Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

únor 2009

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv únor 2009


Velcí pijáci piva jsou ohroženi srdečním selháním. Naopak mnohem menší riziko hrozí sportujícím konzumentům mírného množství vína.

"Vypití například čtyř půllitrových sklenic piva zatíží organismus dvěma litry tekutin. Pro srdce je to velmi namáhavé, nestačí tolik tekutin přečerpat. U těchto náruživých pijáků dochází časem ke zbytnění srdce," uvedla vedoucí Centra pro chronické srdeční selhání Marcela Schejbalová. Naopak konzumace malého množství vína, tedy zhruba dvou decilitrů denně, podle ní blahodárně působí na krevní oběh i srdeční činnost.

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopné dodat okrajovým tkáním dostatek kyslíku a dalších živin. Srdce nemůže správně fungovat jako pumpa. Příčinou je řada chorob, které buď poškozují přímo srdeční sval, nebo jinak brání jeho funkci. Na selhání srdce se nejvíce podepisuje ischemická choroba srdeční a dlouhodobý vysoký tlak.

Schejbalová uvedla, že deset procent lidí starších 70 let trpí ve vyspělých zemích touto chorobou, polovina pacientů umře do čtyř let. V Česku se ročně zjistí 40 tisíc nových onemocnění. Choroba se projevuje dušností, únavou, nespavostí a nechutenstvím. Dá se léčit léky, operativně či pomocí implantátů. Poslední možností je transplantace srdce.

Schejbalová upozornila, že důležitá je prevence. "Je to především dodržování správné životosprávy a pravidelný pohyb. Doporučujeme zdravou výživu, málo soli, přiměřené množství alkoholu a denně nejméně půlhodinku rychlé svěží chůze," uvedla. Dodala, že je nutné také včas a dobře léčit vysoký krevní tlak a cukrovku, protože obě tyto choroby negativně ovlivňují činnost srdce.

Nemoc se postupně stává kardiologickou epidemií 21. století. V evropských zemích se vyskytuje u 0,4 až dvě procenta populace, u lidí nad 70 let již v deseti procentech. Není však neobvyklá ani v mladších kategoriích. "Trpí jí například velmi pracovně vytížení manažeři, kteří kvůli práci přecházejí virózy, angíny a jiná onemocnění," dodala Schejbalová.

Zdroj: Regiony24.cz


Čísla hovoří jasně, Češi loni na hlavu vypili opět nejvíce piva na celém světě. Na druhé místo se dostali Rakušané a setřásli tak z našeho zadku již tradiční dvojku Němce.

Jenže těm se to pranic nelíbí. A jejich deník Die Welt okamžitě přišel s vysvětlením, proč Rakušané skutečně Němce překonali. Za vše prý můžou němečtí turisté, kteří pili v Rakousku.

V žebříčku konzumace piva na hlavu pro rok 2008 Češi obhájili první pozici, jako pijani chmelového moku jsme několik let neotřesitelní. Rakušané s nadšením přijali, že loni nebyli třetí, nýbrž druzí. To se ale vůbec nelíbí jiné tradiční pivní baště – Němcům. A ti hned našli vysvětlení, jímž prý byl loňský Evropský fotbalový šampionát, který se konal právě v Rakousku. Do země pod Alpami prý vtrhli masově právě Němci, kteří tak konzumaci piva v zemi výrazně zvýšili.

Podle statistiky vypili Češi loni opět kolem 159 litrů, Rakušané 109,3 litru a Němci 108 litrů piva na hlavu.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous


Plynová kríza Steigru neubrala

[pátek, 27. únor 2009]

STEIGER v januári zvýšil trhový podiel na 7%

V pivovare STEIGER, a.s., Vyhne v januári tohto roku napriek plynovej kríze vystavili (predaná produkcia) 12 950 hl piva, čo bolo iba o 2 percentá menej ako za január 2008. Všetky ostatné pivovary zaznamenali v januári určité zníženie produkcie, keď sa Slovensku spolu vystavili 185 539 hl piva, čo bol 17-percentný medziročný pokles. Trhový podiel vystaveného piva zo STEIGRA sa tak v januári zvýšil na 7 percent, z vlaňajších 5,9 percenta. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Počas zníženia dodávok plynu väčšina zamestnancov pracovala a tak sa na ekonomike firmy výpadok plynu negatívne nepodpísal. Zdá sa však, že počas kumulovanej plynovej a hospodárskej krízy si konzumenti dopriavali menej piva. Je dôležité, aby sa takéto výkyvy už neopakovali. Doplácajú na to výrobcovia, aj konzumenti, ktorí to nespôsobili", konštatoval J.Vysloužil.

Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to už každé piate pivo a suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. V roku 2008 STEIGER vystavil (predaná produkcia) 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8 percenta. STEIGER vlani zvýšil export na 3671 hl a zaznamenal medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu.

Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý ta dosiahol cca 25 miliónov Sk. Za dobré ekonomické výsledky vďačí rastu produkcie, dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov (Zubr a Budvar). Dôležitý je aj predaj sudových limonád - KolaLoky a licenčnej Kofoly.

Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Plynová kríza Steigru neubrala

[pátek, 27. únor 2009]

STEIGER v januári zvýšil trhový podiel na 7%

V pivovare STEIGER, a.s., Vyhne v januári tohto roku napriek plynovej kríze vystavili (predaná produkcia) 12 950 hl piva, čo bolo iba o 2 percentá menej ako za

január 2008. Všetky ostatné pivovary zaznamenali v januári určité zníženie produkcie, keď sa Slovensku spolu vystavili 185 539 hl piva, čo bol 17-percentný

medziročný pokles. Trhový podiel vystaveného piva zo STEIGRA sa tak v januári zvýšil na 7 percent, z vlaňajších 5,9 percenta. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Počas zníženia dodávok plynu väčšina zamestnancov pracovala a tak sa na ekonomike firmy výpadok plynu negatívne nepodpísal. Zdá sa však, že počas kumulovanej plynovej a hospodárskej krízy si konzumenti dopriavali menej piva. Je dôležité, aby

sa takéto výkyvy už neopakovali. Doplácajú na to výrobcovia, aj konzumenti, ktorí to nespôsobili", konštatoval J.Vysloužil.

Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to už každé piate pivo a

suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. V roku 2008 STEIGER vystavil (predaná produkcia) 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8 percenta. STEIGER vlani zvýšil export na 3671 hl a zaznamenal medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu.

Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý ta dosiahol cca 25 miliónov Sk. Za dobré ekonomické výsledky vďačí rastu produkcie, dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov (Zubr a Budvar). Dôležitý je aj predaj sudových limonád - KolaLoky a

licenčnej Kofoly.

Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Užití pojmu „hokejiáda“ a svazku hokejek ve tvaru pochodně bylo dle soudu v čase her nekalosoutěžním jednáním.

Dva a čtvrt milionu korun zaplatí Budějovický Budvar (BB) Českému olympijskému výboru (ČOV) za nepovolené využití parafráze olympijských symbolů v reklamě v čase zimní olympiády v Turíně 2006.

Kromě toho musí BB zveřejnit v Hospodářských novinách a na svých webových stránkách omluvu ČOV. Návrh na uložení povinnosti BB zaplatit dalších 11,87 milionu ve čtvrtek soud zamítl. Rozsudek není v právní moci.

Újma za miliony?

Ve sporu šlo o spot Budějovického Budvaru na „hokejiádu“, kdy si dva potrhlí hokejoví fandové Bob a Doyle libují, jak je české pivo super. ČOV v této reklamě spatřil nedovolené používání olympijské symboliky a nekalosoutěžní jednání pivovaru. Požádal Krajský soud o vydání předběžného opatření, které by Budvaru uložilo zdržet se vysílání spotu. BB rozhodnutí respektoval.

Na jaře 2007 soud začal projednávat žalobu ČOV na BB také o náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení a o poskytnutí zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši deseti milionů.

Zástupce žalobce zopakoval, že BB v přímé souvislosti s olympijskými hrami užil nedovoleně parafrázi chráněných olympijských symbolů k obchodní činnosti.

Chráněná „iáda

Zavedl prý neexistující pojem „hokejiáda“, evokující koncovkou chráněný pojem „olympiáda“, svazkem hokejek napodobil olympijskou pochodeň atd. Zástupce BB mj. namítal, že „hokejiáda“ není uvedena mezi olympijskými symboliky v zákoně č. 60/2000 Sb. To by se pak prý nemohlo používat ani slovo „neckyáda“ . . . O nekalou soutěž podle něho nemohlo jít, neboť BB a ČOV si nekonkurují na trhu.

Žalovaný se neobohatil na úkor Českého olympijského výboru ani nikoho jiného, jen využil svého práva svobodně rozvíjet podnikání a připravil reklamu za účelem zvýšení prodeje svého produktu, která byla v souladu se zákonem,“ dodal zástupce BB.

Zástupce ČOV chtěl prokázat vznik újmy a výši škody výslechem svědka k dopadu oné reklamy BB na Plzeňský Prazdroj jako partnera ČOV i k údajné negativní reakci Mezinárodního olympijského výboru na tuto kampaň. Pak ale na tomto důkazu netrval.

K dotazu soudu zástupce ČOV řekl, že kampaň BB „znevěrohodnila žalobce v očích jeho oficiálních partnerů“. BB prý také použil olympijských symbolů ve spotu „znevažujícím způsobem“.

Porušil zákon

Krajský soud uzavřel, že ve zmíněné reklamě BB skutečně zneužil symbolů chráněných zákonem č. 60/2000 Sb. Dopustil se klamavé reklamy, neboť spot mohl u spotřebitelské veřejnosti vyvolat klamnou představu o spojení BB s olympiádou či s ČOV. Šlo o nekalosoutěžní jednání.

Z požadavků ČOV soud preferoval odškodnění morální, omluvou v periodiku hospodářské veřejnosti, v němž sankce může plnit výchovnou i preventivní funkci. Finanční plnění pak redukoval na dva miliony. Kromě nich zaplatí BB ještě 250 000 Kč, které ČOV v souvislosti s tímto řízením zaplatil své České olympijské, a. s. BB se musí zdržet užívání pojmu „hokejiáda“ a „pochodňově“ zkřížených hokejek.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer


Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, kde se pivo pije ,tam se dobře žije…tak zní text jedné staré lidové písně. Tak jako patří Becherovka ke Karlovým Varům, perník k Pardubicím a slivovice k Vizovicím, patří pivo PRIMÁTOR k náchodskému pivovaru a k Náchodu.

Měšťanské pivovary bývaly chloubou měst a našich otců. O tom vypráví i úsměvný film Postřižiny natočený dle literární předlohy Bohumila Hrabala.

,,A tak nám prodali pivovar, paní Müllerová,“ řekla by známá postava z knihy Jaroslava Haška. Pravdou je, že se Primátor bude asi vařit v Náchodě i nadále, ale již pod jinou hlavičkou.

Opoziční hlasy proti prodeji pivovaru nestačily. Bylo jich pouze 11. Neznám všechny podrobnosti, nejsem ani občanem Náchoda. Žiji však v náchodském regionu a proto je mi to líto. Selským rozumem vzato, nikdo neprodává prosperující podnik, natož pivovar, jehož pivo je světoznámé.

Pivo se v Česku pít bude, krize nekrize. Částka 150 milionů korun podle informací mohla být při lepší taktice ještě vyšší, pomůže jednorázově městskému rozpočtu. Ale co dál?

Dnes i naše vláda prodává všechno a všude. Naskýtá se ale otázka. Co když nový vlastník prodá obratem pivovar nějaké zahraniční společnosti za 180 milionů?!

Všeobecně vzato, co přenecháme nastupujícím generacím? Proto si myslím, že rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda je z dlouhodobějšího hlediska nemoudré.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar


Pivo?!

[pátek, 27. únor 2009]

Jistě znáte ten pocit. Dáte si výborný oběd, moc dobré vepřo-knedlo-zelo, výborný gulášek, nebo úžasnou cmundu. A k tomu jedno pivko. A co Vám kazí dojem z výborného oběda? Není to jídlo, není to obsluha ani restaurace. Je to ten mok, který dle všech zvěstí máme nejlepší na celé této modré (ne zelené) kouli. Ale je to stále ještě pivo?

Možná jsem moc mladý na to, abych uměl zhodnotit kvalitu dobrého piva, možná jsem dost starý na to, abych pil vodu obohacenou pivní tabletkou. Připomíná mi to dny strachu z chřipky, kdy si raději hodím tabletku céčka a dalších těch geniálních vitamínů do vody, abych nebyl nemocný. Jako by někdo hodil do vody tabletku chmele a ječmene a tuto zavádějící chuť zkompenzoval množstvím bublin.

Pivo můžeme jistě rozdělit na dobré a špatné. Také ho můžeme rozdělit na točené a lahvové. Ale upřímně – najde se někdo, kdo neupřednostní krásně orosené, čerstvě natočené, pivo, před lachoutem?

A jsme znovu u toho… Je to opravdu pivo? Pamatuju si na dobu, kdy Gambáč byl značkou kvality. Můj děda měl rád Gambáč, můj táta má rád Gambáč. Já jsem měl rád Gambáč. Bylo to dobré pivo, hořké, plné, prostě pivo. Pak začali plnit láhve tabletkami céčka, ale točené bylo celkem fajn. A dnes? Když jdu hladový cizím městem a říkám si „guláš by bodl“, dívám se po cedulích hospod. Jednak nemám na to, abych si dopřál extraklasa pochoutku z prvotřídní restaurace, a pak stále považuju hospodský guláš za dobrotu, která neomrzí. A když jsem v ulici, ve které na jedné straně svítí Gambáč a na druhé místní pivovar, musím se rozhodnout, kde upokojím své základní pudy a kterému obchodníku dám část svého zdaněného výdělku, aby ho znovu zdanil. Nevím jak vy, ale já si vyberu místní pivovar… A nepamatuju si, kdy jsem nebyl spokojený.

Z našich točených piv si dobrovolně necháme dělat europiva, vodu zrzavé barvy, ovoněnou vůní kdysi dobrého piva, a ověnčenou značkou kdysi výborné kvality, dnes doufající ve výbornou prosperitu v rámci světového trhu zrzavé vody. Bohužel ne piva.

A pokud se mám vrátit k lahvovému pivu… Možná znáte tu klasickou situaci – přijedete k mamce na víkend a v rámci příprav na nedělní oběd jedete na nákup. „Vem si nějaký pivo“ slyším pokaždé. A teď máte dilema. Stojíte v obchodním řetězci se standardní nabídkou piv a víte, že dobré je jen točené. Na druhou stranu víte, že po kachničce se zelím a knedlíkem k nedělnímu obědu, bude lepší pivko než kolalokova limonáda. A je tu dilema. Co mám vzít? Gambáč nebo Staráč? Jedno je voda a po druhém mám průjem. Nebo Budvárek, který je (dobře) točený výborný? Ne, po tom často bolí hlava… Nebo Krušky? Sakra, to raději ne… chuť jistě není tak vodová, ale nikdy nevíte, jestli přijde dřív ten průjem, nebo ta hlava.

Ale opusťme lachouty, ty už asi (bohužel), lepší nebudou. Jsme totiž hrdými členy EU a tak máme hrdá europiva.

Ale člověk chce občas vypnout. A slovo „občas“ je opravdu relativní. Někdo potřebuje vypnout 3x týdně, někdo jednou za měsíc. Ale většina z nás si ráda pivko dá. Dobré pivko. Výborné pivko. Divné céčko v perlivé vodě s bonusem v podobě ranního průjmu neberu za relaxaci u pivka. Ale máme výběr?Když opomenu naše slavná europiva, která do nás buší z reklam z každého rohu, jedno, řekněme celosvětové, pivo u nás je. Plznička je prostě jiná. Ano, nemusí chutnat každému, také není taková, co byla, ale je to Plznička. Někde výborná, někde průměrná, někde hrozná, ale to už nechme trubkám s jejich obsluze. A pokud převedeme slova klasika „lepší teplé pivo, než studená Němka“, tak pak lepší špatná Plznička než jakékoliv z europiv - a nebudeme daleko od pravdy.

Ale co si budeme povídat, i ta Plznička je jednookým králem mezi slepými… A co teď? Já osobně, pokud si chci vychutnat dobré pivo, sednu na kolo a jedu. Jedu 15km směrem na západ a tam si dám výborného Bernarda. Nebo jedu 10km směrem na východ kde na mě čekají libové Svijany. Také si říkáte, v které že to pr***i že bydlím? Je to krajské město, krásné město. Město, ve kterém na hlavním náměstí naleznete desítky hospod a restaurací. Restaurací s europivem nebo Plzničkou. Ta je dobrá, ale já chci pivo. Pivo, které místní restaurace nenabízí. Ano, našel jsem pár putyk, kde mají tato piva, škoda jen, že se na ně člověk bojí jen podívat, natož tam vejít…

Není to nic proti Gambáči a Staráči, není to nic proti Krušám, není to nic proti Plzničce, kterou mám rád. Je to jen o mé chuti, která chce pivo, jak má být.

Sakra to nás není víc takových, co ocení dobré pivo, že se neudrží pěkná restaurace/hospoda/pivnice v centru krajského města, do které by člověk rád zašel?Když už se o pivu mluví jako o národním moku, tak ať tak i chutná, ne jako voda s céčkem a bublinama…

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Martin Hovorka


Žatec dostane dotaci na Dočesnou

[čtvrtek, 26. únor 2009]

Tradiční Dočesná je jednou z hlavních kulturních a společenských akcí v kraji.

Město Žatec dostane na pořádání letošní Dočesné dotaci 150 tisíc korun od agentury CzechTourism. Ta žateckou Dočesnou vybrala mezi hlavní kulturní a společenské akce v Ústeckém kraji.

Částka 150 tisíc korun bude použita na cílenou propagaci pivní turistiky ve vybraných tištěných médiích v Rusku, Velké Británii a Německu,“ uvedl Jan Novotný, vedoucí turistického infocentra při žatecké radnici.

Česká centrála cestovního ruchu, CzechTourism, je státní příspěvkovou organizací zřízenou rozhodnutím ministra hospodářství. Jejím hlavním úkolem je propagace ČR v oblasti turistického ruchu.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Předseda představenstva společnosti LIF Miroslav Kučera řekl Právu:

* Získali jste do vlastnictví společnost Pivovar Náchod. Jaké má vlastně LIF zkušenosti s pivovarnictvím?

Zhruba před deseti lety jsme koupili pivovar Svijany. Během té doby se stal nejúspěšnějším z regionálních pivovarů v ČR. Dnes má výstav přes 300 tisíc hektolitrů a začínal asi s 35 tisíci.

* Vidíte stejnou šanci i v Náchodě?

Rozhodně se o to chceme pokusit, zejména ve východních Čechách. Využijeme naše zkušenosti v oblasti regionálního posílení značky nebo i v oblasti obchodu, což by mělo přinést zisk většího podílu na východočeském trhu.

* Neobáváte se, že globální finanční krize neblaze poznamená i pivovarnickou branži?

Náchod měl v roce 2008 výstav 130 tisíc hektolitrů, letos v lednu se ovšem propadl na 85 procent ledna loňského. Do minusu však jde i většina ostatních českých pivovarů, takže myslím, že krize se už začíná projevovat. V takové situaci je těžké odhadovat trend na příští léta. Ale my to chceme každopádně obrátit. Máme možnost některé druhy náchodského piva prodávat v síti, v níž už prodáváme Svijany, například nealko nebo speciály, které my zatím neděláme. Tam může přijít pomoc pro Náchod relativně rychle, i když se nebude jednat o desetitisíce hektolitrů. Můžeme i uspořit při nákupu surovin. Moje představa je, že bychom se do tří let mohli přiblížit dvěma stům tisícům hektolitrů.

* Plánujete do pivovaru také investovat?

Náš zájem o náchodský pivovar byl veden vědomím, že nepotřebuje velké investice. Musely by nutně přijít jen v případě havárie některé z důležitých technologických částí. Ale zatím tam všechno funguje.

* Co personální změny v managementu?

Znám ředitele Hlavatého a vím, že je to odborník. Budu rád, když na svém místě zůstane. O dalších lidech nic nevím.

* Plánujete zachovat pracovní místa?

Těžká otázka. Pivovar Náchod má stejný počet zaměstnanců jako Svijany. Porovnejte výstav a uvidíte jako my, že možnosti úspor ohledně počtu zaměstnanců tu jsou. Naším cílem však není propouštět, ale společnost Pivovar Náchod zvednout.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jiří Bednář


Inbev chce prodat Staropramen

[čtvrtek, 26. únor 2009]

Osm let ovládala belgická pivovarnická skupina Inbev značku Staropramen. Teď udělá zřejmě místo jiným.

Zprávy o zvažovaném prodeji Pivovarů Staropramen se už týdny šíří mezi lidmi z pivovarnické branže a zájem o případnou investici roste. Kupec by mohl nabízet sumu kolem šesti miliard korun a za to by získal pozici druhého největšího výrobce piva v Česku. Taková možnost zní lákavě především pro nizozemský Heineken.

"Momentálně pracujeme na integraci našich pivovarů, mluvit o akvizici Staropramene je předčasné," řekla mluvčí českého zastoupení Heinekenu Kateřina Eliášová.

"Staropramen je v nabídce Inbevu už nějaký čas. A má to logiku. Belgičané musejí začít platit těch víc než 50 miliard dolarů za loňskou akvizici Anheuser Busche. A to by bez prodeje části aktiv těžko zvládli," vyjádřil se šéf jednoho z předních pivovarů v Česku.

Inbev ještě před loňským spojením s americkým Anheuser Busch měl ve 30 zemích světa na 123 pivovarů. Prodej Staropramenu by měl podle lidí z branže logiku. I proto, že je u nás sice dvojkou trhu, ale s podílem "jen" přes 15 procent a bez větší šance na další růst.

V belgické centrále Inbevu ale podrobnosti plánu na prodej části aktiv tají. Stejně tak i názvy firem, kterých se redukce dotkne. "Naše rozhodnutí bude založeno na pečlivé prověrce veškerých strategických a finančních dopadů případného prodeje některých firem nebo stáhnutí se z některých trhů," vysvětluje mluvčí nově vzniklého uskupení Anheuser Busch-Inbev (AB-Inbev) Gwendoline Ornigg.

Případný odchod AB-Inbevu z Česka by podle lidí z oboru neměl na fungování českého trhu zásadní vliv. "Inbev je zkušená pivovarnická skupina a pokud by volba k prodeji skutečně padla na Staropramen, získal by ho někdo, kdo má podobné renomé," soudí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

První do řady zájemců by se nepochybně stavěl Heineken - třetí největší výrobce piva na světě. V Česku vlastní Starobrno, Krušovice a od loňska skupinu Drinks Union se značkami, jako je Zlatopramen.

Ve většině zemí, kde působí, patří Heinekenu první nebo druhá příčka na trhu. U nás je třetí právě za Staropramenem. I s jeho tržním podílem by získali Nizozemci zhruba 30 procent a druhé místo za Plzeňským Prazdrojem, který už teď ovládá bezmála polovinu české produkce. A tomu by spojení se Staropramenem u antimonopolního úřadu pravděpodobně neprošlo.

Podle odborníků krouží kolem prodeje Staropramenu i zástupci některých finančních skupin. Například PPF magnáta Petra Kellnera. "K podobným spekulacím se zásadně nevyjadřujeme," reagoval mluvčí Kellnerovy skupiny PPF Alexej Bechtin.

Případným prodejem Staropramenu ale dělení českého trhu nekončí. Na čtvrté pozici je národní podnik Budějovický Budvar. O jeho prodeji stát už sice mluví roky, ale letos ani napřesrok k tomu zatím zřejmě nedojde. O pátou pozici na trhu spolu soupeří PMS Přerov a K Brewery. Druhé jmenované už postupně získalo podíly v několika menších pivovarech a jedná o vstupu do dalších.

Graf

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Bosensko-srbský pivovar Tuzla

[středa, 25. únor 2009]

Třetím největším pivovarem na území Bosny a Hercegoviny je pivovar Tuzla ve stejnojmenném městě, který byl založen v roce 1884. V poslední době byl v tomto pivovaru zaznamenán pozitivní vývoj, na kterém se podílejí tři hlavní činitelé. První z těchto zmíněných okolností je od roku 2006 změna většinového vlastníka, který je rovněž i společníkem pivovaru v Sarajevu. Další záležitostí, kterou se podařilo posledním roce zrealizovat je vysoký odbyt a ještě k tomu zvyšování obratu. Třetím největším důvodem je provedená investice do linky KHS, určené na plnění skleněných obalů o výkonu ve výši 36 000 půllitrových lahví za hodinu. K tomu přísluší i nové etiketovací zařízení Innoket KL 2040, jehož úkolem je opatřit lahve předními a zadními etiketami a etiketami na hrdle lahví. Tato nová generace etiketovacího zařízení pracuje s lepidlem používaným za studena, kde je dosaženo vysokého stupně použitelnosti. Zařízení vyžaduje jednoduchou obsluhu a minimalizované náklady na údržbu při perfektní kvalitě etiketování. Velké využití konstrukčních dílů z ušlechtilé oceli zaručuje nejlepší hygienické podmínky.

Zařízení Innoket KL 2040 pracuje na dvou místech určených k etiketování lahví. Mezitím co na jednom etiketovacím místě je zajišťováno etiketování na přední straně a na hrdle lahve, další přebírá etiketování na straně zadní. Etiketovací místa pracují na rotačním principu s rotačním segmentem, který se pohybuje stále ve směru otáčení. To probíhá prostřednictvím takzvané dvojité zatáčky. Rotační pohyb části etiketovacího zařízení s dávkováním lepidla je prováděn takovým způsobem, aby mohly být etikety stejnoměrně sjíždět z připraveného stohu a být optimálně odebírány. Dále musí být umožněno stejnoměrné dávkování lepidla na etiketu. Studie vlastností KHS linky potvrdily, že celková údržba trvá pouze několik hodin.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor : Ing. Iva Hvízdalová


Heineken Slovensko s novou šéfkou

[středa, 25. únor 2009]

Novou generálnou riaditeľkou spoločnosti Heineken Slovensko sa od februára tohto roku stala Holanďanka Door Plantenga. Pre medzinárodný koncern Heineken pracuje od roku 1985. Na Slovensko prišla z pozície riaditeľky pivovaru Bralirwa v Rwande, kde pôsobila tri roky.

Od augusta 2008, keď bol bývalý riaditeľ spoločnosti Dimitar Alexiev vymenovaný za generálneho riaditeľa Heinekenu Rusko, bol vedením dočasne poverený jej finančný riaditeľ Joost Jordaan. Vo vedení troch spoločností – Heineken Slovensko, H. Slovensko Sladovne a H. Slovensko Distribúcia ho v týchto dňoch oficiálne strieda D. Plantenga.

Zdroj: E Trend.sk


Čtenáři odborného německého časopisu Getränke Zeitung vyhlásili ležák Pilsner Urquell značkou roku 2008 v segmentu prémiových zahraničních piv a udělili mu ocenění VerkaufsHit 2008.

Je to poprvé, kdy tuto cenu vyhrála některá značka opakovaně dva roky po sobě. Prodej piva vzrostl v Německu meziročně o 23 procent a je nejprodávanějším importovaným pivem.

Na německém pivním trhu panuje velmi silná konkurence, pro-to je pro nás získaný titul velkým oceněním,“ řekl manažer značky Karel Kraus.

Německo je největším exportním trhem Plzeňského Prazdroje, následují Spojené státy a Slovensko. Díky silné distribuční síti je prémiový ležák Pilsner Urquell dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve 20 000 obchodech.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ivan Németh


Pojmenovali pivo po Kamelotu

[úterý, 24. únor 2009]

Pivovar připravil nový projekt se skupinou Známá brněnská skupina vyráží na turné. I s pivem „Kamelot

Novinka vařená podle několik staletí staré receptury? Přesně to je podle pivovarníků z Černé Hory na Blanensku nové pivo, které začali vyrábět - světlý ležák nazvaný Kamelot.

Receptura piva patří k nejstarším nejen na Moravě, ale i v Čechách. Vaří se na příslušnou stupňovitost 12 procent extraktu v mladině, a to už od počátku výrobního procesu. Pivo se v další fázi výroby nijak neupravuje ani neředí, používá se pravá, tradiční pivovarská technologie,“ popisuje Hubert Adámek z černohorského pivovaru.

„První várku už máme nastáčenou a začínáme ji expedovat,“ vysvětluje Adámek.

Pivo s fotkou kapely

První lahve, na jejichž etiketách je vyobrazená stejnojmenná brněnská skupina Kamelot hrající folk a country, včera začaly opouštět pivovar. Ve značkových prodejnách se novinka objeví už tento týden, v březnu bude navíc dvanáctistupňové pivo díky promoakci k dostání za zaváděcí ceny.

Nynější Ležák, který na pivovarnických soutěžích získal několik ocenění, tím končí. Podle pivovarníků je ale jeho nástupce Kamelot pouze jeho kvalitnější napodobeninou, které by milovníci dvanáctistupňového piva měli přijít na chuť.

Myslím si, že něco podobného, jako je stejnojmenné pivo, jen tak někdo nemá. Je to skvělý nápad a my ho rozhodně kvitujeme. Navíc pivo je to výborné,“ pochvaluje si zpěvák, zakladatel a lídr Kamelotu Roman Horký.

Skupina teď podle něj s pivovarem ale nespolupracuje pouze na novince pro pivní fanoušky. Pivovar totiž spolu s Kameloty připravuje ojedinělý pokus o rekord - turné Kamelotu nazvané „O 106“. Kapela na něm chce odehrát nejdelší šňůru koncertů v řadě a bez pauzy.

Žádná kapela na světě ještě něco podobného neudělala. Chceme odehrát nejméně stovku koncertů, hrát budeme každý den bez přestávky,“ plánuje Horký speciální akci, na které skupina fanouškům představí nové album Mořská sůl, vydané po tříleté přestávce.

Pokud se všechno podaří, budeme jako skupina Kamelot i všichni naši partneři zapsaní Agenturou Dobrý den z Pelhřimova do České knihy rekordů,“ těší se Horký s tím, že všichni členové skupiny věnují z každého odehraného koncertu část svého honoráře Fondu ohrožených dětí na projekt Klokánek.

Turné začíná 3. března v brněnském Semilassu, hrát se ale bude po celé republice - v Praze, Hradci, Táboře, Českých Budějovicích, ale také v Letovicích, Kunštátu, Blansku nebo Zastávce u Brna. „Končit se bude 12. června v Černé Hoře a o den později v Jaroměři,“ popisuje Adámek.

Abychom to zvládli, odjel jsem si odpočinout za teplem do Austrálie, kde jsem měl dva koncerty. Teď doděláváme vše, na co nebudeme mít v následujících třech měsících kvůli turné čas,“ vysvětluje Horký.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Komárková


Bez plánu na jakékoliv investice do výroby piva či limonády v pivovaru Hostan vstupuje do letošního roku společnost Heineken, která znojemskou firmu přes pivovar Starobrno vlastní. Konkrétní časový plán na případné utlumení výroby a záměry dalšího využití areálu však majitelé znojemského pivovaru ještě nestanovili.

Objem výroby v pivovaru ve Znojmě nadále narůstat nebude. Plány Starobrna vycházejí z analýzy konkrétní situace ve Znojmě, kterou ovlivňuje poloha pivovaru v centru města, v exponované historické části, která není vhodná pro další zatížení těžkou dopravou. V současné době se v pivovaru Hostan vyrábí sudové pivo značky Hostan a naše nealkoholické limonády ZULU cola a ZULU citron,“ uvedla mluvčí pivovaru Starobrno Kateřina Eliášová.

Pivovar dosud nezveřejnil ani znojemský výstav piva Hostan v loňském roce. „Společnost Heineken momentálně uzavírá celkové výsledky roku 2008. Před jejich zveřejněním nejsme oprávněni poskytovat žádné konkrétní výsledky týkající se objemů výroby ani finančních výsledků,“ vysvětlila Eliášová.

Jasno zatím není ani ohledně plánů na případné jiné využití areálu pivovaru. „Ohledně těchto plánů jsme v loňském roce zahájili jednání se znojemskou radnicí, se kterou chceme další postup koordinovat. K dalšímu upřesnění vize možného budoucího využití prostor pivovaru zatím nedošlo,“ dodala Eliášová.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Daniel Smola


Společnost Plzeňský prazdroj (PP) vyhlásila uzavřené výběrové řízení na agentury, které budou poskytovat PR servis korporátní značce i jednotlivým brandům z portfolia PP - Pilsner Urquell, Gambrinus, Birell, Frisco, Master a Velkopopovický Kozel. Podle Jiřího Marečka, manažera externí komunikace pivovaru, oslovil PP přibližně desítku agentur. Mezi nimi i stávající AMI Communications, která ústy Pavla Nováka, jejího senior account directora, potvrdila účast ve výběrovém řízení. Výsledky tendru by měly být známy koncem března.

Zdroj: MaM iHNed.cz


Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy na zahraničních trzích. Za minulý rok prodal v cizině bezmála 1,8 milionu hl. piva, meziročně o 5,6 % více. V licenci se vystavilo téměř 1,7 milionu hl. (+ 4,7 %). Největší objemový nárůst zaznamenal prodej v Rusku, kde se prodalo 1,2 mil. hl. velkopopovického piva.

Obliba Velkopopovického Kozla v zahraničí meziročně opět stoupla. Na cizích trzích se prodalo celkem 1,8 milionu hl. Kozla, což je o 5,6 % více než v roce 2007. Licenční výroba narostla o 4,7 % na 1,7 milionu hl. Nejvíce piva Velkopopovický Kozel se prodalo na ruském trhu, kde místní konzumenti vypili 1,2 milionu hl. Nejvíce vzrostl export na Ukrajinu (+ 79 %), do Běloruska (+ 37 %), Izraele (+ 35 %) a Finska (+ 21 %), spotřeba zde loni činila 37,5 tisíce hl.

„Jsme rádi, že obliba značky Velkopopovický Kozel v zahraničí roste. Prokazuje se tak kvalita piva z Velkých Popovic a přínos marketingové a distribuční podpory SABMiller ve světě. Například v Rusku dokážeme úspěšně konkurovat jak místním, tak importovaným pivům v prémiovém segmentu. Velkopopovický Kozel tak opět potvrdil svou pozici nejprodávanějšího českého piva v zahraničí,“ říká Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

V současné době je Kozel nejprodávanější českou pivní značkou za hranicemi ČR. Je k dostání ve 24 zemích světa včetně např. Austrálie, Hondurasu nebo zakavkazských republik.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Když by si město Náchod podalo inzerát na prodej pivovaru, jeho znění by mohlo vypadat takto: Prodáme Pivovar Náchod a.s. Zn.: Kupce ale nehledáme…

Nelogické znění inzerátu, přitom vystihuje způsob, jak se město při prodeji pivovaru chová. Od června loňského roku se veřejný majetek snaží prodat dopředu vybranému zájemci. Alespoň v počátku, nabídku konkurence ignoruje. Metody radnice, které při prodeji používá, tak můžou poškodit i pověst samotného pivovaru.

Bez výběrového řízení

Když se radnice rozhodla, že výrobce piva Primátor prodá, nevyhlásila veřejnou soutěž. Hned na počátku tak zřejmě existoval záměr, prodat pivovar již vybranému zájemci. Tím byl Liberecký investiční fond (LIF), který tak nemusel soupeřit s konkurencí. Když prodej schválila i rada, zbývalo hlasování zastupitelů. Zásadní krok na cestě k prodeji, se měl ale stát jen pouhou formalitou. „Bylo nám řečeno, že vše je připravené. Stačí to jen schválit. Smlouvy byly nachystané k podpisu,“ popisuje tehdejší průběh rozhodování zastupitel za ČSSD Miroslav Brát. To, že si radnice už dopředu vybrala kupce, vyplývá z dokumentů, které má Deník k dipozici.

Vloni 6. června, se totiž předseda představenstva pivovaru Holba Zdeněk Konečný obrátil na starostu Oldřicha Čtvrtečku s tím, že se z tisku dozvěděl o chystaném prodeji: „Jak si nepochybně vzpomínáte,“ píše starostovi Konečný, “v únoru roku 2002 zástupci naší společnosti jednali se zástupci Města Náchod o možném odprodeji akcií Pivovaru Náchod a.s., neboť naše společnost vyslovila vážně míněný zájem o odkoupení těchto akcií. V průběhu jednání jsme však byli seznámeni se skutečností, že Město Náchod nehodlá prodávat akcie Pivovaru Náchod a.s., a to ani v budoucnu. Současně byli zástupci naší společnosti ubezpečeni, že v případě změny tohoto postoje, bude naše společnost informována a případně vyzvána k předložení oficiální nabídky…“ V jiné části dopisu stojí: „Jsou-li pravdivé informace o změně oficiálního postoje Města Náchod ve věci prodeje akcií Pivovaru Náchod a.s., dovolte nám, abychom tímto vysloveně a opakovaně projevili vážný zájem o odkoupení akcií Pivovaru Náchod a.s. z vlastnictví Města Náchod.

Dopis však zůstal „tajný“

Dopis, který byl adresován nejen starostovi, ale i radě a zastupitelům, zůstal ale „tajný“. Opozice tvrdí, že o jeho existenci neměla ani tušení. To, zda je to pravda, lze těžko ověřit. Jisté je jedno. Starosta na dopis odpověděl, ale způsob, jak to udělal, vyvolal řadu podezření. „Bohužel nabídka neobsahuje Váš návrh odkupní ceny,“ píše starosta v odpovědi.

Žádáme Vás proto o Vaše konkrétní vyjádření k nabídce odkupu akcií,“ píše starosta. Dopis však posílá 10. června, kdy zasedá i rada města, která schvaluje prodej pivovaru společnosti LIF. Na nabídku Holby ted, jak se zdá, vůbec nečeká, a nezajímá ho ani cena, na kterou se v dopise táže. Podezření, že existuje záměr prodat pivovar výhradně společnosti LIF a.s. tak výrazně sílí.

Hlasují jen o jedné nabídce

Zastupitelstvo, které zasedá až o dva týdny později, však informace o tom, co se děje v zákulisí, od radnice nedostane. Rada jen zastupitelům doporučí, aby pivovar společnosti LIF hlasováním schválili. O další nabídce nepadne ani slovo. V době jednání zastupitelstva přitom už starosta ví, že Holba má o koupi pivovaru zájem.

Zastupitelé nakonec doporučení rady odmítnou a prodej pivovaru smetou ze stolu. Nelíbí se jim, že by měli prosperující podnik prodávat. „Zastupitelstvo města ukládá starostovi města svolat pracovní tým složený ze zástupců všech politických stran zastoupených v zastupitelstvu města, který se bude zabývat budoucností Pivovaru Náchod a. s.,“ stojí v zápise z jednání zastupitelů z 23. června 2008

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar


Pivní etikety a vše co s pěnivým mokem souvisí, se stalo velkým koníčkem Petra Kučery ze Svitav. O pivo se zajímá už od vojny a dokonce zkouší doma typicky český nápoj také vařit. V minulosti chodil na brigády do svitavského pivovaru, ale celý život pracuje jako technik.

Petr Kučera sbírá pivní etikety. S kamarádem navíc jezdí po pivovarech v Čechách. „V současné době mám více než dvacet pět tisíc etiket z Čech a Slovenska. Sháním je na burzách. Ty nejstarší pocházejí z období před rokem 1948,“ říká Petr Kučera.

Mezi jeho nejoblíbenější pivo patří mok z rodinných pivovarů, které vyrábějí především pro své restaurace. „Plzeň to je klasika. Nejvíce si ale vychutnám nepasterovaný nápoj z malých pivovarů, který nelze koupit v žádném obchodním řetězci. V republice jich je asi sedmdesát,“ dodává Kučera. Před časem se rozhodl, že zkusí pivo uvařit sám doma. Sehnal si potřebné suroviny, přesný recept a vyrobil asi dvacet litrů piva. „Chuťově bylo sice dobré, ale nemělo alkohol. Nebylo řádně prokvašené,“ vysvětluje pivní nadšenec. Včera se pustil do vaření znovu. V kotli začal vařit vodu se sladem. „Samotná výroba piva trvá asi dva měsíce. Vařím vodu se sladem, přefiltruji na mláto, přivedu k varu, přidám chmel. Potom přecedím, dodám kvasnice a nechám deset dní odležet, což je hlavní kvašení,“ přibližuje stručně přípravu Petr Kučera.

Následně pivo nalije do lahví a nechá padesát dní uležet. Rodina mu s vařením nepomáhá, ale v koníčku ho podporuje. Nakonec pivo ochutnává.

Fotogalerii a video naleznete zde...

Zdroj: Svitavský deník | Autor: Iveta Nádvorníková


Vyšebrodské pivo Jakub stojí teprve na svém začátku, ale fanoušky už má.

Foto

Fanoušci nového vyšebrodského piva zvaného Jakub naleznou brzy své útočiště, kde se budou moci patriotsky oddávat oblíbenému zlatavému moku.

Majitel nejmenšího jihočeského pivovaru, místní nadšenec Jiří Fojtl, plánuje otevřít v jeho těsné blízkosti i hospodu. A nemělo by to trvat dlouho.

Měla by fungovat od května. Bude hned vedle pivovaru, přičemž já budu provozovatelem,“ potvrdil Fojtl. Zda se nová hospoda v obci uživí, by neměl být podle Fojtla problém. „S vlastním pivem by se uživit měla. Sázíme na to.

Nový pivovar stojí stále ještě na svém začátku. Teprve si hledá svoji klientelu. Místní lidé ale kvalitu vyrobeného piva chválí.

Chutná mi. Samozřejmě se ale, stejně jako každému malému děcku, vychytávají mouchy,“ řekl místní Karel Troják. Dodal zároveň, že do hospody moc často nechodí. „Pokud ale přijedou známí, tak je samozřejmě vezmu na pivo do nové hospody u pivovaru, aby si přičuchli také k něčemu jinému, než například ke Gambrinusu.

Půjde i za hranice města

Není také vyloučené, že se v budoucnu objeví Jakub i v jiných obcích a městech, než v rodném Vyšším Brodě. Jak to tak vypadá, jihočeské pivo budou moci okoštovat až v Praze.

Ozývají se mi pražské hospody, které čepují stále něco jiného. Když se dozvěděly, že se tu otevřel nový pivovar, tak mě hned kontaktovaly, že by to pivo chtěly nepravidelně točit,“ řekl Fojtl. „Jinak se mi ozval například hospodský z Rožmberka nad Vltavou, který se tu byl podívat. Až najedeme na nějakou stabilnější výrobu, tak bychom mohli navázat spolupráci,“ dodal.

Jak už ale nováček na pivovarském trhu pochopil, probojovat se do restauračních zařízení není úplně nejjednodušší.

Velké pivovary si do hospod nechtějí pustit někoho jiného, takže pro to dělají maximum. I proto jsem se rozhodl, že otevřu vlastní hospodu. Samozřejmě nemůžu konkurovat například Budvaru,“ řekl Fojtl.

Vlastní pivovar je samozřejmě chloubou každé obce a města, přesto se ve Vyšším Brodě najdou lidé, kteří by byli ještě pyšnější, kdyby se výroba piva vrátila tam, kde kdysi dávno fungovala – do původních prostor vyšebrodského cisterciáckého kláštera.

Být pivo zpátky v klášteře, bylo by to hned jiné unikum,“ míní například Luboš Woisetschäger. „I tak je ale pro město dobře, že se tu zase vyrábí pivo,“ dodal hned záhy.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba


Jitrničky, ovárek a k tomu na zapití jednu ´plzeň´. Sen mnoho fajnšmekrů se dokonale splní už zítra na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Právě zde se představí tradiční česká zabijačka. „Stejně jako v předešlých letech, i letos očekáváme, že masopust přiláká do pivovaru stovky lidí,“ věří Richard Marek z restaurace Na Spilce, která zajišťuje gastronomickou stránku programu.

Zabijačkové lahůdky ve stáncích na nádvoří budou dráždit čichové i chuťové buňky návštěvníků už od 11 hodin dopoledne. A zlatý hřeb dne – ukázka zabijačky – začne po páté hodině po skončení průvodu masopustních masek a maškar na náměstí Republiky.

Dva řezníci předvedou na nádvoří zručnost, která se dědí po generace a která patří k životu českých lidí stejně jako plzeňské pivo. Řezníci okomentují porážku přibližně 120kilového prasete, ze kterého poté připravíme polévku, zabijačkový guláš a samozřejmě tradiční jídla, jako například jitrnice nebo prejt,“ láká Marek na hlavní bod programu – zabijačku.

Jitrnice či prejt nebudou chybět ani v Návštěvnickém centru na masopustní veselici. V teple restaurace Na Spilce si pak hosté z Čech i zahraničí budou moci vychutnat speciální zabijačkové menu skládající se například z jitrnicového a jelítkového prejtu podávaného s dušeným zelím a šťouchanými brambory. Menu bude obsahovat také ovarovou směs mas s hořčicí a křenem, ale také škvarkové a zelné placky. Jako dezert se bude tradičně podávat marcipán nebo krajová specialita – chodské koláče.

Gastronomický program doplní masopustní veselice v Návštěvnickém centru, kde vystoupí skupiny Mladina, Skanzen Škoda Plzeň, Plzenští heligonkáři a Okii Band Jana Vimra.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Evžen Zavadil


Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to však už každé piate pivo a suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Dodal, že údaje sú za celý rok 2008, kedy STEIGER vystavil (predaná produkcia) 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Kým celkový výstav pivovaru vlani narástol o 25%, v sortimente tmavých pív to bolo až o 30%. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8%. Pritom v roku 2008 sa na Slovensku spolu vystavilo 3 414 360 hl svetlého a 66 698 hl tmavého piva.

,,Pivári majú radi naše pivné špeciality a na našich značkách oceňujú predovšetkým ich tradičnú výrobu, poctivé ležanie a primeranú cenu. Čo sa týka stupňovitosti, naša produkcia je pomerne rovnomerne rozložená do hlavných pivárskych stupňov. Z celkovej produkcie vystavil STEIGER najviac 12 %-ného piva – 64 241 hl, nasledovalo 8%-né pivo 60 039 hl, 10%-né 51 797 hl, 11%-né 19 826 hl a zvyšných 583 hl predstavovalo nealkoholické pivo. V celoslovenskom meradle STEIGER obsadil prvú priečku v produkcii spomínaného sortimentu konzumného piva, keď ho vo Vyhniach vyrobíme viac ako 90%. Najviac ho distribuujeme pod značkou KACHELMAN. Vyšší podiel na trhu, než v celkovej produkcii, máme aj v sortimente 11%-ných pív, kde zaberáme 17,6%-ný trhový podiel. Zaujímavosťou je aj náš celoštátny podiel na ležiakoch (12%-ných pivách), v ktorých máme cca 9%-ný trhový podiel. Pritom čo najvyšší podiel ležiakov je pre pivovary žiadúci pre ich vyššiu efektivitu výroby“, vysvetlil J.Vysloužil.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2008 medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu. Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk, oproti 274 miliónom Sk v roku 2007. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý bol na úrovni cca 25 miliónov Sk, v porovnaní so 4,8 milióna Sk v roku 2007. Za dobré ekonomické výsledky vďačí predovšetkým 25-percentnému nárastu výstavu, ale aj dôrazu na kvalitu produkcie, ofenzívnemu marketingu, či výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr a Budvar. V roku 2008 predal STEIGER na Slovensku takmer 55 000 hl importovaných pív, čo predstavovalo 52%-ný medziročný nárast. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER vlani zvýšil aj export a to na 3671 hl, čo predstavuje 85-násobné zvýšenie oproti symbolickému exportu 43 hl v roku 2007. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. Pivovar mal vlani aj najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. V českom Tábore dostal za 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. Zabodoval aj s 10-percentným svetlým ležiakom (Classic), ktorý získal striebornú medailu v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“ a novinári ho na Junifeste ocenili druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Drahý benzín? Jezděte na na pivo

[pátek, 20. únor 2009]

V USA není na hlavu velká spotřeba piva. Tedy ve srovnání s českými pivaři. Tak jsou velké přebytky. A co s nimi? Vylít je do kanálu je škoda. Co je tak načepovat do nádrže?

Foto

Zdá se vám to jako pitomost? Ale vždyť pivo je vlastně alkohol. A na něj se dá jezdit úplně v klidu. Jen je potřeba, aby toho alkoholu bylo trochu víc.

V Sierře Nevadě mají stejnojmenný pivovar, který z přebytků piva vyrábí biopalivo. Nejde o nic jiného, než o fermentační proces za účasti kyslíku. Bioethanol se tak vyrobí prakticky stejně, jen jinou technikou jako standardní ekologické palivo z řepky.

Natankovat se dá u speciálního stojanu. Palivo se jmenuje Micro E-Fuel 100. Už z názvu je jasné, že oktanové číslo se rovná stovce, je tedy na hodně vysoké úrovni. A nejlepší na tom je to, že tato tankovací stanice může být prakticky kdekoliv. Musí jen být napojená na elektřinu a přívod vody. Vzadu pak jsou speciální kontejnery se sladem, který je základní surovinou pro výrobu ethanolu. Cena jednoho galonu (3,8 l) paliva je jeden dolar.

Biopalivo jde dělat i doma

V USA je ale domácích kutilů snad ještě víc než u nás. Takže se zde objevil i domácí bioreaktor z PET lahví, který vyrábí biopalivo. Jde vlastně o konverzi oxidu uhličitého pomocí fotosyntézy do energie. Stačí dát biomasu (prostě zelený sliz) do lahví a nechat pracovat slunce a vzduch za vás. Kdo umí anglicky, ten si může vzít z videa ponaučení a takový reaktor si doma postavit.


Zdroj: tn.cz


Společnost Plzeňský Prazdroj představuje dvě novinky v rámci odpovědného přístupu k otázkám konzumace piva. Tou první jsou internetové stránky www.napivosrozumem.cz, na kterých se návštěvníci dozví o zdravotních účincích alkoholu na organismus, ale také o tom, jak ho odpovědně konzumovat. Druhou novinku představí Prazdroj na všech reklamních materiálech a na pivních etiketách, kde se objeví právě adresa těchto webových stránek. Ta nejenže odkazuje na cenný zdroj informací, ale je také apelem k odpovědné konzumaci.

V průbehu tohoto roku se ve všech reklamních spotech i další komunikaci Plzeňského Prazdroje objeví sdělení o odpovědné konzumaci formou odkazu na webové stránky napivosrozumem.cz v rozsahu 10% z tištěné plochy, respektive vysílacího času.

Stejná pravidla jako Plzeňský Prazdroj uplatní i další evropské firmy patřící do pivovarské společnosti SABMiller. Mezinárodní verze stránek alcoholtalking.com se postupně objeví na internetu kromě angličtiny i v italštině, španělštině, ruštině a polštině.

Alkohol je přirozenou součástí společenského života už po tisíce let. Vědecké studie navíc dokazují, že střídmá konzumace může mít pozitivní vliv na lidské zdraví. Na druhou stranu může ale ohrožovat životy či zdraví lidí, a to v případech, jako je řízení motorových vozidel, anebo v souvislosti s nadměrnou konzumací. A právě o takových situacích mimo jiné informují naše stránky,“ říká Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Napivosrozumem.cz nabízí také informace o odpovědném přístupu nejen Plzeňského Prazdroje, ale všech společností SABMiller na celém světě. Například pravidla pro marketingovou komunikaci říkají, že všichni herci v našich reklamách musejí vypadat alespoň na 25 let a právě tolik ji také přinejmenším musí být. Inzeráty firem SABMiller musejí být umísťovány v novinách a časopisech, jejichž čtenářská obec je alespoň ze 70 procent tvořena zletilými.

Neumísťujeme naše billboardy v okolí škol, neděláme si legraci z abstinentů, netvrdíme, že pivo dopomáhá k mimořádným výkonům, ať už na poli sportovním, nebo ve vztazích. V Česku navíc podporujeme službu Promile Info, která by měla napovídat řidičům, kdy sednout za volant a kdy ne,“ vysvětluje zásady odpovědné komunikace Luděk Kraus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Společenské centrum Breda & Weinstein

[čtvrtek, 19. únor 2009]

Záměr výstavby nového společenského centra Breda & Weinstein v areálu opavského pivovaru se dostal do další fáze příprav. V současnosti běží územní řízení, jehož veřejné projednání proběhlo na konci ledna. V souvislosti s tím přinášíme několik nejnovějších vyobrazení uvedeného záměru.

Vizualizace

Vizualizace

Vizualizace

Opavský pivovar - mapování terénu

Příprava záměru rekonstrukce opavského pivovaru je ve fázi zjišťovacího řízení EIA. Pro ilustraci přinášíme několik fotografií areálu z roku 2007.

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Zdroj a foto: Za Opavu.cz | Kráceno


Příznivci nymburského pivovaru se mají i v letošním roce na co těšit. Minimálně dvě zajímavé akce pořádané pivovarem letos opět lákají k nevšedním zážitkům. Výlet Pivovarským expresem a Pivovarský den přívo v areálu nymburského pivovaru.

Foto

První z akcí je naplánována na květen. „Pivovarský expres letos zamíří do Posázaví. Trasa je trochu členitější, proto soupravu potáhne silnější a rychlejší parní lokomotiva,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.

Samozřejmostí je pak alkoholické i nealkoholické občerstvení přímo ve vlaku a doprovodný program včetně hudby. Termín výletu a předprodej jízdenek bude ještě upřesněn, Nymburský deník o tom bude včas informovat.

Druhou patrně ještě zásadnější akcí pro Nymburáky a lidi z okolí je pak už tradiční Pivovarský den. I letos se uskuteční třetí sobotu v červnu. Tedy letos přesně 20. června. Akce se koná přímo v areálu pivovaru. Na pódiu vystoupí řada hudebních hostů. „Letos by měl přijet i jeden ze Zlatých slavíků,“ naznačuje Benák. Téměř celodenní akce se nese ve znamení piva a ani letos nebude chybět speciální pivo. V minulých letech bylo možné ochutnat třeba jahodový nebo medový ležák. Letos se necháme překvapit.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav S. Jilemnický | Foto: Petr Bělka


V Thajsku vznikl ojedinělý buddhistický klášter. Mniši ho postavili z milionu recyklovaných lahví od piva. Celý buddhistický areál je vyhlášenou ekologickou stavbou nového tisíciletí.

Buddhistické kláštery v Thajsku patří k největším turistickým atrakcím jihovýchodní Asie. Mezi nimi teď jistě alespoň na čas vynikne zvláště jeden nový, neboť při jeho stavbě buddhističtí mniši použili recyklované lahve od piva. Zdi i střecha stavby v thajském Khun Han poblíž hranic s Kambodžou už zdálky září lahvově zelenou barvou.

Wat Pa Maha Chedi Kaew známý také jako Wat Lan Kuad znamená "Chrám z milionu lahví" a nachází se v provincii Sisaket asi 640 kilometrů od metropole Bangkoku.

Buddhističtí mniši prý začali lahve od piva sbírat už v roce 1984, tehdy ale netušili, že jim recyklované sklo poslouží ke stavbě chrámu. Nakonec jich shromáždili tolik, že stačily k výstavbě několika budov. Ve finále jim pomohly úřady z okolí, které dodaly ještě více nerecyklovaného skla a vzniklo celkem dvacet klášterních budov – hlavní chrám s pagodovitou střechou nad jezerem, krematorium, modlitebna, hala, vodní věž, toalety pro turisty a sedm malých bungalowů.

Lahve mají svou původní zelenou barvu a dovnitř staveb propouštějí dostatek světla. Navíc se fasády i interiér snadno udržují čisté. Kostra staveb je z betonu, aby poskytla dostatečnou oporu skleněné výplni.

Zelené lahve pocházejí od piva Heineken, zatímco hnědé od thajské značky Chang.

Mniši se rozhodli využít při stavbě chrámu jen recyklované materiály, takže dokonce i mozaika Buddhy je vyrobena z vršků od piva. Podle vedení kláštera bylo při stavbě využito na 1,5 milionu pivních lahví, ale mniši budou sbírat další a své stavby ze skla rozšiřovat.

"Čím více lahví dostaneme, tím více budov postavíme," potvrdil opat San Kataboonyo.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous


Zisk dánskeho pivovaru Carlsberg sa v 4. štvrťroku 2008 viac ako strojnásobil, a to vďaka akvizíciám a tiež nárastu tržieb, predovšetkým v Rusku.

V období od začiatku októbra do konca decembra 2008 sa čistý zisk skupiny zvýšil na 124 miliónov dánskych korún (16,64 milióna eur) z 37 miliónov DKK v 4. kvartáli 2007. Tržby skupiny Carlsberg vzrástli na 14,5 miliardy DKK z 10,8 miliardy DKK, čiastočne aj vďaka dokončeniu akvizície pivovaru Scottish & Newcastle.

V tomto roku sa Carslebrg chce sústrediť na znižovanie výdavkov. Štvrtý najväčší výrobca piva na svete verí, že je dobre pripravený na náročné podmienky na trhu v období svetovej hospodárskej krízy. V prípade potreby prijme okamžite nevyhnutné opatrenia. Pivovarnícka skupina neočakáva, že tento rok dosiahne rast predaja vzhľadom na to, že dopyt na európskom trhu sa v dôsledku krízy znižuje.

"Predaj piva sa síce húževnato drží, ale nie je imúnny voči kríze," uvádza sa v správe o hospodárskych výsledkoch pivovaru.

Zdroj O peniazoch Zoznam.sk | Autor TASR


Největší holandský pivovar Heineken dnes oznámil své hospodářské výsledky za rok 2008. Tržby společnosti za uplynulý rok vzrostly oproti roku 2007 o 27 % na 14,32 miliardy EUR, a to především díky vyššímu objemu prodaného piva. Bez zahrnutí akvizic množství prodaného piva vzrostlo o 3,6 % a při započtení akvizic v Rusku a Velké Británii se objem zvýšil o 16 % na 161,5 milionů hektolitrů. Výrazný nárůst byl zaznamenán především v Africe, Asii a regionu CEE. Naopak díky horšícím se ekonomickým podmínkám klesly prodeje v západní Evropě. V průběhu roku 2008 provedla skupina pivovarů Heineken značné investice, když vstoupila na 11 nových trhů. V současné době působí v 66 zemích, z čehož si v 59 z nich udržuje pozici nejsilnějšího producenta. Díky negativnímu dopadu akvizic a investic poklesl meziročně čistý zisk o 74 % na 209 miliónů EUR. Bez zahrnutí akvizic a nákladů s nimi spojených (především v Rusku a britského pivovaru Scottish & Newcastle) vzrostl čitý zisk meziročně o 11 %. Na čistý zisk měli negativní dopad odpisy ve výši 757 milionů EUR spojené především s přeceněním aktiv v Rusku a Velké Británii. Vedení společnosti navrhuje vyplatit na dividendách 30 % čistého zisku, což na akcii představuje 0,62 EUR. V následujících letech společnost plánuje snížit kapitálové výdaje a omezit akviziční aktivity. Heineken hodlá v tomto roce snížit kapitálové výdaje na 700 milionů EUR ze současných 1,1 miliardy EUR. Celkově hodnotíme výsledky společnosti Heineken pozitivně, když i přes značné akviziční aktivity dosahuje čistý zisk. A i přes zhoršující se ekonomické podmínky společnost pokračuje ve zvyšování množství prodaného piva, a to především v Africe, Rusku a regionu CEE.

Zdroj: Finance.cz | Autor: Josef Novotný


Majitele restaurací čekají na Slovensku nákladné přestavby. Poslanci slovenského parlamentu totiž v úterý schválili novelu zákona o ochraně nekuřáků, na jehož základě musí být kuřácká část restaurace oddělena od ostatního prostoru zdí v případě, že se v zařízení podává jídlo. Pokud se v podniku podávají pouze nápoje, stavební úpravy potřebné nebudou.

Ve hře byl také úplný zákaz kouření v restauracích, ale tento návrh neprošel. Podle schválené novely musí být pro nekuřáky vyhrazena minimálně polovina plochy restaurace a nekuřácká část musí být umístěna u vstupu do restaurace. Pokud v restauraci nebude možné provést tuto stavební úpravu, bude celá nekuřácká.

Novela začne platit od 1. dubna 2009 a přestavbu musí majitelé restaurací ukončit do 1. září 2009. Za novelu zákona hlasovalo 111 ze 137 přítomných poslanců.

Za prodej tabákových výrobků osobám mladším 18 let hrozí pokuta. Zákon zároveň zakazuje prodej tabákových výrobků ve školních bufetech a automatech. Zákaz kouření se vztahuje na areály nemocnic, divadel, kin, úředních budovách, autobusových a železničních nástupištích.

Při hlasování neprošly kuriózní návrhy poslanců, jako byl například úplný zákaz prodeje cigaret na Slovensku nebo zákaz kouření ve vzdálenosti do 10 metrů od dětí a těhotných žen. Poslanci se v rozpravě výjimečně nedělili na koaliční a opoziční poslance, ale na kuřáky a nekuřáky.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Ivan Vilček


Čtyřicet tisíc turistů z různých zemí navštívilo minulý rok pivovar v Krušovicích. Tradiční varna piva se tak stává jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu.

Nejvíce turistů tradičně přijíždí z Ruska a Ukrajiny, jedna ruská cestovní kancelář k nám turisty vozí již deset let. V průběhu roku si ale prohlédli výrobní prostory návštěvníci z celkem třiceti pěti zemí celého světa,“ uvedla Kateřina Elijášová, tisková mluvčí pivovaru. Rok od roku podle ní Královský pivovar Krušovice láká například stále více turistů z Izraele. „Loni už jich přijely téměř dva tisíce,“ uvedla.

I přes velký zájem o prohlídku v pivovaru připravují další atrakce. „Novinkou v roce 2008 byly letní víkendové prohlídky pivovaru. Byl o ně nečekaný zájem, takže jsme se s kolegy dohodli, že v roce 2009 otevřeme našim hostům o víkendech pivovar celoročně,“ řekl manažer pro exkurze Josef Helebrant.

Pivovar však své brány návštěvníkům otevřel i na Silvestra. „Překvapil nás ohromný zájem. Poslední den v loňském roce jsme provedli naším pivovarem téměř 300 turistů,“ uvedl Helebrant. V jednání jsou podle něj i společné balíčky s ostatními turistickými cíli v regionu.

Krušovické pivo získalo ocenění i od odborníků. Stříbrnou medaili v kategorii světlých piv získalo na 19. slavnostech piva v Táboře v soutěži o získání titulu Česká pivní pečeť pivo Mušketýr. Do soutěže přihlásilo 68 pivovarů 290 vzorků piva rozdělených do 13 kategorií. Mušketýr tak ve své kategorii obstál i v konkurenci 38 světových pivovarů. Z třetího místa v kategorii piv polotmavých se mohl těšit také pivovar rakovnický.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Zástupci třeboňského pivovaru Bohemia Regent si přivezli z nedávných Pivních slavností, které se konaly v Táboře, stříbrnou pivní pečeť za třináctistupňové polotmavé Pivo Petra Voka.

Foto

Soutěže se přitom zúčastnilo přes padesát pivovarů. „Na slavnostech jsme také představili nové dvanáctistupňové pivo Český granát, které jsme vyrobili na počest letošního 630. výročí založení pivovaru,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru František Wollner.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor a foto: Stanislava Koblihová


Hemp BrouCzech

[neděle, 15. únor 2009]

V pondělí 9.2.09 jsme na svět přivedli dalšího z rodiny Broučků (nebo BrouCzků?), a to konopného Hemp BrouCzka. Oproti Hemp Valley Beer má mnohem výraznější konopnou příchuť a i cena bude pro zákazníky mnohem příjemnější... Pivo je prozatím nabízeno v podnikových prodejnách za akční ceny, tak neváhejte a využijte příležitosti naše nové pivo ochutnat!

Zdroj: Novopacké pivo.cz


K českým zákazníkům míří v těchto dnech speciální edice světlého ležáku „Budweiser Budvar“. Pivo, neoficiálně nazývané „Dobsonův ležák“, pomáhal vyrobit pan Iain Dobson, milovník a respektovaný znalec piva z Velké Británie

Iain Dobson vykonával loni 2. října po celý den funkci sládka Budějovického Budvaru. Tuto výsadu získal jako vítěz dobročinné aukce na největším britském pivní festivalu (Great British Beer Festival). Hlavní cenu do aukce věnoval sládek Budějovického Budvaru, Ing. Josef Tolar, který jako první Čech v historii také zasedal ve festivalové porotě pro výběr nejlepšího piva Velké Británie.

Foto

Iain Dobson prožil v průběhu své návštěvy v Budějovickém Budvaru reálný pracovní den sládka. Již brzy ráno společně se skutečným sládkem - Ing. Tolarem - kontroloval a řídil výrobu piva v ležáckých sklepích, na varně i v tzv. „chmelárně“ a řešil i ostatní každodenní úkoly sládka. Pan Dobson osobně navážil i hlávkový žatecký chmel pro připravovanou várku světlého ležáku a pak tento chmel osobně přidal do varné pánve. „Várku piva, kterou pomáhal připravit pan Dobson, jsme během procesu výroby sledovali. Protože náš ležák dokvašuje 90 dnů, byl „Dobsonův ležák“ zralý až v půlce letošního ledna,“ říká Ing. Josef Tolar, dnes již bývalý sládek Budějovického Budvaru a patron Dobsonovy návštěvy. „Dobsonův ležák“ byl na varně uvařen 2. října. Várka pak byla předána k hlavnímu kvašení, které probíhalo do 14. října. Pak bylo mladé pivo přečerpáno do ležáckého sklepa, kde při teplotě 2oC dozrávalo až do 26. ledna 2009. Den poté byla várka stočena do půllitrových lahví ve standardních kartónových obalech po 8 lahvích (tzv. 8-packy), které se právě v těchto dnech objeví na pultech českých obchodů. Lidé poznají kartóny s „Dobsonovým ležákem“ podle data minimální trvanlivosti, které je 27.7.2009. „Panu Dobsonovi jsme několik kartonů na ochutnání samozřejmě poslali,“ dodává Ing. Tolar.

O Iainu Dobsonovi

Iain W. Dobson se narodil v dubnu roku 1938, vystudoval účetnictví. V roce 1974 se stal zakládajícím členem britské spotřebitelské organizace CAMRA (The Campaign for Real Ale), od roku 1981 pak vykonával funkci výkonného ředitele a sekretáře této organizace. V roce 1984 poprvé navštívil Československo díky zájezdu Čedoku po československých pivovarech, přičemž na něj udělala obrovský dojem rozmanitost tuzemských piv. V roce 1987 se podílel na kampani organizace CAMRA proti pokusu koncernu Anheuser-Busch převzít Budějovický Budvar. Iain Dobson je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu, který mu udělila britská královna. V současné době je v penzi, přičemž se stále zajímá o britské a evropské pivovarnictví.

Zdroj: Gastroprofesor.cz


Dobré pivo se dá v domácích podmínkách uvařit za čtrnáct dní. A bude mít přesně takovou sílu a takovou chuť, jakou si budete přát. Ovšem za podmínky, že dokonale zvládnete poměrně náročný postup a sežene všechno potřebné zařízení.

Já jsem si potřebné informace sehnal na internetu a zařízení si vesměs vyrobil sám,“ říká při představování svého domácího improvizovaného pivovárku Vlastimil Martinec z Rychnova nad Kněžnou.

Pokusy s vařením piva podniká už rok a došel v nich už poměrně daleko. „Někdy se to povede víc, někdy méně, ale v každém případě mě to baví,“ říká amatérský pivovarník.

Vlastimila Martince už bavilo ledacos. Když zvládl pokusy o výrobu pálenky, pustil se do výroby vína. Potom přišlo na řadu pečení chleba a nyní zkoumá tajemství výroby piva.

Až se to naučím, dám se asi na výrobu medoviny,“ dodává ve své výrobně, kde mu z květináče roste citronovník obsypaný plody. „Tohle je také moje výroba,“ usmívá se muž.

Postup vaření piva je na první pohled složitý, ale má svoji pevnou logiku. „Absolutním základem je dokonalá čistota všech nádob, které se používají. A kvalita suroviny. Já si slad kupuji v pivovaru Bernard a chmel také od profesionálních prodejců. Je ale velmi drahý, proto si ho od letošního roku budu pěstovat sám,“ říká.

Vše začíná umletím a namočením sladu, ten se pak přelije do rmutovací pánve a ohřívá se. Alchymie procesu pokračuje cezením a vznikne sladina. „Je to jeden z okamžiků, kdy se rozhoduje o síle piva. Pak se přidají granule chmelu a vše se vaří hodinu a půl. Vzniká mladina, která se nalije na kvasnice, a tak týden se vše nechá odležet,“ vysvětluje Martinec. Bylo by však divné, kdyby se domácí vaření piva obešlo bez problémů s úřady.

Například vinaři si doma mohou vyrobit až dva tisíce litrů vína a mohou ho i prodávat, při domácím vaření piva je limit pouhých 200 litrů za rok a hlásit se na příslušné úřady musí nejen samotné vaření, ale i úmysl vařit. Domácí výrobci se teď snaží dát dohromady a vytvořit jakousi organizaci, která by tahle nesmyslná nařízení měla sílu změnit,“ dodává.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Ivana Kučerová


Plzeňským restauracím už zakázali točit čepované pivo do vlastních umělohmotných obalů od limonád. Lidé si musí donést své pet-lahve z domova.

Pokud si nepřinesete do restaurace vlastní pet láhev na čepované pivo, může se vám stát, že odejdete s prázdnou. Dřívější praxe, kdy hostinští zalovili za plentou a natočili nápoj do svého použitého umělohmotného obalu od limonády, končí. Podle hygieniků je pet lahev jednorázovým obalem a po použití se musí zničit. Když hospodští vyhlášku poruší, riskují pokutu pět tisíc korun na místě. Ve správním řízení může být ale sankce mnohonásobně vyšší.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Byť se Češi často pasují na národ pivařů, na prvním rande podle nich tento oblíbený nápoj nemá místo.

Na Slovensku to dokonce považují za prohřešek vůči dobrému vychování. Vyplývá to z valentýnského průzkumu společnosti SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje.

Průzkum se prováděl v několika evropských zemích a podle výsledků jsou největšími „randícími“ pivaři Švédové. S potenciálním partnerem si pivo na prvním schůzce s klidem objedná 77 procent dotázaných. Na druhé příčce pak se 76 procenty skončili Britové, z čehož vyplývá, že ani v této ostrovní zemi si s pivem na rande nedělají žádnou hlavu.

Tu si ale dělají překvapivě Češi, kde by se pivu nebránila pouhá třetina zamilovaných. Úplným extrémem jsou potom s 18 procenty Slováci. Ti si podle průzkumu pití piva na první schůzce dokonce považují za „faux pas.“

O něco jiná čísla přicházejí již od stabilních párů, kde se „tekutý chléb“ stává nedílnou součástí společné zábavy. Se svým partnerem totiž na pivo zajde 41 procent evropských žen a skoro čtvrtina mužů.

Graf

Zdroj: Deník.cz | Autor: Vojtěch Janda


Finanční krize nedopadá na všechny podniky stejně. Výrazně lépe než třeba automobilový průmysl jsou na tom výrobci českého tekutého zlata. Pivo se na východě Čech pije pořád a podle některých dokonce více než před hromadným propouštěním.

Zdroj: RTA.cz


Tradice třeboňského pivovaru Bohemia Regent dosáhla letos již neuvěřitelných 630 let.

Foto

Nádvoří historického areálu prochází v současné době zaslouženou rekonstrukcí. Ta by měla být hotova do sezony, na kterou je v rámci letošních oslav výročí připravena široká paleta kulturních akcí.

Od loňského podzimu pokračují práce na rekonstrukci pivovarského nádvoří a opravě koruny věže. „Podařilo se nám na tento projekt získat dotace z Evropské unie z programu obnovy památek téměř 4,72 milionu korun. Celkové náklady však předpokládáme kolem 8,43 milionu korun,“ vysvětlila vedoucí majetkoprávního oddělení pivovaru Jana Chmelová.

Rekonstrukce podle jejích slov zahrnuje také obnovu veškerých sítí, kanalizace a vody. To přináší i nečekané problémy, které musí řešit pracovníci operativně. Žádné historické plány totiž neexistují. Práce by měly být podle Chmelové hotovy do konce června, než začne turistická sezona. Na tu mají totiž připravený bohatý program.

Zdroj: Jindřichohradecký deník | Autor a foto: Stanislava Koblihová


Stavba nové konstrukce a výsadba rostlin ovšem stojí v průměru půl milionu korun.

Jedním z hlavních úkolů českých chmelařů v nejbližších letech je obnova porostů a konstrukcí chmelnic. Je to nutné proto, aby české chmelařství bylo do budoucna konkurenční. Zaznělo to na Chmelařském kongresu v Praze, který proběhl v minulých dnech.

Otázka rychlé obnovy českých chmelnic a udržení konkurenceschopnosti oboru, a to zvláště v době současné ekonomické recese, je více než aktuální. Hlavní úlohou je maximální zvýšení investic do oboru,“ uvedl Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR s tím, že čeští chmelaři spoléhají na spolupráci a pomoc z národních a evropských dotačních programů. „Bez těchto investic dojde k dalšímu prohloubení problémů českého chmelařství a rozšíření mezery vůči dalším velkým světovým pěstitelům chmele, kterými jsou Německo, USA a dnes už také Čína. V návaznosti na dobrý výsledek minulého roku byla již řada pozitivních kroků v tomto směru v českém chmelařství nastartována a je potřeba tento trend udržet,“ dodal Z. Rosa.

To hlavní, co čeští pěstitelé pivovarům nabízejí, je podle jeho slov jedinečná kvalita českého chmele, a to především v podobě odrůdy Žatecký poloraný červeňák. „Rozšiřuje se však také sortiment a produkce dalších odrůd, například Sládek, Premiant a Agnus. V minulých letech byly registrovány i další české odrůdy Harmonie, Rubín, Kazbek a Vital,“ dodal.

V České republice se chmel loni pěstoval na zhruba 5350 hektarech, nejvíce tradičně na Žatecku. Z toho téměř devadesát procent chmelnic je osázeno odrůdou Žatecký poloraný červeňák. Loni se v Česku sklidilo celkem 6753 tun chmele, chmelaři hodnotili tento výsledek jako velmi dobrý.

Téměř dvojnásobné stáří

V Česku se průměrné stáří porostů chmelnic pohybuje kolem 17 let, ideální by bylo kolem deseti let. Aby čeští chmelaři co nejrychleji obnovili staré porosty, potřebovali by během pěti let vysázet nové rostliny zhruba na dvou tisících hektarech. „Letos bychom chtěli obnovit zhruba tři stovky hektarů,“ uvedl Zdeněk Rosa.

V loňském roce se přitom v Česku objevil nový chmel na 230 hektarech.

Stavba nové chmelnice stojí zhruba půl milionu korun. Pěstitelé mohou získat dotaci jak na vlastní stavbu konstrukce, tak i na nové chmelové porosty.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Veškeré pivo vyráběné v plzeňském pivovaru je nyní filtrováno výhradně na dvou linkách s membránovou filtrací.

Oproti filtraci pomocí křemeliny, což je zatím nejrozšířenější způsob filtrace piva v ČR, je membránová filtrace šetrnější k pivu i životnímu prostředí: pivo má lepší senzorickou stabilitu, tj. déle si udrží čerstvou chuť, což je velká výhoda zejména při exportu do vzdálených destinací. Zároveň při filtraci vzniká minimální množství odpadu.

Plzeňský pivovar nyní filtruje veškeré uvařené pivo na dvou linkách s membránovou filtrací s celkovým výkonem 1200 hl piva za hodinu, po odstavení dvou křemelinových filtračních linek. „Pivo filtrované pomocí membránové filtrace má lepší senzorickou stabilitu, tzn. déle si udrží čerstvou chuť. Při filtraci piva křemelinou nelze zcela vyloučit styk piva s kyslíkem, který negativně ovlivňuje chuťovou stabilitu piva. což je hlavní rozdíl v porovnání s filtrací membránou. Její vliv na kvalitu filtrovaného piva je prakticky nulový,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, který se s dalšími kolegy péči o kvalitu piva dlouhodobě věnuje.

Jde o vysoce účinné zařízení, které podporuje vyrovnanou a dlouhodobou kvalitu piva, využívá technického pokroku a přitom je bez výhrad aplikovatelné v technologickém procesu výroby českého piva,“ doplňuje Václav Berka.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


Zdeněk Mikulášek je humpoleckým rodákem. Po maturitě na gymnáziu Dr. Aleše Hrdličky absolvoval obor tělesná výchova - geografie na fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze a začal na gymnáziu učit. „Dostal jsem se do situace, kdy moji kolegové byli moji bývalí profesoři. Bylo to zajímavé, myslím si ale, že jsme si rozuměli a vycházeli spolu dobře,“ vzpomíná. Na gymnáziu učil šestnáct let.

Po letech strávených ve škole nesouhlasí s názorem, že chování dětí je stále horší. „Myslím si, že je to hlavně v osobnosti učitele. Když je kantor dostatečně silnou osobností, dokáže děti zvládnout. Mluvím ale o výuce na gymnáziu, nemohu posuzovat základní nebo učňovské školství, protože nemám takovou zkušenost.

Od roku 2000 pracuje Zdeněk Mikulášek v Rodinném pivovaru Bernard, kde má na starosti public relations, tedy i styk s veřejností. „Byl to pro mě obrovský zlom, po šestnácti letech odejít ze školství do soukromé firmy. Neodešel jsem ze školy kvůli tomu, že by mě učit nebavilo. Dostal jsem ale zajímavou nabídku, která se neodmítá. Byla to pro mě výzva zkusit dělat něco jiného. Mám na starosti komunikaci s médii, aktualizuji webové stránky, jsem členem redakční rady našeho časopisu Vlastní cestou, hodně času mi zabírá organizace reklamních akcí, především Bernard Festu, což jsou dřívější pivní slavnosti,“ vyjmenovává Zdeněk Mikulášek některé ze svých aktivit. „Naučil jsem se nevnímat problém jako problém, ale jako výzvu. Když se mi podaří nějaký problém vyřešit, tak mě to nejen potěší, ale získávám i výhodu proti ostatním.“ Od dětství sportuje. „Chodil jsem do Sokola, už jako osmiletý jsem uměl salta. Po osmašedesátém ale všechny vedoucí vyhodili a přišli tam noví, kteří nás chtěli učit kotouly…! Začal jsem tedy chodit na basket k panu Műllerovi, mému tělocvikáři ze základní školy,“ vzpomíná Zdeněk Mikulášek.

Za Humpolec hrál národní basketbalovou ligu, několik let byl i hrajícím trenérem. „Většinu družstva tvořili odchovanci z Humpolce. Vždycky jsme ale museli družstvo doplnit o jednoho nebo dva vysoké hráče, hrával s námi Ivan Nehasil z Pelhřimova nebo Rosťa Štěpán z Tábora. Základ týmu ale tvořili hráči z Humpolce, kteří v letech 1974 a 1975 dvakrát vyhráli mistrovství České republiky žáků.

Sám žáky také několik let trénoval. „Mám na to hezké vzpomínky, v jednom ročníku jsme skončili na šestém místě v republice. Jeden z mých bývalých svěřenců Ondřej Dygrýn dnes hraje extraligu, Jakub Němec je v první lize."

Příprava Bernard Festu ho zaměstnává po celý rok. „Jakmile skončí festival, začínáme připravovat příští ročník. Loni jsme měli smůlu s kapelou Chinaski, kdy v týdnu před festivalem zahynul při nehodě jeden z jejích členů. Máme ale potvrzenu jejich účast na letošním jubilejním patnáctém ročníku. Nabízí se nám mnoho kapel, které by chtěly na festivalu vystoupit. Nechceme ale zvát revivalové skupiny. Tak jako má pivovar slogan „vlastní cestou“, snažíme se podle toho vybírat i program,“ říká Zdeněk Mikulášek.

Pivovar Bernard zastupuje i na úrovni Českého svazu pivovarů a sladoven v Iniciativě zodpovědných pivovarů. Ta vytvořila etický kodex upravující chování pivovarů v reklamě. „Úkolem komise je ukázat Evropské unii, že jsme schopni určité samoregulace, že nemusíme čekat, co nám povolí nebo zakážou. Iniciativa také připravila kampaň Za bezpečný návrat, která vyzývá mladé lidi při víkendových akcích, aby se dohodli, že ten, kdo bude řídit, nebude pít alkohol,“ dodává Zdeněk Mikulášek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Dvě stříbrné medaile přivezli do Velkého Března zdejší pivovarníci z první letošní soutěže v Táboře. O víkendu obhájili právo označit své pivo Březňák Pivní pečetí.

Druhá místa získal čtrnáctistupňový Březňák v kategorii speciálů a poté i v závěrečném vyhodnocení mezi všemi přihlášenými vzorky. „Na závěr znalci hodnotí dohromady všechna piva, která byla do třetího místa v jednotlivých kategoriích,“ popsal Josef Vejlupek z marketingu společnosti Drinks Union.

Bronzovou Pivní pečetí bylo velkobřezenské pivo dekorováno v kategorii tmavých výčepních piv.

V soutěži se představilo 300 vzorků od 68 českých a slovenských pivovarů. Za Jubilejní ležák si absolutní vítězství odnesl krušovický pivovar, který je stejně jako pivovar ve Velkém Březně součástí skupiny Heineken Česká republika.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar: Budoucí chlouba Toužimi

[čtvrtek, 12. únor 2009]

Je to zvláštní pohled. Z jedné strany toužimský zámek, o nějž soukromý investor nejeví zájem, z druhé strany přilehlý pivovar, který patří městu.

Foto

A jedině pivovar se probouzí k životu, i když Toužim by si přála, aby totéž zažíval celý památkový komplex ve městě. Bohužel. Toužim vlastní pouze pivovar. Jeho obnova bude stát přibližně 60 milionů korun. Touto sumou město pochopitelně nedisponuje, ale do rekonstrukce pivovaru se pustilo s velkou vervou.

Po dokončení by zde měla být obřadní síň, kulturní sál, kino a prostory pro další kulturní akce. Součástí budovaného komplexu by měl být i pivovar rodinného typu. Pivo by se tedy vařilo přímo před zraky konzumentů.

To je ale budoucnost. Aby pivovar mohl žít, k tomu je třeba nejenom peněz, ale také vůle a snaha městského úřadu rekonstrukci začít a také sehnat peníze, které si jeho oprava vyžádá.

Na tuto akci se snažíme využít i dotace ze státního rozpočtu, především z kapitoly architektonického dědictví,“ uvedl starosta Toužimi Antonín Vrána.

Miliony na opravu střechy toužimského pivovaru už obec získala, ovšem rekonstrukce celého památkového objektu si vyžádá přibližně 60 milionů korun. „Kromě záchrany samotné budovy musíme obnovit a zrekonstruovat inženýrské sítě a také vybudovat zeď u pivovaru, která spadla,“ nastínil objem prací toužimský starosta.

Kromě toho se Toužim potýká s vandalstvím, které je v zámku a přilehlém pivovaru prakticky na denním pořádku. „Zámek už téměř vandalové a zloději rozebrali, z toho zbyly jen obvodové zdi. To, co jsme ale na pivovaru už opravili, to nemůžeme, ani nechceme nechat rozkrást. Je to stále dokola. Pivovar je náš, ale zámek je v soukromých rukách. A to je rozdíl,“ dodal starosta Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Ivana Kalinová | Foto: Daniel Seifert


So striebornou českou pivnou pečaťou sa vrátili z 19. ročníka Slávností piva v Tábore, ktoré sa konali od 3. do 6. februára, zástupcovia spoločnosti Banskobystrický pivovar. Po minuloročnej účasti a druhom mieste ich svetlého 10-percentného výčapného piva sa pivovarníkom spod Urpína podaril zaznamenať ďalší úspech, keď v uznávanej degustátorskej súťaži tentoraz ocenili z produkcie banskobystrického podniku druhou priečkou aj 12-percentný svetlý ležiak.

"Pre nás je toto ocenenie ďalším dôkazom, že napriek rastúcej nadvláde medzinárodných výrobcov europív dokáže aj malý tradičný slovenský pivovar vyrábať výnimočné slovenské pivo, ktoré vedia oceniť tiež českí odborníci," dodal k úspechu po návrate z Tábora obchodný riaditeľ banskobystrického podniku Peter Handlovský.

V medzinárodnej konkurencii 67 pivovarov (58 českých, päť slovenských, dva poľské, jeden belgický a jeden taliansky) sa tento rok uchádzalo o titul Česká pivná pečať 280 vzoriek pív. Banskobystrický pivovar získal v tomto ročníku ocenenie v kategórii Svetlý ležiak Prémium ako jediný slovenský výrobca piva.

O rastúcej kvalite novej značky penivého moku z Banskej Bystrice, za ktorou po zániku pivovaru Urpín stojí slovenský finančný kapitál, svedčí aj skutočnosť, že v ostaných dvoch rokoch získali výrobky z novej produkcie podniku na slovenských a českých súťažiach štyri prestížne ocenenia.

Zdroj: Ekonomika SME.sk | Autor: TASR


I tuto stránku měly jinak úspěšné reprezentační slavnosti piva a minerálních vod v Táboře.

Místní hospody a restaurace měly minulý týden s návštěvníky utrum.

Návštěvnost byla nulová. Zavírali jsme namísto o půlnoci už v devět hodin večer. Lidé nechodili, ale dalo se to čekat,“ říká vedoucí jamclubu Poslední nota Kateřina Kramarovičová. Odhadla, že tržby za čtyři dny slavností klesly asi o polovinu.

Loni rozdíly tak markantní nebyly. Asi to bylo tím, že byl náš podnik nový. Taky účast na slavnostech byla podle mě letos vyšší,“ uvedla Kramarovičová, která oslavu zlatavého moku také nakonec nevynechala.

O nic lépe na tom nebyla restaurace U Rytíře na Křižíkově náměstí. Tržby klesly až o 70 procent.

Obědy byly dobré, ale večery hodně slabé. Zasáhlo nás to hodně, protože sem chodí zejména pivaři,“ sdělil spolumajitel Josef Svatek, který má na starost i restauraci U Dvou koček na Starém městě. Jak uvedl, tam pivní slavnosti nedosáhly.

Přes slavnosti jsem v práci nebyl, pouze jeden den v herně Havana na Křižíkově náměstí. Tam je to spíš o výherních automatech, takže jsme nic nepocítili. Myslím, že hůř na tom byly spíš klasické bary a restaurace,“ poznamenal barman Jan Šimík.

Vše proběhlo v klidu

Devatenáctý ročník slavností piva měl rekordní účast nejen mezi pivovary, kterých se o titul Česká pivní pečeť přijelo utkat 67, ale i u návštěvníků.

Díky zvýšené kapacitě prostor hotelu Palcát, se na slavnosti vešlo 4000 příchozích.

Jsem spokojený, že se nikomu a nikde nic špatného nestalo. Lidem se to líbilo, ale byly problémy s hlučností. Propříště musíme udělat kompromis. Rádi bychom tu měli i více zahraničních pivovarů, ale vše závisí na vývoji současné hospodářské krize,“ zhodnotil slavnosti pořadatel Alois Srb. Dodal, že hospodám a restauracím ubližovat nechce.

Je to jednou ročně a rádi bychom s nimi spolupracovali. Mohli bychom jim poskytnout například část stánků s pivy nebo pivovarskou nabídku. Zatím jsem se na tom s nikým nedomluvil, je to pro ně asi moc práce a starostí,“ míní Srb.

Podotkl, že ve světě je běžné, že se na pultě v hospodě nachází i osm druhů piv. Hospody tak chtějí plně uspokojit klientelu. To se však v Čechách zatím příliš nenosí.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2008 medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu. Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk, oproti 274 miliónom Sk v roku 2007. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý bol na úrovni cca 25 miliónov Sk, v porovnaní so 4,8 milióna Sk v roku 2007. Za dobré ekonomické výsledky vďačí predovšetkým 25-percentnému nárastu výstavu (predanej produkcie) za rok 2008, ktorý dosiahol objem 196 486 hektolitrov (hl) piva, ale aj dôrazu na kvalitu produkcie, či výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,STEIGER sa dostal predvlani, po prvý raz po piatich stratových rokoch, konečne do zisku. Ten sme vlani dokázali viac ako späťnásobiť. Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí novej obchodnej filozofii nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar vtedy zvýšil dôraz na kvalitu produkcie. Začali sme výrábať a distribuovať aj značky iných pivovarov. Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predávame české importované značky Zubr a Budvar. V roku 2008 sme napríklad predali na Slovensku takmer 55.000 hl importovaných pív, čo predstavovalo 52%-ný medziročný nárast. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

STEIGER vlani zvýšil aj export a to na 3671 hl, čo predstavuje 85-násobné zvýšenie oproti symbolickému exportu 43 hl v roku 2007. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,2 percenta za rok 2007, sa jeho podiel zvýšil na vlaňajších 5,5 percenta. Patril tak medzi trojicu pivovarov, ktoré navarili vlani viac piva, než rok predtým a to za situácie, keď celkový výstav slovenských pivovarov za rok 2008, dosiahol 3 558 239 hl, čo bolo o 3 percentá menej ako rok predtým.

Pivovar mal vlani najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni 2008 poctili novinári na Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a vlani zamestnával priemerne 165 pracovníkov. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Škola má přímo v areálu pivnici

[úterý, 10. únor 2009]

Plzeňská Střední odborná škola a střední odborné učiliště obchodu, služeb a provozu hotelů má funkční pivnici a je jediná v západních Čechách. Učni i studenti si v ní několikrát ročně zkoušejí správně čepovat pivo a díky praxi u školní pípy dokážou také sami narážet sudy nebo čistit trubky. O výrobě zlatavého moku jim navíc pravidelně přednášejí zástupci pivovarů.

"Pivnici tady ve škole máme od začátku, co zde sídlíme, tedy už zhruba pět let. Slouží pro praxi studentům a doplňuje teoretické přednášky, které o pivu mají. V západních Čechách jsme s největší pravděpodobností jediné školské zařízení, jež vlastní pivnici," řekla Jitka Sochorová, ředitelka školy se třemi stovkami učňů a studentů.

Profesionálové z pivovarů do školy přicházejí dvakrát ročně. Studenti se od nich dozvědí, z jakých surovin se chmelový nápoj vyrábí, jaký je technologický postup, jak se správně čepuje, ošetřuje, jakou má mít mírz a podobně. Pak zajdou do školní pivnice, kde si teorii zkoušejí v praxi. Ze sudů čepují pivo do sklenic, na rozdíl od klasických restaurací ale jen nealkoholické.

"Po ukončení školy jsou naši absolventi schopni mimo jiné správně točit pivo, ale i narážet sudy a čistit trubky. Se zařízením umí v provozu pracovat," dodala Sochorová. Povinnou praxi v pivnici absolvují nejen studenti tříletého kombinovaného učebního oboru kuchař-číšník pro pohostinství, ale také studenti čtyřletého maturitního oboru hotelnictví a turismus, teoretických přednášek se účastní i studenti cestovního ruchu.

Kromě pivnice ve škole funguje také cvičná restaurace a kuchyně. Škola nabízí pořádání rautů, banketů a dalších společenských akcí, přičemž učni a studenti se podílejí na přípravách i na samém průběhu akce. "Během studia mohou také absolvovat barmanské a someliérské kurzy nebo třeba zkusit kurz vyřezávání ovoce a zeleniny," dodala učitelka Jana Linhartová.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Eva Barborková


Čtenáři z Ostravy, položím vám jednu otázku: které pivo je nejlepší? Vsadím se, že většinová odpověď bude znít Radegast. S podobně „překvapivým“ výsledkem jednoho průzkumu se před nedávnem pochlubil i sám nošovický pivovar.

(…) téměř tři čtvrtiny obyvatel Ostravy vnímají Radegast jako pivní značku, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region. Více než 80 % dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě,“ říká lednová tisková zpráva pivovaru o výsledcích loňského průzkumu (k přečtení zde).

Tahle informace jistě potěší nejen vlastníky pivovaru, ale i každého místního patriota. Když se však podíváme trochu hlouběji, jiný výsledek podobně zaměřeného průzkumu nebyl reálný. Stačí si projít pár restaurací v centru a zaměřit na výčep: většinu zlatých píp zdobí hlava boha Radegasta a ten jakoby strážil bary před všemi ostatními značkami. Samozřejmě že pozorný návštěvník narazí i na jiná piva, ovšem Nošovice jsou prostě v ostravských a severomoravských restauracích vůbec hegemonem.

A je to zvláštní, když v Česku existuje přes devět desítek pivovarů. Většina z nich jednoduše nemá takové možnosti, aby přebila nabídky několika velkých výrobců sdružených v nadnárodních koncernech a majitelům barů nabídla třeba i něco navíc. Mnoho hospodských vám potvrdí, že už dávno nejde jen o prodej moku, ale i o „věrnostní dárky“. Ostatně, podívejme se znovu do restaurací na loga na slunečnících, markýzách či ubrusech a koneckonců i na pípy.

Nechci samozřejmě nijak shazovat kvalitu nošovického piva, jeho prodejnost také náležitě podporuju. Ovšem holedbat se tím, že Radegast je u Ostraváků nejoblíbenější a nejprodávanější, když jinou možnost nám výčepní vesměs ani nedají, působí přinejmenším lacině.

Zdroj: Ostrava Blog.cz | Autor: Ondřej Stratilík


„Dobré pivo, děvy hezké“ – to jsou dary země české! V Žatci se rozhodli nezůstat u pouhé rýmovačky a spojili obojí v jednu velkou reprezentativní soutěž o Miss zlatého moku ČR. Zároveň je oslavou tradičního Žateckého chmele a českého sladu. Letos však prochází soutěž zásadními změnami. Tou hlavní novinkou je, že klání dívek se neuskuteční pouze v žateckém divadle, ale jednotlivé soutěže proběhnou v několika dnech i na dalších místech.

Tradičně galavečer s volbou Miss zlatého moku probíhal v pátek v termínu konání Dočesné v žateckém divadle. A to se ukázalo postupně jako závažný problém, neboť zaměstnanci divadla se jako organizátoři věnovali Dočesné, navíc v budově divadla mají vždy technické zázemí třeba ti, co stavějí podium,“ vysvětlil důvody, které vedly organizátory k tak radikálním změnám Petr Šimáček, ředitel soutěže.

Proto se tento rok začne v pátek 4. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká na chmelnicích Chmelařského institutu v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustaci piv, která v rámci Dočesné probíhá. V sobotu 5. září, v rámci žatecké Dočesné, pak na hlavním pódiu, před žateckou radnicí, bude deset finalistek představeno návštěvníkům chmelových a pivních slavností a zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou, která ze soutěžících získá titul Miss sympatie. Tento systém ještě více zviditelní jednotlivé pivovary, které letos projevují o tuto formu prezentace při Miss zlatého moku ČR velký zájem. „Jde o prestižní událost, určitě se spolu s dalšími pivovary z celé ČR tradičně a rádi zúčastníme,“ potvrdil Ing. Josef Vejlupek z pivovarů Drinks Union a. s.

Náš pivovar v této ojedinělé soutěži také nebude chybět,“ uvedl Ing. Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru a dodal: „Máme za to, že změny v letošním ročníku soutěže budou prospěšné i pro daleko lepší a zdařilou prezentaci pivovarů a jejich výrobků.

Celá soutěž pak vyvrcholí v pátek 11. září Galavečerem Miss zlatého moku ČR v žateckém Městském divadle. Zde proběhnou poslední dvě disciplíny, promenáda v plavkách a volná disciplína. Součástí bude promítání medailonků finalistek, jak z příprav na celou soutěž, tak ze samotné první její části, která proběhla o Dočesnou,“ říká režisér akce Jiří Kopřiva.

Kromě novinek při samotné soutěži mají pro letošek organizátoři připraveny i velice známé osobnosti, které by měly Miss zlatého moku České republiky přinést ještě větší zájem veřejnosti. Svoji účast již potvrdilo moderátorské eso soutěží Miss v podobě Jana Čenského, z populárních osobností by měla vystoupit například skupina Gipsy.cz a další známí zpěváci.

Také soutěžící dívky si přijdou na své. V rámci příprav by se měly zúčastnit týdenního soustředění u moře, zatím to nejpravděpodobněji vypadá na Tunis. Zatím je přihlášeno 74 uchazeček a denně se hlásí další. Vybráno však nakonec bude do soutěže jen deset krásek, které budou zastupovat deset českých pivovarů.

Zdroj: e-region.cz | Autor: Jiří Vích


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň