Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

duben 2008

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv duben 2008


Měsíc poté, co Ústavní soud posvětil vyvlastňování minoritních akcionářů, se další velká firma chystá na takzvaný squeeze-out. Zbavit se drobných akcionářů pivovaru Starobrno se rozhodl jeho většinový vlastník, nizozemský pivovarnický gigant Heineken.

Ten přitom v létě 2005, kdy proběhla největší vlna vyvlastňování, veřejně deklaroval, že se drobných akcionářů zbavovat nebude, i když mu to jeho 97procentní podíl ve Starobrnu umožňuje. Ke svému současnému záměru se Heineken vyjádří až po konání valné hromady, řekla jeho mluvčí Kateřina Eliášová.

Návrh na vyvlastnění drobných akcionářů chce představenstvo Starobrna přednést na mimořádné valné hromadě konané 14. května. Minoritní akcionáři by podle návrhu měli dostat za každou akcii v hodnotě 500 korun 1381 korun. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu, kterou společnost zveřejnila v médiích.

Heineken donedávna vlastnil svých 97 procent ve Starobrnu prostřednictvím rakouské Brau Union. Nyní ovládá brněnský pivovar přes Královský pivovar Krušovice, dceřinou společnost Brau Union. Heineken se zjevně snaží zformovat na českém trhu novou pivovarnickou skupinu. V pondělí oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že firmě povoluje převzetí skupiny Drinks Union. Díky tomu zvedne svůj tržní podíl v Česku z 8 na zhruba 12 procent.

Z velkých akciových společností vzniklých při kuponové privatizaci se tehdy obdobně vyjádřil i majoritní vlastník České spořitelny, rakouská Erste Bank. Ta však svůj názor nezměnila. "Vyvlastňování nechystáme," potvrdila mluvčí Erste Hana Cygonková.

Vyvlastňování velmi často naráželo na odpor drobných akcionářů. Ti ho považují za zásah do svých vlastnických práv a v minulosti se snažili soudními žalobami zpochybnit valné hromady, které ho schválily. Koncem letošního března však Ústavní soud vzal drobným akcionářům poslední naděje, když zamítl stížnost iniciovanou skupinou senátorů a řekl, že squeeze-out je v souladu s ústavou.

"Lze očekávat, že přijde další vlna vytěsňování a za ještě horších podmínek než dosud," řekl předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk. Dodal, že stížnost drobných akcionářů stále ještě řeší evropské orgány.

Heineken, tuzemská trojka, zaplatí za Drinks Union údajně přibližně dvě miliardy korun. Pivovary kupuje prostřednictvím Krušovic. Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette.


Evropská cesta průmyslového dědictví „ERIH – European Route of Industrial Heritage“ má první certifikovaný bod v české republice – plzeňský pivovar

Rodiště piva Pilsner Urquell otevírá nové lákadlo pro návštěvníky. Plzeňský Prazdroj dnes představuje novou expozici surovin, které společně s tradičním a neměnným způsobem výroby dělají Pilsner Urquell jedinečným pivem již od roku 1842. Expozice rozšíří návštěvnickou trasu pivovaru, který ročně přivítá více než 184 tisíc návštěvníků z Čech i celého světa. Mimořádný zájem podpoří také čerstvé zařazení pivovaru Plzeňského Prazdroje mezi nejzajímavější místa Evropské cesty průmyslového dědictví.

Foto

Nová expozice Plzeňského Prazdroje

Nová expozice, která představí výrobní proces a suroviny, používané pro vaření piva Pilsner Urquell, je zasazena do budovy historické varny, restaurované do původní podoby z první poloviny 20. století. Celá expozice je pojata tak, aby návštěvníci mohli "tajemství" výroby Pilsner Urquell vnímat všemi smysly.

První raritou nové expozice je největší osobní výtah v ČR s přepravní kapacitou 72 osob. Ten vyveze návštěvníky na panoramatickou projekci s otočným hledištěm. Díky efektní střihačské práci a vícenásobné projekci sleduje divák paralelně záběry z výrobních částí pivovaru, které se prolínají s jednotlivými fázemi varního a výrobního procesu prémiového ležáku Pilsner Urquell. Projekce i prohlídka pivovaru dokazují, že časy a technologická zařízení se mění, ale výrobní proces piva Pilsner Urquell zůstává od roku 1842 neměnný.

Expozice nasytí všechny smysly

Následuje samotná expozice, která je postavena nejen na vizuálních efektech, ale také osloví sluch, hmat, čich a chuť. Návštěvníci se důkladně seznámí s vodou, kterou Prazdroj přivádí do pivovaru z hlubinných vrtů z kilometr vzdálené Roudné. Svoje místo mají samozřejmě i kvalitní české suroviny, ječmen a chmel. Nezapomíná se ani na speciální kvasinky, které se tradičně používají pro výrobu Pilsner Urquell a díky nimž má tento prémiový ležák svoji charakteristickou chuť. Kvasinka je proto také uložena ve speciálním chlazeném trezoru v expozici. Mimo plzeňského pivovaru je tento speciální kmen kvasinek uložen v bankách v Praze a v Londýně.

Foto

Závěrečnou částí nové expozice je restaurovaná varna z 30. let minulého století. Během celé prohlídky návštěvníci vidí kromě této historické varny také současnou moderní varnu, ale také nejstarší varní pánev z roku 1842.

Rodiště Pilsner Urquell součástí Evropské cesty průmyslového dědictví (ERIH – European Route of Industrial Heritage)

Každý rok zavítá do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea přes 184 tisíc návštěvníků, z toho polovina ze zahraničí. „Nyní očekáváme další růst zájmu jak kvůli nové expozici, tak díky tomu, že se plzeňský pivovar jako první památka z České Republiky dostal do nejvyšší významové kategorie Evropské cesty průmyslového dědictví, mezi její certifikované body – anchor points,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Nová expozice Plzeňského Prazdroje

„Plzeňský pivovar a Pivovarské muzeum jsou skvělým příkladem, jak může specializovaný výrobce uspokojovat potřeby svých současných spotřebitelů zaváděním moderních zařízení, a zároveň zachovávat řadu pivovarnických tradic a dovedností, které proslavily plzeňské pivo po celém světě,“ uvedl David Buckley, koordinátor ERIH ve Velké Británii.

Hlavním cílem Evropské cesty průmyslového dědictví, tzv. ERIH, spojující nejdůležitější průmyslové památky po celé Evropě, je chránit tato místa a využít jejich záchranu jako hnací motor rozvoje jednotlivých regionů. „Zařazení pivovaru do ERIH potvrzuje pozici Plzně jako hlavního města piva a je dalším konkrétním příspěvkem Plzeňského Prazdroje k rozvoji turistiky v regionu,“ uzavírá Jindřiška Eliášková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivní značka, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region, je Radegast. Tvrdí to takřka tři ze čtyř dotázaných obyvatel Ostravského regionu v průzkumu, který provedla renomovaná agentura TNS Aisa. Více než 80% dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě.

Průzkum uskutečněný mezi obyvateli Ostravy staršími 18 let odhalil skutečnost, že 74% respondentů považuje značku Radegast za symbol moravskoslezského regionu. Za nejlepší pivní značku vyráběnou na Moravě ji navíc považuje 81% dotázaných. Každý pátý dotázaný si myslí, že Radegast velmi dobře reprezentuje Českou republiku v zahraničí. Více než 92% respondentů pak považuje pivo za přirozenou součást české kultury.

Průzkum společnosti TNS Aisa o pivě a pivních značkách probíhal v celé České republice. Ani v celostátním hodnocení se Radegast rozhodně nemá za co stydět. Čtvrtina všech respondentů jej považuje za nejlepší pivo vyráběné na Moravě. Více než třetina dotázaných přitom neuvedla žádnou z pivních značek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Společnost Anheuser-Busch ve středu vykázala nižší čtvrtletní zisk, neboť američtí maloobchodní odběratelé nakupovali méně piva z velkoobchodu.

Největší pivovarnická skupina ve Spojených státech,

zahrnující značky jako Budweiser nebo Bud Light, vykázala za první čtvrtletí pokles čistého zisku na 510,9 milionu dolarů z 517,5 milionu před rokem.

Zisk na akcii díky nižšímu počtu akcií v letošním prvním kvartále stoupl na 71 centů ze 67 centů před rokem.

Čisté čtvrtletní tržby vzrostly na 4,10 miliardy dolarů ze 3,86 miliardy v prvních třech měsících loňského roku.

Anheuser-Busch čelí celé řadě nepříznivých faktorů od

vyšších cen energie a obilovin až po posun chuti amerických spotřebitelů od tradičních domácích značek k pivům ze zahraničí, vínu, lihovinám či k malým várkám pivních "speciálů".

Anheuser ovšem získal akciové podíly v mexickém pivovaru Modelo a čínském Tsingtao a uzavřel dohody o distribuci se společnostmi InBev, Grolsch a Hansen Natural. Tyto dohody přidaly k domácímu portfoliu Anheuseru zahraniční značky jako Corona, Stella Artois či Beck, které se tak staly zdrojem růstu v době oslabení vlastních produktů.

Zdroj: Finance.cz


Rekonstrukce bývalého pivovaru v Jindřichově Hradci je opět o něco reálnější. Zastupitelé města totiž odsouhlasili vznik obecně prospěšné společnosti "Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel", jejíž založení bylo jednou z podmínek při žádostech o dotace z operačního programu na obnovu tradičních řemesel.

Nová společnost ve stoprocentním vlastnictví města ovšem umožní nejen přístup k penězům, ale zároveň by měla poskytovat lepší kontrolu nad využitím prostor. Konkrétní záměry, spojené s přesunutím tradiční gobelínky do areálu bývalého pivovaru, prozradil jindřichohradecký místostarosta Alfred Němec: "Prostory by jednak mohly sloužit k výstavě děl, ale také jako živá galerie, kde by byla vidět výroba gobelínů. Návštěvníci a zájemci o tento druh práce by mohli vidět, jak takový gobelín vzniká a jak pracná je rekonstrukce a zachránění starých gobelínů."

Právě živost a autentičnost by přitom měly do Jindřichova Hradce nalákat nové turisty a zdejší tradiční výrobě gobelínů dodat novou tvář. Nově upravené prostory bývalého pivovaru by navíc pomohli vylepšit prohlídkovou trasu, která vede od zdejšího zámku přes jezuitský seminář s Muzeem Jindřichohradecka až po jezuitskou kolej, kde má své sídlo Národní muzeum fotografie.

Rekonstrukce všech zmiňovaných objektů město podle odhadů přijde na více než 100 milionů korun. Zhruba než 90 procent této částky by přitom mohly pokrýt právě dotace.

Zdroj: Rozhlas.cz


Klasická česká technologie a tomu odpovídající vyšší cena. S těmito parametry se stále více prosazují v zahraničí tuzemské malé pivovary. Jejich export tak už neroste jen prodejem piv nižších tříd v zahraničních obchodních řetězcích, ale i stále větším zájmem o dražší prémiové moky. Někde, jako třeba v případě Ruska a humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard jde přitom o nejdražší české pivo na tamním trhu.

Český svaz malých nezávislých pivovarů tak odhaduje, že letos vzroste export osmnácti členských firem v průměru o dvacet procent.

Česká kvalita

"Vyvážet do řetězců za nízkou cenu, je krátkozraké. A ničí to pověst českého piva," říká prezident Svazu malých pivovarů a spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Loni z celkové produkce 167 tisíc hektolitrů vyvezl do desítky zemí 20 tisíc hektolitrů, letos očekává nejméně 25 tisíc.

"Nám celková výroba letos narůstá o 25 procent, export tomu bude zhruba odpovídat," přidává se spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. Už dnes vyváží na Slovensko, do Německa a dalších více než deseti zemí 12 procent z celkové produkce 156,5 tisíce hektolitrů.

A takový Američany ovládaný Pivovar Herold z Březnice loni vyexpedoval za hranice, především do Anglie, 40 procent své celkové výroby a letos podíl podle ředitele Davida Porteouse vzroste zhruba na padesát procent. Ani on neprodává lacino. V Anglii někde i za dvě libry, srovnatelně s nejdražšími tamními značkami.

"Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. V tom konkurují hlavně laciná polská piva. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě, a tedy za odpovídající cenu," říká Porteous.

Touto cestou chce nyní jít i Pivovar Jihlava. Ještě v roce 2006 vyvážel přes svého jediného importéra a zároveň většinového spoluvlastníka, jímž je belgický Bockhold N.V., do zahraničních řetězců 70 procent z celkové výroby 280 tisíc hektolitrů.

Loňským odchodem Belgičanů přišel jihlavský Ježek prakticky o veškerý export a výroba klesla na necelých 100 tisíc hektolitrů. Většinový podíl nyní vlastní tuzemské uskupení K Brewery a mění se i exportní strategie.

"Hledáme nové obchodní partery. Tradiční, a tedy i cenou odpovídající české pivo, to je jediná cesta," říká ředitel pivovaru Jan Kylberger.

Soupeření s kolosy

Malé pivovary, tedy ty, které vaří ročně do 200 tisíc hektolitrů, se podílejí na celkové české roční produkci 16 procenty. Všech 49 průmyslových pivovarů v zemi vyprodukovalo loni 19,9 milionu hektolitrů piva, z toho nynějších 32 malých pivovarů něco přes 3,2 milionu hektolitrů.

Zatímco ale zavedené exportní giganty typu Plzeňského Prazdroje, Staropramenu či Budějovického Budvaru využívají už dávno budované prodejní sítě v cizině, ti malí začali s exportem většinou až po našem vstupu do Evropské unie.

Nadnárodním kolosům nemohou malé pivovary konkurovat ani produkcí a často ani cenou. I to je jedním z důvodů, proč se snaží prosadit dražšími originály. A to i v cizině.

Celková produkce tuzemských pivovarů byla sice necelými dvaceti miliony hektolitrů rekordní, ale doma z toho prodaly firmy 16,3 milionu hektolitrů, což je v porovnání s předchozím rokem jen o 0,3 procenta více.

Větší úspěchy zaznamenal právě vývoz - narostl o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů.

Největší podíl z této sumy už tradičně připadá na Plzeňský Prazdroj, který z necelých devíti v Česku uvařených milionů hektolitrů vyvezl 850 tisíc hektolitrů zlatavého moku za hranice.

Zdroj: M&M.iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Nizozemský pivovar Heineken může koupit skupinu Drinks Union. Povolil to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Heineken už v Česku vlastní Královský pivovar Krušovice a Starobrno a má na trhu zhruba osmiprocentní podíl. Díky Drinks Union ho zvedne asi na 12 procent, což neohrozí ostatní pivovary ani zákazníky, sdělil předseda ÚOHS Martin Pecina.

Nejsilnějším domácím pivovarem je Plzeňský Prazdroj s podílem skoro 45 procent, který v posledních letech skoupil několik menších pivovarů a ÚOHS to také povolil.

Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette. Vyrábí se v nich piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Loni skupina utržila za prodej piva a lihovin rekordních 1,29 miliardy korun. Heineken, čtyřka na světě, je největším prodejcem piva v Evropě. Tržby společnosti za rok 2007 dosáhly 12,6 miliardy eur, přičemž její čistý zisk před mimořádnými položkami a amortizací činil 1,1 miliardy eur.

Zdroj: Finance.cz


Cena piva v rukou nejvyšších funkcionářů KSČ a mnohdy bídná kvalita pěnivého moku. I tak vypadá historie piva v Česku. Novinky přinášejí pohled do minulosti, jak se vyvíjela průměrná cena lahvové desítky v obchodech za uplynulých téměř padesát let.

V roce 1961 si zákazník mohl na lahvové desítce pochutnat v průměru za tehdejší 1,70 Kčs. Podle údajů Českého statistického úřadu se pak přes dvě desetiletí cena vůbec nezměnila, až mezi v roce 1984 podražila na 2,50 Kčs, kde zůstala až do revoluce.

Rozsáhlé změny přinesla až devadesátá léta, jak do kvality, chuti, množství značek a samozřejmě i ceny.

O ceně se rozhodovalo na ÚV

"Cena byla dříve politickou otázkou,“ řekl Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Novinkám prozradil, že jeden čas působil jako cenový gestor. "Nejvyšší stranické orgány rozhodovaly, zda pivo podraží a o kolik. Mě pak na několik dní zavřeli do zámku v Kolodějích a podle určitého vzorce jsem dělal cenu piv v celé republice,“ vysvětlil Veselý.

Graf

Jak dále vysvětlil, znamenalo to, že měl například nakázáno, aby lahvové pivo mělo stát jako v hospodě čtvrté cenové kategorie. Podle podobných pravidel pak stanovil veškeré ceny. "Poté přišla komise, která vše zkontrolovala a popřípadě udělala ještě nějaké úpravy,“ dodal odborník.

Podle něj ale některé změny nebyly v souladu s pravidly, podle kterých se měl sám řídit. Posléze se dozvěděl, že ceny nakonec upravil i sám tehdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš.

Ceny uvedené v článku jsou průměrem všech lahvových piv s obsahem alkoholu 3,4 až 4,1 %, které bylo možné zakoupit v obchodech od roku 1961. Vyplývá to ze statistiky Českého statistického úřadu. Co do značek jsou v průměru započítány piva velkých pivovarů, ale i menších regionálních.

S cenou vzrostla i kvalita

Zdražení o stovky procent během jednoho desetiletí se může zdát příliš agresivní, ale s cenou rostla především kvalita. "Všechno v devadesátých letech podražilo, ale růst cen u piva byl v zásadě pomalejší než u jiných potravin,“ komentoval Veselý.

Podle něj si navíc v současnosti může každý koupit ze svého platu více piv než za minulého režimu, kdy o cenách piva rozhodovali funkcionáři KSČ. Kvalita piva navíc podle něj byla tehdy rozličná. "Lidi v obchodech otáčeli lahve hrdlem dolů, aby zjistili, zda v ní nejsou usazeniny. Trvanlivost piva byla kdysi jen sedm dnů,“ připomněl Jan Veselý.

V minulé éře působilo v tehdejším Československu na osm velkých pivovarních podniků, rozdělené byly podle krajů.

Pivo "PITOMOST"

Pamětníci si jistě vzpomenou na takový unikát, jakým bylo Pito. Název nealkoholického piva byl složen z písmen slov "PIvo“ a "auTO“.

"Vyráběl ho Pivovar Most a jelikož se nedalo vůbec pít, lidi mu říkali pitomost,“ dodal Veselý.

I v současnosti je ale možné narazit v obchodech na piva pochybné kvality. Jedná se především o "neznačková piva“ za velice nízkou cenu. Dohromady je pak možné zakoupit kolem 400 druhů nejrůznějších piv.

Zdroj: Novinky.cz


Otevření Restaurantu a Beerraria STARÁ SLADOVNA, slavnostní zahájení pivní sezóny 2008 a 10. Chodovar Cup proběhly úspěšně v sobotu 26. dubna v areálu rodinného pivovaru Chodovar.

Logo

Lépe řečeno, jedna z těchto akcí začala již v 6 hodin ráno v bavorském Störnsteinu, odkud vyrazili kuliči s prvním sudem pivní sezóny 2008. Čekalo je dlouhých 53 km přes několik bavorských i českých měst a obcí. Ale to už v rodinném pivovaru vrcholily přípravy k jinému slavnostnímu okamžiku: k slavnostnímu otevření Restaurantu a Beerraria Stará Sladovna. Jeho kmotry se stali sourozenci Adéla a Dalibor Gondíkovi a skutečně, krátce po poledni, po nezbytných slovech prezidenta pivovaru pana Jiřího Plevky st. a také několika „extempore“ se správní radou, bylo Beerrarium otevřeno. A to včetně požehnání od místního faráře. Inu tak, jak to má být.

Než si všichni návštěvníci nové beerrarium prohlédli a než ochutnali z nabídky zdejších piv i jídel, přehoupl se čas přes 14. hodinu a začala 2. akce toho dne: 10. ročník soutěže barmanů v míchání nápojů s přídavkem piva Chodovar Cup 2008. Tentokráte soutěžilo 10 jednotlivců a týmů a bylo se opravdu na co dívat.

Těsně po skončení soutěže, krátce po 17. hodině se rozrazila vrata na dvůr před beerrariem a do dvora se vřítili kuliči s prvním sudem pivní sezóny 2008 a s celým doprovodem. Návštěvníci pivovaru je uvítali potleskem a poté starosta městysu Chodová Planá pan Jan Volný slavnostně narazil první sud sezóny a společně se všemi pivovarníky a se starostou Störnsteinu panem Borisem Damzogem připili na zdar pivní sezóny 2008.

Tak na zdraví a doufáme, že se již brzy opět potkáme v Beerrariu nebo na některé další akci!!!

Zdroj a foto: Chodovar.cz


Znalcům piva chybí vzorky z Antarktidy

[pondělí, 28. duben 2008]

Znalci zlatavého moku z jihlavského Svazu pivních turistů přijeli v neděli z Komárna ze setkání s maďarskými kolegy.

Obě skupiny polečně navštívily minipivovar Sigip na maďarsko-slovenských hranicích a s jižními sousedy se u pěnivého nápoje dohodly na další spolupráci.

Za více než deset let činnosti se jihlavský spolek propracoval na republikovou špičku znalostí v oboru pivovarnictví a degustace piva. Jeho členové z nejrůznějších pramenů získávají informace a rozšiřují poznatky o výrobě piva v tuzemsku i ve světě.

Dokáží vysvětlit i technologické postupy přípravy nápojů, podobných pivu, vařené domorodci v oblastech rovníkové Afriky a mnoho dalších zvláštností kolem celosvětové produkce piva.

„Zatím nemáme vzorky z Arktidy a Antarktidy,“ posteskli si členové spolku.

V těchto dnech překročili magickou hranici degustace 1750 druhů piv z celého světa. O každé ochutnávce si vedou pečlivé záznamy.

„Letos chceme pokořit hranice dvou tisíc ochutnaných piv,“ prozradil jednatel SPT Martin Povýšil.

„Dá hodně práce shánět vzorky, které společně testujeme, ale svému koníčku se věnujeme s láskou,“ dodal jednatel SPT.

Zdroj: Jihlavský deník | Autor: Stanislav Jelínek


Mince má hodnotu jedno pivo

[pondělí, 28. duben 2008]

Vlastní měnou se může pochlubit bzenecký pivovarník Radomil Paták. Nechal si vyrobit mince s nominální hodnotou jedno pivo. Platit se jimi ale bude jen jeden den, a to na letošních pivních slavnostech, které se v létě uskuteční v areálu bzeneckého zámku.

„Měly by sloužit spíše jako památka, ale když někomu dojdou peníze a v opilecké euforii ještě bude mít žízeň, pivo mu za minci vyměníme,“ usmívá se pivovarník. Na tento nápad přišel při toulání po internetových stránkách, kde poté našel i výrobce, který mu mince odlil.

„Dočetl jsem se, že za první republiky dostávali zaměstnanci pivovarů deputátní známky. Mohli si je měnit za pivo. Hlavně se mi líbilo, že naše velké pivovary to ještě nenapadlo,“ vzpomíná. Rozdíl ovšem bude v tom, že bzenecké „peníze“ nejsou určené zaměstnancům. Kněžihorský minipivovar totiž žádné nemá, majitel a sládek v jedné osobě dělá vše sám.

Sládek má už dokonce naplánované, co udělá s mincemi, které mu zůstanou. Rozhodí je po lese a kolem bzeneckého Starého hradu, aby někdy v budoucnu potěšily hledače pokladů s detektorem kovu. „Ať je legrace. Po skončení akce v létě stejně nebudou peníze už platné,“ vysvětlil majitel minipivovaru.

Slavnost na zámku bude mít i netradiční vstupenku. Ta bude v podobě pivní akcie. Každý, kdo si ji koupí, přispěje zároveň na charitu. Výdělek totiž půjde nadačnímu fondu Modrý hrošík. Na 28. června si organizátoři připravili mnoho atrakcí pro dospělé i děti. Zapojí se i recesisté z Chmelobrany Žatec, kteří přijedou se svou mašinkou, jež jede prý jako jediná na světě na pivo. Vozit zájemce bude i minivláček.

Video zde...

Zdroj: Hodonínský deník | Autor: Zdeněk Šmýd


Stále více příznivců si nacházejí malé pivovary na Sokolovsku. Mezi štamgasty jsou oblíbené hlavně pro svoji originalitu a schopnost nabídnout nejrůznější varianty od běžných druhů až po vícestupňové speciály.

Výjimkou nejsou ani piva vařená pro zvláštní příležitosti podle přání zákazníka. Právě rozmanitost je devizou, kterou se menší pivovary snaží na trhu prosadit a současně zaujmout.

„Jsme velice rádi, že naše pivo oceňuje spousta zákazníků, kteří se ho zpočátku naučili pít v naší lomnické hospodě U Franty. Postupně jsme si příznivce získali i tím, že pivo stáčíme do litrových PET lahví. Zákazníků opravdu přibývá a je jich stále víc a víc,“ prohlásil sládek pivovaru Permon Jan Rada.

O dobré pověsti mezi milovníky piva mluví i Ivana Lojínová z loketského rodinného minipivovaru Svatý Florián. „Pro loketské patrioty, kteří si naše pivo oblíbili a chodí pravidelně, jsme založili Klub přátel piva Svatý Florián. Pořádáme různé ochutnávky, jako například ochutnávku zeleného piva na Zelený čtvrtek,“ zmínila Lojínová. Ta zároveň zve všechny fajnšmekry na nápoj zvaný Zlatá pivovice. „Jedná se o alkohol, který je destilován v lihovaru Březová z naší suroviny,“ upřesnila.

A jak reagují samotní zákazníci? „Historie, pivo, hrad, pivo, pěkné údolí s líně se plazící řekou, pivo. Co chcete více? Vždyť je to ta nejlepší kombinace! Sedněte si také u Floriana. Nebudete zklamáni. Objednejte si a malinko si pusťte žilou. Podpoříte tím tyto malé pivovárky,“ doporučuje pivní reportér a sběratel Libor Vojáček z Teplic.

„Před otevřením minipivovaru jsme ani netušili, kolik pivních turistů a sběratelů pivních suvenýrů v naší republice i v okolních státech je. Prakticky každý týden někdo přijde ochutnat nebo pošle žádost o zaslání pivních etiket či jiných pivních suvenýrů,“ poznamenala Lojínová.

Své fanoušky má ale i Permon. „Je to dobré pití, to mohou potvrdit,“ prohlásil jeden z oslovených pivařů. „S reakcemi lidí, kteří si Permona pochvalují jsme spokojeni, samozřejmě i tady platí, každý člověk jiná chuť,“ uvedl Rada. „Naše pivo je hutné, chutné a kvalitní. Proto někomu připadá ve srovnání s jinými běžnými pivy, které jsou filtrované, velmi silné, jak říkají – deset jich jen tak nedám,“ doplnil.

A na co pivovary konkrétně lákají? Permon se může pochlubit světlými, polotmavými a tmavými pivy v rozmezí od 10 do 13 stupňů. „O svátcích jsme prodávali Vánoční speciál 14 a nyní Velikonoční speciál 12. Pivo jsme ale vařili také u příležitosti oceňování osobnosti města Sokolova,“ připomenul sládek.

„V současnosti produkujeme pouze jeden druh piva. Jedná se o polotmavý, nefiltrovaný a nepasterizovaný speciál Svatý Florian 11. V budoucnu připravujeme výrobu světlého ležáku 13 a černého speciálu 15,“ prozradila Lojínová.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Milan Hloušek


Chceme se vrátit k tradici

[sobota, 26. duben 2008]

Historie pivovarnictví v Kostelci nad Černými lesy sahá do roku 1558. Poslední várka piva tu byla svařena 3. června 1987. Spilka a sklepy sloužily pro potřeby velkopopovického pivovaru do konce roku 1992. O dva roky později ukončila provoz i sladovna, objekty převzalo město. „Snažíme se tradici obnovit. Dáváme to dohromady tak, aby to vypadalo jako v roce 1933, kdy byla všechna původní technologie do pivovaru nainstalována,“ říká Milan Starec ze společnosti Dej bůh štěstí.

* Jak práce na obnově pivovaru pokračují?

Od roku 1994 objekt chátrá. Dáváme původní technologii do takového stavu, aby byla znovu funkční. Nebude tam nic nového, ale vše původní. Mělo by to fungovat jednak jako muzeum, jednak jako pivovar. Naše původní poslání je ale spíš muzejní činnost a sbírání informací o pivovarech.

* Kdy by se muzeum mohlo otevřít?

Rádi bychom, aby muzeum i pivovar začaly fungovat do konce roku. Letos v létě chceme otevřít restauraci. Ta zatím funguje jen na předem ohlášené akce. Lidé si mohou přijet pivo uvařit s námi. Sami si mohou vybrat, jaký druh chtějí. Původní pivovar nefunguje, takže vaříme v malém pivovárku na 120 litrů.

* Kde sháníte exponáty?

Jezdíme po celé republice a sbíráme věci tam, kde se pivovary bourají a ruší. Nikdo jiný to nedělá a většina věcí končí ve sběrnách. Zaplněnou starými stroji máme plochu o rozloze čtyři tisíce metrů čtverečních. Zatím to jen dáváme dohromady, bude potřeba exponáty roztřídit a sestavit expozici.

* Kolik piva plánujete vyrobit?

Rádi bychom vařili pivo pro restauraci a okolí.

* Jak jste se k pivovarnictví dostal?

K tomuto oboru jsem měl blízko už od školy, studoval jsem Vysokou školu chemicko-technologickou, obor výživa a stravování. Tam jsem se s pivem setkal.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Eva Kučerová


Nejen běžná piva vyrábějí středočeské pivovary. Důkazem je Radler.cz, míchaný nápoj vyrobený z poloviny z krušovického piva a z poloviny z přírodní citronové limonády.

„Má zajímavou, překvapivou chuť. Není moc sladký, na konci zůstává nahořklá chmelová chuť. Je velmi osvěžující,“ uvedla Hana Fenclová, manažerka Královského pivovaru Krušovice. Upozornila na další výhodu nápoje - má nižší energetickou hodnotu než pivo. „Obsah alkoholu je kolem dvou procent. Je vhodný třeba pro sportovce na doplnění energie i vitamínů,“ vysvětlila. Nápoj vznikl v Německu, tam se k jeho výrobě v krušovickém pivovaru inspirovali. Vyrábějí ho od roku 2002. „V Německu je tento nápoj velmi oblíbený, u nás je netradiční. Vyšli jsme s ním na trh jako první,“ podotkla Hana Fenclová. I když Radler neprovází velká reklamní kampaň, své příznivce si našel.

„Když ho lidé ochutnají, jsou překvapeni. Prodávají ho některé obchodní řetězce. Jelikož je to míchaný nápoj, mají někdy problém, kam ho umístit, a tak ho často dávají mezi speciály,“ řekla manažerka pivovaru. Prodává se pouze v půllitrových plechovkách.

Zdroj: MF Dnes.cz


Změny v Kopřivnici

[pátek, 25. duben 2008]

Na začátku roku 2008 minipivovar koupila společnost Rychvaldské sportovní a relaxační centrum s.r.o., která ve vizích zakladatele pivovaru pokračuje.

Plánovaný roční výstav pro rok 2008 je 500hl pivního moku. V současnosti vyrábíme světlý kvasnicový ležák 12° pod obchodním označením LAŠSKÝ VULKÁN (pro region Kopřivnicka) a CHACHAREK (pro region Ostravska), dále

polotmavý sváteční ležák 12° jako ŘIZEK a tmavý sváteční ležák 14° pod označením UHLO.


Domažlice touží po minipivovaru

[pátek, 25. duben 2008]

Po Plzni, Dobřanech, Koutu na Šumavě a Stříbře chystají nový minipivovar také Domažlice, jež propagují nejstarší tradici vaření piva v Plzeňském kraji i ve střední Evropě datovanou od roku 1341.

Výrobu piva v Domažlicích v roce 1996 ukončil Plzeňský Prazdroj, který si veškeré zařízení odvezl a dvouhektarový areál prodal městu. Chtěli bychom tam mít kromě výroby piva a restaurace také galerii a kulturní sál, řekl starosta Miroslav Mach. Zájem má řada firem. "Čtyři architekti nám do června zpracují návrhy, Regionální rozvojová agentura varianty čerpání dotací," dodal.

Z pivovaru zbyla už jen spodní třípodlažní budova u hlavní silnice a za ní pětipodlažní objekt, kde byly původně varna a tanky. Horní polovinu areálu srovnal se zemí Kaufland, který už tam začal budovat nákupní centrum.

Po mexických, pražských a plzeňských investorech chce mít město do tří měsíců na stole jasnou vizi. Dosud ale nevypovědělo smlouvu o smlouvě budoucí s pražským developerem Bohdalecká obchodní, který chtěl areál přestavět na hotel, minipivovar s restaurací. Nestihl ale mít stavební povolení do 90 dnů po nabytí právní moci Kauflandu, tedy do 18. dubna. "Chtějí smlouvu prodloužit, provozovatelů se nám ale hlásí více," řekl Mach. Radnice počká do června, zda developer předloží projekt.

Kam s pivovarem? Možná do továrny

"V objektech chceme mít multifunkční sál pro konference, divadelní a loutkové scény a jazz, galerii a knihovnu," uvedl starosta. Radnice má nyní galerii v nevyhovující panelové budově, schází jí menší sál s dobrou akustikou pro menšinové žánry a výukové programy.

Domažlice, které chtějí každopádně výrobu "svého" piva obnovit, mají i alternativní plán. Radnice už jednala s majitelem téměř 20 let opuštěné továrny na tkalouny a epolety ve Vodní ulici, kterou získal restituent žijící v Kalifornii. "Vnuk George Jirotka přijede v červnu," řekl Mach. Majitel by objekt městu nedaroval, ale spojil by se zřejmě s městem při úpravách na galerii a minipivovar. Jeho matka je zakládající členkou právovárečného měšťanstva Domažlic.

V Plzeňském kraji je sedm restauračních pivovarů. První, U rytíře Lochoty v Plzni, vznikl před sedmi lety, po něm zahájila Modrá hvězda v Dobřanech. Od roku 2006 vyrábí minipivovar v Koutu u Domažlic, od loňska Pivovarský dvůr v Plzni, v hotelu Belveder v Železné Rudě a ve Stříbře U Rybiček. Jejich kapacita je 1000 až 5000 hektolitrů ročně. Poslední pivovar Groll vznikl v centru Plzně tento měsíc. Od května 2009 ho chce otevřít ve své restauraci pivovar Chodovar z Tachovska.

Zdroj: Týden.cz


Na pivovarskou tradici navázal v Dražíči pan Jiří Papula v r.1997. Původně chtěl mít v objektu pálenici. Minipivovar si nadělil navíc coby netradiční dárek k padesátinám. Původní stavařská profese mu v novém podnikání pomohla jen částečně. Kvalitně opravil zchátralý objekt. U piva se však musel učit tak říkajíc od píky, zpočátku i cestou pokus – omyl. Jediným vodítkem mu prý byla vzpomínka z dětství.

Foto

Tenkrát mi to nechutnalo, bylo to odporně hořké. Ale tu odporně hořkou chuť, jsem si zachoval po celý život, kterou jsem chtěl a vyžadoval jsem to na těch sládcích, aby ji dokázali. Ale protože jsem jim to neuměl vysvětlit, tak to pořád nešlo, než se stalo to, že jsem stoupl ke kotli, naučil jsem se to vařit, a teprve když jsem pochopil, co to je vaření, pochopil jsem slad, pochopil jsem kvasnice, pochopil jsem chmelení, teprve jsem se mohl domluvit se sládky, co vlastně chci a kam to pivo směřuje.

Ukázalo se, že vychytat správnou chuť kvasnicového ležáku a vymyslet mu název nebyl nakonec až takový problém. Nejdůležitější bylo zavést a posléze na trhu nové pivo udržet.

Po roce 1997 nastal útlum jak ve stavařině, tak i v hospodské činnosti. Lidé přestali chodit na večeře a když chodili, tak jen sporadicky. To nebylo jenom u nás, to bylo všude v těch restauracích. A navíc my jsme točili pivo, o kterém nikdo nic nevěděl, takže přišel jednou, ochutnal, už se neobjevil. A já jsem si dovolil v opuštěné krajině postavit pivovar s restauraci.

Celých šest let musel Jiří Papula fungování minipivovaru dotovat ze svých dalších aktivit. Začínal s 200 hektolitry a jedním chladícím tankem. Pro letošek plánuje už 750 hektolitrů. Za deset let třikrát rozšiřoval kapacitu svých boxů. 70 procent produkce dnes otočí přímo v pivovarském dvoře v Dražíči.

Reklama je jediná jedna. Někdo si dá pivo, chutná mu a přivede kamarády. A sám se vrátí. Když se lidé vrací a přivedou kamarády, to je ta pravá reklama.

Aby světlý a tmavý ležák uspěly v konkurenci a udržely se na trhu, pravidelně se s nimi účastní nejrůznějších pivovarnických soutěží. Výhledově plánuje otevření vlastních restaurací na jihu Čech a expanzi do Prahy či do nedalekých Bavor. Za největšího nepřítele podnikání u nás považuje lidskou závist, nepřesnou legislativu a slabou podporu drobných živnostníků. Cestou k přežití je i soustředění zástupců malých pivovarů a jejich společný lobbying vůči velkým nadnárodním společnostem.

Věřím, že malé pivovary se soustředí do celku, aby působily jednotně v konkurenci s velkými pivovary. Každý minipivovar je závislý na středních a velkých pivovarech už jenom v tom, že od nich získává zaprvé kvasnice, případně může získat chmel, ale co je důležité, pokud malý pivovar dodává v sudech, střední pivovar mu pomůže, nebo může pomoci mytím sudů, chemickou úpravu sudů a v takových věcech.

Konkurenceschopnost výrazně ovlivňují u výroby kvasnicového nefiltrovaného nepasterizovaného piva také ceny energií.

Trvanlivost piva tady drží chlad. Já mám výrobník ledové vody, a výrobník ledové vody mi musí- nejenom pět až sedm týdnů, kdy to pivo zraje, držet to pivo při teplotě jeden stupeň. A ty výrobníky ledové vody jsou samozřejmě na elektriku. A průmyslový pivovar pivo zakonzervuje a je jedno, jak ho má skaldované. Jenže já k tomu musím vyrobit elektrickou energii, skladovatelné podmínky, a to jsou ty náklady, které nikdo nemá, které nese pouze ten malý pivovar.

Existuje tedy nějaký recept jak nepodlehnout tlaku velkých pivovarů a jejich cenové politice?

Obnáší to soutěže, odříkání, pokoru, hlavně pokoru, a pak se výsledky dostaví. Pak je značka, je pivo a je zájem. A to pivo, i když já tvrdím, že to naše je nelepší, je všude kvalitní, ale musím věřit pouze svojí značce.

Zdroj a foto: Česká televize.cz - POKR


Jen několik týdnů bude ve vybraných restauracích na Kutnohorsku a Kolínsku k dostání unikátní Dačický kvasnicový ležák z pivovaru Kutná Hora. „Lidé si čím dál více žádají piva s výraznější chutí, která se od běžných piv odlišují. Právě kvasnicová piva se vyznačují, plnou přírodní chutí, kterou se odlišují od ostatních, běžně vyráběných piv“ zdůvodnila přípravu nového piva manažerka značky Dačický Daniela Klančíková.

Nové pivo bude k dostání jen po omezenou dobu – po několik týdnů v jarních měsících. „Jeho výroba je náročnější než u běžných piv, proto jsme připravili jen omezené množství. Při jeho výrobě jsme vycházeli z dochovaných receptů samotného Václava Dačického. Pivo budeme distribuovat především v domácím regionu zahrnujícím Kutnou Horu a Kolín,“ doplnil vrchní sládek a ředitel pivovaru Jan Hejra. Dačického kvasnicové pivo se od těch ostatních liší především tím, že není filtrované, stabilizované ani pasterované, takže jde o "živé" pivo. „Kvasnicová piva jsou dnes vzácností a ukázkou mistrovského umění sládků. Vyznačují se vynikající vyváženou chutí, nádhernou přírodní barvou a hustou smetanovou pěnou,“ uvedl Jan Hejra.

Dačický kvasnicový ležák obsahuje živé kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které bychom jinak museli kvůli trvanlivosti standardní filtrací, stabilizací či pasterací odstranit či zničit. „Pivo má díky tomu přirozený zákal tvořený především kvasinkami. V chuti jsou kvasnice také cítit a více tak vyniká celkové aroma a chuť piva. Pivo tak chutná plněji,“ doplnil technolog Ondřej Koucký ze společnosti Drinks Union, do níž pivovar Kutná Hora patří.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Značka Staropramen přináší novou dimenzi zábavy. Chcete získat originální půllitr, stahovat hudbu dle svého výběru, zahrát si ruletu, vyzvat přátele na virtuální souboj nebo se například proletět ve větroni či pilotovat Formuli 1 v Monte Carlu? Zaregistrujte se na nových internetových stránkách www.tosivypijes.cz a začněte si užívat ve světě, kde je vše ve vaší režii. Za málo $taráčů hodně muziky, ale čím více $taráčů, tím lépe!

Co jsou to $taráče a jak je získat? Ve $taráče - měnu v novém virtuálním světě na www.tosivypijes.cz - proměníte herní kódy na každé promoční lahvi či plechovce piva Staropramen. Počet $taráčů za daný kód je určován dle aktuálního kurzovního lístku, který se průběžně mění a je tedy nutné jej pravidelně sledovat.

S jednotlivými $taráči je možno nakládat dle vlastního výběru. Vsázet je v ruletě, vyzvat svého kamaráda na virtuální souboj v paintballu, nakupovat v internetovém obchodě originální doplňky Staropramen nebo našetřit na svůj nezapomenutelný zážitek, jako je například let větroněm, paragliding v tandemu, či splnit si svůj sen a stát se pistolníkem nebo popelářem.

V září se navíc uskuteční vrchol celé soutěže – velká aukce o hlavní pecku v nabídce, pilotování Formule 1! Pokud se chcete stát závodníkem Formule 1, vsaďte největší počet $taráčů v aukci a vyhrajte výlet do Monte Carla a možnost usednout do kokpitu nejrychlejšího vozu světa. Helikoptéra Vás z luxusního hotelu přepraví na slavný jezdecký okruh v Monte Carlu, kde po absolvování školení od profesionálního pilota včetně návštěvy dílen, nastudování závodního okruhu a vzrušující jízdě na místě spolujezdce, obdržíte certifikát kurzu pilotování vozu Formule 1.

Dalšími peckami v nabídce jsou např. jednomístný zorbing, jízda terénním autem Hammer, jízda na čtyřkolkách, řízení tanku či pronájem Porsche Carrera.

Kdo by neměl chuť pouštět se do těchto adrenalinových aktivit, může své $taráče využít k nákupu originálního otvíráku, sklenice Staropramen, ke stažení hudby nejrůznějších žánrů či zábavných tapet a her do mobilního telefonu.

Více informací získáte na novém webu Pivovarů Staropramen www.tosivypijes.cz.


V roce 2007 si výrobní prostory pivovaru Budějovický Budvar prohlédlo téměř 50 000 návštěvníků, což je asi o 23 % více než v roce 2006. O 16 % se meziročně zvýšil i zájem o multimediální expozici „Příběh budějovického piva“. Mezi turisty ze všech kontinentů byl i vnuk Augusta Zátky, který byl jedním z iniciátorů založení Budějovického Budvaru.

Pivovar Budějovický Budvar, n.p., věnuje v posledních letech pozornost i rozvoji nabídky komplexních turistických služeb. Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru nabízí zábavu i poučení při prohlídkách výrobních prostor pivovaru nebo multimediální expozice o historii vaření piva. Pivovar provozuje i několik restaurací, ve kterých hosté mohou kromě dokonale ošetřeného piva ochutnat gastronomické speciality české i mezinárodní kuchyně. Nabídku služeb doplňuje Hotel Malý pivovar, který je mimo jiné vhodný i pro kongresovou turistiku.

Exkurzí v pivovaru se loni zúčastnilo rekordní množství návštěvníků. Celkem jich bylo 48 156, to je o 22,8 % více než v roce 2006. Zájem o prohlídky se dlouhodobě zvyšuje – v roce 2002 byl počet návštěvníků asi 21 000. Exkurze vedou profesionální průvodci s výkladem v češtině nebo dalších pěti jazycích. Součástí prohlídky pro návštěvníky starší 18 let je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo z ležáckého tanku.

Úspěšný rok má za sebou také multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, kterou pivovar otevřel u příležitosti 110. výročí svého založení 15. dubna 2005. Expozice představuje srozumitelnou a zábavnou formou historii vaření piva v Českých Budějovicích. V roce 2007 se s „Příběhem budějovického piva“ seznámilo 4 317 lidí, to je meziročně o 16 % více.

Turisté pocházeli loni ze všech kontinentů. „Asi nejzajímavějším návštěvníkem byl vnuk pana Augusta Zátky, který dnes žije v Kanadě. Když v expozici viděl hologram svého dědečka, byl nadšený,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru (pozn. – August Zátka byl jedním z klíčových iniciátorů založení Českého akciového pivovaru, dnešního Budějovického Budvaru). Největší podíl na celkové návštěvnosti - asi 48 % - měli turisté z německy hovořících zemí, převážně z Německa a Rakouska. „Turisté z německé jazykové oblasti přijíždějí obvykle ve velkých organizovaných skupinách. Oproti tomu Češi dávají přednost spíše individuální turistice,“ upřesňuje Antonín Janský. Domácí návštěvníci měli loni podíl 20 %. Na třetím místě se umístili turisté z anglicky hovořících zemí s podílem 19,4 %. Každý desátý návštěvník pivovaru pocházel z Francie. Významný podíl (asi 16 %) tvoří studenti škol z různých koutů světa, a to i přes to, že vzhledem k svému věku nemohou využít ochutnávky piva v ležáckém sklepě.

Pivovar je návštěvníkům přístupný každý den od 9 do 16 hodin na základě předchozí telefonické či e-mailové objednávky. Každý pracovní den (v létě i o víkendech) ve 14:00 se lidé mohou zúčastnit prohlídky i bez předchozí rezervace. Další podrobnosti o prohlídkách Budějovického Budvaru najdete na webové stránce http://www.budvar.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Světlé výčepní pivo Pardál získalo ocenění "Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008" v kategorii "Pivo". Novinka v nabídce pivovaru Budějovický Budvar byla na trh v jižních Čechách uvedena 1. března loňského roku. Její prodej trojnásobně překonal původní očekávání pivovaru a dosáhl objemu 76 tisíc hektolitrů. Počátkem letošního roku byl prodej piva Pardál rozšířen na celé území ČR. "Vítězství v soutěži Volba spotřebitelů si velice vážíme, zejména proto, že o výsledku rozhodovali sami spotřebitelé, pro které Pardála vaříme," komentoval získané ocenění Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Vývoj piva Pardál byl zahájen v srpnu roku 2005. O rok později byli do projektu zapojeni i sami spotřebitelé. Ti se účastnili několika kol řízených degustací pod vedením technologa pivovaru. Na základě připomínek budoucích zákazníků se dolaďovala konečná chuť, hořkost, barva a další vlastnosti piva Pardál. "Degustací se účastnilo více než tři sta pivařů. Podle prodejních výsledků i podle výsledků soutěže Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008 můžeme říci, že odvedli skvělou práci. Za to jim patří náš velký dík," dodal Samec. Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od výčepního piva značky Budějovický Budvar. Vyznačuje se výrazně vyšší hořkostí, tmavší zlatavou barvou a vysokou bílou pěnou. Má stupňovitost 9,7 procenta a obsahuje 3,8 procenta alkoholu.

"Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka" je pořádána společností Atoz Event již osmým rokem. Cílem programu je monitorovat a oceňovat nové a inovované výrobky rychloobrátkového sektoru uvedené na český trh za poslední rok a půl. Vítězné výrobky získávají roční licenci na užívání loga "Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka". Soutěž představuje jediný program v ČR, ve kterém jsou vyhlášeny vítězné výrobky na základě průzkumu mezi konečnými spotřebiteli. V letošním roce zaznamenal program "Volba spotřebitelů" rekordní počet účastníků. Ve 28 kategoriích se utkalo 85 výrobků/výrobkových řad, které registrovalo 55 výrobců. Volba probíhala na základě průzkumu reprezentativního vzorku domácností a on-line panelu respondentů. Realizátorem průzkumu byla agentura Factum Invenio.

Zdroj: Web Reporter.cz


Pojedenácté zve pivovar Radegast v Nošovicích své příznivce na den otevřených dveří, který se uskuteční ve čtvrtek 1. května od 8 do 16 hodin. O návštěvu pivovaru, který jako jeden z mála v Evropě umožňuje nahlédnout do reálného procesu vaření piva, je každoročně obrovský zájem. Pivovar dbá na vysokou úroveň exkurze a komfort návštěvníků. Kapacita je proto omezená a prohlídku je nezbytné si předem telefonicky či e-mailem rezervovat. Prohlídky pivovaru, které jsou 1. května zdarma, budou probíhat za asistence zkušených průvodců. Pivovar chce zachovat vysokou úroveň exkurze a komfort pro návštěvníky, což sebou přináší omezenou kapacitu exkurzí. Ty je nezbytné si rezervovat předem na tel.: 558 602 566, nebo e-mailem na adrese: exkurze.radegast@pilsner.sabmiller.com. Více informací o exkurzi je k dispozici na www.radegast.cz.

Zdroj: Deník.cz


Pilsberg chce novú sladovňu

[čtvrtek, 24. duben 2008]

Popradský pivovar čaká rekonštrukcia, momentálne vyrába v Poľsku.

Pivo popradského pivovaru Pilsberg sa od začiatku roku dočasne varí v licencii v jednom z poľských pivovarov. Traja jeho východoslovenskí spoluvlastníci Ladislav Lazar, Norbert Cehelský a Ladislav Ďurica chystajú v Poprade kompletnú rekonštrukciu.

No tá nie je jediný investičný zámer. Na jeseň chcú začať stavať novú výrobňu sladu v neďalekej obci Mlynica. Má ich stáť zhruba 380 miliónov korún.

Podľa L. Lazara to bude nákladnejší projekt ako modernizácia pivovaru. „I keď vyčíslenie tej zatiaľ nemáme spresnené,“ dodáva.

Nová sladovňa pod Tatrami zvýši kapacitu výroby sladu popradskej pivovarníckej skupiny. Staršia sladovňa v areáli popradského pivovaru, ktorá sa má zrekonštruovať spolu s výrobou piva, dosahuje celoročnú produkciu zhruba deväťtisíc ton. V novej, ktorú budú vlastníci Pilsbergu prevádzkovať pod dcérskou firmou Tatranská sladovňa, ho vyrobí 15-tisíc ton.

Investície do sladu L. Lazar vysvetľuje tým, že v jeho predaji nie je na európskom trhu taká ostrá konkurencia ako pri pive. Zatiaľ čo slovenské pivo sa za hranice dostáva v malých objemoch, export tuzemského sladu je oveľa väčší ako jeho domáca spotreba.

Výstavbu sladovne chce Pilsberg kryť z vlastných zdrojov, bankových úverov a snaží sa získať pomoc aj z eurofondov. Súčasne pripravuje rekonštrukciu pivovaru.

Podľa L. Lazara nie je v hre len obnovenie pôvodných priestorov pivovaru v centre mesta, ale uvažujú o tom, že by ho presťahovali na nové miesto na periférii. Zdôrazňuje, že licenčná výroba ich pív v Poľsku je len dočasné riešenie.

V minulom roku predal Pilsberg na slovenskom trhu zhruba 100-tisíc hektolitrov piva, čím držal približne 2,5-percentný trhový podiel. Podľa L. Lazara si pivovar takéto pozície podrží aj tento rok.

„Spotrebitelia túto dočasnú zmenu prijali. Pivo tam dávame variť z nášho sladu a podľa našich receptúr. Nič sa na ňom nezmenilo,“ dodáva. Pivovar pred presunom výroby do Poľska zamestnával v Poprade 130 ľudí. Teraz mu stačí sedemdesiat, na výrobu sladu a distribúciu piva z Poľska.

Zdroj: ETrend.sk


Prvním kolem začala v prostorách velkopopovického pivovaru soutěž o nejlepší české pivo letošního roku. Celkem do ní české pivovary přihlásily 64 značek. Letošní ročník bude mít stejně jako loni pět kategorií, informoval výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Tradičně nejvíce přihlášených je světlých ležáků - 23 značek. V kategorii světlá výčepní piva bude v dvoukolovém klání soutěžit 19 druhů, tmavých výčepních piv šest, tmavých ležáků sedm a stále populárnějších nealkoholických piv bylo do soutěže přijato devět.

Český svaz pivovarů soutěž České pivo považuje za prospěšnou pro české pivovarnictví a jako jedinou tuzemskou akci mezi soutěžemi piv ji garantuje. Výsledky testování jsou podle svazu objektivní a nestranné.

"Zkoumány jsou senzorické vlastnosti piva, kontroluje se původní extrakt, tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii, dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají," uvedl Veselý. Vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale jsou přímo ve výrobních závodech odebírány komisí Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS). "Není proto možné vybírat ty nejlepší várky. Degustacím je přítomen notář, což podtrhuje již tradiční nezávislost a nestrannost vyhodnocovacího procesu," dodal Veselý.

Svaz chce navíc dosáhnout stavu, kdy všichni hodnotitelé budou mít degustátorské zkoušky. Zatím totiž ne všichni sládci a další pivovarští odborníci, kteří soutěžící piva hodnotí, tuto kvalifikaci mají.

Vítězem loňské soutěže se v kategorii světlý ležák stalo Starobrno Medium z pivovaru Starobrno. Mezi světlými výčepními pivy vyhrál Braník z Pivovarů Staropramen a vítězství z předchozího roku v kategorii tmavých ležáků obhájil Primátor Premium Dark z Pivovaru Náchod. Premiérovou soutěž tmavých výčepních piv vyhrál Pivovar Janáček s pivem Janáček tmavé. Rovněž poprvé v historii se soutěžilo v kategorii nealkoholických piv, kterou vyhrál Bernard Free z Rodinného pivovaru Bernard.

Druhé kolo soutěže České pivo 2008 se uskuteční 17. a 18. června opět v pivovaru Velké Popovice. Vítězové kategorií budou vyhlášeni 25. září v Praze během Svatováclavské slavnosti českého piva. Za chod, organizaci, technickou část soutěže a vyhodnocení výsledků odpovídá VÚPS.

Akce je součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven České pivo naše pivo. Jeho smyslem je seznamovat veřejnost s historií i současností výroby piva v českých zemích, s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, a zlepšovat image piva.

Zdroj: Marketing & Media


Tachovsko se od úterý může pochlubit světovým prvenstvím. Postaral se o to rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. Ten otevřel restauraci Stará sladovna, která vstupuje na veřejnost s označením první Beerarium na světě.

Foto

„Beerarium má pivo ukázat trochu jinak, než je běžný spotřebitel zvyklý. Restaurace bude místem, kde se milovníci piva mohou tímto nápojem doslova kochat,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Plevka mladší. Beerarium má podle něj být místem, kde bude zákazník pivem doslova obklopen. V sortimentu bude běžně kolem deseti druhů piv a mnoho jídel tvořených k pivu a pomocí piva. „Bude to jedinečné spojení piva a gastronomie. Jídla vycházejí z tradiční kuchyně a ke každému druhu doporučují pivní sommeliéři vhodné pivo. Chodovar nebude v Beerariu nabízet pouze piva vlastní produkce, i když ta budou převládat. „Nabídneme třeba pšeničné pivo, které mělo v Česku také tradici, ale ta byla přerušena poválečným vývojem,“ dodal Plevka mladší.

Kmotrem nového zařízení, prvního svého druhu na světě, se v úterý stal Rudolf Hrušínský. „K pivu mám od dětství kladný vztah. Táta byl velký pivař a strýc říkal: Kdo se chytrej narodí, tomu pivo neškodí,“ vyjádřil se herec.

Hrušínskému chodské pivo chutnalo. „Hrozně rád cestuju a pivo ochutnávám všude ve světě. A musím potvrdit, že české je skutečně nejlepší a zdejší chodovoplánské je vynikající,“ pochválil Hrušínský umění chodovoplánských sládků.

Rod Plevkových se v pivovarnictví pohybuje už třetí generaci. „Pivovaru v Chodové Plané mohla hrozit i likvidace, ale přišla privatuzace a my jsme se pustili do záchrany,“ řekl prezident Chodovaru Jiří Plevka starší. „Dokonce jsme pivovar vytunelovali, ale tím, že jsme vybudovali skutečný čtyřicetimetrový tunel a restauraci Ve skále. Její kapacita pomalu přestávala dostačovat, a tak jsme se rozhodli přebudovat bývalou sladovnu,“ vysvětlil Plevka starší.

Když byla postavena sladovna nová, tato stará sloužila jako konírna a po válce kravín. Rekonstrukcí se kapacita restauračních zařízení Chodovaru zvýšila na zhruba osm set lidí a patří k největším v Čechách. Například loni, jak pro ilustraci informoval ředitel restaurace Mojmír Prokeš, zkonzumovali strávníci jednu tunu vepřových kolen za měsíc.

Stará sladovna nabídne podle Plevky mladšího možnost lidem vařit si vlastní pivo. „V budoucnu by se zde měl vytvořit minipivovar, kde si budou moci zákazníci uvařit pod dohledem zkušeného sládka vlastní pivo,“ uvedl.

Chodovar je rodinným pivovarem, který se soustřeďuje zejména na regionální trh, ale v malém množství vyváží své produkty také do zahraničí. Nedávno získal certifikát Evropské unie, že může používat chráněné zeměpisné označení Chodské pivo.

Letošní pivní sezony bude v pivovaru zahájena v sobotu 26. dubna.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jiří Kohout | Foto: Antonín Hříbal


Nejoblíbenější české pivo Gambrinus vybojovalo prestižní ocenění. Na nejvýznamnější světové soutěží pivních značek World Beer Cup 2008 byl Gambrinus vyhodnocen na třetí pozici v kategorii piv plzeňského typu, kterých se dnes celosvětově prodává více než 70%. Slavnostní večer s vyhlašováním cen proběhl 19. dubna v San Diegu ve Spojených státech. Soutěž pořádá již od roku 1996 svaz pivovarníků Brewers Association.

Do letošního ročníku World Beer Cup přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z České republiky. Plzeňský Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel.

Foto

„Velmi nás těší bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní s převahou kralují světové pivní produkci a v Čechách zaujímají na trhu 99 %. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou. Tato nejvýznamnější světová soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

The World Beer Cup je nejprestižnější světovou soutěží, kterou pivovarští odborníci přirovnávají k Olympijským hrám pivních značek. Hodnocení piv z celého světa probíhá každé dva roky pod záštitou 54 pivovarských svazů celého světa. V odborné porotě zasedlo letos 129 hodnotitelů z 21 zemí.

The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Plzeňský Prazdroj dokončil čtyřletý projekt rozšíření varny Pilsner Urquell za více než půl miliardy korun. Uspokojí tím rostoucí světovou poptávku po nejznámějším českém pivu.

Skupina SABMiller už investovala od vstupu do Prazdroje v roce 1999 do rozvoje a podpory značek pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích 14 miliard korun.

,,Roční kapacita výroby plzeňského pivovaru (značek Pilsner Urquell a Gambrinus) vzroste letos v červnu z 5,1 milionu hektolitrů na 6,2 milionu hektolitrů. Nyní dokončujeme instalaci ležáckých tanků," uvedl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Kapacita plzeňských varen Gambrinus i Pilsner Urquell bude zhruba shodná.

Při rozběhu první části investice do varny v září 2004 řekl šéf SABMiller pro Evropu Alan Clark, že do roku 2009 se Prazdroj chce dostat na hranici čtyř milionů hektolitrů Pilsneru Urquell ročně.

Generální ředitel Prazdroje Mike Short loni v červnu řekl, že SABMiller chce v deseti letech investovat do technologie a podpory prodeje českých piv 15 miliard korun.

Plzeňský Prazdroj loni vyvezl do 56 států světa historicky rekordních 846 tisíc hektolitrů piva, meziročně o osm procent více. Stěžejními trhy zůstávají Německo, Španělsko, Skandinávie a USA. Celkem 675 hektolitry, o 4,5 procenta více, se na výsledku podílel Pilsner Urquel.

Zdroj: E15.cz


Nealkoholické pivo není popelka

[úterý, 22. duben 2008]

"Součástí našeho letošního partnerství s Pražským maratonem budou i aktivity, které zde ještě žádná značka nedělala," slibuje Daniel Musialek, brand manager značky Staropramen.

Foto

Pivní trh začíná stagnovat, co s tím?

Český pivní trh dlouhodobě stagnuje, respektive zaznamenává mírný pokles, a lze předpokládat, že tento trend pro něj bude příznačný i v budoucnu. Na druhou stranu za poslední dva roky docházelo k mírnému nárůstu.

Ten ale byl v řádu desetin procenta...

Přesně tak, nárůst celého českého pivního trhu v loňském roce představoval půl procenta.

Co se s tím dá dělat?

Je třeba být lepší než konkurence, zaujmout spotřebitele. Značka Staropramen proto v předloňském roce udělala řadu strategických změn včetně změny cílové skupiny a positioningu značky. Dnes mohu říci, že toto "cvičení" bylo velmi úspěšné.

Podle čeho tak usuzujete?

Značka Staropramen rostla výrazněji než trh. Celkově se nárůst prodeje pohyboval okolo devíti procent. Při mírném růstu celého trhu to znamenalo její výrazný nárůst z hlediska tržního podílu.

Co bylo hlavním důvodem pro změnu cílové skupiny?

Značka, chce-li být úspěšná, musí reflektovat změny v chování spotřebitelů a jejich preference. Za posledních pár let došlo k velkým změnám v jejich životním stylu. Tomu se musela značka přizpůsobit. Staropramen už nechtěl být běžná pivní značka pro klasického spotřebitele. Museli jsme si najít segment na trhu, ve kterém se budeme dále profilovat, a tím se odlišíme od ostatních konkurenčních značek.

Kdo to tedy má nyní být?

Zaměřujeme se na spotřebitele s aktivním životním stylem, kteří vyhledávají maximální pestrost prožitků při trávení volného času a kladou důraz na zážitky.

Takže už to nejsou starší pánové v hospodách?

Ano, chceme se zaměřit na mladší lidi, ale v našem pojetí jsou to lidé "mladí duchem". Pro značku Staropramen není rozhodující věk, ale životní postoj. Můžete najít staršího, ale zároveň velmi aktivního člověka, který jezdí na raftu, na lyžích, vyhledává hudební festivaly...

Tímto směrem jde i komunikace...

Značka chce svou komunikací spotřebitele trochu "nakopnout". Proto používáme provokativní heslo "Kdy jsi naposledy udělal něco jinak". Naším cílem je oslovit a upoutat zmiňovanou cílovou skupinu. Na druhé straně, klasické pivní spotřebitele, které má značka dlouhodobě, nechceme určitě odrazovat. Nicméně komunikace už na ně není zaměřena.

Změnit vnímání značky není zcela jednoduché...

Určitě je to zásadní krok. Staropramen si s sebou nese určité historické vnímání. Přestože jsme na svoji historii hrdí, tento náhled se neslučuje s novým positioningem značky. Nicméně, když se znovu podíváme na nárůst prodejů a tržního podílu značky, dominantní část tvořili lidé z nové cílové skupiny, které chceme značkou oslovovat.

Současným velkým tématem je zdravý životní styl. Předpokládám, že už také podnikáte vhodné kroky...

Lidé dnes tráví v práci hodně času a volný čas je pro ně vzácný, proto si ho chtějí maximálně užít. Vyhledávají aktivity, které jim přinesou nějaký zážitek. Mezi ně patří zejména eventy, jako např. Pražský mezinárodní maraton nebo hudební festivaly. Právě v těchto oblastech se značka Staropramen hodně profiluje. V loňském roce jsme byly partnerem Pražského maratonu, což bylo poprvé, kdy se pivní značka s podobnou aktivitou spojila.

Proto i pivo "maraton"?

Nemohu zcela vyzradit, co chystáme. Nicméně součástí našeho letošního partnerství s Pražským maratonem budou i aktivity, které zde ještě žádná značka nedělala. V tuto chvíli mohu jen prozradit, že půjde o hodně zážitkově orientovanou aktivitu pro promoci značky.

Když se podívám na komunikaci pivovarů, stále vede televize...

To jste popsal přesně. Klasické kanály, tedy televize, outdoor a internet, stále vedou. Na druhé straně se snažíme využívat i netradiční média typu ambasadorských programů, se kterými jsme byli velmi spokojeni při launchi CoolKegu.

Když už jsme u CoolKegu, po prvotním nárůstu se samochladicím sudům příliš nedaří...

Záleží na tom, čemu budeme říkat prvotní nárůst. Jedná se o velmi sezonní výrobek. Z tohoto pohledu bych i hodnotil křivku prodejů. Tedy nejde o neúspěch produktu, ale o sezonnost. Již nyní se dostáváme do fáze, kdy se opět začíná zvyšovat poptávka. My jsme s prodeji CoolKegu velmi spokojeni.

Jaká se pro CoolKeg chystá další podpora?

V tuto chvíli je pro nás důležité především rozšíření distribuce. Minulý rok jsme spolupracovali exkluzivně pouze s jedním partnerem. Nyní chceme rozšířit distribuci na daleko více prodejních míst. Druhá věc samozřejmě je, že jde o výrobek, který potřebuje neustále zvyšovat povědomí. Chystáme proto ATL komunikaci a také další spolupráci s ambasadory, které již máme.

Tedy do běžných obchodních řetězců?

Přesně tak. Budeme se soustřeďovat na tato místa prodeje.

Claim "Děláme věci jinak" hodně vybízí k méně tradičním formátům, než je TV...

Minulý rok jsme aktivně spolupracovali se Stream TV. Vysílali jsme video natočené speciálně pro tento kanál. Podle návštěvnosti byl tento projekt velmi úspěšný. Alespoň v porovnání s jinými videi.

To ale bylo období, kdy stream byl něco nového. Nicméně očekávám, že spolupráce bude pokračovat...

Samozřejmě se to přímo nabízí. Byli bychom asi hloupí, kdybychom s podobným pozitioningem s podobnými kanály nepracovali. Některé projekty v této oblasti se určitě chystají.

Graf

Graf

Graf

Graf

Graf

Graf

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Hejda


Čtyřdenní festival, plný rockové hudby a hektolitrů piva je téměř za dveřmi. Kulturní program bude letos hostit skutečně zvučná jmén, nově na něj přispěla i radnice. Pořadatelé očekávají, že na Lazce může přilákat až dvacet tisíc návštěvníků. Vloni tato akce vyvolala i stížnosti nekterých místních. Jak dopadne letos?

Největší akce masové zábavy v Olomouci, Pivní festival, vypukne ve středu 7. května a bude čtyři dny středem dění na Lazcích.

Pořadatelé čekají hodně přes deset tisíc návštěvníků. S touto skutečností musí počítat jak policie, tak i obyvatelé Lazců. Vloni se akce konala na Lazcích poprvé a pokud jde o veřejný pořádek obešla se bez větších problémů.

Divokej Bill, Peha, No Name, Kryštof, Support Lesbiens – na letošním ročníku Olomouckého pivního festivalu se představí špička české a slovenské hudební scény.

Účast takových jmen se samozřejmě projevila na celkovém rozpočtu přehlídky. Ten je v historii akce rekordně nejvyšší. Letos s ním organizátorům významně pomohlo i město Olomouc.

„Rozsah opatření je plánován ve zhruba stejném rozsahu jako v loňském roce. Policisté ve spolupráci s městskými strážníky budou dohlížet na veřejný pořádek a dodržování nočního klidu. Pokud by docházelo k nějakým výtržnostem budou připraveni adekvátně zakročit,“ řekla mluvčí olomoucké policie Jitka Dolejšová.

Pivaři mi vadí

„Nedalo by se něco dělat a najít jiné místo pro konání pivního festivalu? Tento rok bude naneštěstí opět čtyřdenní,“ svěřila se Olomouckému deníku s obavami paní Grygová z Olomouce.

„Torzo, které zbylo z kdysi skutečné funkční dostihové dráhy, je jednak řadu dní nepřístupné už před zahájením akce kvůli montáži stánků a přípravě areálu, po akci je to zasviněné místo, kde musí člověk dávat pozor na to, kam a hlavně do čeho šlape. Vždyť pivo se může pít kdekoliv, zelená louka k tomu není zapotřebí,“ dodala čtenářka Grygová.

Lazce si nestěžují

Náhodně oslovení obyvatelé Lazců se ale festivalu nijak neobávají. Na akci si nestěžovala mladá maminka, která na Lazcích bydlí.

„Moji rodiče, kteří mají byt přímo u baseballového hřiště, si však na hluk stěžují často. Festival trvá pár dní, tak se to dá vydržet. Chápu, že město nemá jiné vhodné prostory, kde takové akce pořádat. Lidé to prostě musejí nějak přetrpět,“ řekla Olomoučanka.

Podobný názor zastává také seniorka Dobroslava Vozarová, která bydlí přímo v Lazecké ulici.

„Nevadí mi hluk z pivního festivalu a ani z cirkusů, které tady občas hostují. Žiji tady od mých deseti let, takže pamatuji dobu, kdy se na místní dráze pořádaly dostihy. Bývala to obrovská událost pro celé město. Je škoda, že už tady nic takového není,“ posteskla si Vozarová.

Zdroj: Olomoucký deník


Pivovar Ferdinand zásobuje okolí i exportuje, znovuoživlý kácovský Hubertus upevňuje pozice v regionu.

Historie místního pivovaru Ferdinand sahá do roku 1897, kdy arcivévoda František Ferdinand d‘ Este nechal postavit sladovnu a pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje do dnešní doby.

Pivovar vyrábí okolo 50 tisíc hektolitrů piva ročně. Produkuje celkem pět druhů piv, od nealkoholického až po speciální piva. Obchodní politika se zaměřuje především na domácí region a dále na exportní trhy.

Před dvěma lety obsadil Tmavý ležák první místo na soutěži Česká pivní pečeť a Ležák světlý Premium třetí místo na stejné degustaci. V témže roce na Dočesné v Žatci slavil další úspěchy. Výčepní světlé pivo obsadilo první místo a Ležák světlý Premium místo druhé. Pro pracovní zaneprázdnění se současný ředitel Ferdinandu ke stávající produkci nevyjádřil.

Na rozhraní Benešovska a Kutnohorska obnovuje bývalou slávu pivovar v Kácově. První zmínka o výrobě piva v městysi na levém břehu Sázavy je z roku 1457.

V roce 1726 získala kácovské panství i s pivovarem Anna Maria, velkovévodkyně Toskánská, čímž se Kácov dostal do vlastnictví vládnoucí habsburské dynastie. V letech 1918 -1920 byl pivovar znárodněn, jako celý habsburský majetek, a stal se státním pivovarem. Už tenkráte se tu vařilo pivo Hubertus.

Poté byl kácovský pivovar v roce 1948 znárodněn. Následně byl provoz součástí podniků: 1948-1952 Středočeské pivovary n.p., 1953-1954 Benešovské pivovary n.p. a 1955-1957 opět Středočeské pivovary. Jako výrobní podnik zanikl kácovský pivovar v roce 1957. V letech 1993 – 1994 prošel pivovar rekonstrukcí, byl chvíli otevřený a opětovně uzavřen.

V roce 2001 začíná poslední období novodobé historie pivovaru, kdy ho zakoupila česká firma. Za tuto dobu byl pivovar kompletně zrekonstruovaný tak, aby výroba splňovala i ta nejnáročnější kriteria. Z původního výstavu 200 hektolitrů ročně se produkce zvedla.

„Loňský, výhradně tuzemský výstav byl 11 tisíc hektolitrů sudového piva Hubertus. V současné době dodáváme sedmdesáti regionálním odběratelům včetně sítě našich restaurací,“ uvedl ředitel David Hořejší s tím, že letos hodlají produkci piva, vyráběného klasickou technologií, zvýšit.

Ta spočívá v odděleném hlavním kvašení a dokvašování. Všechny vyráběné druhy piva se prodávají jako nepasterované, ošetřené pouze mikrobiologickou filtrací a nejsou v něm žádné stabilizační, ani jiné chemické látky. Jako vstupní suroviny se používá pitná voda z vlastní studny, český slad vyráběný na humnové sladovně a české odrůdy chmele.

Zdroj: Benešovský deník | Autor: Ladislav Jerie


Kelemenová: Podlužan je mrtvý

[pondělí, 21. duben 2008]

Trachta břeclavského piva byla vskutku stylová. Poslední bečku spojenou s veřejným rozloučením s Podlužanem totiž uspořádal břeclavský hostinec Hanačka. Jeho majitelkou je Olga Kelemenová, která provozuje i známé břeclavské pohřebnictví.

„Naše hospoda byla tradičním výčepem Podlužanu. Břeclavské pivo brala už od třicátých let, kdy ji děda s mojí babičkou otevřeli. Není divu, vždyť její otec byl tehdy ředitelem břeclavského pivovaru,“ vzpomínala Kelemenová.

Dodnes ji mrzí, že tradice vaření piva z města zmizela. „Vaření piva dělalo Břeclavi velkou slávu. Než ovšem začali komunisté vařit patok. Po revoluci se bohužel nenašel nikdo, kdo by chtěl pivovar postavit na nohy. Spíše naopak. Vystřídali se v něm lidé, kteří na něm chtěli zbohatnout a spíše ho vytunelovat,“ hodnotí s odstupem pravnučka někdejšího ředitele.

Pivovar s bohatou historií prodal stát novým majitelům v roce 1994. To se se mu stalo osudným. Poslední várka piva byla v Břeclavi vyrobena v roce 1996. Dnes je z části pivovaru šicí dílna. A další prostory stále čekají na využití.

„Je to škoda, hlavně v devadesátých letech to byla úžasná éra. Pamatuji si, že když jsem v roce 1992 přebírala hospodu, dělali jsme za den takový obrat, jako dnes za tři,“ vracela se zpátky Kelemenová. Dodnes je přesvědčená, že Podlužan tak neslavně dopadnout nemusel. „Kdyby přišel někdo schopný, kdo by nechtěl hned vydělat, mohlo to dopadnout jinak. Kančí obora má výbornou vodu, která hned tak někde není. Na tom se dalo stavět,“ připomněla.

Podle ní je chyba, že si lidé na Břeclavsku více nehledí osvědčených tradic. „Mrzí mě, že se u nás ztrácí tradice. Že lidé kvůli dvěma korunám budou klidně chválit japonské pivo, i kdyby to byla voda z kaluže,“ vyjádřila se pětatřicetiletá žena, která chce známou břeclavskou hospodu i bez Podlužanu za každou cenu zachovat.

„Snažíme se zuby nehty. Myslím si, že i radnice by měla dávat vydělávat hlavně břeclavským firmám. A každý Břeclavák by měl podporovat vše břeclavské,“ uvedla.

Ve své hospodě už dvanáct let čepuje Starobrno. „Bylo nám nejbližší, je to jihomoravský pivovar. Kdyby ale existoval Podlužan, točili bychom Podlužan. Možná už by nebyl jediný, ale určitě bychom se místní pivovar snažili jako odběratelé podpořit,“ řekla.

Myšlenka na oživení Podlužanu je ovšem podle ní dnes už mrtvá.

S takovým bláznivým nápadem by musel přijít hodně bohatý člověk a velký patriot. A takový už dnes není. Není to reálné,“ myslí si Kelemenová.

Zdroj: Břeclavský deník | Autor:

Michal Šupálek


Medlešický pivovar vsadil na jinakost

[pondělí, 21. duben 2008]

Pivovar se kdysi nalézal skoro v každém městě. Dnes se mluví o tom, že trh válcují nadnárodní pivovarnické giganty. I mezi nimi si však lze nalézt svoje místo.

To dobře dokládá příklad malého rodinného pivovaru v Medlešicích. Vlastně spíš pivovárku. Vždyť každý rok se v něm uvaří jen asi 300 hektolitrů lahodného světlého i černého ležáku. Pivo bez filtrace získává přítomností ušlechtilých kvasnic typické jemné zakalení. Co na tom, že tenhle nápoj nenaleznete na každém rohu. Věrní štamgasti už dobře vědí, že na originálním a lahodném nápoji si mohou co hrdlo ráčí pochutnat jen v Pivovarské hospodě v Medlešicích a pak také v Měšťanské restauraci v budově chrudimského Muzea.

„Nikdy jsme do velké sítě restaurací nedodávali. Vždy se jednalo maximálně o čtyři provozovny,“ vysvětluje vedoucí pivovarské restaurace Drahomír Chalupa. Medlešiští pivovarníci říkají, že své tři stovky hektolitrů tak jako tak za rok bez problémů udají.

Není divu. Vždyť vysoká kvalita a osobitá chuť jejich nápoje vytváří ve spojení s lidovou cenou za dvanáctistupňový ležák takřka neodolatelnou kombinaci. Ochutnávka medlešického piva se navíc stává vítaným zpestřením nabídky pro turisty a návštěvníky Chrudimě.

„Zase jedno dobré české pivo,“ prohlásil nedávno Tomáš Svačina ze vzdáleného Ostrova nad Ohří. Muž se na skok vrátil do vlasti z dlohodobého pracovního pobytu v Irsku a zavítal přitom za svými příbuznými do Chrudimě. „A to si zrovna v Irsku nemůžu vůbec na pivo naříkat,“ dodal host.

Zdroj: Chrudimský deník | Autor: Marek Nečina


Místní podnikatelé se rozhodli vrátit Bruntálu po šedesáti letech vlastní pivo. Měli by však nejen rozšířit počet malých pivovarů v zemi, ale zároveň koketují s myšlenkou použít při výrobě jednoho z druhů chystaného piva i léčebnou vodu z lázní v blízké Karlově Studánce. „Pivo se vařilo v Bruntále téměř čtyři sta let. Jenomže v roce 1958 vše skončilo. Byl to jak důsledek toho, že po válce museli Němci z Bruntálu pryč, tak nových komunistických pořádků,“ říká Petr Andrle, člen družstva Návrat k pramenům, které hodlá do roka vzkřísit existenci bruntálského piva.

Bruntálské zámecké? Nebo Velmistr?

Sdružení má podobu sociálního družstva, pro něž není přední velký zisk, ale minimálně jednu třetinu jeho pracovníků budou tvořit zdravotně postižení lidé a senioři.

Nadšenci nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Chtějí především dát Bruntálu zajímavost v podobě vlastního piva v příjemné vlastní hospůdce, kde budou i pivo vařit.

„Předběžně už i uvažujeme o názvu. Padají takové návrhy jako Bruntálské zámecké, které by připomínalo, že na zahradě bruntálského zámku stál kdysi pivovar řádu německých rytířů. Dalším z podobně odkazujících názvů je Velmistr,“ říká předseda družstva Oldřich Kodeda.

Petr Andrle doplňuje, že v hlavách nadšenců je i pivo, pracovně nazvané Lázeňské, při jehož výrobě by pivovar používal pramenitou vodu z lázeňské obce Karlova Studánka.

„Myslím, že v republice neexistuje pivo, které by se dělalo z léčivých pramenů,“ říká Petr Andrle.

Podotýká, že minipivovar by měl i vlastní místní speciality k jídlu. „Chtěli bychom se pokusit dodávat pivo i drobným podnikatelům na venkově.“

Z dob, kdy se ještě v Bruntále vařilo pivo, se dochoval slogan „O muzice, o bálu, chutná pivko z Bruntálu“. Podle pověstí se naučili první bruntálští osadníci vařit pivo od Keltů, kteří zde žili poschováváni v lesích. Právo vařit pivo mělo v Bruntále už na sklonku 13. století 109 domů. Záhy začala vařit pivo na svých statcích i šlechta a panský pivovar zřídil v Bruntále v letech 1556-1557 Jan starší z Vrbna. Další zmínka o pivovaru ve městě pochází z roku 1568, kdy Bernard mladší z Vrbna přenechal pivovar městu za čtyři vsi. Nový panský pivovar byl v Bruntále postaven roku 1653 Řádem německých rytířů.

Unikátním záznamem v bruntálských urbářích je přehled, kolik se toho vypilo a snědlo v bruntálském zámku v roce 1656. Starý měšťanský pivovar byl roku 1864 pronajat a posléze roku 1870 prodán Nathanu Hamburgerovi. Výroba piva byla však i nadále ztrátová, a nakonec došlo v roce 1908 k jejímu zastavení.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík


Životní osud Václava Kordy, sládka Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, je neobyčejný – vždyť se narodil v pivovaru, vystřídal za svou kariéru několik podniků (uvařil například první várku piva Radegast, patnáct let pracoval ve Velkých Popovicích, po revoluci dělal devět let sládka v Benešově), ale splnil si také velký sen: zcela od základů a podle svých představ vybudoval pivovar v Uzbekistánu, do kterého jezdili pro „české pivo“ odběratelé z celé střední Asie. V dubnu 2004 pak nastoupil na místo sládka do Brodu.

Foto

Je proces výroby piva Rebel něčím výjimečný? Máte něco, co nikde jinde nemají?

Principy vaření piva jsou v základech všude stejné. Ale i drobné rozdíly, třeba o půl stupně Celsia vyšší teplota při kvašení, o několik dní delší zrání piva nebo jiný kmen kvasinek způsobí rozdíl v chuti i tehdy, kdybychom měli na počátku zcela stejné suroviny. Jaké je specifikum právě u nás? Promiňte, ale o tom se nemluví.

Když zajdete do hospody, ptají se vás spolustolovníci na tajemství piva, které mají na stole? Odpovídáte rád?

Zaměstnanci pivovaru chodí na obědy do podnikové restaurace, většina takových situací se odehrává tam. Ale občas zajdu na pivo i jinam. Lidé se mne hodně ptají, jak je možné, že v posledních letech sbíráme tolik ocenění, zda třeba mají ostatní pivovary nějaké problémy. Odpovídám na to, že nejde o nic jiného, než výsledek systematické a cílevědomé práce celého kolektivu zaměstnanců pivovaru.

Odkud měšťanský pivovar odebírá suroviny?

Voda je od Chotěboře, ze stejného zdroje, ze kterého odebírá samotné město. Voda se dál neupravuje, její přirozené složení je pro vaření piva velmi vhodné. Slad zatím nakupujeme, ale od září chceme zprovoznit sladovnu, kterou máme v areálu, a která teď čtyři roky nevyráběla. Chmel je pouze žatecký. Vyplatí se kupovat to nejlepší, protože ač chmel není rozhodující nákladovou položkou, má velký vliv na konečný výsledek. Všechno jsou tedy kvalitní české suroviny, žádné náhražky.

Jak se cítíte, když vaše pivo utrpí nesprávnou péčí v hospodě? Kdysi šla Brodem dokonce fáma, že Rebela někteří hospodští ředí vodou…

Hned po mém příchodu jsme se zaměřili na předcházení potížím, které se mohou objevit poté, co zboží opustí pivovar. Restauratéry, obchodníky i číšníky z okolí jsme zvali na exkurze a povídali jim o možných úskalích při manipulaci se „zlatým mokem“. Jde o správné zacházení se sudy, nastavení protitlaku, péči o potrubí, techniku točení piva, ale i drobnosti, jako správný způsob mytí sklenic. Často i ostřílení hospodští uznali, že něco jim nebylo známo, a sami se také vyptávali. Tohle trvalo asi půl roku a myslím, že to zde kultuře pití piva pomohlo. Možná i tahle snaha přispěla ke skutečnosti, že se dnes v regionu spotřeba piva otáčí ve prospěch Rebela.

Přispívá také určitý patriotismus obyvatelstva? Chtějí raději pivo uvařené „doma“?

Určitě, patriotismus je na Vysočině znát. Ale nejen u pivařů: vidím to i na zaměstnancích pivovaru. Skutečně „kopou za firmu“ – třeba si vezmou na výlet firemní tričko, a když se jich na něj někdo zeptá, začnou mu vyprávět o své práci. Snad je to trochu i tím, že zde je trh práce trochu problematičtější, a lidé si tudíž zaměstnání váží. Pro nás je velmi důležité, že čím dál více dodáváme do restaurací, které máme jak se říká „za komínem“ – pivovar s takovou sítí odběratelů je silný.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník | Autor a foto: Jan Typlt


Japonsko, Bolívie, Kalifornie, Austrálie nebo Jižní Afrika – to je jen malý výčet zemí, ze kterých lidé přijeli na prohlídku klasické výroby českého piva Březňák do pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku.

„Lidé se stále více zajímají o to, jak se vlastně český národní nápoj vyrábí. Hlavním lákadlem je nejen možnost vychutnat si Březňáka přímo z pivovarského sklepa či klasický způsob výroby, ale také příběh Victora Cibicha, který je symbolem pivovaru již od roku 1906,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Pavel Rottenborn.

V roce 2007 prošlo branami přibližně 2700 návštěvníků, což je zhruba o třetinu více než předloni. „Přibližně čtvrtinu z tohoto počtu tvořili cizinci,“ připomíná správce exkurzní trasy a kastelán nedalekého Státního zámku Velké Březno Miloš Musil. Návštěvníci z ciziny po sobě podle Musila zanechávají i zajímavé stopy. „Mezi největší kuriozity patří například zápis v knize hostů napsaný v mandarínské čínštině,“ dodal.

Pivovar ve Velkém Březně má oproti těm ostatním něco navíc. „Je to příběh Victora Cibicha, který shlíží z etiket piva Březňák již přes 100 let. Žijící osobností, která zdobí každou láhev piva, se nemůže pochlubit žádný současný domácí pivovar,“ říká historik pivovarnictví Petr Žižkovský. To také zaujalo tvůrce nekonečného seriálu České televize Toulavá kamera, kteří si pivovar vybrali jako jedno z témat na začátku loňského roku.

Zdroj: Ústecko24.cz | Autor: Ing. Josef Vejlupek


Alarmující statistiky za první tři měsíce letošního roku vykazují nárůst počtu opilých řidičů o 83 % oproti stejnému období loňského roku. Přesto se v médiích stále objevují myšlenky o změně zákona, který dnes stanoví nulovou toleranci obsahu alkoholu v krvi při řízení motorového vozidla tak, jak to platí v některých státech Evropy. Největší výrobce nejpopulárnějšího alkoholického nápoje v Česku však úvahy o změkčení tolerance pokládá za nebezpečné.

„Nevidíme jediný důvod pro to, aby se v tomto smyslu zákon změkčoval,“ říká manažer komunikace Plzeňského Prazdroje Marek Hlavica. „Jsme přesvědčeni, že i průmysl se může podílet na řešení tohoto společenského problému a současně hledat způsoby, jak negativním důsledkům nezodpovědného pití bránit. Veřejnost by měla vědět, že Prazdroj je jednoznačně pro nulu. Řidiči by neměli zodpovědnost vůči sobě samým a vůči svému okolí brát na lehkou váhu. Pokud pijete alkohol, na řízení motorového vozidla ani nepomýšlejte,“ zdůrazňuje Hlavica.

Plzeňský Prazdroj je zakládajícím členem Iniciativy odpovědných pivovarů, která stanoví pravidla samoregulace reklamy pro výrobce alkoholu a iniciuje osvětové kampaně. Sám pak podporuje unikátní službu Promile INFO, která přispívá k zodpovědné konzumaci alkoholu a díky které mohou zejména řidiči mít alkohol pod kontrolou. Poskytuje totiž orientační informaci o aktuální hladině alkoholu v krvi a o čase, kdy může řidič bezpečně zasednout za volant. Službu je samozřejmě také možné využít ke zjištění tzv. zbytkového alkoholu v krvi. Promile INFO je dostupná přes SMS zprávy, WAP nebo internet a více než dva roky ji provozuje nezisková organizace SANANIM. Česká republika a Finsko jsou zatím první země v Evropě, kde podobná služba funguje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Buštěhradský pivovar je na prodej. Jeho majitel, firma Level, která ho chtěla zbourat a v areálu postavit byty, podlehla nátlaku místních obyvatel, památkářů a města. Ti proti demolici historických budov sepsali petici. Podepsalo ji kolem šesti stovek lidí.

„Pro areál nemáme uplatnění, ve své současné podobě a technickém stavu je pro nás nevyužitelný, proto jsme se rozhodli nabídnout jej k prodeji,“ uvedl člen představenstva firmy Vlastislav Paseka. Kolik bude firma za areál chtít, nezveřejnila.

„Firma je připravena jednat o ceně s kýmkoli. Město o koupi ale zatím neuvažuje,“ řekl starosta Buštěhradu Václav Nový.

„Podle mne jde o promyšlený úskok. Level bude požadovat nesmyslně vysokou částku, kupec se nenajde a firma to využije jako argument, že o pivovar nikdo nemá zájem a musí ho zbourat,“ uvedl kladenský architekt František Müller, který s demolicí areálu nesouhlasí.

Členové občanského sdružení Buštěhrad sobě, kteří proti demolici pivovaru nejvíce protestovali, rozhodnutí firmy vítají. „S vývojem událostí jsme spokojeni, snad se teď bezprostředně nemusíme obávat demolice. Máme naději, že pivovar by mohl být zachráněn a opraven. Doufáme, že se kupec najde,“ uvedla členka sdružení Daniela Javorčeková. Jeden z nejstarších pivovarů v České republice fungoval už v patnáctém století, současnou barokní podobumu dala přestavba podle plánů Anselma Luraga. Státem chráněná je však pouze jedna budova z celého areálu. Firma Level se objekt kvůli špatnému technickému stavu nejdříve pokusila prodat. Protože nenašla kupce, rozhodla se jej zbourat. Na místě chtěla postavit repliku pivovaru, v němž by byly byty.

Zdroj: MF Dnes.cz


Máte chuť na pivo? Jděte do muzea

[čtvrtek, 17. duben 2008]

Tři druhy piva dostanou k ochutnání návštěvníci Chmelařského muzea v Žatci. Sami určí, které jim chutná nejvíc. Ve druhém kole malé degustace pak musí podle chuťových vjemů rozhodnout, které pivo je to, které zvolili. „Když úkol splní, dostanou od nás glejt, že jsou mistrem chuti,“ říká manažer muzea Vladimír Valeš.

Degustace piva je jednou z novinek, kterou letos nabídne největší chmelařské muzeum na světě. Stovky exponátů v bývalém skladu a balírně chmele v Žatci zabírají 2500 metrů čtverečních. Letošní sezónu zahájí muzeum 3. května, kdy zároveň proběhne zábavné odpoledne Chmelfest, provoz potrvá až do října. Návštěvníci letos nově uvidí třeba i staré železniční pražce. Jak souvisí s pěstováním chmele? „Zjistili jsme, že to byl jeden ze způsobů, jak kdysi kotvili chmelnice. Častěji se ale používaly velké kameny,“ vysvětlil Valeš.

Většinu exponátů muzeum získalo před jedenácti lety při otevření. Nyní se objevují tak dvě novinky za rok. „Jsme rádi, že nyní máme nový zdroj. Pána v Zeměchách na Lounsku, který má sběrné suroviny a lidé mu tam občas dají věci, které je mu jako chmelaři líto vyhodit. Od něj je třeba stroj na postřik, který ve chmelnici tahali koně,“ uvedl Valeš.

Chmelařské muzeum v Žatci patří k několika málo institucím na světě, které se věnují výlučně chmelařské historii. Další jsou v Německu, Belgii nebo USA. „Jsou tu unikátní věci, jako třeba lis z roku 1890. Ojedinělé je ale i samotné muzeum, v němž se chmel kdysi opravdu upravoval. Třeba v bavorskémWolnzbachu mají krásné exponáty, ale mají je v moderní budově, které takový genius loci chybí,“ zdůraznil Valeš.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Tomáš Kassal


Pivovarník duší i srdcem

[čtvrtek, 17. duben 2008]

V roce 1957 byla v obci Svijany dokončena stavba nové požární zbrojnice a v podzimních měsících podala většina zemědělců přihlášky k začlenění svých pozemků do státních statků, poněvadž s JZD měli špatné zkušenosti...

A do místního pivovaru, jednoho z provozů Severočeských pivovarů, národního podniku, nastoupil čerstvě vyučený pivovarník - sladovník František Horák. Možná ani tehdy netušil, že pivu a tomuto konkrétnímu pivovaru zůstane věrný přes padesát let. V pivovaru zná každý centimetr, zažíval s ním všechny změny k lepšímu i k horšímu, pamatuje dřevěné kádě, tanky i sudy, kladky a lopaty namísto dopravníků, čištění ležáckých sudů se svíčkou, zkusil snad každou činnost, která k pivovaru patří, od dělníka přes podsládka a sládka, až se nakonec stal ředitelem.

Ani lidi tu prý nebyli takoví, jací tu pracují dnes, měli své "mouchy", rádi se napili a práci odbývali, s takovými se těžko udělá něco dobrého. Kvalita piva byla za ta léta jednou lepší, dvakrát horší, neměli jsme tu pravou technologii, sklepy byly teplé...

"Byla to problematická léta, byli jsme jen provozem, takže investice shora nepřicházely, pracovalo se hlavně rukama. V roce 1985 poprvé hrozilo Svijanům uzavření," vzpomíná František Horák. "Naštěstí pivo sdružuje a napomáhá k vytváření kamarádských vztahů a právě kamarádi a známí nám tehdy pomohli. Založil jsem tehdy Společnost pro záchranu pivovaru Svijany, tvořilo ji asi dvacet lidí, dokonce i z nadřízeného pivovaru v Lounech. Dostali jsme se až na ministerstvo, přesvědčovali, umlouvali, a výsledkem bylo to, že pivovar jel dál. Dodnes se s touto partou scházím, na jaře tomu setkání říkáme "otvírání studánek" a na podzim "zavírání studánek". Je nás rok od roku míň, ale těší mě se s lidmi, kteří mi tenkrát pomohli, znovu vídat."

František Horák opustil svijanský pivovar jen na jeden rok, když kvůli nedorozumění s vratislavickým vedením přešel do pivovaru Klášter, ale rád se zase vrátil, když mu to nové vedení nabídlo. To už se psal rok 1995, svijanský pivovar patřil pod státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou a tehdy už ředitel Horák začal uvažovat o tom, že by pivovar koupil. Předešly ho Pražské pivovary s jejich anglickým partnerem. Ti se v roce 1998 rozhodli zavřít jak Vratislavice, tak Svijany. "Začal jsem jednat o koupi pivovaru, už nebylo zbytí. Přesvědčoval jsem je tehdy, že jako Angličani mají vztah k tradici a tudíž by měli uznat, že není dobré zavírat pivovar, který vaří pivo od roku 1564 a navíc v tak malém množství, které firmě jako Pražské pivovary vůbec nemůže konkurovat. Nakonec jsem je umluvil, slíbili, že mi pivovar prodají, ale termín pro předání peněz byl šibeniční, nepodařilo se mi sumu od banky získat. Co jsem ale dokázal, sehnat lidi, kteří peníze měli a do prodeje byli ochotni jít - naše současné majitele. Nestal jsem se tedy majitelem, jen spolumajitelem, ale hlavně že Svijany byly zachráněny."

Vznikla společnost Pivovar Svijany, s.r.o. A odstartoval "svijanský zázrak". Výstav stoupal každým měsícem, investice navazovala na investici: rozšíření skladu, zvýšení kapacity ležáckých sklepů, automatická plnicí linka pro plnění KEG sudů, přechod na studenou filtraci, reprezentativní podniková prodejna, nová spilka, oprava čistírny odpadních vod... od roku 1998 kolem 250 milionů korun, z toho sto milionů šlo na rozšiřování kapacity. Po počátečním propouštění nastal obrat a začali se vracet lidi, nyní v pivovaru pracuje 79 stálých zaměstnanců a kolem dvaceti sezonních. V roce 1997 z pivovaru odcházelo 38 000 hl piva, v roce 2007 už 265 916 hl. Pivovar dnes nabízí osm druhů piva, také nealko a pivo pro sportovce. Z původních pětačtyřiceti hospod v okruhu pár desítek kilometrů kolem pivovaru, kde se svijanské točilo, je jich nyní na 1400, z toho několik desítek na Moravě, v jižních Čechách, v Praze a dokonce v Plzni.

V roce 2006 se Pivovar Svijany stal podle Sdružení přátel piva Pivovarem roku. Firma, které ještě v devadesátých letech hrozil zánik a uzavření výroby, získala takovou cenu poprvé.

Nahlížím do popisu náplně učebního oboru Pivovarník a sladovník: je to kvalifikovaný pracovník, který samostatně provádí odborné práce při výrobě piva a sladu. Jaký by měl být a co by měl znát? Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je vyučení, určitá zručnost, rychlost reakce, fyzická zdatnost. Pracovními činnostmi jsou přejímka, skladování a ošetřováním sladovnického ječmene, výroba sladu, zpracováním sladovnického ječmene, skladování, ošetřování, balení a expedice sladu, zpracovávání základních surovin pro výrobu piva, řízení a obsluha chemickofyzikálních a biologicko-technologických procesů včetně kontrolních činností ve sladovnické a pivovarnické výrobě pomocí prvků mechanizace, automatizace, měření a regulace, řízení a obsluha diskontinuálních a kontinuálních technologických zařízení a tak dále a tak dále. Nikde se tu neučí manažerské dovednosti, obchodní politika a marketink, práce s lidmi. To vše František Horák zvládal za pochodu vycházeje z každodenních zkušeností a opíraje se o "selský rozum" a přirozený řídicí talent. Nejvyšší vzdělání mu poskytla škola života. Zeptám-li se, jak se to všechno naučil, jak přišel na to, že chce-li své stále lepší pivo prodávat a získávat nové zákazníky i příznivce, je výhodné objíždět hospody a nabízet tak dlouho, až se hospodští "chytnou" a svijanské si oblíbí, že Pivní slavnosti, které se ve Svijanech pořádají od roku 1990, zvýší výrazně popularitu svijanského piva, že prodej triček a dalších předmětů s logem bude mít úspěch a přiláká další zakázky atd., František Horák na chvíli zmlkne, jako kdyby hledal odpověď, a pak zase začne o lidech, o spolupracovnících, o kvalitě piva, o nadšení a patriotismu, s jakým se ve svijanském pivovaře pracuje, hlavně ale ne o sobě.

Nic naplat, na to, jaký byl pan Horák ředitel, se musím zeptat někoho jiného, a to sládka Petra Menšíka:

"Jsem ve Svijanech 10 let, tedy od toho roku, kdy se pivovar osamostatnil, od té doby spolupracujeme, ale znal jsem ho i před tím. Zasvětil pivovaru celý život, několikrát ho zachránil možnými i nemožnými prostředky před uzavřením, pivovarem vždycky žil, práce pro něho nebyla jen zaměstáním, ale pivovar byl jeho rodina, možná někdy na úkor té skutečné. Ještě nedávno začínal svůj pracovní den ve čtyři ráno a odcházel poslední. Vaření piva dokonale znal, prošel úplně vším až po tu funkci nejvyšší. Jeho přístup k lidem byl nestandardní stejně jako k řešení problémů, řídil se intuicí, srdcem, profesní otázky vnímal jako život a ne jako byznys. Pro nás to byl vždy takový táta a v každé rodině je něco, jednou jsou děti hodné, jindy zlobí, je potřeba být tu přísný, tu pochválit. A přístup to byl zjevně správný. Sotva se tomu dá naučit ve škole, s tím se člověk narodí.

Teď sice odchází z funkce ředitele, ale zůstává členem představenstva a bude tady pořád přítomen jako obchodní sládek, to je činnost jemu blízká, bude zprostředkovávat kontakt mezi pivovarem a odběrateli a bohatě se tak zúročí jeho zkušenosti. Naše pivo je specifické, je důležité umět s ním zacházet a on hospodským poradí, jak se k pivu chovat a jak se o něj starat.

Samozřejmě jsme se názorově střetávali, ale kdyby takové střety nebyly, nebylo by vývoje. Přišel jsem z jiného pivovaru, jsem jiná generace, měli jsme rozdílné představy, hlavně v začátcích, ale vždycky jsme dospěli ke kompromisu, jednou jsem měl pravdu já, jednou on a vždy to bylo pro dobro piva. Pan ředitel nestojí tvrdě za svým, ale diskutuje, vyptává se, zajímá ho názor jiných, odborníků i laiků, a nakonec společně dospějeme k řešení, které bylo vždy ve prospěch věci. Je to zkrátka tělem i duší "pivovarskej", má rád pivo i řemeslo a prioritou vždycky bylo, aby pivo vyšlo jako vítěz. To vnímají všichni tady, to, že v pivovaru vládne dobrý duch, je hlavně jeho zásluhou.

Nástupce si vychoval v nás, nejsme sice jeho pokrevní rodina, ale jako členové jeho rodiny se cítíme. Určitě se nestane, že po jeho odchodu začneme všechno dělat jinak. Něco se možná změní, to je otázka dalšího vývoje, ale jeho filozofie výroby piva a vztahu k zákazníkům tu zůstane.

Jeho intuitivní model řízení možná nekoresponduje s odbornými příručkami, něco jsme možná dělali přímo opačně. Když to vezmeme z pohledu hospodářských výsledků, udělala se spousta věcí, nad kterými by odborníci kroutili hlavou, a přitom efektu bylo dosaženo; možná by stálo za to se nad tím naším způsobem řízení zamyslet. Naši majitelé jsou zkušení obchodníci, ředitel má cit, selský rozum a lásku k pivu a všechno dohromady přineslo výsledky, které teď máme.

Mohl by snad vzniknout dojem, že odchodem pana ředitele se něco výrazně změní, pan Horák se znal snad s každý v oboru i okolí, je s pivovarem spojen víc nežli kdokoliv jiný. Ale za sebe i ostatní mohu zaručit, že pivo budeme vařit pořád dobré a se zákazníky a příznivci budeme mít stejně vřelé a upřímné vztahy, jako když tu řediteloval on."

I František Horák smýšlí stejně: "K odchodu jsem se rozhodl dobrovolně, usoudil jsem, že už je čas. Myslím, že svijanské pivo už své jméno stonásobně očistilo. Jednu dobu se říkalo, že malé pivovary skončí, že je velké "převálcují". Pravda, máme vyšší energetickou náročnost, vaříme pivo živé, nepasterované, ani do hospod nedáváme tolik, co velké pivovary, ale hospod nám neubývá, naopak.

Nového ředitele jsem si sice nevychoval, ale sám jsem ho navrhl - pracoval v týmu majitelů pivovaru a jevil se mi jako velmi schopný nástupce. Není sice pivovarník, ale srdce mu pro pivovar buší a jistě bude bušit ještě víc, až se tu se vším sžije. Ostatně budu mu stále k dispozici s radou, nápadem, podporou.

S pivovarem budu stále v kontaktu, jako obchodní sládek budu mít kancelář v Liberci, občas vyjedu s obchoďáky po hospodách, pochválím nebo něco doporučím, teď jsem na to vůbec neměl čas. Neříkám, že jsme ve vaření piva mistry světa, ale naše pivo má duši. Je živé, obsahuje řadu vitamínů a tělu prospěšných látek, když se pije rozumně, je to zdravý nápoj. Taky mám rád fotbal, hokej, volejbal, chodím s kamarády na pivo, chci víc jezdit na kole, vylepšit zahrádku. Dění v pivovaru můžu sledovat z jiného úhlu pohledu, poradit, navíc odcházím s dobrým pocitem, že mě lidi berou, vždy jsem se snažil s lidmi vycházet, usnadnit jim práci moderní technikou, zajistit jim za kvalitní práci i slušný výdělek. Chtěl bych lidem moc poděkovat, bez nich by se nedokázalo nic, dnes už tu nejsou jiní pracovníci než jen dobří a velmi dobří. Jak se podařilo vybudovat takový tým? Když do něčeho jdete s nadšením, strhnete i ostatní."

František Horák,

narozen roku 1941v Mašově u Turnova, od roku 1963 bydlí ve Svijanech. Od roku 1957 je jeho tvůrčí život spjat s Pivovarem Svijany. Založil Svijanské pivní slavnosti a získal pro Svijany mnoho čestných uznání. Sám se stal například Osobností Libereckého kraje či pivovarnickou osobností za rok 1998.

Zdroj: Hospodářské noviny | Autor: Zdena Bočarova


Starobrno? Značka hlavně pro Brno

[středa, 16. duben 2008]

Přestože brněnský pivovar Starobrno patří do světové skupiny Heineken, budou si na něho muset štamgasti při návštěvě vzdálenějších měst nechat zajít chuť. Podle Lievena Van der Borghta, šéfa koncernu v České republice, nepatří brněnské pivo ke značkám, které bude Heineken nabízet celostátně.

„Starobrno podpoříme především na Moravě, bude to spíše regionálněji zaměřená značka,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Borght.

Dobrou zprávou ovšem je, že skupina se Starobrnem počítá. A navíc produkt Medium z brněnského pivovaru je spolu s Mušketýrem z Krušovic jeho oblíbeným pivem.

Od muže, který pro koncern pracuje od roku 1993 a navíc pochází z Belgie, kde je pivo minimálně stejně oblíbené jako v České republice, je to pocta. Během své kariéry v koncernu už pracoval ve Švýcarsku, ale i v Kongu nebo na Nizozemských Antilách.

„V žádném případě není zájmem Heinekenu skoupit pivovary a značky a zastavit jejich výrobu. Každé z piv, které vyrábíme, má svoji skupinu konzumentů a určitě udržíme všechny značky na trhu,“ slíbil první muž jednoho z největších pivovarnických koncernů.

Heineken vlastní na jižní Moravě kromě brněnského pivovaru ještě znojemský Hostan. Kromě jihomoravských značek produkuje piva Krušovice, Zlatý Bažant. Před několika týdny oznámila akvizici koncernu Drinks Union.


Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. pripravila pre verejnosť novú službu. Už 1.4.2008 bude spustená infolinka určená širokej verejnosti. Záujemcovia tu môžu hľadať odpovede na otázky, ktoré ich v súvislosti so spoločnosťou Pivovary Topvar, jej produktami, ako aj s pivom všeobecne najviac zaujímajú.

Infolinka Pivovaru Topvar, a.s. bude v rámci pivovarníckych spoločností na Slovensku úplne prvým call centrom svojho druhu. Na telefónnom čísle0850 111 258 bude v pracovných dňoch od 9.00 do 17.00 k dispozícii operátor, vyškolený v topoľčianskom pivovare vzdelávacím programom Pivný expert. Okrem telefonickej komunikácie bude reagovať aj na maily zasielané na adresu: topvar@topvar.sabmiller.com. Mimo pracovné dni, v dni pracovného pokoja a sviatkov bude otázky a pripomienky volajúcich zaznamenávať odkazovač.

Pivovary Topvar sa pre zriadenie infolinky rozhodli na základe vlastných skúseností s otázkami verejnosti, zasielanými prostredníctvom e-mailu na adresu topvar@topvar.sabmiller.com alebo kontaktných formulárov uverejnených na webstránke spoločnosti. Množstvo položených otázok vypovedalo o aktívnom záujme nielen o pivo ako také, ale aj o samotnú spoločnosť či jej produkty. Keďže mnoho spotrebiteľov nemá prístup k internetu, zavedenie call centra je krokom, ktorý umožní klásť otázky či podeliť sa so skúsenosťami s produktami spoločnosti oveľa širšej verejnosti.

Načo sa spotrebitelia napríklad v minulosti pýtali?

Každý rok pravidelne navštevujem Deň otvorených dverí v pivovare Šariš. Mohli by ste mi poslať dátum tohto podujatia, ako aj stručný program kapiel?

Chcel by som sa informovať o možnostiach práce pre Vašu spoločnosť.

Robíte exkurzie aj pre žiakov stredných odborných škôl?

Veľmi som si obľúbil vaše pivo. Škoda, že som sa nestihol zapojiť do súťaže. Chystáte niečo podobné aj tento rok?

Počul som, že fľaše z piva sa recyklujú a pivo sa plní vždy do nových fliaš. Rád by som vedel, ako je to v skutočnosti.

Chcel by som sa spýtať čo znamená označenie na pivách 10 %, 12 %, keď v skutočnosti majú 3.5 - 5.5 % alkoholu.?

Odpovede na tieto a mnohé iné otázky, ktoré verejnosť zaujímajú, sprostredkuje od 1. apríla nová infolinka 0850 111 258.

„Názor spotrebiteľov a našich zákazníkov, si vážime. Priama reakcia je vynikajúcou motiváciou a ukazovateľom kvalít našej spoločnosti. Aj vďaka otázkam a pripomienkam vidíme, kde sú naše silné alebo slabšie stránky“, hovorí Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s..

Zdroj: Tisková zpráva Pivoarů Topvar


Bývalý pivovar zaplnily stroje

[středa, 16. duben 2008]

Dlouho odkládaná stavba Kauflandu v centru Domažlic se už rozběhla. Patrioti ji právě rádi nevidí.

Od podzimu prý už budeme v Domažlicích nakupovat v novém obchodním centru Kaufland. V areálu bývalého pivovaru pracují těžké stroje, které připravují terén pro jeho výstavbu.

Roky diskutovanou a různými odvoláními napadanou stavbu zde zahájila plzeňská společnost InterCora. „Trvalo to pět let, než jsme mohli začít stavět. Areál jsme koupili už v roce 2003 a vyplatila se trpělivost, kterou jsme měli. Díky tomu, že jsme silná firma, přestáli jsme roky čekání. Nebýt toho, asi bychom už byli v krachu,“ říká spolumajitel společnosti Ivan Hlaváček.

Podle jeho slov chtěl Kaufland kvůli průtahům už několikrát od stavby upustit. Rozhodl prý fakt, že InterCora pro něj v Česku postavila už přes 60 podobných velkoprodejen. Prodejní centrum vyroste na 4 000 metrech čtverečních. K dispozici bude 140 parkovacích míst, změnu dozná křižovatka při vjezdu do areálu bývalého pivovaru, která bude nově řízena semaforem. Zajímal nás názor starosty Domažlic na to, že se na zbořeništi v centru města konečně něco děje.

„Jsem rád, že se začíná stavět. Mne osobně však bude do konce života mrzet, že tam něco podobného vznikne. Přiznávám, že jsem nebyl příznivcem tohoto řešení v opuštěném pivovaru. Ale když už byla v minulosti jeho část zbourána, oprostím se od toho, abych stavbu nyní kritizoval,“ míní Miroslav Mach. Podobný názor má i regionální historik Zdeněk Procházka.

„Nejsem nadšený, ale doufám, že se díky tomu šetrně rekonstruuje část historického pivovaru, která zbyla. Byl jsem proti výstavbě Kauflandu, který se nehodí do historického jádra. Jsem ochoten s podmínkou, že se zachová a vhodně opraví část pivovaru u silnice, stavbu za ní tolerovat,“ říká Procházka. Ivan Hlaváček má přímo z Domažlic jiné postřehy. „Řadu lidí z Domažlicka znám z dob, kdy jsem jako sládek objížděl pivovary. Mluvil jsem nedávno s několika staršími lidmi, kteří jsou nadšení, že levně nakoupí na jednom místě, bez objíždění krámů po městě,“ upozorňuje Hlaváček a dodává: „Splníme veškeré podmínky stavebního povolení dohodnuté s městem Domažlice.“

„Jsem zvědavá, jestli tu konečně bude pořádný obchod, který čistotou, cenami a vůbec vším komfortem pro zákazníky předčí ty současné,“ myslí si Jitka Řezáčková.

Zdroj: Domažlický deník | Autor: Milena Cibulková


Zubři v Zubru

[středa, 16. duben 2008]

První dubnový den zavítali do Pivovaru Zubr hokejisté přerovského klubu HC ZUBR, aby udělali symbolickou tečku za letošní nadmíru úspěšnou sezónou.

Foto

Téměř všichni hráči i členové realizačního týmu byli v pivovarském provozu vůbec poprvé a tajemství výroby zlatého moku v nich vzbudilo velký zájem.

K poslední akci této sezóny nastoupilo „A“ mužstvo HC ZUBR Přerov v téměř kompletní sestavě. S nimi pak i realizační tým, vedení klubu, primátor Ing. Lajtoch a zástupci generálního partnera klubu – Pivovaru Zubr. Všechny osobně uvítal ředitel ing. Pavel Svoboda, který poděkoval hráčům za uplynulou sezónu v níž nadmíru dobře reprezentovali klub, potažmo i všechny sponzory. „Právě skončená sezóna je dobrým signálem i pro další potenciální sponzory, jejichž zapojení by bylo důležitým impulsem v dalším rozvoji hokeje v Přerově“ uvedl ředitel Svoboda. S poděkováním za reprezentaci města se připojil i primátor Přerova a senátor v jedné osobě Ing. Jiří Lajtoch.

Foto

Po oficiálním zahájení následovala prohlídka pivovaru. Do výrobního procesu všechny přítomné zasvětil ředitel pivovaru Ing. Svoboda, který s potěšením odpovídal na řadu zvídavých dotazů. Jindy přísný trenér Radoslav Svoboda pak hráčům výjimečně polevil a tak se mohli osvěžit vychlazeným pivem. „Naše kvasnicové pivo všem náramně chutnalo, mnozí jej vůbec neznali a pili poprvé“ popsal reakce hráčů Petr Hermély z pivovaru Zubr.

Foto

Našel se i prostor i pro různá neformální setkání a diskuse. Zástupci klubu a pivovaru společně hodnotili spolupráci, primátor pak zodpovídal řadu dotazů, týkajících se převážně plánované rekonstrukce tribun na zimním stadionu v Přerově.

Konec uplynulé sezóny prakticky odstartoval přípravy na sezónu novou, od které si všichni slibují, že bude stejně úspěšná jako ta právě skončená.

Zdroj: Zubr.cz


Na hradě Křivoklát by se po roce 2010 mělo obnovit vaření piva. Hrad je národní kulturní památkou, varna pěnivého moku proto bude ve sklepech bývalého knížecího pivovaru v podhradí. V těchto místech by měla vzniknout i restaurace s ubytováním.

Foto

Na Křivoklátě, jehož základy položil podle kronikáře Kosmase v roce 1109 český kníže Vladislav II., se pivo vařilo od roku 1517 do roku 1951. V loňském roce se do hradu symbolicky vrátilo právo várečné, bez nějž v minulosti nikdo nesměl pivo vařit.

"Nyní připravujeme dokumentaci pro stavební povolení a zajištění finančních prostředků, které by měly přijít zejména z evropských fondů," sdělil kastelán Luděk Frencl. Na dokumentaci chce přispět Středočeský kraj částkou 700 000 korun z přebytku hospodaření kraje z roku 2007. Rozdělením přebytku ve výši téměř 882 milionů korun se 14. dubna zabývalo krajské zastupitelstvo.

Obnova křivoklátského pivovaru by podle odhadů mohla stát až 80 milionů korun. V září loňského roku již rakovnický vikář Ján Petrovič požehnal základní kámen budoucího pivovaru. Stal se jím blok pískovce, který je spjat s historií Křivoklátu. Na hradě zůstal pravděpodobně po jeho přestavbě na přelomu 19. a 20. století.

Pivovar z roku 1517

První dochovaná zmínka o křivoklátském pivovaru je z roku 1547. Vařit pivo na této šlechtické usedlosti povolil Ludvík Jagellonský na začátku 16. století. Za oficiální datum založení pivovaru je považován rok 1517. Chod pivovaru zajišťovali sládci a poddaní, kteří pracovali na chmelnicích v podhradí.

Foto

V roce 1597 pivovar vyhořel při velkém požáru, který neušetřil ani královské komnaty. Další devastace přišla v období třicetileté války. Proto byl v roce 1652 postaven nový. Podle dobových materiálů se v té době na Křivoklátu ročně vařilo 54 várek a stržilo se 451 zlatých. Pivo bylo dodáváno do 13 krčem.

Velký rozmach pivovar zaznamenal od druhé poloviny 18. do 19. století po příchodu nových majitelů hradu, knížat z Fürstenberku. Byl vybaven novou varnou pánvicí a sušárnou, pro dostatek vody byl zřízen nový vodovod. Voda byla do litinové kašny na nádvoří přiváděna samospádem z několik kilometrů vzdáleného dvora Požáry.

Legenda z Křivoklátu? Dvacetistupňový Kastelán

Zatímco v roce 1877 zde zaznamenali roční výstav 8000 hektolitrů piva, po modernizaci v roce 1910 to bylo 17 000 litrů. Fürstenberkové skoupili a zavřeli pivovary v okolí, aby se tak zbavili konkurence. Po poklesu výroby v období první světové války se opět začalo na Křivoklátě vařit pivo ve větším množství - včetně vyhlášeného dvacetistupňového moku Kastelán.

Foto

V roce 1929 po prodeji hradu Křivoklát československému státu se pivovar stal součástí státních pivovarů s ročním výstavem téměř 10 000 hektolitrů piva. Fungoval až do roku 1951, kdy byl uzavřen na pokyn Národního památkového ústavu z důvodu ochrany historické památky.

Zdroj: Týden.cz | Foto: Profimedia


Globální pivovarnická skupina SABMiller ve středu uvedla, že jádrový výkon za fiskální rok ukončený 31.března vyšel při horní hranici jejího očekávání,

když nárůst cen a příznivé pohyby měnových kursů převážily nad vyššími vstupními náklady.

SABMiller, druhý největší výrobce piva na světě a majitel značek Miller Lite, Plzeňský Prazdroj či Smädný mnich, uvedl, že výstav ležáků stoupl o 11 procent a po odečtení akvizic vzrostl o 7 procent.

Výstav ležáků bez akvizic stoupl v Africe a v Asii o 15 procent, v Evropě o 8 procent, v Latinské Americe o 5 procent a v Jihoafrické republice stagnoval.

Celoroční objem dodávek maloobchodníkům v severní Americe stoupl o 3,1 procenta po započtení jednoho obchodního dne navíc oproti předchozímu roku. Na očištěné bázi bez zahrnutí akvizic přidaly dodávky 0,7 procenta.

Zdroj: Finance.cz


S originálním způsobem testování pitelnosti piva přišli japonští výzkumníci. Krysy daly českému pivu přednost před zahraničními.

České pivo má velmi vysokou pitelnost. Jednu z nejvyšších ve světě. Shodují se na tom tuzemští pivovarníci, vědci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského i nejeden jejich kolega ve světě. A nic na tom nemění fakt, že kritérium pitelnosti nemá žádnou jednotku, nikdo ho neumí změřit. Jen ho umí tak trochu obecně popsat.

Se zajímavým testem přišli japonští výzkumníci, kteří postavili před laboratorní krysy misku s vodou a vedle s českým pivem. "Krysy se ze všeho pustily nejdřív do toho piva. Ale když pak vědci vyměnili české pivo za jiné zahraniční, daly krysy přednost vodě," popisuje s úsměvem kvality našeho moku Kosař. "Teď je otázka, do jaké míry to platí i pro lidi," dodává výkonný ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý.

Vysoká pitelnost českého piva je jedním z argumentů předpokládaného zájmu o využití zeměpisného označení České pivo, jehož registraci letos připravuje Evropská unie. Ochranné označení má dát na etiketách vědět zákazníkům, že kupují to pravé pivo z Česka, uvařené výhradně z tuzemského ječmene, chmelu, zdejší vody, kvasnic a hlavně výhradně naší technologií, zejména důkladně provařeným rmutem.

"Vysokou pitelnost našich piv uznávají i ve světě. Už na předloňském jednání Evropské pivovarnické konvence v Edinburghu jsem byl vyzván pitelnost českého piva podrobněji popsat," říká znalec a výzkumník Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) Josef Škach.

Popsat pitelnost ale nebylo jednoduché ani pro pivního vědce. Pitelnost, tedy jakýsi popis vlastností piva po opakovaném napití, překládají v zahraničí nejčastěji jako "drinkability" Zahrnuje nejrůznější vjemy a senzorické posouzení. "Z obecného hlediska se používá vyjádření - příjemné a bezpečné, zdravotně nezávadné pro pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi," vysvětluje šéf VÚPS Karel Kosař. Zkrátka - po vypití prvního českého piva má konzument potřebu si dát další, i když už nemá pocit žízně.

Česká pivní klasika je i v čase moderních technologií, pivní globalizace i nejrůznějších speciálních piv pro tuzemské pivovary potřebou číslo jedna. Pro malé minipivovary i giganty na trhu.

"Za všech okolností se snažíme o zachování všech atributů tradičního vaření. Zákazník - našinec i cizinec - právě tohle vyžaduje," říká Martin Vávra, sládek pražského minipivovaru Pivovarského domu s roční produkcí tisíce hektolitrů.

A jasno má i vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček, který řídí výrobu skoro devíti milionů hektolitrů. "Česká technologie, české suroviny, to je základ na kterém všichni stavíme. A kdo říká, že se pitelnost nedá měřit? Dá se přece měřit vypitým množstvím. Tedy těmi sto šedesáti litry na hlavu v Česku," říká sládek Hlaváček.

Zeměpisné označení České pivo má na rozdíl od dvou předchozích pivních registrací v Evropské unii - Bavorského a Brémského piva - přesně a do detailu popsanou specifikaci. Označení například nebudou moci užívat licenčně vyráběná piva z produkce Prazdroje, Staropramenu a Drinks Union. "Náš Pilsner Urquell má ale i tak sám o sobě renomé českého piva," neztrácí optimismus Hlaváček.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Stella Artois, jednička v segmentu superprémiových piv, je od začátku letošního dubna k dostání rovněž v půllitrových plechovkách. Nové balení doplňuje točené a lahvové pivo Stella Artois a příznivci si tak mohou tento prémiový ležák vychutnat i mimo restauraci a domov. Oblíbenost a spotřeba piva v plechovkách přitom rok od roku stoupá. Vyplývá to z interních dat Pivovarů Staropramen a z měření maloobchodních prodejů společnosti Nielsen.

„Cílová skupina prémiového ležáku Stella Artois žije velmi aktivním životem. Novým balením chceme našim spotřebitelům vyjít vstříc, aby si mohli Stellu Artois vychutnat i při outdoorových aktivitách. Výhoda plechovky spočívá především v tom, že se s ní snadno manipuluje a je téměř nerozbitná,“ vysvětluje důvody k inovaci Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Foto

Před rozhodnutím, zda zahájit prodej Stella Artois v plechovce, zrealizovaly Pivovary Staropramen rozsáhlý průzkum mezi konzumenty, při kterém bylo testováno 12 různých variant baleného piva. „Plechovku o objemu 0,5 litru cílová skupina preferovala nejvíce,“ komentuje výsledky výzkumu Prajs.

Na zahraničních trzích má pivo v plechovkovém balení velmi významný podíl, v některých zemích představuje i více než 50 % všech prodaných objemů piva. V České republice činí objemy piva v plechovkách přibližně 6,2 % celkových prodejů v segmentu baleného piva v obchodech. Trh plechovkového piva zaznamenává v posledních letech velmi dynamický růst. V roce 2007 se v plechovkách prodalo o 16 % více piva, než v roce předchozím.

Prémiový ležák Stella Artois s charakteristickou chutí, řízem a příjemnou hořkostí, byl uveden na český trh v dubnu roku 2001. Od prosince roku 2004 je Stella Artois k dostání také v nealkoholické podobě. Nyní přichází na přání spotřebitelů další inovace – plechovka Stella Artois o objemu 0,5 l.

Plechovky Stella Artois si mohou spotřebitelé zakoupit ve vybraných supermarketech a hypermarketech od začátku dubna. Launch nového balení bude v květnu v obchodní síti TESCO doprovázet promo akce v podobě exkluzivního balení dvou plechovek Stella Artois a prémiových oříšků. Doporučená maloobchodní cena půllitrové plechovky je 24,90 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


"Výraz europivo jsem poprvé slyšel až v Čechách," říká Lieven Van der Borght, který nově řídí veškeré aktivity tří pivovarnických skupin patřících v Česku pod křídla nizozemského Heinekenu.

Foto

Podle šestačtyřicetiletého Belgičana se stále chuť jednotlivých piv dostatečně odlišuje a jeho firma na tom prý nehodlá nic měnit. Poté, co převzetí Drinks Union Heinekenm schválí antimonopolní úřad, bude do skupiny patřit sedm pivovarů. "Musíme zajistit, aby všechny pracovaly společně a provést jejich integraci," říká.

Co taková integrace znamená pro spotřebitele? Konec menších značek piv a a soustředění se na velké?

Ne. V žádném případě není zájmem Heinekenu skoupit pivovary a značky a zastavit jejich výrobu. Každé z piv, které vyrábíme, má svoji skupinu konzumentů a určitě udržíme všechny značky na trhu.

Zachováte výrobu také ve všech pivovarech? Jistě si dovedete představit, že budete třeba Louny vařit v nedalekých Krušovicích, jejichž kapacita se může dále zvyšovat.

Máte pravdu, není to daleko... Ale zatím neexistují žádné konkrétní plány týkající se využití jednotlivých pivovarů. Nejprve musíme zjistit, v jakém stavu jednotlivé pivovary jsou a následně uvidíme, do čeho je nutné investovat a zda je pro nás pivovar potřebný také v našich dlouhodobých plánech.

Jste třetím největším výrobcem piva v Česku. Stačí vám to?

Nebylo by špatné být dvojkou, ale to je spíše výhledový cíl. V současnosti to určitě není priorita.

Jak se stát dvojkou? Chystáte nákup některého z konkurentů?

V současnosti jsme plně spokojení s tím, co už máme. Pokud by se ale v budoucnu vyskytla nějaká zajímavá příležitost k další akvizici, určitě bychom měli zájem. Ale zatím neexistují žádné konkrétní plány.

Proč jste koupili právě pivovary skupiny Drinks Union?

Rozhodli jsme se pro ně, protože mají velmi silnou pozici v regionech, kde jsme zatím s našimi značkami tak silní nebyli.

Starobrno a Hostan mají dobrou pozici na Moravě, především na jižní, Krušovice jsou zase silné v Praze a okolí a bílými místy na mapě pro nás byly hlavně severní a východní Čechy. Díky značkám Drinks Union jsme právě tyto oblasti pokryli. Navíc můžeme rozvíjet prodeje Krušovic tam, kde se dosud prodávaly pouze značky skupiny Drinks Union, protože můžeme využít jejich obchodní sítě.

Kterou ze značek Drinks Union budete nejvíce podporovat?

Myslím si, že Zlatopramen je dobrá značka s celonárodním pokrytím, takže je jasné, že ji budeme i nadále rozvíjet. Také Březňák je velmi zajímavá značka s celonárodním potenciálem. Takže i jemu dáme dostatečnou podporu, aby byl úspěšný i mimo svůj region.

Pokud připočtu i Krušovice a Starobrno, tak chcete po celé zemi distribuovat hned čtyři značky piva. Není to moc?

Nebudou čtyři. Starobrno budeme rozvíjet hlavně na Moravě, bude to spíše regionálněji zaměřená značka, zatímco Krušovice budou úplnou špičku a podobně jako Zlatopramen a Březňák ji budeme nabízet po celém Česku. Myslím, že nabízet po celé zemi tři značky ještě není nezvládnutelné.

Ze kterého piva uděláte hlavního tahouna vývozu?

V exportu jsme už nyní velmi úspěšní s Krušovicemi, třeba na ruský trh. Jinde - třeba ve Švédsku - jsme zase úspěšní se Starobrnem, kdežto značky Drinks Unionu bodují na německém trhu. Všechny se velmi vhodně doplňují, v součtu jsme druhým největším exportérem českého piva. Prémiovou značkou ale budou Krušovice.

Chystáte se v Česku vařit také více pivních specialit?

Třeba ve Starobrnu už vaříme piva Červený Drak a Baron Trenck, příležitostně vaří speciály také pivovary skupiny Drinks Union. A ty nyní budou moci být distribuovány po celé zemi. Budeme se snažit tento segment dále rozvíjet, protože speciality přinášejí pestřejší nabídku pro spotřebitele. Chceme také využít potenciálu nově získaných menších značek a začít v restauracích nabízet vedle Krušovic nebo Zlatopramenu také třeba piva Louny nebo Dačický.

Na pivních speciálech také díky vyšším maržím víc vyděláte...

Ano, jsou tam vyšší marže, ale prodeje našich speciálů jsou v Česku příliš nízké na to, abyste na nich mohli postavit svůj byznys. Takže stále budeme k úspěchu potřebovat především značky, které se prodávají ve velkých objemech. Pokud jste třetí největší pivovar, musíte nabídnout spotřebitelům to, co požadují. A to jsou v současnosti především běžná piva než speciály.

Jakou pozici bude mít Heineken? Přibude červených hvězd na českých pípách?

Zvyšování prodejů Heinekenu zatím není naší prioritou. Víme, že místní konzumenti upřednostňují domácí značky. Heineken samozřejmě prodávat budeme, protože zde existuje určitá cílová skupina, jíž jsou především mladí, kosmopolitnější lidé. Především ale chceme rozvíjet Krušovice, Zlatopramen a další značky.

Takže nechcete naučit Čechy pít Heineken ve velkém?

Pokud se podíváte na celkové prodeje jednotlivých piv skupiny Heineken, tak zjistíte, že samotná značka Heineken se na nich podílí méně než dvaceti procenty. Úspěch skupiny tak není závislý na Heinekenu, ale na lokálních značkách jako jsou třeba ve Španělsku Cruzcampo, v Itálii Moretti nebo v Polsku Žywiec.

To znamená, že ani vaření Heinekenu v Česku není na pořadu dne?

V příštích letech to nepředpokládáme.

A co zvýšit prodej jeho zlevněním?

To není naše strategie, abychom přitáhli k Heinekenu konzumenty nízkou cenou. Jako naše prémiová značka se bude vždycky prodávat dráž než lokální piva.

Ale i jejich cena zřejmě půjde kvůli výraznému zdražení chmele a ječmene brzy nahoru. Kdy si čeští pivaři připlatí?

Je jisté, že pivo zdraží, zatím ale není možné odhadnout, kdy se tak stane. Rozhodně ale nepůjde o deseti, nebo dokonce dvacetiprocentní nárůst. Tak výrazné zdražení není možné.

Jaké značky českých piv jste znal před svým příchodem sem?

Každý, kdo se pohybuje v této branži, zná nejznámější piva jako Pilsner Urquell nebo Staropramen a i já jsem na tom byl stejně.

A nyní? Jste schopný rozpoznat od sebe jednotlivé značky, jako je třeba Gambrinus a Starobrno?

Ano, rozeznal bych je.

Tudíž nesouhlasíte s tvrzením, že chuť velkých značek si je stále podobnější?

To určitě ne. Sám jsem velkým milovníkem piva a právě chuťových rozdílů si v Česku velmi užívám. A ani Heineken na této rozmanitosti nic měnit nehodlá, nejsme tady proto, abychom měnili způsob, jakým se v Česku vaří pivo.

Jak velký vliv na chuť piva má podle vás využití moderních technologií výroby?

Vzhledem k tomu, že je využíváme v Brně a Krušovicích a nevidíme žádné negativní reakce od expertů ani konzumentů, vnímám jen pozitiva. A tím je především jistota, že vždy dosáhneme stabilní kvality.

Budete chtít modernizovat i pivovary skupiny Drinks Union, které se zatím drží klasického způsobu vaření?

Víme o tom, že tyto pivovary zatím využívají např. technologii otevřeného kvašení ve spilkách (místnost, kde po dobu zpravidla 7 až 9 dnů probíhá hlavní kvašení piva, v moderních provozech nahrazena CK tanky, pozn. red.), ale zatím je brzy říci, jak zde budeme vařit pivo v budoucnu.

Takže je možné, že otevřené kvašení zde skončí?

Je to jedna z možností, ale nyní neexistuje akutní potřeba tuto technologii měnit, protože jsme spokojeni s kvalitou piv, které tyto pivovary produkují.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk | Foto: David Port


Mnoho let již na svou rekonstrukci čeká chátrající areál barokního pivovaru stojící mezi Dolním náměstím a třídou Svobody. Nyní to přece jen vypadá, že by budova z roku 1706 se vstupem z Lafayettovy i Uhelné ulice mohl dostat konečně novou tvář. Její majitel by zde chtěl vybudovat garáže a obchodní centrum.

Otázkou však zůstává, zda se na podmínkách rekonstrukce zachovávající historickou hodnotu stavby dohodne nynější majitel spolu s památkáři a olomouckým magistrátem.

Vlastníkem historického pivovaru a navrhovatelem jeho nového využiti je společnost Měšťanský pivovar Olomouc, která by chtěla v suterénu budovy postavit garáže a nad nimi obchodní centrum. Rozsáhlé podkroví hlavní budovy by pak zaplnily kanceláře.

Památkáři se však obávají necitelných zásahů do cenné architektonické památky.

„V budově je kvůli malým barokním oknům nedostatek světla, plánovaná přestavba těchto oken by ale zcela změnila technický charakter stavby,“ vysvětlil František Chupík z z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Dodal ale, že si pracovníci ústavu uvědomují obtíže s hledáním využití pro tak velkou budovu.

„Nechceme, aby tato památka svým špatným stavem dělala městu ostudu. Snažíme se být proto co nejtolerantnější. V některých ohledech ale ustoupit nemůžeme,“ doplnil Chupík.

Zástupci společnosti, která má zájem na rekonstrukci a využití svého objektu se chtějí ke stanovisku památkářů vyjádřit až po jeho písemném doručení.

„Nyní hledáme investora a zajímáme se o možné dotace na rekonstrukci,“ uvedla Jiřina Oslzlová, členka představenstva Měšťanského pivovaru.

Na olomouckém magistrátu zatím řeší podmínky návrhu společnosti o novém využití budovy.

„Ve věci je podána žádost o správní řízení, v tuto chvíli posuzujeme vstupní podmínky žadatele i památkového ústavu,“ informovala Vlasta Kauerová, vedoucí oddělení památkové péče.

Zda se podmínky památkářů podaří naplnit, a kdy by se mělo tedy začít stavět, zatím jasné není.

„Budova barokního pivovaru sice není v kritickém stavu, ale prodlužováním chátrání mohou vyvstat problémy, které by rekonstrukci více zkomplikovaly. Byly bychom rádi, kdyby se tentokrát přijatelné řešení našlo,“ uzavřel Chupík.

Fotogalerie zde ...

Zdroj: Olomoucký deník | Autor: Jiří Mareček


Pitelnost piva je v současnosti v centru zájmu jak pivovarských výzkumníků a technologů, tak dodavatelů surovin pro výrobu piva a také marketingových pracovníků u nás i v zahraničí. Hledá se odpověď na otázku, co je pitelnost a proč se jí nyní věnuje výrazně zvýšená pozornost. Základním ukazatelem pro celkové posouzení piva je hodnocení po jeho opakovaném napití, pro které se používá pojem pitelnost, v zahraničí drinkability. Prozatím neexistuje její formulace, ale lze ji do určité míry charakterizovat jako příjemné a bezpečné (zdravotně nezávadné) pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi. Za zakladatele řešení problémů s pitelností piva je možno považovat české pivovarské odborníky P. Ferkla a J. Cuřína, kteří v roce 1979 studovali změny organoleptických parametrů piva ve vztahu k používání náhražek sladu a zkrácení doby zrání piva.

„Ve světě panuje obecné povědomí, že piva vyráběná v České republice mají vysokou pitelnost, což znamená, že pivo neslouží pouze k uhašení žízně, ale nabízí něco dalšího – příjemný prožitek – a nabádá k dalšímu napití, protože nevyvolává pocit přesycenosti," řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tento názor o unikátnosti českého piva a jeho vlastnostech je přijímán i mezinárodní odbornou veřejností a důkazem může být i rostoucí obliba našeho piva především v zahraničí," dodal Jan Veselý.

„Jednotná definice pitelnosti piva nebyla dosud ani formulována, ani přijata. Z obecného hlediska se používá vyjádření ‚příjemné a bezpečné (zdravotně nezávadné) pro pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi‘," uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. „Dosud však nejsou k dispozici prostředky pro obecné objektivní měření, které by tuto tezi potvrdilo, a proto je na pivovarských odbornících, aby ji potvrdili na základě obecně platných kritérií," doplnil Karel Kosař.

Klíčovou roli v ovlivňování pitelnosti piva mají technologové výroby piva. Kromě nich však konzumaci piva ovlivňuje široké spektrum profesí. Patří sem především pracovníci marketingu, restauratéři, kteří ovlivňují prostředí konzumace i jídelníček, dále politici a zákonodárci, kteří mohou regulovat legislativu spotřeby alkoholu. Svou významnou roli hrají i lékaři, neboť veřejnost citlivě vnímá informace o zdravotních účincích, a nepochybně i ekonomové s nástroji, jakými jsou cena piva a koupěschopnost, v neposlední řadě pak též média, která zprostředkovávají informace o pivu.

Aktuálnost řešení problémů s měřením pitelnosti piva nespočívá samozřejmě v diskusích o tom, které pivo je lepší. V podmínkách ekonomických tlaků je možno pitelnost (složitou rovnováhu v extraktové matrici piva) malým technickým či technologickým zásahem pozměnit, což může výrazně ovlivnit to, jak je pivo vnímáno spotřebitelem, a ve svém důsledku může změnit objem jeho konzumace. Avšak pro komplexní vyhodnocení dopadů u zákazníka zatím chybí precizní analytická metoda. Hlavní témata k řešení tohoto problému jsou proto vypracování metodiky stanovení pitelnosti piva, definice jednotky pitelnosti piva a klíčových extraktových složek jeho pitelnosti a také stabilita pitelnosti piva během skladování.

Zdroj: Heda.bloguje.cz


Strana 1 z 3 » »»
1 2 3

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň