Měsíc poté, co Ústavní soud posvětil vyvlastňování minoritních akcionářů, se další velká firma chystá na takzvaný squeeze-out. Zbavit se drobných akcionářů pivovaru Starobrno se rozhodl jeho většinový vlastník, nizozemský pivovarnický gigant Heineken.

Ten přitom v létě 2005, kdy proběhla největší vlna vyvlastňování, veřejně deklaroval, že se drobných akcionářů zbavovat nebude, i když mu to jeho 97procentní podíl ve Starobrnu umožňuje. Ke svému současnému záměru se Heineken vyjádří až po konání valné hromady, řekla jeho mluvčí Kateřina Eliášová.

Návrh na vyvlastnění drobných akcionářů chce představenstvo Starobrna přednést na mimořádné valné hromadě konané 14. května. Minoritní akcionáři by podle návrhu měli dostat za každou akcii v hodnotě 500 korun 1381 korun. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu, kterou společnost zveřejnila v médiích.

Heineken donedávna vlastnil svých 97 procent ve Starobrnu prostřednictvím rakouské Brau Union. Nyní ovládá brněnský pivovar přes Královský pivovar Krušovice, dceřinou společnost Brau Union. Heineken se zjevně snaží zformovat na českém trhu novou pivovarnickou skupinu. V pondělí oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že firmě povoluje převzetí skupiny Drinks Union. Díky tomu zvedne svůj tržní podíl v Česku z 8 na zhruba 12 procent.

Z velkých akciových společností vzniklých při kuponové privatizaci se tehdy obdobně vyjádřil i majoritní vlastník České spořitelny, rakouská Erste Bank. Ta však svůj názor nezměnila. "Vyvlastňování nechystáme," potvrdila mluvčí Erste Hana Cygonková.

Vyvlastňování velmi často naráželo na odpor drobných akcionářů. Ti ho považují za zásah do svých vlastnických práv a v minulosti se snažili soudními žalobami zpochybnit valné hromady, které ho schválily. Koncem letošního března však Ústavní soud vzal drobným akcionářům poslední naděje, když zamítl stížnost iniciovanou skupinou senátorů a řekl, že squeeze-out je v souladu s ústavou.

"Lze očekávat, že přijde další vlna vytěsňování a za ještě horších podmínek než dosud," řekl předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk. Dodal, že stížnost drobných akcionářů stále ještě řeší evropské orgány.

Heineken, tuzemská trojka, zaplatí za Drinks Union údajně přibližně dvě miliardy korun. Pivovary kupuje prostřednictvím Krušovic. Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette.

Sama ochránkyně před čárami a kouzly Valpruga, staročesky čarodějnice, dohlédla na výrobu a zrání májového polotmavého piva Louny 13°.

Toto speciálně uvařené pivo se objeví v restauracích na Lounsku o Filipojakubské noci z 30. dubna na 1. května. „Lounský speciál s magickým číslem 13 se může pochlubit karamelovou chutí a jiskrnou rubínovou barvou,“ řekla marketingová manažerka značky Daniela Klančíková.

Speciální pivo se začne čepovat ve vybraných restauracích o Filipojakubské noci. „Valpruga pak dohlédla na to, aby toto lounské pivo, které bude k dostání pouze do konce května, přinášelo tu správnou magickou náladu,“ dodala s nadsázkou Daniela Klančíková.

Lounskou polotmavou 13° uvařil lounský pivovar po novém roce. „Do piva se přidávalo několik speciálních tmavých sladů, abychom dosáhli požadované chuti a barvy. Pivo se vařilo přímo ve varně jako polotmavá třináctka, takže nedošlo k dodatečnému ´řezání´,“ uvedl ředitel pivovaru Louny Daniel Urban.

Dodal, že pivo obsahuje téměř šest procent alkoholu a pivovar uvařil pouze jednu várku. „Výjimečných věcí nemůže být nikdy příliš mnoho, proto jsme uvařili pouze omezené množství,“ upřesnil.

Zdroj: Deník.cz

Evropská cesta průmyslového dědictví „ERIH – European Route of Industrial Heritage“ má první certifikovaný bod v české republice – plzeňský pivovar

Rodiště piva Pilsner Urquell otevírá nové lákadlo pro návštěvníky. Plzeňský Prazdroj dnes představuje novou expozici surovin, které společně s tradičním a neměnným způsobem výroby dělají Pilsner Urquell jedinečným pivem již od roku 1842. Expozice rozšíří návštěvnickou trasu pivovaru, který ročně přivítá více než 184 tisíc návštěvníků z Čech i celého světa. Mimořádný zájem podpoří také čerstvé zařazení pivovaru Plzeňského Prazdroje mezi nejzajímavější místa Evropské cesty průmyslového dědictví.

Nová expozice Plzeňského Prazdroje

Nová expozice, která představí výrobní proces a suroviny, používané pro vaření piva Pilsner Urquell, je zasazena do budovy historické varny, restaurované do původní podoby z první poloviny 20. století. Celá expozice je pojata tak, aby návštěvníci mohli "tajemství" výroby Pilsner Urquell vnímat všemi smysly.

První raritou nové expozice je největší osobní výtah v ČR s přepravní kapacitou 72 osob. Ten vyveze návštěvníky na panoramatickou projekci s otočným hledištěm. Díky efektní střihačské práci a vícenásobné projekci sleduje divák paralelně záběry z výrobních částí pivovaru, které se prolínají s jednotlivými fázemi varního a výrobního procesu prémiového ležáku Pilsner Urquell. Projekce i prohlídka pivovaru dokazují, že časy a technologická zařízení se mění, ale výrobní proces piva Pilsner Urquell zůstává od roku 1842 neměnný.

Expozice nasytí všechny smysly

Následuje samotná expozice, která je postavena nejen na vizuálních efektech, ale také osloví sluch, hmat, čich a chuť. Návštěvníci se důkladně seznámí s vodou, kterou Prazdroj přivádí do pivovaru z hlubinných vrtů z kilometr vzdálené Roudné. Svoje místo mají samozřejmě i kvalitní české suroviny, ječmen a chmel. Nezapomíná se ani na speciální kvasinky, které se tradičně používají pro výrobu Pilsner Urquell a díky nimž má tento prémiový ležák svoji charakteristickou chuť. Kvasinka je proto také uložena ve speciálním chlazeném trezoru v expozici. Mimo plzeňského pivovaru je tento speciální kmen kvasinek uložen v bankách v Praze a v Londýně.

Závěrečnou částí nové expozice je restaurovaná varna z 30. let minulého století. Během celé prohlídky návštěvníci vidí kromě této historické varny také současnou moderní varnu, ale také nejstarší varní pánev z roku 1842.

Rodiště Pilsner Urquell součástí Evropské cesty průmyslového dědictví (ERIH – European Route of Industrial Heritage)

Každý rok zavítá do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea přes 184 tisíc návštěvníků, z toho polovina ze zahraničí. „Nyní očekáváme další růst zájmu jak kvůli nové expozici, tak díky tomu, že se plzeňský pivovar jako první památka z České Republiky dostal do nejvyšší významové kategorie Evropské cesty průmyslového dědictví, mezi její certifikované body – anchor points,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Nová expozice Plzeňského Prazdroje

„Plzeňský pivovar a Pivovarské muzeum jsou skvělým příkladem, jak může specializovaný výrobce uspokojovat potřeby svých současných spotřebitelů zaváděním moderních zařízení, a zároveň zachovávat řadu pivovarnických tradic a dovedností, které proslavily plzeňské pivo po celém světě,“ uvedl David Buckley, koordinátor ERIH ve Velké Británii.

Hlavním cílem Evropské cesty průmyslového dědictví, tzv. ERIH, spojující nejdůležitější průmyslové památky po celé Evropě, je chránit tato místa a využít jejich záchranu jako hnací motor rozvoje jednotlivých regionů. „Zařazení pivovaru do ERIH potvrzuje pozici Plzně jako hlavního města piva a je dalším konkrétním příspěvkem Plzeňského Prazdroje k rozvoji turistiky v regionu,“ uzavírá Jindřiška Eliášková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivní značka, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region, je Radegast. Tvrdí to takřka tři ze čtyř dotázaných obyvatel Ostravského regionu v průzkumu, který provedla renomovaná agentura TNS Aisa. Více než 80% dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě.

Průzkum uskutečněný mezi obyvateli Ostravy staršími 18 let odhalil skutečnost, že 74% respondentů považuje značku Radegast za symbol moravskoslezského regionu. Za nejlepší pivní značku vyráběnou na Moravě ji navíc považuje 81% dotázaných. Každý pátý dotázaný si myslí, že Radegast velmi dobře reprezentuje Českou republiku v zahraničí. Více než 92% respondentů pak považuje pivo za přirozenou součást české kultury.

Průzkum společnosti TNS Aisa o pivě a pivních značkách probíhal v celé České republice. Ani v celostátním hodnocení se Radegast rozhodně nemá za co stydět. Čtvrtina všech respondentů jej považuje za nejlepší pivo vyráběné na Moravě. Více než třetina dotázaných přitom neuvedla žádnou z pivních značek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Společnost Anheuser-Busch ve středu vykázala nižší čtvrtletní zisk, neboť američtí maloobchodní odběratelé nakupovali méně piva z velkoobchodu.

Největší pivovarnická skupina ve Spojených státech,

zahrnující značky jako Budweiser nebo Bud Light, vykázala za první čtvrtletí pokles čistého zisku na 510,9 milionu dolarů z 517,5 milionu před rokem.

Zisk na akcii díky nižšímu počtu akcií v letošním prvním kvartále stoupl na 71 centů ze 67 centů před rokem.

Čisté čtvrtletní tržby vzrostly na 4,10 miliardy dolarů ze 3,86 miliardy v prvních třech měsících loňského roku.

Anheuser-Busch čelí celé řadě nepříznivých faktorů od

vyšších cen energie a obilovin až po posun chuti amerických spotřebitelů od tradičních domácích značek k pivům ze zahraničí, vínu, lihovinám či k malým várkám pivních "speciálů".

Anheuser ovšem získal akciové podíly v mexickém pivovaru Modelo a čínském Tsingtao a uzavřel dohody o distribuci se společnostmi InBev, Grolsch a Hansen Natural. Tyto dohody přidaly k domácímu portfoliu Anheuseru zahraniční značky jako Corona, Stella Artois či Beck, které se tak staly zdrojem růstu v době oslabení vlastních produktů.

Zdroj: Finance.cz

Rekonstrukce bývalého pivovaru v Jindřichově Hradci je opět o něco reálnější. Zastupitelé města totiž odsouhlasili vznik obecně prospěšné společnosti "Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel", jejíž založení bylo jednou z podmínek při žádostech o dotace z operačního programu na obnovu tradičních řemesel.

Nová společnost ve stoprocentním vlastnictví města ovšem umožní nejen přístup k penězům, ale zároveň by měla poskytovat lepší kontrolu nad využitím prostor. Konkrétní záměry, spojené s přesunutím tradiční gobelínky do areálu bývalého pivovaru, prozradil jindřichohradecký místostarosta Alfred Němec: "Prostory by jednak mohly sloužit k výstavě děl, ale také jako živá galerie, kde by byla vidět výroba gobelínů. Návštěvníci a zájemci o tento druh práce by mohli vidět, jak takový gobelín vzniká a jak pracná je rekonstrukce a zachránění starých gobelínů."

Právě živost a autentičnost by přitom měly do Jindřichova Hradce nalákat nové turisty a zdejší tradiční výrobě gobelínů dodat novou tvář. Nově upravené prostory bývalého pivovaru by navíc pomohli vylepšit prohlídkovou trasu, která vede od zdejšího zámku přes jezuitský seminář s Muzeem Jindřichohradecka až po jezuitskou kolej, kde má své sídlo Národní muzeum fotografie.

Rekonstrukce všech zmiňovaných objektů město podle odhadů přijde na více než 100 milionů korun. Zhruba než 90 procent této částky by přitom mohly pokrýt právě dotace.

Zdroj: Rozhlas.cz