lidech z Prahy, obecně jsou jižní Čechy velice atraktivní. Je škoda možností nevyužít,“ dodal.

Název objektu ještě není. Valek ale uvedl, že by v něm rád zachoval Chýnov a uvítá jakékoli nápady týkající se provozu pivovaru ze strany veřejnosti.

Rekonstrukce pivovaru by měla probíhat postupně. V další etapě oprav je plánována úprava objektu bývalých lednic na penzion s asi 20 pokoji a vlastním sociálním zařízením. Vše by mělo odpovídat industriálnímu charakteru objektu. Řešení úprav vnějšího vzhledu budovy by mělo respektovat podobu schwarzenberského pivovaru druhé poloviny 19. století.

Staletá historie

Schwarzenberský pivovar v Chýnově byl postavený současně s výstavbou vodovodu v roce 1581 majitelem hradu Zdeňkem Malovcem z Chýnova. Pivovar často měnil majitele.

Nějakou dobu jej vlastnili Vencelíkové z Vrchovišť, po nich královská komora, od které jej získala knížata z Eggenberku. Lepší časy pivovaru přichystali Schwarzenbergové v letech 1877 až 1880, kdy pivovar prošel rozsáhlou přestavbou, při které bylo vystavěno nové chladné hospodářství a varna. Rod jej vlastnil do druhé světové války – posledním majitelem byl Adolf kníže Schwarzenberg.

Poté byla na pivovar uvalena národní správa a poslední pivo v něm bylo uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Poté sloužil jako sklad třeboňského piva. Od 70. let byla jeho část využívána JZD na sklady a kanceláře. Dnes bude z pivovaru relaxační centrum a středisko kulturně společenských aktivit.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán | Foto: Stanislava Valeka


Na ocenění za nejkurióznější zaměstnavatelský zážitek aspiruje zkušenost ředitele Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod Jiřího Huška. Nesouvisí přímo s výrobou piva, které sbírá jedno ocenění za druhým, ale s oborem velice blízkým: s provozem pivovarské restaurace.

Foto

Když jsme se rozhodli otevřít vlastní restauraci přímo v areálu pivovaru, dva roky jsme se trápili s jejím provozem,“ říká Jiří Hušek. Pátrání po příčinách dal svou bezelstnou upřímností správný směr jeden ze zaměstnanců.

Přišel s požadavkem na zvýšení platu a na otázku, proč by měl dostat přidáno, když restaurace nevydělává, odpověděl: ‚Vy používáte moc chytrý software a já nemůžu pořádně krást!‘ Pak jsme získali nového schopného provozního a pivovarská restaurace konečně začala fungovat, jak jsme si představovali,“ svěřuje se Hušek.

Jinde propouštěli, v Brodě nabírali

Havlíčkobrodský pivovar patří mezi zaměstnavateli v Česku k výjimkám. Během letošního roku zvýšil počet pracovníků o 10 procent na současnou stovku. Mezi pivovary je dokonce jediný .

Začali jsme znovu sami zajišťovat činnosti, které jsme dřív outsourcovali,“ vysvětluje ředitel. Pivovar znovu otevřel vlastní sladovnu, vybudoval dopravu a také službu v recepci už nedrží lidé z externí agentury. „Rozhodně dokáží lépe navigovat návštěvníky, lépe reprezentují firmu,“ vysvětluje důvody ředitel.

Zvýšená zaměstnanost má jednoduché ekonomické opodstatnění. Zatímco celé odvětví pivovarnictví v Česku zaznamenalo letos pokles, V Havlíčkově Brodě výrobu a odbyt zvýšili. Jiří Hušek sice přiznává, že export o 30 % poklesl, pivovar se ale důsledně orientuje na zájemce ve vlastním regionu, kteří se postarali o celkový kladný výsledek.

Jedním z nejnovějších pracovníků pivovaru je i naprosto klíčový člověk - sládek Libor Čech. Před příchodem do Havlíčkova Brodu získával zkušenosti jak v malých pivovarech, tak v nadnárodních společnostech.

Foto

Má poslední činnost začala být víc úředničina než práce s pivem, a proto jsem se rozhodl pro změnu,“ vysvětluje Libor Čech, proč kývl na nabídku z Brodu. Důležitou změnu pak provedl i na svém novém pracovišti: změnil časový okamžik chmelení piva. To získalo intenzivnější chmelovou vůni a konzumentům chutná ještě lépe než dřív.

Jak si hradecký fan klub vydupal svého Votroka

Jedinou výjimkou je expanze na Kuthohorsko a Královéhradecko. V prvním případě obchodníci z Havlíčkova Brodu dokázali využít ukončení výroby v kutnohorském pivovaru a rychle zaplnili vzniklou mezeru na trhu. Pro Hradec Králové a jeho okolí vymysleli jiný postup: paradoxně jim pomohl hradecký lokální patriotismus.

Ohlídali jsme si skončení platnosti ochranné známky piva Votrok, vzápětí jsme si ji zaregistrovali sami a začali Votroka vařit,“ říká Hušek. Chuť hradeckého Votroka se ladila s bývalými pracovníky Královéhradeckého pivovaru tak, aby se co nejvíce blížila té původní. „Reakce spotřebitelů potvrzují, že se to povedlo,“ podotýká Hušek.

Obyvatelé Hradce jsou na tradiční pojmenování stále hrdí. Votroci 2000 si říkají i členové fan klubu fotbalového FC Hradec Králové. „A právě oni odvedli v marketingu staronové pivní značky obrovský kus práce,“ usmívá se ředitel tajemně, aniž je ochoten prozradit konkrétní detaily.

„Marketingové nasazení“ fotbalových fandů bylo každopádně efektivní. Za tři měsíce získala značka Votrok na 90 restaurací a tvoří významnou část produkce pivovaru v Havlíčkově Brodě.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod

Měšťanský pivovar vznikl v roce 1834, od konce 19. století se datují jeho novodobé dějiny a moderní výroba piva. V poválečném období byl znárodněn a stal se součástí Horáckých pivovarů Jihlava, Havlíčkobrodských pivovarů a Východočeských pivovarů Hradec Králové, aby se po revoluci dostal zpět do rukou potomkům původních majitelů. V současnosti se jeho roční výstav pohybuje kolem 84 000 hektolitrů, kapacitně by ale mohl zvládnout až dvojnásobek.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Petr Kotek


second hand / minipivovar

[pondělí, 18. leden 2010]

Mate niekto na ponuke second hand vybavenie minipivovaru na predaj? prosím ponuknite... aj po častiach ...

Roman

rk@ire.sk


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň