Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

srpen 2009

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv srpen 2009


Nového člena dozorčí rady má Měšťanský pivovar Strakonice. Jak agentuře Mediafax v pondělí sdělila mluvčí města Marie Kotlíková, stal se jím bývalý primář gynekologie zdejší nemocnice Jiří Chod.

Chod je zároveň radním města za KDU-ČSL a nahradil předchozího člena a zároveň předsedu dozorčí rady Tomáše Hajduška, jehož rada města odvolala letos 12. srpna, údajně z důvodu překročení jeho kompetencí.

Důvodem bylo, že pan Hajdušek informoval občany o chystaných sponzorských aktivitách pivovaru, aniž k tomu daly souhlas příslušné orgány a tím také bylo způsobeno, že vyjádření Tomáše Hajduška vyvolala nesplnitelná očekávání především strany sportovních klubů,“ okomentovala předchozí události mluvčí radnice Marie Kotlíková.

Nového předsedu dozorčí rady Měšťanského pivovaru Strakonice bude rada volit v novém složení na svém příštím zasedání, což bude zřejmě v září.

Zdroj: Zprávy Kurzy.cz | Autor: René Kekely


Užívali si pivní slavnosti

[pondělí, 31. srpen 2009]

Pivní slavnosti, které nabídly nejen pěnivý mok, ale i hudbu, soutěže a především zábavu, se konaly v Pohoří nedaleko Plánice.

Akci pořádáme již popáté a zdá se, že letos bychom mohli překonat návštěvnický rekord, který činil zhruba 350 lidí,“ pochvaloval si spolupořadatel Bohuslav Trojánek, zatímco vyhrávala jedna ze tří pozvaných kapel.

Součástí akce byly i soutěže. Muži pili půllitry, ženy třetinky a děti džusy brčkem. „Točíme tu šest druhů piva a na večer jsme připravili ohňostroj a jako perličku sud piva nazvaného Perla, který k tomu narazíme,“ dodal Trojánek.

Už jsme tu byli vloni a i letos jsme sem přijeli za výbornou hudbu. Dobré mají i pivo, tak co víc si přát?“ řekla jedna z návštěvnic slavností Jana Braunová, která přijela do Pohoří z Blatné.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián


Do pivovaru zamířily tisíce lidí

[pondělí, 31. srpen 2009]

Tradiční Den otevřených dveří pivovaru Rychtář si nenechaly ujít tisíce návštěvníků ze všech koutů republiky. Jako každé dva roky touto akcí vyvrcholilo Léto s Rychtářem, série letních koncertů v přírodním amfiteátru pivovaru. O vysoké návštěvnosti svědčí i auty přeplněná Resselova ulice od centra až k Blatnu, včetně ulic navazujících.

Návštěvníky tak během soboty lákaly k návštěvě hlineckého „chrámu piva“ zpěváci a kapely zvučných jmen, vynikající občerstvení, soutěže, kulturní program, nabídka všech druhů zlatavého moku místní produkce i 13stupňový speciál uvařený právě k 96. výročí pivovaru.

Nemalým lákadlem návštěvníků byly i exkurze po útrobách pivovaru, kde příchozí mohli spatřit technologii výroby jejich oblíbeného nápoje – od varny přes spilku a sklepy až po stáčírnu. Osm vyškolených průvodců tak útrobami hlineckého pivovaru provedlo na 1500 návštěvníků. Pro velký zájem nakonec museli pořadatelé počet plánovaných exkurzí dokonce navýšit.

Na své si v Hlinsku přišly všechny generace. V průběhu odpoledne vystoupily kapely Hlinečanka, Mistříňanka i folklorní soubor z Itálie, který se o víkendu účastnil i Adámkových folklorních slavností v místní historické části Betlém. V podvečer pak program osvěžil legendární hlinecký Artur či oblíbená country skupina Trampoty

Večer v pivovaru posléze vrcholil koncertem vynikajících interpretů. Bouřlivý potlesk sklidila v Hlinsku stálice českého popu Marie Rottrová se svými hity. Závěr večera pak patřil Hudbě Praha a kapele MIG 21.

Celodenní maraton koncertů, soutěží i prohlídek protnul po deváté hodině i divácky vždy velmi oblíbený ohňostroj. Tisíce návštěvníků si tak „otevřené dveře“ u Rychtáře dosyta užívaly. Na další akci tohoto druhu si však návštěvníci budou muset počkat až do roku 2011. Den otevřených dveří se v hlineckém pivovaru koná totiž jen každé dva roky. Již teď ale pořadatelé chystají další ročník koncertů Léto s Rychtářem na příští sezonu.

Foto a video naleznete zde...

Zdroj: Chrudimský deník.cz


Čtyři druhy piva a rekordní počet kapel čekal na návštěvníky sobotních Slavností pivovaru Ostravar. Milovníky piva a dobré zábavy přitom neodradil ani déšť, přišlo jich osm a půl tisíce. V takový počet organizátoři slavností kvůli počasí ani nedoufali.

Jednou za rok už jedenáct let po sobě zaplaví areál pivovaru Ostravar na Hornopolní ulici tisíce lidí. Ani letos to nebylo jinak a Slavnovnosti pivovaru si mohou odškrtnout další úspěšný ročník.

Jestliže pro nás bylo překvapením, kolik lidí si v nepříznivém počasí našlo cestu do pivovaru, pak stejným překvapením bylo i množství vypitého piva,“ uvedl manažer značky Ostravar Michal Útlý. V chladném a deštivém počasí totiž lidé vypili téměř třicet tisíc půllitrů. „S nadsázkou se dá říct, že v sobotu skvělé pivo porazilo vytrvalý déšť,“ řekl Útlý.

Vyvrcholením slavností byl koncert slovenské skupiny Horkýže Slíže. „My vas ľúbime, Ostrava,“ volal zpěvák několikrát v průběhu vystoupení, na kterém zaznělo mnoho hitů této populární kapely. Příležitost představit se lidem mělo i několik začínajících kapel. Pivovar totiž zřídil druhou menší scénu, amatérské kapely, které tam vystoupily, vybrali předem sami fanoušci na internetu.

Zájemci mohli také nahlédnout do varny

Letos to bylo vynikající, byl jsem spokojen. Déšť mi rozhodně nevadil, naopak. Třeba před dvěma lety se tu nedalo ani pohnout, teď, pravděpodobně díky počasí, je to příjemnější,“ zhodnotil akci pravidelný návštěvník Petr Svačivý.

V rámci slavností si lidé mohli částečně prohlédnout i zázemí pivovaru, například prostory varny a osahat si suroviny, jako plzeňský a barevný slad či granulovaný chmel, ze kterých se pivo vaří. Pivovar ročně vyprodukuje asi pět set padesát tisíc hektolitrů piva, naplnilo by se tím pro představu asi patnáct velkých plaveckých bazénů.

Program slavností měl i další taháky – třeba autogramiádu fotbalistů Baníku Ostrava. Lidé si tam mohli i zasportovat, a to na nádvoří pivovaru, kde probíhal pátý ročník Ostravar Ball Cupu.

Slavnosti pivovaru Ostravar se konají od roku 1999, kdy se ještě uskutečnily jako klasický den otevřených dveří. Obvykle se konají v červnu. Loni slavnosti přilákaly 8000 návštěvníků, předloni to bylo dokonce 12 tisíc lidí. Lidé loni vypili asi dvacet tisíc piv.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Iva Havlíčková


Pivo v PET lahvích mizí

[pondělí, 31. srpen 2009]

Pivo v ´petkách´jde na odbyt v restauracích i supermarketech. Lidem nevadí ani to, že si do hospody musí kvůli hygieně nosit plastové lahve z domova. Tři nebo čtyři piva natočená do pet lahví od limonád jsou v létě hitem. Pro pivo si tak chodí do restaurací nejen chataři, ale i lidé v Plzni, kteří se chtějí doma svlažit studeným nápojem. Nezbrzdil je ani nový zákon, který říká, že host si musí svou petku přinést s sebou. Na nový trend už zareagovaly také pivovary, které začaly některá piva stáčet do plastu. Jde hlavně o levnější, takzvané ekonomické značky a v plzeňských supermarketech mizí z regálů rychle.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


Prvá pivotéka na Slovensku

[sobota, 29. srpen 2009]

Keď sa povie vínotéka, nič vás neprekvapí, lebo ich je na Slovensku dosť. Ale pri slove pivotéka určite zbystríte pozornosť. Na Slovensku otvorili prvé takéto zariadenie v bratislavskej Karlovej Vsi.

Foto

Prvá slovenská pivotéka sa nerodila ľahko. „Hľadal som niečo, s čím by som mohol podnikať a na internete som narazil na belgické pivá,“ povedal jej majiteľ Peter Blahút. Dalo mu veľa námahy, kým našiel dovozcu špecifických pív na Slovensko. „V Belgicku sa pivovarníctvo rozvíjalo už od stredoveku. Vyrábajú špeciálne druhy, dokonca ovocné či korenisté. Sú typické vysokým podielom alkoholu,“ vysvetľuje Blahút.

Foto

Ceny piva v prvej slovenskej pivotéke:

najlacnejšie pivo – 1,20 eura (36,20 Sk)

najdrahšie pivo – 5,75 eura (173,20 Sk)

najlacnejší pohár – 2,50 eura (75,30 Sk)

najdrahší pohár – 12 eur (361,50 Sk)

Foto

Každé pivo má originálny pohár

Na svete je vyše 15 000 druhov zlatého moku, z toho vyše 800 majú samotní Belgičania. „Jeden z najznámejších je Trappist. Vyrábajú ho mnísi v siedmich kláštoroch a proces výroby poznajú len štyria sladisti,“ hovorí majiteľ slovenského obchodu, kde majú 44 druhov piva. Prekvapia vás viaceré. Od ovocných pív, ktoré nerozoznáte od malinovky, až po pivo, ktoré chuťou konkuruje šampanskému. Popri nevšedných druhoch piva ponúkajú v novej predajni aj originálne pivné poháre. „Je to tradícia a prestíž každého pivovaru, že si vytvoria svoj vlastný tvar pohára. Pri niektorých pivovaroch je slávnejší pohár ako samotné pivo,“ usmeje sa Blahút. Poháre so širokým hrdlom vypustia pri nalievaní viac oxidu uhličitého do vzduchu a tým viac penia, naopak s úzkym hrdlom menej napenia a aj pena v pohári dlhšie vydrží.

Druhy piva:

Trappist

Trappistické pivá sa dodnes varia pod dohľadom mníchov už len v siedmich trapistických kláštoroch, pričom šesť je v Belgicku a jeden v Holandsku. Len tieto môžu svoje pivá označovať výrazom „trappist“. Mníšske umenie sa však šíri aj prostredníctvom komerčných pivovarov, ktoré používajú meno kláštora, ktorý im na to udelil licenciu – tieto označujú pivá výrazom „abbey“.

Ale

Ale je termín používaný na označenie pív kvasených tzv. vrchným kvasením prebiehajúcim obvykle pri vyšších teplotách okolo 20 – 24 °C, keď sú kvasinky počas fermentácie vynášané na hladinu vznikajúcim oxidom uhličitým.

Lambic

Lambikmi sa označujú pivá spontánne kvasené divokými kvasinkami. Tým sa odlišujú od iných druhov, kde sú kvasinky starostlivo kultivované. Pri spontánnom vrchnom kvasení sa do piva dostávajú prírodné kvasinky a vďaka prúdeniu vzduchu aj mikroorganizmy. Pivo tým získava osobitú suchú chuť pripomínajúcu víno alebo mušt. Zlatý mok dozrieva v dubových sudoch až niekoľko rokov (obyčajne tri), novšie a staré pivo sa pri niektorých typoch mieša, a tým sa získava vyrovnanejšia chuť. Neraz prekvapí jemnou rozdielnosťou chutí pri rôznych ročníkoch toho istého piva, podobne ako pri vínach. Tento spôsob výroby patrí medzi najstaršie a je typický pre belgickú oblasť Senna Valley, kde sa nachádza aj Brusel.

Witbier (belgické pšeničné)

Witbier je označenie pre belgické vrchne kvasené pšeničné pivá, ktoré sú veľmi svetlé, matné, jemne kyselkavé, s výraznou pšeničnou a jemnou chmeľovou chuťou. Často sú dochucované pomarančovou kôrou a koriandrom, prípadne je pridaný ovos na zjemnenie chuti. Sú osviežujúce, najmä v letnom období.

Flámske sour ale

Tieto pivá sú kvasené divokými kvasinkami a vyrábané vo flámskej časti Belgicka. Pri výrobe sa často mieša staršie (niekoľko rokov uležané) a nové pivo, ktoré spolu dozrievajú do rôznych podôb sladkokyslých chutí. Červené druhy sú vo všeobecnosti kyslejšie a menej sladové, kým hnedé druhy zvýrazňujú sladovosť (karamelové a čokoládové chute). Chuť chmeľu nie je takmer vôbec zastúpená a nasýtenie oxidom uhličitým je zvyčajne nízke.

Saison

Saison je typ vrchne kvaseného, suchého, ľahko kyselkavého piva s vysokým nasýtením oxidom uhličitým a pomerne vyšším obsahom alkoholu. Tento typ piva je charakteristický pre belgický región Valónska. Prídavkami niektorých bylín a korenín je dotváraná komplexná ovocná alebo citrusová chuť.

Pale Lager (svetlé ležiaky)

Svetlé ležiaky sú najkonzumovanejším druhom piva, za čo vďačia svojmu neutrálnemu charakteru chuti. Farba sa pohybuje od veľmi svetlých po ľahko medené odtiene. Sú obľúbené najmä v letných dňoch na osvieženie a zahnanie smädu.

Bock

Bock je typom silného ležiaka (spodne kvaseného pri nižších teplotách) s pôvodom v nemeckom meste Einbeck v 14. storočí. Tradičné bocky mali tmavú farbu a varili sa z veľmi tmavého sladu. V súčasnosti sa môžeme okrem tmavých stretnúť aj s jantárovou či svetlou farbou. Sú sladšie s chlebovým až karamelovým nádychom.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: Rasťo Michalko | Foto: Matěj Kalina


Pivovar otevře dveře i amfiteátr

[sobota, 29. srpen 2009]

Letošní ročník série kulturních akcí pod názvem Léto s Rychtářem zakončí zítra tradiční Den otevřených dveří hlineckého pivovaru. Tyto výroční slavnosti se konají jednou za dva roky, letos oslaví pivovar 96 let od svého založení.

Program dne otevřených dveří se odehraje v areálu pivovaru včetně přilehlého amfiteátru, ve kterém se konají v rámci Léta s Rychtářem pravidelné samostatné koncerty populárních skupin. Na výčepech budou samozřejmě všechna piva Rychtář a právě pro tuto příležitost uvařený polotmavý Speciál 13%,“ řekl jeden z organizátorů Jan Lippert.

Kromě hudebních vystoupení nabídnou organizátoři také exkurze pivovarem, které návštěvníkům umožní zhlédnout výrobu piva.

Na nádvoří pivovaru vyroste Šermířské městečko, u kterého se odehraje několik historických soubojů, bitev a také ohňová show. Večer pak osvítí pivovar ohňostroj.

Úvodní hudební program na nádvoří obstará především dechová hudba v podání domácí Hlinečanky a souboru Mistříňanka. Zpestřením programu bude italský folklorní soubor Gruppo folkloristiko verbicaro a k tanci zahraje seskupení Artur. Závěrem večera pak provede tradiční country skupina Trampoty,“ uvedl Lippert.

Vystoupení hudebních skupin v amfiteátru zahájí po druhé hodině rockoví Debill Heads, na ně naváží mladí punkeři Rybičky 48 a návštěvníky odpoledne roztancuje plzeňské ska v podání Tlekače. Podvečerní program nabídne neobvyklé hvězdné vystoupení. S kompletní skupinou dorazí přední česká zpěvačka Marie Rottrová. Večer pak vyvrcholí koncertem skupiny Mig 21 v čele s Jiřím Macháčkem.

Vstup na Den otevřených dveří pivovaru Rychtář v Hlinsku je zdarma. Akce začíná po dvanácté hodině na nádvoří pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Svátek plzeňských piv Pilsner Fest představí letos obě tradiční plzeňské značky, Pilsner Urquell i Gambrinus. Návštěvníci oslaví 167 let od zrození prvního spodně kvašeného ležáku, ale také kulaté 140leté výročí mladšího plzeňského Gambrinusu. Oslava umění plzeňských sládků vypukne ve dnech 4. a 5. září. Dvoudenní festival nabídne 23 kapel, mezi největší taháky bude patřit vystoupení kapely Kryštof s gospelovým sborem. Návštěvníci Pilsner Festu se také pokusí překonat rekord v hromadném přípitku na náměstí Republiky. Příznivci plzeňského se mohou těšit také na tradiční piva také v netradiční podobě, Pilsner Urquell i Gambrinus se budou čepovat nefiltrované a nepasterované.

Minulý ročník Pilsner Festu přitáhl pozornost 30 tisíc hostů. A jak to bude letos? „Je těžké odhadovat počty, jisté ale je, že jsme připravili velmi atraktivní program, takže bychom se mohli předcházejícímu ročníku minimálně vyrovnat. Oproti loňsku jsme přidali tři kapely a dvě hudební scény. Dobrou hudbu a zábavný doprovodný program doplní vynikající plzeňské pivo, takže návštěvníci si určitě přijdou na své. Příští pátek a sobota v Plzni budou patřit Pilsner Festu,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Pilsner Fest nachystá návštěvníkům také jedno velké překvapení. „Slavíme plzeňská piva, a proto budeme čepovat něco výjimečného. Poprvé v historii budou moci pivaři ochutnat nefiltrovaný Gambrinus, kterým si připijí ke 140. výročí, které letos slavíme,“ doplňuje Jiří Rákosník, který má v Prazdroji na starosti marketing značky Gambrinus.

23 kapel a 4 pódia, to je hudební Pilsner Fest

Na čtyřech pódiích se představí celkem 23 kapel, které pokrývají hudební žánry od rocku a popu až po hip-hop. Slavnostní program vypukne na náměstí Republiky v pátek v půl páté. Začínat se bude zostra, zábavu rozjedou a první hudební zážitky nabídnou Monkey Business a Dan Bárta s Ilustratosphere. Hlavní dění ovšem patří pivovaru, tam se také přesune večerní zábava. Na dvou hudebních pódiích - Pilsner Urquell scéně a Gambrinus scéně se bude pokračovat i v sobotu. Čtvrté pódium bude připraveno ve Štruncových sadech na plošině kamiónu, který vozí po českých festivalech atrakce G‑City. Zde se představí letošní vítězové Gambrinus MP3 parády a na závěr vystoupí Bára Zemanová.

Prohlídky pivovarem i mistři výčepní

V průběhu celého Pilsner Festu mají návštěvníci možnost netradiční prohlídky jak v pivovaru, tak Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí. „Lákadlem rozhodně není jen zlevněné festivalové vstupné. Prohlídky ozvláštníme o doprovodný program, v pivovaru bude trasa procházet i bednárnou, která není běžně přístupná. Připravujeme také oblíbené noční prohlídky v Pivovarském muzeu, a to v pátek i sobotu. Všechny prohlídky budou díky speciálnímu programu zajímavé i pro Ty, kteří je už v minulosti absolvovali,“ říká Jitka Froydová z oddělení návštěvnictví v Plzeňském Prazdroji.

Svátek plzeňského piva navštíví také nejlepší z českých výčepních, finalisté prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, kteří budou učit zájemce správným technikám čepování piv plzeňského typu.

Pobyt na festivalu plzeňských piv ozvláštní atrakce, jako například živá socha u vchodu do pivovaru, která bude představovat Jana I., vévodu Brabantského, zvaného Gambrinus. Ten je patronem pivovarníků a sladovníků. Své dojmy budou moci návštěvníci sdělit na Zdi vzkazů. Ozvláštnění programu představuje také městečko G‑City ve Štruncových sadech, které nabídne nafukovací horolezecké plechovky vysoké přes 5 metrů, atrakce Gladiátor (kdy se hráči snaží vyvést protihráče z rovnováhy a shodit ho z podstavce), či Moucha - lepící stěna, na kterou se soutěžící ve speciálním obleku snaží přilepit v co možná nejpodivnější poloze.

Fanděte s Gambrinusem

Na fotbalové fanoušky čeká skutečná lahůdka. Fotbalové legendy budou dávat autogramy v zóně fanoušků. Účast přislíbili Josef Masopust, Jan Bergr, František Veselý nebo Antonín Panenka. Následovat bude velkoplošná projekce mezistátního utkání České republiky proti Slovensku v kvalifikaci na MS 2010.

Festival nabídne i dobré jídlo a především chuťový zážitek pro milovníky piva, kteří ochutnají obě plzeňské pivní legendy v nefiltrované podobě. Zatímco Pilsner Urquell je nefiltrovaný na čepu i v průběhu roku v restauraci Na Parkáně, nefiltrovaný Gambrinus ještě nikdy nebylo možné v této podobě ochutnat. Pro řidiče bude na čepu také nejoblíbenější české nealko pivo Birell, příznivci pivních speciálu si budou moci dopřát Master 13° polotmavý.

Spoluorganizátorem dvoudenního festivalu je město Plzeň, kandidát na evropské hlavní město kultury 2015.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Holandský pivovarnícky gigant Heineken dosiahol v 1. polroku 2009 lepšie, ako očakávané výsledky, aj napriek poklesu výroby. Dôvodom je zvýšenie cien jeho produktov a úsporné opatrenia.

Zvýšenie cien sa pritom podieľalo na celkových príjmoch spoločnosti až 6,2 % a takmer vyrovnalo pokles objemu produkcie o 6,6 %. Okrem toho, Heinekenu pomohlo aj zlacnenie vody a energií, a tiež zníženie nákladov na marketing.

Zisk firmy pred úrokmi a zdanením (EBIT) sa v 1. polroku vyšplhal na 993 miliónov eur (29,91 miliardy Sk) z 925 miliónov eur (27,87 miliardy Sk). Analytici pritom odhadovali, že dosiahne 927 miliónov eur (27,93 miliardy Sk).

Čistý zisk pivovarníckej skupiny v sledovanom období sa zvýšil na 489 miliónov eur (14,73 miliardy Sk) z 407 miliónov eur (12,26 miliardy Sk) v 1. polroku 2008.

Tržby tretieho najväčšieho producenta piva na svete vzrástli o 11 %, vďaka kúpe britského pivovaru Scottish & Newcastle. Keby sa výsledky britského závodu nezapočítali do celkového hospodárenia Heinekenu, jeho odbyt klesol o 0,4 % na 7,15 miliardy eur (214,40 miliardy Sk).

Množstvo piva, ktoré koncern predal v krajinách strednej a východnej Európy kleslo o 13 %, najmä pod vplyvom oslabenia najväčších ekonomík regiónu Ruska a Poľska. V západnej Európe sa odbyt piva znížil o 3,9 %.

Zdroj: TASR.sk


Kamion se sladem skládají i radní

[středa, 26. srpen 2009]

Tam, kde býval varný kotel, zůstala jen obrovská díra v zemi. „Vše, co se dalo prodat do kovošrotu, bylo pryč,“ popisuje majitel pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala stav, v němž pivovar před sedmi lety koupil. Díra po bývalém kotli je tu stále – pro vaření piva se využívá jiná část rozsáhlého komplexu budov. „Opravujeme po částech. Jednou bych chtěl pivovar uvést do původního stavu,“ sní Skala.

Do jeho kanceláře občas ze sousední varny nahlédne sládek Bohuslav Hlavsa. Ten se vrátil k vaření piva po osmi letech – dříve býval třicet let sládkem v nedalekém domažlickém pivovaru, který však Plzeňské pivovary v polovině 90. let zavřely. „Potkali jsme se náhodou, když po zavření pivovaru v Domažlicích pracoval ve stavebninách jako skladník a prodával materiál,“ popisuje setkání Skala.

* Pivo se v Koutě přestalo vařit v 70. letech. Věřil vám někdo, že se opět začne?

Nevěřil tomu nikdo. Ani místní starosta a zastupitelé. O to víc nám dneska drží palce. Když přijede kamion se sladem, tak nám ho celé zastupitelstvo pomáhá skládat.

* Od koupě pivovaru po první uvařenou várku uplynuly čtyři roky. Co vše jste tu udělali?

Bylo třeba to tu vyklidit. Odvezli jsme 156 nákladních aut sutě a odpadu. Pak jsme museli udělat novou střechu na sladovně – ta byla propadlá podobně jako sklepy. Následovaly drobnější opravy.

* Kolik vás to stálo? Uvádí se částka 25 milionů.

Nevím, kdo na to přišel. O ceně jsem se nikdy nebavil, dělalo by to velkou závist mezi lidmi.

* Je těžké nechat v padesáti letech dosavadního podnikání a pustit se do něčeho nového?

Bylo to ráz na ráz. Byla příležitost, tak jsem to koupil. Vždycky se tu dělalo dobré pivo, rozhodl jsem se, že na tu tradici navážu.

* Sháněl jste se i po bývalých zaměstnancích, aby vám případně s něčím poradili?

Setkal jsem se s paní, která tu dříve dělávala mistrovou. Chtěl jsem od ní zjistit, jak fungovalo nějaké zařízení ve sladovně, ale už je jí hodně přes osmdesát, tak si to nepamatovala.

* Bylo vůbec něco z původní technologie využitelné?

Naprosto nic. Všechno jsme museli do areálu přivézt a postavit znovu. S původním pivovarem to má společnou budovu a vodu. Ta je hodně důležitá, protože koutské pivo bývalo právě díky ní vyhlášené. A když máte dobrou vodu, dobré suroviny a dobrého sládka, tak by z toho mělo vyjít dobré pivo.

* A jak najít dobrého sládka?

S Bohuslavem Hlavsou jsme se potkali, když jsem ještě na vaření piva nikoho neměl. Našel jsem ho náhodou, ve stavebninách. Když jsem mu nabídl, že by mohl jít vařit pivo ke mně, nerozmýšlel se ani chvíli. Říká, že cihlu či vápno nelze ochutnat a že za léta u řemesla v něm zůstalo zakořeněné, že by měl člověk svůj výrobek ohodnotit.

* Domažlický pivovar přece jen vařil víc než koutský. Takže je to asi trochu jiná práce.

(Do hovoru vstupuje sládek Bohuslav Hlavsa): Rozdíl je v množství. Tady vařím dvacet hektolitrů na várku, v Domažlicích to bylo tři sta. Základ je však pořád stejný. Jiné by bylo srovnání s velkými pivovary, kde vše řídí počítače. To by se mi nelíbilo. Jak si na to člověk nemůže sáhnout, je to špatně.

* Slyšel jsem, že vaříte podle původní receptury, sto let staré.

Pokračuje Jan Skala: Pozor, dvě stě let!

* Kde jste k ní přišli?

Objevili jsme ji náhodou. Obnovovali jsme kotelnu, z níž zbyly jen obezděné propadlé stropy a dva staré kotle. Když jsme je vybourávali, objevili jsme varní knihu, do níž se zapisovaly podrobnosti o jednotlivých várkách.

* Je v tak staré receptuře něco jiného než v těch dnešních?

Postupy jsou stejné, liší se pouze poměr jednotlivých surovin.

* Vaše pivo se prodává nejen v blízkých vesnicích, ale i v Praze a jejím okolí. Zatím ho však nestáčíte do lahví. Proč?

Lahvovací linka je nákladná záležitost. Ale už máme jednu vyhlédnutou. Lahve jsou totiž důležité pro vývoz – máme zájemce ze Švédska, USA či Švýcarska.

* V Česku ke koupi nebudou?

Určitě ano. Ale nechci jít do supermarketů. Rád bych pivo rozvážel po vesnicích. Dělal bych pivo a limonádu a vozil je až na práh.

* Limonády? Vždyť trh si rozdělilo trio největších firem, které doplňují superlevné nápoje pod značkami supermarketů.

A to je právě ono! Není limonáda jako limonáda. Já si limonádu v supermarketu nekoupím. Raději bych si koupil dražší, v níž bude opravdové ovoce. Dříve se dělávaly limonády i v Koutě, mám originální recepty na výrobu. A lahvovací linka umí i limonády – je k ní připojeno zařízení, které smíchá sirup s vodou a může se plnit.

* Co dnešním limonádám chybí? Právě to ovoce?

Nejde o to, co jim chybí, ale o to, čeho je tam hodně: umělá sladidla, stabilizátory, éčka. To nechci dělat. Chtěl bych vyrábět přírodní, dobrou biolimonádu.

* A tu pak točit vedle piva ve vlastní restauraci. Nebo v pivovaru nebude hospoda?

Bude, ale musíme si na ni vydělat. Plánuji ji v bývalé sladovně, ale nejdřív tak za pět let.

* Vaříte pivo, které získává ocenění na soutěžích, stále zvyšujete výrobu. Jste spokojený?

Úplně spokojený budu, až bude pivovar cítit novotou, dole bude restaurace, budou sem jezdit zájezdy na pivo i s prohlídkou, protože je tady spousta věcí, které se dají ukazovat jako rarita. Třeba na štokách máme krov, který jinde v republice nenajdete.

***

Zachránil jsem pivovar

Vizitka Jan Skala (57) chodíval do pivovaru v Koutě na Šumavě brigádničit. Na začátku 70. let se výroba piva zastavila a pivovar chátral. Skala, který vlastní několik restaurací v západních Čechách, ho koupil v roce 2002, začal opravovat a po čtyřech letech uvařil první pivo. Kromě něj pracují v pivovaru i jeho dva synové a sládek Bohuslav Hlavsa.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


První vaření piva v Hradci Králové je doloženo v roce 1390. Podle historika Zdeňka Doubka to bylo po celá staletí jedno ze základních městských práv a právováreční měšťané si toto privilegium bedlivě hlídali.

Každý dům s tímto právem měl oprávnění vařit pivo,“ řekl Doubek. Pivo se ale nevařilo v jednom pivovaru. V Hradci k tomu sloužily tři pivovary, které uvařily mladinu a na voze ji pak rozvážely po městě. „Každý právovárečný dům vlastnil dřevěné koryto, kterým tuto vzácnou tekutinu sváděl do připravených sudů,“ dodal Doubek. V sudech pak pivo dozrálo. Pivo se ale nevařilo, jak kdo chtěl. Vycházelo se z takzvané týdenice, tedy várky. Kromě místních hospod se hradecké pivo vyváželo do Wroclawi nebo do Kutné Hory. Změna nastala v polovině 19. století, kdy se hradečtí měšťané rozhodli založit Právovárečný městský pivovar. Do města pak mohly dovážet pivo i jiné pivovary.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Budú mať plastové poháre na pivo

[úterý, 25. srpen 2009]

Plány britskej vlády obmedziť násilnosti pod vplyvom alkoholu plošným zavedením plastových pivových pohárov v puboch nebudú populárne, varovali dnes majitelia reštaurácií. Britské ministerstvo vnútra zadalo objednávku na nový dizajn plastových pohárov na pivo.

Cieľom návrhu je zabrániť využívaniu sklených pohárov ako zbraní. Podľa oficiálnych štatistík sa každý rok iba v Anglicku a Walese stane 5500 ľudí terčom útoku skleným pohárom či fľašou. Združenie britského piva a pubov uviedlo, že si neželá povinné zavedenie plastových pohárov na pivo.

"Konzument má z pintového (0,568 litra) pohára lepší pocit, má dobrú váhu a nápoj pohár krásne vyfarbí. Preto chodia ľudia na pivo, aby si to užili," argumentuje. Minister vnútra Alan Campbell sa nechal počuť, že nový dizajn pivových pohárov by mohol významne znížiť počet zranených pijanov.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: TASR


U příležitosti oslav 135 let pivovaru uspořádá Holba největší narozeninovou párty. První víkend v září se otevřou brány pivovaru pro veřejnost a začne Velká pivovarská slavnost, která připomene historii pivovaru a vše co souvisí s tradici výroby hanušovického piva.

Plakát

Počítáme, že pivovarské narozeniny přijde oslavit až 10 tisíc lidí a proto přípravy probíhají už nyní. Jde o naši největší společenskou akci, navíc s významným charitativním podtextem,“ vyjadřuje Vladimír Zíka, výkonný ředitel Holby. Na pátek pivovarníci připravili exkurze do výroby a posezení na nádvoří s hudební kulisou v podání Honzy Nedvěda. Holba se stále vyrábí tradičním způsobem podle původních receptur, proto je prohlídka provozu obzvláště zajímavá. Zajímavá je nejen varna s původními měděnými káděmi z 30. let minulého století, ale i otevřená spilka s káděmi plnými piva a ležácké sklepy. Další den oslav zahájí královský průvod, naražení sudu a přípitek slavnostním speciálem Holba Šerák na nádvoří pivovaru. Připravuje se i ceremonie udělení várečného práva městu v přítomnosti krále i jeho družiny. Celá slavnost bude ve znamení dobrého piva, hudby a her. Holba poteče ze 40 výčepních zařízení a nebudou chybět ani Zubr a Litovel. Během dne vystoupí kapely Bladex, Confession, Nightwish revival, Karát - Kabát revival a v kontrastu žánrů taky Bludověnka, cimbálová muzika Korečnica a další kapely.Večerním tahákem se stane vystoupení známých No Name a celou akci zakončí slavnostní ohňostroj.

Pivovarská slavnost je typickým příkladem, jak lze zábavu vhodně spojit s dobročinností. Část výtěžku ze vstupného totiž pivovar daruje na pomoc postiženým dětem v regionu.

O Pivovarské slavnosti budou informovat plakáty v Šumperku a okolí a vstupenky budou v prodeji přímo na místě nebo v informačních centrech v předprodeji.

Zdroj: Holba.cz


Holbu Šerák poznám bezpečně,“ říká půvabná černovláska Monika Kobzová z Písařova, která v soutěži Miss zlatého moku zastupuje Holbu Šerák.

Foto

Jednou ze soutěžních disciplín je totiž degustace piva při které má dívka poznat značku, za kterou kandiduje. Moniku učil degustovat sládek pivovaru Luděk Reichl a díky němu ví, jak se pivo vaří i jak má správně chutnat.

Nejvíce mě v pivovaru zaujaly obrovské kádě na spilce, kde pivo kvasí. Je to jako z filmu Postřižiny. Měla jsem možnost poznat poctivou výrobu i to, jak má chutnat a naučila se piva srovnávat. Nejsem žádný odborník, ale i já už rozdíl mezi pivy poznám. Teď dobře vím, co je to správný říz i co ho ovlivňuje, proč má být pěna hustá,“ vysvětlila Monika Kobzová.

Na finále soutěže Miss Zlatého moku se Monika bude připravovat v luxusním rekreačním centru IFA Schönek v Německu. Původně mělo být soustředění na Mallorce, kvůli krachu cestovní kanceláře Tomi Tour museli pořadatelé hledat jiné místo.

Do Německa dívky odejely v pondělí 24. srpna, čeká je nácvik choreografie promenády v plavkám a volné disciplíny. Monika Kobzová volnou disciplínu dlouho zvažovala a nyní to vypadá, že dá přednost malování před tancem.

Tančím ráda, ale myslím si, že se pro tanec rozhodne většina dívek. Proto jsem si zvolila něco originálnějšího. Budu malovat, ale co konkrétně a jak, to zatím neprozradím,“ komentuje přípravy Monika Kobzová.

Do soutěže Miss zlatého moku ČR se letos přihlásilo celkem 220 uchazeček z celé republiky. Ve finále soutěže nakonec bude bojovat 10 dívek zastupujících známé pivní značky jako jsou např. Krušovice, Regent, Zlatopramen a další.

Pivovar Holba se soutěže zúčastní poprvé a jako tvář značky si zvolil dívku z kraje ryzího piva z hor, studentku propagační grafiky z šumperské průmyslovky.

Fotogalerii a video naleznete zde...

Zdroj: Orlický deník.cz | Autor: Hana Kubová


Také patříte k milovníkům českého piva? Určitě by si každý z nás chtěl vyzkoušet něco exkluzivního a jedinečného, co se piva týká. A právě v Pivovarském dvoře Zvíkov se zrodila historicky první várka naprosto unikátního tmavého piva. Nese originální jméno Královská Zlatá Labuť a má 26º.

Foto

Výrobci se snažili vytvořit takové pivo, které by mohli zákazníci užívat jako například Portské. A to se jim také podařilo, stejnou jiskřivost, jakou spatříte jen u opravdu kvalitních červených vín, uvidíte při pohledu na pohár Královské Zlaté Labuti. Barva piva je tmavě hnědá až mahagonová s odlesky zlaté. Může vás napadnout, že chuť tohoto piva pro jeho vysokou stupňovitost musí být sladká, a však výrobci dosáhli toho, že je pouze lehounce sladká, jinak je lahodně nahořklá a díky perlivosti lehce štiplavá.

Foto

Při pití Královské Zlaté Labuti se však musíte držet určitého postupu, nelze ji pít jako klasické pivo, pro ten nejlepší zážitek s chuti, musí být ledově vychlazená, aby se kvasnice ustálily při dnu lahve a poté ho musíme opatrně a velmi pomalu nalévat do sklenek, které jsme dali na několik minut do mrazu. Složení tohoto piva je jedinečné, proto je ohraničené sérií 150 půllitrových lahví s jedinečným designem a může tedy uspokojit každý rok jen 150 zákazníků. Cena jedné luxusní dřevěné soupravy s lahví a dvěma skleničkami je 1000 Kč.

Zdroj: MaxiLuxus.cz


Málokterý sládek u nás se může pochlubit tím, že vařil pivo v Japonsku a na Barbadosu. Štěpánu Křížovi, který je již rok a půl sládkem v dalšickém pivovaru, se to podařilo už ve dvaadvaceti letech.

Foto

Povolání sládka je opravdu ojedinělé, jak jste k němu dostal?

Odpověď by byla na dlouhé povídání. Když to zestručním, tak nejprve člověk musí vystudovat nějakou teorii ve škole, která ho musí zajímat. Potom to chce nějaký ten rok praxe, a pokud to jde – tak ve více pivovarech. A nakonec, když se k tomu všemu přidá štěstí a ctižádost, tak to člověk dotáhne na sládka. No a takhle to bylo i se mnou.

Jak dlouho už tuto práci děláte?

V pivovarech se pohybuji od roku 1991, kdy jsem nastoupil do učení. Sládka jsem, částečně díky náhodě a štěstí, začal dělat již v roce 1998.

To zní přímo napínavě. Jaké bylo to vaše štěstí?

U mě se sešlo víc věcí najednou. Na průmyslovku přišla nabídka na místo sládka v Japonsku, a protože jsem byl známý svým zájmem o obor a tehdejší zaměstnání mě příliš neuspokojovalo, dlouho jsem se nerozmýšlel a této příležitosti jsem využil. Za čtrnáct dní už jsem seděl v letadle do Tokia.

To byla opravdu velká příležitost.

Byl to úplně nový pivovar, ve kterém se nikdy předtím pivo nevyrábělo. První měsíc tam se mnou byl zaučovací sládek od výrobce zařízení. Shodou okolností to byl také Čech. Vše ostatní už potom bylo na mně. Troufám si tvrdit, že je málo lidí, kteří dělali ve 22 letech sládka v japonském pivovaru.

Jak dlouhou dobu jste tam strávil?

Nakonec jsem tam vydržel šest let.

Jak se liší japonské pivo od našeho? Má nějaká svoje specifika?

V Japonsku má české pivo velice dobrý zvuk, proto si také vyžádali sládka z Čech. Mým hlavním úkolem bylo vyrábět takové pivo, aby se blížilo co nejvíc našemu. Pochopitelně to nešlo hned, musel jsme se přizpůsobit japonské chuti, což znamenalo vařit pivo méně hořké. Po nějaké době, když se vytvořil okruh stálých zákazníků, jsem pomalinku začal hořkost zvyšovat a postupně jsem Japonce zvykal. Na hořkost českých piv jsem se ale stejně nikdy nedostal.

Jsou Japonci v konzumaci piva také tak náruživí jako Češi?

V Japonsku se pije pivo hodně, ale Japonci, na rozdíl od nás Čechů, nejsou tak konzervativní. To znamená, že kromě spodně kvašeného ležáku českého typu, Japonec rád ochutná i jiné druhy piv, které by český pivař nepil. Ovšem pro českého sládka to byla výborná šance, protože jsem si mohl vyzkoušet vyrábět i piva, o kterých většina mých kolegů pouze čte v učebnicích a odborné literatuře. Co se ale týká množství, tak japonský pivař vypije mnohem méně piva. Asi byste těžko hledali japonského chlápka, který večer co večer utrhne deset kousků, ale netvrdím, že nejsou.

Jak dobře umíte japonsky?

Vzhledem k tomu, že jsem byl v odlehlé části Japonska, kde se domluvíte pouze japonsky, angličtina v Japonsku totiž končí branou mezinárodního letiště, musel jsem se naučit komunikovat japonsky. Po těch šesti letech jsem se docela slušně domluvil, ale nikdy jsem se nenaučil číst a psát. To vyžaduje pilné studium a mě přece jen víc baví pivo než jazyky.

Chtěl jste být sládkem odmalička? Jaké byly vaše začátky a jakou školu jste musel vystudovat?

Lhal bych, kdybych řekl, že jsem chtěl být sládkem odmala. Vlastně mne to ani nikdy nenapadlo. Vždy jsem byl spíš nadšenec do techniky. Naše zahrada vypadala jako autodílna. Když jsem se ale začal rozhodovat co dál, řídil jsem se tatínkovou radou. Ta zněla, že pivo se bude pít pořád. A pak to bylo jasné, nastoupil jsem do učení v Pražských pivovarech v oboru biochemik pro výrobu piva a sladu. Tak se to skutečně jmenovalo, ale šlo o tradiční obor sladovník – pivovarník. Můžu zodpovědně prohlásit, že mne obor nadchl od prvního okamžiku, což se projevovalo také ve studijních výsledcích. Prostě mi to šlo skoro samo.

Pokračoval jste ve studiu dál?

Ano, po vyučení jsem studoval při práci Střední průmyslovou školu potravinářských technologií, obor kvasné technologie. S odstupem času jsem zjistil, že bylo velice výhodné se nejprve vyučit a střední školu dělat při zaměstnání, protože jsem po celou dobu studia byl také v kontaktu s praxí. To by na denním studiu nebylo možné.

Platí pro toto povolání, že s přibývajícími zkušenostmi sládka se lepší také kvalita piva?

Kvalita piva je ovlivňována mnoha faktory. Začíná to kvalitou zařízení, přes výběr surovin, až po poctivost pracovníků při dodržování technologických postupů. Pravdou ale je, že zkušený sládek dokáže vše lépe sladit a dokáže si lépe poradit s nepravidelnostmi, které se dříve nebo později objeví.

Co je na této práci podle vás nejdůležitější?

Pro mě osobně je důležité, aby práce měla nějaký cíl, aby někam směřovala. Pořád je co zlepšovat a není nic horšího, než když člověk přešlapuje na jednom místě a nic neřeší. Pochopitelně, že k tomu musí být vytvořeny podmínky. Mnohokrát jsem se setkal s tím, že i zcela jednoduché nápady a návrhy sládka jsou ze strany majitelů pivovarů nevyslyšeny.

A co myslíte, že je ve vašem oboru nejnáročnější?

Celá výroba piva je týmová práce, pokud se nejedná o vyloženě malý pivovar, kde vše zvládá jeden člověk. Pro sládka je pak velice důležité sestavit tým spolupracovníků tak, aby se na ně mohl spolehnout na sto procent. Po zkušenostech z posledních let je podle mě výběr spolupracovníků tím nejnáročnějším. Rozhodně nečeká před branou pivovaru deset uchazečů o práci a sehnat vzdělaného, zodpovědného, pracovníka je velice těžké. Bez poctivých lidí nelze dosáhnout úspěchu.

V tom máte jistě pravdu. Pokud tedy všechno klape a je v pořádku, můžete prozradit, jak vypadá váš běžný pracovní den?

Pracovní náplň se liší podle množství piva, které je třeba vyrobit. Jsou týdny, kdy stihnu akorát naplánovat výrobu a pak už jsem pořád jen na varně, nebo ve sklepích a vařím a vařím a vařím. Pokud je práce méně, vrhnu se do papírování, kterého nejsem ušetřen a doháním, co jsem nestihl v perných dnech. Ať už je práce více, či méně, musím vše kontrolovat. A samozřejmě nechybí ochutnávka. Bez degustace se sládek neobejde. A abych se nenudil, vymýšlím způsoby, jak vařit piva více, ve stejné nebo lepší kvalitě.

Co se vám na této práci nejvíce líbí?

Tím, že jsme pivovar poměrně malý, mám možnost se podílet opravdu na celé výrobě vlastníma rukama a výrobu tak skutečně ovlivňuji. To je výhoda, kterou sládci z velkých pivovarů nemají. Když potom vidíte a slyšíte, jak lidem naše pivo chutná, je to balzám na duši. Kvůli takovým chvílím potom člověk zapomene na hodiny a hodiny strávené v práci.

Neodpustím si trochu záludnou otázku na závěr. Jaké pivo máte nejraději?

Vůbec nepiji piva z velkých pivovarů. Všechna jsou stejná, nezajímavá. Ať už jsem kdekoliv, vždy si dám pivo z regionálních pivovarů a pivovárků a hledám v nich něco nového, a nikdy mne nezklamou. Pokud se ale ptáte, které pivo piji nejčastěji, tak pochopitelně že svoje.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autor: Pavla Krčálová | Foto: Michaela Hasíková


Netradiční cesta západočeskými lázněmi čeká na zájemce v sobotu 22. srpna. Vlak z Karlových Varů do Mariánských Lázní a nakonec do hlavního cíle: Chodové Plané, kde s konají tradiční Slavnosti piva Chodovar 2009. České dráhy vypravují zvláštní vlak s názvem Chodovar Expres.

Zvláštní vlak vyjíždí z Karlových Varů horního nádraží v 10.00 hodin a přes stanice Karlovy Vary dolní nádraží, Bečov nad Teplou a Teplou zamíří do Mariánských Lázní. „Vzhledem k výluce na trati Mariánské Lázně – Cheb zajistíme přepravu z nádraží v Mariánských Lázních do areálu pivovaru v Chodové Plané náhradní autobusovou přepravou - dvěma historickými a případně i jedním moderním autobusem,“ uvedl Vladimír Omelka, ředitel Krajského centra osobní dopravy v Karlových Varech.

Jízdenky do Chodovar Expresu jsou k dostání v předprodeji a u pokladen ČD na horním i dolním nádraží v Karlových Varech, dále v Sokolově a v Ostrově. Majitel jízdenky zakoupené v předprodeji, která současně platí i jako místenka, dostane ve vlaku jedno pivo zdarma jako pozornost rodinného pivovaru Chodovar. Jízdenku je možné zakoupit i v den odjezdu přímo ve vlaku, pak už ale není zaručen vychlazený nápoj. Zpáteční jízdné činí 100 Kč a jízdenka platí zároveň i jako vstupenka na slavnosti do areálu pivovaru.

Na účastníky slavností čekají v době od 10:00 do 13:00 hodin netradiční prohlídky pivovaru se hranými scénkami ze života sladovníků a odemčené pivovarské sklepy s připravenou ochutnávkou kvasnicového piva z ležáckých sudů. Hlavní program začíná ve 13:00 hodin v pivovarské zahradě. Zahrají Plzeňští heligonkáři, Chodovarka, Orion, od 21:00 hodin vystoupí rocková legenda Turbo. Součástí programu je také krátké divadelní představení v podání četnické stanice Habersbirk.

Jízdní řád Chodovar Expresu 22. srpna 2009

Vlak Autobus Autobus Vlak

Karlovy Vary (horní nádraží) 10:00

Karlovy Vary (dolní nádraží) 10:07 23:12

Bečov nad Teplou 10:45 22:30

Teplá 11:15 21:57

Mariánské Lázně 11:45 21:20

11:50 21:15

Chodová Planá, parkoviště u pivovaru 12:00 21:00

Na zpáteční cestě navazují v Karlových Varech na dolním nádraží na vlak Chodovar Expres pravidelné osobní vlaky do Nejdku a do Ostrova, Klášterce nad Ohří a Chomutova. Návštěvníci slavností můžou k dopravě do a z Chodové Plané využít i mimořádně zastavující autobusy náhradní dopravy ČD. Tyto autobusy zastaví i na autobusové zastávce „Chodová Planá, aut. St.“ na návsi, a to:

· z Chebu směr Planá, Stříbro a Plzeň v 16:45, 18:45 a 20:45 hod.

· z Plzně směr Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart a Cheb v 17:05, 19:05, 21:05 a 23:10 hod.

Z Plzně vyjíždí v 9:30 hodin na Slavnosti piva Chodovar BUS Express.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Letošní ročník série kulturních akcí pod názvem Léto s Rychtářem zakončí tradiční Den otevřených dveří hlineckého pivovaru v sobotu 29.srpna. Tyto výroční slavnosti se konají jednou za dva roky, letos oslaví pivovar 96 let od svého založení.

Program dne otevřených dveří se odehraje v areálu pivovaru včetně přilehlého amfiteátru, ve kterém se konají v rámci Léta s Rychtářem pravidelné samostatné koncerty populárních skupin. Na výčepech budou samozřejmě všechna piva Rychtář a právě pro tuto příležitost uvařený polotmavý Speciál 13%.

Kromě mnoha hudebních vystoupení jsou připraveny exkurze pivovarem, které návštěvníkům umožní nahlédnout do tajemství výroby jejich oblíbeného piva. Na nádvoří pivovaru vyroste Šermířské městečko, u kterého se odehraje několik historických soubojů, bitev a také ohňová show. Večer pak osvítí pivovar tradiční ohňostroj.

Úvodní hudební program na nádvoří obstará především dechová hudba v podání domácí Hlinečanky a souboru Mistříňanka. Zpestřením programu bude italský folklórní soubor Gruppo folkloristiko verbicaro a k tanci zahraje legendární Artur. Závěrem večera pak provede tradiční country partička Trampoty.

Vystoupení hudebních skupin v amfiteátru zahájí po druhé hodině rockoví Debill Heads, na ně naváží mladí punkeři Rybičky 48 a návštěvníky odpoledne roztancuje plzeňské SKA v podání Tlekače. Podvečerní program nabídne neobvyklé hvězdné vystoupení. S kompletní skupinou dorazí přední česká zpěvačka Marie Rottrová, aby zahrála nesmrtelné písně jako Řeka Lásky nebo Řekni, kde ty kytky jsou.

Večer pak vyvrcholí koncertem skupiny Mig 21 v čele s vynikajícím frontmanem a oblíbeným hercem Jirkou Macháčkem. Migové jsou známí především svojí struhují a vtipnou pódiovou show. Po následujícím ohňostroji bude podium patřit rockové legendě Hudba Praha. Večerním Hlinskem tak budou znít popové písně Snadné je Žít, Malotraktorem a další, na které navážou rockové Časy zlý nebo Máma táta. O závěr celého Dne otevřených dveří se postará vynikající beatlesovský revival The Spiders.

Vstup na Den otevřených dveří pivovaru Rychtář v Hlinsku 29. srpna je samozřejmě zdarma. Akce začíná po 12:00 na nádvoří pivovaru a bohatý kulturní program je naplánovaný až do 24:00. Kromě výčepních míst se všemi pivy značky Rychtář bude i mnoho stánků s občerstvením a pochutinami všeho druhu. Také bude možnost zakoupení propagačních předmětů a suvenýrů.

Sedmý ročník Léta s Rychtářem, který nabídl koncerty skupin jako Tři Sestry, Horkýže Slíže nebo Harlej s Alkeholem, Dnem otevřených dveří pivovaru končí. Ročník 2010 je již v přípravě a jistě nabídne neméně zvučná jména. Aktuálně můžeme prozradit, že se příští rok do amfiteátru vrátí skupina Divokej Bill, a také se můžete těšit na premiérové vystoupení skupiny Kryštof.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Rychtář

Den otevřených dveří pivovaru Rychtář

Po osmi letech se vedení Pivovaru Vyškov rozhodlo nejen pro změnu designu etiket svých piv, ale některé značky pivního moku budou plněny i do nových lahví, které nesou označení „České pivo“. Od klasických tzv. NRW lahví se odlišují zejména svým moderním designem. V současné době se již pivo stáčí do nových lahví s novými etiketami. Prvním pivem, které opouští pivovar v novém kabátě, je 11° pivo Džbán.

Foto

Při návrhu nových etiket pro nás bylo důležité především vizuálně zdůraznit názvy jednotlivých značek piva. Na stávajících etiketách je totiž nejvýraznějším prvkem samotný název Vyškovské pivo

a nápis informující o konkrétní značce našeho piva zaniká. Nové etikety jsou také dostatečně reprezentativní, aby obstály i při exportu. Moderní, svěží, ale i mírně luxusní design nových etiket

má zákazníkovi naznačit, že se setkává s kvalitním pivem s poctivými základy,“ uvedl ředitel pivovaru David Kaprál.

Vyškovský pivovar tak představí dvě hlavní řady s novým designem – zlatou prémiovou a stříbrnou tradiční. Zlatá řada je tvořena světlým prémiovým ležákem Březňák, světlým speciálním ležákem Generál a tmavým ležákem Havran. Poslednímu jmenovanému pivu bylo loni v listopadu uděleno na festivalu European Beer Star prestižní ocenění „Zlatá hvězda“. Stříbrná řada je pak tvořena klasickou světlou Desítkou, světlým ležákem Džbán a výčepním světlým pivem Atlet. Do této řady spadá i, zejména u ženské části spotřebitelů oblíbený, Řezák.

Foto

Nové etikety jsou zpracovány tak, aby měly jednotnou vizuální podobu a ulehčily tak spotřebitelům orientaci v jednotlivých druzích piva. Z řady návrhů byl nakonec vybrán minimalistický design, využívající k znázornění objektu pouze několika stylizovaných křivek. Spodní pole obsahuje logotyp pivovaru Vyškov. Na pravém spodním okraji je u odpovídajících značek umístěno označení Chráněného evropského označení „České pivo“, kterou je Vyškovský pivovar oprávněn používat od letošního roku. Identifikace jednotlivých piv je dále usnadněna odpovídajícím ilustračním obrázkem.

Vedení vyškovského pivovaru je přesvědčeno, že díky novým etiketám dostalo jejich pivo jednotný, vizuálně atraktivní vzhled, který sehraje důležitou úlohu při dalším postupném posilování image značky. A hlavně, že takto bude při pohledu na láhve Vyškovského piva zákazníkovi okamžitě jasné, že má před sebou láhev plnou kvalitního a poctivě vařeného piva.

Změna designu etiket s sebou přináší i jemné úpravy v receptuře nejprodávanějšího piva Džbán, které mají zvýraznit charakter jeho chuti. Při těchto úpravách reagoval pivovar na připomínky svých zákazníků. Další novinkou je použití Chráněného zeměpisného označení „České pivo“ pro většinu sortimentu. Označení „České pivo“ garantuje tradiční český způsob přípravy piva za použití pečlivě vybraných a přesně specifikovaných českých a moravských surovin. Výsledkem je typické kvalitní pivo, které je známé po celém světě.

Zdroj: Ve Vyškově.cz | Autorka: Dana Ambrosová


Obří živé géčko se objevilo včera odpoledne pod plzeňskou pivovarskou věží. Vytvořila jej tam více než stovka pracovníků pivovaru Gambrinus.

Foto

Bylo to dobré. Jen trochu těsno. Hlavně když jsme ve formaci dělali vlnu,“ říká se smíchem Ivan Tichý. Byl součástí jednoho ze šestnácti týmů, které po vytvoření obrazce vyrazili po plzeňských hospodách. Jejich úkolem bylo debatovat s pivaři u zlatavého moku, připravit pro ně hry a kvízy a rozdat jim dárky.

Mám z toho trochu obavy, ale myslím, že by snad neměl nastat žádný problém. Řekl bych, že budou lidi spíše rádi. Navíc jsme vyfasovali samé čtyřky, tak to bude pohoda,“ směje se Tichý.

Akce se uskutečnila v rámci oslav 140 let od vzniku pivovaru Gambrinus. Společnost ji navíc pojala jako teambuildingovou akci pro zaměstnance finančního a IT oddělení. Podobné projekty mají za úkol stmelit kolektiv.

Každý z týmů měl obejít čtyři hospody. Zapojili jsme do toho ty, které mají v Plzni asi největší výtoč. A nejen ty v centru, ale i v okrajových částech západočeské metropole,“ uvedl Martin Šourek z Gambrinusu. Zakončení pak bylo na nádvoří Plzeňského Prazdroje, kde se v rámci festivalu Léto s Prazdrojem uskutečnil koncert kapely Bluesberry.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Potomci posledního majitele královédvorského pivovaru Františka Klazara ocenili snahu navázat na tradici

Zajímavé setkání nabídla malá slavnost, která doprovodila uvaření tisícího hektolitru královédvorského piva Tambor.

Setkaly se tu vlastně minulost a současnost dvorského piva. Na pozvání majitele Tambora, Nasika Kiriakovského , přijeli z Prahy manželé Růžičkovi, přímí potomci posledního majitele bývalého pivovaru, Františka Klazara. „Jsem velice rád, že mám možnost představit náš moderní provoz zástupcům rodiny, která začala historii pivovarnictví ve městě psát,“ vysvětlil Kiriakovský.

Setkání se zúčastnil také místostarosta Vasil Biben, tajemník městského úřadu Kudrnáč a zástupci Deníku. Sládek Martin Vrba vysvětlil, že ve skutečnosti se vaří 1017 litr královédvorského piva, což je čtyřicátá várka. Potom všichni přítomní ochutnali sladinu, teplý pivní nápoj bez alkoholu, ale plný výživných látek. „V současné době připravujeme další historickou událost. Po desítkách let se královédvorské pivo opět zúčastní mezinárodní degustační soutěže v Žatci. Povezeme stovku vzorků všech našich pěti vyráběných piv,“ doplnil Kiriakovský. Tambor počítá i s účastí na dalších soutěžích.

Manželé Růžičkovi ocenili, že se současný majitel pivovaru snaží navázat na tradici, která skončila v roce 1948 zestátněním Klazarova pivovaru. Ten v současné době už slouží jiným účelům. „V oboru sice nikdo z nás nepůsobí, ale vzpomínky na královédvorský pivovar jsou stále v nás,“ uvedli manželé Růžičkovi. Před několika lety uspořádalo městské muzeum výstavu o Klazarově pivovaru, kterého se zúčastnil i Gaston Klazar, syn posledního majitele. Ten po znárodnění pracoval ve výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Od roku 1958 se stal vedoucím pracovníkem Pokusného a vývojového střediska v Praze. Patří mezi autory Dia piva a nealkoholického Pita.

Nasik Kiriakovský provedl manžele Růžičkovi celým pivovarem a vysvětlil jim funkce jednotlivých provozů. Hovořili také o další spolupráci, která by mohla ještě víc propojit minulost a součastnost královédvorského piva.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek


Produkce českého piva klesla klesla v prvním pololetí o 6,81 procenta, to je zhruba o jedno procento více, než se očekávalo. Vyplývá to z údajů Rodinného pivovaru Bernard. Útlum se ovšem netýká právě malých pivovarů, kterým prodeje naopak mírně rostou: Bernardu produkce nepasterizovaného piva vzrostla o pět procent a nealko piva o 15,3 procenta.

Celkově se přitom objem stáčeného nealkoholického piva zvýšil pouze o 1,3 procenta. „Bernard byl v krizi deset let a nyní již profitujeme z našich zkušeností,“ uvedl s nadsázkou na středečním setkání s novináři Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí firmy.

Stoupající prodej humpoleckého piva se odrazil i na finančních ukazatelích malého pivovaru. Tržby Bernardu za prodej piva v prvním pololetí meziročně vzrostly o zhruba osm procent na 168 milionů korun, zatímco obrat se zvýšil z 164 milionů na 178 milionů korun. Pivovar proinvestoval sedmnáct a půl milionu hlavně do výrobních a skladovacích kapacit. Další investice by měly směřovat do vodních vrtů, protože pivovar musí v současné době částečně využívat technologickou městskou vodu.

Pro porovnání - nadnárodní skupině SABMiller, jejímž členem je i tuzemská jednička Plzeňský Prazdroj, ve druhém čtvrtletí klesl v Evropě odbyt piva zhruba o sedm procent (přesná čísla Prazdroje nejsou k dispozici, analytici však očekávají pokračování sestupného trendu z minulého roku, který byl tři procenta).

Výroba piva klesá pouze velkým nadnárodním společnostem, takzvaným europivovarům,“ uvedl Mikulášek. Podle některých odborníků to je způsobeno tím, že menší pivovary snáze inovují svou produktovou řadu a na změny na trhu reagují hbitěji (například Bernard do obchodů začal dodávat nový švestkový nealkoholický nápoj, jehož prodej si pivovar pochvaluje). Většina takových pivovarů se označuje za prémiovou značku, což jim může rovněž pomoci k většímu odbytu.

Mnozí analytici přitom předpovídali, že celková spotřeba alkoholu bude za doby hospodářské krize naopak růst. „Ukazuje se ale, že to tak není,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 marketingový šéf Bernardu Tomáš Lipták. Na snížené spotřebě piva se kromě krize podepsal i menší počet turistů, kteří zavítali do Česka, a poměrně studené a proměnlivé počasí během prvního půlroku.

Rodinný pivovar Bernard patří k malým hráčům na trhu, když na něm zaobírá asi jedno procento.

Zdroj: E15.cz | Autor: Patrik Šilhavý


Český trh je konzervativní až zkostnatělý. V rozhovoru pro deník E15 to uvedl Tomáš Lipták, vedoucí marketingu Rodinného pivovaru Bernard. Jak dále řekl, pivovary i přesto musejí inovovat, aby překonaly dobu celosvětového útlumu.

E15: Někteří odborníci předpovídali, že lidé budou v krizi více pít alkohol. Projevuje se to v praxi?

Vzhledem k aktuálním číslům pivovarnického odvětví za poslední půlrok se ukazuje, že to tak není. Původně jsme si ale mysleli to samé. Lidé mají více času – třeba i kvůli tomu, že přišli o zaměstnání. Pozitivní vliv na spotřebu to ale nemá.

E15: Českým hospodám prý ubývají štamgasti, máte takové signály?

Ano, to je pravda. Sledujeme, že tradiční chození do hospod je v Česku na ústupu. Zatímco v roce 2006 lahvové pivo v prodeji zaobíralo osmnáct procent, teď to je 38 procent.

E15: Dají se na českém pivovarnickém trhu vypíchnout nějaké další trendy, třeba nové příchutě, které slaví úspěch v zahraničí?

Tuzemský trh je velice konzervativní až zkostnatělý. V minulosti jsme zkoušeli testovat třeba ovocná piva, lidem ale nechutnala.

E15: Podnikli jste nějaké kroky k lepšímu překonání hospodářské krize?

Krizi u nás zatím příliš nepozorujeme. Samozřejmě se snažíme racionalizovat náklady a inovovat. Třeba my jsme na trh před několika měsíci uvedli nový nealkoholický švestkový nápoj, který se u spotřebitelů setkal s velkou oblibou, aniž bychom ho marketingově podporovali.

Zdroj: E15.cz | Autor: Patrik Šilhavý


Velkopopovický Kozel, najpredávanejšie české pivo za hranicami Českej republiky, prechádza od júna kompletnou vizuálnou premenou. Pripravené je inovované logo, nové obaly, nová internetová stránka, nový televízny reklamný spot. Jediné, čo sa nemení, je jedinečná chuť českej dediny v pive Velkopopovický Kozel, ktoré sa podľa tradičného receptu pripravuje už 135 rokov.

Od júna môžu milovníci piva v slovenských obchodoch a gastronomických prevádzkach nájsť pivo Velkopopovický Kozel v úplne novom šate. Grafický dizajn Velkopopovického Kozla podstúpil zásadnejšiu úpravu svojej vizuálnej stránky, pričom hlavnú úlohu v ňom zohráva maskot pivovaru – „kozel“, čiže cap, ktorý získal jasnejšiu a modernejšiu podobu. Kým na predchádzajúcom logu bol Kozel zobrazený viac-menej symbolicky, na novom logu je už jasne definovaný. Ponúka krígeľ piva a symbolizuje tak tradičné hodnoty českej dediny – pohostinnosť, srdečnosť a priateľskosť.

Nové grafické prvky Velkopopovického Kozla sa stali súčasťou celého brandingu značky. Zmien sa tak dočkali nielen spotrebiteľské balenia piva, ale aj všetky reklamné či predajné materiály. Prevládajú v nich mäkšie, zemité farebné tóny, jemnejšie prechody medzi jednotlivými farbami a motív či štruktúra dreva. Lepšie korešpondujú s hlavným posolstvom Velkopopovického Kozla – prinášať medzi ľudí pozitívne hodnoty českej dediny.

Prečo Chuť českej dediny? Kozel je hrdý na svoj český pôvod. České pivo je vo svete symbolom kvality, pivovarníckeho majstrovstva a na Slovensku to vďaka nášmu historickému spojeniu platí o to viac. Velkopopovický Kozel je stelesnením tejto kvality a vďaka tomu sa stal najpredávanejším českým pivom za hranicami Českej republiky. Varí sa podľa nezmeneného receptu už od roku 1874 a jeho vyváženú chuť nezmenili ani ťažké vojnové roky, ani moderné technológie. Ľahko sa pije a s každým dúškom približuje humor, teplo a atmosféru dedinky, z ktorej pochádza.

Velké Popovice, ktoré Kozlovi dali meno, sa nachádzajú v stredných Čechách, neďaleko od Prahy. Dedinka je na dnešnú dobu možno trochu svojská, pretože ľudia tu ešte stále poznajú susedov po mene a veria, že v živote sa treba vedieť podeliť o dobré veci. Riadia sa pravidlom, ktoré hovorí: „Pri našom stole je vždy miesto pre jedného navyše“ – vrátane Kozla. O dedinského capa sa pritom starajú s rovnakou láskou a starostlivosťou, ako o svoje pivo. Veria, že hodnoty ako priateľstvo, tímová práca, spoločný oddych a dobrý pocit sú v živote dôležité.

Velkopopovický Kozel verí, že aj keď žijeme v meste, v hĺbke svojej duše túžime niekam patriť. Moderná doba ako keby nám hovorila, že nemôžeme na ulici pozdraviť alebo usmiať sa na neznámeho, že sa životom musíme rútiť, zbierajúc večne rastúci zoznam „nevyhnutností“. Existuje však mnoho ľudí, ktorí sa nechcú stať osamelými v dave individualít, ľudí, ktorí hľadajú príjemné pocity z toho, že sú súčasťou nejakej komunity. Kozel ich chce spájať a vytvárať priateľstvá aj medzi tými, ktorí sa doteraz nepoznali. Kúsok dediny totiž existuje v každom z nás a občas potrebujeme byť jej súčasťou, oslobodiť sa a byť tam, kde môžeme byť sami sebou.

Z tejto myšlienky vychádzali aj autori novej televíznej reklamy Velkopopovického Kozla. Televízny spot sa nenatáčal v štúdiách, ale priamo vo Velkých Popoviciach, dokáže preto preniesť autentickú atmosféru českej dediny priamo do slovenských obývačiek. Príbeh už známeho imidžového spotu je postavený na veľkej dedinskej slávnosti, kde si ľudia z obce Velké Popovice vlastnými prostriedkami skladajú dlhý stôl, pri ktorom neskôr zdieľajú dobre vychladeného Kozla. Stôl je tu symbolom pohostinnosti a priateľstva všetkých dobrých ľudí, čoho dôkazom je aj príchod oneskorenca, ktorému ochotne uvoľnia miesto. Cap pod stolom je len dôkazom toho, že Kozel je neodmysliteľnou súčasťou života tejto českej dediny. Okolo stola môžeme spozorovať množstvo jedinečných postáv, s ktorými sa v priebehu budúcich kampaní Velkopopovického Kozla ešte spotrebitelia budú stretávať.

Velkopopovický Kozel prináša Pivný Veľkofest. Velkopopovický Kozel toto leto vyráža do ulíc a domácností s nezvyčajným nadšením. Spotrebitelia sa s ním nebudú stretávať len v televízii, rádiu a na 250 bilbordoch a 25 bigbordoch po celom Slovensku. Nájdu ho najmä tam, kde ho majú radi. Pivný Veľkofest sa začína v obchodných reťazcoch aj nezávislých predajniach, kde spotrebitelia nájdu výhodné multibalenia Kozla s jednou fľašou zadarmo. V niektorých z nich budú môcť za nákup 20 fliaš alebo plechoviek získať aj štýlový pivný Veľkodžbán.

Do Pivného Veľkofestu sa zapojilo aj 100 gastronomických prevádzok na celom Slovensku, ktoré získali nové imidžové materiály v novom štýle Kozla a bude v nich prebiehať spotrebiteľská súťaž. Za každé zakúpené veľké pivo zákazník získa samolepku Kozla, ktorú si bude môcť nalepiť do „Štamgast karty“. Tabuľa v jeho obľúbenom podniku mu potom ukáže, koľko Kozlov potrebuje na získanie okamžitej ceny, pričom na výber bude mať pivo zdarma, opasok, nožík, sadu hier a ďalšie výhry podľa počtu zakúpených pív. Aj keď už nejakú výhru získa, bude môcť s novou „Štamgast kartou“ zbierať body na ďalšiu.

Pivný Veľkofest vyvrcholí v auguste na námestiach slovenských miest. V Košiciach, Nových Zámkoch, Liptovskom Mikuláši, Banskej Bystrici a Bratislave sa počas piatich víkendov stretnú milovníci piva a štamgasti lokálnych podnikov. Dva dni si budú môcť vychutnávať chuť českej dediny pri dobrej hudbe populárnych skupín, medzi ktorými sa objavia napríklad Hudba z Marsu, Puding pani Elvisovej alebo Hex. Návštevníci zároveň budú môcť súťažiť a pomôcť svojmu podniku k získaniu možnosti usporiadať jedinečnú pivnú párty so živou kapelou a Kozlom zadarmo.

Kozel sa bude viac ukazovať aj na internete. Užívatelia tu už od júla budú nachádzať stále viac. Okrem informácií o pive Velkopopovický Kozel si na internetovej stránke www.velkopopovickykozel.sk budú môcť nájsť aj detaily k Pivnému Veľkofestu, budú si môcť lokalizovať podniky, ktoré sa do Veľkofestu zapojili, prečítať si detaily o súťažiach a neskôr na nej nájdu aj ďalšie prekvapenia.

Velkopopovický Kozel teda dostal „nové šaty“, aj naďalej však ostáva rovnako kvalitným vidieckym pivom, ktoré sa varí podľa tradičnej českej receptúry už 135 rokov. Už z tohto obdobia pochádzajú zmienky o jeho výnimočnosti. Jeho ľahkú a vyváženú chuť, rovnako príjemnú ako je atmosféra českej dediny, oceňujú priatelia Kozla po celom svete. A práve pre tých, ktorí sa chcú podeliť o jej hodnoty, je určená každá kvapka, ktorá plní pohár, fľašu alebo plechovku Velkopopovického Kozla.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s., zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: Media Info Servis.sk | Autorka: Drahomíra Mandíková, Pivovary Topvar, a.s.


Sklizeň chmele zahájili zemědělci v tršické produkční oblasti, která leží na území Olomoucka, Přerovska a Prostějovska. Úroda bude přitom zřejmě na většině míst slabší než loni, a to hlavně kvůli vrtošivému počasí. Výnosy sníží i fakt, že na některých místech vichřice pokosily chmelnice. „Vizuálně vypadají rostliny vcelku dobře, odhad sklizně však není snadný. Vidím to zatím tak na deset metráků z hektaru, což by byl sice nadprůměr, ale v některých letech jsme sklidili i podstatně více,“ řekl Právu například ředitel Zemědělského družstva v Kokorách na Přerovsku Vladimír Lichnovský.

I Kokorským spadly letos při vichřicích některé chmelnice. Zasaženo větrem jich bylo přibližně třináct hektarů. „Způsobilo nám to ztrátu ve výši zhruba deseti miliónů korun. Menší škody nám počasí způsobilo i na dalších plodinách – máku a řepce,“ poznamenal předseda.

Loni Kokorští prodávali tunu chmele za 140 až 180 tisíc korun. „Za kolik se nám jej podaří prodat letos, budeme vědět kolem 10. září, kdy by měla sklizeň skončit,“ uvedl Lichnovský. Rozhodující přitom bude kvalita chmele, hlavně pak obsah látek, které mohou za jeho hořkost.

Všechny zemědělské podniky, které pěstují v tršické oblasti chmel, využívají služeb brigádníků. „My jich zaměstnáme zhruba sto, zejména z Moravy, ale i ze Slovenska,“ dodal Lichnovský. Kokorské chmelnice se rozkládají na ploše zhruba 146 hektarů. V tršické oblasti je zhruba 720 hektarů chmelnic.

Asi 75 procent plochy pokrývá žatecký poloraný červeňák, zbylá část patří hybridním odrůdám. Chmel z tršické oblasti využívá mj. i přerovský pivovar Zubr. „Chmel je pro pivo základním kamenem – dává mu příjemné aroma, pro Zubra tak typické, i správnou hořkost. Při vaření používáme chmel lisovaný hned po sklizni do tzv. granulí, tak je zajištěno uchování jeho vlastností,“ řekla Právu mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Zdroj: Právo.cz | Autorka: Vlasta Hradilová


Rodinný pivovar Bernard zvýšil výstav svého nepasterizovaného piva v prvním pololetí letošního roku meziročně o pět procent na 95 455 hektolitrů, meziročně utržil o 8,4 procenta více. Pivovar o tom informoval ve čtvrtek.

O úspěšné první pololetí se podle pivovaru mimo jiné zasloužily i dva historické rekordy měsíčních výstavů piva. První rekord padl už v dubnu, a to 20 602,5 hektolitrů, podruhé se rekord podařilo vytvořit v červenci, kdy pivovar uvařil 22 907,3 hektolitrů piva.

Nárůst výstavu piva pro český trh je především zásluhou nárůstu prodeje lahvového piva, konkrétně nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou světlé a jantarové,“ zhodnotil výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Velice úspěšně se prosazuje i sladový nápoj Bernard s čistou hlavou s chutí švestky, jehož se od začátku roku prodalo již přes 2 150 hektolitrů,“ dodal.

Foto

Nealkoholický Bernard čistou hlavou Švestka je k dostání teprve od jara letošního roku a trh jej přijal podle pivovaru velmi vstřícně. „Od února bedlivě sledujeme vývoj prodeje na všech distribučních kanálech a zájem o Švestku se stále zvyšuje. Švestka se stala alternativou k nealkoholickým nápojům. Rády ji pijí i ženy, které někdy pivo nevyhledávají kvůli jeho hořkosti,“ vysvětlil Stanislav Bernard.

Obor pivovarnictví v ČR celkově poklesl za první pololetí letošního roku o 6,8 procenta, pokles je i v prodeji lahvového piva o 4,2 procenta. Nealkoholické pivo zaznamenalo v oboru nárůst 1,3 procenta, Bernard s čistou hlavou 15,3 procenta (počítáno bez sladového nápoje s chutí švestky).

Tržby za prodej piva Bernard vzrostly za první pololetí letošního roku na 168 milionů Kč, jde o meziroční nárůst 8,4 procenta.

Investice v prvním pololetí letošního roku směřovaly do rozšíření kvasné kapacity, dále do pořízení hlavní stanice tlakového vzduchu a modernizace řídící jednotky na varně pivovaru. Další investice směřují především do oblasti úspor a to do výměníku Brýdových par, který šetří energii tím, že využívá odpadní teplo vznikající při vaření piva. Celková částka investic za první půlrok činila asi 17,5 miliony korun.

Rodinný pivovar Bernard z Humpolce uvařil v roce 2008 celkem 188 tisíc hektolitrů piva. Celkový obrat pivovaru, který vloni zaměstnával 120 lidí, meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela


V Pivovare Šariš vo Veľkom Šariši sa prvú septembrovú sobotu, 5. 9. 2009, od 11.00 – 20.00 hod. uskutoční Deň značky Šariš plný zábavy, hudby, priateľských stretnutí a príjemnej atmosféry všetkých „Srdcom Východniarov“.

„Tohtoročný Deň značky Šariš bude naozaj výnimočný. Aj tento rok sme pripravili bohatý sprievodný program s množstvom atrakcií a vystúpeniami známych slovenských umelcov. Návštevníci si budú môcť vypočuť interprétov ako Katka Knechtová, Marián Čekovský, skupiny Komajota, Chiki-liki tu-a alebo Smola a hrušky. Verím, že touto akciou potešíme všetkých, ktorí majú radi kvalitné pivo, výbornú zábavu a nadviažeme na predchádzajúce úspešné ročníky,“ hovorí Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.Marián Čekovský nebude návštevníkov len zabávať, vo dvojici so známou moderátorkou Rádia_FM Katikou ich bude celým dňom aj sprevádzať. Na Deň značky Šariš pripravia šarišskí pivovarnícki majstri aj skutočné pivné prekvapenie, ktoré bude až do poslednej chvíle zahalené rúškom tajomstva. Srdcom Východniari si budú môcť tento rok opäť vychutnať v rámci sobotňajšej akcie aj tankový Šariš - najčerstvejšie pivo, ktoré neprešlo stáčacou linkou ani skladovaním v expedičných areáloch. „Tankový Šariš je čisté nepasterizované pivo, ktoré má podľa pivných „fajnšmekrov“ tú správnu farbu, chuť aj vôňu, keďže pri používaní tankov neprichádza pivo do kontaktu so vzduchom,“ hovorí Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. V rámci Dňa značky Šariš bude pripravených aj množstvo súťažných a nesúťažných aktivít, pri ktorých sa hostia nielen zabavia, ale si budú môcť napríklad zmerať svoju šikovnosť, či silu s priateľmi alebo ostatnými účastníkmi. Ďalšou nezvyčajnou atrakciou, ktorú na Deň značky Šariš organizátori pripravili, budú ukotvené lety balónom. Návštevníci si vďaka nim budú môcť vychutnať pohľad na toto výnimočné podujatie z výšky. V neposlednom rade bude pre všetkých milovníkov piva pripravená špeciálna prehliadka Pivovaru Šariš s odborným výkladom o výrobnom procese tohto kvalitného piva. Vstup na akciu je voľný. Kyvadlová doprava bude zabezpečená zdarma a autobus bude premávať od zastávky Veľký Šariš po Železničnú stanicu a späť.

Zdroj: Informuje.com


Ve druhém červencovém týdnu letošního roku vypsal Pivovar Černá Hora s regionálními týdeníky soutěž "Hledejte název pro nové pšeničné pivo". V druhém srpnovém týdnu pivovar vyhodnotil výsledky anktety a vybral jako nejpříhodnější název piva - VELEN. Do ankety bylo zasláno více než 500 návrhů. Vítězný název zaslali tři pisatelé.

Úspěšnými návrháři byli tito: Jana Plchová z Boskovic, Jiří Bednář z Osové Bitýšky a Petr Malach z Boskovic. Všem náleží odměna ve formě nápojů a předplatné týdeníku Zrcadlo

Proč Pivovar Černá Hora zvolil jméno Velen a co ho k tomu vedlo?

Důvodů je několik, ale jeden z hlavních je to, že jméno Velen je spojeno s užíváním znaku sedmizubého hřebene.

V logu Pivovaru Černá Hora a v erbu městyse Černá Hora je vyobrazen sedmizubý hřeben, stejně tak jako v erbu města Boskovice. Tento sedmizubý hřeben je převzat z erbu rodu pánů z Bozkovic, prvních pánů černohorského panství. Ti vsadili hřeben do svého erbu pravděpodobně na základě pověsti o udělení znaku báječnému předku pánů z Boskovic, ptáčníku Velenovi, s nímž se také váže vznik jména města Boskovice.

V legendě se píše toto

V horách na boskovicku zabloudivší kníže brněnský byl od ptáčníka Velena pohoštěn, poskutnuta mu lázeň a od Velena vlas mu dřevěným sedmizubým hřebenem pročesán. Do lázně vloženy věníky (kytice) z libě vonících lesních bylin a znavený kníže si odpočinul na připraveném polštáři. Za odměnu daroval kníže Velenovi veškerou krajinu, kterou ze své, na kopci se nalézající krajiny přehlédnouti mohl. Na místě, kde stávala Velenova chata postaven hrad, při jehož stavbě Velen sám byl nápomocen, a když spadnuvším kamenem byl zraněn na bosé noze, zvolal, že nebude „bosko-více“ choditi.

Jaké by mělo být nové pšeničné pivo?

Zopakujme si pár charakteristik tohoto nápoje:

Za pšeničné pivo je považováno takové, při jehož výrobě je nejméně jedna třetina z celkového extraktu dodána pomocí pšenice či pšeničného sladu.

Barva: Pšeničné pivo je charakteristické světlou až slámovou barvou, vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Pšeničné pivo se také prodává převážně nefiltrované.

Vůně: V pšeničném pivě jsou cítit kvasnice, mírná kyselost a mnoho rozličných ovocných vůní.

Chuť: Chuťová stránka pšeničných piv bývá dle regionu původu značně rozdílná a kolísá od nakyslé až po trpkou, nasládnou a ovocnou chuť. Vždy se však konzumentovi dostává zajímavé harmonie chuti, jež je dána právě obsahem pšenice a druhem použitých kvasnic a typu kvašení.

Historie pšeničného piva

Pšeničná piva mají v našich krajích dlouhou historii a dá se říci, že jistou dobu bylo pšeničné pivo stejně obvyklé jako pivo vařené čistě z ječného sladu. Určitou dobu se dokonce vařila piva čistě pšeničná a čistě ječná. Piva vzniklá ze směsi sladů se začala vařit až později a předpokládá se, že to byl důsledek "smíšeného" výsevu na polích. Piva pšeničná byla i v Čechách v 15. - 17. století dokonce převažující. Pravděpodobně proto, že pro pšeničná piva se převážně používalo svrchní kvašení, jež probíhá při vyšších teplotách, které vládnou po větší část roku. Důvodem jejich ústupu byla pravděpodobně vyšší cena pšenice.

Konzumace

Pšeničné pivo se velmi často podává ve vysokých štíhlých sklenicích, které jsou někdy i na stopce. Vypadají jako šampusové sklenice ve větším provedení. Doporučená teplota podávání piva je 6 - 8 °C.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz


Ve dnech 7.-8.8.2009 se v uskutečnil již 14. ročník slavností piva v rekreačním středisku Kamínka u Roštína, okr. Kroměříž. Tentokrát slavnosti byly pod záštitou generálního partnera Pivovar Pernštejn a R. Jelínek. Návštěvníky, kterých se zde tento letní víkend sešlo okolo 4 500, zaujal nejen skvělý hudební program ale i možnost ochutnat chmelový mok od mnoha pivovarů u nás. Zejména tmavý speciál Porter 19° z Pardubického pivovaru zaujal nejednoho příznivce piva vč. známého rockera a bezesporu i znalce piva „Ozáka“(v podání Martina Dejdara), který zde také účinkoval.

Foto

Jelikož Pivovar Pernštejn dokázal návštěvníky zaujmout nejen tímto tmavým speciálem, velké oblibě se těšil i Pernštejn světlý ležák 11°, dá se předpokládat že v tomto regionu již nebude tato značka neznámá. Ve spolupráci s f. R. Jelínek lze očekávat rozšíření působnosti v této oblasti.

Foto

Náš pivovar se i nadále chce prezentovat na těchto kulturních akcích spojených především se značkou dobrého pardubického piva. Takto se nechal slyšet ředitel společnosti Pivovaru Pernštejn a.s. Ing. Jan Kvasnička.

Zdroj: Pernštejn.cz


Pivovary lákají k návštěvě

[středa, 19. srpen 2009]

Vařilo se tam pivo za středověku a vaří se i dnes. Historický dům číslo 5 na štramberském náměstí, v němž se nachází Městský pivovar Štramberk. Když se kdysi tamní sklepení vyklízelo narazili tam dokonce na středověké zlomky keramických pivních pohárů.

Dnes je tam jeden z nejstarších pivovárků na severní Moravě a čepují se tam dva druhy piva vyráběné podle staré receptury výhradně z českých a moravských surovin. Příležitostně tu načepují i pivo švestkové.

Pivovary navazují na tradice předků Na dávné tradice dbají například také v jednom z nejmenších minipivovarů - Biovar v Ostravě. Podle staré receptury z 16. století tu totiž vyrábějí desítku Kunětický hejkal. „Recepturu jsme samozřejmě přizpůsobili dnešním možnostem,“ říká místní sládek Jiří Štverka. Jak dodává, Kunětický hejkal se dlouhá léta nevařil, avšak recept se zachoval a před dvěma lety se pivo znovu začalo točit.

Všechny čtyři druhy piva z Biovaru dostanete jen v Klubu Hobit v Ostravě na Přívozské ulici. „Kromě toho vaříme pivo taky pro restaurace Garage,“ dodává sládek.

V dlouholeté tradici vaření piva na Hukvaldech pokračuje od roku 2003 minipivovar Hukvaldy v tamní části Dolní Sklenov. Výroba piva tu navazuje na tradici bývalého hukvaldského pivovaru, který vznikl v roce 1597. Řada místních si ještě dnes pamatuje na třináctistupňové pivo Ondráš. To se tu vařilo až do roku 1972. Současní majitelé pivovaru chtěli název piva převzít, ale značku už měly zaragistrované pražské pivovary.

Přesto o štamgasty nemají na Hukvaldech nouzi. Když začínali, velký zájem lidí je prý překvapil. Od loňského roku tu mají nového sládka Petra Neumanna, který minulý měsíc uvařil lidem na Cyrila a Metoděje speciální Medové pivo.

Pivo speciálně pro ženy A kam se ještě vydat za malými pivovary? Například do zámeckého pivovaru v Ostravě-Zábřehu. Letos v květnu tam začali vyrábět speciální "Ženské" pšeničné pivo. To je zatím posledním - dvanáctým speciálem a zároveň prvním nového sládka Tomáše Huba. Ten se při jeho výrobě zaměřil na jemnější chuťové buňky žen a vytvořil zcela novou recepturu. Na Bruntálsku v jediném pivovaru můžete ochutnat kvasnicové pivo, Světlý ležák Excelent a Polotmavý speciál Excelent v hostinském pivovaru v Rýmařově. Zřejmě do nejmladšího pivovaru v kraji by se zájemci mohli vydat do vesničky Karpentná, která je součástí Třince. Loni tam začali vyrábět Třinecké kvasnicové pivo.

Některé pivovary nabízejí i možnost exkurze, například ten štramberský, kde rádi seznámí s tradiční výrobou piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Iva Jalůvková


Na začátku prázdnin v Pivovaru Chotěboř skončil na pozici ředitele Josef Tomek a na jeho místo nastoupil nový manažer Richard Moravec. Josef Tomek řídil pivovar po dobu výstavby. Cílem Richarda Moravce je rozhýbat obchod. Veřejnost se s ním mohla seznámit 15. srpna v Chotěboři na Pivovarských slavnostech, které spolu se sládkem pivovaru zahajoval.

Foto

Nový ředitel Pivovaru Chotěboř Richard Moravec se narodil v roce 1967 ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině. Vystudoval VUT Brno, obor elektroenergetika se zaměřením na jadernou energetiku. Od roku 1992 žije v Pardubicích.

Působil ve firmě Jede, která zajišťuje občerstvení horkými nápoji ve firmách, dnes známá pod názvem Nápojová ambulance. Pracoval zde šest let na pozici obchodního zástupce a poté sedm let coby manažer obchodních týmů.

Novou pracovní příležitost v Chotěboři jsem přijal moc rád z několika důvodů. Hlavně proto, že mě láká práce pro úplně nový a velice moderní pivovar, zajímají mě nové technologie, které v pivovaru jsou, taky mám stejně jako většina Čechů rád pivo a v neposlední řadě svou roli sehrál i fakt, že pivovar je v mém rodném kraji,“ uvedl Moravec po svém nástupu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


Trubač, Qásek, Valašský vojvoda, Kunětický hejkal, Ryzák, Netopýr, Čmelák, Pikard, Slezan, Excelent... Z bohaté nabídky piv malých pivovarů v Moravskoslezském kraji si stačí jen vybrat.

Nepasterizovanému pivu z malých výroben holduje čím dál více pivařů, a tak není divu, že malých pivovárků v posledních letech stále přibývá.

Ochutnat všechny druhy z jednotlivých pivovarů by ale dalo poměrně velkou práci. V kraji totiž funguje jedenáct minipivovarů. Nejvíc jich se jich přitom nachází na Frýdecko-Místecku.

Zavítat tu lze například na Valašského vojvodu či Kozlovického fojta do obce Kozlovice. O jejich výrobu se tu stará sládek Marek Pietoň, který ještě nedávno vařil pivo i pro zřejmě nejmenší pivovárek v Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí. Ten ale nyní v provozu není. „Do budoucna by se ale možná mohl obnovit pro ukázkové vaření,“ říká Pietoň s tím, že do penzionu Letohrádek ve Frýdlantu teď dovážejí pivo z kozlovického pivovaru.

Pivo ale vaří sládci těchto minipivovarů v noci. „Jsou to totiž malé pivovary a ve Štramberku je varna umístěna přímo u výčepu, takže přes den bychom se tam s personálem nevešli,“ vysvětluje Pietoň. Po zavírací době tak pivovar patří sládkům, kteří se pouštějí do výroby piva. „Doba přípravy trvá asi osm až deset hodin,“ říká Pietoň. Letos už prý mají za sebou přibližně 100 hektolitrů uvařeného piva.

V kozlovickém pivovárku, který je podstatně větší než ten štramberský, vznikají taky speciální piva.

Tím nejnovějším, které mohli v sobotu a neděli ochutnat návštěvníci štramberských pivních slavností, bylo vanilkové pivo. „Vždycky se snažím vyrobit nějaký speciálek pro různá roční období,“ říká sládek Marek Pietoň.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


15. srpna byl ve městě Qing dao zahájen 19. mezinárodní pivní festival. Podle informací organizační strany se k účasti na letošním mezinárodním pivním festivalu přihlásilo 102 značek piv ze 17 známých pivovarů z 11 států. Počet zastoupených zemí a zúčastněných značek a pivovarů byl nejvyšší v historii. Mezinárodního pivního festivalu ve městě Qing dao se poprvé zúčastnilo také české pivo Budvar a dalších 13 pivních značek.

Zdroj: Czech CRI.tn


Opustený pivovar Stein sa rozpadáva

[středa, 19. srpen 2009]

Obyvatelia z okolia bývalého pivovaru Stein upozorňujú, že budovu rozoberajú zlodeji. Obávajú sa zosuvu plechov. Investor tvrdí, že priestory stráži.

Opustený areál niekdajšieho bratislavského pivovaru Stein na Blumentálskej ulici je útočiskom nielen bezdomovcov, ale aj zlodejov. Medený plech z kupoly pivovaru postupne mizne.

Foto

Obyvatelia z okolia sa obávajú jeho zosuvu na chodník a zaparkované autá. Stavebný materiál z budovy odletuje najmä počas búrok a silného vetra. Podľa hovorcu mestskej polície Petra Plevu za súkromný majetok zodpovedá jeho majiteľ.

Celý objekt je strážený bezpečnostnou agentúrou a je poistený,“ povedala Petra Zdeňková, hovorkyňa českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group.

Bývalý pivovar navštevujú zlodeji najmä v noci. Bezdomovcov vidno aj cez deň. Na spánok využívajú lavičky neďalekého parčík na Kmeťovom námestí či opustené ihrisko.

O projekte mlčia

Investor Orco Property Group chce rozpadávajúci sa areál premeniť na polyfunkčný objekt s bytmi, kanceláriami a obchodnými priestormi. V minulosti tu avizoval aj výstavbu hotela a mrakodrapu s 33 nadzemnými podlažiami.

Dnes sa investor k projektu bližšie vyjadrovať nechcel. „Stále podlieha žiadosti o zmenu územného plánu, ktorý by mohol byť vydaný v druhom štvrťroku 2010,“ hovorí Zdeňková. „Vzhľadom na to by bolo predčasné hovoriť o akýchkoľvek konkrétnych plánoch.

Predaj nepopreli

V júni spoločnosť Orco Property Group predala jeden zo svojich rozostavaných projektov, luxusný komplex City Gate medzi ulicami Gorkého a Laurinskou. Na otázku, či má hospodárska kríza vplyv aj na projekt Steinu, Zdeňková neodpovedala.

Odpredaj bývalého pivovaru či obchodného domu Dunaj na Námestí SNP, ktorého je takisto vlastníkom, by vraj investor pripustil len v prípade, keď dostane výhodnú ponuku.

Orco sa v žiadnom prípade nechce svojich projektov zbavovať za každú cenu, čiže pod cenu,“ dodala Zdeňková.

Tri požiare za tri mesiace

Okrem zlodejov ohrozovali Stein minulé leto aj požiare. V areáli počas demontáže, ktorú robila firma K+B Slovakia, horelo počas troch mesiacov až trikrát. Ich príčinou bola podľa Zdeňkovej pravdepodobne súhra niekoľkých faktorov.

Najväčší, takmer osemhodinový požiar likvidovalo vtedy 40 hasičov. Oheň si vyžiadal aj dočasné uzavretie Legionárskej ulice. V blízkosti opusteného areálu sú obytné domy i nový evanjelický kostol.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autorka: Lucia Tkáčiková


Hotel pro šedesát lidí s restaurací a třemi konferenčními sály měl do příštího roku vzniknout v areálu nymburského pivovaru. Chybí však stavební povolení, plány se proto posouvají.

Pokud není stavební povolení, nedá se dělat nic, ani požádat o grant, ani vypsat výběrové řízení. Projektovou dokumentaci máme hotovou a zaplacenou, je to na stavebním úřadě a čekáme,“ podotkl ředitel pivovaru Pavel Benák. Podle něj je problém v územním plánu, pivovar je totiž v průmyslové zóně.

Stovky návštěvníků týdně „Před dvěma lety jsme požádali, aby prostor před budoucím hotelem a parkoviště vyňali z průmyslové zóny a dali do zóny služeb nebo veřejné zóny. Ještě se tak nestalo,“ řekl Benák.

Doufá, že ještě letos se stavebního povolení dočkají. Jsou připraveni hned začít stavět. Výstavba má trvat zhruba rok a půl až dva.

Hotel v pivovaru by byl využitý. „Chodí sem každý týden několik set lidí. Táhnou je sem Postřižiny, Hrabal, pivo samo o sobě. Nemáme možnost jim nabídnout vhodné prostory, kde by výrobky ochutnali,“ vysvětlil Benák.

V současnosti může pivovar využívat jen jeden sál pro 50 lidí, který je určený k závodnímu stravování. Navíc firma plánuje rozšířit možnosti pro návštěvníky pivovaru. Lidé by přijeli, přespali by a vybrali si nějaký program s ochutnávkou piva.

Objekt má stát asi 50 milionů korun, firma chce požádat o dotaci. Hotel bude stát u pivovarské vrátnice na místě bytového traktu starého více než 110 let.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Eva Kučerová


Pivo poteče proudem

[úterý, 18. srpen 2009]

Již dvacátému šestému ročníku tradičních pivních slavností bude patřit nadcházející sobota v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané.

Pro návštěvníky je připraven bohatý celodenní program, kde nebudou chybět netradiční prohlídky pivovaru oživené hranými scénkami ze života sladovníků ani odemčené pivovarské sklepy s připravenou ochutnávkou kvasnicového piva z ležáckých sudů skalního sklepa.

K této příležitosti jsme pro návštěvníky dokonce uvařili speciální kvasnicový ležák,“ láká obchodní ředitel pivovaru Jiří Plevka. „V našem Beerrariu pak bude k ochutnání netradiční ovocné pivo, které zajisté zachutná především přítomným dámám,“ doplňuje.

Hlavní dějiště bohatého kulturního programu, kterým provede moderátorská dvojice Adéla Gondíková a Radek Nakládal, pak bude v pivovarské zahradě. Návštěvníci se mohu těšit na vystoupení kapel Chodovarka či Turbo, na divadelní představení Četnická stanice Habersbirk či na tradiční soutěž o titul Pivní rytíř Chodovaru.

V deset hodin večer pak nebe nad pivovarem rozzáří slavnostní ohňostroj, po němž bude následovat taneční zábava slibující české i zahraniční hudební hity až do rána. V pivovaru mysleli také na dopravu. „Řidiči mohou nechat auto doma, k dopravě k nám mohou využít speciálně vypravený pivní motorový vlak z Karlových Varů či historický autobus jedoucí z Plzně,“ vysvětluje Plevka. Podrobný jízdní řád Chodovar Expressů je k dispozici www.chodovar.cz.

***

* Program: 10.00 – 13.00 hodin Netradiční prohlídky pivovaru s hranými scénkami 13.00 hodin Adéla Gondíková + Radek Nakládal, zahrají Plzeňští Heligonkáři 14.30 hodin Slavnostní zahájení letošního ročníku tradičních slavností piva a čestná salva v podání četnictva Habersbirk 15.00 hodin Chodovarka 16.00 hodin Soutěž Pivní rytíř Chodovaru 2009 17.00 hodin Erion - taneční hudba 18.15 hodin Četnická stanice Habersbirk, krátké divadelní představení 18.30 hodin Vyhlášení soutěže Pivní rytíř 2009 19.00 hodin Chodovarka 20.30 hodin Tombola - losování cen 21.00 hodin Turbo – rocková legenda 22.00 hodin Slavnostní ohňostroj 22.15 hodin Rullete Music, taneční hudba, české i světové hity budou znít až do rána

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Kateřina Tauchenová


Chacharek, Řízek, Klaďas, Lašský Vulkán, Březňák, Trubač a další. To je jen malý výčet pivních specialit, které o víkendu představili sládkové regionálních minipivovarů na pátém ročníku Pivních slavností ve Štramberku. Událost si nenechaly ujít tisíce lidí, kteří si mohli pochutnat na medovém, mátovém nebo třeba švestkovém pivě.

Pivní slavnosti poskytly příležitost devíti regionálním minipivovarům ukázat, svá nejlepší zlatavá díla. „Pivovarů se zúčastňuje rok od roku více a návštěvnost je také pokaždé větší. V dnešní době je poměrně hodně pivovarů, kteří podnikají v malém a jsou známy především v tom svém městečku nebo obci, jinak se o nich moc neví. Chtěli jsme proto veřejnost seznámit s těmito pivovary,“ sdělila Simona Grznárová z pořadatelské firmy Relax v podhůří Beskyd. Na štramberském náměstí se tak představily pivovary z Kozlovic, Příbora, Vojkovic, Ostravy nebo Kopřivnice. Jen v sobotu se podle informací Relaxu v podhůří Beskyd mělo vypít na dvanáct tisíc litrů zlatého moku. Specialitou Městského pivovaru Štramberk na těchto slavnostech bylo vanilkové pivo. „Dočkalo se poměrně příznivého ohlasu. Lidé si to samozřejmě dávali spíše na ochutnání, není to konzumní pivo, takže spíše ze zvědavosti,“ dodala Grznárová.

Nečekanou komplikaci vyvolala právě obrovská účast milovníků piva. Některé pivovary zřejmě lehce podcenily žízeň návštěvníků, a tak v neděli už neměli co rozlévat. „Návštěvnost byla tak veliká, možná i rekordní vůbec jakékoli akce, která kdy byla na štramberku. Všechny pivovary měly problém se zásobami. V neděli zřejmě nebude přímo devět pivovarů, bude jich méně, některým totiž došly zásoby piva,“ svěřila Grznárová.

Kromě piva byl k jídlu servírován také pivní guláš, připravovaný na rekordní pánvi. Jedním z největších lákadel festivalu pak bylo vystoupení legendární skupiny Turbo. K poslechu zahrál v sobotu Městský dechový orchestr Kopřivnice a Stanley´s Dixie Street Band. V neděli pak rozeznělo náměstí uskupení .. X .. Band, Šuba Duba Band anebo revivalová skupina Princess – Queen Revival Band. Pro děti byl připraven pivní šašek a pro dospělé různé pivní soutěže.

Video a fotogalerie zde...

Zdroj: Novojičínský deník.cz | Autorka: Věra Růčková


Chcela byť lekárkou, a dnes má dobrý recept proti smädu. Alena Adamcová, manažérka produkcie piva spoločnosti Heineken Slovensko. Vyštudovaná biochemička pracuje s pivom už dvanásť rokov, stále pod jednou značkou. Začala ako technologička v nitrianskom pivovare a dnes riadi produkciu v Hurbanove. "Myslím si, že ako manažérka som iba to, čo som v skutočnosti. Nesnažím sa hrať na nič iné. Pivo spája ľudí a utužuje priateľstvá. Vo výrobe slovo "nedá sa alebo nemožné“ a preto som rada, že som súčasťou takéhoto tímu.

Foto

Rozhodla náhoda

Alenina cesta k pivu bola skôr náhoda než úmysel. Rodáčka z Nitry vyrastala v rodine stavebných inžinierov - medzi rysovacou doskou a projektmi rôznych stavieb. "Napriek tomu som snívala o tom, že budem lekárkou. Videla som svoju budúcnosť v medicíne. Chcela som ísť do Afriky a pomáhať vytvárať nemocnice ako Albert Schweitzer, alebo operovať mozog. To bol môj sen.

Sklamaná z toho, že sa na medicínu nedostala, zamierila na Chemickotechnologickú fakultu STU v Bratislave. Pôvodne tam plánovala zostať rok, a opäť to vyskúšať na medicíne. K tomu už nedošlo. Alena sa stala inžinierkou biochémie a biotechnológie. "Veľmi sa mi tam zapáčilo. Pretože biochémia, biotechnológia a mikrobiológia zahŕňajú aj prípravu sekundárnych metabolitov, čo je základ farmaceutického priemyslu, je tam výroba vína, piva, kyseliny mliečnej a octovej. Kvázi celý potravinársky priemysel na tom stojí,“ hovorí a s úsmevom dodáva: "Dnes som vlastne tej náhode aj celkom vďačná, pretože v medicíne by som sa asi nenašla.

Tam, kde sa varí pivo

Po škole chcela Alena zostať vo svojom odbore a jednou z možností bolo pivovarníctvo.

V Nitre začínala ako technologička. Súčasťou jej práce bola modernizácia zariadení a zavádzanie kvalitatívnych štandardov. "Boli to pionierske časy, keď sa všetko modernizovalo a Heineken zavádzal do výroby v Nitre svoje kvalitatívne štandardy. Bolo to obdobie obrovského nadšenia, kedy sa dalo naučiť takmer všetko. Ako sa robia projekty, ako sa stavajú potrubia, tanky....

To, čo sa ako technologička naučila v Nitre, neskôr zavádzala v Rimavskej Sobote. "Ako technologička musíte podoťahovať všetky veci, naladiť ich, zaviesť ich do života. Výsledkom musí byť pivo vysokej kvality. Neskôr sa podieľa aj na vytváraní samotnej idey, ako nové zariadenie bude vyzerať, aký bude mať výkon, kadiaľ sa bude viesť potrubie. Čiže pri spúšťaní projektov som začínala, neskôr som sa s nimi posúvala k vytváraniu idey, až k riadeniu samotného projektu.

Medzi manažérmi

Do manažérskych kruhov sa Alena zaradila pozíciou manažérky kvality. Zodpovednosť si však začala naplno uvedomovať až keď sa stala manažérkou centrálneho technologického servisu, ktorý zabezpečoval koordináciu kvality medzi všetkými pivovarmi spoločnosti. "Nastúpila som tam mesiac pred svojimi 27 narodeninami. Vtedy to bol taký veľký nádych, či to zvládnem. Bazén, do ktorého vás hodia a musíte sa naučiť plávať. Aj zo strany firmy to bola veľká odvaha a miera dôvery dať tam takého mladého človeka.“ Navyše oddelenie sa v tom čase len vytváralo. Začala sama a postupne si mala vybudovať tím. Zažila tu aj svoju prvú zaťažkávajúcu manažérsku skúšku - dať niekomu padáka. "Bol to človek, ktorý mal na starosti obalové materiály ako kartóny, etikety a urobil niekoľko chýb. Bol to prvý človek, ktorému som takúto informáciu musela podať.

Od kvality k výrobe

Dohliadaním na to, aby pivo malo správnu kvalitu, strávila Alena sedem rokov. Keď sa chcela pohnúť ďalej, musela zmeniť oddelenie. "Presunula som sa na výrobu do Hurbanova. Prvý raz som bola zodpovedná za jednu časť produkcie.“ Ako manažérka výroby dostala na starosť proces od varenia mladiny až k príprave filtrovaného piva pre stačiarne. Musela zvládnuť potrebný objem, v potrebnom čase a v potrebnej kvalite. "Najskôr som sa zaoberala kvalitou a technológiou a teraz som si musela priniesť svoje skúsenosti so sebou a byť zodpovedná za hektolitre a výkon ľudí.

Ďalším pivným krokom bol pre Alenu slad. Jej zákazníkmi sa stali pivovary, ktorým ako manažérka výroby sladu dodávala jednu zo základných surovín na výrobu piva - svetlý slad. "Nie som poľnohospodár, a preto bolo pre mňa zaujímavé učiť sa, ako kvalita jačmeňa ovplyvňuje kvalitu sladu. A celkovo riadiť úplne iný proces, ktorý je omnoho pomalší ako výroba piva. V stačiarni sa linka točí rýchlosťou 42-tisíc fliaš za hodinu, a pri výrobe sladu len klíčenie jačmeňa trvá šesť dní.

Neznamená to však, že do práce mohla chodiť len na ten šiesty deň. Mala na povel strategickú sladovňu, druhú najväčšiu v Európe, a z pohľadu spoločnosti Heineken strategickú v tomto regióne. Stačilo by zanedbať postup a pivovar by nemal z čoho vyrábať.

Žena sládok

Na vrchol výroby piva, do pozície sládka, sa Alena postavila minulý rok v lete. V Hurbanove zodpovedá za výrobu a stáčanie piva s kapacitou takmer dva milióny hektolitrov. Priamo tak kontroluje a ovplyvňuje to, čo dostávame na stôl.

"Moja profesionálna dráha je spojená len s jednou spoločnosťou, a tou je Heineken Slovensko. Je to možno aj kvôli tomu, že tak ako rástla a vyvíjala sa samotná spoločnosť, tak som sa nejakým spôsobom rozvíjala a dospievala aj ja ako manažérka. Moja kariéra nebola len o tom, ukáž čo vieš. Mala som šancu učiť sa v rámci pracovných pozícií, ale aj tréningov a stáží, či už doma alebo v zahraničí.“ Ďalším pivným krokom môže byť pre Alenu riadenie zahraničného tímu. Zatiaľ je to jej nesplnená vízia, o ktorej dúfa, že sa jej v budúcnosti splní.

Rovnako už má aj plán "na staré kolená“. "Bolo by fajn mať vlastnú krčmu, kde by som si vyrábala vlastné pivá. Zákazníci by si tam mohli pozrieť, ako sa to robí.“ Skúsenosti na to má - vie, ako sa zlatý mok vyrába a vie aj ako chutí. Súčasťou jej práce boli hneď od nástupu a aj dodnes sú, ochutnávky piva. Koľko druhov však otestovala? (Smiech) "Tak to skutočne neviem. Keď som bola na školení v Británii a išli sme na prieskum trhu, tam som ochutnala viaceré miestne špeciálne, ale koľko som ich ochutnala celkom, to naozaj neviem.

Dotazník

Ako zvyčajne začínate pracovný deň?

Rannou kávou a cestou autom do práce. Počas nej si zvyknem spievať, rozmýšľam, aký bude môj deň a čo je potrebné urobiť.

Koľko času strávite priemerne v práci?

Podľa potreby.

Čo vás postaví na nohy?

Priatelia, dobrá hudba, tanec.

Ako sa udržiavate v kondícii?

Rada lyžujem, korčuľujem, chodím na spinning. Celkom nedávno som objavila čaro bedmintonu.

Čo vám zdvihne adrenalín?

Ľudská hlúposť.

Pri čom si najlepšie oddýchnete?

Oddychujem pri stretnutí s rodinou a priateľmi alebo dobrej knihe.

Ako si predstavujete ideálnu dovolenku?

Dovolenka pre mňa znamená cestovanie. Najlepšie tak trochu na vlastnú päsť s bedekerom v ruke.

Čo nemáte rada na sebe a na druhých?

Na sebe nemám rada netrpezlivosť. Na druhých škatuľkovanie na základe prvého dojmu, závisť a lenivosť.

Na čom jazdíte a na čom by ste chceli jazdiť?

Najradšej na lyžiach. (smiech) V prípade áut by ma potešila Honda Civic Sport.

Kto je Alena Adamcová

Rodáčka z Nitry vyštudovala biochémiu a biotechnológiu na Chemickej technologickej fakulte STU. Pre spoločnosť Heineken Slovensko pracuje už 12 rokov. Začala ako technologička v pivovare v Nitre, kde mala na starosti modernizáciu výroby. Na stranu výroby prešla v roku 2005, keď sa stala manažérkou výroby piva v Hurbanove. Dnes má na starosti kompletnú produkciu piva v hurbanovskom pivovare.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Vladimír Vanko


Deset tisíc cenově zvýhodněných vstupenek dali do předprodeje organizátoři letošního ročníku slavností pivovaru Ostravar. Ty se uskuteční už příští sobotu 29. srpna.

Foto

Lístek na akci plnou výborné muziky a ještě lepšího piva, na které vystoupí třeba kapely Divokej Bill či Horkýže Slíže, stojí v předprodeji sto dvacet korun. V ceně vstupenky je navíc pro všechny, kterým bylo více než osmnáct let, zahrnuto jedno pivo na slavnostech zdarma,“ sdělil manažer značky Ostravar Michal Útlý s tím, že v den konání akce přijde vstupné na sto šedesát korun.

Předprodej vstupenek probíhá na dvou místech, a to v Pivní pohotovosti nacházející se v sousedství ostravského pivovaru na Hornopolní ulici v centru Ostravy nebo v recepci Radia Čas v Ostravě-Porubě.

Novinkou je také to, že naše vstupenky budou návštěvníkům užitečné i po skončení akce. Pokud si majitel vstupenky zakoupí v první polovině září v obchodní síti Hruška alespoň tři piva Ostravar Bazal, může si použitou vstupenku ze Slavností vyměnit za půllitrovou plechovku piva Ostravar Originál,“ dodal Útlý.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva


Plechovka je sezónním obalem a její prodeje vzrůstají v období letních i zimních dovolených. Tento trend potvrzují i letošní čísla. Kromě obvyklého sezónního nárůstu prodejů je zde ovšem i výrazný meziroční nárůst. V porovnání července tohoto roku a roku předcházejícího se objemy piva prodaného v plechu zvýšily o 28 %. Nárůst táhly zejména prodeje plechovek piva Gambrinus, které jsou za červenec meziročně vyšší o 34 %, ale také Velkopopovického Kozla, tam číslo nárůstu dosáhlo 48 %. Vyplývá to ze statistik Plzeňského Prazdroje za měsíc červenec.

Letos dává mnoho Čechů přednost tuzemské dovolené před leteckými zájezdy. A pokud jede rodina na dovolenou autem, v kufru většinou nechybí plechovka českého piva. Proto jsme zaznamenali v červenci příznivé nárůsty prodejů plechovek zejména u značek Gambrinus a Velkopopovický Kozel,“ říká Petr Skopalík z Plzeňského Prazdroje.

Foto

Celkově představují plechovkové prodeje přibližně 3 % celého pivního trhu. Pokud lidé nejednou na dovolenou, dávají přednost pivu čepovanému, eventuelně balenému v tradičních skleněných vratných obalech.

Největší zájem je o půllitrové balení, kterého se prodá bezmála 75 %, na třetinky zbývá 25 %. Čísla potvrzují plechovky jako typicky dovolenkový obal, po kterém sahají spotřebitelé třeba při cestě autem na dovolenou. Plech je zároveň vnímán jako obal pro prémiová piva.

Podle průzkumu agentury Simply5 vnímá jednoznačně nejvíce Čechů jako tradiční obal pro kvalitní česká piva vratnou skleněnou láhev. Z hlediska vnímání kvality se umístily druhé právě plechovky. Naopak plastové PET lahve vidí spotřebitelé jako obal pro levná piva nižší kvality.

Pivo v plechu má podle spotřebitelů několik zásadních výhod. Snadno se díky minimu obalového materiálu a jeho dobré vodivosti chladí, takže rychleji lze dosáhnout požadované teploty. Obal sám o sobě je lehký, takže usnadňuje transport a oproti PET lahvím poskytuje pouze takový objem, na který je pivař zvyklý, dá se vypít najednou a pivo nezvětrává. Navíc se lépe hodí k prémiovějším značkám.

Raritou českého trhu je embosovaná plechovka piva Pilsner Urquell, která obsahuje 3D reliéf s logem.

Ačkoliv celkové objemy plechovkového piva představují přibližně pouze 3 % celého pivního trhu (6 % v segmentu balených piv), v létě se jejich podíl oproti běžnému měsíci v roce zdvojnásobí.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivaři se musejí připravit na novinku: ačkoli má pivo na plastové PET lahvi etiketu českého pivovaru, úplně české není.

Značky Klasik a Primus, které prodává v plastu Plzeňský Prazdroj, a značka Starobrno od skupiny Heineken se vaří i stáčejí v zahraničí. LN to potvrdili zástupci obou zmíněných pivovarů.

Kdo si tedy chce v obchodě koupit ryze české pivo, ať sáhne raději do regálu po klasické skleněné lahvi. „Piva Klasik a Primus v PET lahvích stáčíme v Maďarsku, kde je také vaříme,“ říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Pivo těchto dvou značek se vyrábí v pivovaru Dreher v Budapešti. „Převážení těchto levných značek z Čech by bylo neekonomické,“ upozorňuje mluvčí Mareček na skutečnost, že Prazdroj nemá v Česku stáčecí linku na plastové lahve.

Podobně je to s dvojicí Starobrno a Zlatopramen, které prodává v plastových „maxilahvích“ společnost Heineken.

Zlatopramen se v Ústí nad Labem vyrábí. Dováží se pak na Slovensko do Hurbanova, kde Heineken stáčí pivo do plastu. „Starobrno se vyrábí přímo na Slovensku. Ale náš vrchní sládek ve Starobrnu Tomáš Pluháček garantuje, že jsou použité stejné ingredience, recept i postup. Licenční Starobrno se tak neliší od toho brněnského,“ ujišťuje mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Firma si prodeje piva v plastu pochvaluje. „Po třech měsících, kdy jsme maxilahev uvedli na trh, jsme dosáhli šesti milionů prodaných lahví,“ uvedla Eliášová. Větší počet z nich tvoří Zlatopramen, který se distribuuje v plastu po celém Česku, Starobrno v tomto obalu je dostupné pouze na Moravě.

Piva v licenci se vyrábějí po světě běžně,“ řekl LN ředitel Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj je běžné i to, když se pivo v tuzemsku vyrábí a v zahraničí stáčí.

Licenčně se například vyrábí pro místní trh Prazdroj v Polsku a Rusku, Kozel v Maďarsku a Gambrinus na Slovensku. Budvar pak neměl léta stáčírnu na plechovky, tak vozil pivo do Rakouska, kde ho plechovkoval pro místní i český trh,“ dodal Veselý. To, aby se „české pivo“ v zahraničí i vařilo, je ale letošní novinka. Pivovarské skupiny běžně jednotlivé značky „sestěhovávají“ do jednoho pivovaru. Takto například dopadl Braník, který se vaří ve smíchovském Staropramenu nebo Hostan, jenž ze zrušeného znojemského pivovaru přesunul Heineken do Starobrna. Běžné jsou pak licence – belgická Stella Artois určená pro český trh se licenčně vaří přímo ve smíchovském pivovaru Staropramen. Pivovary se nicméně dušují, že „zahraniční české pivo“ z Maďarska či ze Slovenska je stejné jako tuzemské. „Klasik je Klasik, vaříme stejnou technologií, stejnými postupy a při zachování stejného receptu jako v Česku,“ řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Podle Jana Kočky, majitele minipivovaru ve Varnsdorfu a provozovatele serveru Svět piva, zahraniční výroba u levných piv tolik nevadí. „Při dnešních technologických postupech se dá udělat pivo tak, že cílová klientela levných piv to nepozná,“ řekl LN Kočka. Podle něj pivo může utrpět spíše dlouhým převážením a špatným skladováním u supermarketů. PET lidi chápou jako levné pivo.

S pivem prodávaným v PET lahvích ve velkém začal Heineken se značkami Zlatopramen a Starobrno v květnu. Před čtrnácti dny se k nim pak připojil Plzeňský Prazdroj. Podle průzkumu agentury Simply5, který mapuje vnímanou kvalitu piva v jednotlivých baleních, jsou PET obaly chápané jako příležitostný obal pro laciné pivo.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Malý


Jedinečnou příležitost ochutnat nové pivo Chotěboř spojenou s kulturním odpolednem je připraveno na dnešek na náměstí T. G. Masaryka v Chotěboři.

Přichystala ji společnost ROSS Holding, která pivovar v Chotěboři postavila. Pivovarské odpoledne má podtitul Chotěbořáci sobě! V programu totiž budou vystupovat právě Chotěbořští pro Chotěbořáky.

Vítáni jsou ale i milovníci piva z celé Vysočiny a také na děti se v programu pamatuje. Vstup je zdarma. Odpoledne, které začíná ve 14 hodin, bude moderovat Petr Palovčík, a začíná se vystoupením mažoretek. Pak následuje hudební vystoupení čtyřicetihlavého Dechového orchestru ZUŠ Chotěboř. Hrát bude skladby různých žánrů od světových muzikálů přes jazz po klasickou dechovku.

V průběhu odpoledne budou na náměstí probíhat také soutěže pro děti a výtvarné dílny. V 15.10 hodin ovládnou na čtvrt hodiny náměstí ochotníci ze SCHODu, kteří ve třech výstupech předvedou tematické etudy z pivní historie. Druhý a třetí krátký výstup ochotníků je plánován na 16.40 a 18.10 hodin.

Žánrově pestré odpoledne ovšem přinese kromě dechového orchestru také mladou bluesrockovou dívčí kapelu Czech Frogs, další lahůdku slibuje i vystoupení od 17 hodin se skupinou DETTO. Od 18.30 hodin vystoupí na náměstí rocková formace z Nové Vsi u Chotěboře nazvaná Rock Back, kterou v 19.45 hodin vystřídá Zatrestband s kapelníkem Petrem Píšou.

A o efektní zakončení celého dne se postará Leo Válek z Ledče nad Sázavou, který připraví ohňostroj.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz


Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska nebo u Zlonic.

Foto

Pivovarnictví na území České republiky má dlouholetou tradici. První zmínky o výrobě piva pocházejí už z roku 1088 a nacházejí se v nadační listině kostela na Vyšehradě. Přes všechny tyto skutečnosti produkce piva kolísá. Svého zatím nepřekonaného vrcholu dosáhla v roce 1992, kdy se z sedmdesáti pivovarů vyexpedovalo rekordních téměř 19 a půl milionu hektolitrů chmelového moku.

Stejně zajímavá jako celá historie piva je i minulost česání chmelu a jeho dalšího zpracovávání. Dříve se zelené zlato česalo ručně, každý česač měl svou řadu rostlin, kterou obratně čistil. Musel otrhat šištičky bez listů a hlavně se stopkami. Množství natrhaných šištiček se měřilo na čtvrťáky neboli věrtele. Od známých Starců na chmelu doba pokročila a úlohu česačů převzala technika. Dnešní česání mají na starosti česačky, které obsluhují většinou najatí brigádníci.

Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska a u Zlonic. V současné době je na území celého Kladenska pouze asi 100 hektarů zemědělské půdy osázených chmelem. Jedním ze tří pěstitelů je Karel Bratschetl z Bílichova, který vlastní 44 hektarů chmelnic právě ve známé tradiční lokalitě u Zlonic, ve Šlapanicích, jenž odhaduje, že letošní sklizeň zeleného zlata bude dobrá.

Začínáme česat ve čtvrtek 20. srpna. Podle mého odhadu, budeme do čtrnácti dní s prací hotovi. Na sklizni se bude podílet celkem pětapadesát lidí a šest traktorů. Letos vydatně pršelo a to je pro chmel dobře, takže sklizeň bude podle mého názoru dobrá. Na Zlonicku máme občas se srážkami problémy, jelikož jich je málo,“ vysvětluje pěstitel, který si ještě pamatuje dobu, kdy bylo na jen na Zlonicku 126 hektarů půdy osázených chmelem.

Výměra se postupně zmenšovala, až jsem skončil na té současné. Očesaný chmel putuje do pásové sušárny, kde se šišky usuší na deset procent vlhkosti. Pěstuji odrůdu žateckého poloraného červeňáku a v loni jsem vysázel na zkoušku pět hektarů hrubší odrůdy premianta,“ popisuje Karel Bratschetl.

Největší hrozbou pro český pivní průmysl jsou podle pěstitele, který nejraději pije plzeň, velké monopoly, jež malé pivovary skupují. Na své 48hektarové výměře začne sklízet také družstvo Agros Vraný, kde má chmel na starosti Roman Javořík.

My začínáme česat v pátek 21. srpna. Myslím si, že letošní sklizeň bude dobrá. Minimálně na úrovni loňské úrody. Česat budeme tak čtrnáct až patnáct dní,“ informoval pěstitel chmele Roman Javořík.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Daniela Řečínská


Vítej, pocestný. Tady ti bude dobře. Nacpeš si panděro?“ ujímá se mě hospodský. Dal jsem si jen specialitu z pivovaru – kvasnicové nefiltrované pivo. Za to jsem si při odchodu vysloužil od krčmáře radu: „Musíš víc loupit, pacholku. Kdo má plný měšec, naplní si i teřich!

Středověká krčma v Dětenicích je zařízena v pivovarských sklepích opravdu autenticky. Tomu se snaží přihrávat i chování personálu. Má dobové oblečení, všem příchozím tyká a chová se k nim s mírnou obhroublostí.

Teď už o tom většina návštěvníků cosi tuší, o zdejší krčmě už mnozí slyšeli. Zpočátku se stávalo, že dámy zarývaly nehty do stolu a některé se i zvedly a odešly, když je krčmář oslovil. Museli jsme najít tu správnou míru, abychom se nikoho nedotkli,“ komentuje dění v krčmě kastelánka dětenického zámku Iva Fialová. Hospoda se plní už krátce po otevření. Plní ale nenaplní. Sedm set míst je uvnitř a dalších 150 venku.

Foto

Do daleka se roznesly pověsti o dětenické krčmě, leč ta je pouze doplňkem toho, co se už rozbíhá a co by mělo zanedlouho ve zdejším resortu převažovat – zábavné programy pro malé i velké.

Pro děti se pořádají pravidelné pohádkové neděle v zámeckém parku. Princezny, vodníci čarodějnice v chaloupce na kuří noze, mágové a čerti.

Pro každého, kdo absolvuje soutěže odvahy a zručnosti, má na závěr Sněhurka diplom. Před dvěma týdny se tu odehrála Bitva o Dětěnice. Batalion sv. Martina s těžkooděnci, kanonýry a s dalšími středověkými bojovníky předvedl celodenní podívanou, doplněnou o jarmark a další atrakce.

Foto

Dvaadvacátého srpna bude Hon na čarodějnice, kde středověká inkvizice předvede celý svůj repertoár. Inkviziční procesy, mučení, upalování. Kromě toho se v parku bude věštit, k dostání budou čarodějnické potřeby.

Následovat bude Festival středověké hudby, Konec pohanského léta, aneb Strašidelné Dětěnice.

Všechno to vyvrcholí zvláštními programy – zase pro malé i velké – na Silvestra. V krčmě, v pivovaru i na zámku.

Překrásný je i zámek

I když se v dětenickém resortu zrovna žádná zvláštní podívaná nekoná, je tam toho k vidění dost.

Překrásný je samotný zámek. Muselo to stát hodně peněz a hlavně úsilí, než současní majitelé, rodina Ondráčkova, udělali z někdejšího pasťáku znovu barokní skvost. Nešlo jen o stavební úpravy, aby se z tělocvičny nebo ze školních záchodů opět staly reprezentační prostory. Noví majitelé především vyhledali a vrátili do zámku nemalou část původního mobiliáře a zcela unikátní kusy z tamních sbírek.

Můžete si také prohlédnout středověký pivovar, kde se vaří a hýčká „pivo lásky“ dle receptu rytíře Artura z počátku 14. stol. V krčmě jsou večerní představení ukazující „šokující středověk“. Jsou tak autentická, že někteří hosté horečně shledávají v paměti zapomenuté modlitbičky, aby unikli „hrůzám“, které nad nimi visí.

Foto

Napřesrok budou k vidění stáje a drezúra holštýnských koní a už v zimě by měl být v provozu hotel se spaním na slámě a se strašidelným hřbitovem pod okny.

Nevíte o někom, kdo by nám tu dělal výra?“ zeptal se mě s úsměvem ředitel dětenického resortu Petr Jindrák, když mi ukazoval, jak bude zanedlouho nový objekt vypadat. Maltézská stopa a loupeživý rytíř Artur

Dějiny dětenického zámku sahají do 11. stol. Tehdy to byla tvrz. Kromě loupeživého rytíře Artura, který pil pivo lásky a prznil panny z okolních vsí, patřilo sídlo samým významným osobnostem.

Beatrice Zilvarová z Pilníkova prý byla nejkrásnější českou šlechtičnou. Jiří Křinecký z Ronova unikl po Bílé hoře popravě na pražském Staroměstském náměstí útěkem do Saska. Po něm držel zámek Albrecht z Valdštejna a po řadě dalších majitelů připadly Dětenice řádu maltézských rytířů.

Zejména velkopřevor Othenius Lichnovský se zasloužil o zvelebení zámku. Nejen jeho přestavbou (ze dvou předsazených balkónů, porticů, byl jeden zbořen, neboť do pasťáku by neprojelo auto s uhlím), ale i obohacením sbírek. Unikáty, které v Česku jinde nenajdete, jsou např. kanóny svatojánských rytířů ze 16. století, vylovené u řeckého ostrova Rhodos. Jejich navrácení do sbírek zámku, který je na seznamu kulturních památek, je rovněž zásluhou dnešních majitelů.

Zámek není jen muzeem. Můžete tam oslavit svatbu, uspořádat vědecké symposium nebo firemní brainstorming (večírek).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Bohuslav Borovička, Právo


Krize? Pivo se pije čím dál víc

[sobota, 15. srpen 2009]

Krize se pivovarů v kraji nedotkla, vyrábějí více než loni.

Za posledních sedm měsíců jsme vyrobili o devatenáct procent piva více než minulý rok. Přitom červenec byl pro nás měsíc s historicky největším výstavem,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivovar v červenci uvařil 41,2 tisíc hektolitrů. Havlík odhaduje, že za celý rok to bude 360 tisíc hektolitrů. „Loni jsme vyprodukovali tři sta osmnáct tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Pivovar za sedm měsíců vyrobil téměř 214 tisíc hektolitrů. Ve stejném období loni to bylo 180 tisíc hektolitrů. Ředitel Svijan přičítá úspěch tomu, že se pivovaru daří rozšiřovat distribuci piva i do jiných regionů, kde získává další zákazníky. Svijanské pivo znají už lidé na Moravě, ve středních i jižních Čechách, ale třeba i na Plzeňsku. Pivovar nepasterizuje pivo, sudy ani lahve. To také ředitel přičítá jeho zvyšující se oblibě.

Lidé se zajímají o levnější piva

Kvůli větší produkci musel letos pivovar rozšířit své prostory. V únoru nechal vybudovat nový sklep s kvasnými káděmi a ležáckými tanky. „Ve Svijanech přibylo dvanáct ležáckých tanků. Každý má kapacitu 630 hektolitrů,“ uvedl Ondřej Paclt, mluvčí společnosti Syner. Po přestavbě pivovar rozšířil svoji výrobní kapacitu na 400 tisíc hektolitrů.

Také libereckému pivovaru Hols Vratislavice stoupl letos prodej. Také tam v červenci pokořili rekord. Vyrobili 16,5 tisíc hektolitrů. „Byl to výjimečný měsíc. Výstav byl mnohem větší než za celý půlrok, když jsme v roce 2000 začínali,“ přiblížil ředitel vratislavického pivovaru Petr Hostaš.

Podle něj se krize projevuje v tom, že lidé mají větší zájem o levnější nízkostupňová piva. Přesto ani méně obvyklá piva nezavrhují. Pivovar například vůbec poprvé expedoval polotmavé pivo v sudech. „Překvapilo mě, že mají lidé zájem o zajímavé chuti i v restauracích,“ doplnil Hostaš.

Vyšší produkci hlásí také Pivovar Rohozec. „Ve srovnání s loňskem o deset procent větší. Kdyby nebyla krize, vyrobili bychom ještě víc,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Předpokládá, že pivovar za rok vyrobí 60 tisíc hektolitrů. Loni to bylo o 7 tisíc hektolitrů méně.

Zatímco podle statistik v zemi roste poptávka po lahvových pivech, ve Svijanech tento trend zatím nepozorují. Ze 62 procent expedují pivo v sudech, ve 37 procentech v lahvích a zbytek připadá na plechovky a soudky. Podle ředitele pivovaru Hols se krize projevuje zejména ve skutečnosti, že si restaurace stěžují na menší zájem o točená piva. „Myslím si také, že stagnace sudového piva je daná tím, že ty klasické hospody už nejsou tak časté,“míní ředitel Hostaš. „Lidé možná více šetří, ale potřeba si o problémech popovídat u piva stále trvá,“ doplnil ředitel Svijan.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Adam Pluhař


Staropražské písničky v podání dua, nazvaného Švejk Music, okořenily už desátý ročník akce Den svijanského piva.

Pivní slavnosti se konaly na trávníku, chodníku a dalších prostorách pod širým nebem kolem libereckého Domu kultury v pátek odpoledne a v podvečer, a přilákaly několik stovek návštěvníků. Divákům zahrála také kapela ABC Band a country skupina Nonstop.

Lidé zde mohli ochutnat všechny existující druhy točeného svijanského piva. Několik stánků jim nabídlo také pečenou klobásku nebo sele. Přestože se letošní ročník Dne svijanského piva musel spokojit s poněkud stísněnějšími prostorami kvůli staveništi na místě bývalého Teska, návštěvníky to nijak neodradilo.

Foto a video zde...

Zdroj: Liberecký deník.cz | Zuzana Minstrová


Holandský majster v perfektom čapovaní piva Franck Evers sprostredkoval počas júla tohto roku svoje umenie správneho čapovania a podávania piva Heineken barmanom, prevádzkovateľom pubov, obchodníkom ako aj samotným spotrebiteľom. Položili sme mu niekoľko otázok o tom, čo si myslí o kultúre a kvalite podávania piva na Slovensku.

Na Slovensku ste boli po prvýkrát. Ako vnímate kvalitu podávania a čapovania piva u nás?

»Moja návšteva na Slovensku sa začala v Bratislave a pokračoval som na stredné a východné Slovensko. Spôsob čapovania bol všade viac či menej rovnaký a musím povedať, že je stále čo zlepšovať. Napríklad pivo sa u vás často čapuje do teplých pohárov, čo je pre ležiak absolútny zabijak, pretože v teplom pohári pena na pive veľmi skoro opadne. Barmani tiež čapujú pivo buď príliš pomaly alebo príliš rýchlo, čo nie je veľmi dobré, pretože pivo potom príliš pení. Pohár musia preto na chvíľu odložiť, počkať kým pena opadne a potom ho dočapovať. Pivo by sa ale malo načapovať na jedenkrát. Je to jednak rýchlejšie a pivo zostane aj dlhšie čerstvé.

Ako by teda mali barmani pri čapovaní postupovať?

»Správny spôsob čapovania piva je kombináciou rituálu a umenia. Samotný rituál je však pomerne jednoduchý: stačí zobrať vychladený pohár, nakloniť ho do uhla približne 45 stupňov a nechať pivo z kohútika výčapu do neho špirálovito stekať. Keď je pohár takmer plný, treba ho narovnať a kohútik zatvoriť, keď sa pohár naplní. Veľmi dôležité je zotretie hornej časti peny stierkou, pretože práve tam sa nachádzajú horké látky chmeľu, ktoré prispievajú aj k dehydratácii organizmu. Pena na pive by zároveň mala byť dostatočne pevná, aby vydržala 10-15 minút a chránila tak pivo pred únikom bubliniek a zároveň zhora pred vplyvom kyslíka. Takto načapované pivo vyzerá a aj chutí skvele.

Je nejaký rozdiel medzi pivnými rituálmi v Holandsku, na Slovensku a v iných krajinách?

»Určite áno. V Holandsku konzumenti očakávajú na pive penu vo výške zhruba 2-3 cm a všimol som si, že podobne je to tak aj na Slovensku. Odstránenie vrchnej časti peny som však u vás nevidel, aj keď je to pre zážitok z podávaného piva dôležité. Penová čiapočka sa tak uzatvorí a funguje ako bariéra, ktorá udrží pivo dlhšie čerstvé. V iných krajinách, napríklad vo Veľkej Británii konzumenti piva uprednostňujú iba tenkú vrstvu peny a sú krajiny, kde sa pivo pije úplne bez peny. To by určite nemalo úspech v Rakúsku, kde je hustá a krémová pena na pive nutnosťou. Takže podávanie piva sa líši podľa kultúry a typu piva, spôsob čapovania, ktorý som prezentoval na Slovensku, je však vhodný nielen pre Heineken, ale vlastne pre všetky ležiaky.

Aký bol personál na prevádzkach, ktoré ste navštívili?

»To bolo naozaj rôzne v závislosti od podniku. V niektorých nových, moderných puboch najmä v Bratislave som mal pocit, že zamestnanci si myslia, že sú najlepší, vedia čo robia a nemusia sa učiť. Ale hneď vedľa takéhoto pubu bol iný podnik, kde boli všetci veľmi priateľskí a hneď sa dali do reči. Tiež sa mi zdalo, že aj keď zamestnanci podnikov v menších mestách boli veľmi milí, na začiatku ako keby boli trochu hanbliví. Najprv sa tvárili nedôverčivo, zrejme si mysleli: „Kto je tento človek a čo tu vlastne bude robiť?“ Ale keď som s nimi prehodil pár slov, ľad sa roztopil. Navštívil som mnoho podnikov, kde zamestnanci boli príjemní aj keď bolo plno, ale stále si myslím, že by sa mohli posunúť o krok vpred.

Takže je úsmev a prístup k zákazníkovi to najdôležitejšie?

»Určite je to jedna z najdôležitejších vecí, ktorá ovplyvňuje ziskovosť podniku. Ako zákazník aj vy chcete byť obslúžení správne a slušne, a preto je prístup personálu nesmierne dôležitý. Všimol som si napríklad, že u vás často čašník len príde k stolu a čaká na objednávku. Ani keď prinesie pivo nenadviaže žiadny slovný kontakt so zákazníkom. Zákazník sa ale musí cítiť dôležitý. Viem, že je to veľmi náročná práca, ľudia musia pracovať dlhé hodiny. Napríklad do jedného baru na strednom Slovensku sme prišli okolo tretej poobede a o jedenástej večer keď sme odchádzali, dievčatá ešte stále pracovali. Pri takých dlhých hodinách je naozaj veľmi ťažké usmievať sa a rozprávať sa so zákazníkmi, ale naozaj to robí obrovský rozdiel. Samozrejme zamestnanci musia byť motivovaní a majiteľ podniku ich musí aj vzdelávať a trénovať. Tréning by sa mal týkať jednak prístupu k zákazníkom, ale aj spôsobu, ako sa správne starať o pivo.

Čo ďalšie okrem lepšieho prístupu k zákazníkom môže pomôcť dosiahnuť väčší zisk?

»Myslím si, že manažér baru by mal prácu za barom lepšie organizovať. Vo väčšine podnikov som si všimol za barom obrovský chaos a rozhádzané všetky možné druhy pohárov. Barmani pracujú veľmi ťažko, ale nemá to nijakú štruktúru alebo logistiku. Každý by mal vedieť presne čo robiť a mal by byť určitý systém, čo sa deje s pohárom, keď sa vráti zo stola za bar. V jednom podniku sa za barom hromadilo neuveriteľné množstvo prázdnych pohárov až sa barman cítil stiesnený. V takom prostredí veľa práce neurobíte.

Takisto by som rád videl za barom umývačky pohárov. S tým som sa tu nestretol. Poháre idú po umytí ešte teplé priamo na bar a keď je podnik plný, nestihnú vychladnúť a pivo sa čapuje do teplých pohárov. To je naozaj veľký problém.

V procese organizácie je však veľmi dôležitá osobnosť samotného manažéra baru...

Presne tak. Ak manažér trvá na tom, aby sa práca robila kvalitne, každý bude pracovať lepšie. Ak je však majiteľ či prevádzkar lenivý, nemôže očakávať od zamestnancov, že budú napríklad dbať na správnosť čapovania. Ak je celý čas len niekde vzadu a nesleduje prevádzku, zamestnanci si budú myslieť, že na tom nezáleží. Manažér musí byť ten, kto ide príkladom. Aj ja keď som mal bar, bol som na svojich zamestnancov prísny. Administratívu okolo rozpisu služieb či dodávok tovaru som nechal na iných, pretože ja som chcel stáť za barom a sledovať celý proces. Je to veľmi dôležitá práca.

Trénovali ste aj obchodných zástupcov a výčapných technikov Heinekenu. Bolo to pre nich prínosom?

Som nesmierne rád, že prišli. Boli veľmi zanietení a chceli sa učiť, a aj keď sa na začiatku trochu ostýchali, po tréningu prišli a chceli si čapovanie vyskúšať. Je veľmi dôležité, aby mali tieto vedomosti, pretože oni môžu ďalej vzdelávať prevádzkarov. Môžu im povedať, čo by mali robiť alebo čo naopak nie, dokážu vysvetliť rozdiely v chuti, v správaní piva pri čapovaní, jednoducho vedia porozprávať celý príbeh. Starostlivosť o značku a jej správny spôsob čapovania ide vždy zhora, od manažéra značky cez obchodných zástupcov k majiteľom podniku až k personálu. To, že ma Heineken pozval na Slovensko, bola obrovská príležitosť ako urobiť niečo pre jeho správne čapovanie. Myslím, že sa nám to naozaj podarilo posunúť ďalej.

Na Slovensku ste teda urobili skutočne kus práce...

Môj pobyt na Slovensku bol najdlhším a najkomplexnejším „turné“ aké som zatiaľ robil. Raz som bol robiť tréningy v USA na dva týždne, ale tam som vzdelával iba majiteľov barov a barmanov. Na Slovensku som robil prezentáciu pre novinárov, pre barmanov a prevádzkarov, pre obchodných zástupcov Heinekenu, ako aj pre samotných zákazníkov. Aj keď to bolo vyčerpávajúce, verím, že za krátky čas sa nám podarilo získať nielen mnoho priaznivcov značky Heineken, ale aj urobiť kus práce pre kultúru čapovania piva na Slovensku. Ak sa správne čapuje, je to lepšie pre pivo aj pre zákazníka a v konečnom dôsledku aj pre majiteľa podniku.

Zdroj: Media Infoservis.sk | Autor: Heineken.sk


České pivovary se stále více vedle vaření piva věnují také turistickému ruchu. Zejména menší regionální pivovary nabízejí tematické turistické prohlídky, které často nabízejí nevšední zážitky a představují tradiční přípravu českého 'národního' nápoje. Ale velké pivovarnické společnosti nezaostávají. Novou prohlídkovou trasu v těchto dnech otevírá po rekonstrukci také Velkopopovický Kozel.

"Pivní stezky nebudou pro pivovary záchranným pásem, ale představují jeden z projektů podporujících povědomí o značce piva a jméně jeho výrobce a mohou ovlivňovat zákazníka, který pro něj nový druh piva objeví a třeba si jej začne kupovat," říká Ing. Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

"A cestovní ruch může, a nepochybuji že bude, velmi významným prvkem pozitivně ovlivňující ekonomiku a zaměstnanost v řadě regionů. Navíc, pivo a kultura právě na českém příkladě ukazuje, že to jde dohromady a máme se čím chlubit," dodal Jiří Fusek.

Mnoho pivovarů si tímto způsobem buduje také vlastní image. Například v minipivovaru v Dětenicích poblíž Českého ráje mohou turisté navštívit atrakci v podobě středověké krčmy. V Chodové Plané na Plzeňsku byly zase při pivovaru vybudovány unikátní pivní lázně.

Při návštěvě hlavního města turisté chodí do restaurace a pivovaru U Fleků, kde kromě prohlídky výrobní části zaujme návštěva pivovarského muzea.

Krajinou barona Ringhoffera

Nedaleko Prahy po dvouměsíčním zkušebním provozu otevírá novou prohlídkovou trasu také Velkopopovický pivovar. Ta by měla nejen přinést zisk samotnému pivovaru, ale také zatraktivní celý region Velkopopovicka z hlediska turistiky.

Prohlídky pivovarů totiž často přilákají návštěvníky do turisticky opomíjených regionů a představují tak výraznou vzpruhu pro cestovní ruch v okolí pivovaru.

"Pro turisty na Velkopopovicku je pivovar něco jako startovní nebo cílový bod. Výhodou je také jeho poloha jen asi 20 km za Prahou. Místní příroda je ideální pro pěší rodinné výlety nebo cykloturistiku. Nedaleko je zámek Štiřín, lesní studny či rotunda a kostel sv. Martina z 9. století," vypočítává turistické cíle vedoucí návštěvnického centra pivovaru Eva Kršňáková.

Prohlídkové trasy jsou přizpůsobeny jak českým, tak zahraničním turistům, kterých každoročně přibývá. Zejména počet ruských turistů rapidně roste.

"Velkopopovický pivovar za prvních šest měsíců roku 2009 navštívilo přes 2000 ruských turistů. To představuje nárůst o neuvěřitelných 140 % ve srovnání s loňským rokem. Celková návštěvnost v pivovaru nám letos vzrostla i přes nepříznivé počasí více než o čtvrtinu ve srovnání s pololetím roku 2008. Vzhledem k celkovému poklesu počtu návštěvníků přijíždějících do České republiky to považujeme za velký úspěch," hodnotí manažer značky Velkopopovický Kozel Luděk Baumruk.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Martin Nevyhoštěný


Důvodem má být překročení kompetencí. Ve hře ale může být i politický tah a osobní msta. Místostarosta Pavel Pavel to odmítl.

Předseda a člen dozorčí rady Měšťanského pivovaru Strakonice Tomáš Hajdušek si musí sbalit kufry. Valná hromada ho ve středu 12. srpna z funkce šéfa rady odvolala.

Důvod? „Překročení kompetencí,“ stojí v tiskové zprávě z radnice od mluvčí Marie Kotlíkové.

Hajdušek jako šéf dozorčí rady pivovaru navrhl, aby Měšťanský pivovar Strakonice sponzoroval okresní fotbal. Článek vyšel ve Strakonickém deníku pod titulkem Pivovar vstupuje do okresního fotbalu v pátek 24. července.

Z odvoláním vidí Hajdušek mstu a vyřizování účtů. „Nebyl jsem k jednání o mém odvolání ani přizván, natož abych měl prostor se vyjádřit,“ řekl. Tvrdí, že tento bod ani nebyl uveden na programu rady. „Starosta Pavel Vondrys ho zařadil na závěr jednání. Nebyla šance se bránit,“ řekl Hajdušek.

Pavel Vondrys byl ve čtvrtek 13. srpna na dovolené. Do mobilního telefonu se odvolal na tiskovou zprávu radnice. „Obraťte se na místostarosty,“ řekl. Podle něj překročil Hajdušek kompetence tím, že jeho podpis figuruje na dokumentu, aniž by k tomu měl oprávnění.

Místostarosta Pavel Pavel považuje postup za zákonný. „K odvolání Tomáše Hajduška nedošlo na radě města, ale na valné hromadě pivovaru. Město je stoprocentním vlastníkem pivovaru a může tento krok udělat. Stačil k tomu většinový souhlas rady na začátku jednání,“ dodal. Potvrdil, že Hajdušek neměl právo figurovat na dokumentu. „Tím domněnky o osobní pomstě považuji za neopodstatnělé,“ dodal.

Člen rady Karel Vlasák podal údajně návrh na odložení této věci o dva týdny. „Byl jsem na to sám, zbytek rady mne přehlasoval,“ řekl včera Vlasák. Nevylučuje ani možnost, že někteří radní věděli předem o tom, že Hajdušek bude odvolán. Členka rady města a představenstva pivovaru Marie Žiláková byla z jednání rady omluvena.

Hajdušek, dlouholetý fotbalista a v současnosti šéf katovického fotbalu, měl vstupem pivovaru do okresního fotbalu poškodit pivovar a překročit své kompetence. Redakce má v rukou doklady provázející celou kauzu. V první řadě je to memorandum (návrh – poz. redakce) o vzájemné spolupráci pivovaru a Okresního fotbalového svazu Strakonice (OFS). Je na něm podpis obchodního ředitele pivovaru Marka Pohanky, Tomáše Hajduška jako předsedy dozorčí rady pivovaru a předsedy OFS Strakonice Jiřího Křiváčka.

V memorandu je věta: „Toto memorandum je neveřejným vyjádřením dobré vůle obou stran a není právně vynutitelným závazkem.“ Neboli, pokud by se jedna nebo druhá strana rozhodla od projektu odstoupit, stalo by se tak bez postihů. Kromě toho má redakce v ruce doklad o korespondenci mezi Tomášem Hajduškem a předsedou představenstva a šéfem pivovaru Jaroslavem Tůmou o konečném znění memoranda mezi pivovarem a OFS.

Dojem

Předseda fotbalového svazu Jiří Křiváček má z celé kauzy rozporuplné pocity. „Připadá mi, že tam vůbec nejde o pivo. Pokud pan Hajdušek překročil kompetence tím, že podal návrh a šel za podporou okresního fotbalu a zviditelněním strakonického pivovaru, tak proč tam vůbec je? Podle mne se ničím neprovinil, navíc v memorandu je jediná částka na 10 000 korun, která jistě pivovar nepoloží. Takhle to ale dopadne tak, že na hřištích bude reklama na pivovar s listem v logu a domácí pivovar nikde,“ dodal Křiváček.

Za odvoláním vidí Hajdušek i případný politický tah. „Jasný úmysl poškodit kandidáta ODS před říjnovými volbami,“ řekl stručně Hajdušek. Navíc byl před prázdninami u toho, když strakonická ODS zbavila všech funkcí starostu Pavla Vondryse a místostarostu Pavla Pavla.

Funkce předsedy dozorčí rady pivovaru je placená. Měsíční plat je podle námi zjištěné informace 10 000 korun. Po odvolání Hajduška zatím není obsazena a valná hromada o nástupci bude jednat v nejbližší době.

Obchodní ředitel Měšťanského pivovaru Marek Pohanka nebral ve čtvrtek 13. srpna mobilní telefon. Další informace mají zaznít v pátek 14. srpna na tiskové konferenci na strakonické radnici.

Rada města: Pavel Vondrys, Pavel Pavel, Ivana Říhová, Ivana Parkosová, Jiří Chod, Karel Vlasák, Marie Žiláková (chyběla).

Dozorčí rada pivovaru: Tomáš Hajdušek (odvolán), Karel Vlasák, Jiří Janus (za zaměstnance).

Představenstvo pivovaru: Pavel Vondrys, Jaroslav Tůma (ředitel pivovaru), Marie Žiláková.

Stanovisko Tomáše Hajduška k odvolání z funkce předsedy dozorčí rady pivovaru:

1. Projekt spojení piva s fotbalem je pro pivovar jednoznačně výhodný. Zabezpečí mu větší propagaci značky Dudák a tím napomůže prosperitě pivovaru. Strakonické pivo je regionálním produktem a potřebuje proto regionální podporu. A k tomuto je fotbal, kterým se baví každý víkend lidé na téměř každé vesnici, ideálním partnerem.

2. Memorandum o vzájemné spolupráci mezi pivovarem a fotbalovým svazem jsem podepsal spolu s obchodním ředitelem pivovaru. Text memoranda byl konzultován s předsedou představenstva. Navíc memorandum obsahuje upozornění na to, že se jedná pouze o projev dobré vůle, a nikoliv o právně vynutitelný závazek. Konkrétní smluvní ujednání musí samozřejmě schválit představenstvo pivovaru. V celém projektu jsem tak vystupoval pouze jako prostředník mezi fotbalovým svazem a pivovarem. Podle mých informací navíc členové rady toto memorandum ani nečetli.

3. Odborné důvody pro mé odvolání neexistují. Naopak často jsem byl jediným, kdo byl schopen zpracovat základní ekonomické rozbory jako podklady pro jednání dozorčí rady.

4. Podle stanov řídí pivovar představenstvo a proto usnesení dozorčí rady měla formu buď žádosti či doporučení. Dozorčí rada pod mým vedením vždy dodržovala své kompetence vůči představenstvu, tak jak byly schváleny radou města. Neexistuje jediný příklad jejich porušení.

5. Z výše uvedených důvodů považuji své odvolání za politicky motivovaný krok, zejména ze strany starosty Vondryse a místostarosty Pavla.

6. O návrhu na mé odvolání jsem nebyl informován, na jednání rady města jsem nebyl pozván. Ti členové rady města, kteří rozhodli o mém odvolání, tak na návrh starosty učinili, aniž by mi dali možnost se ke vzneseným důvodům vyjádřit. Přitom jsem v pivovaře působil čtyři a půl roku. Nejprve dva roky jako místopředseda dozorčí rady, poté dva a půl roku jako její předseda. Respektuji právo rady města volit a odvolávat člena dozorčí rady, ale zvolený způsob mého odvolání je pro mne hlubokým zklamáním.

Na závěr uvádím, že tento případ dle mého názoru navozuje oprávněné pochyby o tom, zda je město vhodným vlastníkem pivovaru. Mnohdy totiž politika a politikaření mají přednost před odborností a zájmy samotného pivovaru.

Prohlášení nebylo redakčně upravováno

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko


Pelhřimovský pivovar Poutník přichystal pro návštěvníky Den otevřených dveří. Kromě exkurzí do pivovaru je připraven i zajímavý doprovodný program.

Jedenáctý ročník Dne otevřených dveří proběhne v pivovaru Poutník v sobotu 15. srpna od 13.00. Až do 18.00 mají návštěvníci možnost absolvovat exkurzi po pivovaru.

Mimo to přichystali pořadatelé i zajímavý doprovodný program. Od 13.00 vystoupí kapela Vysočinka, v 17.00 vnesou trochu adrenalinu do návštěvnických řad Sígři, skupina historického šermu. Po nich nastoupí v 17.30 Maxim Turbulenc a v 19.00 je vystřídá Minor. Mlsné jazýčky návštěvníků také nezůstanou ošizeny. K ochutnání budou vepřové speciality, rybí delikatesy a na spláchnutí pět druhů piv.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Lenka Čtvrtečková


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň