Produkce piva s minimálním obsahem alkoholu vloni vzrostla o šestinu. Na trhu je už 23 značek. Trhu dominuje Birell. Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Lahvové, točené, s minimálním obsahem alkoholu nebo i stoprocentně lihuprosté. Nealkoholické pivo táhne vítězně českým pivovarnickým trhem a každým rokem jeho produkce trhá rekordy. Loni už dodaly tuzemské pivovary na trh skoro 580 tisíc hektolitrů.

Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Doby, kdy v Česku existovalo jediné Pito, jsou dávno pryč. Ze 47 průmyslových pivovarů v zemi už vyrábí nealko téměř polovina z nich a na výběr mají konzumenti z 23 značek. Ještě v roce 2000 dodaly pivovary na trh 117 tisíc hektolitrů. Jen v loňském roce vzrostla produkce meziročně o 16 procent. Pouze menší část z toho putovala za hranice.

Nealko pivo je nutností

Zájem o nealko roste postupně už řadu let, největší boom ale zaznamenaly pivovary v posledních dvou letech - v souvislosti s novými a přísnějšími pravidly pro řidiče. "Původně šlo o poměrně nevýznamný doplněk, teď už se ale většina producentů rychle přizpůsobuje tomuhle velmi rostoucímu trendu. Mít nealko pivo v portfoliu je dnes skoro nutnost," připomíná předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

"Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí se změnou životního stylu a odpovědností řidičů," uvedl brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk z Plzeňského Prazdroje. Prazdroj loni vyrobil přes 320 tisíc hektolitrů Birellu, což jsou tři procenta jeho celkové produkce. Tahle značka je tak jednoznačně jedničkou na trhu. Patří jí dvě ze tří nealko piv, prodaných na domácím trhu.

Na nealko už sázejí velké i menší pivovary. Třeba v případě Pivovaru Náchod dělá už nyní jeho Primátor Nealko na 15 procent z celkové produkce 130 tisíc hektolitrů. "Ještě před platností nového silničního zákona jsme byli druzí na trhu. Dodnes je nealko pivo pro nás veledůležitá značka. A je jisté, že význam tohoto segmentu piv dál poroste. To je jedna z mála jistot na pivovarnickém trhu u nás," potvrdil ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Hospody berou nealko pivo po sudech

Poptávka po zlatavém moku s minimálním množstvím alkoholu už narostla natolik, že ho hospody ve velkém berou už v sudech a čepují přímo z pípy. Mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek upozorňuje, že varianta točeného pivního nealka ale není řešení pro každou hospodu. "Hospodské nebo restauratéry vybíráme s větší péčí. Naše nealkoholické pivo je méně prokvašené, a to chce větší starost a zaručený odběr," uvedl Mikulášek.

Podobně mluví i spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. "Záleží na spotřebiteli. Malý motorest dá přednost lahvím. Má-li vyšší obrat, pak vezme i nealko pivo v sudech. Je to prostě služba," říká muž, který šéfuje i Svazu malých nezávislých pivovarů.

Černohorský pivovar prodává nealkoholické pivo s "čistou nulou". Klasické pivo totiž díky speciální technologií rozdělí na dvě frakce: pivo a alkohol. Vedle čistého pivního nealka zůstane i lihovina, prodávaná jako Pivní režná.

Přísnější silniční zákon plus nové trendy v konzumaci alkoholu už přinesly nealkoholické varianty i do výroby vína. V nabídce nealka se například utkávají prakticky všichni přední výrobci a dovozci sektů a šumivých vín.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

CVC Capital zůstal jediným zájemcem v soutěži, ale koupi části pivovarů AB Inbev ještě nemá jistou.

Dvojka českého pivovarnického trhu Pivovary Staropramen možná míří do rukou jedné z největších investičních skupin na světě. V termínu pro podávání přihlášek zájemců o balík celkem jedenácti pivovarů skupiny Anheuser Busch - Inbev se totiž přihlásil jen jeden zájemce - lucemburský CVC Capital Partners.

Podle informací listu Financial Times nabídla tato private equity společnost za pivovary v celkem sedmi zemích střední a východní Evropy až 1,5 miliardy eur.

To ale ještě neznamená, že nakonec skutečně k dohodě dojde. AB Inbev původně s prodejem spěchal, získané prostředky potřeboval na první splátku z celkem 52 miliard dolarů, které musí zaplatit za loňskou akvizici amerického Anheuser Busche. Podle listu je ale nyní vše jinak. "AB Inbev může nyní i zastavit celý proces, protože snížit dluh pomohl prodej jiných aktiv," uvádí list s odkazem na zdroje, seznámené s průběhem postupující transakce.

Sami aktéři k věci mlčí. "Do diskusí o prodeji naší společnosti se nenecháváme vtahovat a toto téma nekomentujeme," vyjádřil se včera k situaci mluvčí Staropramene Pavel Barvík a podobným způsobem už dříve reagovali zástupci AB Inbev v belgické centrále Lueven.

"Inbev chce sice prodávat za dobrou cenu celý blok pivovarů ve střední a východní Evropě, ale na celý blok se shání kupec těžko. Zvlášť v tomhle čase ekonomické krize a když všichni ví, že Inbev s prodejem spěchá. Vyloučen tedy ještě není prodej některých regionů zvlášť," komentoval nedávno situaci jeden z odborníků, který s ohledem na kontakty se Staropramenem nechtěl zveřejnit jméno.

AB Inbev jedná o prodeji skupiny svých evropských pivovarů víc než půl roku. K dispozici je celkem produkce 15 milionů hektolitrů, tedy zhruba čtyř procent světové produkce AB Inbevu. Mezi zájemci původně byly i další soukromé investiční skupiny jako TPG Capital nebo společnost Kohlberg Kravis Roberts. Samostatně o Staropramen má dosud zájem podle informací HN i česká pivovarnická skupina K Brewery.

Největší pivovarnické uskupení AB Inbev vzniklo poté, co se Belgičané loni dohodli na koupi americké společnosti Anheuser Busch za 52 miliard dolarů. Uskupení loni vydělalo 5,3 miliardy eur při tržbách převyšujících 16 miliard eur.

CVC Capital Partners za svou existenci od roku 1981 investovala do 250 společností z nejrůznějších průmyslových odvětví a má zastoupení v 19 zemích Evropy, USA a Asie. O pivovary AB Inbev usiluje od počátku vyhlášeného záměru prodeje.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Půl milionu nových sklenic se objeví v hospodách během roku

Do zbrusu nového skla budou čepovat hostinští pivo Radegast. Na trh postupně zamíří půl milionu pivních půllitrů a třetinkových sklenic, jejichž podobu navrhl uznávaný český designér Jan Čapek. Dominantou je pohanský bůh Radegast reprezentující mužnost a sílu charakteru.

Nové sklo pro nejoblíbenější pivo na Moravě se na trhu objeví v podobě tradičního půllitrového krýglu, který doplní ještě třetinková sklenice. Hlavní význam nového designu skla odhaluje manažer značky Radegast Pavel Kmínek: „Dominantním prvkem na novém skle je symbol značky, tedy pohanský bůh Radegast reprezentující mužnost a sílu charakteru. Je to pravé sklo pro pravé pivo pro pravé chlapy.“

Autorem designu sklenic Radegast je uznávaný český designér Jan Čapek*, který je držitelem celé řady českých i světových ocenění. „Nápad profilu sklenice musí vycházet ze značky a samozřejmě je důležité odlišit ji od ostatních. Při tvorbě jsem přemýšlel nad tím, že pivo Radegast spojuje Moravu, přírodu a takové to opravdové chlapáctví. Proto u sklenice Radegast nešlo použít minimalistický design se strohými křivkami. Chtěl jsem, aby měla sklenice pohanskou atmosféru, kterou dokonale vystihuje bůh Radegast,“ vysvětluje designér.

„Nové sklenice plně vystihují profil piva Radegast, jeho tradici a zároveň svým vzhledem respektují krajové zvyklosti. Inovačním řešením výroby došlo ke zlepšení ergonomických vlastností nových sklenic. Nové půllitry přispějí k lepšímu vyniknutí všech chuťových vlastností piva Radegast. Těší nás, že i výčepní hodnotí nové sklenice velmi pozitivně, protože první dojem je velice důležitý,“ dodává obchodní sládek Zdeněk Baszczynski.

Nová série skla postupně nahradí tu stávající ve všech hospodách a restauracích, kde je na čepu značka Radegast. Na trh se postupně dostane půl milionu půllitrů a třetinek. Původní sklo ale z pultů nezmizí najednou, z důvodu šetrného vztahu k přírodě v hospodách a restauracích doslouží. Odhadem za rok by ale již většina skla v provozovnách měla být nová.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Strategickou krajinou pre export Pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne sa stalo Maďarsko, kde vlani pivovar predal 3200 hl piva. Za prvých 7 mesiacov tohto roka tam pivovar exportoval už cca 3000 hl piva. Z portfólia vyvážaných produktov sa u slovenských južných susedov teší veľkej obľube tmavé pivo STEIGER 11% a pozitívne ohlasy sú aj na nealkoholické pivo STEIGER FREE. Tento rok sa STEIGER v Maďarsku čapoval okrem iného aj na športovom podujatí Formula 1. Informoval o tom vedúci marketingu Emil Mihálik.

,,Novinkou je zalistovanie plechovkového piva značiek STEIGER a STEIN do obchodného reťazca CORA, čím sa dosiahol celoplošný predaj piva z Vyhní po celom území Maďarska. Pretože viac ako 60% maďarského trhu tvorí práve plechovkové pivo, máme z takéhoto postupu radosť“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že objem vyváženého piva zo STEIGRA za hranice Slovenska má stúpajúcu tendenciu, lebo v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl. STEIGER však vlani celoročne vyviezol už 3671 hl piva a v tomto roku očakáva ďalší nárast, keďže vlaňajšie čísla dosiahol už za prvých 7 mesiacov. V súčasnosti vyhniansky pivovar exportuje do Maďarska, ČR, Rakúska, Litvy, Fínska, Ruska a Francúzska.

,,Na raste exportu si vážime najviac skutočnosť, že je výsledkom záujmu o naše pivá, aj keď v uvedených krajinách nepôsobíme aktívne na propagáciu značky. Naše pivo si podľa informácií importérov získava priazeň hlavne z dôvodu pravosti chuti piva vyrábaného klasickými prírodnými postupmi a nezávislosti pivovaru od svetových producentov“, zhodnotil E.Mihálik.

Pivovar STEIGER si už dva roky s prehľadom udržiava v SR tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Budějovický Budvar poslal do Dubaje 105 hektolitrů světlého ležáku. Jde o jeho první zásilku do Spojených arabských emirátů.

Budějovický Budvar expanduje na nové trhy. České pivo tak zamířilo na Arabský poloostrov. Budvar se tu bude prodávat především v luxusních restauracích a pětihvězdičkových hotelích.

"Trh Spojených arabských emirátů považujeme za velmi perspektivní. Existuje tam stabilní prostředí, které je relativně tolerantní ke konzumaci alkoholu a především dynamicky rostoucí skupina solventních zákazníků – tedy turistů. Jen v samotném Dubaji se má počet turistů během tří let zvýšit trojnásobně a podobně se zvýší i počet restaurací,“ řekl Jiří Pokorný, exportní manažer Budějovického Budvaru pro Blízký Východ.

Cena za láhev světlého ležáku o objemu 0,33 litru se bude pohybovat kolem 26 až 36 dirhamů, což je v přepočtu zhruba 150 až 180 korun.

Téměř polovina produkce Budvaru je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. V roce 2008 zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně o 4,5 procenta a dosáhl objemu 1 312 580 hektolitrů.

Hrubý zisk pivovaru se v roce 2007 meziročně zvýšil o 13 procent na celkových 302 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3,5 miliardy korun.

Zdroj: TN.cz

V mé ledničce nenajdete jiné pivo než z našeho portfolia, říká generální ředitel Staropramenu.

Teprve pětatřicetiletý Zbyněk Kovář šéfuje Pivovarům Staropramen právě jeden rok. Poslední zprávy nasvědčují tomu, že bude posledním českým generálním ředitelem pracujícím pro pivovarnickou skupinu Anheuser-Busch InBev.

Světová jednička chce prodat "dcery" v sedmi zemích střední a východní Evropy, Českou republiku nevyjímaje.

"Omlouvám se, ale toto téma nebudeme komentovat," reaguje Kovář na dotaz, kdo by se mohl stát novým majitelem smíchovského pivovaru.

"Staropramen funguje naprosto normálně a vůbec se nenechávám vtahovat do diskusí o tom, jestli jsme, nebo nejsme na prodej," dodává generální ředitel.

Přitom právě nynějšímu majiteli vděčí za to, že se v tak mladém věku stal nejvyšším šéfem tuzemské pivovarnické dvojky.

"Není to ale nic výjimečného. Na vedoucích místech ve skupině jsou i lidé mladší než já, například v Chorvatsku se stal generálním ředitelem člověk ve dvaatřiceti," říká Kovář.

Staropramen je druhý největší producent piva v Česku. Chcete nebo věříte, že můžete být jedničkou?

Věřím, že ve spoustě věcí už jedničkou jsme. Co se týká prodaného nebo vyrobeného piva, máme k pozici jedničky před sebou ještě velkou cestu. Ale v životě se věci neměří jen velikostí, ale také kvalitou.

Když si trh "rozsekáte" na různé spotřebitelské příležitosti, tak jednou z těch, kde se za jedničku považujeme, je mezinárodní segment prémium, kde dominujeme s naší značkou Stella Artois.

Mezi značkami, které dávají dobrý poměr mezi cenou a hodnotou, je jednoznačným číslem jedna náš Braník.

Jsme také součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největší firmy na světě v této oblasti. Takže jsme největší, i když v Česku to tak úplně neplatí.

Je to znát na exportu?

Určitě to pomáhá, protože prodeje Staropramenu v zahraničí rostou, mezi roky 2004 a 2008 se téměř ztrojnásobil prodaný objem.

Pomáhá v cizině i to, že jste české pivo?

Samozřejmě, protože má ve světě velkou tradici.

České pivo, to je jako německé auto

S tím souvisí i ochranná známka České pivo, kterou nedávno zavedla Evropská komise. Máte ji?

My jsme se rozhodli, že ji využívat nebudeme. Parametry, které bychom museli splňovat, jsou dokonce nižší, než jsou naše parametry na kvalitu.

Paradoxně by mohlo dojít k extrémním situacím, kdy by se muselo vařit z méně kvalitních surovin.

Má to, že jste součástí největší pivovarské společnosti na světě, i nevýhody? Netlačí na vás, abyste více prodávali mezinárodní značky?

Rozhodně nejde o nátlak k prodeji určité značky. Například když jsme uváděli na trh Stellu Artois, tak nás od toho spíše zrazovali, že v Česku je potenciál v místní značce.

Vždy záleží na tom, jaká je poptávka na trhu. Kdybych byl v zemi, kde Českou republiku nikdo nezná, možná bych vsadil spíše na Stellu Artois.

V zemi, kde má Česko velké renomé, bych v prémiovém segmentu vsázel na Staropramen.

Jak už to bývá, doma je Staropramen považován za standard, kvalitní střední proud. V zahraničí je vnímán jako prémiové pivo. Je to pivo z Prahy, ze země, která je proslulá kvalitou piva. České pivo se kupuje podobně, jako se kupují německá auta.

Upřednostňují se v různých zemích různé typy piva?

Závisí na povědomí o pivu. Český spotřebitel má točené pivo za jedno z těch nejkvalitnějších, protože prostě chutná nejlépe.

Naopak třeba v Rumunsku je točené pivo vnímáno kvalitativně jako horší než lahve i plechovky.

Podle statistik ale v souvislosti s krizí přibývá i v Česku toho lahvového...

Když to vztáhnu k roku 2008, pořád platí, že více se pije v hotelech, restauracích, hospodách než doma. Je to zhruba 51:49.

Vámi zmíněný trend je ale dlouhodobý a více než s krizí souvisí se změnou životního stylu. Lidé nemusejí pivo pít jen doma, mají více příležitostí - třeba při grilování.

Krize se pivu vyhýbá, jde o národní kulturu

Jak vidíte hospodářské výsledky společnosti pro letošní rok, ať už v souvislosti s hospodářskou krizí nebo se špatným počasím?

Naše výsledky předběžně nekomentujeme. Když se podíváte na pivo jako kategorii v České republice, pak za prvních pět měsíců letos celková spotřeba klesla někde mezi čtyřmi až pěti procenty. To se dá počítat spíše jako korekce než důsledek krize, protože pivo je v Česku stále dostupná záležitost. Pořád je to součást národní kultury.

Jak se bude vyvíjet konkurence na českém trhu?

Před deseti lety se spekulovalo, že mnoho malých pivovarů zanikne. Dneska jsou naopak na vzestupu a daří se jim. Zvolily dobrou strategii a snaží se bojovat na těch frontách, kde měly šanci a nepřetlačovaly se s velkými pivovary. V České republice je pořád prostor, malé pivovary se udrží.

Uvažujete o rozšíření portfolia značek?

Nebudeme konkurenci prozrazovat, co chystáme. V poslední době jsme přišli s novým druhem piva pod naší regionální značkou. Jde o Ostravar Bazal, fotbalové pivo, a naše prvotní výsledky svědčí o velkém úspěchu v restauracích i doma.

To je jeden z nástrojů v krizi, kdy všichni pociťujeme nějaký výpadek příjmů. Snažíme se se zákazníky aktivněji pracovat a přicházet s věcmi, které nás odliší od konkurence.

A když se podíváte na naši strukturu, na naše hospody a restaurace, jsou některé úspěšnější než loni. A to se bavíme o desítkách procent.

Celé to spočívá v tom, že musíte investovat. Když neinvestujete, nemůžete čekat, že se k vám lidé budou vracet.

Prosazujete společenskou zodpovědnost pivovarů - není to pokrytecké? Vždyť čím více se vypije, tím více prodáte a vyděláte.

Není. Pracuji v pivovaru deset let a budu moc rád, když tu budu moct pracovat i za deset let a říct, že se za to nestydím.

Je tady spousta kategorií a produktů, které jsou různě regulovány a špatně vnímány. A není v zájmu nikoho z nás, aby se tam dostalo pivo.

My investujeme spoustu času, lidí i peněz, abychom podporovali tři základní trendy. Máme kampaň "Nech ty klíčky v kapse", která prezentuje, že alkohol za volant nepatří. Pak kampaň "Přibrzdi - nezletilým nenaléváme". Třetím je snižování nadměrné konzumace.

Kolik piv při jedné příležitosti je dost?

Myslím, že jedno pivo denně po jídle nebo jedno dvě piva s kamarády v hospodě je bezproblémová záležitost.

Pro mě osobně záleží na situaci. Někdy vypiju jedno po obědě, jindy zase žádné. Když chci s kamarády posedět v hospodě, tak si ty dvě dám.

Pijete pivo i od konkurence?

Nemůžu říct, že bych ho nikdy neochutnal. Spíše se podívám, s čím novým konkurence přišla.

Ale nikdy u mě v ledničce ani u mých rodičů nenajdete jiné pivo než z našeho portfolia. Souvisí to i s určitou hrdostí na to, kde pracuji.

Odmítáte jít i do restaurace, kde točí pivo konkurence?

Přátelé mě respektují a nechodíme tam. Pokud se to stane, dám si jiný nápoj a ne konkurenční pivo.

Máme i mladší šéfy, než jsem já

Ve Staropramenu jste od roku 2000. Proč jste si vybral Staropramen? Nebo si on našel vás?

Asi to bylo oboustranné. Předtím jsem pracoval v poradenství, a když jsem odcházel, chtěl jsem někam, kde se vyrábí něco hmatatelného.

Když přišla nabídka dělat pro pivovar, dlouho jsem se nerozmýšlel. Pocházím ze Žatce, což je kraj hodně spojený s chmelem.

Více než značka mě táhlo to, že jde o pivovar. Cestu ke značce jsem si našel až tady.

Generálním ředitelem druhé největší pivovarnické skupiny v Česku jste se stal velmi mladý, bylo vám teprve čtyřiatřicet let...

Jak se říká, štěstí přeje připraveným. Nicméně tady hodně napomáhá kultura, která v Anheuser-Busch InBev je. V podstatě říká, že si zakládáme na rozvoji lidí.

Ne, že by se do nich investovaly obrovské částky, ale dává možnost růst, posouvat se a ne celý život pracovat v jednom oddělení.

Na vedoucích místech ve skupině jsou i lidé mladší než já, například v Chorvatsku se stal generálním ředitelem člověk ve dvaatřiceti. Šedesát až sedmdesát procent mých kolegů bude ve věku pětatřicet až sedmatřicet let. Takže to není nic výjimečného.

Na druhé straně to vyžaduje určitou časovou investici, protože když měníte oddělení, tak se na začátku musíte hodně učit. Ale když zkoušíte nové věci, učíte se.

Je výhodou, když má firma mladé vedení? Je například flexibilnější, dynamičtější?

To není mládím. Je to trochu klišé, ale záleží na přístupu. Jsme hodně orientováni na výsledky a neznamená to, že by se vyžadoval určitý věk. Záleží spíše na nátuře.

Má to i negativa? Neříkáte si, že kdybyste byl o deset let starší, šlo by něco lépe?

Nyní si říkám, že to neplatí. Když se ale podíváte pět let zpátky, tak si říkáte, že vědět to, co vím dneska, šlo by něco udělat jinak.

Takže určitý handicap to může být. Čím je člověk starší, tím více má zkušeností.

Raději konkurenti než černá díra

Co budete dělat poté, až s ředitelováním skončíte?

Já v té pozici nejsem nijak dlouho a pořád mi to dává hrozně moc, protože se neustále setkávám s novými věcmi.

V zaměstnání je pro mě důležitá kombinace několika věcí.

Musí jít o zajímavou práci, která mě uspokojuje, pro firmu, která je pro mě inspirativní a vyznává stejné hodnoty jako já.

Pak je pro mě důležitý tým, ať už nade mnou nebo vedle mě. Protože vždycky se nejvíc naučíte od lidí.

Třetí faktor je, jestli mi to pomůže v nějakém dlouhodobém rozvoji.

Vždy se mi splnily minimálně dvě z těchto kritérií. V jednom jsem ochoten udělat kompromis, pokud vidím, že mi to dlouhodobě prospěje.

Teď je to, řekl bych, podruhé v mé kariéře, kdy platí všechny tři.

Co je pro vás největší úspěch v pozici šéfa Staropramenu?

Největším úspěchem je, že firma pokračuje v trendu, který byl nastaven, ještě než jsem přišel. Že si z podílu na trhu ukrajuje kontinuálně více a více.

Jedna z věcí je tým, se kterým pracuji. Máme program nabírání nových talentů z řad vysokoškolských studentů, které připravujeme na to, že jednou převezmou zodpovědnost za tuto firmu.

I na tomto poli se nám podařilo několik akvizic, na které jsem pyšný. Že se nám do firmy dostávají zajímaví lidé, s kterými se bezvadně pracuje.

A vy víte, že kdyby se s vámi něco stalo, jsou v tom trychtýři dva tři lidé, kteří vás mohou hned zítra zastoupit, a nezbude po vás jen černá díra.

To je pěkný přístup, ale nemáte obavy, že by vás mohli ohrozit?

Jsem přesvědčen o tom, že cestou k úspěchu jsou právě lidé. Úspěch přinesou lidé, kteří jsou lepší než vy. Čím úspěšnější, tím lepší. Kromě toho rád jedu na dovolenou, vypnu mobilní telefon a vím, že jsem zastupitelný.

Takže je to naopak. Čím více lepších lidí, než jste vy, pod sebou máte, tím dál se dostanete, protože i od nich se učíte.

U nás je to dokonce jeden z parametrů hodnocení zaměstnanců. Jestli si buduje nebo vybudoval nástupce.

Je to kultura, kterou přinesl Anheuser-Busch InBev? V české společnosti to obvykle bývá jinak...

To je pravda. Ale to je přesně ten důvod, proč pracovat ve společnosti, která je vám v těch základních principech blízká. A tady jde o to, že chceme pracovat s dobrými lidmi, aby byli ještě lepší, než jsme my.

Stejně jako se snažíte se svými dětmi, aby byly jednou lepší než jste vy.

Zbyněk Kovář (35)

Vzdělání

- Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se specializací na finance.

- Absolvoval Global Exchange Program v Brazílii.

Kariéra

- Profesní kariéru zahájil v poradenské firmě Arthur Andersen.

- Do společnosti Pivovary Staropramen nastoupil v roce 2000.

- Prošel různými pozicemi v odděleních financí, marketingu, trade marketingu a obchodu. Byl ředitelem oddělení pro prodej klíčovým zákazníkům.

- Od 1. srpna 2008 je generálním ředitelem pivovarnické skupiny pro Českou i Slovenskou republiku.

Rodina

- Původem ze Žatce.

- Je ženatý, má dvě děti.

Záliby

- Jeho nejoblíbenějšími značkami piva jsou Staropramen, Stella Artois a Ostravar.

- Vedle piva má rád zábavu s přáteli a sport.

Pivovary Staropramen

- Druhý největší producent piva v Česku. Člen skupiny Anheuser-Busch InBev.

- Zisk za loňský rok činil 289,6 milionu korun. Tržby z prodeje 4,05 miliardy. Export se zvýšil o tři procenta a značka se vyvážela do 32 zemí. Celkem loni pivovary prodaly 3,3 milionu hektolitrů piva, z toho v Česku 2,6 milionu.

- Mezi značky firmy patří Staropramen, Braník, Ostravar, Velvet, Stella Artois a Hoegaarden.

- Vlastník konceptu restaurací Potrefená Husa a základající člen Iniciativy zodpovědných pivovarů.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Jakub Křešnička, Aleš Vojíř

Za použití údajů o termodynamických vlastnostech látek bylo zřetelně ukázáno, že obvyklý způsob tepelného zpracování surovin poskytuje ohromný potenciál úspor spojený s poměrem snížení opařování. Přitom při tvorbě tepla z poskytované primární energie není zmenšena specifická pivovarská efektivita.

Zevšeobecnělé zjednodušené vztahy jsou použity takovým způsobem, aby ukázaly stupeň, při kterém může být energie ušetřena. To se může týkat každého pivovaru, kdy je funkce každoročního objemu výroby snížena o celkové odpařování na hektolitr mladiny, který nebyl odpařen. Během sledování efektivnosti hospodaření s energií byly zahrnuty veškeré technické a technologické možnosti.

Zvláštní pozornost provedeného hodnocení byla věnována rozdílům, které jsou výsledkem zabudování vybavení ke zpětnému získávání tepla, jako například parních kondenzátorů nebo parních kompresorů. Vynikajícím faktem je skutečnost, že úspory primární energie jednoduše rostou. Jsou výsledkem toho, že se může do výrobního procesu dodávat teplo vzniklé odpařováním. V případě přivedení mladiny k bodu varu s nižším celkovým odpařeným množstvím jsou dodatečné úspory primární energie nezanedbatelné. Tato skutečnost by neměla být opomíjena při hodnocení potenciálu celkových úspor.

Během sledování se projevilo, že největší potenciál úspor byl přirozeně nalezen v systémech bez opětovného využívání tepla.

Tudíž v případech, kdy se použijí takové systémy, které celkové odpařování přednostně sníží pod běžný rozsah, je stále ještě poskytováno dostačující množství energie pro ohřev mladiny. V tomto případě je mladina zahřívána přímo.

Zdroj: Agronavigátor.cz

K zahradnímu posezení patří sud piva. Abyste ho dokázali čepovat jako profesionálové, sud neválejte, nechte ho 24 hodin stát ve sklepě. Pivo čepujte na jeden zátah, aby se s ním "co nejméně hýbalo".

Pivo čepuje a zároveň tlakuje sud. Pokud máte větší sud a je opravdu velké horko, takže hrozí, že pivo rychle zteplá, vyplatí se půjčit si i chladicí zařízení. Jeho součástí bývá vzduchový kompresor. Pak potřebujete ještě narážecí hlavu, k níž chladicí zařízení s výčepním kohoutem připojíte.

Natočit pivo podle všech pravidel ale chce cvik. Mistr republiky v čepování z roku 2006 Lukáš Svoboda radí: "Pivo vždy čepujte na jeden zátah, co nejméně s ním hýbejte."

Propláchnout, nekoulet

Než začnete čepovat, měli byste vše důkladně propláchnout. "V zařízení se usazují kvasinky, a pokud je pořádně nevypláchnete, začnou hned pracovat na svém rozmnožení," upozorňuje Lukáš Svoboda. Platí to nejen u zařízení, které má někdo přes zimu uložené ve sklepě, ale i u zapůjčeného. Podle něj by bylo ideální přivézt si sud z hospody den předem a nechat ho 24 hodin v klidu někde ve sklepě, kde je teplota kolem 4 °C. Pak byste měli sud opatrně přenést na místo a dávat pozor, abyste s ním co nejméně třásli.

Realita však bývá taková, že si sud na zahradu přivezete a obvykle ho hned narazíte. V takovém případě radí Svoboda omezit manipulaci na minimum: "Čím více se sudem manipulujete, tím víc vám bude pivo pěnit. Takže nekoulet!" Pokud pivo i přesto pění, zkuste přitáhnout kompenzátor, kterým se mění tlak piva. Je to malá páčka na kohoutu.

Jak na čepování

"Pivo se má čepovat na jeden zátah, aby se jím co nejméně hýbalo," radí Lukáš Svoboda, mistr v čepování z roku 2006. Tak se podle něho dosáhne ideální hladinky.

Pro čepování na hladinku je ideální otočný kohout. Ten nejprve otevřete jen na zhruba 45° a jemně do sklenice napustíte trochu pěny. Sklenice držte zpočátku v úhlu 45° vůči pípě, pivo zprvu pouštějte‚ "po skle". U "zmrzlináře", tedy kohoutu, který nejspíše dostanete s výčepním zařízením, první fázi vynechejte, náklonem sklenice můžete regulovat množství piva a pěny.

V závěru sklo narovnejte a dočepujte pod pěnu. Ta by měla být krémově smetanová, homogenní a pevná. Nesmí se v ní objevovat menší či větší díry a rozhodně by neměla připomínat bublinky, které se tvoří přípravky na mytí nádobí.

Čepování skončíte prudkým zavřením kohoutu. Můžete udělat i malý kopeček a vůbec nevadí, když trochu pěny přeteče ven ze sklenice.

Po dopití by mělo pivo vytvořit na stěnách krupici a kreslit kroužky, takzvané "hladinky".

Jak zacházet s kohoutem

Existují různé druhy kohoutů. Nejčastější je pákový kohout, takzvaný zmrzlinář, který je v řadě hospod a budete ho zcela jistě mít i při domácím čepování u vypůjčeného zařízení, má dvě polohy. Dáte-li páčku směrem k sobě, poteče vám pivo, směrem od sebe pěna.

Kohout má takzvaný kompenzátor, kterým se mění tlak piva a ovlivňuje, jak bude pivo nasycené. "Lidé se často diví, že jim pivo moc pění. To však zpravidla není chyba piva. Aby výsledek byl žádoucí, musí se správně nastavit optimální teplota sudu, správný tlak a co nejlepší průtok," radí Lukáš Svoboda.

Podle něj je nejlepší způsob čepování takzvaná hladinka. Tak se pivo v Česku tradičně čepuje. Další způsoby však také mají své příznivce.

Chyby poznáte podle pěny

Všechny prohřešky proti hygieně se poznají podle pěny. "Jestliže bylo sklo, do kterého jste pivo načepovali, zaprášené, poznáte to podle toho, že se ode dna zvedají bublinky, což spousta lidí zcela mylně považuje spíše za plus. Zkušený pivař však s vámi vyběhne. Dalším znakem nedostatečné hygieny je, že pěna rychle padá, tvoří se v ní trhliny a její struktura připomíná růžičky květáku," vysvětluje Svoboda.

Na závěr připomíná: "Zákazník by měl dostávat pivo vychlazené na 6 až 8 °C. Teplota piva při čepování by tedy měla být asi o stupeň nižší."

Jak čepovat pro fajnšmekry

Mlíko

"Kohout pootevřete jen na 45 ° a na jeden ráz načepujete sklenici, po okraj naplněnou hustou smetanovou pěnou. Po napití cítíte překvapivě především pivo. Kouzlo "mlíka" se naplno projeví, je-li vypito ihned po načepování. Mlíko je svérázný, atypický, svým způsobem podmanivý styl čepování. Pokud jej neznáte, vyzkoušejte si ho," vysvětluje Svoboda.

Čochtan

Je to přesně opačný způsob než ten předchozí. "Čochtan je pivo bez pěny pro skutečné znalce. Má silný říz, protože je v něm hodně přírodního oxidu uhličitého," podotýká Svoboda. Čepuje se na jeden zátah, kohout musí být otevřený na maximum. Takové pivo by se mělo co nejdříve vypít, protože kvůli absenci pěny rychle zvětrává.

Nadvakrát

"Jde o nejrozšířenějsí způsob čepování u nás a bohužel ne ten nejlepší," tvrdí Lukáš Svoboda. Z čepování nadvakrát se totiž často stává čepování "navícekrát". Pivo tím ztrácí chuť a sytost. Čepování nadvakrát má ale jinak podle něj své opodstatnění, protože když se pivo načepuje na jeden zátah má příliš velké množství kysličníku a nadýmá.

Šnyt neboli košt

"Tenhle způsob je pozůstatek doby, kdy hospodští při každém naražení sudu nové pivo koštovali," zabrousí do historie Svoboda. V tomto případě není míra tak důležitá. Pivo má bohatou pěnu a přitom si uchovává všechny své nejlepší vlastnosti. Je to velice oblíbený způsob pití u znalců. Jim v tomto případě nezáleží na tom, kolik piva vlastně ve sklenici je.

Zdroj: Hobby iDnes.cz

V polovině července vyvrcholil 11. ročník Velkého Moskevského Mezinárodního pivního festivalu, který se konal již tradičně ve sportovním areálu Lužniki. Dle pořadatelů letošní pivní festival navštívilo okolo 100 000 lidí. Gambrinus od návštěvníků získal ocenění za ‚Nejlepší dovážené pivo Velkého Moskevského Mezinárodního pivního festivalu 2009‘.

V letošním roce byl vytvořen rekord festivalu v počtu předložených vzorků piva. Degustovalo se přibližně 160 značek od domácích i zahraničních výrobců. České pivo mohli návštěvníci ochutnat díky společnosti Interportfolio, která dováží do Ruska v současné době exkluzivně tři evropské značky: německý Duckstein, český Gambrinus a Tatranský Zámok.

Obrovský rozruch vznikl kolem značky Gambrinus. Ruští milovníci piva ocenili jeho chuť na výbornou a udělili mu čestný titul za nejlepší pivo festivalu.

„Pro nás je to opravdu čestné ocenění, protože je uděleno skutečnými milovníky piva. Jsou to lidé, kteří sem přicházejí relaxovat a objevovat nové pivo,“ řekla manažerka značky Gambrinus v Rusku Jkaterina Smolkova.

"Značku Gambrinus v Rusku aktivně podporujeme a držíme ji vysoko. Za krátkou dobu jsme byli schopni zavést ji do maloobchodních řetězců a začít spolupracovat se sítí značkových hospod a restaurací v Moskvě. Nyní plánujeme spuštění interaktivní webové stránky, a do budoucna mnohem víc", řekl PR manager společnosti Interportfolio Ilja Bereznyuk a dodává: „Gambrinus se vyznačuje pravou ‚českou chutí‘, proto pro mě získání tohoto čestného titulu nebylo takovým překvapením.“

Příklad zahraničních značek, které se festivalu zúčastnily:

• Gambrinus (Česká republika)

• Tatranský Zamok (Česká republika)

• Kaiser (Rakousko)

• Birra Moretti (Itálie)

• Krušovice (Česká republika)

• Hofbrau (Německo)

• Duckstein (Německo)

• Engel (Německo)

• Bakalář (Česká republika)

• Green King (Velká Británie)

• Spaten (Německo)

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Reklamní spot, který pomůže s prodejem žateckého piva v Rusku, se včera odpoledne natáčel v centru Žatce. Za natáčení spotu, který nese pracovní název Žatěckij Gus (Žatecká husa - pozn. red.), dostala radnice 60 tisíc korun. Právě tolik si řekla za pronájem veřejné plochy filmařům.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Hektolitry vytočeného piva se výrazně navýšily. Vyšší odbyt se týkal hlavně piva v lahvích a také nealkoholického moku. Jak potvrdil tiskový mluvčí pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek, dobře se prodával i nový sladový nápoj s příchutí švestky.

Švestkové je letošní novinkou a v prvním pololetí se ho prodalo necelých 1500 hektolitrů. „Pivovaru se zatím daří překonávat loňskou produkci, která byla rekordní. Za celý rok představovala 188 tisíc hektolitrů stočeného piva,“ doplnil Mikulášek. Značka Bernard se začíná dostávat i do povědomí zahraničních spotřebitelů, a to hlavně ve Skandinávii.

„Pivovar získal nové trhy například v Norsku a rozšířil distribuci i ve Švédsku,“ odhalil úspěchy pivovaru Mikulášek. Kromě Skandinávie se pivovaru podařilo prorazit i u jednoho z obchodních řetězců ve Velké Británii. Tamní zákazníci tam konzumují hlavně jantarové nealkoholické a také černé pivo.

Největším zahraničním odběratelem je tradičně sousední Slovensko. Humpolecký pivovar zvýšil meziročně v prvním pololetí výstav o 5,2 procenta.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Lukáš Pihávek

Městský pivovar nainstaloval do lahvovny v rámci modernizace závodu novou linku.

Plochu velkou téměř jako fotbalové hřiště zabírá nová stáčecí linka Městského pivovaru Platan.

Linkou projede za hodinu 24 tisíc lahví

Zařízení pivovar odkoupil od jednoho zrušeného slovenského pivovaru, kde byla linka nainstalovaná coby nová, ale stála bez užitku půldruhého roku. V Protivíně si pochvalují její technický stav. „Jakoby ji přímo z výrobní linky dodala německá firma Krones,“ řekl výrobní ředitel Jaroslav Kovaříček.

Původní linka byla již morálně i fyzicky zastaralá. Části, které byly ještě v dobrém stavu, výhodně Protivínští prodali pivovarům, kterým ještě poslouží.

„Linku z roku 1992 bylo opravdu na čase už vyměnit. Starou linkou projelo za hodinu osmnáct tisíc lahví, novou je to o šest tisíc více,“ dodává Kovaříček.

Linka běží automaticky, ale je velmi citlivá, a odhalí i to, co lidem unikne. Okamžitě upozorňuje na každou chybu a případně se sama zastaví. Stačí, aby upadl korunkový uzávěr, praskla láhev nebo uvnitř zbylo trochu vody po vymytí.

Obsluha se tak může soustředit na odstraňování poruch a opětovné spuštění linky. První měsíce se dolaďovala automatická pracoviště tak, aby počítači řízené stroje spolu dobře komunikovaly.

„Vychytávali jsme nejdříve mouchy, abychom chod optimalizovali,“ vysvětluje dále výrobní ředitel.

Impozantním dojmem působí také dva roboti

První z nich jedním sáhnutím najednou vyzvedne ze čtyř přepravek osmdesát lahví, které přenese na nekonečný pás a ten je dále dopraví ke stáčecí lince. Naplněné lahve pak druhý robot vrátí do beden a na palety.

„Výhoda je v tom, že roboti pracují bez námahy, nepotřebují jíst ani pít ani odpočívat a jsou spolehlivější než člověk. Vyžadují ovšem jistý stupeň údržby, servisu a obsluhy,“ vysvětluje ředitel.

Úspora se projevuje i v tom, že zatímco starou linku obsluhovalo třináct lidí, dnes jich stačí na obsluhu pouze šest. Ti se soustředí převážně na odstraňování chyb.

Mimo český trh putuje pivo také na Slovensko, do Německa a do Itálie.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Jindřiška Jelínková

Značka Starobrno, která je součástí portfolia skupiny Heineken Česká republika, se těší kontinuálnímu růstu prodeje, tržeb i zisku. Snahou značky je nadále rozšiřovat region ve kterém je doma. Komunikace Starobrna založená na moravské hrdosti letos opět spouští rozsáhlou kampaň. Rádio i televize vysílají spoty Poutníci s originální písničkou Čechomoru, se kterým Starobrno již třetí rok spolupracuje. Na billboardech svírá starobrněnský půllitr frontman této skupiny Franta Černý. V hospůdkách a restauracích bude probíhat rozsáhlá spotřebitelská soutěž Starobrněnské žně a Starobrno bude jako tradičně garantem nejlepší zábavy opět na celé Moravě. Za všechny akce uveďme koncerty skupiny Čechomor se světoznámou americkou zpěvačkou Suzanne Vega, které se uskuteční v tomto týdnu v Lokti nad Ohří a ve Žďáře nad Sázavou.

Spot Poutníci, natočený v minulém roce režisérem Jurákem Šajmovičem mladším, vysílají v průběhu prázdnin televizní stanice Nova, Prima, Nova Cinema a Nova Sport. Zvláštností tohoto spotu je účast populární skupiny Čechomor nejen jako hudebního doprovodu, ale i jako aktérů samotného děje. Jako sedlák na poli se představí Franta Černý a v roli hostinského můžete poznat Karla Holase. Hlavním cílem kampaně i spotu samotného je upevnit pozici „Nejlepšího piva na celé Moravě“. Celá kampaň se vykresluje Moravou tak jak ji vidí nejen Moraváci, Moravu pro kterou je typická bodrost a pohostinnost, a navozuje příjemnou letní atmosféru.

Zvýšení objemů prodeje a podpora loajality konzumentů značky Starobrno jsou cílem soutěže, která se od začátku srpna do konce září bude konat v 1500 provozovnách v nichž se značka Starobrno čepuje. Každý kdo si v tomto období dá 2 točená Starobrna má možnost prostřednictvím stíracího losu a smsek soutěžit o nový VW California v hodnotě 1,5 milionu Kč, denně se pak hraje o Starobrno set pro domácí párty, sestávající se z 50l sudu, 5 kg masa, kelímků a dřevěného uhlí. Navíc se hraje o 80.000 dalších cen. Zajímavostí je, že například pro výhru párty sady musí soutěžící navštívit také nový web www.starobrno.cz, kde se dozví v kolik hodin soutěž pro daný den začíná. Informace o soutěži budou zveřejněny také v tisku, rádiích a na billboardech. Pavel Slavík, Trade Marketing manažer zodpovědný za tuto soutěž říká: „Věříme, že se nám ztvárněním soutěže, její náplní i zvolením cen podařilo vhodně propojit zábavu, zážitek z dobrého piva a pobídnutí zákazníka k akci.“

Zdroj: Marketingové noviny | Reklama

Chmelaři v celé ČR přišli o stovku hektarů chmelnic. Konstrukce se vzrostlým chmelem měsíc před plánovanou sklizní porazila vichřice při bouřích, které se minulý týden prohnaly republikou.

„Celkem padlo 99 hektarů chmelnic. V žatecké chmelařské oblasti silný vítr porazil 37 hektarů, v úštěcké oblasti 42 hektarů a v tršické oblasti 20 hektarů,“ shrnul v úterý Ing. Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Žatecká chmelařská oblast zahrnuje chmelnice a pěstitele v okresech Louny a Rakovník, úštěcká oblast leží v okresech Litoměřice, Česká Lípa a Mělník. Tršická oblast je na střední Moravě v oblasti kolem Přerova.

Silné bouře způsobily především pády konstrukcí chmelnic při vichřicích. V některých místech zavinily další škody i prudké lokální srážky, dodal Bohumil Pázler.

„Celkem bylo postiženo přes dvacet pěstitelů chmele. K největším škodám na Žatecku došlo v Kněžicích, Ročově a ve Stekníku. Na Rakovnicku to bylo v Mutějovicích a na Litoměřicku v Brozanech, Dušníkách a Polepech,“ upřesnil Bohumil Pázler.

Pojištěný chmel

Zemědělci mají své chmelnice naštěstí většinou pojištěny a měli by tak dostat náhradu. „Všechny chmelnice máme pojištěné proti živelním pohromám. Například ve Stekníku padla po bouřce dvouhektarová chmelnice, škoda se bude počítat v desítkách tisíc korun, ale uhradí nám ji pojišťovna,“ potvrdil na dotaz Deníku Ing. Jiří Kořen, ředitel Chmelařství Žatec.

V roce 2009 se chmel v ČR pěstuje na ploše 5300 hektarů. Z toho téměř 3900 hektarů zahrnuje Žatecká chmelařská oblast. Česká republika patří mezi čtyři největší světové producenty chmele. Chmel je jednou z nejdůležitějších surovin nutných k výrobě kvalitního piva.

Zdroj: Agris.cz

Piva sa pije opäť menej ako minulý rok. Takmer o desať percent. Klesajúci trend spotreby nastal už v roku 2003, keď vláda dvakrát v jednom roku zvyšovala spotrebné dane.

V roku 2002 sa napríklad vypilo 94 litrov piva za rok na obyvateľa Slovenska vrátane detí, minulý rok to bolo len 82 litrov na osobu. Vyššej spotrebe piva nehrá do karát ani nestále počasie, ktoré sa často mení.

Platí pravidlo, že pri nižších teplotách v letných mesiacoch je aj nižšia spotreba piva.

K postupnému poklesu spotreby prispela aj vyššia cena piva v reštauračných zariadeniach a hospodárska kríza, ktorá má za následok menej návštevníkov krčiem. To malo za následok aj menej predaného piva v čapovacích sudoch, konzumenti pri nákupe skôr preferujú lacnejšiu desiatku prípadne iné nízkostupňové pivo.

Každé desiate pivo vyrobili v zahraničí

Jednoducho, studené osvieženie si konzument v čase krízy viac dopraje doma ako v pohostinskom zariadení. "Za prvé štyri mesiace tohto roka vykázala Európska únia pokles spotreby piva od troch až do 15 percent. Slovensko, Česko a Nemecko vykázali približne osempercentný pokles. Najhoršie je na tom Litva, kde poklesla spotreba piva o spomínaných 15 percent," povedal pre Aktuálne.sk Roman Šusták zo Slovenského združenia výrobcov piva a skladu.

Takmer 90 percent vypitého piva na Slovensku tvoria u nás vyrobené pivá. Ostatok, vyše desať percent, sa dováža prevažne z Českej republiky, Nemecka, Rakúska alebo Írska. Najväčší slovenský výrobca piva Heineken zaznamenal tento rok o desať percent nižší dopyt ako v minulom roku.

"Celosvetová kríza, ktorá sa podpísala pod zníženie celkovej spotreby obyvateľstva aj na Slovensku, prirodzene ovplyvnila aj trh s pivom. Kríza ovplyvnila celkové spotrebiteľské správanie, ktoré sprevádzajú negatívne očakávania a vyššiu opatrnosť spotrebiteľov pri rozhodovaní. K nižším predajom piva prispelo aj nie celkom štandardné ustálené letné počasie, ktorého sme tento rok svedkom," uviedla pre Aktuálne.sk Hana Šimková, PR manažérka firmy Heineken.

Na Slovensku sa celkovo vypilo za minulý rok 3 milióny 565-tisíc hektolitrov na Slovensku vyrobeného piva.

"Druhý štvrťrok je vďaka priaznivejšiemu počasiu a sezónnym vplyvom tradične silnejší z pohľadu predaja piva, tento trend sa prejavil aj v tomto roku. Celkovo je predaj piva na Slovensku v tomto roku medziročne nižší v priemere približne o desať percent. Tento vývoj však nebol dôvodom na redukciu stavu zamestnancov spoločnosti," dodala Šimková.

Aj počasie sa podpísalo pod spotrebu

Druhý najväčší producent piva na Slovensku SAB Miller, ktorý združuje pivovary Topvar a Šariš, sa priebežne k výsledkom predaja piva nechce vyjadriť. Tvrdia, že kopírujú trend predaja ostatných pivovarov. K predaju sa vyjadria až vo výročnej správe.

"Naša spoločnosť kopíruje vývoj na slovenskom trhu a zaznamenala, podobne ako celý pivný trh, v tomto roku pokles oproti minulému roku," uviedla Drahomíra Mandíková, hovorkyňa Pivovarov Topvar.

Tretí najväčší pivovar Steiger nezaznamenal príliš veľký pokles spotreby ich značky piva. "Aj keď celkový objem predaja všetkých pív je o niečo nižší ako vlani, pokles pív z našej produkcie je menší ako je celoslovenský priemer. Nie všetko však ide na vrub kríze. Netypické počasie dažďové a búrkové počasie nám ubralo v letných mesiacoch možno viac ako kríza," povedal Erik Mihálik z pivovaru Steiger.

Mihálik tvrdí, že nadmerná konzumácia jednotlivca poklesla a taktiež pribudli, alebo sa vrátili vyznávači tohto nápoja z tvrdších alkoholov alebo drahých dochucovaných nápojov. "Myslím si, že súčasný stav je z pohľadu spotreby piva už pomerne stabilizovaný a k väčším výkyvom už nedôjde. Pravda, ak nezasiahne vyššia moc a dramaticky sa nezníži kúpna sila obyvateľstva," dodal Mihálik.

Zdroj: Aktuálně.sk | Autor: Andrej Onufer

V boji o aktiva společnosti InBev ve střední a východní Evropě, do kterých patří i české pivovary Staropramen, zůstávají dva zájemci. Do pondělí, kdy končila možnost podávat nabídky, se do výběrového řízení přihlásily společnosti CVC Capital partners a TPG Capital.

InBev prodává část svých aktivit, protože potřebuje peníze na první splátku za koupi amerického pivovaru Anheuser Busch.

Belgický deník De Tijd napsal, že CVC je za pivovary ochotná zaplatit 1,5 miliardy eur, tedy téměř 40 miliard korun. Společnost už údajně měla začít vyjednávání se třinácti největšími evropskými bankami o půjčce ve výši 700 milionů eur.

Z boje o středoevropská a východoevropská aktiva odstoupila společnost KKR, která do pivovarnického světa vstoupila, když v květnu koupila jihokorejskou součást holdingu Anheuser Busch InBev.

Společnost Pivovary Staropramen se podle svého tiskového mluvčího Pavla Barvíka do diskuze o prodeji své mateřské společnosti nechce nechat vtahovat. "Priority naší společnosti zůstávají beze změny, vaříme a dodáváme naše značky piv našim spotřebitelům a zákazníkům," uvedl Barvík.

Anheuser Busch InBev je největším světovým producentem piva. Kromě Staropramenu k němu patří například Beck´s nebo Stella. Prostřednictvím prodeje pivovarů chce získat prostředky na splácení půjčky 45 miliard dolarů. Tuto částku si firma InBev loni vypůjčila, aby mohla převzít společnost Anheuser Busch.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz

Skotskou pivovarnickou společnost BrewDog, která vyrábí pivo s obsahem alkoholu 18,2 %, obvinili z podpory pijáctví. V úterý o tom informoval server BBC.

Pivovarníci, kteří začali nabízet nejsilnější pivo v Británii, říkají, že jejich produkt má pomoci v boji proti pijáctví a alkoholismu. Řada společenských organizací považuje jejich výrok za nonsens.

Třetinková lahev piva Tokyo bude stát 9,99 libry šterlinků (kolem 16,5 dolaru). V současnosti je vyrobena jen zkušební série tří tisíc lahví. Kromě sladu a chmele jsou ingrediencemi piva Tokyo jasmín a klikva. Ale hlavní je, že pivo kvasí způsobem obvyklým při výrobě šampaňského, proto je silnější.

Zakladatel BrewDog James Watt říká, že pivo vyráběné průmyslovými metodami je nevýrazné a bez chuti. „Přitom vás svádí, abyste ho vypili co možná nejvíce,“ konstatuje skotský pivovarník. Vlastní produkci Watt nejen chválí, ale říká jí „lék na pijáctví“.

Společenská organizace Alcohol Focus Scotland (AFS), která bojuje s pijáctvím ve Skotsku, zasypala pivovarníky tvrdou kritikou „(BrewDog) se silně mýlí, jestliže si myslí, že pivo s obsahem alkoholu 18,2 procenta může řešit problémy Skotska spojené s mimořádnou spotřebou alkoholu,“ řekl šéf AFS Jack Law. Podle jeho mínění současně s tím, jak „pijáctví dosáhlo bezprecedentní úrovně“, postupují pivovarníci nezodpovědně.

„Dokonce jediná láhev tohoto piva obsahuje šest obsahových jednotek alkoholu, což je dvojnásobek povoleného denního limitu,“ říká Law.

V Britském fondu pro výzkum nemocí jater také považují pivo Tokyo za potenciální problém. Říkají, že hlavní problém je tzv. binge-drinking, v Británii oblíbený způsob konzumace alkoholu, kdy se pije mnoho a rychle. Nové pivo od BrewDog podle zástupců organizace výborně vyhovuje právě těm, kdo se chtějí opít rychle a efektivně.

Nejde o první skandál v souvislosti s produkcí BrewDog. Nedávno kontrolní orgány nařídily stáhnout z prodeje nápoj od této firmy s názvem Speedball. Kontrolory zneklidnilo, že speeedball slangově znamená kombinaci heroinu s kokainem.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Dana Rybáková, Mediafax.cz

Do medzinárodnej súťaže Pilsner Urquell Master Bartender, vyhlásenej pivovarníckou skupinou SABMiller, sa v tomto roku zapojilo 67 barmanov z celého Slovenska. Táto prestížna barmanská súťaž v júli pokračuje regionálnymi školeniami v Košiciach a v Bratislave.

Do národnej časti medzinárodnej súťaže Pilsner Urquell Master Bartender sa tento rok zapojilo 67 barmanov zo všetkých kútov našej krajiny. Táto prestížna barmanská súťaž sa už po druhýkrát realizuje aj na Slovensku. Nadšenci v čapovaní zlatistého moku v nej budú bojovať nielen o titul Národný Majster barman Pilsner Urquell pre Slovenskú republiku, ale aj o celosvetovo uznávaný titul Medzinárodný Majster barman Pilsner Urquell.

„Sme naozaj radi, že sa aj v tomto roku prihlásilo do súťaže množstvo nadšencov v čapovaní piva a zároveň milovníkov Pilsner Urquell. Postupne preveríme vo viacerých súťažných úrovniach nielen ich vedomosti a zručnosti, ale získajú aj množstvo cenných informácií o našej prémiovej značke,“ uviedla Vladimíra Schlöglová, brand manažérka značky Pilsner Urquell na Slovensku.

Prihlásení barmani získajú v rámci súťaže Pilsner Urquell Master Bartender množstvo zaujímavých materiálov o histórii a kvalite značky Pilsner Urquell, ako aj o jej správnom čapovaní. Pre nadšencov v čapovaní piva organizátori v tomto roku pripravili aj regionálne školenia v Košiciach a Bratislave. Košické sa uskutočnilo 15.7. v Hoteli Yasmin. V Bratislave sa uskutoční školenie barmanov zapojených do tejto uznávanej súťaže 17.7. v Apollo Hoteli Bratislava. Počas školenia majú jeho účastníci možnosť dozvedieť sa od Jána Píryho, uznavaného obchodného sládka spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. a zamestnancov technického úseku tejto spoločnosti cenné informácie nielen zo sveta značky Pilsner Urquell, ale tiež informácie o dôležitosti sanitácie a technického servisu. Školenie vyvrcholí pre barmanov absolvovaním teoretického testu na preverenie ich znalostí.

V ďalšej fáze súťaže barmanov navštívi mystery shopper („tajný zákazník“ – odborne školený pracovník, ktorý zisťuje kvalitu poskytovaných služieb priamo v prevádzke). Na základe jeho zistení a výsledkov teoretického testu vyberie odborná porota 10 najlepších barmanov, ktorí postúpia do národného finále súťaže Pilsner Urquell Master Bartender. To sa uskutoční 20. augusta v Bratislave.

Sútaž Pilsner Urquell Master Bartender vyvrcholí jesenným medzinárodným finále v Plzni, Prahe a Berlíne. Víťazní zástupcovia zo 16 krajín v ňom budú mať šancu zabojovať o celosvetovo uznávaný titul Medzinárodný Majster barman Pilsner Urquell pre rok 2009.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Rok 2008 byl pro Budějovický Budvar, n. p., jedním z velmi úspěšných. Pivovar zvýšil celkový výstav piva a velmi výrazně posílil prodej na tuzemském trhu.

Přitom celkový výstav pivovarů v České republice meziročně poklesl o 0,5 %. Budějovický Budvar loni vyvezl do 54 států druhý nejvyšší objem piva ve své historii. Pivo vyráběné v Budějovickém Budvaru získalo několik ocenění v soutěžích kvality a dlouholetý sládek pivovaru, ing. Josef Tolar, byl Sdružením přátel piva zvolen "Sládkem roku 2008". Renomovaná značka, použití nejkvalitnějších surovin, tradiční výrobní postup, doba zrání ležáku 90 dní a pokračování v 700 let dlouhé tradici vaření piva v Českých Budějovicích, to vše jsou příčiny toho, že pivo z Budějovického Budvaru je vyhledáváno zákazníky na celém světě a patří mezi nejznámější české výrobky v zahraničí.

Růst tuzemského prodeje

Jednou ze základních veličin, která je u pivovarů posuzována, je jejich výstav. V tomto směru si Budějovický Budvar vede v poslední době velmi dobře. Zatímco v roce 2007 vystavil pivovar celkem 1 253 000 hektolitrů (o 8,7 % více než v roce 2006), v roce 2008 činil výstav piva již 1 313 000 hektolitrů (meziroční nárůst o 4,7 %). Za povšimnutí stojí především výrazné zvýšení prodeje na domácím trhu, téměř o 10 %. V roce 2008 prodal Budějovický Budvar v tuzemsku 731 000 hektolitrů piva. Vzhledem k tomu, že celkový prodej českých pivovarů v tuzemsku poklesl o 1,3 %, znamená to významné posílení tržního podílu Budějovického Budvaru na úkor konkurence. Na zvýšení domácího prodeje se podílela i novinka v sortimentu - výčepní pivo značky Pardál. Jeho celostátní distribuce byla zahájena v lednu 2008 a celkový prodej Pardála během roku dosáhl objemu 193 000 hektolitrů. Značka Pardál se tak stala 16. nejprodávanější značkou piva na českém trhu.

Dobré exportní výsledky

Budějovický Budvar dosáhl v roce 2008 druhého nejvyššího exportu ve své 113leté historii. Do 54 zemí celého světa vyvezl 582 000 hektolitrů piva, převážně světlého ležáku Budweiser Budvar. Budějovický Budvar přitom realizuje podstatnou část exportu v zemích Evropské unie, kde spotřeba piva většinou stagnuje nebo klesá, a navíc se nepodbízí cenou. Právě naopak - značka Budweiser Budvar patří všude na světě mezi nejdražší značky prémiových importovaných ležáků. Asi 78 % vývozu Budějovického Budvaru tvořily v roce 2008 prodeje v pěti zemích: v Německu, ve Velké Británii, na Slovensku, v Rakousku a v Rusku. Na dobrých výsledcích exportu se v roce 2008 příznivě projevila i spolupráce s dánským koncernem Carlsberg a společností Anheuser-Busch InBev. V průběhu roku 2008 se dceřiné společnosti ze skupiny Carlsberg staraly o prodej piva z Budějovického Budvaru ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a Dánsku. Společnost Ahneuser-Busch InBev zajišťovala dis-tribuci světlého ležáku na území USA. Meziroční prodej v této skupině zemí se v roce 2008 zvýšil o 15,3 % a dosáhl celkového objemu 31 924 hektolitrů.

Budvar navštívilo 43 000 turistů

Budějovický Budvar věnuje v posledních letech pozornost také rozvoji nabídky komplexních turistických služeb. Také v tomto oboru se pivovaru dařilo. Budějovický Budvar se zařadil mezi nejdůležitější turistické cíle v Jihočeském kraji. V roce 2008 navštívilo pivovar přes 43 000 turistů. To je číslo srovnatelné například s návštěvností českobudějovické Černé věže, hradu Zvíkov nebo zámku Třeboň. Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru je v hlavní sezóně otevřeno každý den. Kromě prohlídek výrobních prostor pivovaru nabízí i návštěvu moderní multimediální expozice "Příběh Budějovického piva". Pivovar provozuje také několik vyhlášených restaurací. Zřejmě nejznámější z nich jsou restaurace "Masné krámy" v centru města nebo pivnice "Budvar" přímo v areálu pivovaru. Hosté v nich mohou kromě dokonale ošetřeného kroužkovaného ležáku ochutnat gastronomické speciality české i mezinárodní kuchyně. Nabídku turistických služeb doplňuje hotel Malý pivovar, který je technicky vybaven i pro kongresovou turistiku.

Zdroj: HN iHNed.cz

Český Staropramen přestane být součástí největší světové pivovarnické skupiny Anheuser-Busch InBev (AB InBev). A je velmi pravděpodobné, že o dalším osudu pražského pivovaru budou v příštích letech rozhodovat noví majitelé z řad dravých finančních investorů.

Belgičané z InBevu, kteří loni ovládli také výrobce proslulého amerického Budweiseru, totiž nyní chtějí prodat své aktivity v sedmi zemích střední a východní Evropy včetně Česka. Uzávěrka přihlášek potenciálních kupců je dnes. Pivovary Staropramen jsou druhým největším producentem piva v Česku.

Ačkoliv oficiálně se k chystané transakci nikdo nevyjadřuje, podle dostupných zpráv zatím projevily zájem právě světové fondy typu private equity jako CVC Capital Partners nebo TPG. Právě finančníci z CVC ostatně celý proces iniciovali, když dali najevo, že by měli o středoevropská aktiva AB InBev zájem.

Legendární fond KKR (Kohlberg Kravis Roberts) podle zpráv světových médií zatím do boje nechtěl jít kvůli očekávaným problémům s financováním. ,,V této chvíli je velmi složité získat jakékoliv dluhové financování," uvedl Tim Friedman z londýnské výzkumné firmy Preqin podle citace agentury Bloomberg. Fondy typu private equity obvykle financují větší část svých akvizic z úvěrů. Mezi potenciálními kupci mají být naopak finančníci z Cinven Group. Nabídky by teoreticky mohly předložit i konkurenční pivovarnické skupiny, ale s jejich velkým zájmem se za současné hospodářské krize nepočítá.

Světovou dvojku SAB Miller by podle agentury Dow Jones mohly brzdit možné problémy s antimonopolním úřadem v Česku - tato skupina zde totiž ovládá Plzeňský Prazdroj. Firmy jako Heineken či Carlsberg nyní údajně potřebují především ,,strávit" dřívější akvizice a splatit dluhy. Chuť investovat ve střední Evropě nicméně projevila společnost Efes Breweries, která je dnes silná například v Rusku.

Belgickým majitelům AB InBev se prodej Pivovarů Staropramen, mezi něž patří i Ostravar, stejně jako dalších pivovarů v Maďarsku a zemích Balkánu hodí - potřebují totiž splatit dluh 45 miliard dolarů spojený s loňskou akvizicí amerického Anheuser-Busch. ,,Prodejce by ale nemusel být spokojený s nabídkami, které dostane," citovala agentura Reuters dobře informovaný zdroj. Světoví analytici se shodují, že realistická hodnota aktiv AB InBev ve střední Evropě činí dvě miliardy dolarů, zatímco Belgičané dávali najevo, že by chtěli 2,6 miliardy dolarů. AB InBev podle Reuters zvažuje, že by sama mohla poskytnout kupci Staropramenu a dalších pivovarů půjčku - takzvanou ,,vendor loan", která by celkovou cenu vyhnala více nahoru.

Zdroj: E15.cz

V Sokolově se bude brzy opět vařit pivo. Malý soukromý pivovar Permon, který mok stejnojmenného názvu vyrábí v nedaleké Lomnici, tam hodlá rozšířit výrobu.

Původně měl stát pivovar a dobová restaurace ve sklepě kapucínského kláštera, ale z plánů kvůli penězům prozatím sešlo. Permon se má nakonec vařit v restauraci nedaleko kláštera.

„Odbyt našeho piva stoupá, kapacita v Lomnici začíná být nedostatečná,“ řekl Právu provozovatel pivovaru Permon Ladislav Sás.

Starosta Sokolova Karel Jakobec (ODS) uvedl, že město chtělo nechat pivovar v klášteře vybudovat z dotačních peněz. „Zatím jsme neuspěli. Budeme to ještě zkoušet,“ poznamenal starosta. Pivovar s restaurací ve sklepení by si vyžádal úpravy za dvacet miliónů korun. Město se do nich pustí pouze v případě, že s žádostí o dotaci uspěje.

Přestože pivo Permon jde na odbyt, firma vymýšlí nové druhy. „Na léto zkoušíme vařit pivo s příchutí višně, maliny a mandle,“ popsal nové chutě Sás. Jestli se novinky uchytí, zařadí je pivovar do své stálé nabídky.

Pivo by se mohlo začít v Sokolově vařit už během léta, záleží však na tom, jak se provozovateli podaří sehnat potřebná povolení.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Martin Polák

Čeští zákazníci začínají přicházet na chuť pivům, která se na náš trh dostávala dřív hlavně ze zahraničí. Ovocné nebo bylinné příchutě se nebojí přidávat do své produkce ani malé pivovary, nezapomínají ani na ženy.

Borůvkové, zázvorové i pivo s lákavým přívlastkem „cannabis“ nabízí minipivovar Purkmistr v Plzni-Černicích. Místních dvanáctek s ovocnými nebo bylinnými příchutěmi se tady ročně vypije kolem sto padesáti hektolitrů, kolem patnácti procent celkového výstavu. „Zájem mírně roste tak, jak se zvyšuje naše nabídka,“ řekl Právu manažer Petr Míč.

„Z ovocných příchutí má největší úspěch borůvkové pivo s nafialovělou barvou a charakteristickým aroma i chutí,“ prozradil. Zákazníci si ale občas mohou poručit i třeba višňový nebo vanilkový pěnivý mok.

V kategorii piv s bylinnými extrakty je favoritem příchuť cannabis, tedy konopí. Kdo by ale očekával, že bude po nějaké té sklenici také patřičně „vysmátý“, má smůlu. Pivo samozřejmě obsahuje alkohol, avšak už ne ty látky, které dělají marihuanu marihuanou. Přesto hlavně cizinci jsou u vytržení.

„Měli jsme tu zájezd amerických studentů, skoupili nám veškeré zásoby,“ zavzpomínal Míč.

Ochucená piva vznikají tak, že se do pěnivého moku přidá několik kapek extraktu – pro plzeňský pivovárek jej na objednávku připravuje jedna pražská firma. „Ujme se jen zlomek příchutí. Drtivou většinu esencí, a že už jich byly desítky, vyzkoušíme a zavrhneme,“ upozornil sládek Petr Krýsl.

V propadlišti dějin tak už skončily pokusy o kopřivové nebo malinové pivo. „Prostě nám nejelo,“ konstatoval sládek.

Přidávají med

Minipivovar Kvasar v malé obci Sentice na Brněnsku má roční výstav mezi 650 až 700 hektolitry, letos bude určitě vyšší. Jiří Jelínek, majitel pivovaru, se synem produkují Sentický Kvasar, medové pivo.

Je to tmavý či světlý nefiltrovaný, nepasterizovaný a chemicky či tepelně neupravovaný ležák. Má také kratší, dvouměsíční, trvanlivost a musí být uschován v chladu. Proto se taky plní do plastových láhví.

„Tomu se divil už Václav Havel, který nás v roce 2003 s manželkou Dagmar navštívil. Dal mně za pravdu, když jsem mu vysvětlil, že naše pivo by ve skle mohlo v přílišném teple vybuchnout. Stačily by dvě sťuknuté láhve, vždyť za tepla by vznikl v našem pivu s vysokým obsahem vitálních kvasinek tlak šest až osm atmosfér. A elastická plastová láhev to vydrží,“ líčí Jelínek.

Výbuch je málo pravděpodobný, ale pivovarník je opatrný. Jeho zákazníci si na pivo v plastu zvykli.

„Koupíte si ho fakticky jen tady. Původně jsme chtěli letošní sortiment rozšířit o pivo s bylinkami, zkoušeli jsme docela úspěšně, ale nedotáhli jsme to do konce, není čas. Lidi stačí celou produkci vykoupit,“ dodal.

Ženy jsou na ovoce

Jak ale podle znalců vypadá typický milovník ochuceného a pro Čechy tedy stále ještě exotického piva? „Je z mladší nebo střední generace a jde spíše o ženy, tedy alespoň u ovocných speciálů,“ tvrdí Míč z plzeňského minipivovaru.

Ženy pak podle manažera Zámeckého minipivovaru v Ostravě Zábřehu Radovana Koudelky tvoří dokonce polovinu klientely jejich restaurace na zámku. Na letní sezónu pro ně proto připravili nový pivní speciál – Ženské pivo Pikard.

Jedenáctistupňový pšeničný, svrchně kvašený speciál je mezi pivy skutečným unikátem. „Naše Zámecká restaurace je jediným podnikem v Ostravě, který může nabídnout pivo přímo pro ženy,“ konstatoval Koudelka.

Vrchní sládek Tomáš Hub se při jeho výrobě zaměřil na jemnější ženské chuťové buňky. „Vyšli jsme z poznatku, že ženy, dámy i plnoleté dívky u nás stále více vyhledávají pivní speciály, jejichž hořká chuť jim vůbec není cizí,“ uvedl manažer pivovaru.

Zdroj: Právo.cz

Už v následující sezoně chce Měšťanský pivovar Strakonice finančně podpořit fotbalisty. Má jít o částku v řádech statisíců korun.

Měšťanský pivovar Strakonice bude podporovat okresní fotbal na Strakonicku. „Chceme spojit nejen strakonické pivo s naším regionem, ale přinést do okresního fotbalu také peníze, které nemá,“ řekl předseda dozorčí rady pivovaru Tomáš Hajdušek.

Fotbalová sezona 2009/2010 bude věnována monitorování celé situace, možnostem spolupráce s Okresním fotbalovým svazem Strakonice a ujasnění všech podmínek. To bude mít na starosti ředitel obchodu a marketingu pivovaru Marek Pohanka. „Další sezona by už měla být plně podporována. Mohlo by jít o částku v řádech statisíců korun, ale její přesná výše ještě bude předmětem jednání,“ řekl Marek Pohanka.

Pokud se spolupráce vydaří, mohla by zasáhnout i na Prachaticko.

Josef Hodonický, šéf fotbalové Volyně, jejíž mužstva hrají v okresním přeboru a IV. třídě, takový krok vítá. „V okresním fotbale je stále méně peněz. Přitom zázemí klubů je špatné, hřiště nevyhovující a mnohde by jistě peníze pomohly k založení mládežnických týmů. Bez nich fotbal nemá budoucnost,“ myslí si Hodonický.

Spolupráce ale má mít také pragmatický význam. "Nechci, aby to vyznělo divně, ale fotbal je s pivem úzce spojen. Nejde jen o to, že by se okresní přebor jmenoval například Dudák okresní přebor nebo že se bude při zápasech čepovat strakonické pivo. Chceme zejména, aby se posílilo povědomí o strakonickém pivu jako o unikátním regionálním výrobku,“ dodal Tomáš Hajdušek.

První kroky chce pivovar udělat už brzo. Postupující z každého zápasu okresního kola Českého poháru včetně vítěze finále dostane od pivovaru věcnou cenu. Ten dále poskytne OFS 10 000 korun jako finanční příspěvek na činnosti, organizované OFS.

Záměr o podpoře okresního fotbalu na Strakonicku odsouhlasil v úterý 21. července na svém prvním zasedání obměněný výkonný výbor Okresního fotbalového svazu Strakonice.

Pro fotbalový klub je každá koruna dobrá

Finanční podporu kolem v řádech sta tisíců korun přislíbil na příští sezónu Měšťanský pivovar Strakonice okresnímu fotbalu. Co ho k tomu vedlo? O tom už předseda dozorčí rady pivovaru Tomáš Hajdušek.

Kde se zrodil nápad podporovat fotbal. A proč právě ten?

Možnosti pivovaru nejsou neomezené a fotbal je prostě nejpopulárnější sportovní odvětví. Baví je jím lidé nejen o víkendu téměř na každé vesnici. Navíc pivo a fotbal k sobě tradičně patří, na úrovni okresu se hraje fotbal především pro zábavu a pro žízeň. Takže volba fotbalu je naprosto přirozená.

Co je cílem vaší podpory?

Je to především podpora strakonického piva jako jedinečného regionálního produktu, na který bychom měli být hrdí. Většina konzumentů strakonického piva je v našem okrese a pivovar chce touto formou odměnit náš region za jeho přízeň.

Bude jasně dané, na co by měly oddíly peníze použít?

To bude jejich věc. Sám jako fotbalový funkcionář vím, že pro fotbalový klub je každá koruna dobrá.

Věříte, že váš záměr vyjde?

O tom rozhodnou následující měsíce, kdy se budou domlouvat podmínky mezi pivovarem, Okresním fotbalovým svazem a kluby. Ale je zde na všech stranách dobrá vůle a proto věřím, že to dospěje ke zdárnému konci.

Už máte nějaké ohlasy, co na takový příspěvek sportu říkají jiná odvětví? Také by možná o nějakou korunu stála.

Ohlasy od jiných sportů nemám. Ale například strakonické hokejisty pivovar rovněž podporuje.

Jak se k vašemu počinu staví město, které je stoprocentním vlastníkem pivovaru?

Každému vlastníku jde o to, aby jeho firma prosperovala. Tento projekt má prosperitě pivovaru napomoci. Takže tady není žádný problém.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Klára Alešová

Literát Zdeněk Matěj Kuděj byl nejlepší přítel a

kumpán spisovatele Jaroslava Haška. Zůstával přirozeně po léta ve stínu světoznámého literáta. V Olomouci z něj však vystoupil. Pojmenovali po něm hospodu, která dělá čest jeho jménu i pověsti znalce dobrého piva a labužníka životních radovánek.

Hašek s Kudějem se spolu nejednou toulali naší zemí a v menších dobrodružstvích hledali potěchu i inspiraci pro svoji tvorbu. Také architekt a hostinksý Michal Giacintov se inspiroval při založení hospůdky až na vzdálené Šumavě.

„Máme tam chalupu. Kousek od ní je miniaturní dědinka jménem Čachrov. Náš kamarád Honza Ježek tam léta letoucí provozuje nekuřáckou hospodu. Trvalo samozřejmě neskutečně dlouho, než si lidé zvykli, ale dnes už má vyšší návštěvnost, než druhá hospoda, která se doposud utápí v oblacích dýmu,“ vypráví.

„Kdykoli jsme přijížděli s mými pěti dětmi na chalupu, zašli jsme nejdřív do této oázy,“ dodává.

Myšlenka, proč něco podobného neuskutečnit v Olomouci, nedala panu Giacintovi spát. Obcházel své známé hospodské, ale všichni považovali představu nekuřácké restaurace za chiméru.

„Nakonec padlo rozhodnutí, že když nikdo nechce, budeme muset do toho jít sami. Navíc mám rád dobré pivo, tak jsem si řekl: když už si otevřu hospodu, dám si tam pivo, jaké mám rád. Rozhodl jsem se proto, že jej budu odebírat z malých pivovarů. Dávali mi čtrnáct dní, pak se prý stane hospoda kuřáckou,“ vzpomíná Giacintov.

Uplynulo pět let a hospůdka spokojeně hučí bez cigaretového dýmu. Prvenství pohostinství bez popelníků v Olomouci už „Kudějovi“ nikdo neodpáře.

Okolnosti umístění lokálu v domě, který byl podle nepotvrzených zvěstí vůbec první budovou postavenou za hradbami, byly nezvykle napínavé.

„Kolem domu jsem každodenně procházel do práce. Když se na dveřích objevila cedulka, že prostory jsou k pronájmu, zavolal jsem na uvedené telefonní číslo. Nějaký člověk už byl v tu chvíli na jednání o podpisu smlouvy. Vysvětlil jsem majiteli svou ideu - a on tu smlouvu nepodepsal. Představa hospůdky, kterou jsem mu nastínil do telefonu, ho zaujala natolik, že vrabce v hrsti pustil kvůli holubovi na střeše. Asi to tak mělo být,“ říká majitel.

Z hospůdky dýchá atmosféra první republiky. A zdaleka nejen díky nábytku z dvacátých let i staršího, který namnoze pochází ze Šumavy. Možná je to tím, že na chodu hospody se podílí, tak jak bývalo zvykem, celá rodina.

Není náhodou, že v tomto prostředí vznikla u stolu číslo osm myšlenka na založení pivovaru Moritz. Spousta druhů piv od malých pivovarů, ale i kmínka nebo jeřabinka ostatně zdobí tekutý repertoár hospody.

A k zakousnutí? Tvarůžky s povidly čili „Loštický polibek“. „Měl jsem v Lošticích kamaráda, dnes již nebožtíka, který mě bral v Lošticích na pivo. Jednou mi tento pokrm připravil na rozloučenou. Vysvětlil mi, že když dříve staroušci odcházeli z hospody, věděli, že už je doma nikdo nepolíbí - tak si na odchod dali loštický polibek jako sladkou tečku za večerem. Zalíbilo se mi to tak, že jsem si řekl: loštický polibek musí na odchodnou zaznít i tady. Je to pěkná vzpomínka na mého kamaráda,“ vysvětluje hostinský, který se svými kamarády dbá o to, aby se na osobnosti Haška a Kuděje nezapomínalo.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Karel Páral

České, moravské a slezské pivovary uvařily za první pololetí letošního roku o 6,5 procenta méně piva než vloni.

Podle šéfa Českého svazu pivovarů a sladoven za to však nemůže krize, která nutí lidi šetřit, nýbrž mizerné počasí.

"Příčinou je to, že je hnusné počasí," shrnuje bez váhání důvody poklesu produkce výkonný ředitel svazu Jan Veselý. "Jediný hezký letní měsíc byl duben." Proti stejnému období vloni se podle něj vyrobilo v dubnu o 2,7 procenta víc piva.

Rekordní rok 2007 nasadil laťku vysoko

"Velmi slušné" bylo podle Veselého počasí i v březnu, kdy produkce oproti loňsku rostla dokonce o 3,3 procenta. "Z toho je vidět, že záleží daleko víc na počasí, než na krizi," tvrdí Veselý.

Rozmarné léto tak podle Veselého zatím zvýšené spotřebě piva na zahradních restauracích příliš nepřeje. Podle Asociace hotelů a restaurací ale recese na poklesu spotřeby piva přece jen svůj díl viny nese.

"Korporátní klientela zmizela, poklesl i domácí cestovní ruch," řekl generální sekretář asociace Václav Stárek. I on ale nepopírá vliv počasí. "Povodně příliš nepomohly," dodal.

Loni zaznamenaly pivovary pokles produkce celkem o 1,26 procenta. Ani za to ale podle Veselého nelze vinit nástup krize ale předešlé statistiky, s kterými se srovnával.

"Rok 2007 byl rekordem všech rekordů. Rok 2008 byl sice o procento nižší, ale pořád je to stříbrná pozice,na bedně, v historii České republiky byl druhý nejlepší," tvrdí Veselý.

Pro tuzemsko vloni pivovary dodaly 16 100 000 hektolitrů piva, rekordního roku 2007 to bylo ještě o 230 tisíc hektolitrů víc. Celkově se roku 2007 v Česku uvařilo bezmála 20 milionů hektolitrů piva, z toho přes tři a půl milionu hektolitrů šlo na export. I ten byl toho roku rekordní.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Karel Toman

Sen mnoha milovníků zlatavého moku se včera splnil osazenstvu královédvorské restaurace U Lubinů. Dostali pivo zadarmo.

Nebylo to ale jen tak. Zvítězili totiž v prvním kole soutěže, kterou připravil královédvorský pivovar Tambor spolu s Krkonošským deníkem. Padesátilitrový sud s dvanáctistupňovým Tamborem osobně včera odpoledne předal majitel pivovaru Nasik Kiriakovský potěšeným provozovatelům hospody. „O soutěži jsem se dozvěděla na Facebooku, tak jsme to zkusili,“ řekla Kateřina, zástupkyně soutěžících.

Jak se bude pivo zadarmo rozdělovat? Podle provozovatelů restaurace nejspíš uspořádají jeden den malou slavnost, na které pivo zdarma vypijí štamgasti hospody. Do soutěže se budou určitě zapojovat dál, protože padesátilitrový sud piva zdarma jim někdo hned tak nedá.

Nasik Kiriakovský byl také spokojen. „Sud putuje do místní restaurace, kde se navíc naše pivo zatím netočí. Třeba zdejším hostům zachutná a budou ho chtít pít ve své oblíbené hospůdce i dál,“ vysvětlil.

Pouze každou středu, do 26. srpna, najdou čtenáři tištěného Krkonošského deníku na stránkách výherní pivní kupon. Pouze s ním se mohou zapojit do soutěže o sud piva zdarma. Výherní pivní kupon s číslem kola vystřihnou a odnesou do své oblíbené restaurace, hospody nebo výčepu, bez ohledu na to, zda se tu pivo Tambor už točí. Každé úterý mezi 8. až 12. hodinou potom buď hostinský, nebo zástupce soutěžících napíše do vzkazníku pivovaru na stránkách www.pivo-tambor.cz údaj o počtu sesbíraných kuponů a název restaurace či hospody, kde jsou kupony uloženy. Na webu může také průběžně sledovat sběračské úspěchy ostatních restaurací.

Potom už jenom musí čekat na to, zda někdo nasbíral víc lístečků. Vítězná hospoda se může těšit na sud Tambora 11, 12 nebo černé 13 zdarma. Pořadatelé si samozřejmě počet nasbíraných kuponů zkontrolují, protože do hry lze použít pouze originály, které budou vycházet v Krkonošském deníku. Soutěžní podmínky najdete na internetových stránkách www.pivo-tambor.cz a www.krkonossky.denik.cz.

„Pivo přivezeme kamkoliv, do kterékoliv restaurace či hospůdky, kde budou mít nejvíce nasbíraných kuponů,“ vysvětlil Kiriakovský. Šanci tak mají všechny restaurace na Turnovsku, Semilsku a Trutnovsku. A to už příští středu. Informace o dalších vítězích i s fotografií najdete samozřejmě také v našem deníku.

Fotografie zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Několik měsíců poté, co začala nabízet piva v 1,5litrových PET lahvích trojka na českém trhu - Heineken, přistoupil ke stejnému kroku i lídr trhu Plzeňský Prazdroj.

Zaměřit se chce zejména na pivaře, kteří se při rozhodování o koupi řídí hlavně cenou. Proto začne stáčet do plastu své nejlevnější značky Primus a Klasik. "PET lahev si našla cestu ke spotřebitelům zejména v segmentu levných piv," vysvětluje firemní manažer značky Vladimír Jurina.

Už dříve se v umělohmotných obalech prodávala nejlevnější piva jako třeba Sládkův Měšťan. Letos na jaře začal Heineken prodávat v plastu piva Zlatopramen a Starobrno.

Čeští pivaři jsou však ve srovnání se zahraničím konzervativnější. Třeba na Slovensku už PET lahve mají mezi pivními obaly zhruba patnáctiprocentní podíl, v Česku se v loňském roce do plastu stočilo přes 7 tisíc hektolitrů piva. Celková výroba však dosáhla necelých dvaceti milionů hektolitrů, takže podíl umělohmotných obalů se pohybuje jen v setinách procenta.

Pivo z plastu by zlevnily zálohy

"Aby se staly PET lahve rozšířenějšími, musel by se nákup piva v umělém obalu zákazníkovi vyplatit. Pokud je však pivovary plní do vícevrstvých umělých lahví, které nejsou vratné, musí náklady na obal započíst do konečné ceny piva," vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pokud by však začaly být umělé obaly zálohované, mohlo by pivo v nich zlevnit a získat větší podíl na trhu. "Do budoucna mohou klidně převážit nad sklem, ale to může být třeba za třicet roků, nikoliv v příštích letech," dodává Veselý.

Konzumenti navíc mají PET lahve spojené spíše s levnými pivy. I proto nechce Plzeňský Prazdroj do plastu stáčet své nejsilnější značky Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel.

Podle průzkumu agentury Simply5, na který se plzeňský pivovar odvolává, vnímají spotřebitelé PET lahve jako "příležitostný obal pro laciné pivo".

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Nová příjezdová silnice, odstavné parkoviště a vrátnice vzniknou u pivovaru Radegast v Nošovicích.

Investice Plzeňského Prazdroje ve spolupráci s Moravskoslezským krajem pomůže, po svém dokončení v roce 2010, ke zlepšení životního prostředí v Nošovicích. Nové dopravní napojení pivovaru na rychlostní silnici R 48 bude vybudováno ze strany od průmyslové zóny Nošovice a veškerá doprava směřující do pivovaru se tak vyhne obci. Vznikne tak nové dopravní spojení do pivovaru Radegast.

Jak potvrzuje manažer nošovického pivovaru Ivo Kaňák, stavba pomůže zejména lidem z Nošovic. „Obyvatele Nošovic si oddechnou, denně tu projede o 200 kamionů méně. Ulehčí se také řidičům, kteří budou využívat kratší napojení na dálnici,“ říká Ivo Kaňák. Dokončení silnice, parkoviště i vrátnice je plánováno na druhou polovinu roku 2010. „Nové spojení je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi naším pivovarem a krajským úřadem, která je na velmi dobré úrovni,“ dodal Kaňák.

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Tomáš Machálek | Foto: Jaromír Kahánek

Jak jsme vás již v úvodu roku informovali, pivovar Krušovice postupně mění design lahví svých výrobků.

Krušovické pivo postupně mění design obalů. Doposud jste si mohli extra hořký ležák vychutnat pouze ve vratné lahvi a nebo přímo v krušovických restaurací. Nyní si jej můžete dopřát i na dovolenou. „Design plechovky je součástí nové řady obalů, které značka Krušovice v tomto roce postupně uvádí na český pivní trh. Vedle Jubilejního ležáku můžete v „novém kabátě“ zakoupit také plechovku tradičního piva Krušovice Černé,“ sdělil Josef Helebrant.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Miroslav Elsnic

V úterý neznámý pachatel vysadil jeden díl rámového plotu u výběhu mufloní zvěře v areálu zahrady u pivovaru Třeboň.

Plot pachatel ani nepoškodil. Poté z výběhu odcizil samce muflona. S ohledem na trofejní kus zvěře je škoda vyčíslena škoda na 150 tisíc korun.

V zahradě zůstala samice, která nyní po svém partnerovi teskní.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz |Autor: Lenka Novotná

Hospodárska kríza poznačila aj spotrebu piva, ktorá má vo všetkých pivovaroch klesajúci trend. V tejto neľahkej situácii však žiari výnimka potvrdzujúca pravidlo, že kríza je aj príležitosťou. Nekorunovanými pivnými kráľovnami leta 2009 sú desaťstupňové fľaškové pivá distribuované z Pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne. Informuje o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Predaj celého sortimentu fľaškových desiatok distribuovaných zo STEIGRA medziročne stúpol až o 16,8 percenta. Ostatné stupňovitosti a balenia boli, s výnimkou nealka, pod minuloročnými hodnotami. Zmena spotrebiteľského správania ukazuje na to, že ľudia znížili konzumáciu piva v pohostinských a reštauračných zariadeniach a konzumáciu piva preniesli domov. Nárast spotreby desaťstupňových pív a pokles dvanástok signalizuje, že cena je pri primeranej kvalite, veľmi dôležitým kritériom správania spotrebiteľa“, konštatuje E.Mihálik.

Dodáva, že desiatky zo STEIGERA, alebo správnejšie 10-stupňové výčapné pivá zo STEIGERA, sú klasické pivá s potenciálom rastu. Už vlani začiatkom júna zabodovalo 10° pivo Steiger na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde získalo striebornú medailu, pritom bolo ocenené v tejto kategórii ako jediné slovenské pivo.

Prečo sú však v čase krízy a v horúcom lete výnimkou práve desiatky? E.Mihálik to vysvetľuje nasledovne: ,,V horúcich letných dňoch najlepšie osvieži vychladené pivo. Pivári to už poznajú - nech si dávajú čokoľvek, stále majú v ústach sucho a lepkavo. Až poriadny dúšok horkého pivného moku im prinesie úľavu. Pokiaľ si dajú kvalitné pivo plzenského typu, akým je pivo STEIGER, ešte dlho im ostane v ústach príjemná horkastá chuť chmeľu. V letné horúce dni zásadne odporúčajú aj fajnšmekri piť svetlú desiatku. Má menší obsah alkoholu, ktorý sa rýchlo odbúra a uhasí smäd lepšie ako dvanástka. Tá je vhodná skôr po jedle a na večerné posedenie, keď už slnko zapadá a pivné uvoľnenie zakončí spánok.

Desiatky zo STEIGRA sú právom kráľovnami tohto leta - výborne hasia smäd, majú bohatú penu a jemnú stredne intenzívnu chmeľovú horkosť. Vyrovnaná príjemná chuť a dobrý dojem po napití ich predurčujú nielen pre bežný konzum, ale aj pre slávnostnejšie príležitosti. Aj ocenenia sú dôkazom správnosti nastúpenej cesty zvyšovania dôrazu na kvalitu produkcie“.

Desiatka STEIGER je neoceniteľná aj pre svoje vynikajúce vlastnosti pri trávení. Dobre padne po sýtom obede, pretože obsahuje prírodný oxid uhličitý - CO2, ktorý podporuje trávenie, je skvelý na zažívanie, pomáha pri pocite plnosti po jedle, ťažkého žalúdka a pod. Pri pravidelnom pití malého množstva piva sa znižuje aj podiel tzv. zlého cholesterolu. Mastné jedlá by sa mali zapíjať pivom. Ďalšími zdravotnými dôvodmi prečo piť klasicky kvasené pivo STEIGER je, že chráni pred infarktom, lebo potlačuje usadzovanie tuku v cievach. Znižuje aj riziko mŕtvice tým, že bráni zrážaniu krvných teliesok. Posilňuje kosti, chráni pred osteoporózou, pomáha pri strese a čistí obličky. Je dokázané, že po samotnom pive sa netučnie. Polliter desiatky STEIGRA má iba 190 kilokalórií (kcal), čo je menej ako jablkový džús (240 kcal), či červené víno (370 kcal). Pivo pomáha aj proti nevere. Uvoľňuje hormón šťastia serotonín. ľudia sú pri pive uvoľnení, priateľskí a zhovorčiví. S istotou bojuje pivo proti nevere hlavne vtedy, ak idú na pivo spolu obaja partneri, uzatvára E.Mihálik

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Kauza, která se týká prodeje náchodského pivovaru Primátor, je zřejmě u konce. Novým majitelem zůstává i přes různé protesty společnost Liberecký investiční fond. S vítězstvím liberecké společnosti ve výběrovém řízení na jaře letošního roku nesouhlasil další uchazeč, a to Pivovar Holba Hanušovice, který vyřazení z tendru považoval za nezákonné a výběrové řízení za netransparentní. 16. června 2009 dokonce policisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality zabavili na náchodské radnici dokumenty související s prodejem pivovaru, originály kupních smluv a další. V této chvíli už má ale starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka na svém stole rozhodnutí pražského vrchního soudu, který zamítl vyjádření soudu prvního stupně a zrušil rozsudek, tedy návrh na předběžné opatření.

Potvrdil tím, že prodej náchodského pivovaru Primátor se uskutečnil podle platných právních předpisů. Policie zatím vedení náchodské radnice nekontaktovala a v červnu zabavené doklady, smlouvy a další dokumenty nebyly zatím do dnešního dne vráceny.

Vedení hanušovického pivovaru poukazovalo také na to, že náchodská radnice byla ještě před výběrovým řízením rozhodnutá prodat pivovar právě libereckému fondu a nezajistila všem dalším účastníkům soutěže rovný přístup k informacím. Celá záležitost byla předána soudu. Krajský soud v Hradci Králové na základě žaloby rozhodl o předběžném opatření a uložil náchodské radnici pozastavení prodeje pivovaru. Bohužel ale pozdě, protože prodej se uskutečnil okamžitě po rozhodnutí zastupitelstva, podepsání smlouvy ještě týž den, a to 23. února letošního roku.

Zdroj: Rozhlas.cz

Na vědomost se dává, že pivo Purkmistr se ve dnech 14. až 16. srpna Léta Páně 2009 opět v Domažlicích vycházet bude!

Letáček ve formátu .pdf zde...

Zdroj: Purkmistr.cz

Ministerstvem řízený pivovar řeší problém, jak zastavit propad výroby. Vyškov není na prodej, stát ho chce ale co nejdřív pronajmout.

Státem ovládané Jihomoravské pivovary ve Vyškově mají problém. Poslední čtyři roky se potýkají se ztrátami, propadem výroby i tržeb, což přinutilo ministerstvo zemědělství už loni k opakované výměně vedení. Nový šéf doufá, že letos pivovar svou cestu dolů snad zastaví. Pomoci by měl nyní i nájemce, kterému stát pivovar svěří.

"Momentálně se připravují zadávací podmínky pro výběrové řízení. Pronájem podniku či jeho části představuje jedinou možnost změny k lepšímu," vyjádřil se včera mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

Přímo prodej do soukromých rukou ale nepřichází v úvahu. Situaci ve Vyškově totiž komplikuje fakt, že budovy pivovaru v centru města patřily kdysi církvi a ta o ně stále usiluje v rámci léta odkládaného zákona o církevních restitucích.

Žádné dluhy, chabý prodej

Zatímco druhý ze státem ovládaných pivovarů - Budějovický Budvar s produkcí přes 1,3 milionu hektolitrů - zdařile konkuruje největším hráčům na trhu, bilance hektolitrů piva, které od roku 2000 uvařili Vyškovští, není lichotivá. Před osmi lety činila roční produkce přes 78 tisíc hektolitrů, loni už necelou polovinu.

"Nemáme žádné dluhy. Ale osm let se tady situace moc neřešila. Bude úspěch, pokud se nám v tomto roce podaří pokles zastavit," potvrzuje vážnou situaci firmy s 45 zaměstnanci nynější ředitel David Kaprál.

Vyměnil a posílil už obchodní oddělení, zavádí systém, který má garantovat kvalitu 19 vyškovských značek, například Džbán, Atlet či Březňák (shodný název se značkou skupiny Heineken). A sází na lepší marketingovou podporu a reklamu. "Jsme regionální pivovar, který vaří skvělé pivo a vyloženě tradičním způsobem. Ale musíme to umět také lidem podat," tvrdí.

Kromě Jihomoravských pivovarů a Budvaru funguje v Česku už jen jediný průmyslový pivovar ze 49, který nemá soukromého majitele. Tím je Měšťanský pivovar Strakonice. V majetku samosprávy byl ještě loni i náchodský Pivovar Primátor.

Zatímco ale náchodští radní svůj ziskový zdroj především speciálních piv prodali s odkazem, že soukromý majitel dokáže lépe zajistit úsporu nákladů i potřebné investice, ve Strakonicích zatím nechtějí o privatizaci ani slyšet.

"Jistě, ozývají se u nás nyní i zastánci prodeje, ale většina zastupitelů je proti prodeji. Pivovar si umí sám vydělat na investice, zvyšuje prestiž města i povědomí mezi turisty," hájí vládu města nad značkou Dudák starosta Pavel Vondrys.

Soukromník není zárukou

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý připomíná, že v tomhle oboru nutně nemusí platit, že nejlepší je soukromý vlastník: "Říká se obecně, že stát je špatný vlastník. Ale v tomhle případě je třeba posuzovat případ od případu. Budvaru, přestože vede po světě spoustu nákladných známkoprávních sporů, se daří."

Stát už přitom léta připravoval privatizaci Budvaru, ale nynější vláda to už nepovažuje za dobrý nápad. S Vyškovem je to ale jiné. Pokud by nebyl zařazen mezi majetek, který stát církvím vrátí, bude se hledat kupec. "Nejedná se totiž o žádný strategický podnik ani o strategickou komoditu, ve které by byla účast státu nezbytná a nutná," říká Vorlíček.

PRONAJMOUT, A PAK PRODAT?

Ministerstvo zemědělství chystá pronájem státního pivovaru ve Vyškově. Pokud se objekty nestanou v budoucnu předmětem církevních restitucí, bude Vyškov i na prodej.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Produkci Pivovaru Černá Hora od podzimu obohatí pšeničné pivo. To má ve svém sortimentu u nás jen málo pivovarů.

„Pšeničné pivo je lehčí, lépe stravitelné. Je charakteristické světlou až slámovou barvou, vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Bude nefiltrované, jsou v něm cítit kvasnice,“ uvedl šéf pivovaru Jiří Fusek s tím, že pro další rok chystají i variantu pšeničného piva bez alkoholu.

Pro nové, svrchně kvašené pšeničné pivo, hledá pivovar název. Ten, jehož návrh názvu piva bude vybrán, získá 365 nápojů z produkce pivovaru a propagační předměty Blanenského deníku Rovnost. „Uzávěrka soutěže je osmého srpna. Název by měl být srozumitelný, mít nejvíce tři slabiky a samozřejmě být dobře zapamatovatelný,“ vyjmenoval hlavní kritéria Hubert Adámek z pivovaru.

Název může vycházet z pšeničného původu piva, jeho historie, historie pivovaru nebo regionu, pivovarských výrazů týkajících se například výroby piva či názvů inspirovaných Bavorskem, kde je pšeničné pivo téměř národním nápojem.

První várku pšeničného piva v pivovaru ochutnají pětadvacátého srpna. Milovníci piva budou mít možnost jej poprvé vyzkoušet šestadvacátého září na tradiční Pivní pouti. „Jeho kmotrou by se měla stát zpěvačka Lucie Bílá,“ doplnil Adámek.

Zájemci mohou návrhy posílat poštou na Pivovar Černá Hora, a. s, 679 21 Černá Hora, nebo e–mailem na adresu asistentka@pivovarch.cz

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Leona Paroulková

Tradiční nedělní setkání na Velké Javořině už se kvapem blíží. Při této letité akci však možná vzniká tradice nová. V sobotu, tedy den před vlastními slavnostmi, se na nejvyšší hoře Bílých Karpat uskuteční i takzvaný Janáček tour. Tedy setkání cyklopatriotů z obou stran hranic.

„Je to také z toho důvodu, že na Javořinu se vydává stále více lidí na kole,“ vysvětlil jeden z organizátorů Pavel Josefík, proč se pořádá i setkání cyklistů. „Druhým důvodem je skutečnost, že po změně majitele Holubyho chaty už nemohl Janáček na slavnostech točit pivo. Lidé se po něm však stále ptali, tak teď se bude Patriot točit pro patrioty v sobotu,“ dodal Josefík.

Letos jde už o druhý ročník. Loni i bez oficiální prezentace dorazilo kolem stovky cyklistů. Pokud vyjde počasí, může být toto číslo snadno překonáno. A i pivní degustace bude skutečně kulturní. Vždyť pivo zde bude točit i ředitel brodského Domu kultury Jaroslav Mikulík.

Zdroj: iDobrý den.cz | Autor: FAB

Novou webovou prezentaci spustila pro své tuzemské pivovary společnost Heineken. Web má kromě přehlednější navigační struktury přinést i detailnější informace o aktivitách skupiny, managementu, historii, jednotlivých brandech či odpovědné konzumaci alkoholu. Prezentace je propojena s dalšími weby značek a projektů skupiny Heineken - weby značek Krušovice, Starobrno a projektu Ligy garantované kvality.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Petr Vocelka

Nýdek zažil desátý ročník populárního Bierfestu. Sobotní pivní slavnost na náměstí navštívilo podle pořadatelů přibližně 1500 lidí.

„Jsme tady na prázdninách u dědy, ale tady jsme se narodily,“ poznamenala 19letá Radka Uherčíková, která vše sledovala společně s o rok starší sestrou Gabrielou. „My jsme přišli, protože tady se lidé vždycky dobře baví,“ uvedla čtyřicetiletá Renata Lukačková z Třince.

Návštěvníkům zahrály například kapely Ferband a Blaf. „My chodíme hlavně na dechovku, tu máme jako starší generace rádi,“ potvrdila 68letá nýdecká důchodkyně Halina Kantorová. Její manžel Pavel přikyvoval. „Hrál jsem v dechovce třicet roků, nejdříve v Českém Těšíně a ve Vendryni a potom tady v Nýdku. Kapelníkem byl Vilém Heczko,“ vzpomínal. Otazník visel jen nad počasím. „Když zaprší, nevadí. Je teplo, bude to osvěžení,“ tvrdila Halina Kantorová.

Později přišla silná průtrž mračen, před vystoupením Věry Špinarové se však počasí alespoň trochu uklidnilo. „Liják to byl hrozný, bohužel hodně lidí odešlo, ale na zlatý hřeb večera se řada z nich vrátila. Návštěvníci, kteří to nevzdali, nelitovali. Ten závěr byl impozantní,“ řekl oficiální tiskový mluvčí Bierfestu Jan Vitásek. Tancovalo se i při závěrečné diskotéce.

Podle Vitáska měli návštěvníci k dispozici šestnáct druhů piva, prodejci nabízeli rovněž místní speciality – například placky se „špyrkami“ nebo nakládané maso, jemuž se říká „rojberka“. „A hasiči, přestože nejsou myslivci, tu měli srnčí guláš,“ poznamenal Vitásek. „I když se počasí tentokrát velice krutě podepsalo na návštěvnosti, odhaduji, že přišlo asi patnáct set lidí,“ konstatoval.

Připomněl, že při Bierfestu hrají důležitou roli místní Sokol a sbor dobrovolných hasičů. „Zabezpečení je dokonalé. Hasiči tady mají nejen stánek, ale třicet metrů od náměstí je zbrojnice, kde je v plné pohotovosti cisternový automobil Tatra,“ smál se mluvčí.

Na sobotní akci do Nýdku přijela i skupinka mladých lidí hned ze čtyř slovenských obcí – Skalité, Čierne, Čadca a Svrčinovec. „Jsme tady poprvé, ale myslím si, že na takovou malou dědinku je to super,“ popsal své dojmy jeden z mladíků.

Foto a video zde...

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Marek Cholewa

Pivní slavnosti, které se o tomto víkendu konaly v Nečtinech na Plzni-severu a v Nepomuku na Plzni-jihu, kazil téměř celou sobotu vytrvalý déšť. Malá návštěvnost se zvedla večer, kdy se trochu vyjasnilo.

Pouťové atrakce na nečtinském hřišti zely prázdnotou a stánkaři s nadějí vzhlíželi k obloze. Dechová kapela Radyňačka, která vystoupila po poledni, hrála jen pro pár lidí, kteří pod pódiem drželi deštníky. Téměř všichni, kteří se na slavnosti v deštivém a studeném počasí vydali, se schovávali pod stany. Hrstce lidí naopak déšť nevadil vůbec. „Je to tady dobrý,“ nechala se slyšet parta mladých lidí.

„Na piváky do Nečtin jezdím každý rok. Letos je to ale slabý. Nikdo tady není, spousta mých známých zůstala kvůli tomu dešti doma. Kdyby tu večer nebyl ten rock, asi bychom to taky zabalili,“ svěřila se třiadvacetiletá Jana Dvořáková z Plzně, která jezdí ke příbuzným do Manětína.

Nečtinský starosta Jiří Křemenák byl i přes zamračené počasí optimistický. „Sice nám to tady déšť kazí, ale my si náladu zkazit nenecháme,“ pronesl s úsměvem. Tahák programu František Ringo Čech nakonec nevystoupil. Pořadatelé očekávali, že návštěvnost zvedne večerní bigbít.

V Nepomuku, kde se konaly pivní slavnosti po sedmnácté, bylo také pod mrakem. Narozdíl od Nečtin zde ale bylo více stanů, pod které se lidé mohli schovat. Obrat nastal během pozdního odpoledne, kdy se protrhaly mraky, a nepomucké náměstí se poměrně dost zaplnilo. Ani tak ale návštěvnost rekordy netrhala.

Zatímco v Nečtinech bylo možné ochutnat jen pivo pěti pivovarů, v Nepomuku se lidem nabízela širší nabídka více než dvaceti českých, moravských a dokonce i zahraničních pivovarů. Lidé se nejvíce pohybovali u stánků malých pivovarů. Nejednoho pivaře zlákaly různé kulinářské speciality, jejichž vůně se linula nepomuckým náměstím.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Miroslava Vejvodová

Nealkoholické pivo si získává stále nové příznivce. Ještě donedávna je bylo možné dostat jen v lahvích, teď už ale některé z pivovarů dodávají nealko pivo pro hospody a restaurace i v sudech. Jeho spotřeba neustále stoupá, například Budějovický Budvar meziročně zvedl prodej svého nealkoholického piva o 15 procent.

Ředitel Budvaru Jiří Boček míní, že nárůstu spotřeby pomohla i přísnější pravidla silničního provozu: "Nealkoholické pivo je novým fenoménem. Asi od roku 2006, kdy vstoupil v platnost silniční zákon, který řidiče postihuje ztrátou bodů. Tento nový systém nastartoval růst spotřeby nealkoholického piva. Pro někoho je to nutnost, protože hodně řídí a logicky nechce riskovat. Pití nealkoholického piva je i novým životním stylem."

Češi se také začínají od točeného piva více přiklánět k lahvovému. Jak vyplývá ze statistik Českého svazu sladoven a pivovarů, točené pivo vede nad lahvovým už jen asi o jedno procento.

Ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček tento trend potvrzuje: "Současná hospodářská krize zhoršuje podmínky pro spotřebitele. Nutí je to měnit jejich konzumentské návyky. Průměrná výtoč poklesla v prvním čtvrtletí roku 2009 o dalších devět procent a snižuje se i počet gastronomických objektů. Spotřebitelé snížili počet návštěv v gastronomických objektech a svou spotřebu piva přesouvají do maloobchodu, tedy do nákupu lahvového piva v řetězcích jako alternativy."

Průměrný Čech vypije za jeden rok asi 160 litrů piva.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ivan Mls

V seriáli HN hľadáme pôvodné slovenské výrobky.

Začiatky priemyselného pivovaru v Turčianskom Svätom Martine siahajú do roku 1893, keď ho založil istý Jozef Capko. Pomerne skoro, už v roku 1920, v ňom začali využívať aj elektrický pohon. Ochrannú známku získalo martinské pivo v roku 1931 pod názvom Svätomartinský zdroj, neskôr sa značka zmenila na Martinský zdroj, potom na Martiner, ale existovali aj variácie Martiner Pils, Martiner bier a Martiner Porter.

Za socializmu sa nápoj vyvážal do vyše 10 štátov celého sveta. Po zmene režimov sa v roku 1991 pivovar sprivatizoval a o deväť rokov neskôr sa stal súčasťou druhej najväčšej pivovarníckej nadnárodnej skupiny na svete – Heineken Holandsko.

Dnes je Martiner silnou regionálnou značkou. Vyrába sa len pre domáci trh, ale až 80 percent sa predá v Martine a v regiónoch Turiec, Orava a Liptov. Distribuuje sa čapované alebo v pollitrových fľašiach v dvoch stupňovitostiach – 12 % a 10 % – dominuje však 12 % ležiak.

Za posledné tri roky má značka relatívne stabilnú pozíciu na trhu, najmä vďaka silnej lojalite v domácom regióne Turca. Dosahuje ju aj napriek tomu, že nepatrí medzi mediálne masívne podporované značky. V portfóliu značiek Heinekenu Slovensko má dôležitú lokálnu úlohu, je napríklad dlhodobým partnerom Slovenského komorného divadla v Martine, hokejového klubu MHC Martin, ako aj športových či kultúrnych podujatí v regióne.

Martiner je pivo plzenského typu, charakterizuje ho plná chlebová chuť, stredná horkosť, zlatistá farba a jemná chmeľová aróma.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Táňa Rundesová

Slovenskí pivovarníci si po hrozivom prvom kvartáli čiastočne vydýchli. V porovnaní s minulým rokom si totiž spotrebitelia doprajú stále menej zlatistého moku, no pokles už nedosahuje ani desať percent. Hoci prichádza vrchol letnej sezóny, počasie, ktoré má na spotrebu piva výrazný dosah, stále nie je ideálne. V kombinácii s vyššími cenami surovín by chladné mesiace mohli spôsobiť zdražovanie v druhej časti tohto roka.

Z najhoršieho vonku

„Predaj je stále nižší, ale už to nie je také tragické,“ hovorí Emil Mihálik, marketingový manažér pivovaru Steiger, ktorý je momentálne medzi pivovarníckymi skupinami na Slovensku na tretej priečke. Predajná bilancia Steigera sa v druhom kvartáli v porovnaní s prvým zlepšila, no medziročne predal aj tak o šesť percent menej piva. Pritom počas prvých troch mesiacov zaznamenal dokonca až 14-percentný pokles. „Prvý kvartál bol svojím prepadom výnimočný a korešpondoval aj s celou Európou, pretože všetky európske krajiny v tomto období zaznamenali pokles od štyroch do pätnástich percent. V druhom kvartáli sa už situácia stabilizovala,“ vraví výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. V posledných mesiacoch sa tak predaj opäť zvýšil, no k úrovni z minulého roka sa stále nepriblížil. „Druhý štvrťrok je vďaka priaznivejšiemu počasiu a sezónnym vplyvom tradične silnejší z hľadiska predaja piva, tento trend sa prejavil aj v tomto roku. Celkovo je predaj piva na Slovensku v tomto roku medziročne nižší v priemere približne o desať percent,“ vysvetľuje Hana Šimková, manažérka korporátnych vzťahov spoločnosti Heineken. Pritom medzi hlavnými problémami, ktoré trápia slovenských výrobcov, ostáva nákupná turistika a import lacného piva, hlavne z Českej republiky. „V súčasnosti sa výraznejšie prejavuje dovoz lacných českých pív najmä z malých českých pivovarov z prihraničných oblastí, ktorý má priamy vplyv na nižší predaj slovenského piva,“ dodáva Šimková.

Ceny budú závisieť od surovín

Veľké výkyvy a skoky v cenách surovín zo začiatku roka sa stabilizovali a v súčasnosti výrobcovia čakajú na novú úrodu sladu a chmeľu. Podľa Šimkovej sa bude vyvíjať cenová hladina v druhej polovici roka. Milovníci piva sú však na jeho cenu citliví. „Dôležité sú vstupy. Ak sa nepohnú, ceny udržíme, tak ako v druhom kvartáli, keď sme zdražovali len časť sortimentu, aj to len o tri percentá,“ tvrdí Mihálik.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Miroslav Hargaš

Osm až deset tisíc návštěvníků očekává hanušovický Pivovar Holba na tradičních Pivovarských slavnostech v prvním víkendu září. Letos budou o to honosněji, že pivovar slaví 135. výročí svého založení.

„Bude to velká narozeninová párty se soutěžemi, hudbou na hlavní a vedlejší scéně a samozřejmě s točením piva,“ zve mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Slavnosti začnou v pátek 4. září exkurzemi, na hudební scéně bude hlavním tahákem Jan Nedvěd. Sobotní program začne ve 13 hodin. Ředitel pivovaru pojede kočárem pro starostu, na nádvoří s nimi pak přijede král s družinou a předá městu právo várečné. Organizátoři doufají, že roli krále přijme moderátor slavností Patrik Hezucký. Hlavním hudebním tahákem soboty má být vystoupení slovenské skupiny No Name, program zakončí před půlnocí ohňostroj.

Po oba dny se bude točit mimo jiné i polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šeráku.

„Je to pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Výjimečné je pro své chuťové vlastnosti i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám,“ říká Hana Matulová.

Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. „Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat", informuje sládek Luděk Reichl.

Hlavní kvašení trvá v otevřené spilce asi dvanáct dní, pivo pak dva měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě. Co se z dvou set uvařených hektolitrů nevytočí při slavnostech, dostanou pak restaurace, které čepují Holbu.

Vstupenky na Pivovarské slavnosti budou k dostání už od poloviny srpna v infocentrech v Šumperku, Zábřehu, Hanušovicích a Králíkách a také v podnikové prodejně Holby. Vstupné na sobotu bude stát v předprodeji 90 korun, na oba dny 120 korun.

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autor a foto: Stanislava Rybičková

Černohorští nejsou spokojení s vysokou cenou vodného a stočného. Začátkem července rozhodovali o tom, zda chtějí zůstat ve Svazku vodovodů a kanalizací, který ceny vody určuje. K referendu přitom nedorazil požadovaný počet lidí. Majitel pivovaru Jiří Fusek, který vyvolal diskuse nad cenou vody, tak volá po dalším referendu.

Referenda se zúčastnilo dvě stě osmdesát jedna lidí z Černé Hory. Drtivá většina z nich byla pro vystoupení ze Svazku vodovodů a kanalizací. „Tito lidé také vyslovili v anketě nedůvěru zastupitelstvu,“ podotkl majitel pivovaru Jiří Fusek s tím, že rozhodovat nakonec nepřišlo požadovaných pětatřicet procent obyvatel městyse.

Podle Fuska radní referendum vyhlásili ve špatnou dobu. „Zvolení termínu třetího července, tedy v den zahájení prázdnin a prodlouženého víkendu, je pokračováním vodárenského divadla. Dále bychom nemohli ze svazku vystoupit ještě letos,“ kritizoval Fusek. Ten je připraven vyrazit znovu do boje. „Ve vhodném období podle zákona vyhlásíme komisi nového referenda. Není možné, abychom měli jednu z nejvyšších cen vody v republice bez jasných ekonomických podkladů,“ míní Fusek.

Jak praví zákon, další referendum může být vyhlášeno za dva roky. Tvrdí to starosta městyse Bohumil Hlavička. Ten odmítl, že by záměrně stanovil nevhodný termín referenda. „Když pan Fusek volal po referendu, nakonec jsme je se zastupiteli vyhlásili hned sami,“ dodal Hlavička, který zaznamenal dvě stě šedesát čtyři hlasů, které mu vyjádřily nedůvěru. „Jestliže zastupitelstvu vyhlásilo nedůvěru zhruba osmnáct procent Černohorských, je na tom dobře,“ sdělil.

Pro vystoupení ze svazku hlasoval Vlastimil Polínek z Černé Hory. „Udělal jsem předběžné kalkulace, ze kterých plyne, že po vystoupení ze svazku v Černé Hoře cena vody nepřekročí padesát korun za litr. A to včetně rezervy na údržbu. Modelem pro tyto výpočty bylo hospodaření s vodou ve Velkých Opatovicích, Rájci-Jestřebí a Kunštátě,“ míní Polínek.

Podle starosty Hlavičky však v takovém případě obecní pokladna nemůže mít dostatek peněz na opravy vodovodů. „Jsem si jistý, že tam, kde je voda lacinější, nemají peníze na opravy, které je čekají. Je to otázka hospodaření,“ míní Hlavička.

O tom, že lidé měli dostatek informací, je přesvědčený Richard Sladký z občanského sdružení. „Asi sto otázek od lidí jsme poslali vodárenské akciové společnosti, která se o vodovody stará. Odpovědi dostali lidé čtrnáct dní před referendem do svých schránek,“ řekl Sladký. Podle něj byl letní termín referenda nešťastný. „Radní ale neměli jinou možnost. Museli je vyhlásit do tří měsíců,“ dodal Sladký.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová

V Nečtinech na severním Plzeňsku a v Nepomuku na jižním Plzeňsku se konají pivní slavnosti.

Na nepomuckém náměstí zakotvila zhruba dvacítka českých, moravských i zahraničních pivovarů, které nabízejí své originální zlatavé moky. Slavnosti celý den doprovází hudba mnoha žánrů, a to od dechovky po folk, punk i tvrdý metal, aby si každý našel svůj styl.

Organizátoři nepomuckých pivních slavností mysleli i na ty, kteří pivu neholdují. Ti mohou ochutnat míchané alkoholické i nealkoholické nápoje či moravská vína. Prázdný žaludek zasytí klobása, langoše nebo párky, labužníci si ale mohou pochutnat i na rozmanitějších gastronomických kouscích, jako je uzená krůta, pečené kuře nebo švýcarský sýr.

Na sedmnácté pivní slavnosti v Nepomuku je vstup zdarma.

Na fotbalovém hřišti v Nečtinech se pivo oslavuje již po patnácté a jeho milovníci jej mohou prolévat hrdlem nejen celou sobotu až do noci, ale i v neděli od 13 hodin do půlnoci.

S nabídkou tekutých chlebů by se měla představit necelá desítka českých pivovarů. Zejména děti potěší lunaparky a pouťové atrakce. Na všechny čeká mnoho kulinářských specialit a rozmanitý stánkový prodej.

Po celou sobotu je připravený bohatý kulturní program. Ve 12.30 hodin zahraje na velké scéně dechová kapela Radyňačka. V 15.15 hodin budou návštěvníci moci vidět výpravný pořad z historie Staré Číny: Čínský drak přijíždí. Mezi 16. a 19. hodinou se představí taneční orchestr Desperados a František Ringo Čech. V 19.30 se na pódiu objeví rocková skupina Medium. V 21 hodin ji vystřídá rocková formace Parkán z jižních Čech. Po jedné hodině ranní začíná diskotéka. Hudební produkce jsou připravené i na neděli.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Miroslava Vejvodová

První zmínka o nejstarším pražském pivovaru U Fleků se datuje do roku 1499. Dům „U dvou strak“ tehdy koupil sladovník Vít Skřemenec a založil v něm pivovar.

Dům s pivovarem měnil v historii své majitele. Největšího rozkvětu se dočkal v druhé polovině 16. století, kdy ho vlastnila Ludmila Skřemencová. Za svůj život vystřídala čtyři manžele, z nichž zde každý působil jako sládek.

Švédské útoky

Nejtemnější období zažil dům během třicetileté války. „Na jejím začátku byl dům konfiskován a později ho poškodili Švédové při ostřelování nedaleké věže u Mánesa,“ sdělila Marcela Dvořáková, mluvčí společnosti Veolia Voda, která opravu Šítkovské věže nedávno financovala.

V druhé polovině 18. století koupil pivovar Jakub Flekovský, po němž se minipivovar jmenuje dodnes. Později patřil objekt rodině Pštrossových, kteří díky koupi okolních pozemků podnik rozšířili a upravili ho do dnešních rozměrů.

Vyhlášený černý ležák

V polovině 19. století se zde začal vařit dodnes nabízený Flekovský tmavý 13 % ležák po bavorském způsobu. O pár desítek let později hrál flekovský podnik významnou úlohu při zakládání Pražského společenství sládků. Tato organizace sdružovala malé pivovary, které se chtěly bránit velkým podnikům.

Na počátku 20. století se stal majitelem pivovaru Josef Karel Khop. Manželka Marie po jeho smrti koupila dům společně s Václavem Brtníkem.

Znárodnění pivu neprospělo

Po válce však došlo k znárodnění. Podnik spadal pod Pražské pivovary, n.p. Během let ho postupně spravoval nuselský, branický i smíchovský pivovar.

Socialistické vlastnictví se na pivovaru negativně podepsalo a v osmdesátých letech se dokonce uvažovalo o jeho zrušení.

Nakonec však došlo k rekonstrukci. Po revoluci se podnik vrátil předválečným majitelům. Od roku 1999 sídlí v zdejší bývalé sladovně pivovarské muzeum.

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Puci

Milovníci piva majú od augusta možnosť ochutnať pivné špeciály už aj v Bratislave. V Karlovej Vsi na Jurigovom námestí 3 sa otvára prvá pivotéka v Bratislave a tiež na Slovensku. Vychutnávať si môžu návštevníci takmer 50 druhov belgických pív, medzi ktorými nechýbajú tradičné ležiaky, osviežujúce pšeničné, pivá s ovocnou príchuťou alebo silné kláštorné pivá.

Ako prvé nájdu zákazníci v Prešporskej pivotéke pivá z Belgicka, teda krajiny, ktorá je známa rozsiahlou výrobou piva. V súčasnosti sa ich v tejto malej krajine vyrába viac ako 800 druhov. "K belgickým pivám budú pribúdať špeciality slovenských minipivovarov a tradičné druhy z ďalších krajín, ktoré potešia našincov svojou nezameniteľnou a výnimočnou chuťou," povedala pre TASR Silvia Nagyová z Prešporskej pivotéky.

Na otázku, aký druh piva najlepšie hasí smäd v týchto horúcich dňoch, odporučila pšeničné pivá. Na rôznych rodinných oslavách k prípitku poslúžia ovocné druhy, ktoré rovnako nájdu uplatnenie na spoločenskom večierku. Ak hľadáte výrazný aperitív, poslúžia trapistické pivá ako napríklad značky Orval alebo Chimay, ktoré sa výborne hodia aj k syru roquefort či slovenskému syru niva. K polievkam alebo predjedlám je dobré vyskúšať niektoré belgické gueuze s príchuťou sherry. Pomarančové tóny vybraných belgických druhov sa vynikajúco dopĺňajú so sladkými dezertmi. Dokonalou bodkou za skvelou večerou, čo majú milovníci piva odskúšané, môže byť pohár bohatého piva Kasteel, ktorý doplní chutná cigara, odporučila odborníčka na pivo.

Zdroj: Orange portál.sk | Autor: TASR

Na tradiční pivní slavnosti zve letos již po sedmnácté město Nepomuk. Na náměstí se v sobotu sjedou zástupci pivovarů z celé republiky a připraven je také bohatý doprovodný program. „Návštěvníkům se na náměstí představí kapely různých žánrů od klasické dechovky, přes staropražské písničky, folk, country, jazz, pop až po rock, punk i řádně tvrdý metal,“ přibližuje program jeden z organizátorů slavnosti Pavel Kroupa. „Pro milovníky elektronické hudby a zlámaných beatů je navíc připravená popůlnoční taneční party v klubu Coffee-shop,“ dodává. Zlátý hřeb programu je pak plánován na jedenáctou hodinu, kdy oblohu nad městem rozzáří slavnostní ohňostroj. „Jako na každé správné pivní slavnosti nebudou chybět ani různé dobroty k pivu. Těšit se můžete na klobásky na grilu, pečená kuřata, australské masové koláčky a mnoho dalších dobrot,“ láká Kroupa.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Obchodní řetězec Tesco spustil společnou promotion akci s firmami Whirpool a Pivovary Staropramen. K ledničce Whirpool v ceně od 9 999 korun dostane zákazník kupóny na odběr 365 půllitrových lahví prémiového ležáku Stella Artois v celkové hodnotě 7 628,50 korun. Akce probíhá ve všech jedenašedesáti hypermarketech Tesco do 28. července. Televizní spot od agentury Leo Burnett Advertising začíná slovy „Představujeme vám mírně orosenou, dokonale vychlazenou a stále plnou...“ Reklama poběží i v rádiu (Frekvence 1, Impuls, Evropa 2, Rádio 1), tisková inzerce se má objevit pouze v Blesku. Informace se dostane i do letáků a na POS materiály. Celkem dvanáct kupónů bude moci od srpna každý měsíc majitel lednice uplatnit pro odběr piva.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Jan Patera

Společnost Oettinger přináší na trh míchaný nápoj na bázi kvasnicového pšeničného piva s jahodovou příchutí. Nové „pšeničné & jahoda“ bylo vyrobeno v Ghotě a zařazeno k celé skupině Oettinger výrobků.

Výrobek bude k dostání na celoněmeckém trhu s nápoji a v maloobchodech s potravinami, což znamená pro skupinu výrobků Oettinger další milník výrobního podniku na cestě od výroby čistého piva k rozmanité škále nápojů s vlastní značkou.

S tímto novým výrobkem přináší pivovar splnění více přání svým zákazníkům. Po tom, co bylo v předchozím roce uvedeno na trh kvasnicové pšeničné pivo s grapefruitovou příchutí, následuje nyní druhý míchaný nápoj na bázi kvasnicového pšeničného piva ve vratných lahvích o objemu 0,33 litru.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová