Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

březen 2008

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv březen 2008


Z kouteckého pivovaru ukradli auto

[neděle, 30. březen 2008]

V minulých dnech po vypáčení visacích zámků na 2 plechových vratech dílny vnikl neznámý pachatel do objektu pivovaru v obci Kout na Šumavě. Následně vnikl do vnitřních prostor dílny, odkud odcizil dvě nabíječeky na autobaterie, úhlovou brusku a jednu plynovou lahev s náplní CO2. Pachatel odtud dále odcizil osobní vozidlo zn. NISSAN Sunny, černé barvy, se kterým z uvedeného objektu odjel. Poškozeným tak způsobil škodu 16 200 korun. Vozidlo, po kterém bylo vyhlášeno pátrání, bylo o dva dny později nalezeno v Rýzmberské ulici ve Kdyni. Kriminalističtí technici v něm zajistili maximální množství upotřebitelných stop. Po ohledání bylo vozidlo vráceno majiteli. Po pachateli krádeže policie pátrá.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Cena za české uskupení zřejmě výrazně přesáhne předpokládanou částku. Kupní cena se totiž po oznámení transakce měla podle spekulací médií pohybovat kolem půl miliardy korun.

Heineken, který kupuje ústeckou nápojovou firmu Drinks Union (DU), zaplatí jejím majitelům podle důvěryhodných zdrojů Euro online přibližně dvě miliardy korun. Některá média po úterním oznámení této transakce přitom spekulovala o ceně půl miliardy korun. Poradcem DU při transakci byla společnost UniCredit CAIB, uvedl internetový server. Největší pivovarnická skupina na světě Heineken si koupí uskupení Drinks Union upevní třetí příčku mezi pivovary v Česku.

Drinks Union produkuje pivo ve čtyčech pivovarech v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec, celkem produkuje 900 tisíc hektolitrů piva. Součástí nákupu by mělo být také deset hektarů chmelnic, které ústecká skupina jako jediný z tuzemských pivovarů na Žatecku vlastní. Potvrdili to včera zástupci obou firem.

"V následujících týdnech bude probíhat posuzování celé transakce úřady pro ochranu hospodářské soutěže v Česku, Německu, Slovensku a Španělsku, vzhledem k tržnímu postavení Drinks Union. Předpokládáme, že transakce bude ukončena do 30. června 2008," uvedl dříve manažer pro komunikaci DU Josef Vejlupek.

Podle předsedy představenstva a majoritního vlastníka Drinks Union Milana Hagana uskupení splnilo poslání. "Získali jsme výhodnou tržní pozici a přivedli jsme strategického partnera, který firmu bude nadále rozvíjet," řekl v úterý.

Heineken bude chtít více

Podle odborníků bude mít Heineken zájem získat v ČR další pivovary. "Skupiny, jako je nyní právě Heineken, usilují o přední pozice v zemích, kde působí. Koupě Drinks Unionu je jedním z důsledků," popisuje situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jeho slova potvrzuje i mluvčí Heinekenu v Česku Kateřina Eliášová. "Rozšíříme pozice na republikovém i regionálním trhu a získáme značky z celého spektra."

Heineken podle expertů z oboru zřejmě výhledově uzavře dva ze čtyř závodů Drinks Union, v Kutné Hoře a jeden na severu Čech. Podinvestovaná skupina by potřebovala okamžitou injekci přes miliardu korun. Odborníci očekávají výhledově pouze zachování pivovaru v Krásném Březně v Ústí nad Labem a zbytek trhu pokryje Heineken dalším rozvojem moderních Krušovic, kde jsou připraveny rychlé investice na zdvojnásobení produkce na dva miliony hl ročně a jsou tam další volné pozemky.

Velmi silnou značkou z portfolia Drinks Union, kterou bude Heineken rozvíjet, je Zlatopramen, což je nejvíce vyvážené české pivo do Německa, i když v nižších cenách než Pilsner Urquell a Budvar.

Heineken, čtyřka na světě, je největším prodejcem piva v Evropě; na další trhy se soustředí pouze okrajově. Po nákupu Scottish & Newcastle dále posílil ve střední Evropě, jeho partner Carlsberg ve Velké Británii. Heineken vlastní v 65 zemích přes 115 pivovarů, které produkují 139 milionů hektolitrů piva.

Zdroj: iHNed | Autor: Libor Akrman


Mých 50 let se svijanským pivem

[sobota, 29. březen 2008]

Od roku 1957 spojil svůj život s Pivovarem Svijany František Horák. Nyní odchází z místa ředitele. Za jeho působení se podařilo podnik na poslední chvíli zachránit a pivovar navýšil svoji výrobu téměř desetkrát.

Jedna z největších osobností českého pivovarnictví - František Horák, v pondělí odchází z místa ředitele Pivovaru Svijany. Se svým životním posláním, pivovarem, se však zcela rozloučit nedokáže a se Svijany, kterým věnoval 50 let svého života, bude dál spolupracovat jako obchodní sládek. „Kdybych měl skončit úplně, to by pro mě nebylo dobré,“ říká Horák.

* Co nebo kdo vás přivedl před více než půl stoletím do pivovarnictví?

Byl to můj otec. Jednou v roce 1957 takhle přišel a říká: ve Svijanech shání do učení sladovníka. Měli jsme v té době malé hospodářství, a tak pivovarské mláto bylo jedním z dalších argumentů. Já jsem neměl vyhraněné zájmy jako některé dnešní děti, a tak jsem do toho šel. To pivovarství se mi stalo prakticky koníčkem, takže jsem se do toho zahloubal a měl jsem to rád. Za celý ten život jsem tu prošel všemi funkcemi, znám tu každý centimetr.

* Jak to tu tehdy vypadalo, jako v Hrabalových Postřižinách?

Vzpomínám na ty časy, kdy jsme ještě neměli pásové dopravníky ani sklápěčky, takže se všechno házelo ručně lopatama z vagonů. Měli jsme tu bednáře. Pamatuji dřevěné transportní sudy, to byly čtvrtky, půlky a stovky. V těch sklepích, co dnes máme nerezové tanky, tak tam byly velké ležácké sudy, které se koncem každé zimy, řekněme tak v únoru, vyndávaly ven. Stará smola se z nich horkým vzduchem sundávala a dávala se nová. Parta lidí pak sudy různě koulela po dvoře. Lahve se přivážely volně ložené ve vagonech, akorát chráněné skelnou vatou, a sami jsme je rovnali do dřevěných bedýnek. Dneska by tomu nikdo nevěřil. Byla to zkrátka úplně jiná práce. A hlavně dřina.

* Co všechno jste tedy v pivovaře dělal?

Dělal jsem ve sklepě, ve varně, vařil jsem pivo, chladil, filtroval, prostě úplně všechno. Pak jsem se stal podsládkem, to bylo tak kolem roku 1974, asi od roku 1980 jsem byl sládkem. No a od roku 1989 ředitelem.

* Svijany nepatřily vždy mezi dobrá piva. Proč?

Celou dobu jsem byli jen provoz, pod někoho jsme patřili a neměli o nás zájem. Takže jsme nebyli ani technologicky dobře zařízeni. Vodu na kvasnicích jsme měli nechlazenou přímo z vrtu, což je špatně. Měli jsme také teplé sklepy. Mimo to za minulého režimu byl v pivovarnictví kvůli nízkým platům nedostatek pracovních sil. Bylo tu zaměstnáno takových šest až deset nemakačenků a ochmelků, na které nebylo spolehnutí. Pivo jsme pak měli třikrát dobré, dvakrát špatné, kvalita se pohybovala.

* Během své éry jste pivovar dvakrát zachraňoval. Jak se vám to povedlo?

V roce 1985, kdy jsme patřili pod podnik Louny, se měl pivovar zavřít. Já už ho ale měl tak rád, že jsem se obklopil lidmi a kamarády, kteří byli ve funkcích různých ředitelů a měli dlouhé prsty na ministerstvu. Pivovar jsme zachránili. To bylo poprvé. Pak ho chtěli v roce 1998 zavřít Pražáci. Ono to tedy vlastně patřilo Angličanům. Chtěli to zavřít nejdříve tady a pak ve Vratislavicích. Začal jsem s nimi jednat, že to koupím. Říkal jsem jim, prodejte nám to, vždyť tady se dělá třicet pět tisíc hektolitrů, vždyť vás nemůžeme ohrozit. Protože pivovar Svijany byl založen již v roce 1564, tak jsem apeloval i na jejich vztah k tradicím. Nakonec se rozhodli, že mi to prodají. Tak jsem si vyjednával peníze, čas utíkal a peníze pořád nebyly. To bylo tak dva tři měsíce až najednou řekli, pane Horák, jestli tu peníze nebudou za tři týdny 28. dubna, tak to zavíráme.

* Tak to byl hodně šibeniční termín.

Já jsem ty peníze nesehnal, ale moji známí sehnali pány Kučeru, Kašpara a další. Peníze jsme tam vezli poslední den autem s ochrankou. Dva dny předem se ještě nevědělo, zda pivovar ještě pojede. Byl to takový zázrak, kdy jsme dvakrát utekli hrobníkovi z lopaty a daří se nám. Bude to asi díky tomu, že jsme to chtěli, člověk to měl rád, majitelé do toho dali nějaké peníze.

* Jaké byly nejhorší okamžiky kromě těch kdy pivovaru hrozilo uzavření?

Asi s těmi lidmi. V některých dobách se to nedalo vůbec uhlídat. Buď přišli do práce pozdě nebo vůbec, nebo alespoň něco zkazili. Když jsem nastoupil a zhruba tak do sedmdesátých let tu byli lidi ještě z první republiky. Jenže ty se kvalitně nenahradili a ještě se zvyšoval výstav. A k tomu ještě ta nesprávná technologie. No, nebylo to jednoduché. Dnes už tu je pracovní kázeň. Není možné, aby se v práci někdo opil. To ale neznamená, že zakazujeme napít se piva. Může se napít, já nevím, třeba pro žízeň, ale není možné, aby trpěl pivovar.

* Zdá se, že pivovar skutečně netrpí.

Dnes, bez nějakého velkého chlubení, protože se už nikde nedělá špatné pivo, nám ten kšeft jde pořád nahoru. Je to asi tím, že to těm lidem chutná. Posledních deset let se výstav stále zvyšuje. Začínali jsme na třiceti osmi tisících. Loni jsme udělali dvě stě šedesát devět tisíc a letos to vypadá na tři sta tisíc. Za první tři měsíce letošního roku máme proti loňsku sedmnáct procent navíc. Takže to jede.

* A není škoda to tedy opouštět?

Nikdo mě odsud nevyhnal, sám jsem se rozhodl. Novému řediteli Romanu Havlíkovi to předávám, myslím, na zlatém podnosu. Toho hocha znám deset let. Je to čtyřicetiletý inženýr. Pracoval v GEA-LVZ, kde Mirek Kučera (nynější většinový akcionář-pozn.red.), který mi pomáhal se záchranou pivovaru, dělal ředitele. Takže si ho sem vzal. Již se tu dva měsíce pohybuje, zařizuje, již si uvařil várku, je to chytrý kluk a ještě se určitě občas sejdeme.

* Jak bude vlastně vypadat vaše další práce pro pivovar?

Jednak zůstávám v představenstvu firmy a jednak jako obchodní sládek občas pojedu s těmi obchoďáky, abych dokoukl jak to naše pivo kde točí a ošetřují. Nebudu řídit, takže si budu moci dát malé pivo a říct, hele máš to dobrý, nebo hele měl by jsi s tím udělat to a to. Hlavně už nebudu mít na sobě ty starosti a zodpovědnost za celý pivovar. Ale kdyby mi nedali tuto možnost, to by nebylo dobré. To bych se z toho zbláznil. Já nemůžu být úplně bez pivovaru.

* Když už jsme probrali ty vaše nejhorší okamžiky v pivovaru, tak co ty nejkrásnější?

Ty úplně nejhorší, kdy se měl pivovar zavírat, byly zároveň i nejkrásnější. Když jsme ten pivovar zachránili, to byla nádhera. No a pak ten závěr mé kariéry, kdy jsme deset let šli pořád nahoru. Už nejsme regionální pivovar, ale kromě severní Moravy zavážíme celou republiku. Třeba kolem Brna máme asi 65 hospod a v dokonce v Plzni nás točí ve dvanácti hospodách. Je to zavazující a člověk musí o tu kvalitu pořád bojovat. Věřím, že ty lidi jsou tady na to vycvičení, jsou na něj hrdí. Všechno to jsou pivovarský lidi, kteří to budou dělat dál dobře, jako když jsem tu byl já.

* Neměl jste za těch padesát let zaječí úmysly? Jít někam kde mají třeba lepší vybavení?

Neměl. Po té co jsem sem přišel, tak jsem si tu namluvil holku, jejíž táta pan Tichý tu byl sládkem a také pracoval celý život v pivovarnictví. A já to po něm převzal. Byl to takový přátelský život v tom pivovaru.

* A jak brala rodina vaši práci?

Myslím, že dobře. Manželka od svého otce věděla, do čeho jde. Ráno brzo do práce a večer pozdě z práce Mnoho let jsem vstával v půl čtvrté a od půl páté byl v práci. V té době tedy nebyl ani čas na dovolenou.

* Když zbude nějaký čas mimo práci, tak ho věnujete nebo budete věnovat čemu?

No tak, protože hodně jezdím, tak si v práci moc pivo nedám. Pak si ale rád zajdu jednou dvakrát týdně do hospůdky posedět s kamarády a dát si pár třetinek. No a pak chodím na fotbal a samozřejmě také na liberecký hokej. A také na volejbal v Dukle Liberec. Mám i spoustu známých a příbuzných, které mohu navštěvovat. Takže koníčky mám a hlavně pivovarské poslání mi i nadále zůstává.

* František Horák narozen 1941 v Mašově od roku 1963 bydlí ve Svijanech vdovec, má syna, žije s přítelkyní od roku 1957 až na jeden rok, kdy pracoval pro nedaleký Pivovar Klášter, je jeho tvůrčí život spjat s Pivovarem Svijany duchovní otec Svijanských pivních slavností získal pro Svijany i pro sebe mnoho čestných uznání (například osobnost Libereckého kraje)

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jaroslav Hoření


Pivo v prášku nahradil pivní extrakt

[pátek, 28. březen 2008]

„Pivo v prášku“ začala v polovině devadesátých let minulého století vyrábět bruntálská sladovna.

Tento výrobek se zakrátko stal módním hitem a nejeden milovník nahořklého moku si zkusil uvařit své vlastní pivo. Výroba piva nebyla nijak složitá a přijatelný mok se dal uvařit při dodržení přiloženého návodu bez větších nesnází. Určitou práci a nevyhnutelný čas to ale přece jenom vyžadovalo, nebylo to tak úplně jednoduché jako u běžných instantních nápojů, které stačí rozmíchat v pitné vodě a ihned pít.

„Pivo v prášku“ obsahovalo vlastně všechny ingredience nutné k uvaření piva. Pracovní postup lze velmi zjednodušeně popsat následovně - prášek rozmíchat ve vodě, uvařit, nechat vychladit, vykvasit, stočit a pít. Cena výrobku byly přijatelná, pokud člověk nepočítal vlastní práci a energii, byla cena uvařeného piva zlomkem ceny, za kterou prodávají chmelový nápoj obchody a restaurace. Chuť byla ovšem různá a odrážela se v ní pečlivost várce, kvalita vody, teplota a mnoho dalších okolností včetně třeba počasí. Někdy se podařilo uvařit pivo vskutku lahodné, ale nutno přiznat, že jindy se vyrobený mok při takřka stejném postupu dal pít jenom se sebezapřením.

U nás, v zemi pivařů, si „pivo v prášku“ lidé kupovali spíše ze zvědavosti. Své příznivce si však našlo doslova v celém světě, vyváželo se nejen do evropských zemí ale také třeba do Kanady a odlehlé Austrálie. Jeho výroba běžela na plné obrátky přibližně do předloňského roku, pak začala převažovat výroba jiného zajímavého produktu - tekutého pivního extraktu, jakéhosi pivního „sirupu“.

„Je to vlastně velmi podobné. Rozdíl je z našeho hlediska především v tom, že tekutý extrakt je výrobně levnější, protože sušení je energeticky velmi náročné a proto tedy také drahé. Výrobek se sušil v tryskových sušičkách a tato fáze výroby vlastně odpadá. Výroba piva v prášku ale úplně neskončila. Jsme kdykoliv připraveni vyhovět přání zákazníků a podle potřeby je vyrobit požadované množství. Řeč je pochopitelně o větších odběratelích, ne o jednotlivcích, kteří by si chtěli uvařit deset litrů vlastního domácího piva,“ vysvětlili změny a výrobní postup pracovníci sladovny.

Výroba piva z pivního extraktu je v podstatě obdobná výrobě piva z prášku a bruntálská sladovna jej vyváží zatím do třinácti zemí světa. Mimořádný zájem o pivní extrakt mají zákazníci kupodivu třeba ve Vietnamu, kam směřuje značná část výroby, ale také třeba v zemích bývalého Sovětského svazu.

Zdroj: Bruntálský deník | Autor: Ladislav Olejníček


Výhradní dovozce českobudějovického piva Budvar pro Rakousko, firma Kolarik a Buben, oznámila sloučení s firmou Leeb ve společný podnik Kolarik+Leeb, který má ambice stát se největším velkoobchodem s nápoji na rakouském trhu. Pro Budvar by to mělo znamenat další zvýšení vývozu piva do Rakouska, který v loňském roce dosáhl 50.000 hektolitrů.

Rodina Kolariků, která pochází z Českých Budějovic, přišla do Vídně už na konci 19. století a provozuje dodnes unikátní restauraci Schweizerhaus, která je nejproslulejším gastronomickým podnikem ve vídeňském zábavním parku Prátr. Na točený Budvar a slavné vepřové nožičky tam zajde aspoň jednou do roka snad každý Vídeňák a další tisíce návštěvníků města.

Kolarikové se od začátku specializovali na dovoz Budvaru a od 30. let minulého století po založení firmy Kolarik a Buben i na dovoz dalších, zvláště bavorských piv. Nyní po spojení s firmou Leeb chtějí rozšířit záběr i na nealkoholické a teplé nápoje a vína. Vedle kompletního sortimentu nápojů chtějí dosáhnout po spojení i celorakouské působnosti díky distribuční síti po celé zemi.

Předpokládají, že v tomto roce dosáhnou prodeje 200.000 hektolitrů nápojů, z toho asi 120.000 hektolitrů piva, a obratu 27 milionů eur (asi 680 milionů korun). Zatímco v dovozu piva je firma již teď jedničkou na rakouském trhu, v nejbližší době chce dosáhnout vedoucího postavení i v celém segmentu nápojů.

Zdroj: M&M


Ječmen, pivo a biotechnologie

[pátek, 28. březen 2008]

Pěstování ječmene, po pšenici druhé nejstarší obilniny, sahá do počátku uvědomělého zemědělství a to do oblasti tzv. úrodného půlměsíce. Vždyť ječné bochánky jedli již stavitelé pyramid! V oblastech původu sloužil ječmen jako potravina, byl semílán na mouku a pekli se z něj především vdolky a lívance. Méně pak se užíval jako krmivo. Ječmen byl znám také jako rostlina léčivá s protizánětlivými a aseptickými účinky a jeho odvar sloužil k posílení lidského organismu.

Četné archeologické nálezy poukazují na pěstování ječmene v našich zemích v době 500 let př. n. l., používal se jako chlebovina. Původně se u nás pivo vařilo z pšenice, až v 17. století se přešlo na vaření piva z ječného sladu.

Stále častěji se v tisku setkáváme s informacemi o příznivém účinku ječmene na lidské zdraví. Dokonce od května roku 2006 existuje směrnice vydaná americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), která povoluje označovat potraviny s obsahem ječmene zdravotním tvrzením, že tyto potraviny „mohou snižovat riziko koronárních srdečních onemocnění". Existují také snahy o zvýšení podílu rozpustné vlákniny v pekařských výrobcích přídavkem ječné mouky. Cennými látkami v této cereálii jsou beta-glukany, vláknina a také antioxidanty.

Úsilí o stálé zlepšování ječmene ho staví do pozice vhodného kandidáta pro genetické inženýrství. Již před několika lety byly vyvinuty linie ječmene imunní k virózám, rezistentní ke kořenové hnilobě a se zlepšenými vlastnostmi pro sladování a následnou výrobu piva. V současné době probíhají na univerzitě v Giessenu a Nurembergu v Německu polní pokusy se dvěma liniemi ječmene. Polní pokusy poskytují bližší pohled na vlastnosti dvou transgenních odrůd, z nichž první produkuje enzym rozrušující buněčnou membránu patogenní houby a druhá linie vytváří pozměněný enzym, který zlepšuje kvalitu a vlastnosti sladu k výrobě piva.

Pozměněný ječmen se úbrání plísni způsobující kořenovou hnilobu

Patogenní plísně Rhizoctonia solani a Rhizoctonia oryzae se stále více celosvětově rozšiřují, zejména na severozápadě Spojených států a v jižní Austrálii. Tyto plísně signifikantně snižují výnos a napadení není na nadzemní části rostliny viditelné. Zemědělci desítky let zkoušeli vymyslet efektivní způsob zneškodnění Rhizoctonie. Fungicidy poskytují jistou možnost, ale rezidua pesticidů v půdě znamenají zásah do životního prostředí a jsou také finančně náročné.

Šlechtitelé se roky pokoušeli zlepšit rezistenci ječmene proti chorobám klasickým křížením. Do dnešní doby, hledání genetického materiálu pro šlechtitelské programy je bezvýchodné a působí zklamání. Mezi možnými partnery ke křížení s ječmenem se nevyskytuje žádný s dobrou rezistencí k Rhizoctoii.

Existuje však jedna zajímavá cesta, tou je biologická ochrana prostřednictvím plísně Trichoderma harzianum. Trichoderma napadá a požírá buňky různých plísní, včetně Rhizoctonie. Kokteil látek, které Trichoderma používá ke strávení potravy zahrnuje enzym nazývaný chitináza, který rozkládá chitin. Chitin je nezbytnou sočástí buněčných stěn hub. Existují různé formy chitinu a stejně tak i chitináz. Ječmen obsahuje několik chitináz, ale žádná neúčinkuje proti Rhizoctonii.

Vědci z washingtonské univerzity ve Spojených státech v roce 2003 publikovali, že se jim podařilo úspěšně vložit gen pro chitinázu z Trichodermy do genomu ječmene. Vzniklé rostliny vykazovaly vysoký stupeň rezistence k Rhizoctonii.

Lepší slad z transgenního ječmene

Při výrobě piva se tradičně, již od dob starověku, používají pouze tři suroviny: voda, slad a chmel. Další důležitou součástí technologie jsou kvasinky, které přeměňují cukry na alkohol. Výrobci nakupují speciální kultury kvasinek v závislosti na druhu budoucího piva.

Surovinou pro výrobu sladu jsou obilky ječmene, které se nejdříve máčí, potom luští a v závěru hvozdí. Máčení aktivuje obilku a připraví ji ke klíčení, během fáze luštění dochází k aktivaci enzymů a rozkladu škrobu na jednoduché cukry, které jsou zkvasitelné pivovarskými kvasinkami. Při hvozdění působí na klíčící ječmen vysoké teploty a zpomalují se, až zastavují enzymatické pochody.

Alternativními surovinami k výrobě piva mohou být i pšenice nebo kukuřice, tradičně se však používá ječmen. Jedním z původních důvodů bylo to, aby cennější obiloviny, pšenice nebo rýže, zůstaly k výživě lidí. Kromě toho má ječmen vyšší obsah enzymů nutných k rozštěpení škrobu na jednoduché cukry.

Čím delší sladování, tím více času mají enzymy k rozkládání polysacharidů, ovšem příliš dlouhý proces vede k tomu, že obilka začne jednoduché cukry využívat ke klíčení. Proto jsou tepelným zásahem inaktivovány enzymatické pochody ve fázi hvozdění. Zbylé nerozložené škroby již nejsou metabolizovatelné kvasinkami. Pro piva českého typu je charakteristický vyšší podíl nerozložených škrobů, které mu dávají plnost a chlebnatost.

Nerozložené buňky endospermu mohou při výrobě piva činit sládkům problémy, zejména nežádoucím způsobem zvyšovat viskozitu a zanášet filtry. Moderní biotechnologie má už vykročeno k řešení tohoto problému. Geny pro enzymy štěpící škroby (amylázy) a enzymy narušující buněčné stěny endospermu (glukanázy) je možné v mikroorganizmech produkovat ve velkém měřítku.

Většina výrobců nakupuje enzymové preparáty k optimalizaci výroby. Ale co kdyby původně přítomné enzymy v ječmeni zůstaly aktivní i po tepelném záhřevu? To by vedlo ke zlepšení celého procesu bez nutnosti použít enzymových přípravků. Přesně tímto se zabývají vědci na washingtonské státní univerzitě. Vypůjčili si geny pro glukanázu z bakterie a identifikovali nejstabilnější formy vůči záhřevu, tyto posléze přenesly do ječmene. Výsledek byl překvapivý, vnesené enzymy zůstávají aktivní při hvozdění dlouhém 4 hodiny. Vlastní glukanázy přirozeně se vyskytující v ječmeni jsou při stejných podmínkách deaktivovány již po čtyřech minutách.

Ječmen se zvýšenou glukanázovou aktivitou je také cennější z hlediska krmivářství. Drůbež krmená ječmenem má nízké přírůstky, jelikož nedokáže rozrušit buněčné stěny endospermu.

Polní pokusy v Německu

V Německu jsou právě polním pokusům podrobovány obě v předchozím textu zmíněné modifikované formy ječmene, rezistentní vůči Rhizoctonii a linie s tepelně stabilní glukanázou. Vědci sledují, zda při genové expresi nedochází k nějakým neočekávaným změnám. Dále se ujišťují, zda nedochází ke změnám v kvalitě zrna.

Zdroj: Gate2Biotech


Společnost DRINKS UNION a.s. dnes potvrdila, že došlo k podpisu dohody o budoucím převzetí jejích akcií společností Heineken. V následujících týdnech bude probíhat posuzování celé transakce úřady pro ochranu hospodářské soutěže v Česku, Německu, Slovensku a Španělsku, vzhledem k tržnímu postavení společnosti Drinks Union a.s. Předpokládáme, že transakce bude ukončena do 30.6.2008.


Největší pivnice v Česku, Na Spilce, bude zítra v 19 hodin po nákladné obnově znovu otevřena v plném rozsahu. Rekonstrukce části restaurace probíhala od začátku února a nyní bude opět v provozu celá pivnice s kapacitou až 550 míst. Slavnostní znovuotevření doprovodí jazzové melodie originálního souboru Elmhurst College Jazz Band, který přijede až z Illinois.

Rekonstrukce spočívala nejen v estetických, ale hlavně ve funkčních úpravách, jejichž součástí byla například kompletní výměna elektroinstalace. Dále zahrnovala nové omítky a malby, nové řešení výčepů, pohledové uvolnění stropních kleneb a jejich nasvícení, které více zdůrazňuje tento prvek typický pro industriální památky. Hosté se mohou těšit i na nové vybavení a obložení od mistrů truhlářů. Novinkou je také možnost přizpůsobit osvětlení prostor pivnice různým typům společenských či kulturních událostí.

Novinkou je také výčepní zařízení s osmi kohouty, které nahradilo to původní, které mělo pouze čtyři. Kvalitu čepovaného piva podpoří také další úpravy výčepního zařízení, které by mělo nyní bez problémů zvládnout načepovat za krátkou dobu až 600 piv a uspokojit tak žízeň hostů v naplněné pivnici. A jaká piva si mohou hosté Na Spilce objednat? Je to samozřejmě prémiový ležák Pilsner Urquell, ležák Gambrinus Premium, tmavý Kozel, pivní speciály Master 18° tmavý a 13° polotmavý. Na čepu samozřejmě nechybí ani nealkoholické pivo Radegast Birell.

Slavnostní večer zahájí koncert Elmhurst College Jazz Band, uznávaného jazzového orchestru z amerického Illinois. Ředitelem orchestru je Doug Beach, slavný hudebník a skladatel, jehož skladba Cottontail (Divoký králík) vyhrála v roce 1996 cenu Grammy.

Jiný kraj, jiný mrav

Prostory restaurace Na Spilce sloužily jedno a čtvrt století jako skutečná spilka, tedy místo pro kvašení piva. Po zavedení výroby v CK tancích v roce 1992 zde byla zřízena stylová restaurace s příznačným jménem Na Spilce. Za 16 let existence ji navštívilo

4 800 000 lidí a načepovalo se tu přes 18 tisíc hektolitrů piva. Včetně hostů na zahrádce a návštěvníků akcí na nádvoří obsloužil personál restaurace v loňském roce neuvěřitelných 309 259 hostů.

Díky pětijazyčné verzi jídelního lístku (česko-německo-anglická a rusko-italská) si v restauraci Na Spilce přijdou na své všichni návštěvníci. Každý host má různé preference a číšníci se tak občas setkají s opravdu kuriózními objednávkami. Asi nejzvláštnější je vášeň Italů pro český houskový knedlík, který přikusují ke všem jídlům místo oblíbeného bílého chleba. Němečtí turisté mají nejraději českou klasiku - guláš a svíčkovou. Návštěvníci z Tchaj-wanu sice milují kuře, ale nebojí se zkusit ani pořádnou porci vepřového kolena. Rusové si zase objednají více různých druhů jídla a každý pak ochutná kousek. Všichni hosté však mají jedno společné – s chutí popíjejí z oroseného půllitru některé z místních skvěle ošetřených piv.

Jeden ze zápisů v návštěvní knize restaurace Na Spilce:

Foto

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Není to tak dávno, kdy vyškovský pivovar dodával pěnivý mok téměř do všech hospod v regionu a vyvážel hned do několika zemí.

To je ale v současné době už minulost. Okázalé srpnové oslavy s koncertem se už vloni nekonaly. Na podzim podnik hospodařil se ztrátou zhruba sedm milionů tři sta tisíc korun.

Kvůli tomu musel vloni z pivovaru odejít někdejší ředitel Jiří Piňos. Představenstvo ho odvolalo.

Konkurence začala státní podnik drtit. „ Nedokážeme čelit agresivní prodejní politice soukromých pivovarů,“ připustil před časem tehdejší ředitel a současný předseda představenstva podniku Zdeněk Řehák.

Foto

Jakou taktiku podnik zvolil, aby se na trhu vůbec udržel? „V managementu jsem sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. Posílil obchodní oddělení odborníky se znalostmi angličtiny. Většina pracovníků prochází školením, protože nemá dostatečné vědomosti. Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. Například areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti,“ informoval Řehák.

V současnosti ale panuje nad osudy vyškovského pivovaru nejistota. Ministerstvo zemědělství vážně uvažuje o tom, že ho prodá.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o bývalý církevní majetek, nedoporučilo ministerstvo financí jeho privatizaci do doby dořešení vztahů mezi Českou republikou na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé. V případě odstranění této překážky je ministerstvo zemědělství připraveno zpracovat a předložit privatizační projekt,“ informoval mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

Že je pivovar před prodejem, bere za hotovou věc i předseda představenstva Řehák. „Naším hlavním úkolem je zatím udržet výstav piva,“ popsal Zdeněk Řehák hlavní strategii managementu podniku v letošním roce.

Pivovar Vyškov je součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary se sídlem ve Vyškově. Tu založilo ministerstvo zemědělství v roce 1994 jako takzvanou zbytkovou akciovou společnost. Do ní stát soustředil především restitučně ohrožený a bývalý církevní majetek původní akciové společnosti Jihomoravské pivovary Brno. Zbylý majetek ministerstvo k témuž datu privatizovalo.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Michal Sklenář | Foto: Judita Špičáková


O pokračování tradice uvažuje i rychnovský pivovar, který získal zpátky v restituci pražský právník Jan Mikš. „Tento nápad je zatím ve stadiu jednání. Pokud vím, tak pan Mikš vyhlásil výběrové řízení na zařízení. Chtěl by ve městě začít vařit pivo v malém množství, které by se stalo takovou lokální specialitou,“ reagoval včera na dotaz rychnovský starosta Jiří Rokl, který tuto iniciativu podporuje.

„Dokonce i zastupitelé první informaci přijali s nadšením, a tak je možné, že by do budoucna mohla vzniknout i městská společnost, která by tuto aktivitu podporovala. To je ale třeba ještě projednat se zastupiteli,“ naznačil starosta. Rychnovský pivovar by do budoucna mohl vařit i originální malé dávky piva pro zákazníky v rámci Mikroregionu Rychnovsko ad. Mohly by tak vzniknout nenapodobitelné série jako např. Lukavické pivo, Javornické pivo apod.

Zdroj: Hradecký deník


Dobrušský ležák má tradici

[čtvrtek, 27. březen 2008]

V regionu se pivo v současnosti nikde nevaří. Zatímco ve Staročeském pivovárku Dobruška se po dvou požárech uvažuje o spuštění provozu nejdříve v průběhu června, o vaření piva v Rychnově nad Kněžnou se zatím jen mluví.

Na oheň nemyslí

Přesně před dvěma roky se sladovna místního pivovaru ocitla v plamenech. Přestože tu na smutnou událost nikdo ze zaměstnanců už nechce vzpomínat, ohořelé, zčernalé dveře si tu jako memento nechávají dál. „Bylo to tu jedno velké spáleniště. Původní masivní trámoví, unikátní systém výtahů i zásoby ječmene a sladu skončily v ohni. Z budovy zbyly jen obvodové zdi,“ vzpomíná ředitel pivovaru Milan Vedra.

Krátce po rozsáhlém požáru sladovny propukl v areálu další, tentokrát ve varně piva. Založil ho jeden z tehdejších zaměstnanců pivovaru. Celkem způsobil škody za 10 milionů korun. V současné době se v Dobrušce připravují k tomu, aby se zde opět vařilo pivo. Celá budova prošla rekonstrukcí za téměř 12 milionů korun.

„I když už nejsme v památkové zóně, tak jsme se při opravách snažili přiblížit původnímu vzhledu pivovaru,“ uvedl ředitel. Sladovna je už v provozu.

Zdroj: Hradecký deník


Třináctistupňové Eliščino královské a další speciality si zatím běžný konzument nekoupí. Situace by se však mohla brzy změnit

Po zániku hradeckého pivovaru v roce 1999 se pivo do krajské metropole přece jen vrátilo, a to zásluhou malého pivovaru Milana Rambouska v Regiocentru.

Na zakázku zde vaří speciální druhy piv téměř půl roku a jak říká, o zájem není nouze.

Foto

„Zájem je tak velký, že máme zakázky na tři měsíce dopředu. Někteří lidé však stále nemohou pochopit, že jde o formu zakázkové výroby, kdy pivo vyrábíme až na základě objednávky firem nebo institucí. Není tedy možné přijít a koupit si třeba třetinku piva. Velikost pivovárku a ekonomické podmínky to nedovolují,“ říká Milan Rambousek, majitel nejmenšího českého komerčního pivovaru.

K běžným konzumentům se pivo zatím nedostane. Podle pivovarníka Milana Rambouska pivovar v současnosti jedná s několika restauracemi, kde by mohlo být pivo k dostání i pro širší veřejnost. „Máme obavy z toho, že to výrobou nepokryjeme. V restauracích asi bude docházet k tomu, že pivo kvůli nízké výrobní kapacitě dojde, takže bude záležet spíše na štěstí zákazníka, jestli zrovna bude k dostání. Majitelé se samozřejmě bojí, aby jim to nepoškozovalo jméno, takže ještě budeme jednat,“ informuje Rambousek.

I z toho důvodu se kapacita pivovaru možná bude zvětšovat, a to ve třech etapách.

„První bude trvat asi dva měsíce a zbývající v horizontu jednoho, dvou let. Tím zvedneme výrobu o 60 litrů, což je pro nás potěšující,“ míní Milan Rambousek.

A jaký mají na malé regionální pivovary názor milovníci zlatého moku? Nedají dopustit na „své“ značky. „Pokud je možnost, raději dávám přednost malým rodinným pivovarům, můžu například pochválit pivo, které se vaří v Dalešicích. Naopak třeba pardubické pivo mi nechutná, přitom je to taky regionální pivovar,“ říká třiadvacetiletý Tomáš Rohožka. „Různé speciality ochutnám ráda, běžné značky moc nemusím. Obdivuji lidi, kteří se do výroby piva v malém pustí,“ prozradila 36letá Jana Kunová.

Zdroj: Hradecký deník | Foto: David Taneček


Českem se šíří europivo

[čtvrtek, 27. březen 2008]

Soumrak českého piva? Zahraniční investoři posilují svoji pozici v českém pivovarnictví.

Osm z deseti „českých“ piv je ve skutečnosti zahraničních. Cizí kapitál totiž není přítomen jen ve velkých pivovarech jako Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. Také mnoho menších pivovarů přijalo pomocnou ruku ze zahraničí.

Heineken po čerstvém nákupu Drinks Union nevyloučil, že bude chtít svou pozici v České republice i nadále posilovat. „Společnost Heineken se zajímá o další možné akvizice ve středoevropském regionu, ale zásadně konkrétní plány ohledně těchto operací nezveřejňuje,“ řekla mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Podle některých zdrojů by totiž Heineken mohl mít vedle posledních velkých českých pivovarů Budějovického Budvaru a PMS Přerov také zájem o Staropramen. Druhý největší pivovar na tuzemském trhu ale tyto informace označil za spekulace.

Podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava Nováka Večerníčka je tak daleko pravděpodobnější, že Heineken bude chtít ovládnout menší pivovary jako je Černá Hora nebo Svijany. S oběma pivovary přitom Heineken už jednal.

„Na takovou dohodu by museli být dva a já na Heineken zálusk nemám. Nic takového ale rozhodně není, a ani nebylo předmětem jednání,“ uvedl Jiří Fusek, předseda představenstva Pivovaru Černá Hora.

Lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj vlastněný jihoafrickým koncernem SABMiller, kterému na domácím trhu patří zhruba čtyřicet pět procent, nechtěl zvýšenou aktivitu Heinekenu na českém trhu blíže komentovat.

„V České republice podnikáme již léta ve vysoce konkurenčním prostředí. Přítomnost globálních pivovarnických společností vytváří situaci podobnou ostatním trhům, kde je společnost SABMiller přítomna,“ konstatoval pouze mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Fúze a skupování českých pivovarů přitom podle mnoha odborníků, ale i konzumentů ničí kvalitu piva. Z tradičního českého nápoje se stává „europivo“. Platí proto přímá úměra: čím větší výstav pivovar má, tím více šetří na nákladech. „Místo kvalitních surovin nakupují velké pivovary ty s průměrnou kvalitou, aby při tak vysokém objemu výroby nedocházelo k výkyvům chuti piva,“ říká Večerníček. Kvůli snížení nákladů se rovněž nakupuje méně sladu, který je poté ředěn ve větším množství vody.

Velkým problémem je rovněž okysličování piva kysličníkem uhličitým. Aby totiž pivo vydrželo déle čerstvé, po pár dnech se provětrá a prosprchuje, což znamená, že se do piva opět vstříkne CO2. Původní chuť piva se tak unifikuje.

Pivovary si také oblíbily svá piva výrazně podchlazovat. „Člověk tak nemá šanci rozpoznat skutečnou chuť. I proto se nejexkluzivnější světová piva pijí při pokojové teplotě,“ říká Večerníček.

***

Triky při velkovýrobě piva

* Velké pivovary chtějí ušetřit na výrobě piva, nakupují proto menší množství surovin, které ředí ve větším objemu vody. Navíc nakupují méně kvalitní suroviny - chuť piva je proto neměnná a unifikovaná. * Opakované okysličování piva kysličníkem uhličitým - ničí se tím původní charakter piva. *Výrazným podchlazením se maskuje skutečná chuť piva. Odborníci přitom doporučují pít kvalitní pivo při pokojových teplotách.

Komu patří české pivo

Skupina Heineken Nizozemská skupina Heineken bude po schválení koupě Drinks Union v ČR ovládat tři velké pivovarnické společnosti (ještě Starobrno, a. s., Královský pivovar Krušovice). Jejich celkový výstav ji zařadí na třetí místo mezi výrobci piva v ČR.

Plzeňský Prazdroj, a. s. Největší pivovarnická skupina v Česku i střední Evropě je součástí druhé největší světové pivovarnické společnosti SABMiller. Loňský výstav činil 8,915 milionu hektolitrů piva a tvořil 44,8 procenta celkové produkce pivovarů v ČR.

Budějovický Budvar, s. p. Donedávna třetí největší český pivovar stále ještě ovládá stát. Pivovar s loňským výstavem 1,253 milionu hektolitrů (6,3 procenta loňského výstavu v ČR) vede vleklý známkoprávní spor s americkou společností Anheuser-Busch.

Pivovary Staropramen, a. s. Druhý největší výrobce piva v Česku provozuje dva pivovary - Staropramen v Praze-Smíchově (hlavní značky Staropramen, Braník) a ostravský Ostravar (značka Ostravar). Loňská produkce: 3,207 milionu hektolitrů piva (16,1 procenta českého výstavu). Pivovary Staropramen jsou členem skupiny InBev.

Skupina PMS Skupinu tvoří majetkově propojen moravské pivovary v Hanušovicích (Holba), Přerově (Zubr) a Litovli a akciová společnos PMS Přerov. Pivovary loni prodaly bezmála milion hektolitrů piva.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Jiří Böhm


Roste kultura pití piva. Už i v supermarketech lze koupit značky malých pivovarů, říká Jaroslav Novák Večerníček, šéfredaktor Pivního magazínu.

* LN Zahraniční pivovarské skupiny podle mnohých odborníků i laiků ničí chuť tradičního českého piva. Vzniká takzvané europivo...

Ano, máte pravdu. Čím větší výstav pivovary mají, tím méně kvalitních surovin využívají. Navíc technologie výroby piva jsou stále dokonalejší. Současné tanky výrazně zrychlují celou výrobu, a tím i unifikují chuť piva.

* LN Jaké jsou v současnosti největší neřesti při výrobě piva?

Vedle používání méně kvalitního sladu jde o okysličování CO2. Každý piják piva si určitě všiml, že pivo dnes chutná jako sodovka a vypít ho na ex prostě nejde. Velkým problémem je rovněž podchlazování piva, protože čím studenější tekutina je, tím méně jsme schopni rozeznat její chuť.

* LN Co tedy skupování českých pivovarů zahraničními skupinami znamená pro český trh?

Některé menší nerentabilní pivovary budou uzavřeny. Naopak velká pozornost bude soustředěna na prémiové a výrobní značky. V případě Heinekenu se bude jako prémiová značka propagovat Krušovice a jako výrobní či firemní značka nejspíše Starobrno.

* LN Nemůže tato propagace jedné značky na úkor chuťové rozmanitosti piv menších pivovarů utlačovat a likvidovat tyto malé pivovary?

Ne. Ročně vzniká například až deset nových mikropivovarů. Kultura a kultivace pití piva se rok od roku zvyšuje. Tohoto trendu si všimly i supermarkety. Mnoho z nich už má ve své nabídce značky malých pivovarů. A tato piva mají u zákazníků velký úspěch.

* LN Nehrozí kvůli zahraničním akvizicím, že bude český trh zaplaven cizími značkami piva?

Nehrozí. Naopak. I do Česka už dorazil trend rozšiřování nabídky pivních značek v restauracích a hospodách. Už nyní skoro každá hospoda nabízí minimálně dva až tři druhy piva. A to i ty značky, které nepatří do dané pivovarské skupiny. Samozřejmě největší zájem je a bude o česká piva.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Jiří Böhm


České europivo

[čtvrtek, 27. březen 2008]

Traduje se, že se u nás všichni vyznáme ve fotbale, v politice a v pivu. S fotbalem jsme spokojeni jak kdy, podle toho jestli vyhráváme.

S politikou skoro nikdy. Jak to bude s pivem, se teprve uvidí. Vypadá to totiž tak, že když má někdo v zahraničí moc peněz a neví co s nimi, koupí si v Česku pivovar.

Nejnověji teď další pivovary kupuje Heineken od jedné z posledních českých pivovarských skupin, jež se skrývá za anglickým názvem Drinks union. Hezky česky by to bylo „Spojené nápoje“ anebo „Společenství drinků“, což by ale komplikovalo komunikaci s nadnárodním kapitálem, který vesměs mluví anglicky.

V našich hospodách se teď bude řešit, co takového má Heineken za lubem. Kupuje pivovary, aby je zrušil? Začne v nich vařit své vlastní pivo? Anebo bude na pivo uvařené v Krásném a Velkém Březnu, Kutné Hoře či Lounech lepit vlastní etikety?

Nejspíše nic z toho, po bouři ve sklenici piva zjistíme, že kupec pokračuje ve fungujícím byznysu. Dokud budou lidé věrni regionálním značkám, dostanou to, co chtějí (a za co platí!) se svou oblíbenou nálepkou. Pod většinou z těch regionálních nálepek se ovšem mimochodem už nějakou dobu skrývají takzvaná europiva bez vitamínů, která už neznají tradiční kvašení v otevřených kádích a ekonomicky zrají poloviční dobu ve svislých kuželových (cylindrokonických) tancích. Tím se dostáváme k otázce, co vlastně Heineken kupuje.

Určitě je to české pivo? Není to spíše český pivař, který, jak říká nepříjemná statistika, pije nejvíce to, na co nadává? Ne Heineken, ale český pivař rozhodne, zda přežije české pivo z malých českých pivovarů vařené tradiční technologií.

Heineken o ně zdá se nestojí: Vsadil na české europivo.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ivan Hoffman


Dnes vyjel ze západních Čech historicky první vlak s plzeňským pivem pro švédský trh. V první zásilce do švédského Orebro putuje lahvový Gambrinus a Pilsner Urquell v 0,5l plechovkách a třetinkových láhvích, další vlaky budou brzy následovat. Export po kolejích do Švédska může ročně nahradit jízdu více než dvou set kamionů. Jedná se o pilotní projekt, po jehož vyhodnocení Plzeňský Prazdroj zváží možné rozšíření železniční dopravy na další vzdálené země.

Foto

„Rychlostí je železniční přeprava víceméně srovnatelná. V případě Skandinávie je sice oproti silnici cca o dva dni pomalejší kvůli vyššímu počtu překládek, zato se pivo doveze na 1380 kilometrů vzdálené místo určení v lepší kvalitě, aniž by se během přepravy rozbila jediná láhev. Pozitivní vliv na životní prostředí není třeba připomínat,“ říká Luboš Kastner, manažer marketingu pro export Plzeňského Prazdroje.

V roce 2007 vyvezl Plzeňský Prazdroj do Švédska 32 000 hektolitrů piva Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Doprava tohoto množství představuje jízdu cca 235 kamiónů, které ujedou 325 000 kilometrů. „Švédský pivní vlak“ nyní tyto kamiony nahradí.

Doprava piv Plzeňského Prazdroje do distribučního skladu ve švédském Orebro je v rukou společnosti Scandfibre Logistice AB. Své celoevropské dopravní „ostruhy“ si vydobyla zajišťováním a rozvojem železniční dopravy i logistických řešení pro velké švédské dřevozpracující firmy.

Export po kolejích do Švédska bude v dubnu pokračovat dalšími vlaky. Z celoevropského pohledu jde o pilotní projekt, po jehož vyhodnocení Plzeňský Prazdroj zváží případné rozšíření železniční dopravy pro export do dalších vzdálených zemí.

Obliba piv Plzeňského Prazdroje ve skandinávských zemí roste, jen v roce 2007 se jejich vývoz zvýšil o 22,1 %. Následná distribuce piva na severu Evropy přitom vyžaduje speciální opatření, jako například automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby pivo při transportu nezmrzlo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V Plzni, která je sídlem pivovarského kolosu Plzeňský Prazdroj, už dávno neplatí, že by ve většině hospod čepovali pouze plzeňské pivo. Nabídka se stává čím dál rozmanitější. Hospodští se shodují, že jiné druhy piva táhnou.

Pardál, Svijany, Eggenberg...

„Vůbec by mě nenapadlo nemít v nabídce plzeňské, ale zároveň jsem chtěl hostům dopřát větší výběr,“ říká Pavel Turek, provozovatel restaurace Karolína, kde si lze kromě Gambrinusu dát Platan a nově také speciál Pardál. „Zatím se chytil výborně. Máme ho přes týden. Na jeden vytočený sud Gambrinusu jsou dvě bečky Pardála. Lidé jsou zvědaví a řada těch, kteří ho ochutnají, u něj zůstanou,“ doplňuje Turek.

Českokrumlovský Eggenberg můžete ochutnat v Plzni v Club Baru nebo například v hospodě Pod Kopcem. „Máme tu i Gambrinus. Eggenberg si vybírají především lidé mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety, co už si v životě něco vypili. Chtějí zkusit něco jiného, než na co jsou zvyklí,“ vysvětluje Jaroslav Koranda z hospody Pod Kopcem.

Několik značek piv už prostřídali v pivnici Casa de Locos. Na začátku zde čepovali slovenské pivo Zlatý Bažant, holandský Amstel a Gambrinus. „Bažant příliš na odbyt nešel. S Amstelem to bylo jiné, někteří zákazníci k nám chodili kvůli němu, protože jsme byli jediní v Plzni, kde se dal sehnat. Bohužel Amstel se z českého trhu před nedávnem stáhl,“ lituje provozovatel pivnice Jan Kantner.

V současné době si sem mohou lidé kromě plzeňské desítky zajít na pěnivý mok z pivovaru Kout na Šumavě a na Svijanský máz. „Někteří lidé tahle piva vyzkouší a pak se vrátí zpět ke své tradici. Druhé naopak zaujmou natolik, že už u nich zůstanou. Každopádně si myslím, že konkurence je užitečná,“ pokračuje Kantner s tím, že i někteří štamgasti, kteří nechtěli pít nic jiného než Gambrinus, přešli na Svijany.

Podobně to vidí také provozovatel hospody Na Libušíně Bončo Ivanov. „Několik zákazníků začalo najednou chodit do jiné hospody, že tam točí Svijany. Rozhodli jsme se, že je přidáme do nabídky. Teď je to tak, že šedesát procent z piva, které vytočíme, je právě to svijanské,“ dodává.

Na chuť mu přišel také Plzeňan Jaroslav Horák. „Chtěl jsem to jen vyzkoušet, ale zachutnalo mi, tak si ho dávám pravidelně. Navíc je levnější,“ svěřuje se.

Někdo by naopak plzeňské pivo za žádné jiné nevyměnil. „Zůstávám věrný Gambrinusu. Jsou teď v Plzni k dostání i jiná piva, ale žádné mě zatím nepřesvědčilo,“ říká Martin Tenk.

V Plzni se vaří více druhů piv

Kromě značek mimoplzeňských se v krajské metropoli objevují i místní piva, která ovšem nevyšla z Plzeňského Prazdroje. Už pět let vyrábí kvasnicové speciály U Rytíře Lochoty.

„Zájem o ně rozhodně je. Často k nám chodí party lidí rovnou z práce právě kvůli tomu, že čepujeme něco netradičního,“ doplňuje vrchní Richard Koňařík.

V loňském roce přibyl pivovar Purkmistr. Nyní nabízí šest druhů piv. „Jsme překvapeni, že je o naše pivo velký zájem. Mysleli jsme nejdříve, jestli to není příliš troufalé otevřít pivovar právě v Plzni, ale vyplatilo se,“ uvedl sládek Josef Krýsl.

Pivovary umí hospodské zlákat

„Za minulého režimu se pivo zaváželo na základě územního rozdělení většinou jen v okolí pivovarů. Gambrinus se původně prodával v Plzni a okolí jako silná lokální značka. V devadesátých letech padly administrativní bariéry, a Gambrinus je tak k dostání ve výčepech a restauracích v celé republice včetně měst s pivní tradicí, jako jsou České Budějovice nebo Praha,“ konstatuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Podle něho má naopak většina českých pivovarů zájem dostat svoje značky do západočeské metropole. „Nabízí hospodám výhodné podmínky. Provozovnu, kde čepují jejich pivo, pak představují jako výkladní skříň své značky,“ dodává Mareček.

Zdroj: Rokycanský deník | Autor: Ladislav Vaindl


Pivo už na Zlínsku nevaří nikdo

[středa, 26. březen 2008]

Milovníci pěnivého moku si mohou v hospůdkách ve Zlíně a okolí objednat nepřeberné množství tuzemských i zahraničních druhů piva. Místní značku ale ne. Pivo už totiž na Zlínsku nikdo nevaří. Poslední malé pivovary zanikly před několika lety. Jejich majitelům se technologicky a organizačně náročná živnost nevyplácela.

"Ve Slušovicích vařily pivo dva pivovary. Salvet přestal fungovat před třemi, čtyřmi roky a pivo už nevaří ani Bavor. Pivovar by tu každý přivítal. Obecně je to ale složité,“ posteskl si starosta Slušovic František Pavelka.

Podobnou zkušenost měl i místostarosta Brumova – Bylnice Václav Bližňák. „Měli jsme tu Brumovský ležák a potom pivo Gerhard. Pivo se už u nás ale nevaří minimálně patnáct let. Z ekonomických důvodů. Nebylo to udržitelné,“ sdělil.

Podle obchodního ředitele nejbližšího pivovaru Janáček Uherský Brod Jiřího Malocha se menší pivovary v republice slučují s většími. „Velké vytvářejí tlak. Menší ho ekonomicky nemohou ustát,“ vysvětlil.

Zdroj: Zlínský deník


Pivo z jižní Moravy měli podle původních plánů prodávat na blížící se olympiádě v Pekingu. Zástupci pivovaru Černá Hora totiž v Číně podepsali už čtyřiadvacet dodatků ke smlouvě na dovoz piva na čínský trh. Čínští pivaři si však na jihomoravský „tekutý chléb“ ještě počkají. Obě strany se ještě nedohodly na tom, v jaké měně budou obchodovat.

„Jsme těsně před podepsáním smlouvy. Číňané však nechtějí přistoupit na eura a navrhují dolar. Ten je však pro nás natolik riziková měna, že na něj nemůžeme přistoupit. Pokud čínská strana názor nezmění, tak kontrakt neuzavřeme,“ prohlásil majitel černohorského pivovaru Jiří Fusek.

Do Číny mělo z jižní Moravy každoročně putovat padesát tisíc hektolitrů piva. „Plán stále zní, že bychom měli rozjet prodej ještě před zahájením olympijských her, abychom tam mohli naše pivo představit jako nový výrobek. Snad to stihneme. Do čtrnácti dnů bude jasno, zda se domluvíme,“ dodal Fusek.

Na nejrychleji rostoucí trh na světě zatím podobný malý pivovar z Česka své pivo nedodává. „Není tu žádný takový, který by si to sám vydřel a smlouvu vyběhal jako pan Fusek. V tomhle ohledu je u nás první a jediný,“ tvrdí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Podle něj se do obchodování s Čínou pivovarníci nehrnou hlavně proto, že je to daleko. „Musejí zaplatit cestu, a to se projeví na ceně. Proto se do toho podnikatelům moc nechce. Expandovat na cizí trhy ale musejí, pokud tedy chtějí růst. Český trh je totiž už zaplněný,“ říká Veselý.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Barbora Kurcová a Filip Sušanka


Vlastní pivovar! Sen mnoha mužů a příznivců zlatavého moku. Martin Karavianov však neváhal a ve svém rodinném domě si soukromý pivovar vybudoval.

„Vaření piva se věnuji již dvanáct let. Jedná se o můj velký koníček,“ popsal Martin Karavianov.

Návod na výrobu nikomu neřeknu!

O výrobě piva se sládek rozpovídal: „Základ je slad, chmel a voda. Dále jsem musel dlouze zkoušet přidávání dalších ingrediencí, aby pivo dosáhlo správné kvality podle mých představ. Přesnou výrobu piva vám neřeknu,“ řekl s úsměvem Martin Karavianov, který pivovar provozuje jako živnost. „Samozřejmě platím spotřební daň, snažím se, aby mi vaření piva zaplatilo alespoň provozní náklady. O financích, které jsem vložil do vybudování technického zázemí,“ popsal sládek.

Aukce piva...

Vedle vaření piva Martin Karavianov pracuje jako strojař. „Pivo nabízím na internetu v aukci. Kde se hlásí zájemci o koupi,“ konstatoval majitel pivovaru. V současné době je výrobní kapacita minipivovaru dvě stě litrů piva za pět týdnů. „Jeden den trvá příprava, další den se vaří a pět týdnů pivo leží,“ upřesnil Martin Karavianov. Sládek připravuje rozšíření pivovaru na čtyřnásobek. Do pivovaru lze přijet i na exkurzi. „Jednou za měsíc se někdo ozve. Domluvíme se na čase a je to. Jedná se o patnáctičlenné skupinky lidí. Samozřejmě nechybí také degustace. Zájemcům pivo na místě prodám,“ řekl Karavianov. Majiteli pivovaru se nezdá výroba u strojově vybavených velkých pivovarů. „Nerozumím, jak mohou velké pivovary zajistit roční dobu spotřeby. To o něčem svědčí. Osobně dávám přednost menším pivovarům,“ nastínil sládek. Podle jeho názoru mnoho lidí považuje pivo jako prostý nápoj. „Když si lidé chtějí v restauracích dopřát něco na přilepšenou, objednají si víno. Pivo považují za méně cenné. Přitom výroba piva je mnohem složitější,“ postěžoval si.

Méně alkoholu, výraznější chuť

V polepském pivovaru Martin Karavianov vaří méně alkoholické pivo s výraznější chutí. „S vinaři jsem zadobře. Když jsem přijel do vinného sklípku, ptali se mě, zdali nevezu pivo na ochutnávku,“ pronesl na závěr nostalgicky.

Fotogalerie zde ...

Zdroj: Kolínský deník | Autor: Tomáš Husa


Rušení pivovarů? Předčasné úvahy

[středa, 26. březen 2008]

„Koupí Drinks Unionu jsme posílili své postavení na českém trhu,“ říká mluvčí Heinekenu v ČR Kateřina Eliášová

Zmizí z Českého trhu oblíbené značky piv Zlatopramen a Březňák? Nepřestanou se vařit regionální piva Louny a Dačický? Pokud zůstanou, budou se dál vyrábět ve svých pivovarech na Ústecku, v Lounech a v Kutné Hoře?

I takové otázky si kladou odborníci působící v českém pivovarnickém průmyslu poté, co nadnárodní koncern Heineken včera potvrdil, že kupuje společnost Drinks Union, která výše zmíněné značky vyrábí. A stejné otázky si zřejmě budou klást i tisíce konzumentů tradičního severočeského piva.

Jasnou odpověď nedala ani mluvčí Heinekenu v ČR Kateřina Eliášová. „Takové otázky jsou velmi předčasné,“ uvedla.

* Jak ovlivní koupě Drinks Unionu postavení skupiny Heineken na českém trhu?

Tato transakce posílí pozici Heinekenu na českém trhu. Nyní zde navíc budeme mít výhodnější geografické rozložení svých pivovarů. Pozice Drinks Unionu v regionu severních a východních Čech se skvěle doplňuje s naší dosavadní pozicí na Moravě (zde firma vyrábí piva Starobrno a Hostan - pozn. red.) a v okolí Prahy (Krušovice).

* Má skupina Heineken v plánu ještě nějaké další akvizice v Česku? Chcete se stát dvojkou na trhu a předstihnout Staropramen?

Společnost Heineken se zajímá o další možné akvizice ve středoevropském regionu, ale zásadně konkrétní plány ohledně těchto operací nezveřejňuje. Naší ambicí je být jedničkou nebo dvojkou v celé Evropě. Platí to ve většině zemí, kde máme zastoupení. Některé trhy se ale teprve konsolidují.

* Heineken nyní bude v Česku vlastnit tři silné značky - Krušovice, Starobrno, Zlatopramen. Která z nich bude mít výsadní postavení?

O výsadním postavení žádné ze značek se nedá hovořit. Každá bude mít své místo - ať už jako regionální nebo národní značka.

* A které značky považujete za „národní“?

Národními značkami jsou jasně Zlatopramen a Krušovice. Heineken je pak značkou prémiovou. To, že ostatní označujeme jako regionální, ale neznamená, že jsou méněcenné.

* Chcete u některé ze značek Drinks Unionu výrazně posílit export?

Export všeobecně je naší prioritou. Po akvizici Drinks Unionu se staneme druhým nejsilnějším exportérem piva z Česka. Drinks Union má skvělou pozici v Německu, což je pro nás samozřejmě výhodné.

* Bude zachována výroba ve všech čtyřech pivovarech, které od Drinks Unionu kupujete? Nebude se časem většina značek vařit v Krušovicích?

Nejprve musí proběhnout schválení transakce antimonopolními úřady. Až pak provedeme důkladnou analýzu stavu a výrobní kapacity všech pivovarů. Na úvahy o případném rušení pivovarů je proto příliš brzo. Rozhodně lze ale říci, že se budeme snažit zachovat všechny značky. Jejich portfolio se nyní totiž skvěle doplňuje.

* Piva Zlatopramen a Březňák si marketingově zakládají na tom, že jsou vyráběna pouze ze žateckého chmele podle tradiční receptury. Může se nyní něco změnit ve složení či výrobním procesu?

Společnost Heineken plně respektuje receptury a postupy při výrobě regionálních značek.

***

* Heineken Fakta o pivovarské společnosti Vznik: Pivovar byl založen v roce 1864 zakladatelem rodu Gerardem Adriaanem Heinekenem. Sídlo: Amsterodam Počet zaměstnanců: 54 000 Hospodářské výsledky: Provozní zisk v roce 2007 činil 1,5 miliardy eur (38,7 miliardy Kč). Produkce: Roční produkce 139 milionů hektolitrů piva činí z Heinekenu čtvrtou největší pivovarnickou skupinu na světě z hlediska objemu. Značky: Klíčovými značkami pivovaru jsou Heineken a Amstel. Vlastník: Holding se 115 pivovary v 65 zemích světa je stále majoritně v rukách zakladatelské rodiny Heinekenů. ČR: Heineken v ČR vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice. Současné značkové portfolio Heinekenu v ČR zahrnuje značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Krušovice a značku Heineken. Po schválení koupě Drinks Unionu bude Heineken ovládat tři velké pivovarnické společnosti v ČR, jejichž celkový výstav (2,7 až tři miliony hektolitrů) ji zařadí na třetí místo mezi tuzemskými výrobci.

Zdroj: MF Dnes


Nejznámější pivovarník v kraji, šéf Pivovaru Svijany František Horák, končí ve funkci ředitele. Od dubna jej nahradí čtyřicetiletý dopravní inženýr a dosavadní obchodní manažer firmy GEA-LVZ Roman Havlík. Horák strávil v pivovaru, který se pod jeho vedením stal největším v kraji, půl století.

„Se Svijany ale budu stále v kontaktu,“ říká Horák. „Vlastně budu něco jako Frantin v Hrabalových Postřižinách. Budu jezdit po hospodách jako obchodní sládek a kontrolovat, jak s naším pivem zacházejí a radit jim, jak to dělat líp,“ těší se Horák. „Ale bez té obrovské odpovědnosti za celý pivovar.“ Své zkušenosti by měl uplatnit i v nově vznikající skupině menších pivovarů, které spojuje vlastnická struktura kolem společností K Brewery Group a.s. a LIF a.s.

Do Svijan nastoupil Horák v roce 1957 jako dělník a prošel všemi funkcemi přes úředníka, podsládka, sládka až po ředitele, kterým se stal v roce 1989. „Když jsem ve svých šestnácti do Svijan přišel, nenapadlo by mě, že tu zůstanu tak dlouho, a že jednou budeme vařit tolik piva,“ přiznává Horák. Dvakrát byl pivovar těsně před zavřením. „Hřeje mě, že mohu říci, že jsem se přičinil o jeho záchranu,“ dodává.

Poprvé měly Svijany zaniknout před třiadvaceti lety. „Tehdy jsme spadali pod Louny. Měl jsem vlivné známé, a tak jsem je tak dlouho otravoval, až se povedlo z nich vyrazit slib, že nám dají ještě šanci,“ vzpomíná Horák. Podruhé to bylo před deseti lety. Svijany patřily Pražským pivovarům, které tehdy vlastnili Angličané. „Nechtěli malý pivovar. Chtěl jsem ho koupit, ale neměl jsem peníze. Povedlo se sehnat dnešní majitele a já se stal podílníkem.“

Podle něj se tehdy situace zásadně změnila. „Pivovar se dostal do rukou lidí z regionu, ti měli zájem ho rozvíjet. Tehdy jsem Angličany před prodejem přesvědčoval, že se svými šestatřiceti tisíci hektolitry ročně je nemůžeme ohrozit. Netušil jsem, že se dostaneme až na téměř tři sta tisíc,“ poznamenal Horák.

Zdroj. MF Dnes


Již zítra se rozhodne zda devatenáctiletá Nikol Krmenčíková začne o víkendu vařit pivo ve varnsdorfském minipivovaru Kocour. Minipivovar čeká kolaudační řízení. „Doufám, že vše dobře dopadne a já se budu moci konečně chopit svého řemesla,“ zasnila se Nikol. V minipivovaru by majitelé rádi lidem představili pro Čechy netradiční zahraniční piva. Jedním z jejích cílů je rozšířit pivní kulturu.

„U nás pivaři nejsou moc zvyklí pít jiná piva, než od velkých koncernů, ale chci jim dokázat, že i piva neobvyklá jsou zajímavá a chuťově lahodná. Budeme vařit tipy belegických a anglických piv ležáky, to jsou těžší piva většinou s nějakou příchutí, vícestupňová piva a svrchně kvašená piva,“ vypočítala Nikol.

Pomoc s vařením zahraničních piv bude hledat u zahraničních sládků. Jako první by měl Varnsdorf navštívit sládek skotského pivovaru Inveralmond Ken Duncan. „Tímto způsobem se naučíme vařit piva z míst, do kterých by se nemůže vypravit. Veřím, že se zahraniční piva naučím vařit dokonale a českým spotřebitelům budou k chuti,¨“ řekla mladičká sládková.

Minipivovar Kocour má v plánu nabízet jak piva sudová, tak láhvová. „Doufám, že naše pivo se dostane i za hranice Varnsdorfu, rádi bychom ho nabídli restauracím, které mají takzvanou čtvrtou pípu. To je pípa určená pro malé pivovary,“ uvedla Nikol.

K vaření piva se Nikol dostala náhodou. Po absolvování základní školy ji nepřijaly na gymnázium, a tak se přihlásila na Střední průmyslovou školu obor kvasná technologie. „Šla jsem tam, protože tam měli volná místa. V prvním ročníku jsme si o pivu pouze vyprávěli, to mě moc nebralo, ale ve druháku jsme začínali vařit ve školním pivovaru a v tu dobu jsem si tu práci zamilovala,“ vzpomíná Nikol. Její otec je šťastný, že má v rodině sládkovou, ale maminka si musela chvilku zvykat. „Teď už jsou oba rodiče spokojení, hlavně když zjistili, že nemám problém najít si uplatnění,“ vysvětlila Nikol. Mezi jejími předky nikdo k pivovarnictví netíhnul. „Byli jsme taková klasická rodinka, co si po nedělním obědě dala skleničku piva. Nevím, kde se ve mně tyto vlohy vzaly, ale jsem za ně ráda,“ podotkla sládková.

Náhodou se také dostala do varnsdorfského minipivovaru, ten zaplní poslední volné místo na mapě České republiky. Kocour bude totiž prvním minipivovarem v Ústeckém kraji. „Na jednom kurzu vaření piva jsem se potkala s jedním z provozovatelů varnsdorfského minipivovaru Janem Kočkou a ten se mě tenkrát zeptal, zda bych neměla zájem o místo sladkové. Slovo dalo slovo a já z Prahy utíkám na sever Čech,“ vylíčila s úsměvem Nikol. Dodala, že v celé České republice jsou podle jejich zjištění pouze tři ženy, které se živí tímto řemeslem. „Myslím, že u mnoha chlapů stoupáme v ceně. Kolik ženských má oblibu v tomto moku? Ve svém okolí se spíš setkávám s tím, že ženy svým mužům zakazují pití piva, ale já ho naopak doporučuji,“ uvedla milovnice piva.

S jejím umem se budou moci zájemci seznámit i osobně. „Restaurace není přímo v areálu pivovaru, ale jen o kousek dál. Každý kdo bude mít zájem, se může po dohodě, do pivovaru zajít podívat. Není problém lidem ukázat, jak se pivo vaří, kde zraje a co obnáší práce sládkové,“ lákala na závěr Nikol.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michaela Hlinková


Herečka Jiřina Bohdalová (77) prodala svůj podíl v pivovaru Svijany! Za své akcie, které odpovídaly zhruba 4 % pivovaru, dostala pořádný balík! Odhadem 5 milionů korun!

„Odhaduji, že cena za čtyřprocentní podíl se pohybovala kolem pěti milionů korun. V potaz beru velikost pivovaru a ceny, za které se v posledních měsících prodaly podobně velké pivovary,“ řekl deníku Aha! pivní expert Jaromír Čeleda.

Koupi minoritního podílu od slavné herečky potvrdili i lidé z okolí podnikatele Miroslava Kučery, který od Bohdalové akcie koupil. „Vedle Bohdalové vykoupil Kučera i další minoritní akcionáře a v současnosti má ve Svijanech majoritu,“ potvrdil jeden z Kučerových spolupracovníků.

Bohdalová tak potvrdila instinkt dobré obchodnice. Když před lety podíl kupovala, zaplatila za něj zhruba 400 tisíc korun. „To pivo mi chutnalo a říkala jsem si, že určitě bude chutnat i jiným lidem. Proto jsem si část pivovaru koupila,“ vysvětlila svou investici Bohdalová. Pak už ale o pivovaru příliš mluvit nechtěla.

Zdroj: Aha


Původně strojaře Miloše Vorlíčka přivedl přibližně před deseti lety k výrobě piva zájem o technologii vaření zlatavého moku. Postupem doby založil v bývalé restauraci U Konvalinků malý kladenský pivovar Vorel. Zajímavostí přitom je, že sám už pětadvacet let pivo nepije.

„Před několika roky bylo v České republice asi dvacet malých pivovarů. Dnes je jich kolem pětašedesáti. Tento obor se rozvíjí, neboť konzumenti postupně přecházejí od množství vypitého piva ke kvalitě,“ říká Miloš Vorlíček.

Výrobu zlatavého moku považuje za svého koníčka, ačkoli mu na něj zatím při jeho podnikatelských aktivitách nezbývá tolik času, kolik by si představoval. „Prvotní myšlenkou pro mě jako strojaře bylo udělat provoz, až potom pivo. Zajímal jsem se o technologii výroby, četl odbornou literaturu, navštívil řadu pivovarů,“ popisuje získávání zkušeností Vorlíček. Jeho dcera má koncesi na výrobu piva, nicméně pivovar Vorel zatím tento nápoj ve větší míře neprodukuje. „Za měsíc jsem schopen vyrobit asi sto padesát litrů kvasnicového, pasterilizovaného nebo černého piva. Dělám ho pro vlastní potřebu, zatím spíše proto, abych se ho vařit naučil. Není to kšeft, ale hobby. Byl bych schopen ho vyprodukovat i více, ale jak už jsem zmínil, nemám na to v současné době tolik času, kolik bych potřeboval,“ popisuje Miloš Vorlíček a dodává: „Když někdo přijde a projeví zájem, dám mu samozřejmě ochutnat.“

Do budoucna však majitel jediného kladenského pivovaru plánuje mnohem větší výstav. Má připravenu technologii, se kterou by byl ročně schopen vyprodukovat i několik tisíc hektolitrů. K tomu ale podle svých slov musí věnovat i spoustu času propagaci a celému managementu. Prozatím však vaření piva považuje za koníčka.

Zdroj: Kladenský deník | Autor: Robert Božovský


Na Příbramsku vaří pivo dva pivovary

[středa, 26. březen 2008]

Březnickému Heroldu se obzvláště daří v Marylandu ve Spojených státech amerických. Lobkowicz sází na kvalitu regionálního piva, ale vyváží také do Ruska či Anglie

Češi jsou pivařský národ. Spotřeba piva v České republice je nejvyšší na světě. V Česku se už skoro třicet let drží hranice 158 až 165 litrů vypitého piva za rok na jednoho obyvatele, tedy i s kojenci a dětmi. Čechy jsou bezesporu pivní velmocí. V okrese Příbram jsou v současné době dva pivovary. První je Herold Březnice, který byl založen roku 1506. Pivovar Herold se v současné době snaží své produkty nabízet především v Americe.

Podle internetových stránek pivovaru je největší zájem o březnické pivo v Marylandu v USA, kde se dá sehnat ve čtyřiatřiceti barech, obchodech a restauracích.

Dalším pivovarem je Lobkowicz ve Vysokém Chlumci. Ten byl založen už v roce 1466 a po restitučních procesech byl jeho majitelům, rodině Lobkowiczů, v roce 1992 vrácen. Jeho produkty jsou v současné době piva Lobkowicz a Démon.

„Chceme, aby lidé žijící v regionu pivovaru pochopili, že umíme uvařit minimálně stejně dobré pivo jako největší giganti na trhu, ať už je jejich cenová politika řízena z Nizozemska, Belgie či Afriky a že image a značka ne vždy přinese takovou radost jako dobré pivo z domácího regionu za perfektní cenu,“ řekl Rainer Schroth, jednatel a majitel pivovaru.

Až 35 procent produkce vyváží pivovar Lobkowicz do zahraničí. Vysokochlumecké pivo díky tomu mohou ochutnat například v Německu, Švédsku, Francii, Anglii, Kanadě nebo Rusku.

Zdroj: Příbramský deník | Autor: Jiří Votruba


Jednoho dne v roce 2005 si Petr Fišera z Kladna četl noviny a zaujal ho inzerát na koupi domácího minipivovaru. „Jsem asi trochu pošahanej, ale takových věcí se hned chytnu. Nadchlo mě to a hned jsem firmu ze Šenova u Ostravy kontaktoval.

Čtyřiadvacátého srpna téhož roku jsem si vyrobil první vlastní pivo,“ popisuje své pivovarské začátky muž, který zlatavý mok vyrábí na chodbě svého bytu.

Návod je poměrně jednoduchý. Zakoupený koncentrát přelije do fermentační nádoby a přidá maltózu, 3,5 litru horké vody a vše do 23 litrů doplní studenou vodou. Následuje přimíchání kvasinek. Poté fermentační nádobu uzavře a nechá její obsah při teplotě 18 až 20 stupňů Celsia osm až devět dnů kvasit.

„Když se vyrovnají hladiny v kvasné zátce, stočím obsah do připravených pivních lahví, ve kterých nechám pivo dalších devatenáct dní sekundárně dokvasit, když ještě přidám fermentační drops, který vytvoří pěnu a nápoj vyčistí,“ popsal další kroky Fišera. Podle jeho slov nevzniká při produkci zlatavého moku žádný zápach, ani se nejedná o nějak časově náročnou práci. Není proto problém si pivo vyrábět doma.

„Svoje pivo jsem nazval Bucák, neboť jeho první várka vznikla u Bucku, kde máme chatu,“ prozradil domácí sládek, který si dokonce nechal vyrobit vlastní etikety zdobící pivní lahve.

„Vyrábím třiadvacet litrů měsíčně pro svou potřebu a známé. Jiné pivo už vůbec nepiji,“ říká Petr Fišera.

O všech vyrobených várkách si pečlivě vede deník. Z nabídky čtyřiatřiceti druhů piv nabízených firmou ze Šenova jich vyzkoušel už devětadvacet. „Zatím mi nejvíce zachutnala značka Continental Pilsner,“ dodává Fišera, kterého potěšilo, že dodavatel koncentrátu sortiment rozšířil i o třídu českých ležáků.

Zdroj: Kladenský deník | Autor: Robert Božovský


Tuzemský pivní trh má po dnešku za sebou asi nejvýznamnější změnu letošního roku.

Příznivce ryze českého kapitálu ale zřejmě příliš nepotěší. Mezinárodní pivovarský gigant Heineken totiž koupil jednu z posledních českých pivovarských skupin Drinks Union (DU), která vlastní pivovary v Krásném a Velkém Březně, Kutné Hoře a Lounech.

Do portfolia skupiny patří značky piv jako je Zlatopramen, Březňák či Dačický. Obě společnosti se vzájemně dohodly, že cenu obchodu nesdělí, jisté však je, že spojením obou skupin posílí Heineken na pozici trojky na tuzemském trhu, hned za Plzeňským Prazdrojem a Pivovary Staropramen.

„Heineken je velký hráč na evropském trhu. Doufáme, že nadále bude rozvíjet naše značky a pomůže nám při exportu našich piv zvláště na německý trh,“ řekl včera Deníku mluvčí DU Josef Vejlupek.

Podle něj celý obchod ještě musí posvětit antimonopolní úřad a k samotnému převodu pivovaru dojde zhruba v polovině roku. O prodeji šestého největšího koncernu na domácím trhu se mezi odborníky spekulovalo už v průběhu minulého roku, k prodeji do vlastnictví Heinekenu však definitivně došlo až v minulých dnech. Nizozemská skupina Heineken už v Česku vlastní pivovary Starobrno, Krušovice či Hostan a po nákupu dalších pivovarů zvýší svůj celkový výstav na 1,9 milionů hektolitrů piva ročně.

Ačkoliv představitelé koncernu zatím deklarují, že chtějí zachovat stávající značky a pivovary, odborníci jsou v odhadu na budoucnost velmi opatrní. Heineken totiž nakoupil pivovary, které jsou relativně blízko u sebe a mohou si vzájemně konkurovat. „Když jsem se o tom bavil s lidmi ze zahraničí, kteří znají chování Heinekenu, tak se zasmáli při představě, že by provozoval dva pivovary v jednom městě,“ řekl v narážce na dva dosavadní pivovary v Březně Jan Kočka, šéfredaktor serveru svetpiva.cz.

„Navíc Louny jsou 40 kilometrů od Krušovic, takže nejpesimičtější odhady mluví o tom, že ze značek zůstane jen Zlatopramen a ostatní pivovary se budou využívat jinak,“ dodal. K takovým úvahám se zatím Heineken nechce vyjadřovat. „Máme zájem o zachování všech značek v portfoliu. Co se týká budoucnosti pivovarů, detailní analýzy provedeme až po jejich převzetí,“ reagovala mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Po včerejším nákupu už v Česku zbyly jen dva větší české koncerny. Moravská společnost PMS, která vlastní pivovary Litovel, Holba a Zubr a dále společnost K Brewery Group, která má podíly v pivovarech Platan, Černá hora či Svijany. Celkem je nyní v Česku zhruba 48 průmyslových pivovarů a dalších zhruba 69 restauračních minipivovarů.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička


Výsledky Jarní ceny českých sládků

[úterý, 25. březen 2008]

Jarní cena českých sládků

15. Března 2008

Soutěže se zúčastnilo 121 piv z 31 pivovarů

Foto


Světlá výčepní piva (9 piv)

1. Výčepní pivo Stříbrňák (Rodinný pivovar U Rybiček)

2. Zlatá Labuť (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Koutská 10 (Pivovar Kout na Šumavě)


11% světlé ležáky (10 piv)

1. Podskalská Koza (Školní pivovar v Podskalské, Praha)

2. Velkorybnický Hastrman (Domácí pivovárek Velký Rybník)

3. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)


12% světlé ležáky (21 piv)

1. Modrá Hvězda (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

2. Světlý ležák Argent (Rodinný pivovar U Rybiček)

3. Javořický ležák (Pivovar Kozlíček Horní Dubenky)


Polotmavé ležáky (10 piv)

1. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)

2. Novoměstský ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Polotmavý ležák (Pivovarský Dvůr Chýně)


Polotmavá speciální piva (14 piv)

1. Grošák 14% (Minipivovar Koníček Vojkovice)

2. Dobřanský Dragoun 16% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Svatý Norbert 13% (Pivovar Strahov)


Tmavá speciální piva (16 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Permon 13% (Minipivovar Permon Lomnice u Sokolova)

3. Gradl 15% (Minipivovar Belveder Železná Ruda)


Pšeničná piva (10 piv)

1. Pivovarský Dům (Pivo Praha)

2. Bašta (Pivovar Bašta Nusle)

3. Zvíkovský Rarášek (Pivovarský Dvůr Zvíkov)


Tmavé ležáky (11 piv)

1. Lipan (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Novoměstský tmavý ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Tmavý ležák 11,7% (Pivo Praha)


Světlá speciální piva (15 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Zlatá Labuť 13% (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Kvasar 14,5% (Domácí výrobna piva Sentice)


Extra-speciální piva (17% a víc)(5 piv)

1. Koutský extra speciál 18% (Pivovar Kout na Šumavě)

2. Dobřanský sekáč 14% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Kaltenecker India Pale Ale (Restaurační minipivovar Kaltenecker Rožňava)

Foto

Zdroj a foto: Pivovarský dvůr Zvíkov - hotelpivovar.cz



Královský pivovar Krušovice zahájil export v roce 1997, kdy poprvé prodal cca 15 000 hl na Slovensko, do SRN a do Polska. Od té doby zaznamenává export trvalý růst a po deseti letech cílevědomé a intenzívní exportní činnosti se prodalo v roce 2007 zhruba ve 30 zemích celého světa přes 260 000 hl. Více než polovinu krušovického exportu v loňském roce tvoří černé krušovické pivo. 144 792 hektolitrů prodaných na zahraničních trzích řadí Krušovice Černé na 1. místo mezi tmavými českými exportními pivy.

„Nejcennějším exportním artiklem našeho pivovaru je světlý ležák Imperiál,“ říká ředitel exportu ing. Kamil Krakeš. „Černé krušovické pivo představuje druhý pilíř krušovického exportu a mezi českými tmavými pivy zůstává po zásluze již několik let exportní jedničkou. Ve srovnání s předchozím rokem vývoz našeho černého piva v roce 2007 vzrostl o 6 %.“

Výroba tmavého piva má v Krušovicích velkou tradici. Už na počátku minulého století šířil věhlas fürstenbergského pivovaru po celých Čechách čtrnáctistupňový tmavý Grand a dnešní černé krušovické pivo má stále více příznivců.

„Tmavé pivo zkrátka vařit umíme, vyrábí se v Krušovicích nepřetržitě více než sto let. Vařili jsme ho i v dobách, kdy ho příliš pivovarů nevyrábělo. Je to pivo kvalitní, čistě sladové, nepoužíváme žádná umělá barviva,“ říká krušovický sládek František Šmíd. „Řekl bych, že naši i zahraniční zákazníci jednoduše oceňují kvalitu.“

Pivo Krušovice Černé se vyváží do 24 zemí světa, nejvíce se pije v Rusku, Německu, na Ukrajině a v Maďarsku. Jeho plnost, nasládlou karamelovou chuť a jemnou chmelovou hořkost i nižší obsah alkoholu si pochvalují také desetitisíce převážně zahraničních návštěvníků z celého světa, kteří krušovické pivo ze své domoviny znají. Přijíždějí si při turistických zájezdech do České republiky prohlédnout královský pivovar, kde se jejich oblíbený nápoj vyrábí a posoudit, jak chutná přímo z pípy v historické krušovické sladovně.

Krušovické černé pivo získalo v posledních letech řadu uznání v odborných degustačních soutěžích. V loňském roce bylo oceněno ve své kategorii v soutěži Desítka roku 2007 a České pivo roku 2007.

Tisková zpráva Starobrna


Ústecká akciová společnost Drinks Union bude patřit nizozemské společnosti Heineken. Podíl Heinekenu na českém pivovarnickém trhu tak stoupne z osmi na dvanáct procent, celkový objem ročního prodeje na tuzemském trhu přesáhne 1,9 milionu hektolitrů. Informaci sdělila mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Transakci musí ještě odsouhlasit antimonopolní úřad. Akvizice by měla skončit ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Kupní cena nebude zveřejněna.

"Prodej společnosti je jen rozhodnutím akcionářů", řekl mluvčí společnosti Drinks Union Josef Vejlupek. "Do této chvíle o tom nic nevím, nemohu se tedy vyjádřit. Po manažerské linii nemáme žádné informace," dodal. Společnost dosud vlastnilo několik fyzických osob.

Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette. Vyrábí se v nich piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.

"Tato akvizice výrazně posílí naši základnu a zkonsoliduje naši pozici na profitabilním českém trhu. Díky našemu geografickému rozložení násobenému silným a vyváženým portfoliem národních a regionálních značek budeme mít velkou příležitost více vytěžit ze značných možností růstu na českém trhu," komentoval transakci Nico Nusmeier, regionální ředitel společnosti Heineken N.V. pro střední a východní Evropu.

Heinekenu, jedné z největších pivovarnických skupin na světě, už v Česku od roku 2003 patří Starobrno a od loňského září Královský pivovar Krušovice. Již po začlenění Krušovic se Heineken stal třetím nejsilnějším hráčem na českém pivovarském trhu s výstavem přes 1,6 milionu hektolitrů ročně, což odpovídalo tržnímu podílu kolem osmi procent. Po koupi Drinks Union nizozemská skupina očekává, že se jí zvýší tržby již v roce 2009 a v roce 2012 se akvizice promítne do hodnoty společnosti.

V Česku je v současnosti kolem 50 průmyslových pivovarů, které vyrábějí téměř 20 milionů hektolitrů piva. Přes čtyři pětiny trhu ovládá jen sedm firem. Číslem jedna je Plzeňský Prazdroj s podílem skoro 45 procent, následují Pivovary Staropramen a na třetím místě je Heineken.

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union sdružuje čtyři pivovary a likérku Granette. Loňské tržby za prodej piva a lihovin dosáhly rekordních 1,29 miliardy korun. Firma prodala zhruba 900.000 hektolitrů piva. Zaměstnává 523 lidí.

Společnost Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno, jehož výrobní provozy se nacházejí v Brně a Znojmě v Jihomoravském kraji, a Královský pivovar Krušovice se základnou v Krušovicích v regionu Čech. Současné značkové portfolio Heinekenu v ČR zahrnuje značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Krušovice a značku Heineken.

Značka Heineken se prodává téměř ve všech zemích světa. Společnost ve více než 65 zemích vlastní přes 115 pivovarů. Roční produkce 139 milionů hektolitrů piva činí z Heinekenu čtvrtou největší pivovarskou skupinu na světě z hlediska objemu. Tržby společnosti za rok 2007 dosáhly 12,6 miliard eur, přičemž její čistý zisk před mimořádnými položkami a amortizací činil 1,1 miliardy eur. Heineken má 54 000 zaměstnanců.

Zdroj: E15.cz


Postavil si pivní dům z plechovek

[úterý, 25. březen 2008]

Ještě v roce 1968 byl John Milkovisch (+75) úplně neznámý důchodce z amerického Texasu.

Bydlel v obyčejném domě a žil běžným životem. Byl to však 'filuta', kterého napadlo něco zcela jedinečného, mít vlastní 'pivní dům'. Svou představu začal realizovat postupně, nejprve zdobil pouze venkovní terasu různými mosaznými kousky, kuličkami, kamínky a knoflíky. Další na řadě byl jeho dům. Pečlivě vyrovnával plechovky od piva, kterými následně obkládal fasádu.

Foto

Celkově mu úpravy zabraly 18 let, odhadem spotřeboval 39 tisíc plechovek. Pak ale zemřel. Jeho díla se chopila vdova Mary. "John ten sen nosil v hlavě dlouho. Dokonce byl přesvědčený, že pivo je všelék. Sám jich denně zvládnul vypít i šest," uvedla žena, která sama řídila dokončení úprav domu.

Foto

I po letech pivní dům stále v Houstonu stojí, byl opraven a sjíždějí se sem zvědaví návštěvníci z celé Ameriky, aby nezvyklou nádheru spatřili na vlastní oči. V současné době spravují dům nadšenci z organizace pro ochranu lidového umění.

Zdroj: Blesk


Ke slavnostnímu nedělnímu zahájení plavební sezony na Dalešické přehradě se připojil i pivovar v Dalešicích, což je námořní městys na břehu jezera. Po celou velikonoční neděli byly v pivovaru, proslaveném natáčením kultovních Postřižin, vepřové hody. Měly vyvrcholit ve čtyři hodiny odpoledne nefalšovanou zabijačkou. „Kvůli počasí, kdy se nad pivovarem přehnala prudká přeháňka, a návštěvníci se schovali uvnitř, jsme pašíka zabili komorně za dveřmi v průjezdu. Nikoli tedy na nádvoří, jak bylo plánováno,“ komentoval správce pivovaru Ladislav Urban. Přesto nechtěl, aby hosté úplně přišli o netradiční podívanou. Řezník proto porcoval poté, co se počasí umoudřilo, už zabité prase na nádvoří. Představujete si typického řezníka v krví pocákané zástěře a s čepičkou na hlavě? Tak pozor, ten v dalešickém pivovaru byl úplně jiný. „Jsem ze šestnáctého století. Čelenka, kterou mám na hlavě, je titulem hodnosti vladyka Mstěnický,“ svěřil se řezník, civilním jménem Viktor Bellovič, alias Šedý vlk.

„Jsem řezník, kuchař, číšník, rytíř, horník v uranových dolech. Vyberte si, co chcete. V podstatě jsem penzista a dělám, co mě baví a co je kde zrovna třeba. Tady byl potřeba řezník. Jsem členem skupiny historického šermu v Hrotovicích,“ vylíčil se smíchem šestašedesátiletý Bellovič, jenž zručně brousil nože a umně porcoval pašíka.

Za jeho zády ve vojenské polní kuchyni se vařil ovar. V pivovarské hospodě byl k mání vynikající guláš, zabijačková polévka, jitrnice. Hostům hrála živě skupina Třehusk, později pak legendární Poutníci a večer se konal country bál.

Pivovarem prošly o velikonoční neděli stovky hostů. V posledních letech se stal vyhledávaným turistickým cílem. Těží zde z Postřižin. Jsou tu předměty z filmu. Atraktivní je muzeum rakouskouherského pivovarnictví i prohlídky varny piva. Pivovar pochází ze šestnáctého století. Pivo se tu vařilo do roku 1977. A to současné se vaří od srpna 2002.

Zdroj: MF Dnes


Spor Českého olympijského výboru (ČOV) s pivovary Holba a Litovel kvůli údajnému zneužívání olympijských symbolů skončil mimosoudním vyrovnáním. S odvoláním na informace agentury Česká olympijská to napsal týdeník Profit v čísle, které vyjde v úterý. Pivovar Holba používal během zimní olympiády v Turíně v roce 2006 billboardy se sjezdařem Ondřejem Bankem. Pivovar Litovel zase ve svých značkových hospodách rozjel soutěž nazvanou Litovel Turín, v níž mohl host vyhrát zájezd na olympijský hokejový turnaj. Holba ani Litovel nepatřily mezi oficiální partnery nebo dodavatele olympijského výboru.

Odškodné už nebudou muset podle týdeníku platit ani společnosti Electroworld a Okay. První z nich lákala zákazníky na electrolympiádu, druhá použila olympijské kruhy a výraz olympiáda. ČOV nyní po každé z nich požaduje symbolickou náhradu 100 tisíc korun, soud má být v červnu.

ČOV se dosud soudí o náhradu škody v řádech desítek milionů korun s Budějovickým Budvarem kvůli jeho olympijské reklamní kampani Hokejiáda, v níž vystupovala dvojice Bob a Dave. Krajský soud v Českých Budějovicích vydal ještě během turínských her předběžné opatření zakazující používání této reklamy, definitivní rozhodnutí ve sporu ale zatím nepadlo.

Český olympijský výbor v tuzemsku kontroluje dodržování pravidel v této oblasti a uděluje souhlas k užití symbolů v přesně schválené grafické podobě. Mezi zákonem vymezené olympijské symboly patří například olympijské kruhy, vlajka heslo, oheň, pochodeň, hymna či emblémy i výrazy olympijský a olympiáda. Ochrany požívají i jejich částí či odvozeniny a také fotografie a zvukové i obrazové záznamy z her či olympiády. Využití v reklamně musí schválit olympijský výbor. Povolení mají partneři Českého olympijského výboru a partneři Mezinárodního olympijského výboru.

Sankcí za nedovolené užití olympijské symboliky je náhrada škody, především ušlého zisku, který se odvíjí mimo jiné od příspěvků partnerů. Ty činí v dlouhodobých smlouvách i desítky milionů korun ročně.

Zdroj: Agris.cz


Pivovarské muzeum koledovalo

[úterý, 25. březen 2008]

Návštěvníci plzeňského Pivovarského muzea měli o velikonočním víkendu o zábavu postaráno.

Foto

Prohlídku jim zpestřily velikonoční hry a soutěže, které pro ně organizátoři připravili. „Kromě zábavné hry měli možnost postavil si například centrum města ve zmenšeném měřítku, protože jsme pro ně zpřístupnili unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ řekla Jitka Matějovicová z Pivovarského muzea.

Zpestřit prohlídky se muzeum snaží nejen o Velikonocích. Například na podzim jsou již tradicí noční prohlídky muzea.

Pivovarské muzeum se nalézá v původním středověkém právovárečném domě ve Veleslavínově ulici, který se zachoval ve své autentické podobě.. Bylo otevřeno již v roce 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo. Myšlenka na zřízení Pivovarského muzea je však ještě starší, pochází z roku 1929. Z hlediska pojetí a šíře expozice jde o světový unikát. Ročně muzeum navštíví přes 40 tisíc návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Dana Veselá | Foto: Vlastimil Leška


Tuzemští konzumenti piva už tolik nelpí na tradici pití domácích značek. Svědčí o tom raketový nárůst prodeje belgických pivních speciálů.

Podle údajů pivovarnického koncernu Staropramen, který u nás nabízí největší portfolio belgických piv, v posledních pěti letech činí průměrný meziroční nárůst jejich prodejů až 70 procent.

„Především mladší generace a obyvatelé měst rádi zkouší nové věci. Speciály navíc oproti klasickým světlým pivůmdokáží nabídnout širokou paletu chutí a jsou tak ideálním doplňkem k mnoha druhům jídla,“ vysvětluje Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Spotřeba pivních speciálů se také mění v závislosti na ročním období. „V zimě spotřebitelé preferují tmavá piva, na jaře a v létě je větší zájem o kvasnicová a světlá piva,“ uvádí Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. „V zimě je spotřeba tmavého speciálu Leffe Bruin dvakrát vyšší než v létě. Naopak svrchně kvašeného pšeničného piva Hoegaarden White, které má osvěžující charakter, se prodá v létě ve srovnání se zimním obdobím o 50 procent více,“ dodává Vávra.

Podíl pivních speciálů na evropském trhu se pohybuje okolo osmi procent. Na českém pivním trhu představují v tuzemsku vyráběné speciály přibližně půl procenta.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička


Dobřanská hvězda má první místo

[sobota, 22. březen 2008]

Dobřanský pivovar Modrá Hvězda se umístil se svými pivy na předních příčkách druhého ročníku celorepublikové soutěže „Jarní cena českých sládků 2008,“ která se konala v Pivovarském dvoře Zvíkov.

Foto

Dobřanský sládek Petr Petružálek


Do soutěže, ve které mezi sebou bojovaly minipivovary s roční výrobou piva do pěti tisíc hektolitrů, se přihlásilo celkem 31 pivovarů s 121 vzorky. Tyto vzorky byly rozděleny do deseti kategorií a hodnotilo je celkem dvaapadesát degustátorů.

Jak informovala Simona Sýkorová, ředitelka Městského kulturního střediska Dobřany, dvanáctistupňový ležák Dobřanská hvězda obdržel v kategorii světlý ležák první místo. „Tato kategorie je nejprestižnější, navíc ležáky vaří většina pivovarů, proto je ocenění pro Dobřanské skutečné kolosálním úspěchem,“ sdělila Sýkorová.

Kromě toho se pivovar Modrá Hvězda umístil ještě na druhém místě s šestnáctistupňovým pivem Dobřanský dragoun, a to v kategorii polotmavých speciálů. V kategorii extra speciály obhájil obhájil sedmnáctistupňový Dobřanský řezáč třetí pozici.

Prvenství udělalo velikou radost sládkovi Petrovi Petružálkovi. „Toto ocenění považuji za takovou sklizeň za tu píli a lásku, kterou pivovarskému řemeslu věnuji,“ pochlubil se Petružálek. Zároveň poděkoval majiteli pivovaru Josefu Kozlerovi za to, jak pivovar vede a za investice, které do něj vkládá. Podle Petružálka se v tomto roce navíc můžeme těšit na novinky včetně svrchně kvašeného piva.

V Dobřanech tímto oslavy nekončí. „Letos v červnu oslaví pivovar Modrá Hvězda deset let od svého založení. Oslavy založení se uskuteční v rámci oslav výročí 765 let města Dobřany, a to ve dnech 13. – 15. června,“ informovala Sýkorová, která na akci všechny zve.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Miroslava Vejvodová | Foto: Simona Sýkorová


Podíl malých pivovarů na českém trhu klesá. Zatímco loni činil 16 procent, letos dosáhl pouhých 14,5 procenta. Drobné podnikatele vytlačují velcí pivní giganti. Kvůli sílící koruně zároveň malé firmy obtížněji hledají odbyt v zahraničí. Zachránit je zřejmě může pouze změna výrobní strategie.

Problémy na domácím trhu působí drobným pivovarníkům zejména obchodní řetězce, které místo individuálních značek malých pivovarů prosazují tzv. private labels, tedy vlastní brandy prostupující napříč celým potravinovým spektrem. "Ta značka je spojena se jménem řetězce, ne se jménem pivovaru. Řetězec tak může ze dne na den vyměnit pivovar za jiný a zákazník nic nepozná," vysvětlil nevýhodnou pozici výrobců zlatavého moku ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Komplikace číhají na malé pivovarníky ale také ve vývozu. Ještě v roce 2006 sice jejich export díky nízké ceně rostl v řádech desítek procent, nyní je ale i z něj vytlačují velcí konkurenti.

Aby mohly obstát v tvrdém konkurenčním boji, musí drobné pivovary změnit svoji strategii. Místo výroby levného nápoje se musí zaměřit především na vysokou kvalitu a specifickou chuť. Pomoci by ale mohla i vysokostupňová piva. Právě na jejich výrobu se již začal orientovat Pivovar Jihlava. "V současnosti vyrábíme 14tku a 18tku, což jsou okrajová piva, co se týče hektolitrů, ale pro konzumenty to může být vítané zpestření," informoval o postupu firmy její ředitel Jan Kylberger.

V České republice existuje zhruba 400 pivních značek. Největším hráčem na trhu je Plzeňský Prazdroj, na jehož chování si menší firmy často stěžují. V červenci 2007 například tvrdily, že překračuje povolený sedmdesátiprocentní limit na prodej nápoje do restaurací. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po prošetření situace ale žádné pochybení nezjistil.

Zdroj: ČT24 | Autor: Alžběta Musilová


Nejlepší české pivo? Litovel

[pátek, 21. březen 2008]

Klasicky vařené litovelské pivo získalo za poslední tři roky absolutně nejvíce ocenění ze všech českých piv.

„Absolutně nejvíce ocenění na prestižních anonymních degustačních soutěžích v posledních třech letech získalo klasicky vařené pivo z hanáckého Pivovaru Litovel. Úspěšné tažení poctivého litovelského piva je obdivuhodné, zasedací místnost vedle kanceláře ředitele pivovaru je poháry, medailemi a diplomy nabitá k prasknutí. Jen za poslední tři roky jich přibylo sedmnáct.“ Informoval o tom Miroslav Slaný.

Každý rok se v České republice konají čtyři prestižní anonymní degustační soutěže. Česká pivní pečeť v Táboře, Pivex v Brně, Pivo České republiky v Českých Budějovicích a České pivo v Praze. Všech čtyřech se litovelský pivovar pravidelně zúčastňuje. Pokaždé přiveze domů medaile. Letos už proběhly dvě – Česká pivní pečeť a Pivex. Z jihočeského Tábora si litovelské pivo odvezlo zlatou, stříbrnou i bronzovou medaili. Z brněnského Pivexu dvě stříbrné. Žádné jiné pivo se takto pravidelně na nejvyšších příčkách neumísťuje. Co za tímto až neuvěřitelným úspěchem litovelského piva stojí? Odpověď zní: Dodržování klasického výrobního postupu a tradičních receptur a poctivost starého pivovarnického řemesla. V době, kdy je celý svět přeplněn pivy unifikované chuti, se tradiční výroba stává významnou konkurenční výhodou.

„Poslední roky nám přináší opravdu nevídanou sbírku ocenění. To jen dokazuje, že vařit pivo klasickým způsobem se vyplatí a na pivu je to nakonec znát. Použití vhodných surovin, přirozené kvašení na otevřené spilce a dlouhá doba zrání je na pivu poznat. Přináší mu plnou, vyváženou chuť, jedinečný přirozený říz a nenapodobitelný charakter,“ říká Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel.

V porovnání s europivy je výroba klasických piv až dvakrát delší a tedy náročnější nejen kapacitně a energeticky. Na rozdíl od technologií používaných v pivovarnických gigantech je tradiční způsob výroby postaven na přirozených procesech kvašení a delší době zrání, které ovlivňují výslednou chuť i kvalitu piva. Rozdíl je i v samotném vaření. „Pivo od počátku vaříme na předem danou stupňovitost a dopředu tak vyloučíme možnost jeho ředění vodou. Je to zásadní rozdíl ve srovnání s dnes běžně používanými technologiemi světových pivovarnických gigantů, kde se z úsporných důvodů vaří většinou jeden druh piva na mnohdy až dvojnásobnou stupňovitost a následně se před stáčením ředí vodou, uměle dobarvuje a dosycuje. Výsledkem toho je stejná chuť piva u různých značek jednoho velkovýrobce,“ vysvětluje Petr Kostelecký sládek pivovaru Litovel.

Litovelské pivo nesbírá medaile jen doma, ale i ve světě. Vítězí i na světových anonymních degustacích v konkurenci s pivy ze všech koutů světa. V kanceláři ředitele pivovaru tak můžete spatřit třeba i stříbrné ocenění v nejprestižnější kategorii ležáků z mezinárodního pivního festivalu ve Stockholmu, kde spolu soutěžilo více než tisíc druhů piv, nebo Evropskou pivní hvězdu z evropské soutěže v německém Norimberku.

„Všechna naše získaná ocenění jsou z anonymních degustací, kde o kvalitě rozhodují profesionální degustátoři, kteří dopředu nikdy neví, které pivo zrovna hodnotí. Proto mají tato ocenění vysoký punc a opravdu o něčem svědčí. Jsou pro nás o to cennější, že je získáváme pravidelně jak doma tak na mezinárodních soutěžích v zahraničí. Nejedná se o nějaké náhodné umístění. To je důkazem opravdu vysoké kvality našeho klasicky vařeného piva,“ vysvětluje Miroslav Koutek.

„K dlouhodobému úspěchu se však téměř vždy musí sejít více prvků najednou. Nám v Litovli se podařilo skloubit tři základní prvky dohromady: V první řadě jsou to dokončené rozsáhlé rekonstrukce v pivovaru, dále potom přesné dodržování klasických technologických postupů a v neposlední řadě kolektiv zkušených pivovarníků, který všemu dává duši,“ dodává Koutek.

Zdroj: Deník | Autor: Bohdana Stočková


České a dánské pivovarnictví

[pátek, 21. březen 2008]

Dne 21. února 2008 byl ve zcela zaplněném hlavním auditoriu muzea Carlsberg uskutečněn seminář o českém pivovarnictví „Tjekkiske og danske øl“ /Dánské a české pivo/. Tato akce, která byla součástí letošní rozsáhlé prezentační iniciativy ZÚ Kodaň nazvané FOKUS TJEKKIET („Zaměřeno na Českou republiku“) se setkala s velmi vysokým zájmem odborné i široké veřejnosti.

Cílem akce bylo především zvýšit povědomí o současném stavu českého pivovarnictví a o současných produktech českých pivovarů a sladoven, a tím povzbudit zájem dánských klientů o další komerční spolupráci. ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade proto považovaly za nezbytné více zvýraznit Českou republiku především vůči podnikatelským subjektům, zároveň ale kladly důraz na přístupnou formu akce i vůči široké veřejnosti. V tomto ohledu byla proto pozitivní nejen vlastní vysoká účast na této celovečerní akci, ale též značná publicita v dánském tisku (např. Copenhagen Post).

Na zajištění akce participoval Český svaz pivovarů a sladoven, jehož výkonný ředitel Ing. Jan Veselý se osobně vlastního semináře zúčastnil.

V rámci úvodní powerpointové prezentace byli účastníci seznámeni s dlouhodobou tradicí výroby piva v českých zemí, se specifikou „českého“ piva, s různými technologiemi české produkce, atd. Poté následovala diskuze odborníků, jejímž obsahem byla mj. komparace českého a dánského pivovarnictví spojená s degustací dvou vybraných českých značek – Budvar a Staropramen a dvou dánských pivních produktů – Carlsberg a Jacobsen. Ve druhé části prezentační akce, která byla spojena s recepcí, pak měli účastníci možnost otestovat i další české výrobky – Krušovice, Gambrinus, Pilsner Urquell, Zlatopramen, Náchod Primátor a Černá Hora.

V rámci celovečerní akce, kterou organizačně podpořilo muzeum Carlsberg a dánská marketingová a tradingová firma House of Beer, měli účastníci možnost si prohlédnout stálou expozici muzea a rovněž historické, neoklasicistické prostory muzea s řadou vysoce kvalitních uměleckých sbírek (obrazy, sochy), které nejsou pro veřejnost jinak zpřístupněny.

ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade považují tuto akci za velmi úspěšnou, a proto předpokládají, že by mohla i z hlediska komerčního přispět k dalšímu nárůstu českého vývozu do Dánska. Komoditní položka „pivo ze sladu“ se dle dostupných statistik MPO ČR stává v této severské zemi mimořádně atraktivní. Konkrétně například od roku 2000 do roku 2007 došlo k progresivnímu navýšení vývozu piva do Dánska o 635 % (!).

Zdroj: Czechtrade


Víno škodí mozku víc než pivo

[pátek, 21. březen 2008]

Nadměrné popíjení vína poškozuje mozek více než pití piva. Dokonce prý škodí více i než tvrdý alkohol. K takovému závěru dospěli vědci ve studii, kterou zveřejnil odborný lékařský časopis Alcohol & Alcoholism.

Nové poznatky o dlouhodobých účincích nadměrného pití ukazují, že jedna oblast mozku je u pijáků vína menší, než byla u zkoumaného vzorku lidí, kteří ve velkém množství pili jiný druh alkoholu. Tzv. hippocampus, což je část mozku, kde je mimo jiné centrum paměti a prostorové orientace, byl u lidí, kteří pili víno, o více než deset procent menší než u těch, kteří dlouhodobě dávali přednost pivu.

Vědci říkají, že samotný alkohol rozdíly nevysvětluje, protože pijáci piva a tvrdého alkoholu vykazují větší celoživotní spotřebu alkoholu. V případě pijáků piva někteří ze zkoumaného vzorku vypili až dvojnásobně větší množství alkoholu než konzumenti vína. Podle jedné teorie proto musí být v pivu nějaká složka, která částečně chrání mozek před poškozením způsobeným nadměrným pitím.

Nenechte mozek zakrnět!

Vědci provedli podrobné měření mozku u mužů a žen, jimž byl diagnostikován alkoholismus, a porovnali ho s údaji o mozku u zdravých dospělých. Hippocampus byl největší u skupiny zdravých lidí a jeho obsah činil 3,85 mililitru. U pijáků piva dosahoval hodnoty 3,4 mililitru, zatímco průměr u pijáků tvrdého alkoholu byl 2,9 mililitrů a u pijáků vína dosahoval hodnoty 2,8 mililitru.

Výzkumníci z univerzity v německém Göttingenu soudí, že nálezy mohou mít souvislost s množství tzv. homocysteinu v krvi, které je podle jiných výzkumů spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob, mrtvice, zakrnění mozku a demence. Vědci tvrdí, že pijáci piva mají této směsi v krvi nejméně. Podle jiných teorií složky piva, jako je například vitamin B, mohou právě hladinu homocysteinu v krvi snižovat.

Zdroj: Týden


Více než 90 procent zaměstnanců Plzeňského Prazdroje, kteří jsou odměňováni tarifní mzdou, si od dubna polepší v průměru o sedm procent. Vyplývá to z dnes podepsané kolektivní smlouvy mezi odbory a vedením podniku, platné do konce března 2009. Nové principy umožňují lépe odměňovat pracovníky za výkon a dosažené výsledky, řekl mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Při započtení dalších benefitů činí navýšení 9,15 procenta. Třináctý plat nahradí odměna za hospodaření, jejíž kritéria budou shodná i pro manažery, od 15 do 40 procent měsíčního platu.

Průměrná mzda v Prazdroji, který má 2500 lidí po celé ČR, je nyní více než 27.700 korun; výpočet ale nezohledňuje výdělky manažerů. Plzeňská Škoda Holding s 3000 lidmi má průměrnou mzdu 28.200 korun, u dělníků je o 7000 Kč nižší. "Letos vzroste nejméně o šest procent," řekla mluvčí Radka Pistoriusová. Všichni pracující v Plzeňském kraji si loni vydělali v průměru 20.050 korun, což bylo meziročně o sedm procent více.

Prazdroj nově zavádí odměny za doporučení vhodného kandidáta na práci ve firmě. Pokud ho firma přijme, dostane její pracovník 5000 až 15.000 korun. Nově příchozí zaměstnanec má nárok na 6000 Kč.

Nové jsou také dotace péče o zdraví zaměstnanců 2000 Kč a "vitaminový balíček" v hodnotě 1500 korun ročně. Nadále lidé dostávají rekreační poukazy, víkendové pobyty a vstupenky na kulturu a sport. Slouží manažerům k ocenění výjimečných výkonů, dodal mluvčí.

"Podařilo se dohodnout tolik diskutované odměny za hospodářské výsledky. Rovněž šeky na zdraví, které budou kompenzovat dopady zdravotní reformy na naše zaměstnance," řekl předseda odborů Bohumír Matas. Rozšíření benefitů zajistí podle něj stabilitu kvalifikovaných lidí.

Personální šéf Prazdroje Ivan Balogh dodal, že vedení se nově setkávalo s odboráři po celý rok, vždy po třech měsících. "Byli jsme velmi dobře informováni o návrzích odborů a oni znali naše stanoviska," dodal.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš


V evropském seznamu chráněných označení původu a zeměpisných označení je od května loňského roku vedeno i označení Žatecký chmel.

Toto chráněné označení se objevilo na dodávkách chmele z loňské sklizně pro pivovary u nás, ale i v zahraničí.

Řada obchodních firem využila možností označení a dodává loňskou sklizeň s evropským certifikátem jakosti. Žatecký chmel se v loňském roce pěstoval na ploše 3642 hektarů ve 138 katastrálních územích. Největší část nově označeného chmele směřovala do Japonska. Etiketa i logo byly oficiálně představeny při dočesné v Žatci 1. září loňského roku.

Žádost o toto označení podal v roce 2004 Svaz pěstitelů chmele České republiky. Příprava a jednání s Evropskou komisí a Úřadem pro průmyslové vlastnictví však trvala již od roku 2002. V rámci Evropské unie se stále jedná o první a jediné udělené označení, týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělství. I tato skutečnost potvrzuje výjimečnost a tradici tohoto chmele, řekl Haló novinám Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.

Jako Žatecká chmel může být označen pouze jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák, tedy všechny vypěstované klony v této oblasti. Jedná se o Lučan, který byl zaregistrován v roce 1941, Blato (1952), Osvaldův klon 31 (1952), Osvaldův klon 72 (1952), Osvaldův klon 114 (1952), Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993).

Myslím, že je důležité, že Žatecká chmel získal toto prestižní označení. Nejde jen o tisíciletou tradici pěstování v této oblasti, ale hlavně o vynikající kvalitu, kde se skloubila nadmořská výška, kvalita půdy i klimatické podmínky. Žatecký chmel je v pivovarnictví pojem a je třeba ho udržet, řekl Haló novinám poslanec Josef Šenfeld (KSČM).

Export do celého světa

Vysoké teploty a podprůměrné srážky ve vegetačním období způsobily v minulých letech v České republice pokles sklizně chmele. To se projevilo i v poklesu jeho vývozu - meziročně asi o 15 procent. Snížení vývozu bylo u hlávkového chmele, objem zpracovaného chmele zůstává na čísle asi 3300 tun.

Největším dovozcem českého chmele zůstává Japonsko, kam bylo vyvezeno 1750 tun. Japonské pivovary Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory odebírají zhruba 40 % české úrody chmele v odrůdě Žatecký poloraný červeňák. Za posledních 10 let byl chmel z ČR vyvezen přímo do 73 zemí celého světa. Z pohledu pivovarů a pivovarnických skupin jsou největšími odběrateli českého chmele vedle japonských a českých pivovarů, pivovarnické skupiny InBev a SABMiler, řekl nám Rosa.

Druhým největším dovozcem našeho chmele je tradičně Německo, ale zde se jedná hlavně o hlávkový chmel, který se zpracovává a dále vyváží. V minulém roce sem bylo vyvezeno 942 tun českého chmele. Na třetím místě je s 343 tunami Polsko, do Číny šlo 253 a do Ruska 251 tun chmele. Desítku největších odběratelů uzavírá s 50 tunami Indie. Ale mezi další významné odběratele například patří i Finsko, Slovensko, Ukrajina nebo Kuba. V celní statistice se minulý rok objevilo šest nových zemí jako Island, Lesotho, Singapur, Svazijsko, Tanzánie a Uganda, dodal Rosa. Loňská sklizeň byla vyvezena do 45 zemí.

Dobrá zpráva pro české pivaře

Chmelení českých piv zůstává vysoko nad světovým průměrem a měrná dávka chmele činí v průměru 7,2 g alfa hořkých kyselin na jeden hektolitr piva. Od roku 1998 do roku 2006 neustále stoupal podíl českého chmele ve spotřebě českých pivovarů.

V případě zahraničního chmele se jedná z více než 90 % o chmelový extrakt, což znamená, že v granulované nebo hlávkové formě se v českých pivovarech používá již téměř výhradně český chmel. Tento trend však bude bohužel v letošním roce vzhledem k nedostatku chmele asi narušen, řekl Rosa.

U českého chmele se jedná v rámci spotřeby alfa hořkých látek v českých pivovarech z 58 % o Žatecký poloraný červeňák a z 42 % o nové české odrůdy, mezi kterými jsou nejvíce zastoupeny Sládek, Premiant a Agnus. Podle Rosy mezi nové odrůdy, které jsou také výsledkem českého chmelařského výzkumu, patří aromatická odrůdy Harmonie a hořká odrůda Rubín. Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě.

Zdroj: Halo noviny.cz | Autor: Oldřich Bubeníček


České pivovary vyprodukovaly za loňský rok 19 897 330 hl piva, což je nejvyšší výstav v dosavadní historii. Ve srovnání s rokem 2006 bylo vyrobeno o 109 925 hl piva více, tedy o téměř 0,6 %. Nejvíce piva, 8 915 tisíc hl, vyprodukovaly pivovary Plzeňského Prazdroje, a. s., s pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, jejichž výstav tvoří 44,8 % celkové produkce pivovarů v České republice. Následují Pivovary Staropramen, a. s., s pivovary v Praze na Smíchově a v Ostravě s produkcí 3 207 440 hl, které tvoří 16,1 % českého výstavu piva, a třetí byl Budějovický Budvar, n. p., kde se uvařilo 1 253 048 hl piva, a podíl na produkci českého pivovarství činí 6,3 %. K celkové výrobě piva přispěly také pivovary Starobrno, a. s., s pivovary v Brně a Znojmě, PMS Přerov s pivovary v Hanušovicích, Litovli a Přerově, DRINKS UNION, a. s., a Královský pivovar Krušovice, a. s.

Podobně i vývoz českého piva byl rekordní – celých 3 591 803 hl, což bylo ve srovnání s rokem 2006 o 56 103 hl více, tedy nárůst téměř o 1,6 %. Nejvíce českého piva exportovaly pivovary Plzeňského Prazdroje, dále Pivovary Staropramenu a Budějovický Budvar. Až na malé výjimky všechny naše pivovary exportují pivo. Tradičně největší objemy putují do Německa, na Slovensko a do Velké Británie, ale výrazně vzrostl i export do Ruska nebo např. do Finska. Česká republika, která v roce 2004 předstihla USA, je v současnosti devátým největším exportérem piva na světě a podle prognóz odborných pivovarských kruhů by měla v roce 2012 být na sedmém místě.

Zdroj: Měšec.cz


Pivovary Staropramen, které nabízejí nejširší portfolio pivních značek, zaznamenávají výrazné zvýšení prodaných objemů belgických pivních speciálů. V posledních pěti letech činí průměrný meziroční nárůst jejich prodejů 70 %. Důvodem je větší otevřenost spotřebitelů k inovacím.

Obliba belgických speciálů u spotřebitelů stále více roste. Například meziroční nárůst prodeje tmavého speciálu Leffe Bruin činil v loňském roce řádově stovky procent. „Především mladší generace a obyvatelé měst rádi zkouší nové věci. Speciály navíc oproti klasickým světlým pivům dokáží nabídnout širokou paletu chutí a jsou tak ideálním doplňkem k mnoha druhům jídla,“ vysvětluje Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen, úspěch belgických pivních speciálů, které společnost uvedla na český trh v roce 2001.

Většina prodeje belgických speciálních piv probíhá v kanálu horeca, převážně ve větších městech. „Restaurace chtějí vyjít vstříc potřebám konzumentů a odlišit se od konkurence, proto zahrnují do své nabídky speciální piva, která nejsou ve všech restauracích běžně dostupná,“ říká Zdeněk Prajs.

Spotřeba pivních speciálů se také mění v závislosti na ročním období. „V zimě spotřebitelé preferují tmavá piva, na jaře a v létě je větší zájem o kvasnicová a světlá piva,“ uvádí Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. „V zimních měsících je spotřeba tmavého pivního speciálu Leffe Bruin dvakrát vyšší než v měsících letních. Naopak svrchně kvašeného pšeničného piva Hoegaarden White, které má osvěžující charakter, se prodá v létě ve srovnání se zimním obdobím o 50 procent více,“ dodává Vávra.

Podíl pivních speciálů na evropském trhu se pohybuje okolo 8 %. Jsou jim nakloněni především spotřebitelé ze západní Evropy, kde například v Belgii či Velké Británii dosahují tržního podílu přes 25 %. V Irsku si speciály připisují dokonce až 41 % trhu. (Zdroj: zahraniční pivovarnické statistiky, 2006). Na českém pivním trhu představují v tuzemsku vyráběné speciály přibližně 0,5 %. „Do budoucna lze očekávat, že obliba a konzumace speciálních piv na našem trhu i nadále poroste,“ dodává Zdeněk Prajs.

Přehled belgických pivních speciálů

Leffe Bruin

- Svrchně kvašené speciální tmavé pivo s obsahem alkoholu 6,5 %.

- Vhodný doplněk ke steakům, aromatickým sýrům a zvěřině.

- Připravuje se z praženého sladu, který tomuto pivu dává plnou tmavohnědou barvu a jedinečné aroma karamelu.

- Pivo s plnou chutí a lehkou příchutí jablek.

Leffe Blonde

- Svrchně kvašené speciální světlé pivo s obsahem alkoholu 6,6 %.

- Belgické klášterní pivo s tradicí výroby sahající až do 13. století.

- Silné pivo plné chuti, žlutozlaté barvy, s lehkým aroma ovoce.

Hoegaarden White

- Představitel jarního „bílého“ kvasnicového pšeničného piva.

- Ideální k pokrmům z ryb a ostatních mořských plodů.

- Svrchně kvašené pivo, dokvašované v lahvi, s obsahem alkoholu 5 %.

- Vyznačuje se vysokým podílem nesladované pšenice a zejména použitím ovsa.

- Velmi osvěžující pivo s jemnou hořkostí, rozeznatelnou chutí koriandru a náznakem pomeranče.

- Díky druhotnému dokvašování v lahvi či sudu obsahuje širokou škálu vitamínů, především řady B, a provitamínů.

- Dobře vychlazený Hoegaarden White servírovaný v unikátní originální sklenici si zcela podmanil mladou generaci pivařů, u které se stal velice módní.

Belle-Vue Kriek

- Ochucené spontánně kvašené pšeničné pivo s obsahem alkoholu 5,2 %.

- Vyrábí se macerací (vyluhováním) čerstvých třešní v lambickém pivu. Díky třešním získává pivo karmínový odstín a osvěžující ovocnou chuť .

(Lambik - nejstarší druh piva vyráběný v Belgii, tradičně spontánně kvašený a dozrávající v dřevěných kádích, vyznačuje se chuťovou ostrostí španělského suchého sherry.)

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


„Připadám si spíš jako ředitel než jako majitel, v pivovaru jsem denně. Dnes jsem začal v půl sedmé ráno, ale dřív jsem přicházel kolem tři čtvrtě na šest,“ říká Pavel Benák, ředitel Pivovaru Nymburk, který od roku 2000 i vlastní.

Do Pivovaru Nymburk přišel Pavel Benák v roce 1985 jako ekonom a pracoval v něm v této funkci deset let. Vroce 1995 se stal obchodním ředitelem skupiny Pivovarů Bohemia Praha, do níž se nymburský pivovar začlenil začátkem 90. let. Ve skupině se několikrát měnili akcionáři a Benák od ní odkoupil nejdřív Pivovar Nymburk jako samostatnou firmu a v roce 2000 pak i veškerý movitý a nemovitý majetek, který měl pivovar do té doby v pronájmu. A začal pracovat na změnách. Fenomén Postřižin „Naše pivo se dřív jmenovalo Polaban, jenže když jsme někam přišli a řekli, že nabízíme Polaban z Nymburka, tak si vybavili tak nejspíš fotbalový klub. Jinde zase reagovali tak, že určitě bereme vodu z Labe, takže něco takového nechtějí. Tak jsme hledali nový název a Postřižinské pivo se nabídlo téměř samo,“ vzpomíná Benák.

Právě nymburský pivovar je totiž tím, kde malý Bohumil Hrabal prožil několik let jako nevlastní syn správce a ředitele pivovaru. Menzelův film se sice už točil jinde, ale autentické Hrabalovy zážitky vtělené do Postřižin pocházejí z Nymburka. „Postřižiny jsou náš fenomén. Ne každý pivovar má za sebou takovou historickou zkušenost, navíc podloženou člověkem jako Bohumil Hrabal, který měl rád pivo a dokázal je prolnout celou svou tvorbou,“ říká Benák. Když se však pivovar rozhodl požádat Bohumila Hrabala o souhlas s přejmenováním piva na Postřižinské, neměl žádnou záruku, že uspěje. „Pan Hrabal na Nymburk zanevřel, protože ho v minulosti vyloučili z přípravného výboru pro oslavy založení města. Řekli jsme, že ho musíme přitáhnout zpátky. Zajeli jsme za ním se žádostí – nakonec nám tužkou na kus papíru napsal různé varianty možných názvů nymburského piva a uznal, že název Postřižinské pivo je nejlepší.“ Hubená léta Pivovar však v době Benákova návratu v roce 1996 nebyl v nijak růžové situaci. Propadal se prodej, velké pivní značky přetahovaly nymburskému pivovaru tradiční restaurace v regionu. Došlo také k destrukci téměř celého výrobního oddělení, takže výrobní tým musel nový ředitel postavit znovu. „Tři až čtyři roky trvalo, než jsme pivovar stabilizovali. Půldruhého roku jsme sháněli půjčku, pak jsme ji museli pět let splácet. Chvílemi jsem přemýšlel, jestli jsem měl do toho vůbec jít,“ říká majitel.

V roce 2000 měl však pivovar nejhorší období za sebou a dal se kompletně koupit. „Od roku 2004 jsme se mohli pustit i do větších investic, vyměňujeme stroje a zlepšujeme technologie. Pořád ale vaříme pivo klasickou technologií na dva rmuty a máme rozdělené kvašení a dokvašování,“ vysvětluje manažer. Pivovarničtí odborníci zatím klasickou cestu oceňují – Francinův ležák, který je jednou ze značek Postřižinského piva, získal loni v soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích v prémiové kategorii první místo.

Český trh se však celkem rychle nasytil, takže se manažer musel začít rozhlížet po nových obchodních příležitostech. „Dnes už se tu víc piva neuplatní. Jediná šance, jak zvýšit výstav, je export.“ Košer pivo Nymburský pivovar dnes exportuje do jedenácti zemí, nejvíc do Německa, ale také do Švédska, Francie, Slovinska, Velké Británie, Itálie, Izraele a v menších objemech do USA, Rumunska, Dánska a Austrálie. Do Izraele začal loni vyvážet dokonce košer pivo Nitro Lager Beer. „Museli jsme upravit částečně technologické postupy týkající se sypání do várky a dávkování surovin. Ale není pravda, že košer pivo vyžaduje nějaké restriktivní podmínky. Omezení se týkala spíš používaného ječmene než výrobních procesů. Nakonec přijel izraelský rabín Menachem Kalcheim, jeden ze dvou, kteří mají oprávnění udílet v Evropě certifikáty. Prohlédl si pivovar a po dvou měsících jsme osvědčení dostali.“

Zmíněný ječmen (a jeho současné ceny) patří mezi aktuální ředitelovy starosti. „Co se děje s cenou surovin v posledním půlroce, jsem nezažil za celou svoji praxi. Cena ječného sladu se zvedla téměř dvojnásobně a zdražování se týká i chmele. Reagovat můžeme jen obtížně – slad musíte dát do várky velké i malé a konkurence vám zase nedovolí promítnout zdražení všech vstupů jen tak do ceny piva. Zvednout ji můžeme jen o tolik, kolik nám umožní trh. Pomáhá nám, že máme dlouholeté těsné vztahy s dodavateli a že jsme místní pivovar, takže náklady na distribuci a na reklamu nejsou tak velké.“

Další možný potenciál rozvoje vidí Pavel Benák mimo jiné v pivní turistice. „Cítíme, že v turistickém ruchu je boom, a přitom zatím nedokážeme uspokojit požadavky lidí, kteří chtějí jezdit do Hrabalova pivovaru na exkurze. Vidím tady svůj rest a je to pro mě osobně věc, na které dnes pracuji nejvíc. Rozvoj turistiky v regionu ovšem souvisí i se změnami územního plánu, možnostmi získat prostředky z evropských fondů na podporu místní infrastruktury a tak dál.“ Zahraji si v muzikálu I proto se pivovar pod Benákovým vedením věnuje také podpoře života v obci a kulturním projektům spojeným s Hrabalovým jménem. „Budeme podporovat výstavu fotografií Bohumila Hrabala, která přes Jindřichův Hradec a Brno doputuje do Nymburka. Podpořili jsme uvedení Postřižin v pražském divadle ABC a podílíme se také na přípravě letního ochotnického muzikálu Postřižiny. Měl by se hrát na Berounsku a dvě představení budou i v Nymburce. Organizuje to Miloslav Frýdl z Dobřichovic, záštitu převzal krajský úřad. Nabídli nám tam role, takže se v muzikálu možná objevím spolu se starostou Nymburka a krajským hejtmanem coby člen správní rady pivovaru. Počítám ale, že budeme jen sedět u stolu, vlastní hraní přenecháme těm, co to umějí.“

***

PAVEL BENÁK

Rodina: Ženatý, dvě děti, obě studují.

Auto: „Jsme Češi, máme jezdit českými auty, takže Škoda Superb.“

Hudba: „Mám rád Eltona Johna a Phila Collinse.“

Volný čas: „Lyžování, respektive spíš běžkaření, a pak mám také doma malý vinohrad a vždycky na podzim sezvu přátele a sousedy na vinobraní. Ale jde spíš o společné posezení, vyrobím maximálně sto litrů vína.“

Dovolená: „Rád cestuji. Během mého letošního pobytu na Kubě se Fidel Castro vzdal všech funkcí.“

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jaroslav Krupka


Malým pivovarům klesá podíl na trhu

[čtvrtek, 20. březen 2008]

Velcí budou ještě větší, malí ještě menší. Otřepané pravidlo ilustruje i loňskou tržní pozici mezi téměř padesátkou všech průmyslových pivovarů v Česku. Silný vliv pivovarnických gigantů a propad exportu i prodeje na domácím trhu malých pivovarů zvýšily rozdíly mezi malými a velkými dodavateli zlatavého moku víc než v předchozích letech.

"Až do roku 2006 byl podíl malých pivovarů na celkové spotřebě u nás zhruba stejný, v exportu ale malé pivovary rostly rychleji. Byť z malých čísel. Loňský rok byl ale zlom," říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Malé pivovary se podle jeho slov "uvítězily" skoro k smrti. V exportu totiž bodovaly z velké části lacinými pivy, a v tom je konkurence v cizině loni vytlačila.

Podle včera zveřejněných údajů svazu přední výrobci, jako jsou Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Budějovický Budvar nebo Starobrno, zvýšili své tržní podíly o několik desetin procenta. Třeba Prazdroj coby jednička trhu s doma vyrobenými téměř devíti miliony hektolitrů posílil ze 44 procent na trhu na 44,8 procenta.

Skupina, ve které jsou i všechny malé pivovary, ale snížila podíl na trhu ze 16 na 14,5 procenta. Pokles produkce se přitom v této skupině netýká všech. Pivovary, jako je Bernard nebo Černá Hora, jsou mezi výjimkami.

Ale například Pivovaru Broumov loni klesl prodej o výrazných 30 procent na 26 tisíc hektolitrů. Podle jednatele Jaroslava Noska může za pokles i sílící konkurence velkých pivovarů, ale hlavním důvodem byla ztráta odbytu laciných piv v řetězcích.

"Laciná piva pro řetězce jsou vždy rizikem tam, kde znamenají většinu produkce pivovaru," doplňuje Veselý. Piva z Broumova měla smůlu se zalistováním v některých prodejnách řetězců Tesco nebo Coop.

Pokles prodeje se loni týkal i dalších malých pivovarů, tedy těch, jejichž roční produkce nepřesahuje 250 tisíc hektolitrů. Příkladem jsou pivovary v Jihlavě, Hanušovicích, Vyškově, Trutnově a další.

Výkonný ředitel svazu Jan Veselý má pro posílení velkých a oslabení malých snadné vysvětlení. Tuzemská pivovarská produkce byla totiž opět rekordní - dosáhla bezmála dvaceti milionů hektolitrů, ale meziroční nárůst je jen o málo větší než půl procenta.

Růst pivovarů přitom táhne hlavně export. Loni vyvezly všechny pivovary za hranice přes 3,5 milionu hektolitrů. Tedy o 1,6 procenta meziročně víc - a to prakticky výhradně zásluhou největších hráčů na trhu.

Malé pivovary tak musí řešit, co dál. Ředitel a spolumajitel Černé Hory Jiří Fusek, který zároveň vede i Český svaz malých nezávislých pivovarů, má už dávno jasno.

"Laciná piva v konkurenci unifikovaných europiv velkých firem jsou pro nás cestou do pekel. Můžeme obstát a růst jen špičkovými speciály a službami kolem pivovarů," říká Fusek.

Česko, kde se je k mání na 400 pivních značek, nadále zůstává velmocí ve spotřebě na hlavu. Loni to bylo i díky konzumaci turistů přesně 158,8 litru. Na druhém místě je Irsko se 130 litry a na třetím Německo, kde už spotřeba na obyvatele klesla pod sto litrů.

Česko je ale jedinou z tradičních pivovarnických zemí v Evropě, kde domácí produkce, byť minimálně, ale stále narůstá.

Obrovským nárůstem se ale Česko pyšní ve spotřebě nealkoholických piv. Jejich produkce loni vzrostla o 51 procent na téměř půl milionu hektolitrů. Nealko už vaří 21 ze všech 48 tuzemských pivovarů.

Zdroj: Hospodářské noviny


České sladovny vyrobily v loňském roce nejvyšší množství sladu v historii. Na dnešním setkání s novináři to oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Celkem sladovny vyrobily přes 527 tisíc tun sladu, což představuje nárůst o 1,2 procenta oproti roku 2006.

Vývoz, který činil 40 procent z celkové výroby, se meziročně kvůli nízké úrovni zásob snížil. Export směřoval do více než 20 zemí, nadpoloviční podíl na něm mělo Polsko. Vedle evropských zemí český slad mířil například na Kubu nebo do Vietnamu.

V České republice působí 36 sladoven. Přes 61 procent produkce pochází ze sladoven, sdružených ve společnosti Sladovny Soufflet ČR. Druhým největším výrobcem sladu je Plzeňský Prazdroj.

Vedle výroby sladu byly loni rekordní i výroba a vývoz piva. Celková produkce vzrostla o půl procenta na 19,9 milionu hektolitrů, export narostl o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů. Podle Jana Veselého z Českého svazu pivovarů a sladoven je cenné, že roste i vývoz do zemí, ve kterých jinak spotřeba piva klesá. "To je nejlepší vizitka českého piva," dodal.

Z jednotlivých druhů piva tvoří 75 procent vývozu ležáky, 22 procent připadá na výčepní piva. Malý podíl výčepních piv je podle Veselého způsoben tím, že pro výrobce je těžší prosadit své pivo v restauracích než v supermarketech.

Česká republika je devátým největším vývozcem piva na světě. Podle odborných prognóz by se do roku 2012 měla posunout na sedmé místo. Jedničkou mezi vývozci českého piva je Plzeňský Prazdroj, za ním následují Staropramen a Budvar. Nejvyšší podíl vývozu jde do Německa, na Slovensko a do Velké Británie.

Největšími světovými vývozci piva jsou dlouhodobě Mexiko, Nizozemsko a Německo.

Spotřeba piva činila loni v České republice 158,8 litrů na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: Finanční noviny.cz


8 důvodů, proč byste měli pít pivo

[čtvrtek, 20. březen 2008]

Zajdete si po práci na jedno nebo dvě? Dobře děláte. Vědci prokázali, že pivo může vašemu zdraví prospět víc než mnohé léky.

I když se větší pozornost již tradičně věnuje zdravotním přínosům vína, celá řada výzkumů prokázala, že mírná konzumace piva je zdraví velmi prospěšná. Ideální jsou dvě malá piva denně pro muže a jedno malé pivo pro ženu. Tady je osm důvodů, proč se vám vyplatí pít pivo, tak jak je sestavil magazín Forbes:

1. Prospívá vašemu srdci

Celá řada výzkumů potvrdila, že mírná konzumace alkoholu, včetně piva, může redukovat riziko srdečních onemocnění, která celosvětově patří k nejčastějším příčinám úmrtí. Vědci z Beth Israel Deaconess Medical Center a the Harvard School of Public Health realizovali v roce 2006 studii zaměřenou na vliv konzumace piva na lidské zdraví. Zjistili, že muži se zdravým životním stylem, kteří mírně popíjeli, měli o čtyřicet až šedesát procent nižší pravděpodobnost onemocnění srdce než zdraví muži, kteří abstinovali.

2. Ochrání vás před mrtvicí

Kromě srdce může také mírná konzumace piva pomoci v předcházení tvorby krevních sraženin. Ty mohou zablokovat artérie a být příčinou ischemické choroby srdeční.

3. Sníží riziko hypertenze

Hypertenze je jedním z celosvětově nejčastějších zdravotních problémů, navíc je spojená s vysokým rizikem srdečních onemocnění i předčasných úmrtí. V roce 2007 provedli vědci z Harvard School of Public Health and Beth Israel Deaconess Medical Center studii, která zjistila, že mírné popíjení piva významně snižuje hypertenzi a je účinnou prevencí proti srdečním záchvatům.

4. Prospívá "cukrovkářům"

Studie dokázaly, že pokud lidé nemocní cukrovkou mírně popíjeli pivo, snížilo se riziko onemocnění arterosklerózou, která patří mezi největší "zabijáky cukrovkářů." Výsledky výzkumů také napovídají, že pivo snižuje i riziko rozvoje diabetu typu 2.

5. Zlepšuje kognitivní funkce

Prospívá pivo mozku? Výzkumy naznačují, že ano. Ve studii, která byla v roce 2006 zveřejněná v American Heart Association, se prokázalo, že mírné pití piva je spojeno se zlepšením kognitivních funkcí u žen. Studie uveřejněná v roce 2003 v magazínu American Medical Association potvrzuje, že lidé starší pětašedesáti let, kteří si dávají jeden až šest alkoholických nápojů týdně, mají nižší pravděpodobnost demence než abstinenti nebo náruživí konzumenti.

6. Posiluje kosti

Pivo s velkou pravděpodobností také snižuje úbytek kostí a podporuje tvorbu kostní hmoty u mužů a mladých žen - u žen po menopauze nebyl shledán žádný pozitivní výsledek. Předpokládá se, že tento efekt souvisí s přírodním silikonem, který je v pivu obsažen, a má pozitivní vliv na kosti. Na druhou stranu náruživé pití alkoholu vede k vyššímu počtu fraktur.

7. Prodlouží vám život

Souhrn padesáti studií ukázal, že existuje souvislost mezi mírnou konzumací piva a snížením úmrtnosti mezi lidmi středního věku a staršími dospělými. Zveřejnila to ve svém magazínu United States Department of Agriculture. Snížení rizika se projevilo u těch, kteří pili jedno nebo dvě piva za den. Pravděpodobně jde o důsledek pozitivního vlivu piva na onemocnění cév a snížení rizika mrtvice.

8. Budete se cítit lépe

Lidé, kteří pijí pivo nebo víno, si méně stěžují na zdravotní problémy než ti, kteří abstinují. Podle studie zveřejněné v roce 2001 v Journal of Epidemiology and Community Health snižuje mírná konzumace piva subjektivní pocit nemocnosti a nalomeného zdraví.

Zdroj: iDnes.cz


Pivo - nepřítel úspěšného vědce

[středa, 19. březen 2008]

Publikování v odborných periodikách je jedním z nejdůležitějších ukazatelů vědeckého úspěchu. Proto není divu, že se toto měřítko stalo předmětem všestranného rozboru. Různé studie už například zkoumaly, zda úspěch článku nějak souvisí s množstvím spoluautorů či jejich příjmeními.

Ale přesto je stále možno i na tak podrobně zkoumaný jev pohlédnout novýma očima, jak ukazuje studie Tomáše Grima z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ten zveřejnil práci, která zkoumá vliv „společenských a volněčasových aktivit“ na publikační úspěch. Za tímto pojmem se může skrývat téměř cokoliv, ale předmětem této konkrétní práce jsou Grimovi vědečtí kolegové z ČR. Autor si proto klade otázku, jaký vliv na publikační činnost má majoritní koníček české populace: pití piva.

„Na začátku studie před šesti lety stálo zjištění, že všichni čeští ornitologové mají od roku 1980 do roku 2002 v mezinárodních takzvaných impaktovaných časopisech pouhé čtyři desítky článků. V Paříži jsem se tehdy setkal se známým vědcem Andersem Mollerem, který publikuje v těchto uznávaných periodicích 20 až 30 článků za rok. Když jsem se ptal, v čem může být ten nepoměr mezi ním a námi, odpověděl, že je to jistě množstvím vypitého piva,“ vzpomíná Grim.

Mladý vědec se rozhodl překvapivou hypotézu staršího kolegy ověřit. V roce 2002 provedl průzkum konzumace piva mezi českými ornitology, kteří někdy publikovali v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech. „Výsledek mě překvapil, Moller měl pravdu: čím víc piva, tím horší vědecká výkonnost a publicita,“ shrnuje výsledky Grim.

Český ornitolog pak svůj výzkum zopakoval ještě v roce 2006 a studii rozšířenou o nová data se jal nabízet do redakcí vědeckých časopisů. Článek nakonec vyšel v prestižním ekologickém časopisu Oikos. „Tam jsem se snažil proniknout s vážnějšími tématy několikrát, ale nikdy jsem neuspěl,“ směje se Grim.

Kromě toho, že studie ukazuje, že s počtem za rok vypitých piv klesá počet článků a citovanost daného články jinými kolegy, odhaluje i možná jistou nectnost piva. Zdá se, že tradiční český nápoj je obzvláště nevhodný doplněk intelektuální práce. Výsledky totiž ukazují, že moravští ornitologové, z nichž největší část vypije asi 37 litrů piva za rok, publikují úspěšněji než jejich čeští kolegové - u kterých stejný ukazatel dosahuje hodnoty 200 litrů za rok. Přitom nikdo nepochybuje o tom, že i na Moravě je alkohol nedílnou součástí volného času.

Byť reakce kolegů nejsou jen pochvalné, zdá se, že Tomáš Grim publikačně uspěl. Už je nominován na Ig Nobelovu cenu, udělovanou za kuriózní (ale poctivě provedené) vědecké práce. Možná ho čeká i cena děkana fakulty za článek v prestižním vědeckém časopisu. „Za ty peníze samozřejmě koupím bečku piva a pozvu všechny ty, kteří říkali, že s takovou bizarností nemůžu na vědeckém poli prorazit,“ slibuje olomoucký ornitolog.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Matouš Lázňovský


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň