Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

říjen 2007

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv říjen 2007


Harrachov se pře o pivní lázně

[pondělí, 29. říjen 2007]

Až do soudní síně může dospět spor mezi dvěma českými provozovateli pivních lázní. Ty novější, harrachovské, provozuje od července Sklárna a minipivovar Novosad a syn. Proti nim se staví Pivovar Chodovar a jeho rok a půl staré Pravé pivní lázně v Chodové Plané nedaleko Mariánských Lázní.

„Vadí nám, že jsme něco vymysleli a teď nám to zkopírovali se vším všudy,“ stěžuje si ředitel pivních lázní v Chodové Plané Mojmír Prokeš. Navíc má obavy, že harrachovská konkurence může pivním lázním zkazit jméno. „S tím nemohu souhlasit. Naše lázně se sice nenacházejí v historickém hradním sklepení, ale prostředí nemáme o nic horší. A nyní dokonce rozšiřujeme provoz,“ říká František Novosad.

Chodovar doufá, že se mu podaří najít s harrachovskou konkurencí smírné řešení. „Chceme pana Novosada oslovit a domluvit se, jak vše urovnat. Pokud ale nebude respektovat naše podmínky, může se majitel Chodovaru rozhodnout bránit jinak. Třeba s pomocí právníků,“ připouští Prokeš. „Ať se s námi klidně soudí, jestli mají zbytečně moc peněz,“ vzkázal Novosad do Chodové Plané s tím, že napadený název Pravé pivní lázně nepoužívá a nepoužil. „Harrachov a Chodová Planá jsou od sebe vzdáleny kolem 300 kilometrů, pro mě je to spor o ničem,“ myslí si harrachovský podnikatel.

Pravé pivní lázně se nebrání možnému rozšíření služeb pivních lázní v Čechách, ale pouze v případě přidělení licence. Ta je mimo jiné podmíněna výhradním používáním piva z Pivovaru Chodovar. „To absolutně nepřipadá v úvahu. Naše a jejich pivo se nedá vůbec srovnávat. My vyrábíme pivo živé, nefiltrované a nepasterizované, zatímco konkurence musí přidávat do lázně pivní kvasinky,“ vysvětluje Novosad.

František Novosad připouští, že k provozování pivních lázní ho inspirovala konkurence. Hlavně v Německu a Rakousku. „Přiznávám, že i v Chodové Plané jsem co by turista byl. O žádném kopírování ale nemůže být řeč,“ uvedl Novosad. Harrachovským lázním je také vytýkáno používání plastových van oproti nerezovým. Vany jsou ale dělané na zakázku pro tento provoz a podle Novosada poskytují dostatečný komfort.

„Na prosinec připravujeme pro zákazníky, kterých harrachovskými lázněmi zatím prošlo přes tři sta, rozšíření provozu z deseti míst na čtrnáct. Přibude jedna společná dvouvana i s dvoulůžkem odděleným od zbylého provozu. Případný pár tak bude mít absolutní soukromí. Další dvě jednoduché vany budou dřevěné. Hygiena nám schválila použití buku,“ dodal Novosad.

Pivní lázně mají údajně příznivé účinky na pokožku i oběhový sytém. Po koupeli v 10 procentním roztoku piva ještě následuje relaxace v zábalu. (MF Dnes)


Dění v říjnu 2007

[úterý, 23. říjen 2007]

Pivovary Staropramen generálním partnerem Asociace hotelů a restaurací ČR

Společnost Pivovary Staropramen a Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) uzavřely smlouvu o generálním partnerství. Smyslem partnerské smlouvy je spolupráce při zvyšování kvality a úrovně českého pohostinství a gastronomie.

Partnerství bude mimo jiné spočívat také v přípravě vzdělávacích programů, spolupráci při pořádání společných odborných konferencí a seminářů, vzájemné výměně informací o potřebách zákazníků a problematice provozu gastronomických zařízení v podmínkách České republiky.

Členové AHR ČR získají výhodné podmínky pro využití široké škály produktů společnosti Pivovary Staropramen a možnost sdílet dosavadní zkušenosti společnosti s úspěšným konceptem značkových restaurací Staropramen. Pivovary Staropramen mohou využít možnosti komunikace s členy Asociace v otázkách průzkumu jejich potřeb a očekávání ze spolupráce s dodavatelem.

V oblasti vzdělávání se Podnikatelská akademie AHR ČR zapojí do programu První pivovarské školy pro management HORECA a naopak. Zkušenosti odborníků pivovaru budou zhodnoceny také v programu Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, kterou AHR ČR provozuje. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Robert Kužela řídí logistické operace společnosti Pivovary Staropramen

Novým manažerem logistiky společnosti Pivovary Staropramen se stal Robert Kužela. V nové funkci je zodpovědný za řízení veškerých logistických operací společnosti a vedení celého týmu oddělení logistiky. Robert Kužela působí ve společnosti Pivovary Staropramen na různých manažerských pozicích v oblasti výroby a zajištění kvality již od roku 1993, naposledy zastával pozici vrchního sládka pivovaru Ostravar.

Nový vrchní sládek pivovaru Ostravar bude oznámen do konce letošního roku. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Rok za pípou stačil servírce k mistrovství

Už dávno neplatí, že pivu nejlépe rozumí muži. Alespoň co se týče jeho čepování. Živým důkazem toho je Tereza Berlová, u níž si můžete objednat zlatavý mok v bystřické restauraci U Podkovy. Stala mistryní Česka a Slovenska v točení a servírování belgického ležáku Stella Artois.

„Mám z vítězství strašnou radost. Loni v záři jsem skončila v regionálním kole druhá, letos to už vyšlo,“ řekla Deníku mladičká servírka, která se tímto oborem zabývá teprve od ledna minulého roku. V rámci tréninku čepuje i mimo pracovní dobu. A sehnat dobrovolníky, kteří by cvičně natočené pivo konzumovali, prý není těžké. „Něco si vypil i náš vedoucí, kterému vděčím za to, že mi umožnil trénovat,“ zmínila Tereza Berlová.

Komu by se snad zdálo, že naplnit půllitr není žádná věda, ten se šeredně plete. Čepovaní a servírování má totiž svá pevná pravidla, jejichž, byť jen nepatrné, porušení znamená body dolů. Důležité je být soustředěný.

„Je to servírovací rituál, porota hodnotí moc kroků. Od oplachování sklenice, jejího točení na mycím kartáči a čistoty přes ochlazení, seříznutí pěny, ale i správné postavení před zákazníka. Za chybu se počítá už i nepatrné přehmátnutí se místo na stopku na sklenici,“ vyjmenovala některá kritéria mistryně, kterou na její práci baví hlavně kontakt s lidmi.

Díky úspěchu při mistrovství Čech a Slovenska ji čeká reprezentace na celosvětovém finále, které se koná 26. října v belgickém universitním městě Lovaň (nizozemsky Leuven, francouzsky Louvain, německy Löwen, valonsky Lovin).

„Tam bude ale hodně velká konkurence. Musím začít nejen pořádně trénovat točení, ale i pilovat angličtinu, kterou budu mluvit. Například při představování piva,“ dodala Tereza Berlová. (Benešovský deník)

Nová dvojice pro znalce: ústřice a ležák!

Plná chuť francouzských ústřic dokonale ladí s prémiovým belgickým pivem. Opravdoví znalci se o tom přesvědčili na gastronomické exkurzi v proslulé restauraci Les Flots v jihofrancouzském přístavu La Rochelle.

Jana Glazarová z Hořic, okr. Jičín, studuje čtvrtý ročník pedagogické fakulty v Hradci Králové. Letos v létě se na ni usmálo štěstí v soutěži se Stella Artois pod názvem „Znalec si všímá každého detailu“, když vyhrála let Private Jetem na ústřicovou večeři v La Rochelle. Prvním úkolem soutěžících bylo ohodnotit pomocí SMS barmana a nominovat ho tak na Mistrovství v točení a servírování Stella Artois. Každý takto hlasující znalec rituálu dostal k zodpovězení jednoduchou otázku: "Kolik natočených číší Stella Artois 0,5 l odpovídá pohotovostní hmotnosti Private Jet bez posádky?" Jana s přítelem Přemyslem hledali informace na internetu a přepočítávali.

Poslali hned několik odpovědí a podařilo se. Jejich odhad se lišil o pouhých osm sklenic! Výherní poukaz na cestu přebírala Jana osobně přímo na Mistrovství v točení a servírování Stella Artois, které se konalo 19. září v Praze.

První říjnový pátek odletěli soukromým letadlem na romantickou večeři.

Vyhlášený rodinný podnik Les Flots přímo v jihofrancouzském přístavu v La Rochelle nabídl mladému páru vynikající menu o 7 chodech, ve kterém pochopitelně hrály prim ústřice a mořské ryby.

„Uvědomila jsem si ještě více, jak moc záleží na správném dodržení servírovacího rituálu. Nejen u Stella Artois, ale také u ústřic a dalších gurmánských lahůdek. Když je všechno bez chyby, vychutnáte si každý doušek, každé sousto,“ libovala si Jana. Její přítel dodává: „Spojení piva a ústřic jsem si nedokázal moc představit. Ochutnal jsem je poprvé, ale byl jsem nadšen, jak spolu chutě dokonale ladí.“ Souhlasí také gastronomičtí specialisté. Všechny tři nejvíce ceněné druhy ústřic, pěstované „Fine“ de Claire a „Spéciale“ de Claire i ústřice přímo z hloubky oceánu podávané s citrónem jemně podtrhne svěží chuť Stella Artois. Tato kombinace uspokojí požadavky a chutě největších znalců a fajnšmekrů.

Ústřice se pro opravdové znalce chovají na atlantickém pobřeží Francie. Všechny tyto druhy maximálně po 20 kusech dozrávají ve speciálních bazénech, kde na ně čeká prostor ke koupání a bohatá a výživná planktonová strava, díky níž dostanou právě tu delikátní chuť, které vděčí za svoji reputaci. Na jižním pobřeží Francie mezi Morbihanem (jižní Bretaň), ostrovem Noirmoutier a ústím řeky Gironde se tyto bazénky zvané claires často nacházejí v někdejších solních pánvích, které jsou bohaté na minerálie a plankton a kde se v přírodním prostředí vyskytuje speciální mořská řasa navicule bleu. Tu mají zdejší ústřice obzvlášť v oblibě. Tloustnou, dostanou chuť minerálů a navíc hezkou zelenou barvu. Jsou vysoce kvalitní jak po stránce estetické, tak i chuťové.

Jana a Přemysl si výlet za gastronomií opravdu užili. “Byl to nádherný zážitek. Vzpomeneme si na něj vždy, když si objednáme číši Stella Artois,” dodali na závěr Jana a Přemysl. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Protimonopolný úrad SR (PMÚ) zastavil konanie voči spoločnosti Heineken Slovensko, a.s., týkajúce sa možného obmedzenia hospodárskej súťaže. V apríli tohto roku totiž PMÚ začal správne konanie vo veci preskúmania zmlúv spoločnosti Heineken Slovensko so zariadeniami s priamou konzumáciou piva, t.j. s hotelmi, reštauráciami či kaviarňami. Vyplýva to z informácií PMÚ zverejnených na jeho internetovej stránke. Úrad dospel k záveru, že časť zmlúv obsahuje obmedzenia vertikálneho charakteru, ktoré môžu mať za následok obmedzenie hospodárskej súťaže na vymedzenom relevantnom trhu, avšak tieto zmluvy zároveň spĺňajú podmienky pre vyňatie zo zákazu podľa zákona o ochrane hospodárskej súťaže. Nakoľko však podľa úradu nebol porušený zákon, bolo správne konanie zastavené. Rozhodnutie PMÚ nadobudlo právoplatnosť 10. októbra 2007.

Podľa generálneho riaditeľa spoločnosti Heineken Slovensko Dimitara Alexieva firma počas správneho konania maximálne spolupracovala s príslušnými orgánmi, pričom Heineken Slovensko dodržiava platnú legislatívu a "podniká férovo na silne konkurenčnom trhu". "Rozhodnutie Protimonopolného úradu SR sme preto prijali s uspokojením,“ uviedol Dimitar Alexiev.

Heineken pôsobí na Slovensku prostredníctvom firmy Heineken Slovensko, v ktorej je stopercentným vlastníkom. Heineken je najväčším pivovarníckym koncernom na slovenskom trhu, keď za minulý rok dosiahol 45,6-percentný podiel na predaji. Na Slovensku pôsobí desať rokov, od vstupu do hurbanovského pivovaru Zlatý Bažant. V súčasnosti má v ponuke aj pivá ako Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zo zahraničných značiek reprezentuje Heineken Starobrno a Desperados. (Etrend)


Spoločnosť Heineken Slovensko zrealizovala tento rok investície viac ako 470 miliónov Sk. Jej celkové investície na Slovensku tak vzrástli na hodnotu presahujúcu 6 miliárd Sk.

"Najdôležitejšie investície v roku 2007 smerovali do zvýšenia fľaškovacej ako i fermentačnej kapacity a do rekuperácie oxidu uhličitého," informovali TASR zástupcovia Heineken Slovensko, a. s.

V prvom polroku 2007 dosiahol podiel spoločnosti na slovenskom pivnom trhu 41,5 %. Odbyt piva Heinekenu Slovensko vzrástol oproti rovnakému obdobiu 2006 o viac ako 10 %. Celkový trh s pivom na Slovensku vzrástol počas prvých 6 mesiacov tohto roka o 6 %.

Heineken Slovensko je súčasťou svetovej pivovarníckej skupiny Heineken N. V. (Sme)


Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko plánuje v roku 2008 investície vo výške takmer 500 mil. Sk. "Našou ambíciou je pokračovať v posilňovaní pozície najväčšieho producenta piva na Slovensku aj v roku 2008.

Zámery spoločnosti Heineken Slovensko na slovenskom trhu majú dlhodobý charakter a my ich chceme potvrdiť tak v roku 2008 ako aj v budúcnosti.

Investície sú nevyhnutným predpokladom rastu, a preto Heineken Slovensko v nasledujúcom roku plánuje preinvestovať prostriedky vo výške takmer pol miliardy korún," povedal generálny riaditeľ spoločnosti Dimitar Alexiev počas utorkovej návštevy prezidenta SR Ivana Gašparoviča v Heinekene. Podiel Heinekenu na slovenskom pivnom trhu v prvom polroku dosiahol 41,5 %.

Investície pivovarníckej spoločnosti Heineken Slovensko dosiahli v tomto roku 470 mil. Sk. Celkové investície firmy sa počas jej desaťročného pôsobenia na slovenskom trhu tak už dostali cez hranicu 6 mld. Sk. Najdôležitejšie investície v tomto roku pritom smerovali do zvýšenia fľaškovacej a fermentačnej kapacity a do rekuperácie oxidu uhličitého.

Spoločnosť Heineken Slovensko, ktorej stopercentným vlastníkom je medzinárodná pivovarnícka skupina Heineken International, zastupuje na Slovensku holandskú firmu od roku 1998, značku Zlatý Bažant však do svojho portfólia holandský Heineken získal už v roku 1996. V súčasnosti má v ponuke aj pivá ako Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zo zahraničných značiek reprezentuje Heineken Starobrno a Desperados. Heineken Slovensko je zároveň najväčším domácim výrobcom a vývozcom sladu. (Etrend)


V předvečer svátku sv. Václava se v Praze na Svatováclavském večeru konalo slavnostní vyhlášení prestižní soutěže České pivo 2007. První i třetí místo v kategorii světlý ležák si odnesla piva z portfolia Starobrna – Starobrno Medium a Hostan Hradní.

Nejvyšší počet značek piv v dosavadní historii, celkem 77, přihlásily české pivovary do soutěže České pivo 2007. Letošní ročník měl navíc dvě nové kategorie – tmavá výčepní piva, kterých bylo přihlášeno 6, a nealkoholická piva, kterých bylo do soutěže přijato 12. Tradičně nejvíce přihlášených je světlých ležáků, 29 značek a v kategorii světlá výčepní piva bylo degustováno 20. Po loňské premiéře měla kategorie tmavé ležáky větší počet soutěžících piv, kterých pivovary přihlásily deset.

„Velký zájem pivovarů, od těch největších až po ty malé o tuto soutěž nepřekvapuje, protože jim nabízí možnost objektivního srovnání kvality piv ve stále širším spektru vyráběných piv,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „,Potěšitelný je vysoký počet přihlášených v kategoriích nealkoholických piv, což odráží i rostoucí zájem konečných spotřebitelů o tento druh piva“ dodal Jan Veselý.

Dvacet čtyři sládků a pivovarských odborníků, kteří jsou rozděleni do čtyř šestičlenných subkomisí hodnotili ve dvou kolech světlé a tmavé ležáky, tmavá a světlá výčepní piva, a nealkoholická piva. Zkoumány jsou senzorické vlastnosti piva, kontroluje se původní extrakt (stupňovitost), tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii a dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají. Tuto nejprestižnější soutěž u nás jako jedinou akci mezi soutěžemi piv vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven.

Letos se soutěže v nejsilněji obsazené kategorii světlá výčepní piva zúčastnilo celkem 29 značek. Vítězem této kategorie se stalo pivo Starobrno Medium, jehož výrobcem je pivovar Starobrno. Třetí místo ve stejné kategorii pak obsadil Hostan Hradní, také z produktového portfolia společnosti STAROBRNO, a.s.

I v letošním roce předával ceny představitelům vítězných pivovarů MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky. Do Síně slávy byly za dlouholetý přínos pivovarské profesi uvedeni Jiří Šrogl a Miloslav Urbánek. (Tisková zpráva Starobrna)


Za tekutým pokladem národa

[úterý, 23. říjen 2007]

Tajemství českého piva postupně odhalí všichni, kdo se přijdou až do 28. října podívat do brněnské obchodní Galerie Vaňkovka. Kromě exponátů se zájemci mohou blíže seznámit s produkty tří známých pivovarů.

„Pivo se představí jako tradiční kulturní nápoj našeho národa. Prozradíme tajemství jeho výroby, opomenuty nezůstanou ani pivní rekordy a sběratelské pivní kuriozity - pivní podtácky, etikety, láhve či sklenice,“ řekl k výstavě, která končí 28. října, ředitel centra Galerie Vaňkovka Josef Wiedermann.

Sbírkové předměty zapůjčilo Národní zemědělské muzeum, Muzeum rekordů a kuriozit i soukromé osoby sdružené v Klubu sběratelů kuriozit.

V rotundě obchodního domu dočasně vyrostla i dřevěná krčma, kde mohou návštěvníci ochutnat prezentované nápoje. Kromě přibližně čtyřiceti míst na sezení je k dispozici i barový výčep.

Exponáty z pivovarnického provozu i restauračních zařízení seznámí návštěvníky s vývojem tohoto řemesla a tradičními pomůckami. Připomenou pivo jako lahodný mok, který se stal součástí vysoké gastronomie. Organizátoři do programu zařadili i přednášku s názvem Fenomén českého piva, kterou v pondělí v 17 hodin přednese v sále Slévárny Vaňkovka Tomáš Zoufalý z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Deset vybraných účastníků přednášky získá možnost zúčastnit se následné degustace piv, která potrvá až do jedenadvaceti hodin.

***

Za tajemstvím piva

OG Vaňkovka, 11. - 28. 10.

OCHUTNÁVKY PIVA

Starobrno do 16. 10.

Hostan 17. - 22. 10.

Zlatý Bažant 23. - 28. 10.

Z PROGRAMU - 15. 10.

Fenomén českého piva 17 hod.

Moderovaná degustace

18 - 21 hod.

(MF Dnes)


Heineken sa chystá zvyšovať ceny piva

[úterý, 23. říjen 2007]

Spoločnosť Heineken Slovensko sa rozhodla od začiatku decembra zvýšiť ceny svojich produktov o 6 až 8 %. Ako ďalej informovala spoločnosť toto zdražovanie sa dotkne lokálne vyrábaných značiek Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner, Gemer a Starobrno. "Spoločnosť Heineken Slovensko v ostatnom období vyhodnocovala nevyhnutnosť zvyšovania cien piva kvôli výrazného nárastu cien vstupných surovín," vysvetľuje firma. Podľa nej v medziročnom porovnaní vzrástli náklady na sladovnícky jačmeň o viac ako 60 % a náklady na chmeľ o 40 %. "Zároveň zaznamenávame aj významný nárast nákladov na obalový materiál," konštatuje spoločnosť.

Heineken pôsobí na Slovensku prostredníctvom firmy Heineken Slovensko, v ktorej je stopercentným vlastníkom. Heineken je najväčším pivovarníckym koncernom na slovenskom trhu, keď za minulý rok dosiahol 45,6-percentný podiel na predaji. Na Slovensku pôsobí desať rokov, od vstupu do hurbanovského pivovaru Zlatý Bažant. (Etrend)


Stříbrná medaile pro pivovary

[pondělí, 22. říjen 2007]

Stříbrnou medaili udělili čeští sládci a pivovarští odborníci v prestižní degustační soutěži České pivo 2007 světlému výčepnímu pivu Zubr Classic z přerovského pivovaru a tmavému pivu Litovel Dark z litovelského pivovaru.

„Získaných ocenění si velice vážíme,“ uvedl Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarnické skupiny Zubr, Holba, Litovel, jejíž roční produkce dosahuje výše téměř jednoho miliónu hektolitrů piva.

Soutěž České pivo vyhlašuje každoročně Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. Odborní degustátoři posuzují senzorické a analytické vlastnosti a rozhodují, která piva chutnají nejlépe, aniž vědí, jaké pivo zrovna hodnotí. Odborné rozbory dělá ve svých laboratořích Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský. (Právo)


Žhavá novinka z Valašského pivovaru BON aneb prolomíme stojaté moravské vody?

Dle našich informací jsme v současné době jediný průmyslový pivovar vyrábějící na Moravě svrchně kvašené pšeničné pivo. Doufáme, že půjde o návrat tohoto kdysi hojně rozšířeného piva v Českých zemích. Rádi bychom pšeničné pivo trvale nabízeli nejen pivním fajnšmekrům, ale i širší veřejnosti.

V současné době existují vedle sebe dvě na první pohled (a ochutnání) dosti podobné kategorie pšeničného piva. Weizenbier a Weissbier. První z nich má podíl pšeničného sladu nad 50%, Weissbier má mít dle kategorizace mezi 30-ti až 50-ti procenty pšeničného sladu.

V České republice je také hojně rozšířená výroba pšeničného piva s použitím kvasnic spodního kvašení. Tyto hybridy mají díky tomu vjemový charakter poměrně odlišný. Nechtěli jsme vyrábět další hybrid a tak jsme se zařadili k těm nemnoha pivovarům u nás, které používají svrchní kvašení.

Přesto jsme, doufám, obohatili náš trh pivem mírně odlišného a tím specifického charakteru. O jaké pivo tedy jde?

Nefiltrované světlé pivo vyráběné z vody, ječmeného českého sladu, pšeničného sladu, žateckého poloraného červeňáku a kvasnic svrchního kvašení. EPM 13%, alkohol min. 5,2%.

Ve vůni a posléze chuti cítíte charakteristické tóny banánu, zeleného jablka, špetky hřebíčku, klasickou jemně nakyslou ovocnou chuť netradičně doplňuje v doznění i nahořklý grap. Ano ani u tohoto piva jsme si neodpustili trošku více přichmelit (jak je naším zvykem). A to je příspěvek Valašského pivovaru BON. Mě osobně velmi zachutnalo. Ale důležitější jste vy – naši zákazníci. Dejte nám prosím po ochutnání na náš e-mail vědět váš názor. Zajímá nás, chceme vědět, zda jsme se trefili, či zda ještě máme recepturu trochu upravit.

Kde toto pivo nyní ochutnáte?

V Praze v Pivovarském klubu v Karlíně a v Brně v Klubu Netopýr na Flédě. Další místa budou následovat.

Za Valašský pivovar BON Ing. Roman Holoubek, www.pivobon.cz (Tisková zpráva pivovaru BON)


Co prestižní soutěž, to úspěch a medailová příčka. Jediný pivovar ve Zlínském kraji, uherskobrodský Janáček, v minulých dnech znovu potvrdil dobrou pověst své produkce. Zlatou medaili si přivezl hned ze tří pivních přehlídek. Tmavé desetistupňové pivo triumfovalo v soutěži České pivo, jedenáctistupňový Patriot potřetí zazářil mezi výčepními pivy v Ceně českých sládků. Nejvyšší příčkou v této soutěži se může nově pochlubit také čtrnáctistupňový Comenius, vítěz kategorie speciálních piv. V konkurenci šestačtyřiceti českých a moravských pivovarů tak Janáček získal hned tři první místa. „Je to další historický úspěch dokazující, že se i v malém regionálním pivovaru může vařit pivo nejvyšší kvality,“ reagoval generální ředitel Ivan Pjevič.

Soutěž České pivo patří vedle Ceny českých sládků k nejprestižnějším pivním soutěžím v republice. Probíhá dvoukolově a součástí posuzování je i laboratorní hodnocení. Jedenáctistupňový Patriot v ní zvítězil už v roce 2004.

Tmavé desetistupňové pivo z Uherského Brodu se stává hitem nejen mezi odborníky i zákazníky. Nedávno uspělo také na prestižním klání Pivo České republiky v Českých Budějovicích, druhé místo obsadilo v soutěži Pivní pečeť. Pro úspěchy na pivních soutěžích má vrchní sládek Jaroslav Horehleď jednoduché vysvětlení. „Obecně se potvrzuje, že pivní produkce menších výrobců přitahuje spotřebitele svými specifiky. Nás tato ocenění těší, potvrzují správnost naší cesty,“ řekl Horehleď.

Uherskobrodský pivovar založil v roce 1894 František Janáček. V minulém desetiletí prošel privatizací, ročně vyrobí přes sedmdesát tisíc hektolitrů piva. (MF Dnes)


Říkají mu Moravský Betlém, ale až v posledních letech se ze šperku stává vybroušený diamant. Starobylé městečko Štramberk, proslulé především architekturou původních dřevěnic, věží Trúba, pravěkou jeskyní Šipka či perníkovou pochutinou zvanou Štramberské uši, láká turisty novými atrakcemi.

Objevuje se ve všech propagačních materiálech, které lákají turisty k návštěvě kraje. Po výstavbě pivovaru, který letos oslavil už dva roky trvání, vyrostlo na náměstí nové informační centrum projektu Relax v podhůří Beskyd a v něm bylo v srpnu otevřeno panoptikum s figurínami osobností, které se významným způsobem zapsaly do dějin města.

Pavel Šmíra, majitel společnosti Šmíra Print, který stojí za novými a renovovanými budovami ve městě, otevře ještě letos muzeum a pekárnu štramberských uší, takzvanou Perníkovku. „Jistě, někteří mí kritici mi vyčítají, že skupuji ve Štramberku nemovitosti. Je to pravda, jenomže já všechny renovuji a vzápětí otvírám, aby mohly sloužit veřejnosti jako muzea, pivovar, restaurace či penzion,“ řekl Pavel Šmíra. (MF Dnes)


SAREZA se spojila se značkou Radegast

[neděle, 21. říjen 2007]

Významného partnera s dlouhodobým zájmem o spolupráci získala společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Tisíce obyvatel Ostravy a okolí vyznávajících aktivní sportování se budou v zařízeních společnosti SAREZA nově potkávat s pivní značkou Radegast. Uzavřená smlouva je základním kamenem spolupráce, na kterém chtějí obě strany v budoucnu stavět. Značka Radegast také plánuje řadu speciálních aktivit pro návštěvníky jednotlivých zařízení společnosti SAREZA.

„Vítáme každého partnera, který má zájem podporovat aktivní sportování obyvatel Ostravy. Jsem přesvědčen, že sportovním zařízením společnosti SAREZA i značce Radegast přinese partnerství řadu pozitivních momentů,“ komentoval navázání spolupráce náměstek primátora města Ostravy Lukáš Ženatý.

Jedním z důležitých bodů dohody je také závazek značky Radegast k zajištění kvalitní péče o pivo v zařízeních společnosti SAREZA a zkvalitnění prostředí v restauračních zařízeních. Zejména však jde, podle manažera značky Radegast Karla Krause, o navázání spolupráce, která se může v dalším období rozvíjet: „Smlouva je velmi otevřená k možnostem další spolupráce, o kterou máme velký zájem. Plánujeme i řadu konkrétních aktivit, které mile překvapí všechny návštěvníky sportovních zařízení SAREZA.“

Uzavřením smlouvy se značka Radegast stává partnerem společnosti SAREZA. Ve všech zařízeních firmy patřící městu Ostrava se objeví loga značky Radegast. Totéž platí pro veškeré tiskoviny, reklamní nosiče či webové stránky. Samozřejmostí je poskytnutí zařízení pro čepování kvalitně ošetřeného piva Radegast, vč. profesionálního poradenství. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Pivovar Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen bude mít nového vrchního sládka. Dosavadní šéf ostravského pivovaru, osmatřicetiletý Robert Kužela, se totiž stal novým manažerem logistiky společnosti Pivovary Staropramen.

Jméno nového vrchního sládka zatím firma tají, oznámí ho prý do konce letošního roku. Kužela působí ve společnosti Pivovary Staropramen na různých manažerských pozicích v oblasti výroby a zajištění kvality od roku 1993. Pozici vrchního sládka pivovaru Ostravar zastával od roku 2001. Nyní již řídí veškeré logistické operace společnosti a vede celý tým oddělení logistiky v Praze.

Robert Kužela

"V Ostravaru jsem strávil šest let a musím přiznat, že mi za tu dobu pivovar i místní kraj přirostly k srdci," přiznává Kužela, který nabídku šéfovat oddělení logistiky přijal v době, kdy Ostravar prožívá velmi úspěšné období. "Pivovar splňuje ty nejvyšší standardy společnosti InBev, což potvrzuje mimo jiné i udělení zvláštní certifikace VPO, kterou Ostravar nedávno získal," uvedl bývalý vrchní sládek.

Kužela jako vrchní sládek pivovaru Ostravar uvařil více než tři miliony hektolitrů piva. Pivovar již letos podle Kužely překonal výstav 600 tisíc hektolitrů, což je plán celého letošního roku. Loni pivovar uvařil 574 tisíc hektolitrů piva. Ostravský pivovar si v těchto dnech připomíná 110. výročí svého založení, za dobu své existence uvařil zhruba 6,4 miliardy půllitrů.

Pivovary Staropramen s patnáctiprocentním podílem na domácím trhu jsou druhým největším producentem piva v ČR. Patří do skupiny InBev, přední světové pivovarnické společnosti. V prvním pololetí Pivovary Staropramen prodaly bez započtení zahraniční licenční výroby 1,58 milionu hektolitrů piva, což byl meziroční nárůst o devět procent. Celkově domácí pivovary zvýšily v letošním prvním pololetí výrobu piva meziročně o 3,9 procenta na rekordních 9,92 milionu hektolitrů. (Moravskoslezský deník)


Stejné množství půllitrů piva jako je na zeměkouli lidí uvařil za 110 let své existence pivovar Ostravar ze skupiny Pivovary Staropramen. Od svého založení v roce 1897 totiž ostravský pivovar vyrobil přibližně 6,4 miliardy půllitrů, řekl dnes Martin Procházka ze zastupující mediální agentury.

Své 110. narozeniny oslaví pivovar ve středu. "Ostravar se stále vaří jako za starých časů metodou spodního kvašení v otevřených kádích. Zatímco ale na začátku jeho vzniku vařil pivovar střídavě světlé nebo černé pivo, dnes vyrábí hned několik značek. Výstav pivovaru se zdesetinásobil," uvedl. Loni pivovar uvařil 574 tisíc hektolitrů piva a letos chce zdolat hranici 600 tisíc hektolitrů. Roční produkcí se podle Procházky řadí mezi deset největších producentů piva v Česku.

Foto

Historie ostravského pivovaru se začala psát 24. října 1897, kdy 187 ostravských občanů založilo Český akciový pivovar v Moravské Ostravě (později přejmenovaný na pivovar Ostravar) v hodnotě 1200 zlatých, připomněl Procházka. První várku piva uvařil nový pivovar o rok později. V roce 1939 atakoval hranici 100.000 hektolitrů za rok. Následnou fúzí se Strassmannovým pivovarem se výroba zdvojnásobila.

Další expanze Ostravaru pokračovala v 50. letech minulého století, kdy nejprve Ostravar převzal výrobu za Hukvaldský pivovar a posléze začal dodávat pivo na Karvinsko. V 80. letech pivovar investoval do rekonstrukce a modernizace a výstavby vysokokapacitní varny. Pivovar překročil hranice regionu. "Zatímco na konci 19. století byl k dostání pouze v několika hospodách v Ostravě, dnes je k dostání třeba pár kroků od stadionu Chelsea v Londýně," uvedl Procházka.

Ostravar, který patří do skupiny Pivovary Staropramen od roku 1996, se může pochlubit tím, že jeho klíčovou značku vyhlásili čeští sládci i pivovarští odborníci v několika degustačních soutěžích nejlepším pivem v zemi. Od společnosti InBev, jejíž součástí je pivovar od roku 2000, získal před třemi lety titul pro nejvíce se zlepšující pivovar ve střední Evropě. Od září se Ostravar může pyšnit i certifikátem, kterým InBev potvrzuje vysokou kvalitu výroby piva. Pivovar Ostravar vyrábí světlý ležák Ostravar Premium, světlé výčepní pivo Ostravar Originál a pivní speciály Strong, Velvet a Kelt. (Moravskoslezský deník)


Džbánek z Hanušovic se líbil nejvíc

[neděle, 21. říjen 2007]

Hanušovický pivovar Holba výrazně uspěl na letošním Gastrosetu v Praze, který každoročně představuje novinky z oboru gastronomie, potravin a nápojů. Jeho součástí byla i speciální soutěž pivovarníků a vinařů.

Pivovary soutěžily o nejhezčí pivní sklo, zatímco u vinařů byla hodnocena vinná láhev včetně etikety. Návštěvník veletrhu si mohl prohlédnout přihlášené exponáty a pak prostřednictvím hlasovacího lístku zvolit favorita. „Nejvíce se líbil krýgl z hanušovického pivovaru Holba, který se celkově umístil za sklenicemi z Pivovaru Nová Paka a Bernarda,“ informovala mluvčí pivovaru Hana Matulová.

„Je to první soutěžní úspěch nového džbánku, do kterého se holba čepuje teprve tři měsíce a chválí ho i naši konzumenti. Džbánek je již tradičně nejvíce využívaným sklem, ve kterém se pivo podává nejčastěji, proto nás ocenění těší,“ okomentovala úspěch Alena Chylová z marketingu pivovaru Holba.

Holba se čepuje do nového skla od léta. Jedná se o ucelenou kolekci zahrnující sklenice, džbánky a poháry o objemech 0,3 a 0,5 l.

„Podařilo se dokonale vyladit nejen celkový tvar, ale i ucho džbánku. Tvar i velikost džbánku napomáhá jeho celkové stabilitě a u ucha je důležitá snadná uchopitelnost pro konzumenta i obsluhu.,“ dodala Alena Chylová. (Právo)


Výlov pivovarského rybníka

[neděle, 21. říjen 2007]

O víkendu proběhl v hanušovickém pivovaru Holba tradiční výlov pivovarského rybníka. V rybářských sítích tentokrát uvízli především kapři a amuři

Největším úlovkem mezi kapry byl kousek o váze téměř 6 kg. Počasí tentokrát přálo rybářům i divákům. Bezprostředně po výlovu proběhlo nezbytné čistění a za několik dnů bude rybník zase plný vody a připravený na nové ryby, které sem pivovarníci vypustí na jaře příštího roku. Revitalizace pivovarských rybníků, která byla zahájena před pěti roky, dnes patří k úspěšným ekologickým projektům pivovaru. Rybníky opět pozitivně ovlivňují přirozenou rovnováhu krajiny a současně zdobí pivovarské nádvoří. Žijí v nich nejen ryby, ale i chránění živočichové jako rak říční, užovka obojková, skokan hnědý, čolci a další obojživelníci. (Web Holba)


Zubr letos významně navýšil prodej piva na Slovensku. Zatímco běžně vyveze k sousedům do 30 tisíc hektolitrů pěnivého moku ročně, letos jen do konce září prodal už 35 tisíc hektolitrů. Přitom poptávka dále roste.

Podle vyjádření vedení přerovského pivovaru se očekává, že odbyt Zubra na Slovensku letos dosáhne rekordních 40 tisíc hektolitrů. Nárůst se nyní zvýšil o více než třetinu, což představuje velký úspěch.

Jeho zdroj nevidí vedení pouze v oblíbenosti českého piva a silné tradici značky Zubr. „Ke slovenskému trhu přistupujeme stejně jako k domácímu. Intenzivně se věnujeme nejen obchodu a distribuci, ale současně i servisním službám a marketingové podpoře značky,“ informoval ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda. (Hranický deník)


Pivo Rebel znovu oceněno

[pátek, 19. říjen 2007]

V prestižní soutěži Cena českých sládků 2007 pořádané redakcí časopisu Pivní kurýr a Pivní galerií Praha, která se uskutečnila u příležitosti Dne českého piva v úterý 25. září v pivovaře Kutná Hora, získalo pivo Rebel dvě ocenění.

Pivo Rebel Premium z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. dosáhlo v královské kategorii světlých ležáků nejvyššího ocenění – 1. místo.

Soutěž se konala už po čtrnácté a zúčastnilo se jí 19 pivovarů, v šesti kategoriích soutěžilo celkem 57 vzorků piv, které hodnotili sládci zúčastněných pivovarů. V kategorii světlých výčepních piv získal Haškův C. K. Rebel třetí příčku.

„Jedná se už o páté ocenění našeho piva v letošním roce, ve stejné soutěži v loňském roce získalo pivo Rebel černý také nejvyšší ocenění ve své kategorii,“ přiblížil Václav Korda, sládek brodského pivovaru.

Podle vyjádření vedení pivovaru roste v současnosti obliba piv značky Rebel u konzumentů. „Je potěšitelné, že se tento trend projevuje v postupném nárůstu prodejů sudového piva nejen v obvyklém odbytovém regionu Havlíčkobrodska, ale stále více i mimo něj v dalších částech Vysočiny. Zájem o brodské pivo se zvyšuje také v zahraničí,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Pivo Rebel bylo jediným oceněným pivem regionu Vysočiny v letošním ročníku této prestižní soutěže. „Poslední velmi cenná ocenění z Kutné Hory pouze navazují na celou řadu ocenění z tohoto roku i let minulých. Svědčí to o týmové práci v pivovaru, bez které se dobrý vedoucí pracovník neobejde. Kolektiv zaměstnanců našeho pivovaru své práci rozumí, odvádí dlouhodobě kvalitní práci a každý z nich je, troufám si tvrdit, na svůj pivovar a značku Rebel patřičně hrdý,“ odpověděl Václav Korda na otázku, v čem spočívá podstata posledních úspěchů brodského piva.

Vedení pivovaru se v letošním roce rozhodlo pro rozsáhlou rekonstrukci, která bude zaměřena na zkvalitnění výroby a její racionalizaci. (Web Rebel)


Bernard vyhrál s ‚čistou hlavou‘

[pátek, 19. říjen 2007]

Nejlepším nealkoholickým pivem roku je humpolecký Bernard Free. V prestižní degustační soutěži České pivo 2007 pořádané Český svazem pivovarů a sladoven nenašel Bernard v kategorii nealkoholických piv konkurenci. Bernard Free přišel na trh loni v červenci po zavedení nového silničního zákona. Během jediného roku se stal hitem v nejrychleji se rozvíjejícím segmentu nealkoholických piv. (MF Dnes)


Rodinný pivovar Bernard oslaví 4.10. ve 4:10 odpoledne 410. výročí založení pivovaru v Humpolci koncertem kytarového virtuóza Štěpána Raka," říká generální ředitel Stanislav Bernard.

První doložená zmínka o vaření piva v Humpolci pochází již z roku 1597 a po staletí pivovar vařil pivo především pro zákazníky z okolí. Po skončení druhé světové války pivovar znárodnili a začátkem devadesátých let v důsledku nedostačující úrovně investic bylo rozhodnuto o jeho likvidaci.

Díky privatizaci pivovaru v roce 1991 byla však v Humpolci zachována tradice výroby českého nepasterizovaného piva, které dnes pod značkou Bernard šíří slávu města Humpolce nejenom po celé České republice, ale i v mnoha zemích světa.

Pivovar vaří deset druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholická pivo Bernard Free a Bernard Free Jantar. Pivo expeduje přibližně do 1500 restaurací v České a Slovenské republice, dále vyváží do Švédska, Velké

Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Výstav nepasterizovaného piva Bernard byl v lednu až srpnu v roce 2007 více než 106 tis. hl., což je devítiprocentní nárůst oproti roku loňskému.

"Jako dárek k významnému výročí pivovar získal další z řady ocenění. Bernard Free vyhrálo nově vzniklou soutěžní kategorii nealko piva v Českém pivu 2007, v oficiální degustační soutěži pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a tím se stalo historicky prvním nealko pivem v České republice, které tento úspěch získalo. Značka Bernard současně také získala třetí místo v anketě popularity Naše pivo 2007," hodnotí význam úspěchu generální ředitel Stanislav Bernard. (Protext)


Kritici nákladné přestavby hradeckého pivovaru na krajský úřad dosáhli dílčího vítězství. Kraj vytrvale odmítá zveřejnit leasingovou smlouvu na rekonstrukci, teď ale narazil u Nejvyššího správního soudu.

Královéhradecký krajský úřad neuspěl u Nejvyššího správního soudu (NSS) s kasační stížností proti verdiktu, podle kterého musí znovu rozhodnout o zveřejnění celé leasingové smlouvy s firmou Immorent. Smlouva byla uzavřena kvůli financování přestavby pivovaru v centru města na nové administrativní centrum a podle kritiků je nevýhodná.

Zveřejnění se u soudů domáhá Irena Dernerová z Třebechovic pod Orebem, manželka opozičního zastupitele Vladimíra Dernera. V jejích nárocích ji v březnu podpořil už Krajský soud v Hradci Králové, proti jehož verdiktu se poté kraj odvolal u NSS.

„Žadatelce nebyla část této smlouvy poskytnuta s odkazem na obchodní tajemství. Bylo však zjištěno, že rozhodnutí (ředitelky krajského úřadu Ivany Křečkové informace neposkytnout) je nesprávné v tom, že v něm neodůvodnila všechny znaky obchodního tajemství. Naplnila jen dva, ostatními se v podstatě vůbec nezabývala,“ odůvodnila včerejší verdikt mluvčí NSS Sylva Dostálová.

Dernerová se k soudu obrátila poté, co ji úředníci nenechali nahlédnout do textu smlouvy, jejímž prostřednictvím kraj získal část peněz na přestavbu v celkové hodnotě 1,5 miliardy korun. Nejvyšší správní soud se již jednou postavil na stranu Dernerové, ovšem kompletní text smlouvy včetně přesného výpočtu leasingu stále zveřejněn nebyl.

„Jsme spokojeni, že nám soud opakovaně dává za pravdu. Ovšem hrubě mě pohoršuje, že krajský úřad rozhodnutí vytrvale ignoruje,“ reagoval Derner. Tvrdí, že kraj nechce smlouvu s firmou zveřejnit, protože je nevýhodná, kraj má tratit až 300 milionů korun.

Krajští politici od počátku tvrdí, že zveřejnění celé smlouvy, která prý obsahuje obchodní tajemství, by mohlo poškodit firmu Immorent. Výpočet leasingu je údajně součástí know-how společnosti.

Do nové budovy Královéhradeckého kraje by se zaměstnanci měli nastěhovat na přelomu listopadu a prosince. Pracoviště změní 350 úředníků. Část prostor bude kraj pronajímat soukromým firmám, bude tam i katedra univerzity. Stavba začala předloni v dubnu.

Co je víc: Veřejný zájem, či obchodní tajemství?

„Žádný soud ještě nikdy neřekl, zda je důležitejší veřejný zájem, nebo obchodní tajemství,“ obhajuje své rozhodnutí nezveřejnit informace o leasingové smlouvě na přestavbu hradeckého pivovaru ředitelka krajského úřadu Ivana Křečková.

„Verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS) mi neukládá smlouvu zveřejnit, věc musí znovu projednat krajský soud (KS),“ dodala.

V tom se ale shoduje s NSS. „Z našeho rozsudku neplyne povinnost zveřejnit smlouvu. Plyne z něj ale povinnost vypořádat se s tím, jak smlouva naplňuje znaky obchodního tajemství. Pokud je naplňovat bude, kraj smlouvu vydat nesmí, pokud je naplňovat nebude, smlouvu vydat musí,“ řekla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

A co na to mluvčí kraje Imrich Dioszegi? „Protože NSS již dříve zamítl odkladný účinek rozhodnutí KS, krajský úřad poté ve sporu vydal nové rozhodnutí. A v něm vytýkaná procesní pochybení napravil. Vzorec výpočtu leasingu však zveřejnit nemůžeme, porušili bychom tím obchodní tajemství.“ Foto zde ... (Pardubický deník)


Tak co budete žrát, holoto líná?

[středa, 17. říjen 2007]

Tak co budete žrát, zeptá se nevybíravě šenkýřka a za chvíli už začne snášet na stůl kuřátka a kachny, pstroužka, jehněčí kotletky a žebírka opékaná na ohni. „A chlastat se nebude?“, pokračuje kurážně a nabídne vám „pivo lásky“ nebo „kozí chcanky“, jak tu přezdívají kávě. Mezi jídlem, které se tu zásadně jí jen holýma rukama, vás budou svádět helmbrechtnice, žebráci loudit kůrku chleba a divoký kazatel vám před očima zmrská ženu jako čarodějnici. Vítejte ve středověké krčmě v Dětenicích.

„Loupežníky z Prahy“ tu vidí rádi a Pražáci tu tvoří téměř třetinu všech návštěvníku. 80 km od města je sice dost, ale větší úsek trasy vede po dálnici a cesta tak netrvá déle než hodinu. Cesta autobusem a vlakem už je poněkud komplikovanější. Hlavně díky poslednímu spoji, který odsud vyráží už ve 20.30. Dětenice jsou proto ideální tip na víkendový výlet. Vedle krčmy můžete navštívit místní pivovar s rázným výkladem paní sládkové nebo dětenický zámek, který patří mezi deset nejoblíbenějších v Čechách. Krčma je ale, vzdor kapacitě sedmi set „pacholků“, díky zájmu natolik vytížena, že se na pátky a soboty musíte rezervovat až dva měsíce dopředu. Doporučujeme tedy nejdříve malý nezávazný výlet se středověkou večeří kdykoli mezi úterkem a čtvrtkem. Nebo zkuste štěstí na tel. 493 599 142.

Ve srovnání s elektrifikovanými podniky vyzařuje krčma příjemné teplo. Všude hoří svíce a nad rožněm se smaží špízy masa, placky z hub a vloček, jablka a paličky kukuřice. Ta se sice dostávala do Evropy až v 16. a 17. století, ale nikdo není dokonalý. Jiné místní jídla pocházejí z nefalšovaných historických receptur. Např. „Kačena dokrmovaná šiškami“ podle receptu Beatrice Zilvarové ze 16. století. Čtvrtka vyjde na 200 Kč a cena za masový talíř se pohybuje kolem 300 Kč. Jde ale o samé větší kousky. Třeba kilové „kolínko uhranuté svině“ vyjde na 250 Kč. Myslí tu i na vegetariány a menu obsahuje položku „pro nenapravitelné kytkožrouty. „Tak jen doufám, že budeš mít čím zaplatit, ty holoto“.

Nevybíravá staročeská mluva rozděluje místní hosty přibližně do tří skupin. Příslušníci první z nich jsou koprníci, co tuhnou hned, když vejdou do hostince a výčepní pacholek jim zahlaholí do ucha: “Hej ty sedláku, máš rezervaci?“. Ti z údivu a studu nevyjdou. Když k nim pak přiskočí žebrák v ošuntělé pytlovině, začne se lísat a vyprošovat „stříbrňáček“, začnou se někteří z nich štěpit do dalších podskupin. Buď přistoupí na hru a hodí mu do misky cinkáček, to jsou ti zmatení a mírní, nebo ho hrubě odbudou, a to jsou ti praví středověcí páni, a teď záleží už jen na vtipu a na slovníku.

Další možností je chovat se tu prostě normálně, jak jsem se o to pokoušel já, ale to je vám taky platné jako koze klobouk a z normality vás tu brzy vyvedou. Když si tu objednáte bramboračku, přistane na stole kastról s bramborsračkou, cola je močka, pečínka chcíplá kočka. A když jsem se tu pokoušel schovat za noviny, přišla mi ke stolu jedna láryně a začala se vyptávat co píšou a pak mi noviny vzala a koukala do nich obráceně, že prý má jen jednotřídku, a abych se s ní radši otočil v kole. Večeře v Dětenicích je středověké divadlo, ve kterém chtě nechtě hrajete i vy. Vedle žebráků, šejdířů a mnichů, se tu objevují fakýři s hadem, tanečnice na stolech, potrhlí kazatelé, kteří s vaší ženou provádějí ordál, šermíři se tu rozhádají a všichni vám tykají a jsou neuvěřitelně sprostí.

Většina hostů se rychle přizpůsobí atmosféře. Skupinka Rusů, která seděla vedle mne, se do středověku dostala jako mávnutím proutku. Všichni zarytě hryzli kosti, máčeli chleby v omáčkách a po očku pozorovali dění kolem. A když pak ve vedlejší místnosti odhalili jednu návštěvnici jako čarodějnici, začal někdo křičet „a svléknout do naha“. Středověk zkrátka neskončil. Díky Dětenicím si to můžete ověřit i vy. (Prageout)


Šéfa Strany zelených Hradeckého kraje Stanislava Pence vyšetřuje policie. Bude jí vysvětlovat, jak si mohl dovolit nechat vyvěsit pět tisíc plakátů s motivem konopí. Z této rostliny se vyrábí marihuana.

Zvláštní ovšem je, že list toho samého konopí zcela legálně zdobí etiketu speciálního piva, které vyrábí pivovar v Nové Pace . „Je to s posvěcením kriminalistického ústavu, bez jeho souhlasu bychom si uvést výrobek na trh nedovolili,“ podotkl ředitel pivovaru Jaromír Bulko. Výrobků s „marihuanovým“ motivem je na českém trhu víc.

Policie šetří Pencovy kontroverzní plakáty na vlastní popud. Žádné trestní oznámení mu nepředcházelo. A pro dvojí metr má vysvětlení. „Věc jsme začali šetřit na základě článku, který se objevil minulý týden v Hradeckém deníku a v němž Penc vystoupil se svými názory. Plakát to pouze dokresloval,“ uvedla policejní mluvčí Hana Klečalová.

Nekouřit, léčit!

V inkriminovaném článku z 10. října ale Penc kouření marihuany nijak nepropaguje. Právě naopak. Ale odkazuje na léčebné účinky konopí. „Vyrábí se (z něj) spousta léčebných prostředků a mastiček na ekzémy, na léčbu lupénky, Alzheimerovy choroby i roztroušené sklerózy,“ tvrdí Penc v Hradeckém deníku. A dále kritizuje, že kvůli marihuaně jsou lidé zavíráni. „Samotné pěstování konopí nemůže být trestným činem. Až třetina mladých užívá konopí, nebo chcete–li marihuanu, k relaxačním a léčebným účinkům. Je nesmyslem, aby kvůli tomu byli kriminalizováni,“ píše Penc. Svou plakátovou kampaní reaguje na řadu případů z poslední doby, kdy policie začala uživatele marihuany stíhat.

A nejde jen o teenagery. Z pěstování drog ve velkém nedávno policie obvinila 82letou důchodkyni z Bruntálska. Ta marihuanu nechávala kouřit svého vnuka. Policie u ní zadržela nevídané množství „trávy“ – dvě kila. „Jde mi o rozpoutání veřejné diskuze o přetrvávající a nesmyslné kriminalizaci marihuany. Je to obrovské tabu, které se svými letáky snažím prolomit,“ říká Penc.

A dodal, že k výslechu na policii si s sebou vezme do jedné ruky konopný džus, zakoupený v běžném obchodě, a do druhé novopacké konopné pivo. Budou argumentem a zároveň otázkou policii, v čem se propagace konopí v Pencově podání liší od obou výrobků. THC, tedy droga obsažená v marihuaně, je přítomna i v novopackém pivu. „Ale v podprahovém množství,“ říká ředitel pivovaru.

Penc podle svých slov zaplatil kampaň ze svého, stála ho 14 tisíc korun. Ve východních Čechách kandidoval za Zelené do parlamentu, znám je především jako chovatel koz. (Hradecký deník)


Nové etikety

[středa, 17. říjen 2007]

Po čtyřech letech přichází náchodský pivovar s novým designem etiket. Na přelomu měsíců září a říjen začíná pivovar postupně dodávat svým zákazníkům lahvové pivo PRIMÁTOR s novými etiketami, které svým grafickým zpracováním i obsahem respektují současné nejmodernější trendy a spotřebitelské preference. „Pilotní“ etiketou, kdy bylo poprvé použito nové logo pivovaru, byl v loňském roce Primátor English Pale Ale – svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu, kde již na toto pivo byl použit i nový styl etiket.

Změnu logotypu společnosti a nové etikety celého portfolia výrobků připravila ve spolupráci s managementem pivovaru náchodská reklamní agentura Peacock, a.s.

V novém pojetí etiket je důraz kladen na dynamiku uspořádání a lepší zviditelnění značky tak, aby reprezentovala vysokou kvalitu piva a jasně se odlišila od konkurence. Nové originální etikety respektující připomínky spotřebitelů jsou koncipované tak, aby vývojově navazovaly na etikety předešlé. Z hlediska dobré orientace koncového zákazníka při nákupu bylo v podstatě zachováno původní základní barevné ladění jednotlivých piv a některé základní a tradiční jednotící charakteristické prvky s etiketami předchozími – historická pečeť a náchodský zámek. Použití těchto dvou prvků připomíná spotřebitelům místo, kde se pivo vaří a zároveň napomáhá i propagaci města Náchoda.

U vlastních piv nedošlo ke změně názvů použitých na čelních etiketách, kdy zde zákazníci jistě uvítají i větší a lépe čitelné písmo. Ke změnám nedošlo pouze u grafiky čelních etiket, ale i u etiket zadních a také se změnila podoba krčkových etiket a „šátečků“ na hrdle. Zadní etikety všech piv obsahují přesné označení podle platné legislativy. Mimo nealkoholického piva, Diamantu a Primátoru Světlého jsou všechna piva vybavena opět Alu šátečkem. Vícestupňové speciály budou mít i nadále na korunce číselné označení stupňovitosti a Weizenbier je označen písmenem W. Korunkové uzávěry u Primátoru: Premium, Premium Dark, Světlý, Diamant, Nealko a English Pale Ale budou označeny shodně a to červeným logem (tak jako byl dosud označen pouze English Pale Ale). Samozřejmě zůstal plně zachován „původní obsah“ a osvědčené NRW lahve.

Nové etikety podle prvních zkušeností obchodníci i konzumenti uvítali a vnímají je jako moderní, kdy oceňují především jejich příjemnou tvář a eleganci.

Originální podoba etiket odlišuje značku Primátor od přímých konkurentů a vytváří předpoklady pro další posílení pozice značky na trhu a oslovení a získání nových zákazníků.

Etikety u limonád zůstávají prozatím nezměněny - jejich facelift je plánován na příští rok, také design plechovky 0,5 l Primátoru Premium - světlého ležáku si na svoji novou podobu ještě nějakou dobu počká. Postupně dojde také ke změně designu u všech multipacků.

Uvedení inovovaných etiket bude postupně doprovázeno novými POS materiály. (Web Primátor)


Letošní rok se po stránce úspěchů ze soutěží stává pro náchodský pivovar přímo rekordním. Po zisku dvou ocenění za začátku roku za pivo Diamant (Stříbrná pivní pečeť – Tábor a titulu Pivo České republiky 2007 – České Budějovice) a čtyř umístění ze srpnové žatecké Dočesné (první místo v kategorii Ležák polotmavý - 13% Primátor Polotmavý, dvě druhá místa a to v kategorii Nealkoholická piva - Primátor Nealko a v kategorii Pivo se sníženým množstvím cukrů - Primátor Diamant se na stupínku vítězů ještě umístil na třetím místě Primátor Premium Dark a to v kategorií Ležák tmavý) obdržel pivovar v měsíci září celkem pět nových ocenění.

V podzimní Ceně českých sládků 2007 konané 25. září v Pivovar Kutná Hora si pivovar přivezl z příslušných kategorií dvě druhá umístění a to za Primátor Premium – světlý ležák a Primátor Dark a jedno místo třetí – za Primátor Nealko. Soutěž, kterou pořádá - letos již po čtrnácté - časopis Pivní kurýr a po odborné stránce zajišťuje Výzkumný ústav pivovarsko sladařský Praha, je specifická v tom, že jsou volné regule, pokud jde o účast degustátorů. Degustátoři – sládci jsou rozděleni do skupin, kde dostanou stejná piva. Ochutnají je a seřadí podle pořadí, které bylo nejlepší. To nejlepší postupuje dál. Letos v šesti kategoriích 24 degustátorů hodnotilo 57 piv z 19 pivovarů.

Další úspěch je velmi významný a týká se soutěže České pivo roku 2007. Primátor Premium Dark zde obhájil své vítězství z loňského roku v kategorii tmavých ležáků. Nejlepší piva vyráběná v České republice byla 27. září 2007 vyhlášena na Svatováclavské slavnosti českého piva v Kongresovém centru Praha a v hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre. Pivovarští odborníci z 24 pivovarů, sladoven i škol připravujících budoucí pivovarsko-sladařské experty rozhodli ve dvoukolovém testování o nejlepších pivech z produkce pivovarů v České republice. Zkoumali senzorické vlastnosti piv, kontroloval se původní extrakt – stupňovitost (tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii) a dále se hodnotila chuť piv. O vítězství v pěti kategoriích soutěžil rekordní počet 77 piv. Ceny nejlepším předával spolu s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky.

Ve stejný den získal pivovar své první letošní zahraniční ocenění a to za světlé speciální pivo Primátor 16% Exkluziv, které zvítězilo v jedné z nejkomplexnějších pivních soutěží na světě - „World Beer Awards“, organizované britským pivním magazínem „Beers of the World“ a to v kategorii „World´s Best Strong Lager (Standard Strong)“ Tato soutěž je trojkolová, vzorky jsou hodnoceny anonymně a účastní se jí stovky různých druhů piv z celého světa. Soutěží se v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo. Celá procedura hodnocení je poměrně obsáhlá a náročná, hlavně vzhledem k širokému spektru produktů v soutěži. Předseda poroty, známý světový britský pivovarnický odborník a publicista Roger Protz, k tomu říká: „Porotci byli ohromeni kvalitou a množstvím piv v naší soutěži. Bylo velice obtížné nalézt vítěze. Doufám, že nejen celkoví vítězové naší soutěže, ale všechny zúčastněné značky získají zaslouženou pozornost spotřebitelů a budou jim přinášet radost a potěšení.“

Získání titulu si velmi vážíme. Našimi konkurenty byla opravdu piva z celého světa. Exkluziv, který v Náchodě vyrábíme od prosince 1995, tentokrát ocenili odborníci, ale pro nás je důležité hlavně to, že má velký úspěch u našich zákazníků a jeho prodej průběžně roste a část produkce - zhruba 20% - také vyvážíme do zahraničí.

Každý zisk dalšího zahraničního ocenění vytváří předpoklady pro posílení exportu pivovaru, který již letos z celkového výstavu za období leden až září činí 15 428 hl (15,3%). V porovnání se stejným obdobím roku 2006 (14 536 hl) jde o zvýšení o 6%.

Zisk titulu České pivo roku 2007 tmavého ležáku se stal zároveň jubilejním – stým - v novodobé historii pivovaru. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich do dnešního dne z různých degustačních soutěží obdržel, celkově 101, z toho 24 zahraničních - PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejúspěšněji si právě vedou obě naposledy zmiňovaná piva, kdy Premium Dark jich již získal 21 a Exklusiv 20. Celkově letos pivovar získal již 11 nových ocenění. (Web Primátor)


Pivo se v Liberci začalo vařit před sto třiceti pěti lety, vratislavický pivovar Konrad si letos ke svým kulatým narozeninám nadělil pestřejší etiketu a chystá pro své zákazníky překvapení.

Pro své příznivce chystá Konrad tak zvané obohacené pivo. Mělo by rozšířit řadu specialit a navázat na úspěšné červené pivo s přídavkem bylin. „Novinka bude postavena na podobné bázi, vycházíme z toho, že by mělo být i zdravé,“ doplnil ředitel Pivovaru Konrad Vratislavice Petr Hostaš.

Pivovar sáhl ke kontrastnějšímu probarvení etikety. Nápis je podle ředitele pivovaru lépe čitelný a víc zákazníky upoutá. Změna bude jistě pobídkou pro sběratele, stejně jako limitované série s vyobrazenými historickými auty, které pivovar vydává od roku 2005. Etiket už pivovar vydal osm, v tradici chce pokračovat. „Připravujeme etiketu, která bude poctou tradičního výrobce aut LIAZ. Je úzce spjata s regionem, stejně jako všechny naše na etiketách vydané značky.“ Sběratelé musí být rychlí, například etiketa s vyobrazeným prvním veteránem vyrobeném v Liberci ke stému výročí založení automobilky LINSER zmizela i s jedenáctistupňovými pivy z pultů během čtrnácti dní. Pivovar při unikátní projektu spolupracuje s Automuzeem, které v areálu pivovaru sídlí. První nálepka například připomněla století od založení Autoklubu v Liberci se dvěma historickými automobily RAF. Další etikety připomínaly 130 let, které uplynuly od narození vratislavického rodáka a slavného konstruktéra aut Ferdinanda Porsche. K letošnímu jubileu si pivovar nadělil i desetiprocentní zvýšení výroby. „Loni jsme vyrobili devadesát tisíc hektolitrů, letos sto deset. Vliv mělo počasí, ale i to, že se dostáváme stále více do podvědomí zákazníků,“ uvedl Hostaš. Pivovaru se podařilo proniknout i na zahraniční trhy, pivo znají v Německu, Itálii, ve Francii nebo ve Španělsku. (MF Dnes)


Vratislavický pivovar, který letos slaví 135 let od svého založení, uvaří do konce roku rekordních 110 tisíc hektolitrů piva. Je to zhruba o 12 procent více než před rokem, kdy na trh dodal 98 tisíc hektolitrů.

Letošní výstav je nejvyšší od obnovení výroby v pivovaru před sedmi lety. Firma za něj vděčí hlavně vývozu. Zhruba šedesát procent produkce totiž vyveze do Německa, Francie, Itálie a Španělska. (iDnes)


Soukromý pivovar Hols uvařil letos už 100 tisíc hektolitrů piva, což je rekordní výstav v obnovené historii pivovaru.

Do konce roku firma předpokládá, že na trh dodá více než 112 tisíc hektolitrů piva. Pivovar, který letos oslavil 135 let od svého založení, vděčí za růst výroby hlavně exportu. Za hranice putuje 60 procent produkce, hlavně do Německa, Francie, Itálie a Španělska.

Prodeje rostou i pivovaru ve Svijanech

Letošní výstav pivovaru Hols bude zhruba o 14 procent vyšší než loňský, kdy firma dodala na trh 98 tisíc hektolitrů piva.

Podobný nárůst výroby předpokládá letos i konkurenční Pivovar Svijany, který podle ředitele Františka Horáka dodá do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva.

Zhruba o čtvrtinu vzroste výstav nejmenšího z těchto pivovarů v kraji - Pivovaru Rohozec. Do konce roku v něm uvaří asi 40 tisíc hektolitrů piva, když loni vyrobili 32 tisíc hektolitrů. Do konce roku tak místní pivovary uvaří přes 412 tisíc hektolitrů piva. Většina produkce se přitom vypije přímo v kraji. Vratislavický pivovar koupila v roce 1999 pražská společnost Hols od Pražských pivovarů, které ve Vratislavicích ukončily v roce 1998 výrobu. Součástí prodeje byla tehdy i část zařízení, nikoli ale ochranná známka.

Místní pivovar tak musel vytvořit vlastní značku - pivo firma pojmenovala po nástupci knížete Vratislava -Konradovi. Nová značka si přesto našla místo na trhu i v zahraničí. (MF Dnes)


Speciální pivo Březňák 14%, který vaří skupina Drinks Union v pivovaru Velké Březno na Ústecku, bude zrát v nových tancích. „Jde zatím o tři menší tanky o objemu 10 hektolitrů, které jsme umístili do ležáckých sklepů. Připravujeme ale ještě další. Menší tanky jsou mnohem operativnější pro rostoucí zájem o tento lahodný speciál v některých našich restauracích, jejichž návštěvníci si na toto silnější pivo již zvykli,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Vedle nových tanků dostal Březňák 14% speciál také novou láhev s novou etiketou. „Nová etiketa vychází ze změn, kterou prošly i ostatní druhy piv značky Březňák – světlé výčepní, světlý ležák a tmavé výčepní. Etiketě vedle pana Cibicha dominuje také velké označení 14% charakterizující vyšší stupňovitost tohoto piva opravdových znalců,“ doplnil marketingový manažer značky Jan Sedláček.

Rostoucí zájem o Březňák 14% není náhodný a dokládá ho i nedávný úspěch z degustační soutěže na jubilejní 50. Žatecké dočesné. „Březňák 14% chutnal degustační komisi a vyhrál ve své kategorii. To jen potvrzuje, že tento speciál vaříme poctivě. Používáme nejen vybrané suroviny, ale také klasický způsob vaření známý již po staletí,“ doplnil ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn.

Změnami prošel v nedávné době také samotný pivovar ve Velkém Březně. „Vybudovali jsme zcela novou laboratoř, která nám umožní ještě lépe sledovat kvalitu piva vyráběného v tomto pivovaře. Je skutečně na co se dívat,“ uvedl Daniel Váša. V říjnu pak čeká pivovar úprava etiketovačky, která přijde zhruba na 1,5 milionu korun. (Tisková zpráva Drinks Union)


Z tváře Victora Cibicha vyzařuje klid a pohoda. Kdyby lidé věděli, že jde o někdejšího velkobřezenského přednostu stanice, šlo by napsat, že to je asi nejznámější železničář. Jenomže už od roku 1906 je jeho bodrý obličej součástí etiket piva Březňák, a tak ho znají spíš pivaři než železničáři.

Teď se dostal i do Rumunska a Vietnamu. Nikoliv však s Březňákem. Sáhly po něm tamní dva pivovary, které si Cibichův portrét "půjčily". A nebylo to poprvé.

Nejstarší historicky doložené kopie jeho podobizny pocházejí už z roku 1935, kdy se objevily v italském Turínu. Později třeba i v Uruguayi, USA, Francii či Kostarice. "Nelze ale vyloučit, že se objevily i jinde," říká Josef Vejlupek, manažer pro komunikaci pivovarské skupiny Drinks Union, která Březňák v pivovaru Velké Březno vaří.

Cibich a "Gambrinuz"

V Hanoji se "Cibich", paradoxně doprovázený nápisem Gambrinus s otočeným "es" na konci, objevil v jednom z restauračních pivovarů. "Ale jen na táccích. V něm se pivo do lahví nestáčí. Jakmile jsme začali fotit, pakovali nás ven," říká Petr Žižkovský, který důkaz do Čech přivezl. Smůlou Drinks Unionu ale je, že tuhle ochrannou známku má chráněnou jen v Česku a Německu. Tedy na svých nejsilnějších trzích. Proto s plagiáty mimo tato území nemůže nic dělat.

A jak se značka dostala do Vietnamu? "To lze spojit s citem Asiatů pro obchod. Ti jsou schopni téměř neomylně vycítit, co zákazníky zaujme," míní Vejlupek.

Navíc, v zemi je české pivo velmi populární. Schází se u něj i lidé, kteří si jej pamatují ze svých pracovních pobytů v srdci Evropy. Českou technologií vaří v Hanoji i dalších městech hned několik restauračních pivovarů, některé dokonce s českými sládky.

Symbol pivařovy pohody

"Představa brunátného staršího výčepního s knírem, který s úsměvem nese půllitr, se objevuje už v pohádkách. Je to tvář evokující dobré pivo. Hlavně v českém a německém pivovarnictví se pro pivaře stala tradičním symbolem," vysvětluje její úspěch Pavel Vlček z týdeníku Marketing&Media.

Na tyto kořeny podle něho sázejí i některé menší zahraniční pivovary, které po Cibichově tváři sahají. Chtějí prostě přilákat spotřebitele a k tomu se jim osvědčená symbolika, vzbuzující dojem tradice, hodí.

Také podle Žižkovského, který pro Drinks Union pracuje jako externí historik, se tvář pohodáře k pivu náramně hodí. "Po válce si ji Němci mířící za oceán vzali s sebou," vysvětluje její cestu do Ameriky.

Už předtím se tam podobně s německými přistěhovalci dostal z Čech Budweiser nebo Michelop. Tedy piva z Budějovic a Měcholup. I ta byla pro Evropany symbolem kvality.

Mezi největšími

V roce 1906 bylo Cibichovi padesát let. Podle dochovaných zpráv za svůj "marketingový tah" dostal doživotní rentu 30 piv týdně. Pro ně si sám chodil do restaurace Tivoli nedaleko pivovaru ve Velkém Březně.

Ten je dnes součástí šestky českého pivovarského trhu s ročním výstavem kolem milionu hektolitrů. Drinks Union má kromě něj pivovary i v Krásném Březně, Lounech a Kutné Hoře. Čtvrtinu produkce vyváží. V Německu je se zhruba 260 tisíci hektolitry piva největším českým exportérem. I sem míří lahve s "vousatou" etiketou. Hlavní značku Zlatopramen pak licenčně vyrábí také v Rusku. (iHNed)


Nejsilnější pivo ve své historii, speciální Březňák 21°, které uvařila ve svých pivovarech skupina Drinks Union, již putuje do lahví. „Speciální pivo s deseti procenty alkoholu jsme již začali stáčet do lahví, které jsou polepené speciální etiketou. Název piva určeného primárně pro německý předvánoční trh je Doppel-Doppel Bock, což znamená Dvojitý – dvojitý kozel,“ říká výrobně technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Pivo má barvu tmavého jantaru a jde o jakýsi pivní likér určený především pro vychutnání. „ Jsme jediní z velké sedmičky domácích pivovarů, kteří tak silné pivo vyrobili,“ dodal Daniel Váša.

Protože šlo o velmi neobvyklou zakázku, která vzešla z požadavku dceřiné společnosti Drinks Union v Německu, museli se na přípravě tohoto piva podílet prakticky všechny pivovary. „ Na přípravě receptu se podíleli téměř naši sládci ze všech čtyř pivovarů. Pivo se kvůli technologii muselo vyrobit v pivovaru Kutná Hora a kvůli speciálním požadavkům na obaly se stáčí v pivovaru Louny,“ uvedl Daniel Váša

Německý trh možná není jediným, kam se takto silné pivo dostane. „V jednání je také možný export tohoto piva do USA,“ doplnil manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch.

Speciální Březňák sládci Drinks Unionu uvařili na přelomu loňského a letošního roku. „Doba ležení v ležáckých sklepích byla více než půl roku. Bylo nutné, aby se sladila chuť a hořkost piva a aby se chuťově schoval také alkohol,“ vysvětlil Daniel Váša. Pivovar vyrobil 500 hektolitrů tohoto speciálního piva.

Pivovary skupiny Drinks Union ve své historii nevařily silnější pivo, než je připravený speciál Březňák. „ Pouze v meziválečném období pivovar Velké Březno vyráběl 18 druhů piv, vařil osmnáctistupňový Doppelbock, tedy Dvojitého kozla,“ doplnil historik pivovarnictví Petr Žižkovský. Dodal, že z pivovarů, které nyní patří do skupiny Drinks Union, vyráběl silnější pivo pouze v meziválečném období dnešní pivovar Zlatopramen a to 22° Patriota. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pro návštěvníky bude připraveno posezení u krbu i prohlídky vyzdobených interiérů. Až do listopadu je pro veřejnost otevřen stále navštěvovanější zámek v Chyši. Ani po tomto datu však nebude zcela uzavřen.

„Chceme také v listopadu umožnit prohlídky zámku, a to pro předem objednané skupiny. Stačí i pět šest lidí, kteří se ozvou dopředu a my jsme ochotni je po zámku i s výkladem a vším, co k tomu patří, provést,“ říká zámecká paní Marcela Lažanská.

Po loňské mimořádně úspěšné novince – otevření zámku pro veřejnost v době adventu, se Lažanští rozhodli v této nové tradici pokračovat i letos. Interiéry zámku budou stylově vyzdobeny, podle zámeckých historických zvyklostí a kromě výkladu budou mít návštěvníci možnost poslechnout si povídání majitele zámku Vladimára Lažanského o historii sídla, dokonce i o zkazkách a strašidlech, kterých je prý v starém sídle více.

„Povídání bude probíhat u krbu, doufám, že se nám opět podaří zajistit kouzelnou vánoční atmosféru i tímto způsobem,“ doplňuje Lažanský. Brány zámku se do ´plné´ sezony otevřou opět v dubnu příštího roku. Bez přestávky je však otevřen domácí zámecký pivovar. Po svatováclavské patnáctce se chystá samozřejmě i vánoční specialita. (Karlovarský deník)


Pilsner Fest trhal rekordy

[sobota, 13. říjen 2007]

O víkendu se v Plzni uskutečnil Pilsner Fest, oslava 165. výročí uvaření první várky plzeňského piva. Pořadatelé zaznamenali rekordní diváckou účast i množství vypitého piva

Desetitisíce návštěvníků, rekordní množství vytočeného piva, populární zpěváci a skupiny na třech pódiích po celém městě. To byl víkendový Pilsner Fest, aneb oslavy 165. výročí uvaření prvního piva v Plzni.

Na rozdíl od minulých ročníků se tentokrát slavnost nesla celým centrem města, koncerty se uskutečnily v pivovaru, na stadionu ve Štruncových sadech i na náměstí Republiky. Zúčastnilo se jich rekordní množství lidí. „Přesné počty nezjistíme, ale bylo to určitě víc než minule, kdy se Pilsner Festu zúčastnilo zhruba 60 tisíc lidí,“ poznamenal Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Podle výtoče festivalových píp se během třídenního programu vypilo 460 sudů piva, což je o třetinu víc než kdykoliv předtím.

Největšímu diváckému zájmu se o víkendu těšil sobotní koncert skupiny Olympic, která ve Štruncových sadech pokřtila své nové cédéčko s názvem Sopka. „Na Olympic chodím odjakživa. Celý koncert jsem zpíval. Líbilo se mi i to, když Janda zapomněl text, oživilo to koncert,“ řekl po vystoupení Ladislav Lekavý z Plzně. Frontman skupiny Petr Janda „měl okno“ při refrénu písně Otázky. Chvíli zpívalo jen samotné publikum. „Sorry,“ omluvil se pak nonšalantně legendární zpěvák. Více než deset tisíc lidí přišlo i na páteční koncerty skupin Žlutý pes a Monkey Business.

„Tolik lidí jsem tady při fotbale nikdy neviděl,“ narážel při vstupu na stadion Martin Levý z Plzně na rekordně zaplněné tribuny i hlediště před pódiem. Při koncertě se skvěle bavil. „Byla to bezvadná šou,“ prohlásil Levý.

V závěru pátečního večera nastoupil písničkář a skladatel Jaroslav Uhlíř, který roztančené diváky ještě více rozdováděl. Na klávesy přehrál některé své písničky známé z pohádek nebo z vánočních Hodin zpěvu. Lidé se pohupovali, drželi okolo ramen a vzpomínali na dětství. Diváci dlouho Uhlíře vytleská vali, než se vrátil opět na scénu. „Zahraju Mravenčí ukolébavku a potom už půjdem všichni spát, je pozdě,“ nakázal Uhlíř divákům z jeviště. (MF Dnes)


Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Po více než třicetileté přestávce se zdejší parta bednářů rozrůstá o nové tovaryše. Vloni byl do bednářského „cechu“ přijat Martin Sládek a dnes se novým bednářským tovaryšem stal dosavadní učeň Michal Řehořek (33). Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví, a přesně před měsícem, 11. září 2007, otevřel novou dílnu bednářů v budově bývalé říční vodárny.

Bednářství, dubové ležácké sudy, kvasné kádě a část původních sklepů, kde se dříve vyrábělo pivo, představuje významnou součást prezentace plzeňského pivovaru pro širokou veřejnost, důkaz trvalé péče o tradice a historické kořeny unikátního piva Pilsner Urquell. Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci.

Na rozdíl od minulosti, kdy výchova nových učňů probíhala za aktivního provozu, je dnes tento proces náročnější a složitější, vyžaduje více času a soustředění. Plzeňský Prazdroj proto vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. I Michal Řehořek po vyučení truhlářem pracoval v tomto oboru přes 13 let, než nastoupil do tříletého bednářského zácviku v Plzeňském Prazdroji.

Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do 60. let 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 9.

Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo, zrající v dubových sudech, není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, KEG sudů a plechovek. (Tisková zpráva Plzeńského Prazdroje)


Vítězem soutěže v koulení pivních sudů, která odstartovala letošní ročník Pilsner Festu, se stal dnes vpodvečer (3. října) tým házenkářů z TJ Lokomotiva Plzeň. Jako cenu si vítězové odnesli padesátilitrový sud piva. Soutěž se konala na nádvoří plzeňského pivovaru.

"Jsme s vítězstvím hodně spokojeni. Nebyla to žádná legrace. Myslím si, že nikdo ze soutěžících dopředu netušil, jak náročná bude trať," uvedl Milan Zeus z vítězného týmu. Nejhorší částí trati byl podle něho start, kde byla velká tlačenice.

"Část trati sud nesli a část kouleli. Bylo přesně stanoveno, ve které části mají zvolit jaký způsob," vysvětlila Michaela Okwuegbue z oddělení firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Mezi deseti týmy měl své zastoupení i Plzeňský deník. Ten v prvním rozběhu skončil sice poslední, ale asi tři čtvrtě trati se držel ve vedení. "Začátek byl skvělý. Pak se nám ale sud zasekl o chodník. Jsme dost zklamaní," svěřuje se redaktor David Laštovka.

Objevil se také tým mezinárodní. Jmenoval se Zorb team a většina mužstva se skládala z Mongolců, kteří žijí v Plzni. Čtvrtým do party pak byl Němec. V týmu Plzeňského Prazdroje se objevily i dvě dívky. "Celé to bylo hodně náročné. Myslím, že ten, kdo trať naplánoval, ji nevyzkoušel," říká jedna z nich Marie Denková.

První koncerty odstartovaly v rámci letošního Pilsner Festu netradičně v deseti plzeňských hospodách. Začaly ve 20 hodin. Lidé však čekali už od 18 hodin. Nechtěli si nechat ujít chvíli, kdy na rádiu Kiss Proton vyhlásí hodinu, kdy se v hospodách zapojených do festivalu vytočí jeden sud piva zdarma. Mezi tyto podniky patřily například Zach´s Pub, nebo Uctívaný Velbloud . Představili se zde třeba Tomáš Kočko, Musica Vagantium nebo No Exit. Dnes se na stejných místech uskuteční další koncerty. Foto zde ... (Plzeňský deník)


Sobota je pro Pilsner Fest dnem D

[sobota, 13. říjen 2007]

Pilsner Fest už to pořádně rozjel. Po dvou spíše zahřívacích dnech přišly včera v Plzni první dávky muziky na velkých scénách. Přidaly se obohacené prohlídky pivovaru a módní přehlídka, kousek od pivovaru vyrostlo nafukovací městečko G-city a v restauraci U Mansfelda se podávala jídla, jejichž nezanedbatelnou ingrediencí bylo pivo.

Dnes se lze těšit na koncertní maraton na třech scénách od čtrnácti hodin do půlnoci, s výjimkou scény na náměstí, která končí úderem desáté. Jako první jde na scénu na stadionu ve Štruncových sadech skupina Cop, v pivovaru Natálie Kocábová a na náměstí Bluegate. Hrát se bude dnes i v restauraci Na Spilce, kde se na své publikum těší Bells, Václav Žákovec a Luděk Jaroš.

Dnes se můžete také zapojit do Pilsner Urquell olympiády. „Jde o desetiboj složený z disciplín, které nějakým způsobem souvisí s pivem. Vítěz získá volnou vstupenku na prohlídku pivovaru,“ prozrazuje Marek Hlavica z Plzeňského Prazdroje. Olympijské boje, do nichž se zapojí i skuteční olympionici: skifař Václav Chalupa, kanoista Martin Doktor nebo moderní pětibojař Michal Sedlecký, startují v 11 hodin.

Dalším lákadlem dnešního dne je akce nazvaná Photo Wall. „Návštěvníci se budou moci nechat vyfotografovat, ovšem ne jen tak někde. Budou si moci vybrat ze zajímavých pozadí, která souvisejí s pivem. Fotku dostanou na místě a kdyby si ji chtěli nechat dát na tričko, i taková možnost tu bude,“ říká Marek Hlavica.

Těm, kteří se na Pilsner Festu ztratí nebo nebudou moci někoho najít, anebo budou chtít sdělit něco někomu, koho třeba jen letmo zahlédli, bude dnes sloužit vzkazovník. Tedy velká psací plocha v podchodu v Pallově ulici. Vzkazovník tu však bude pouze dnes.

V Pivovarském muzeu budou dnes i zítra k vidění živá pivovarská řemesla a opět jsou připraveny oživené prohlídky pivovaru a dnes také módní přehlídka volnočasové kolekce Pilsner Urquell.

Zítřejší dění na Pilsner Festu už bude spíše jeho dozvukem. Hudební scény mimo pivovar utichnou, hrát se bude jen uvnitř bran. A to v klasickém duchu: vystoupí tu dechovky Nýřaňanka, Domažličanka a Klatovští dragouni a odpoledne populární duo Eva a Vašek. (MF Dnes)


Plzeňské pivo se vaří už 165 let

[sobota, 13. říjen 2007]

Plzeňské pivo je staré prakticky jako samo město. Začalo se vařit prakticky ihned po založení města, první zmínka je z roku 1307. Pivo, které ale městu přineslo slávu, poprvé uvařil bavorský sládek Josef Groll 5. října 1842.

Staletí piva s pochybným výsledkem

První várka tohoto spodně kvašeného ležáku, který se stal pravzorem všem ostatním světlým pivům, spatřila světlo světa ve zbrusu novém Měšťanském pivovaru. Ani ne třicetiletého Josefa Grolla do Plzně přivedl jeden z tamních vlivných právovárečníků, stavitel Martin Stelzer.

Právě Stelzer byl totiž pověřen výrobou moderního pivovaru. Ačkoliv totiž historie pivovarnictví v Plzni se v té době táhla už pět století, výsledky byly více než rozpačité. Právo vařit pivo mělo 260 pivovarních domů, které se ve vaření střídaly. Někdy se tak pěnivý mok povedl více, někdy méně a někdy nebyl ani pěnivý.

Právě v polovině 19. století se ale plzeňští rozhodli se svou pověstí něco udělat, práva na var piva vložili do společně založeného pivovaru a začali se porozhlížet po někom, kdo se ve vaření piva vyzná o něco lépe než oni sami. Přivedli právě Grolla.

První plzeňské bylo bavorské

Naražena byla na svátek svatého Martina a ačkoliv nedopadla úplně podle Grollova očekávání, sklidila veliký úspěch. Nové, podkvasné bavorské pivo mělo díky odlišným domácím surovinám (žateckému chmelu, měkké plzeňské vodě a světlejšímu sladu připravovanému anglickou technologií) mimořádně lahodnou chuť, což dokládá i zápis jednoho z plzeňských kronikářů: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou." (iDnes)


Muzika všech žánrů od rána do večera, pivo proudem a dobrá nálada na každém kroku. Takový má být letošní Pilsner Fest. Tradiční oslava narozenin první várky plzeňského piva startuje už zítra a obsadí prostory od pivovaru, přes fotbalový stadion, až po náměstí.

"Začínáme ve středu v 17 hodin soutěží v koulení sudů. Soupeřit budou čtyřčlenná družstva a trasa bude poměrně fyzicky náročná. Už se nám přihlásily týmy nejen partnerů Pilsner Festu, ale i tělovýchovných jednot nebo městské policie. Zajímavý určitě bude Zorbteam SK Plzeň, který bude složený z Mongolů," prozrazuje manažer firemních vztahů pivovaru Marek Hlavica.

Dalším lákadlem prvních dvou dnů Pilsner Festu bude Šťastná hodinka. Deset plzeňských restaurací nabídne v dosud utajeném čase sud piva zcela zdarma. Kromě toho tu budou hrát kapely nejrůznějších žánrů, jako je třeba České srdce, Musica Vagancium, Tomáš Kočko, Renata a Josef Pospíšilovi, Country trio nebo Tři sestry Revival Banda.

"V první den Pilsner Festu také proběhne křest nové poštovní známky, na níž je naše vodárenská věž. Je součástí série Technické památky České republiky a náhoda tomu chtěla, že tato známka vychází právě v roce, kdy věž slaví sto let své existence," dodává Marek Hlavica. Kromě toho v Pivovarském muzeu zazpívají večer Yellow Sisters.

Druhý den Pilsner Festu nabídne opět Šťastnou hodinku a pro náročnější večer varhanní koncert v katedrále sv. Bartoloměje. "Věříme, že i tento koncert pivaře zaujme, protože i mezi nimi jsou docela určitě lidé věřící," poznamenává Marek Hlavica. Milovníci literatury zase budou moci zajít do Pivovarského muzea na první z autorských čtení. Svá díla přislíbili číst třeba Jaroslav Pížl nebo Ivan Martin Jirous.

Od pátku naplno Po dvoudenním rozjezdu to v pátek rozbalí pivovarská narozeninová party naplno. Úderem 17. hodiny sáhnou do strun Michal Šindelář a MSP, kteří zahrají na náměstí, a ASPM, jimž bude patřit scéna v pivovaru. O hodinu později vyráží na scénu na Viktorce Ondřej Hejma a Žlutý pes. "Dále se návštěvníci mohou těšit třeba na Blue Effect, Michala Prokopa, Monkey Bussines. Před půlnocí vystoupí Jaroslav Uhlíř a děláme všechno pro to, aby se k němu připojil i Zdeněk Svěrák," prozrazuje Marek Hlavica.

Kromě muziky přinese pátek další autorská čtení v Pivovarském muzeu - tentokrát tu bude třeba Jaroslav Rudiš nebo Michal Viewegh.

Sobotní program startuje v 10 hodin v Pivovarském muzeu, kde budou k vidění pivovarská řemesla - bednáři, kováři, hrnčíři, dráteníci a další. Odpoledne pak opět ožijí hudební scény a kromě muziky nabídne Pilsner Fest i další zážitky: speciální desetiboj v disciplínách inspirovaných pivem, kterého by se měl zúčastnit i některý ze skutečných olympioniků.

Neděle bude ve znamení dozvuků. Na scéně v pivovaru se bude hrát dechovka a Pivovarským muzeem se ponesou zvuky a vůně starých řemesel. (iDnes)


Včera byly v Praze vyhlášeny výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň Effie 2007. Stříbrnou Effii v kategorii „A - potraviny a nápoje“ se stala kampaň „Pardál - Jeden z nás“. V soutěži FLEMA 2007, která hodnotí inovativní využití médií při reklamní kampani, získala 11. října 2007 stejná kampaň vítězství v kategorii „Nejlepší malá kampaň“.

Komunikace letošní novinky z nabídky pivovaru Budějovický Budvar tak získala dvě významná ocenění odborníků v oblasti hodnocení reklamy.

Výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň - české Effie 2007 – byly vyhlášeny 25. 10. v Praze. Reklamní kampaň na pivo Pardál nazvaná „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii v kategorii A – potraviny a nápoje. V soutěži Effie posuzuje odborná porota účinnost nejlepších reklamních kampaní, které probíhaly v uplynulém období na území České republiky. Soutěž Effie se od svého založení v roce 1968 v USA rozšířila na pět kontinentů světa. Dnes se tato soutěž pořádá ve třiceti zemích a stala se tak světovým ukazatelem efektivnosti reklamy. Organizátorem české Effie je Asociace komunikačních agentur.

Soutěž FLE Media Awards (FLEMA), jejíž druhý ročník byl vyhlášen v polovině října, hodnotí inovativní využití médií. Je rozdělena do deseti kategorií. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ zvítězila v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. Pořadatelem soutěže FLEMA je mediální společnost Flemedia.

„Pardál má u zákazníků velký úspěch a naše reklamní kampaň k němu určitě pomohla. Bez efektivní a účinné komunikace by se totiž nový produkt v segmentu výčepních piv, ve kterém panuje extrémně silná konkurence a operují v něm silné zavedené značky s masivní reklamní podporou, prosadil jen obtížně. Proto jsme museli být při realizaci reklamní kampaně maximálně kreativní, hledat netradiční formy komunikace a neobvyklé reklamní nosiče. Ceny v soutěžích Effie i FLEMA nás velice potěšily, ale důležité je hlavně to, že kampaň oslovila naše zákazníky,“ komentuje získaná ocenění Pavlína Jandová, brand managerka značky Pardál.

„Získání stříbrné Effie je vynikajícím úspěchem. Naše relativně levná a v podstatě lokální kampaň dokázala odborníky zaujmout i v tvrdé konkurenci mnohem větších celostátních kampaní, které mimo jiné využívaly televizní spoty,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Zlatou Effii v kategorii „A“ získala kampaň „Takové domácí žvýkání“ a bronzovou kampaň „Hnutí za dobrou snídani“. „Na úspěchu kampaně „Pardál – Jeden z nás“ mají samozřejmě velký podíl i tři stovky jihočeských pivařů, kteří pomáhali vlastnosti Pardála vyladit a potom pomáhali i s jeho propagací ,“ dodává Petr Samec.

Výčepní pivo značky Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007 a jeho celostátní distribuce se nyní připravuje. Mezi zákazníky si Pardál našel během krátké doby mnoho příznivců a jeho prodej zatím překonává všechna očekávání. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ probíhala v několika vlnách od února 2007 především na území jižních Čech. Hlavními nosiči byly inzeráty v regionálních a místních novinách, rádiové spoty a billboardy. Byla využívána i netradiční média – obecní rozhlasy, nástěnky a sololitové desky. Téměř revolučním prvkem kampaně bylo intenzivní zapojení spolutvůrců piva Pardál přímo do jednotlivých reklamních aktivit (pivní tácky, billboardy, inzeráty, spoty aj.) a jejich osobní účast na promoakcích. Na reklamní kampani „Pardál – jeden z nás“ spolupracoval Budějovický Budvar s komunikační agenturou Kaspen a mediální agenturou PHD. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Budvar začne prodávat pivo v Dánsku

[pátek, 12. říjen 2007]

Budějovický Budvar začne v příštím roce prodávat své pivo Dánům. Distribuovat ho na místním trhu bude společnost House od Beer, která patří firmě Carlsberg Denmark. Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku.

Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku. House of Beer rozšíří v Dánsku svou nabídku o 2 druhy piva z Budějovického Budvaru: o světlý prémiový ležák a tmavý ležák. (iDnes)


Proč by měl stát vařit pivo?

[pátek, 12. říjen 2007]

Při nedávno obnovené mediální diskusi o privatizaci státního podniku Budvar, se otázka z titulku tohoto textu stala nejpopulárnějším bonmotem. Jeho autor ji dokonce považoval za natolik vyčerpávající argument ke zdůvodnění nutnosti privatizace, že k ní již nic nedodával. Není divu, šlo přece o příslušníka vrstvy profesionálních politiků, pro něž je ideologický argument tím nejpřesvědčivějším. Jenže pro všechny ideologické argumenty mimo jiné platí, že v jiné ideologii nemusí mít prakticky žádnou vypovídací hodnotu. Naopak, každý ideologický argument lze zpochybnit například jedinou otázkou: „A proč ne?“ nebo se lze, v konkrétním případě Budvaru zeptat: „Proč by měl vařit pivo kupříkladu Jihoafrický koncern?“ což je otázka stejné ideologické hodnoty jako ta z titulku.

Ačkoliv obecně nemám nic proti privatizaci, v konkrétním případě privatizace jihočeského Budvaru hrozí pivovaru likvidace. Dogmatičtí "pravičáci" v české vládě jsou buď příliš omezení na to, aby si to uvědomovali, nebo je jim to jedno. Škoda, přestane existovat jedno docela dobré pivo. Nevadí, jsou i jiná, třeba belgická... :)

Pivo totiž nikdy nevaří žádná právnická osoba. Vaří jej vždy a jenom fyzické osoby. Dělníci se sumou svých řemeslných zkušeností a dovedností za odborného vedení kvalifikovaného pivovárečníma, čili nositele mnohaletých znalostí v oboru. Kdyby s privatizátory Budvaru cítil potřebu polemizovat člověk s „technologií“ diskutování našeho prezidenta, pak by s vysokou pravděpodobností asi prohlásil, že otázka je špatně položena. Já si pouze dovoluji tvrdit, že otázka je jinak položená. Osobně bych se spíše zeptal, proč o produkci Budvaru mají rozhodovat nikým nevolené fyzické osoby a ne kupříkladu lidé k tomu jmenovaní vítězem voleb? Nebo ještě ostřeji; proč si zisk mezi sebe mají rozdělovat soukromí vlastníci a nemůže jej použít demokraticky zvolená vláda podle svého uvážení a svědomí, navíc pod možnou kontrolou jiného zvoleného orgánu. Tak jako pivo nevaří žádná právnická osoba, tak totiž rovněž o využití výnosů a přerozdělování zisků nikdy nerozhoduje právnická, ale jen a pouze fyzické osoby. A není podle mého přesvědčení vůbec žádný věcný důvod, proč by tyto fyzické osoby nemohly být volenými zastupiteli jediné skutečné moci, ve smyslu naší Ústavy.

Za nejvyšší riziko pro demokracii se v současné éře globalizace všeobecně uznává nadvláda produkčních a především obchodních a finančních korporací, nad demokratickými vládami naprosté většiny národních států. Což je způsobeno jen a pouze obrovskou ekonomickou převahou globálně působících společností. Pokud se stát, coby právnická osoba, vědomě zbavuje své ekonomické role, vydává se tím v globalizující se ekonomice záměrně do područí každé hospodářsky silnější právnické osoby.

Kdyby firma velikosti Budvaru měla například sídlo v ČLR, tak by tamnější vláda jej nejúčinněji zprivatizovala převodem do majetku velkoměsta nejbližšího jeho sídlu, protože tak malý producent by pro ni neměl význam. Ale hlavně, není prakticky možné ho spravovat, tedy rozhodovat o jeho hospodaření, bezprostředně z vládního centra. Jenže celá ČR je jenom takové jedno čínské velkoměsto. Takže pro ni je Budvar naopak docela vlivným producentem.

Pokud demokratický politický režim globálně nevytvoří pravidla - právní řád -, který by zamezoval nadvládu korporací nad státem, pak je pro každý demokratický národní stát rizikem zbavovat se majetku, který je fyzicky schopen spravovat.

Tvrzení, že státu mají stačit pouze daně, jež mu každý producent musí odvádět, je rovněž pouze ideologické. Jsou-li totiž producenti politicky vlivnější než reprezentace státu, tak si v dnešních podmínkách poměrně lehce dovedou prosadit takové daně, které jsou mnohem nižší, než jaký by měl stát výnos, kdyby produkci spravoval sám. (Britské listy)


Český národní podnik Budějovický Budvar a společnost Carlsberg Bulgaria zahájily obchodní spolupráci. Společnost Carlsberg Bulgaria převzala distribuci originálního importovaného ležáku značky Budweiser Budvar na bulharském trhu.

Alexander Grancharov, generální ředitel Carlsberg Bulgaria, ke spolupráci poznamenal: "Jsme velmi hrdí na to, že nyní máme v nabídce tak slavnou značku, jakou je Budweiser Budvar. Velmi významně to pomůže v našem úsilí nabízet bulharským zákazníkům významné prémiové značky piva, které se vyrábějí tradičním způsobem a představují původní kvalitu."

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru dodal: "Carlsberg Bulgaria je pro nás významným partnerem a v Bulharsku cítíme značný obchodní potenciál. Tuto spolupráci vnímáme jako další ocenění celosvětové popularity naší značky."

Ležák Budweiser Budvar je pokračovatelem tradice vaření piva v Českých Budějovicích. Tato tradice je více než 700 let dlouhá. Ležák Budweiser Budvar patří mezi nejexportovanější značky českého piva v zahraničí. Zeměpisné označení "Budějovické pivo" (Budweiser Bier nebo Beer from Budweis) je na území Evropské unie oficiálně chráněno prostřednictvím institutu Chráněného zeměpisného označení (Protected Geographical Indication – PGI). Logo PGI zaručuje kvalitu, použití vybraných surovin, originální výrobní postup a tradiční místo původu. Znamená také to, že "Budějovické pivo" nesmí být vyráběno na jiném místě, než v Českých Budějovicích. (Web Reporter)


Budějovický Budvar letos překonal hranici výstavu milionu hektolitrů piva o měsíc dříve než loni - přesně 17. října. Na zvýšení objemu uvařeného piva se vedle tradičních značek podílí i letošní novinka – světlé výčepní pivo Pardál.

Budvar v posledních třech letech překonává magickou hranici milionu hektolitrů piva stále rychleji. Zatímco v roce 2005 tohoto objemu dosáhl 2. prosince, loni to bylo už 16. listopadu. Letos je to ještě o měsíc dříve

Na rostoucím výstavu se vedle tradičních značek - světlého a tmavého ležáku Budweiser Budvar, světlého výčepního piva, nealkoholického piva a speciálního piva Bud Super Strong, podílí také letošní novinka pivovaru - světlé výčepní pivo Pardál. To se ale zatím prodává pouze na území jižních Čech.

Podle mluvčího pivovaru Petra Samce letos pivovar překoná loňský roční výstav 1 152 000 hektolitrů. "Je to velmi pravděpodobné," potvrdil.

Budvar prodal v prvním pololetí tohoto roku na domácím trhu meziročně o 10,85 procent piva více. Ještě větší nárůst zaznamenal v zahraničí, kde prodeje rostly o 11,29 procent.

Ve své stodvanáctileté historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1 025 811 hektolitrů, přičemž hranice milionu hektolitrů dosáhl 20. prosince. (iDnes)


Oko nad Prahou v Budějovickém Budvaru

[pátek, 12. říjen 2007]

Díky dlouhodobé spolupráci pivovaru Budějovický Budvar, n.p. a Národní knihovny ČR se v jižních Čechách uskuteční další unikátní výstava. Po úspěšné putovní výstavě „Půvaby a tajemství klementinských rukopisů z 13.-14. století“, která představila vzácné středověké rukopisy v Nových Hradech a Č. Krumlově, bude dnes v 17:00 slavnostní vernisáží zahájena výstava „Oko nad Prahou“.

Expozice bude umístěna přímo v areálu pivovaru – ve vestibulu Návštěvnického centra.mProstor Návštěvnického centra Budějovického Budvaru je pro uspořádání výstavy moderní architektury velmi vhodný – budova se supermoderním interiérem byla dokončena v roce 2005. Návštěvnickým centrem projde každoročně kolem 40 000 turistů z domova i ze zahraničí.

Výstava „Oko nad Prahou“ představí výsledky mezinárodní architektonické soutěže na novou budovu Národní knihovny České republiky. Návštěvníci budou moci shlédnout nejen vítězný projekt architekta Jana Kaplického a jeho týmu z britské kanceláře Future Systems, ale i návrhy dalších sedmi finalistů. Návštěvníci tak budou moci na základě představených modelů a doprovodné dokumentace porovnat návrhy osmi architektonických týmů z Evropy a Spojených států. Chybět nebude ani rozměrný model Letenské pláně, jenž sloužil porotě jako pomůcka při hodnocení soutěžních návrhů. A co je důležité, návštěvník si zde za symbolickou cenu může zakoupit v elektronické podobě katalog všech 355 hodnocených návrhů mezinárodní architektonické soutěže.

Díky výstavě uspořádané Národní knihovnou ČR a jejím generálním partnerem, národním podnikem Budějovický Budvar, jsou České Budějovice prvním městem po Praze, které knihovnu vyprojektovanou Janem Kaplickým představí. „Jsme rádi, že díky našemu partnerství s Národní knihovou zavítala tato výstava do Českých Budějovic. O realizaci této výstavy jsme rozhodli již počátkem tohoto roku, ještě před vyhlášením výsledků soutěže. Vestibul Návštěvnického centra je pro takovou výstavu, na rozdíl třeba od výstavy historických rukopisů, velmi vhodný,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru n.p. a dodává: „Projekt nové budovy Národní knihovny České republiky vzbuzuje v posledních dnech velkou pozornost, a proto jsme rádi, že si obyvatelé jižních Čech budou moci díky této výstavě udělat vlastní názor.“

Mezinárodní architektonickou soutěž na návrh nové budovy vyhlásila Národní knihovna ČR 16. května 2006 a její vítěz byl vyhlášen letos 2. března. Následující výstavu v Galerii Klementinum, která prezentovala všech 355 soutěžních návrhů, zhlédlo za dva měsíce 33 093 návštěvníků.

Výstava Oko nad Prahou bude probíhat od 19. října do 25. listopadu v prostorách Návštěvnického centra Budějovického Budvaru, denně od 10 do 17 hod, vstup zdarma. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Nemyslel jsem, že v pivovaru zůstanu

[pátek, 12. říjen 2007]

„Představuji v podniku konzervativní křídlo a jsem na to hrdý, myslím, že to tak má být,“ usmívá se Josef Tolar, vrchní sládek Budějovického Budvaru. V pivovaru pracuje už čtyřicet let.

Právě v těchto dnech vrcholí rekonstrukce nejslavnější budějovické restaurace Masné krámy, jejíž historie sahá až do 14. století. Pivovar se na rekonstrukci aktivně podílí a Josef Tolar si k ní řekl své. „Někteří kolegové z marketingu přišli s tím, že bychom měli naši značku orientovat hlavně na mladé, nekonformní zákazníky. A že středověká hospoda s těžkými dubovými stoly a lavicemi by je neoslovila a spíš je zaujme něco na způsob pivního baru. Chtěli, abychom klenuté kóje restaurace vymalovali kontrastními, výraznými barvami. Byl jsem z toho úplně vedle sebe. Říkám, fajn, to se hodí do nového lokálu někde v multicentru, kde jsou stěny ze sádrokartonu, tam si je klidně vymalujte na žluto a na červeno, ale tohle jsou Masné krámy, které tu nechal postavit Karel IV., a my přece musíme jejich historii respektovat,“ vzpomíná Tolar. „Válčili jsme o každý krok a nakonec stěny zůstanou tak, jak vždycky byly, a lavice i stoly budou dál z těžkého dubového dřeva. Myslím, že je to dobře. Postupovat opačně, devadesát procent našich zákazníků řekne: Tohle už není ta hospoda, co jsem znal.“ Josef Tolar začínal v Budějovickém Budvaru (tehdy ještě Jihočeských pivovarech) brigádničit už v 60. letech minulého století jako student Vysoké školy chemickotechnologické. Když měl ale v posledním ročníku školy možnost získat od pivovaru podnikové stipendium s tím, že se pak stane jeho stálým zaměstnancem, odmítl. „Chtěl jsem mít volné ruce a zdálo se mi, že není dobré se takhle vázat. Nemyslel jsem, že bych chtěl v pivovaru zůstat.“

Od chemie k technologii

Přesto však do podniku po absolutoriu nastoupil, zlákala ho totiž podniková laboratoř. „K chemii jsem měl blízko už na gymnáziu, líbilo se mi i její prostředí s baňkami a lahvičkami, připomínalo mi alchymistické tajemno. Na vysoké mě pak pohltila potravinářská chemie a místo vedoucího laboratoře v pivovaru mi přišlo hodně zajímavé. Navíc jsem dostal na starost i další laboratoře v menších pivovarech, které tehdy patřily do naší skupiny, v Protivíně, Třeboni, Strakonicích a jinde. Moc se mi ta práce líbila, bylo to přesně to, co jsem si jako student vysnil.“

V roce 1968 se však Josef Tolar aktivně zapojil do studentského hnutí, což mu o dva roky později spočítala normalizace. Z místa vedoucího laboratoře rázem spadl na pozici řadového technika. „Už jsem se nemohl rozmýšlet, zda bych se jinde necítil lépe, bylo jasné, že mě nikam jinam nikdy nevezmou. Navíc jsem dopředu věděl, že to potká i moje děti, které nebudou moct studovat - viděl jsem kolem sebe dost podobných příběhů. Na druhou stranu musím přiznat, že k technologii bych byl asi stejně došel i sám, dělat jen jednu věc celý život by mě nebavilo.“

Jak ubíhala léta, postupně se v technické pozici vypracovával a i přes svůj „škraloup“ dosáhl v 80. letech funkce závodního technologa Budvaru, čímž začala druhá polovina jeho profesionální éry. Stal se zástupcem vedoucího výroby a v roce 1985 samotným vedoucím, tedy vrchním sládkem. Pak přišla listopadová revoluce, která opět všechno od základu změnila.

Všechno opět jinak

„Z přídělového systému jsme byli uvrženi do ekonomiky tržních vztahů. Najednou jsme dělali i to, co nikdy předtím,“ vzpomíná Tolar. „Například o zahraniční prodej se staral dřív Koospol coby podnik zahraničního obchodu, teď byla péče o zahraniční partnery i importéry na nás. Když někdo z nich přijel, vrátný od brány zoufale volal, že jsou tu cizinci, ať se o ně někdo postará. Ve firmě jsme byli jen dva, kdo mluvili anglicky. A nikdo jsme přesně nevěděli, co bude. Když dnes někdo vzpomíná, jak bylo všechno jasné, musím se smát, protože jsem to zažil na vlastní kůži.“

Na hektické období od roku 1990 do roku 2002 však vzpomíná budějovický vrchní sládek přesto nejraději. Všechno se měnilo, vedle starostí o výrobu a kontrolu jakosti piva přibylo téma rozšíření pivovaru a rozsáhlé stavební investice. Všechno rozhodoval úzký tým, do kterého patřil. „V roce 1989 jsme vyráběli 450 tisíc hektolitrů, o deset let později už 1,3 milionu hektolitrů. Byla to velká doba. Rostli jsme až o 15 procent ročně a museli tomu přizpůsobit tempo dostavování pivovaru. Sám jsem se musel stát skoro víc stavitelem než technologem. Rád říkám, že jsem firmě utratil více než tři miliardy, například za cylindrokónické tanky, které můžete vidět tady před oknem. Účetní hodnotu podniku jsme za patnáct let zešestinásobili, a to nepočítám hodnotu značky. Skvělá doba, rád na to vzpomínám. Když jdu dnes po pivovaře, vidím, co všechno se změnilo.“

Růst firmy podle Tolara umožnilo i postavení národního podniku, které dovolilo veškerý zisk reinvestovat. „Přestože jsme si vzali řadu provozních i investičních úvěrů, měli jsme podnik po roce 2000 už bez jediného dluhu.“

Rozsah práce však neubyl ani v novém tisíciletí. „Pořád jsem si říkal, že tohle doděláme a pak bude klidněji, ale ono se to pořád zrychluje. Když jsme končili s přestavbou pivovaru, přišly na český trh hlavní zahraniční pivovarnické skupiny. Do té doby jsme tu všichni hráli hasičskou ligu mezi dvěma vesnicemi, teď jsme se museli utkat s mezinárodním mančaftem. Končila doba, kdy jsme se mohli spolehnout jen na dvanáctistupňový Budvar, protože se po něm všude zaprášilo. Začali jsme válčit o každý hektolitr a museli začít vyvíjet i nové výrobky. Myslím, že se nám to povedlo: uvedli jsme třeba tmavé pivo, u kterého jsme správně trefili chuťovou úroveň, a letos jsme v jižních Čechách poprvé představili hořké pivo Pardál, přestože zde tato piva nikdy moc nevládla. Potřebujeme ale pokrýt i tuto část trhu,“ vysvětluje.

Sám Tolar však prý zastupuje ve firmě spíš konzervativní přístup, za nějž mu britský Cech spisovatelů a novinářů píšících o pivu udělil cenu Stříbrný džbánek. „V 60. letech se každý německý pivovar chlubil dobou zrání. Devadesát nebo sto dní zrání ve sklepě byla jeho hrdost. Dnes to všichni zkracují, ale my přesto tuto dobu dodržujeme a já jsem toho zastánce. Myslet si, že kvalitu a solidnost přebije silná reklama a že pak můžete lidem za stejnou cenu nabídnout ošizené pivo, je špatné přesvědčení. Vždycky se budu snažit, abychom to nedělali. Lidé chtějí ten Budvar, který se naučili uznávat.“

***

Josef Tolar

Rodina: „Manželka Jana, dvě dospělé dcery.“ Auto: „Doma škoda fabia, v práci služební mercedes.“ Volný čas: „Především je to velmi nedostatková veličina, v práci jsem od rána do večera a někdy obsadí i víkendy - zrovna minulý týden jsem byl přes víkend na semináři rakouských pivovarů a týden předtím jsme měli zase den otevřených dveří. Ale pokud mám volno, zkouším si dědkovské záliby -zahrádkaření a také už třicet let chovám včely. Rádi také chodíme se ženou na koncerty nebo do budějovického divadla, které jako Budějovický Budvar sponzorujeme. Ani v tomhle nejsem moderní manažer hrající golf.“ Dovolená: „Příjemná dovolená je u teplého moře, toho se neodřekne asi žádný Středoevropan. A také jsme už potřetí absolvovali divadelní festival ve Veroně a zašli i na Broadway na Fantoma opery. To jsou věci, které dnes už můžu mít a mám rád.“ (Lidovky)


Stát vypsal výběrové řízení na poskytování poradenských služeb při transformaci národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost. Hodnota veřejné zakázky podle předpokladů nepřesáhne 12,5 milionu korun bez daně z přidané hodnoty. Sdělilo to ministerstvo zemědělství, které je spolu s Budvarem zadavatelem zakázky.

Změna by měla být prvním krokem pro případnou privatizaci národního podniku, který je třetím největším pivovarem v ČR a patří mezi přední tuzemské exportéry piva.

Podle ministra zemědělství Petra Ganadaloviče jsou předmětem zakázky finanční, daňové a právní služby. Cílem je nalézt optimální postup transformace z ekonomického a právního hlediska. Při posuzování podaných nabídek budou hlavními kritérii zachování právní kontinuity mezi národním podnikem a akciovou společností, kompatibilita s českým a evropským právem a řešení přechodu duševního vlastnictví, včetně ochranných známek a ostatních práv a označení, a to i s ohledem na probíhající národní a mezinárodní spory.

Hodnotit se bude také ekonomická výhodnost předložených nabídek nabídková cena a organizační a smluvní zajištění. "Hledáme solidního partnera, který bude schopen kvalitu i dohodnuté termíny garantovat," uvedl ministr.

Hlavním problémem při převodu Budvaru na akciovou společnost je zajištění právní kontinuity následnické firmy. Pokud by byla porušena, mohlo by to ohrozit zájmy Budvaru ve sporech s americkou skupinou Anheuser-Busch. Ten s Budvarem vede ve světě řadu sporů o právo užívat značku Budweiser Beer, Bud a další. Spor se táhne přes 100 let.

Výzva k veřejné zakázce bude podle MZe ve středu zveřejněna na webových stránkách úřadu www.mze.cz a ve stanovené lhůtě pak na centrální adrese informačního systému o veřejných zakázkách www.isvzus.cz.

Ministerstvo bude při přijímání nabídek a písemných dotazů uchazečů k zadávací dokumentaci zastupovat Advokátní kancelář Kindl & partneři. Obálky s nabídkami se pak mají otevírat 13. prosince 2007.

Budějovický Budvar, poslední pivovar v majetku státu, loni zvýšil hrubý zisk o 15 procent na 267,2 milionu korun. Zároveň vzrostl i výstav; loni vyrobil 1,152 milionu hektolitrů piva, což je meziročně o pět procent více. Tržby vzrostly o dvě procenta na zhruba dvě miliardy korun. (Finance)


Privatizace Budvaru-loupež století

[pátek, 12. říjen 2007]

Vládou připravovaná privatizace Budvaru, lze i bez účasti vládního důvěrníka Dalíka bezesporu považovat za zlodějnu. Na tom nic nemění ani převedení na akciovou společnost. Finta je v tom, že naše privatizace není totéž, co privatizace ve světě. Vláda stále majetek prodává za zlomek jeho hodnoty, což má za následek, že jí pak chybí peníze na výdaje na penze a zdravotnictví.

Ve světě jsou totiž na kapitálovém trhu k dispozici všechny finance tedy i (málo viditelné) penzijní úspory občanů, vybrané státem na státní důchodové zabezpečení. V ČR byly bohužel tyto peníze - nevyplacené penzijní závazky státu těm, kdo ještě nejsou v penzi, vyloučeny z trhu. Zůstaly v zlodějských rukou polistopadové státní mašinérie, která z nich udělala jeden obrovský skrytý dluh, neboť již nejsou kryty majetkem. Má-li někdo pocit, že tomu stále nerozumí, pak by měl konečně vzít sakra na vědomí fakt, že tyto peníze na stáří nikam nezmizely, ale byly státem investovány do nových nemocnic a podniků, jako třeba Budvar, aby bylo možno z podnikových zisků zpětně a legitimně financovat důchody a ostatní státní výdaje. Prospěch z majetku- kapitálu tak měli legitimně občané za své, ale státem investované peníze. Je tedy logické, že po prodeji Budvaru stát (občan) prodělá značnou sumu a následně ztratí každoroční prospěch z kapitálu.

Jsem rád, že tyto základy ekonomiky chápe alespoň jeden člen současné vlády ministr Čunek, když je proti prodeji Budvaru. Nechápu ale, proč totéž neplatí i v jiných případech chystané privatizace a že k dosavadní téměř 20- leté privatizační zlodějské doktríně mlčel.

Ani vládou chystané převedení Budvaru na akciovou společnost neznamená zažehnání zašmelení či nedej bože likvidaci kapitálu vlastněného penzijními úsporami občanů. Snad jedině, kdyby byl majetek Budvaru v rámci důchodové reformy kapitalizován, což by se v české korupční kotlině rovnalo přímo světovému zázraku.

Jak jsem výše zdůvodnil, nebude Budvaru v rámci převedení na a.s. prodán za skutečně pořizovací hodnotu, nýbrž za jakýmsi poradcem diskontovaný pakatel!

Tržní hodnota by byla na skutečném kapitálovém trhu pro jakéhokoliv kupce a budoucího akcionáře nejméně 10x větší! Stát tak získá jen zlomek toho, co by získat mohl, finanční rozdíl však budou muset oželet - zaplatit daňoví poplatníci.

Pak se nedivme, že se pod praporem privatizace ODS či ČSSD bezpečně propadáme s důchody a platy do chudoby. A není zde člověka, který by tuto nehoráznou zlodějnu vykřičel lidem do uší, aby se už vzpamatovali a vyšli konečně do ulic.

Jsou ovšem na světě státy, kde si vlády či města privatizaci důležitého podniku nechají požehnat ve volbách nebo referendem občanů. Ač jsme v údajné demokracii, do vlády lidu máme sakra daleko. Pane Dalíku, pane Gandaloviči, ruce pryč od Budvaru!

Poznámka:

Jak „výhodně“ byly privatizovány některé podniky?

1. Před lety od vlády získala pivovar Prazdroj japonská společnost Nomura, slíbila zaplatit sedm miliard. Za necelý rok a půl však akcie pivovarů prodala společnosti SAB za 24 miliard korun!

2. Společnost EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s..vlastník několik cukrovarů, měla letos zahájit jejich likvidaci.

3. V případě automobilky Škoda šlo nejprve o založení společného podniku se zahraniční majetkovou účastí, tedy s Volkswagenem. Dnes tam český stát nevlastní nic. A výdělek státu? Pakatel! Celý prodej byl experty ohodnocen na 9,7 mld dolarů (388 mld korun), stát však získal za majetek podniku vlastněný penzijními úsporami občanů jen 2,05 mld marek (asi 38 ml korun)!!. A letošní 8 mld zisk si rozdělí akcionáři Volkswagenu, mezi kterými je, světe div se, i stát - vláda Dolního Saska.

Pozn. JČ: Argument pana Bubeníka, že kdyby bývaly v Československu /ČR vznikly soukromé penzijní fondy, na něž by byla převedena penzijní pohledávka občanů, tržní poptávka při prodeji podniků by byla v ČR až desetkrát větší než nyní, a podniky by se prodávaly za reálnější cenu, je platný. Ovšem v současnosti, na rozdíl od začátku devadesátých let, jistě do určité míry do ČR proniká vliv mezinárodních finančních fondů, takže zmrazení českého kapitálového trhu vyloučením českých penzijních pohledávek se možná projevuje už méně.) (Britské listy)


V čele dozorčí rady Budějovického Budvaru, n. p., zasedne jako nezávislý odborník Robin Schinko, nominovaný ministerstvem zemědělství. Ministerstvo je zřizovatelem pivovaru a proto má v dozorčí radě rozhodující slovo.

„Byl jsem jmenován jako člověk z místa, který se zabývá krajskou problematikou,“ uvedl včera pro Deník Schinko ke své nové funkci. Schinko je 1. náměstkem hejtmana Jihočeského kraje, ale zdůraznil, že jeho nominace do dozorčí rady pivovaru nesouvisí s jeho mandátem v krajském zastupitelstvu.

Hlavní změna, která pivovar v blízké budoucnosti očekává, je jeho možná transformace ze státního podniku na akciovou společnost. „V tuto chvíli zakladatel (ministerstvo zemědělství – pozn. red.) společně s národním podnikem Budějovický Budvar budou pořizovat právní analýzu, která buď nedoporučí nebo doporučí transformaci,“ řekl Schinko.

Zkoumání cest

Nový předseda dozorčí rady konstatoval, že pokud by poradce ministerstvu doporučil transformaci státního podniku na akciovou společnost, následovalo by zkoumání způsobu, jakým způsobem transformaci provést.

„Moje rozhodování bude poznamenáno regionálním pohledem,“ vyjádřil se ke svému působení v dozorčí radě Schinko. O vyhlášení výběrového řízení na poradce ministerstva zemědělství mělo být původně rozhodnuto v září, po zasedání dozorčí rady. Tento termín zmiňovali zástupci ministerstva ještě v době konání výstavy Země živitelka. Jenže se oddálilo zasedání dozorčí rady a podle současných informací se začne poradce pro převratnou změnu hledat tento měsíc.

Začnou v říjnu

“Výběrové řízení na společnost, která bude přechod Budvaru na akciovou společnost zajišťovat, bude zahájeno v průběhu měsíce října,“ odpověděl včera na náš dotaz Petr Vorlíček z odboru komunikace ministerstva zemědělství. Otázka transformace Budvaru má své příznivce i kritiky, stejně jako možná pozdější privatizace.

Ochranné známky

Největší problém transformace představuje otázka ochranných známek a právní kontinuity nástupnické firmy. Právě ochranné známky, které zajišťují budějovickému pivovaru vývoz do desítek zemí světa, jsou totiž předmětem dlouholetých soudních sporů s americkou firmou Anheuser Busch. A přeměna národního podniku na akciovou společnost podle ministerstva zemědělství nesmí do budoucna pozici českého pivovaru nijak ohrozit.

Ve hře je po případné transformaci na akciovou společnost i její prodej. Odhady ceny pivovaru se pohybují kolem třiceti miliard korun a výše.

Budějovický Budvar vyváží pivo do více než 50 zemí světa a je třetím největším pivovarem v České republice. Loni vystavil 1,151 milionu hektolitrů piva. (Českobudějovický deník)


Titulem Nejlepší světový ležák se může chlubit tmavé pivo Budějovického Budvaru. V soutěži, kterou vyhlásil britský odborný magazín, porazilo stovky pivních značek z celého světa. Odborná porota testovala piva ve třech kolech a několika kategoriích, hodnocení bylo anonymní.

Budějovický pivovar loni vyrobil 20 tisíc hektolitrů tmavého ležáku, polovinu vyvezl do třinácti zemí světa. Jen Britové vypili dva tisíce hektolitrů tohoto piva.

"Titulu si velmi vážíme. Našimi konkurenty byla piva z celého světa. Tmavý ležák tentokrát ocenili odborníci, ale pro nás je důležité hlavně to, že má velký úspěch u našich zákazníků," uvedl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

V soutěži byly vzorky piv hodnoceny ve třech kolech. V prvním kole mezinárodní porota hodnotila stovky pivních značek. Na základě tohoto hodnocení určila vítěze celkem ve 42 pivních stylech v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo.

Vítězné vzorky jednotlivých stylů postoupily do druhého kola, ve kterém byli anonymně posuzovány nejlepšími britskými sládky a pivovarníky. Ti určili 12 vítězů kategorií. Tmavý ležák Budweiser Budvar tak například zvítězil v kategorii "Nejlepší světový tmavý ležák".

Ve třetím a finálovém kole byla vítězná piva znovu anonymně ochutnávána porotou a ta určila absolutní vítěze čtyř hlavních kategorií: ležák, ale, stout/porter a pšeničné pivo. Právě v tomto kole získal tmavý ležák Budweiser Budvar titul "Nejlepší ležák světa".

"Porotci byli ohromeni kvalitou a množstvím piv v naší soutěži. Bylo velice obtížné nalézt vítěze," prohlásil předseda poroty, známý britský pivovarnický odborník a publicista Roger Protz. (iDnes)


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň