Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

prosinec 2007

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv prosinec 2007


Tento pivovar používá standardně sudy, ke kterým potřebujete naražeč typu

KORB-Bajonet

KORB-Bajonet

Ale pokud budete chtít, naplní Vám i sudy s naražeči

FLACH-Kombi

FLACH-Kombi

a FLACH-Plochý

FLACH-Plochy

Údaj je v pivovaru ověřený


KORB - Bajonet a FLACH - Kombi

[pondělí, 31. prosinec 2007]

Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete naražeče typu

KORB-Bajonet - pro sudy 30l a 50l

KORB-Bajonet

FLACH-Kombi - pro sudy 10l a 20l

FLACH-Kombi

Údaj je v pivovaru ověřený


KORB - Bajonet a FLACH - Plochý

[pondělí, 31. prosinec 2007]

Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete narážeče typu

KORB-Bajonet - pro sudy 30l a 50l

KORB-Bajonet

FLACH-Plochý - pro sudy 10l, 15l. 30l a 50l

FLACH-Plochy

Údaj je v pivovaru ověřený


KORB - Bajonet a FLACH - Plochý

[pondělí, 31. prosinec 2007]

Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete naražeče typu

KORB-Bajonet

KORB-Bajonet

FLACH-Plochý

FLACH-Plochy

Údaj je v pivovaru ověřený


FLACH - Kombi

[pondělí, 31. prosinec 2007]

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH - Kombi.

FLACH - Kombi

Údaj je v pivovaru neověřený


FLACH - Kombi

[pondělí, 31. prosinec 2007]

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Kombi.

FLACH - Kombi

Údaj je v pivovaru ověřený


FLACH - Plochý

[pondělí, 31. prosinec 2007]

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Plochý.

FLACH - Plochý

Údaj je v pivovaru neověřený


FLACH - Plochý

[pondělí, 31. prosinec 2007]

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Plochý.

FLACH - Plochý

Údaj je v pivovaru neověřený


FLACH - Plochý

[pondělí, 31. prosinec 2007]

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete narážeč FLACH-Plochý.

FLACH - Plochý

Údaj je v pivovaru ověřený


FLACH - Plochý

[pondělí, 31. prosinec 2007]

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Plochý.

FLACH - Plochý

Údaj je v pivovaru ověřený


KORB - Bajonet

[pondělí, 31. prosinec 2007]

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč KORB-Bajonet.

KORB - Bajonet

Údaj je v pivovaru neověřený


KORB - Bajonet

[pondělí, 31. prosinec 2007]

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč KORB-Bajonet.

KORB - Bajonet

Údaj je v pivovaru ověřený


Americký koncern Crown hodlá na Slovensku postavit závod na výrobu plechovek na pivo. Společnost, která dodává obaly pivovarnickému gigantu SABMiller, plánuje do továrny ve dvou etapách investovat celkem 95 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy Kč). Informoval o tom slovenský list Hospodárske noviny.

Závod s plánovanou kapacitou 720 milionů hliníkových plechovek ročně nebude podle listu zásobovat pouze slovenský trh. V jeho plechovkách by se mělo pivo prodávat také na ruském trhu, který patří mezi největší na světě. O investici měli údajně zájem také Rusko a Maďarsko.

Společnost SABMiller na Slovensku provozuje dceřinou firmu Pivovary Topvar a je druhým největším producentem piva v zemi. Nemá však na Slovensku vlastní závod na plechovky, takže musí slovenské značky do hliníkových obalů stáčet v Polsku.

Součástí společnosti SABMiller je rovněž největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj, jehož hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast.

Zdroj: ČT24.cz


Piva vařená za minulého režimu měla oproti těm dnešním obecně menší obsah alkoholu. Platí to ale i pro piva prvorepubliková? A jak to bylo s cenou piva třeba v porovnání s párkem či houskou?

Vyjdeme z půvabné knížečky „Pivo a hnutí abstinenční“, kterou napsal profesor Jan Šatava (vydání v roce 1923) jako polemiku s abstinenčním hnutím, které tehdy triumfovalo například v USA.

Řada informací je zde zábavná; autor zde například ukazuje, jak obtížné je interpretovat statistická data. Tak například abstinenti se podle tehdejších údajů se dožívali vůbec nejkratšího průměrného věku i v porovnání s velmi silnými pijáky (51 let abstinenti, 53 opilci, 63 velmi mírně pijící a dále křivka klesala až po 53 let opilců). Autor ovšem upozorňuje, že zde mohou hrát roli i jiné faktory, třeba to, že abstinenty se často stávají lidé různě nemocní.

Statistika, která pozitivně koreluje pití alkoholu a zločinnost, lze podle prof. Šatavy vysvětlit podobně: abstinenti jsou nemocní lidé, pro něž je kriminální dráha (alespoň v oblasti násilné kriminality) více-méně zapovězená ze zdravotních důvodů. :-)

Zajímavé jsou i další tehdejší náhledy na pivo. Zatímco dnes se mu vytýká fakt, že dělá hezká těla, tehdy byl pohled opačný. Hlad nebyl ničím neznámým a pivo kromě doplnění nálady umožňovalo také doplnit kalorie (i přes tehdejší daň na pivo navíc relativně levně). Taktéž často umožňovalo alespoň nějak strávit pokrmy chudých vrstev, často prakticky bez chutě (chleba, brambory).

Desetistupňové pivo mělo tehdy 3 procenta alkoholu, ovšem měřeno v procentech hmotnostních. Při hustotě etanolu okolo 0,8 to odpovídá 3,75 procent objemových. Lepší desítky dnes mají okolo 4 %, není tedy pravda, že by prvorepubliková piva byla o moc slabší, to byl až důsledek regulací v socialistickém Československu (pozor, i tehdy se ale udávala procenta hmotnostní).

Co se tehdejší ceny piva týče ve srovnání s jinými potravinami:

1 litr mléka: 2,90 Kč

houska, 50 g: 30 haléřů

párek, 40 g: 1 Kč (25 korun za kilo)

pivo, půl litr: 1,10 Kč

Obecně vidíme, že relativně jsou dnes oproti první republice nejlevnější uzeniny. Hlavně však byly tehdy potraviny vzhledem k výši průměrného platu docela drahé. Pročež – ať nám dnes za takto příznivých okolností chutná!

Zdroj: ScienceWORLD.cz


Uvařte si u nás své vlastní pivo

[sobota, 29. prosinec 2007]

Unikátní nabídka - Mikropivovar v Pivovarském klubu

Jednotlivcům a malým skupinkám do počtu 5 osob nabízíme ojedinělou možnost uvařit si na našem zařízení své vlastní pivo.

Můžete se rozhodnout pro pivo těchto základních typů:

Světlý ležák 11° – 12°

Tmavý ležák 11° – 13°

Granát – polotmavý ležák 11° – 13°

Pšeničné pivo světlé 11° – 13°

Pšeničné pivo tmavé 11° – 13°

Stout (pivo anglického a irského typu) 11° – 15°

Bitter ale (typické anglické pivo) 12° – 14°

Výsledný objem várky: 30 l piva. Základní parametry - hořkost, barvu a stupeň prokvašení - je možné upravit podle Vašich představ.

Tato služba zahrnuje:

Potřebné suroviny, použití zařízení a spotřebu energie nutné pro uvaření a následné technologické procesy výroby piva

Odbornou asistenci při vaření piva (1 den)

Následnou péči o výrobek v průběhu kvašení a dozrávání (několik týdnů)

Možnost využití prostoru restaurace pro konzumaci hotového piva ve skupině přátel do počtu 30 osob v dohodnutém termínu.

Konzumaci jídla a nápojů v průběhu vaření

Degustaci různých typů piva s odborným výkladem

Zajímavosti z historie a současnosti oboru

Pamětní certifikát

Zaváděcí cena:

1. osoba 9000 Kč, každá další osoba (max. 4) + 1500 Kč

Bližší informace na tel. č.: 222315777, 296216666.

Zdroj: Pivovarský klub


Heineken na lovu dalšího pivovaru

[sobota, 29. prosinec 2007]

Je libo Heineken? Tuto otázku možná v českých restauracích uslyšíte stále častěji. Stejnojmenný nizozemský producent piva má totiž v hledáčku třetí český pivovar. Po Starobrnu a Královském pivovaru Krušovice chce do své skupiny zahrnout ústecký Drinks Union. Pokud by se akvizice Heinekenu podařila, zvýšil by se jeho podíl na tuzemském trhu na třináct procent. Tím by se přiblížil patnácti procentům Staropramenu, který spadá pod belgický koncern InBev.

Lídr trhu - Plzeňský Prazdroj - se ale nemusí znepokojovat. Jeho poloviční podíl není ohrožen. Ze situace plyne jediný závěr: tradiční český nápoj bude ze tří čtvrtin v majetku silných nadnárodních pivovarnických skupin.

Lidovky.cz


Příjmy z turistiky pomáhají sklárně Novosad a syn v Harrachově na Semilsku vyrovnávat ztráty zaviněné stále slabším americkým dolarem. Letos si historickou sklárnu prohlédlo přes 60.000 lidí, což je o pětinu více než loni. V příjmech to představuje zhruba šest milionů korun, proti kterým ale nejsou dle majitele sklárny Františka Novosada prakticky žádné náklady.

Historie sklárny

Sklarna_Harrachov_Muzeum.jpgSklárna Novosad a syn je druhá nejstarší sklárna v Čechách. Byla založena před rokem 1712 na jilemnickém panství hrabat Harrachů. Zachoval se zde tradiční způsob výroby a unikátní sto let stará historická brusírna skla, která je poháněná transmisemi a vodní turbínou. Vše je téměř v původní podobě a plně funkční. Sortiment výroby tvoří luxusní nápojové sklo, užitkové sklo a křišťálové lustry. Zhruba 85 procent produkce je určeno na export.

Prohlídka areálu

Návštěvníci, kteří se vypraví do harrachovské sklárny, mohou vedle prohlídky výroby navštívit sklářské muzeum, které se nachází v areálu sklárny a obsahuje historicky a technologicky ucelenou sbírku historického skla z produkce sklárny. V roce 2002 byl přistaven minipivovar s restaurací, která sousedí s hlavní hutní halou sklárny. Z restaurace je tak možné pozorovat prosklenou stěnou výrobu skla a nebo zajít do hutní haly na ochoz nad pecemi, rozpálenými do červena, a sledovat skláře přímo při práci. V restauraci je umístěna "várna". Je to součást pivovaru, kde se přímo před očima hostů vaří místní kvasnicové pivo, o které je čím dál větší zájem. Od letošního léta jsou v provozu pivní lázně. "V listopadu obsloužily už 200 lidí, což pokrylo náklady na provoz, a předpokládáme, že v zimní sezoně bude zájem ještě větší," říká Novosad.

O letošní nárůst návštěvnosti se zasloužili hlavně čeští turisté, v minulosti totiž výrazně převažovali cizinci. Zájem o sklárnu je v kraji srovnatelný například s návštěvností hradů Bezděz, Valdštejn a Frýdlant. Příjmy z turistiky tvoří zhruba pětinu tržeb sklárny. Díky těmto příjmům tak letošní hospodaření sklárny skončí zhruba třímilionovým ziskem při tržbách kolem 80 milionů korun. Ještě v roce 2005 byla přitom sklárna ztrátová.

Zdroj: iHNed.cz


Pivovary v kraji: rekordní výroba

[sobota, 29. prosinec 2007]

V Libereckém kraji dodají letos pivovary na trh 416 tisíc hektolitrů piva

Pivovary v Libereckém kraji jsou s letošním rokem spokojeny. Podle předběžných informací dodají na trh zhruba 416 tisíc hektolitrů piva, což je o téměř 17 procent více než loni. Asi 63 procent piva uvaří v Pivovaru Svijany, který patří do desítky největších pivovarů v zemi. V předchozím roce vyrobily tři pivovary v Rohozci, Svijanech a Vratislavicích celkem 357 tisíc hektolitrů.

Rekordně, o 28 procent, vzrostla letos výroba Pivovaru Rohozec v Turnově. Podnik, který před čtyřmi lety koupil na pokraji krachu právě konkurenční svijanský pivovar, je na tom rok od roku lépe. Zatímco ještě v roce 2004 vyrobili v Rohozci pouhých 10 tisíc hektolitrů piva, loni už to bylo 32 tisíc hektolitrů a letos 41 tisíc.

Odbytu rohozeckého piva pomáhá podle Jungmanna zájem ze zahraničí. Pivovar vyváží zhruba 12 procent své produkce. „Vyvážíme hlavně do sousedního Německa a Polska a také do Finska,“ řekl Jungmann. Zájem o rohozecké pivo projevili ve Švédsku a Rusku a první kontejner piva putoval i do Austrálie. „Jak se zlepšuje kvalita, vracejí se k našemu pivu postupně i místní hospody a restaurace, a to nás těší,“ dodal.

Hlavně exportu vděčí za růst odbytu Pivovar Hols Vratislavice. Už loni díky odbytu hlavně do Německa a jižních zemí stoupla výroba na 98 tisíc hektolitrů. Letos ve Vratislavicích uvařili už přes 110 tisíc hektolitrů piva. „Do Německa, Francie, Itálie a Španělska jde zhruba 60 procent výroby,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš, který věří, že i v příštím roce vývoz dál poroste.

Svijany se soustředí pouze na domácí trh Největší z pivovarů v Libereckém kraji se naopak soustředí pouze na domácí trh. Letos začali Svijanští dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu.

Odbyt však roste i v Libereckém kraji, o který se firma dělí s dceřiným Pivovarem Rohozec z nedalekého Turnova a konkurenčním Pivovarem Hols Vratislavice. „Do konce roku dodáme na trh zhruba 265 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. Ve srovnání s loňským rokem to představuje nárůst o 17 procent. Pro příští rok plánuje firma výrobu přes 270 tisíc hektolitrů. „V současné době máme kapacitu na 300 tisíc hektolitrů,“ dodal.

Podobně jako velké firmy zaznamenal růst odbytu i minipivovar firmy Novosad a syn v Harrachově na Semilsku. Zatímco loni prodal zhruba 70 tisíc litrů nefiltrovaného piva, letos překročí 90 tisíc litrů.

Zdroj: MFDnes.cz


Domácí výstav piva v roce 2007 zřejmě poprvé překoná hranici 20 miliónů hektolitrů. Zvýšení produkce ale nebude tak výrazné jako v předchozích letech, především kvůli zpomalení tempa růstu exportu. V Česku roste spotřeba piva ještě pomaleji, překvapivě ji drží rychle rostoucí prodej nealkoholického piva.

Konzumace piva na tuzemském trhu vzroste letos přibližně o jedno procento na 16,4 miliónu hektolitrů. Běžného piva vypijí Češi stejně jako loni, stále oblíbenější je pivo s nízkým obsahem alkoholu, které mohou pít i řidiči. Tuzemské pivovary jej letos zřejmě poprvé vyrobí přes 0,5 miliónu hektolitrů, o polovinu více než loni.

Loňský výstav nealkoholického piva překonaly české pivovary už někdy v srpnu. Spotřeba běžného piva zůstane přibližně stejná, mění se ale její skladba. Výstav desetistupňového piva stále převyšuje produkci ležáků, ale díky dobré ekonomické situaci Čechů se poměr pomalu vyrovnává.

„Tento trend by mohl pokračovat i v dalších letech. Mění se tak vývoj z devadesátých let, kdy Češi v době úspor přecházeli na levnější druhy piv,“ uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Jan Veselý. Domácí spotřeba piva se dlouhodobě pohybuje těsně pod úrovní 160 litrů na obyvatele a rok. Proti průměru zemí Evropské unie je tak zhruba dvojnásobná.

Češi pijí méně

Podle pivovarníků ho však samotní Češi v posledních letech vypijí méně, stoupá naopak podíl cizinců na celkové spotřebě. Zatímco loni ČSPS udával podíl zahraničních návštěvníků na průměrné české konzumaci piva 20 litrů, letos svůj odhad zvýšil na 25 až 30 litrů. Jak Veselý informoval, výstav piva v tuzemsku stoupl za první tři čtvrtletí o 1,6 procenta, když za stejné období roku 2006 činil nárůst necelá čtyři procenta.

Za celý loňský rok pivovary vystavily 19,8 miliónu hl piva, o 3,8 % více než v roce 2005. Export ztěžuje i sílící koruna Těžištěm zvyšování výroby piva sice zůstává export, ale i ten rostl letos pomaleji než v předchozích letech. Pivovarníci letos vyvezou přibližně 3,6 miliónu hektolitrů, zhruba o 100 tisíc hektolitrů více než v roce 2006. Loňský nárůst vývozu byl přitom skoro čtyřnásobně větší. Vývoz se na celkovém výstavu piva podílí více než 18 procenty, což je v porovnání se srovnatelnými pivařskými státy nejvíce.

Většina exportu směřuje do zemí EU. Snížení byrokratických bariér po vstupu ČR do EU mělo na růst vývozu českého piva blahodárný vliv. Nyní je pronikání na zahraniční trhy složitější a brání mu také posilující koruna. Největší část vyvezeného piva směřuje do Německa (36 %), na Slovensko (17,4 %) a do Velké Británie (8,2 %).

Zdroj: Novinky.cz


Silvestrovská smlouva a pivo Guinness

[pátek, 28. prosinec 2007]

Pivo je v Irsku již po staletí nejen obyčejným nápojem, ale také symbolem družnosti a životního stylu. Vše se samozřejmě mění, ale fakt, že na každých tři sta osmdesát obyvatel tu dnes připadá jedna hospoda, je více než výmluvný. Je to místo přátelských popovídání, poznávání nových přátel, občas také pošťuchování a silnějších slov.

O tom, že pivo je mimořádným fenoménem, který smazává i hranici, jež rozděluje republiku od mocnářství, jsem měl možnost se přesvědčit při jízdách po irských kanálech, řekách a jezerech. A tak stejně útulně bylo v pubech v Enniskillenu v Severním Irsku jako v Carrich-on-Shannon v Irské republice. Jen ta britská cena piva byla vyšší. Mezi všemi těmi světlými, nahnědlými, kaštanovými a černými moky vyniká to nejtmavší. Irové mu říkají ,,black stuff", tedy něco jako černá věc. Dnes už toto pivo zná prakticky celý svět pod pravým jménem - Guinness.

Jeho cesta za slávou začala již před čtvrt tisíciletím. Tehdy se mnozí Dubliňané smáli jako dobrému žertu, že Arthur Guinness v roce 1759 uzavřel nájemní smlouvu na malý, bídně zařízený pivovárek St Jame´s Gate. Cena byla úměrná stavu budovy - 45 liber za rok. Dost nezvyklá však byla doba pronájmu: plných 9000 let.

Arthur Guinness tehdy jako většina pivovarníků vařil anglické pivo, které v té době na ostrovech vládlo. V roce 1770 se rozhodl, že po londýnském vzoru začne vařit porter - tmavé pivo, které neslo jméno svého výrobce. A měl s ním úspěch. Piva vařil stále více, ale tužil se i jinak. Celkem zplodil 21 dětí, z nich tři následovaly jeho příkladu a věnovaly se také pivovarnictví. Po smrti otce si mohly mezi sebou rozdělit i značnou sumu. Když Arthur v roce 1803 zemřel, zanechal dědicům asi 23 000 liber, sumu na tu dobu obrovskou... Pivovar St. Jame´s Gate se stal součástí irského národního bohatství. Když se letos objevily v tisku spekulace, že by se mohl zrušit, ihned se zdvihla vlna protestů. Zážitkem je především návštěva zdejšího muzea, které přiblíží detaily kolem výroby, obchodu, reklamy a dalších zajímavostí. Tak například odhaluje i složení piva: vaří se z ječného sladu, ječmene, chmele, a pivních kvasinek. A samozřejmě z vody. Zlé jazyky uštěpačně dodávají, že Guinness je tak tmavý proto, že se vyrábí z vody, kterou pivovar čerpá ze špinavé dublinské řeky Liffey. Není to samozřejmě pravda, pro výrobu piva odebírá pivovar vodu ze studny svatého Jamese, která se nachází v dublinských horách, a svou charakteristickou barvu získává tím, že část ječmene se praží.

Je dost zajímavé, že Guinness i přes to, že se mu občas přezdívá ,,potrava ve sklenici", není vůbec tak kalorický, jak si konzumenti představují. Imperiální pinta, což je 0,568 litru, obsahuje pouze 198 kalorií. I u nás zachutnal tmavý mok mnoha milovníkům dobrého pití, a tak irské puby najdeme ve všech větších městech. A samozřejmě i lahvové pivo na pultech supermarketů. Ale přenést tu pravou atmosféru ze zeleného ostrova do střední Evropy není snadné.

I když to na den sv. Patricka v mnoha irských hospodách po celém světě pěkně vře, tak to přeci jen není ono. K pravé sváteční náladě totiž patří skotačivá irská hudba, zpěv a patřičný hluk. Guinness však může příjemně osvěžit i při jiných příležitostech. Třeba právě na Silvestra. Ten den se dá kromě vítání nového roku oslavit i výročí podpisu smlouvy o koupi St Jame´s Gate. Pan Arthur Guinness ji uzavřel totiž právě v posledním dni v roce.

Zdroj: E15.cz


Nizozemský pivovarský koncern Heineken koupil kyperskou holdingovou společnost vlastnící druhý největší běloruský pivovar Syabar Brewing Company. Akvizice je součástí snahy Heinekenu získat na každém trhu, kde působí, přední pozici, sdělila dnes společnost, která má pivovary i v České republice.

Heineken koupil kyperský holding od konsorcia investiční společnosti Detroit Investment Limited (Cypriot) a Mezinárodní finanční korporace (IFC) součásti Světové banky. Cenu za nákup firma nesdělila.

Transakce umožní Heinekenu prodávat na běloruském trhu své značky piva a dovážet sem značky, které vyrábí v Rusku. Tam má skupina asi deset pivovarů.

Zdroj: iDnes.cz


V USA roste cena piva, kvůli biolihu

[čtvrtek, 27. prosinec 2007]

Prudké zdražování nedostatkového chmele ale i sladového ječmene znamenalo pro mnoho Američanů smutnější Vánoce, protože pivo bylo dražší a některé speciální značky dokonce vůbec nebyly k sehnání. Američtí farmáři přestávají chmel pěstovat, jelikož přecházejí na výhodnější kukuřici, dotovanou na výrobu biolihu.

Mohou za to zejména farmáři, kteří v posledních letech přestávají chmel a ječmen pěstovat, aby si uvolnili pole pro mnohem výnosnější kukuřici pěstovanou pro výrobu biolihu, napsal britský týdeník The Economist. Pivo kvůli dražšímu chmelu a sladu zdražovalo na konci i roku i na českém trhu.

Kvůli prudkému vzestupu cen chmele byla řada pivovarů, zejména rodinných a specializovaných výrobců, nucena zvýšit ceny, změnit recepty nebo dokonce omezit výrobu. Chmel se v USA produkuje hlavně na severozápadě, farmáři zde však masově přecházejí na kukuřici, z níž lze vyrábět etanol, vládou podporované palivo do automobilových motorů.

Produkce chmele v USA tak za poslední desetiletí klesla až o 50 procent, uvádí Economist. V důsledku toho dramaticky narostly ceny, které jsou proti dřívějšku až pětinásobné a některé menší pivovary vůbec nemohou sehnat dodavatele. Velcí výrobci jako Anheuser-Busch a Miller jsou na tom díky dlouhodobým kontraktům lépe, i oni však již zdražují.

Situace není o mnoho lepší ani u ječmene, který je surovinou k výrobě sladu. I toho se v USA kvůli expanzi kukuřice pěstuje méně; špatná úroda v Austrálii a v částech Evropy přitom v kombinaci se slabým kurzem dolaru ztěžuje dovozy.

Pivo zdražuje kvůli prudkému nárůstu cen chmele a sladu rovněž v Česku, kde tento měsíc zvýšil ceny o čtyři až šest procent Budějovický Budvar. Již od listopadu zdražil své pivo o šest procent největší český výrobce piva Plzeňský Prazdroj.

Čeští pěstitelé letos sklidili 5630 tun chmele, zhruba o tři procenta víc než loni, proti příznivému roku 2005 však byla produkce stále o 28 procent nižší. Ve světě se letos odhaduje produkce chmele na 89.000 tun a spotřeba pivovarsky účinných látek bude podle odhadů překračovat nabídku o zhruba deset procent.

Poptávka převyšující nabídku vede k rekordnímu růstu cen chmele na volném trhu. Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a Spojenými státy.

Zdroj: Lidovky.cz


Bill Gates si na Vianoce kúpil pivovar

[středa, 26. prosinec 2007]

Bill Gates, spoluzakladateľ Microsoftu a jeho súčasný najväčší vlastník, vo štvrtok v nepovinnom hlásení americkej komisii pre cenné papiere oznámil, že sa prostredníctvom svojej investičnej spoločnosti Cascade Investment stal akcionárom druhého najväčšieho mexického pivovaru Femsa.

Gates získal približne 3% akcií spoločnosti sídliacej v Monterrey v hodnote 392 miliónov amerických dolárov.

Vo štvrtkovom a piatkovom obchodovaní sa po oznámení Gatesovej investície hodnota akcií pivovaru obchodovaného aj na americkej burze zvýšila o približne 10%.

Bill Gates už odpredal veľkú časť svojich akcií Microsoftu a prostriedky investoval do iných odvetví, pravidelne tie najzaujímavejšie investície realizuje a oznamuje na konci kalendárneho roka.

Z verejne známych investícií si pozornosť získala napríklad investícia z konca minulého roka, keď Gates spolu so saudskoarabským princom Alwaleed Bin Talal Alsaudom odkúpil Four Seasons Hotels.

Na konci roka 2005 Gates zase získal významný podiel v spoločnosti Pacific Ethanol vyrábajúcej etanol z kukurice.

Podľa informácií Forbesu z augusta Bill Gates už nie je najbohatším mužom planéty. Tento rok ho po trinástich rokoch predbehol zhodou okolností Mexičan Carlos Slim Helú, ktorého majetok bol renomovaným magazínom Forbes odhadnutý na 68 miliárd amerických dolárov. Majetok Gatesa je podľa Forbesu 58 miliárd dolárov.

Zdroj: DSL.sk


Rybova mše v pivovaru

[středa, 26. prosinec 2007]

Rybova mše v pivovaru

Zřejmě svou světovou premiéru měla Rybova mše v pivovaru. Originálním místem předvedení této u nás nejznámější vánoční skladby se stala humna pivovaru v Chodové Plané, kde se vaří pivo s bílým psem ve znaku – Chodovar. Hej mistře, vstaň bystře!... zaznělo v podání Českého komorního sboru.

Foto

„Ještě v pátek na humnech klíčil ječmen pro výrobu našeho piva. Pak jsme celý prostor pro konání akce do noci uklízeli,“ řekl Právu ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

Jedním z iniciátorů nápadu uspořádat Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby v pivovaru byl ředitel místní základní školy Jan Ambrož. O finanční zabezpečení se rovným dílem podělil pivovar a městys Chodová Planá.

Pastorální Rybovu mši ve scénickém provedení s betlémem a jesličkami uvedli ve skvělé atmosféře členové operního sboru Národního divadla – Český komorní sbor. Režisérem byl Tomáš Masák, tajemník operního sboru ND. Šestnáct zpěváků dirigoval Pavel Vaněk, hlavní sbormistr ND. Hru na varhany obstaral regenschori Chrámu sv. Víta Josef Kšica.

V předvánočním shonu si čas nasát vánoční náladu občané Chodové Plané dokázali udělat. Zaplněná pivovarská humna odměňovala účinkující častým nadšeným potleskem.

Zdroj: Novinky.cz


„Počáteční hvizd“ k IQ Janner rallye 2008 s rallye pivem

Freistadtský pivovar vyrábí zvláštní edici 40 000 lahví

Parc fermé a akce v předvečer v prostoru největšího pivovaru v Mühlviertelu

IQ Jänner Rallye, která se koná od 3. do 5. ledna 2008 v oblasti Freistadtu v Mühlviertelu, může nabídnout některé zajímavosti také z hlediska kulinářského. Již počtvrté bude během podniku k mání tradiční rallye pivo. Freistadtský pivovar naplnil speciálně pro tento podnik 40 000 lhaví (0,3 l). Stejně jako loni je na zadní etiketě vytištěno 25 různých veselých výroků o rallye. Rallye pivo (značka Ratsherrntrunk) je k dostání v gastronomických provozech kolem Freistadtu a také u občerstvení hasičů podél trati.

„Rallye pivo již patří k IQ Jänner rallye. Diváci ho velice dobře přijali a v minulých dvou letech bylo vždycky vyprodané. Proto jsme zvýšili produkci z 30.000 na 40.000. Zvláště se ale těším na naši rychlostní zkoušku, která startuje pouhé dva kilometry od Freistadtu a kde jsme naplánovali pro diváky některé zajímavé akce“, uvádí Ewald Pöschko, prokurista Freistadtského pivovaru.

Již od čtvrtka (3. ledna) bude dvůr pivovaru ve Freistadtu v centru dění. Nachází se zde parc fermé IQ Jänner Rallye 2008. A jako každý první čtvrtek v měsíci se v prostorech pivovaru od 18.00 do 20.00 hodin koná „odpískání“. Toto společenské posezení po práci bude tentokrát vylepšeno auty rallye. Pöschko: „Při této akci máme asi 500 hostů. Pro ně je samozřejmě zvláštním zážitkem, když každou minutu vjede do dvora jedno auto rallye. Taková rallye na vlastní kůži.“ Vstupné na „odpískání“ činí 6 eur. Za to dostane návštěvník pivní sklenici, se kterou může ochutnávat různé druhy piva z pivovaru Freistadt. Dále se bude podávat také malá svačina.

Pivovar ve Freistadtu je jedním z 19 malých pivovarů v Horních Rakousích a je největší ze šesti pivovarů v Mühlviertelu. Budova pivovaru byla postavena v letech 1770 až 1780, přičemž již v roce 1363 propůjčil vévoda Rudolf IV. občanům Freistadtu privilegium vařit a čepovat pivo. Od počátku byl pivovar veden jako komuna. Tato právní forma je dnes poslední svého druhu ve střední Evropě.

Výstav Freistadtského piva činí cca 60 000 hl ročně v sedmi různých druzích (Ratsherrntrunk, Märzen, Midium, Dunkel, Weihnachtsbock, jediné nakuřované pivo „Rauchbier“ v Rakousku a od ledna Bio-Zwickel). A k tomu 20 000 hl Freistadtské limonády. Pivo se prodává prostřednictvím 350 partnerů v hostincích a 250 obchodních partnerů v Mühlviertelu a v oblasti Lince.

Zdroj: CAR.cz


Kamzík nebudú variť v Poprade jeden rok

[středa, 26. prosinec 2007]

Druhý najstarší slovenský pivovar Pilsberg Poprad prestal variť pivo. Majitelia Pilsbergu oznámili, že v priebehu budúceho roka sa chystajú pivovar rekonštruovať a pivo budú zatiaľ variť v zahraničí. V súvislosti s rekonštrukciou prepustili v popradskom pivovare 30 pracovníkov.

Po bratislavskom Steine, ktorý v novembri tohto roku prevzala moravská pivovarnícka skupina PMS Přerov, je Pilsberg druhý z pätice malých pivovarov, ktorý prestáva dočasne vyrábať pivo.

Popradské pivo sa bude v roku 2008 variť v niektorej z krajín visegrádskej štvorky. Pravdu o tom informoval Ladislav Lazár, spolumajiteľ Pilsbergu. Poprel informácie, že výroba piva sa v Poprade končí.

"Nekončí sa, iba sa prerušuje. Popradské pivo sa bude naďalej distribuovať z popradského pivovaru," povedal Lazár.

V Pilsbergu ešte nechceli konkretizovať, či sa varenie presťahuje do poľského alebo českého pivovaru. Lazár spresnil iba to, že pivo sa bude v zahraničí variť pod dohľadom popradských pivovarníkov podľa pôvodných receptúr a zo surovín, ktoré si dodá pivovar Pilsberg.

Dôvodom rekonštrukcie je dosluhujúca varňa. Tá podľa Lazára spotrebúva príliš veľa energie. "Zvažujeme veľkosť novej varne. Projektovaná kapacita musí byť čo najbližšie skutočnej výrobe piva," uviedol Lázar. Toho by sa po modernizácii výroby malo vyrobiť okolo 150-tisíc hektolitrov.

V konkurencii piatich malých pivovarov zaujal Pilsberg tohto roku tretiu priečku. Do konca novembra vyrobil 90 tisíc hektolitrov, ktoré mu zabezpečili 2,6-percentný podiel na slovenskom trhu s pivom. Pilsberg vyrába tradičné značky, ako je Tatran a Kamzík. Ide o pivá plzenského typu.

Podobne ako ostatné slovenské pivovary aj v Poprade zaviedli výrobu českých pív - desiatku Staročesko. Tmavé pivo Lavine je zasa obdobou českého Velvetu.

Popradský pivovar je ako jediný malý slovenský pivovar členom Českého zväzu malých nezávislých pivovarov. Pilsberg týmto členstvom dal jasne najavo, že pivo, ktoré nechutilo bývalému českému premiérovi Milošovi Zemanovi, spĺňa vysoké české požiadavky na kvalitu.

Z pôvodných štrnástich pivovarov, ktoré vyrábali pivo na Slovensku v roku 1990, skončila do roku 2007 výroba v siedmich. V Poprade sú presvedčení, že zachovajú výrobu aj v budúcnosti. Kým ostatné menšie pivovary sa ocitnú pod zvýšeným tlakom nadnárodných spoločností, "zmodernizovaný Pilsberg bude odolávať, pretože má vlastnú sladovňu", uviedol Ladislav Lazár.

Zdroj: tvojePENIAZE.sk


Žebříčku spotřeby piva stále vévodí Češi

Němci bývali vyhlášenými pivaři. Poslední čísla však ukazují, že spotřeba zlatavého moku letos klesla na rekordní minimum. Každý Němec v průměru vypil 112,5 litru, tedy o 3,5 litru méně než v roce 2006. To ale někdejší pivní velmoci pomohli návštěvníci světového šampionátu ve fotbale.

Na špičce ve spotřebě piva se tak nadále drží Češi, kteří ho ročně vypijí téměř 160 litrů.

"Rok 2007 byl pro německé pivovarnictví špatným rokem," potvrdil internetovému vydání deníku Die Welt Peter Hahn, generální ředitel Německého svazu pivovarů.

Důvody vidí ve špatném počasí během léta a podzimu, které nelákalo lidi do pivnic a pivních zahrad, a v nepříznivém demografickém vývoji německé populace. "Čím jsou Němci starší, tím méně pijí pivo," vysvětluje.

Obrat k lepšímu neočekává ani v příštím roce. "Budeme si muset zvyknout na trvalý úbytek konzumace," říká. Ten Německo zažívá již několik let po sobě.

Jedinou výjimkou byl právě loňský rok, kdy spotřeba pěnivého moku lehce stoupla díky hostitelství mistrovství světa v kopané.

Na konci minulého století přitom Němci patřili ke světové špičce v konzumaci piva. V roce 1990 ho každý z nich vypil v průměru o 30 litrů více než letos, v osmdesátých letech připadalo dokonce 156 litrů na osobu.

Podle Hahna bude mít tento trend za následek úbytek pivovarů v Německu. V současnosti zde působí 1284 subjektů, což je nejvíce na celém světě.

Češi pijí pořád stejně

Bezmála 70 procent trhu však ovládá deset největších výrobců. Hahn je přesvědčen, že klesající spotřeba se odrazí v tom, že malé firmy budou přecházet pod velké koncerny. Pivovary již nyní také počítají se zvyšováním cen.

V Česku se spotřeba piva již několik let drží prakticky na stejném množství. Značný podíl na tom ale má konzumace slabšího, desetistupňového piva, které se v zahraničí vyrábí málo.

Tuzemští odborníci navíc upozorňují, že konzumace pěnivého moku samotnými Čechy v posledních letech klesá a stoupá naopak podíl cizinců. Roste také obliba nealkoholických piv na úkor alkoholických.

Zdroj: iDnes.cz


Potrefená husa Restaurace, Sport Bar a Beerpoint – to jsou tři typy franchisového značkového konceptu Staropramen. V letošním roce bylo otevřeno pět provozoven, tři z nich v Praze.

„V hlavním městě je pro Potrefenou husu stále řada příležitostí, ať v širšímu centru Prahy nebo na okrajových sídlištích, a další možnosti vznikají díky růstu nových obchodních lokalit. Z hlediska zákazníků je tu pak velmi silná kupní síla,“ vysvětluje David Petřík, manažer rozvoje značkového konceptu Staropramen. Letos v říjnu byla v Praze otevřena Potrefená husa v pivovaru Staropramen na Smíchově, v listopadu pak Potrefená husa Sport Bar v obchodním domě Centrum na sídlišti Spořilov. Ve čtvrtek 13. prosince je následovala Potrefená husa Restaurace v ulici Platnéřská na Praze 1.

„O franchisu Potrefené husy zaznamenáváme ze strany provozovatelů velký zájem. To nás samozřejmě těší, nicméně partnery pro dlouhodobou spolupráci vždy pečlivě vybíráme, “ říká David Petřík. „Chtěli bychom pokračovat tímto tempem a v příštím roce otevřít zase přibližně pět provozoven. Vedle Prahy vidíme velký potenciál v severních Čechách a také na jižní Moravě. Již nyní mohu prozradit, že příští rok otevřeme v pořadí druhou Potrefenou husu v Liberci a druhou v Bratislavě,“ odkrývá Petřík budoucí plány.

Koncept Potrefená husa klade důraz na vysoký standard kvality gastronomické i pivní nabídky. „Jedná se o koncept pivovarské společnosti, kvalita piva a jeho prezentace jsou pro nás velmi důležité. Potrefená husa je především referenční provozovnou pro značku Staropramen, významné jsou ale i výtoče. Ty se měsíčně pohybují v průměru mezi 40-50 hl na provozovnu a rok od roku se zvyšují,“ říká David Petřík. Ročně zaznamenají Potrefené husy více než dva miliony návštěv.

Myšlenka budovat vlastní síť restaurací pod značkou Staropramen vznikla v roce 1998. První Potrefená husa byla otevřena o rok později na Vinohradech. Vedle Potrefených hus vznikaly od roku 2001 v menších městech a na sídlištích moderní sportovní bary Sportovka, které se v roce 2005 začlenily do konceptu Potrefená husa. V roce 2005 se k Potrefené huse Restauraci a Sport Baru přidala Potrefená husa Beerpoint, moderní pivní bar, určený do nákupních center dobře dostupných městskou hromadnou dopravou.

Partnerem společnosti Pivovary Staropramen pro rozvoj gastronomických konceptů je firma F&B Concepts s.r.o., která připravuje provozní projekt a manuál. Ten prostřednictvím svých konzultantů zavádí do praxe. Účast zkušeného šéfkuchaře a manažera provozu pomáhá franchisantovi – držiteli licence lépe se vypořádat s náročným obdobím na počátku fungování nové restaurace. Pivovary Staropramen a F&B Concepts s.r.o. spolupracují s franchisantem po celou dobu spolupráce na pravidelné měsíční bázi. Více informací na www.fbconcepts.cz.

Letošní Potrefené husy:

Červen Hradec Králové - Potrefená husa Restaurace

Srpen Karlovy Vary - Potrefená husa Sport Bar

Říjen Praha – Smíchov - Potrefená husa Na Verandách

Listopad Praha – Spořilov - Potrefená huse Sport Bar

Prosinec Praha – Staré Město - Potrefená husa Restaurace

Doplňující informace:

Značkový koncept Staropramen – Potrefená husa

Od roku 1999 otevřely Pivovary Staropramen 23 Potrefených hus po celé České republice a jednu na Slovensku. Důraz je v Potrefené huse kladen na kvalitu podávaného piva, pokrmů i poskytovaných služeb. Kvalitní gastronomie, v níž jsou zastoupena moderně prezentovaná tradiční jídla, kulinářské speciality i lehčí pokrmy, spojená s příjemným designově sladěným interiérem přitahuje stále více spotřebitelů.

Koncept Potrefené husy zahrnuje tři typy:

Potrefená husa Restaurace

Kosmopolitní moderní restaurace, která je obvykle situována do center velkých měst s počtem obyvatel nad 50 000.

Potrefená husa Sport Bar

Záměrem tohoto typu je přinést styl Potrefené husy do sídlišť a menších měst, přispět k povznesení gastronomické a pivní kultury v těchto lokalitách a nabídnout lidem možnost zajít do kvalitní restaurace bez nutnosti cestovat do centra města.

Potrefená husa Beerpoint

Tento typ byl vyvinut speciálně jako koncept s nabídkou piv a kvalitních pokrmů do obchodních center ve velkých městech. Umístění Beerpointu v nákupních centrech přináší zákazníkům další přidanou hodnotu – možnost ochutnat v klidu restaurace pivní značku a následně si ji zakoupit v blízkém hypermarketu.

Značkové koncepty Staropramen jsou provozovány na bázi franchisingu. Franchisant musí ve své restauraci kromě architektonických nároků (jednotná barevnost interiéru, umístění baru, výška židlí apod.) dodržovat i závazek týkající se kvality piva, struktury jídelníčku a poskytovaného servisu. Musí též akceptovat požadavky na pravidelné kontroly kvality ze strany Pivovarů Staropramen a na účast svých zaměstnanců na školeních, která pro ně společnost pořádá. Všechny zásady správného chodu značkové restaurace Staropramen jsou detailně popsány v manuálu. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Zatímco celkové objemy prodejů piva jsou v prosinci průměrné, prémiový Pilsner Urquell se prodává ještě více než v nejteplejších letních měsících. Jeho prodej teď roste oproti průměrným měsícům o 35 %. Trend, kdy si lidé

o vánočních svátcích více dopřávají prémiová piva, lze vysledovat i v okolních zemích včetně Polska. V posledních letech nakupují polští spotřebitelé v prosinci

o 10-15 % ležáku Pilsner Urquell více než v běžných měsících.

„Polští pivaři jsou při výběru značky patrioti, stejně jako Češi. O to více si ceníme nárůst prosincových prodejů piva Pilsner Urquell. Za kalendářní rok 2007 pak vzrostl celkový prodej prémiového plzeňského piva meziročně o 8 %. V Polsku je Pilsner Urquell velmi prestižní značkou, což se projevuje také na ceně. Ta je vyšší než u konkurenčních piv, jako jsou například Heineken nebo Carlsberg,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Více o polském pivním trhu a Pilsner Urquell

Polští spotřebitelé se tradičně kloní spíše k destilátům, v posledních letech ale roste obliba piva. Polsko je dnes s prodejem cca 25 mil hl piva desátým největším pivním trhem světa. Oproti ČR Poláci preferují silnější piva: 5-6 objemových procent alkoholu je u polského piva standard. Mezi pivovarníky platí Polsko za „království plechovek“ – prodá se v nich 44 % piva, zatímco v ČR zaujímají pivní plechovky jen cca 3 % podíl.

Značka Pilsner Urquell v posledních letech zintenzivňuje své polské marketingové aktivity. I proto Poláci vnímají Pilsner Urquell jako prestižní značku vysoce kvalitního piva pro moderní lidi.

Češi radí Polákům, jak na pivo

"Pilsner Urquell dává možnost všem stávajícím i budoucím fanouškům opravdového piva," píše polský deník Gazeta. Právě otevřená internetová stránka českého piva www.akademia.pilsner.pl provede všechny polské zájemce uměním servírování a pití piva plzeňského typu tak, jak jej zvládají jen jejich jižní sousedé. Chce-li polský barman správně načepovat pivo, stačí, aby se podíval na web a ví, jak na to.


Dobrovolní hasiči z Velkých Popovic uhasí žízeň z jubilejního soudku

Velkopopovický Kozel patří mezi nejúspěšnější tuzemská piva a letos slaví rekordní prodej. Pivaři jej na území České republiky od ledna vypili již milion hektolitrů. Oblibu Velkopopovického Kozla dokazují nejen rostoucí prodeje, ale také řada ocenění, jako například Obal roku či druhá příčka v soutěži České pivo 2007 – tu získala varianta 11° Medium, jejíž prodej meziročně vzrostl o více než 50 %. Jubilejní soudek s pivem Velkopopovický Kozel předal pivovar Velké Popovice jako dar místnímu sdružení dobrovolných hasičů.

Foto Plzeňský Prazdroj

„Jsme opravdu rádi, že obliba Velkopopovického Kozla jakožto značky tradičního poctivého piva neustále roste, což mimo jiné dokazuje i její letošní rekordní prodej. Pro pivaře je Kozel jasnou volbou, proto také patří mezi nejprodávanější piva v Česku. Meziročně jeho prodej stoupl o více než 15 %. O tyto úspěchy se zasloužila především vynikající kvalita piva vařeného s řemeslnou péčí popovických sládků, přesně v souladu se sloganem značky „Kdo umí, umí“. K dobrým výsledkům však přispěla také inovace přepravky, jejíž „dřevěný“ design byl oceněn titulem Obal roku, a vhodná marketingová komunikace značky, oceňující právě poctivou práci,“ řekl Pavel Kmínek, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Za rok 2007 vzrostl prodej čepovaného piva Velkopopovický Kozel o více než 20 %. Požitek z čepovaného piva včetně autentického prostředí a atmosféry mohou okusit návštěvníci značkových restaurací s názvem Kozlovna. První z nich byla otevřena v květnu v Bystřici nad Pernštejnem, další budou následovat v průběhu roku 2008.

Značka Velkopopovický Kozel je již třetím rokem partnerem dobrovolných hasičů a v rámci řady aktivit oceňuje jejich každodenní pomoc druhým. Proto byl symbolický jubilejní soudek s miliontým hektolitrem piva Velkopopovický Kozel slavnostně předán sdružení dobrovolných hasičů z Velkých Popovic. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Zázvorový zázrak z Černé Hory

[čtvrtek, 20. prosinec 2007]

Pivovar Černá Hora na Blanensku zahájil výrobu zázvorové limonády. Tu zatím v Česku žádná firma nevyrábí, na tuzemský trh se dováží především z Kanady. Od čtvrtka se limonáda objeví v maloobchodní síti, od ledna ji nabídneme velkým řetězcům.

"Prototyp limonády jsme nechali ochutnat návštěvníky letošní Pivní pouti a 99 procent z nich uvedlo, že by podobný nápoj od českého výrobce za příznivou cenu přivítalo," řekl ředitel pivovaru Jiří Fusek. Výrobní linka je schopna za hodinu vyrobit pět hektolitrů nápoje, podle potřeby lze její kapacitu ještě navýšit. Zázvorovou limonádu plánuje pivovar nabídnout také v sudech do hospod a restaurací.

Na trhu se tento týden objevila další novinka černohorského pivovaru v podobě bylinného likéru Elixír Karla Eufébia. Likér s 28 procenty alkoholu se vyrábí z destilátu, který pivovar získává při výrobě nového typu nealkoholického piva. To na rozdíl od těch současných nebude obsahovat vůbec žádný alkohol. Pivovar jej od ledna hodlá nabídnout na export do muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz požívání alkoholu. Černohorský pivovar plánuje letos vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nového typu nealkoholického piva. V budoucnu by to mohlo být až 20 tisíc hektolitrů.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v ČR. Letos plánuje zvýšit celkovou produkci a vyrobit přes 160 tisíc hektolitrů piva, loni dodal na trh 152 tisíc hektolitrů. Více než 80 procent z nich se spotřebuje v gastronomických zařízeních. (Týden)


Brněnský pivovar Starobrno, člen nizozemské pivovarské skupiny Heineken, letos prolomil rekord ve výstavu piva. Dosud nevyšší hranici 822 000 hektolitrů z roku 1973 překonal 11. prosince. Do konce roku se očekává výstav 850 000 hektolitrů, řekla mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová. Vloni pivovar vyrobil 787 000 hektolitrů pěnivého moku. V příštím roce hodlá výstav ještě více navýšit, na jaře by měla skončit dlouhodobá rekonstrukce varny.

Podle manažera pivovaru Petra Hauskrechta stojí za nárůstem odbytu hlavně loňská mírná zima a otevření nových distribučních center Starobrna. Vyšší odbyt zaznamenal pivovar především v horkém létě, kdy se výrazně zvýšila spotřeba piva i nealkoholických nápojů. Výstav piva stoupl v 1. pololetí meziročně o téměř deset procent. Do zahraničí podnik vyvezl za prvních šest měsíců 35 000 hektolitrů, což znamená meziroční nárůst 4,5 procenta. Nejvýznamnějšími odběrateli byly Švédsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Rusko a Británie.

Rekonstrukci varny zahájil pivovar v říjnu. Po jejím dokončení v dubnu 2008 se její kapacita zvýší o 40 procent, díky jímaní tepelných výparů bude také ekologičtější. Podnik očekává, že investice v řádu milionů eur se mu vrátí do pěti let. Současná varna je nejstarší částí celého pivovaru.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, čtvrtého největšího světového producenta piva. V roce 2005 firma převedla do Brna výrobu znojemského Hostanu. Nechtěla investovat několik desítek milionů korun do obnovy zastaralé technologie. Ve firmě loni pracovalo 399 zaměstnanců, tedy o 2,4 procenta méně než v roce 2005. (M&M)


Radegast oslavil 37. narozeniny

[čtvrtek, 20. prosinec 2007]

První várka piva byla v Nošovicích stočena na začátku prosince roku 1970. V následujících 37 letech se značka Radegast vypracovala na pozici nejoblíbenějšího piva na Moravě a druhou nejprodávanější značku v České republice.

Pivovar za dobu své existence vyrobil více než 47 mil. hl. piva. Přesně v den 37. narozenin pivovaru Radegast navštívil Nošovice guvernér Rotary International pro Českou a Slovenskou republiku, Petr Pajas. V rámci své návštěvy popřál pivovaru mnoho úspěchů a jeho manažerovi, Ivo Kaňákovi, předal spolu s prezidentem ostravského klubu, Daliborem Hustým, pamětní miniaturu rotariánského zvonu z dílny známé zvonařky Marie Ditrichové z Brodku u Přerova.

Na sklonku roku 1970, přesně 3. prosince uvařili sládci v novém nošovickém pivovaru první várku piva. To pojmenovali, stejně jako pivovar ve všelidovém hlasování obyvatelé Nošovic a okolí podle pohanského boha Radegasta. V roce 1971 uvařil pivovar něco málo přes 530 tis. hl piva, v roce 1988 prolomil hranici 1 mil. hl. a o 10 let později překonal další magickou metu 2 mil. hl.

V narozeninový den navštívil pivovar Radegast guvernér českého a slovenského klubu Rotary International Petr Pajas. Guvernéra přivítal manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák, který k návštěvě říká: „Pivovar Radegast je zodpovědnou firmou, která se snaží pomáhat životnímu prostředí, ale i potřebným lidem. Je velmi symbolické, že nás na narozeniny pivovaru navštívila osoba, které má stejné cíle.“

Petr Pajas v rámci svého pobytu v pivovaru poděkoval za podporu projektu tábora pro postižené děti ve Stružielce prostřednictvím projektu Občanská volba Plzeňského Prazdroje. V Moravskoslezském kraji disponuje organizace Rotary International třemi kluby, z nichž jeden je ve Frýdku-Místku a dva v Ostravě. Celkově sdružuje v ČR a SR 64 klubů, jejichž členy je 1420 lidí. Rotary International je nejstarší servisní klubová organiazce na světě, čítá více ne 32 tis. klubů a působí ve 200 zemích světa. Organizace realizuje projekty směřující do humanitární oblasti a čítá 1,2 mil. lidí. (Marketingové noviny)


Výsledky pocházejí ze silvestrovské ankety, která proběhla na internetovém serveru revue.idnes.cz

Lidé letos více upřednostňují trávení Silvestra v zimním prostředí. Zatímco v loňském roce dávali respondenti přednost oslavám doma, popřípadě v restauraci či v klubu, letos se chystá až 43 procent dotázaných na chatu či na hory. 69 procent dotázaných bude jako v loňském roce slavit příchod nového roku se svými přáteli. Více jak dvě třetiny respondentů vyslovily přání oslavit Silvestr se Staropramen CoolKegem. Silvestrovské ankety se zúčastnilo celkem 382 respondentů, zveřejněna byla na internetovém serveru revue.idnes.cz.

Náplň a program silvestrovského večera se i v letošním roce podobá předchozím. Lidé se baví popíjením a povídáním, tancem či oblíbenými společenskými hrami. Televizní pořady jim běží jako zvuková či obrazová kulisa, ale sledování televize upřednostňuje jen 32 % respondentů.

Na silvestrovském stole nesmí chybět kromě tradičních chlebíčků a dalších potravin pivo a víno, které preferuje přes 65 % dotázaných. Tvrdý alkohol si dá více než polovina dotázaných. Silvestrovský večer bez sektu si nedokáže představit více jak 80 % respondentů.

Dotázaní rovněž v anketě potvrdili výhody a skvělé vlastnosti letošní novinky značky Staropramen - samochladícího sudu Staropramen CoolKeg. 96 % dotázaných, kteří se s ním již setkali či o něm alespoň slyšeli, považují Staropramen CoolKeg za skvělý doplněk silvestrovské oslavy. Tento sud nejenže vychladí 20 litrů piva Staropramen Světlý během pouhé hodiny na ideálních 5°C a udrží tuto teplotu dalších 12 hodin, ale zároveň nevyžaduje žádná přídavná zařízení ani zdroj energie. Navíc není nutno řešit problém nedostatku místa v lednici pro lahvové pivo, nehledě na to, že pravý milovník piva dává přednost pivu točenému.

Doporučená cena je 790 Kč, výčepní sadu pořídíte za 150 Kč. CoolKeg je opakovaně použitelný zálohovaný obal. Vratná záloha je 1500 Kč. K dostání je ve většině prodejen obchodní sítě Tesco, na Staropramen Pivní pohotovosti a na vybraných čerpacích stanicích. Více informací naleznete na www.staropramen.cz. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


V nové varně v úterý začali vařit pivo pracovníci kácovského pivovaru, jehož historie se datuje od roku 1457.

"Z důvodu navýšení kapacity spojené s plánovaným spuštěním linky na stáčení zlatavého moku do lahví jsme varnu kompletně zrekonstruovali. Nyní jsme schopni vyrobit z jedné várky osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. Dvě varné nádoby jsme přivezli ze Švýcarska,“ uvedl majitel pivovaru David Hořejší.

Na rozjetí moderní technologie dohlíželi přední čeští odborníci v čele s kácovským sládkem Dušanem Krankusem, který dříve působil v pivovaru Bernard. Foto zde ... (Kutnohorský deník)


Speciálně pro vánoční trh navařily chmelový nápoj oba pivovary v regionu, tedy kutnohorský a kácovský. Milovníci zlatavého moku si tak mohou vychutnat dva čtrnáctistupňové tmavé ležáky.

„Pivo značky Lorec, který zahřeje na těle a pohladí po duši, vaříme pouze jednou ročně. Je to jakési poděkování našim zákazníkům na konci roku za to, že si oblíbili naše výrobky,“ sdělil Jan Hejra, ředitel a zároveň vrchní sládek kutnohorského pivovaru.

Tmavé pivo Lorec se na trh poprvé dostalo v roce 1978, letošní várka čítá přibližně čtyři sta hektolitrů. „Pivo jsme uvařili ještě za horkých srpnových dnů. Jako tradičně ho stáčíme do lahví i do sudů. Naši zákazníci si jej proto mohou odnést domů z obchodu, ale i vychutnat si ho ve své oblíbené hospůdce,“ doplnil Jan Hejra.

Pozadu nezůstali ani pracovníci kácovského pivovaru. „Vánočního tmavého ležáku jsme navařili dost, aby zbylo na všechny. A pokud by to stejně nestačilo, mohou se naši zákazníci v hospodách těšit na velikonoční svátky, kdy si vše zopakujeme,“ řekl dobře naladěný ředitel pivovaru v Kácově David Hořejší.

On a jeho spolupracovníci totiž před týdnem úspěšně zprovoznili novou varnu, a tak lze nyní z jedné várky vyrobit osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. (Kutnohorský deník)


Ztichlá náves, liduprázdné ulice, krajina v lehce mrazivém oparu. V Dalešicích jako by se v sobotu život zastavil. Ne tak ovšem v místním pivovaru, proslulém především pivem domácí výroby a slavným filmem Postřižiny.

Tradiční Postřižinská zabíjačka s dechovkou lákala už od rána na jitrničky mnoho mlsných hostů

Tam to od rána žilo tradiční Postřižinskou zabíjačkou.

Masné lahůdky mistra řeznického Viktora Bellovice lákaly po celý den party přátel i celé rodiny.

Výčepem se mísil cigaretový kouř s vůní vepřového, sympatická servírka a její kolega se měli co otáčet, aby obsloužili všechny nedočkavé hosty.

„Plno máme už od rána, většinou jsou to lidé odjinud, místních je jen pár,“ stačila prozradit Lenka Kristinusová a už se zase rozběhla po placu s novou várkou plných talířů.

Jídelní lístek nabízel samé speciality. Podával se ořez z vepřového kolene s křenem, pečené jelítko se zelím a bramborem i řízek ve strouhance či přírodní.

Kdo měl chuť na polévku, pro toho se hřála prdelačka nebo ovarová s kroupami.

„Jo, gulášek byl dobrý, jen ty ceny se pořád zvedají,“ zhodnotil výkon kuchařů jeden z trojice dalešických mladíků. Se svými přáteli zde dal partičku karet nad colou, prý stejně jako každý den.

Rušno odpoledne rozčísla dechová kapela Horanka. K jídlu i pití hrála melodie ryze myslivecké, člověk se rázem viděl někde na honu, které střídaly vánoční koledy.

Mnozí hosté si je pobrukovali, jiní se jen zaposlouchali do písní o Ježíškovi a Betlému. Každému, kdo s plným břichem odcházel, se ve tváři zračila spokojenost.

A sotva se u masivních stolů uvolnilo místo, už si sedali další.

I když se dalešická zabíjačka zvala Postřižinskou, člověk si v tu chvíli připadal spíše jak v jiném filmu, něžně humorných Slavnostech sněženek.

Chyběl tu jen rozvážný Rudolf Hrušínský, divoký Petr Čepek, dojemný Jaromír Hanzlík a pravý divočák se šípkovou omáčkou. (Třebíčský deník)


Němci chtějí lázně a pivovar

[středa, 19. prosinec 2007]

Potenciální německý zájemce o bílinské lázně přijel v pátek do Bíliny. Chce zachovat lázně a navíc v areálu zprovoznit pivovar.

Skupinka Němců se setkala s představiteli města a všichni jednali o možnostech, co si s lázněmi počít. Investor konzultoval své představy s vedením bílinské radnice. „Chtějí kombinaci lázní a pivovaru. Vše si prohlédli, nafotili a ještě tento týden by měli poslat vyjádření. Jejich zájem tedy rozhodně trvá,“ vysvětluje bílinský starosta Josef Horáček. Vysvětlil, že německý investor v současnosti opravuje i lázně v Náchodě a získal tak již mnoho zkušeností.

Řeč byla samozřejmě i o právní formě budoucích zprovozněných lázní. „V prvé řadě mají zájem na vytvoření akciové společnosti,“ přiblížil starosta zájmy investora, které korespondují se představami města. V každém případě má zájemce možnost vyjádřit se ke smlouvě o dlouhodobém pronájmu. Vše se teprve uvidí, až Němci pošlou svoje stanovisko. O lázně v Bílině se zajímají v posledních týdnech velmi intenzivně. Snad tedy konečně třeba jejich zájem bude novým odrazovým můstkem pro opuštěné bílinské lázně. (Teplický deník)


Ocenění pro náchodský pivovar

[středa, 19. prosinec 2007]

Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již ve středověku. Dříve se pivo vařilo v domech, což ukončilo rozhodnutí městského zastupitelstva vybudovat městský pivovar.

Základní kámen pivovaru byl položen roku 1872, v roce 1935 se začala používat chráněná značka Náchodský Primátor, předchůdce současné známky. Od založení prošel pivovar mnoha změnami a rekonstrukcemi. Dnes patří mezi nejmodernější v republice. Hlavní část výroby tvoří Primátor Premium a Primátor Světlý. Oblibu má i tmavý ležák, nealkoholické pivo nebo Primátor Diamant se sníženým obsahem cukru. Nabídku doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo nebo kvašený polotmavý ležák anglického typu.

Společnost vyrábí i řadu limonád Primátor Limo. Od října začal pivovar distribuovat výrobky s novými etiketami. Ty navazují na předešlé, kvůli orientaci zákazníka bylo v jádru zachováno i barevné ladění. Změna etiket se uskutečnila po čtyřech letech.

Značka Primátor si udržuje svoji kvalitu. O tom svědčí i ocenění získaná na různých domácích a zahraničních veletrzích a soutěžích. Pivo Diamant získalo například letos titul Pivo České republiky. Dvě druhá místa získalo náchodské pivo v kategorii Nealkoholická piva a Pivo se sníženým množstvím cukrů. Nejlepší piva vyráběná v ČR byla vyhlášena na Svatováclavské slavnosti piva v Praze. Zde obhájil loňské vítězství Premium Dark. Pivovarští odborníci vybírali mezi 77 pivy vítěze v pěti kategoriích. Zisk titulu České pivo 2007 tmavého ležáku se stal stým oceněním v novodobé historii pivovaru.

Od ledna 1993 až do dneška přivezl Pivovar Náchod z různých soutěží celkem 106 ocenění, z toho 27 zahraničních. Primátor tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv u nás. Nejlépe si vedou piva Premium Dark s 23 oceněními a Exlusiv s 21 úspěchy. (Chrudimský deník)


Steiger zatiaľ ceny piva nezvyšuje

[pondělí, 17. prosinec 2007]

Pivovar Steiger, a. s., nezvýši do konca tohto roku cenu svojho piva. Dokonca je reálny predpoklad, že ceny ostanú nezmenené aj v prvom štvrťroku 2008.

"Je to výsledok stabilizovanej ekonomickej situácie spoločnosti. Uplynulé tri štvrťroky pivovar ukončil s kladnými hospodárskymi výsledkami. Tržby za 9 mesiacov dosiahli 219 miliónov Sk, čo predstavuje oproti skutočnosti za rovnaké obdobie minulého roku 120-% nárast. Pridaná hodnota sa zvýšila na bezmála 66 miliónov Sk a aktíva pivovaru sú 317 miliónov Sk," informoval riaditeľ spoločnosti Jaroslav Vysloužil.

Spoločnosť za prvých deväť mesiacov tohto roka predala celkom vyše 118 000 hektolitrov piva a 15 000 hektolitrov nealkoholického nápoja Kola Loka. Nárast predaja piva a nealkonápoja oproti minulému roku je 105 %. Spoločnosť Pivovar Steiger, je aj významným distribútorom originálnych českých pív Budvar, Zubr a Litovel. (Sme)


Známá českobudějovická restaurace „Masné krámy“ má za sebou první týden provozu. Ten je možné vyhodnotit jako velmi úspěšný. V období od 5. do 11. prosince včetně, tedy během pouhých sedmi dní bylo vytočeno celkem 6 183 l piva, z toho 5 785 l kroužkovaného ležáku. Hosté vypili téměř 13 000 velkých nebo malých piv.

„Mimořádným dnem byl pátý prosinec, kdy se Masné krámy po pěti letech znovu otevřely. Hosté vypili rekordních 15 hektolitrů piva. Restaurace byla od 14 hodin až do zavírací doby neustále přeplněna. Mnoho lidí si dalo své první pivo v nových Masných krámech ve stoje,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Masné krámy jsou ale nejen o pivu, ale také o dobrém jídle. Během prvních sedmi dnů bylo hostům naservírováno 3500 pokrmů. Statistikám dominuje „vepřový vrabec na tmavém ležáku s knedlíkem a se zelím“ (79,- Kč) z akční nabídky Vepřové hody, která potrvá až do Vánoc. Zájem je také o další zabíjačkové speciality, například o „zabijačkový guláš s křenem a houskovým knedlíkem“ (59,- Kč). Z nabídky stálého jídelního lístku je mezi zákazníky největší zájem o „vepřové koleno řeznického mistra“ (199,- Kč), „pečené stehno z mladé kačeny“ (128,- Kč) a „pivovarský guláš se dvěma druhy knedlíků“ (108,- Kč).

Přestože zájem hostů o návštěvu restaurace je velký, personál připravil na závěr roku několik zpestření, včetně hudebního programu. V neděli 16. prosince od 18 do 19 hodin zahraje kapela Dudlajda pásmo koled (vstup zdarma). Masné krámy budou otevřeny i během Vánoc a na Silvestra. Na Štědrý den bude otevřeno do 15 hodin. Na Silvestra bude pro veřejnost otevřeno od 10.30 do 14 hodin. Od 19 do 04 hodin na Nový rok je připraven silvestrovský program s hudbou. Vstupné v ceně 150,- Kč na osobu zahrnuje hudbu a něco slaného na stůl. Během silvestrovského večera si budou hosté vybírat jídlo a la carte ze zúženého silvestrovského jídelního lístku. Zájemci si mohou také alternativně objednat speciální silvestrovské menu o čtyřech chodech se sklenkou sektu za 650,- Kč, které zahrnuje i vstupné.

V Masných krámech je velký zájem o rezervace. Například na Štědrý den je již potvrzeno 105 rezervací a velmi obsazený je i celý předvánoční týden. Rezervace je možné objednávat na telefonu 387 201 301 nebo e-mailem na info@masne-kramy.cz. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hod, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hod a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Pivovarnictví skomírá

[pondělí, 17. prosinec 2007]

Na Hodonínsku jsou pouze dva minipivovary, které dodávají dvěma hospodám. Skomírajícím oborem na Hodonínsku je pivovarnictví. Region, který měl ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století téměř deset pivovarů, má nyní jen dva minipivovary. Ty bojují v konkurenci velkovýrobců různými zbraněmi. „Čistou“ technologií nebo také prapodivnými příchutěmi.

„Višňové či malinové pivo si vyžádal trh. Jsou to druhy, kterým se velké pivovary nemohou věnovat,“ řekl sládek Minipivovaru Kunc z Hodonína Jaroslav Škrabal. Ovocná příchuť podle něj přilákala více žen. Speciální zázvorové pivo chutná zase především mužům. Pivovar vyrábí pěnivý mok jen pro vlastní potřebu a čepuje jej pouze v restauraci, která je součástí výroby. Kotle, kde se pivo vaří, jsou dokonce hned za barem.

Jen několik měsíců funguje druhý minipivovar okresu. Ten je o poznání menší než ten hodonínský a sídlí ve Bzenci pod tamním kopcem Kněží hora, jak se pivo také jmenuje. Domácí výrobce Radomil Paták dodává pivo zatím jen sousedům a známým a do restaurace, která sídlí přes ulici. Má ale vyšší ambice. Chystá se rozšířit výrobu a zvýšit kapacitu. Nové odběratele mu možná získají právě spokojení známí.

„Nepiji nic jiného. Pravidelně si dojíždím pro zásobu. Dělám vše pro to, abych měl i u nás hospodu, kam bych si mohl na Kněžihorské zajít,“ plánuje Miroslav Somr z Vracova.

Je možné, že dalšího pivovaru se okres Hodonín ani nedočká. Nejsou totiž kvalifikovaní pracovníci. Své o tom ví Bohumil Žandovský, který v devadesátých letech koupil budovu bývalého pivovaru v Kyjově.

„Původně jsem ji kupoval, abych tam obnovil výrobu. Ta tam skončila v šedesátých letech minulého století. Ale kromě jiných problémů jsem narazil na to, že v regionu nejsou lidé, kteří mají s touto výrobou zkušenosti,“ řekl Žandovský. (Hodonínský deník)


Milovníci speciálních hořkých piv si před Vánocemi přijdou na své. Dvě zcela nová, výrazně hořká speciální piva připravil pro předvánoční trh pivovar Louny, který patří do skupiny Drinks Union. „V obou případech jde o výjimečně hořká speciální piva. Prvním je hořký speciál Louny 13°, druhým pak extra hořký speciál Louny 16°,“ řekl ředitel pivovaru Louny Daniel Urban. Podobně silná piva se podle historika pod značkou Louny ještě nikdy neprodávala.

Pivo se na předvánočním trhu objeví jen v omezeném množství. „Pivo je uvařené z nejkvalitnějšího chmele pocházejícího z lounské chmelařské oblasti. Oba hořké speciály jsou uvařené již od července letošního roku. V ležáckých sklepích pak zrály téměř 120 dní,“ uvedl ředitel pivovaru Louny.

Dodal, že na trhu se objeví po 150 hektolitrech každého typu hořkého speciálu. „Chtěli jsme dát lidem, kteří mají rádi pivo Louny, něco navíc, aby si mohli vychutnat skutečně kvalitní pivo. Hořké speciály budou čepovat vybrané restaurace na Lounsku, Chomutovsku a Mostecku,“ doplnila marketingová manažerka značky Louny Daniela Klančíková. Podle ní společnost Drinks Union uvažuje o tom, že pokud by se piva osvědčila, mohla by se na trhu objevovat pravidelně. „Vše záleží na tom, jak našim zákazníkům zachutnají. Věříme ale, že na takto výjimečných pivech si milovníci piva Louny skutečně pochutnají,“ uvedla. Dodala, že pivovar připravil pro sváteční chvíle ještě novoroční polotmavý Lounský ležák.

Podle historika pivovarnictví Petra Žižkovského značka Louny podobně silná piva nikdy neměla. „Podle dochovaných záznamů bylo nejsilnějším pivem lounská 12°, kterou vaří pivovar i dnes ovšem pod názvem Louny – světlý ležák,“ uvedl historik.

Hořké speciály Louny nejsou jedinými předvánočními výjimečnostmi pivovarů skupiny Drinks Union. „Pro vánoční trh jsme připravili také speciální polotmavý sváteční Březňák jedenáct. Na německý trh pak putuje nejsilnější pivo v historii pivovarů Drinks Union, 21stupňový Březňák DOPPEL-DOPPEL Bock,“ uvedl hlavní technolog skupiny Ondřej Koucký. (Ústecko24)


Bratislavský Stein, druhý najstarší slovenský pivovar, už nevarí pivo. Poslednú novembrovú várku rozvezú odberateľom do konca tohto roku. Značka Stein však z trhu neodíde.

Pivovar, ktorý na jar roku 2007 kúpila luxemburská finančná spoločnosť Orco Property Group, potom zbúrajú. Značka Stein však z trhu neodíde. Bude sa ďalej vyrábať v réžii moravskej pivovarníckej skupiny PMS Přerov, ktorá na Slovensku prevádzkuje pivovar Steiger Vyhne. Vyplýva to z dohody o porozumení, ktorú na sklonku novembra podpísali zástupcovia Orco s dlhodobým strategickým zahraničným partnerom, záujmy ktorého v pivovarníctve zastupuje PMS Přerov.

Zahraničný partner sa v zmluve zaviazal, že zaručí pokračovanie výroby piva a ďalší rozvoj značky Stein. Zdroj Pravdy potvrdil, že sudové pivo Stein by sa malo vyrábať v niektorom z moravských pivovarov skupiny PMS, a to buď v Přerove, Litovli alebo Hanušovciach. Steiger Vyhne by zasa zabezpečil výrobu fľaškového Steinu. Vyhniansky Steiger, ako aj bratislavský Stein patria do kategórie tzv. malých pivovarov. Tie odvádzajú štátu za pivo nižšiu spotrebnú daň. Pri desiatke je to za jeden hektoliter 370 korún, oproti 500 korunám, ktoré platia veľké pivovary.

Presunom výroby piva Stein do vyhnianskeho Steigra by sa podľa informácií Pravdy nemala zvýšiť výroba nad hranicu 200-tisíc hektolitrov piva. Tá je totiž podmienkou na uplatnenie nižšej spotrebnej dane.

Steiger v roku 2006 vyrobil 165-tisíc hektolitrov piva a jeho celkový trhový podiel dosiahol 4,3 percenta. Stein dodal na trh 143-tisíc hektolitrov pri trhovom podiele 3,8 percenta. Skupina PMS Přerov získala spolu so značnou Stein aj prístup do zhruba 400 krčiem a výčapov, ktoré v Bratislave, na Záhorí a južnom Slovensku zásoboval pivom bratislavský Stein.

Zhruba po dvoch až troch rokoch od zbúrania starého pivovaru by sa výroba piva Stein mala vrátiť do Bratislavy. Developerská skupina Orco Property Group totiž plánuje postaviť malý pivovar s reštauráciou. Varil by sa v ňom podľa pôvodnej receptúry bratislavský Stein.

Malý pivovar s predpokladanou ročnou výrobou 5- až 10-tisíc hektolitrov by bol súčasťou nového multifunkčného obchodno-obytného komplexu Stein.

Pravde túto informáciu potvrdil obchodný riaditeľ spoločnosti Stein Dušan Pfeifer. Viac ako 130-ročná tradícia výroby piva v Bratislave by tak zostala zachovaná. (Tvoje peniaze)


Město má svou jedenáctku

[sobota, 15. prosinec 2007]

Od včerejšího dne má také Jindřichův Hradec své vlastní pivo. Jedná se o kvalitní jedenáctistupňový ležák, který pro město vyrábí rodinný pivovar Bernard z Humpolce. Jediné místo, kde se dá tato specialita zakoupit, je prodejna firmy Fruko v Komenského ulici.

Foto

Foto


Server Patria.cz na svých stránkách přinesl informaci o tom, že zájem získat veřejnou zakázku na poskytování poradenských služeb při transformaci národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost mají celkem tři firmy. Podle oznámeného scénáře chce současná vláda nejprve národní podnik převést na akciovou společnost a poté prodat strategickému zájemci. Ve hře není ale jen hodnota samotného podniku, jde také o sérii známkoprávních sporů s americkým pivovarem Anheuser Busch. Odpůrci transformace Budvaru totiž poukazují na to, že by americký pivovar mohl svého tradičního konkurenta koupí zlikvidovat. (Kurzy.cz)


Pivní labužníci se mohou těšit na dárek k Vánocům, i když ho vzhledem ke zdržení závěrečných řemeslnických prací nejspíš dostanou až v lednu. Naproti radnici v pražských Nuslích, pár ulic od chátrající budovy bývalého nuselského pivovaru, z jehož varny zavoněl slad a chmel naposled v roce 1960, čeká na kolaudaci minipivovar s názvem Bašta - sousedský pivovárek u Bansethů.

Vladimír Bašta, provozovatel staropražské restaurace U Bansethů, ho umístil hned vedle svého kmenového podniku. Sám si libuje v pivech vařených tradičním způsobem. Zároveň už prý delší dobu pozoruje vzrůstající zájem pivomilné veřejnosti o pestřejší chuťové spektrum v nabídce oblíbeného nápoje.

V půli letošního roku přešel Bašta od slov k činům - u pivovarníka a technologa Josefa Krýsla z Plzně objednal zařízení pivovaru, včetně receptur k vaření, a do varny povolal mladého sládka Jana Kroužka. Ten své první praktické zkušenosti po vyučení nasbíral v restauračním pivovaru Berounský medvěd. V Nuslích zatím pouze "vyvařuje pánve" - regulérní chmelovar lze spustit až po kolaudaci.

Vlajkovým pivem bude polotmavý dvanáctistupňový ležák. Ze sousedních píp poteče do originálních půllitrů světlý vícestupňový speciál, tmavé pivo mnichovského typu a svrchně kvašené pšeničné pivo. Navíc se počítá i se svátečními pivy k nejrůznějším příležitostem.

Vedle prvotřídního českého chmele bude mít sládek při vaření k dispozici plzeňský slad, karamelový slad, pšeničný slad a na tmavé pivo slad mnichovský. Fermentaci obstarají pivní kvasnice z Pivovarského dvora v Plzni-Černicích a z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Lípové ulici v Praze.

Na jednom ze stolů v lokále se kupí prozatím prázdné patentní sklenice. "V nich dostane návštěvník na stůl podle svého přání buď utopence, uleželé tvarůžky nebo škvarky se sádlem. K tomu prkénko, příbor, chleba a cibuli - a ať se s tím sám porve...," říká s úsměvem Vladimír Bašta. Jídelníček nabídne i teplá jídla, včetně pivovarského guláše.

K pivovaru U Fleků, který byl dlouhá desetiletí jediným zástupcem restauračních pivovarů v Praze, přibylo v hlavním městě za necelé dvě dekády pět adres. Novoměstský pivovar, Klášterní pivovar Strahov a minipivovar U Medvídků se orientují spíš na zahraniční klientelu. Tuzemští milovníci nevšedních piv si oblíbili Pivovarský dům a Pivovar U Bulovky Františka Richtra.

Interiér pivovárku Bašta, připravovaný jídelníček i ceny naznačují, že provozovatel by rád oslovil spíše zdejší příznivce autentické chmeloviny, nefiltrované a nepasterované. Vladimír Bašta přísahá, že podnik chce každopádně dostát svému přídomku "sousedský pivovárek". "Když sem zabloudí turista, rádi ho uvítáme, ale jinak jsme tu pro místní kumpány," říká. Foto zde ... (České noviny)


Výjimečnou chuť a kvalitu světlého ležáku Budweiser Budvar ocenili čtenáři časopisu Pivní kurýr, kteří toto pivo letos opět zvolili „Pivem roku“ v hlavní kategorii ležáků. V celoročním hlasování čtenářů získal světlý ležák z Budějovického Budvaru nejvíce bodů. Ocenění „Pivo roku“ získal Budweiser Budvar již po jedenácté v sedmnáctileté historii ankety a po deváté v řadě za sebou.

„Vítězství v anketě čtenářů Pivního kurýru si velmi ceníme. Je pro nás důležité hlavně to, že o pořadí rozhodují sami konzumenti a nikoliv jen úzký okruh odborníků. Přízeň čtenářů Pivního kurýru je ještě cennější tím, že je dlouhodobá. Budweiser Budvar tak byl zvolen Pivem roku již po jedenácté,“ uvedl k ocenění Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Titul „Pivo roku“ je čtvrtým významným oceněním, které letos získaly ležáky z Budějovického Budvaru. Velmi úspěšný byl tmavý ležák Budweiser Budvar, který získal dokonce tři ocenění. Ve Velké Británii obdržel tmavý ležák prestižní titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) v soutěži pořádané časopisem „Beers of the World“. V České republice získal od Sdružení přátel piva druhé místo v soutěži o „Tmavé pivo roku“ a v rámci „Odborné degustace piv“ při Žatecké Dočesné 2007 se umístil také na druhém místě v kategorii „Ležák tmavý“.

U světlého ležáku Budweiser Budvar oceňují milovníci piva především jeho lahodnou chuť a zlatožlutou barvu, které jsou výsledkem pečlivého výběru přírodních surovin a dodržování tradičních výrobních postupů, zvláště dodržování doby zrání 90 dní. Při výrobě ležáku Budweiser Budvar používají sládci výhradně hlávkový žatecký chmel, vybraný moravský slad a vysoce kvalitní měkkou vodu čerpanou z vlastních, více než 300 m hlubokých artéských studní. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Jen pár set metrů od Plzeňského Prazdroje vyroste nový soukromý minipivovar. Pivo se začne vařit v takzvaném Lautensackovském domě, tedy v ještě nedávno zcela zpustlé památce u parkoviště Rychtářka poblíž centra města.

Vlastníkem stavby i investorem je firma Acreal – nemovitosti plzeňské podnikatelky Blanky Houserové. „Pro začátek počítáme s ročním výstavem tisíc hektolitrů, do budoucna se produkce možná zvýší,“ řekl Právu Norbert Plch, který pomáhá s realizací tohoto projektu. Zdejší pivo ponese název Lotr a půjde o polotmavý čtrnáctistupňový nepasterizovaný ležák. „Bude vznikat klasickým způsobem spodním kvašením,“ podotkl Plch.

Lotr přichází

Lotr bude určený výlučně pro potřeby zdejší restaurace a pivnice s celkovou kapacitou kolem sto osmdesáti lidí. Podnik, jehož součástí bude i cukrárna a šest apartmánů s 24 lůžky, zahájí provoz do dubna. „Technologie je nakoupená, varna bude zároveň jednou ze zdejších atrakcí,“ doplnil Plch. Osm pětihektolitrových dřevěných sudů čeká na vysmolení.

Kromě příznivců pěnivého moku jásají především památkáři. Klasicistní stavba z konce 18. st. totiž byla ještě před pěti lety v dezolátním stavu. „Už na ni byl vydaný havarijní výměr,“ připomněl Petr Marovič, vedoucí památkového odboru plzeňského magistrátu. Teď končí komplexní rekonstrukce, podle Plcha za zhruba 50 miliónů korun. „Přišla za minutu dvanáct, a pokud se zde začne vařit pivo, tak je to velmi dobře,“ dodal Marovič.

Sedmý v kraji

Minipivovar v Lautensackovském domě bude první v centru města, třetí svého druhu v Plzni a sedmý v kraji. V západočeské metropoli se již šest let vaří pivo v restauraci U rytíře Lochoty, k níž letos přibyl Pivovarský dvůr ve čtvrti Černice. Mimo Plzeň jsou podobné provozy ještě v Dobřanech, Koutu na Šumavě, v Železné Rudě a nejnověji také ve Stříbře. (Právo)


Pomozte Pivovarskému muzeu prohlídkou rodinných alb

Pivovarské muzeum v Plzni prosí veřejnost o spolupráci při doplnění sbírky fotografií dokumentujících českou pivní kulturu. Uvítá libovolné fotografie hospod, sezónních kiosků či regálů s pivem v obchodech, pořízené zejména během uplynulého století. Odměnou je volný vstup do muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Dárce tří nejlepších fotografií navíc čeká celodenní zážitek v pivovaru v podobě exkluzivního kurzu Pivního znalce.

Pivovarské muzeum dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku, zejména ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Toto jediné odborné pracoviště svého druhu v ČR již shromáždilo četné sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. „Historickou dobou se už stává i druhá polovina 20. století, ovšem z tohoto období máme zatím velmi málo obrazových materiálů, které zachycují tehdejší pivní kulturu – interiéry a exteriéry hospod, kiosků či regálů s pivem v samoobsluhách,“ říká Jiří Hána, vedoucí oddělení oborové historie Pivovarského muzea.

Například i relativně mladé fotografie „socialistických“ hospod budou jednou staré. Pokud je nikdo dokumentačně nepodchytí, mohou se stát anonymním balastem, protože už nebude nikdo, kdo by k nim dokázal říci, co představují. „Proto nyní hledáme tyto fotografie, aby jako nic neříkající a nepotřebné neskončily třeba ve sběru. Tím by se nenávratně ztratily pro nás cenné historické dokumenty. Přitom věříme, že v zásuvkách a rodinných albech se jich najde celá řada,“ dodává Jiří Hána.

Fotografie lze doručit osobně nebo poštou do Pivovarského muzea, Veleslavínova 6, 301 14 Plzeň, a to až do konce února 2008. Nejlépe originály, pokud možno se jménem autora fotografie a kontaktem, dále popisem fotografovaného místa a rokem pořízení.

Autoři či poskytovatelé všech fotografií z řad veřejnosti budou odměněni volným vstupem do Pivovarského muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Pro dárce tří nejlepších fotografií je navíc připraven celodenní zážitek v pivovaru, kdy absolvují exkluzivní kurs tzv. Pivního znalce (Beer Conoisseur) pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň