Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

září 2009

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv září 2009


Vítězové národních kol ze 17 zemí soutěžili ve středu v Plzeňském Prazdroji v první části světového finále o titul Mistr výčepní (Master Bartneder). Druhá část soutěže a vyhlášení výsledků bude ve čtvrtek v Berlíně, informoval agenturu Mediafax mluvčí soutěže Zdeněk Hůrka.

Foto

"Soutěžící rozlosovaní do tří skupin museli v Plzni absolvovat písemné testy, kde odpovídali na otázky z pivovarnictví a gastronomie. Následoval patnáctiminutový rozhovor se členy komise, kteří pokládali dotazy opět ze zmíněných dvou oblastí," řekl Hůrka. Vrcholem bylo potom čepování soutěžního piva.

Ve čtvrtek bude soutěž pokračovat v Berlíně hlavní disciplínou, při které soutěžící předvedou své umění za pípou. Českou republiku reprezentuje výčepní Vít Voznica z Ostravy.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš


Free Litovel Bobr Cup 200

[středa, 30. září 2009]

Mistrovství ČR a Akademické mistrovství ČR v závodě extrémních štafet

Jubilejní patnáctý ročník Free Litovel Bobr Cupu odstartuje 3. října v Litovli. Do startu největšího štafetového podniku se registrovalo více než 160 tříčlenných týmů. Jako obvykle se na start postaví stovky amatérů, rekreačních sportovců, ale i reprezentantů, kteří budou atakovat medailové pozice a traťové rekordy. I letošní ročník extrémní štafety se tak bude skládat z patnácti kilometrů běhu, pětadvaceti kilometrů na horském kole a závěrečné „pětky“ na vodě.

Důležitou složkou závodu je také doprovodný program pro diváky a závodníky. V Litovli se první říjnovou sobotu objeví Besip team, který si přiveze stánek s trenažérem a představí program nabádající k zodpovědnějšímu chování na silnici. Na pódiu litovelského koupaliště vystoupí také mistr světa v hakysáku a své umění předvede skupina bikerů s ukázkou flatlandu. Na závěrečném večírku s pivem Litovel vystoupí v živém koncertu skupina Livin.

Také letos je pivovar Litovel generálním partnerem závodu extrémních štafet Bobr Cup 2009. Pivovar spojil se závodem jméno svého nealkoholického piva Free Litovel.

ČASOVÝ PRŮBĚH ZÁVODU

Start závodu v sobotu 3. října ve 12.00 (koupaliště Litovel)

První předávka mezi běžcem a cyklistou cca 12:50

Předávka prvních týmů mezi MTB a vodáky cca 13:45 – 13:50

Předpokládaný dojezd prvních týmů 14.05 – 14:15 hod (koupaliště Litovel)

Více informací naleznete na www.bobrcup.cz/bobrcup

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel


Pivári sa tešia! Po zániku pivovaru Stein pred dvomi rokmi sa Bratislavčania konečne dočkali svojho vlastného piva.

Už štyri mesiace si môžu vychutnávať zlatistý mok z bratislavského minipivovaru Richtár Jakub. Svetlá dvanástka Jakub a desiatka Anna sa zatiaľ čapuje len v jednej reštaurácii na Sasinkovej ulici.

Chuť čerstvého nepasterizovaného piva je naozaj lahodná! Pivovar Richtár Jakub dostal svoje pomenovanie podľa významného rodu bratislavských richtárov. Svoju prevádzku spustil len v júni tohto roka. „Zatiaľ varíme len svetlú desiatku a dvanástku, na Vianoce však pripravíme aj nejaký špeciál,“ povedal pre Nový Čas majiteľ minipivovaru Ján Tribulík (38) z Bratislavy.

Dvanásťstupňové nepasterizované a neiltrované pivečko dostalo názov Jakub, desiatku pomenovali Anna. „Pivo je do výčapu vedené priamo z pretlačného tanku. Tým nevznikajú žiadne transportné ani teplotné šoky, ktoré pivu dobre nerobia,“ vysvetlil Tribulík. A koľko vás toto pivo bude stáť? V reštaurácii Omama Shop Café si desiatku kúpite za 1,19 € (36 Sk) a dvanástku za 1,29 € (39 Sk).

1. Slad

Dobré pivo si vyžaduje kvalitný slad. „Ide o naklíčené jačmenné zrno, ktoré dovážame zo sladovne Bernard v Rajhrade pri Brne,“ povedal Ján Tribulík.

2. Varňa

Slad sa najprv musí zmiešať s vodou v špeciálnej nádobe, ktorá sa nazýva varňa. Proces trvá asi tri hodiny. „Vnútri musí byť teplota aspoň 50 stupňov Celzia,“ vysvetlil majiteľ.

3. Cedenie a chladenie

Následne sa slad musí oddeliť od tekutiny. Vzniknutá sladina sa prečerpá späť do varne, kde sa pridáva chmeľ. Približne po tri a pol hodine sa výsledná hmota schladí na 10 stupňov Celzia.

4. Kvasenie

Ide o najdlhšiu časť prípravy zlatistého moku. „Prvé kvasenie trvá sedem dní a ďalšie až dvadsať dní. Musíme byť trpezliví, proces sa totiž nemôže uponáhľať,“ povedal Tribulík.

5. Pretlačené tanky

Po mesiaci je pivo hotové. Prečerpá sa do pretlačných tankov, odkiaľ prúdi priamo do výčapu. „Kvalitu však predtým treba otestovať,“ zasmial sa Tribulík.

6. Pivo

Aj je to hotové. Dvanástku Jakub už čapuje do pohárov Tatiana (22). Cesta od sladu až po zlatistý mok trvala pivu v bratislavskom minipivovare 28 dní.

Video naleznete zde...

Zdroj: Čas.sk


Pivo REBEL z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. získalo ve čtvrtek 24. září v Praze při příležitosti konání Svatováclavských slavností první místo v kategorii tmavý ležák titul České pivo roku 2009.

Titul České pivo roku je jednou z nejprestižnějších degustací, které se v České republice konají, degustace jsou dvoukolové, tedy degustace probíhají s odstupem několika měsíců dvakrát, aby se vyloučil prvek náhody.

V letošním roce se jedná už o šestou cenu, kterou pivo REBEL získalo na nejrůznějších degustačních soutěžích, jakými jsou například Pivo České republiky či Česká pivní pečeť.

Pro Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je tento úspěch výjimečný i v tom, že se jedná o obhajobu prvního místa z loňského roku ve stejné kategorii,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek, který ale za nejdůležitější považuje skutečnost, že pivo chutná spotřebitelům.

Zatímco spotřeba piva v českých restauracích klesá, náš pivovar prodal do gastronomie o pět procent více piva než loni, což reprezentuje více než stovku nově získaných podniků, kde se pivo REBEL začalo letos točit,“ doplnil Jiří Hušek.

Pivovar v Havlíčkově Brodě je posledním nezávislým pivovarem na Vysočině. V České republice regionální pivovarů ubývá a mnoho z nich je skryto do vlastnických struktur, které nedávají příliš optimismu v to, že nebude regionálních pivovarů v budoucnu ubývat.

Vlastnická struktura pivovaru v Havlíčkově Brodě je výhradně v českých rukou několika fyzických osob, které upřednostňují dlouhodobou perspektivu před výnosem současnosti, doplňuje ředitel brodského pivovaru. Tento přístup majitelů představuje, že naprostá většina veškerých výnosů pivovaru jde do nových technologií či získání nových odbytišť a pivovar v Havlíčkově Brodě patří k nejmodernějším pivovarům své kategorie. Myslím si, že tato strategie je důležitá nejen pro dlouhodobý rozvoj pivovaru, ale i pro pozitivní vnímání pivovaru a jeho produktů ze strany spotřebitelů, neboť patriotismus v regionu v posledních několika letech významným způsobem roste,“ uzavírá Jiří Hušek.

Zdroj: Tiskovky.info


Piva z přerovského pivovaru Zubr Classic a Zubr Gold se stala absolutními favority mezi světlými výčepními pivy, hodnocenými v degustační soutěži České pivo roku. Sládci a pivovarští experti jim za znamenitou chuť a vysokou kvalitu udělili zlatou a stříbrnou medaili.

Svou výjimečnost mezi ležáky potvrdilo i pivo značky Zubr Premium, které získalo v příslušné kategorii stříbro. Úspěchem je i bronzová medaile pro nealkoholické pivo Zubr Free, navazující na jarní republikový triumf, kdy se stalo Pivem roku 2009.

Přerovský Zubr si tak jako jediný odváží z degustační soutěže celkem čtyři medaile, které ho jednoznačně pasují na šampiona mezi českými pivy.

Hlavním kriteriem hodnocení byla nejen kvalita, chuť piva a její vyváženost, ale také vůně, barva, pěna i celkový dojem po napití. Ty rozhodovaly o umístění piva. Tedy vše důležité pro konzumenta, měřeno okem odborníka,“ řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Dobré pivo potřebuje čas

Jak uvařit nejlepší pivo v republice, ví nejlépe sládková z přerovského pivovaru Nataša Rousková. „Už 137 let ctíme klasickou výrobu piva. To znamená, že vaříme na dva rmuty, aby si vzalo pivo to nejlepší ze sladu i chmele. Zubra poznáte už podle chmelového aroma, které získává nejen díky prvotřídní kvalitě chmele, ale i způsobu dávkování. Aby pivo získalo své chuťové vlastnosti, je zapotřebí mu dát čas a na to výrobci europiv často nereflektují, protože čas jsou peníze. Takže třeba jejich ležáky opouštějí brány pivovarů za 15 dní, zatímco u nás je to 6 týdnů,“ říká Nataša Rousková.

Degustační soutěž České pivo roku každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. Hodnocení jednotlivých vzorků probíhá anonymně a ve dvou kolech, což zajišťuje maximální objektivitu výsledků a je ve srovnání se světem ojedinělé. Velmi důležitý je fakt, že vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale odebírá je komise VÚPS přímo v pivovarech.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Petra Poláková-Uvírová


Vítězem soutěže České pivo roku 2009 se mezi světlými ležáky stal Velkopopovický Kozel Premium. V nejprestižnější kategorii soutěže za sebou nechal 20 konkurentů. Vavříny sklidil i Velkopopovický Kozel světlý, když se mezi výčepními pivy umístil na třetím místě. Výsledky soutěže byly vyhlášeny na devátém ročníku Svatováclavských slavností českého piva.

Celkem 21 degustátorů, sládků a pivovarských odborníků, mezi nimi též 4 dámy, v dubnu a v červnu hodnotilo 53 piv, která pivovary přihlásily do čtyř kategorií. Experti zkoumají senzorické vlastnosti piva a kontrolují původní extrakt (stupňovitost), tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii. Dále porotci vyhodnocují, která piva nejlépe chutnají.

Velkopopovický Kozel Premium se může pochlubit příjemně nahořklou chutí a jemným sladovým a chmelovým aroma. „Premiový Kozel je jiskrný světlý ležák s obsahem alkoholu 4,8 %, za jehož úspěchy stojí především tvrdá práce všech lidí z pivovaru. Kvalita Velkopopovického piva je dána také prvotřídními surovinami, které používáme při jeho výrobě. Ať už se jedná o pramenitou vodu z lesních studní, pravý žatecký chmel nebo slad z nejkvalitnějších českých ječmenů,“ říká vrchní sládek Velkopopovického Kozla Jiří Fusek.

O kvalitě a oblíbenosti Velkopopovického Kozla Premium vypovídá i sbírka ocenění v domácích i světových soutěžích. Na svém kontě má Kozel Premium například zlatou medaili v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection (2005, 2006), Certifikát za vyrovnanou kvalitu Zlatého poháru PIVEX (2005) nebo zlatou medaili americké přehlídky World Beer Cup (2004). „Úspěchy sklízí ale všechny naše značky. Loni dokonce Kozel obsadil první dvě místa, když se Kozel Premium musel na druhém místě sklonit v soutěži České pivo roku 2008 před Kozlem Medium. Letos skončil Kozel světlý na třetím místě v kategorii světlých výčepních piv. Na předních příčkách světových soutěží se pravidelně umísťuje i Kozel Černý,“ vypočítává úspěchy Velkopopovického piva brand manažer Luděk Baumruk.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V hotelu Hilton v Praze proběhlo slavnostní vyhlášení odborné degustační soutěže České pivo 2009.

Mezi nealkoholickými pivy si nejlepší ocenění odnesl ústecký Zlatopramen, který již v letošním roce sklidil se svým nealkoholickým pivem triumf na zářijové Dočesné v Žatci a pokračuje tak ve svém vítězném tažení degustačními soutěžemi.

Podle slov Jana Veselého, výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven, jsou na soutěži vždy zkoumány senzorické vlastnosti piva, kontroloval se původní extrakt, tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii, a dále se hodnotí, jak pivo chutná.

Zlatopramen nealko je pivo s výraznou vůní po chmelu a mladině a s chutí podobající se klasickému pivu,“ dodal k vítězství ústeckého nealkopiva Veselý.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Petr Sochůrek


Místo tupláků třetinkové skleničky, místo velkých značek malé pivovary. Pivním slavnostem na zábřežském zámku by se v paralele na slavnou Mnichovskou akci dalo přezdívat Mini-Oktoberfest.

Grošák, Klaďas, Uhlo, Chachárek, Valášek nebo Qásek. Nic vám tyto názvy neříkají? Tak to jste asi v neděli či v pondělí nezavítali na zámek v Ostravě-Zábřehu. V jeho areálu a přilehlém okolí se konal Svatováclavský pivní festival a výše uvedená jména patří pěnivým mokům z některého z patnácti minipivovarů, jež zde představovaly svou produkci.

Je to perfektní. Jsem pro, aby se takováto akce opakovala, protože je fajn, když člověk může okusit nejrůznější piva, na která by v hospodě normálně nenarazil,“ pochvalovala si akci Pavla Brdičková z Bradýsa nad Labem. Na prvním ročníku minipivovarské přehlídky se čepovalo do třetinkových skleniček, které se vydávaly na třicetikorunovou zálohu. Samotné pivo stálo dvacetikorunu. A řady na něj se stály dlouhé.

Nelákavějšími byly pro mnohé piva opravdu netradiční, jako třeba višňové, borůvkové, nebo konopné, ale také medovo-šípkový Svatováclavský speciál z produkce domácího minipivovaru, jež je součástí zábřežského zámku. „Je to velmi pěkná, sympatická akce. Lidé mají možnost vyzkoušet různé pivní speciality, různorodá piva. Některá mi chutnají, jiná ne, ale je to tady fajn. Ještě když je takové krásné počasí,“ hodnotil pivní slavnosti další účastník – Tomáš Adamík z Ostravy.

K pivu je třeba občas i něco zakousnout, takže pro návštěvníky byly přichystány i stánky s občerstvením, které nabízely zvěřinový guláš, selátko, škvarkovou pomazánku nebo zámeckou klobásu. Zkrátka nepřišly ani děti, na které čekaly kolotoče, skákací hrady, a další atrakce. Pestrý program doplnilo vystoupení šermířů, kejklířů ale i kapel hudebních skupin.

Foto a vide zde...

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva


Černá Hora v sobotu žila Pivní poutí

[pondělí, 28. září 2009]

Tisíce lidí v sobotu navštívily Pivní pouť v Černé Hoře, kterou uspořádal tamní pivovar.

V krásný slunečný den pivo i limonády tekly proudem, městečko obsadily stovky aut a bicyklů, v ulicích rozložili své stánky trhovci, nechyběly tradiční pouťové atrakce ani stánky s voňavým občerstvením. Na dvou pódiích se v kulturním programu střídali umělci zvučných jmen – například Věra Špinarová, Adéla a Dalibor Gondíkovi, Jarmila Šuláková s Fleretem, Kamelot, Leona Machálková, Vašo Patejdl, Marek Ztracený, Argema a další. Program večer vyvrcholil vystoupením Lucie Bílé a velkolepým ohňostrojem.

Odpoledne zástupci pivovaru spolu s Jarmilou Šulákovou, která svým vystoupením doslova nadchla publikum, pokřtili nové výrobky. „Dnes křtíme nové pšeničné pivo Velen, Černohorský pivní Tuzemák a oblíbenou limonádu Grena v light provedení,“ vyjmenoval šéf pivovaru Jiří Fusek.

Foto a video zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Leona Paroulková


Dalším potvrzením oblíbenosti a kvality piva Primátor je úspěch značky v soutěži České pivo roku 2009, kterou každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven.

Foto

V letošním ročníku si 3. místo zasloužilo v kategorii nealkoholických piv pivo Primátor Nealko. Nejlepší domácí piva vybírala 21členná porota složená převážně ze sládků a pivovarských odborníků. Soutěže se letos zúčastnilo celkem 53 piv. Výsledky soutěže byly vyhlášeny během Svatováclavské slavnosti českého piva v Praze.

Pivovar Primátor začal nealkoholické pivo vyrábět již v roce 1983 jako druhý v republice. Od té doby byla technologie výroby několikrát upravována tak, aby odpovídala současným trendům a požadavkům. Primátor Nealko je pravidelně výborně hodnoceno na pivních degustacích, což dokládají získaná ocenění. Pivo má pískově zlatavý nádech, zářivě bílou pěnu a jedinečnou chuť.

Úspěchu při vyhlášení nejlepších českých piv předcházela pro pivovar ještě jedna slavnostní událost. Ve čtvrtek 24. září byla oficiálně otevřena první restaurace značky Primátor v Hradci Králové.

Restaurace Primátorka „Pod Terasami“ jako jediná nabízí sedm druhů točených piv Primátor. Kromě české klasiky 10°, 11°a 12° piva jsou v nabídce také piva speciální, pšenično-kvasnicový Weizenbier, anglický Pale Ale a irský Stout. Řidiče zase nadchne točené nealkoholické pivo i široký výběr z limonád značky Primátor.

Zdroj: krkonošský deník.cz


Dříve se plavil na jaderné ponorce, teď téměř pět let „kormidloval“ Plzeňský Prazdroj. A možná se díky němu naučí pít plzeňské pivo i golfové eso Tiger Woods. Včera však Mike Short ze své funkce odešel.

Foto

Při prvním setkání působí jako pravý anglický gentleman. Příjemný, ale trochu nudný. Ovšem jen do chvíle, než začne Mike Short, dnes už bývalý šéf Plzeňského Prazdroje, rozebírat věci, které ho baví.

Několik let jste byl důstojníkem na jaderné ponorce britského Královského námořnictva. To je neobvyklé povolání. Říkal jste, že vás to i bavilo. Proč pak přišla náhlá změna a začal jste dělat něco jiného?

Mám rád dobrodružství a změny.

Nenarážel jste na poznámky typu: Ty to přece nebudeš umět.

Často jsem si to říkal sám! Jenže v každé nové situaci se rychle naučíte to, co potřebujete vědět. Není v životě nic zajímavějšího než získávat nové zkušenosti. Svět kolem nás se mění tak rychle, že nezbývá než se přizpůsobit.

S kolegy na ponorce jste se do moře museli ponořit i na několik týdnů. Projevuje se život ve stísněném prostoru následně na psychice člověka?

Většina lidí tomu nevěří, ale na ponorce se pracuje velmi tvrdě. Měli jsme směny - čtyři hodiny práce, osm hodin odpočinku, jenže pořád dokola. Žádný volný víkend. Bylo tam hodně drilu, mnoho cvičení, naprosté soustředění, neustálé ověřování techniky. Navíc jsem nesl zodpovědnost za svůj tým. Pracoval jsem tam jako inženýr, pamatuji si, že když jsem do ní poprvé vlezl, viděl jsem jen les malých trubek. Přes všechnu přípravu jsem se v tom lese vůbec nedokázal orientovat. Ale rychle jsem se to naučil.

Jaderná ponorka, to je, předpokládám, velké vojenské tajemství.

Velmi utajená jsou místa, kde ponorky takzvaně parkují. A určitě se nesmí hovořit o žádných akcích, pokud by se na nich ponorka podílela.

Jsem suchozemec a práce na ponorce se mi vždy jevila jako nudná.

Kdepak. Jste ve velkém vypětí. Vliv to má hlavně na vaši fyzičku, protože tělo funguje na základě denního a nočního světla. Na ponorce musíte vypínat a zapínat světlo, abyste mohl kontrolovat rytmus těla, jinak byste byl zcela dezorientovaný.

Má to ještě dnes vliv na vaši psychiku?

Pamatuji si všechno, co se tam odehrávalo, ale vliv už to nemá.

Pracoval jste za svůj život v několika velmi rozdílných zemích. Nebudu se teď ptát na konkrétní státy a podnikání v nich, ale na jejich obyvatele. Co se vám vybaví, když řeknu Brit?

Silná orientace na sociální postavení, hlídá si, v jaké společenské třídě se ocitá. Soustředí se na rodinu. Dává si často pozor na to, co říká.

Jihoafričan?

Přátelský. Mnoho národů, kultur a jazyků. Zvyk stýkat se a pracovat s lidmi, kteří mají velmi rozdílné zázemí.

Kanaďan?

Dívá se na televizi. Říkali mi, že rádi porážejí stromy a loví medvědy, ale spíše se dívají na televizi.

Maďar?

Konzervativní. Uzavřený.

Čech?

Vzdoruje změnám. Trochu žije v minulosti. Ale kompetentní a chytrý.

Proč si myslíte, že žijeme částečně v minulosti a bráníme se změnám?

Protože vaše minulost byla velmi traumatická, s mnoha zásadními změnami pro život. Omezovalo to rozvoj lidí. Bylo zde hodně strachu. Člověk se pak upíná k tomu, co zná, má obavu z nového.

Je to pro nás pořád limitující při prosazování se ve světě?

Naštěstí se to rychle mění. Ovšem Česká republika nemá jasnou vizi, jakým směrem se bude ubírat za deset patnáct let. To je chyba.

Jak se podle vás liší byznys v jednotlivých státech?

Existují tu velké rozdíly. Když jsem dostudoval, tak jsem v Anglii svému šéfovi říkal pane, všichni nosili kravaty, bylo to velmi formální. Pracoval jsem v koncernu Rolls-Royce na leteckých motorech. Byli tam dva kolegové, jeden Angličan, druhý Američan. Ten první tam dělal 15 let, a znal naprosto perfektně motor, ale pouze svoji část. Američan pracoval na motoru sice jen šest měsíců, ale měl přehled o všech jeho částech. V Británii se důsledně dodržovala neměnná hierarchie ve firmě, v USA se stěhovali lidi po firmě, aby získali víc zkušeností. Pak jsem se přestěhoval do Kanady a všechno bylo uvolněnější. Je to už sice 30 let, ale šéfovi jsme říkali Bobe.

V Jižní Africe jste strávil skoro dvacet let. Tam panuje jaký systém?

Naštěstí spíše ten americký. Vyhovuje mi víc, když jsou ve firmě bližší vztahy, nebudu říkat rovnou rodinné, ale ze zkušenosti vím, že při velké formálnosti se některé problémy řeší složitě.

Než přejdeme k Čechům a pití piva, myslíte si, že jeden z nejslavnějších sportovců světa, americký golfista Tiger Woods, už někdy ochutnal Plzeňský Prazdroj?

Napíšu mu e-mail a zeptám se ho (směje se). Nevím, zda už plzeňské pivo zkusil. Také by mě to zajímalo.

Narážím na to, že Plzeňský Prazdroj je od letošního roku partnerem golfového British Open, a to je jediný turnaj v Evropě, na kterém Tiger Woods tradičně hraje.

Vím, že na to narážíte. Rozhodli jsme se proniknout víc na britský trh a k tomu slouží i jeden z nejprestižnějších golfových turnajů na světě, kterým British Open je.

Téměř pět let jste vedl největší pivovarnickou skupinu v Česku. Slyšel jste o jedné z nejslavnějších knih české literatury Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška?

Slyšel. Švejk je významná literární postava Čechů i celé střední Evropy.

Ve Švejkovi se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. To se tradovalo v bývalém Československu i desetiletí po vydání Haškovy knihy. Přitom vlády občas zdražily, ale nepadly. Je vůbec možné, aby kvůli pivu někde padla vláda?

Podobný příklad neznám. A dnes je to už spíše věc výše daně. Ale vaše vláda dělala dobrou práci, když chránila pivovarnický průmysl, který je pro zemi důležitý. To je obrana i před antialkoholovou lobby, která je v Evropské unii poměrně silná.

Foto

Antialkoholová lobby?

V Česku, podobně jako antitabáková lobby, není tak silná. Ale v Severní Americe, v západní Evropě, například ve Francii, má velký vliv.

U nás se říká, že pivo je svým způsobem náš chleba. Tak možná je to tím. Dokonce jedno starší přísloví praví, že kde je pivovar, tam není třeba pekaře.

Právě to se mi na České republice líbilo. Pivo je součástí vaší kultury. Na mnoha místech světa se to naopak s kritikou alkoholu přehání a některé organizace jsou papežštější než papež.

Ve Francii existuje kultura pití vína, v Japonsku pití čaje, v Česku je tedy podle vás určitá kultura pití piva?

Jistě! Tady patří pití piva po staletí i k určitým rodinným hodnotám a je zajímavé, že přitom je u většiny lidí hladina nadměrné konzumace alkoholu poměrně nízká. Doufejme, že to tak zůstane.

Češi jsou první v pití piva na osobu na celém světě. Nezavání to alkoholismem?

Alkoholismem? Ne. Pijete poměrně málo tvrdého alkoholu. U mnoha jiných národů se pije daleko méně piva a více právě tvrdého alkoholu. Já si dám pivo téměř každý večer a vůbec si nemyslím, že jsem alkoholik.

Ale je velmi složité "vnutit" jiným národům české pivní tradice. Například v Anglii se pije pivo bez pěny, v Číně zase většinou z lahví, které mají obsah sedm decilitrů. To je jiná kultura pití.

Jenže tradice a moderní vlny se už dávno v celém světě prolínají. Jasně, že místní pivo má například v Británii svoje pevné místo, ale moderní styly piva se prosazují stále více. A tím moderním pro Angličany může být například tradiční české pivo, třeba Pilsner Urquell.

Jak přimět člověka v jiné zemi, aby pil jinak a něco jiného?

Musíte je to prostě postupně naučit. U starších lidí je to skutečně složité, se změnami návyků se má začít kolem dvaceti let. Moje dcera mi posílá z Anglie fotky lidí, jak pijí plzeňské pivo, a chce mi tím ukázat, jak moc je i tam populární.

S dcerou jste mi nahrál, protože v minulosti vůbec nebylo běžné, aby v restauraci seděly u stolu jen ženy a pily pivo. Dnes je to obvyklý obrázek zejména u mladších žen. Všiml jste si toho?

Pivo je spíše "mužská záležitost", patří ke vztahům mužů i s okřídlenou větou: Jdeme na jedno? Chování a postavení žen se však v evropských společnostech podstatně změnilo, v minulosti například tolik nechodily samy ven. A pivo se tak stalo součástí i jejich schůzek.

Musí české pivo, pokud se chce prosadit ve světě, ustoupit ze svých tradic?

Kupovali jsme po světě místní pivovary a s nimi vlastně i jejich zákazníky. Nejdříve se pracuje s nimi a až pak se tam dováží české pivo. Důležité je hledat skuliny na trhu.

Jak prodávat něco, co má být pořád stejné? Pořád stejně dobré, neměnné. Nemyslíte si, že je to trochu proti smyslu moderní reklamy, která se snaží nabízet hlavně novinky?

Každá značka balancuje mezi svou tradicí a tím, aby vypadala čerstvě, moderně. V Česku je pivo součástí kulturního dědictví, proto vystupují v reklamách známí lidé, ikony, které pivo znají a pili ho. Tradice je skutečně důležitá, musíme ji připomínat, proto je na ní založena naše reklama.

Spisovatel Bohumil Hrabal řekl: "Pokrok je dobrej na to, aby lidi byli lidi, ale na chleba, máslo a pivo je pokrok učiněnej mor, to se na tohle musí jít s technikou sakra pomalu." Jdete na to tedy pomalu a opatrně?

Bylo by to proti firmě samotné, kdyby nectila staré receptury výroby. Ty musí zůstat! Když první sládek Josef Groll uvařil v Plzni v roce 1842 premiérovou várku, chtěl dosáhnout určité kvality a chutě. Jenže používal velmi jednoduché vybavení. Bylo proto mimořádně obtížné zopakovat stejný výsledek. S pomocí moderní techniky se však dá dodržet vždy naprosto stejný postup, jak to pan Groll zamýšlel. Takže pokrok je v tomto případě dobrý, kdybych měl oponovat Bohumilu Hrabalovi.

Foto

Jenže ječný slad, chmel i voda se mohou někdy lišit. Jak pak dosáhnete stejného výsledku?

Existuje sice moderní technika, ale záleží na umu plzeňských sládků, aby dosáhli pokaždé stejného výsledku. A v tom jsou Češi opravdoví pivařští mistři.

Takže jak říkám, je to sice staré, ale pořád nové.

Ano. Je to podobné, jako když vaše babička pekla v kachlové troubě bábovku a vy ji pečete v moderní digitální. Pokud máte dobrý recept a dodržíte postup, daleko snazším způsobem dosáhnete požadovaného výsledku.

Pamatuji si, že když jsem byl mladý, tak pivo vydrželo jen pár dní, pak se už nedalo pít. Dnes jsou to týdny i měsíce a bývá stejné. Netrpí jeho ošetřováním jeho kvalita? Myslím tím možné chemické úpravy.

Ne. Pivo je skutečně nejlepší poté, co se dokvasí. Pak nastává fáze, kdy je nutné pomocí dobré stáčecí techniky ochránit jeho kvalitu. Nesmí se k němu dostat vzdušný kyslík či sluneční záření. Nemůžete vozit pivo přes půl světa a neudržet jeho stejnou kvalitu. Doba vašeho mládí, kdy se vám zkazilo ve sklepě hospody za pár dní, je pryč.

Napadá mne, co pití piva na ex. Zvládnete to, když jste šéfoval největší pivovarnické firmě v zemi?

To není česká specialita! Patří i k anglické hospodské kultuře. Když jsem byl studentem, trénoval jsem pití na ex dost často. Dnes už jenom někdy. Ale pořád to zvládnu.

Včera byl váš poslední den ve funkci generálního ředitele Plzeňského Prazdroje. Proč končíte?

Pět let je běžná maximální délka působení zahraničních vedoucích pracovníků v daných pozicích, takže mě telefonát s nabídkou jiné pozice až tak nepřekvapil.

Když byste měl bilancovat, co vám dal pobyt v Česku?

Ze všech zemí, ve kterých jsem kdy žil, patří pobyt v České republice mezi ty nejlepší. Vše bylo pro mě fascinující: srdečnost i schopnosti Čechů, příroda, kultura, historické památky. Vaše země je báječná a stále skýtá mnoho potenciálu. Z profesního úhlu pohledu byla práce v Plzeňském Prazdroji jednou z nejpřínosnějších zkušeností v mém životě.

Jaký je to pocit, vracet se do Velké Británie po tolika letech?

Na jedné straně cítím smutek z toho, že opouštím Česko, na druhé se velmi těším na svoji novou práci, na nové prostředí a také na to, že znovu uvidím známé tváře a věci, které nás před mnoha lety obklopovaly. Z Velké Británie jsem odešel v roce 1977, moje žena v roce 1972, ale seznámili jsme se až v roce 1987. I když jsme Anglii často navštěvovali, nikdy jsme vlastně neměli možnost poznávat naši rodnou zemi společně.

Co je podle vás největším úspěchem vaší "mise" v Prazdroji?

Bude to znít jako manažerská fráze, ale za dobu mého působení v Prazdroji se nám podařilo zvýšit naši ziskovost o více než 60 procent. Značka Pilsner Urquell se stala vlajkovou lodí skupiny SABMiller, která je druhým největším výrobcem piva na světě.

Mike Short

Věk: 63 let

Jako vystudovaný inženýr působil v oblasti jaderného inženýrství, v začátcích jako důstojník Britského královského námořnictva na ponorkách.

Pracoval v sedmi různých zemích v leteckém a kosmickém průmyslu, v energetice, věnoval se konzultační činnosti v oblasti projektového řízení a nakonec se dostal k pivovarnictví. V roce 1990 nastoupil do South African Breweries (nyní SABMiller), v pivovarnickém oboru se tak pohybuje téměř dvacet let.

S manželkou přednedávnem po rodinné tragédii převzali opatrovnictví nad dvěma vnučkami. "Jsou obě docela smutné, že odjíždíme. Za tu dobu si tu našly kamarády, zároveň se ale těší do Velké Británie, protože jejich maminka byla Angličanka."

Nyní nastupuje na novou pozici do vedení globální skupiny SABMiller, jejíž součástí je i Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: XMen iDnes.cz | Autor: Viliam Buchert | Foto: Michal Sváček


Pivovary v kraji kvůli dani zdraží

[sobota, 26. září 2009]

Svijanské i vratislavické pivo bude zřejmě od nového roku dražší

Milovníci točeného svijanského nebo vratislavského piva si možná od příštího roku budou muset připlatit. Závisí to na schválení návrhu rozpočtu na příští rok, jehož součástí je zvýšení spotřební daně.

Zvýšení spotřební daně se přímo promítne do výrobních nákladů pivovaru,“ říká Roman Havlík, ředitel Svijan, které jsou s necelými tři sta dvaceti tisíci hektolitry největším producentem piva v Libereckém kraji. Zvýšení cen by se podle Havlíka projevilo u sudového piva, naopak u lahvového by to kvůli tlaku řetězců na cenu bylo složitější, což zase poškozuje pivovar. „V současnosti se asi pětina celkové produkce váže na nevypověditelné smlouvy, takže i přes větší výrobní náklady bychom dostávali stejné výkupní ceny,“ vysvětluje Havlík. Ve Svijanech se obávají i růstu cen piva v restauracích, který je se spotřební daní také svázán. „V českém kontextu jsme menší střední pivovar a naše pivo už nyní není zrovna nejlevnější, proto se každého zdražení obáváme,“ dodává ředitel.

Zástupci druhého největšího producenta v kraji s ročním výstavem přes sto třicet tisíc hektolitrů, vratislavického pivovaru Konrád, se existenčních problémů neobávají, nicméně ze zvýšení daně nadšeni nejsou. „Celé to považuji v podstatě za boj mezi státem a koncovým zákazníkem, kterého se celá záležitost dotkne nejvíc, my hrajeme pouze roli jakéhosi prostředníka, který nemá v podstatě na nic vliv,“ říká ředitel pivovaru Konrád Petr Hostaš. „Co se týče nás, myslím si, že se nás koncové zdražení příliš nedotkne, protože naše ceny zatím nejsou takové, aby plánované zdražení zákazníky odradilo,“ uvažuje o následcích Hostaš.

Ačkoli podle předpovědí mají na zvýšení daně doplatit zejména menší pivovary, v harrachovském minipivovaru to tak zle nevidí.

Jako minipivovar máme spotřební daň poloviční a vzhledem k tomu, že se zaměřujeme na specifické druhy piva, které jsou na české poměry dražší, tak si myslím, že nás zvýšení ceny, dejme tomu o korunu, příliš neohrozí", předpovídá Zdeněk Palán, ekonom harrachovského minipivovaru Novosad a syn.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Při prvním setkání působí jako pravý anglický gentleman. Příjemný, ale trochu nudný. Ovšem jen do chvíle, než začne Mike Short, dnes už bývalý šéf Plzeňského Prazdroje, rozebírat věci, které ho baví.

Líbí se mi, že v Česku máte pivní kulturu, říká někdejší šéf Prazdroje Mike Short

Foto

Téměř pět let jste vedl největší pivovarnickou skupinu v Česku. Asi jste slyšel o Švejkovi...

Slyšel. Švejk je významná literární postava Čechů i celé střední Evropy.

V té knize se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. To se tradovalo v bývalém Československu i desetiletí po vydání Haškovy knihy. Přitom vlády občas zdražily, ale nepadly. Je vůbec možné, aby kvůli pivu někde padla vláda?

Podobný příklad neznám. A dnes je to už spíše věc výše daně. Ale vaše vláda dělá dobrou práci, když ochraňuje pivovarnický průmysl, který je pro zemi důležitý. Brání vás tím i před antialkoholovou lobby, která je v Evropské unii poměrně silná.

Antialkoholová lobby?

V Česku, podobně jako antitabáková lobby, není tak silná. Ale v Severní Americe, v západní Evropě, například ve Francii, má velký vliv.

U nás se říká, že pivo je svým způsobem náš chleba. Tak možná je to tím. Dokonce jedno starší přísloví praví, že kde je pivovar, tam není třeba pekaře.

Právě to se mi na České republice líbilo. Pivo je součástí vaší kultury. Na mnoha místech světa se to naopak s kritikou alkoholu přehání a některé organizace jsou papežštější než papež.

Ve Francii existuje kultura pití vína, v Japonsku pití čaje, v Česku je tedy podle vás určitá kultura pití piva?

Jistě! Tady patří pití piva po staletí i k určitým rodinným hodnotám a je zajímavé, že přitom je u většiny lidí hladina nadměrné konzumace alkoholu poměrně nízká. Doufejme, že to tak zůstane.

Češi jsou první v pití piva na osobu na celém světě. Nezavání to alkoholismem?

Alkoholismem? Ne. Pijete poměrně málo tvrdého alkoholu. U mnoha jiných národů se pije daleko méně piva a více právě tvrdého alkoholu. Já si dám pivo téměř každý večer a vůbec si nemyslím, že jsem alkoholik.

Zdroj: XMen iDnes.cz | Autor: Viliam Buchert


U příležitosti svátku svatého Václava, patrona českých sladovníků a pivovarníků, byli dnes na Svatováclavské slavnosti českého piva 2009 uvedeni do Síně slávy českého pivovarství a sladařství Ing. Ivan Houska a Ing. Josef Tolar. Toto ocenění bylo již posedmé předáno významným osobnostem za jejich celoživotní profesní přínos oběma oborům.

Naše pivovarství a sladařství by nikdy nedosáhlo světového věhlasu bez těch, kteří se na výrobě piva podíleli svou celoživotní prací,“ uvedl Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Při předávání těchto ocenění si uvědomujeme, že ač technologie i technika kráčí vpřed doslova mílovými kroky, české pivo by nebylo tím, čím je, bez silného vlivu lidského faktoru. Naše obory mají to štěstí, že disponují takovými odborníky v pivovarech, sladovnách a výzkumných i vzdělávacích institucích. Jsem si jist, že tomu tak bude rovněž v budoucnu,“ dodal František Šámal.

Ing. Ivan Houska (* v Praze) je dlouholetý vynikající pedagog a byl řadu let ředitelem Střední průmyslové školy potravinářské technologie v Praze, Podskalské ulici. Během své pedagogické činnosti se podílel na odborné výchově kolem jednoho tisíce specialistů v potravinářském, a především pivovarském oboru. Mezi absolventy školy patří dnešní přední experti a manažeři českého pivovarství a sladařství. V letech 1990 až 2005, kdy vedl školu, se mu ji podařilo zrekonstruovat, zmodernizovat a vybavit mnoha technologickými zařízeními, tak aby vznikla špičková vzdělávací instituce. Škola se rovněž stala místem, které se dlouhodobě sponzorsky podílelo na činnosti nadace pro bývalé vynikající československé a české sportovce a olympioniky. Škola se pod jeho vedením stala institucí, která zahrnuje pět potravinářských oborů a sedm ekonomických a patří k prvotřídním vzdělávacím institucím u nás.

Ing. Josef Tolar (* 1942 v Počátkách) se v průběhu svého dlouholetého působení v Budějovickém Budvaru, n. p., stal synonymem vynikajícího pivovarského odborníka. Během období 24 let, kdy byl sládkem, se mu podařilo zrekonstruovat a zmodernizovat četná technologická zařízení v pivovaru. Tehdejší výstav piva byl v roce 1985 kolem 413 000 hl, zatímco v roce 2008 činil už 1 360 000 hl a export se zvýšil z 18 na dnešních 55 zemí světa. Piva s unikátní a nenapodobitelnou chutí, na jejichž výrobě se Tolar rozhodujícím způsobem podílel, byla mnohokrát oceněna doma a v zahraničí, např. v několika ročnících respektované a renomované Monde Selection v Bruselu. Tolar měl také po roce 1989 možnost prezentovat české pivovarství v různých zemích, např. v Rakousku, Německu, Brazílii, bývalém Sovětském svazu, Koreji nebo Japonsku. Je držitelem podnikových ocenění tuzemských i zahraničních institucí působících v pivovarském sektoru.

Zdroj: Tisková zpráva


Pivovary se zvířetem v názvu získaly nejvíce ocenění v soutěži České pivo roku, kterou vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven. Přerovský pivovar Zubr bodoval hned ve třech kategoriích. Mezi výčepními pivy zvítězil Zubr Classic před pivem Zubr Gold. Ve světlých ležácích skončil Zubr Premium na druhém místě, Zubr Free pak obsadilo třetí místo v kategorii nealkoholických piv.

Jediným dalším výrobcem, který si připsal více než jedno medailové umístění, byl Pivovar Velké Popovice patřící do skupiny Plzeňského Prazdroje. Jeho Kozel Premium zvítězil mezi světlými ležáky, Kozel světlé výčepní pak skončil třetí mezi "desítkami".

Ve čtyřech soutěžních kategoriích bylo dohromady posuzováno 53 piv. Degustátoři je ochutnávali na dvakrát – v dubnu a červnu. Mezi 21 hodnotiteli byli sládci a pivovarští odborníci, z nichž byly čtyři ženy.

Oceněná piva

VÝČEPNÍ (degustováno 16 značek)

1. Zubr Classic

2. Zubr Gold

3. Velkopopovický Kozel, světlé výčepní

SVĚTLÝ LEŽÁK (21 značek)

1. Velkopopovický Kozel Premium

2. Zubr Premium

3. Krušovice, Jubilejní ležák

TMAVÝ LEŽÁK (7 značek)

1. Rebel černý

2. Černá Hora Granát

3. Postřižinské pivo

NEALKOHOLICKÉ PIVO (9 značek)

1. Zlatopramen Nealko

2. Radegast Birell

3. Zubr Free

4. Primátor Nealko

Porotci posuzovali kromě chuti také senzorické vlastnosti piva, zkontrolována byla také jeho stupňovitost. "Výsledky znamenají potvrzení dlouhodobého trendu – nejlepší piva se vaří jak ve velkých, tak i v menších nebo malých pivovarech," zhodnotil anketu výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Zástupci druhé kategorie se letos prosadili i v novinářské anketě Naše pivo 2009. Téměř stovka zástupců médií nominovala 69 různých značek, což je v historii ankety rekordní pestrost. Zvítězil mezi nimi Plzeňský Prazdroj, druhý byl Bernard a třetí Svijany.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Slavnostního otevření cyklostezky Chrudim – Pardubice v části do Medlešic se na medlešickém dětském hřišti proti pivovaru, kde zatím stezka končí, zúčastnily desítky lidí.

Mezi nimi i vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek či chrudimský arciděkan Jiří Heblt, který nové komunikaci požehnal.

Mnozí se dostavili rovnou na kole, mezi nimi například i chrudimský místostarosta Petr Řezníček. Slavnostní zahájení provozu se však neobešlo ani bez muziky nebo bez opékání uzenin a ochutnávky zlatého moku z měšťanského pivovaru.

Otevření cyklostezky, která bude časem prodloužena až do Pardubic, připadlo symbolicky na Den bez aut.

Po téměř třech letech usilovné práce se narodilo dítě, o kterém se dlouho mluvilo. A jak je tomu s dítětem, tak i toto dílo by mělo dále růst,“ glosuje chrudimský místostarosta Roman Málek. A dodává: „Jsme v první fázi. Do Chrudimi nám ještě kousek chybí vyřešit, ale větší část čeká na zástupce Pardubic. Cyklostezka zatím nemá číslo, takže ji s nadsázkou říkáme pivovarská, protože končí v místním pivovaru,“ dodává Málek.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Marek Nečina


Ostrava bude mít svůj Mini-Oktoberfest

[čtvrtek, 24. září 2009]

Nultý ročník Svatováclavských pivních slavností na zámku v Ostravě-Zábřehu může být základním kamenem zajímavého svátku pěnivého moku. Dobrým počinem je třeba už to, že se pivo bude točit do skla.

Pivní speciály z patnácti minipivovarů budou moci v neděli a v pondělí ochutnat návštěvníci degustačních slavností, které se uskuteční v areálu zábřežského zámku.

Do třetinkových sklenic, které se budou prodávat za třicet korun a jež si pak bude možné ponechat anebo na místě vrátit, si lidé budou moci nechat načepovat třeba novinku z produkce zámeckého minipivovaru – medovo-šípkový polotmavý ležák, nebo například pivo višňové, konopné, osmnáctistupňové, či naopak nealkoholické.

Připraveno máme pro návštěvníky pět tisíc sklenic. V případě většího zájmu ale můžeme ještě nějaké přidat. Čepovat se bude asi třicet druhů piv. Cena za malé pivo bude dvacet korun, vstup na slavnosti je zdarma,“ uvedl za pořadatele Svatováclavských pivních slavností Radovan Koudelka.

Chtějí založit novou tradici

Akce, která spojuje místní minipivovary, by podle nás měla založit novou tradici, lidem přinést zajímavé zážitky a podpořit pivní turistiku na severní Moravě,“ dodal ještě Koudelka.

Velkou dvoudenní přehlídku pivního moku doplní pestrý hudební program, ve kterém vystoupí mimo jiné kapela Ready Kirken a zpěvačka Anna K. Nejmladší návštěvníci se mohou pobavit v dětském koutku s tradičními pouťovými atrakcemi.

Připraven bude také historický program nebo pivní soutěže. Chybět nebude příjezd svatého Václava na koni, vystoupení kejklířů, komediantů a šermířů,“ doplnila Sylva Kocurová, další z organizátorů slavností.

Minipivovarnictví na severní Moravě a ve Slezsku provází v současné době velký boom. V letošním roce otevřely své brány tři nové varny a další tři se budou v brzké době otevírat.

Seznam minipivovarů, jež se zúčastní slavností: Pivovar Zábřeh Ostrava, Pivovar Štramberk, Valašský pivovar Kozlovice, Pivovar Excelent Rýmařov, Pivovar Černá Hora, Pivovarský dvůr Plzeň, Pivovar Bon Zašová

Pivovar Avar Hlučín, Pivovar Valášek Vsetín, Minipivovar U krále Ječmínka Prostějov, Minipivovar Slezan Leskovec, Biovar Ostrava, Minipivovar Koníček Vojkovice, Pivovar Hukvaldy, Minipivovar Kopřivnice,

Zdroj: Deník.cz


Švejk: Která vláda zdraží pivo, padne

[čtvrtek, 24. září 2009]

Jen aby se jednotkou dočasnosti vyšší daně nestal „jeden furt“, bojí se východočeští pivovarníci

Tahle historie se opakuje rok co rok. Jenže teď je příčinou zdražování českého národního nápoje něco jiného, než obligátní „nárůst cen vstupů a energií"

Pivo se de facto rozhodla zdražit vláda. Po sečtení vyšší spotřební daně a vyšší DPH zhruba o 67 haléřů, v závislosti na ceně piva. Vláda, která zdraží pivo, padne, jak zní staré rčení? Padla by stejně, na jaře nás čekají volby.

A pít se bude, i kdyby na chleba nebylo, praví letitá zkušenost. „To sice ano, ale posílí se tím hlavně šedá ekonomika. Hostinští budou daně platit ještě méně než doposud a pijáci začnou přecházet k levným značkám,“ míní ředitel náchodského pivovaru Primátor Josef Hlavatý.

Právě malé pivovary nadávají nejvíc. Zvýšení spotřební daně bude pro ně prý likvidační, mnohem silnější obchodní řetězce prý nebudou chtít o navýšení cen ani slyšet.

Takže se nejspíš bude opět čekat, až udělá první krok plzeňský Prazdroj. „Bez komentáře,“ uvedl třeba šéf hlineckého Rychtáře Milan Vedra.

Naproti tomu ředitel poličského pivovaru Karel Witz nutnost zdražení otevřeně přiznává. „Ale bude to v důsledku o korunu. V hospodách se na desetníky nehraje. Nejvíc se bojím toho, aby se z dočasného zvýšení spotřební daně nestalo trvalé,“ řekl.

Ostatně, na často používanou jednotku dočasnosti „jeden furt“ jsou Češi zvyklí už z dob komunistů za okupace Rudou armádou.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autor: Kamil Dubský


Navrhované zvýšení spotřební daně na pivo znamená podle Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) v praxi brutální zvýšení daně o 42 procent na jeden hektolitr piva.

Zvýšení daně podle jeho slov poškodí jak malé tuzemské pivovary, tak i střední a velké. ČSPAS navíc podle Veselého považuje za diskriminační, že na rozdíl od piva by se v rámci úsporných opatření neměla zvyšovat spotřební daň u vína. „My se nezříkáme odpovědnosti při řešení ekonomických problémů, i když jsme je nezavinili. Nemáme nic proti vinařům, ale i vinaři jsou občané a nevidíme důvod, proč by víno mělo být vyjmuto ze zdaňování alkoholu,“ konstatoval ředitel svazu Jan Veselý.

Pivovarnictví je navíc podle jeho slov ryze tuzemský obor využívající prakticky stoprocentně tuzemských surovin, zatímco víno se do ČR více než z poloviny dováží. „Nulovou spotřební daní na víno tak dotujeme vlastně jeho producenty ze zahraničí,“ podotýká Veselý. Víno podle něj zdaňuje přibližně polovina zemí EU.

ČSPAS se kromě toho obává, že zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty, které se má týkat piva, půjde na úkor zisku pivovarů. U lahvového piva, které stojí v supermarketu osm korun za láhev, dostává nyní podle svazu pivovar na pokrytí všech svých nákladů čtyři koruny, po zvýšení daní zbude ale pivovaru jen 3,40 koruny. „To je propad zisku zhruba o 15 procent, což je ale zisk, s nímž v současné době pivovary pracují. To znamená, že pokud se zvýšení daní nepromítne do zvýšení cen piva, nezůstane pivovarům nic,“ podotýká Veselý.

Jak uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Zdeněk Juračka, maloobchodníci počítají s tím, že cena piva pro spotřebitele o zvýšené daně vzroste a prodejci tak nevezmou výrobcům piva jejich zisk. „My sami již také nemáme kam ustupovat, mnoho obchodníků je v červených číslech, takže nemůžeme jako v minulosti zvýšení daní u piva kompenzovat z vlastních rezerv,“ tvrdí Juračka.

Podle Veselého by bylo zvýšení cen piva v obchodech lepším řešením, než aby obchodníci požadovali po pivovarech kompenzaci daní z jejich zisků. „Nevěřím ale, že to obchodníci udělají. Nebo si svůj zisk na pivovarech vyberou jiným způsobem,“ konstatoval Veselý.

Podle ČSPAS je v současné době české pivovarství ve špatné odbytové situaci. V prvním pololetí letošního roku ve srovnání s rokem 2008 klesl výstav pro tuzemsko o 5,4 procenta a výstav pro export dokonce o 12,6 procenta. Pokles je zaznamenán i v dalších měsících, v červenci dokonce o 9,4 procenta. Pokud bude situace pokračovat nebo se ještě podmínky pro pivovarský sektor v ČR v důsledku chystaných daňových opatření zhorší, může to podle svazu ovlivnit nejen samotný sektor, ale i řadu návazných odvětví české ekonomiky. Nejčastěji je zmiňován dopad na zaměstnanost. „Podle nejnovější studie společnosti Ernst & Young naše pivovarství významně ovlivňuje zaměstnanost především v sektoru hotelů, restaurací a dalších gastronomických zařízení, kde dnes pracuje nejméně 32 000 zaměstnanců. V maloobchodě, kde se prodává především lahvové pivo je to nejméně 2 800 míst a v dalších dodavatelských odvětvích včetně zemědělství 12 300 pracovních příležitostí,“ uvádí ČSPAS.

Propad zaměstnanosti v gastronomii bude mít podle svazu především regionální charakter. Podle Veselého přitom bude zhruba platit, že tam, kde je již v současnosti situace špatná, bude v budoucnosti ještě horší.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Stříbrské pivo zvítězilo

[středa, 23. září 2009]

Vítěznou trofej z festivalu minipivovarů s názvem Slunce ve skle, který se konal o víkendu v Plzni, vyhrál stříbrský pivovar U Rybiček.

Foto

Zvítězil v konkurenci více než dvou desítek minipivovarů. „Celkem se Plzni ochutnávalo 83 vzorků piv. Ta ochutnávali návštěvníci, kteří jednotlivým pivovarům udělovali body podle toho, jak jim pivo chutnalo,“ vysvětlili sládci Milan Šíp a Roman Rak. „Vítězství na základě posouzení obyčejnými lidmi je pro nás největší pocta,“ dodali sládci, které do Plzně doprovodila i provozní pivovaru Petra Maščáková.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autorka a foto: Martina Sihelská


Pivovarníci na Slovensku se pokoušejí o vzkříšení malých a nezávislých pivovarů. Dnes zakládají svoji asociaci, aby mohli jednat s úřady, se zahraničními kolegy a chránit svoje práva.

Největší a zároveň jediný pivovar v Bratislavě má rozlohu 35 metrů čtverečních. Jeho majitel Ján Tribulko vaří pár set litrů piva týdně a vznik asociace vítá.

"Čekám, že bude podporovat malé pivovarnictví. Jak co se týče daní, tak i propagace. Je také dobré, měnit si informace mezi sebou," řekl Tribulko.

Pivovarníci se snaží oživit pivní kulturu a ubránit svoje pozice pod tlakem nadnárodních společností. Na Slovensku je k dnešku 10 minipivovarů a 3 nezávislé pivovary.

Zdroj: Zprávy Rozhlas.cz | Autoři: Ľubomír Smatana a Igor Maňour


Ubude piv z malých pivovarů, hospody se vyprázdní a méně mladých kuřáků si pravidelně koupí svoji krabičku cigaret. I tak může vypadat Česko v příštím roce, pokud projdou všechny plány na změny daní od ministra financí Eduarda Janoty.

Pokud Janota s vládním návrhem uspěje u poslanců, za obvyklých pět piv a krabičku startek budou štamgasti v hospodě i v supermarketu platit od Nového roku celkem pětikorunu navíc.

Malí pivovarníci jsou však přesvědčeni, že vyšší daň ponesou výrobci. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého na tom budou nejhůř ti, kteří mají byznys postavený na lahvovém pivu. Řetězce u "lahváčů" totiž drží cenu nízko a marže výrobce je výrazně nižší než u sudového piva do hospod. Obchodníci podle něj nebudou chtít zdražit ani po zvýšení daně, a státu tak zaplatí pivovarníci ze svého výdělku.

"Když se odečtou všechny daně, dostává výrobce průměrně z jednoho piva prodaného v řetězcích čtyři koruny. Nyní se tato částka ještě sníží o zvýšenou daň," stěžuje si Veselý. Malé pivovary to podle něj může zlikvidovat.

Na zdražení cigaret zase prodělají tabákové koncerny. Tabákový gigant Philip Morris má za to, že zvýšení daní hlavně zvýší nelegální obchod s cigaretami a stát z toho nic mít nebude. Výrobce musí s propadem prodejů počítat. I když si jej trochu vynahradí koncem roku, kdy si lidé budou dělat zásoby.

Eva Králíková z Referenčního centra léčby závislosti na tabáku odhaduje, že by se díky vyšší dani mohlo ročně vykouřit až o 480 milionů cigaret méně.

"Zvýšení daně na cigarety je absolutně úžasná věc. Je to totiž to nejúčinnější, co v boji proti kouření funguje, a to hlavně u mladistvých," pochvaluje si lékařka.

Na starých cenách zůstanou zřejmě i restaurace. Zvláště řetězce rychlého občerstvení pak mají často "baťovské" ceny s devítkou na konci, které jim neumožní s nimi hýbat.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Jiří Smetana, Iva Špačková a Tomáš Lysoněk | Kráceno


Lidé z vesnic chodí stále méně do hospod, které byly dříve centrem veškerého dění. Zůstávají raději doma a popíjejí u televize nebo s přáteli lahvová piva, která jsou zhruba o polovinu levnější než čepovaná. Během deseti let se výrazně změnil styl života Čechů. Informoval o tom pivovarnický expert Josef Krýsl z Plzně, který staví restaurační pivovary a školí sládky.

"Lidi si tam už nechodí popovídat a to je velký problém. Na začátku 90. let bylo čepované pivo lacinější než lahvové," dodal. Stav otočily supermarkety a hypermarkety s ohromnou nabídkou konkurenčních piv. Zatímco v 90. letech 20. století se vytočilo více piva v hospodách, posledních deset let jejich podíl klesá. Trend snižujícího se podílu pití piva v hostincích podle šéfa Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého ještě více urychluje hospodářská krize. "Hospoda upadá politikou státu. Když stojí lahvové osm korun a točené 20, tak je těžké se uživit. Hostinští shánějí levnější sudová piva, ale ta se musejí chytit," uvedl starosta Myslovic na Klatovsku Zdeněk Strnad. Ještě před deseti lety byla obecní hospoda trvale plná, dnes tam chodí 15 lidí. V okolních Obytcích a Habarticích hostince skončily. Myslovice příští rok přistaví patro, letos upraví kuchyni. Aby byl z hospody tahák, potřebovala by obec deset milionů korun. Nový nájemce začne od října vařit 100 obědů denně, které bude také rozvážet. "Pokud by vesnická hospoda nedělala akce, tak by okamžitě zůstala jedna v okruhu 15 km. Zkoušíme leccos, ale řada štamgastů zemřela a lidé mají hluboko do kapsy," řekl Bohouš Trojánek z obecní hospody v Kramolíně na Plzeňsku. Počet hostů klesl během pěti let téměř na polovinu. Hostinští v okolí, kteří nemají provozovnu ve svém, končí nebo omezují otevírací doby a otevírají jen večer.

Trend vyšší konzumace balených piv bude pokračovat. Pití piva u televize, kde se lidé podle Krýsla stávají konzumenty cizích myšlenek, není dobrá. Hospoda byla pozitivní i pro psychiku lidí, kteří tam získali nové nápady i kontakty. Světový trend odvádí lidi k internetu a Facebooku. Restaurace sloužila lidem i k řešení problémů. "Když tam člověk přišel a měl problémy v práci nebo doma, tak je řekl nahlas, přátelé to rozebrali a najednou bylo vidět, že to má řešení. A tato komunikace nám bude jednou civilizačně chybět," řekl Krýsl. Vesnické hospody, které nemohou snížit náklady, chtějí dostat zákazníka zpátky. "Šancí je předělat je na místa, kde se řeší problémy obce, kde se schází vesnické spolky, je možné si tam zahrát a zazpívat a kde bude dobré jídlo v přiměřené ceně," uvedl Krýsl.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš


Nejen přímý ekonomický přínos pivovarů, ale také adresná podpora školství, sportu, kultury a neziskového sektoru – i to je působení pivovarnické skupiny Heineken v Ústeckém kraji. S tradičními severočeskými pivními značkami – Louny, Zlatopramen a Březňák - se můžete setkat na řadě hudebních i divadelních představeních, při sportu, ale také na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně nebo na odborných vědeckých sympoziích. Najít je také můžete u řady obecně prospěšných akcí – hipoterapie v Mostě nebo při projektech realizovaných komunitní nadací Euroregionu Labe.

Významní příjemci finanční i materiální podpory se soustředí především v samotném srdci Ústeckého kraje – v Ústí nad Labem. Spolupráce značky Zlatopramen s tamější Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně trvá již od roku 2005 a zahrnuje podporu vědeckých sympozií a společenských akcí Univerzity a také každoroční výroční ceny narození Jana Evangelisty Purkyně „Ceny rektorky“. Těmi od roku 2001 oceňuje škola své studenty i pedagogy ze všech fakult univerzity za mimořádné výkony při studiu, výzkumu, pedagogické činnosti, za umělecký či sportovní výkon a reprezentaci školy a také za nejhodnotnější knihu, publikovanou pracovníky univerzity. Letos také Heineken podpořil slavnostní zasedání univerzitní rady u příležitosti 55. výročí založení univerzity, které hostilo špičky vysokých škol a univerzit z celé republiky i ze zahraničí.

Bez podpory pivovaru Louny by se neobešel letos již dvacátý ročník lounského Memoriálu Karla Raise. Pivovar Louny patří k tradičním partnerům této akce, kterou podporuje od jejích počátků. V sérii závodů v silničním běhu navíc od roku 1993 měří své síly zdraví sportovci s handicapovanými. Rostoucí zájem o Memoriál dal v roce 2003 vzniknout samostatnému mezinárodnímu klání v ruční cyklistice (závody vozíčkářů, kteří se pohybují na speciálně upraveném závodním vozíku s ručním pohonem) European Handbike Circuit. Od svého začátku je tento závod handicapovaných sportovců jako jediný v České republice součástí Evropského poháru handbikeů a českými i zahraničními sportovci je označován za špičkovou událost sportovní sezóny. Oba soutěžní podniky mají za cíl nejen integrovat zdravé a handicapované sportovce v samotných závodech, ale také zapojit zdravé a tělesné postižené do příprav obou akcí. O kvalitě obou závodních podniků svědčí i fakt, že každoročně roste počet zahraničních výprav, které se jich účastní.

Každoročně Zlatopramen podporuje vybraná představení Severočeského divadla opery a baletu, podporuje také ústecké Činoherní studio. Přispěl například na inscenaci Bohové hokej nehrají, která je na repertoáru divadla od loňského roku a hrát se bude i v nadcházející sezóně. Kulturní život podporuje i značka Louny, a to v lounském Divadle Vrchlického a Loutkovém divadle, v obou divadlech se zaměřuje především na konání koncertů a hudebních vystoupení folkových a country kapel.

Pivovar Velké Březno každým rokem pořádá pro širokou veřejnost oslavu Masopustu s bohatým kulturním programem. Při této příležitosti také otevírá brány návštěvníkům i samotný pivovar, který leží v předměstí krajské metropole. V letošním roce se dočkal opravy hrob pana Cibicha, patrona značky Březňák, na místním hřbitově. S ústeckými pivními značkami, zejména Zlatopramenem, se můžete potkat i na mosteckém Hipodromu, kde od roku 2007 podporují červnový dostihový závod, jezdecký oddíl a také hipoterapii pro postižené.

Další aktivity neziskového sektoru v Ústeckém kraji podporuje skupina Heineken a její pivovary prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe. Díky příspěvku se letos například uskutečnily kulturně osvětové akce pro nevidomé a zrakově postižené obyvatele Loun. Peněžním darem byl podpořen provoz mostecké organizace Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR, ústecká pobočka Svazu tělesně postižených v ČR a příspěvek na obnovu klášterní zahrady získala i ústecká pobočka sdružení YMCA.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika


V pátek 11. září vyvrcholila na Pražském hradě slavnostním pasováním na Mušketýry královské gardy císaře Rudolfa II. spotřebitelská soutěž značky Krušovice, která probíhala v letošním roce na území Ruské federace v 337 podnicích v Moskvě, Petrohradu i regionech. Jednalo se již o pátý ročník této soutěže na ruském trhu, kde je pivo značky Krušovice jedničkou mezi importními pivy.

Pivo značky Krušovice se v Rusku těší mimořádné oblibě, má na trhu pozici superprémiové značky a vůdčí pozici mezi ostatními importovanými pivy si drží i díky prodaným objemům. Pro krušovické pivo se jednoznačně jedná o největší exportní destinaci. I proto se v Rusku klade velký důraz na marketingovou podporu a spotřebitelské akce.

Mechanismus soutěže je poměrně jednoduchý. Každý, kdo si v daném období zakoupil ve vybraných podnicích jeden půllitr nebo dvě třetinky krušovického Mušketýra, točeného speciálně jen při této příležitosti, získal stírací los. 50% losů bylo výherních, soutěžící vyhrávali krušovické sklenice, magnety, trička nebo pozvánku na velkou párty, na níž se hrálo o hlavní ceny – výlety pro dvě osoby do České republiky,“ popisuje Martina Pastorová, marketingová manažerka pro exportní aktivity skupiny Heineken Česká republika.

Na této párty se 8. února 2009 v moskevském sešlo 550 šťastlivců, pro které stírací los znamenal vstupenku sem i do hlavní soutěže o 12 výletů. Promo jako takové i party ve stylu čtyř živlů, které pro tento večer doplnil živel pátý – pivo, měly velký úspěch a vzbudily zájem veřejnosti i médií.

Ve čtvrtek 10. září přicestovala skupina 12 vítězů se svými doprovody z Ruské federace na pět dní do Čech, aby si zde užili své výhry. Čekal je bohatý program, v němž nesměla chybět prohlídka krušovického pivovaru, Prahy a míst, kde se točí krušovické pivo. V pátek večer se vítězové sešli ke slavnostnímu pasování na Mušketýry v restauraci Vikárka na Pražském hradě. Kromě tohoto slavnostního kroku je samozřejmě čekala také císařská večeře a společnost samotného Rudolfa II. i jeho dvora, včetně radovánek, tance, šermu a kejklířských kousků. Program pokračoval i v průběhu víkendu, kromě jízdy historickou tramvají a prohlídky Pražského hradu, v něm nechybělo ani krušovické pivo. Nově pasovaní Mušketýři se do své vlasti vraceli v neděli.

Zimní Festival Mušketýr se každý rok těší většímu a většímu zájmu, což nás těší, stejně jako fakt, že se mu daří naplňovat vytyčené cíle, tj. zvýšení prodejů krušovického piva v jinak slabším povánočním období. Na příští rok již máme vymyšlené novinky a zlepšení, věříme, že budou všichni spokojeni,“ dodává Martina Pastorová.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika


Staropramen zahájil volební kampaň

[úterý, 22. září 2009]

Právě v těchto dnech většina volebních kampaní končí. Je však také jedna, která právě začíná - nová kampaň Staropramenu na volební téma, naštěstí v odlehčeném pivním duchu. Kdo se těšil, že bude letos volit, má tedy stále možnost.

Kampaň tvůrčím způsobem parafrázuje známé volební termíny a politická klišé a její hlavní slogan zní „Kdy jsi naposledy volil jinak?“. Tímto hravým způsobem Staropramen pokračuje ve své dlouhodobé komunikaci v duchu sloganu „Kdy jsi naposledy udělal něco jinak?

V komunikaci s našimi stávajícími i potenciálními voliči se snažíme být srozumitelní a důvěryhodní, proto máme jasného lídra, stejně jako představu o koalici,“ říká s nadsázkou Martina Bučková, brand managerka značky Staropramen. „Volit naše kanditáty lze každý den, volební místnosti jsou po celé České republice a hlasovací lístky jsou v nich již připraveny“, dodává s úsměvem.

Pro Staropramen kampaň připravila kreativní agentura Young&Rubicam, média nakoupila agentura Mediaedge. Mediální mix zahrnuje jak internetové zpravodajské servery, tak tištěná média, OOH media v Praze a dalších českých městech a komunikaci na Rádiu 1. Volební kampaň Staropramenu potrvá do poloviny října.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Mount Radegast pokořily stovky lidí

[úterý, 22. září 2009]

Výstup na devítimetrovou horu či seskok na laně si vyzkoušeli návštěvníci sedmého ročníku Radegast dne, který se konal v Nošovicích. Oslava piva Radegast přilákala do Nošovic přes 25 tis. lidí. Ti u hlavního pódia aplaudovali Davidu Kollerovi, Markovi Ztracenému či kapele Turbo.

Radegast den se nesl v duchu vysokohorských výstupů a pobytu v drsné přírodě. „Kromě výstupu na Mount Radegast se návštěvníci mohli proběhnout s šerpovským nosičem či vyzkoušet praženého cvrčka,“ přibližuje některé z disciplín manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Hlavní pódium ovládly hvězdy české hudební scény. Největší ohlas sklidili dle očekávání David Koller a kapela Turbo. Tisíce příznivců si ale vychutnaly i koncerty Marka Ztraceného a Tomáše Kluse.

Správně hořký Radegast se čepoval z 58 pivních kohoutů. Největší oblibě se těšil kvasnicový ležák Radhost, který pivovar vaří pouze pro příležitost Radegast dne. Na prohlídku míst, kde se pivo Radegast vaří, se vydaly v rámci exkurzní trasy stovky návštěvníků.

Novinkou byla ekologická aktivita související se sběrem kelímků. Za metr prázdných pivních kelímků získal „sběratel“ jedno pivo zdarma. Vytřídit se tak podařilo několik tisíc kelímků.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


V září roku 2008 odhalil Pivovar Ostravar záměr vytvořit nové pivo určené přímo fotbalovým fanouškům a ve spolupráci s agenturou Outbreak připravil koncept, kterým se rozhodl svěřit celý proces do rukou všem z moravskoslezského regionu. O chuti, názvu a designu polotmavého fotbalového ležáku Ostravar Bazal rozhodly tisíce fotbalových fandů a regionálních patriotů. Oproti plánům pivovaru se prodeje nového piva plní na 250 %.

"Klient již neměl zájem o klasickou kampaň, chtěl komunikovat netradičně a získat si tak srdce lidí rázovitého Moravskoslezského kraje. Proto jsme se rozhodli pro něco konkrétního a hmatatelného. Něco, čím podpoříme claim značky ‘Tady jsme doma.’ Žádná naleštěná reklamní prohlášení, ale opravdová možnost udělat si pivo k obrazu svému," vysvětluje záměr Dan Farkaš z agentury Outbreak. Cílem kampaně bylo především vytvoření zážitků kolem značky Ostravar, které by přiměly lidi a média o značce hovořit a psát, tzv. buzz. Mezi další cíle kampaně patřilo posílení relevance značky i mimo město Ostrava a vybudování vztahu s cílovou skupinou, a to i v řadách nekonzumentů Ostravaru, kteří fandí severomoravskému fotbalu.

Kvalifikace chuti a jména

Projekt odstartoval kvalifikační částí na Havířovských slavnostech. Během nich měli lidé šanci rozhodnout o budoucí chuti fotbalového piva a navrhnout jeho ideální jméno. Kvalifikační část trvala měsíc a kromě Havířova se odehrávala ještě na dalších frekventovaných místech kraje, tedy ve vybraných podnicích v Ostravě a jejím okolí nebo na proslulé Stodolní ulici a před nákupními centry měst.

Kolo první – jméno a sklenice, kolo druhé – logo a etiketa, kolo třetí – focení odvážných

V řijnovém prvním kole vybírali lidé z jedenácti nejpovedenějších návrhů jména to pravé a rozhodovali o podobě sklenice, do níž se bude fotbalové pivo točit. O měsíc později, během druhého kola, volili lidé z moravskoslezského regionu mezi třemi variantami loga a celkovou podobou etiket piva. V posledním kole pak více než stovka odvážlivců, kteří by rádi měli svou tvář spojenou s fotbalovým pivem, dorazila na focení do pivovaru a ke stadionu na Bazalech.

Launch doslova odpískaný

Výsledkem několikaměsíční aktivity, která byla komunikována prostřednictvím eventů, tisku, rádia, webových stránek i POS materiálů, se stal polotmavý fotbalový ležák Ostravar Bazal. Točí se do krýglu, má atraktivní design a jedenáct různých tváří. Přesně na tolik různých etiket totiž lze u limitovaného pivního speciálu narazit.

Slavnostním naražením sudů ve vybraných provozovnách v Ostravě a okolí byl Ostravar Bazal uveden na trh 27. března 2009. Uvedení předcházela buzzová guerillová aktivita, kdy bylo v noci z 26. na 27. března po Ostravě rozvěšeno na několik tisíc písťalek Ostravar Bazal s přehledem všech ostravarských hospod, kde bude fotbalový ležák dostupný.

Plán splněn na 250 %

Zajímavé a netradiční téma lákalo i média. Za celou dobu trvání kampaně vyšlo v tisku více než 100 článků, jak v národních tak regionálních, tištěných i internetových médiích. Během kampaně došlo k navýšení sledovaných image atributů značky Ostravar o 25 % proti minulému roku a k 30% nárůstu atributu "nejoblíbenější značka". Tato netradičně pojatá kampaň skórovala mnohem lépe než předchozí klasické mediální kampaně. Samotné prodeje Ostravar Bazalu v hospodách se plní na 250 % oproti plánům pivovaru, přičemž nedochází k parazitování na hlavním produktu portfolia - Ostravaru Premium a díky své vyšší ceně v obchodech i hospodách se stal nejprofitabilnějším produktem značky Ostravar.

Kuriozní ukazatel úspěchu kampaně je fakt, že někteří hospodští, kteří nepatří mezi oficiální vybrané hospody, které mohou Bazal točit, nakupují Bazal přes vybrané hospody, aby i oni jej mohli zákazníkům ve své, byť nevybrané hospodě, nabízet. Nebo případ, kdy píšťalky z buzzové guerillové akce se prodávali na webových aukcích jako sběratelské předměty.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Malé nezávislé pivovary varují před zvýšením spotřební daně o 50 haléřů na půllitr piva. Před nebezpečím varovali v dopise poslance i senátory. "Je to vyložená likvidace rozhodujícího turistického artiklu, který táhne turisty do České republiky. To by nemělo dopad jen do pivovarů," řekl iDNES.cz Jiří Fusek, který drobné pivovary zastupuje.

Zvýšení daně předpokládá balíček úspor, který dnes schválila vláda.

Spotřební daň se může zvýšit kromě pohonných hmot a tvrdého alkoholu také u piva. Vyšší spotřební daň o 50 haléřů na půl litru by oblíbený nápoj zdražila. Malé pivovary tvrdí, že jsou v nevýhodě.

"Poláci zvýšili spotřební daň o 13 procent a okamžitě to znamenalo snížení spotřeby. Na Slovensku to vedlo k likvidaci skoro všech malých pivovarů," řekl prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Vypočítal, že spotřební daň by se v České republice příští rok u piva zvedla o 42 procent.

Nyní je spotřební daň u piva 10 procent. Po úpravách by podle malých pivovarů hektolitr "desítky" zdražil z 240 korun na 340 korun, tedy o stovku. Domnívají se také, že budou na balíčku biti dvakrát - spotřební daní i vyšší DPH.

Zmíněné pivovary navíc tvrdí, že je ohrožuje už současná politika obchodních řetězců. "Platí se zpožděním 2-6 měsíců a nedodržují platební termíny bez jakýchkoli možností z naší strany je za to penalizovat. Jinak by totiž vyřadily náš sortiment z prodeje," dodal Fusek.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Filip Horáček


Prazdroj končí s Leo Burnett

[pondělí, 21. září 2009]

Společnost Plzeňský Prazdroj, jež v posledních měsících vyměnila kreativní agentury svých značek Radegast a Gambrinus, rozjela výběrové řízení i pro svůj prémiový brand Pilsner Urquell. Na jeho kreativě dosud dlouhodobě pracovala reklamní agentura Leo Burnett, které tak odchodem pivovaru zůstává v portfoliu jediný velký klient, obchodní řetězec Tesco. Na trhu se proto již spekuluje, že by se jedna z nejstarších českých reklamek měla začlenit pod svou sesterskou agenturu Publicis a fungovat stejným modelem jako Saatchi & Saatchi, tedy bez vlastní právní subjektivity a na adrese Publicisu (všechny zmiňované agentury patří do komunikační skupiny Publicis, pozn. red.). Martin Štěpánek, managing director Publicisu, tuto možnost odmítl komentovat. Zda se agentura bude o Pilsner Urquell ucházet znovu, není zatím známo. Prazdroj seznam agentur pozvaných do výběrového řízení neodkryl.

Zdroj: MaM iHNed.cz


Taký prepad exportu ako tento rok české pivovary ešte nezažili. Najviac sa pritom znížil vývoz piva do Ruska, ktoré bolo vlani po Nemecku a Slovensku tretím najväčším exportným trhom pre české pivovary.

Taký prepad exportu ako tento rok české pivovary ešte nezažili. Najviac sa pritom znížil vývoz piva do Ruska, ktoré bolo vlani po Nemecku a Slovensku tretím najväčším exportným trhom pre české pivovary. Konštatuje to dnes český denník Hospodářské noviny.

Roky sa sľubne vyvíjajúci export piva z ČR na ruský trh sa tento rok v porovnaní s vlaňajškom znížil na polovicu. A zrejme bude ešte horšie.

Podľa analytikov pivovarnícky priemysel v Česku čaká tento rok citeľný pokles. V 1. polroku 2009 sa celková produkcia piva na vývoz znížila medziročne o 13 % na 1,7 milióna hektolitrov. Okrem Ruska klesol vývoz piva aj do Nemecka a na Slovensko. Rapídne ide dole aj domáca spotreba.

Na porovnanie: zatiaľ čo vlani predali české pivovary do Ruska v 1. polroku 161.000 hektolitrov piva, ten rok to bolo iba 92.000 hektolitrov. Hospodárska kríza núti ruských spotrebiteľov výrazne šetriť. A pivo dovážané z Česka patrí v Rusku medzi najdrahšie, takže je medzi prvými položkami, ktoré ľudia škrtajú zo svojich výdavkov.

ČR je všeobecne najväčším dovozcom piva na ruský trh. S veľkým odstupom nasleduje Nemecko. Podľa údajov zo zväzu ruských pivovarníkov sa celkový dovoz tohto nápoja do Ruska v období od januára do konca júna 2009 znížil o 30 %. Minulý rok do tejto krajiny doviezli zahraniční producenti viac ako 803.000 hektolitrov piva, z toho 300.000 len z Česka. V tomto roku by toto číslo malo podľa odhadov klesnúť na 550.000 hektolitrov.

Väčšina pivovarov v ČR pritom svoje produkty vyváža. A aj keď žiadny zatiaľ v dôsledku krízy neskrachoval, niektoré z nich musia počítať s tým, že tento rok sa prepadnú do straty.

Zdroj: O peniazoch Zoznam.sk | Autor: TASR


V letošním roce zasedl poprvé v historii v porotě prestižní soutěže „International Beer Challenge“ i český pivovarský odborník.

Stal se jím Josef Tolar, bývalý dlouholetý sládek a výrobně – technický ředitel Budějovického Budvaru, n. p. „International Beer Challenge“ je největší mezinárodní soutěží lahvových piv na světě. Letošní ročník rozdělil 60 druhů piv do 12 kategorií. Bylo v něm hodnoceno více než 300 pivních značek z 15 zemí světa.

Jako zástupce českého pivovarnictví, zasedal Tolar také v nejvyšší odborné porotě soutěže (Super Jury) při „nadstavbové“ části hodnocení. „Za jeho přizváním do poroty stojí obrovské zkušenosti, dlouholetá praxe a vynikající pověst Josefa Tolara ve Velké Británii, kde je považován za jednoho z nejlepších českých sládků,“ uvedl tiskový mluvčí českobudějovického Budvaru Petr Samec. Super Jury předsedal Jeff Evans, autor mnoha knih o pivu a britský „Pivní autor roku“, a jedním z členů byl i Roger Protz (na snímku při hodnocení s Josefem Tolarem), který je držitelem řady odborných ocenění v oblasti psaní o pivu, je autorem mnoha knih a odborných článků.

Foto

Jména na etiketách jako Torpédo, Lavina nebo Starý Tom označovala piva, která pocházela nejen z Velké Británie, ale také z USA, Španělska, Nigerie nebo Ruska.

Velice si vážím možnosti, že jsem se mohl zúčastnit této soutěže v roli odborného porotce. Byla to pro mne opravdu zajímavá zkušenost, a také velmi příjemný zážitek,“ řekl k akci Josef Tolar, který pro Budějovický Budvar pracuje v současnosti jako poradce v oblasti technologie výroby a investic. Jako člen poroty reprezentoval Českou republiku již v loňském roce na Velkém britském festivalu piva (Great British Beer Festival) v podobné soutěži. „Letošní akce probíhala velmi podobně jako soutěž v minulém roce. Také náročnost na hodnotitele byla vysoká, protože se jednalo o hodnocení téměř padesáti vzorků různých piv během jednoho dne,“ doplnil Tolar.

V letošním roce se největší mezinárodní soutěže lahvových piv zúčastnilo více jak 300 pivních značek z 15 zemí. Zastoupeno bylo celkem 60 druhů piva rozdělených do 12 soutěžních kategorií. Volba nejlepšího lahvového piva probíhala ve dvou kolech. V prvním kole hodnotilo celkem 36 porotců přihlášená piva ve 12 kategoriích:

- ales (anglická světlá piva) – hodnocena ve 3 kategoriích (podle obsahu alkoholu)

- ležáky - posuzovány ve 3 kategoriích (podle obsahu alkoholu)

- piva s obsahem alkoholu nad 7 %

- ovocná piva

- pšeničná piva

- stouty a portery

- tmavé ležáky

- nealkoholická piva a piva s nízkým obsahem alkoholu.

Ve druhém kole byla hodnocena piva s největším počtem dosažených bodů osmičlennou elitní odbornou porotou (Super Jury), ve které zasedl i Josef Tolar. Tato porota udělovala medaile v jednotlivých kategoriích a určila i celkového vítěze. Výsledky práce Super Jury budou zveřejněny na slavnostním ceremoniálu 14. října 2009 v Londýně.

Letošní ročník International Beer Challenge probíhal v londýnském „The White Horse Pub“ na Parson Green. „The White Horse Pub“ je jedním z vyhlášených pubů, ve kterém mohou Britové ocenit i chuť světlého ležáku Budweiser Budvar. Týdně se zde prodá cca 1 600 pint čepovaného piva této značky. Budweiser Budvar je ve Velké Británii dlouhodobě jednou z nejpopulárnějších importovaných značek. V roce 2006 byla značka „Budweiser Budvar“ dokonce jako jediná česká značka zařazena do prestižního britského seznamu „CoolBrands“, ve kterém se objevují značky udávající tón životního stylu ve Spojeném Království.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta


První pivní archiv

[pondělí, 21. září 2009]

Na podzim roku 2006 jsme založili První pivní archív v ČR. Pivní archiv není jen sbírka různých značek piv, protože každé pivo se k archivování nehodí. Tím chci říci, že se nejedná o prodejnu s větším sortimentem, množstvím piv, nebo sbírku značek, ale v našem archivu najdete speciály z naší i světové produkce, pivní rarity a dokonce i pár značek piv, které už se nevyrábí, ale které dlouho dozrávaly. Piva budou dozrávat několik let až desetiletí. Archiv bude sbírat, měnit a prodávat většinou piva lahvová, ale budou k mání i piva ze starých a nových dřevěných sudů. Našimi partnery jsou kolegové z nejstarší pivovarské akademie (Doemens Akademie) v Bavorsku a Rakousku, kteří mají už letité zkušenosti s archivováním piva a se kterými chystáme i společné pivní projekty.

Doufám, že vás náš archív potěší a zaujme. Piva budou k ochutnání a ke koupi v prosinci roku 2009. Podrobnosti najdete od října na webu.

Zdroj: Pivovar U Bulovky.cz


Napriek hospodárskej kríze a všeobecnému poklesu spotreby piva, zaznamenal Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne za prvých 8 mesiacov tohto roka zlepšené hospodárske výsledky. Tržby vzrástli za január až august 2009, oproti minulému roku o 3,56%, keď dosiahli hodnotu takmer 10,469 mil. €. Hospodársky výsledok za toto obdobie bol kladný, vo výške 1mil. €. Pivovar od začiatku roka predal na Slovensku spolu 194 583 hl piva vlastného i distribuovaného pre české pivovary, čo bolo iba o 4,8% menej ako za rovnaké obdobie roku 2008. Vo Vyhniach sa varia značky STEIGER, SITŇAN, KACHELMANN, STEIN, ďalej privátne značky obchodných reťazcov a pivovar zabezpečuje aj distribúciu Budejovického Budvaru, Zubra a Litovelu. Tržby vylepšuje aj výroba a predaj vlastného nealkoholického nápoja KolaLoka a licenčnej Kofoly. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Kým slovenský pivný trh napríklad zaznamenal za druhý štvrťrok 2009 medziročné zníženie výstavu (predanej produkcie) o 16,5%, pivovaru STEIGER sa podarilo v rovnakom období zvýšiť svoj trhový podiel z necelých 6 percent v druhom štvrťroku 2008 na tohtoročných 8,6%. Napriek tomu, že výstav je lepší ako u väčšiny konkurencie, s vývojom predaja v najdôležitejšom letnom období nie sme celkom spokojní. Leto je pre všetky pivovary obdobím žatvy a tohtoročný jún bol počasím veľmi nepriaznivý. Striedanie daždivých dní a tropických horúčav negatívne ovplyvňuje predaj piva. V daždivých dňoch ľudia nenavštevujú kúpaliská a bufety pri vode, ktoré v lete tvoria značnú časť predaja. Horúčavy cez 30 stupňov C zas spôsobujú, že ľudia znižujú konzumáciu nápojov s obsahom alkoholu. Ideálne ,,pivárske počasie“ predstavuje 28 C v tieni a polojasno“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že vplyvom krízy sa zmenilo spotrebiteľské správanie. Zákazníci menej pijú v pohostinstvách a reštauráciách, zato však viacej doma. Nárast spotreby desaťstupňových pív na úkor dvanástok ukazuje, že cena je pri primeranej kvalite, veľmi dôležitým kritériom pre spotrebiteľa. Pivá zo STEIGRA majú jedny z najlepších pomerov ceny a kvality na trhu.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Strategickou krajinou pre export je Maďarsko, kde vlani pivovar predal 3200 hl piva. Za prvých 7 mesiacov tohto roka tam exportoval už cca 3000 hl piva. Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a zamestnáva cca 181 pracovníkov.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Steiger Vyhne


Svatováclavské slavnosti piva

[pondělí, 21. září 2009]

Pěkný den ze Zámku!

Vážení přátelé českého piva! Chceme Vás pozvat na naší akci - "Svatováclavské slavnosti PIVA 2009" v Ostravě.

Propagovat produkty a služby malých nezávislých pivovarů je složité, jak organizačně, tak i finančně - a bez "velkých" sponzorů to jde jedině s nadšením.

Ale i z nadšení věřím, může vzejít akce na profesionální úrovni, s bohatým programem a zajímavou paletou pivovarů a jejich skvělých piv, zvlášť zde na severní moravě, kde podobná akce zatím uspořádaná nebyla.

Věříme, že námi připravená degustační přehlídka 16ti, převážně moravskoslezských pivovarů se stane tradičním místem představení pivovarů našeho regionu, a to nejen jejich piv, ale také dalších služeb, které nabízejí a podpoří tak "pivní turistiku" v tomto regionu. To je nakonec hlavní důvod, proč záštitu nad touto akcí převzal starosta největšího ostravského obvodu Ostrava-Jih pan Karel Sibinský a bez jehož přispění bychom tuto akci určitě nemohli realizovat, nebo ne v takovém rozsahu.

Co jsme připravili:

Dvoudenní (27. a 28. Září) degustační přehlídku 16 malých a minipivovarů - myslím, že důležitá poznámka je, že se všechna piva budou ČEPOVAT DO SKLA!(zůčastněné pivovary neplatí žádné poplatky!)

Bohatý program - z hlavních vybírám - Ready Kirken, Ivan Hlas trio, ANNA K a další

Vstup zdarma

Prezentace zůčastněných pivovarů - jejich piv a dalších služeb

Předpokládaná návštěvnost - 8 - 10 tis. návštěvníků - při > příznivém počasí (vycházíme z předchozích ročníků, kdy na pouze našich slavnostech, bez dalších pivovarů, bylo v roce 2007 - 3,5 tis. návštěvníků, resp. v r.2008 4,5 tis. návštěvníků.

Srdečně Vás všechny zveme

Zdroj: Zámek Zábřeh | Autor: Radovan Koudelka

Svatováclavské slavnosti piva

Lucie Muchová se v pondělí 21. září stane novou finanční ředitelkou společnosti Pivovary Staropramen. Firma o tom informovala v pátek.

Do společnosti nastoupila v roce 2005 jako účetní specialistka, poté zastávala pozici hlavní účetní a od roku 2008 vedla tým controllingu.

Lucie Muchová (32) vystudovala účetnictví a podnikové finance na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Ve vedení nahrazuje Zdenka Havlenu, který přechází do controlingového týmu střední a východní Evropy se sídlem v Moskvě. Zdenek Havlena pracuje ve společnosti od roku 2001. Během této doby působil na různých pozicích v oddělení controlingu. V květnu 2007 byl jmenován finančním ředitelem pro Českou republiku a později rovněž pro Maďarsko.

Zdenek Havlena (38) vystudoval Ekonomii strojního inženýrství na VUT v Brně.

Pivovary Staropramen jsou s více než patnáctiprocentním podílem na domácím trhu druhým největším producentem piva v České republice, pivo Staropramen se vyváží do více než 30 zemí světa. Pivovary Staropramen jsou součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největší pivovarnické společnosti světa.

Zdroj: Mediafax.cz | Autorka: Iva Vokurková


Dva jedinečné druhy piva vařené za využití původních postupů a zařízení, příjemné posezení a výbornou českou kuchyni, to vše najdete pod jednou střechou v nejmenším pivovaru v Praze, v restauraci U Medvídků.

Více než pětisetletá pivovarnická tradice objektu „U Medvídků“ v ulici Na Perštýně před několika lety po rozsáhlé rekonstrukci vyústila ve vznik dobového středověkého pivovaru, který je zároveň i nejmenším pivovarem v Čechách.

Celý areál, nazývaný Dům piva, je tvořen hned několika částmi. Kromě restaurace, hotelu či pivnice je zde k nalezení také pivovarský obchod, muzeum původních, a navíc funkčních zařízení na výrobu piva a dobový kabaretní sál v barokním stylu. Nejzajímavějším prvkem objektu je ale nepochybně pivovar, najít ho ale není jednoduché.

Než se návštěvník dostane až k němu, musí projít celou budovou přes restauraci a pivnici, protáhnout se několika tunely a zdolat schodiště. Po této „dlouhé a namáhavé“ cestě ale člověk o to víc ocení možnost svlažit hrdlo jednou z unikátních pivních značek, které hospůdka nabízí.

Jedná se především o polotmavý ležák Old Gott, do kterého se přidává zvláštní karamelový slad, jenž dodává pivu jedinečnou nasládlou chuť. Pivovar si vaří tento mok sám a kromě hospůdky při samotném pivovaru se dá koupit v riginálních lahvích s keramickým uzávěrem.

Ještě unikátnější značkou, kterou pivovar U Medvídků produkuje, je X-BEER. Se svými více než třiceti stupni a zhruba jedenácti procenty alkoholu je nejsilnějším pivem v Čechách a jedním z nejsilnějších piv světa. Půl litru tohoto ležáku sice vyjde na více než stovku, ale podává se v menších sklenicích. Při tom, jak rychle stoupá do hlavy, jde jednoznačně o výhodné opatření. Doporučuje se pít opatrně, ale to nic nemění na tom, že je to výrazný a zajímavý kulinářský zážitek.

Kvašení obou druhů probíhá v původních otevřených dubových kádích v ěsné blízkosti popíjejících hostů, takže pokud se tam nachomýtnete v ten pravý okamžik, máte možnost sledovat sládka v akci takřka rovnou od stolu. Kromě dobových kvasných kádí jsou zde k vidění i další původní součásti pivovaru, například zařízení na stáčení piva do lahví. Zdejší sládek vám také na požádání rád ukáže a vysvětlí celý proces výroby piva a možná přidá i nějakou historku z doby, kdy vařil pivo v Japonsku.

Kromě „tekutého chleba“ nabízí hospůdka i vydatnější stravu, aby bylo k pití co zakousnout. Kromě různých obložených mís a zabijačkových prkének mají návštěvníci možnost ochutnat i něco z tradiční české kuchyně, zvěřinu nebo vepřové koleno i další dobroty. Jídelníček je navržený tak, aby korespondoval s celkovou středověkou atmosférou a zároveň se dobře hodil k pivu.

Celkového dobového ducha dokresluje příjemný útulný interiér s nízkými klenutými stropy, nástěnnými malbami a masivním dřevěným nábytkem. To spolu s výtečnou kuchyní, dobrým pitím a jedinečnou nasládlou vůní kvasícího piva vytváří nebývale příjemné místo k posezení s rodinou či přáteli.

Ceny piva a některých jídel Old Gott 0,5l – 48 korun X-BEER 0,5l – 111 korun Svíčková – 129 korun Bramborové knedlíky plněné uzeným masem, zelí – 99 korun Lepenice (šťouchané brambory s cibulkou a zelím) – 99 korun

Zdroj: iList.cz | Autorka: Kateřina Šedivá


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne dokončil v týchto dňoch výmenu obalov v hodnote 267 tis. € (8 mil Sk). Celý sortiment fľašového piva sa tak distribuuje výhradne vo vlastných fľašiach s tvarovaným nápisom STEIGER priamo v skle. Nové fľaše STEIGER postupne nahradzovali typizované NRW fľaše od polovice minulého roka. Výmena fliaš je súčasťou novej marketingovej stratégie, ktorá sa začala predvlani zmenou pečate a loga pivovaru, kde motív templárov nahradil motív dvoch jašteričiek. Pivovar tiež zaviedol označenia classic pre 10-stupňové, premium pre 11-stupňové a gold pre 12-stupňové pivá, aké sa používajú v Česku. Inovoval aj obaly plechovkových pív. Nasledovala aj hromadná výmena všetkých druhov pohárov, na ktorých je teraz plastické logo a po naliatí svetlého piva vystúpia zreteľne zlaté jašteričky. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Výmena NRW fliaš za vlastné s nápisom STEIGER je v súlade so všeobecným trendom všetkých pivovarov, ktoré smerujú k čo najväčšiemu počtu vonkajších znakov, odlišujúcich ich od konkurencie. Fľaše majú dizajn riešený tak, aby sa skĺbila elegancia s praktickosťou. Všetky zmeny sú súčasťou našej filozofie komplexnej starostlivosti o zákazníka a všestrannej podpory značky STEIGER. Snažíme sa o to, aby u našich zákazníkov značka STEIGER evokovala históriu a kvalitu“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že práve história a kvalita sú dvomi neoddeliteľnými piliermi, na ktorých stojí pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Pivovar je najstarší na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice, ktorá pivovar stáročia vlastnila, si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Dúšky tohto lahodného nápoja pomáhali obrancom mesta odrážať útoky Turkov, ktorí si robili zálusk na zlato a striebro, ktoré sa v štiavnických horách ťažili. O bohatú históriu sa opiera aj profilácia značky STEIGER, založená na príslušnosti k regiónu - legende o jašteričkách a nájdení zlata v Banskej Štiavnici.

,,Pivá z produkcie vyhnianskeho pivovaru - STEIGER, SITŇAN a KACHELMANN, sú výsledkom poctivej práce a zachovania tradícií. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom varenia každej stupňovitosti osobitne. Proces pokračuje otvoreným kvasením a dlhodobým zrením – ležaním. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sme hrdí na to, že varíme pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nás až 60 dní! Vyhýbame sa praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení uvareného piva vodou na nižšie stupňovitosti“, vysvetlil E.Mihálik.

Poukázal aj na to, že portfólio značiek pivovaru STEIGER patrí medzi cenovo najprijateľnejšie pivá na trhu. Zákazník dostane za ľudovú cenu kvalitu tradične vyrobeného piva. Kríza mení spotrebiteľské návyky a štruktúru spotreby nápojov. Pivo patrí k tým, ktoré utrpeli menej. A tak je dnes pivo najlacnejším a najobľúbenejším nápojom v reštauračných zariadeniach. Ľudia uvedomili, že za svoje peniaze dostanú ďaleko viacej tohto ušľachtilého nápoja, než akéhokoľvek iného. Pivovarníci dúfajú, že dôjde k presunu od predražených a prechemizovaných nápojov, smerom k tradičnému pivu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger


Novinku související s vývozem na Dálný východ začal testovat černohorský pivovar. Klasické kovové sudy chtějí výrobci pivního moku nahradit nádobami z plastu, které jsou výrazně lehčí. Dálkovou přepravu na vzdálenosti mnoha tisíc kilometrů, která se hradí v závislosti na hmotnosti zboží, by to mohlo výrazně zlevnit.

Klasické sudy bychom navíc neměli dlouhodobě blokované v zahraničí,“ popsal další výhodu majitel černohorského pivovaru Jiří Fusek.

Pivovar už poslal zkušební dodávku do Vietnamu a do Číny. Úspěch ale slavil zatím jen částečný. „Zásilka do Vietnamu dorazila naprosto v pořádku, v té do Číny ale devatenáct z dvaceti zkušebních sudů prasklo. Dopravce zřejmě nedodržel přepravní podmínky. Aby sud praskl, tlak musel stoupnout nad osm barů, teplota se zřejmě zvýšila nad 30 stupňů Celsia,“ uvedl Fusek.

Tragédie to podle pivovarníků není. Černá Hora chce pivo v plastových sudech exportovat i do budoucna. „Nebyl to problém piva, ale obalu a přepravy, na takovou vzdálenost zatím nikdo pivo v plastu posílat nezkoušel, museli jsme otestovat, co je možné,“ vysvětlil Fusek.

Řešení je podle něho jednoduché, plastové sudy z Černé Hory napříště poputují v temperovaných kontejnerech, které zajistí, že teplota nepřekročí dvacet stupňů Celsia.

Zdroj: iDNES.cz


Podle studie českých a britských vědců má globální oteplování negativní vliv na kvalitu žateckého chmele – důležité suroviny pro výrobu tradičního českého nápoje. Čeští pěstitelé už nyní raději hledají nové odrůdy a uvažují o zlepšení zavlažování.

Výsledky studie ukázaly, že i mírné oteplení způsobuje zkrácení vegetačního období chmele, což zhorší jeho kvalitu.

Ze simulace, při níž vědci použili předpovědi budoucích změn klimatu, vyplynulo, že by výnosy v budoucnu mohly klesnout o 10 procent a obsah tzv. alfa-kyselin, který je hlavním určujícím prvkem kvality, o 13 až 32 procent.

Změn, které mohou přinést zvyšující se teploty, si jsou vědomi i sami pěstitelé chmele. "Náznaky tady jsou, ale spíše jde o dedukci z údajů některých výnosových let. Samozřejmě, pokud je v průběhu léta větší počet tropických dnů, tak se to na chmelu projevuje určitým útlumem," řekl Bohumil Pazler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

"Do budoucna se řeší nové odrůdy na bázi žateckého chmelu. Druhá věc, jak předejít negativním klimatickým podmínkám, je otázka závlah, a tím pádem ochlazení mikroklimatu na chmelnici," nastínil Pazler možné způsoby řešení. Šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý nevidí situaci tak tragicky a připomíná, že před dvěma tisíci let se chmel pěstoval v okolí Říma a postupně se s oteplováním stěhoval dále na sever.

"Sám fakt, že k tomu dochází, není překvapující. Současné změny globálního klimatu to mohou pouze urychlit. Dá se očekávat, že se pěstování chmele bude i nadále stěhovat dále na sever nebo do vyšších horských poloh, případně se podaří vyšlechtit více teplomilné odrůdy," podotkl Veselý.

Pouze strašení?

Zároveň upozornil, že už nyní se v Česku spotřebuje jen tisíc tun žateckého chmelu a zbylé čtyři pětiny úrody jdou na export. Přesto však zdůraznil, že tradiční české pivo se bez žateckého chmele neobejde. S tím souhlasí i bývalý dlouholetý sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar. "Pokud by se z nějakého důvodu přestal používat žatecký chmel, mělo by to na české pivo nepříznivý dopad. Česká piva jsou postavena právě na typu žateckého chmele," myslí si Tolar.

K výsledkům studie se však Tolar staví rezervovaně a vnímá je jako součást strašení před globálním oteplováním. "Obecně si myslím, že se kvalita žateckého chmele zhoršuje. Jsou zde výkyvy mezi jednotlivými léty, ale to je dáno spíše klimatickými podmínkami v období dozrávání než oteplováním," tvrdí Tolar.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek


Jak se degustuje pivo v Bruselu

[středa, 16. září 2009]

Belgie je pro milovníky pivních speciálů zemí zaslíbenou – vyrábí se tu na 750 druhů piva a událostí sezony je první zářijový pivní víkend na bruselském hlavním náměstí. Ve 30 stáncích se čepovalo přes 270 druhů piva ze 44 místních pivovarů.

Pijte pivo podle katalogu

Na čepu bylo i 56 druhů ovocného, včetně piva z mirabelek, meruněk, kokosu a kaktusů. Dalšími skupinami piv byla ta vařená v klášterech – většinou silně chmelená či trapistická. Dlouhou a slavnou tradici výroby piva v Belgii podtrhl program prvního dne, kdy starosta Bruselu spolu s rytířem cechu belgických pivovarníků pasoval nové pivovárečné rytíře.

V Bruselu sázejí na prezentaci pivních speciálů a na akci nechtějí vydělávat. Třetinka stojí mezi dvěma až čtyřmi eury, což je pod úrovní ceny v běžné bruselské restauraci. Návštěvníci se mohli naučit, jak správně načepovat hladinku a vyzkoušet svou chuť poznáváním různých druhů piva podle vzorků. Pivním degustátorům sloužil tištěný katalog a bylo opravdu vidět nadšence s bloky v podpaží, kteří si poctivě psali poznámky o chuti a barvě vzorků. Zájem byl jako vždy obrovský: návštěvníků přišlo 65 tisíc.

Bilance dvou dnů: 27 vzorků

V průběhu dvoudenního maratonu se ne všichni degustátoři drželi hesla akce „Pivo uvařené s péčí a láskou konzumujte zodpovědně“. Museli jsme vyzkoušet ultrasilné pivo s všeříkajícím názvem Malheur – má 12 procent alkoholu, tedy jako víno. Silné, ale dobré. Ve stánku pivovaru Super des Fagnes nás zaujalo pivo Griottes, ale můj dotaz, zda jde o pivo na bázi griotky, výčepního rozčílil: „Nikdy! Základem je pivo, až k němu se přidávají třešně.“ Načepoval nám ještě jejich blonde, tedy silné světlé, a svěřil se: „Tohle pivo je částí téhle země… a také částí mého života!

K favoritům se zařadil ležák Saison z pivovaru St. Feuillien, silné hořké pivo, které letos obdrželo World Beer Award. Na závěr jsme si nechali nejsilnější takzvaná trapistická piva, která se vaří většinou v klášterech. Jejich obsah alkoholu kolísá mezi sedmi a deseti procenty alkoholu, chuťově jsou většinou nahořklá jako Chimay nebo i podle názvu „silný“ (Straffe) Hendrik.

Naším favoritem a takzvaným „šláftruňkem“ se stal Waterloo Tripple Blonde, vynikající pivo se silnou příchutí chmele.

Tipy pro návštěvu pivního víkendu:

- příjemně nakyslá pšeničná – Grisette Witbier, Gauloise

- lambická fermentovaná – brugse Zot, Bourgonge de Flenders, Gueze

- tmavá nasládlá fermentovaná – Val Dieu Grand Cru

- ovocná – třešňový Kriek, malinový Petrus

- trapistická silná – Chimay, Straffe Hendrik

- Pale Ale – Martins, Petrus » Stouty – Buffalo, Maredsous

Zdroj: E15.cz | Autor: Aleš Hudský


Pivu zdar, EU zmar!

[středa, 16. září 2009]

Nedělám si patent na tento euroskeptický pozdrav, ale jestliže bychom heslo obrátili, tak zdar integračního šílenství povede ke zmaru více než jen českých pivních tradic. Pivem to začíná a Benešovými dekrety končí.

Uvedu příklad, jak Evropský soudní dvůr škodí českému rodinnému zlatu. Zpochybnil práva Budvaru v Rakousku. A to způsobem velice příznačným pro důsledky, které jsme si nadřazením unijního práva naší legislativě vykoledovali.

Jak známo, Budvar se od roku 2000 soudí s americkým pivovarem Anheuser-Busch o ochranu svých známek po celém světě. Skóre je zatím 82 : 26 ve prospěch Budvaru, 7 sporů skončilo nerozhodně nebo smírem. Dokud se tedy do celé věci nezamotala Evropská unie, český Budvar nad svým mocným a mnohem bohatším soupeřem vyhrával.

Teď jde o spor v Rakousku o značku „Bud". Nedávno v obdobném sporu v Lucembursku v první instanci Budvar vyhrál. Rakouský soud však požádal o radu Evropský soudní dvůr. A došlo k nečekanému zvratu, ačkoliv označení „American Bud", o nějž ve sporu jde, je pro pivo pocházející z jiného státu než Česká republika v rozporu s ustanoveními dvoustranné smlouvy uzavřené mezi Rakouskem a bývalou Československou socialistickou republikou v roce 1976! Přitom označení „Bud" je v souladu s touto smlouvou chráněným označením, které je vyhrazeno výlučně pro české produkty.

Evropský soudní dvůr však konstatoval, že značka "Bud" nemůže být v EU chráněna na základě dvoustranných smluv mezi státy, protože jí je nadřazeno unijní právo. Budějovický Budvar však tuto značku v celounijním seznamu chráněných výrobků zaregistrovanou nemá. Česká republika během svého vstupu do EU v roce 2004 požádala jen o ochranu názvů "Budějovické pivo", "Českobudějovické pivo" a "Budějovický měšťanský var".

K tomu soud uvedl: "Nařízení o ochraně zeměpisných označení a označení původu má vyčerpávající charakter, takže brání použití režimu ochrany stanoveného v takových smlouvách mezi dvěma členskými státy, jako jsou dotčené dvoustranné smlouvy." Soud se drží teze, že pokud jsou ve dvoustranné smlouvě i specifická ustanovení o způsobu vaření, přísadách či chuti, nemá Budvar na ochranu své značky právo, protože ji smí poskytovat jen unijní právo.

Jedná se o předběžné rozhodnutí, jímž se v EU dociluje jednotného výkladu práva. Národní soudy by pak měly rozhodovat v souladu s těmito judikáty. A tento princip může zvrátit nejen dosud očekávaný úspěch v Lucembursku a v Rakousku, ale může to mít nedozírné následky i v dalších zemích EU.

Právní jistoty se rozsypaly, ačkoliv Budějovice jsou nepochybně v Česku a lze také s úspěchem pochybovat, zda Anheuser-Busch vaří vůbec pivo (jak je my chápeme). Avšak pomněme také, že americký pivovar loni koupila skupina InBev, tedy belgická skupina, která u nás vlastní i Staropramen a Ostravar. Tento silný hráč v rámci EU je nebezpečnějším soupeřem než původně externí americký pivovar. A nic si nenamlouvejme o rovnosti velkých a malých hráčů v EU.

Budvar má celkem registrováno na 380 známek ve více než 100 zemích celého světa. Jeho postavení v Evropě je však vážně ohroženo naším vstupem do EU.

Co mi nejvíce na celé věci vadí? Raději jsem měl napsat „děsí". Ta zpupně, nemravně a proti všem právním zásadám uplatněná retroaktivita. Platná bilaterární smlouva v inkriminovaném případě byla uzavřena dávno před naším vstupem do EU. Přesto ji Evropský soudní dvůr z hlediska unijního práva považuje za neplatnou.

Ještě si můžete myslet, že jsou Benešovy dekrety nezpochybnitelné a nemohou podlehat v EU revanši?

Autor: Dušan Streit | Zdroj: EU Portál.cz


V sobotu 19. září se v Benešově uskuteční tradiční Pivovarské slavnosti. Akci pořádá pivovar Ferdinand. Zábavný program, jídlo a různé druhy piva jsou zajištěny.

České pivo se zdá býti národním fenoménem. Pivo u nás patří k přátelským setkáváním, inspirovalo mnohé kuchaře k originálním receptům a dostalo se do literatury i hudby.

Chcete-li přijít na to, v čem vězí kouzlo tohoto zlatavého nápoje s bílou čepicí, přijeďte se podívat na letošní slavnosti piva Ferdinand do Benešova. Ochutnávka přitom není jediným lákadlem – chybět nebude dobré jídlo, hudební program, netradiční prohlídky pivovaru nebo veselé soutěže.

Pivovarské slavnosti

Jako každý rok pořádá Pivovar Ferdinand v Benešově vyhlášené pivovarské slavnosti. Tento rok zároveň pivovar slaví i nově získaná ocenění pro svá piva vařená tradičním způsobem.

Je připraven program jak pro dospělé, tak i pro děti. Vystoupí skupiny Keks, Argema, Ivan Hlas trio, Ruce nohy Matyas, Josef Vágner, La Sklerosa. Jídlo a výtečné pivo zajištěno v neomezeném množství, nově i točené kvasnicové pivo! Všichni jsou srdečně zváni!

Historie benešovského piva

Historie benešovského piva jako takového sahá hluboko do středověku. Budeme-li ovšem hovořit o pivu z tohoto pivovaru, musíme se odrazit od roku 1897, kdy byl pivovar založen. Benešovské pivo je specifické tím, že způsob jeho výroby se po dobu jeho existence v zásadě neměnil.

Stále se jedná o stejnou klasickou výrobu, ať již se jedná o sladovnu, varnu, spilku nebo ležácký sklep. Pivo se vyznačuje vysokým stupněm prokvašení, vyrovnanou světlejší barvou, jemnou hořkostí a plnou chutí.

Pivovar Benešov v současné době vyrábí pět druhů lahvového a kegového piva – Ležák světlý Premium 5%, Ležák tmavý 4,5%, speciální polotmavé pivo Sedm Kulí 5,5%, výčepní pivo světlé 4% a nealkoholické pivo.

Kdy se akce koná: 19. 9. 2009, od 13:00

Vstupné: 100,- (děti do 150 cm zdarma)

Bezbariérový přístup: ano

Zdroj: Benešovsko.info | Autor: Kateřina Davidová


Novým pšeničným pivem Velen naplnili v Pivovaru Černá Hora první sudy a lahve.

Toto lahodné dvanáctistupňové pivo začínáme prodávat v sobotu. Slavnostně je pokřtíme příští sobotu na Pivní pouti,“ uvedl šéf pivovaru Jiří Fusek. Půllitrová lahev bude stát dvanáct korun.

Jiří Fusek zdůraznil, že i když hlavní novinka letošního roku Velen volně navazuje na tradici a chuť bavorských piv typu weizenbier, pšeničné pivo se v Černé Hoře vařilo už v šestnáctém století. „O našem pšeničném pivu se pochvalně vyjadřoval už lékař Kopp v roce 1535, tedy pět let poté, co máme první písemnou zmínku o pivovaru,“ doplnil Hubert Adámek z pivovaru. Název Velen, jenž vychází z pověsti o vzniku Boskovic a vztahuje se i k Černé Hoře, kterou vlastnili páni z Boskovic, vybrali lidé v anketě.

Černohorské pivo je stále známější v různých zemích světa. Pivovar se totiž stále více zaměřuje na export. Nyní vyváží už kolem dvaadvaceti procent výrobků. „Největší trh máme na Slovensku, za které se v poslední době dostala Čína,“ dodal Fusek.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Leona Paroulková


Erotické pivo Hopf prý zvyšuje libido

[úterý, 15. září 2009]

Sládek Jürgen Hopf vaří pivo nesoucí jeho jméno zásadně zcela nahý. Na sobě má pouze bavorskou koženou zástěru a krojový klobouk.

Foto

Moku to prý dodává výjimečné vlastnosti, které lze srovnat s účinky Viagry. Chmelový nápoj údajně zvyšuje libido, a kdo ho ochutná, zapomene na nudné večery u televize a chce se jen milovat.

První várku Hopf získal zcela náhodou. Vlastně omylem, když se pokazil samovarný systém pivovaru v bavorském Schönbrunnu.

Zavolali mě, abych zkusil opravit ten stroj, bydlel jsem jen přes cestu. Bylo to uprostřed noci a nebylo tam živé duše, takže jsem na to šel jen v trenkách a pantoflích,“ vzpomíná na osudnou noc sládek Jürgen Hopf.

Díky tomu, že nešel stroj opravit, musel polonahý Hopf míchat ručně a vytvořil tak unikátní várku piva. „Cítil jsem se divně a věděl, že toto pivo bude jiné a bude se lišit od všech ostatních. Když bylo pivo hotovo a šlo do prodeje, každý, kdo ho vypil, hned cítil účinek. Každý, koho jsem se ptal, mi tvrdil, že týden nezapnul televizi. Místo toho šel rovnou do postele, aby nemarnil čas,“ vysvětluje Hopf, jehož pivo se prodává v lahvích s nahotinkou na etiketě.

Pivní speciál se má teď z Bavorska rozšířit do zbytku Evropy včetně Británie

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous


Jestliže jste si na koncertě skupiny Kabát šli pro pivo, možná vás překvapilo, že ho výčepní točí "spodem". Největší pivovar v zemi Plzeňský Prazdroj totiž na koncertě testoval zařízení TRUfill, které umožňuje vytočit větší množství piva v krátkém čase a tím i více vydělat.

Foto

Zdá se tedy, že díky vynálezu dovezenému z Velké Británie nebudou muset návštěvníci velkých akcí čekat na půllitr piva v nekonečných frontách. Pivovaru to navíc zřejmě umožní vytočit více piva a tím i zvýšit tržby.

Zařízení je v České republice naprostou novinkou. "Já jsem se s tím nikdy nesetkal, ani jsem o tom neslyšel," říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý s tím, že není schopen říct, jak může čepování piva spodem ovlivnit jeho kvalitu.

"Na tomto zařízení se čepuje do speciálních kelímků, jež mají ve spodní části ventil, který se napojí na stáčecí zařízení a ode dna se kelímek naplní pivem," vysvětluje Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje, který má na užívání zařízení v České republice exkluzivitu.

Kelímky jsou dražší

Speciální kelímek, který je k načepování piva potřeba, je v současné chvíli podle Juriny dražší, protože výroba systému je zatím ve zkušební fázi a kelímky se vyrábějí jen v limitovaných sériích.

"Při širokém používání tohoto systému předpokládáme, že se cena kelímků přiblíží ceně dnes používaných," odhaduje Jurina.

Podle společnosti Manitowoc, která stroj vyrábí, by výčepní díky němu měli být schopni natočit nápoj za pět až deset sekund. Zařízení je tedy podle společnosti vhodné využít v situacích, kdy je "rozhodující získat maximální výnos ze zkrácené doby na čepování."

"Úspora je především v rychlosti čepování a menší náročnosti na obsluhu," uvedl Jurina. Obsluhujícímu personálu totiž stačí nasadit kelímek na ventil, zmáčknout spouštěcí tlačítko a po napuštění předat kelímek zákazníkovi. "Takhle je schopen obsluhovat až čtyři plniče současně."

Plzeňský Prazdroj zařízení zatím pouze testuje, poprvé ho vyzkoušel začátkem září na slavnostech plzeňského piva Pilsner Fest. "Nyní jej zkoušíme a seřizujeme na akcích různých velikostí a následně bude rozhodnuto o případném širším využití," říká Jurina. Na koncertě skupiny Kabát firma použila jedno testovací zařízení se třemi plnícími ventily.

Zatím prý pivovar může potvrdit slova výrobce. Nejvíce se podle Juriny zřejmě přístroj uplatní na akcích, kde pivovar očekává vytočení velkého množství piva.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Kateřina Vrátníková


Najneskôr do dvoch rokov chce spoločnosť Pilsberg, s. r. o., Poprad začať s výstavbou multifunkčného komplexu na mieste súčasného pivovaru. Predpokladaná výška investície vzhľadom na rozsah územia je do 100 mil. eur.

"Termín realizácie je závislý od rýchlosti prípravných projekčných prác a aktuálnej finančnej situácie na trhu s nehnuteľnosťami, a dnes sa nedá presne určiť," informoval obchodný riaditeľ Pilsberg, s. r. o., Peter Sabol.

Plánujú aj hotel a byty

Už v týchto dňoch začala spoločnosť s odstraňovaním nepoužívanej technológie a s jej využitím spoločnosť neuvažuje ani v budúcnosti. V novom komplexe, ktorý vyrastie v priestore súčasného pivovaru v centre Popradu, bude obchodno-spoločenské centrum, hotel a byty. V budúcnosti v rámci prestavby areálu na multifunkčný komplex uvažuje spoločnosť so zachovaním výroby piva v podobe minipivovaru, ako súčasti architektonického a funkčného riešenia územia.

Výstavba novej sladovne

V popradskom závode spoločnosti Pilsberg v súčasnosti pracuje 50 zamestnancov, ktorí zabezpečujú výrobu nealkoholických nápojov a sladu plzenského typu. V Poprade zabezpečuje spoločnosť aj distribúciu piva, ktoré vyrába z vlastného sladu v partnerskom závode. Spoločnosť Pilsberg plánuje presťahovať výrobu sladu do obce Mlynica. Výstavba novej sladovne v Mlynici je podľa P. Sabola v štádiu rokovania s bankami o spôsobe financovania investície. Projektované náklady na výstavbu novej sladovne predstavujú 12 mil. eur. Okrem vlastných zdrojov chce spoločnosť získať financie na výstavbu sladovne z fondov Európskej EÚ a bankového úveru.

Zdroj: Korzár Sme.sk | Autor: SITA


Co ty dva chlapíky spojuje? Dříve pracovali jako šoféři, nyní už ale čepují pivo. Oba muži přijeli nedávno do jihlavského pivovaru na zhodnocení výsledků prodeje zlatavého moku.

A oba se těší na výlet na velké německé pivní slavnosti. Na mnichovský Oktoberfest, který startuje v sobotu 19. září, odjede o pět dní později, ve čtvrtek 24. září, sedmdesát hostinských z Jihlavska a okolních okresů.

Osmadvacetiletý Jaroslav Pulicar ze Zborné, okrajové části Jihlavy a šedesátiletý Josef Weiss z Kravska na Znojemsku budou mezi nimi. Zatímco mladší hostinský v bavorské metropoli už byl, ten starší tam zavítá poprvé.

Na Oktoberfestu jsem ale nebyl jako návštěvník,“ zakroutil hlavou osmadvacetiletý hostinský ze Zborné. Do Mnichova se Pulicar vypravil poprvé jako řidič. Vezl tam pivní sety – lavičky a stoly. V německém centru „pivního průmyslu“ chce nasát hlavně atmosféru a chutě.

O žádné suvenýry mi nejde,“ dodal muž, do jehož hostince občas zajdou i dva bývalí jihlavští primátoři, Vladimír Hink a Vratislav Výborný. Ti totiž ve Zborné také bydlí.

Pivo považuje Jaroslav Pulicar za věc, která má podpořit chuť na další pivo. „Už na učňáku jsme se to tak učili,“ usmál se mladý výčepní.

Nové druhy zlatavého moku se podle něj stále dají vymýšlet, ať už klasické, pšeničné nebo i ochucené. Třeba s medovou nebo ovocnou chutí.

V hospůdce v okrajové části Jihlavy, ležící pod sjezdovkou Šacberk, čepuje Pulicar standardně jihlavské a plzeňské pivo. Jednou týdně dojde na ležák z minipivovaru v Horních Dubenkách a nepravidelně na produkci z jiných míst – třeba na pelhřimovské, svijanské nebo rakovnické pivo.

V Mnichově se představí spousta pivovarů, nějaký si určitě vyberu. Pravdou je, že některé jejich výrobky se dají sehnat i v obchodech v Čechách,“ přemítal Pulicar, který se vyučil v oboru kuchař - číšník. „Člověk si ale na otevření vlastní hospody musí nějak vydělat. Tak jsem musel začít s prací jinde. Proto jsem dělal v autodopravě,“ vysvětlil osmadvacetiletý Jaroslav.

Z dopravy k hostinskému prchal dnes šedesátiletý Josef Weiss z Kravska na Znojemsku.

Před osmnácti lety jsme si se ženou vzali úvěr, koupili chalupu, ze které udělali hospodu a obchod. Jede to, makáte ale ve dne v noci,“ poznamenal na setkání hostinských v Jihlavě Josef Weiss.

V jeho hospodě se svého času čepovalo i do tupláků, což je míra obvyklá i pro mnichovský Oktoberfest. „Chlapi to zkoušeli, nosili si svoje tupláky, ale sami od toho pak ustoupili. Půllitr je půllitr,“ pokývl hlavou výčepní z obce, která je od hranic Vysočiny vzdálená asi patnáct kilometrů. Čepuje piva z Jihlavy, Hlinska a Malého Rohozce.

Na mnichovském Oktoberfestu nebudou z Jihlavy a okolí jenom hostinští. Také se tam budou prezentovat někdejší jihlavské kroje. Stane se tak ve velkém průvodu v neděli 20. září.

Účast v průvodu plánuje společnost Iglauer Sprachinsel (Jihlavský jazykový ostrov). Jde o spolek bývalých českých Němců z Jihlavska a jejich potomků či příbuzných. Průvodu se jinak mohou zúčastnit lidé v krojích z celého světa.

Oktoberfest skončí 4. října. Loni ho navšttívilo šest milionů návštěvníků, kteří celkově vypili 66 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík


Pivovar v Kostelci nad Černými lesy pořádal v sobotu Vykulení ležáckých sudů. Tradiční akce se konala již pošesté. Lidé ochutnali piva a grilované prasátko.

Foto

A nechybělo množství piv z minipivovarů (Dobřany, Varnsdorf, Chýně, Qásek, Velké Meziříčí, Vojkovice, Dobruška, Kácov aj.), grilovaný býk, grilované prasátko či grilované jehně.

Tradiční řemesla, muzika a vystoupení mažoretek

Návštěvníci viděli i práci bednářů, kovářů, hrnčířů nebo barokních zedníků. K poslechu zahráli dudáci, harmonikáři a v podvečer vystoupila legendární AGAPEPE, Bayer a Naši Furianti.

Foto

Po celý den probíhal i program pro děti, přítomné pány jistě potěšilo vystoupení mažoretek. Hlavním lákadlem však zřejmě byla výjimečná prohlídka pivovaru, která se nesla v duchu divadelního představení, jehož součástí se stali i samotní návštěvníci.

Pivovarská fraška anóbrž divadelní prohlídky pivováru

V rámci programu šestého ročníku bylo připravené nové pojetí prohlídek útrob černokosteleckého pivováru. Na čtyřech scénách se tu v průběhu věků odehrával příběh poctivého piva.

Foto

Zájemci se mohli podívat, jak se vidrovalo či jak se osazovaly hromady, uslyšeli, jak se zkoušela kvalita piva a krom množství piva a medoviny okusili různé staročeské pokrmy.

Zdroj: Říčansko.info | Autorka: Kateřina Davidová


Spojené arabské emiráty a Panama – to jsou dva velké pivní protipóly. Zatímco v Emirátech vás jedno pivo přijde na 210 Kč, v Panamě je to pouhých 9 Kč. Logicky je oblíbenou destinací amerických pivařů...

Pokud jde o drahotu, druhé místo na světě obsadilo už ne tak vzdálené Norsko a cena 180 Kč za jedno točené vysvětluje, proč si tolik Norů dopřává alkohol doma před odchodem na jakoukoliv akci, kde by tuto »nekřesťanskou« částku museli zaplatit. Třetí kupodivu skončil chudý východoafrický stát Džibutsko se 178 Kč. I některé další země na seznamu levného a drahého piva vás možná překvapí, posuďte sami a vydejte se s námi na »let« přes pivní bary celého světa.

NEJDRAŽŠÍ ZEMĚ PRO MILOVNÍKY PIVA

Spojené arabské emiráty

Cena 210 Kč je obvyklá v hotelech a zpravidla se příliš neliší ceny různých značek.

Norsko

Země proslulá zdravím a zimními sporty nutí občany opíjet se u domácího krbu. Při 180 Kč za pivo je to otázka finančního přežití.

Džibutsko

Někdejší francouzská kolonie v Africkém rohu letos slaví 32 let nezávislosti, ale pivem za 178 Kč ji asi zapije málokdo. Nejvíc trpí vojáci na zdejší americké základně, o vycházce si moc neužijí.

Grónsko

Největší ostrov světa není zrovna střediskem nočního života. Při 150 Kč za pivo to ani tak moc nepřekvapuje.

Guadeloupe

Francouzský departement v Karibiku trumfl mateřskou zemi cenou 144 Kč. V 31stupňovém vedru se zkuste ochladit něčím jiným.

Francie

Vínu zaslíbená země se k milovníkům piva chová velmi macešsky. Jak mohou chtít 130 Kč za pivo, zlobí se turisté. Jde to samo, uvidíte.

Island

Krásy severského ostrova vás zcela jistě dojmou, slzet budete i při ceně 123 Kč za sklenici »tekutého chleba«.

Katar

Rychlý růst ekonomiky jedné ze zemí Perského zálivu, skoro nulová nezaměstnanost, žádná daň z příjmu a pivo za 122 Kč. Svět islámu opravdu alkoholu nepřeje.

Andorra

Turistický ráj, kam se ročně vydá na devět milionů turistů, nabízí daňové úlevy a cenu piva na úrovni Kataru. Než zaplatit 121 Kč, je lepší skočit na »jedno« do Španělska.

Rovníková Guinea

Třetí nejmenší africká země vyniká pivní drahotou. Kdo z místních by si mohl dovolit pivo za 120 Kč, když i na turisty je to příliš!

Zdroj: Aha Online.cz


Strana 1 z 3 » »»
1 2 3

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň