Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

prosinec 2009

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv prosinec 2009


Pro české pivovary nebyl letošní rok příliš příznivý. Letošek skončí pro celý pivní trh podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven léta nevídaným meziročním propadem kolem osmi až devíti procent.

Čísla ovlivní především pokles produkce největších pivovarnických gigantů. Řada menších pivovarů přitom ale paradoxně roste. Za celkovým poklesem stojí krize spotřeby. Jak domácí, tak ale především výrazným úbytkem zahraničních turistů, kteří si v Česku dopřávají hlavně globálně známé značky velkých českých producentů.

To paradoxně pomáhá menším pivovarům, které se ve svých regionech snaží odlišit od masové produkce stále větší nabídkou specialit. Že se jim to leckde daří, dokládají meziroční nárůsty pivovarů, jako je třeba Rohozec, Lobkowicz, rakovnický Bakalář, Svijany či Bernard.

Také pro Žatecký pivovar, který patří svým výstavem k menším regionálním pivovarům, nebyl letošek tak nepříznivý, jako pro velké producenty. „Pro Žatecký pivovar bude tento rok z pohledu prodeje jeho výrobků podobný rokům minulým, a to proto, že celkový prodej piva se opět meziročně o nějaké procento zvýší. Celková čísla ještě neznáme, ale očekáváme prodej přibližně o tisíc hektolitrů vyšší ve srovnání s loňským rokem. Vloni jsme dosáhli výstavu 28 tisíc hektolitrů,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Pivovar se snaží každoročně přijít na trh s nějakou novinkou, letos to bylo Cornish Steam lager – nefiltrované, tzv. „kvasnicové“ pivo v láhvích, vařené na základě starocornwallského receptu.

Dovoz piva z Česka omezilo zejména Rusko

Produkci českých pivovarů ovlivňuje i klesající export. Dovoz piva z Česka omezilo zejména Rusko. „Export českých pivovarů letos klesne minimálně o 12 procent,“ řekl Jan Veselý, výkonný šéf Českého svazu pivovarů.

V případě Žateckého pivovaru ale vývoz piva narostl, zvláště do zemí, kam se žatecké pivo tradičně vyváží – do Velké Británie a USA. „Nově vyvážíme pivo například na Bermudy,“ dodal R. Vincík.

Nelichotivá čísla pivovary tajily

Velké pivovary přestaly svá – letos nelichotivá – čísla od druhého pololetí poskytovat do statistiky svazu, což byla léta zavedená praxe. A na otázky týkající se vývoje v tomto roce nedávají konkrétní odpověď. Přitom právě produkce společností Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen či Heineken ovlivňuje celkový trh nejvíc. Zajišťují zhruba tři čtvrtiny české roční produkce, která se loni pohybovala mírně pod hranicí 20 milionů hektolitrů.

Právě do skupiny Heineken patří i Pivovar Louny. „Konkrétní výstav jednotlivých pivovarů nepublikujeme,“ sdělila na dotaz Deníku k výstavu Pivovaru Louny Kateřina Eliášová, mluvčí skupiny Heineken.

Pivovar Louny ještě před několika lety vařil ročně zhruba tři sta tisíc hektolitrů piva. V posledních letech ale produkce lahvového piva stále klesala, což vedlo na konci letošního listopadu k uzavření stáčírny v Lounech. V tamní pivovaru se tak už pivo plní jen do sudů, lounské pivo se lahvuje v pivovaru Velké Březno.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Pivo od ledna zdraží

[úterý, 29. prosinec 2009]

Pivovary příští rok hodlají zdražit pivo až o 4,6 procenta kvůli vyšší daňové zátěži. Od největších tuzemských pivovarů.

Ceny piva stoupnou zhruba o 60 haléřů až o jednu korunu na půllitr sudového piva. Podle pivovarů je na vině zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) a plánované zvýšení spotřební daně.

"Změna cen nepředstavuje pro naši společnost žádný prospěch, protože do ceníku pouze promítneme zvýšenou spotřební daň na pivo a nárůst DPH o procentní bod. Plzeňský Prazdroj navíc ponese zvýšené náklady ze spotřební daně na pohonné hmoty a vyšší sociální odvody za zaměstnance, které jsou také součástí vládního úsporného balíčku," uvedl již dříve obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tiarnán Ó hAimhirgín.

Kromě Prazdroje hodlá pivo zdražit i Staropramen, který pivo částečně zdražil již v průběhu prosince. "Díky zvýšené poptávce spojené s prosincovými svátky a přirozenou snahou našich zákazníků předzásobit se za původní ceny bychom nemohli garantovat stoprocentní pokrytí všech objednávek zejména s přihlédnutím k menšímu počtu závozových dnů koncem roku," uvedl tiskový mluvčí Staropramenu Pavel Barvík. Staropramen hodlá zdražit půllitr pěnivého moku o 70 haléřů až jednu korunu u nejprodávanějších sudových piv.

Srovnatelné zdražení plánují i další pivovary jako například Budějovický Budvar či Heineken.

Tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček dále uvedl, že pivovary rozhodně podporují návrh skupiny senátorů, aby spotřební daň byla vrácena na původní úroveň. O tom se však rozhodne až na lednové schůzi sněmovny.

Ministr financí Eduard Janota již dříve uvedl, že senátorský návrh rozhodně nepodporuje. Podle Janoty přinese zvýšení DPH a spotřebních daní do státního rozpočtu až 23 miliard korun. Plánované zvýšení má nejvíce postihnout pohonné hmoty a tabákové výrobky.

Zdroj: Eurozprávy.cz | Autor: Tomáš Kraus


Zavést na tuzemský trh nový pivovar, vyrábět kvalitní mok a navíc se prosadit mezi zaběhnutými podniky není tak lehké, jak by se v zemi milovníků piva mohlo jevit. Příkladem může být rozjezd soukromého podniku Aleše Kocvery, který před 10 lety zakoupil rozsáhlý objekt bývalého klášterního pivovaru Strahov od vedení tamějších premonstrátských mnichů. Člověk s dosavadní praxí v úspěšném pivařském koncernu a pozitivním vztahem ke zlatavému moku se vydal na nejistou cestu, když zakoupil zchátralý komplex a, jak sám říká, v nejhorších časech se dvacetkrát za den zamýšlel nad ukončením své vize. Právě vytrvalost a také unikátní atmosféra historického objektu mu pomohla přečkat dobu narůstajících dluhů. Nyní pivovar pana Kocvery spíše prosperuje i navzdory probíhající finanční krizi. Zaměstnanci mají jednoduché vysvětlení: lidé v Česku mají rádi pivo čím dál více.

Foto

Část bývalého pivovaru v premonstrátském klášteře zakoupil Kocvera v roce 2000 a rozhodl se v místních sklepech obnovit zašlou činnost. Na historickou hodnotu svého podniku je náležitě hrdý. "Ta hospoda i ten pivovar jsou tady od nepaměti. První dochované písemné zmínky jsou už z 15. století. Za tu dobu se akorát změnil způsob splácení nájmu. Dříve se platilo 60 kop grošů, tučný zajíc a libra pepře, dnes se platí všechno v korunách českých," směje se Kocvera. O nabídce odkoupení se před deseti lety dozvěděl náhodou. Do rekonstrukce poničených prostor musel vložit značné náklady, které se neobešly bez úvěrů. "Probíhala na etapy a hodně rychle, celá proměna obrovského objektu proběhla od června roku 2000 do dubna roku 2001, kdy už vlastně fungovalo všechno v podobě, v jaké zde lze vidět dnes," dodává.

Foto

Samotné opravy a nákup vybavení si vyžádaly několik milionů korun, očekávaná úleva však nepřišla ani po otevření provozu přilehlé restaurace. K dluhům za rekonstrukci se proto přičítaly i ušlé zisky z běžného chodu. "Bylo to hrozné vypětí od rána do večera, výdaje byly obrovské, mnohem větší než jsme si představovali a vlastně po tom roce, kdy byla hospoda otevřena, tak žádné ulehčení nepřišlo, protože hospoda byla nová. To bylo úplně nejhorší období. Někdy od roku 2003 jsme už začali vydělávat a situace se výrazně zlepšila," tvrdí majitel.

Foto

Bez úvěru se přestavba neobešla

Celkové náklady odhaduje pan Kocvera zhruba na 20 milionů korun. Zahrnuje tam kromě stavebních úprav i pořízení veškeré výrobní technologie a vybavení. "Nepocházím z rodiny restituentů ani milionářů, takže jsem si na to všechno musel vzít provozní úvěr, i spousta zařízení se nakoupila na dodavatelský úvěr, ale to jsou věci, které už jsou dneska v podstatě zaplacené," dodává. Jednou z nejtěžších věcí v pivovarnickém podnikání je podle pana Kocvery sehnat dobré a spolehlivé zaměstnance. Během 10 let se u něj vystřídalo zhruba 250 lidí. Výjimkou kvůli krádeži nebo opíjení prý nebyly ani vyhazovy ještě v den nástupu.

Foto

Počet činných průmyslových pivovarů se u nás v posledních několika letech drží kolem 50, minipivovarů je ještě zhruba o 20 více. Recept na proměnu zadlužené firmy v prosperující není její majitel schopen jednoznačně pojmenovat. Během své podnikatelské dekády vyzkoušel mnoho metod včetně účasti na cestovních veletrzích, reklamních akcí nebo inzerátů. "Nikdy nejde nic hladce a nikdy to nešlo tak, jak jsem si představoval, ale bylo to díky tomu, že jsem byl strašně naivní a myslel jsem si, že se všechno udělá levou zadní. Ale co si člověk neudělá sám, tak to nemá," říká.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Přijďte si vychutnat dobrá piva i sváteční atmosféru do Kosteleckého pivovaru. Je tu připraven zajímavý Silvestrovský program i koncerty, konající se mezi svátky.

Přijďte si vychutnat dobrá piva i sváteční atmosféru do Kosteleckého pivovaru. Je tu připraven zajímavý Silvestrovský program i koncerty, konající se mezi svátky. Další novinkou je dětský koutek a bezdrátový internet v pivovarské zahrádce.

Něco z historie pivovaru

Roku 1489 byl za Jindřicha ze Smržova Černý Kostelec povýšen na město a mezi získané výsady patřilo i právo várečné. Roku 1558, když zdejší panství koupili Smiřičtí, již v Kostelci fungoval panský pivovar, sladovna a v blízkosti i chmelnice.

Foto

Dějiny tohoto panského pivovaru jsou pak po celé období úzce spojeny s majiteli černokosteleckého panství, kterým patřil.

Pivovar a muzeum dnes

V roce 2001 dostal tradiční pivovarský pozdrav "Dej Bůh štěstí" nový význam. Přesně tak se jmenuje společnost s ručením omezeným, která se rozhodla vrátit Kostelec nad Černými lesy na mapu pivovarů České republiky.

Plakátek

V pivovaru vzniká rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří například měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj, funkční chladící čpavkové kompresory a stovky dalších strojů a exponátů. Celková výstavní plocha je asi 4000 m2.

Co vás v pivovaru čeká během svátků

26. 12. 2009 AGAPEPE v pivováru

V podvečer druhého svátku vánočního vystoupí v zadní hale pivováru "tzv. Bohemky" legendární skupina AGAPEPE a skupina STRATUS. Vstupné 80,- kaček.

31. 12. 2009 SILVESTR

Přípravy Silvestra jsou v plném proudu. Z hudební produkce určitě zahrají Naši Furianti, DJ George a další, jako obvykle nebude nouze o piva z malých pivovarů, gastronomické speciality, soutěže, hudbu.... no prostě přivítání Nového Roku jak se patří. Posledních několik míst volných. Neváhejte.

Plakátek

Dětský koutek

V rámci zkvalitnění služeb byl zprovozněn dětský koutek a v podstatě celá jedna místnost je určena Vašim nejmenším. Jedná se o tzv. včelín samozřejmě nekuřácký prostor, který je přístupný buď z hostince nebo i z pivovarského dvora, tedy ze zahrádky.

Internet

Na pivovarské zahrádce již funguje bezdrátový internet, v hostinci snad již také co nejdříve. Proč pracovat v kanceláři, když můžete u piva?

Kontakt: Dej Bůh štěstí, s.r.o.

Českobrodská čp. 17

Kostelec nad Černými lesy

Zdroj: www.pivovarkostelec.cz; www.cestyapamatky.cz

Autor: Kateřina Davidová

Zdroj: Říčansko.info


Zámek Lázeň Chudenice má nového majitele. Stal se jím pan Eugen Czernin, který již v říjnu tohoto roku přijal nabídku Plzeňského Prazdroje na odkup zámku za cenu transakčních nákladů na převod majetku. S koncem roku končí také dlouholeté restituční spory a více než čtrnáct let právní nejistoty ohledně vlastnictví zámku.

Dlouhá léta jsme hledali řešení, které by přineslo prospěch obyvatelům obce Chudenice, návštěvníkům zámku a zámku samotnému. Restituční spor nám znemožňoval s majetkem nakládat. I pouhá řádná údržba zámku a jeho opravy nás stály miliony korun ročně. Proto jsme se rozhodli předložit panu Eugenu Czerninovi nabídku a jsme rádi, že ji přijal," říká Jiří Mareček, mluvčí pivovaru.

Plzeňský Prazdroj vždy deklaroval, že má zájem o vyřešení neutěšené situace zámku Lázeň, který byl více než čtrnáct let zatížen restitučním řízením. Kvůli sporu nemohl Plzeňský Prazdroj s tímto zablokovaným majetkem nakládat a prováděl pouze údržbu tak, jak ukládají zákony.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vysoké ceny za některé známé české zboží v tuzemsku vytvořily nový byznys: jeho dovoz ze zahraničí. Z Německa se kvůli lepším cenám začalo dovážet české pivo. Na base plzeňského se dá ušetřit až stokoruna.

Foto

"Rozdíly jsou velké, zvláště když se v Německu dostanete na velkoobchodní ceny," přiznává Petr Pavelka, majitel firmy Aqua Regulus, která do Česka pivo z Německa vozí. Blíže však o svém podnikání nechce mluvit. Výrobce piva, Plzeňský Prazdroj, mu prý problémy nedělá. "Vědí o mně, ale nějak proti mně nebojují," dodal.

Plzeň za 12 korun v akci

V Česku je v běžných supermarketech kvůli obchodní politice největšího tuzemského pivovaru a rozdílu záloh půllitr plzně zhruba o pět korun dražší. Rozdíly v cenách bývaly i vyšší, Plzeňský Prazdroj však v Německu mírně podražil na zhruba 70 centů.

Navíc už koruna oslabila ze svých rekordních hodnot okolo 24 Kč za euro. Na jedné base tak nyní ušetříte kolem stokoruny.

"Když si vychytáte akci, dá se dostat s lahví na 12 korun," říká Ota Beil z Ústí nad Labem, který plzeň z Německa dováží pro vlastní potřebu. Abyste této ceny dosáhli, musí stát lahev kolem 60 centů a musíte v Česku vrátit německou přepravku i s lahvemi.

Foto

Kromě spíží soukromých dovozců na německou plzeň stále častěji narazíte především ve vietnamských večerkách. Podle jejich majitelů jim je vozí zpravidla čeští obchodníci. Plzně s německou etiketou najdete také ve velkoobchodu JIP, který zásobuje i značnou část restaurací.

Přibývající množství dovezeného piva ukazují i statistiky. Do nich se přitom soukromé dovozy nezaznamenávají. "Musí jít o zpětný dovoz českých piv, samotná německá piva se sem vozí minimálně," potvrzuje Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Plzeňský Prazdroj tvrdí, že nejde o velký problém. "Jediným indikátorem jsou vrácené obaly," říká mluvčí firmy Jiří Mareček. Podle něj se jich do republiky vrátí několik tisíc ročně. Mareček tvrdí, že katalogové ceny jsou v Německu stejné jako u nás, obchodníky však nutí ke snižování cen velká konkurence.

Od ledna navíc v Česku Pilsner Urquell podraží kvůli vyšší spotřební dani a dani z přidané hodnoty zhruba o korunu.

Bez české etikety hrozí pokuta

Na prodeji česko-německé plzně není nic nelegálního, přesto řada obchodníků porušuje zákon. Nedávají totiž na etiketu české označení o tom, že jde o pivo a jaký má obsah alkoholu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce pak může dokonce i zakázat prodej takového piva.

Pivo v Německu je levnější i kvůli tomu, že je zatížené nižší spotřební daní než u nás. Podle daňového poradce Jiřího Vondráka ze společnosti Taxillus by čeští obchodníci zapsaní jako "oprávnění příjemci" neměli daň v Německu platit a rovnou při nákupu by měli být od ní osvobozeni. "Pak ji platí v Česku podle místního sazebníku," dodal Vondrák.

Spotřební daň spravují v Česku celní úřady. Podle mluvčího Generálního ředitelství cel Jiřího Bartáka probíhají namátkové kontroly například u distributorů nebo v daňových skladech. Lidé si mohou individuálně při jedné cestě dovézt z Evropské unie 110 litrů piva pro vlastní potřebu a nemusí dokladovat platbu spotřební daně.

Rozdíly v cenách však nejsou jen u piva, ale třeba i u pneumatik Barum, které se vyrábí v Otrokovicích. Prodejci to vysvětlují vyššími slevami, které díky velikosti trhu mohou dostat němečtí obchodníci.

Vzhledem k velikosti německého automobilového trhu odebírají tamní prodejci mnohem větší objemy než v Česku, proto se například dostanou až na padesátiprocentní slevy. Podle Karla Kučery, šéfa divize marketingu Continentalu, pod který Barum spadá, se některé pneumatiky Barum vyrábí v Německu.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jan Sůra


Čapí hnízdo na pivovaru Herold strženo

[úterý, 22. prosinec 2009]

Čapí hnízdo na komínu pivovaru Herold muselo být z bezpečnostních důvodů strženo. Hrozil jeho pád, při namrznutí nebo zasněžení mokrým sněhem by se hnízdo narušené letní bouří mohlo zřítit. Hnízdo strhli hasiči z Hasičského záchranného sboru Příbram.

Foto

Mají vysokozdvižnou hasicí plošinu, která umožnila dostat se na vrchol komínu staré kotelny do výšky dvaceti pěti metrů. Po ořezání větví motorovou pilou přišly na řadu krumpáč, hrábě, sekera a vidle. Za silného sněžení a mrazu okolo minus deseti stupňů trvalo odstranění dva metry vysokého hnízda několik hodin.

Akce probíhala v součinnosti s Ochranou fauny České republiky, podle plánů ochranářů byl v pivovaru svařen základ nového hnízda. Ornitologové z Votic do kovového rámu ještě vpletou větve a vystelou střed hnízda mechem, aby čápi mohli pohodlně zahnízdit.

Do příletů čápů ještě zbývají minimálně tři měsíce. Ze zimoviště na jihu Afriky nejprve přilétá samec a obsadí hnízdo, samice přilétá později. Partneři jsou si často věrní po mnoho let, i když zimu v Africe tráví každý sám. Na osm tisíc kilometrů dlouhé trase číhá na čápy spousta nebezpečí, jsou země kde se stávají obětí lovců, někteří čápi uhynou vyčerpáním nebo v drátech vysokého napětí.

Na čapí rodinku se těší zaměstnanci pivovaru Herold, v minulosti se obrázek čápa objevoval na etiketách lahvového jedenáctistupňového piva Old Stork. Všichni věří že čápi přinášejí pivovaru štěstí. Doufejme, že se čápům bude nové hnízdo na komínu zámeckého pivovaru Herold líbit.

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Na Švihov za tajemstvím piva

[úterý, 22. prosinec 2009]

Od 25. prosince do 3. ledna lze na hradě navštívit výstavu, věnovanou historii oblíbeného nápoje

Milovníci piva i historických památek se sejdou o Vánocích na vodním hradě Švihov, kde bude od 25. prosince až do 3. ledna otevřena výstava s výmluvným názvem Je libo jedno pivo? Návštěvníci totiž nahlédnou nejen do dějin výroby tohoto oblíbeného moku, ale mohou ho i ochutnat a třeba si i vyzkouší, jak se láhev plnila. Otevřeno bude vždy od 10 do 15 hodin. Vystřídá expozici o kávě.

Pivní výstava na Švihově navazuje na tradici hradních vánočních výstav a střídá loňskou expozici o kávě. „Historie piva, tohoto oblíbeného nápoje, je dlouhá - sahá až do starověku. Jeho cesta k nám a k dnešní podobě nebyla jednoduchá, protože u nás byla oblíbeným nápojem medovina. Po svém příchodu pivo rozhodně nebylo pro široké vrstvy, ba právě naopak,“ vysvětluje Lukáš Bojčuk, kastelán hradu Švihov a naznačuje, co vše se lidé na hradě nyní dozvědí.

Časem si však našlo cestu na naše stoly a český fortel z něj udělal doslova domácí nápoj. Úprava na „české pivo“ vznikla především volbou surovin a způsobem zpracování. Zrodil se tak jedinečný nápoj, který později přinesl slávu českému národu po celém svět. Pojem české pivo výstava přibližuje tím, že představuje výrobní postup a základní vlastnosti tohoto nápoje. Bohužel se však díky převaze novodobých velkovýrobců piva v současných šencích s tímto tradičním nápojem již setkáváme zřídka. Hospoda je dalším pojmem, který výstava představí a návštěvníka seznámí s pravidly hostinců v tuzemsku,“ dodává Lukáš Bojčuk.

Výstava ve své druhé části připomíná Klatovsko, jakožto chmelařskou velmoc a region, kde i po zrušení propinačního práva počátkem 70. let 19. století úspěšně fungovalo několik desítek pivovarů, po kterých již dnes není ani památky.

Po roce 1945 bylo také z regionálních pivovarů odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku. Sledujeme vývoj pivovarnictví až do roku 1948, kdy byla díky Plzeňským pivovarům tato konkurence zlikvidována,“ upřesňuje Lukáš Bojčuk.

Každý host si vylosuje to svoje pivní štěstíčko

Všechny určitě potěší, že expozice je doplněna i o ochutnávku různých druhů piv a na hradě bude možné například vyzkoušet naplnění pivní lahve, zašpuntovat ji korkovou zátkou a odnést domů.

Při odchodu si každý návštěvník hradu vylosuje pivní štěstíčko na cestu k domovu,“ láká kastelán.

Po roce 1945 bylo z pivovarů na Klatovsku odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku.“ Lukáš Bojčuk, kastelán Švihova

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Sanalla


Až na 77,6 procenta se vyšplhal podíl skupiny Heineken v oblasti piva baleného v PET lahvích v období od května do října letošního roku. Ukázal to průzkum společnosti Nielsen a podle jeho výsledků se tak skupina Heineken stala leaderem v tomto mladém segmentu balení piva na českém trhu. Průzkum také ukázal, že ve stejném období vzrostl prodej piva baleného v PET lahvích pětinásobně, a to především díky uvedení novinky Zlatopramen 11° v Maxilahvi v polovině dubna letošního roku.

Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° i Starobrna Tradičního v tomto balení potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken představila ke konci roku další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou speciální plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci zrodil Velký Březňák, pivo v největší lahvi u nás.

Je velmi pravděpodobné, že do konce roku Heineken překoná celkovou hranici 15 milionů prodaných plastových pivních lahví. Dosud totiž již prodal téměř 14 milionů piv v těchto obalech, což představuje více než 200 tisíc hektolitrů piva. Více než 195 tisíc hl připadá právě na 1,5 litrový Zlatopramen 11° a Starobrno, a zhruba 5 tisíc hl na dvoulitrový Velký Březňák. Kromě domácího trhu mělo pivo ve speciálních plastových obalech velký ohlas v Německu, kam bylo určeno zhruba půl milionu těchto lahví“ doplnil přehled úspěchů Maxilahve ředitel marketingu skupiny Heineken Česká republika Jiří Imrýšek.

A čím se vlastně Maxilahev s označením beer pack, vyvinutá speciálně pro pivo, liší od běžných PET lahví, které jsou u nás na trhu k dostání? Díky svému složení má 10x vyšší ochranu proti průniku kyslíku, 2x vyšší trvanlivost produktu, 2x vyšší ochranu proti průniku CO2 a odlišuje se i větší šířkou a pevností plastu. Poskytuje díky tomu také lepší teplotní stabilitu piva, které si díky tomu zachová svoji nejvyšší kvalitu.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika


Tip na dárek: vánoční pivo

[úterý, 22. prosinec 2009]

Už za dva dny je tady Štědrý den a pokud ještě nemáte nakoupené všechny dárky, máme pro vás tip na jeden speciální. Vánoční pivo.



Pivo vánoční, pivo nejdražší ale i nejlepší pivo na světě. Tak takové exempláře vlastní pan Acsay, který pivo nejen sbírá, ale také dováží z Belgie.

"Dovážím sem přibližně 80 různých druhů piva. V Belgii je velice obvyklé uvařit na Vánoce speciální piva. Nedělají to však všechny pivovary. Vyrábí se to někdy v únoru, březnu a leží to do listopadu. Prvního listopadu pak ty piva stáčí,“ prozradil importér piva Juraj Acsay.

Jedním z těchto piv je také polotmavé pivo Delirium Tremens, které je vyrobeno z pěti sladů. "Třetinka v obchodě vyjde na zhruba 80 korun. Samozřejmě jde o to, kde ho budete kupovat. Na Staromáku vás vyjde samozřejmě dráž,“ dodal Acsay.

Pokud si ale myslíte, že chutná jako klasický český ležák, jste na omylu. "V podstatě se ta kultura přibližuje spíše k vinné kultuře. Určitě nechutná jako pivo, na které je většina lidí v Čechách zvyklá,“ prozradil dovozce.

"V první řadě když ho otevřete, tak krásně voní. Jak se ohřívá, tak se ty chutě rozvinují do barvitosti. To první napití se naprosto liší od posledního doušku,“ upřesnil pivař a šéfredaktor pivního magazínu Jaroslav Večerníček Novák.

Pan Acsay ovšem vlastní také oficiálně nejdražší pivo na světě. Jeho lahev je navíc jedinou lahví v Evropě. "Jmenuje se Utopias a je to směs patnáctiletých archivních piv. Stočilo se celkem 8000 lahví v limitované edici, které nebyly nikdy v prodeji a šly okamžitě do aukce. Jeho cena je kolem 30 tisíc,“ přibližuje unikát Novák.

Zdroj: TN.cz | Autor: Martin Hlavács


Geuze: belgický pivní endemit

[úterý, 22. prosinec 2009]

My Češi jsme pyšní na naše pivo. Je ovšem třeba si přiznat, že pivo není jen zlatavá pěnivá tekutina s nahořklou chutí. Kdo chce proniknout do bohatství rozmanitosti takové pivní velmoci, jakou je Belgie, musí zapomenout na to, jakou má v představách českého pivaře tento nápoj chuť. Nabízíme virtuální ochutnávku jednoho z belgických pivních endemitů. Pivo geuze se totiž nevaří nikde jinde než v okolí řeky Senne protékající pod Bruselem. Má nakyslou chuť, která ho odlišuje od všech ostatních piv.

Foto

"Je to, jakoby vás najednou kousla spousta malých zvířátek uvnitř tváří. Tak je to pivo kyselé. Potom se chuť zjemňuje a nakonec cítíte hořkost na kořeni jazyka," popsal chuť piva geuze Thomas Debelder, syn spolumajitele pivovaru U 3 fontán v městečku, které má slovo pivo už ve svém názvu - Beersel. Celkem dobře vystihl i moje chuťové dojmy. Slinné žlázy reagují na geuze podobně jako na větší lžičku hořčice. Pod jazykem to začne skoro až štípat.

Foto

Nebylo to ovšem poprvé, co jsem pil geuze, a tak jsem věděl, co od něj čekat. Toto živé pivo je velmi osvěžující, i když díky své síle i zrádné, zvláště v létě. Thomas Debelder by doporučoval geuze pít spíš jako aperitiv před jídlem. Udělá vám dobře v žaludku a pomůže vytrávit, takže máte pak větší chuť na něco dobrého. Geuze je pivo velmi zvláštní a jedinečné. Někteří jej zatracují, jiní si jej nemohou vynachválit.

"Málo lidí tohle pivo ocení, když si je dají poprvé. Musíte se ho naučit pít. Spousta lidí si oblíbila tohle kyselé pivo a dává mu přednost před pivy sladkými, jako je třeba kriek, což je pivo prokvašené s višněmi," vysvětluje unikátnost zdejšího piva Thomas.

Geuze se nedá uvařit nikde jinde na světě, jen v poměrně malé oblasti Pajottenland ve Vlámském Brabantsku na západ od Bruselu. Za tajemstvím geuzu stojí řeka Senne, která kdysi protékala i povrchem Bruselu. V jejím údolí se totiž vyskytuje bakterie, která vyvolává spontánní kvašení piva geuze. Jmenuje se Brettanomyces Bruxellensis. Její působení na ječmennou směs připravenou k výrobě piva je jednoduché. Její buňky se ani nemusejí do piva přidávat.

"Stačí jen otevřít dveře a okna pivovaru, aby mohl dovnitř čerstvý vzduch. Bakterie poletující v něm zahájí fermentaci. Nemusíme do piva přidávat žádné kvasnice. Necháme ho zkrátka jen infikovat mikroorganismy z okolního prostředí," prozrazuje klidně výrobní postup Thomas Debelder. Nebojí se, že by někdo odcizil recept na geuze. Kdyby se ho pokoušel vařit jinde, prostě by mu to nešlo. Bruselská bakterie je velmi choulostivá a citlivá dáma. Proto je také ve sklepě na sudech napsána výstraha pro návštěvníky: Neklepat!

Foto

"Klepáním na sudy můžete narušit kvašení piva. Kvasnice se mohou prostě leknout a přestat kvasit. Je to jako v zoo: Nesahejte na zvířata! A v sudech jsou také divoká zvířata. Jenže strašně malinká," upozorňuje Thomas Debelder.

Samotným neřízeným kvašením vzniká lambické pivo a z něj se teprve míchá geuze. Spojí se jednoroční, dvouleté a tříleté pivo. Pak se ještě nechává dále fermentovat v lahvi uzavřené korkovou zátkou s drátěnou čepičkou jako šampaňské. I v lahvi geuzu totiž vzniká tlak o síle několika barů a obyčejný špunt by dříve či později vyletěl. Zvlášť po několika letech uložení piva ve sklepě. Thomas Debelder říká, že když je pivo dobře zašpuntované, vydrží zrát i 10 let.

Foto

I když bylo časné dopoledne, nabídl Thomas vyzkoušet jedno pivo z roku 1997. Zvlášť dobrý ročník. Zátka vyletěla a z lahve se vyřinula pěna. To je ovšem zcela správně. První kapky piva se vždy nechávají odtéct, aby vyšly ven usazeniny, a pak se pomalu, velmi pomalu nalévá po stěně sklenice. Vždyť geuze zraje nejméně čtyři roky, tak proč spěchat s tím ho vypít.

Je třeba si na něj počkat a pak ho vychutnat, protože chuť piva se vyvíjí ještě i ve sklenici. První lok je jiný než ten poslední a ten bývá podle Thomase Debeldera nejlepší. A pak si tímto belgickým "šampaňským" můžete připít na zdraví.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák


Výroba piva Topvar pokračuje

[pondělí, 21. prosinec 2009]

Pivo Topvar patrí medzi tradičné pivá plzenského typu. Jeho príjemne harmonická plná chuť, bohatá trvanlivá pena, ľahká stráviteľnosť a osviežujúce účinky ho zaraďujú medzi obľúbené pivá na slovenskom pivnom trhu.

Ján Píry, obchodný sládok Pivovarov Topvar, prirovnáva pivo Topvar k najlepším svetovým pivným značkám: "Topvar je pre svoje kvalitatívne charakteristiky považovaný za slovenský ekvivalent značky Pilsner Urquell."

Foto

Pivovary Topvar informovali nedávno o zámere ukončiť výrobu piva v topoľčianskom závode ku koncu februára budúceho roka. Tento krok nebol pre spoločnosť vôbec jednoduchý a predchádzalo mu množstvo aktivít na riešenie náročnej situácie na slovenskom trhu s pivom.

Ján Píry, ktorý v pivovarníctve pracuje už dlhý čas, vidí ukončenie výroby piva v Topoľčanoch v širších súvislostiach. Niekoľkoročný, po sebe nasledujúci pokles slovenského pivného trhu podľa neho zákonite viedol k tomuto kroku. Samozrejme, ako obyvateľovi Topoľčian je mu ľúto, že k takejto zmene dôjde.

Ako však dodáva: "Dôležité je, že zatvorením pivovaru nezanikne aj značka piva Topvar a že v nezmenenej kvalite a chuti bude stále dostupná na slovenskom pivnom trhu pre svojich priaznivcov."

Spoločnosť Pivovary Topvar sa dlhodobo venuje podpore rôznych športových a spoločenských aktivít a aj naďalej bude so značkou Topvar pokračovať v podpore komunít v topoľčianskom regióne.

Medzi najvýznamnejšie patrí sponzoring futbalového a hokejového klubu v Topoľčanoch, ktoré každoročne podporuje sumou takmer 50 tisíc EUR, čo je v prepočte 1,5 milióna SKK. Spoločnosť má tiež v úmysle pokračovať vo veľmi dobrej spolupráci s mestom Topoľčany, pri podpore rôznych lokálnych podujatí realizovaných v meste.

Zdroj: Aktuálne Centrum.sk | Placený PR článek


Dánové „trénují“ na svátky už od prvního pátku v listopadu, kdy každý větší pivovar vydává svou vlastní verzi takzvaného julebrygu, vánočního piva. Všechny vary mají společnou dobrou kvalitu a vyšší obsah alkoholu, takže se většina populace – věrna své pověsti – zpije do němoty.

Guinness prichádza s novou online kampaňou Bring it to Life, v ktorej využíva Google Earth a Facebook. Necháva spotrebiteľov, aby si vyrobili vlastnú planétu plnú piva. Cieľom kampane je vytvoriť interaktívnu väzbu so zákazníkmi, píše AdAge.

Milovníci piva nájdu na stránke Bringittolife.tv podrobný návod na výrobu virtuálneho sveta. K dispozícii majú „prázdnu“ planétu Zem a pomocou rôznych nástrojov ju môžu pretvoriť podľa seba. Použiť môžu napríklad pôdu z Brazílie, Austrálie, Japonska, Kanady alebo Nepálu. Do stavby môžu zapojiť aj svojich priateľov na Facebooku. Čím viac ľudí planétu vytvára, tým viac bodov - vodných kvapiek sa pripíše na ich konto. Za určitý počet kvapiek môžu používatelia získať zadarmo pivo Guinness a absolútny víťaz získa zásobu piva na celý rok, vysvetľuje BrandRepublic.

Masívna online kampaň nadväzuje na televíznu reklamu, ktorú pivovar uviedol na začiatku novembra. V spote Bring it to Life ukazuje skupinu mužov, ako si doslova vyrábajú vlastný svet. 90-sekundovú reklamu podporili printové inzeráty v britskej tlači, celú kampaň vrátane online časti zastrešila agentúra AMV BBDO.

Zdroj: Česká média.cz | Autorka: Dáša Stanková


České pivo mi chutná nejvíce

[pondělí, 21. prosinec 2009]

Lukančo Trifončovski, sládek

Denně musí ochutnat téměř litr piva, jen tak může řádně dohlížet na kvalitu „tekutého chleba“, který pod jeho vedením vyrábějí v Pivovaru Klášter u Mnichova Hradiště.

Přestože se jeho rodina nepyšní tradicí pivovarnictví, Trifončovski zasvětil tomuto oboru celý dosavadní pracovní život. „Vystudoval jsem pivovarnictví na potravinářské škole a nadchlo mě to tak moc, že jsem u tohoto řemesla zůstal,“ vzpomíná na dobu, kdy k pivu „přičichl“ poprvé.

Nejprve ho vařil jako dělník, poté se vypracoval na mistra a další praxi získával na vedoucích pozicích v českých vyhlášených pivovarech. Na konci 90. let začal řídit velký pivovar v Rusku.

Je to obrovská pracovní zkušenost, mnohému jsem se tam naučil. Byly tam výrobní technologie, které se u nás v republice ani nepoužívají,“ hodnotí zkušenosti.

Po osmi letech se vrátil zpátky do své rodné země a k českému pivu. Před několika měsíci se stal sládkem a výrobním ředitelem v Pivovaru Klášter. „Klášterské hořké pivo mi vždycky chutnalo. V posledních dvou letech se zhoršila jeho kvalita, ale vedení se vyměnilo a myslím, že jsme kvalitu opět pozvedli a ještě pozvedneme,“ dodává.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Velmi příjemné vánoční překvapení si pro všechny příznivce pivního moku připravil velkobřezenský pivovar. Pokud si totiž zakoupíte multibalení se šesti lahvemi exkluzivní novinky - dvoulitrového Březňáku, můžete získat ve vybrané pobočce maloobchodní sítě Interspar kapra zdarma!

Foto

Po zakoupení multibalení získá každý zákazník poukázku, kterou může směnit právě za mrskajícího se kapříka. „Kapr a pivo jsou již po staletí nezbytnou součástí štědrovečerní večeře, proto jsme se rozhodli příznivce značky Březňák odměnit tímto tradičním symbolem Vánoc. Kapři pocházejí z tradičních chovů v Třeboni,“ vysvětluje Daniela Klančíková, manažerka značky Březňák.

Speciální kupony budou moci zákazníci získat dnes, tedy 20. prosince v Intersparu Mladá Boleslav (Jičínská ulice), 21. prosince pak v teplické pobočce, 22. prosince v České Lípě a na závěr 23. prosince v Litoměřicích. Výdej kaprů bude u všech těchto filiálek Intersparu probíhat v daný den od 11 hodin nejpozději do 19 hodin, ve víkendové dny pak dokonce o hodinu dříve. Na každou pobočku připadá 250 kaprů, celkem tedy mohou zákazníci získat až 1250 kaprů. Průměrná váha kapra se přitom bude pohybovat kolem tří kilogramů.

Zdroj Ústí Naše adresa.cz | Autor: Autor: Petr Neč


Američan Doug Brodman má za sebou první měsíc ve vedení Plzeňského Prazdroje.

Foto

Ve světě piva už pracuje dlouhá léta. Teď působí ve vedení předního světového výrobce piva. Řeč je o novém generálním řediteli společnosti Plzeňský Prazdroj Američanu Dougu Brodmanovi.

Ve funkci jste zatím pouze krátce. Plánujete nějaké změny ve společnosti?

Zatím jsem ve fázi hodnocení a zjišťování. Dokončuji teď plán toho, na co budu klást důraz. Jisté je, že se chci soustředit především na tři věci, a těmi je zaměření na naše hlavní značky, rozvíjení znalostí a dovedností našich zaměstnanců a hlavně úspěšně převádět naše plány do praxe. Český pivní trh má velký potenciál, je třeba jej ještě více využívat. Důležité je také udržovat úctu k tradicím a zachovávat původní recepturu.

Jak jste trávil první měsíc jako generální ředitel?

Snažil jsem se dozvědět co nejvíce o novém prostředí, do něhož jsem vstoupil. Navštívil jsem pivovary, které do naší skupiny patří, včetně toho plzeňského. Podle mého názoru je tím nejkvalitnějším z našeho portfolia. A také jsem procházel české restaurace a hospody. Zvládl jsem tak dvě tři týdně.

Je nějaká hospoda, která vás obzvláště zaujala?

Nejlepší vztah jsem si vybudoval k pražské pivnici U Zlatého tygra. Tam je úžasná atmosféra.

Do České republiky přicházíte ze země, kde pivní kultura je na poněkud jiné úrovni. Už jste si zvykl na český způsob čepování a servírování?

Určitě. To nebylo totiž nic těžkého. Místní styl rozhodně upřednostňuji před tím americkým. Až tady jsem se dozvěděl, jak se opravdu pivo pije. Pivo vůbec k české kultuře patří a lidé tady na něj nedají dopustit.

Jaká byla vaše dosavadní pivovarnická kariéra?

Začínal jsem jako obchodní zástupce. Prodával jsem pivo v ulicích New Yorku. Pak jsem čtrnáct let pracoval ve společnosti Heineken v oddělení prodeje a marketingu. Před nástupem do pivovaru Miller v roce 1999, který je součástí skupiny SABMiller, jsem pracoval ještě ve vedení pivovaru Stroh. S prodejem Prazdroje mám sedmileté zkušenosti.

Finanční krize se už celosvětově negativně odrazila na prodeji piva. Jak se dá proti tomu bojovat?

Samozřejmě důležité je, abychom svou práci dělali kvalitně. Konkurence se zvyšuje. To může být ale i pozitivní, protože vás to tlačí k tomu být lepší. Zároveň se chceme zaměřit především na prémiové značky, kterých se obecně pokles zase tolik nedotkl.

Chystají se v souvislosti s tím nějaké investice ve vašich pivovarech?

Zatím jsem neměl čas projít si důkladně investiční plány, takže ke konkrétním případům nemohu nic říct. Ale každopádně musíme naše pivovary udržovat v perfektní kondici. Za posledních deset let se do nich nainvestovalo čtrnáct miliard korun.

Jaké očekáváte hospodářské výsledky za letošní rok? Bude tam nějaký pokles?

Výsledky zveřejníme v lednu. Teď se nacházíme ve vánoční sezoně. Je to zatím předčasné. Loňský rok byl pro nás druhý nejúspěšnější v historii. Myslím si, že výsledek bude odpovídat našim očekáváním, i tomu, co se v současné době děje na trhu. Více se k tomu zatím vyjadřovat nebudeme.

Od příštího roku se zvedne spotřební daň. V souvislosti s tím už Plzeňský Prazdroj ohlásil zdražení piva. Nebojíte se, že to povede k poklesu prodejů?

Jak to situaci ovlivní, nevím. Bude to určitě zkouška. Navíc marži zvyšovat nebudeme. Víme, že nezaměstnanost stále roste. Lidé jsou ve složité situaci. Je otázka, kolik peněz jim na pivo zbude. Ale Češi jsou pivaři a věřím, že pivu zůstanou věrni.

Dosud jste působil na menších trzích, kde jste se značku spíše snažil prosadit. Teď jste naopak v pozici, kdy prodeje bráníte. Vyhovuje vám to?

Bez ohledu na to, kde působím, vždycky se snažím být spíše tím, kdo útočí. Výzva, která je teď přede mnou, je rozšíření trhu v České republice.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Ladislav Vaindl


Dlouholetý průvodce českých pivovarských a sladařských odborníků, pivovarský kalendář, byl představen a zároveň pokřtěn. Kmotrou Pivovarského kalendáře na rok 2010 se stala profesorka Ing. Gabriela Basařová, DrSc., významná vědecká pracovnice a pedagožka dodnes působící v našem pivovarství a sladařství. Slavnostního okamžiku se zúčastnili i RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., v Praze, který kalendář vydal, a Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pivovarský kalendář se s přestávkami vydává již 136 let a představuje ojedinělou publikaci u nás i ve světě.

Na více než 300 stránkách obsahuje vedle kalendáře také seznam výročí narození a úmrtí významných osobností českého pivovarství, sladařství a chmelařství. Připomíná důležitá výročí, události a milníky pivovarského sektoru u nás. Publikace je vyhledávána především odbornou veřejností, a to pro články a odborné statě. Odborníci ocení také přehled všech právních předpisů v EU a u nás. Širší veřejnosti kalendář nabízí rozsáhlou a propracovanou sekci s nejnovějšími statistickými údaji o výstavu piva u nás, jeho vývozu atd. Nalezneme zde např. i článek o historii pražských pivovarů nebo detailní přehled o výsledcích všech soutěží piv, které se uskutečnily v roce 2009.

Kalendář na rok 2010 obsahuje např. vědecké pojednání o problematice stárnutí piva, informace o jakosti sladovnického ječmene ze sklizně 2009 a také článek o spotřebě chmele v tuzemských pivovarech," uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel VÚPS, a. s. „Čtenáři nepochybně uvítají obsažný a detailní adresář velkých, středních a malých pivovarů včetně minipivovarů, dále sladoven a ostatních subjektů působících v pivovarském sektoru," doplnil Karel Kosař.

Pivovarský kalendář není jen souhrnem dat, informací a článků o pivě, pivovarství a sladařství, ale je pro náš pivovarský sektor knižní ikonou, která má v době internetu své místo mezi zdroji poučení pro odbornou, ale i širší veřejnost," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Je to obsažná, souhrnná a aktuální publikace, která je obohacující informacemi o pivu a návazných oborech a která je díky některým údajům zcela nadčasová," dodal Jan Veselý.

Podle významného pivovarského popularizátora a vědeckého pracovníka Dr. Zbyňka Likovského, CSc., vyšlo první vydání předchůdce pivovarského kalendáře, jak jej známe dnes, v roce 1874 v Praze pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly jedno společné – snažily se nabídnout především odborné veřejnosti teoretické i praktické informace z pivovarství. Významnou roli v existenci kalendářů sehrála též skutečnost, že kalendáře byly těsně spjaty s odborným časopisem pivovarníků a sladovníků Kvas, předchůdcem dnešního Kvasného průmyslu.

Jako poslední vyšel Pivovarský kalendář 1950. O jeho obnovu se po 48leté přestávce zasloužili tehdejší výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Antonín Kratochvíle a ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., PhDr. Karel Kosař, CSc. Nová éra pivovarských kalendářů začala v roce 1998, od té doby jsou tradiční součástí odborné i populárně-vědecké literatury pivovarského průmyslu u nás.

Zdroj: Heda blokuje.cz | Autor: Mgr. František Frantík, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.


Více než 13 tis. hlasů rozhodlo o tom, kdo získá prostředky z programu Prazdroj lidem. V jeho rámci rozděluje Plzeňský Prazdroj částku 2,5 mil. Kč mezi organizace z Ostravska, Frýdecko-Místecka, Třinecka a Jablunkovska. Ve veřejném hlasování, které zaznamenalo rekordní zájem, zvítězil projekt Mezinárodní festival pěveckých sborů Baška 2010. Pořadatelé akce získali příspěvek ve výši 300 tis. Kč.

Do veřejného hlasování v programu Prazdroj lidem dorazilo 13.485 hlasů, což je o 19% více než v loňském roce.

Těší mě, že největší nárůst zaznamenalo hlasování formou DMS. Počet hlasů, které přinášejí i finanční příspěvek organizaci, vzrostl o 85%. Organizace tak z těchto příspěků získaly více než 75 tis. Kč navíc," říká Zuzana Novická, manažerka firemní odpovědnosti.

Největší počet hlasů, a to přesně 3.202 získali pořadatelé Mezinárodního festivalu pěveckých sborů v Bašce. Na příspěvek se mohou těšit i v lyžařském areálu TJ Radegast. Díky hlasům zaměstnanců pivovaru Radegast zde zvýší bezpečnost areálu za 250 tis. Kč.

O dalších prostředcích rozhodla Rada reprezentantů, která je složena z osobností Moravskoslezského kraje. Jejími členy jsou např. senátorka Eva Richtrová či paralympionik Radim Běleš. V hlasování Rady získal největší počet hlasů projekt Rekonstrukce hasičské zbrojnice ze sboru dobrovolných hasičů Skalice.

Rada zároveň rozhodla i o rozdělení dalších prostředků až do výše 2,5 mil. Kč.

Kompletní výsledky jsou k dispozici na www.prazdrojlidem.cz.

První ročník dárcovského projektu se uskutečnil v roce 2002 pod názvem Občanská volba, název PRAZDROJ LIDEM vznikl až o šest let později. Letošní osmý ročník je rekordní nejen v počtu přihlášených projektů do programu, ale také na rekordní počet hlasujících. Plzeňský Prazdroj daroval prostřednictvím programu za období osmi let téměř 14 mil. Kč, které si mezi sebou rozdělilo 81 organizací.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nejdůležitějším kritériem pro výběr piva je pro 93 % českých spotřebitelů jeho chuť. Podle ceny si pivo vybírá 71 % Čechů a reklamou se při rozhodování nechá ovlivnit 13 % obyvatel ČR.

Jak dále vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, cena piva je důležitější spíše pro ženy (15 %) než muže (8 %). Za stejně důležité tyto aspekty, tedy cenu i chuť, považuje 40 % českých žen a 38 % mužů. Pro 54 % mužů a 45 % žen je však na prvním místě chuť piva.

Hodnoty vypovídají o respondentech, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Štanglová


Úředníci dostali v pátek nečekané volno, na beznadějně přeplněném parkovišti se zázrakem uvolnilo jedno místo a během večeře ve dvou číšník přinesl místo dvou pouze jedno krabí klepeto. I v tomto případě se nakonec vše v dobré obrátilo, což byl znovu důvod připomenout propagovanou značku piva, byť logické spojení mezi ní a třemi scénkami Středoevropanovi poněkud uniká. Thajci mají zjevně trochu jiný smysl pro humor.

Zdroj: Video iHNed.cz


Přesněji řečeno, v reklamě se přehání a s oblibou se pracuje s nadsázkou. Pokud to tedy dovolí klient a accountské oddělení dané reklamní agentury. Což se bohužel, či možná někdy i naštěstí, nestává tak často. Regulace, kvóty, limity a jiná nařízení dnes ovlivňují naše životy více, než kdy předtím. Pokud si vezmeme období posledních 20 let, tak je to holý fakt a nedá se, než souhlasit s prezidentem Klausem. Jejích cílem jsou většinou samé vznešené a správné věci, ale samotná realizace těchto nařízení v praxi z nás dělá nesamostatné hlupáčky, kteří nemají právo se rozhodnout o své vůli. A to třeba i špatně.

Nechtěl jsem hned od začátku této vskutku přelomové eseje pracovat se slovem socialismus, ale ono tak nějak ani nejde. Veškeré regulace a nesmyslná nařízení jsou totiž založena na socialistickém přesvědčení, že lidi je třeba „chránit“ před sebou samými a rozhodovat vše podstatné i nepodstatné za ně. Čím dál, tím více je tomu samozřejmě v případě Evropské unie, kde jsou nyní bohužel u moci socialisté.

Omezujeme fungování médií a neopodstatněné zásahy se týkají i reklamy.

S panickým strachem jsem se setkal osobně u jedné nejmenované společnosti podnikající v oblasti pivovarnictví. Coby zaměstnanec jedné nejmenované reklamní agentury jsem byl pozván na školení, kde mně a ostatním bylo prezentováno, jak tvořit reklamu na pivo tak, abychom na sebe nepoštvali nějaký regulační orgán. Nejmenovaná nadnárodní skupina vlastnící tento nejmenovaný pivovar na tom byla podobně jako Procter and Gamble. Také se báli a stále nejspíš i bojí. Prezentace se ujal právník tohoto pivovaru, který nám pouštěl reklamní spoty považované za správné a naopak za špatné. Bez ironie musím říci, že šlo o užitečné strávené dvě hodiny. Na samém konci představení mi však bylo poněkud smutno. Netušil jsem, jak daleko věci zašly. Zajímavá je situace např. v Rusku, kde by člověk čekal v oblasti alkoholu spíše liberálnější přístup. Podle slov onoho právníka nesmí v reklamách na pivo figurovat lidská bytost. Takže jsme se dívali na poněkud melancholický záběr na opuštěný ostrov, na jehož písčité pláži se v tichosti slunila ještě opuštěnější láhev kořalky. V dalším reklamním spotu byl např. nafukovací bazén plný piv. V tomto případě, upozorňovala právnička, vyzývá reklama k nadměrnému pité piva. Proto by před regulačními orgány neprošla.

Jako v jiných oblastech, i tady ovšem platí, že záleží na síle lobbyistů a známostech. Takový Heineken očividně žádné problémy nemá, stačí se podívat na tento spotík,

který je mimochodem velmi zdařilý. Bohužel ale vyzývá k nadměrné konzumaci piva, tak nevím, jestli byste si na ten něj měli vůbec klikat? No, tak na vaši zodpovědnost, ano? Já se od toho radši distancuji a v případě nouze budu tvrdit, že ten odkaz sem nakopíroval editor tohoto serveru bez mého vědomí (ha ha).

Regulovat reklamu je stejná hloupost, jako regulovat média. I když mě osobně někdy pěkně štvou. Socialistická chiméra je založena na neustálém nutkání chránit lidi, jak už jsem napsal výše. No, chránit…spíše svazovat a škatulkovat.

Je naprosto iluzorní myslet si, že by nějaký úřad v Bruselu, Praze či Ohňové zemi měl právo „pouštět“ mezi lidi jen to, co sám uzná za vhodné. O reklamě to platí dvojnásob. Reklama je přeci hlavně hra, nadsázka a jak mi kdysi potvrzoval šéf TBWA pro Evropu Paul Bainsfair, tak trochu i věda a umění. Omezujeme snad umění? Jakékoli omezujíc limity pro tvůrce reklamy k ničemu dobrému nepovedou. Samoregulační nemocí ostatně trpí téměř všichni klienti reklamních agentur a když k tomu přidáte ustrašené accountské oddělení (lidí z reklamní agentury, kteří komunikují s klienty a předkládají kreativcům jejich požadavky), tak už reklamy moc nezbývá. Pokud by se měla ještě nějak více regulovat, tak je snad lepší jí zrušit.

Svobodné reklamě zdar, všem regulacím světa zmar!

Zdroj: Virtually.cz | Autor: Josef Provazník | Kráceno | Celý článek si můžete přečíst zde...


Po měsíci působení v nové pozici předstoupil nový generální ředitel Plzeňského Prazdroje před novináře. V tradiční pražské pivnici U Pinkasů, která jako první čepovala v Praze pivo Pilsner Urquell, představil sebe i svoji vizi vedení tří pivovarů Plzeňského Prazdroje.

Velice si vážím příležitosti vést pivovar, který vaří to nejlepší pivo na světě, pivo které buduje jméno českému pivovarství i v těch nejodlehlejších krajinách. Uvědomuji si, že za úspěch vděčíme úctě k tradicím a zachovávání původních receptur. Naše piva jsou té nejvyšší kvality a vytvářela tradici, kterou po desetiletí naši sládci dodržují,“ řekl Doug Brodman.

Před příchodem do České republiky pracoval Doug Brodman celých dvacet osm let v oboru pivovarství v rodných Spojených státech amerických. V Česku se nyní seznamuje s pivní kulturou a vyjádřil závazek k zachování neměnných pivovarských tradic a varních postupů, které považuje za klíč k úspěchu. „Uvědomuji si odpovědnost za zachování výjimečného postavení českého piva ve světě, která leží na pivovarech společnosti Plzeňský Prazdroj. Proto je velmi důležité dodržovat to, na čem jsme založili úspěch našich značek. A to je především používání těch nejlepších českých surovin – pouze a jedině ječného sladu, vody a zejména žateckého chmele a použití pivovarských kvasinek,“ doplnil Doug Brodman.

Strategie vedení Plzeňského Prazdroje se bude opírat o posilování loajality českých pivařů ke značkám Plzeňského Prazdroje a využití dalších exportních příležitostí.

Foto

Pan Brodman začínal svoji kariéru prodejem piva v ulicích New Yorku, poté pracoval čtrnáct let ve společnosti Heineken v oddělení prodeje a marketingu. Před nástupem do pivovaru Miller, který působí na trhu v USA jako součást globální skupiny SABMiller, pracoval ještě v nejvyšším vedení pivovaru Stroh. V Miller Brewing Company pracoval od roku 1999 a postupně vystřídal mnoho pozic včetně Senior Vice Presidenta pro obchod a distribuci.

Od roku 2006 vedl Doug nejprve společnost Miller Brewing International, poté Market Development Americas. Ještě předtím zastával funkci Senior Vice Prezidenta pro obchod a distribuci ve společnosti Miller Brewing Company.

Doug Brodman vystudoval management na Universitě St. John's v americkém New Yorku, kde také získal titul MBA na universitě Hofstra.

Doug Brodman je ženatý a spolu s chotí Terry a dcerou Jennifer se přestěhoval do České republiky.

Mezi jeho hobby patří zejména ty, které se dají provozovat s půllitrem vychlazeného piva. Hraje rád golf, čte knihy o podnikání. Záliba, kterou si v České republice nebude moci dopřát, je trávení času na pláži. Doug Brodman už se těší na začátek výuky českého jazyka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovary Topvar plánujú v Topoľčanoch prepustiť 175 zamestnancov, pivo tu už vyrábať nebudú.

Foto

Pivovary Topvar budú prepúšťať zamestnancov od 15. januára do mája 2010. Väčšina pracovníkov odíde vo februári, informoval agentúru SITA René Schmizing z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny v Topoľčanoch. Firma na úrade nahlásila hromadné prepúšťanie 175 zamestnancov. “V drvivej väčšine ide o výrobných pracovníkov. Zatiaľ je predčasné povedať, či sa pre nich nájdu voľné pozície na trhu práce, no v oblasti pivovarníctva to už určite nebude, keďže pivo sa v širšom okolí vyrábať nebude,” povedal Schmizing.

Definitívne by sa mala výroba piva a sladu v topoľčianskom pivovare skončiť 28. februára 2010. “Hlavným dôvodom je dlhodobý pokles slovenského pivného trhu, ktorý za posledných päť rokov predstavoval takmer 16 %,” informovala pred časom médiá firma, ktorej vlastníkom je juhoafrický pivovarnícky gigant SABMiller. Areál topoľčianskeho pivovaru však nezostane pustý. Pivovary Topvar ho budú naďalej využívať ako distribučné a administratívne centrum.

Všetci zamestnanci, ktorých sa dotkne ukončenie prevádzky výrobného závodu v Topoľčanoch, dostanú odstupné nad rámec Zákonníka práce,” uviedla hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková. Firma podľa nej najala personálnu agentúru, ktorá bude zamestnancom pomáhať vyhľadávať možnosti, ako sa uplatniť v regióne alebo im poradí, ako začať vlastné podnikanie.

Pivovarnícka skupina SABMiller na Slovensku prevádzkuje okrem pivovaru Topvar v Topoľčanoch aj Pivovar Šariš vo Veľkom Šariši. Pivo sa v topoľčianskom pivovare Topvar vyrába od roku 1964.

Zdroj: Čas.sk | Autor: SITA


Nové pivní etikety i názvy. To jsou novinky nového majitele.

Nový stroj na etiketování lahví, který bude instalován v Pivovaru Klášter, umožňuje lepit na lahve i stanioly, které jsou na českém trhu typické převážně pro prémiová piva.

To je jedna z novinek, kterou pro spotřebitele klášterského piva připravil nový majitel pivovaru – čes­ká pivovarnická skupina K Brewery.

Výraznou změnou projde i grafické zpracování pivních etiket. Jejich nový design bude zobrazovat tvar oblouku vstupní brány bývalého kláštera cisterciáků, která stojí v pivovaru dodnes.

Na etiketu se tak po desetiletích vrátí také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve 30. letech minulého století,“ řekl nový obchodní ředitel Pivovaru Klášter Ctirad Kábrt.

Foto

Další inovací v pivovaru budou i názvy jednotlivých druhů piva. „Číselné označování piv je typické jen v Čechách. Jinde ve světě jsou druhy nazývány konkrétně,“ doplnil Kábrt.

Desetistupňové pivo bude jednoduše Světlé, jedenáctistupňové ponese název Ležák a označení Premium patří dvanáctistupňovému pivu.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autorka a foto: Lucie Kučerová


Pivovar Bernard expanduje do skandinávských zemí, nehledě na řadu bariér.

Akce to byla skutečně úctyhodná. V restauraci Café Švejk v dánském Frederiksbergu se na ní koncem listopadu sešlo množství významných hostů, nevyjímaje starostu města Jorgena Glenthoje, velvyslance a další diplomaty, obchodníky i majitele restaurací. A vedle spousty úsměvů a optimismu k ní patřilo pivo značky Bernard. Šlo totiž o prezentaci tohoto rodinného pivovaru a další z marketingových aktivit ve Skandinávii po úspěšném vkročení našeho výrobce tradičního nepasterizovaného zlatého moku do Norska a Švédska. Zlomovým momentem pro jeho expanzi se stalo nedávné zapojení do norského řetězce supermarketů REMA.

Prvotním impulzem byl sice zájem rozšířit sortiment o dodávky piva od českého výrobce, ale to podstatné bylo vyhodnocení kvality v ostré konkurenci i podpůrné aktivity zastupitelského úřadu ČR v Oslu. Ze všech druhů nepasterizovaného piva, které pivovar vaří, byl nakonec zvolen světlý jedenáctistupňový ležák. Právě oněch jedenáct stupňů má své odůvodnění, neboť takové pivo obsahuje 4,5 procenta alkoholu, což znamená nižší celní sazbu. Norský stát uplatňuje monopol nejen při výrobě, ale i při prodeji alkoholu, takže pivo s vyšším obsahem alkoholu musí být prodáváno v prodejnách státního monopolu, popřípadě v gastronomických zařízeních.

Specifický systém prodeje alkoholu nad 3,5 % (Systembolaget) je uplatňován i ve Švédsku, kde se pivovaru Bernard taktéž daří oslovovat milovníky zlatého moku. "Do tohoto systému není možné automaticky vstoupit, pouze v případě přihlášení do tendru na určitý výrobek, který si sám určuje Systembolaget," upozorňuje na komplikace Tomáš Hraba, obchodní manažer pivovaru. Přesto je pivovar Bernard na švédském trhu úspěšný a každý rok zaznamenává nárůst distribuce.

"Předpokladem byl pečlivý výběr partnera a domluvení obchodních podmínek. Též bylo důležité vybrat správný sortiment z nabídky našich deseti piv, který by zákazníky oslovil. Samozřejmě jsme brali v úvahu i specifika švédského trhu a limity na prodej alkoholu na volném trhu," vysvětluje Tomáš Hraba. Vzít v úvahu se musela i skutečnost, že švédský zákazník patří k těm nejnáročnějším, dokáže ale ocenit kvalitu.

Tento manažer při jednání s tamními partnery ocenil poměrně rychlé dosažení dohody; jednání byla vždy konkrétní a závěry se poté rychle realizovaly. Vyzdvihuje i spolehlivost a dodržování veškerých dohod.

Po svém nakročení do Skandinávie chce pivovar Bernard pokračovat v rozšiřování nabídky. Vedle dnes nabízených čtyř základních druhů piva chce přidat i významnější podíl nealkoholického piva. A jeden z hlavních cílů je proniknutí do zmíněného státního monopolu Systembolaget.

To, co Čechům nahrává, nehledě na ostrou konkurenci a zmíněné překážky, je stoupající zájem o piva, která se odlišují od unifikovaných piv, tzv. europiv. "A zrovna toto Švédům nabízíme," dodává Tomáš Hraba.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn


Vyše 16 000 eur si rozdelilo päť neziskových organizácií, ktoré sa svojimi projektmi uchádzali o finančnú podporu z Grantového programu Občianska voľba Pivovaru Šariš v jej šiestom ročníku.

Do súťaže sa prihlásilo 28 organizácií, spomedzi nich Rada reprezentantov Občianskej voľby vybrala do druhého kola 12 zaujímavých projektov, ktoré ďalej o víťazstvo bojovali vo verejnom hlasovaní. V tomto ročníku sa do hodnotenia zapojil rekordný počet 9 000 hlasujúcich, ktorí podporili divadlo a aktivity telesne, mentálne a zdravotne postihnutých ľudí. Projekty musia realizovať v priebehu budúceho roka.

Z najvyššej podpory 4 740 € sa môže tešiť Neziskový fond Svetielko pomoci s projektom Opäť v prírode. Nasleduje Občianske združenie na pomoc ľuďom s mentálnym postihnutím so sídlom vo Vranove nad Topľou, ktoré využije sumu 4 110 € na realizáciu projektu Aj my sme tu – spoločná budúcnosť. Verejnosť svojim hlasovaním podporila aj organizátorov XVII. ročníka Medzinárodného halového futbalového turnaja pre nepočujúcich žiakov v Prešove sumou 3 000 €. Občianske združenie Divadlo Portál z Prešova bude môcť využiť na výchovu akčných umelcov sumu 2 260 €. Nezisková organizácia Bez bariér zaujala svojim projektom Hlinená krása v radosti, ktorý získal podporu 2 210 €.

Rozhodovalo takmer deväťtisíc hlasov

Hlavným cieľom programu je podpora projektov zameraných na zlepšenie zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu, ale aj ochrany životného prostredia v šarišskom regióne. Program je špecifický tým, že o víťazných projektoch rozhodujú vo verejnom hlasovaní samotní obyvatelia.

„V tomto roku občania vo verejnom hlasovaní udelili jednotlivým projektom rekordných takmer deväťtisíc hlasov, čo je dôkazom toho, že im osud ich regiónu nie je ľahostajný. Vysoký záujem verejnosti a ich snaha aktívne prispieť k rozvoju malebného šarišského regiónu nás veľmi tešia a sme radi, že môžeme pomôcť pri realizácii týchto projektov,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar,a. s.

Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš prebieha v úzkej spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš už od roku 2004. V rámci programu bolo doposiaľ prerozdelených viac ako 140 360 eur a podporených 49 projektov.

Zdroj: Korzar SME.sk


Pivo není voda!

[čtvrtek, 17. prosinec 2009]

Jedné z prvních věcí, které si na Ukrajině všimnete, je pivo. Ne vodka (horilka), pro kterou jsou Ukrajinci tak známí, ale pivo. K dostání kdekoli a kdykoli. Ukrajince přilepeného ke své flašce potkáte v autobusu nebo tramvaji, studenti si zase rádi posedí v parku a ulice jsou plné popíjejících korzujících párů nebo uspěchaných jedinců, kteří tak zahánějí žízeň. Stejně jako vodou. A přesně tak to i je. Pivní lobby má ohromnou sílu, ukrajinské zákony, jako jedny z mála na světě, nepovažují pivo a jiné máloalkoholické nápoje za alkohol, a proto se na ně nevztahují žádná omezení prodeje. Každé dítě se k nim bez problémů dostane. Dostupné jsou i cenově. Výsledkem je to, že 11-15leté ukrajinské děti jsou nejvíce pijícími v celé Evropě. Okolo 40% ukrajinské mládeže (14-18 let) pije pravidelně. Oficiálně je na Ukrajině asi 618 tisíc alkoholiků, odborníci tvrdí, že pravdivé číslo je asi osmkrát vyšší. Před deseti lety připadli na 100 alkoholiků maximálně 2 pivaři, dnes je jich minimálně 10. Mylná je i představa, že rostoucí spotřeba piva vede ke snížení spotřeby vodky. Spíše naopak. Podporuje chuť a i dnes tvoří prodej vodky 60% ukrajinského trhu. S vodkou ale nikoho na ulici nepotkáte, s pivem ano. Obraz nezávadnosti je na světě.

Pivo se stalo součástí každodenní reality a i malé děti mají pocit, že den bez piva jakoby nebyl. Ukrajinci jsou na nejlepší cestě vypěstovat si narušenou mladou generaci. Většina Ukrajinců nedokáže sociální problémy s tím spojené (nemoci, nezaměstnanost, neproduktivita ... a rostoucí státní výdaje), vůbec dohlédnout.

Věci by se ale snad měly změnit. V parlamentu byl během července zaregistrován projekt zákona, který pivo a ostatní máloalkoholické nápoje postaví na úroveň vodky, čímž rapidně omezí možnost jeho koupě. Jak věkově, tak místně. Stánkový prodej se stane minulostí. Na pořadu dne budou i otázky omezení reklamy atp.

Nejdůležitější ze všeho ale je přestat neustále odkazovat na fatálnost toho, že Ukrajinci vždycky pili a budou pít, a změnit vztah běžné populace k pivu, které není méně nebezpečné než vodka a stejně jako kterýkoli jiný alkohol prostě škodí lidskému organismu. Společenské následky jsou daleko závažnější a mnohonásobně převyšují důležitost příjmů do státní kasy.

Zdroj: Blog iHNed.cz | Autorka: Alžběta Chmelařová


Tradičního lednového veletrhu Regiontour, na kterém předvádí svoje produkty vystavovatelé z Moravského krasu, se poprvé po letech nezúčastní Pivovar Černá Hora. Na stánek se tak budou muset složit společně s vystavovateli pouze města Blansko a Boskovice.

Foto

Pivovar Černá Hora se letos poprvé s námi nebude podílet na úhradě stánku na veletrhu regionálních produktů. Budeme muset proto na něj letos dát větší částku než obvykle,“ uvedla místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková.

V předchozích letech náklady na stánek z jedné pětiny platil Pivovar Černá Hora, dvě další pětiny uhradily město Boskovice a Blansko a zbytek vystavovatelé z regionu.

Šéf pivovaru Jiří Fusek nám teď oznámil, že kvůli tomu, že musí platit zvýšenou sazbu ze spotřební daně na pivu, se už nebude podílet na žádných kulturních a sportovních akcí na Blanensku a Boskovicku,“ vysvětlil rozhodnutí starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Stánek s produkty z Moravského krasu vyjde celkově na tři sta šedesát tisíc korun. Z této částky hodlají vystavovatelé zaplatit postavení stánku, jeho pronájem a účty za energie v době trvání veletrhu. Náklady si rozdělí Blansko napůl s Boskovicemi. „Šedesát pět tisíc máme na veletržní stánek vyhrazených v rozpočtu na příští rok. Rádi bychom však na část ještě našli nějaké sponzory. Zbylých sto pět tisíc uhradí jednotliví vystavovatelé z regionu Boskovicko,“ přiblížila Vítková.

Na veletrh Regiontour se lidé můžou podívat na tradiční regionální produkty od 14. do 17. ledna 2010.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Vladěna Šebelová| Foto: Hynek Skoták


Výčepní zařízení

[středa, 16. prosinec 2009]

Hledáme výrobce a dodavatele výčepního zařízení v mědi a mosazi, popřípadě v keramice. Zařízení musí být na čtyři sudy se stranovými kohouty. Nabídky, případně i foto, zasílejte na pavel.rottenborn@seznam.cz


Tento rok byl úspěšný, může konstatovat vedení pivovaru Holba v Hanušovicích na Šumpersku.

Foto

Zatímco produkce piva na domácím trhu klesá, Holba se může pochlubit opět o něco vyšším výstavem,“ potvrdil informaci ředitel pivovaru Holba Vladimír Zika.

Uvedl, že nejlépe se prodává především jedenáctistupňový Šerák, produkci doplňuje desítka Klasik a odbornými kruhy ceněný dvanáctistupňový ležák Premium.

Tento produkt si pravidelně odváží ceny z mezinárodních soutěží. Naposledy si vysloužil zlatou medaili na celosvětové výstavě v kategorii piv českého typu.

Je to mimořádný úspěch, navíc na mezinárodní úrovni, který potvrzuje, že naše strategie vařit pivo klasickou technologií je správná. Nepodlehli jsme tlaku velkovýrobců takzvaných europiv chuti a je vidět, že tradičně vařené pivo má úspěch i ve světě u mezinárodních odborníků Z toho máme radost,“ dodal Zika.

Potvrdil, že právě domácí trh je pro Holbu nejdůležitější.

Naše pivo již mohou ochutnat téměř na celém území Česka. Část produkce sice míří do zahraničí, například do Švédska, Finska, Itálie, Maďarska či zemí bývalé Jugoslávie, jde však řádově pouze o tisíce hektolitrů ročně,“ uvedl ředitel Zika.

Podotkl, že loni ke spotřebitelům putovala zhruba 390 tisíc hektolitrů piva.

Z toho bylo dvě stě tisíc hektolitrů Šeráku. Podle posledních výsledků tuto produkci překročíme – očekáváme mírný nárůst,“ informoval Zika.

Konstatoval, že vzhledem k současné komplikované ekonomické situaci považuje tyto výsledky za úspěch. „Na rozdíl od velkých společností nám hraje do karet znalost prostředí, dbáme na vysokou kvalitu a klademe důraz na péči o zákazníka. Jsme rádi, že Češi se přiklánění ke kvalitě a tradici,“ dodal ředitel pivovaru.

A jaké novinky pro milovníky zlatého moku Holba připravuje?

Lidé, kteří si oblíbili náš třináct a půl stupňový Speciál , si jej letos mohou zakoupit i v lahvích. Dosud jej bylo možné ochutnat jen čepované,“ informoval o novince Zika.

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autorka: Soňa Singerová | Foto: Stanislava Rybičková


V restauraci Eliáš na Chalupníkově ulici poblíž ČEZ Arény mají ve čtvrtek v 19 hod. sraz všichni fanoušci vítkovického hokeje. Na vychlazený Radegast sem totiž přijdou hráči Marek Kvapil, Vladimír Svačina a Yorick Treille. Hráči si kromě povídání o hokeji vyzkouší načepovat a roznést pivo a utkají se proti fanouškům ve stolním hokeji. Každý příznivec hokeje si odnese na památku speciální kartu s fotografií týmu a podpisy hlavních aktérů akce.

Setkání hráčů s fanoušky přinášíme v rámci projektu Radegast fandí moravskému hokeji. Jsem přesvědčen, že fanoušci využijí příležitost prožít netradiční hokejový večer s hráči předního extraligového celku,“ říká manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Setkání v restauraci Eliáš potrvá asi hodinu a bude rozděleno na tři části. První třetinu obstará rozhovor s hráči a trenérem a ke slovu se dostanou i fanoušci, kteří budou moci položit jakoukoliv otázku.

Poté se hlavní aktéři přesunou k výčepním kohoutům, aby si vyzkoušeli načepovat správně vychlazený Radegast, který také roznesou svým příznivcům. V poslední třetině se pak fanoušci utkají proti hráčům ve stolního hokeji.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Musí se změnit chování lidí

[úterý, 15. prosinec 2009]

Současné období hospodářské krize je pro většinu firem obdobím hledání rezerv a možností, jak uspořit.

Podle různých studií může český průmysl zvýšit svou energetickou účinnost až o 20 - 30 %. Přitom mnohá opatření mají neinvestiční charakter, a přesto mohou přinést nezanedbatelné úspory. Konference, kterou v listopadu v Praze uspořádala společnost B.I.D services s.r.o., se nesla v duchu výše uvedeného. Přednášející, lidé, kteří ve svých firmách mají buď co do činění s úsporami energie, nebo vyrábějí příslušná zařízení, prezentovali celou škálu možností, jak snížit výdaje za energii optimalizací nákupu a spotřeby energie, různými způsoby financování energeticky úsporných opatření či využitím obnovitelných zdrojů energie. Vše dokumentovaly příklady z firem, kterým energeticky úsporná opatření již významné úspory přinesla.

Pivovar příkladem

Součástí konference byla i exkurze do pivovaru Velké Popovice, kde se účastníci seznámili s unikátními energeticky úspornými opatřeními přímo v místě jejich realizace. Průvodcem jim byl Ing. Bc. Michal Pešta, specialista energetiky, Kapitálové projekty, Plzeňský Prazdroj a.s.

Velkopopovický pivovar byl založen v roce 1874 a v současnosti je třetím největším v ČR s ročním výstavem asi 1 500 000 hl. Z hlediska energií činí spotřeba elektřiny řádově zhruba 10 000 MWh, plynu 4 000 000 m3, vody 650 000 m3, přičemž tu pivovar čerpá dílem z vlastních studní a dílem z převaděče Želivka.

Současný stav

Energo blok - kotelna: jsou zde instalovány 2 kotle Loos - instalovaný výkon 19,5 MW

1) 16 tun syté páry, 7 bar (1998) - osazen externím ekonomizérem a vnějším ventilátorem hořáku

2) 14 tun syté páry, 7 bar (2008) - vestavěný ekonomizér, frekvenčně regulovaný ventilátor hořáku O2 regulace. Kotle nejsou provozovány současně, neboť jsou vyvedeny do jednoho kouřovodu, běží-li jeden kotel, je druhý připraven jako studená záloha.

Energo blok - chlazení: na strojovnu jsou instalovány 4 chladicí kompresory s instalovaným chladicím výkonem 3,7 MW. Využívá se přímé i nepřímé chlazení. Přímé chlazení čpavkem využívá technologii CKT, chlazení varní ledové vody, technologické ledové vody, a také sousedního zimního stadionu. Dále se chladí solanka, která společně s technologickou ledovou vodou slouží pro okruhy nepřímého chlazení. Nepřímé chlazení solankou je historická záležitost, používá se ke chlazení piva ve sklepích, pro výrobník odplyněné vody, prostorové chlazení sklepů a spilek. Nepřímé chlazení technologickou ledovou vodou slouží pro kvasné kádě na spilce a chlazení propagačních tanků kompresorů pro jímání CO2. Dlouhodobým záměrem je zrušit neefektivní nepřímé chlazení a přejít na přímé chlazení čpavkem.

Energo blok - stlačený vzduch: v pivovaru jsou v současné době dva okruhy s dvěma různými tlaky, okruh ovládacího a technologického vzduchu. Okruh technologického vzchudu je poháněn kompresory rozmístěnými na různých místech závodu, největší spotřeba tohoto vzduchu je na stáčírně. Na strojovně je výroba technologického stlačeného vzduchu s pístovými kompresory. Ty jsou již vzhledem ke svému stáří neefektivní. Staré kompresory jsou opotřebované, byť jejich údržba byla po celou dobu velmi jednoduchá. Do budoucna se počítá s centrální stanicí stlačeného vzduchu, která bude v prostoru strojovny.

Energo blok - hospodářství CO2: jsou zde 2 vzduchové výparníky s kapacitou 1 000 kg/hod umístěné ve strojovně. CO2 je třeba čistit, sušit a kondenzovat. Rejímání CO2 je vybaveno unikátním zařízením, které se jmenuje liquivap a využívá energii odpařujícího se CO2 ke zkapalnění vyčištěného plynu.

Největší podíl na spotřebě elektřiny má strojovna. Michal Pešta uvádí: "Energetiku můžete provozovat efektivně, o což se zde v pivovaru snažíme. Ale chceme-li dosáhnout dalších úspor, musíme hledat energeticky úsporná opatření v samotném výrobním procesu."

Příkladem je využítí tepla odpadní vody z výplachu sudů. Energetický obsah této vody je značný a energii, kterou je možné získat jejím dodatečným ochlazením, lze využít znovu na předehřátí vody, která slouží pro výplach sudů. Při loňské spotřebě 30 657 m3 by činila úspora nákladů na ohřev vody 1 070 000 Kč, investiční náklady projektu se předpokládají 1 000 000 Kč.

Brýdové páry byly dosud zhruba po 25 % chmelovaru (15 minut) vypouštěny do ovzduší, protože nedostačovala akumulační kapacita zásobníku tepla, naproti tomu byla do zásobní nádrže varní vody dopouštěna studená voda a ohřívána na 80°C. Letos proto byla realizována akce, kdy se tato studená dopouštěná voda dohřívá nevyužitou brýdovou parou, která dříve odcházela jako ztráta do komína.

V pivovaru je na výrobu a stočení 1 hl piva potřeba asi 4 hl vody. Značnou část této vody spotřebuje tunelový paster, na jehož konci se láhve z technologických důvodů chladí. Letos byla realizována akce, po níž se tato poměrně čistá voda z chlazení začala využívat i na jiné procesy v provozu stáčecí linky, což by mohlo přinést úsporu 0,3 hl vody na hektolitr piva.

Strategické oblasti úsporných opatření

Tato oblast je vlastně náplní práce Michala Pešty: "Především musíme zrealizovat efektivní monitoring spotřeby, neboť bez monitoringu nezjistíme, co máme vlastně spořit."

SABMiller, společnost, do jejíž skupiny Plzeňský Prazdroj, a tím i Velké Popovice patří, si dal závazek, že do roku 2020 sníží o 50 % spotřebu fosilních zdrojů energie a také spotřebu vody na výrobu piva, což pro nás znamená redukci 30 % vody. Vidíme možnosti v opětovném využití vody při mycích procesech. Pomoci může i správné nastavení elektromotorů, čerpadel, důležité je správné usazení, aby nedocházelo k mechanickým ztrátám na spojce, které mohou být až 5%, možné je využít úsporná ložiska nebo frekvenční měniče v některých aplikacích. Další úspory lze získat úpravami chlazení - to představuje 45 % spotřeby energie a když je správně nastaveno, uspoří se velmi mnoho energie. Úspory můžeme dosáhnout zejména optimalizací výparných a kondezačních teplot, minimalizací a redukcí tlaku na výměnících tepla. Další příležitosti jsou ve využití odpadního tepla - když dokážete najít proces, kde teplo produkujete, a dokážete ho využít hned na místě, je to výhodnější, než když se toto teplo odvádí jinam. Využití přímo na místě je nejefektivnější.

Jednou z významných oblastí, kde lze uspořit, je osvětlení. Tady lze spotřebu ovlivnit regulací, ale hlavně je nutné zvolit efektivní zdroje, správná svítidla. Můžeme snížit současnou spotřebu nutnou na osvětlení až o polovinu, to je reálné.

Náš ambiciozní cíl nás nutí hledat nové čili obnovitelné zdroje energie. V Nošovicích a Popovicích se už na čističkách odpadních vod využívá bioplyn. Sledujeme samozřejmě vývojové trendy nových technologií, jako je fotovoltaika či LED osvětlení. Mohlo by být zajímavé vyrábět elektřinu z solárních zdrojů. Energii lze ušetřit i využitím odpadních spádů, tedy tam, kde v současné době například páru redukujeme, můžeme místo redukčních ventilů instalovat malé turbíny a produkovat elektrickou energii

V porovnání s ostatními pivovary ve skupině jsme na tom ve spotřebě velmi dobře, co do elektrické energie si nejlépe vede pivovar Radegast. Abychom ovšem opravdu efektivně spořili, musíme do procesu zapojit i lidi v provozu, úsilí managementu v této věci nestačí. Je potřeba změnit kulturu celé společnosti, na úsporách musí pracovat i lidé na linkách a jejich manažeři. Musí se změnit chování lidí, jinak budou úspory jen krásným snem.

Tabulka

Zdroj: HN iHNed.cz | Autorka: Zdena Bočarova


Rebel, pivo z havlíčkobrodského měšťanského pivovaru, od ledna podraží. V souvislosti s nárůstem spotřební daně sáhlo vedení pivovaru k výraznějším úpravám cen, než tomu bylo v minulosti. „Hlavním důvodem zdražení jsou úpravy daní, ale do ceny se promítají i další vlivy. U lahvového piva představuje zdražení částku odpovídající navýšení spotřební daně a DPH. Zdražení lahvového piva se pohybuje od 0,50 do 0,75 koruny na půl litru piva. Jde tedy zhruba o pětiprocentní navýšení,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek. Firma zároveň od ledna nabídne veškerý sortiment lahvového piva i v papírových multipacích po osmi či deseti lahvích. „Zákazníkům nabídneme toto balení za zaváděcí cenu, která se bude blížit ceně před zdražením,“ dodal Hušek.

O něco více však podraží sudové pivo. „Důvod je prostý, v minulosti jsme oproti konkurenci zdražovali méně. Nyní už reagovat musíme,“ vysvětlil ředitel. Průměrně se zvýší cena o korunu na jeden půllitr, nejprodávanější pivo Rebel Original Premium podraží o 1,40 koruny.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovary na přelomu roku zdraží pivo

[úterý, 15. prosinec 2009]

Trvalo to trochu déle než vloni, ale pivaři se nakonec opět „dočkali“. Pivovary zdraží pivo, přestože ceny jiných produktů stagnují, nebo dokonce budou zlevňovat.

V minulých letech pivo zdražovaly jen některé pivovary a většinou následovaly obdobné kroky velkých pivovarů. Avšak teď je situace jiná.

Cenu piva zvýší všechny pivovary a všechny v tentýž den. Na Nový rok. Bude zajímavé sledovat, jak zareagují hospodští, zda zdraží pivo po silvestrovské půlnoci, či na Nový rok odpoledne. Nebo počkají se zdražením až do doby, kdy vyprodají zásoby z letošního roku?

Důvodem zdražení je zvýšení spotřební daně na pivo o 33 procent, které prosadil ministr financí Eduard Janota. Tato vládní úprava zdraží jeden půllitr podle druhu piva o šedesát haléřů až o korunu. Pivo zdraží i největší pivovar v kraji náchodský Primátor. „Změna daní bude na přelomu roku, a tak pivovary budou chtít upravit cenu co nejdříve. Nikdo nebude dlouhodobě podnikat se ztrátou,“ řekl ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý. Ten zatím neví, o kolik pivovar zdraží: „Nemáme to ještě přesně spočítáno, ale nechceme zdražit víc než o rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně a daně z přidané hodnoty. U desetistupňového piva to bude méně, u dvanáctistupňového více.

Podle Hlavatého ke zdražení budou muset přistoupit všechny pivovary, které nechtějí snižovat u svého piva marže.

To potvrdil i ředitel pivovaru Krakonoš v Trutnově Karel Janko: „Trutnovský pivovar od 1. ledna 2010 zdraží pivo tak, aby nová cena pokryla rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně.

Zdražení piva 1. ledna 2010 potvrdil i ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek. „Zatím nevím, o kolik, ale určitě nemůžeme z marže, kterou na pivu máme, ještě dotovat stát. Asi se to nikomu nebude moc líbit, ale při tak velké spotřebě piva to státu možná pomůže,“ řekl Nosek.

Nový pivovar Tambor ve Dvoře Králové nad Labem, který úspěšně vstoupil na pivní trh letos, zatím se zdražením váhá. Manželka nemocného ředitele Nasika Kiriakovského sice v neděli vzkázala, že pivovar zdraží pivo o korunu, ale sám Kiriakovský si tím ještě včera jist nebyl. Poté, co viděl nedělní televizní debatu s ministrem financí Janotou, se domnívá, že o růstu spotřební daně ještě na sto procent rozhodnuto není.

Zdražují i minipivovary, například Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou. „Těžko bych zvládl zvýšení DPH i spotřební daně. Ještě jsem to nepočítal, ale bude to sedmdesát haléřů až koruna na pivo,“ řekl za rychnovský pivovar Tomáš Konvalina.

Pozadu nezůstane ani Pivovar v Nové Pace. „Zdražíme v průměru o šedesát haléřů. Cena nízkostupňového piva půjde nahoru méně, cena silnějšího více,“ řekla Pavlína Krejčová z marketingu novopackého pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Broulík


Nové návštěvnické centrum, zvelebené okolí pivovaru a nová návštěvnická trasa jsou dárkem Velkopopovického Kozla nejen jeho příznivcům, ale všem návštěvníkům Velkopopovicka. Pivovar proslulý po celém světě byl založen v roce 1874 a 15. prosince slaví přesně 135 let od uvaření první várky piva. Letos jej navštívilo rekordních 14 000 turistů.

Během posledních několika let probíhaly rekonstrukce celého areálu. Investice putovaly jak do vnitřního vybavení – technologií, tak do oprav budov a infrastruktury v areálu pivovaru. „Velmi jsme si dali záležet na nové návštěvnické trase, jejíž součástí je bezbariérové návštěvnické centrum s Kozlím obchodem. Dále to jsou úpravy nádvoří a okolí pivovaru, sázení zeleně, ale především interaktivní návštěvnická trasa, kterou letos navštívilo rekordních 14 000 turistů z Česka a zahraničí,“ vypočítává novinky vedoucí návštěvnického centra Eva Kršňáková. Významný je nárůst především rusky mluvících turistů. Rusko je také zemí, kde je Velkopopovický Kozel nejprodávanějším zahraničním pivem.

Do budoucna se chystá otevření originální restaurace Kozlovna v těsném sousedství pivovaru. „Plánujeme také mnohem užší spolupráci na společných projektech s obcí Velké Popovice a se sdružením Ladův Kraj. Společnými silami se tak budeme snažit přilákat větší počet turistů do celého regionu,“ doplňuje plány čerstvě jmenovaný manažer pivovaru Jaroslav Hacko.

Velkopopovický pivovar byl založen v osmdesátých letech 19. století baronem Františkem Ringhofferem. Důvodem umístění pivovaru právě ve Velkých Popovicích byla kombinace vhodné polohy nedaleko původní císařské cesty mezi Prahou a Vídní a zdrojů mimořádně kvalitní pramenité vody. Ta se ostatně používá pro vaření piva a čerpá z lesních studní kolem Velkých Popovic dodnes.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vyškovský pivovar

[pondělí, 14. prosinec 2009]

Pět výškových dominant má vnitřní Město Vyškov. Věž kostela, radnice a tři komíny. Komíny patřící pivovaru.

Komíny z hlediska jejich funkčnosti nepotřebné, ale pro vzhled města symbolické. Symbolické v podstatě od založení pivovaru v roce 1680, původně církevního. Přežil hodně, vyrovnal se s mnoha problémy, ovšem ten poslední je jedním z nejzávažnějších - holá existence.

Nálet cizího kapitálu do našeho pivovarnictví dostal na pokraj živoření ty malé, někdy nazývané rodinné stříbro místa své existence a působení, k němuž patřily a patří, tvořily a tvoří s ním harmonický celek již několik století. Nezůstane jen dominanta bez obsahu?

To je ten největší oříšek k rozlousknutí nejen vlastního vyškovského pivovaru. Jeho pivo, několikrát velmi výrazně ohodnocené v rámci celostátní soutěže, určitě není hlavní příčinou současného stavu. Je někde jinde.

Tou nejzávažnější - prvopočáteční, je nevhodná propagace piva nejen z pozice výrobce, ale hlavně následných prodejců piva v restauračních zařízeních, ale i obchodech. Zde se ve velké míře projevilo lobování nových dodavatelů, podpořené mírnými úplatky, jehož následkem došlo k enormnímu poklesu zájmu o vyškovské pivo. Zde ceny a možná i kvalita nebyly rozhodujícími, rozhodujícím byl moment a okolnosti kolem přijetí nového dodavatele.

Dalším závažným momentem je dodávka levných pivních patoků do obchodních řetězců. Ve většině případech nelze vůbec mluvit o nějakém a někoho pivu, když jde v podstatě o jedno a to samé, pouze s jinými etiketami.

Vše završuje současný stav ekonomické síly pivařů, kdy peněz není a na pivo je chuť. Alespoň nějaké, třeba i patok. Jak dál?

Těžký problém, vyřešitelný snad jen posunem v myšlení prodejců, kteří jsou v přímém styku se zákazníky. Tak trochu více vlastenectví k rodinnému stříbru by nebylo od věci. Jeho ztráta by se mohla stát nevratnou. Symbolické komíny bez obsahu místa na kterém stojí, by byly smutnou připomínkou zašlé slávy.

Buďme hrdí a ne prodejní! Kolik produktů ve Vyškově se může pyšnit že jsou originální, vyškovské? Zvažme, abychom nepřišli i o ten poslední.

Dobrou chuť zákazníkovi a hlavně hodně pevného dalšího zdraví vlastnímu pivovaru, v příštím roce slavícím 330 roků od narození - pivovaru Vyškov.

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Věnek Kulhánek


Vánoční 14 granát

[pondělí, 14. prosinec 2009]

Nabídka


Výstava Je-li libo jedno pivo?

[neděle, 13. prosinec 2009]

Výstava „Je-li libo jedno pivo?“ se koná od 6. prosince 2009 do 3. ledna 2010. Otevřeno je vždy od 10:00 do 15:00

Plakát

Historie piva, jeho tradice u nás a jeho požívání

Historie tohoto oblíbeného nápoje je dlouhá – sahá až do starověku. Jeho cesta k nám a k dnešní podobě nebyla jednoduchá, protože u nás byla oblíbeným nápojem medovina. Po svém příchodu rovněž pivo rozhodně nebylo pro široké vrstvy, ba právě naopak. Časem si však našlo cestu na naše stoly a český fortel z něho udělal doslova domácí nápoj.

Foto

Úprava na „české pivo“ vznikla především volbou surovin a způsobem zpracování. Zrodil se tak jedinečný nápoj, který později přinesl slávu českému národu po celém světě… Pojem „české pivo“ výstava přibližuje tím, že představuje výrobní postup a základní vlastnosti českého piva.

Fotogalerii z výstavy naleznete zde...

Bohužel se však díky převaze novodobých velkovýrobců piva v současných šencích s tímto tradičním nápojem již setkáváme zřídka. Hospoda je dalším pojmem, který výstava představí a návštěvníka seznámí s pravidly hostinců u nás.

Chmelařství a pivovarnictví na Klatovsku

Výstava ve své druhé části připomíná Klatovsko jakožto chmelařskou velmoc a region, kde i po zrušení propinačního práva počátkem 70. let 19. století úspěšně fungovalo několik desítek pivovarů, po kterých již dnes není ani památky. Po roce 1945 bylo také z regionálních pivovarů odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku. Sledujeme vývoj pivovarnictví až do roku 1948, kdy byla díky Plzeňským pivovarům tato konkurence zlikvidována.

Foto

Výstava bude doplněna o ochutnávku různých druhů piv, bude možné například vyzkoušet naplnění pivní lahve, zašpuntovat ji korkovou zátkou a odnést domů. Při odchodu si každý návštěvník vylosuje pivní štěstíčko na cestu k domovu.

Chmel se nepěstuje pro osly.

Pivo se nevaří pro husy.

Zdroj: Hrad Švihov.cz


Staropramen s kampaní proti alkoholu

[sobota, 12. prosinec 2009]

Nech ty klíčky v kapse vzkazují Pivovary Staropramen v době nastávajících večírků

Pivovary Staropramen připravily na prosinec ve spolupráci s Asociací hotelů a restaurací ČR a Policií ČR kampaň připomínající řidičům, aby po požití alkoholického nápoje nesedali za volant. Kampaň vznikla in-house bez zapojení reklamní agentury a konzumenty bude oslovovat v rádiu a tisku prostřednictvím mediálních partnerů, deníku Metro a Radia 1 a Radia Čas, a přímo ve vybraných barech a restauracích v Praze a na Ostravsku na POS materiálech. Jak řekl Strategii Pavel Barvík, tiskový mluvčí Pivovarů Staropramen, během prosince se kampaň přesune i na Facebook.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Strategie.cz


Na znojemské pivo zbyla jen vzpomínka

[sobota, 12. prosinec 2009]

S nabídkou nadnárodní společnosti Heineken koupit od ní za 26 milionů korun areál zrušeného pivovaru Hostan souhlasilo zastupitelstvo Znojma.

Město za něj uhradí sumu ve splátkách příští rok. A to se závazkem, že po deset let v něm nebude provozovat pivovar.

Kdyby areál dál prodalo, za případného nabyvatele či investora nemůže v otázce zákazu vaření piva ručit. Stejně tak by to neručilo, zda by nabyvatel nechal městu volný průjezd jižní přístupovou cestou a skrz Hradní ulici ke znojemskému hradu a Národní kulturní památce Rotunda na skalním ostrohu nad řekou Dyjí. Úředníci radnice podrobněji zpracovávají studii budoucího využití areálu s možnostmi, které jeho části zbourat, které ponechat a které přestavět. Technologii vaření piva Hostan přenesla firma Heineken do brněnského pivovaru Starobrno, který jí také patří.

Jak řekl Haló novinám zastupitel Znojma za KSČM Ludvík Hekrle, Hostan byl prvním soukromým pivovarem na Moravě, město v něm mělo svůj podíl. Ten prodalo majitelům (fyzickým osobám). Společně pak byla vybudována tzv. Jižní přístupová cesta. Avšak dravý kapitalismus všude požírá slabší a menší. Hostan koupilo Starobrno, které teď patří pod Krušovický pivovar. A ty vlastní nadnárodní společnost Heineken. Výroba piva ve Znojmě šla do kytek, teď se Hostan vyrábí v Brně. Zbyla jen vzpomínka na kdysi dobré pivo ze Znojma, povzdechl si Hekrle a jak zdůraznil, pivovar Hostan prodali vlastníci, město s tím nemohlo nic dělat. Nyní zastupitelstvo schválilo záměr koupit objekty bývalého pivovaru. Nejvíce této skutečnosti napomohla situace ve věci přístupu k hradu a rotundě. Otázkou je využití pozemků a objektů. Hekrle dále připomněl podmínky (usnesení) prodeje. Kupní cena bude uhrazena v průběhu roku 2010, platbu za daň z převodu nemovitostí uhradí z 50 procent kupující a z 50 procent prodávající, v areálu pivovaru se nebude v následujících 10 letech vyrábět pivo v případě, že dotčené prostory bude vlastnit nebo provozovat město.

Znojemská senátorka a dříve radní a místostarostka za KSČM Marta Bayerová k tomu dodala: Pro koupi pivovaru bych ruku zvedla, ale myslím si, že se společnost Heineken nechová k městu spravedlivě. Kromě toho si musí být vědomi, že kdybychom pivovar nekoupili, mohli bychom si znepřístupnit cestu k hradu a Národní kulturní památce Rotunda svaté Kateřiny.

Zdroj: Haló noviny.cz


Velkými červenými písmeny by si měli všichni milovníci piva z Valašska zakroužkovat v kalendáři červen roku 2010. Právě začátkem léta se v Rožnově pod Radhoštěm otevřou brány pivních lázní, symbolicky na ulici, která se jmenuje Pivovarská.

Chci spojit dvě rožnovské tradice. Po staletí se tu vařilo pivo a Rožnov bylo lázeňské město. Teď bude čtvrté v Česku, kde jsou pivní lázně,“ uvedl Tomáš Kupčík, jeden z iniciátorů projektu. Na to slyšela i Evropská unie a do Rožnova poslala na pivní lázně přes deset milionů korun. Dalších necelých sedm musí doplatit iniciátoři projektu. „Všechno včetně rekonstrukce bývalého pivovaru musíme stihnout do konce května, abychom v červnu mohli otevřít,“ podotkl Kupčík.

A co pivní lázně lidem nabídnou? 10 minut relaxace s levandulovou vůní, 20 minut pivní koupel, 30 minut pivní zábal. „Málokdo ví, že pivo obsahuje hodně léčivých látek. Zlepšuje pleť a pomáhá léčit kožní choroby. Budeme využívat i Vincentku a další minerálky,“ popsal Kupčík. Projekt, který začal už v roce 2008, se líbí i radnici. „Bude to další turistická atrakce v Rožnově. Navíc výroba piva tady kdysi byla, jsem ráda, že se obnovují tradice,“ řekla místostarostka Markéta Blinková.

Na pivo do lázní ale budou moci zajít i ti, kteří se v něm zrovna koupat nechtějí. „Budeme ho ale vyrábět hlavně pro potřeby zákazníků lázní,“ zdůraznil Kupčík.

Pivo si ve vanách bude moci vychutnat maximálně deset lidí najednou. Návštěvníci pivních lázní ale budou mít ještě jedno zpestření, které se také týká chmelového moku. Budou moci na vlastní oči sledovat, jak se pivo vaří.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Česká republika má teď devětaosmdesát jistých olympijských reprezentantů pro Vancouver: 88 sportovců a do party jednoho, který je zlatý už v předstihu. Z Plzně ve čtvrtek odcestoval olympijský ležák značky Pilsner Urquell.

Foto

Na pouť dlouhou 8279 kilometrů vyrazilo sto dvacet sudů. "A 4224 plechovek. To aby nebyla žízeň," vysvětluje Václav Berka, vrchní sládek z Plzně. "A taky aby bylo čím slavit medaile."

V Turíně při posledních hrách padlo osmdesát sudů, když se slavily čtyři cenné kovy. Vancouver tak musí být zákonitě bohatší.

Vychází vám to stejně? 120 sudů = šest medailí.

Z české pivní metropole se tekutý reprezentant vydal do přístavu v Hamburku, pak se bude na tankeru kolébat přes Atlantik a Panamský průplav. V Torontu nasedne do vlaku a po 35 dnech cestování dorazí do dějiště zimních her v Kanadě.

"Pivo je součástí stravování Čechů, takže i našich sportovců," vysvětluje František Dvořák, šéf české výpravy. "Neměli bychom proto narušovat jejich stravovací návyky."

Na přípravě olympijské várky se podílel i zlatý hokejista Martin Straka. Vítěz z Nagana osobně dohlížel na kvalitu surovin i průběh kvašení.

"Několikrát přišel zkontrolovat a ochutnávat," prozradil sládek. Pak Straka jako čestný znalec plzeňského moku prohlásil: Ano, tohle pivo může do Vancouveru.

"Martina, našeho kamaráda, jsme pozvali do pivovaru, aby tuhle várku pomohl navařit," dodává Berka. "Myslíme si totiž, že je třeba zadělat na nové olympijské zlato."

Zdroj: OH iDnes.cz | Autor: Filip Grim


Lahodně nahořklou chuť piva si můžete užít, i když se zrovna chystáte sednout do auta a řídit. Máme na mysli samozřejmě nealkoholické pivo! Věděli jste, že je v něm méně alkoholu než třeba v kefíru?

Foto

Narozdíl od dob minulých, kdy u nás bylo k mání jen silně hořké ´Pito´, mohou si řidiči dnes vybírat z širší nabídky nealko piv, která chutnají mnohem lépe.

Pokud hovoříme o nealkoholickém pivu, nemyslíme tím nápoj bez jakékoliv přítomnosti alkoholu. Jeho obsah v nápoji je však minimalizovaný. Výrobci při tom mají různé možnosti - buď experimentují se speciálními kvasinkami, nebo zastavují kvašení dříve a nebo odstraňují alkohol už z hotového piva.

Každopádně se však řidiči nemusí obávat, že by se po jeho požití mohli dostat do maléru. „Na základě nezávislé klinické studie, kterou realizovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze můžeme potvrdit, že ani po čtyřech třetinkových Birellech vypitých v rozmezí 15-20 minut nelze konzumaci prokázat ani dechovou, ani krevní zkouškou,“ vysvětluje Vladimír Vaněk, manažer značky Radegast Birell, jejíž pivo obsahuje jen 0,49 % alkoholu.

Řidiči jsou tak mnohdy opatrní na nesprávných místech. Větší pravděpodobnost, že jim alkohol tester naměří přítomnost alkoholu v dechu totiž mají po požití kefíru. Málokdo totiž ví, že obyčejný kefír obsahuje alkohol v až dvakrát větším množství než nealko piva. Jak to? Alkohol v kefíru totiž vzniká při jeho kvašení. Na počátku 20. století dosahoval kvašený kefír v malých mlékárnách dokonce až 2 % alkoholu! Dnes se díky novým metodám pohybuje procento kolem jedné.

Zdroj: Blesk.cz


Unikátní projekt Gambrinus ŠtamGast přivítal již po půl roce svého jubilejního tisícího návštěvníka. Gambrinus, který tímto projektem dává svým nejvěrnějším hostinským a jejich štamgastům možnost proniknout do tajů piva Gambrinus a zároveň jim vyjadřuje poděkování za jejich přízeň, plánuje projekt ŠtamGast rozšířit v roce 2010 z Plzeňského kraje i do dalších částí České republiky.

Foto

Šťastným fanouškem piva Gambrinus, který se stejně jako 999 jeho předchůdců zúčastnil interaktivního odpoledne v pivovaru Gambrinus, se stal Pavel Hrdlička (61), který 28 let fáral na šachtě jako horník. Účastník projektu Gambrinus Štamgast s pořadovým číslem 1000 je již mnoho let stálým návštěvníkem v restauraci K Cihelně v obci Zbůch. Spolu s tamějším hostinským a šesti dalšími štamgasty se stejně jako mnoho dalších nadšenců piva Gambrinus vydal na interaktivní odpoledne v pivovaru Gambrinus. K vlastnímu údivu z něj odjížděl jako šťastný výherce dárků pro tisícího ŠtamGasta. Soudek piva Gambrinus, který byl součástí dárku pro tisícího návštěvníka, si ale nenechá pro sebe. „Jsem velmi rád, že jsem se stal tisícím ŠtamGastem. O svůj oblíbený Gambrinus se podělím s dalšími štamgasty z hospůdky, kde se pravidelně scházíme,“ uvedl Hrdlička.

Foto

Mezi dosavadní tisícovkou účastníků se kromě Pavla Hrdličky za uplynulý půl rok objevilo i několik zajímavých jmen. Projektu ŠtamGast se například zúčastnili plzeňští hokejisté v čele s Martinem Strakou, fotbalisté vedeni Pavlem Horváthem, český automobilový závodník rallye Václava Pecha nebo Michael Maurer, americký režisér žijící v Plzni.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jako každým rokem i letos proběhl v americkém Chicagu další ročník The 2009 World Beer Championships. Soutěžilo se v několika kategoriích pivo, víno a destiláty. V kategorii piv bylo přihlášeno více než 60 vzorků z celého světa Hodnocením byla pověřena porota složena ze 17 zkušených profesionálů v oblasti obchodu, restauratérství i novinářů, kteří se věnují oblasti stravování.

Na základě získaných bodů probíhalo vyhodnocení. Zlatou medaili získal Primátor Premium a v těsném závěsu s o dva body nižším skóre, ale stále na nejvyšší příčce se umístil Primátor Premium Dark. Vysoké hodnocení se dostalo také pivu Primátor Exkluziv 16%. Všechny tři piva byla označena jako vyjímečná. Velkým zklamáním bylo hodnocení piva Primátor Double 24%, které získalo „pouze“ bronzovou medaili a porota ho označila jako doporučené.

I v Americe se prokázalo, že značka PRIMÁTOR je nositelem neobyčejné chuti a kvality.

O Pivovaru PRIMÁTOR a.s

Pivovar PRIMÁTOR a.s. byl založen roku 1872 jako měšťanský pivovar s ročním výstavem 10 912 hl, který se postupně s rozvojem pivovaru zvýšil až na dnešních 130 196 hl. Za více než 135 let se stal součástí města Náchoda. V současné době se prezentuje pivovar jako „Specialista na speciály“ a ve své nabídce má 13 druhů piv, od klasického sortimentu přes vícestupňová speciální piva až po netradiční druhy, jako jsou anglický „Pale Ale“ irský „Stout“ nebo pšenično-kvasnicový Weizenbier. Novinkou v sortimentu pivovaru je Primátor Ležák11%, který se během několika měsíců stal velmi oblíbený mezi zákazníky.

Do roku 2009 byl pivovar vlastněn městem Náchod. Od března 2009 je pivovar členem konsorcia pod vedením společnosti LIF a.s.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod


Zde slowe od pradawna U Medwidku hlásá nápis na znaku na domě Na Perštýně č. 7, ve kterém sídlí pražská populární pivnice. Tím pradávnem je míněn rok 1466, kdy byla založena, jisté však je, že se v těchto místech vařilo pivo již ve 12. století. I tak je ale téměř 550letá tradice „Medvídků“ úctyhodná.

Žádný strach z velkých prostor

Z rozlehlosti hlavního sálu pivnice může jít na hosta strach. Mám vždy obavu, že nenajdu to správné místečko, kde bych si v klidu pročetl noviny, jež tu jsou k dispozici, ale také, že budou problémy s dostatečně rychlým přísunem jídla i piva. Přitom je však škoda přijít o autentickou atmosféru klasické pivnice. Proto jsem si vybral třetí hodinu odpolední ve všední den, ale předpoklad, že pivnice bude poloprázdná, byl klamný. Téměř všechny stoly obsazeny, podle prvního odhadu napůl tuzemci, napůl cizozemci.

Mužská obsluha v poklusu

Naprosto lichá byla obava z pomalé obsluhy. Pivo se objevilo na stole jen několik desítek vteřin po příchodu současně s vtipně řešeným jídelním lístkem. Na sále kmitali jen samí muži, času na delší diskuzi s hosty sice dost neměli, ale tvářili se přesto klidně a akceptovali i drobné změny v objednávkách. V dalším průběhu pozdního oběda jsem se mohl přesvědčit i o tom, že rychlí jsou nejen oni, ale i personál v kuchyni.

Lehký závan adventu

Běží adventní čas, a tak bych očekával, že ve vyhlášené restauraci se objeví i něco, co organismu v tomto času před závěrečným přejídáním prospěje. I když převládala klasická těžší jídla, která však viditelně měla pozitivní ohlas u zahraničních hostů, našel jsem i pokrmy lehčí, na které často v našich pivnicích nenarazíte.

Příjemné překvapení byl uzený jazyk s čočkou. Jemné kousky bez chrupavek a k tomu čočka ve skupenství, které jí náleží. Ani nádech po převaření, krásně se sypala. Na moji chuť málo kyselá, ale pro ten případ byl na stole k dispozici ocet. Za cenu 49 korun levný nápad i provedení.

Až příliš rychle po jazyku naservíroval číšník zadní vařené maso s dušenou zeleninou a dvěma studenými omáčkami. Maso odpovídalo parametrům inzerovaného mladého býčka, ale mraženou zeleninu bych přece jen nahradil i třeba jednodušší kombinací zeleniny, ale čerstvé.

Tradičního kubu podávají v těchto dnech U Medvídků na pánvi. Již dlouho jsem neměl možnost jej ochutnat, takže chybí srovnání. V tomto případě kuchař zřejmě málo vymastil před pečením pánev, potřebovala více zavlažit pivem.

Na závěr jsem ochutnal zdejší specialitu, která svou zajímavou nahořklou chuť získává z mladiny, jež se připravuje v minipivovaru k pivním speciálům. Na pivní zmrzlinu v pivní třetince v této konzistenci a chuti narazíte opravdu asi jenom zde.

Minipivovar jako bonus

Host, který zajde k Medvídkům a nevyjde po schodech do vyššího patra do prostor minipivovaru, přichází o dost. Najde zde nejen nejhutnější pivo X-Beer 33, které má tolik stupňů, kolik je v jeho názvu, ale i další výborné speciálky. Tam platí slavný Césarův výrok: „Pivo – toť silný a mocný vládce.“ A také tam najde modernější toalety než v restauraci.

E15 hodnotí

menu * * * 1/2

obsluha * * * *

prostředí * * * 1/2

sociální zařízení * * * 1/2

ceny standard

celkový výsledek * * * 1/2

nejvíce je 5 hvězdiček / nejméně 1 hvězdička

Výběr z jídelního lístku

Uzený jazyk s čočkovým salátem 49 Kč, bramborová (česneková, slepičí) polévka 29 Kč, smažený vepřový řízek s bramborovým salátem 149 Kč, hovězí maso s dušenou zeleninou 170 Kč, staročeský kuba 99 Kč, Budvar guláš 115 Kč, borůvkové kynuté knedlíky 60 Kč, pivní zmrzlina 48 Kč, světlý a tmavý dvanáctistupňový Budvar 33 Kč, „švestkové“ pivo 0,3 l 48 Kč

+

- rychlý přísun jídel i nápojů pro spěchající

-

- jídelní lístek myslí převážně na muže, neškodilo by, kdyby se rozšířil o několik „dámských“ pochutin

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko


Budějovický Budvar představil v Hamburku speciální láhev pro světlý ležák Budweiser Budvar, určenou výhradně pro německé restaurace. Nová láhev o objemu 0,33 litru se odlišuje etiketou i celkovou úpravou vzhledu, která posiluje prémiovou pozici ležáku Budweiser Budvar v Německu. Přes ekonomickou recesi zvýšil Budějovický Budvar prodej piva v Německu meziročně o více než devět procent.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Budvar nabízí pivo Němcům v nové lahvi

Za 11 mesiacov tohto roka zvýšil pivovar STEIGER, a.s., Vyhne predaj tmavého 11° piva medziročne o 3 percentá a celkovo ho tak vystavil 13 380 hektolitrov (hl). Pivovar STEIGER má dlhodobo na slovenskom trhu výroby piva najvyšší podiel sortimentu tmavých pív na celkovej vlastnej produkcii a to cca 8 %. Ale na celoslovenskom trhu vystaveného tmavého piva STEIGER zaberá odhadom až 25%! Každé štvrté tmavé pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov teda pochádza zo STEIGRA. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,V sortimente tmavých pív sme vlani zaznamenali až o 30%-ný nárast výstavu. Preto aj tohtoročný 3-percentný rast tohto sortimentu, je v porovnaní s klesajúcimi predajmi iných pivovarov potešujúci. Kým domáca konkurencia prišla až v tomto roku na slovenský trh s tmavým pivom, ktoré sa dá rezať smerom nahor, STEIGER už také pivo vyrába roky. Tmavý STEIGER 11° sa v reštauračných zariadeniach ,,reže“ nielen nahor, ale aj dolu a výnimočne efektná je aj trikolóra s tmavým pivom uprostred. Pre rokom dokonca spustil pivovar STEIGER osvetovú kampaň na rezané pivá. Zároveň poučil aj laikov, že takéto pivo si môžu ,,narezať“ aj v domácich podmienkach z fľašových pív STEIGER. Aj tejto kampani možno pripísať prirodzenú popularitu tmavého STEIGRA a medziročný nárast predaja fľašového balenia až o 5 percent“, konštatoval E.Mihálik.

Lahodná chuť tmavého piva STEIGER spočíva v harmonickej kombinácii plzenského, bavorského, karamelového a farebného sladu. Má výraznú tmavú farbu, originálny buket a príjemnú mäkkú sladkastú chuť, čo vyhovuje nežnejšej časti spotrebiteľov. Vyšší obsah alkoholu s nízkou špecifickou hmotnosťou - inou, akú majú ležiaky, umožňuje pri čapovaní vytvárať rezané - dvojfarebné pivo v jednom pohári. Takto načapované pivo má nádherný vizuálny efekt a zvláštnu príjemnú chuť. Tmavý STEIGER 11º ocenili aj značkou Slovak Gold a SK. V českom Tábore dostal tmavý STEIGER 11º vlani už druhé ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“.

Ako si teda môžeme vyrobiť rezané pivo? Celé kúzlo rezania spočíva vo vytvorení ostrej hranice medzi rôznofarebnými pivami, čo sa dosahuje rôznou špecifickou hmotnosťou použitých pív. Pre správne „rezanie“ piva je potrebné mať v prvom rade čistý pohár, umytý saponátom na to určeným. Dôležitá je aj teplota jednotlivých pív, pričom platí, že čím je pivo v pohári vyššie, má byť teplejšie. Rozdiel teplôt pritom nemusí byť vysoký, stačia aj 2º C. ,,Za najdôležitejšiu podmienku považujeme správny spôsob čapovania. Pena pri načapovaní prvého piva pôsobí ako „tlmič“ pri nalievaní druhého piva. Nalievame ho pomaly do peny prvého piva, hranica medzi pivami sa tak nezmieša a je minimálna! Nie je pritom dôležité či je pivo čapované, alebo nalievané z fľašky. Čas čapovania je potrebné čo najviac skrátiť“, priblížil tajomstvo rezania piva E.Mihálik.

,,Nahor rezané pivo ,,REZANÝ GOLD“ je charakteristické tým, že pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na vrchu. Jedinečný vizuálny i chuťový zážitok vzniká spojením intenzívnej chmeľovej chuti svetlého piva STEIGER 12º a príjemnej mäkkej chuti tmavého piva STEIGER 11º. K ich premiešaniu a k vychutnaniu jedinečného spojenia chutí dôjde pri pití miernym naklonením pohára a poťahovaním nápoja.

Nadol ,,REZANÝ KLASIK“ vznikne spojením príjemne horkého 10º piva STEIGER (Budvar, Zubr) a tmavého piva STEIGER 11º, príjemnej mäkkej chuti. Pivá sú do pohára načapované oddelene, pričom tmavé pivo je na spodku!

Trikolóra ,,REZANÝ ŠPECIÁL“ je majstrovským kúskom výčapníkov. Oddelene sa načapuje najprv svetlý STEIGER 12º, nad ním v strede je tmavý STEIGER 11º a na samom vrchu 10º pivo STEIGER, alebo Budvar, Zubr, Stein. Jedinečná je nielen farebnosť trikolóry, ale takto rezané pivo má celú škálu chutí“, vysvetlil E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Jedinečný charakter piva Zubr z produkce přerovského pivovaru zaujal také pivovarníky na Balkáně a to bylo důvodem k zahájení spolupráce. V hercegovském pivovaru Grude, který původně vyráběl tzv. europivo typické silným prokvašením a prázdnou chutí, se rozhodli dát přednost kvalitě a začali vyrábět pivo českého typu pod vedením pivovarníků ze Zubru.

Již několik měsíců působí v pivovaru Grude zkušený technolog Lumír Hyneček. Z pozice sládka zde řídí zavádění výroby zlatého moku, svou charakteristikou velmi podobnému tradičnímu českému pivu. Podle vyjádření vedení tamního pivovaru je ke změně dovedla situace na trhu. Také Balkán totiž zaplavila chuťově nevýrazná europiva velkoproducentů a chybí zde různorodost, kterou konzumenti žádají.

Úspěch zaznamenaly hned první hektolitry „nového“ piva se změněnou recepturou, které se tady prodává pod původní značkou Prima.

Svojí charakteristikou se podobá tradičnímu pivu, na jaké jsme zvyklí u nás. Má plnou a dokonale vyváženou chuť, výborný říz a příjemnou hořkost. Výrazné zlepšení chuťových vlastností i celkové kvality nové Primy jsme dosáhli změnou výrobních postupů , ale také výběrem surovin, používáme např. český slad. Mohu říct, že místní pivo teď může směle konkurovat leckterému pivu české produkce“ vyjadřuje Lumír Hyneček.

Pivovar Zubr je partnerem Grude nejen v oblasti technologické. Na podzim do Bosny a Hercegoviny vyvezl prvních 2000 hl ležáku Zubr Premium a ukazuje se, že obchodní spolupráce se bude rozvíjet. Bosna má necelé 4 miliony obyvatel a spotřeba piva na hlavu a rok je pouhých 56 l. V porovnání s našimi 165 litry na osobu je tedy co dohánět.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


Jan Benada po pětadevadesáti letech navázal na tradici vaření piva v Mačicích na Sušicku

Foto

Poněkud netradičního koníčka má Jan Benada z Plzně. Na chalupě v Mačicích na Sušicku si postavil pivovar.

Jak jste se vůbec dostal k vaření piva?

Domácí, nebo spíše „garážové“ vaření piva se hodně rozšířilo v sedmdesátých letech minulého století ve Spojených státech amerických, když na trhu začalo převládat pivo z obrovských nadnárodních pivovarů a lidé si raději začali vařit sami lepší. V současnosti, kdy nadnárodní pivovary dorazily i k nám, začíná se podobně rozšiřovat domácí vaření i u nás. Nápad samotný vyšel od mého syna Petra, který si chtěl doma vyzkoušet uvařit pivo. Vzal jsem to jako výzvu a řekl jsem, že raději než to vařit na plotně udělám solidní domácí pivovar. Stavba trvala dva roky, koncepci jsem si navrhl sám podle starých pivovarů a s pomocí dvou místních firem jsem ho i postavil. První várku jsme pak uvařili 30. prosince 2004 k pětadevadesátému výročí ukončení provozu původního mačického pivovaru. Potom, zhruba po pěti letech experimentování, jsme vytvořili osm základních druhů piva, které vaříme.

Kde jste sháněl informace pro stavbu pivovaru a o vaření piva?

Nějaké knížky o vaření piva jsem si půjčil v Prazdroji, dobrou inspirací je také Ottův slovník naučný, ve kterém je popsána základní koncepce pivovaru i samotné vaření piva.

Na kolik vás stavba pivovaru přišla?

Když to spočítám velmi zhruba, tak na tři sta tisíc plus minus sto tisíc a samozřejmě vlastní práci. Řadu věcí jsem různě posháněl nebo koupil použité. V podstatě, když si nekoupíte auto, můžete postavit pivovar.

Která povolení jsou zapotřebí k vaření a prodeji piva?

Je nutné projít kontrolou Státní zemědělské a potravinářské inspekce, pro získání živnostenského listu pak musím mít garanta, protože nejsem vystudovaný pivovarník ani nemám potřebnou praxi. Tři roky jsem sice dělal v plzeňském pivovaru, ale praxe musí být aspoň šest let. Podle zákona pak může každý občan ročně uvařit dvě stě litrů piva pro vlastní potřebu bez daně, jinak je nutné platit i spotřební daň celnímu úřadu.

Kolik piva za rok uvaříte?

Tak šedesát, maximálně osmdesát hektolitrů. V jedné várce uvaří pivovar dvě stě litrů a vařím většinou dvakrát za měsíc. Pivo ani nedodáváme běžně do restaurací, spíše na různé pivní festivaly a podobně. Nedělám to na výdělek, je to můj koníček.

Jak se liší domácí pivo od běžného piva z velkého pivovaru?

Domácí pivo je samozřejmě nefiltrované a nepasterované, je podstatně bližší tomu, co pili naši předkové. My například používáme dokonce stejnou vodu jako původní mačický pivovar před sto lety. Běžná piva se dnes vyrábějí tak, že se vyrobí silnější mladina a pak se naředí sifonem, který má podstatně větší bublinky, než jaké vzniknou přirozeně kvašením. Vznikne tak spíše jakýsi osvěžující nápoj.

Co vám váš koníček přináší?

Uspokojení, že si pochutnám na pivu, a samozřejmě jsem rád, když můžu dobrým pivem potěšit i někoho jiného a když mu moje pivo chutná. Není to byznys, je to prostě moje hobby.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor a foto: David Kojan


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň