Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

leden 2008

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv leden 2008


Začne se v Děčíně vařit pivo?

[čtvrtek, 31. leden 2008]

V Děčíně má vzniknout z objektu bývalého pivovaru jedno z nejmodernějších obchodních center v republice. Za více než 850 milionů korun ho má v příštím roce v březnu začít budovat akciová společnost Centrum Pivovar. Pokud firmě plány vyjdou, mohla by být v multifunkčním centru znovu obnovena i výroba piva. Celý areál chce společnost Centrum Pivovar dokončit na počátku roku 2010.

Plány na tiskové konferenci představil předseda představenstva společnosti Vojtěch Ryvola.

„Budeme pracovat otevřeně“ Ve středu děčínské čtvrti Podmokly by se měly skloubit budovy nevyužité kulturní památky s moderní architekturou do podoby nového náměstí. Do konce února by měly být hotové projektové studie tří významných architektů, ze kterých si vedení firmy po březnovém vyhodnocení jednu vybere. Společnost Centrum Pivovar chce na projektu spolupracovat s vedením města, obyvateli i ekology.

„Chceme dělat projekt velmi otevřeně, a proto v březnu návrhy vystavíme v Děčíně a zjistíme, který obyvatele nejvíce oslovil,“ řekl Ryvola. V následujících čtyřech měsících by se také mělo jednat o povoleních a detailech stavby s dozorujícími památkáři. Dvoupatrové centrum by mělo mít plochu do 30 tisíc metrů čtverečních. Součástí by mělo být i několik desítek jednoduchých malometrážních bytů v nově postaveném objektu v zadním traktu pivovaru i v historickém objektu.

Ve vnitroměstském obchodním centru, které má být zaměřeno více na kulturu a zábavu než na obchod, vznikne i multiplex se čtyřmi kinosály s celkovou kapacitou přibližně 560 lidí. Má oslovit nové diváky, proto se podle Ryvoly zaměří více na premiérové filmy.

Malý pivovar rodinného typu V bývalém pivovaru by se mělo začít znovu vařit i pivo, protože společnost plánuje vystavět i menší pivovar rodinného typu, který by zásoboval nejen centrum, ale i restaurace v Děčíně a okolí.

Součástí bude i jedna větší restaurace, pizzerie a několik fastfoodů. Vzniknout by měly i nové kavárny a fitnesscentrum. Supermarket středního typu má být na ploše přibližně 3 500 metrů čtverečních. Své místo by v centru měl mít i jeden větší elektroprodejce a několik značkových řetězců s oblečením. Celkem by centrum mělo obsadit sedm hlavních velkých nájemců a několik menších.

Při stavbě by se mělo využít nejmodernějších dostupných technologií. „Po dodavatelích požaduji, aby do toho vložili 100 procent technického hlediska, a ne obchodního,“ uvedl Ryvola. Pro ohřev teplé vody se má používat solární energie, využívat se má i odpadní voda.

„Projekt má být ekologický, například voda po umytí rukou půjde do čističky a pak se s ní mohou splachovat toalety,“ řekl Ryvola. Voda se má používat i ze tří studní, které dříve sloužily při výrobě piva.

Firmu Centrum Pivovar založili loni Vojtěch Ryvola a Martin Král. Sídlo má v Praze. Bývalý děčínský pivovar koupila firma na začátku letošního roku.

Ryvola má zkušenosti s výstavbou zhruba 50 obchodních center, jeho bývalá firma byla i u vzniku prvního obchodního centra v České republice - v Praze na Černém Mostě.

***

* Pivo v Děčíně Pivovarnické podnikání začalo v Děčíně v 16. století. Když v roce 1698 vyhořel panský pivovar v Těchlovicích, dal hrabě Maxmillián Thun vystavět v Podmoklech nový velký pivovar. Začalo se v něm vařit roku 1703. Starý pivovar, který bral vodu z Labe, musel ustoupit železnici. Nový komplex budov pak vznikl postupně od roku 1849 na popud Františka Antonína Thuna. Za první republiky si podmokelské pivo získalo slušné renomé. I ve druhé polovině 20. století si udrželo kvalitu. Názvy piv přitom vždy měly spojitost s plavbou labsko-oderskou.

Zdroj: MF Dnes


Novým ředitelem pivovaru Zlatopramen se od ledna stal Libor Čech, který již od března loňského roku dohlíží nad kvalitou výroby této značky jako vrchní sládek. Mladí pivovarští, jejichž věk se pohybuje kolem hranice 30 let, tak obsadili téměř všechny nejvýznamnější posty v pivovarech skupiny Drinks Union.

Teprve 33letý Libor Čech i přes svůj věk patří k těm služebně starším. „V pivovarech skupiny Drinks Union pracuji od svých 16 let a za tu dobu jsem prošel všemi pivovarnickými provozy. Ještě si pamatuji, když jsme v pivovaru Louny stáčeli do hliníkových sudů,“ vzpomíná.

Nová pozice ředitele bude podle Čecha znamenat více administrativní práce. „Rozhodně se ale nechci vzdát kontroly výroby piva přímo v provozech. Považuji to za důležitý předpoklad toho, že Zlatopramen bude tak dobrý, jako nyní a dále si bude upevňovat pozici lídra mezi jedenáctistupňovými pivy,“ uvedl.

Libor Čech svou první várku zlatavého moku uvařil v pivovaru Velké Březno, který je také součástí Drinks Union. „Pamatuji si, že šlo o světlý ležák Březňák a várku ode mě přebíral současný ředitel pivovaru ve Velkém Březně Jaroslav Rottenborn,“ dodává nový sládek. Zkušenosti Čechovi předávaly známé kapacity severočeského, ale i českého pivovarnictví, jako například dnes již bývalí sládci pivovaru Velké Březno Jana Rostová a Jiří Rottenborn či František Procházka z pivovaru Louny.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


"Ohne lemon. Ohne cranberry. Ohne bullshit." Tedy "Bez citronu. Bez brusinek. Bez dalších srágor," tak by se dala volně přeložit reklama, kterou se Plzeňský Prazdroj pokouší přesvědčit Němce o kvalitě svého piva.

Foto

"Reklama používá štiplavější humor, Němci jí ale dobře porozumí. Německá obliba ředit pivo limonádou je všeobecně známá, proto jsou u našich západních sousedů také oblíbené různé módní výstřelky, jako piva s ovocnou příchutí," vysvětlil mluvčí Prazdroje Jiří Mareček, proč se firma rozhodla pro hrubší slova.

Druhou verzí je pak billboard s nápisem "Die Würde des Biers ist unantastbar," čili "Úcta k pivu je nedotknutelná." Oba obrázky odkazují na jediné: že plzeňský pivovar se drží tradice a nehodlá do svého piva míchat žádné přísady.

Foto

"Českému pivaři to sice může trhat uši, ale v německých zemích je to celkem obvyklé. Když se namíchá Jim Beam s colou, taky se nikdo nediví," říká Jan Kočka z časopisu Svět piva.

Dodává, že ovocná piva se neobjevují pouze v Německu a Rakousku, tedy v zemích, které jsou pro takové míchání typické, ale také například v Belgii. "Tam ale probíhá přímo ovocné kvašení. Nejen smíchání piva a citronové limonády, což je ten klasický radler," dodal.

Kampaň spustil Prazdroj koncem loňského roku na billboardech v sedmi velkých německých městech převážně na území bývalé NDR, včetně Berlína. Poběží minimálně do konce března, objevila se také v časopisech.

V Bavorsku, které je považováno za pivařskou velmoc, reklama nasazena nebyla. Tam se ostatně od roku 1516 výroba piva drží zákona o jeho čistotě, který nařizuje, že se smí vyrábět jenom z vody, sladu a chmele.

Mluvčí plzeňské firmy připomněl, že Pilsner Urquell je nejprodávanějším importovaným pivem v Německu. Za rok 2007 vzrostl vývoz o 3 procenta.

Zdroj: iDnes.cz | Foto: Plzeňský Prazdroj


Pánové! Uvařte si pivo doma!

[čtvrtek, 31. leden 2008]

Zdá se vám, že všechno v poslední době zdražuje? I pivo! Proč si tedy nepořídit domů domácí pivovar? Že to se prodraží? Pokud jste skalní čeští pivaři, pak se to jistě vyplatí!

Kde se pivo vaří...

Domácí pivovar čili mikropivovar připomíná svým vzhledem jakýsi kyblík. Prodává se v celé sadě, jejíž cena se pohybuje zhruba mezi patnácti sty až třemi tisíci korun. Říkáte si – trochu vysoká částka? Že vás pivo v obchodě vyjde levněji. Jednorázové jistě. Pokud ovšem počítáte s větším využitím mikropivovaru a nekoupíte si jej jenom jako zajímavost, kterou chcete vyzkoušet, pak se vám náklady brzy vrátí. Navíc můžete mít čerstvé pivo, kdy se vám zachce a pozvat přátele a známé na ochutnávku vaší vlastní značky.

Foto

Pivo – lahodný mok, kterému málokdo odolá

Sada na přípravu piva

A co všechno v takové sadě domácího pivovaru najdete? Samozřejmě fermentační nádobu s pípou či vypouštěcím ventilem. Dále pak sada může obsahovat koncentrát s pivními kvasnicemi (obsahuje slad, výtažky z chmele a pivovarské kvasnice), míchačku, hustoměr, kvasnou zátku, samolepicí teploměr, odkalovač, redukci sedimentu, stáčeč, karbonové tablety, odměrku na cukr, lahve, zátkovač a korunkové zátky. Chybět nesmí také návod na přípravu lahodného moku, eventuálně může být sada doplněna kazetou či DVD s názornými ukázkami přípravy. Pokud spotřebujete koncentrát s pivními kvasnicemi, dá se jednoduše zakoupit další, a to v ceně zhruba necelých tří set korun. Z jedné dávky koncentrátu vyrobíte asi dvacet litrů vrchně kvašeného piva.

Foto

Mikropivovar se prodává v celých sadách

Druhy piva

Na jakém pivě si pak můžete doma pochutnávat? Chuť jako to vaše oblíbené z obchodu mít asi přesně nebude, zato můžete ale experimentovat a zkoušet uvařit takové, které bude přesně podle vašeho gusta. Obecně pak můžete vybírat z různých typů piv – plzeňského, stoutu, bavorského, ale i dalších jiných.

Foto

Lahve piva můžete označit také vlastními etiketami

Vydrží až rok!

Při přípravě domácího piva by se měla jednoznačně zachovat velice přísná a dokonalá hygiena. A to hlavně proto, že při jeho výrobě pracujete se živými organismy. Nemusíte se také bát, že byste připravený nápoj nestihli vypít. Nemusí se zkonzumovat hned. Naopak stočíte-li ho do lahví a zazátkujete, vydrží vám doma klidně i rok.

Zdroj a foto: Útulně.cz | Autor: Kristýna Novotná


Už deset pivomatů slouží zájemcům od začátku letošního roku v Plzni. Společnost Plzeňský Prazdroj a Future Art už v zemi instalovaly celkem padesát automatů prodávajících pivo. V Plzni jsou především na ubytovnách. Jejich tvůrci na jaře zhodnotí fungování a návratnost a rozhodnou se, jak rychle budou zařízení dál rozšiřovat.

„V současné době jsou automaty kromě Plzně jen v Praze a Středních Čechách. Tam by se jich mělo do března objevit ještě deset. Pak projekt zhodnotíme a budeme plánovat co dál,“ uvedl David Polnar z Future Art, který je autorem pivomatů. Jsou to v podstatě automaty prodávající nápoje v plechovkách ovšem s tím, že přístroj pomocí čtečky prověří z občanského průkazu či pasu, zda klientovi už bylo 18 let a smí tak pít alkohol.

Foto

Jeden z nových pivních automatů stojí v městské hale Lokomotiva na Slovanech

Pivomaty se začaly instalovat loni. V Plzni se první objevil v říjnu při Pilsner Festu. Stojí v návštěvnickém centru pivovaru. Nové jsou v ubytovnách s velkou fluktuací lidí. Jeden je také například v městské hale Lokomotiva na Slovanech. V Praze jsou pak i na dalších frekventovaných místech jako je bazén, vysokoškolské koleje a podobně.

Automaty zatím musí být ve vnitřních prostorech. Future Art ale vyvíjí model pro umístění ven. „Musí být odolnější nejen vůči počasí ale také proti vandalům. Volně na ulici je tohle riziko větší než někde v budovách,“ vysvětlil Polnar a dodal, že se ale zatím s instalací pouličních pivomatů nepočítá. „Letos určitě ještě žádný nebude. Zatím je potenciál instalovat současné typy automatů,“ doplnil Polnar.

Podle něj mají pivomaty budoucnost. V Praze se v každém prodávají tisícovky plechovek měsíčně. V pivomatu se zpravidla prodává šest druhů piv, výhradně značky Prazdroj. Plechovky jsou chlazené, ale jejich cena je spíše dražší než v běžných obchodech.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Jiří Kokoška | Foto: V. Leška


V Německu se v loňském roce snížil prodej piva o 2,7 procenta, což je největší pokles za posledních deset let. Celkem se loni v Německu prodalo 103,9 milionu hektolitrů piva. Podle pivovarů je důvodem poklesu špatné počasí a menší obliba piva mezi mladými, kteří dávají přednost lihovinám.

Letošní rok však vidí pivovary příznivě. Spotřebu by mohlo podpořit fotbalové mistrovství Evropy, které se bude konat v Rakousku a Švýcarsku.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Milan Mikulka


Návštěvníci budou moci ochutnat přes osmdesát druhů točeného moku z 33 pivovarů

V Táboře dnes začínají Slavnosti piva, které jsou v Česku největší co do počtu přihlášených pivovarů v odborné soutěži a zároveň i nejdelší co do počtu ročníků. Potrvají do pátku 1. února.

Letošní, již 18. ročník bude rekordní, účastní se jej nejvíce pivovarů v historii. „Do odborných degustací je přihlášeno 66 pivovarů, z toho pět ze Slovenska, dva z Rakouska a po jednom z Polska a Itálie,“ řekl Právu Alois Srb z produkční agentury Revel s tím, že oficiálním garantem odborných degustací je světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r. o. Soutěžit se bude o titul Česká pivní pečeť v celkem 12 kategoriích. Letošní novinkou je klání o nejlepší kvasnicové pivo. Vítězové se potom utkají v pátek 1. února o zvláštní cenu Extra česká pivní pečeť za účasti novinářů, veřejnosti a zástupců pivovarů.

Foto

V Táboře se utkají i výrobci minerálních vod. Ve dvou kategoriích budou soutěžit o titul Zlatý český pramen tři největší výrobci minerálních vod z ČR a dva výrobci ze Slovenské republiky. Přihlášeno je 23 vzorků vod. Odborná část Slavností piva proběhne v prostorách Jihočeské univerzity.

Akce je velmi oblíbená také u veřejnosti. V Hotelu Palcát mají lidé možnost ochutnat netradiční točená piva, která jinak nejsou běžně k ochutnání. Stejně tomu bude i letos.

„Na 28 stáncích budeme nabízet návštěvníkům, hostům a odborníkům výrobky z 33 pivovarů. Lidé budou moci ochutnat více než 80 druhů točeného piva. Jako tradičně bude nabízeno pivo vítězů minulých ročníků a řada speciálních výrobků, které běžný konzument nemůže v obchodních a restauračních řetězcích ocenit,“ osvětlil Srb.

Pro návštěvníky je připraven doprovodný zábavný program, včetně soutěže o pivní břicho, návštěvníci mohou také prokázat své znalosti o nejoblíbenějším českém nápoji a o pivovarnictví.

Jako každoročně byl i letos o vstupenky v předprodeji mimořádný zájem. „Jsme zcela vyprodáni. Nějaké vstupenky budeme nabízet ve volném prodeji před začátkem programu každého dne,“ dodal Srb.

Zdroj: Právo | Autor: Jiří Falout | Foto: Blesk


Znalci hodnotili česká piva

[úterý, 29. leden 2008]

Jednadvacet českých pivovarů letos bojuje s 51 značkami piv o prestižní ceny v soutěži Zlatý pohár Pivex.

Výsledky z anonymních degustací odborníků budou vyhlášeny a ceny předány v předvečer potravinářských veletrhů v Brně 3. března. „Hodnotíme především chuť, plnost, vůni, říz, hořkost, popřípadě i další znaky jako je barevnost, jasnost apod“ uvedla jediná odbornice mezi degustujícími muži v hotelu Voroněž Veronika Čapková z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského Praha.

Foto

Zdroj: Večerní Brno.com | Autor a foto: Marek Lukáš


Domácí výroba piva za loňský rok poprvé dosáhne rekordní hranice 20 milionů hektolitrů, a bude zhruba o jedno procento vyšší než v roce 2006. Český export vzroste z 3,54 milionu na 3,7 milionu hl. Definitivní loňské výsledky za celý český trh 45 průmyslových pivovarů budou v únoru.

Podle něj nejvíce z okolních zemí nyní rostou ruský a polský trh, Slovensko, Rakousko i Maďarsko stagnuje, Německo už šestým rokem klesá kromě roku 2006, kdy byl šampionát ve fotbale.

Hlavním tahounem zvyšování české produkce piva zůstává export, přestože roste pomaleji než v předchozích letech. Pivovarníci loni vyvezli téměř 3,7 milionu hektolitrů, asi o 160.000 hektolitrů více než o rok dříve, kdy byl meziroční nárůst přibližně čtyřnásobný. "Letos očekávám nárůst exportu maximálně o 150.000 hl, domácí prodej by měl stagnovat," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jeho slova potvrdil na tiskové konferenci Mike Short, šéf Plzeňského Prazdroje, největší výrobce piva v ČR.

Vývoz se na výstavu piva podílí více než 18 procenty, většinu produkce pěnivého moku směřuje do zemí EU. Pronikání na zahraniční trhy je ale nyní složitější a brání mu také posilující koruna. Největší část vyvezeného piva směřuje do Německa (36 procent), na Slovensko (18 procent) a do Velké Británie. Čtvrtou až šestou pozici si drží USA, Švédsko a Rusko.

Nastupují dražší značky

Konzumace piva v ČR vzrostla loni přibližně o jedno procento na 16,4 milionu hektolitrů. Běžného piva vypijí Češi stejně jako v roce 2006, stále oblíbenější je nealkoholické pivo. Tuzemské pivovary jej loni zřejmě poprvé vyrobí 500.000 hektolitrů, v roce 2006 činil jeho prodej 328.000 hl.

Česká spotřeba piva zůstává přibližně stejná, dlouhodobě těsně pod hranicí 160 litrů na osobu ročně. Výstav desetistupňového piva přibližně o polovinu převyšuje produkci ležáků, ale díky dobré ekonomické situaci Čechů se poměr vyrovnává. Posun ke konzumaci dražších prémiových piv potvrdil i Short. Tento trend bude pokračovat v dalších letech.

Konzumace piva Čechy v posledních letech klesá, stoupá podíl cizinců. Zatímco předloni svaz udával podíl turistů na průměrné české konzumaci piva 20 litrů, za loňský rok svůj odhad zvýšil na 25 litrů. V Česku je v současnosti kolem 45 průmyslových pivovarů. Přes čtyři pětiny trhu ovládá sedm firem. Jedničkou je Prazdroj, který loni vyrobil přes 10,9 milionu hl piva, meziročně o dvě procenta více. Následují Staropramen, Budějovický Budvar, Královský pivovar Krušovice je čtvrtý, následují PMS Přerov, Drinks Union a Starobrno.

Zdroj: Lidovky.cz


Z pivovaru Klášter v Hradišti nad Jizerou na Mladoboleslavsku zmizelo přes 10 tisíc litrů piva. Podle policie za tím stojí dvojice zaměstnanců, která od loňského dubna tajně vyvážela přepravky a kartony s lahvemi. Kde pěnivý mok skončil, zatím vyšetřovatelé nezjistili.

Lahve kradli jednatřicetiletý řidič vysokozdvižného vozíku a dvaačtyřicetiletá vedoucí skladu. Ta kryla schodek tím, že vypínala počítadlo. Na nesrovnalosti se tak přišlo až důkladnou inventurou.

"Společně od dubna loňského roku do současné doby ukradli nejméně 180 plastových přepravek s pivem a téměř devět stovek kartonových krabic. Jak v přepravce, tak v krabici bylo vždy dvacet lahví výčepního piva," sdělil policejní mluvčí Ladislav Mareš.

Celkem pivovar Klášter přišel o pivo v hodnotě 236 tisíc korun.

"Za krádež v tomto rozsahu hrozí pachateli trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky nebo peněžitý trest," dodal Mareš.

Zdroj: iDnes.cz


Plzeňský Prazdroj zvýšil celkové domácí i zahraniční prodeje piva v kalendářním roce 2007 na více než 10,9 milionu hektolitrů. O meziroční nárůst o 2 % se významně zasloužilo zvýšení exportu.

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje:

„Na tuzemském, silně nasyceném trhu je příležitostí ke zvyšování prodaných objemů velmi málo. Proto se chceme dlouhodobě zaměřit na zvyšování našeho podílu v prémiovém segmentu. To se nám daří a jsem potěšen například nárůstem domácích prodejů Pilsner Urquell o téměř 3 % i přes zvýšení cen piva. K tomu jsme museli přistoupit v listopadu vzhledem k dramatickému vzrůstu cen surovin.

Zvýšili jsme vývoz do zahraničí a pokračujeme v podpoře našich sesterských společností skupiny SABMiller, kterým dodáváme pivo nejlepší kvality a současně jim pomáháme s propagací našich značek. V tuto chvíli jsme již dokončili všechny hlavní investiční projekty v plzeňském pivovaru, jež mají vytvářet optimální podmínky pro vývoz našeho piva do zahraničí.“

Na domácím trhu prodal Plzeňský Prazdroj v roce 2007 necelých 8,2 milionu hektolitrů. V porovnání s rokem 2006 se jedná o nárůst 0,5 %. Prodej piva Plzeňského Prazdroje ovlivnilo mimořádné jarní počasí v dubnu a květnu, kdy padly historické rekordy. Naše silné portfolio vede jednička domácího trhu Gambrinus. Značka Radegast dosahuje vyrovnaných výkonů a udržuje pozici lídra pivního trhu na Moravě. Pilsner Urquell, nejoblíbenější prémiová značka na českém trhu, těžil z rostoucí obliby celého prémiového segmentu. Vynikajícího výkonu dosáhl Velkopopovický Kozel, který pokračoval v loňském dvojciferném růstu.

Klíčovou oblastí zůstává export

Celkové zahraniční prodeje značek Plzeňského Prazdroje vzrostly v porovnání s rokem 2006 o 7 % na 2,76 milionů hl. Plzeňský Prazdroj tím potvrdil své vedoucí postavení v rostoucím zastoupení českého piva na světovém trhu.

Z České republiky vyvezl Plzeňský Prazdroj nejvíce piva ve své 165-leté historii. Celkově exportoval 846 tisíc hektolitrů piva (+7,7 %), s 675 tisíci hektolitry se na tomto výsledku podílel ležák Pilsner Urquell (+4,5 %). O zbylou část se postaraly ostatní značky, hlavně Velkopopovický Kozel. Velmi příznivý byl také trend exportu piva Gambrinus, ačkoliv se jedná o relativně malé objemy.

Ležák Pilsner Urquell je vlajkovou lodí globálního portfolia skupiny SABMiller a těží z celosvětového působení SABMiller. Vyváží se již do 56 zemí, mezi nové trhy se zařadila například Albánie, Gruzie nebo Srbsko.

Renomé Velkopopovického Kozla v zahraničí i nadále rostlo za podpory marketingové kampaně SABMiller. První televizní reklama na velkopopovické pivo byla odvysílána ve Finsku. Díky striktně kontrolované licenční výrobě je toto tradiční českého pivo nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

Stěžejními pro export Plzeňského Prazdroje zůstávají i nadále trhy v zemích EU jako Německo a Španělsko, také ale Skandinávie nebo USA. V Německu si ležák Pilsner Urquell drží vedoucí pozici mezi importovanými pivy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Městský pivovar Platan z Protivína na Písecku uvařil v minulém roce 341 tisíc hektolitrů piva. Nepřekonal tak historicky rekordní výstav z roku 2006, kdy se výroba zastavila na 401 tisíci hektolitrech. Za poklesem odbytu v pivovaru, který v licenci vyrábí pro Plzeňský Prazdroj, stály menší dodávky pro největší odběratele i úbytek vlastní výroby. Řekl to včera ředitel pivovaru Ladislav Rosmüller.

„Vaříme pivo pro Plzeňský Prazdroj, privátní značku pro řetězec Lidl a pokles, ne tak razantní, byl i u nás. Jsme závislí, kolik si naši odběratelé objednají. Negativně ale loňský rok nehodnotím. Je to jeden z lepších výstavů za poslední dobu,“ uvedl ředitel.

Protivínský pivovar vyrábí pro plzeňskou skupinu pivo značky Klasik. Společnosti Lidlu od července roku 2004 dodává výčepní osmistupňové a nealkoholické pivo. Výstav tradiční značky Platan nyní tvoří asi jen jednu čtvrtinu celkové produkce pivovaru. Aktuální čísla o hospodaření nejsou k dispozici.

Městský pivovar Platan byl do roku 2002 součástí a.s. Jihočeské pivovary České Budějovice. Poté ho získalo město Protivín a od listopadu 2002 patří šesti fyzickým osobám. Název Platan se poprvé použil v roce 1973 pro jedenáctistupňový světlý ležák. Inspirací k tomu byla platanová alej lemující příjezd do pivovaru.

Zdroj: MF Dnes.cz


Piva je méně a stojí víc

[úterý, 29. leden 2008]

Štamgasty zřejmě návštěva hospody po Novém roce příliš nepotěšila. Zdražily totiž dva ze tří regionálních pivovarů. V průběhu ledna se k nim přidal i ten třetí - hlinecký pivovar Rychtář.

Podle ředitele pivovaru v Hlinsku bude zdražení v hospodách znát. „Zdražili jsme v průběhu ledna o desítky haléřů. Každá hospoda pracuje s jinou marží, takže si netroufám říct, o kolik v průměru podražily kvůli naší vyšší ceně. Naše zdražení se ale určitě na koncových cenách projeví,“ říká Milan Vedra, ředitel pivovaru Rychtář. Podle vedení pivovarů můžou za zdražení piva vyšší náklady na vše, co je spojené s jeho výrobou.

„Cenu piva jsme měnili na Nový rok. Může za to především navýšení ceny sladu ze 7 500 korun za tunu bez pěti procent DPH na 12 500 korun za tunu bez devíti procent DPH,“ řekl Karel Witz, ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce. Podle něj se také do zdražení promítla cena chmelu, která vzrostla ze 165 korun za kilogram na 200 korun za kilogram.

Za pivo zaplatí více také ti, kteří mají v oblibě pardubickou značku Pernštejn. „Nebude to ale o koruny, nýbrž o desítky haléřů. A důvod? Vyšší ceny energií a několikanásobný nárůst ceny ječmene,“ potvrzuje trend vedoucí obchodního oddělení pardubického pivovaru Pernštejn Miloš Flégr.

Navíc lidé v minulém roce pili piva méně. Dva ze tří krajských pivovarů kvůli tomu uvařily menší množství piva než v roce 2006.

„Výsledky vaření piva ovlivnil v minulém roce všeobecný trend v ústupu pití piva v tuzemsku. Je možné, že se také změnil vkus pijáků piva,“ řekl šéf poličského pivovaru. Pivovary v Poličce a v Hlinsku vyrobily minulý rok méně piva než v předchozích letech. V hlineckém pivovaru Rychtář bylo vyrobeno 79 tisíc hektolitrů piva, tedy o čtyři tisíce hektolitrů méně, než v roce 2006. Ještě více se zpomalila výroba v Měšťanském pivovaru v Poličce. Tam se v roce 2006 vyrobilo 82 600 hektolitrů piva a v minulém roce 77 500.

Jedinou výjimkou je pardubický pivovar Pernštejn, kde se v minulém roce vyrobilo víc piva než v předminulém. Za zlepšené výsledky Pernštejnu může především export piva za hranice České republiky. „Navíc naše strategie v minulém roce byla zaměřena na Pardubicko. Získali jsme pro naši značku šedesát nových místních hospod,“ řekl Flégr.

V pardubickém pivovaru se loni vyrobilo přes 96 tisíc hektolitrů piva. V roce 2006 se v Pernštejnu uvařilo necelých 90 tisíc hektolitrů. Za nárůst výroby může hlavně export.

V loňském roce pivovar Pernštejn do zahraničí vyvezl o necelých pět tisíc hektolitrů piva víc, než v předminulém roce.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Horák


Největší festival piva v České republice začíná dnes v Táboře. Účastní se ho rekordní počet pivovarů - soutěžit jich bude čtyřiašedesát ve dvanácti kategoriích. Svátek pivařů trvá do 1. února a je na něj beznadějně vyprodáno.

„Na lístky stála fronta dlouhá desítky metrů. A všechny se rozebraly,“ řekl včera organizátor slavností Alois Srb z agentury Revel.

Zájem o vstupenky překvapil i čtyřiadvacetiletého studenta Martina Tichého z Budějovic. Na táborské slavnosti jezdí pravidelně.

„Ještě na nás naštěstí vstupenky zbyly,“ radoval se. „V loňském roce jsme si to s přítelkyní opravdu užili. Ale druhý den to byla hrůza,“ vzpomíná dnes Tichý.

Přestože pořadatelé v loňském roce slibovali, že se slavnosti prodlouží o jeden den, nic se nezměnilo. „Den navíc bychom zatím nezvládli. Takže zatím zůstává vše při starém,“ dodal Srb.

K mání i netradiční nápoje

Návštěvníci 18. ročníku slavností mohou ochutnat přes osmdesát druhů nejoblíbenějšího českého moku u sedmadvaceti pivních stánků v hotelu Palcát. Čekají na ně nápoje, které nejsou v České republice běžně k prodeji, ale také řada soutěží - na programu bude například tradiční měření pivních břich.

Soutěžit budou i piva. Ve dvanácti kategoriích se utkají o Českou pivní pečeť. Vedle piva se předvedou i minerální vody.

Českou pivní pečeť v hlavní kategorii za světlé výčepní získal loni pivovar Starobrno, který soutěž vyhrál i v roce 2006. Loňské vítězství mezi tmavými pivy v degustační soutěži obhájil Pivovar Kutná Hora ze skupiny Drinks Union s pivem Dačický. Největším překvapením byla výhra piva Ambrosius Gold z Pivovaru Holba Hanušovice.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Štifter


Nová skupinka českých podnikatelů nakupuje majetkové účasti v malých a středních tuzemských pivovarech. Noví investoři tvrdí, že balíček regionálních značek skládají pro sebe. Martin Burda (34 let), majitel Lázní Luhačovice, a Zdeněk Radil (33) s firmou K Brewery Group, jsou navenek jediné dvě tváře, které investory zastupují. Jakékoli informace o sobě a svých záměrech se snaží skupina držet v tajnosti.

Jisté je, že prozatím proběhly majetkové změny v pivovarech Černá Hora, uherskobrodském Janáčkovi, Pivovaru Svijany a s ním propojeném Rohozci. Na pivním trhu mají noví investoři nakročeno do pivovaru v Jihlavě, do jejich portfolia by nepochybně dobře zapadl i protivínský Platan.

"Jsem jedním z investorů, kteří nakupují podíly v malých českých pivovarech," potvrdil Euro online Burda, podnikatel z Třince. „Jde výhradně o české osoby, k jejich bližší specifikaci ani upřesnění počtu nemám mandát,“ upřesnil. Vylučuje, že by mezi nimi mohl být ocelářský magnát Tomáš Chrenek, jehož jméno lze v této souvislosti - díky městu Třinec - v kuloárech zaslechnout.

„Zastupuji skupinku privátních českých investorů, kteří svou podnikatelskou činností na území této republiky vygenerovali kapitál a rozhodli se investovat v pivovarnictví, jež jim připadá perspektivní. Mám jejich plnou důvěru a vše zastřešuji po manažerské stránce,“ představuje se Radil spolu s firmou K Brewery Group, s níž vystupuje v pivovarnickém byznysu. Na první pohled vypadá spíše jako jeho rodinný podnik, soudě dle příjmení ve statutárních orgánech, v nichž chybí Martin Burda. Spolu s Radilem je však přímo v představenstvech pivovarů Černá Hora a Svijany.

O Burdovi se traduje, že je bohatý člověk a pivní akcionářské balíčky platí. Na dotaz Euro online, z čeho jsou financovány nákupy akcií, odpověděl: "Z vlastních zdrojů. Vlastním Lázně Luhačovice, Motorpal, prodal jsem textilku, kupuji a prodávám akcie na kapitálových trzích."

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý se nediví, že investoři mají o pivovary zájem. „Odvětví je stabilizované, je to dobrá investice. Tuzemská spotřeba piva sice už asi patnáct let pomalu klesá, ale nahrazuje ji spotřeba turistů, takže konzumace je ve výsledku stejná nebo lehce roste, což je ve standardních pivovarských zemích nebývalá věc. Kromě toho stále posiluje export, i když už ne skokově jako v předchozích letech,“ poznamenává Veselý. Předpokládá, že loňský výstav překročil magických dvacet milionů hektolitrů, i když přesná čísla ještě nemá.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Táňa Králová


Spolek plzeňských právovárečníků, který vznikl kvůli privatizaci Plzeňského Prazdroje, skončil po patnácti letech existence v likvidaci.

„Občanské sdružení už nemělo žádné další úkoly, bylo zbytečně komfortní ho udržovat v chodu,“ řekla bývalá místopředsedkyně spolku Jindřiška Eliášková.

Právovárečníci vlastnili v Plzni stovky let práva na vaření piva. V roce 1839 se spojili a o tři roky později dobudovali Měšťanský pivovar, předchůdce Prazdroje. V době privatizace si díky své síle 1200 členů prosadilo nákup 12 procent akcií Prazdroje v pořizovací hodnotě tisíc korun. Při vytěsnění akcionářů před třemi lety dosáhla jejich cena 17 686 Kč.

Zdroj: MF Dnes.cz


Mimořádné pivo s názvem Švejnarův hradní speciál přichystal pro kandidáta na prezidenta Jana Švejnara plzeňský sládek Josef Krýsl.

„Je trošku silnější a dali jsme tam výhradně chmelovou odrůdu žatecký poloranný červeňák, což je typické pro české pivo,“ vysvětlil Krýsl.

"Dostal jsem nejlepší dárek co jsem v Čechách... Purkmistr... Švejnarův hradní speciál... Naše rodina pochází z Domažlic a vím, že se tam Purkmistr vařil.. určitě se do Vašeho pivovaru přijedu podívat." řekl Jan Švejnar

Při rautu se dále pilo toho času vše co bylo na čepu Purkmistr světlý, polotmavý, tmavý, medové pivo, borůvkové a Písař - pšeničné pivo. Některé druhy byly ve speciálních profi keg soudcích.

Pan profesor Švejnar ocenil podnikání v oboru, co člověk zná a umí... Lahve s "jeho" hradním speciálem podepisoval zájemcům po tiskové konferenci...

Foto

Další fotografie z návštěvy pana profesora Švejnara v Plzni zde ...

Zdroj: MF Dnes a Lucrecius | Foto: David Bernard


Obliba jedenáctistupňového piva Šerák z produkce pivovaru Holba v Hanušovicích stále roste. Svědčí o tom rekordní prodej v loňském roce. Holba prodala 200 012 hektolitrů Šeráku a vůbec poprvé v historii nejoblíbenějšího piva z Hanušovic tak přesáhl prodej magickou hranici dvou set tisíc hektolitrů. Loni pivovar vyrobil celkem 437 tisíc hektolitrů piva, z toho 260 tisíc hektolitrů vyexpedoval v půllitrových lahvích.

Zdroj: MF Dnes.cz


Výrobu lihovin ústecké společnosti Drinks Union převezme od letošního února firma Granette. Ta je dceřinou společností firmy Drinks Union, která vlastní všechny její akcie. O převodu výroby i všech ochranných známek v pondělí v Ústí nad Labem rozhodla valná hromada DU.

Člen představenstva Drinks Unionu Milan Hagan řekl, že převedením výroby lihovin do dceřiné společnosti chce firma od sebe oddělit produkci piva a lihovin, čímž se zpřehlední hospodaření společnosti. Pod Drinks Union spadají pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, v Lounech a Kutné Hoře.

Do společnosti Granette přechází nejen likérka KB Likér, ale například i společnost Drinks Union Slovakia, která se zabývala distribucí lihovin na Slovensku. Nejznámějšími lihovinami, které bude Granette vyrábět, jsou Stará myslivecká a Klášterní tajemství. Z výrobních linek společnosti budou vyjíždět i lahve s rumem, vodkou, ginem nebo sladké likéry značky Squash.

Firma se nevyjádřila k tomu, zda převedení výroby lihovin do Granette může souviset se spekulacemi o prodeji úspěšných pivovarů některému ze zahraničních zájemců. V listopadu MF DNES přinesla informace, že vedení společnosti Drinks Union jedná o prodeji pivovarů skupině Heineken.

KB Likér, který přechází do Granette, se podle mluvčího DU Josefa Vejlupka loni stal druhým největším výrobcem lihovin v Česku. Vyrobil téměř 70 tisíc hektolitrů lihovin, jeho podíl na českém trhu je přes deset procent. V roce 2006 prodal celkem 60 tisíc hektolitrů lihovin a likérů, za které utržil 760 milionů korun.

Zdroj: MF Dnes.cz


Největší britský pivovar Scottish & Newcastle (S&N) souhlasil s převzetím ze strany dánského Carlsbergu a holandského Heinekenu výměnou za 15,4 miliard dolarů (7,8 miliard liber).

Tříměsíční vyjednávání jsou u konce, třikrát ženiši zvyšovali cenu, než k dohodě vůbec došlo. S&N se sídlem v Edinburgu, výrobce piva Foster's a Strongbow cider, už teď spoluvlastní s Carlsbergem největší ruský pivovar a s pivem Kronenbourg vede prodeje ve Francii.

Foto

Po spojení požadují Dánové plnou kontrolu nad ruským společným podnikem, zatímco Heineken zajímají britské továrny. S&N loni vydělal 6,5 miliardy dolarů. Díky akvizici se Holanďané dostanou v objemu prodaného piva před americký Anheuser-Busch na třetí místo na světě.

Heineken vlastní v Česku pivovar Starobrno. Nedávno se navíc dohodl na koupi Královského pivovaru Krušovice. Carlsberg od začátku roku spolupracuje s Budějovickým Budvarem, který se stal výhradním importérem Carlsbergu v Česku.

Zdroj a foto: Týden.cz


V pondělí 28. 1. se televizním divákům poprvé představí nový reklamní spot značky Gambrinus. Po předchozích letech, kdy se v televizních spotech objevovala především přímá linka na chuťové vlastnosti nejoblíbenějšího českého piva a hlavní aktivity značky (fotbal), se letošní první televizní premiéra zaměří především na jedinečné suroviny určené pro jeho výrobu.

Správný říz bylo hlavní sdělení, které značka komunikovala ve všech svých loňských TV reklamách. „Zatímco dříve jsme se zabývali především tím, jak naše pivo chutná, nyní chceme našim konzumentům ukázat, co se za touto jedinečnou chutí skrývá,“ říká Magda Pančochová, Junior Brand Manager značky Gambrinus a dodává: „Chceme, aby si naši spotřebitelé uvědomili, že za naším pivem stojí tradiční suroviny a zkušení lidé, kteří pivo vaří.“

Spot s pracovním názvem „Mozaika“ je kompozicí přibližně 60 různých snímků spojených s výrobou piva. Po úvodních záběrech na suroviny (nejlepší slad, prvotřídní chmel a vodu) dostávají v oknech mozaiky prostor i lidé z pivovaru. V jednom záběru se objeví také současný vrchní sládek značky Gambrinus Jan Hlaváček. Ten patří již ke třetí generaci sládků z „pivovarské rodiny“ Hlaváčků, kteří v Plzni vaří pivo Gambrinus od 20. let minulého století.

Spot, jehož autorem je reklamní agentura Rust, Klemperer, vznikl v produkci společnosti EXIT Films a režíroval jej zkušený Richard Řeřicha.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V roce 2007 prodal Pivovar Nymburk 162 tisíc hektolitrů Postřižinského piva. Export do zahraničí se na celkovém výsledku za loňský rok podílel zhruba 22 procenty z celkového prodeje, což je o 1 % více, než tomu bylo za stejné období v roce 2006. „Oproti roku 2006 je celkový prodej Postřižinského piva sice o 1,5 procenta menší, za vyšší předloňské prodeje však pivovar vděčí zejména rekordním teplotám, které v létě panovaly. I z tohoto důvodu a zejména pak díky stále se zvyšujícímu podílu vývozu našeho piva do zahraničí jsme s prodeji nadmíru spokojeni,“ konstatoval Pavel Benák, ředitel Nymburského pivovaru.

Největším exportním partnerem zůstala, stejně jako v loňském roce, SRN. Postřižinské pivo se však dodává také do dalších 9 států včetně Švédska, Dánska, Velké Británie, Francie, Itálie, Slovinska, Rumunska či Izraele. Díky udělení košer certifikátu pivu Nitro Beer v loňském roce může nově toto exkluzivní pivo také do košer obchodů ve Spojených státech.

„V letošním roce bychom chtěli navázat na úspěšné prodeje z let minulých a počet zemí pro export ještě rozšířit,“ nastiňuje Benák plány pro rok 2008. „Stejně jako ostatní pivovary, ani my se nevyhneme zdražení, které musí zákonitě odrazit neustále se zvyšující ceny vstupních surovin, zejména pak sladu,“ dodává ředitel Nymburského pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk


„Kdybyste mohli jít na pivo s někým, koho dobře znáte, s kým byste šli nejraději?“ V porovnání s Brity nebo Poláky, kteří by na pivo nejraději vyrazili s přáteli nebo s někým z rodiny, Češi favorizují hlavně politiky. Poláci a Maďaři preferují spíše domácí osobnosti, zatímco Češi se vůbec nebrání mezinárodním celebritám. Ukázala to další část výzkumu zvyklostí konzumentů piva*, který nechává zpracovat společnost SABMiller, světová pivovarnická dvojka a vlastník tuzemského Plzeňského Prazdroje.

Ve Velké Británii, Polsku, Maďarsku a Rumunsku se na předních příčkách vždy umístili přátelé a rodina. „Na jedno“ by s partnerkou nebo kamarádem v těchto zemích vyrazilo

7-8 procent dotázaných. U nás by s přáteli šlo popít pouze jedno procento pivařů a „pivo s někým z rodiny“ se vůbec neprobojovalo do první dvacítky. Češi si při výzkumu zřejmě představovali někoho, s kým na pivo pravděpodobně nikdy nezajdou, ale rádi by si ten zážitek dopřáli.

Češi nejčastěji jmenovali politiky, zejména pak prezidenty. Čtyři procenta dotázaných by šla ráda pivo se současným prezidentem Václavem Klausem a tři procenta by uvítala společnost bývalého prezidenta Václava Havla. “Výzkum ukazuje, že politika je pro Čechy téma, kterému se při posezení u piva rádi věnují. Ani politici neberou pivní tématiku na lehkou váhu. Například oba současní prezidentští kandidáti navštívili při svých předvolebních cestách významné české pivovary,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

V Rumunsku by s prezidentem Traianem Basescu šlo na pivo dokonce neuvěřitelných

13 % dotázaných. Tak vysokého čísla nedosáhl nikdo jiný v žádné ze zkoumaných zemí.

Jediný, koho by Češi upřednostnili před prezidentem jako partnera k pivu, je zpěvák Karel Gott (volila by ho tři procenta dotázaných). Kromě celebrit ze showbyznysu by lidé na pivo rádi zašli se sportovci (Jaromír Jágr, Petr Čech), se spisovateli (Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek), ale také s podnikateli (Vladimír Železný).

V Británii, Maďarsku a Polsku jsou hrdí a upřednostňují spíše krajany než mezinárodní celebrity. U nás si naopak zahraniční celebrity nevedou špatně – mezi žádané společníky Čechů k posezení u piva patří herec Bruce Willis a americký prezident George Bush.

20 nejžádanějších společníků Čechů k posezení u piva

1. Karel Gott

2. Václav Klaus

3. Václav Havel

4. Bruce Willis

5. Bolek Polívka

6. Jaromír Jágr

7. George Bush

8. Přátelé/ kolegové/známí

9. Roman Šebrle

10. Brad Pitt

11. Johnny Depp

12. Petr Kolár

13. Daniel Landa

14. Jan Werich

15. Bohumil Hrabal

16. Lucie Bílá

17. Pepa Vojtek

18. Sylvester Stallone

19. David Beckham

20. Nicolas Cage

* Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivo značky Šariš opäť zabodovalo. Ocenenie získalo v rámci hodnotenia Značka kvality SK. Gestorom programu je Ministerstvo pôdohospodárstva SR, je súčasť národného programu podpory poľnohospodárskych výrobkov a potravín, ktoré sa udeľuje od roku 2004. Slávnostné odovzdávanie tohtoročných cien sa uskutočnilo v sobotu 19. januára v rámci výstavy Danubia Gastro, v Bratislave. Ocenenie Značka kvality SK získali všetky tri druhy piva Šariš, teda Šariš svetlý 12% a 10%, a tmavý Šariš 11%.

„Ocenenia, ktoré pivo Šariš získalo, sú dôkazom stabilnej a vyrovnanej kvality piva, ktorá sa prejavuje v sviežosti, penivosti a v neposlednom rade aj príjemnom pocite po napití. Ceníme si, že po mnohých medzinárodných oceneniach sme zabodovali aj na domácom trhu. Toto ocenenie je potvrdením vynikajúcej kvality našich produktov pre spotrebiteľov,“ konštatuje Denisa Pernicová, brand manažérka značky Šariš, Pivovary Topvar, a.s..

Chuťové vlastnosti pív značky Šariš:

Šariš 12 % je pivo, ktoré má výraznú horkosť a chmeľovú vôňu s veľmi dobrou plnosťou a bohatou trvanlivou penou.

Šariš 10 % je pivo typu výčapné svetlé, charakteristická hustou penou a príjemnou výraznejšou chmeľovou horkosťou.

Šariš 11 % tmavý je unikátny svojou intenzitou sladkosti a hlavne príjemnou karamelovou príchuťou.

Komisia, ktorá zodpovedá za udelenie Značky kvality SK je zložená z nezávislých odborníkov pôsobiacich v oblasti potravinárstva, gastronómie a výživy, zástupcov Ministerstva zdravotníctva SR, vedeckých a odborných pracovníkov, zástupcov orgánov úradnej kontroly a zástupcov spotrebiteľských alebo profesijných združení.

Medzinárodné ocenenia značky Šariš od roku 2001

V rokoch 2001 až 2007 získalo pivo Šariš 12% Premium 6 zlatých, 3 strieborné a 1 bronzovú medailu na medzinárodných súťažiach kvality Monde Selection a Australian Beer Award. Pivo Šariš tmavý 11% si z medzinárodných súťaží priniesol 5 zlatých, 1 striebornú a 1 bronzovú medailu a Šariš 10 % 1 bronzovú medailu. Posledné ocenenie v rámci medzinárodných súťaží sú zlaté medaily z Monde Selection z roku 2007, kde boli ocenené Šariš 12% Premium a Šariš tmavý 11%.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar


Česká republika usiluje o chráněné zeměpisné označení České pivo. Žádost byla již zveřejněna v Úředním věstníku EU, čímž také zároveň začala půlroční lhůta, ve které mohou případně dotčené subjekty v unii podat proti udělení chráněného zeměpisného označení námitky.

Pokud Evropská komise žádné námitky neobdrží, udělení chráněného označení by bylo již jen formalitou.

ČR by se v případě získání práva na ochranu označení stala první zemí v EU, která by toto "národní" chráněné zeměpisné označení pro pivo získala. V EU jej nemá žádná jiná země, Evropská komise nyní podle dostupných informací registruje pouze "Bavorské pivo". Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek piv z různých zemí unie.

Podle žadatelů má kvalitní české pivo specifické vlastnosti, které mu dává zejména tradiční, takzvaná dekokční metoda vaření a také suroviny používané pro výrobu piva v ČR. Pokud by ČR právo na chráněné zeměpisné označení získala, neznamenalo by to automaticky, že by tak mohlo být označeno každé pivo vyrobené v ČR - týkalo by se to jen těch, jejichž výroba odpovídá postupu popsaném v žádosti, který podle žadatelů zaručuje, že takové pivo bude skutečně kvalitní.

Označení České pivo by tak zřejmě nemohly používat nízkoalkoholická, mnohdy ne úplně nejkvalitnější piva, která si zákazník kupuje zejména kvůli nízké ceně. Chráněné označení zřejmě nebudou moci používat ani naopak piva s vysokým obsahem alkoholu, neboť podle žádosti má tradiční české pivo obsah alkoholu mezi 3,8 a šesti procenty.

Pivo, kapr, trubičky

Češi usilují o získání chráněného zeměpisného označení České pivo více než tři roky. Žádost podali čeští pivovarníci prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví a Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu v roce 2004.

ČR tehdy podala na tři desítky obdobných žádostí, z nichž deset výrobků včetně Budějovického piva, Třeboňského kapra, Žateckého chmele či Hořických trubiček. Další žádosti se vyřizují.

Česko má nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů z nováčků EU. Například Slovensko nemá dosud v seznamu Evropské komise podle jejích internetových stránek zapsaný žádný produkt a Polsko jeden. Nejvíce jich mají Itálie a Francie (asi 160), Španělsko a Portugalsko (přes stovku).

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

Zdroj: Lidovky.cz


Bednáři v pivovaru Plzeňského Prazdroje dnes dokončili novou dřevěnou kvasnou káď a instalovali ji v pivovarských sklepích. Předtím byla poslední dřevěná káď vyrobena v roce 1973. Pivo Pilsner Urquell zrající v dubových sudech ve sklepním skanzenu není jen součástí ochutnávek pro návštěvníky, ale hlavně slouží jako podklad k trvalému porovnávání s pivem vyráběným dnes v moderních technologických zařízeních.

Foto

Nejstarší káď, která se nyní nachází ve sklepním skanzenu plzeňského pivovaru, pochází z roku 1897. Naposledy vznikla nová káď v roce 1973, tzn. jejich výroba byla obnovena po 35 letech. Po dokončení nové kádě již plzeňští bednáři pracují na další. „Ve sklepích Plzeňského Prazdroje se nachází celkem 47 dřevěných kvasných kádí, postupně je všechny plánujeme vyměnit za nové,“ říká bednářský mistr Josef Hrůza.

„Pivo Pilsner Urquell vyráběné v současném technologickém zařízení musí mít naprosto stejnou chuť a další vlastnosti jako mělo pivo vyráběné před sto lety ve dřevěných kádích a sudech. Proto tuto část provozu udržujeme a neustále obnovujeme," uvedl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, při dnešním slavnostním křtu nové kádě pivem.

Foto

Bednářské a bečvářské dílny, ve kterých bednáři vyráběli dřevěné kádě a sudy, tvořily ještě v nedávné minulosti zcela neodmyslitelnou součást pivovarů. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 9000 dubových sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do poloviny 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě.

Velká bednářská výroba skončila v Plzeňském Prazdroji s přechodem na modernější výrobu v roce 1992. Plzeňský pivovar je však jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. Díky partě devíti bednářů, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční způsob výroby nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell.

Foto

Běžnou pracovní náplň bednářů v plzeňském pivovaru dnes tvoří:

- Pravidelná údržba dřevěných sudů a kádí:

- výměna dřeva – tzv. dužin (nejsou chemicky ošetřeny),

- čištění a smolení sudů,

- čištění kádí a

- manipulace se sudy (vysklepování), doprava zpět do sklepa (sedlání)

- Výroba dřevěných výrobků pro prodejnu suvenýrů

- Nově také výroba ležáckých sudů a kvasných kádí

Na výrobu pivních sudů a kádí se používá výhradně dubové dřevo, které by mělo před použitím schnout nejméně osm let. Životnost sudu je 40 - 80 let.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Tajomstvo piva Guinness

[středa, 23. leden 2008]

Priaznivci ho ospevujú ako najhodnotnejšie vegetariánske jedlo. A aj tí, čo im pripadá hustý a ťažký na žalúdok, ho občas ochutnajú. Írsky Guinness koncom 18. storočia prvýkrát navaril sir Arthur Guinness. Dnes uplynie 205 rokov od jeho smrti.

Žiadny výlet do Írska nestojí za to, ak neochutnáte Guinness. Popri štvorlístku a harfe je zrejme najznámejším znakom zeleného ostrova. Keby však nebolo istého podnikavého mladíka, možno by Íri nikdy nezískali povesť veľkých pivárov. Na chudobnom ostrove sa koncom 18. storočia pili najmä whisky a gin. Pivo ľudia veľmi nepoznali, čo však Arthur Guinness rýchlo zmenil.

Najslávnejšia dynastia

Narodil sa v dedine Celbridge na juhu krajiny v roku 1725. Jeho otec pracoval pre tamojšieho arcibiskupa a varil pivo pre robotníkov, ktorí pracovali na cirkevnom majetku. Darilo sa mu tak dobre, že dvom synom zanechal po 100 librách.

Pre Arthura to bola silná motivácia, aby sa vybral do Dublinu a skúsil svoj majetok zveľadiť. Nikto nečakal, že založí dynastiu, ktorá sa stane najslávnejšou a najbohatšou v Írsku.

Tridsiatnik Arthur kúpil upadajúci pivovar v dublinskej časti St. James's Gate. Jeho priatelia si ťukali na čelo, malá spoločnosť bola na predaj celú dekádu, nikto však o ňu nejavil záujem. Kúpa bola o to neistejšia, že v oblasti sídlili desiatky malých pivovarov, ktoré lákal dobrý prísun vody.

Arthur sa však energicky pustil do budovania biznisu. Varil tmavé silné pivo (tzv. porter), experimentoval s praženým jačmeňom a po pár rokoch mu špecifická chuť produktu prinášala slušný zisk. Prevalcoval ostatné dublinské pivovary a začal sa presadzovať aj v Británii. Porter s hustou bielou penou bol populárny najmä medzi sluhami a robotníkmi v dokoch.

Úspechy v biznise striedali rodinné tragédie

Arthur mal s manželkou Olíviou 21 detí, z nich sa však iba desať dožilo dospelosti. Jeho potomkovia sa nevenovali len pivovarníctvu, ale aj politike, literatúre i misionárstvu.

Obchod stále rástol a na vrchol sa dostal počas napoleonských vojen. Vtedy už bol Guinnessov pivovar najväčším v Írsku. Arthurov vnuk Benjamin Lee sa stal najbohatším mužom ostrova, starostom Dublinu a zasadol aj do britského parlamentu. Firma koncom 19. storočia produkovala milión sudov piva ročne a zaradila sa na špičku vo svete. Zisky rodina investovala do mohutnej opravy dublinskej katedrály sv. Patrika.

Dnes už pivovar nepatrí medzi najväčšie, ale určite je jedným z najmodernejších a najnavštevovanejších turistami.

Guinness sa stále varí v 35 krajinách z tajných dublinských receptúr a firma sa chváli, že každý deň si ľudia na celom svete vychutnajú až desať miliónov pohárov čierneho moku. V rodnom Írsku však predaj neustále klesá. Svetlejšie pivá sú často lacnejšie a mnoho mladých si dá radšej víno, cider (mušt) alebo miešaný drink.

Ťažký, trochu horkastý pohár Guinnessu sa začína považovať za nápoj starých mužov.

Zdroj: SME.sk | Autor: Štefan Hudec


V těchto dnech se začíná objevovat na pultech obchodů v celé České republice nové světlé výčepní pivo značky Pardál z produkce pivovaru Budějovický Budvar. Pivo Pardál rozšiřuje stávající nabídku Budějovického

Budvaru, n.p., ale zároveň vybočuje z této řady svou výrazně odlišnou chutí s vyšší hořkostí, která je doslova ušitá na přání jeho budoucích spotřebitelů.

Pivo Pardál je vařeno z tradičních kvalitních surovin a z vody získané z artéských studní. Je mimořádně zajímavé tím, že na jeho vývoji se aktivně podíleli právě ti, pro které je určeno. Více než 300 konzumentů se účastnilo tří kol řízených degustací a technolog pivovaru podle jejich připomínek „dolaďoval“ chuť, barvu i další vlastnosti nového piva. To byl v České republice zcela unikátní postup.

Vývoj piva Pardál byl zahájen v roce 2005. Od 1. března 2007 bylo pivo Pardál uvedeno na lokální trh v regionu jižních Čech.

„Za rozhodnutím rozšířit prodej značky Pardál na celou republiku stojí především velký ohlas, který nové pivo vyvolalo u našich zákazníků v regionu jižních Čech, kde jsme začali s distribucí již na jaře 2007. Pardál zákazníky oslovil a jeho prodejní výsledky v roce 2007 několikanásobně předčily naše očekávání,“ říká Ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

„Značkou Pardál jsme vstoupili do zcela nového zákaznického segmentu, ve kterém jsme dříve neměli žádný produkt. Nyní máme v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu. Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od stávajících produktů z naší nabídky. Již jsme si ověřili, že oslovuje především zcela nové zákazníky, tedy konzumenty konkurenčních piv. To bylo od počátku naším cílem,“ dodává Robert Chrt.

„V současné době je pivo Pardál k dostání v některých maloobchodních řetězcích a nabídka se postupně rozšiřuje i v nezávislých maloobchodech a gastronomických zařízeních po celé České republice,“ komentuje aktuální situaci Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje Budějovického Budvaru.

Světlé výčepní pivo Pardál se ve srovnání s pivem značky Budějovický Budvar vyznačuje vyšší plností, vyšší hořkostí a tmavší – jantarovou – barvou. Obsah

alkoholu je 3,8% a stupňovitost 9,7%. Pardál je dodáván ve dvou formátech balení – v lahvích o objemu 0,5l a tradičních 50-ti litrových KEG sudech. V restauracích by se cena nového piva mohla pohybovat kolem 14 - 16 Kč za půllitr točeného piva. V obchodních řetězcích by se základní koncová cena měla pohybovat kolem 7,50 Kč za láhev 0,5l. Ceny v jednotlivých prodejních místech se ale mohou lišit.

Další informace o pivu Pardál, jeho prodejních výsledcích v roce 2007, plánované reklamní kampani a obchodní strategii pro rok 2008 budou zveřejněny na tiskové konferenci, která se uskuteční 31. ledna 2008 v Českých Budějovicích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Nový management společné organizační struktury společností Královský pivovar Krušovice a.s. a STAROBRNO, a.s.

V červnu 2007 oznámila společnost Heineken uskutečnění nové akvizice v České republice – vedle společnosti STAROBRNO, a.s., která je součástí rodiny Heineken již od roku 2003, se novým přírůstkem do společenství Heinekenu stal také Královský pivovar Krušovice. Ke schválení akvizice antimonopolním úřadem ČR došlo v srpnu loňského roku.

Od 1. ledna 2008 vešla v platnost nová společná organizační struktura obou společností, která umožňuje pracovníkům obou firem operovat na trhu jako jednotný tým, který nabízí kombinované portfolio značek Krušovice, Starobrno, Hostan, Heineken a dalších importovaných pivních značek.

Společnou organizaci nyní reprezentuje nový management, který byl vytvořen kombinací manažerů obou pivovarů doplněných o některé nové tváře.

V čele integrované společnosti stojí nový Senior General Manager Lieven Van der Borght, dlouholetý vrcholový manager skupiny Heineken, který do České republiky přišel v létě loňského roku z obdobné pozice v Kambodži. Lieven Van der Borght pochází z Belgie a během posledních let vystřídal ve službách Heinekenu mnoho zemí po celém světě – mimo Kambodži byl také generálním manažerem operační společnosti Heinekenu v Curaçau. Nyní je zodpovědný za koordinaci integračního procesu v České republice a strategii budoucí společnosti.

Lieven Van der Borght jmenoval nový management, jehož členy jsou Erik Jan Hamel, zodpovědný za finance, IT a právní oddělení (dosud působil na obdobné pozici v Heinekenu Slovensko), obchodním ředitelem se stal Jiří Daněk, který do společnosti přišel z maloobchodního řetězce Tesco.

Marketingovým ředitelem je dosavadní ředitel marketingu a obchodu ve Starobrnu Jiří Imrýšek, ředitelem exportu se stal Kamil Krakeš, který úspěšně vedl v posledních letech exportní oddělení v Krušovicích. Za lidské zdroje v integrované společnosti je zodpovědná Emanuela Stofferová, dosavadní HR manažerka starobrněnského pivovaru.

Pavel Gregorič, stávající generální ředitel Královského pivovaru Krušovice, bude svoji pozici do definitivní integrace obou firem kombinovat s výkonem pozice ředitele pro distribuci.

Za externí i interní komunikaci integrované společnosti je na pozici manažerky komunikace zodpovědná Kateřina Eliášová, působící poslední dva roky jako tisková mluvčí pivovaru Starobrno.

Dosavadní generální ředitel Starobrna František Krakeš bude nadále bude působit jako konzultant společnosti pro vztahy s vládními i nevládními organizacemi, ČSPS, Brewers of Europe a dalšími institucemi.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken


Nová sila se naplní sladem

[úterý, 22. leden 2008]

Modernizace varny starobrněnského pivovaru finišuje. S pomocí jeřábu a za přihlížení moha lidí včera dělníci umístili v areálu Starobrna dvě obří ocelová sila, která budou sloužit jako zásobníky na slad. „Každé silo o průměru více než čtyři metry je vysoké asi dvanáct metrů. Jsou však uložena za budovu varny tak, aby svým vzhledem nenarušila pohled na pivovar,“ uvedl manažer společnosti Tomáš Kosmák. Rekonstrukce skončí na jaře, kdy bude nová technologie, zachovávající tradiční postupy pro výrobu piva, uvedena do provozu.

Zdroj: Lidovky.cz


Nová Pivní mapa

[úterý, 22. leden 2008]

Ode dneška je k mání další Pivní mapa, na kterou se dostanete z horní lišty nebo tudy .... Jedná se o beta verzi, takže bych Vás chtěl poprosit o Vaše názory či návrhy na vylepšení.

Také bych se Vás chtěl zeptat, zda tato nová mapa plně nahradí starou Pivní mapu. Zda ji mám smazat či zachovat a budou vedle sebe paralelně existovat obě dvě.

Ale zpátky k té nové. Když na ni najedete, možná se Vám bude zdát nepřehledná zaplněním odkazy na poměrně malém prostoru a seznam pivovarů je také dost obsáhlý. Proto doporučuji rolovat dolů, kde najdete filtr, kterým si nastavíte mapu dle krajů. Samozřejmě můžete mapu přibližovat či oddalovat a "tahat" myší dle potřeby, prostě jak jste zvyklí, protože mapa je postavena na podkladech www.mapy.cz


V Kutné Hoře plní 5l soudky Dačickým 12°v pivovarské

prodejně na Jungmannově náměstí. I na počkání.

Info zaslal antiGambac


Pro pivo na zámek

[pondělí, 21. leden 2008]

Po dlouhé době se Ostravané dočkali otevření zbrusu nového podniku, který přichází na severní Moravu s velkolepým konceptem. Na zámku Zábřeh najdete hotel, restauraci, vinotéku i pivnici s vlastními pivními speciály.

Kdysi středověká tvrz i renesanční zámek, nyní nákladně obnovené gastronomické zařízení. Rustikální pivnice láká hlavně na pivo, celodenní provoz a tradiční české speciality. Luxusnější zámecký restaurant s klenbami a krbovým ohněm je otevřen pouze navečer a láká na mezinárodní kuchyni. Interiéry jsou zpracovány citlivě, bez zbytečného kýče, přitom dobře ladí s historickou atmosférou místa.

Foto

Menu v námi navštívené pivnici bylo sestaveno ideálně - „pivař" si dá některou z chuťovek, rodinka na víkendovém obědě zase upřednostní českou kuchyni nebo zámecké speciality.

Zamrzely nás rozlámané desky menu s rozbitou vazbou, potěšila naopak dvojí aktuální nabídka: tvarůžková a zvěřinová. Ostatně na kulinární akce zámečtí nedají dopustit. Pro hosty chystají každou neděli nedělní brunch (295 Kč), k tomu sezonní akce venku (naposledy zabijačka) i prohlídky pivovaru s degustací piva.

Úvod se srnčí paštikou s kapkou brandy, rozmarýnem a višněmi (59 Kč) nebyl zrovna oslnivý. Chuť paštiky se zřejmě zalekla dlouhého popisku a zůstala schovaná v přebujelém zdobení. Krém ze srnce a kance zakápnutý dýňovým olejem (49 Kč) byl sytý a plný chuti, místo slibovaného oleje však byl zdoben jen sladkou smetanou. Netradiční tvarůžková česnečka (49 Kč) naopak potvrdila, že v jednoduchosti a poctivosti je síla. Byla výtečná!

Foto

Monotónní zvěřinové menu pak pokračovalo opět srnčím, tentokrát jako obstojné ragú na červeném víně a se špekovými knedlíky (169 Kč). Z klasické nabídky jsme si pak ještě dali jemný filet z candáta na špenátovém lůžku (219 Kč), jejichž příjemné skloubení narušily nedobré brambory omaštěné obyčejným tukem. Při výběru nápojů se nedá odolat zámeckému pivu Pikard (0,5 l za 24 Kč, světlý i tmavý ležák), aktuálně pak byl připraven i lahodný puškvorcový pivní speciál (0,3 l za 18 Kč). Lahvinku vody prodávají za 25 Kč a espreso Illy o pětikorunu dráže.

Obsluha i její spolupráce s kuchyní byly Achillovou patou podniku. Servis byl nemastný neslaný a i při mizivé obsazenosti jsme na jednotlivé chody dlouho čekali. Účet však byl sestaven správně.

Foto

Zámek Zábřeh je odvážný gastronomický počin zasluhující sympatie. Krásné prostředí, spousta nápadů a bohatý program. Na druhé straně kostrbaté a nejisté provedení v praxi. I když pivnice při naší návštěvě dosáhla pouze na pět cuketek z deseti, doporučujeme k návštěvě.

Zdroj a foto: Týden.cz | Autor: pan Cuketka | Foto: Martin Kuciel


Malá „delegace“ pivovarských z pivovaru Louny dnes vyrazila do nově otevřené pivovarské restaurace U SOMOLA v centru města Louny. Před sebou, za doprovodu bubnu, valila sud naplněný extra hořkým speciálem Louny 16, který nově připravil pivovar Louny. „Chceme obyvatele Loun upozornit na to, že jsme pro ně připravili extra hořký ležák Louny 16, a když upozornit, tak pořádně hlasitě,“ řekla manažerka značky Louny Daniela Klančíková. V restauraci U SOMOLA pak ředitel pivovaru Louny Daniel Urban společně s Danielou Kančíkovou oficiálně pokřtili sud piva Louny 16. Oslavu doprovázelo občerstvení ve stylu staročeské zabíjačky.

„Pivo je uvařené z nejkvalitnějšího chmele pocházejícího z lounské chmelařské oblasti. Speciál je uvařený již od července letošního roku. V ležáckých sklepích pak zrál téměř 120 dní,“ uvedl ředitel pivovaru Louny Daniel Urban.

Foto

Dodal, že na trhu bude zatím po 150 hektolitrech hořkého speciálu. „Chtěli jsme dát lidem, kteří mají rádi pivo Louny, něco navíc, aby si mohli vychutnat skutečně kvalitní pivo. Hořké speciály budou čepovat vybrané restaurace na Lounsku, Chomutovsku a Mostecku,“ doplnila manažerka značky. Drinks Union, do níž pivovar Louny patří, uvažuje o tom, že pokud by se pivo osvědčila, mohlo by se na trhu objevovat pravidelně. „Vše záleží na tom, jak našim zákazníkům zachutná. Věříme ale, že na takto výjimečném pivu si milovníci piva Louny skutečně pochutnají,“ uvedla. Dodala, že pivovar připravil také speciální hořký ležák 13°, který je rovněž na čepu ve vybraných restauracích.

Podle historika pivovarnictví Petra Žižkovského značka Louny podobně silné pivo nikdy neměla. „Podle dochovaných záznamů bylo nejsilnějším pivem lounská 12°, kterou vaří pivovar i dnes ovšem pod názvem Louny – světlý ležák,“ uvedl historik.

Hořké speciály Louny nejsou jedinými výjimečnostmi pivovarů skupiny Drinks Union. „Připravili také pro německý předvánoční trh nejsilnější pivo v historii pivovarů Drinks Union, 21stupňový Březňák DOPPEL-DOPPEL Bock,“ uvedl hlavní technolog skupiny Ondřej Koucký.

Zdroj: Ústecko24.cz | Autor: Ing. Josef Vejlupek | Foto: Finanční noviny.cz


Je to dobrá, nebo špatná zpráva - píše se rok 2008 a Češi jsou staronoví světoví rekordmani v pití piva. Každý občan našeho státu, tedy včetně kojenců a stoletých babiček, vypije ročně v průměru přes hektolitr a půl pivního moku.

Foto

V hernách Sun City se čepuje i český pivní mok...

Přesto českému pivu vládnou Jihoafričané. A to si vzpomínám na chvíle, kdy se naopak všichni těšili, jak konečně české pivo udělá díru do světa, tedy i do JAR. Naše pivo se však na jihu Afriky dočepovalo dřív, než se na něm udělala pořádná pěna. Naopak majitelem tří největších českých pivovarů se stala jihoafrická pivovarnická společnost South African Brewerles (SAB).

„Když máš žízeň v tropickém vedru, které je v Pretorii skutečně vražedné, zastavíš u nejbližší restaurace s jediným úmyslem - dát si pivo," povzbuzoval mě český podnikatel Aleš z Johannesburgu. ,,Bude to Vivo, přestože se v JAR vyrábí tucet jiných a světovějších značek. Vivo bude totiž skoro napůl české. Vlastně moravské. Právě ho vaří v pivovaru Vivo v Pretorii sládek Anton Barnošák z ostravského Ostravaru..."

Alešovy reklamní slogany mi přišly zcela srozumitelné, až když mi prozradil, že do Pretorie přivezl před patnácti roky z Ostravy pár láhvových piv značky Koník. Chutnaly, a tak se do hry vložil známý opavský podnikatel Radim Masný, který v roce 1998 jako předseda představenstva akciové společnosti Draft-OVA a podnikatel vlastnící v Opavě mimo jiné restauraci, extraligový hokejový klub a firmu Bohemex Trade, zvedl hladinu veřejného mínění nákupem 33 procent akcií firmy Chemapol Group. Stal se též překvapivým předsedou představenstva pivovaru Ostravar a pivo v JAR 2málem se dostal do čela i pretorijského podniku Viva. Těsně předtím ale stačil prodat dva extraligové hokejové kluby. Napřed v Opavě, následně v Havířově.

Foto

V provozu pretorijského pivovaru Vivo

„V roce 1993 jsme na africký jih přivezli tři kamióny ostravského piva, které mělo úspěch, takže se brzy rozjela spolupráce Ostravaru a nově otevřeného černošského pivovaru Vivo," chlubil se Aleš.

Známosti jsou dobrá věc. Se Zdeňkem Hofírkem jsem se dostal na světový golf v Sun City a do platinové rafinerie, s ing. Juliusem Tellingerem, bývalým asistentem ředitele jednoho ze zlatých jihoafrických dolů, do Amandelbultu za nejúspěšnějším českým horníkem v Africe a ředitelem tamnějších platinových dolů ing. Luďkem Marešem. S Alešem zase do pivovaru Vivo v Pretorii.

„Přijel jsem v roce 1994, abych v Africe za čtyři měsíce navařil na čtyřicet tisíc hektolitrů piva," hlásil mi hrdě Anton Barnošák, když mě přijímal ve své kanceláři obchodního ředitele ve Vivu. Vařil tady sice české pivo, ale zároveň byl výrobním ředitelem a jediným bělochem v jinak černošském vedení tohoto pivovaru.

„Afričané navíc chtějí postavit nový pivovar na klíč, jelikož ostravská pivní receptura všem náramně chutná a jen na její obří reklamu včetně laserového show bylo v Johannesburgu a okolí vynaloženo na čtyři milióny randů," vysvětlil mi ing. Petr Janík, který působil v Pretorii jako specialista na technologii výroby piva z české poradenské firmy Pivo Praha.

Foto

Ostravský sládek Anton Barnošák má své tajné pivní receptury...

„Pravé české pivo s jeho tradiční hořkostí a řízem se pije jen v Česku," tvrdil Anton Barnošák. „Všude jinde mají raději piva sladší. Proto tady používám německý slad a chmel, jihoafrickou kukuřici a rovněž zdejší cukr. Zbytek receptury je můj a ten ti neprozradím. Brzy budeme pivo stáčet do sedmičkových láhví a do plechovek o obsahu 340 a 450 mililitrů," liboval si a ještě netušil, že jeho představa se stane pouze zbožným přáním a ostravsko-pretorijský pivovar Vivo - Ostravar zůstane navždy jen na papíře.

Pivo je náramný nápoj, vhodný pro Nobelovu cenu smíru. A když si Jihoafričané nemohli naše pivo vařit sami na jihu černého kontinentu, přijeli k nám, ovládli naše pivovary a také české pivní rekordy. A tak vlastně zrušili rčení, že vláda, která zdraží pivo, padne...

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Břetislav Olšer


Z areálu někdejšího měšťanského pivovaru v Děčíně by se do dvou let zase mohla linout typická vůně sladu.

Vaření piva ale není hlavním záměrem nového oživení areálu. Ten se má stát nejmodernějším zábavním a nákupním centrem v České republice. Tvrdí to jeho noví majitelé, kteří komplex koupili koncem loňského roku právě s cílem vytvořit tam právě víceúčelové centrum.

„Půjde o rozsáhlé proměny, které si podle zatímních odhadů vyžádají asi osm set padesát milionů korun. Architektům a projektantům už zadáváme konkrétní úkoly na zpracování projektu. Pokud by se veškeré tyto a další práce podařilo zvládnout podle našich představ, přestavba areálu může začít na jaře příštího roku. V průběhu roku 2010 by mohlo centrum začít sloužit svému účelu,“ vysvětlil Martin Král, šéf představenstva společnosti Ré Propeorty. Právě tato pražská akciovka, která se zabývá developerskou a realitní činností, má v nových plánech sehrávat významnou roli.

Dosud prezentované návrhy hovoří o tom, že součástí centra má být nejen supermarket, ale i dalších zhruba sedmnáct tisíc metrů prodejní plochy. Vedle čtyř kinosálů se tam počítá i se zřízením prostor pro pořádání výstav, koncertů a podobných akcí.

Ve staré historické budově pak mají vzniknout atraktivní byty. „Počítáme právě i s vařením piva pro potřeby vlastní restaurace a případně bychom ho v menším objemu dodávali i dalším zájemcům,“ potvrdil Martin Král. Noví vlastníci pivovaru dobře vědí, že při jeho přestavbě budou muset respektovat požadavky památkářů.

Jde o stavbu, která je coby doklad industriální architektury zapsaná v registru památkově chráněných objektů. Už předchozí majitelé požádali o sejmutí památkové péče na někdejší bednárnu a plničku lahví.

„Definitivní rozhodnutí o tomhle požadavku ještě nepadlo, nicméně vzhled dalších historicky cenných budov zůstal zachován v původní podobě a mělo by tomu tak být i nadále,“ připomněl Jaroslav Drahoš z oddělení památkové péče děčínského magistrátu.

Počátkem devadesátých let minulého století došlo k prodeji pivovaru, vítězný dražitel jej získal za šedesát milionů korun. Pozdější pokus o obnovení výroby piva ztroskotal a s následnými změnami majitelů se měnilo i využití areálu.

„Jako děčínskému starousedlíkovi mi je docela líto, že vůbec k prodeji a ukončení výroby piva došlo. Denně jezdím okolo zadní části areálu a za pivovarskou zdí vidím jen obrovskou haldu štěrku a balvanů. Nějakým megalomanským plánům moc nevěřím, ale jakoukoli změnu k lepšímu oproti stávajícímu stavu jedině uvítám,“ tvrdil Antonín Kratochvíl z Letné.

Některé předchozí neuskutečněné plány bývalých vlastníků si vybavil i děčínský primátor Vladislav Raška. Těch předkládaných záměrů, se kterými měl možnost se v minulosti seznámit, bylo více.

„Všechny zůstaly jen na papíře a i na základě těchto zkušeností se snažím na podobné projekty nahlížet spíše s jistou zdrženlivostí. Nicméně, ze zatímního projednávání nových záměrů nemám špatný pocit a samozřejmě bych si přál, aby se tentokrát podařilo projekt dotáhnout do úspěšného konce,“ poznamenal primátor.

Nejen kvůli rozsáhlým finančním nákladům v řádu stovek milionů korun, ale i vzhledem k náročnosti rekonstrukce se jako příliš optimistický jeví termín zvládnutí všech zamýšlených prací během necelých dvou let.

„Nechci vůbec spekulovat o tom, jestli je to příliš krátká nebo přiměřená doba. A nechci ani v nejmenším podceňovat um a schopnosti lidí, kteří na stavbě budou pracovat. Rekonstrukce památkově chráněných objektů ale bývá hodně náročná na spoustu rukodělné práce, která se nedá příliš urychlit,“ připojil zkušenosti z postupné obnovy děčínského zámku projektant Vlastimil Stránský.

Zdroj: Děčínský deník | Autor: Josef Suk


V pivovaru Prezident pil Prezidenta

[čtvrtek, 17. leden 2008]

Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané byl jedním z míst na Tachovsku, kam včera zavítal prezident Václav Klaus. Hlava státu si na nádvoří pivovaru symbolicky připila prémiovým ležákem, který se shodou náhod jmenuje Prezident.

Foto

Klaus navštívil také Tachov, Konstantinovy Lázně a Stříbro, kde večer svou třídenní návštěvu Plzeňského kraje oficiálně ukončil.

Zdroj: MF Dnes.cz | Foto: Metro.cz


I přesto, že spotřeba černého piva je stejná jako v předchozích letech, činí přibližně 2 % celkové spotřeby, prodeje „černého“ Velkopopovického Kozla vloni vzrostly o 8 procent. Upevnil si tím své postavení jedničky mezi tmavými pivy v České republice, jeho tržní podíl je 35 %. Je to způsobeno i tím, že významně roste počet restaurací, kde si můžete dát toto černé čepované pivo. Velkopopovický Kozel Černý zaznamenal významný úspěch i v exportu, kde prodeje vzrostly dokonce o 56 %. Nejvíce se mu daří ve Finsku a Rusku, celkem se vyváží do 25 zemí.

Foto

„Celkově roste zájem o piva se značkou Velkopopovický Kozel a je tomu tak i u černého piva, které je vyrobeno z unikátní směsi speciálních a kvalitních tmavých sladů dodávající pivu osobitý vzhled a chuť. Každé třetí černé pivo prodané v ČR tak nese naši značku. Pozitivní trendy pozorujeme nejen u lahvového tmavého piva, ale také u čepovaného: jen za posledních pět let vzrostl počet restaurací, které jej mají v nabídce, o 40 procent,“ řekl Pavel Kmínek, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Celkem se Velkopopovický Kozel Černý prodává v 25 zemích světa, najít ho můžeme

i v exotických zemích jako je Honduras či Austrálie. Největší popularity dosahuje ve skandinávských a pobaltských zemích, například ve Finsku se prodá přibližně čtvrtina prodejů v ČR.

Velkopopovický Kozel Černý je vyroben podle originální receptury z unikátní směsi speciálních tmavých sladů. Tmavý, tzv. karamelizovaný slad dodává černému pivu jeho osobitý vzhled a charakter. Barva, chuť a vůně těchto vybraných sladů se harmonicky doplňují, a pivo tak vyniká rubínovou barvou a příjemnou karamelovou chutí. Objemový obsah alkoholu je 3,8 %. Pro výrobu černého Velkopopovického Kozla se používá také speciální kvasničná kultura, decentní hořkost získává ze směsi jemných aromatických chmelů.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře se letos zúčastní rekordní počet pivovarů. Na největším festivalu piva v Česku bude soutěžit 64 pivovarů s 279 vzorky ve dvanácti kategoriích. Slavnosti, které se letos uskuteční od 29. ledna do 1. února, se těší obrovskému zájmu veřejnosti. Návštěvníci budou moci ochutnat přes 80 druhů nejoblíbenějšího českého nápoje u 27 stánků v hotelu Palcát.

„Na lístky v předprodeji, který začal v pondělí, stála fronta dlouhá 50 metrů. Vstupenky na pátek byly prodány za 24 minut,“ řekl organizátor slavností Alois Srb.

Zdůraznil, že návštěvníci mohou okusit nápoje, které nejsou v Česku běžně v prodeji. Letos si také mohou vyslechnout odbornou přednášku o vlivu piva na lidské zdraví.

Podle Srba začínají být konzumenti na kvalitu nápoje náročnější. „Prodej piva na osobu klesá, ale lidé si začínají více vybírat,“ vysvětlil.

Organizátoři připravili i soutěže, lidé se mohou utkat například při měření pivních břich a prokázat své znalosti o pivu a pivovarnictví.

Piva soutěží ve 12 kategoriích o Českou pivní pečeť. „Letos jsme přidali kategorii kvasnicové pivo,“ dodal Alois Srb.

Zdroj: MF Dnes.cz


Nové etikety pivovárku Velký rybník si můžete prohlédnout zde:

Etiketa Hastrman 11

Etiketa Hastrman 12

Etiketa Hastrman 13

A staré si můžeme všichni připomenout zde:

Etiketa Hastrman 11

Etiketa Hastrman 12

Etiketa Hastrman 13

Zdroj: Hastrman Velký Rybník


Téměř 45 milionů korun chce letos do modernizace svého areálu investovat soukromý Pivovar Svijany. Zatímco v minulých letech směřovaly desítky milionů hlavně přímo do výroby a zvýšení její kapacity, letos je investice zaměřena na oblast expedice.

Podnik chce rozšířit své skladové prostory, vybudovat novou prodejnu a nakoupit stroje na paletizaci beden a sudů, což uspoří práci pěti lidí. „Vše by mělo být hotovo do konce května, než začne letní sezona,“ řekl ředitel pivovaru František Horák.

Pivovar Svijany je největší v Libereckém kraji a řadí se do desítky největších pivovarů v zemi. Loni dodal na trh přes 269 tisíc hektolitrů piva, což bylo o 17 procent více než v roce 2006, kdy prodal zhruba 229 tisíc hektolitrů. Na rozdíl od konkurenčního vratislavického Pivovaru Hols a dceřiné společnosti Pivovar Rohozec nedodávají Svijanští pivo do zahraničí. Zhruba 70 procent produkce prodají v okruhu 60 až 70 kilometrů, přibývají ale i zákazníci ze vzdálenějších míst.

Loni tak začali dodávat pivo do jižních Čech a na Moravu, kde v Brně a Táboře vybudovali distribuční sklady. „Na export se zatím nechystáme, sotva stačíme uspokojit rostoucí poptávku v tuzemsku,“ dodal ředitel.

Pivovar Svijany je nejstarší v Libereckém kraji, výrobu piva zahájil už v roce 1564. Dnes zaměstnává 80 lidí. Najít nové odběratele pomáhá firmě podle Horáka především kvalita piva a úspěchy v degustačních soutěžích.

Zdroj: MF Dnes.cz


Na stejném místě jako před více než rokem, i ve stejném zastoupení, podepisovali zástupci Blanska, Boskovic a Pivovaru Černá Hora stejnou smlouvu o spolupráci v cestovním ruchu. Tentokrát na dobu neurčitou a s menšími úpravami.

Mezi další úpravy ve smlouvě patří např. ta, že každý rok by měl vzniknout jeden společný propagační materiál za celý region. Na příští rok, tedy 2009, to bude stolní kalendář s fotkami z celého regionu. Ještě letos by ale mělo vzniknout společné logo, které zastřeší celý region, a ve stádiu úvah jsou společné pohlednice.

Foto

Podpis smlouvy v Pivovaru Černá Hora. Zleva starostka města Blanska PhDr. Jaroslava Králová, místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková a majitel Pivovaru Černá Hora Ing. Jiří Fusek.

Smlouva byla původně uzavřena na dobu určitou, na jeden rok. „Vyhodnotili jsme vzájemnou spolupráci za toto období a shodli jsme se na tom, že byla přínosná a bylo by dobré, aby pokračovala i dál. Proto jsme se rozhodli ji tentokrát uzavřít na dobu neurčitou a doplnit do ní zjištěné poznatky,“ uvedla ve své řeči starostka města Blanska PhDr. Jaroslava Králová.

Smlouva deklaruje účast na společných akcích propagujících region. Tou hlavní i letos bude zahájení turistické sezony. Místo konání se měnit nebude, uskuteční se opět v areálu Sladovny Pivovaru Černá Hora.

Foto

V současné době proběhla společná propagace na veletrhu Regiontour v Brně. V přípravě jsou veletrhy cestovního ruchu Slovakiatour v Bratislavě a Holiday World v Praze. Blansko a Pivovar Černá Hora se určitě zúčastní v loni tolik úspěšného gastronomického veletrhu Regustibus v italském partnerském městě Scandianu. „Rádi sem přizveme i Boskovicko, pokud bude mít zájem se prezentovat,“ sdělila referentka cestovního ruchu Martina Trojáčková.

Zdroj a foto: Blansko.cz | Autor: Stanislav Mrázek


Přes 300 lidí se včera přišlo do velké obřadní síně plzeňského hřbitova rozloučit s jednou z největších postav českého pivovarnictví Ivo Hlaváčkem. Bývalý ředitel Plzeňského Prazdroje, který má velký podíl na vybudování největšího pivovaru v zemi, zemřel na počátku minulého týdne ve věku nedožitých 82 let.

Že se jedná o významného pracovníka pivovaru, který se oboru věnoval až téměř do posledních dnů svého života, dokazoval i smuteční obřad. Mezi hosty byli pivovarští ze všech pozic včetně pracovníků z dělnických profesí. Smuteční řeč přednesli generální ředitel Prazdroje Mike Short, vrchní obchodní sládek pivovaru Václav Berka a kněz rokycanské farnosti Jaroslav Hůlle, který prý v dobách totality pracoval rovněž v pivovaru jako výčepní. Na poslední pozemské cestě zazněla zesnulému píseň Kde je mládek, tam je sládek.

Přítomni byli samozřejmě i příbuzní zesnulého včetně synů – úspěšného podnikatele ve stavitelství Ivana Hlaváčka a obchodního sládka Jana Hlaváčka. Z dalších známých osobností se pohřbu účastnil generální ředitel Bohemia Sektu Josef Vozdecký, emeritní šéf restaurace U Mansfelda Zdeněk Prošek, známý televizní moderátor Libor Bouček, sládek pivovaru Purkmistr Josef Krýsl, primátorův náměstek Petr Náhlík, bývalý šéf plzeňských právovárečníků Pavel Stelzer a další.

Berka v hlavní řeči zavzpomínal na znojemskou pivovarskou rodinu Františka Hlaváčka, s níž se ve třech letech v roce 1929 pan Ivo Hlaváček přestěhoval do Plzně. Od mala se pak pohyboval v plzeňském pivovaře, jehož se v roce 1976 stal ředitelem. „Dodnes nezapomenu na jeho slova: Vašku, dnes se to pivo mimořádně povedlo, nalej mi ještě třetinku. A pak jsme probrali všechno důležité, co jsme každý potřebovali říci,“ vzpomínal na dobu, kdy v Plzni vedl výrobu piva, Berka. Podle něho se pro odbornou radu sjížděli za nestorem českého pivovarnictví i zástupci zahraničních pivovarů.

Smuteční hosté ale Hlaváčka neoznačili jen jako odborníka, ale také jako dobrého kolegu a přítele. „Vzpomínám, jak ještě v době, když jsem byl jen náměstkem v tehdy malém staroplzeneckém vinařství, jsem jel žigulíkem s návěsem kolem nádraží v Plzni a v té velké křižovatce u nádraží mi došel benzin,“ upamatovává se na Hlaváčka Josef Vozdecký. „Za mnou troubila auta a já jsem přemýšlel, kam si půjdu koupit kanistr a kam pak půjdu pro benzin. V tu chvíli, ale proti mně zastavil bílý žigulík a z něj vystoupil Ivo Hlaváček, tehdy velký šéf velkého pivovaru a ptá se mi: Tak co inženýre, nepotřebuješ pomoct? Řekl jsem mu, že mi došel benzin a on, i když už troubila auta i za ním, vystoupil z vozu, sáhl do kufru, vyndal kanistr a zeptal se, jestli mi má benzin i nalít. To jsem samozřejmě udělal sám a on mi jen řekl, ať mu pak někdy hodím kanistr do pivovaru do vrátnice,“ vypráví Vozdecký a dodává, že mu pomohl i jako kolega v branži.

„Když jsme neměli peníze na investice, Ivo se mi zeptal, kolik potřebujeme a pomohl nám. Byl to skvělý člověk,“ doplnil šéf Bohemiasektu.

Kdo byl Ivo Hlaváček?

Ivo Hlaváček se narodil 5. 6. 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině známého sládka Františka Hlaváčka. Od roku 1929 žil v Plzni. V roce 1945 maturoval na plzeňském reálném gymnáziu a pokračoval studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku a pět let tam pracoval jako vedoucí laboratoře a kontrolor. V roce 1958 přešel do Plzně jako vrchní sládek. Po třicet let (až do roku 1987) řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní náměstek, výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel.

V Plzeňském Prazdroji se mu podařilo udržet náročný technologický výrobní postup piva Pilsner Urquell i v dobách, které udržení vysoké kvality a ověřených technologických postupů příliš nepřály. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969/1970 odmítl všechny neověřené experimenty a zasadil se o použití klasických maloobjemových měděných varních souprav. Na počátku 80. let minulého století díky svému odborného rozhledu zajistil výstavbu nové sladovny, díky které má Plzeňský Prazdroj i dnes možnost připravovat svůj vlastní, jedinečný slad plzeňského typu.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Jiří Kokoška


Značku Zlatopramen, která je vlajkovou lodí nápojářské skupiny Drinks Union, poprvé ochutnají také milovníci zlatavého moku ve Vietnamu. „Podařilo se nám rozšířit exportní teritorium pro naši prémiovou značku Zlatopramen o další exotickou zemi. V prosinci odešla první zásilka Zlatopramene do hlavního města Vietnamu, Hanoje,“ řekl manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch.

V první várce, která putovala ve speciálním kontejneru, obyvatelé Vietnamu ochutnají Zlatporamen 12° Extra premium, což je světlý ležák. „Našim partnerům posíláme také Zlatopramen 11° v půllitrových plechovkách,“ doplnil Šaroch.

Zlatopramen dlouhodobě posiluje pozice nejen v České republice, ale také v zahraničí. V roce 2006 začal Drinks Union tuto značku vyvážet do rovníkové Afriky, přesněji do Beninu. „Další novou destinací je od předloňska Izrael, kam dodáváme speciálně, do hebrejštiny upravené půllitrové plechovky Zlatopramene 11°,“ doplnil Šaroch.

Zlatopramenu se daří také v Evropě. Ve Švédsku za tři čtvrtletí loňského roku vzrostl prodej téměř o 40 procent. „Jde o růst, který téměř dvojnásobně převyšuje průměrný růst vývozu do Švédska všech českých pivovarů,“ doplnil Šaroch.

Zdroj: Ústecko24.cz | Autor: Ing. Josef Vejlupek


Pivovar Náchod v roce 2007

[pondělí, 14. leden 2008]

Pivovar Náchod a.s. dosáhl v roce 2007 výstavu 133 110 hl piva, z čehož bylo 63% v lahvích, 36% v sudech a 1% činí plechovky. Z celkového výstavu činil export 22 656 hl (17%), v porovnání s rokem 2006 (21 242 hl) jde o zvýšení o 6,7%, kdy se pivo (především světlý ležák) vyváží především do zemí jako je Velká Británie, Slovensko, Rusko, Polsko, Francie či Německo, ale třeba i USA, Kanada, Švédsko, Finsko, Dánsko, Řecko, Itálie nebo Korea.

Rozhodující část výroby - 40% - tvoří světlý ležák PRIMÁTOR Premium, 30% - světlé výčepní pivo PRIMÁTOR Světlý a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje především od poloviny 90. let.

V roce 2007 pivovar prodal 6 693 hl limonád (o 11% více než v roce 2006, kdy to bylo 6 010 hl), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuti cola a malina a ovocný multivitamínový nápoj. Výrobu nealka jako doplňkového programu pivovar zahájil v červnu 2003.

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických výrobních postupů a tradičních receptur - to se trvale odráží i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží (v letech 2004 a 2005 jich obdržel shodně celkem 11, v roce 2006 bylo ocenění 12). V roce 2007 tato čísla pivovar překonal a získal rekordních 16 ocenění, kdy k nejvýznamnějším patří především tyto úspěchy:

Po zisku dvou ocenění za začátku roku za pivo Diamant (Stříbrná pivní pečeť - Tábor a titul Pivo České republiky 2007 - České Budějovice) a čtyř umístění ze srpnové žatecké Dočesné (první místo v kategorii Ležák polotmavý - 13% Polotmavá, dvě druhá místa a to v kategorii Nealkoholická piva - Nealko a v kategorii Pivo se sníženým množstvím cukrů - Diamant, se zde na stupínku vítězů ještě umístil na třetím místě Premium Dark a to v kategorií Ležák tmavý) pak obdržel pivovar v měsíci září celkem pět nových ocenění.

Z podzimní Ceny českých sládků 2007 konané 25. září v Pivovaru Kutná Hora si pivovar přivezl z příslušných kategorií dvě druhá umístění a to za Premium a Premium Dark a jedno místo třetí - za Nealko pivo.

Další úspěch je velmi významný a týká se soutěže České pivo roku 2007. Premium Dark zde obhájil své vítězství z loňského roku v kategorii tmavých ležáků. Nejlepší piva vyráběná v České republice byla 27. září 2007 vyhlášena na Svatováclavské slavnosti českého piva v Kongresovém centru Praha a v hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre. Pivovarští odborníci rozhodli ve dvoukolovém testování o nejlepších pivech z produkce pivovarů v České republice. O vítězství v pěti kategoriích soutěžil rekordní počet 77 piv. Ceny nejlepším předával spolu s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky. Zisk titulu České pivo roku 2007 tmavého ležáku se stal zároveň jubilejním - stým - v novodobé historii pivovaru.

Ve shodný den získal pivovar své první zahraniční ocenění za rok 2007 a to za 16% Exkluziv, který zvítězil v jedné z nejkomplexnějších pivních soutěží na světě - „World Beer Awards“, organizované britským pivním magazínem „Beers of the World“ a to v kategorii „World´s Best Strong Lager (Standard Strong)“ Tato soutěž je trojkolová, vzorky jsou hodnoceny anonymně a účastní se jí stovky různých druhů piv z celého světa. Soutěží se v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo.

6. listopadu dále Sdružení přátel piva vyhlásilo výsledky za rok 2007. Výsledkem pro Náchod bylo 2. místo 13% Polotmavé v kategorií Polotmavé pivo roku a 3. místo 16% Exkluzivu v kategorii Speciál roku. Nejprestižnější kategorií, kterou udílí Sdružení přátel piva, je však bezesporu kategorie chráněná titulem Pivovar roku a o které rozhoduje vždy celá členská základna. Letošním vítězem se stal již podruhé během posledních tří let právě náchodský pivovar.

15. listopadu v německém Norimberku převzali zástupci náchodského pivovaru významná ocenění ze 4. ročníku degustační soutěže European Beer Star Award 2007. Ceny se udělovaly v rámci největšího evropského nápojářského veletrhu a to 47. ročníku Evropského odborného veletrhu nápojového průmyslu BRAU Beviale 2007. Prestižní ocenění - zlatou Evropskou pivní hvězdu - v kategorii tmavých piv (Bohemian - Style Schwarzbier) obdržel pivovar za svůj tmavý ležák Premium Dark - ležák zde navíc obhájil svoje loňské prvenství. Další náchodské pivo - English Pale Ale - se umístilo ve své kategorii (Brown Ale) na třetím místě. Náchodské pivo uspělo v odborné degustační soutěži v rekordní konkurenci 575 piv z celého světa (byly zde zastoupeny pivovary z 28 zemí) hodnocené v 40 kategoriích. O zisku ocenění, které tmavému ležáku bylo uděleno za vynikající chuť a výtečnou kvalitu, rozhodla 54-členná mezinárodní komise složená z pivovarských profesionálů z 12 států z celého světa. Premium Dark poté získal při hodnocení „Consumers´ Favourite“, kde byla anonymně degustována a hodnocena pouze piva, které ve svých kategoriích získala zlatá umístění, skvělé druhé místo. Soutěž organizoval Evropský svaz malých nezávislých pivovarů, Svaz malých a středních bavorských pivovarů a další významné německé subjekty zaměřené na pivovarnictví.

Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, obdržel z různých degustačních soutěží celkově 106 ocenění, z toho 27 zahraničních – a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejúspěšněji si vedou piva Premium Dark 23 a Exklusiv 21 úspěchů.

Pivovar Náchod také nabízí celoročně organizovaným skupinám návštěvníků možnost exkurzí do výrobních prostor, kdy se dozví vše podstatné o historii a produkci piva. Exkurze může být zakončena ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru (restauraci) s kapacitou 120 míst doplněném letos o venkovní posezení s kapacitou 40 míst.

Samozřejmě pivovar pro letošní rok chystá i některé další novinky, o kterých Vás bude informovat. O tom, co se v pivovaru za poslední rok změnilo přímo, se budete moci opět přesvědčit při tradičním dnu otevřených dveří, který se letos koná jako vždy pod názvem Den s Primátorem a to v sobotu 17. května od 10.00 do 19.00 hod - srdečně Vás zveme již nyní.

Zdroj: Primátor.cz


Pivovarnícky koncern SABMiller od januára vymenil šéfov svojich dvoch slovenských pivovarov. Stanislav Hamara prešiel z čela topoľčianskeho Topvaru na post manažéra závodu vo Veľkom Šariši. Vedenie Topvaru prevzal Jozef Špirko, ktorý donedávna pôsobil v sesterskej spoločnosti Plzeňský Prazdroj, informovala dnes spoločnosť Pivovary Topvar.

"Osvedčení pracovníci v jednej pozícii či krajine dostávajú príležitosť uplatniť svoje skúsenosti na ďalších trhoch a pozíciách," komentovala spoločnosť personálne zmeny v tlačovej správe.

Popredný výrobca piva na svete SABMiller zlúčil vlani svoje slovenské pivovary Šariš a Topvar do jednej spoločnosti s názvom Pivovary Topvar. Pivovar Šariš ovládol SABMiller v roku 1997, Topvar sa mu podarilo získať v roku 2006. Hlavným konkurentom koncernu na Slovensku je dcérska spoločnosť iného svetového výrobcu piva Heineken.

Zdroj: SME.sk


Lucembursko-irská developerská společnost Quinlan Private, s.r.o. To je jméno nové majitele opavského pivovaru. Právě ona odkoupila od dosavadního majitele Kamila Kolka celý areál pivovaru. Stalo se tak na konci loňského roku.

Nový investor slibuje zakomponovat většinu stávajících objektů do svého projektu. Situaci mu jistě ulehčuje i to, že v již v loňském roce Ministerstvo kultury České republiky potvrdilo, že opavský pivovar nebude památkou. Nesouhlasné stanovisko nad ním vyneslo hned několik institucí, úřadů a také tehdejší majitel. „Přiznám se, že jsem byl proti vyhlášení za památku, výrazně to totiž komplikuje jednání s potencionálními investory. Na druhou stranu, právě proto, že pivovar památkou není, se ho snad podaří zachránit,“ uvedl.

Nesouhlasné stanovisko k prohlášení za památku vyslovil kromě jiného také odbor hlavního architekta a památkové péče opavského magistrátu. „Komplex budov nepředstavuje z hlediska architektonické úrovně nadprůměrné stavby. Navíc byly silně znehodnoceny četnými úpravami po roce 1945 a hlavně jejich využitím po roce 2000, kdy nové technologie nerespektovaly dispoziční a konstrukční řešení jednotlivých budov.“ Podle této zprávy se objekty nacházejí v městské památkové zóně, a tudíž jsou dostatečně chráněné.

Negativní vyjádření v boji za opavský pivovar vyslovil i odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Jedním z důvodů je to, že objekt staré sladovny je nyní zčásti využit a veřejnosti přístupný jako obchodní Pasáž Davida Weinsteina. „Úpravy na obchodní pasáž znamenaly pro starou sladovnu výraznou modernizaci a setřely původní výraz i některé estetické hodnoty objektu,“ uvádí stanovisko odboru. Své zklamání ale neskrývají představitelé Národního památkového ústavu.

„Areál pivovaru jsme navrhli na prohlášení za památku a usilovali jsme o to, aby se tak stalo. Rozhodnutí ministerstva kultury nám nezbývá než respektovat,“ uvedla ředitelka Národního památkového ústavu v Ostravě Naďa Goryczková. Objekt má nyní plošnou ochranu, protože se nachází v městské památkové zóně, ale je otázkou, zda je to dostatečná pojistka proti nakládání s ním. Hlavními důvody, proč památkáři stáli o statut památky je ten, že areál pivovaru je z architektonického hlediska významným stavebním komplexem. „Výrazná silueta pivovaru při pohledu z Nákladní ulice pozitivně dotváří obraz města,“ uvádí se ve zprávě Podle ní vytváří areál pivovaru plynulý přechod mezi historickým jádrem a předměstím.

Zdroj: Opavský deník | Autor: Milan Freiberg


Pivu škodí světlo i teplo

[neděle, 13. leden 2008]

Sládek pivo vaří, hospodský jej dělá. Tak zní známé pořekadlo, které však podle odborníků není daleko od pravdy. „Pivo je nejkvalitnější na začátku v pivovaře. Pak už se kvalita jen zhoršuje. Je na výčepním, aby tuhle sestupnou tendenci minimalizoval,“ říká Jiří Fáměra z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského. Ten v pátek v areálu Plzeňského Prazdroje připojil některé rady, jak udržet zlatavý pěnivý mok v co nejlepším stavu.

Foto

Jiří Fáměra předvádí jednu z metod, jak zjistit, jestli je sklenice řádně umyta. Nejprve se naplní vodou. Pak se do ní dá kafr. Pokud jeho úlomky ve vodě rotují, sklenice je čistá. Stačí však, aby se dovnitř strčil prst, a pohyb částeček ustane

„Pivo stárne. Pro zpomalení tohoto procesu je důležitá teplota. Ta skladovací by se neměla příliš lišit od té servírovací, která je ideálně sedm stupňů Celsia,“ vysvětluje. Pro skladování by se měla pohybovat mezi pěti až osmi stupni.

Pokud si domů pořídíte ´lahváče´, je třeba dávat pozor rovněž na světlo. To může způsobit značnou neplechu. „Například zelenými lahvemi pronikají sluneční paprsky a jejich přičiněním může pivo změnit chuť i aroma. Světlo totiž rozkládá hořké látky, což pak vede k něčemu, čemu v Americe říkají skunky of flavour. U nás bychom mohli zvolit ekvivalent ´vůně terária´,“ varuje.

A co si myslí o dnes módním čepování piva do PET lahví? „Určitě nejsem proti. Ovšem musí se vypít nejpozději do třetího dne. Kromě působení světla tady hraje ještě roli pronikání kyslíku. Oxidace může působit škrábavou chuť v krku,“ doplňuje Fáměra.

Výčepní prý může ovlivnit minimálně osm věcí: teplotu skladování piva, tlačný plyn, tlak ve výčepním zařízení, čistotu sklenice, ideální teplotu piva, správné čepování, čistotu pivních trubek a správné servírování.

Prohřešků, kterých se mohou v některých restauracích dopustit, je několik. Není prý dobré používat jako tlačný plyn vzduch. Ideální je prý směs dusíku a kysličníku uhličitého. Velkým prohřeškem je samozřejmě špinavá sklenice. Pokud je dobře umyta, lépe drží pěnu, která pivo chrání. Pivo je rovněž velice citlivé na mikroorganismy, a proto je třeba provádět sanitaci. Ideální je to prý jednou za týden, maximálně za čtrnáct dní. A to se v mnoha případech neděje.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška


Úvaha o pivě

[sobota, 12. leden 2008]

Všichni víme, že pivo je božský nápoj. Vlastně se to ví už staletí. Kdo pivo vynalezl, bohužel dnes už nevím. Dočetl jsem se ale, že již za starověku pivo vařili mniši, a že páni rytíři si přihýbali tímto vzácným mokem, aby pak byli chrabří bojovníci na různých bitevních polích. Dokonce jsem viděl v Náprstkově muzeu zvláštní, z kozí kůže vyrobený měch, který prý ukrutní válečníci měli neustále plný piva. Když pak bylo krveprolití v nejlepším, pánové se mohli posílit a v boji zdárně pokračovat. Husité, jak jsem se rovněž dozvěděl, se pivem hojně napájeli těsně než došlo k potyčkám se Zikmundovými vojsky. A byli to zase udatní husitští bojovníci, kteří pod pivním oparem přicházeli na tak geniální vojenské strategie jako dát koním podkovy opačným směrem a tak zmást nepřítele.

O těchto věcech se zmiňuji, abych ukázal, jak velkou má pivo v Česku tradici. To, že je pivo úzce spojeno s kulturním vyžitím národa, vám ani nemusím připomínat. Co jenom písní, básní a prózy opěvující přednosti piva bylo napsáno. Jsem si jist, že milovníci piva budou souhlasit, že útulná, zakouřená hospůdka je mnohem krásnější než nějaké Národní divadlo nebo koncertní síň. V hospodě se ledasčemu přiučíte, nemusíte se nikterak žinýrovat, můžete si libovolně říhnout, nebo dát volný průchod jiným tělesným potřebám a nikdo vás nebude peskovat. Toto, zrovna tak jako květnatá mateřština, patří jaksi k dekóru.

A jak se krásně v takové hospůdce panečku čurá! To samozřejmě mohou patřičně vychutnat jenom pánové. Nad žlábkem pisoáru si gentlemani vyměňují životní zkušenosti, probírají kvalitu piva, politiku, sport a někdy i osoby slabšího pohlaví. Tam se také utužují přátelství na život a na smrt. Ke stolům se pak na další dvě minuty, než je nutné příjemný rituál opakovat, pánové vrací neskonale šťastní, žízniví a lační si dát další půllitřík.

Milovníci piva také obohatili českou slovní zásobu. Většinou nemluví o pivě nezdvořile, ale zlatý mok nazývají tak líbeznými jmény jako “pivičko”, ”pivenko”, “pivko” nebo chlapsky “pivák” a pokaždé se jim po vyslovení tohoto slova zamlží zrak. Pro slavné spisovatele, herce a jiné kulturní pilíře národa jsou v hospodách rezervována jen ta nejlepší místa, kde pivečko chutná ještě více. Tam pak po desáté dvanáctce na umělce přijde inspirace, zapotřebí k tmelení kulturního jádra národa. Někteří si láskyplně pivo vtírají do vousů, vlasů a obočí, aby jim vůně ještě dlouho připomínala hospodu a v ní kulturní vyžití a aby jim inspirace vydržela do příští návštěvy putyky, což je obvykle následující den. Slavný spisovatel Hrabal, který i po odchodu z tohoto světa má v hospodě U Tygra stále vyhrazeno místečko, na kterém spořádal hodně soudků plzničky, by bez pomoci pivečka sotva napsal takové literární skvosty jako například “Jak jsem obsluhoval anglického krále”.

Pití je rituál, k němuž třeba patří způsob uchopení půllitru a to, co po loku následuje. Vousáči si většinou pozvolna moudře uhladí bradu a většina opilců si nadšeně pomlaskne a utrousí třeba takové inteligentní věci jako: “ To má dneska panečku říz” nebo “ To tam ale zajelo” a podobně. Jen barbaři a duševní naháči kazí pivo rumem nebo zahřejváčkem. Na tyto se hospoda dívá s neutuchajícím opovržením. Na teplotě piva totiž nesmírně záleží a milovníci dobře vědí, že pivo má mít teplotu, jaká se nachází na sedmém schodu sklípku. A kdo teplotu svévolně manipuluje, ten si zahrává s ohněm. Politická strana přátel pití piva by nikdy takový prohřešek samozřejmě nedovolila.

Kolik z nás si plně uvědomuje, že pivaři mohutně podporují ekonomickou základnu země. Díky jim je zaměstnáno nepředstavitelné množství lidí od sládků a hospodských počínaje a uklízečkami konče. Kolik jenom zedníků uživí početné rodiny opravováním omítky na rozích činžáků, občurávaných veselými občany klopýtajícími noční Prahou. Kolik podnikatelů si při pivě pláclo na spolupráci při různých podfucích.

Ano, jsme bez ostychu a právem pyšní na to, že jsme ze země piva. Zaníceně a s dávkou národní hrdosti oznamujeme australským přátelům, že vedeme celosvětový žebříček co se týká spotřeby piva na osobu. Zeptá-li se nás někdo odkud pocházíme, neoháníme se Dvořákem, Janáčkem, Dubčekem či Havlem, ale pyšně odvětíme, že jsme z té země, která přinesla civilizaci plzeňské. Takto pak nedochází k trapným omylům, kdy si nás nevzdělanci pletou s Jugoši či Rusíny. Každý bystrý člověk totiž ví, že plzeňské je vůbec to nejlahodnější pivo na světě, které se každý dobrý pivovar snaží napodobit. A když ne na chuti, tak na jméně. Kolikpak takzvaných “pilsen” piv člověk bláhově okusil a pak strávil hodiny četby v kadibudce. Proto pijeme jenom naše Pilsen Urguell, a když není k mání nebo je předražené, s chutí se vrháme na Kozlíka, Budvárek, Zlatopramen nebo Gambrinus.

S lítostí musím však přiznat, že ne všichni sdílí naši lásku k pivu. Mezi tyto pošetilce patří bohužel většinou naše ženy. Ty nám spílají do opilců, stěžují si, že to z nás táhne jako z krčmy, že nehorázně chrápeme, a že je budíme neustálými návštěvami záchodu. Zcela při tom zapomínají, že pivo nám přináší dobrou náladu, že v pivním rozpoložení jsme manželkám ochotni přistoupit na rozmařilosti jako nákupy nepotřebných piškuntálijí, a že střídmé požití piva v nás probouzí velký cit a něžně se na ně pak vrháme. To situaci ještě zhorší, a tak se snažíme manželky uchlácholit tím, že chválíme jejich kypré postavy a k zemi nemilosrdně směřující prsní váčky. Teprve pak nám dovolí navštívit naši hospůdku. A vůbec to, že se z vyzáblého manžela díky pití piva stane kus chlapa s pořádným pupkem, na to až příliš lehce zapomínají.

Pivo se stalo mojí nerozlučnou družkou v Austrálii. Život v důchodu nyní převážně trávím osvětovou činností. Vehementně se snažím, aby nám manželky porozuměly a v pití piva nás intenzivně podporovaly. Dále se snažím naučit Australany lásce k českému pivu a myslím si, že by toto měl být vznešený a dlouhodobý úkol každého z nás. V neposlední řadě jsem si našel práci, abych ušetřil na letenku do rodné země. Chtěl bych si totiž v Mariánských lázních vyléčit cirhózu jater…

Zdroj: Seniortip.cz | Autor: Ivan Kolařík


Staňte se součástí filmové legendy!

Stella Artois spustila první filmové interaktivní internetové stránky www.stellaartois.com - zrod legendy

Více než padesát herců, stovky natáčecích hodin, domácí celebrity… Ne, nejedná se o nový český film. Na svět přichází nová filmová interaktivní webová prezentace značky Stella Artois – v českém jazyce na serveru www.stellaartois.com! A vy se můžete stát její součástí!

Tajuplný příběh nových internetových stránek zavede návštěvníky až do roku 1366, ve kterém se datuje vznik Stella Artois. Díky detailně propracované interaktivitě je možné prožít hrdinská dobrodružství záchrany ležáku Stella Artois, rozluštit hlavolam století anebo se naučit servírovací rituál Stella Artois.

První filmový interaktivní web svého druhu obsahuje 1,5 hodiny unikátního filmového materiálu a vedle hollywoodského produkčního týmu je pod úvodním filmem La Bouteille podepsán český režisér Martin Krejčí. Na grafickém zpracování se podílel mimo jiné i Jean-Maris Vives, tvůrce grafiky k filmům Vetřelec 4 – Vzkříšení; nebo Asterix: Mise Kleopatra. Pro natáčení filmu, který se odehrává ve středověkém městě Leuven, byla vybrána, díky okouzlující atmosféře dýchající historií, česká metropole Praha. V úvodním filmu na internetových stránkách se v roli půvabné slečny představila česká herečka Kristýna Liška-Boková.

„Výsledky průzkumu mezi spotřebiteli nám potvrdily, že naše cílová skupina vyhledává na internetu odlišný a něčím zajímavý obsah. Právě z tohoto důvodu jsme připravili doposud jedinečné filmové interaktivní internetové stránky, kterými chceme naše spotřebitele oslovit,“ říká Neil Gannon, Global Brand Manager Stella Artois a dodává: „Na přípravě internetových stránek jsme pracovali jeden rok a spotřebitelům mají přinést více, než sami očekávají.“

„Návštěvníky internetových stránek www.stellaartois.com zaujme především skutečná filmařská práce,“ říká Jan Lodl, redaktor internetového serveru iDnes.cz. „Na internetové stránky se návštěvníci budou pravidelně vracet, a to minimálně do doby, než prozkoumají všechna jejich zákoutí. Byla by totiž škoda nechat si něco utéct. Skvělým nápadem jsou také hry, které přímo vybízejí k soutěži s přáteli,“ dodává Lodl.

Internetové stránky jsou rozděleny do pěti sekcí:

- Le Courage: Pět hrdinských dobrodružství v podobě miniher, ve kterých v roce 1366 zachraňujete výrobu ležáku Stella Artois.

- Le Defi: Nejsložitější past na světě chrání pohár Stella Artois – vyřešte hlavolam století! Poměřte se s kamarádem, zda budete lepší než on!

- La Publicite: Přehled nejzajímavějších reklam prošpikovaných černým humorem a sarkasmem, přičemž převážná většina z nich nebyla v Čechách nikdy vysílána.

- L´Origine: Historie značky Stella Artois a důvody, proč je jiná než ostatní.

- L´Etranger: Naučte se servírovací rituál Stella Artois a natočte si vlastní sklenici piva!

Nejstarší belgický ležák má v sobě větší potenciál, než by se mohlo na první pocit zdát. Stejně jako při vychutnávání jednotlivých doušků tohoto výjimečného piva, i na www.stellaartois.com zjistíte, že poznat všechny vrstvy chuti najednou, bez důkladného zkoumání a postupného vychutnávání, je pro běžného smrtelníka prakticky nemožné. Na těchto stránkách strávíte zkrátka více času, než jste si ochotni připustit

- Na natáčení, postprodukční úpravy a programování internetových stránek bylo vynaloženo více než 2 tisíce hodin.

- Na www.stellaartois.com se nachází 1,5 hodiny unikátního filmového materiálu.

- Autor grafického zpracování se spolupodílel na filmech Vetřelec 4 – Vzkříšení a Asterix: Mise Kleopatra.

Statistiky - po spuštění internetových stránek v zahraničí:

- Průměrný čas, který jeden návštěvník stráví na internetových stránkách, činí 6 minut.

- Průměrný denní počet unikátních návštěvníků se po spuštění internetových stránek zvýšil o 700% ve srovnání se starou verzí! (Denní průměr je počítán za období tří měsíců).

- 35% uživatelů zadávají adresu www.stellaartois.com přímo ve vyhledávači (nepřichází na web přes odkazy a bannery) a jejich čas strávený na internetových stránkách je průměrně 7 minut.

http://www.stellaartois.com


Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň