Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

únor 2008

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv únor 2008


Celkové prodeje Pivovarů Staropramen za rok 2007 (bez zahraniční licenční výroby) činily 3,24 mil. hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 5,9 % a jedná se o nejvyšší prodeje v historii společnosti. Na růstu prodaných objemů se výrazně podílel export, který byl rovněž rekordní.

Domácí prodeje narostly o 4,7 %, nejrychleji rostla značka Staropramen

I přes velmi mírný růst celého českého pivního trhu se tuzemské prodeje společnosti Pivovary Staropramen v roce 2007 zvýšily o 4,7 % a dosáhly 2,55 mil. hektolitrů piva. „Nejlépe si vedla značka Staropramen, která meziročně narostla o 8,8 %, zaznamenala růst jak v segmentu lahvového piva, tak i na vysoce konkurenčním trhu točeného piva a zvýšila svůj tržní podíl. Významně se zvýšily také prodeje ležáku Stella Artois, který je jedničkou mezi zahraničními prémiovými značkami na našem trhu,“ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu společnosti Pivovary Staropramen. Nárůst prodaných objemů zaznamenaly také značky Braník a regionální Ostravar. Na další posilování hlavních značek na českém trhu, především v klíčových regionech, se společnost hodlá zaměřit i v letošním roce.

Nejvyšší prodeje na zahraničních trzích v historii společnosti

Velmi významně se v roce 2007 zvýšily prodeje na zahraničních trzích, které činily celkem 1,54 mil. hl piva Staropramen. Čistý export zaznamenal nárůst o 10,1 % na rekordních 687 000 hl piva. Výrazně narostla i zahraniční licenční výroba, a to o 31,5% na 849 000 hektolitrů.

„Pivovary Staropramen jsou druhým největším českým vývozcem piva. Procenta meziročních nárůstů exportních objemů značky Staropramen se již několik let pohybují v dvojciferných číslech,“ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu. „Staropramen vyvážíme do 30 zemí světa, na zahraničních trzích se prodává v segmentu superprémiových značek,“ dodává Dvořák. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

Teplé počasí a obchodní strategie

Za výbornými výsledky na domácím trhu stály nadprůměrně teplé zimní měsíce, velmi teplé počasí na začátku hlavní sezóny a dobrá obchodní a marketingová strategie. „Jsme pivovarská společnost, která již deset let úspěšně provozuje vlastní franchisový koncept Potrefená husa. Víme toho hodně o profitabilitě a bezvadném fungování restaurace a své zkušenosti využíváme i ve spolupráci s našimi obchodními partnery. Chceme pro ně být nejen dodavatelem piva, ale skutečným partnerem v podnikání. Naši zákazníci tento přístup oceňují,“ vysvětluje Petr Kovařík, obchodní ředitel pro nezávislý trh, strategii společnosti pro oblast podnikání v gastronomii.

Naši lidé jsou největší konkurenční výhodou

Tunç Cerrahoğlu, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen, k úspěšnému vývoji prodejů říká: „V uplynulých dvou letech jsme velmi významně investovali do našich značek, zaměstnanců a výrobních provozů. Prodejní výsledky dokazují, že se nám toto úsilí vrací. Jsou to právě naši zaměstnanci, kteří představují nejdůležitější konkurenční výhodu na trhu. Do jejich rozvoje budeme i nadále investovat a nabídneme jim příležitosti pro další vzdělávání, a to nejen v České republice, ale i v jiných zemích v rámci skupiny InBev. Významný je například údaj, že 95 procent všech funkcí v top managementu společnosti je obsazováno interně. Skvělé výsledky prodeje jsou také dokladem toho, že naši zákazníci a spotřebitelé naše značky uznávají a podporují je.“

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Starobrno bude hájit pivní titul

[pátek, 29. únor 2008]

V některých hospodách budou mít příští týden štamgasti pocit, že pijí něco „extra“. Z veletrhu Salima totiž vzejde vítěz Zlatého poháru Pivex. Pro milovníky konkrétní značky to bude znamenat, že jejich pivo porazilo rovných padesát dalších vzorků. „Soutěž je považována pivovarskými odborníky za jedno z nejprestižnějších a nejvýznamnějších degustačních hodnocení piva v České republice,“ upozornil manažer PR a reklamy veletrhu Salima Martin Střítecký.

Své výrobky přihlásilo do soutěže jednadvacet pivovarů, z jedenapadesáti vzorků se bude o titul ucházet dvacet druhů světlého výčepního piva, dvaadvacet světlých ležáků a dokonce i devět nealkoholických piv. „Odborným garantem degustací je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze,“ doplnil Střítecký.

Jaké pivo chutnalo degustátorům nejvíc, je už jasné. Vzorky totiž ochutnávali nadvakrát - v listopadu a v únoru. „Veškeré degustace probíhají anonymně a pod dohledem notáře. Hodnotí především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i další chuťové vlastnosti,“ vysvětlil Střítecký.

Jihomoravské pivovary patří v soutěži k silným hráčům. Například loni v kategorii světlých ležáků vyhrál znojemský Hostan vlastněný Starobrnem a na třetím místě se umístil ležák Medium přímo z brněnského pivovaru.

Kromě Starobrna a jeho dceřiného Hostanu se o titul v kategorii ležáků uchází i pivo Páter z pivovaru Černá Hora.

Zdroj: MF Dnes


Jihlavský pivovar změnil majitele

[pátek, 29. únor 2008]

Jednadevadesát tisíc hektolitrů piva uvařil v minulém roce pivovar jihlavský pivovar. O rok dříve přitom brány závodu v centru krajského města opusilo rekordních dvě stě osmdesát tisíc hektolitrů.

Výrazný meziroční pokles výroby způsobilo ukončení dodávek do Belgie, kde měl pivovar svého majoritního vlastníka. Podíl Belgičanů v jihlavském pivovaru nedávno koupila česká společnost K Brewery group. „Ta chce podpořit hlavně prodej piva v Česku, který byl zahraničním majitelem v posledním desetiletí přehlížen,“ řekl generální ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava Jan Kylberger.

Bývalý akcionář přestal odebírat pivo z Jihlavy, protože si v Belgii dostavěl vlastní výrobní kapacity. K zastavení dodávek podle Kylbergera přispěla také sílící česká koruna. „Za ty ceny jsme nebyli schopni tam dál dodávat,“ konstatoval. Kylberger dodal, že nevýhodný kurz ztěžuje i současná jednání s novými zahraničními zákazníky. Ekonomiku podniku loni kromě zastavení exportu poznamenalo také zdražování vstupních surovin, hlavně chmele a sladovnického ječmene, jehož cena se ve druhém pololetí minulého roku zvýšila zhruba na dvojnásobek. Pivovar tento růst nemohl promítnout do cen, protože s obchodními řetězci měl uzavřeny roční smlouvy. „Museli jsme plnit dodávky za nevýhodné ceny,“ uvedl generální ředitel Kylberger. Tržby akciové společnosti Pivovar a sodovkárna Jihlava podle výsledků před auditem loni činily 130 milionů korun, zatímco v roce 2006 to bylo 210 milionů korun.

Podnik za minulý rok očekává ztrátu kolem 24 milionů korun. Kylberger věří, že letos podaří se hospodaření stabilizovat.

Pivovar s více než stopadesátiletou tradicí prodává pivo pod značkou Ježek. K Brewery group nyní vlastní tři čtvrtiny jeho akcií, zbývající podíl drží management a drobní akcionáři.

Firma K Brewery Group vstupuje od loňského roku majetkově do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Podle informací Euro OnLine má již majetkový podíl v pivovarech Černá Hora, Svijany, Rohozec a Janáček, nedávno převzala Městský pivovar Platan v Protivíně na Písecku.

Zdroj: MF Dnes


České pivovary vyrobily v uplynulém roce 20 hektolitrů piva, z toho každé páté pivo skončilo v zahraničí. Na našem území stáčí oblíbený nápoj 48 pivovarů. Vyšší zájem je o nealkoholická piva.

Spotřeba v Česku se nijak výrazně nemění, a proto se domácí pivovary zaměřily hlavně na vývoz. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který loni vyrobil víc než polovinu celkové domácí produkce. Například značka Pilsner Urquell se vyváží do víc než 50ti zemí.

"Tuzemský trh je silně nasycený a příležitostí ke zvyšování prodaných objemů je velmi málo. Příležitost růstu nám dává hlavně export, Prazdroj vyvezl nejvíc ve své 165ti leté historii," uvedl mluvčí Plzeňského prazdroje Jiří Mareček.

Čím dál tím víc je oblíbené i nealkoholické pivo. Pivovary ho prodaly o polovinu víc a zlomily tak další rekord. "Jeho oblibu si vysvětlujeme změnou životního stylu, jeho spotřeba není jenom na úkor piva alkoholického ale i jiných nealkoholických nápojů," objasnil mluvčí Pivovarů Staropramen Petr Kovařík. Roste i počet značek nealkoholických piv. Před deseti lety jich bylo jen 9, teď jich je 23.

Česká spotřeba piva zůstává přibližně stejná, dlouhodobě těsně pod hranicí 160 litrů na osobu ročně. Výstav desetistupňového piva přibližně o polovinu převyšuje produkci ležáků, ale díky dobré ekonomické situaci Čechů se poměr vyrovnává.

Zdroj: ČT24


InBev, druhá největší pivovarnická skupina na světě podle výstavu, ve čtvrtek vykázal nárůst jádrového zisku za loňský rok o 16,5... procenta, nad odhady trhu, a více než ztrojnásobil dividendu.

Zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) stoupl na srovnatelné bázi na 4,99 miliardy eur, zatímco analytici oslovení Reuters čekali v průměru výsledek 4,90 miliardy eur.

Společnost, jež v období od července do září poprvé za 10 kvartálů zklamala investory, uvedla, že silná poptávka v Brazílii a zdravý výkon ve východní Evropě poskytly základ pro solidní výsledky.

Zisk v Latinské Americe i ve východní Evropě předčil očekávání. InBev, mezi jehož značky patří Stella Artois či Staropramen, dodal, že tržby loni stouply o 7,2 procenta na 14,43 miliardy eur.

Firma také uvedla, že upravuje svou dividendovou politiku, odstraňuje stávající 33procentní strop výplatního poměru a navrhuje dividendu 2,44 eura, tedy více než trojnásobek oproti 0,72 eura vyplácených před rokem.

InBev uvedl, že nová dividendová politika firmě nezabrání v akvizicích tam, kde nalezne nějakou hodnotu, ale nic dalšího ke konsolidaci v sektoru nedodal.

InBev rovněž ohlásil nový odkup akcií v objemu až 500 milionů eur. "EBITDA byl nad odhady. Výhled už předložili... Významně stoupla dividenda," řekl analytik KBC Securities Wim Hoste. Další analytici firmu chválili za kontrolu nákladů.

InBev uvedl, že je odhodlán rozšířit marži EBITDA, ale neposkytl žádnou předpověď. Firma poznamenala, že silný růst v prvním pololetí roku 2007 znamená náročné srovnání pro prvních šest měsíců letošního roku, obzvlášť v prvním kvartále.

Zdroj: Finance.cz


Prazdroj instaluje dosud největší tanky plzeňského pivovaru

Do pivovaru Plzeňský Prazdroj směřuje v těchto dnech šest nových cylindro-kónických tanků (CKT) s celkovým objemem 28 800 hl a jeden nový přetlačný tank o objemu 2000 hl. První z nich bude projíždět bránou pivovaru dnes v noci, další pak v sobotu a ve středu nad ránem. Rozšíření kapacity o dosud největší tanky v Plzni má uspokojit rostoucí zájem o pivo Pilsner Urquell v zahraničí. Export prémiového ležáku Pilsner Urquell vzrostl v minulém roce o 4,5 % a dosáhl 675 tisíc hektolitrů.

Foto

Plzeňský Prazdroj v těchto dnech rozšiřuje kapacitu ležáckých CK tanků pro výrobu piva Pilsner Urquell. Šest nových velkokapacitních tanků bude instalováno v prostoru vedle historické varny Pilsner Urquell do připravené betonové „ementálové“ konstrukce, nový přetlačný tank do prostoru u centrální filtrace. Stavba bude kolaudována a tanky uvedeny do provozu v květnu 2008.

Každý tank má objem 4800 hektolitrů, tedy ještě o 1800 hektolitrů více než u dosud největších plzeňských CKT. Hmotnost prázdného tanku je 30 tun, výška je téměř 24 metrů a vnitřní průměr 6 metrů. Na své cestě do Prazdroje z továrny ZIEMANN v německém Bürgstadtu musí urazit 370 km: 70 km po silnici do přístavu na Labi, poté 140 km po vodě do Lovosic a zbylých 160 km absolvují tanky v těchto dnech po silnici přes Louny a Žatec. „Ve čtvrtek v noci, mezi 2.-5. hodinou, projede bránou Gambrinus malý přetlačný 2000 hl tank. V sobotu 1. 3. a ve středu 5. 3. opět mezi 2.-5. hodinou ráno doputují do Prazdroje CK tanky podél řeky kolem Štruncových sadů a do areálu pivovaru vjedou spodní branou. S instalací se počítá vždy od 8 hodin ráno,“ říká Pavel Šemík, ředitel pivovaru Plzeňský Prazdroj.

Foto

Po cestě z Lovosic budou tanky doprovázet specialisté Skupiny ČEZ. Náklad je totiž výjimečný svou výškou, předchozí podobné náklady byly nižší než šest metrů, což je výška elektrického vedení nad většinou komunikací. Proto bude třeba na mnoha místech dráty nadzdvihnout, a v devíti případech dokonce dočasně odstranit.

Díky rozšíření kapacity bude plzeňský pivovar schopen vyrábět až 140 000 hektolitrů piva týdně. Hlavním cílem této investice je zvýšení výrobní kapacity pivovaru v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích.

Cylindro-kónické tanky: v ležáckých tancích pivo zraje při kontrolované teplotě –1 stupeň Celsia a při ní je pivo udržováno po celou dobu, než začne vykazovat potřebný chuťový profil. Po dokončení procesu je pivo filtrováno, pasterováno a stáčeno do sudů, lahví a plechovek, nebo putuje k zákazníkům nepasterované v tankových cisternách.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


České pivovary trhají rekordy ve výrobě nealkoholického piva. Loni dodaly na trh 497 tisíc hektolitrů, což je více než padesátiprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Nedávný odhad nyní přesnou statistikou potvrdil Český svaz pivovarů a sladoven, který vychází z hlášení všech 48 průmyslových pivovarů v zemi.

Celková produkce piv jinak vzrostla o pouhého půl procenta na 19,9 miliónů hektolitrů. Produkci většiny pivovarů vylepšuje pak export, který se v celkových číslech zvýšil o 1,6 procenta na 3,6 miliónu hektolitrů.

"Celkový trend se zpomalil. Ale nárůst nealkoholického piva je opravdu razantní. Má na to asi největší vliv to, že loňský rok byl prvním celým rokem, kdy platil přísný bodový systém pro řidiče," hodnotí aktuální výsledky výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Zdvojnásobení segmentu nealko piva

Některé pivovary, jako třeba jednička trhu Plzeňský Prazdroj konkrétní čísla vyrobeného nealka neuvádí, ale i tak potvrzují současný trend. "Během posledních čtyř až pěti let se segment nealko piva zdvojnásobil. Naše značka Radegast Birell dělá zhruba sedmdesát procent českého trhu nealkoholických piv," říká Mike Short, generální ředitel Prazdroje, který loni u nás vyrobil devět miliónů hektolitrů piva.

Takový Rodinný pivovar Bernard v Humpolci zvýšil celkovou výrobu ze 138 tisíc hektolitrů v roce 2006 na 156 tisíc loni, z toho nealko piv vyrobil deset tisíc hektolitrů. Spolumajitel Stanislav Bernard odhaduje, že letos už to bude 17 tisíc. "Z nealko piva se stává fenomén, který nemá jinde obdoby," soudí Bernard.

Rostoucímu zájmu odpovídá i nárůst počtu značek nealkoholických piv. Před deseti lety jich bylo na trhu devět, nyní už 23.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Pivovaru v Buštěhradě na Kladensku hrozí demolice. Areál, který patří mezi nejstarší pivovary v Česku, chce jeho vlastník kvůli špatnému technickému stavu zbourat. Místním lidem a památkářům se to nelíbí.

Firma Level koupila areál bývalého pivovaru v aukci v roce 1993. Měla v něm zázemí pro svou stavební činnost a sklady. Nyní chce budovy zbourat a na jejich místě postavit obytný komplex.

„Areál je v havarijnímu stavu, využívat ho tak jako dosud nemůžeme. Jedinou možností je vybudování obytného komplexu,“ napsali zástupci firmy Level ministerstvu kultury. Pracovníci oddělení památkové péče kladenského magistrátu jim navíc potvrdili, že se nejedná o památkově chráněné stavby.

Místním obyvatelům se záměr firmy nelíbí. „Snažili jsme se zástupce společnosti přesvědčit, aby objekt nezbourali, ale zrekonstruovali. Příliš je to zřejmě nezaujalo,“ popsala začátek jednání o pivovaru architektka Daniela Javorčeková z občanského sdružení Buštěhrad sobě a členka stavebního výboru města. Když zjistili, že Level od demolice neustoupí, v březnu podali návrh, aby se stal areál památkou. „Ministerstvo si v květnu vyžádalo stanovisko památkářů, ti potvrdili náš názor, že by se areál bourat neměl,“ řekla Javorčeková.

Ministerstvo kultury nakonec za památku uznalo jen jeden objekt. Budovy sice mají podle úředníků řadu památkově hodnotných prvků, historickou autentičnost staveb ale snižují novodobé úpravy. Poukázali také na špatný stav pivovaru a jeho obtížnou využitelnost. „Podpořili jsme stanovisko zdejšího občanského sdružení, bohužel areál zapamátněn nebyl a má se bourat,“ řekl starosta města Václav Nový.

Odpůrci demolice se obávají hlavně toho, aby na místě pivovaru nevyrostly stavby, které by ráz historického jádra města nenávratně znehodnotily. „Vždy jsme se snažili najít kompromis. Náš projekt počítá se stavbou obytných domů, v nichž chceme využít současné prvky. Vybudovány by měly být nově formou replik,“ uvedla Iveta Foffová z firmy Level. Poznamenala, že s připravovaným projektem a jeho vizualizací byl odbor výstavby města Buštěhradu seznámen již loni v srpnu.

Členové občanského sdružení se nyní snaží zabránit tomu, aby stavební odbor kladenského magistrátu vydal povolení k demolici. O pomoc chtějí požádat ombudsmana.

Zdroj: MF Dnes


Pivo budeme vařit v Česku

[čtvrtek, 28. únor 2008]

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, dává jednoznačně přednost výrobě prémiového ležáku Pilsner Urquell v Plzni před licenční výrobou v zahraničí.

Kde vás v roce 1999 zastihla zpráva, že Jihoafrické pivovary SAB kupují od banky Nomura akcie Plzeňského Prazdroje a Radegastu?

Byl jsem v Jižní Africe, technickým ředitelem SAB.

Jak jste se na tuto transakci tehdy díval? Znal jste vůbec pivní značku Pilsner Urquell?

V České republice jsem předtím už jednou byl, takže jsem o plzeňském pivu něco věděl. Ale byla to pro mě tehdy úplně nová zpráva, nebyl jsem u těch jednání o prodeji. Rozhodně jsem netušil, že bych se jednou v čele těchto českých pivovarů mohl ocitnout.

Už v té době se hovořilo o tom, že pro SAB by se Pilsner Urquell měla stát prioritní světovou značkou. I vy jste po svém příchodu do Česka v roce 2005 prohlašoval, že má v nynější skupině SABMiller zcela výjimečné postavení. Lze toto postavení něčím doložit?

Je to dlouhodobý proces, ale tuto vizi postupně naplňujeme. Značka je velmi vydatně podporována celou skupinou i samotným generálním ředitelem Grahamem Mackayem, který sídlí v Londýně. On sám vždycky říká, že je to jeho nejoblíbenější pivo. Pilsner Urquell je také nejdražší z našich piv, která po světe prodáváme. Vždy je v prémiovém či superprémiovém segmentu. Značka celosvětově podporuje zajímavé aktivity, třeba golf či jazz. Například v Jihoafrické republice sponzoruje golfový turnaj Nedbank Golf Challenge, velmi slavný turnaj, kterého se účastní i Tiger Woods. V Česku podporujeme Český olympijský tým. Značka je též úzce spojována s profesionální fotografií. V USA z pozice hlavního sponzora podporuje Lucie Awards, což je nejprestižnější mezinárodní fotografická soutěž.

Ačkoliv je vaše pivovarnická skupina největší na světě, její superprémiové pivo se oproti pivům z jiných skupin nezdá být na mezinárodní scéně tak viditelné. Proč se třeba reklama na Pilsner Urquell neobjevuje na velkých sportovních podnicích? Když to srovnáme s jinou českou značkou, Škodou Auto, ta je pravidelně hlavním sponzorem mistrovství světa v hokeji a cyklistické Tour de France. Proč třeba není Pilsner Urquell na nadcházejícím mistrovství Evropy ve fotbale, proč je tam dánský Carlsberg?

Tak za prvé, značka Pilsner Urquell určitě není tak velká jako Škoda Auto. Za druhé, fotbal podporujeme, ale přes značku Gambrinus. Pilsner Urquell už tam nemůže jít. Tyto masové sportovní podniky jsou většinou podporovány skrze "mainstreamovou" značku, ne prémiovou či superprémiovou. Zaměřujeme se na ty menší a elitnější záležitosti.

Tradice je důležitá

Plzeňský Prazdroj jako firma loni dosáhl rekordního objemu exportu. Prohlásil jste, že byste jej během příštích pěti let chtěli ještě zdvojnásobit. Jak toho chcete docílit?

Kromě našich vlastních aktivit nám v tom pomáhají další společnosti ze skupiny SABMiller. Dohlíží na to mezinárodní marketingový tým Pilsner Urquell v Londýně. Ten také dbá, aby značka Pilsner Urquell byla v každé zemi na té správné prémiové či superprémiové pozici.

A kde se dnes rozhoduje, zda značka Pilsner Urquell půjde kupříkladu na gruzínský trh? Je to tady v Česku, nebo v Londýně?

Hlavně v Londýně. Zvláštní tým určuje marketingovou strategii pro nové trhy. Ve Francii, Španělsku a Německu jsou pak místní pobočky, které jsou Londýnu podřízeny. Avšak výkonný tým, který to vše realizuje, je v Plzni. Společně s londýnským ústředím probíráme budoucí plány, objemy prodejů atd.

Nyní vyvážíte do 56 zemí. Kde vidíte největší potenciál pro další růst exportu?

Nejvíce piva dnes exportujeme do Německa, USA, Velké Británie, na Slovensko a do Skandinávie, kam vývoz loni vzrostl o 22,1 %. Potenciál v těchto zemích je ale rozdílný. Třeba Německo je velmi obtížný trh. Přestože jsme na tamním trhu nejúspěšnější importovanou značkou, nelze tam počítat s nějakým dalším rychlým růstem. Spíše vidíme nové příležitosti v USA, kde v řadě států Pilsner Urquell ještě vůbec není přítomen, také v Jihoafrické republice, ve Skandinávii či ve Španělsku.

Loni jste dokončili miliardovou investici do nové stáčírny. Chystáte nějakou další podobně nákladnou, která by měla pomoci vývozu piva?

V tomto roce zvyšujeme kapacitu v Plzni o dalších 8 procent. Bude posíleno zrání a dokvašování. Vše má být hotovo do května. Když dále poroste poptávka, můžeme zvednout produkci ještě o dalších 20 procent, ale to by bylo v horizontu dvou až tří let.

Jak to však chcete dělat v budoucnu? Plzeňský areál není nafukovací, nebudete muset stavět nějaký nový pivovar?

To určitě ne. Máme velmi pečlivé plánování dalšího rozvoje. Buď můžeme zrekonstruovat a zmodernizovat některé starší kapacity, nebo dále zvýšit výrobu či vaření v těch již zmodernizovaných. Považujeme ale za velmi důležité, aby zůstala zachována tradiční receptura a tradiční technologie.

V Rusku si vaří pivo jen pro sebe

Poroste export i tím způsobem, že se zvedne licenční výroba značky Pilsner Urquell, kterou teď máte v Polsku a Rusku?

Neplánujeme to. V Rusku rychle rosteme, stejně tak tam roste licenční výroba Velkopopovického Kozla, ale ta místní výroba je určena výhradně pro ruský trh. To samé se týká i Polska. Do všech ostatních 54 zemí vyvážíme a chceme nadále vyvážet přímo z Plzně.

Lze asi pochopit, proč se v licenci vaří v Rusku - celní bariéry, vysoké náklady na dopravu, každopádně to lze pochopit u Velkopopovického Kozla. Proč se k tomu ale přistoupilo i v Polsku, když jde o sousední trh a v rámci Evropské unie žádné obchodní bariéry neexistují? Byť se tam Pilsner Urquell vaří ze stejných surovin jako v Plzni, upravuje se voda, aby byla podobná plzeňské, je tam i český sládek, přesto to už není originál, což může řadu polských zákazníků odrazovat.

Tomu, co říkáte, rozumím. Polskou licenční výrobu jsme zahájili v roce 2002, kdy ještě v Plzni nebyly dostatečné kapacity. V Polsku se tehdy rozšiřoval pivovar Tyskie, patřící též do skupiny SAB. Místní management tehdy přesvědčil management SAB, aby se s licenční produkcí začalo. Český management s tím souhlasil, ale za podmínky, že budou všechny suroviny z Česka a výrobu budou řídit Češi. Ta piva od sebe samozřejmě rozeznáte díky nápisu na etiketě, kde není jako v Česku napsáno "Brewed in Plzeň" (uvařeno v Plzni), ale "Born in Plzeň" (zrozeno v Plzni).

Kdybyste u toho byl v roce 2002 a zeptal se vás někdo na váš názor, zda zahájit či nezahájit licenční výrobu v Polsku, jaké byste zaujal stanovisko?

Tak to je velmi složitá otázka, ale můj názor je jednoznačný, výroba by měla zůstat v České republice.

Přesouváte výrobu i uvnitř republiky. Gambrinus dnes vaříte nejen v Plzni, ale i ve Velkých Popovicích a v Nošovicích. Lze se setkat s názorem, že se to projevuje na určité nestabilitě chuti. Co na to říkáte?

Rozhodnutí vařit Gambrinus ve Velkých Popovicích a v Nošovicích padlo kvůli tomu, že kapacita v Plzni není dostatečná. Právě proto, aby byl prostor pro další nárůst značky Pilsner Urquell, se ostatní značky částečně přesunuly do jiných pivovarů. Ale velmi dbáme na to, aby kvalita a chuť piva byla ze všech tří pivovarů stejná. Je to naše zásadní priorita. V pivovarech probíhají dnes a denně stovky kontrol, máme k dispozici testovací panely, občas si pozveme i nezávislé degustátory. A zákazníci nám zůstávají věrní. Podíl značky Gambrinus na trhu neklesá, přestože cena piva šla nahoru a je vyšší než u srovnatelné konkurence. I průzkumy trhu ukazují, že Gambrinus je ve své kategorii vnímán jako nejlepší typicky české pivo. Pokud by přesto měl někdo nějaké připomínky ke kvalitě, ať nám je kdykoliv zavolá na naši infolinku.

Prostor je i pro Budvar

Levné pivo Klasik vaříte úplně mimo skupinu, v protivínském Platanu. Zůstane to i nadále?

Na spolupráci s Platanem si rozhodně nestěžujeme, v Protivíně dělají dobrou práci, ale vzhledem k tomu, že zvyšujeme kapacitu v našich pivovarech, brzy budeme schopni výrobu zabezpečit z vlastních zdrojů. Půjde o postupný proces, který by se měl dokončit ještě během letoška. Naším dlouhodobým cílem je vařit pivo ve vlastních pivovarech. Další pivo Klasik vaříme na Slovensku v Pivovarech Topvar, ty však na rozdíl od Platanu patří do skupiny SABMiller, takže je to v rámci jedné "rodiny", nejsme závislí na někom úplně cizím.

Pokud jde o české pivovarnictví, teď je aktuální transformace Budějovického Budvaru z národního podniku na akciovou společnost. Ta by posléze měla být privatizována. Je jasné, že je pro vás složité vyjadřovat se k záležitostem spíše politického charakteru, ale přesto, kdybyste byl na místě české vlády, také byste uvažoval o privatizaci? Nebo si myslíte, že dalšímu rozvoji budějovického pivovaru nevadí, když zůstane ve státních rukou?

Je pro mě opravdu velice složité se k tomu vyjadřovat, ale myslím si, že je zásadní, aby to pivo i v budoucnu vařili lidé, kteří o ně mají zájem, kteří pro ně mají tu správnou vášeň. Při případném prodeji by podle mého názoru nemělo jít jen o cenu. Bylo by smutné, kdyby Budvar z ČR zmizel, nebo někdo poničil slavnou značku. Ať už koupí Budvar kdokoliv, mělo by to být transparentní.

Chápete "Budweiser Beer" v zahraničí jako svého přímého konkurenta?

V určitých ohledech samozřejmě ano, ale v zemích, jako je Německo, je prostor pro obě značky. Ten hlavní konkurenční boj se odehrává mezi německými značkami a těmi importovanými, přičemž pivo z Budějovic je svým charakterem jiné než z Plzně, má jiný chuťový profil. Německý konzument se obvykle rozhoduje buď pro jedno či pro druhé na úkor toho německého. Jsem rád, že v objemu exportu do Německa jsme na špici, ale Budvaru se daří také velice slušně. Každopádně všichni se snažíme o větší slávu českého piva a to je dobře.

Myslíte si, že skupina SABMiller může být mezi zájemci o Budvar?

To určitě není otázka pro mě. Připomínám, že nás také přísně sleduje antimonopolní úřad vzhledem k našemu přibližně polovičnímu podílu na trhu.

V posledních měsících velmi podražil sladovnický ječmen, zvyšují se i ceny energií, rostou mzdy. Kdy budete zase zdražovat?

Hodně bude záležet na úrodě v roce 2008, ať už s jedná o chmel či ječmen. Poslední dva roky byly špatné. Museli jsme platit vysokou cenu, abychom si zajistili kvalitní surovinu.

Takže rozhodnutí o cenách piva padne až po žních?

Ceny přehodnocujeme neustále, ale zase vzhledem k naší pozici na trhu se k tomu nemohu vůbec vyjadřovat, protože by to mohlo být vykládáno jako ovlivňování trhu.

Projeví se vyšší náklady i v hospodářských výsledcích Plzeňského Prazdroje, potažmo celého českého pivovarnictví?

Samozřejmě když jdou náklady nahoru, jde profit dolů.

I minipivovar chce dobrého sládka

V roce 1999, kdy pivovary SAB koupily akcie Prazdroje a Radegastu, zaplatily za ně 629 milionů dolarů, což bylo tehdy asi 22 miliard korun, dnes, po zpevnění koruny, by to nebyla ani polovina. Troufnete si odhadnout tržní hodnotu celé firmy dnes? Připomínám, že hodnota Budějovického Budvaru je odhadována na 30 miliard korun.

Co se týče hodnoty Budvaru, ta se teprve ukáže při privatizaci. Uvidí se, kolik budou investoři ochotni zaplatit. Připomínám, že na českém trhu má Budvar asi pětiprocentní podíl, kdežto my přibližně 50 procent, takže i z toho lze leccos dovodit. Před dvěma lety, když jsme skupovali nějaké akcie minoritních akcionářů, byla ta cena docela dobře spočítaná, ale teď už si to nevybavuji. Určitě jde dále nahoru, protože hodně investujeme.

Jaké nejzajímavější trendy vidíte na v českém pivním trhu?

Trh je především velice konzervativní, což mně osobně je sympatické. Češi dávají jednoznačně přednost domácímu pivu, a to by se mělo podporovat. Určitě je také zajímavý celkový růst v segmentu nealko piv, což je též místní specialita. Češi, když si nemohou dát alkoholické pivo, nesahají po limonádách, ale radši si dají nealko. To jinde není.

V pivovarnictví se pohybujete už téměř dvacet let. Uměl byste sám pivo uvařit?

(Smích) Teorii samozřejmě znám, ale praxi nemám. To je věc, která se předává mezi sládky z generace na generaci, nelze se to naučit z knih. Je to celoživotní záležitost.

Třeba byste si jednou na "stará kolena" mohl pořídit nějaký svůj minipivovar a tam si to trénovat...

Kdybych si koupil malý pivovar, najal bych si k němu i nějakého velmi dobrého sládka. V tomhle byznysu to chodí jako v restauracích - chcete-li ji mít dobrou, musíte ze všeho nejdřív sehnat kvalitního šéfkuchaře.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jiří Pšenička


Dvě značky z portfolia Plzeňského Prazdroje mění své vedení. Na pozici senior brand managera Pilsner Urquell stanul Karel Kraus, manažerem značky Velkopopovický Kozel se stal Luděk Baumruk, který dosud pracoval na značce Gambrinus.

Novým manažerem značky Pilsner Urquell se k 1. únoru 2008 stal Karel Kraus (29). V Plzeňském Prazdroji působí od roku 2003, postupně se podílel na vedení značek Velkopopovický Kozel, Radegast Birell a Radegast. Předtím absolvoval stáž v oddělení Brand Management na celosvětové centrále společnosti Deutsche Telekom AG v Německu. V letech 1996 až 2001 vystudoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, v průběhu studia působil v oblasti marketingu a komunikace mezinárodní studentské neziskové organizace AIESEC.

Rovněž k 1. únoru se pozice manažera značky Velkopopovický Kozel ujal Luděk Baumruk (28). Od roku 2006 působil v brand týmu značky Gambrinus, předtím na manažerských pozicích ve společnosti ELIT CZ zajišťující náhradní díly pro automobily a v telekomunikační společnosti SUPTel. Absolvoval studium marketingu Vyšší odborné škole v Plzni.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Zabijačkové hody

[středa, 27. únor 2008]

Pivovar Pernštejn a.s. každoročně pořádá pro své zákazníky dvě akce ve svém areálu, a to pálení čarodějnic a Velký den piva. V letošním roce se k těmto úspěšným akcím přidává třetí, Zabijačkové hody.

Plakát

Ty se uskuteční 1.3.2008 od 10,00 do 17,00hod. na nádvoří pivovaru Pernštejn. Návštěvníci se mohou těšit na pochoutky, které k zabijačce patří, jako jitrnice, ovar, prejt a spousty dalších. O dobrou náladu se bude od 13,00 hod. starat staropražská kapela Patrola. Velká pozornost bude jistě také věnována soutěži v pojídání jitrnic, v níž budou „jedlíci“ během 15-ti minut soutěžit o velký sud piva. K zapití mastných pochoutek bude na výčepech široká škála pardubických piv, včetně devatenáctistupňového tmavého speciálu Pardubický Porter. Vstupné je po celý den zdarma.

Zdroj: Pernštejn.cz


Hrdě se hlásím k titulu libertarián i ignorant. Samozřejmě chápu, jaké (z)jevy vadí radnicím. Vadí i mně. Nepochybuji však, že i dnes existuje dost možností, jak se s nimi vypořádat, budou-li policie i strážníci důslední. Jako laik uvedu jen některé související pojmy, jako veřejné pohoršení, poškozování cizí věci, ohrožování mravní výchovy mládeže, ochrana zdraví, jízda bez platné jízdenky, pobyt v prostorách dopravce bez platné jízdenky/letenky atd. Používejme, případně upravujme existující zákony a vyhlášky a nevymýšlejme nové, které stejně nejdou k podstatě věci. Bude-li možno postihovat nežádoucí jevy pouze na základě nedovoleného pití na veřejnosti, bude tedy veřejné pohoršení a ničení cizích věcí, kterých se dopouští osoba střízlivá nebo opilá "legálně", tj. za dveřmi hospody, beztrestné? A proč bych měl být probůh stíhán na druhé straně za to, že na lavičce v parku sním řízek a zapiji ho plechovkou piva? Ve společnosti, která pití lihových nápojů toleruje, miluje a propaguje – viz reklama, názvy profesionálních sportovních (!) soutěží – je snaha o regulaci pití na veřejnosti pokrytecká. Americké hnědé papírové pytlíky, welcome!

Zdroj: Lidovky | Autor: Vladimír Čepelák


Budějovický Budvar vyvezl v loňském roce nejvíce piva ve své historii. Rekordní objem exportovaného piva, celkem 587 tisíc hektolitrů, směřoval do 53 států celého světa.

Budějovický Budvar loni meziročně zvýšil export piva o 5,88 procenta. Na výsledcích loňského roku se podílely především nárůsty prodeje na největších zahraničních trzích – v Německu, na Slovensku, v Rakousku a Rusku. Příznivě se projevila i obchodní spolupráce s koncerny Carlsberg a Anheuser-Busch. Server iHNed.cz o tom informoval PR manažer Budějovického Budvaru Petr Samec.

Loni vyvezl Budějovický Budvar poprvé pivo do tří nových zemí, a to do Jižní Koreje, Brazílie a Albánie. Celkový výstav piva z Budějovického Budvaru v roce 2007 činil 1 253 000 hektolitrů, což je o 8,7 procenta více než předloni. Export se na celkovém výstavu pivovaru v roce 2007 podílel ze 47 procent.

Ležák značky Budweiser Budvar patří mezi nejznámější české značky ve světě a všude se prodává jako prémiová značka, která patří vždy mezi nejdražší na trhu.

Celkem 77 procent vývozu šlo do pěti zemí

Zhruba 77 procent vývozu Budějovického Budvaru tvořily loni prodeje v pěti zemích - v Německu, ve Velké Británii, na Slovensku, v Rakousku a v Rusku. V této skupině zemí se celkový prodej meziročně zvýšil o 4,2 procenta.

"Nejvíce oceňuji nárůst prodeje v Rusku. Meziroční zvýšení činilo 25 procent. Spokojeni jsme ale i s výsledky v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním trhem. Prodali jsme tam meziročně o 2 procenta piva více, přestože německý trh s pivem poklesl o 3 procenta a naše značka patří mezi nejdražší," řekl obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt.

Dobré výsledky podle Chrta dosáhl Budvar i na Slovensku a v Rakousku, kde se prodeje zvýšily shodně asi o 11 procent. "V Rakousku je ležák Budweiser Budvar již tradičně nejprodávanějším importovaným pivem a udržuje si velký náskok před ostatními," upozornil Robert Chrt.

Prodej se snížil ve Velké Británii

Výsledky mohly být podle Chrta lepší jen ve Velké Británii. Tam se totiž meziroční prodej snížil o 7 procent. Příčinou bylo mimořádné špatné letní počasí, díky němuž během letních měsíců došlo k celkovému poklesu spotřeby piva v Británii o 15 až 17 procent a letní výpadek se nepodařilo nahradit.

Na výsledcích loňského exportu se příznivě projevila také spolupráce s koncernem Carlsberg. V průběhu roku převzaly společnosti ze skupiny Carlsberg prodej piva v pěti státech - ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku a Bulharsku.

Meziroční prodej v těchto zemích se díky tomu zvýšil o 39 procent a dosáhl celkového objemu asi 14 000 hektolitrů. Osvědčila se i spolupráce s novým importérem ve Spojených státech amerických.

Přechodné období v USA

"Během loňského roku v USA probíhalo přechodné období spojené s administrativně náročným převáděním licencí od subdistributorů v jednotlivých státech, což vyžadovalo ze strany společnosti Anheuser-Busch jednak značné úsilí a čas, jednak finanční investice," uvedl Samec.

Společnost Anheuser-Busch přesto loni prodala o 37 procent více piva než bývalý importér v roce 2006 - celkem zhruba 11 000 hektolitrů světlého ležáku pod značkou Czechvar.

Budějovický Budvar je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice. Téměř polovina produkce je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. Loni zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o 9 procent a dosáhl objemu 1 253 000 hektolitrů. Hrubý zisk pivovaru se v roce 2006 meziročně zvýšil o 15 procent na celkových 267,2 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3 miliardy korun.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Králíček


Pivovaru loni klesla produkce

[úterý, 26. únor 2008]

Trutnovskému pivovaru Krakonoš loni klesla produkce piva o sedm procent na 92 360 hektolitrů. „Pokles podnik přičítá sílící konkurenci ze strany velkých pivovarů a loňské slabé zimní sezoně na horách. Právě do Krkonoš a Podkrkonoší směřuje významná část produkce pivovaru,“ řekl ekonom pivovaru František Pechek.

Trutnovský pivovar je druhým největším v Hradeckém kraji. Na prvním místě je Pivovar Náchod, kterému loni produkce klesla o dvě procenta na 133 110 hektolitrů. I náchodský podnik pokles zdůvodnil zostřenou konkurencí velkých pivovarů a také obchodních řetězců.

Přes nižší prodej trutnovský pivovar podle Pechka i za loňský rok čeká zisk. Předloni firma vykázala zisk sedm milionů korun a tržby 122 milionů korun. Přes 80 procent výstavu piva v pivovaru loni připadlo na světlý ležák.

Zdroj: MF Dnes


Třetina piva šla na vývoz

[úterý, 26. únor 2008]

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje čtyři pivovary a likérku Granette, loni zvýšila tržby za prodej piva a lihovin o více než šest procent na 1,29 miliardy korun.

„Na růstu tržeb se podílel kromě prodeje piva i zvýšený prodej lihovin, za které utržila společnost o 18 procent více,“ uvedl generální ředitel firmy Milan Schramm.

Export piva se na celkových prodejích podílel přibližně třetinou. Většinu firma vyvážela do Německa. „Objevily se ale i nové zajímavé destinace. V loňském roce jsme například začali výrazněji vyvážet do středoafrického Beninu. Na konci roku pak putovala první dodávka Zlatopramene také do Vietnamu,“ dodal Schramm.

K dalším exotickým zemím, kam Drinks Union dováží pivo, patří Švédsko, Austrálie, Benin, Japonsko, Španělsko nebo Izrael.

Nejsilnější pivo v historii Společnost se loni také více zabývala výrobou speciálních piv. „Uvařili jsme například nejsilnější pivo v historii, jednadvacetistupňový Březňák Doppel - doppelbock určený pro německý trh,“ popsal Schramm.

Vícestupňové pivo putovalo do Německa v předvánoční době. Jednalo se o limitovanou sérii, pivovar tehdy vyrobil pouhých 500 hektolitrů. Pivo s tolika stupni zatím žádný ze sedmi největších výrobců v zemi nevaří.

Prodej piva společnosti, tedy značek Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický, se pohyboval přibližně na úrovni roku 2006. Celkový prodej dosáhl zhruba 900 tisíc hektolitrů.

„Při započítání licenční výroby Zlatopramene v Rusku se dostáváme na úroveň milionu hektolitrů piva v loňském roce,“ doplnil Schramm.

Likérka Granette, která na začátku letošního roku vznikla z bývalé divize KB Likér, loni prodala rekordní množství lihovin, téměř 70 tisíc hektolitrů.

„To je o 15 procent více než v předchozím roce. Po roce 2006 tak jde o další rekord naší likérky v novodobé historii,“ objasnil ředitel likérky Pavel Kadlec.

Prodej lihovin se na celkových tržbách společnosti Drinks Union podílel zhruba čtvrtinou. Dceřinná firma Granette se stala loni druhou největší likérkou v Česku.

Podle člena představenstva Drinks Unionu Milana Hagana došlo ke vzniku Granette hlavně kvůli tomu, že firma od sebe chtěla oddělit produkci piva a lihovin, čímž se zpřehlední hospodaření společnosti. Spekuluje se i o prodeji pivovarů společnosti Heineken.

Do společnosti Granette přešla nejen likérka KB Likér, ale například i společnost Drinks Union Slovakia, která se zabývala distribucí lihovin na Slovensku. Nejznámějšími lihovinami, které bude Granette vyrábět, jsou Stará myslivecká a Klášterní tajemství. Z výrobních linek společnosti budou vyjíždět i lahve s rumem, vodkou, ginem nebo sladké likéry.

Firma se zatím nevyjádřila k tomu, zda převedení výroby lihovin do Granette může souviset se spekulacemi o prodeji úspěšných pivovarů některému ze zahraničních zájemců. V listopadu MF DNES přinesla informace, že vedení společnosti Drinks Union jedná o prodeji pivovarů skupině Heineken.

Součástí společnosti Drinks Union jsou kromě likérky Granette i pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Vladěna Maršálková


Lahvová turistika kvete

[úterý, 26. únor 2008]

Na „base“ plzeňského z Německa vyděláte 160 korun. Díky nižší ceně i záloze.

Plzeňský Prazdroj vydělává na Češích pijících jejich prémiovou značku Pilsner Urquell podstatně více než například na německých zákaznících.

Zejména v česko-německém pohraničí už lidé přišli na způsob, jak tento zisk Prazdroji výrazně zmenšit. Začínají si kupovat pivo v Německu a prázdné obaly pak vracejí v Česku. Na jedné „base“ tak Prazdroj kvůli rozdílné výši záloh v Německu a Česku tratí zhruba osmdesát korun jen na záloze, o dalších osmdesát korun je levnější pivo.

Obchodníci v pohraničí si už povšimli, že lidé často vracejí lahve od plzeňského piva s německou etiketou. Protože jsou však jinak stejné, vykupovat je musí. „Tvoří deset až patnáct procent vykoupených lahví od plzeňského piva v pohraničí,“ tvrdí mluvčí Teska Jana Matoušková. Když MF DNES zjišťovala rozdíly v cenách, plzeňské pivo měli až v třetím obchodě v saském městě Žitava těsně za česko-německou hranicí. Ve dvou bylo vyprodané.

Ostatní pivovary vyvážející do Německa takový trend nezaznamenaly. Je to i proto, že jejich pivo není v Česku dražší než v Německu.

Jednoduchý výpočet

Počty svědčící v neprospěch nákupu piva v tuzemsku jsou jednoduché: o více než čtyři koruny je levnější obsah, další více než čtyři koruny na lahev vydělá zákazník vrácením německé přepravky a lahví v českých obchodech.

Byznys na tom lze postavit jen obtížně: plzeňské v Německu mají pouze německé popisky.

„Pivo prodávané u nás musí mít etiketu i v češtině,“ vysvětlil šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jinak by šlo o poměrně lukrativní záležitost. Podle Tomáše Fallera z logistické firmy C. S. Cargo se do největšího kamionu vejde 1 320 přepravek plzeňského, bez započítání nákladů na dopravu je tak jen rozdíl v nákupní a prodejní ceně přes 217 tisíc korun.

Platí hlavně čeští pivaři

Prazdroj podle mluvčího Jiřího Marečka problém s rozdílnou výší záloh neřeší. „Jedná se o marginální záležitost, kterou nevyčíslujeme,“ říká Mareček. Rozdíl v cenách vysvětluje rozdílnou obchodní politikou. Pilsner Urquell je v Německu úspěšný, je nejdováženější značkou na tamějším trhu. „V porovnání s průměrnou cenou piva na německém trhu je Pilsner Urquell více než o polovinu dražší, “ říká Mareček.

O marži se podle něj dělí v Německu ještě více subjektů než na českém trhu. „Rozhodně tam ale neprodáváme pod náklady,“ říká Mareček. Běžná prodejní cena prazdroje v Česku je 19,90 Kč, v Německu 15,93 koruny. To znamená, že ze svého prémiového ležáku má v Česku Prazdroj podstatně větší zisk. Nižší cena v Německu je částečně způsobená i nepatrně nižší spotřební daní oproti české.

Prazdroj si může na českém trhu takovou cenu dovolit: zhruba každé druhé pivo v Česku vypité je jedné ze značek, které firmě vlastněné koncernem SABMiller patří a firma je na trhu bezkonkurenčně největším hráčem, který určuje vývoj trhu. Když přijdou v Plzni s novým druhem lahve, ostatní na ni později také přejdou. To samé platí například o cenách: první zdražení oznamuje vždy Prazdroj. Dominance firmy je patrná i na jejích výsledcích: se ziskem 3,5 miliardy korun byl Prazdroj v roce 2006 desátou nejziskovější firmou v republice.

***

Levná plzeň z Německa Nákup - Redaktor MF DNES nakoupil v Kauflandu v německé Žitavě 20 lahví Pilsner Urquellu i s přepravkou. Cena piva bez zálohy: 318,78 Kč (12,60 eura) Záloha (přepravka+lahve): 78,43 Kč (3,10 eura) Lahve po 8 centech, přepravka 1,5 eura. Vrácení - Prázdné lahve včetně přepravky následně vrátil v libereckém Kauflandu. Za 20 prázdných lahví dostal 60 Kč. Za přepravku 100 Kč. V Německu tak zaplatil dohromady 397,21 Kč a v Česku mu vrátili 160 Kč, takže jedna lahev piva ho v německém Kauflandu přišla na 11,86 Kč bez zálohy. V tuzemsku běžně stojí jedna lahev Pilsner Urquellu 19,90 Kč.

* Poznámka: přepočet měn dle kurzovního lístku směnárny Exchange z 25. 2. 2008 1 euro prodej = 25,30 Kč

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Sůra


Pivo - největší české tajemství

[pondělí, 25. únor 2008]

České pivo se ve světě těší skvělé pověsti, paradoxně však o něm Češi samotní často vědí jen málo. Zveme vás na cestu za netradičními pivy a specialitami.

Měřit pulz české pivní kultury je pro cizince velmi obtížný úkol. Na jedné straně je často oslavovaná skutečnost, že Češi vypijí více piva na osobu než kterýkoli jiný národ a mohou se pochlubit tisíciletou historií vaření piva, zastiňující téměř všechny země světa. Na druhou stranu však narážíme na hrozivý nedostatek rozmanitosti: zhruba 95 procent všeho, co se zde vypije, spadá pod jediný druh - pivo plzeňského typu, tedy světlý ležák, jehož valnou většinu vyrábí jen několik velkých pivovarů s rozsáhlou prodejní sítí ve vlastnictví některé nadnárodní korporace. Návštěvník Prahy hledající půllitr zdejšího legendárního moku, který pak v hospodách a obchodech najde jen mdlou jednotvárnost, si klade otázku, není-li české pivo na pokraji smrti.

Ve skutečnosti má česká pivní kultura naštěstí k zániku hodně daleko: pod homogenizovaným povrchem bují velká rozmanitost. Několik pivovarů se už začíná vzpírat všudypřítomnému stereotypu "světlého ležáku", a především jeho nudným, masově produkovaným verzím vycházejícím z průmyslových pivovarů. Pomalu se znovu objevují některé starobylé techniky vaření, které vyhynuly po rozšíření ležáku. A začínají se tu vařit i druhy obvyklé spíše v zahraničí. Velké pivovary sázejí na "osvědčené", a tak se inovace odehrává téměř výhradně v regionálních pivovarech. Pozornost milovníků piva z celého světa se tak upíná na místa hodně vzdálená Praze, Plzni a Českým Budějovicím.

"Všechno se odehrává v menších, regionálních pivovarech," říká Max Bahnson, původem z Argentiny, který je autorem španělsky psaného blogu Filósofo Cervecero (Pivní filozof) věnovaného českým pivům a postupům jejich vaření. Bahnson upozorňuje především na neobvyklá piva z náchodského pivovaru Primátor, který loni začal vařit English Pale Ale, jež je doplňkem k další specialitě - pšeničnému pivu, jež kdysi bylo v českých zemích vyhlášeným mokem, ale v 19. století jej převálcoval nástup ležáku a průmyslové vaření.

"Je to fantastické pivo na horký letní den, cítíte v něm banán, vanilku a nádherné květinové aroma," říká Bahnson. "Řekl bych, že je vhodné dokonce pro ty, kdo zrovna nepatří mezi milovníky německého typu weissbier, protože tohle je mírně sladší."

Primátor však není jediným regionálním pivovarem, který se vydal cestou netradičních piv, není dokonce jediným v samotném Královéhradeckém kraji. Hned v nedalekém Broumově začal letos pivovar Opat vařit nové "extra chmelené" pivo, v němž se snoubí skvělý sladový základ standardního českého ležáku s chmelovějším aroma a výsledná chuť nemá daleko k britskému typu zvanému India Pale Ale (IPA). Opat také vyrábí vánoční sedmnáctistupňový speciální ležák a bohaté velikonoční pivo s příchutí medu.

I když se středně velké regionální pivovary jako Opat, Primátor a další neustále snaží nabízet novátorská piva, opravdové experimentátory najdete mezi těmi nejmenšími producenty, takzvanými mikropivovary a hospodami vařícími vlastní pivo, jež se zřídka - pokud vůbec - prodává za zdmi samotného podniku. Chcete-li taková piva ochutnat, nezbývá nic jiného než vyrazit na pouť k jejich zdroji. V Pelhřimově jsem se dozvěděl o tamním novém pivu kalifornského typu "taqueria" v restauraci Pablo's Tacos, která se specializuje na mexickou kuchyni a vaří dva druhy dobře hodnocených svrchně prokvašených piv. Vzhledem k tomu, že téměř všechna česká piva jsou výsledkem spodního prokvašení, je už sám postup pelhřimovské restaurace raritou, jejich kalifornské "Pale Ale" a tmavý, svrchně kvašený Porter vařený s čokoládou a kávou nenajdou v celé republice srovnání. (Zajímavá svrchně kvašená piva belgického "opatského" typu se vaří také v klášterním pivovaru Želiv.)

Mikropivovar v Příboře vaří pozoruhodně silné tmavé třináctistupňové Freudovo pivo, pojmenované po tamním slavném rodákovi. Je to jedno z nejlepších tmavých piv, jaká jsem v životě ochutnal, ale znám jen jeden podnik, kde je pravidelně k dostání, a ten je navíc jen v rodném městě tohoto moku. Takhle omezená distribuce znamená, že podobné lahůdky mají punc, na jaký velcí průmysloví producenti nikdy nedosáhnou, ať dají na reklamu nebo sponzorství sebevětší sumy peněz: pokud jste ochutnali Freudovo pivo, téměř jistě jste museli vynaložit určitou energii, abyste jej vůbec našli. Když jsem pracoval na rešerších pro svou knihu o českém pivu, více než rok jsem s přítelkyní objížděl celou republiku a ochutnal téměř všechno od Chebu až po Frýdek-Místek. A protože je Freudovo pivo distribuováno jen lokálně a hledá se velmi těžko, byl to jeden z našich nejlahodnějších objevů.

Rozvoj malých pivovarů znamená, že čím dál více návštěvníků Česka vyhledávajících regionální speciality si plánuje cesty také do jiných míst než do Prahy, Českých Budějovic a Plzně. Christine Newmanová si vaří pivo doma v Americe a letos v létě podnikla cestu kolem Česka, během níž zavítala do 12 regionálních pivovarů. "Úplně jsem se zamilovala do tmavého jedenáctistupňového ležáku z olomouckého hostince Moritz," říká. "Je velmi tmavý, krémový, skoro jako café latté, a má nádech kakaa." Zachutnal jí natolik, že by si ráda takový vařila i doma a žádá pivovar o recept.

Trend vyhledávání regionálních piv je mezi milovníky tohoto nápoje už tak rozšířený, že mnohé mikropivovary nyní otevírají vlastní hotely a penziony. Nové ubytování a nové pivo se objevilo ve znovuotevřeném pivovarském dvoře a hotelu Purkmistr v Plzni. Jedním z mých oblíbených míst je také Městský pivovar ve Štramberku, který vaří vynikající zlaté a tmavé ležáky a nabízí k pronájmu pokoje nad pekárnou sousedící s pivovarem. Návštěvník tak najde skvělé pivo, ubytování za rozumnou cenu a štramberských uší, co hrdlo ráčí.

Je ironií, že zatímco české pivní speciality a regionální výrobci se u zahraničních milovníků piva těší rostoucímu zájmu, české pijáky nechávají chladnými. Podle čerstvého průzkumu CVVM uveřejněného začátkem listopadu jen 32 procent českých mužů uvádí, že "preferují pivo ze svého regionu", zatímco v roce 2006 to bylo ještě 41 procent. Propad zájmu u Češek byl ještě výraznější - z 31 procent loni na letošních 21 procent.

Má osobní zkušenost to jen potvrzuje. Během rešerší pro svou knihu jsem se v hostincích ptal, jaká nabízejí piva. Častou odpovědí byla jedna z velkých národních značek jako Gambrinus nebo Radegast. Ale až na mé naléhání, zda opravdu nemají vlastní, regionální pivo, téměř omluvně přiznali, že je nabízejí. Jako by si mysleli, že mi nebude chutnat. Tak to bylo ve Velichově v Karlovarském kraji, v Miletíně v Královéhradeckém kraji nebo v Hukvaldech v Moravskoslezském kraji. Přitom se většinou jednalo o lepší pivo než masově vařené ležáky, které najdete úplně všude.

Právě tohle cizinci na české pivní kultuře vůbec nechápou: pivo tu lidé opravdu milují, často je levnější než voda a paradoxně se těší i podobné úctě - je to něco, čím zapíjíte jídlo nebo co si dáte v hospodě s přáteli. Jako by to nebylo vůbec nic zvláštního, typického pro dané místo. Naopak možná miliony milovníků piva z celého světa mají Česko jako zemi snů, kde můžete jít z místa na místo a všude ochutnat něco jiného. Ale když jediné pivo, které najdou, je pět stejných, masově vyráběných ležáků rozvážených po celé republice a dnes i po celém světě, začnou si říkat, jestli to trmácení až sem mělo vůbec cenu.

Ale snad se věci začínají měnit: jen letos se podle mých zjištění otevřelo osm nových pivovarů a hospod s vlastním pivem. A v hlavním městě už je několik podniků, kde nabízejí větší počet regionálních specialit. V nádherně sešlé První pivní tramwayi vždy točí kromě standardní trojky (Pilsner Urquell, Gambrinus a pšeničné pivo Primátor) i nějaké regionální nebo neobvyklé pivo. V Pivovarském klubu na Florenci mají šest neustále se obměňujících točených piv a dalších asi 200 specialit v lahvích. Soudě podle toho, že mají v obou podnicích neustále plno, by majitelé hospod a restaurací, kteří se chtějí odlišit od konkurence, měli zvážit nabídku nějakého regionálního piva nebo jiného typu než klasického světlého ležáku. Značek lze najít řadu, napadá mě Podkováň, Kácov, Svijany, Chodovar, Březňák, Pernštejn, Platan, Poutník nebo Želiv.

Poté, co letos na jaře vyšla má kniha, mi lidé - jak Češi, tak cizinci - kladou stejnou otázku: jaké je moje nejoblíbenější české pivo. Obvykle v žertu odpovídám, že to, které ochutnám příště, ale pak dodám, že "místní pivo", přičemž zdůrazňuji pivo od malého výrobce. Jasně si vzpomínám na moment, kdy jsem poprvé ochutnal jemně ovocné Hukvaldské pivo nebo majestátní Velichovský Forman, aromatické lískooříškové a medové pivo Rambousek z Hradce Králové. Masově vyráběná a široce dostupná piva z průmyslových pivovarů na mě takový dojem neudělala.

Tak jako dobrý chléb nevyrábí obrovská továrna vzdálená několik set kilometrů od místa, kde se do něj pustíte, ale malá místní pekárna, stejně tak i pivo je nejlepší v místě, kde se uvařilo. A jak se říká, pivo je náš chleba.

Zdroj: Gastronews | Autor: Evan Rail


Pravou staročeskou zabijačku, která se uskutečnila v sobotu v pivovaře Zlatopramen v Ústí nad Labem, si přišlo vychutnat na 1300 návštěvníků. „Během čtyř hodin, kdy se na pivovarském dvoře rozprostřelo staročeské městečko, se vypilo 3500 piv a několik sudů limonád. Lidé během té doby spořádali na 1200 kilogramů tlačenky, jitrnic, jelítek, prejtu a dalších 16 druhů zabijačkových výrobků. To je, jen pro představu, jako by snědli sedm dospělých pašíků,“ řekl Josef Vejlupek, manažer pro komunikaci Drinks Union, která v pivovaru vyrábí pivo Zlatopramen.

Na nádvoří pivovaru se již před otevřením brány shromažďovali lidé, kteří se pak s úderem poledne rozutekli ke stánku s vepřovými specialitami. „Během několika minut byla obsazena také všechna místa ve speciálně připravené „hospodě“, kde se čepoval Zlatopramen 11°,“ uvedl Vejlupek.

Lidé měli opět možnost prohlédnout si klasický způsob výroby Zlatopramene. „Zájem o prohlídky byl obrovský. Fronta zájemců téměř neubývala. Ještě krátce před uzavřením pivovaru jsme prováděli poslední skupinku,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Libor Čech.

Náladu sobotního odpoledne, kterému přálo i počasí, dokresluje to, že na pivovarském dvoře se na staročeskou šlapačku skupiny Čubr Baby i při vystoupení Plukovní hudby 36. pěšího pluku hraběte Kolowrata tančilo. „Zájem byl ale také o tradiční české výrobky jako je medovina, koření či tradiční kovářské řemeslo,“ doplnil Josef Vejlupek.

Přesně ve 14:00 řezničtí mistři na pivovarském dvoře porazili pašíka. „Protože jsem z města, nikdy jsem pravou zabijačku neviděl. Dobré bylo, že řezníci názorně popisovali, jak se má vše dělat, aby tlačenky, jitrnice a prdelačka, byly co nejlepší,“ řekl jeden z návštěvníků akce.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


V největší pivnici v Česku, Na Spilce, začala druhá fáze celkové rekonstrukce. Po první části provedené v roce 2005 a modernizaci baru v roce 2007 v pravém křídle prochází nyní významnými úpravami levá část restaurace. Cena stavebních prací a dalších úprav zaměřených na péči o kvalitu čepovaného piva přesáhne částku 2,6 milionu korun. Známá pivnice v objektu plzeňského pivovaru bude opět v plném provozu na konci března 2008.

Zatímco pravá část restaurace zůstává v plném provozu, v levém křídle dochází k estetickým a funkčním úpravám interiéru. Hlavním cílem je zvýšení kvality a komfortu největší pivnice v Česku s kapacitou 550 míst, kterou za šestnáct let provozu navštívilo neuvěřitelných 4 800 000 lidí.

Úpravami za cca 300 tisíc korun prochází také výčepní zařízení, především jeho chladící a výčepní část. Na Spilce si budou hosté nově moci dát také ležák Gambrinus 12° a pivní speciály Master tmavý a polotmavý.

„Prováděné práce uvolní podhledové stropní klenby a nasvítí klenební pásy. Restaurátoři obnoví omítky a malby, práci budou mít truhláři s novým vybavením a obložením. Kompletně vyměníme elektroinstalaci. Pivnice často slouží pro různé kulturní a společenské akce, proto součástí úprav bude také instalace kvalitního ozvučení. Zřídíme i mobilní pódium vhodné k pořádání společenských akcí a přehlídek,“ říká k rekonstrukci Vladimír Burian, manažer technických služeb Plzeňského Prazdroje.

Po rekonstrukci bude restaurace Na Spilce slavnostně otevřena 28. března koncertem skupiny Jazz Band, kterou tvoří 22 amerických hudebníků.

Historie budovy největší české pivnice

Prostory restaurace Na Spilce sloužily až do roku 1992 jako skutečná spilka, tedy místo pro kvašení piva. Po následných úpravách se z objektu stala největší pivnice Česka.

Objekt spilky byl postaven na místě hospodářské usedlosti v roce 1868, o rok dříve, než se nedaleko začala psát historie dnešního piva Gambrinus. Nad spilkou byly původně chladící stoky, které se roku 1873 adaptovaly na ubytovny pro pivovarské dělníky. Budova sloužila jako kvasný sklep celých 124 let. Po zavedení výroby v CK tancích v roce 1992 zde byla zřízena stylová restaurace s příznačným jménem Na Spilce.

Za 16 let existence píše samotná restaurace Na Spilce historii. Za tuto dobu bylo vytočeno 18 tisíc hektolitrů piva, největší část výtoče samozřejmě tvoří prémiový ležák Pilsner Urquell. Jednoznačně nejoblíbenějším pokrmem jsou vedle plzeňského piva-tekutého chleba i vepřové špalky pečené na černém pivě podávené s dvěma druhy zelí a variací knedlíků. Mezi tradiční jídla samozřejmě patří poctivý „prazdrojský“ guláš.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Marec bude patriť Märzenu

[pondělí, 25. únor 2008]

Pivnú rôznorodosť, s akou sa často stretávame pri návštevách reštauračných pivovarov u našich západných susedov v ČR, resp. ešte západnejšie v Bavorsku alebo v Belgicku, môžeme z pohľadu konzumenta len závidieť.

Pivovar Kaltenecker v rámci rozširovania sortimentu špeciálnych a netradičných pív na slovenskej pivnej scéne pripravil pre pivných gurmánov nový pivný špeciál bavorského typu: polotmavé jantárové pivo Märzen 13%.

Etiketa

Z historického hľadiska patrí Märzenbier k tradičným bavorským pivám, ktoré sa v minulosti varili v marci (preto Märzen), ale konzumovali sa až v septembri, alebo októbri. Tradičný Märzen vynikal dlhým dozrievaním, sladovou vôňou, bronzovo – rubínovou polotmavou farbou a patril medzi stredne silné pivá (cca 5% obj. alk.).

V súčasnosti opäť prežívajú jantárové polotmavé pivá typu Märzen nevídanú renesanciu a preto sa v mnohých pivovaroch produkujú celoročne.

Pivovar Kaltenecker začiatkom roka uvaril prvý slovenský Märzenbier, ktorý bude uvedený do predaja na Slovensku od 1.marca 2008. Marec predsa má patriť Märzenu. Bude sa predávať nielen čapované, ale takisto aj fľaškované v tradičnej 1 litrovej originálnej PET fľaši v Rožňave, Košiciach a Bratislave.

Prelom a začiatok roka stále patrí v pivovare Kaltenecker pivným špeciálom, ale môžeme prezradiť, že po Brokáte prémium s tokajom, IPA a Märzene špeciály nekončia. Druhý májový víkend organizujeme v pivovare Kaltenecker trojdňové pivné slávnosti, ktoré budú mať taktiež svoj pivný špeciál. Do posledného dňa to ale ostane v podobe prekvapenia, lebo ani tento pivný špeciál nemá na Slovensku žiadnu tradíciu a bude to novinka určite zaujímavá. Zároveň to bude aj netradičný darček pre náš klub zberateľov pivných suvenírov (Kaltenecker club), ktorý oslávi v máji 15. výročie od svojho vzniku. Ale o tomto budeme ešte písať viacej v apríli. Vážení priatelia pivnej rôznorodosti, dovtedy marec nech patrí Märzenu!

Zdroj: Kaltenecker.sk


Pivovar Platan patří k největším zaměstnavatelům ve městě. V současné době zde pracuje téměř 140 lidí z Protivína a okolí, v některých případech zde uplatnění našly celé rodiny.

Proto také Protivínské znepokojily informace o změně majitele, případném omezení výroby či v krajním případě uzavření pivovaru.

„Nic takového se nestane, na schůzce mne o tom ujistili zástupci firmy, která pivovar koupila,“ zdůraznil starosta Protivína Jaromír Hlaváč a pokračoval: „Naopak firma ještě hodlá investovat do rozvoje výroby. Marketing orientuje více na propagaci vlastních piv.“

Jak dále uvedl, pro město je zachování výroby v pivovaru důležité. Míra nezaměstnanosti ve městě a okolí je sice relativně nízká – 4,82 procenta, ale případné propouštění pivovarských by ji podstatně zhoršilo. Už také proto, že zde mnoho jiných pracovních příležitostí není.

Novým a jediným majitelem Městského pivovaru Platan je česká společnost K Brewery Group, která majetkově vstupuje do tuzemských malých a středních pivovarů. Má již podíl v pivovarech Černá Hora, Svijany, Rohozec a Janáček.

Firma K Brewery Group koupila pivovar od šesti společníků. Pred tím byl pivovar ve vlastnictví města, které ho koupilo od společnosti Jihočeské pivovary Č. Budějovice.

Platan dosahuje v posledních letech velmi dobrých výsledků. Vloni uvařil 341 tisíc hektolitrů piva, předloni dosáhl dokonce rekordního výstavu 401 tisíc hektolitrů.

Z jednání u starosty Jaromíra Hlaváče rovněž vyplynulo, že nový majitel má zájem na pokračování kontaktů mezi městem a pivovarem. „Počítáme mimo jiné se spoluprací Platanu při pořádání městské slavnosti a dalších akcí,“ dodal Jaromír Hlaváč.

Zdroj: Písecký deník | Autor: Libuše Kolářová


Druhý najväčší pivovar na svete mohol prípadnou snahou o prevzatie S&N skomplikovať vzťahy s jeho strategickým partnerom Molson Coors, ako aj oslabiť svoju konkurencieschopnosť na indickom a ruskom trhu

Druhý najväčší pivovar na svete SABMiller vyhlásil, že nepodá ponuku na prevzatie konkurenčného pivovaru Scottish & Newcastle (S&N).

Najväčší britský pivovar by tak mali prevziať dánsky výrobca piva Carlsberg a holandská skupina Heineken za 7,8 mld. britských libier (GBP), resp. 8 GBP za akciu, ktorí sa už minulý mesiac dohodli na podaní spoločnej ponuky

Podľa analytikov by sa pri podaní ponuky zo strany juhoafrického SABMiller mohli objaviť konkurenčné problémy, keďže tento pivovar by nezískal plnú kontrolu nad východoeurópskym pivovarom Baltic Beverages Holding (BBH), ktorého 50-percentný podiel vlastní S&N a druhá polovica akcií patrí Carslbergu. Ekonómovia ďalej informovali, že snaha o prevzatie S&N by mohla taktiež oslabiť konkurencieschopnosť SABMilleru na indickom a ruskom trhu, ako aj vyvolať nevôľu zo strany jeho partnera Molson Coors, s ktorým plánujú založenie spoločného podniku v USA.

Heineken a Carlsberg sa dohodli na rozdelení koncernu S&N, ako aj jeho trhov. Carlsberg v prípade ukončenia akvizície získa plnú kontrolu nad BBH a podiel S&N vo Francúzsku, Grécku, Číne a Vietname. Heineken prevezme britské prevádzky S&N, ako aj podiely na ostatných európskych trhoch, a to v Belgicku, Portugalsku, Írsku. Heineken získa aj americké a indické prevádzky.

Na Slovensku je členom skupiny SABMiller akciová spoločnosť Pivovary Topvar. Do portfólia spoločnosti patria aj slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s. zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: ETrend


Manažerovi jedné kjótské nemocnice při jeho první návštěvě Česka tak zachutnalo české pivo, že se rozhodl naučit se ho vařit. Šedesátiletý Šódži Jošikava objel celý svět, loni zavítal i do Česka. Původně na dva týdny, pak si pobyt prodloužil na dva měsíce, aby mohl navštívit co nejvíce českých pivovarů. Letos začal studovat na Vysoké škole chemicko-technologické a současně se pod dohledem zkušených sládků učí vařit pivo v Pivovarském domě.

"Dobrý den, dámy a pánové," pozdravil české novináře v češtině japonský milovník pěnivého moku, který by se mohl stát prvním japonským pivním sommelierem, neboli pivníkem. Kromě vaření piva se učí od českých odborníků i to, jaké pivo se hodí ke konkrétnímu druhu jídla a k dané příležitosti. "To je v Japonsku zatím málo známé umění," přiznal student-senior.

"O Japonsku se říká, že je to země vycházejícího slunce, Česko je zas zemí piva. Slunce i pivo mají hodně společného. Slunci se říká zlatý kotouč a českému pivu zlatavý mok," vysvětlil Jošikava.

Aby jeho znalosti byly úplné, učil se v několika pražských restauračních pivovarech, navštívil minipivovar v ostravském Zábřehu a ve Štramberku, podíval se do pivovaru Černá Hora i do Třeboně. Prohlédl si výrobu piva i v Budějovickém Budvaru a Plzeňském Prazdroji a byl i v dalších velkých průmyslových pivovarech.

"Chci začít s pivem nový život," vysvětlil svůj zájem Japonec. Každý den výuky novému řemeslu ho prý překvapuje, má spoustu otázek na své učitele a doufá, že se mu podaří stát se sládkem.

Japonci znají české pivo jen zprostředkovaně. Podle Jana Veselého z Českého svazu pivovarů a sladoven se nevyplatí vozit přes půl zeměkoule nápoj, který má 95 procent vody. Japonci dováželi několik desetiletí český chmel a slad, z nich si české pivo vyrábějí sami.

Jošikava uvedl, že procestoval spoustu zemí a porovnal spoustu piv. Poznal rozdíly v procesu kvašení, jeho chuti nejvíce vyhovuje kvašení plzeňského typu. Jeho cílem je uvařit klasický český ležák.

Pivo miluje, jeho důsledky poznal i sám na sobě, když jednou po nestřídmé konzumaci usnul v tramvaji. Poté požádal své hostitele, aby mu našli ubytování blíže jeho pracovišti.

V Japonsku se vaří světlé i černé pivo, chuťově podobné českému. Plzeňské pivo je ovšem pro Japonce příliš hořké, a tak se podává s cukrem.

Zdroj: Finanční noviny


Logo Už rok říkají lidé oživené městské části, která nahradila bývalý pivovar v Hradci Králové, Regiocentrum Nový pivovar. 21. února 2007 vzešel nový název a logo se siluetou sochy Gambrina ze soutěže, které se zúčastnilo celkem na 150 návrhů. Návrhy, které se oficiálním označením městského komplexu nestaly, si mohou nyní lidé prohlédnout v recepci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. "Zájem, který soutěž vzbudila, nás mile překvapil a byla by škoda, kdyby soutěžní návrhy skončily pod stolem. Těší nás také, že otevřený Nový pivovar i jeho nové označení nenásilně srostly s Hradcem," uvedl královéhradecký hejtman Pavel Bradík.

Autory návrhů jsou vedle profesionálních grafiků také žáci základních škol, studenti královéhradecké univerzity či senioři. S vítězným návrhem, který se stal logem a grafickým ztvárněním názvu areálu, se lidé nyní setkávají u vstupů do Nového pivovaru, na jeho budovách, objevuje se také v tisku či na pozvánkách.

Regiocentrum, jehož stavba skončila vloni v říjnu, využívají od prosince královéhradecký krajský úřad, regionální instituce či tamní restaurace a obchody. Letos v únoru v budovách Nového pivovaru začala výuka katedry výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, kterou navštěvuje přes sedm stovek studentů.

Zdroj: Český rozhlas


Francouzi pijí stále méně piva

[čtvrtek, 21. únor 2008]

Konzumace piva ve Francii se v roce 2007 snížila o 3,5%. Francouzi vypili v minulém roce jen 20 miliónů hektolitrů zlatavého nápoje, zatímco v jiných evropských zemích se ho vypije za rok až čtyřikrát více. V České republice se dokonce roční spotřeba piva již více než 30 let stabilně pohybuje mezi 158-165 litry na jednoho obyvatele.

Důvodem nízké spotřeby piva bylo především nepříznivé, studené a deštivé, letní počasí a pokles konzumace nebyl vyvážen ani Mistrovstvím světa v rugby, které se konalo na podzim v Paříži. Trend klesající spotřeby by měl pokračovat i v roce 2008, kdy se na konzumaci pěnivého moku jistě projeví v lednu zavedený zákaz kouření v barech a hospodách.

Zdroj: Czechtrade


Změní Obama USA i pijácké návyky v Keni?Pivo Senátor se začalo v Keni vyrábět a prodávat už v roce 2004. S rostoucími nadějemi illinoiského senátora za Demokratickou stranu Baracka Obamy v amerických prezidentských primárkách, obliba tohoto nápoje roste.

Kenští pijáci jsou zvyklí na ledacos. Chudší, vrstvy, které si nemohou dovolit luxus běžně popíjet pivo, si levnější doma vyrobené pivo připomínající nápoje vylepšují tvrdšími přísadami. Jejich „pivo" tak nezřídka mívá až několik desítek procent alkoholu.

Smrtelný upgrade

Upgradovaná verze ale může být pochopitelně i životu nebezpečná. Příliš mnoho etanolu nebo různých chemikálií připravilo už pár pijáků o život, někteří přišli o zrak.

S posledními úspěchy illinoiského senátora Baracka Obamy v prezidetnských primárkách roste i popularita šestiprocentního piva Senátor, které v Keni začal produkovat jeden z keňských pivovarů v roce 2004. Souvislost je nasnadě. Obamův otec byl Keňan, v zemi žije početné příbuzenstvo illinoiského senátora a Barack Obama byl v tomtéž roce zvolen do Senátu americké ho Kongresu. Není tedy divu, že místní pivo nenazvou jinak než „Obama".

Zlaté barmanské časy

Zlaté časy zažívají barmani v rodné zemi Obamova otce. Stanici BBC se svěřil jeden z nich, majitel baru Bro Jimmoh v Nairobi John Kameta. Když je pěkný den, vydělá prý až sto dolarů denně.

Rostoucí popularita piva a tudíž i jeho klesající cena začíná ale pomalu dělat těžkou hlavu místním zdravotníkům. Obliba illinoiského senátora s keňskými kořeny je jedna věc, potenciální nebezpečí zvýšené konzumace alkoholu věc zcela jiná.

Zdroj: Týden


Export piv Plzeňského Prazdroje do Skandinávie vzrostl v roce 2007 o 22,1 %, do Norska dokonce o více než polovinu. Největší zájem je o Pilsner Urquell, následuje Velkopopovický Kozel. Celkem Prazdroj do Skandinávie vyvezl 79 490 hl piva. Export na sever vyžaduje speciální opatření, jako například automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby pivo při transportu nezmrzlo.

V roce 2007 vyvezl Plzeňský Prazdroj do skandinávských zemí téměř 80 tisíc hektolitrů piva, tj. o 22,1 % více než v roce 2006. Polovinu z tohoto objemu tvořila prémiová značka Pilsner Urquell, 39 % má Velkopopovický Kozel. V poslední době se na těchto trzích začíná prosazovat také značka Gambrinus. Nejvýznamnější je co do objemu exportu finský a švédský trh. Ve Finsku se prodalo meziročně o 23 % více piva, na relativně malém norském trhu dokonce o 50 %.

„Velkopopovický Kozel se stal ve Finsku nejprodávanějším dováženým pivem. Na rozdíl od Česka je výrazně vyšší poměr prodejů ve prospěch baleného piva. Toho se prodá 70 %, ze zbývajícího podílu v restauracích činí dalších 30 % pivo lahvové,“ říká Luboš Kastner, manažer marketingu pro export Plzeňského Prazdroje.

Nuorgam: nejsevernější místo prodeje piva Pilsner Urquell na světě

Export piva do skandinávských zemí vyžaduje specifická opatření. V zimních měsících se pro převoz používají automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby nepoklesla pod bod mrazu a pivo nezmrzlo. Stejnému účelu slouží vyhřívané distribuční sklady.

Piva Plzeňského Prazdroje se zde prodávají v mnoha známých restauracích. Příkladem je gurmánská restaurace Kock&Vin v Götenburghu či Café Opera ve Stockholmu. Ke špičce patří restaurace Malja ve finském Kuopiu, která byla vyhlášena díky nejlepší péči o čepované pivo, hosty a trvale rostoucím prodejům nejlepší evropskou restaurací Pilsner Urquell roku 2006 i 2007. Prémiový ležák Pilsner Urquell je na čepu i v restauraci Smak av Oro v norském Oslu, kde působí Erik Jonsson, vítěz celosvětového finále soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2007.

Cestovatelům bude povědomé město Rovaniemi ležící na severním polárním kruhu – je to nejsevernější místo na světě, kde je pivo Pilsner Urquell na čepu (N 66,49787°, E 25,71994°). Co se týče prodeje v obchodě, nejsevernějším místem světa, kam se exportuje pivo Pilsner Urquell, je Nuorgam. Toto finské město leží 400 km na sever od severního polárního kruhu, (N 70,08209°, E 27,87183°).

Značka Pilsner Urquell je v severských zemích spojena jako v některých dalších zemích s fotografií nebo jazzem. Značka je rovněž generálním partnerem fotografické soutěže Swedish Picture Of The Year.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Na 170 tisíc etiket z pivních lahví nasbíral za 32 let třiapadesátiletý Milan Trhlík z Jirkova na Chomutovsku. První etikety, jež ho zaujaly svými obrázky a barevností, získal už ve dvanácti letech. Vášnivým a systematickým sběratelem je ale až od roku 1976, kdy se přiženil do Jirkova.

Foto

Až do svých 25 let nepil alkohol, postupně se však vypracoval na pivního gurmána. "Nejlepší pivo si vařím sám se sousedem. Nazval jsem ho Jirkovská stařena na počest své manželky," řekl s nadsázkou Trhlík.

Světlé i tmavé až šestnáctistupňové pivo plní Trhlík i do lahví, jež pochopitelně opatřuje vlastními etiketami. S nadsázkou by se dalo říci, že se sousedem obnovili více než pětisetletou tradici vaření piva ve městě. "Domů jsem z práce chodil kolem místního Červenohrádeckého pivovaru a to mě právě ponouklo, abych se pídil po jeho etiketách. Na ty se také specializuji, mám jich 95 z různých období. Bohužel, už tři měsíce po mém přestěhování do Jirkova pivovar zavřeli," uvedl.

Trhlík objíždí pravidelně sběratelské burzy, kde etikety, ale také například pivní tácky či lahve vyměňuje či nakupuje. Ještě před listopadem 1989 byl spoluzakladatelem klubu sběratelů pivovarských suvenýrů pro Českou a Slovenskou republiku Rytíř, jehož je od založení předsedou. Hodnotu své sbírky se neodvažuje odhadnout.

Jeden kousek? I za pět tisíc

"Pryč jsou doby, kdy jsem za etiketu nabízel kamarádovi stovku a on mi ji nechtěl prodat, protože se mu to zdálo moc. Dnes je hodnotná etiketa na burze k mání od 3000 do 5000 korun. Dejme tomu, že koníčku věnuji v průměru ročně desetitisíce korun. Začal jsem ale kvůli dětem sbírat i pohlednice s námětem Jirkova, za ně už jsem utratil přes 50.000 korun," doplnil.

Právě finanční a časová náročnost manželova koníčka a také údajný nepořádek související s prostory, jež sbírka zabírá, nevyvolává u jeho paní právě nadšení. "Když byly děti malé, tak jsme se občas na burzu vypravili celá rodina. Ale dnes už mám jiné starosti. Na druhou stranu, chlap něco dělat musí," řekla smířeně.

Jako konzument dává Trhlík kromě vlastního piva přednost malým či rodinným pivovarům, jež vaří přírodní piva. Preferuje například značky Bernard, Svijany, Klášter či Malý Rohozec. "Když mi někdo řekne, že nejlepší pivo je Gambrinus, tak se s ním dál nebavím. To už totiž není pivo, to je voda," uzavřel nekompromisně.

Zdroj a foto: Týden


Nizozemský pivovar Heineken NV hospodařil v loňském roce s provozním ziskem 1,528 miliardy eur (38,7 miliardy Kč). Ve srovnání s předchozím rokem se zisk snížil o 16,6 procenta kvůli pokutě od Evropské unie za dohodu o cenách. Tržby společnosti se ale zvýšily o 6,2 procenta na 12,56 miliardy eur. Společnost, která je podle tržeb čtvrtým největším pivovarem na světě, to uvedla v dnešním prohlášení.

Pivovar, který působí i v Česku, současně varoval, že v letošním roce očekává nárůst cen surovin a obalových materiálů o 15 procent. Na většině trhů ale bude firma schopná tyto vyšší náklady přesunout na své odběratele. Heineken vyrábí pivo stejné značky, ale také značek Amstel, Zywiec a Tiger.

Vysoké ceny sladového ječmene a obalových materiálů, jako hliníku používaného u plechovek, trápí i další přední světové pivovary. Ceny obilí žene vzhůru hlavně vysoká poptávka od výrobců biopaliv. "Jsem plně přesvědčen, že navzdory hrozbám růstu vstupní nákladů a nejistému ekonomickému výhledu v některých regionech budeme opět silní a dostatečně konkurenceschopní, abychom vykázali pozitivní růst zisku," dodal generální ředitel Jean-François van Boxmeer.

Akcie Heinekenu od počátku letošního roku klesly již o 12 procent. Cenu tlačí dolů obavy o vliv vyšších vstupních nákladů na hospodaření firmy. Celý index DJ Stoxx evropského nápojového a potravinářského sektoru oslabil za stejnou dobu jen o deset procent, napsala agentura Reuters.

Nizozemský Heineken vlastní v České republice pivovar Starobrno. Nedávno se navíc dohodl na koupi Královského pivovaru Krušovice. Stane se tak třetím nejsilnějším hráčem na českém trhu s podílem kolem osmi procent.

Zdroj: Finance.cz


České pivo už čeká v Bruselu

[středa, 20. únor 2008]

Česká národní pýcha – pěnivý pivní mok, zahájila v Bruselu cestu, na jejímž konci bude registrace chráněného zeměpisného označení „České pivo“.

Pivovary v České republice snahu svého oborového svazu pozorně sledují. „Nové označení může pomoci k lepšímu prosazení na zahraničních trzích,“ vysvětlil včera pro Deník manažer reklamy Zdeněk Mikulášek ze společnosti Bernard.

Nová známka může podle Mikuláška navíc chránit pivovary před některými nařízeními z Bruselu. „Aby jednou nedošlo k tomu, že nám Brusel nařídí vyrábět s jinou energetickou náročností,“ upozornil například Mikulášek a dodal, že takové požadavky by mohly v budoucnu ohrozit tradiční postupy výroby.

S tím, že nová značka pomůže hlavně celému oboru, souhlasí i větší z českobudějovických pivovarů. „Registrace označení České pivo pomůže uchovat tradiční pestrost na českém trhu a bude také důležitým rozlišovacím znakem kvality pro české zákazníky,“ konstatoval Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p.

Budvar však hodlá podle Samce i v budoucnu spoléhat především na vlastní tradiční značku. Podobně je na tom i Budějovický měšťanský pivovar (BMP). Označení zeměpisného původu má registrované od roku 2004 v přístupové smlouvě s Evropskou unií. „Je to správný krok,“ ocenil však dlouhodobá jednání v Bruselu předseda představenstva BMP Miroslav Leština.

„Bude to výhoda, chráněná značka snad do budoucna ubrání kvalitu piva, i kdyby firmy někdo koupil,“ myslí si Jaroslav Kučera z Českých Budějovic, štamgast z Malého pivovaru. Jednání s Bruselem o zveřejnění návrhu na registraci trvala tři roky.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Edwin Otta


Pravá staročeská zabijačka již pomalu opouští český venkov. Jde však o tradici, které není radno se zbavovat. Přesvědčit se o tom budou moci všichni, kteří tuto sobotu 23. února od 12:00 do 16:00 navštíví pivovar Zlatopramen v Ústí nad Labem. „Chceme návštěvníkům ukázat, že tradice staročeských zabijaček má své kouzlo. Tradiční zabijačka, dobrá zábava a pivo, které se vaří tradičním způsobem, navíc k sobě neodmyslitelně patří,“ řekl Josef Vejlupek, manažer pro komunikaci skupiny Drinks Union, která pivo Zlatopramen vaří.

Skutečná zabijačka pašíka, kterou pořádá pivovar Zlatopramen jako jeden z mála u nás, se odehraje přesně ve 14:00 na nádvoří pivovaru. „Před tím i poté však bude pro návštěvníky připraveno mnoho zábavy, dobrého jídla a hlavně dobré pivo Zlatopramen 11°,“ vyjmenoval Josef Vejlupek.

Na nádvoří pivovaru bude již od 12:00 rozprostřený vyhřívaný stan - „hospoda“. „Bude se v něm čepovat o sto šest. Lidé si také budou moci pochutnat na jelítkách, jitrnicích, prejtu i gulášku. Navíc si mohou tyhle všechny dobroty odnést domů jako „vejslužku“,“ dodal Josef Vejlupek. Nebude chybět ani medovina, babské koření, preclíky, keramika a ukázky kovářského řemesla.

Samozřejmostí budou také pravidelné prohlídky pivovaru. „Lidé si tak opět po dvou letech, kdy jsme v pivovaru pořádali masopust, budou moci projít většinu provozu a na vlastní oči vidět, jak se Zlatopramen vaří,“ uvedl ředitel a vrchní sládek pivovaru Libor Čech.

Po celou dobu trvání akce bude hrát trio Čupr Baby se staročeskou šlapačkou a Plukovní hudba 36. pěšího pluku hraběte Kolowrata. „Vstupné bude 30 korun. V rámci něho získá každý návštěvník dvě piva zdarma, či dva nealko nápoje,“ uvedl Vejlupek.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Největší skandinávský producent piva, společnost Carlsberg A/S, dnes reportoval zisk za čtvrté čtvrtletí, čímž zvrátil díky vyšším prodejům v Rusku ztrátu ze stejného období před rokem. Společnost zároveň očekává, že za celý letošní rok vykáže silnější růst svých tržeb.

Čistý zisk dánské společnosti činil za uplynulé tři měsíce 37 mil. DKK (7,3 mil. USD), ve srovnání se ztrátou 80 mil. DKK za shodné období předešlého roku. Oznámeným ziskem firma překonala konsensuální odhad analytiků dotazovaných agenturou Bloomberg pro zisk 25,5 mil. DKK.

Společnost odhaduje, že se její tržby zvýší v letošním roce o 10 procent, což ve srovnání s loňským rokem znamená nárůst o jeden procentní bod.

Nárůst zisku za celý letošní rok Carlsberg odhaduje na 20 procent, což je o 2 procentní body méně než v roce 2007. Ebit zisk by se měl v tomto roce zvýšit o 12 procent na 5,9 mil. DKK.

Za čtvrté čtvrtletí firma vykázala nárůst tržeb o 5,2 procenta na 10,8 mld. DKK, přičemž analytici v průměru počítali s tržbami ve výši 11,1 mld. DKK.

Zdroj: IPOINT | Autor: Klára Štěpánková


SABMiller chce do Ruska

[pondělí, 18. únor 2008]

Cena akcií spoločnosti SABMiller (SAB) dnes rastie približne o 2,7 percenta na 1138 pencí. Investori priaznivo zareagovali na slová Grahama Mackaya, ktorý firmu vedie. Mackay naznačil, že sa budú usilovať o zvýšenie trhového podielu v Rusku. To je v súčasnosti veľmi lukratívnym trhom, pretože domáci spotrebitelia prechádzajú od tradičnej vodky k pivu. SABMiller má momentálne približne 6 percentný podiel na trhu, pričom predaje vzrástli minulý rok o 7 percent. Expanzia by nemala byť uskutočňovaná len vnútorným rastom, ale vysoko pravdepodobné sú i akvizície.

Zdroj: Finance.cz | Autor: Boris Tomčiak


RUBÍN, SLÁDEK, HARMONIE... Tak se jmenují nové odrůdy chmele, které se od roku 1994 vyšlechtily v České republice. Jaké jsou jejich přednosti a proč vlastně vznikly? Také na to odpovídá šlechtitel Vladimír Nesvadba. Přinášíme tak trochu jiný pohled na pivo.

Od roku 1994 pěstují čeští chmelaři šest nových druhů chmele. Proč to dělají a nestačí jen slavný Žatecký poloraný červeňák?

Nestačí. Chmel se šlechtí proto, aby se snížily náklady na jeho pěstování. Cílem je získat podobnou odrůdu, která bude vhodná k vaření piva, ale zároveň bude odolnější proti chorobám,“ říká v rozhovoru vedoucí oddělení šlechtění Chmelařského institutu Žatec Vladimír Nesvadba. Přesto podle něj zůstane základem pěstování na Žatecku, Litoměřicku a na Moravě zmíněný červeňák. Světově uznávaný chmel stále roste na devadesáti procentech českých chmelnic.

* Za posledních třináct let se u nás objevilo šest nových odrůd chmele. Je to hodně, nebo málo?

V poslední době to vypadá, že je u nás boom s novými odrůdami. Ale v Německu jich už vyšlechtili třicet nebo čtyřicet. Věnují se tomu totiž už desítky let. U nás naopak až do roku 1995 platil zákon, který dovoloval pěstovat pouze chmele původu Žatecký poloraný červeňák. Jiné odrůdy se pěstovat nesměly, aby nedošlo k míchání.

* Jak se nové české odrůdy jmenují?

Naši šlechtitelé chmele zaregistrovali v roce 1994 jako odrůdy Sládek, Bor, Premiant, v roce 2001 to byl Agnus, o tři roky později Harmonie. Poslední odrůdou je Rubín, který jsme představili loni.

* Proč vůbec vznikají nové odrůdy?

Především proto, aby se pěstitelům snížily náklady.

* V čem ty úspory spočívají?

Třeba v tom, že u nových odrůd mohou být mezi rostlinami větší mezery, na jednom drátku pak mohou být místo dvou výhonků tři. Jestliže nové odrůdy mají proti žateckému červeňáku dvou až trojnásobný výnos, tak ta rostlina musí být mohutnější. „Žatec“ se pěstuje metr od sebe, tyto nové odrůdy 114 nebo 133 centimetrů, aby měly světlo. Jinak by si stínily a hlávky by byly jen v nejvyšších dvou metrech. Ono navíc kdybychom hybridní odrůdy nepěstovali, tak by plocha chmelnic byla nižší. Neděláme to tedy na úkor žateckého červeňáku, ale proto, aby podobné odrůdy nemusely pivovary nakupovat ze zahraničí. Šlechtění tedy pomáhá pěstitelům rozšiřovat plochy.

Žatecký chmel: kvalitní, ale drahý

* Je to tedy tak, že původně byl v Čechách jen Žatecký poloraný červeňák?

Základem u nás byl vždy, ale i v současné době tvoří devadesát procent ploch. Je to chmel nejkvalitnější, ale současně i nejdražší.

* Je cena jeho jediná nevýhoda?

Co je u žateckého chmele ještě špatné, je to, že nesnáší vysoké teploty. Když je horké léto, tak je nízký výnos i obsah důležitých alfa hořkých kyselin.

* Znamená to tedy, že vývoj klimatu jde proti tradičnímu českému chmelu?

Přesně tak. Jestli se mluví o globálním oteplování nebo nějakých periodách, tak my vidíme, že teploty opravdu jdou nahoru. Žatecký červeňák by tím trpěl. Když jsem ho viděl ve Francii nebo Slovinsku, tak to bylo žalostné, měli tam třetinové výnosy.

* Dá se říct, že čím je kvalitnější chmel, tím je lepší pivo?

Jsou pivovary, které si zakládají na tom, že používají výhradně žatecký chmel. Ale přibližně třetina žateckého červeňáku se používá hned na začátku, takže se hodinu a půl vaří. Jenže za tu dobu většina silic vytěká. Přitom je to jen základní chmelení pro hořkost piva. Proto každý pivovar musí zvážit, zda pro tuto fázi použije drahou kvalitu -žatecký chmel, který zjemňuje hořkost - nebo levnější chmel jen pro základ hořkosti.

* Je tedy lepší využívat při vaření piva víc druhů chmele?

Na první chmelení se používají spíš takové odrůdy, které mají vysoký obsah alfa hořkých kyselin. To jsou látky, které dávají pivu jeho hořkost. Jsou to například české odrůdy Agnus nebo zahraniční Magnum a Columbus. Žatecký červeňák má obsah těchto kyselin desetkrát nižší, ale jeho cena je dvojnásobná.

Po nových odrůdách je poptávka i v zahraničí

* Tyto odrůdy jsou tedy levnější i odolnější?

Levnější ano, odolnější ani ne. Nejsou třeba tak kvalitní, proto je pivovary používají jen na první chmelení. Pivovary u nás tyto odrůdy (Magnum a německou Perlu) používají už dlouho, ale dovážely je ze zahraničí. A proto se začaly pěstovat moderní odrůdy, aby se v českých pivovarech používal český chmel na první i a druhé chmelení.

* Pěstitelé tedy vycházejí vstříc pivovarům, aby nejen chuť, ale i základ piva byl z českého chmele?

Ano, aby celé chmelení bylo české. Proč dovážet levnější zahraniční odrůdy, když je můžeme pěstovat taky? Řada našich pivovarů si přitom začíná budovat svou image na tom, že používá výhradně český chmel.

* Platí ale pořád, že nejlepší chuť dodává pivu žatecký červeňák?

Hybridy tvoří základ. Ale typickou chuť dodává červeňák - je to něco jako koření. Dá se říct, že žatecký červeňák nemá konkurenci. Když jsme byli v Jihoafrické republice, tak tam bylo pivo a u něj bylo napsáno: S polibkem žateckého chmele. Měli ho tam jen špetku, ale zakládali si na tom, že tam je i žatecký chmel.

* Má vůbec normální člověk šanci poznat, jestli je v pivu červeňák, nebo český hybridní chmel nebo chmel ze zahraničí?

Nemyslím, že by zrovna poznal, jestli je v pivu právě česká hybridní odrůda Sládek nebo Premiant, nebo jestli je tam 20 nebo 50 procent žateckého chmele. Ale pivovary si zakládají na charakteristické vlastnosti piva. Specifičnost pivu dodává právě fakt, jestli pivovar červeňák používá třeba ze 30 nebo 70 procent. Kdyby to pivovar změnil, tak už to nebude jeho typický výrobek.

* Konkrétním důvodem, proč šlechtíte nové odrůdy českého chmele, je tedy udržení prestiže českého chmelařství?

Ano, chceme, aby české pivovary používaly český chmel. Ale české pivo i chmel se vyváží také do zahraničí a my jsme i v tomto ohledu udělali velký kus práce. Českou republiku znali světoví pivovarníci jen jako producenta žateckého chmele. Když jsme začali produkovat další druhy, bylo to k nelibosti zahraničních obchodníků. Začali jsme jim konkurovat. Sládek nebo Premiant jsou v pivu vynikající a začínají vytlačovat zahraniční odrůdy.

* Jak se vlastně šlechtí nové odrůdy?

Základem je křížení. Chmel je dvoudomá rostlina a ve všech oblastech samičí rostliny ničí samce. Já ale právě samce potřebuji. Mám vybrané „otce“ a chmelovou rostlinu musím zaizolovat takovým papírovým rukávem. Tam potom nasypu pyl otce a ze semen získáme potomstvo. Z toho se pak vybírají nejlepší genotypy. Výběr trvá až šest let, pak následuje sledování v polních podmínkách. Šlechtění nové odrůdy celkem trvá patnáct až šestnáct let.

Chmel jako surovina pro výrobu léčiv

* Potřebujete ke křížení zahraniční odrůdy, nebo si můžete teoreticky vystačit s našimi?

Můžeme, ale používáme i zahraniční. Ročně dělám čtyřicet až padesát křížení, z toho dvě tři se zahraničními odrůdami. Snažíme se tam vnést nové znaky. Ve světě je to stejné. Každý má svoji genobanku, geny si vyměňujeme. Já mám 320 druhů z celého světa. Když potřebuju odrůdu odolnější proti suchu, vybírám takové, které se osvědčily v sušších podmínkách. Když v zahraničí potřebují vysokou kvalitu, použijí náš poloraný červeňák.

* Máte jako výzkumný ústav při šlechtění chmele nějakou státní podporu nebo dotace?

Šlechtění chmele u nás podporuje ministerstvo zemědělství. Jde o podporu na získání nových genotypů chmele, které budou odolnější vůči houbovým chorobám nebo změnám teplot. Nová věc je, že na ministerstvu školství prošel nový projekt, který umožňuje získat genotypy pro medicínské účely. Ve chmelu jsou totiž také látky, které mají léčivé účinky. Do budoucna by tak mohl být odběr nejen u pivovarů, ale také od farmaceutických a medicínských společností. Když se to podaří, tak by to bylo pro pěstitele perfektní.

***

* Vladimír Nesvadba

Vedoucí oddělení šlechtění Chmelařského institutu v Žatci. Absolvoval Vysokou školu zemědělskou. V roce 2000 završil doktorandské studium na České zemědělské univerzitě. Zabývá se genetikou a šlechtěním chmele. Přednáší po celém světě, v minulých letech třeba v Anglii, Německu nebo Jihoafrické republice. Ve světě sbírá plané chmele, které se používají při šlechtění. Jeho největším úspěchem je vyšlechtění českých odrůd Agnus, Harmonie, Rubín. * Klady a zápory Žatecký poloraný červeňák + vysoká kvalita + vyvážený poměr pivovarsky cenných látek + ověřený zájem v Česku i ve světě - relativně nízký výnos (průměrně 1 tuna z hektaru) nové odrůdy + vysoké výnosy (průměrně 2 až 2,5 tuny z hektaru) + nižší náklady na pěstování - kvalita nových odrůd nedosahuje špičkové úrovně červeňáku

„Proč dovážet levnější zahraniční odrůdy, když je můžeme pěstovat taky? Řada našich pivovarů si přitom začíná budovat svou image na tom, že používá výhradně český chmel.“

Zdroj: MF Dnes | Autor: Tomáš Kassal


Původní pivo bylo jiné než dnes

[sobota, 16. únor 2008]

Nejdříve nápoj vyráběly právovárečné rody, moderní pivovary začaly vznikat před 150 lety.

Historie kraje

Pivo, jak je známe dnes, se začalo vařit až v průběhu devatenáctého století. Měšťané a prostý lid v Pardubickém kraji předtím zdvíhali ve svých korbelech nápoj, který byl podobný současnému nefiltrovanému kvasnicovému pivu. Výroba piva byla navíc spojena pouze s městy a v nich sídlícími právovárečnými rody.

Původně se piva vařila třeba v Chrudimi nebo v Poličce v jednotlivých domech právovárečníků, a tak mělo každé jinou chuť a kvalitu. Historické prameny potvrzují, že pivo se ve městech vařilo už ve 14. století. Většinou se připravovalo takzvané nadkvasné pivo, které se ovšem rychle kazilo. Kvasilo při teplotách přes dvacet stupňů Celsia, mělo nižší obsah kysličníku uhličitého a téměř žádnou pěnu.

Na počátku devatenáctého století ale začala v českých zemích růst obliba bavorského piva, které kvasilo při nižších teplotách okolo jedenácti stupňů, vyznačovalo se říznou chutí a bohatou pěnou.

Kvalita původních českých piv se začala čím dál víc zhoršovat. V únoru roku 1836 museli například měšťané v Plzni podle starého zvyku vylít před očima veřejnosti šestatřicet sudů zkaženého piva.

Plzenští právovárečníci se proto rozhodli, že se při výrobě spojí a založí nový pivovar, kde vyzkouší uvařit pivo novým způsobem. Sládek Josef Groll tam také poprvé 5. října 1842 uvařil v Čechách pivo novou metodou takzvaného spodního kvašení. Tomuto trendu se museli časem přizpůsobit i výrobci piva na území dnešního Pardubického kraje. Ze třech velkých, které nyní v regionu pivo vaří, má nejstarší tradici pivovar Pernštejn v Pardubicích. Vilém z Pernštejna začal na počátku 16.století rozvíjet v Pardubicích pivovarnictví. Právo vařit pivo se zpravidla pojilo k přesně vymezenému počtu měšťanských domů a bylo rozšířeno i v okolních vesnicích. V těchto letech byly v Pardubicích 4 pivovary -městský, obecní, zámecký a farní.

O tom, že se v Pardubicích postaví moderní pivovar, se rozhodlo v roce 1871. 8.dubna o rok později se začalo vařit pivo. První výstav byl 25. června 1872 a v tomto roce bylo prodáno asi 6 000 hl.

Výhradně o právovárečné rody může opřít svoji historii dnešní pivovar v Poličce. Sněmem zemským Království českého bylo v roce 1517 přiznáno majitelům 113 měšťanských domů uvnitř hradeb královského věnného města Poličky právo várečné. Po roce 1948 ale potomci těchto rodů o toto privilegium přišli. Domohli se ho zpět až v roce 1994 a pivovar, který byl za dob socialismu zavřený, znovu obnovili. Pivovar Hlinsko patří naproti tomu mezi pivovary s krátkou historií. Byl založen v roce 1913 a je posledním pivovarem postaveným v Čechách od roku 1913 až do roku 1971, kdy byly založeny pivovary v Nošovicích a v Mostě.

Zdroj: MF Dnes


Spoločnosť Pivovar Steiger, a.s. Vyhne v okrese Žiar nad Hronom zaznamenala za rok 2007 celkové výnosy v objeme 278 mil. Sk.

Ako pre agentúru SITA ďalej uviedol predseda predstavenstva spoločnosti Jaroslav Vysloužil, v roku 2008 by mali výnosy spoločnosti dosiahnuť výšku 382 mil. Sk.

"Pivovar sa vydal cestou dôrazu na kvalitu, o čom svedčia minulé i súčasné investície do výrobných technológií," pokračoval ďalej J. Vysloužil. Ako dodal, investície za posledných päť rokov predstavovali vyše 140 mil. Sk.

"V súčasnosti prebieha výmena plniacich liniek na fľaškové pivo v hodnote 80 mil. Sk," informoval ďalej predseda predstavenstva. Ako spresnil, v období do roku 2010 plánuje pivovar investovať najmä do automatizácie chladenia najmenej 90 mil. Sk.

O spoločnosti Pivovar Steiger, a.s.

Spoločnosť Pivovar Steiger, a.s. Vyhne vznikla zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk. Pivovar Vyhne bol založený v roku 1473 rádom templárskych rytierov a aj v súčasnosti sa zaoberá výrobou piva, sladu a výrobkov zo sladovníckeho jačmeňa.

V januári 2007 sa vyhniansky Steiger umiestnil na treťom mieste v rebríčku predaja pivovarov pôsobiacich v SR, kedy jeho podiel na trhu predstavoval 4,3 %, pričom predal 8,804 tis. hektolitrov piva.

Zdroj: Aktuality.sk


Další pivovary v Česku zvednou v nejbližší době své ceny. Po loňském podzimu, kdy zdražily především pivovary s větším podílem na trhu, se prodraží teď před sezonou i další značky. I je k tomu nutí vysoké ceny energií a loňský růst cen surovin - především ječmene a sladu. Propadu spotřeby se ale bát nemusí, jak se ukázalo u pivovarů, které zdražily už loni.

Loni od října do prosince účtují obchodníkům v průměru o pět až šest procent více přední pivovary, jako je Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Drinks Union i Královský pivovar Krušovice. A v nejbližší době o dalším zdražení neuvažují. Výrobci, jako je třeba Pivovar Litovel, Zubr, Holba nebo Pivovar Jihlava, jsou z těch, které úprava cen teprve nyní čeká. V nejbližších měsících nevylučuje zdražení ani dvojka trhu, Pivovary Staropramen, která vyšší náklady promítla do cen loni v říjnu.

Když podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého vzrostla cena ječmene, a tedy i sladu za minulý rok o sto procent, vzrostly pivovarům náklady o třetinu. Takový nárůst konečných cen ale silná konkurence nedovolí. "To znamená, že berou ze svých marží. Zdražení se ale projeví u všech. Pivovary, které ovládají až sedmdesát procent trhu, už to mají za sebou. Teď před sezonou se přidávají ostatní," říká Veselý.

Pivovar Jihlava tak se svým Ježkem zdraží láhev od začátku března v průměru o 70 haléřů. "Náklady šly nahoru prakticky ve všem," vysvětluje obchodní šéf Zdeněk Křivský. K těm, kteří zvedli ceny nedávno, patří i havlíčkobrodský Měšťanský pivovar Rebel.

Průběžně upravuje ceny svých početných značek pražský Staropramen. "V letošním roce nevylučujeme úpravu ceny některých značek a balení, ale jedná se řádově o jednotky procent," říká mluvčí Michaela Trýznová.

Plzeňský Prazdroj, jednička trhu s podílem téměř padesáti procent, zvedl ceny naposled loni v listopadu. Cena sudového půllitru Pilsner Urquell vzrostla pro obchodníky o korunu na 18,90 koruny. Desítka Gambrinusu zdražila o sedmdesát haléřů na 12,20 koruny. Přesto měl Prazdroj loni v prodaném množství rekordní rok - doma prodal 8,15 milionu hektolitrů, o půl procenta meziročně víc. A rekordní byla podle odhadu pivovarnického svazu i produkce všech pivovarů v Česku - poprvé překročila dvacet milionů hektolitrů.

Přitom jarní vlna zdražování nemusí být letos poslední. Pivovary čekají na úrodu ječmene a na podzim zváží další postup. "Úroda je nízká prakticky všude ve světě a o český ječmen i chmel roste poptávka i z ciziny. Musíme platit za kvalitu vysokou cenu," naznačuje i pro tento rok obchodní ředitel Prazdroje Jiří Žáček.

Že konzumenty cena zatím příliš neovlivňuje, dokládá i humpolecký Rodinný pivovar Bernard. Loni zdražil o deset procent a letošní lednová produkce více než 12 240 hektolitrů je absolutním lednovým rekordem od roku 1991, kdy byl pivovar zprivatizován. "Lednový nárůst představuje skvělých 28 procent, to není špatný začátek," pochvaluje si spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Zdroj: iHNed | Autor: Miroslav Petr


S pivní novinkou se veřejnost poprvé seznámí na ochutnávce v Hotelu Švandy Dudáka ve Strakonicích v pátek 15. února 2008 od 18°° hodin. Polotmavý ležák byl vyroben u příležitosti oslav 160. výročí narození spisovatele Karla Klostermanna.

Nový výrobek Měšťanského pivovaru Strakonice je mírně nasládlý, karamelové chuti, vyznačuje se plností a řízem. Polotmavý ležák byl vyroben z tmavých, karamelových a barevných sladů, ve směsi se světlým sladem, spodním kvašením, za použití kulturních kvasinek. Upravený chmel na výrobu pochází z tuzemských sklizní a je prvotřídní kvality. Stáčení proběhlo do 0,33 l lahví pod ochrannou atmosférou oxidu uhličitého. Předností je, že se jedná o pivo nepasterované. Obsah alkoholu dosahuje hodnoty 5,1% objemových", uvedl Jaroslav Tůma, ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice, a. s.

Karel Klostermann (1848 * 1923) objevil ve svých románech drsnou krásu a nelehký život obyvatel milované Šumavy. Zprvu píše německy a pak česky. Má stejnou lásku k oběma národnostem, je apoštolem smířlivosti, která vyplývá ze vzájemného sebepoznání. Zavrhuje chorobný pesimismus, ač život sebou přináší mnoho strastí, bolestí a odříkání, má život také světlé stránky a jeho normální a zdravý člověk nepodléhá nikdy melancholii a zoufalství.

Klostermann, ač rodem po otci němec, se natolik sžil s českým prostředím a jeho díla byla tak vřele obdivovaná českými čtenáři, že se stal váženým českým spisovatelem. On sám se cítil asi především Evropanem a křesťanem", řekl František Sáček.

Zdroj: Web pivovaru Dudák Strakonice


Na Valentýna Japonky nejčastěji obdarovávají své milované polovičky čokoládou.

Na žebříčku kuriózních pochutin pak vede čokoládové pivo. Pivovary ho dokonce vyrábějí v několika chuťových variacích, jako například s vanilkou.

Pro japonské muže totiž neexistuje lepší kombinace než čokoláda a pivo. A důkazem je hlavně velká poptávka a zvýšený zisk společnosti.

Neobvyklé tmavé pivo neobsahuje pravou čokoládu, ale pouze její příchuť. Obsah alkoholu se nemění, stejně jako tradiční hořká chuť.

Místní obchodníci věří, že ti kteří pivo nepijí se na Valentýna nechají zlákat zajímavými příchutěmi a posléze by mohli začít standardní tekutý chléb konzumovat i po celý rok. A tato strategie se prý vyplácí.

Video zde ...

Zdroj: Blesk


Majitel Pivovaru Černá Hora přesvědčil porotu svým zaujetím, odvahou změnit obor i výdrží. Je vystudovaným inženýrem a vaření piva se začal věnovat až ve svých čtyřiapadesáti.

Ve třiašedesáti se majitel Pivovaru Černá Hora může pochlubit jako vůbec první pivovarník titulem Podnikatel roku na jižní Moravě.

Jeho jméno včera odpoledne vyhlásil na brněnském krajském úřadě první regionální držitel titulu z roku 2005 Radim Jančura, majitel dopravní společnosti Student Agency. Jančura zasedal v osmičlenné odborné porotě, v níž nechyběl ani loňský vítěz celostátního kola Pavel Juříček či další ocenění z posledních let.

Foto

"Pan Fusek zprivatizoval firmu v době velkých pivovarů. Kromě toho, jak k firmě přišel a že ji vybudoval, ale porota vždy hodnotí hlavně celý příběh podnikatelů - inovativnost i to, jak firmu dál rozvíjí a dokáže ji udržet. Je to o udržení značky, ale také kvality," vysvětlil důvody výběru Jančura.

Spíš než jen loňské úspěchy tedy porotci ohodnotili Fuskovo celoživotní dílo a dynamický kariérní i osobnostní postup.

"Cítím to jako vyznamenání celé skupiny, která se na výrobě piva podílí, i naší strategie, jež je žít s regionem a podporovat aktivity v něm," reagoval na nový titul Jiří Fusek.

V užším kole soutěže, kterou vyhlašuje společnost Ernst and Young, porazil víceré významné podnikatele, pochvalu ale sklidili všichni. "Moc děkuji všem za to, co pro region dělají. Pro rozvoj kraje takové lidi potřebujeme," poděkoval účastníkům hejtman Stanislav Juránek.

Fusek, který ziskem titulu postoupil do celostátního kola soutěže, by nyní mohl začít z ocenění těžit. "Zisk titulu se pozitivně projeví na renomé firmy, vztazích se zákazníky, zájmu o práci ve společnosti i jejím dalším hospodářském rozvoji," naznačil Dirk Kroonen z české pobočky Ernst and Young.

Zdroj: iDnes | Foto: Monika Tomášková


Jiří Fusek: Problémy mě baví

[čtvrtek, 14. únor 2008]

Spokojený úsměv při vyhlášení soutěže Podnikatel roku 2007 Jihomoravského kraje vystřídal na tváři vítěze počáteční údiv. Napodruhé to vyšlo. „Moc si toho vážím, vůbec jsem to netušil. Opakovaně ale říkám, že to ocenění patří 130 zaměstnancům,“ reagoval majitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek, který o titul usiloval i loni.

* Co čekáte, že vám titul přinese?

Určitě jen to dobré, minimálně v tom, že se pivovar znovu zviditelní. Je pro nás vysokou odměnou i to, když někdo ocení, že je naše snažení celospolečensky přínosné.

* Čím jste to podle vás u poroty vyhrál?

Pomohlo možná i to, že jsem se pokoušel titul získat už za rok 2006. Porota tak mohla vidět, že to, co jsem hlásal, se skutečně odehrává i v praxi. Jinak si myslím, že největším počinem bylo, že jsme se zaměřili na rozvoj regionu - kultury, sportu, turistiky - vzali jsme to jako náš čtvrtý výrobní program.

* Ty aktivity jsou ale vždy spojeny s vybudováním vašich nových restaurací, nebo ne?

Ano, ale my nechceme dělat jen prosté nálevny jako většina konkurentů. Snažíme se budovat něco, co přinese regionu i danému místu oživení, přitáhne turisty.

* Vaše kariéra je poněkud netradiční. Pomohlo vám nějak studium na VUT a profese stavebního inženýra?

Baví mě přemýšlet a řešit problémy. I proto podnikání jako takové považuji za zábavu, i když se to někomu může zdát podivné. Využívám to při rekonstrukcích historických objektů, budování nových center a podobně. Často řeším i technické problémy s technology výroby, vždyť jako jediní využíváme při výrobě nealkoholického piva vakuační dělení, za což jsme získali nejvyšší pivovarnické ocenění.

* Kolik hodin trávíte v práci?

Tak to opravdu nevím, nikdy jsem se neodvážil to počítat, ani bych nemohl. Hodně cestuji, ale třeba k zahraničním setkáním využívám hlavně víkendy, kdy vím, že moji partneři budou mít čas. V pondělí jdu pak znovu do práce.

* Co se nejvíc změnilo od počátků vašeho podnikání?

Je toho moc, strašně se změnilo celé podnikatelské prostředí, třeba možnost, jak získat finanční podporu, je teď daleko lepší, zvětšila se ale konkurence a jsou zde stále potíže - třeba soudní systém a to, že pohledávky jsou nevymahatelné i devět let, stále je tu i rozdělení podnikatelů a úředníků na dvě kasty, ne spolupracovníky.

Zdoj: MF Dnes


Plzeňský Prazdroj otestuje studenty

[čtvrtek, 14. únor 2008]

Jedinečná šance ověřit si, jaké mají nejsilnější stránky před svým vstupem na trh práce, se nabízí studentům 4. a 5. ročníků vysokých škol. Otestuje je Plzeňský Prazdroj při třetím ročníku Talent Competition, soutěži talentů, která se uskuteční od 17. do 21. března.

„Během jednoho dne si studenti vyzkoušejí výběrové řízení v mezinárodní firmě, lépe poznají naši firmu, možnosti pracovního uplatnění a další formy spolupráce,“ popisuje Ilona Vildová z Plzeňského Prazdroje. Zájemci o Talent Competition se mohou přihlásit do 29. února na adrese www.prazdroj.cz. Z došlých přihlášek bude podle životopisu a motivačního dopisu pozváno 50 účastníků. Při výběru nebude rozhodující studijní obor zájemce. Každý den Talent Competition bude zaměřen na jinou oblast (např. marketing, IT, finance atd.) a tomu se přizpůsobí program, do kterého bude zařazeno pět komplexních úkolů. „Ty jsou postavené tak, abychom na konci dne uměli u každého účastníka říci, které jsou jeho silné stránky,“ popisuje Vildová a dodává, že důležitý je potenciál studenta - jeho osobnost, schopnost týmové spolupráce, motivace. Odpoledne přijde na řadu diskuse s odborníkem a na závěr je připravena dobrovolná prohlídka pivovaru.

Úspěšným účastníkům Talent Competition dá pivovar šanci zúčastnit se ročního programu Trainee, který má za úkol vychovat nové zaměstnance. Program bude probíhat převážně v Plzni a Praze.

„Každoročně z Talent Competition do naší společnosti nastoupí kolem osmi účastníků, ať jako trainee, tedy praktikanti, nebo na klasickou absolventskou pozici,“ říká Vildová. Také pro ní byl Talent Competition před třemi roky vstupní branou do pivovaru.

Zdroj: MF Dnes


Zejména do oblasti technologie a ekologie investoval v roce 2007 nošovický pivovar Radegast 51 mil. Kč. Zásadním projektem realizovaným v loňském roce je nová sanitační stanice autocisteren. Pivovar se také zaměřil na využívání vodních zdrojů a vybudoval novou čerpací stanici na využívání podzemních vod. Podobnou částku jako v roce 2007 hodlá pivovar investovat do své modernizace také v letošním roce.

Hlavní investičním projektem pivovaru Radegast, který je členem skupiny Plzeňský Prazdroj a.s., bylo v roce 2007 vybudování nové sanitační stanice autocisteren. Tu si podle manažera pivovaru Radegast Ivo Kaňáka vyžádala skutečnost, že stávající místa se pomalu blížila ke své maximální hranici z pohledu kapacity: „Vedle restaurací s pivními tanky o objemu 10 hl, zaznamenáváme nárůst počtu restaurací, které využívají tanky o objemu 5 hl. Sanitace cisteren je součástí péče o kvalitu našeho piva, která je na prvním místě.“ Zařízení za takřka 9 mil. Kč dokáže najednou sanitovat dvě autocisterny a navíc významně snižuje spotřebu pitné vody.

Pivovar Radegast také přistoupil k výstavbě nové podzemní studny včetně čerpací stanice za 7,5 mil., která umožňuje získávat podzemní vodu. Ta není využívána pro výrobu piva, ale plní svou funkci ve sladovně, konkrétně v máčírně. „Pro vaření piva Radegast využíváme tradičně vysoce kvalitní vodu z přehrady Morávka,“ dodává Ivo Kaňák.

Částku převyšující 50 mil. hodlá pivovar investovat také v letošním roce. Zaměřit se chce zejména na výrobu a distribuci odplyněné vody.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Ostravar oficiálním pivem ČEZ Arény

[čtvrtek, 14. únor 2008]

V jedné z nejvýznamnějších víceúčelových hal v České republice – ostravské ČEZ ARÉNĚ - se bude v roce 2008 i v letech následujících čepovat Ostravar. O podpisu vzájemné smlouvy mezi majitelem ČEZ ARÉNY - akciovou společností VÍTKOVICE ARÉNA - a pivovarem Ostravar dnes média informovali zástupci obou subjektů.

ČEZ ARÉNA patří již více než 20 let k dominantám Ostravy. Moderní multifunkční hala s kapacitou téměř 10.000 sedících diváků byla slavnostně otevřena v roce 1986. Před hokejovým šampionátem v roce 2004 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací a náleží k nejmodernějším halám v zemi. Za dobu své existence se stala přirozeným centrem významných sportovních a kulturních akcí.

„ČEZ ARÉNA je stejně jako Ostravar tradičním symbolem tohoto města. Jsme proto rádi, že jsme se se společností VÍTKOVICE ARÉNA dohodli na prodloužení smlouvy,“ přibližuje důvody prodloužení kontraktu Pavel Barvík z Ostravaru.

„Pro nás bylo důležité získat tímto výběrem silného a dlouhodobého partnera, se kterým bude vzájemná spolupráce do budoucna prohlubována. Zároveň jsme kladli důraz na kvalitu čepovaného piva a spjatost s regionem“ říká Kamil Vrubl, pověřený řízením společnosti VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. „Podepsáním smlouvy s Ostravarem jsme naplnili všechny tyto podmínky.“

Víceletá smlouva garantuje pivovaru Ostravar výhradní práva na čepování piva v restauračních a bufetových zařízeních v ČEZ ARÉNĚ i nové multifunkční hale při všech společenských, kulturních a sportovních akcích.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Letošní lednový výstav 12 241,2 hektolitrů nepasterizovaného piva Bernard je absolutním lednovým rekordem od roku 1991, kdy byl pivovar zprivatizován. "Lednový nárůst představuje skvělých 28 procent, to není špatný začátek," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a vysvětluje: "Stále více zákazníků je ochotno si za kvalitu připlatit."

Foto

V loňském roce výstav piva Bernard překročil 156 tis. hl., tj. nejvíce v historii a růst dosáhl téměř 13 procent. Obrat činil 280 000 tis. Kč, tržby za pivo 251 000 tis. Kč. V meziročním srovnání 2006/07 dosáhl obrat nárůstu 21,7 procent. Export se na výstavu podílel 11,6 procenty, významný je především na Slovensko, dále do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska,Dánska, Ukrajiny, Polska, SRN, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Obrat sladovny Bernard v Rajhradě u Brna v roce 2007 dosáhl 61 000 tis. Kč, v roce 2006 činil 48 000 tis. Kč (tj. nárůst 27 procent).

Na Táborských slavnostech piva 2008 získal pivovar první letošní ocenění z degustačních soutěží, když druhé místo získalo v kategorii tmavých ležáků Speciální černé pivo Bernard.

Zdroj a foto: Tisková zpráva pivovaru Bernard


Vizovičtí policisté řeší neobvyklou krádež neznámého pachatele. Ten v době prvních dvou měsíců letošního roku vnikl po rozbití skleněné výplně okna do minipivovaru na ul. Dostihová ve Slušovicích. Objekt poté prohledal a odcizil tři čerpadla, nerez výklopu tanku, gumovou potravinářskou hadici, nerez trubky v délce 22,5 m, měděné trubky v délce 8 m, tři kusy převlečných matic, čtyři připouštěcí klapky, měděná víka a jeden nerezový míchací mechanismus. Nešťastnému majiteli tak vznikla škoda přesahující šest set tisíc korun.

Pachatel se tak svým jednáním dopustil trestného činu poškozování cizí věci a krádeže, za což mu hrozí až osm let ve vězení.

Zdroj: Zlín.cz | Autor: nprap. Mgr. Lucie Javoříková


Chybí mu říz, ale Čechům chutná

[středa, 13. únor 2008]

Nepasterizované pivo si v Česku získává stále více příznivců. Dokazuje to zvyšující se počet restaurací, které ho čepují. Kvůli nabídce piva, které při výrobě neprošlo pasterizací, musejí mít restaurace takzvané tankovny.

Například Plzeňský Prazdroj jimi jen v Moravskoslezském kraji vybaví čtyři až pět nových restaurací ročně. Na území severní Moravy má firma nyní 62 tankoven.

Kromě největšího tuzemského producenta piva dodávají tankovny ve svém regionu podle Holého také pivovary Ostravar a Starobrno. Nepasterizované pivo vaří i jiní tuzemští výrobci. Celkem devět druhů má v nabídce humpolecký pivovar Bernard, pivo bez pasterizace dodává také například Měšťanský pivovar Strakonice.

Mezi ostravské podniky, které točí nepasterizované pivo, patří i přívozská restaurace Alvi. V jejím sklepě dva a půl roku spočívají tři pivní tanky, do každého se vejde 1000 litrů, tedy objem 20 sudů. Pivo stočené do tanku by se podle odborníků mělo vyčepovat do deseti dnů, aby si uchovalo svou kvalitu.

Bez bublinek a nadýmání

"Nepasterizované pivo, které je přímo z pivovaru, není tak ostré, nemá takový říz, jako pivo ze sudu. Chodí sem na ně hodně starší lidé, kteří vědí, že to pivo jim nic neudělá, ani je nenadýmá, protože nemá v sobě ty bubliny," řekl spolumajitel restaurace Vilém Křístek. V provozovně se vypije kolem 500 nepasterizovaných piv v denně, v letním období je to ještě o 150 půllitrů více.

Vybavení pro čepování nepasterizovaného piva restauracím dodává pivovar. Zařízení podle regionálního šéfa prodeje společnosti Plzeňský Prazdroj Dušana Holého vyjde pivovar na zhruba půl milionu korun. Kromě tanků, jejichž počet závisí na velikosti restaurace, sem patří všechno vedení od tanků i výčepu, dále nerezové trubky a kompresor. Ve vybavení nechybí počitadlo, které ukazuje množství vyčepovaného piva. Restauratéři tankovnu získávají podle Holého na základě smlouvy o výpůjčce.

V České republice se nyní podle Holého vypije kolem pěti procent nepasterizovaného piva. Například z produkce Plzeňského Prazdroje je to asi 400 tisíc hektolitrů nepasterizovaného piva z osmi milionů hektolitrů jeho celkového prodeje v Česku.

Zdroj: Týden


Extra hořký ležák Louny 16° došel. Mezi pivaři o něj byl tak velký zájem, že se během několika týdnů vypila celá první várka. „Nečekali jsme tak velký zájem. Bohužel várka byla pouze jedna, proto budou muset naši spotřebitelé vydržet zhruba 14 dní, než budeme moci správně uzrálé pivo stočit opět do sudů,““ řekla manažerka značky Louny Daniela Klančíková.

Extra hořký ležák Louny 16° mohli ochutnat fajnšmekři ve vybraných restauracích v Lounech, Mostě a Chomutově. „Omlouváme se všem, na které se nedostalo. Protože jsme takový zájem nečekali, uvařili jsme na první pokus pouze jednu várku tohoto speciálního piva. Naši zákazníci ji ale vypili během několika málo týdnů, což nás trochu překvapilo,“ doplnil informaci ředitel a vrchní sládek pivovaru Louny Daniel Urban. Várka se přitom připravovala již od poloviny loňského roku. Na trhu se pivo objevilo v polovině ledna.

Při svém vstupu do restaurací se šestnáctistupňový speciál představil skutečně netradičně. Na jeho cestu k zákazníkům jej k bráně pivovaru vyprovodili přímo pivovarští. Sud naplněný pivem se pak za doprovodu bubnů valil městem Louny do nově otevřené pivovarské restaurace U SOMOLA. Zde pak sud oficiálně s manažerkou značky pokřtil i ředitel pivovaru. „Ze zájmu lidí o tento extra hořký ležák usuzuji, že poklepání na sud před jeho cestou ke spotřebitelům mělo svůj význam,“ řekl s úsměvem Daniel Urban.

Pivo Louny 16° je uvařené z nejkvalitnějšího chmele pocházejícího z lounské chmelařské oblasti. V ležáckých sklepích zrálo téměř 120 dní. Podle historika pivovarnictví Petra Žižkovského značka Louny podobně silné pivo nikdy neměla. „Podle dochovaných záznamů bylo nejsilnějším pivem lounská 12°, kterou vaří pivovar i dnes ovšem pod názvem Louny – světlý ležák,“ uvedl historik.

Zdroj: Tisková zpráva


Chodské pivo z Chodovaru

[středa, 13. únor 2008]

K ochranným označením v rámci Evropské unie patří od minulého týdne Chodské pivo. Ochranná známka by se měla objevit na výrobcích rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku.

O registraci Chodského piva požádal rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. „Jsme rádi, že to vyšlo, zřejmě jsme jedna z prvních českých firem, které se to podařilo,“ okomentoval rozhodnutí Bruselu spolumajitel pivovaru Jiří Plevka.

Je to známka, která naše výrobky staví na rovinu třeba parmské šunky či vína z kraje Champagne,“ řekl podle listu Tachovský deník Jiří Plevka, vrchní sládek pivovaru Chodovar v Chodové Plané. Ochranná známka by se na jeho výrobcích měla objevit do měsíce.

Pivo se vaří v Chodové Plané už téměř 450 let, pivovar založil šlechtický rod Šliků v roce 1573. Uznání značky Chodské pivo zaskočilo konkurenci i odborníky. „Chodské pivo? To nám nic neříká,“ konstatoval mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Jiří Hána z plzeňského Pivovarského muzea reagoval podobně:„Něco takového slyším prvně od vás. Na Chodsku se pivo samozřejmě vařilo, a to na řadě míst, třeba z Kouta na Šumavě se vozilo až na císařský dvůr, ale že by bylo nějakým fenoménem, o tom nic nevím.

Zdroj: MF Dnes


Okresní sněm ODS v Pelhřimově v pondělí vybíral svého kandidáta do Senátu. Důvěru dostal majitel pivovaru v Humpolci Stanislav Bernard. Pokusí se porazit odborářského šéfa Milana Štěcha, který bude mandát v horní komoře.

Foto

"Do senátních voleb získal podporu humpolecký pivovarník Stanislav Bernard. Jeho kandidaturu ještě projedná sobotní regionální sněm ve Velkém Meziříčí," oznámil Jaroslav Makovec, regionální manažer ODS.

Zvrat se ale nedá očekávat, Bernard má ve straně širokou podporu.

Obvod číslo 15 je přitom už od roku 1996 územím ČSSD. Opakovaně v něm byl zvolen senátorem Milan Štěch, který kandiduje i letos. Stanislav Bernard se pokusí tradici prolomit.

Zdroj: iDnes | Foto: Jan Schejbal


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň