Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

červen 2008

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv červen 2008


Velkolepé klášterské pivobraní přílákalo o uplynulém víkendu tisíce lidí do areálu místního pivovaru. A nenudil se tam nikdo!

Pivo teklo proudem a milovníci zlatavého moku si připadali jako v nebi. Řeč je o 15. ročníku tradičního Klášterského pivobraní.

Nedočkaví návštěvníci začali proudit do areálu Pivovaru Klášter už krátce po jeho začátku. Stolky a lavičky na obou nádvořích se pomalu začínaly plnit návštěvníky s kelímky piva v ruce. Někteří si s sebou na pivobraní dokonce přivezli i své vlastní pivní sklenice, aby si chuť piva co nejvíce vychutnali.

Do Kláštera dorazili lidé i z poměrně velké dálky. Kromě lidí Boleslavska se přijeli pobavit také lidé z Mělnicka, Prahy nebo Liberce. Jako už tradičně dorazili do Kláštera i Medvědi z Liberce. Skupina nadšenců a milovníků klášterského piva. „Jezdíme sem už jedenáct let. Poprvé nás sem přijelo asi sedm, ale dnes nás je tady přes dvacet,“ řekl Boleslavskému deníku Jan Bitman. Přehlédnout je nemohl snad nikdo. Tradičně totiž mají všichni na sobě speciální tričko určené jen pro tuto příležitost. „Každý rok si necháváme vyrobit nové s jiným motivem,“ dodal dále Bitman.

Na všechny návštěvníky čekal bohatý program. Nejrůznější kapely všech hudebních žánrů se neustále střídaly na pódiu. Tanečně nadaní návštěvníci pak na ploše pod pódiem předváděli své taneční kreace. Tančili všichni, od těch nejstarších až po nejmladší věkovou kategorii.

Klášterské pivobraní se během dne neslo i v duchu pivních soutěží. A zájemců soutěžit bylo víc než dost! V kategorii mužů se dokonce přihlásilo tolik lidí, že se muselo soutěžit na etapy. Úkol soutěžících byl naprosto jednoduchý. Co nejrychleji dostat do svých útrob tuplák piva! A jak moderátor soutěže několikrát poznamenal, uvnitř těla alespoň na chvíli udržet.

Na všechno bedlivě dohlíželi porotci, kterým neuniklo nic. Vše muselo být podle pravidel. Kdo by chtěl švindlovat, tvrdě by narazil.

Start! Šestice soutěžících se chopila svých tupláků a zlatavý mok začal pomalu mizet ze sklenic. Některým pivo teklo nejen po obličeji, ale i po celém těle. Radost nakonec měl snad každý, kdo do sebe tuplák piva dokázal dostat.

Ženy byly ušetřeny! Soutěžili jen v pití půllitru piva. Ale i to dalo některým pořádně zabrat.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek


V Holbě přivítali 2008 návštěvníka

[pondělí, 30. červen 2008]

V Holbě dnes (13.6.2008) přivítali symbolického 2008-ého návštěvníka. Stal se jím Petr Hejda, který přijel do pivovaru se skupinou cyklistů z Olomoucka, aby se podívali jak se ryzí pivo z hor vaří.

Foto

„ Na kole si většinou dám nealkoholické pivo, tady v Jeseníkách je Holba v každé hospodě, to je příjemný. Místní to tady nazývají krajem ryzího piva z hor,“ s úsměvem říká pan Hejda, který si z pivovaru odnesl glejt zlatého moku Holba a batoh plný piv. Hanušovický pivovar je jeden z posledních, kde mohou návštěvníci navštívit všechny provozy. Jinde v pivovarech je sledují už jen na obrazovce.

„Ročně Holbou provedeme více než 5 tisíc účastníků exkurzí, největší zájem je v létě v době dovolených. Prohlídka, která trvá necelou hodinu, začíná na varně. Ta tradičně sklízí největší obdiv a hned po ní následuje spilka. U nás jsou to otevřené kádě plné piva, kde pivo přirozeně kvasí. Téměř každý si tady vzpomene na známé Postřižiny a koupel sládkové,“ říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba. Exkurzi uzavírají ležácké sklepy a společné posezení při ochutnávce. Zájem je velký, proto je nutné prohlídku i ochutnávku předem objednat.

Zdroj a foto: Holba.cz


Slavnosti piva 2008 se opět vydařily

[pondělí, 30. červen 2008]

V sobotu 28. června se uskutečnily na třech místech Havlíčkova Brodu Slavnosti piva, jimiž si Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. připomněl 174. výročí své existence.

Od poledne mířili zájemci do areálu pivovaru, kde na ně vedle tradiční zabíjačky a piva REBEL čekaly také exkurze.

Scéna v parku Budoucnost byla po celý den v duchu dechové a swingové hudby, Havlíčkovo náměstí hostilo české kapely v čele se Support Lesbiens. Lidé se bavili s pivem REBEL až do pozdních nočních hodin.

Zdroj: HB Rebel.cz


Město chce obnovit výrobu piva

[pondělí, 30. červen 2008]

V Litoměřicích by se opět mělo začít vařit pivo. Město pravděpodobně odkoupí zbývající část někdejšího Měšťanského pivovaru, v němž se přestalo pivo vyrábět před šesti lety. Zastupitelé na svém posledním zasedání schválili záměr pivovar odkoupit.

„Město koupilo bývalou lahvárnu, na jejímž místě se podařilo vybudovat parkoviště, upravit Hvězdárnu a budovu laboratoří a otevřít park. Do budoucna plánujeme udělat kompletní rekonstrukci hradu a celého Tyršova náměstí. Zůstávají nám tam ale výrobní haly pivovaru. Chceme zabránit rozprodeji areálu a vytvořit tam něco smysluplného, případně oslovit investora, který by obnovil v menším rozsahu výrobu piva,“ vysvětlil starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

Dodal, že důvodem pro schválení záměru koupě byla i obava, aby ve zbývající části pivovaru nevznikla další tržnice. Jsou podle něj sice možnosti dotačních titulu, ale město počítá spíše se získáním investora pro výrobu, pivní muzeum, pivní lázně a podobně.

„Byl bych samozřejmě jako litoměřický patriot rád, kdyby se výroba piva do města vrátila. To, že se vedení města pro takový krok odhodlalo, je chvályhodné. I když areál pivovaru už není kompletní, říkám: pozdě, ale přece,“ reagoval na zprávu Luboš Sekera.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Ivo Chrástecký


Pivovar se stal ředitelovou vášní

[pondělí, 30. červen 2008]

Jiří Hušek ředitel Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě

Velice strmě vystoupala kariéra mladého ředitele havlíčkobrodského pivovaru. Jiří Hušek na nejvyšší post ve společnosti usedl před pěti lety. Tehdy mu bylo pouhých šestadvacet let.

Přes svůj věk se však podniku, nacházejícího se tehdy ve velmi složité situaci a doslova před uzavřením, chopil s velkým elánem. „První dva roky bylo mojí prací krizové řízení, zaměřené zejména na restrikci nákladů a nastavení systému kvality výroby,“ říká. Záchrana pivovaru se mu povedla na výbornou. Dnes má pivo Rebel z regionálních pivovarů v kraji nejvyšší tržní podíl, je držitelem titulu Pivovar roku 2008 v kategorii do 100 tisíc vyrobených hektolitrů, druhým rokem patří k nejoceňovanějším pivovarům v republice.

Takových výsledků dosáhl podnik možná i proto, že pro jeho ředitele je práce víc než jen zaměstnání. „Pivovar je pro mě vášeň a pracovní nasazení přirozenou součástí toho, co dělám. Snažím se k takovému přístupu strhnout i kolegy a přesvědčit je, že změna za těch posledních pět let představuje něco velkého,“ říká nadšeně absolvent Evropského polytechnického institutu a Vysokého učení technického v Brně.

Zdroj: MF Dnes.cz


Do súťaže o najlepšie pivo na veľtrhu BRAU Beviale 2008 v Norimbergu sa môžu zapojiť aj slovenské pivovary.

Udeľovanie ceny European Beer Star Award za najlepšie pivo sa počas veľtrhu, ktorý sa uskutoční v dňoch 12. až 14. novembra 2008, bude konať už piatykrát. "Cieľom súťaže je ocenenie originálnych, kvalitných pív charakteristickej chuti. Do súťaže sa môžu prihlásiť pivovarníci z celého sveta," informovali počas tlačovej konferencie k veľtrhu jeho organizátori. Pripomenuli tiež slovenským predstaviteľom pivovarov, že prihlásiť sa je možné do 29. augusta. "Tí, ktorí sa prihlásia pred 30. júnom, však dostanú prednostnú zľavu," upozornila vedúca komunikácie Norimberských veľtrhov Petra Trommerová.

V minulom roku bolo do súťaže prihlásených a následne degustovaných 575 pív z 28 krajín sveta. Pivá budú aj v tomto roku degustovať medzinárodní experti. Veľtrh sa venuje nielen nápojom ako konečnému produktu, ale aj možnostiam investovania v oblasti nápojového priemyslu, jednotlivým surovinám, novým technológiám, logistike a tiež marketingu.

Zdroj: Čas.sk


Budějovický Budvar, n.p. zahájil na Slovensku celoplošnou kampaň na prémiový ležák Budweiser Budvar. Kampaň spojuje motivy, na které může být Slovensko právem hrdé, s prémiovým ležákem Budweiser Budvar. Jejím cílem je zvýšit povědomí o značce Budweiser Budvar, posilovat prémiovost a originalitu této značky a tím také podpořit další růst prodejů.

Budějovický Budvar na Slovensku zintenzivňuje svou reklamní činnost po mimořádně úspěšných výsledcích, kterých dosáhl v loňském roce na domácím i slovenském trhu. Prakticky na všech hlavních exportních trzích, tedy i na Slovensku, dosáhl nárůstu exportu. V roce 2007 vyvezl Budějovický Budvar na Slovensko o 11% více piva. Slovenský trh je třetím nejdůležitějším exportním teritoriem Budějovického Budvaru.

„Přípravě kampaně jsme věnovali velkou pozornost. Slováci pivu rozumějí a dokáží ocenit jeho kvalitu. Stejně tak jsou právem hrdí na svou zemi. Proto jsme pro naši kampaň zvolili jasnou a čistou grafiku a také slogany, které s nadsázkou připomínají, že Slováci mají dost věcí, na které mohou být pyšní,“ vysvětluje Veronika Schwarzová, exportní manažerka Budějovického Budvaru pro Slovensko.

Reklamní kampaň je postavena na spojení prémiového ležáku Budweiser Budvar a pro Slovensko typických prvků či dominant. Na vizuálech se tak objevují motivy krásy slovenských žen, Tatry nebo halušky. Cílovou skupinu tvoří muži, kteří vyhledávají kvalitní značkové produkty a dokáží je ocenit.

V kampani jsou využívány výhradně outdoorové nosiče – tzv. City Light Vitríny (CLV) ve městech a nákupních centrech a tzv. backlights (prosvětlené "billboardy" o rozměru 504 x 238 cm). Autorem reklamní kampaně je pražská agentura Kaspen a realizuje ji ve spolupráci se svými partnery na Slovensku.

Zdroj: Moderní obchod


Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka oznámil, že splnil úkol, který mu v pondělí dali na svém zasedání zastupitelé. Ti totiž protestovali proti prodeji Pivovaru Náchod do rukou Libereckého investiční fondu a žádali, ať starosta sestaví pracovní skupinu, která okolnosti chystaného prodeje osvětlí. Starosta teď oslovil politické strany, ať vyšlou do pracovní skupiny své zástupce. „Buď řeknou ano, jsme pro prodej a není co řešit. A nebo se postaví proti. Pak by ale měli říct, jak chtějí pivovar do budoucna provozovat a jak chtějí zajistit dostatek financí pro jeho další rozvoj. Konkurence na trhu s pivem je totiž velká a pivovar bude potřebovat silného finančního partnera,“ dodal starosta. Pracovní skupina má podle vedení města vzniknout už v pondělí 30. června. Od této chvíle se bude jednat o další budoucnosti pivovaru. Jeho případný prodej, však bude muset ještě nakonec, schválit zastupitelstvo.

Zdroj: Deník.cz


Centrum tradičních řemesel, statek Bernard v Královském Poříčí, láká zítra od 13 hodin až do půlnoci na Pivní slavnosti. Na programu jsou prezentace malých pivovarů Bernard, Sokolovský Permon, Sv. Florián z Lokte, Rakovnický pivovar Bakalář, Železnorudský pivovar a Velichovský Forman a výstava o historii piva. „Pro návštěvníky jsou připravena hudební vystoupení skupin Beat club 68 a Swing party band, dále René Rudolf Pepa, Mažoretky Šabina, Taneční skupina Country baby. Nebude chybět staročeský jarmark, soutež ve válení sudu nebo dokonce ohňová show skupiny Discordia,“ přibližují organizátoři. Navštívit lze tradičně řemeslné dílny, prohlédnout si výstavy hasičských uniforem a hasičské techniky, motorek značky Jawa a ČZ, zemědělské stroje a nářadí, dobovou světnici, starý nábytek, dětské kočárky či výstavu panenek. Kromě posezení v cukrárně se nabízí i nově otevřená restaurace, jejíž kuchyně je zaměřena na české pochoutky.

Zdroj: MF Dnes.cz


Bernard: Každý měsíc rekord!

[čtvrtek, 26. červen 2008]

Letošní měsíční výstavy nepasterizovaného piva Bernard lámou jeden rekord za druhým. Všechny měsíce od ledna do května jsou rekordní a prognóza pro červen to potvrzuje.

V celkovém součtu to znamená, že v prvním pololetí letošního roku přesáhne výstav pivovaru hranici 90 tis. hl. „Zažíváme obrovský zájem o naše pivo, pro srovnání, výstav piva za celý rok 2001 byl 94.780 hl. piva.“ hodnotí dosavadní výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a vysvětluje: „Růst za první pololetí letošního roku bude dosahovat 25 procent, to vše při stagnujícím českém trhu. Přitom naše pivo patří do kategorie prémiových, tedy i dražších piv. Stále však více zákazníků je ochotno si za kvalitu připlatit.“

Letošní celkový nárůst za prvních pět měsíců dosáhl 24,32 procent, přičemž lahvové pivo roste o celých 96,5 procent a export o 79,30 procent.

Na prodejním úspěchu lahvového piva se mimo jiné podílí zavedení nové originální lahve, redesign etiket, zavedení nového motivačního obchodního systému a nárůst prodeje nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou.

Výstav Bernard Free byl v roce 2006 - 2 tis.hl., v roce 2007 - 9.728 hl. a pro letošní rok je výhled 18 tis.hl., tj. přibližně 9,5 procenta na celkovém výstavu.

Export se v roce 2008 podílí na výstavu 12,1 procenty, důležitý je především vývoz na Slovensko. Další exportními státy jsou Švédsko, Velké Británie, Finsko, Rusko, Dánsko, Ukrajina, Polsko, SRN, Slovinsko, Austrálie, Řecko a USA.

V loňském roce výstav piva Bernard překročil 156 tis. hl., tj. nejvíce v historii a růst dosáhl téměř 13 procent. Obrat byl 280 mil.Kč, tržby za pivo 251 mil.Kč.

Zdroj: PrEkon.cz | Autor: Zdeněk Mikulášek


Humpolecký Rodinný pivovar Bernard, který vaří devět druhů nepasterizovaného piva, zdražil od pondělí část své produkce až o 50 haléřů za půllitr. Řekl to spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard, podle kterého se zvýšení cen zatím netýká sudové desítky a lahvového piva dodávaného do obchodních řetězců. Zdražení Bernard zdůvodnil zejména rostoucími cenami sladovnického ječmene a energií. Podle odborníků v létě zdraží pivo řada tuzemských pivovarů, které do cen budou muset promítnout rostoucí náklady.

"Zdražili jsme sudové pivo s výjimkou desítky, nebyly to ale dramatické částky. Zvýšení se nejvíce pohybovalo kolem 100 korun na hektolitr piva, což odpovídá padesátníku na jedno pivo," uvedl Bernard. Se zdražením sudové desítky humpolecký pivovar podle Bernarda vyčkává na to, až tak učiní velké pivovary. "Sudovou desítku jsme si zatím nedovolili zdražit, protože je to cenově nejcitlivější pivo. Zákazníkům jsme ale řekli, že ji zdražovat budeme, ale až s našimi přímými konkurenty," podotkl.

Pivovar od pondělí zvýšil také cenu lahvového piva určeného pro přímý prodej, naopak lahvové pivo dodávané do obchodních řetězců zatím nezdražil. "To chystáme až na přelom roku. Lahvové pivo pro přímý prodej jsme naopak zdražili více, protože jsme tam měli cenovou rezervu ve srovnání s našimi hlavními konkurenty, mezi které řadíme Plzeňský Prazdroj a Budvar," řekl Bernard.

Rodinný pivovar Bernard v prvním pololetí letošního roku meziročně zvýšil výrobu piva o čtvrtinu a jeho šestiměsíční výstav přesáhne 90.000 hektolitrů pěnivého moku. Loni Bernard uvařil přes 156.000 hektolitrů piva, což je v meziročním porovnání zhruba o 13 procent více. Tržby za pivo oproti roku 2006 stouply skoro o 17 procent na 251 milionů korun.

Zdroj: Finanční noviny.cz


řicet druhů piv z produkce ústecké nápojářské skupiny Drinks Union ochutnali v sobotu návštěvníci již osmého ročníku Pivovarských slavností v ústeckém Letním kině. „Letos se pivo čepovalo z rekordních 67 píp, významnou posilou byla také autocisterna s pivem,“ uvedl manažer komunikace Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivovarské slavnosti zahájil dopoledne ministr zemědělství Petr Gandalovič, po něm se na pódiu střídali hudebníci nejrůznějších žánrů. Zahrály jak ústecké kapely, tak například písničkář Martin Rous nebo na závěr programu Michal Hrůza.

Na Pivovarských slavnostech bylo jako vždy z čeho vybírat, milovníci piva tak mohli ochutnat skutečné speciality. Nabízený sortiment se pohyboval od lehkých letních piv přes piva výčepní, pšeničná, tmavá a polotmavá, nefiltrovaná, ležáky až po speciály v čele 21°Březňákem nefiltrovaným. Mezi ležáky a speciály byli na výběr 11°, 12°, 13°, 14°, 16° i 21°, lidé mohli od každé stupňovitosti ochutnat několik značek. „Vzhledem k tomu, že si návštěvníci ve větší míře žádali malá piva, lze usuzovat, že se snažili ochutnat co nejvíce piv z naší produkce,“ doplnil Josef Vejlupek. Nejžádanější byly speciály, některé z nich během večera došly.

Celý den se mohli návštěvníci účastnit také tradičních pivních soutěží, například o největší pivní břich nebo pivního siláka. Do hlavní soutěže o LCD televizor byl zařazen každý, kdo přišel v jakémkoliv oblečení s logem některého z piv společnosti Drinks Union. Televizor nakonec převzal z rukou primátora Jana Kubaty šťastný výherce Zdeněk Křivka z Ústí nad Labem.

Letošní Pivovarské slavnosti navštívilo téměř pět tisíc lidí, kteří společně vypili více než 25 tisíc piv, snědli více než 2 tuny jídla a přes 11 a půl tisíce kusů pečiva.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Informace pro spotřebitele

[čtvrtek, 26. červen 2008]

Společnost Pivovary Staropramen se rozhodla v souladu s čl. 19 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 preventivně pozastavit prodej piva Sládkův Měšťan v 0,5l lahvích, minimální trvanlivost do 5.10.2008, šarže č. 307 vyrobeného v pivovaru Ostravar, z důvodu podezření na přítomnost látky cizího původu v jedné z lahví, a to do doby potvrzení zdravotní nezávadnosti piva. V současné chvíli vedení společnosti očekává oficiální výsledky laboratorních šetření Krajské hygienické stanice v Ostravě.

Společnost provedla kontrolu všech výrobních záznamů a analýz oddělení kvality a neshledala žádné odchylky od standardu. Všechny kontrolní mechanismy, které splňují ty nejvyšší mezinárodní požadavky na kvalitu a bezpečnost (HACCP, mezinárodní certifikace podle BRC standardů), byly v době výroby této šarže plně funkční; Státní zemědělská a potravinářská inspekce provedla kontrolu dodržování povinnosti při výrobě potravin a při uvádění potravin na trh a nezjistila žádné závady. Z toho lze usuzovat, že se s největší pravděpodobností jedná o ojedinělý případ. Vedení společnosti přesto přijalo preventivní opatření k lokalizování a pozastavení prodeje celé této šarže v obchodní síti.

Vedení společnosti preventivně vyzývá všechny spotřebitele, kteří produkty z této výrobní šarže vlastní, aby zavolali na tel. č. 251027251, výrobek bude nahrazen. Informaci o číslu šarže naleznete na spodní straně přední etiketě.

Za vzniklé potíže se omlouváme.

Pivovary Staropramen a.s.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Nejen s festivalovými zážitky, ale i s viditelnou ozdobou těla odjedou domů stovky účastníků festivalu Noc plná hvězd, který proběhne tento pátek a sobotu v Třinci. Stovky návštěvníků si budou moci zdarma nechat namalovat na libovolnou část svého těla henou jeden z připravených motivů, mezi nimiž nechybí bůh Radegast či pivní sklenice. Tetovací zpestření připravila značka Radegast, která je generálním partnerem jedné z nejlepších rockových akcí na Moravě. Správně vychlazené nošovické pivo poteče na třinecké přehlídce rockových hvězd z 52 výčepních kohoutů.

Příznivcům tělových ozdob budou k dispozici tři profesionální tatéři, kteří stihnou v průběhu festivalu Noc plná hvězd zkrášlit stovky fanoušků rockové muziky. Podle manažera značky Radegast Pavla Kmínka, budou k dispozici šablony nejen s pivními motivy: "Jsem přesvědčen, že mezi žádané obrázky bude patřit silueta boha Radegasta, či napodobenina loga festivalu. Důležité ale je, aby tetovací akce přispěla k pohodové atmosféře festivalu."

Značka Radegast je podruhé partnerem Noci plné hvězd - jednoho z nejstarších a nejprestižnějších rockových festivalů v České republice. Pro letošní ročník bude připraveno 26 výčepních míst s 52 výčepními kohouty. Pivo poteče nejen ze sudů, ale i z pivní cisterny, která pojme 1.400 piv. Připraveny budou čtyři velkoplošné stany.

Noc plná hvězd začíná v pátek úderem 15. hodiny. Největší hvězdou je kapela Nazareth, z českých účinkujících pak Divokej Bill. Na dvou scénách se vystřídají desítky interpretů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Spojení amerického Anheuser-Busch s belgickým InBevem se odkládá. Nabídku na převzetí v hodnotě 46,3 miliardy dolarů vedení americké pivní jedničky odmítne. Informace zveřejnil deník The Wall Street Journal s odvoláním na dobře informovaný zdroj.

Namísto převzetí a vzniku největšího výrobce piva na světě tak dojde na restrukturalizaci. Počítá se s propouštěním i snižováním nákladů.

K obnovení jednání ale údajně může dojít kdykoliv. Podle expertů jde pouze o první krok v sérii vzájemných jednání, která by mohla vytáhnout konečnou cenu nad 70 dolarů za akcii.

Anheuser - Busch v USA vede

Anheuser-Busch je největší americký producent piva s podílem 48,5 procenta. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Od počátku se proti jednání stavěli původní majitelé, rodina Buschů. Jejich podíl je však zanedbatelný, a rozhodnutí tak zůstává v rukou managementu.

Druhým největším akcionářem Anheuseru je známý investor Warren Buffett, který má na firmě pět procent akcií.

InBev vévodí i v Čechách

Společnost InBev vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev.

Nyní je jednou z největších pivovarských skupin v západní Evropě i Latinské Americe.

Na českém trhu má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Loni o pozici největšího světového výrobce piva InBev připravila skupina SABMiller, který vlastní Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: Aktuálně.cz


Pivovarská pouť je v sobotu 28. června od 13 hodin

„Bude zase pivovarská pouť na Podskalí? Loni se povedla, šel bych znovu.“ Tak a velmi podobně se už řadu týdnů ptají lidé, kteří si chtějí užít příjemný víkend.

Odpověď je velmi jednoduchá – bude, a to v sobotu 28. června od 13 hodin, kdy slavnostním výstřelem zahájí pivovarskou pouť bývalý sládek Jindřich Vondřička.

Ale co účastníky Pivovarské pouti na Podskalí čeká? V první řadě ochutnávka skvělého strakonického piva. „Všech produktů našeho pivovaru včetně Velkopřevora nebo piva Klostermann,“ řekl obchodní ředitel Jiří Štěpánek.

Pro návštěvníky je připravena celá řada soutěží – Putování za dráčkem Podskaláčkem, dovednostní discipliny, ukázky historického šermu a přijdou také strakonické mažoretky – Otavanky. Celým odpolednem pak provede moderátor Michal Jančařík. „Do Strakonic jezdím moc rád. Je to tady taková pohoda a vždy se snažím s sebou přivézt krásné počasí,“ řekl moderátor.

K tanci i poslechu zahrají skupina Cross Jiřího Nového, kapela Scéna Josefa Jůzka a nebude chybět ani tradiční Nektarka.

Vrcholem celé akce bude opět neckyáda. Ta startuje ve 12 hodin na jezu v Katovicích a na Ostrov na strakonickém Podskalí by měla kuriózní plavidla doplout kolem 15. hodiny. Přibližně v 17 hodin je naplánováno před pivovarem slavnostní defilé všech plavidel, která doplula z Katovic do Strakonic, a vyhlášení výsledků. „Společně s Měšťanským pivovarem se na přípravě neckyády podílí také Česká tábornická unie,“ řekl za pivovar František Modrý.

Konec Pivovarské pouti je naplánován na 23. hodinu.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko


Američané prodávají pivovar Herold

[čtvrtek, 26. červen 2008]

Deset let vládli Pivovaru Herold v Březnici na Příbramsku Američané. S tím bude v nejbližších dnech konec. Malý pivovar se známou značkou je na prodej. Podle informací HN je důvodem ekonomická situace Heroldu, který je už několik let ve ztrátě a vyrábí jen něco přes 14 tisíc hektolitrů ročně - tedy ani ne polovinu toho, jakou má kapacitu.

Podle starostky Březnice Jany Krajmerové je zájemců o pivovar několik, podle neoficiálních informací je favoritem blíže nespecifikovaný český investor. Lidé z pivovaru ale naznačují, že oním investorem tentokrát není tajemná skupina českých akcionářů ze společnosti K Brewery, která už druhým rokem skupuje podíly v regionálních pivovarech.

Ředitel Heroldu David Porteous, Američan, žijící už 16 let v Česku, je momentálně ve Spojených státech a na otázky HN nereagoval.

"Herold je vynikající pivo. Ale tím, že využívá jen menší část své kapacity, se výrobní náklady prodražují," hodnotí situaci Karel Košař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), pod který Herold až do privatizace v roce 1997 patřil. Příchod nového vlastníka může být podle Košaře pro pivovar dobrou zprávou.

Porteous od počátku sázel na tradiční českou technologii. A pivo, zejména speciální značky, které vyhrávají nejednu degustační soutěž, odmítal prodávat doma i v cizině lacino. "Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě za odpovídající cenu," uvedl nedávno pro HN ředitel Heroldu.

Od roku 2005 vlastní pivovar společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy.

Před ní patřil Herold Američanovi Charlesi Corrymu, který má stejně jako Porteous českou manželku a který Herolda v roce 1997 koupil od VÚPS.

Dva roky před Corrym řídil pivovar na základě pronájmu Kazach Alexej Samik a jeho firma S-Progres.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


V prvním období Národního alokačního plánu se Plzeňskému Prazdroji podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 procent. Hlavní úspory emisí přinesla modernizace varny v pivovaru v Plzni, která nyní šetří až 87 procent emisí. V porovnání s celým českým průmyslem, který v průměru ušetřil jen čtyři procenta emisních povolenek, se jedná o mimořádný výsledek.

Do druhého období Národního alokačního plánu v letech 2008 až 2012 dostal Plzeňský Prazdroj pouze poloviční objem povolenek v porovnání s předcházejícím obdobím. Díky ekologickým projektům a investicím z uplynulých let si Prazdroj s tímto počtem povolenek i při zvyšující se produkci vystačí.

"Vzhledem k dlouhodobým záměrům Prazdroje zvyšovat export piva se připravujeme na případnou potřebu zvýšit objem výroby, aniž bychom na trhu nakupovali dodatečné povolenky. Cílem našich projektů v následujících čtyřech letech proto bude přeměna odpadní biomasy z výroby piva na palivo – ať už přímé organické palivo nebo na bioplyn - a jeho využití pro takzvané kogenerační jednotky, které budou vyrábět elektrickou energii a využitelné odpadní teplo," uvedl Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje.

Pro první etapu Národního alokačního plánu (NAP) v období 2005 až 2007 Plzeňský Prazdroj obdržel pro své pivovary 39 370 povolenek pro každý rok. Skutečná produkce oxidu uhličitého však byla zhruba 18 tisíc tun ročně, což odpovídá spotřebě 18 tisíc povolenek za rok. Přebytku povolenek dosáhl Prazdroj díky průběžně prováděným projektům ke snížení emisí CO2 při výrobě tepla.

Hlavní úspory přinesla modernizace varny v pivovaru v Plzni, díky které se podařilo snížit roční emise o 87 procent, z 15 tisíc tun CO2 na dva tisíce tun CO2. O šest až osm procent emisí CO2 se zlepšil i pivovar Radegast v Nošovicích díky výstavbě anaerobní čističky odpadních vod zpracovávající bioplyn, který je jako přídavné palivo spalován v kotelně pivovaru. Obdobně přispěla modernizace čistírny odpadních vod ve Velkých Popovicích, kde je vznikající bioplyn zužitkován na vytápění a vyhřívání procesu čištění odpadních vod.

Plzeňský Prazdroj tak byl výrazně úspěšnější než celý český průmysl. Celkem vypustily podniky v ČR v období NAP I do ovzduší 244,1 milionu tun CO2 (2005: 82,7 milionu tun, 2006: 83,7 milionu tun, 2007: 77,7 milionu tun), ačkoliv povolenky měly na 292,8 milionu tun (ročně 97,6 milionu tun). Uspořily tak zhruba 17 procent. Prazdroji se podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 procent (povoleno 118 110 tun, vypuštěno 54 tisíc tun).

Přebytek povolenek v objemu 55 tisíc v roce 2006 Prazdroj prodal na burze a získané finance použil k dalším investicím do ochrany životního prostředí. Desetinu původně přiděleného objemu bylo nutno po celé období udržovat v rezervě pro případ výkyvů výroby nebo aktuálních klimatických podmínek, část z nich ale se Prazdroji podařilo ještě těsně před koncem první etapy prodat.

Pro druhé období NAP v letech 2008 až 2012 byla kvóta emisí CO2 pro ČR snížena o 11 procemt na 86,8 milionu tun a český stát tak přiděloval výrazně nižší objemy povolenek. Prazdroji byly dokonce přiděleny povolenky odpovídající pouhým 19 235 tunám CO2 ročně. Díky ekologickým projektům z předchozích let si Prazdroj s alokovaným počtem povolenek i při zvyšující se produkci vystačí, a to i přesto, že obdržel o více než polovinu povolenek méně než v předcházejícím období.

Zdroj: WEBReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová


Pivozpyt ve Zlých časech

[středa, 25. červen 2008]

Pražský publicista Radek Diestler se hrdě hlásí k Plzni, kde se narodil. Vzhledem k jeho vzdělání, profesi a zájmům jsou témata jeho fejetonů většinou historická, hudební a pivozpytná - neboť i k tradičnímu plzeňskému nápoji zaujímá vědecký postoj. Stejně jako v následujícím fejetonu.

Nusle jsou pražská čtvrť, malebně rozložená v kaňonu mezi Vyšehradem a Pankráckou plání. V minulosti ji proslavil strašlivý pan Šefelín, otec slečny Emilky z Poláčkových Mužů v ofsajdu. V minulém desetiletí jí hérostratovskou slávou pokryli místní občané, kteří se rozhodli řešit kriminální jevy na ulicích čtvrti zřízením domobrany.

V posledních letech se Nusle staly poutním místem přátel pivozpytu. Centrem vzdělávacích snah přátel ležáku, kvasničáku i pšeničáku se stal hostinec s nepřípadným názvem Zlý časy. Nálevna je dovedně ukrytá v podzemí pod odpudivým konibarem páté cenové skupiny. V něm se smíchovskou globalizační vodu nalévají bývalí příslušníci nuselské domobrany s pachateli kriminálních jevů a po těch letech jsou od sebe naprosto k nerozeznání. Hostinec nabízí co týden čtyři až šest značek piva z malých pivovarů: dvě jsou stabilní, dvě až čtyři se proměňují. Je to Mekka a Lourdy v jednom a osvětové středisko v jednom, bohatší než legendární Pivní galerie v Holešovicích a přívětivější než konkurenční Pivovarský klub v Karlíně. Pravda, chybí tu perla druhé zmíněné instituce, číšník maďarského původu, který vyniká neotřelým smyslem pro humor a mohutnými rezervoáry znalostí o rockové hudbě ze své otčiny.

Proč o Zlých časech mluvím? Protože tuto sobotu a neděli proběhl ve Zlých časech víkend s malými pivovary Plzeňského kraje. Jak říkali uctívači Vladimíra Iljiče Lenina, byla to mohutná manifestace pokrokových sil západočeského pivovarnictví: a ačkoli dopad akce nelze přeceňovat, dokázala, že renesance malých pivovarů propukla naplno i na Západě.

Celá renesance je dílem jednoho roku. V uplynulém roce se nad přáteli pivozpytu na Plzeňsku roztrhl roh hojnosti. Ačkoli si řád SABMilleriánů stále udržuje nadvládu, jeho monopol definitivně padl a padla i pověra, že půl kilometru od pupku pivního světa konkurenci pšenka nepokvete, jakož i jiné hospodářské rostliny.

Celé to odstartoval černický Purkmistr, který loni v červnu doplnil průkopnického Rytíře Lochotu. Ambiciózní podnik se zakopal na dobytých pozicích a mezi pivními dobrodruhy si získal renomé odvážnými experimenty s pivy zázvorovými a bezovými, které ortodoxním konzumentům zavánějí herezí a plameny pekelnými. Na podzim došlo k otevření pivovarů ve Stříbře a v Železné Rudě, které doplnily venkovské buditele z Dobřan a Kouta na Šumavě. Zvláště ten stříbrský slyne mimořádnými výsledky. Tvrdívá se, že české pokusy o pšeničná piva bavorského střihu končívají jako více či méně povedené atrapy. Tamní Duchmaus ale naplní milovníka pšeničáku svatým vytržením.

A celý ten proces ukončilo letos na jaře otevření pivovaru v Plzni na Rychtářce, skutečně půl kilometru od pupku pivního světa. Ano, může mne trochu mrzet, že už pravděpodobně nikdy neochutnám legendární tmavý Žížák, který zdejší sládek kdysi vařil pro přátele a přátele přátel. Ale v tomto případě člověk rád obětuje partikulární zájmy ve prospěch celku.

Všechna ta piva - až na tajnosnubnou Železnou Rudu, která stále uniká pozornosti p.t. pivozpytné veřejnosti - se o víkendu předvedla ve Zlých časech. Úspěch byl kolosální: p.t. pivozpytná veřejnost sála rychlostí světla, návštěva byla mohutná a ohlasy veskrze pozitivní. Editor kulturní rubriky nejmenovaného deníku dával si nohu za hlavu, což činí jen v okamžicích nejvyššího vytržení.

Seděli jsme tam s kolegou, zaníceným badatelem a plzeňským spolurodákem, též v pražském exilu usazeným. Náš lokálpatriotismus bubřel a neshledávali jsme na tom nic nízkého. Jak říká Umberto Eco ve Foucaultově kyvadle, "byl to jeden z těch večerů, kdy bylo jasné, že revoluce nejen že bude, ale že ji bude podporovat i Svaz průmyslníků."

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Radek Diestler


Lidé narychlo shánějí pivní pípy

[středa, 25. červen 2008]

Češi začali před nadcházejícími prázdninami ve velkém nakupovat pivní pípy. Největší tuzemský prodejce elektroniky, společnost Electro World, včera oznámila několikaprocentní nárůst prodeje malých výčepních zařízení za poslední měsíc.

„Sportovní události, jakými jsou mistrovství Evropy v kopané a Olympijské hry, a samozřejmě blížící se příchod léta a dovolených, zvyšují poptávku po pivních pípách s chlazením,“ potvrdil Deníku Jiří Klíčník, generální ředitel společnosti Electro World Česká republika.

„V nabídce nyní máme luxusní typy s kompresory a chlazením, ale také mobilní pípy s možností připojení do elektrické sítě automobilu,“ doplnil Klíčník. Lidé si vybírají jak levnější typy přenosných pivních píp v cenách kolem pěti tisíc korun, tak i luxusnější stolní pípy do domácnosti, které stojí kolem dvanácti až šestnácti korun a dokáží vychladit 36 až 40 piv za hodinu.

„Pro nenáročné zákazníky jsou přichystány pípy používající snadno dostupné sifonové bombičky, s chlazením a možností připojení na 12 nebo 230 Voltů. Jsou vhodné pro venkovní párty a dovolené na chatách a chalupách bez elektřiny, zákazníci si je mohou vzít s sebou také na dovolenou k vodě,“ doplnil Klíčník.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Klička Jan


XVI. nepomucké pivní slavnosti

[úterý, 24. červen 2008]

O třetím červencovém víkendu patří nepomucké náměstí již slušnou řádku let svátku zlatavého moku. Ani letos tomu nebude jinak, přestože se již zdálo, že tradiční pivní slavnosti se ještě před dovršením dospělosti odeberou na smetiště dějin.

Naštěstí se objevil nový pořadatel a s ním i (staro) nová podoba celé akce. Místo festivalu pod křídly mamutího pivního koncernu se tedy letos můžete těšit na skutečnou pivní přehlídku. Pípy se roztočí na stáncích téměř dvaceti, zejména menších, českých pivovarů.

A přestože hlavní roli bude samozřejmě hrát pivo, nebude chybět ani hudební program - zahraje téměř desítka kapel. Stylový záběr je opravdu mimořádně široký - od dechovky přes folk a rock až po ska a hip-hop. Na své by si tak měli přijít staří i mladí (samozřejmě, že až od 18-ti let).

Hudební produkce začíná v pravé poledne a končí úderem půlnoci. Milovníky nočního života jistě potěší, že pivovarské stánky budou v provozu i po této hodině. V blízkém klubu navíc propukne o dvanácté večerní taneční večírek plný tvrdých karibských rytmů.

Poslední a tentokrát úplná novinka na závěr: v ústích ulic nebudou postávat výběrčí „mýtného“, nebude nijak omezován volný pohyb místních či náhodných návštěvníků. Na letošní pivní slavnosti bude totiž vstup zcela a úplně zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva o.s. Nepal

XVI. nepomucké pivní slavnosti

Zlatý Bažant s novým dizajnom

[úterý, 24. červen 2008]

Nový, atraktívny a dynamický dizajn etikiet uvádza na trh v týchto dňoch tradičná slovenská značka piva Zlatý Bažant. Po 7 rokoch prichádza zmena dizajnu, ktorou chce Zlatý Bažant potvrdiť svoju vysokú kvalitu, tradičný a zároveň súčasný charakter a pozíciu jednej z najhodnotnejších slovenských značiek. Prečo prichádza zmena práve teraz?

Nová etiketa v sebe naďalej nesie prvky pôvodnej, čím sa snaží nadviazať na pozitívne vnímanie značky Zlatý Bažant u spotrebiteľov. Nový dizajn je charakteristický výraznejším farebným odlíšením jednotlivých stupňovitostí (ležiak, svetlé pivo, tmavé pivo, nealko), ktoré podporujú aj farebne odlíšené alumíniové šatky na hrdle fľaše. Spotrebiteľ tak môže ľahšie nájsť svoj obľúbený Zlatý Bažant. Spojenie kvality a tradície piva s charakterom modernej a originálnej značky vyjadruje ústredný kruh na novej etikete s moderne štylizovaným zlatým bažantom. Väčší priestor na etikete získal erb mesta Hurbanovo, miesta kde sa Zlatý Bažant vyrába už od roku 1969.

„Požiadavky trhu, rast spotrebiteľských nárokov a ambícia značky potvrdzovať svoju inovatívnosť a líderskú pozíciu na trhu viedli k rozhodnutiu redizajnovať etiketu a posilniť tak pozíciu Zlatého Bažanta ako najlepšieho piva na Slovensku“, hovorí Zuzana Putalová, Senior brand manažér pre značku Zlatý Bažant.

Nová etiketa je výsledkom prieskumov a testovania na vzorke spotrebiteľov, ktorí si ju vybrali z viacerých možných variant. Ambíciou tvorcov bolo vytvoriť harmonickú grafickú skladbu, ktorá bude spájať tradičnú kultúru piva s moderným nábojom dynamickej značky.

Spotrebitelia sa o novom dizajne dozvedia z televíznej reklamy, nosičov vonkajšej reklamy tzv. city lightov a taktiež v miestach predaja, ktoré postupne vyzdobia prvky novej grafiky. Zmenu etikiet a loga reflektuje v týchto dňoch už aj web stránka, kde sa môžu spotrebitelia podrobne oboznámiť s novým dizajnom.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Slovensko


Beránku už pivovar nepomůže

[úterý, 24. červen 2008]

Časy, kdy městský pivovar v Náchodě sypal zisk do provozu secesního hotelu Beránek, nejspíš minuly. Ať už město svůj pivovar prodá, či nikoli, starosti s prodělečným Beránkem jej neminou. Situaci bude muset řešit možná už letos.

„Beránek odčerpává všechny zisky pivovaru. Nepokládám jej za náš hlavní problém, ale všechno se tím urychlilo,“ uvedl generální ředitel Pivovaru Náchod a člen představenstva Josef Hlavatý.

I když pivovar v posledních osmi letech vydělával, nyní je v nesnadné pozici na trhu. Prudce totiž stouply ceny za slad, chmel či energie, obtížný je také vstup do řetězců a situaci ztěžuje i silná koruna při exportu. V dřívějších letech končíval pivovar hospodaření zhruba s pěti miliony korun, předloni už jen se 130 tisíci a vloni 500 tisíci. Letos se podle ředitele dá čekat, že pivovar skončí na nule a ztrátu za Beránek už neuhradí. Město původně založilo dvě akciové společnosti, které spravovaly jednak pivovar, jednak hotel s divadlem a restaurací. Ten se však nikdy neobešel bez dotace. Město nechalo před čtyřmi lety hotel dostavět, protože měl málo lůžek. Stavby se ujal pivovar a jelikož se nenašel nájemce, také hotel dosud provozuje.

Na stavbu se pivovar zadlužil 50 miliony korun. Roční ztráta Beránku je kolem pěti milionů hlavně za odpisy, úroky z úvěru a také za nájem, kterým platí pivovar městu restauraci. Do hotelu však jezdí málo hostů, vloni byl obsazen jen z pětiny. Potřeboval by přitom aspoň dvojnásobek. Radní si myslí, že po prodeji pivovaru by se o Beránek znovu postaralo město. „Kulturní část bychom dotovali obvyklým způsobem. Provozní část s hotelem a restaurací bychom pronajali,“ míní náchodský radní Tomáš Šubert.

Zdroj: MF Dnes.cz


GRAHAM MACKAY, generální ředitel a předseda představenstva pivovarnického koncernu SABMiller

Generální ředitel a šéf představenstva největšího světového pivovarnického koncernu SABMiller, do něhož patří také tuzemský Plzeňský Prazdroj, hovoří v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt o plánovaném spojení konkurentů Inbev a Anheuser-Busch a o specifických pravidlech, která platí na trhu s pivem.

Foto

HB: Váš konkurent Inbev chce za 46 miliard dolarů převzít amerického konkurenta Anheuser-Busch a zaútočit tak na vaši vedoucí pozici. Co si o tom myslíte?

Pro Inbev bude těžké dosáhnout úspor v takové výši, která by ospravedlnila nabízenou cenu. Převzetí na trhu s pivem neznamenají automaticky synergie. Rozvoj globálních značek piva je totiž teprve v zárodku. Proto je těžké dosáhnout mezinárodních synergií. A synergií na jednom národním trhu tato transakce příliš nenabízí. Inbev se proto musí spolehnout na to, že dokáže řídit provoz společnosti Anheuser-Busch efektivněji než její stávající management.

HB: A proč by se mu to nemělo podařit?

My už pár zkušeností s akvizicemi různě po světě máme. Přitom jsme většinou sázeli na to, že dokážeme firmu vést lépe než její dosavadní vlastník. To je možné například v případě čerstvé privatizace, kdy toho lze s profesionálním a zkušeným managementem hodně dosáhnout. Ale Anheuser byl ještě před pár lety považován za jeden z nejkonkurenceschopnějších pivovarů na světě. Je proto otázkou, jak v něm chce InBev dosáhnout úspor, aniž by mu uškodil.

HB: Vy tudíž podat protinabídku nechcete?

Pro nás by bylo velmi těžké v takové transakci intervenovat. A je jedno, za jakou cenu. My máme ve Spojených státech dobré obchody a zavedené značky.

HB: Pokud se akvizice v USA nezdaří, mohl by Inbev začít pokukovat také po SABMilleru. Jak byste na to zareagoval?

Jsou trhy, na kterých bychom synergie měli, ale jsou i takové, na kterých by bylo třeba počítat s omezením ze strany antimonopolních úřadů. Pokud by o nás Inbev vážně jevil zájem, pak by musel být ochoten zaplatit vysokou cenu. Pro jakéhokoliv zájemce by navíc bylo velmi těžké přesvědčit naše akcionáře o tom, že umí naši firmu vést lépe než my sami. To zní možná trochu namyšleně, ale já si to opravdu myslím.

HB: Co bude znamenat převzetí Anheuseru Inbevem pro váš čerstvý joint-venture s Molson Coors, druhým největším pivovarem ve Spojených státech?

Rozhodně se kvůli tomu neklepeme strachy. Inbev bude hodně zaměstnán integrací a tím, aby dosáhl slíbených synergií. Neumím si představit, že by potřebné snížení nákladů mohlo v dohledné době zlepšit konkurenceschopnost Anheuseru. Anheuser je sice v USA o polovinu větší než my, ale náš rozvoj je daleko dynamičtější. Jsme v silnější pozici a jdeme správným směrem. To by se akvizicí nezměnilo.

HB: Finanční úspěch ale vaše aktivity v USA dosud příliš nepřinesly...

Je pravda, že se naše investice do Milleru v roce 2002 ještě zcela nevrátila. Ale to se prostřednictvím nového joint-venture brzy změní. Transakce s Millerem nám však pomohla v jiném ohledu: Posílili jsme díky němu náš profil a naučili se toho opět o něco víc o vyspělých trzích. Díky tomu jsme se stali světovým hráčem.

Jeden z důvodů, proč transakce s Millerem ještě nevrátila kapitálové náklady, jsou navíc i masivní slevy, které začal poskytovat Anheuser, aby zpomalil náš nástup. To sice zabralo, ale vyšlo ho to velmi draho. Nakonec je to jeden z důvodů, proč je dnes Anheuser v té situaci, ve které je.

HB: Byl by to pro vás problém, kdybyste už nebyli jedničkou na trhu?

V současnosti jsme podle některých průzkumů jedničkou co do objemu výroby. Nevím ale, zda se cítím jinak než v době, kdy jsme byli druzí nebo třetí. To, čeho chceme dosáhnout, je růst a výnosy.

Globální velikost sama o sobě není totiž na trhu s pivem vše. Je třeba ji umět využít ve svůj prospěch. V rámci jedné země je ale velikost velmi důležitá. Pokud jste jednička v jedné zemi a jste efektivní, pak zpravidla vyděláváte více než ostatní.

HB: Trh s pivem tedy nepodléhá stejné konsolidační logice jako jiné obory?

To je pravda. Pivo je velmi lokální záležitost, a proto záleží především na lokálních trzích.

HB: Proč tedy v sektoru došlo k tolika mezinárodním převzetím?

To souvisí i s pádem železné opony. Ten následovala celá řada privatizací ve východní Evropě i jinde ve světě. To nám umožnilo akvizice na zcela nových trzích, jejichž hodnotu jsme mohli s profesionálním managementem zvýšit.

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Dirk Heilmann


Plzeňský Prazdroj

[úterý, 24. červen 2008]

Z původního experimentu německého sládka vznikl v roce 1842 národní nápoj, který si postupně podmanil celý svět. Česko, to je dnes nejen Praha, Jaromír Jágr, Tomáš Rosický nebo Škoda, ale, a samozřejmě, i skvělé pivo Pilsner Urquell.

Industriální historická architektura a průmyslová turistika jsou stále větším hitem cestovatelů znuděných stereotypem rekreačních destinací. K největším českým magnetům tohoto typu patří legendární plzeňský pivovar, kde lze k požitkům ducha připojit i konzumaci požitků tekuté povahy. Zájemci o historii a současnost této slavné značky mohou také zhlédnout panoramatickou projekci v multimediálním sále s otočným hledištěm. Nepřekvapí proto ani údaj, podle kterého sem od počátku letošního roku zavítalo už 66 tisíc návštěvníků, což je číslo, jakým se nemůže pochlubit ani nejeden historický hrad či zámek. Průměrná roční návštěvnost se pohybuje okolo 180 tisíc turistů.

Pilsner Urquell (známější u nás jako Plzeňský Prazdroj nebo prostě "plzeň") asi není třeba dlouze představovat - snad nic nereprezentuje Česko ve světě tak, jako toto pivo. O jeho vzniku a historii se toho ale ví mnohem méně.

Tradice vaření piva v Plzni sahá daleko do minulosti - až do doby Václava II., který městu roku 1295 udělil várečné právo. Kvalita ale zřejmě nebyla příliš vyrovnaná, protože se dochovaly i zprávy o vylévání nepovedených várek. Pohár trpělivosti zřejmě doslova přetekl roku 1838, kdy museli tamní výrobci piva zlikvidovat několik desítek sudů pro "neschopnost požití a zdraví škodlivost".

Snaha o zlepšení jakosti přivedla plzeňské měšťany hned rok po této neblahé události k rozhodnutí postavit nový pivovar. Stavbu vedl Martin Stelzer. Budova vybavená rozlehlými sklepy v pískovcovém podloží byla dokončena roku 1842.

Na počátku mnoha velkých věcí bývá omyl, a ani věhlasný nápoj z Plzně není výjimkou. Hned po dokončení nových objektů pozvali do plzeňského Měšťanského pivovaru německého sládka Josefa Grolla, aby navařil tehdy oblíbené pivo bavorského typu. Výsledek ale předčil všechna očekávání: 5. října 1842 vznikl nápoj, jaký do té doby nikdo neznal. Má se za to, že základem tajemství je místní zdroj vody, svou roli ale hraje i žatecký chmel, receptura a další okolnosti. Řečeno odbornou mluvou, Pilsner Urquell je "spodně kvašený světlý ležák s obsahem alkoholu 4,4 procenta".

Josef Groll odešel už roku 1845, po něm ale nastoupili další bavorští sládci. Němečtí odborníci měli rozhodující slovo při vaření až do konce 19. století.

První ochrannou známkou nového výrobku byl název "Pilsner Bier", který plzeňští měšťané nechali zaregistrovat 1. března 1859. Pověstný "Pilsner Urquell" nebo také "Prazdroj-Urquell" se ale oficiálně zrodil až roku 1898. V devatenáctém století se používaly i jiné názvy (Plzeňský pramen, Prapramen, Plzeňský pravý zdroj nebo Měšťanské plzeňské).

Ve stejné době pak nastoupilo plzeňské pivo vítězné tažení světem. Po "dobytí" Prahy následovala samozřejmě Vídeň - a nezastavil ho ani oceán. Prazdroj byl a je oblíbený až v Americe i jinde ve světě. Stojí možná za zmínku, že mu dávali přednost i někteří literární hrdinové: na počátku druhého dílu pověstné indiánské ságy Karla Maye ho například pil i sám Vinnetou.

V září roku 1946 byl Prazdroj znárodněn, síla tradice a žízeň lidu ho však převedly i přes rozbouřené vody druhé poloviny 20. století. Po změně poměrů v roce 1989 se z národního podniku stala akciová společnost. Dnes je společně s Pivovarem Radegast a Pivovarem Velké Popovice součástí nadnárodní skupiny SABMiller.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan A. Novák


České pivo je národní fenomén. Patří k přátelským setkáváním, inspirovalo kuchaře k originálním receptům, dostalo se do literatury i hudby. Chcete-li přijít na to, v čem vězí kouzlo zlatavého nápoje s bílou čepicí, přijeďte se podívat na letošní slavnosti piva.

Ochutnávka přitom není jediným lákadlem – chybět nebude dobré jídlo, hudební program, netradiční prohlídky pivovaru nebo veselé soutěže.

Druhá srpnová sobota (9. 8. 2008) patří ve Vrchlabí už pojedenácté Krkonošským pivním slavnostem. 11. ročník představí divákům také dvě hudební jedničky, dvě výrazné dámy české pop-music: country zpěvačku Věru Martinovou a nejoblíbenější českou interpretku Lucii Bílou. Letošní program má potěšit celou rodinu. Blízko náměstí proto vznikne prostor pro děti a mládež, kde bude kromě jiných atrakcí také počítačový koutek. (www.kpivnislavnosti.cz)

Tradiční pivní slavnosti v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku se uskuteční 23. 8. 2008. Ti, kdo v tento den zavítají do areálu pivovaru, mohou ochutnat pokrmy staročeské kuchyně v restauraci, která byla vybudována v prostorách bývalých skalních sklepů. Po dobrém jídle můžete stylově relaxovat v originálních pivních lázních. (www.chodovar.cz)

Velkolepé oslavy chmelu a piva slibuje už 51. ročník Dočesné v Žatci. Také díky kvalitnímu žateckému chmelu je české pivo tak výjimečné, připomenou slavnosti desetitisícům návštěvníků. 5. a 6. 9. 2008 se publiku představí české a slovenské hudební hvězdy (např. populární kapela Chinaski). Na Dočesné si opět můžete otestovat svoji zručnost v česání chmele nebo tancování s korbelem piva na hlavě. Ochutnávat se bude více jak 40 druhů piv od českých a zahraničních pivovarů. Vstup na slavnosti je po oba dny zdarma. (www.docesna.cz)

14. ročník Hudebního festivalu s pivem Bernard se v Humpolci rozběhne ve dnech 8.–9. 8. 2008. Hlavní atrakcí zůstává nabitý hudební program, který do Humpolce přiláká příznivce dobrého piva a kvalitní zábavy. (www.bernard.cz)

Sezona pivních slavností vyvrcholí v západočeské Plzni. Právě tady se roku 1842 zrodila světová pivní legenda – světlý ležák Pilsner Urquell. Přestože řada evropských a světových piv nese ve svém označení slovo „pilsner“, jen jedno jediné je originální. Je to pivo, které 5. října 1842 uvařil v plzeňském pivovaru bavorský sládek Josef Groll metodou spodního kvašení. Už tehdy plzeňský ležák upoutal svou zářivou zlatavou barvou, hustou sněhobílou pěnou a výjimečnou chutí.

Na počest uvaření první várky piva plzeňského typu se konají slavnosti Pilsner Fest. Letošní oslavy narozenin piva Pilsner Urquell proběhnou ve dnech 3.–4. 10. 2008. Významnou roli bude vedle piva hrát gastronomie, o hudební doprovod se postarají známé české skupiny. Festival se jako v loňském roce vydá za brány pivovaru, jedna hudební scéna bude postavena na náměstí Republiky v Plzni, druhá v plzeňském pivovaru. Spolupořadatelem této významné akce je město Plzeň, vstup na všechny akce Pilsner Festu je zdarma. (www.prazdroj.cz), (http://info.plzen-city.cz)

Další slavnosti

Harrachovské pivní slavnosti 19. 7. 2008 ve sklárnách Novosad (www.sklarnaharrachov.cz )

Tradiční slavnosti piva Regent v areálu pivovaru Bohemia Regent v Třeboni 26. 7. 2008 (www.pivovar-regent.cz ).

Pivní slavnosti v Jindřichově Hradci 6. 9. 2008 (www.jh.cz )

Pivní pouť v pivovaru Černá Hora 27. 9. 2008 (www.pivovarch.cz )

Zdroj: Czech.cz

Já bych jen doplnil, že mnoho akcí spojených s dobrým českým pivem naleznete v Kalendáriu


Novú plniacu linku na maxifľaše uviedla dnes do prevádzky spoločnosť Heineken Slovensko v pivovare Hurbanovo. Investícia za vyše 6 miliónov eur (182,03 milióna Sk) pokrýva výrobu piva kompletne od výroby fľaše až po balenie. Jej hodinová kapacita je 30.000 litrov. Heineken od svojho vstupu na slovenský trh v roku 1995 preinvestoval vyše 6 miliárd Sk (197,77 milióna eur), v tomto roku to bude 500 miliónov Sk (16,48 milióna eur). "Investície Heinekenu predstavujú tri štvrtiny celkových investícií do potravinárstva na Slovensku," uviedol premiér Robert Fico.

S predajom piva Corgoň v maxifľašiach, čo sú 1,5-litrové PET fľaše, začal Heineken na Slovensku už minulý rok. Pivo, ktoré sa varilo v Hurbanove, sa plnilo do fliaš v Maďarsku. Uvedením novej linky do prevádzky presiahne ročná kapacita hurbanovského pivovaru 2 milióny hektolitrov piva. "V prepočte na jedného občana Slovenska to predstavuje ročne 37 litrov," konštatoval Fico. Pivovar zamestnáva 800 ľudí, ďalších 2500 pracuje vo výrobách, ktoré nadväzujú na činnosť Heinekenu. V roku 2003 spoločnosť vybudovala v Hurbanove najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe s kapacitou presahujúcou 140.000 ton sladu. Zhruba 60 % nakúpeného sladovníckeho jačmeňa dopestujú slovenskí prvovýrobcovia.

Zdroj. SME.sk


Náchod pivovar LIFu zatím neprodá

[pondělí, 23. červen 2008]

Město Náchod svoji společnost Pivovar Náchod liberecké firmě LIF zatím neprodá. Starosta města Oldřich Čtvrtečka (ODS) prodej pivovaru z programu dnešního zastupitelstva stáhl. Zároveň oznámil, že vyšší nabídku na koupi pivovaru předložil Pivovar Holba. Podle opoziční ČSSD byl prodej stažen proto, že koalice neměla na jeho schválení dost hlasů. Náchodský pivovar je s pivem Primátor největším výrobcem piva v hradeckém kraji.

Podle mluvčí radnice Niny Adlof není vyloučeno, že si nyní město nechá zpracovat analýzu, která by měla říct, jaká je možná budoucnost setrvání pivovaru pod správou města. K prodeji a dalšímu postupu by se mohla vrátit rada města o prázdninách a zastupitelstvo by o něm mohlo jednat v září.

Společnost LIF za akcie pivovaru nabídla 135 milionů korun, přičemž město by si od pivovaru za 45 milionů koupilo nedávno vybudovanou přístavbu hotelu Beránek. Do městské pokladny by tak přišlo 90 milionů korun. Pivovar Holba nabídl cenu 160 milionů korun. Město by tedy mohlo získat o 25 milionů korun více.

Pivovar Náchod, který má roční výstav přes 130.000 hektolitrů a tržby přes 180 milionů korun, je podle nedávného Čtvrtečkova vyjádření na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující konkurenci mohl rozvíjet. Hlavním impulzem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemá kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat.

S prodejem nesouhlasí opoziční ČSSD. "Vadí nám způsob, forma, rychlost prodeje a cena. Rada odsouhlasila prodej první nabídce, která přišla," řekl zastupitel Jan Birke (ČSSD). Pivovar město podle prodává narychlo bez předchozí věcné debaty. Při jisté podpoře marketingu pivovaru je pro městskou společnost podle Birkeho na trhu místo.

Loni Pivovaru Náchod klesl výstav o dvě procenta na 133.110 hektolitrů. Za snížením stál pokles odbytu v Česku, protože export firmě narostl o sedm procent na 22.660 hektolitrů. Pivovar se od poloviny 90. let zaměřuje na výrobu speciálních piv, která se na jeho výstavu podílejí asi 30 procenty. Celkem podnik s 90 zaměstnanci vyrábí devět druhů speciálů. Loni pivovar završil patnáctiletý program obnovy, do kterého vložil asi 300 milionů korun.

Firma LIF vlastní spolu s firmou K Brewery pivovar ve Svijanech a Pivovar Rohozec. Skupina také spoluvlastní pivovary Černá Hora, Janáček a Jihlavský pivovar a nedávno koupila Městský pivovar Platan.

Hanušovický Pivovar Holba patří do skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Skupina loni prodala 937.000 hektolitrů piva. Středomoravské pivovarnické skupině patří na Moravě 25 procent trhu. V celé republice si drží pětiprocentní podíl.

Zdroj: Finanční noviny.cz


Stella Artois uspěla ve statistikách návštěvnosti internetových stránek www.stellaartois.com, jejichž česká verze byla spuštěna na začátku letošního roku. Návštěvníci stráví na internetových stránkách průměrně 5:45 minut, přičemž nejvíce navštěvovaná je sekce La Publicite – reklamy Stella Artois. Česká republika se stala počtem přístupů a volbou jazyka druhou nejúspěšnější zemí v návštěvnosti internetových stránek!

Unikátní webová prezentace, která obsahuje 90 minut filmového materiálu a na jejíž tvorbě se podílel i český režisér Martin Krejčí, navštívily doposud desítky tisíc návštěvníků. „Návštěvnost našich internetových stránek hodnotíme velmi pozitivně. Navíc přibližně 8 procent návštěvníků volí při otevření www.stellaartois.com českou verzi stránek a tím se Česká republika řadí na druhé místo ve volbě jazyka,“ říká Zdeněk Prajs, který měl projekt uvedení internetových stránek v České republice na starosti.

Téměř 10 % návštěvníků tráví na internetových stránkách 10 až 30 minut. 21 % setrvá na stránkách mezi třemi až deseti minutami. „Průměrný čas návštěvníků strávený na našich internetových stránkách činí 5:45 minut. Pokud bychom porovnali například reklamu vysílanou v televizi, kterou mohou diváci kdykoliv přepnout na jiný program a která trvá podstatně kratší dobu, s webovou prezentací Stella Artois, kterou uživatelé navštěvují zcela dobrovolně a sami informace vyhledávají, jsou internetové stránky velmi efektivní a investice do nich se mnohonásobně vyplatila,“ komentuje úspěšnost internetových stránek Prajs.

Nejvíce návštěvníků internetových stránek www.stellaartois.com z České republiky pochází z Prahy, Brna a Ostravy.

Pět základních kapitol na www.stellaartois.com:

 Le Courage: Pět hrdinských dobrodružství v podobě miniher, ve kterých v roce 1366 zachraňujete výrobu ležáku Stella Artois.

 Le Defi: Nejsložitější past na světě chrání pohár Stella Artois – vyřešte hlavolam století! Poměřte se s kamarádem, zda budete lepší než on!

 La Publicite: Přehled nejzajímavějších reklam prošpikovaných černým humorem a sarkasmem, přičemž převážná většina z nich nebyla v Čechách nikdy vysílána.

 L´Origine: Historie značky Stella Artois a důvody, proč je jiná než ostatní.

 L´Etranger: Naučte se servírovací rituál Stella Artois a natočte si vlastní sklenici piva!

V sekci Le Courage, kde se nachází 5 miniher, ve kterých se návštěvníci snaží zachránit výrobu ležáku Stella Artois, trvá nejdéle vyřešit hru s názvem „Zapadající slunce“. Při zachraňování zásilky piva před zapadajícím sluncem tráví návštěvníci v průměru šest minut.

V sekci Le Defi, ve které návštěvníci čelí nejsložitější pasti na světě, se jako nejnáročnější osvědčil hlavolam „Battle of the Bearings“, který návštěvníci vyřeší průměrně za 7:35 minut.

Více na www.stellaartois.com

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Jubilejní desáté Slavnosti pivovaru Ostravar, které proběhly tuto sobotu v Ostravě, se do historie zapíší nejdelší hudební produkcí. Třináctihodinový festival výborného piva a skvělé muziky odstartoval hodinu po poledni v pivovaru Ostravar na Hornopolní ulici a skončil v neděli ve 3 ráno na Stodolní ulici v centru Ostravy.

Jubilejní desátý ročník letos navštívilo více než 8 000 návštěvníků, kteří se v pivovaru dobře bavili. „Letos je to super. Žádné tlačenice a dlouhé fronty. Pivo dostanete okamžitě,“ pochvaloval si pohodovou atmosféru, která v sobotu zavládla v Ostravaru Petr Kučera z Fifejd.

V první polovině programu lidé čile korzovali mezi hudebním pódiem, pivovarskou varnou, fotbalovou zónou FCB a nádvořím pivovaru, kde probíhal Ostravar Ball Cup. Vrcholem odpolední části Slavností pak bylo vystoupení kapely Legendy se vrací prezidenta Akademie populární hudby Petra Šišky. „Legendy jsou přesně moje krev. Vyrůstal jsem na Nazarethech, Pink Floydech a Queenech a tady jsem si připadal, jako bych je slyšel na živo. Chlapi byli výborní,“ hodnotil vystoupení kapely Legendy se vrací čtyřiapadesátiletý Jiří Novák z Ostravy-Poruby.

Poté se už pozornost návštěvníků přesunula před hlavní pódium. Zde všechny rozezpíval „kluk z autobusáku“ Petr Fiala. Jeho Mága a Žďorp na Slavnostech navázala na své úspěšné vystoupení z předminulého ročníku a řada návštěvníků považovala vystoupení Mňágy za vrchol desátého ročníku ostravských pivních Slavností.

Pražská kapela Wohnout, která nastoupila po Fialovi, zaujala především mladším publikum. „Hrozně jsem se na Wohnouty těšila, viděla jsem je letos na Majálesu a tam byli výborní,“ tvrdila jednadvacetiletá Kamila Prokopová z Ostravy-Zábřehu. Výborný výkon odvedl Wohnout také na Slavnostech.

Cti zakončit jubilejní desátý ročník na hlavním pódiu přímo v Ostravaru se dostalo skupině Chinaski, která své vystoupení začala písní Vedoucí. V průběhu čtyřicetipětiminutové produkce pak zazněly její další hity jako 1970 nebo Klára.

Po skončení hudebního programu Slavností v pivovaru se řada návštěvníků přesunula na známou Stodolní ulici v centru města, kde už na ně čekal v obřím megastanu holandský DJ San. Zde jubilejní Slavnosti pivovaru Ostravar v neděli nad ránem oficiálně skončily.

„Letos jsme měli ideální počasí i počet návštěvníků. Myslím, že všichni, kteří dnes dorazili do pivovaru, se zde dobře bavili a Slavnosti si opravdu vychutnali až do dna, o čemž svědčí 20.000 vypitých piv,“ řekla závěrem Martina Bučková z organizačního týmu Slavností pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Pivní nováčci útočí

[pondělí, 23. červen 2008]

Tři čtvrtiny českého trhu s pivem ovládají tři velké nadnárodní koncerny - britský SABMiller (Plzeňský Prazdroj), belgický InBev (Staropramen) a holandský Heineken (Krušovice). Přibližují se jim ale i české společnosti K Brewery Group a LIF.

Dohromady tyto firmy produkují už více než jeden milion hektolitrů piva ročně. „Roční výstav piva v Česku je dvacet milionů hektolitrů. Z tohoto pohledu jsou to významní hráči na trhu,“ řekl LN výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Ve hře je ale i další akvizice. Dnes budou náchodští zastupitelé rozhodovat, zda prodají svůj městský Pivovar Náchod liberecké firmě LIF. „Nabídka je na stoprocentní odkup,“ uvedl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Situace na trhu je dnes složitá. Panuje silná konkurence a všichni cítí, že po předešlých hojných letech mohou nastat horší časy,“ dodal. Opivovar neměla zájem jen firma LIF, ale i velké nadnárodní skupiny.

Vyrobí více než milion hektolitrů piva ročně a stále rozšiřují své portfolio

Důvod, proč pivovar nebude prodán právě jim, je jednoduchý: „Jednou z hlavních podmínek bylo, aby pivovar nadále fungoval, což u těchto koncernů není nikdy jisté,“ konstatoval Hlavatý.

Pokud LIF náchodský pivovar koupí, bude to jeho třetí akvizice. Je už totiž majoritním vlastníkem Pivovaru Svijany a Pivovaru Rohozec. „Nabídky byly i od velkých pivovarů. Ty ale nezaručují, že by uchovaly tradiční výrobu piva a místo toho k nám nezavedly moderní technologie, které sice výrobu zlevní, ale zároveň zničí klasickou chuť našeho piva,“ vysvětlil ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Podobně se vyjadřují další zástupci menších pivovarů, kteří se rozhodli ignorovat nabídky velkých koncernů a raději své podnikání svěřili do rukou domácího investora. „Samozřejmě že náš pivovar chtěly koupit velcí hráči na trhu. Já chtěl ale český subjekt nejlépe z nepivovarnického světa, který nebude do výroby piva zasahovat,“ uvedl Jiří Fusek, ředitel Pivovaru Černá Hora, v němž od loňského roku drží padesátiprocentní podíl finanční skupina K Brewery Group.

Tato skupina z Moravy už vlastní sedm pivovarů. Poslední nákup se jí povedl zhruba před dvěma týdny, kdy koupila Pivovar Klášter. Další podíly drží ve zmiňované Černé Hoře, uherskobrodském Janáčku, jihlavském Ježku, jihočeském Platanu a spolu s firmou LIF také ve Svijanech a Rohozci.

Otázkou zůstává, jaký záměr s koupenými pivovary tyto firmy mají. „V tuto chvíli lze jen spekulovat, zda to berou jako dlouhodobou investici, nebo posléze tyto pivovary prodají někomu dalšímu,“ dodal Veselý.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm


Březňák nebo pivo z Plzně?

[pondělí, 23. červen 2008]

Dne 9. června jste uveřejnili článek o popularitě piva Březňák v Německu, který čerpal z informací uvedených v tiskové zprávě společnosti Drinks Union. Tato zpráva vycházela z tabulky otištěné v německém časopisu Inside, podle níž je Březňák nejprodávanějším zahraničním pivem v Německu.

Bohužel šlo o nesprávnou informaci, protože čísla v německém magazínu nebyla přesná. Jedničkou mezi importovanými pivy v Německu zůstává i nadále prémiový ležák Pilsner Urquell s prodanými objemy blížícími se hranici 200 tisíc hl. Podle měření agentury AC Nielsen je Březňák až třetím v pořadí. Navíc nesoutěží s pivy v prémiovém tržním segmentu, ale ve středním cenovém segmentu.

Vzrůstající popularita všech českých piv na německém trhu nás samozřejmě těší. Je ovšem dobré mít na paměti, že právě plzeňské pivo se velkou měrou podílelo a stále podílí na budování věhlasu českých piv ve světě. Vždyť 70% všech piv, které se ve světě uvaří a vypijí, je plzeňského typu (Pilsnener, Pils). Jedná se o spodně kvašená piva, jejichž vzorem je právě Pilsner Urquell, který se stále vaří podle původní receptury již od roku 1842. Na českém pivním trhu představují piva plzeňského typu 99%.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňský Prazdroj, a. s.


Pivo k dortíku? Proč ne!

[pondělí, 23. červen 2008]

Čeští experti přes zlatavý mok tvrdí: Pivo už dávno není jen hospodský nápoj k zapití buřtů s cibulí, ale můžete si ho dát třeba i k dortu! „Při volbě je potřeba prostě zkoušet a zkoušet,“ říká starší sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Obecně platí: čím tučnější a masitější jídlo, tím je k němu lepší tmavší a silnější pivo. „Podobně platí, že v zimě a večer se hodí pít tmavá a více alkoholická piva, protože zahřejí. Světlá, méně alkoholická, doporučujeme v létě a při sportu. Osvěží, ale alkohol nás tolik neovlivní,“ tvrdí sládek Berka.

Pokud si myslíte, že zapíjet kus čokolády pivem je šílená kombinace, pletete se. Podle pivovarských odborníků jde třeba dortík a silné sladké pivo s karamelovou chutí skvěle dohromady! „Platí jedna zásada. Pivo musí být sladší než jídlo. Takže klidně s čokoládovým dortem, ale bez šlehačky. Nebo k jablkovému závinu,“ dodává sládek Berka.

Tyhle kombinace odborníci doporučují

- Gambrinus (jemně hořký, zároveň lehce nasládlý): nakládaný hermelín, zelňačka s pikantní klobásou, dušená telecí líčka s cibulkou.

- Pilsner Urquell (příjemná hořkost, chmelové aroma, sladová vůně): utopenec, bramboráky, guláš se špekovým knedlíkem, svíčková s houskovým knedlíkem, pečený candát s čabajkovým sosem.

- Nealko pivo: zeleninové saláty, ryby, roštěná s bramborovou kaší a houbami.

- Velkopopovický Kozel černý (jemně karamelová chuť s chmelovou příchutí): kachní stehno se špenátem, telecí guláš na pivě, králík na pivě.

- Bavorské pšeničné pivo (chuť po banánech, hřebíčku a vanilce): dušené telecí koleno se zeleninou, kachní prsa s ovocnou omáčkou, zeleninové saláty.

Zdroj: AHAonline.cz


Češi pivu nerozumějí

[pondělí, 23. červen 2008]

Už pouhým titulkem se pouštím na tenký led. Jsem si toho vědom, a co víc, činím tak zcela záměrně. Horké letní měsíce rok co rok lámou rekordy v množství vypitého piva a rozehrávají blažené úsměvy na tvářích všech plánovačů, obchodníků i akcionářů pivovarnického průmyslu. Tak proč si nenalít „čistého piva“ a nepřiznat si, že většina tuzemské produkce začíná v některých ohledech připomínat europivo. Nápoj unifikovaný, nekonfliktní, nevýrazné chuti a vůně.

Vyrábí se nejmodernější technologií v gigantických objemech za účelem vytvoření univerzálního nápoje, který lze pít jako limonádu. Výrobní proces má za úkol převychovat občas hubatou, vášnivou brunetu na poslušnou falešnou blondýnu v růžovém svetříku. Což se úspěšně daří. Díl viny neseme i my, konzumenti.

Už jen pokud připustíme, že české pivo, ve formě ležáku plzeňského typu, má tradici pouhých 166 let a za jeho vznikem stojí bavorský sládek, měla by se v nás probudit zvědavost: Co se pilo před rokem 1842?

Pivo, které chutná jako ovoce Vezměme si například pšeničné pivo, k jehož výrobě se používá směs pšenice, ječmene a systém takzvaného svrchního kvašení. To probíhá za vyšší teploty (až 250 °C oproti 60 °C u ležáků) a využívá odlišného typu kvasnic. Výsledkem je lehké pivo s přirozeně vyšším obsahem CO2, v jehož vůni i chuti nacházíme ovocné tóny. U nás ho vyrábí jediný pivovar – náchodský Primátor pod názvem Weizenbier. Ze zahraniční produkce lze často narazit na Hoegaarden známý svým hřebíčkovým až vanilkovým aroma. Pšeničná piva se díky své lehkosti a svěžesti skvěle pijí právě v létě a jejich obliba roste hlavně mezi ženami a mladou generací. Druhů svrchně i jinak kvašených piv je samozřejmě celá řada. Cesta k jejich poznání je dlouhá, ale velmi příjemná a zásadním způsobem souvisí s touhou po poznání a rozvojem pivní kultury.

Pozor, pivní kultura neznamená hospodská. Vytáhnout za večer dvanáct kousků je úspěch tak pro sportovního rybáře na Střeleckém ostrově. Kultura pití piva u nás trpí paradoxně kvůli jeho nízké ceně. Obchodní mechanismy jsou nastavené na maximalizaci produkce a tomu odpovídá i chování některých restauratérů a hospodských. Podtáčení je v Česku standard, který většina hostů tiše toleruje. K častým nešvarům patří i podchlazování piva či jeho špatné čepování. Největší problém ale vidím v omezené šířce sortimentu. Situaci asi nejlépe vystihuje filmová hláška „Jedno pivo vládne všem“.

Pro víno do vinotéky, pro pivo do pivotéky Přitom s pivem je to jako s vínem. Existuje ho celá řada druhů s rozličnými chutěmi a vůněmi. Stačí jen překonat prvotní ostych a šok, že „to“ chutná jinak než desítka z hospody Na Růžku. Ve specializovaných obchodech, říkejme jim pivotéky, lze již dnes sehnat desítky druhů piva z celého světa. Mezi nejznámější patří pražský Pivovarský klub a Pivní galerie. Na kvalitním pivním lístku si zakládají i některé restaurace. Zde bych jmenoval tuchoměřickou Auberge de Provence a pražskou Les Moules.

A tak i moje závěrečná rada zní: Nebojte se poznávat, ochutnávat a kombinovat. Zkuste si doma uspořádat pivní degustaci. Pověřte kamarády, ať přinesou každý po dvou vzorcích. Debaty o tom, jestli je lepší pšenice, plzeň nebo trapista jsou mnohem zábavnější než pomlouvání nadřízených u půllitru „géčka“.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Kaftan


Chodovou Planou se valily sudy

[neděle, 22. červen 2008]

Uběhnout šest set metrů s pivním sudem dá zabrat. Podívejte se na video .

Už podvanácté přivítal rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Právě tato disciplína přilákala na Tachovsko stovky diváků. A skutečně se bylo na co dívat.

"Koulení sudů má u nás velkou tradici. Od roku 1930. Letos soutěží třicet dvojic na šestisetmetrové trati," řekl nám Jiří Plevka z pivovaru Chodovar.

Lidé si během pohledu na závodníky mohli dopřát chodovského piva, co jim bylo libo.

Zdroj: TN.cz


Radnicí plánovaný prodej pivovaru může podle názoru některých odpůrců vážně oslabit zdroje pro obecní kasu. O výraznou podporu by tak přišel zejména ztrátový Beránek.

Foto

Pivovar „dotuje“ provoz Beránku

Zastupitel Karel Petránek (SNK-ED) upozorňuje, že pivovar je významným zdrojem financí pro a.s. Beránek Náchod, která provozuje secesní budovu divadla Beránek i její restaurační a hotelovou část.

Akciovka, kterou z více než 90 procent ovládá opět radnice, je přitom již od roku 1996 v mnohami­liónovém propadu. „Situace se lepší až od chvíle, kdy Beránku začal pomáhat pivovar,“ říká Petránek. „Hotelová část secesní budovy, se totiž potýkala s problémem, že počet pokojů nebyl schopen ubytovat ani jeden autobus. Od toho se odvíjela i prosperita restaurační části. Nenašel se však nikdo, kdo by přístavbu k hotelu financoval. Problém vyřešil až právě pivovar,“ dodal zastupitel.

Pivovar Náchod si totiž v roce 2004 vzal na svá bedra úvěr ve výši 50 miliónů a přístavbu zaplatil. Deníku to potvrdil ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Úvěr je na 10 let a jen roční úrok činí 1,5 miliónu korun,“ dodal.

Podle Hlavatého, který je současně členem představenstva a.s. Beránek, je účetní ztráta „Beránku“ okolo 4,5 miliónu korun ročně. „Do Beránku však pivovar dává, v posledních třech letech, až devět miliónů korun,“ potvrdil ředitel pivovaru.

Radnice chce zalepit „díry“ v rozpočtu?

Je tedy jasné, že pokud město prodá pivovar, přijde o zdroj financí pro a.s, Beránek. Chybějící milióny, tak bude muset najít jinde. „Zatím jsme to neřešili,“ říká starosta Oldřich Čtvrtečka.

Rovněž není jasné, kde skončí peníze z prodeje pivovaru. Liberecký investiční fond (LIF) nabídl 134 miliónů korun. Radnice však už sdělila, že 45 miliónů spolkne doplacení dluhu za hotelovou přístavbu Beránku. Čistý výnos by pak činil 89 miliónů.

Vedení města uvažuje, že peníze využije při spoluúčasti na evropských grantech. Starosta Čtvrtečka však ani zde neuměl říci, kde konkrétně. „Zatím nevíme, to ukáže čas,“ dodal. Je tak docela možné, že milióny z prodeje pivovaru mohou skončit ve stejně problémových projektech města, jako je například „Beránek“.

Zastupitelstvo, které má dnes o prodeji pivovaru rozhodnout, tak bude mít těžký úkol. Hrát „na jistotu“ a vytěžit z prodeje pivovaru v době jeho prosperity maximum a nebo si ho, jako dosud fungující zdroj miliónů pro obecní kasu, ponechat. V prvním případě by mělo ohlídat účelné užití peněz prodeje. Ve druhém přijmout odpovědnost majitele výdělečné firmy a třeba i zdravě riskovat.

Zdroj: Deník.cz | Foto: Alena Kaňková


Den Postřižinského piva v sobotu opět přilákal do nymburského pivovaru několik tisíc příznivců pěnivého moku. Kromě tradičního repertoáru nymburských piv se v jednom stánku čepovalo i speciální pivo uvařené pouze pro tuto akci. „Přichystali jsme medové a dokonce jahodové pivo,“ řekl spokojený ředitel pivovaru Pavel Benák.

Na rampě představil moderátor a zpěvák Pepa Laufer se svým věčným doutníkem například skupiny Telegraf, Kabát Revival, Poděbradka nebo David Koller.

Házelo se hliníkovým sudem na dálku, pro děti bylo připraveno mnoho soutěží. Objevili se tu i fotbaloví internacionálové jako třeba Pavel Stratil a Dušan Herda. Návštěvníci si mohli prohlédnout pivovar a vyhrát zájezd na Malorcu. Na flašinet zahrál starý známý z pivovarského dne Zdeněk Kopeček.

Zdroj: Deník.cz


Dívku, která jej bude reprezentovat při zářijové Dočesné při volbě Miss zlatého moku, si včera vybíralo v Městském divadle v Žatci osm pivovarů. Výběr probíhal podobně jako draft hokejistů do zámořské NHL.

Pivovary si postupně vybíraly z krásek, které se do soutěže přihlásily. Ten, kdo volil jako první, měl největší možnost výběru. O pořadí pivovarů rozhodovala porota při degustaci jejich piv. „Právo prvního výběru získal Zlatopramen,“ potvrdil výsledek Petr Šimáček z pořádajícího Sdružení rodáků a přátel města Žatce.

Ústecký Zlatopramen si vybral jako svou reprezentantku dvaadvacetiletou blondýnku Marcelu Vovsovou z Mělníka. „Když jsme sem s přítelem jeli, bavili jsme se, za koho bych mohla soutěžit. A když jsme jeli kolem billboardu Zlatopramenu, říkali jsme, že ten by byl nejlepší. A ono se to splnilo!“ vyprávěla nadšeně dívka.

Pivovary volily mez patnácti dívkami, původně se jich přitom do soutěže přihlásilo 72. „Máme hlavně radost z toho, že nejsou jen z tohoto regionu, ale z celé republiky,“ řekl spokojeně Šimáček.

Finále Miss zlatého moku proběhne v září v rámci tradiční Dočesné. Zúčastní se i tři zahraniční pivovary, které si své adeptky přivezou z Belgie, Slovenska a Slovinska.

Zdroj: MF Dnes.cz


Sdružení plzeňského právovárečného měšťanstva (SPPM) by mohli finančně podpořit investoři z řad právovárečníků.

Jednala o tom v sobotu správní rada SPPM. Připravila smlouvy o případné spolupráci s Podpůrným sdružením plzeňských právovárečníků, v němž by měli být v budoucnu všichni investoři sdruženi.

Peněžními dary by měli SPPM pomoci hradit náklady spojené se soudním sporem, v němž se potomci plzeňských právovárečníků snaží zpochybnit poválečné znárodnění plzeňského pivovaru a tím i jeho následnou privatizaci v devadesátých letech.

„Dosud jsme naši činnost financovali ze sponzorských darů vlastních členů a nebo členských příspěvků, které jsou 200 korun ročně. Takže naše prostředky byly velmi omezené. Nyní se ale ukazuje, že na takto rozsáhlý soudní spor tyto peníze nestačí. Takže se nabídlo pár sponzorů z řad právovárečníků, kteří jsou ochotní do této poměrně riskantní věci dát své prostředky. Ovšem s tím, že se budou podílet na případném výsledku,“ vysvětlil šéf SPPM a vnuk posledního předsedy správní rady někdejšího Měšťanského pivovaru Karel Svoboda (na snímku).

Foto

Dodává, že SPP by ročně potřeboval asi 400 tisíc korun. „Když se sejde deset investorů, každý z nich by vložil 40 tisíc korun ročně. Samozřejmě riziku odpovídá náhrada. Řekli jsme, že pakliže ve sporu uspějeme, mají investoři nárok na šest procent vysouzeného majetku, což pro ně může být poměrně zajímavé,“ podotkl Svoboda.

Jakou částku ale může oněch šest procent představovat? O tom nechtěl Svoboda spekulovat. „Tuto částku se neodvažuji odhadovat. Je třeba si uvědomit, že svého času byla jen známka Plzeňský Prazdroj ceněna na 12 miliard korun. Cena je v duchovním vlastnictví, v ochranných známkách a pak nejsou zanedbatelné ani hodnoty pozemků a budov. Pivovar byl poměrně bohatý a vlastnil i pozemky v Londýně nebo ve Vídni a samozřejmě v České republice,“ vysvětlil Svoboda, podle nějž utrpěli plzeňští právovárečníci velkou křivdu.

Podle dekretů se mělo v případě pivovaru jednat o znárodnění za náhradu. Bez náhrady se konfiskoval majetek pouze kolaborantům a zrádcům. Plzeňští právovárečníci se ale náhrady dosud nedočkali.

Zatím usilují o to, aby se prokázalo, že znárodnění proběhlo v rozporu se zákonem a tudíž je neplatné. Stížnost podali i k evropskému soudnímu dvoru. V ní právovárečníci upozorňují na to, že Česká republika neochránila jejich zájmy vyplývající z Listiny základních práv a svobod.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Petra Petříková | Foto: Vlastimil Leška


Kouleli pivní sudy na čas

[sobota, 21. červen 2008]

Koulet sudy na čas přijeli o víkendu do Chodové Plané na Tachovsku borci z Čech i ciziny. Proběhlo zde již 12. mistrovství Evropy v koulení pivních sudů.

Foto

To uspořádal zdejší pivovar. „Je tady celkem 30 týmů. Máme tady závodníky z Velké Británie, Německa, Rakouska a jeden tým dorazil dokonce až z Austrálie,“ pochlubil se Blesku majitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka (44).

Foto

„Nejtěžší na závodu je, aby oba borci ve dvojici měli přibližně stejnou kondičku a sílu v pažích. Kdyby jeden z nich zaostával, tak by toho druhého brzdil,“ prozradil Vlastimil Šimánek (30) z týmu pivovaru z Ústí nad Labem.

Foto

Historie závodů v koulení sudů sahá o 75 zpět. Už v roce 1930 se v anglickém Burtonu konalo první mistrovství světa v této kuriózní disciplíně. Podstatou závodu je co nejrychleji dokoulet stolitrový dubový pivní sud za pomoci speciální tyče v ruce zvané bednářský ficák na tzv. Pivovarské míli. To je osm set metrů dlouhá trať. Sud váží 60 kg.

Foto

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Zbyněk Schnapka


Pivo je počas futbalového EURO 2008 jednoznačne najobľúbenejším nápojom v salzburskej fanúšikovskej zóne.

Počas skupinovej fázy šampionátu načapovali a predali v 21 gastronomických stanoch 115.000 pollitrových pív. V tom istom čase si fanúšikovia kúpili okolo 87.000 jednotiek "tvrdého" alkoholu, 81.000 kulinárskych produktov od gyrosu až po suši, 6.500 litrov vína a 2.400 fliaš sektu. V piatok o tom informovali kompetentní z hostiteľského mesta Salzburg.

Hovorca Host City Martin Roseneder konštatoval, že pohostinstvá mali v tom čase obrat vo výške okolo 1,85 milióna eur (56,13 mil. Sk). V praxi to znamená, že každé gastronomické centrum malo obrat v priemere 80.000 eur (2,427 mil. Sk).

V závere finálového týždňa európskeho šampionátu sa bude v "párty-zónach" predávať pivo za znížené ceny, polliter si fanúšikovia budú môcť kúpiť za 3,50 (106.20 Sk) namiesto 4,20 eura (127.44 Sk). "Túto akciu môžu všetci chápať ako poďakovanie," oznámil Wolfgang Weiss, koordinátor Host City. Informovala agentúra APA.

Zdroj: Čas.sk


Rekord v pití piva: 2,3 vteřiny

[sobota, 21. červen 2008]

Vašek Pelikán v sobotu v Pelhřimově vylepšil dosavadní český rekord o více než 7 desetin.

"Já mám takovou výhodu, oproti ostatním, že já to pivo nemusím polykat. Já prostě dokážu tu příklopku, jak se říká lidově, přidržet dole, prostě to pivo tam vyleju, někdo říká jako do žumpy," řekl naší televizi Vašek.

"Měl žízeň, už když se narodil," dodala jeho maminka. Paradoxní přitom je, že Vašek ani vlastně žádný pivař není…

"Pivko mám rád, chutná mi, ale přednost dám radši vínu," tvrdí nový rekordman v rychlosti pití zlatavého moku.

Video zde...

Zdroj: TN.cz | Autor: Jakub Bystrzycki


Ostraváci vyzunkli 120 tisíc piv!

[sobota, 21. červen 2008]

Podívejte se na video a ochutnejte atmosféru slavnosti.

Milovníci piv se po tisících nahrnuli do areálu pivovaru Ostravar v centru města, aby si vychutnali jubilejní 10. pivní slavnosti zdejšího pivovaru, který pro své návštěvníky navařil 120 tisíc piv.

Na své si však přišli nejen milovníci pěnivého moku, ale také dobré muziky. Hlavními taháky slavností byly kapely Chinaski, Wohnout, Medvědi a spousta dalších.

Hrál se zde i minifotbal pod záštitou missky Lucie Hadašové, či baviče Luďka Soboty.

Video zde...

Zdroj: TN.cz | Autor: Marek Švidrnoch


Už dnes se uskuteční dvanáctý ročník mistrovství Evropy v koulení sudů. Dějištěm neobvyklé pivovarské disciplíny bude rodinný pivovar Chodovar.

Akci zahájí od 11 hodin na nádvoří pivovaru skupina Chodovarka. Návštěvníci si při této příležitosti budou moci prohlédnout pivovar nebo také ochutnat pivo z ležáckého sklepa. V pravé poledne si pak na své přijdou všichni milovníci aut. Na slalomové trati před Beerrariem Stará sladovna své umění předvedou řidiči v závodech vozů Mini Cooper. Zahájení letošního mistrovství Evropy začne od 13. hodiny, kdy budou závodit osobnosti v koulení obřích ležáckých sudů. Mimo jiné například hosté pivovaru z Rakouska nebo Velké Británie. O dvě hodiny později si ve stejné disciplíně zazávodí diváci. „Loni vyhráli Křelovice. To už je pomalu pravidlem,“ uvádí marketingový ředitel Jiří Plevka.

Zdroj: MF Dnes.cz


Jakou příchuť bude mít speciální pivo uvařené u příležitosti 13. ročníku Dne Postřižinského piva? To vyzkouší už dnes ti, kdo zavítají do nymburského pivovaru. „Sládek Jaroslav Svoboda uvaří speciální pivo pro tento den. Příchuť si schovává jako překvapení pro návštěvníky. Loni bylo, tuším, banánové, určitě i letos bude příchuť netradiční,“ uvedl za organizátory Václav Klain. Dodal, že Postřižinské pivo bude stát jen 15 korun.

Pojede speciální expres Hlavním lákadlem dnešního programu, který začíná v devět hodin, jsou různé soutěže a hry. „Uskuteční se i fotbalová dovednostní soutěž, při níž se návštěvníci utkají s fotbalovými legendami, například s Antonínem Panenkou. Hlavní výhrou je zájezd na Mallorku,“ řekl Klain. Další zajímavostí bude výlet na lodičkách po Labi.

Celým dnem návštěvníky provede moderátor Josef Laufer. Chybět nebude ani hudba. Vystoupí různé regionální skupiny, například Telegraf, ale také David Koller, Marcela Holanová či Kabát Revival.

Součástí programu je i výlet Postřižinským expresem. „Na každé zastávce bude na cestující čekat nějaký program, který má souvislost s pivem,“ podotkl Klain.

Postřižinský expres vypravují pravidelně při této příležitosti České dráhy. „Parní vlak bude vozit cestující z hlavního nádraží v Nymburku do areálu pivovaru, během dne navíc zajede také do Poděbrad a Sadské. Expres bude vozit cestující zdarma,“ sdělil Petr Pošta z tiskového oddělení Českých drah.

Zdroj: MF Dnes.cz


Čínské pivo v ledovém Londýně

[sobota, 21. červen 2008]

Asijský tygr je hoden své přezdívky. Žádný obchodní artikl před ním není v bezpečí. Tentokrát se totiž Čína rozhodla prosadit v Anglii své pivo. K jeho propagaci použila neobvyklé miniatury anglických památek z ledu.

Číňané se rozhodli pro zcela neotřelou propagaci svého zlatavého moku zvaného Harbis. Nápad, jak přilákat Brity na jeho prezentaci, byl pro Brity naprosto nečekaný.

V letním období se totiž Angličané mohli přijít ochladit mezi tradiční britské památky vytesané z ledu.

Foto

Zájemci o promoakci si tak mohou prohlédnout zvonovou věž Big Ben podrobněji než v reálu, protože v "ledové" variantě dosahuje výšky dospělého muže.

Zdroj a foto: Šíp.cz


Do míst, která jsou posvátná pro milovníky nejoblíbenějšího moravského piva Radegast, se můžete vydat tuto sobotu, 21. června, od 9.00 hod. V beskydské Morávce totiž proběhne třetí ročník akce „Putování k pramenům řeky Morávky“. Beskydský tok je proslaven nejen svou ryzí čistotou, ale také jako poskytovatel klíčové suroviny pro výrobu piva Radegast. Účastníci letošního putování se mohou těšit na nejrůznější soutěže a dárky.

Hlavním cílem akce „Putování k pramenům řeky Morávky“ je popularizace naučné stezky instalované podél řeky Morávky před třemi lety. Ta láká k horské řece stále více turistů mířících do oblasti Beskyd.

Velmi úzce je Morávka spjata s nošovickým pivovarem Radegast, kterému poskytuje jednu ze zásadních surovin pro výrobu piva, což potvrzuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák: „Voda z Morávky je díky své čistotě a složení tím nejkvalitnějším, co můžeme pro vaření piva Radegast mít. Společně se sladem a chmelem je voda klíčovou surovinou bez níž se při výrobě neobejdeme.“ Zajímavostí je, že voda z Morávky protéká v pivovaru akváriem, v němž žije několik pstruhů. Kontrolory kvality vody tak nejsou jenom moderní přístroje, ale i samotné ryby.

„Putování k pramenům řeky Morávky“ má hromadný start v 9.00 hod. na parkovišti Na lipovém v Morávce. Pro účastníky jsou připraveny soutěže o ceny a netradiční možnost projížďky konibusem. Cenu získají milovníci pěší či cykloturistiky, kteří zdolají třináctikilometrový úsek nejrychleji.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V malý pivovar a pivní lázně s restaurací se možná už brzy promění bývalá výrobna octa v Litoměřicích. Tamní radnice schválila partnerskou smlouvu se soukromou společností. Smlouva má investorovi v budoucnu umožnit lepší přístup k dotacím, o které žádá v evropském operačním programu.

Octárna fungovala v Litoměřicích více než čtyři desetiletí a produkci ukončila před několika lety. Partnerskou smlouvu uzavře město i s Ústavem sociální péče ve Snědovicích a Soukromou základní školou Lingua universal, kterým umožní využívat zimní stadion po jeho rekonstrukci. Smlouvou se zvyšují šance Litoměřic uspět se žádostí o získání peněz z evropských fondů na obnovu stadiónu. Pokud se to podaří, mohlo by s rekonstrukcí začít ještě letos.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Miroslav Zimmer


Spoločnosť Pivovary Topvar od 3. júna uviedla do ostrej prevádzky v závode vo Veľkom Šariši svoju prvú linku s plniacou kapacitou 30 tis. plechoviek za hodinu.

Investícia do novej stáčacej linky dosiahla takmer 120 mil. Sk a predstavuje najvyššiu jednorazovú investíciu skupiny SABMiller do výrobných zariadení v SR od jej vstupu na slovenský trh v roku 1997. Spoločnosť Pivovary Topvar doposiaľ stáčali pivo do plechoviek v sesterskej spoločnosti Dreher v Maďarsku. V piatok o tom informovala spoločnosť.

"Spustením linky zabezpečíme dostatočný objem plechovkového piva pre potreby slovenského trhu a zvýšenie možností balení jednotlivých značiek. Našim zákazníkom tak budeme vedieť ponúknuť rozšírené portfólio produktov," uviedla manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. Drahomíra

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s. Topoľčany vykázala podľa auditovaných výkazov za hospodársky rok apríl 2007 až marec 2008 negatívny hospodársky výsledok vo výške 21,7 mil. Sk. Prevádzkový hospodársky výsledok za obchodný rok, ktorý skončil 31. marca 2008 pivovarnícka spoločnosť evidovala na úrovni 50,8 mil. Sk. Hospodárenie spoločnosti v obchodnom roku 2007/2008 negatívne ovplyvnila strata z finančného hospodárenia, ktorá ku koncu marca 2008 dosiahla úroveň 37,7 mil. Sk.

Aktíva spoločnosti Pivovary Topvar vo výške 3,352 mld. Sk tvorili ku koncu marca 2008 stále aktíva v objeme 2,344 mld. Sk a obežné aktíva vo výške 915,4 mil. Sk. Na pasívach spoločnosti sa na konci tohtoročného marca podieľalo vlastné imanie čiastkou 908,5 mil. Sk a cudzie zdroje sumou 2,329 mld. Sk.

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s. Topoľčany je súčasťou pivovarníckej skupiny SABMiller, ktorá v SR prevádzkuje okrem pivovaru Topvar v Topoľčanoch aj Pivovar Šariš vo Veľkom Šariši. V súčasnosti firma Pivovary Topvar eviduje základné imanie vo výške 954 mil. Sk. a zamestnáva viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: SME.sk


Myslím, že mnoho z nás zná ten pocit naprosté únavy a vyčerpání po dalším dlouhém týdnu stráveném v kanceláři u monitoru svého počítače. Pak přichází jediná myšlenka, potřebuji odtud utéci do úplně jiného prostředí a vydatně si odpočinout. V dnešním článku přinášíme jeden tip na takový milý útěk z reality. Zvlášť pro nás Čechy, milovníky zlatavého moku, se může stát takový pobyt v pivních lázních doslova oázou klidu a relaxace.

V dnešním článku se vám pokusíme autenticky prezentovat jednu z výborných možností odpočinku, zejména lidé pracující dlouhé dny v kanceláři by tento tip na výlet mohl zaujmout. Areál pivních lázní se nachází v Chodové Plané, která je situována nedaleko Mariánských lázní. Na místo se dostanete poměrně rychle a jednoduše. Nejlepší je cestovat přímo po dálnici D5 směrem na Rozvadov, po opuštění dálnice na sjezdu Bor, Tachov, Cheb, Planá už je to na místo jen několik kilometrů.

Muzeum, restaurace, hotel, lázně, turistika – vše v jednom

Chodová Planá, to nejsou pouze pivní lázně. Jedná se o rozsáhlý areál, kde se na jednom místě, doslova pár kroků od sebe, nachází v rámci pivovarského areálu Hotel u Sládka, Pravé pivní lázně, Beerrarium Stará Sladovna a také Restaurant a muzeum Ve Skále.

Foto

Dnešní článek má ale za cíl představit především kouzla a taje Pravých pivních lázní. Už při objednávce procedury, kdy nám bylo sděleno, že jsou volná pouze poslední dvě místa, bylo zřejmé, že je o neobyčejnou lázeňskou kůru veliká poptávka. Kromě pivní lázně je možnost kombinovat léčebnou kůru s léčebnými masážemi, pitnou kúrou a léčebnými zábaly. V ceně jedné pivní lázně jsou právě i zábaly a dvě piva Chodovaru zdarma. Přiobjednání masáže už nebylo bohužel kvůli vysoké obsazenosti možné.

Ale i tak to stálo za to. Lázně se nachází přímo v Hotelu u Sládka. Po příchodu nás uvítaly dvě milé recepční a uvedly nás do podzemních prostor, kde se nás již ujaly profesionální lázeňské sestry. Celý prostor byl prostoupený pro nás příjemným pivním odérem. Po svlečení v kabinkách jsme se zamotali do velkých bílých hábitů a sestra nás odvedla do oné místnosti, kde jsou vedle sebe umístěny jednotlivé pivní vany. Poté jsme byli ponořeni do připravené lázně, která je složená z vody a minerální vody ILSANO o teplotě 34 °C. Přísadu koupele tvoří tmavé Koupelové pivo vyráběné tradiční metodou podle chráněné originální receptury hlavním sládkem rodinného pivovaru Chodovar, dále živá kultura pivovarských kvasnic, chmelové mláto a směs drcených bylin. Hladina lázně je pokryta charakteristickou pivní pěnou karamelové barvy a prostor aromatizován vůní čerstvě uvařeného tmavého piva.

Při prvním ponoření zapomenete na všední problémy

První pocit po ponoření byl opojný. Při pohledu na stoleček vedle vany, kde již byla připravena orosená sklenice piva, se naše pocity stávaly již euforickými. Jistě jsme byli ovlivněni naším pozitivním vztahem k pivu, ale nezávisle řečeno, nápad, samotné provedení procedury a prostor lázní, se jeví jako velice pozitivní. Zkusili jsme ochutnat přímo i "pivo" z vany, ale nebylo to ono.

Důležité je zmínit, že pivní lázeň neuspokojuje pouze vaše chuťové buňky. Díky příznivé teplotě vody způsobí postupně mírné zvýšení srdeční činnosti a aktivaci krevního oběhu v celé cévní soustavě. Lázeň prohřeje pokožku a uvolní póry kůže, kterými se při mírném pocení odplavují z podkoží škodlivé látky. Chmelové mláto působí jako očistný peeling odstraňující z těla unavené části kůže. Podle popisu na webu pivních lázní má léčebná kúra ještě jiné pozitivní účinky na vaše zdraví.

Doba pobytu v lázni je dvacet minut. Po uplynutí této doby jsme opustili prostor pro koupel a byli jsme uloženi na lůžko v prostoru pro relaxaci. Zabalili nás do prostěradla a deky z ovčího rouna. Při tlumeném osvětlení a příjemné hudbě nastává fáze uklidnění organismu. Prohřáté tělo dokončuje fázi pocení, srdeční činnost se zklidňuje, pozvolna klesá krevní tlak, uvolňují se svaly a obnovuje tělesná energie. Očištěná, omlazená pokožka přijímá účinné prospěšné látky, které po koupeli na pokožce ulpěly a postupně se vstřebávají póry do podkoží. Na stolečku vedle relaxačního lůžka nás navíc čekalo další milé překvapení v podobě druhé vychlazené sklenice Chodovaru. Menší problém byl onen zábal, kdy i ruce byly pod dekami. Po našem dotazu nás sestřička uklidnila, že pít můžeme a ruku ze zábalu chvílemi vytáhnout.

Foto

Doba odpočinku po koupeli trvala přibližně dvacetpět minut. Poté při odchodu do šaten jsme se cítili už jako v úplně jiném světě. Příjemné účinky z konzumace piva, samotné lázně a všudypřítomného pivního aroma se projevily. Mysleli jsme si, že bude následovat sprcha. Ale lázeňská sestra nás vyvedla z omylu. Byli jsme upozorněni, že po koupeli je nutné nemýt se alespoň šest následujících hodin, aby procedura měla ty pravé účinky. Poté, co jsme opustili areál, zvolili jsme oběd v Restaurantu Ve Skále. Následoval návrat do reality běžného života, ovšem těch pár hodin v areálu v Chodové Plané lze jen doporučit jako perfektní možnost odpočinku a relaxace.

Zdroj a foto: ITBiz.cz | Autor: Jiří Kocourek


Strana 1 z 3 » »»
1 2 3

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň