Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

září 2007

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv září 2007


„Silný dolar? To byl problém před dvěma lety,“ tvrdí majitel sklárny a minipivovaru František Novosad. Podle něho už nyní vyjde zcela nastejno, zda se americká měna prodává za 19 nebo 20 korun. Proč je v klidu, zatímco jiní vývozci si zoufají?

Novosadovi se podařilo přesvědčit odběratele, že musí kupovat dráž, a on se tak dostal na stejné ceny, za které prodával v době, kdy stál dolar přes třicet korun. „Asi patřím mezi výjimky,“ uvědomuje si Novosad. „Byl jsem hodně tvrdý. Řekl jsem, že buď mi zaplatí požadovanou cenu, nebo jim už neprodám ani skleničku,“ vzpomíná podnikatel z krkonošského Harrachova. Zároveň si začal vynahrazovat ztráty způsobené slabým dolarem jinde. Jeho sklárna a minipivovar se staly turistickou atrakcí a v loňském roce je navštívilo na 50 tisíc lidí. „A letos toto číslo určitě překonáme,“ očekává Novosad.

Před několika lety však zažíval krušné časy. Tři roky po sobě byl ve ztrátě, jeho zboží se stávalo pro zahraniční odběratele stále dražším, navíc mu narůstala čínská konkurence, proti níž nemohl bojovat nízkými cenami. „S Američany byla těžká řeč. Ať řekl člověk jakoukoliv cenu, vždy chtěli dát maximálně třetinu,“ vzpomíná Novosad.

Nakonec však přinutil odběratele přistoupit na jeho podmínky a do zámoří vyváží 40 procent své produkce za zhruba jeden a půl milionu dolarů. Stejné množství jde do dalších, především evropských zemí, pětina skla se prodá v Česku. „Ale každý druhý kus stejně koupí turisti, takže nakonec také skončí v zahraničí,“ dodává Novosad.

Největší zájem je podle něho v USA o velkoobjemové sklenice na víno, do nichž se vejde i přes litr nápoje. (MF Dnes)


Dění v září 2007

[neděle, 23. září 2007]

Ženy točí pivo lépe než muži

Pátým Mistrem ČR a SR v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois se stala Tereza Berlová z restaurace U Podkovy v Bystřici u Benešova. Ve finale zvítězila v konkurenci třiceti dalších barmanů a barmanek a bude reprezentovat Českou a Slovenskou republiku na Mezinárodním mistrovství barmanů v Belgii.

Ačkoli z osmadvaceti semifinalistů bylo 22 mužů a jenom 6 žen, mezi sedm finalistů se probojovaly tři ženy. K velkému překvapení všech znalců se tyto tři finalistky sešly na stupních vítězů – na druhém místě Romana Gašová z Pizzerie Alfredo v Orlové a na třetím slovenská reprezentantka Ingrid Botlóová z restaurace Dobrá Bašta v Šamoríně.

V exkluzivním prostoru kaple Sacre Coeur na pražském Smíchově barmané soutěžili v dokonalém umění načepování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů Hoegaarden White a Leffe Bruin. Mistra ČR a SR vybrala porota složená z odborníků a známých osobností. Modelku a moderátorku Ivu Kubelkovou vítězství nepřekvapilo: “To je přece jasné,” směje se s nadsázkou, “ženy pivo točí a muži ho pijí.”

Šťastná vítězka Tereza Berlová se krátce po vyhlášení výsledků svěřila: “Bylo to náročné, hlavně jsem se bála, že něco pokazím. Něco jiného je dodržovat servírovací rituál v naší restauraci a něco zcela odlišného je předvádět rituál před tolika lidmi, kteří mne pečlivě sledují.”

Ve znamení rituálu se ostatně nesl celý večer, takže kromě dokonale naservírovaného piva mohli hosté sledovat i umění při přípravě originálního sushi, ústřic nebo různých druhů kávy a doutníků. Mediálním partnerem celé akce se proto stal časopis pro milovníky gastronomie Chef Gurmán.

Do finále letošního ročníku vybrali barmany samotní spotřebitelé. Ti posuzovali dodržování servírovacího rituálu ve stovce vybraných restaurací po celé České republice. “Každá číše piva, kterou barmané natočili, mohla být hodnocena a více než 5 000 spotřebitelů se tak stalo tou nejnáročnější porotou.”, říká Zdeněk Prajs, brand manažer pro značku Stella Artois a dodává: “26. října se v Belgii rozhodne, zda vybrali správně.” (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Výroba piva Hoegaarden se vrátí do svého domovského města

Pivo Hoegaarden, které znají i pivaři v České republice, se bude opět vařit ve svém domovském stejnojmenném městě v Belgii, tak jak tomu bylo dříve po staletí. Výrobu hoegaardenu, světlého kvasnicového piva, přesunul před necelými dvěma lety majitel pivovaru, skupina InBev, do městečka Jupille poblíž Lutychu. Podle znalců ale pivo vyrobené v Jupille dostalo jinou chuť, uvedl časopis Bulletin.

Návrat do města Hoegaarden se uskuteční v létě příštího roku. "Jsem potěšen. Taková bohatá historie nemůže být zapomenuta," citoval časopis Pierra Celise, který stál v 60. letech u návratu světlého hoegaardenu se staletou tradicí na trh. Návrat do domovského města je připisován neschopnosti pivovaru v Jupille udržet krok s rostoucí poptávkou po světlém pivu, stejně jako počátečním potížím při technologickém postupu ve výrobě.

Přesun výroby hoegaardenu do Jupille přitom mělo za následek nižší dodávky tohoto piva do evropských zemí včetně České republiky. Mnohé restaurace v Česku se tak bez něj musely po nějakou dobu obejít. "Převedení výroby trvá déle, než se původně předpokládalo," citoval v květnu deník Mladá fronta Dnes mluvčí Staropramenu Michaelu Trýznovou. Staropramen v Česku hoegaarden distribuuje, zároveň sám patří do skupiny InBev.

InBev ke konci roku 2005 oznámil konec výroby ve dvou belgických pivovarech, jedním z nich byl i ten ve městě Hoegaarden. V současné době vaří InBev pivo v Jupille a také v Lovani, kde má InBev i centrálu.

Společnost InBev vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a nyní její produkce piva těsně překračuje produkci světové dvojky SABMiller. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. (iHNed)

Pivovary Staropramen prodaly v prvním pololetí o 9 %

Společnost Pivovary Staropramen prodala v prvním pololetí letošního roku celkem 1,583 milionu hl piva (bez zahraniční licenční výroby). To představuje ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 nárůst o více než 9 %.

Na domácím trhu dosáhly prodeje 1,255 milionu hl piva a narostly tak o 7,8 %. Výrazný růst zaznamenaly všechny hlavní značky z portfolia společnosti – Staropramen, Stella Artois, Braník i Ostravar. Prodeje baleného piva Staropramen se v prvním pololetí meziročně zvýšily o více než 28 %, čímž značka navázala na velmi úspěšné loňské období po uvedení nové grafické podoby. Staropramen také představil novou komunikační kampaň vycházející z konceptu: Kdy jsi naposledy udělal něco jinak. „Reakce na kampaň jsou velmi pozitivní, z našich průzkumů vyplývá, že značka Staropramen je u spotřebitelů stále populárnější,“ říká manažer značky Staropramen Daniel Musialek. Tradičně dobře si vedl i prémiový ležák Stella Artois, který opět potvrzuje svůj silný potenciál dvojciferným nárůstem. Významně narostly i prodeje celonárodní značky Braník a regionálního piva Ostravar.

Velmi dobře se vyvíjely též prodeje nealkoholických piv Staropramen a Stella Artois, které se ve srovnání s loňským rokem zvýšily o 44 %. „V letošním roce jsme nově uvedli plechovkové balení nealkoholického piva Staropramen a více jsme se zaměřili na jeho komunikaci. Staropramen Nealko se stal partnerem Pražského mezinárodního maratónu, v létě proběhla na jeho podporu rozsáhlá promotion cílená na řidiče,“ říká Daniel Musialek.

Čistý export společnosti se v prvním pololetí zvýšil o 15,1 % na 327,3 tisíc hl piva. Pivovary Staropramen jsou druhým největším českým exportérem piva, nejvýznamnějšími exportními trhy společnosti jsou Slovensko, Švédsko, Německo a Velká Británie. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Mikro-blogujte se Staropramenem!

Staropramen přišel s u nás dosud nepříliš rozšířenou metodou, jak efektivně komunikovat se svou cílovou skupinou. Na stránkách www.zijesjenjednou.cz spustil nový interaktivní projekt, tzv. mikro-blogování. V zahraničí je již nová generace blogování populární. Umožňuje příspěvky uživatelů obratem přeposílat ostatním přátelům, dokonce i na mobilní telefon.

Na zijesjenjednou.cz vznikají komunity přátel, kteří průběžně vkládají příspěvky na téma "Co jsi právě udělal jinak". Všichni zaregistrovaní jsou tak ihned informováni o tom, co je nového v životě jejich kamarádů. Přitažlivost služby tkví v tom, že vkládat i přijímat zprávy je možné i prostřednictvím SMS, takže uživatelé mohou službu použít, kdykoliv se jim přihodí něco pozoruhodného.

„Dělejte věci jinak, vyhněte se stereotypu. To je klíčová výzva, životní názor značky Staropramen. Projekt žiješjenjednou.cz nás hned na začátku zaujal zcela netradičním přístupem k marketingové komunikaci na internetu. Nedráždíme standardními bannery, dáváme spotřebitelům službu, která jim umožní komunikovat s přáteli lépe než dosud," říká k rozjetému projektu Daniel Musialek, brand manažer značky Staropramen.

Strategii a koncept pro Staropramen připravila Word of Mouth agentura OUTBREAK, programování, design a SMS modul dodala interaktivní agentura WDF.

Služba je zdarma k dispozici všem osobám starším 18 let na adrese www.zijesjenjednou.cz. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Tři první místa a jedno třetí. To je výsledek piv skupiny Drinks Union na letošní odborné degustaci v rámci 50. Žatecké dočesné, která se uskutečnila tento víkend. Zlato získaly ve svých kategoriích tři značky vyráběné v pivovarech skupiny – Zlatopramen 11, Březňák 14° speciál a tmavé výčepní pivo Dačický z pivovaru Kutná Hora. Březňák se navíc může pochlubit třetím místem mezi tmavými výčepními pivy.

„Takovýchto ocenění si nesmírně vážíme, jsou důkazem, že naše lahodná piva vaříme klasickým způsobem skutečně poctivě a s láskou. Vaříme je totiž z těch nejlepších ingrediencí,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Podle marketingového manažera Zlatopramene Borise Rajdla je první místo v degustaci důkazem, že Zlatopramen 11° nemá pouze špičkový design, ale také chuť. „Vedle vítězství v degustaci je toho také důkazem rekordní červencový prodej Zlatopramene v lahvovém balení,“ dodal.

Březňák zase svými dvěmi „zásahy“ potvrdil svou pozici jednoho z nejvíce oceňovaných piv skupiny Drinks Union. Podle ředitele pivovaru Jaroslava Rottenborna nejde ani v případě Žatecké dočesné o náhodný úspěch. Březňák si totiž v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi téměř 100 ocenění.

Pivovarští se však shodují, že důležitější než ocenění je především to, aby lidem, kteří tato piva pijí, chutnala. „To, že vaříme dobré pivo, potvrzuje stále rostoucí zájem o piva z naší produkce,“ dodal Daniel Váša. (Tisková zpráva Drinks Union)


V Nitre vznikne nová mestská štvrť. V areáli bývalého pivovaru začne spoločnosť Real Estate Assets už o niekoľko mesiacov s výstavbou Novej Nitry. Pôjde o komplex so stovkami bytov, rozsiahlou vybavenosťou, administratívnymi, relaxačnými a kultúrnymi centrami.

Nový majiteľ odkúpil budovy nitrianskeho pivovaru Corgoň od Heinekenu ešte v roku 2006. Do obnovy päťhektárového areálu chce investovať 3 miliardy korún. Nová štvrť má byť rozdelená na tri zóny. Obytnú časť bude tvoriť vyše 500 nových bytov. V najvzácnejšej, historickej časti pivovaru vznikne nové námestie obklopené hotelom, administratívnymi a kongresovými centrami, obchodmi a relaxačnými zariadeniami.

Ešte pred začiatkom výstavby, ktorý je naplánovaný na prvú polovicu roku 2008, sa musí investor vyrovnať s viacerými problémami. Jedným z nich sú aj historické objekty bývalého pivovaru. "Po dohode s Krajským pamiatkovým úradom v Nitre sme do projektu začlenili niekoľko historických stavieb tak, aby sme vhodne spojili staré s novým. Najvzácnejšia je budova starej sladovne, ktorá sa zachová v jej pôvodnej podobe, no dostane nové funkcie,“ hovorí manažér projektu Daniel Gálik.

Ako pripomenul pri nedávnom predstavovaní zámeru v mestskom parlamente, nemalým problémom bude aj riešenie dopravy v novej štvrti. Vstup bude z rušnej Triedy M. R. Štefánika, ktorá je zároveň súčasťou ťahu Nitra – Nové Zámky. "Kvôli bezpečnosti a plynulosti premávky tu chceme vybudovať štyri nové križovatky, z ktorých tri budú svetelné," vysvetľuje Gálik.

Investor už začal s prípravou projektovej dokumentácie a dokumentácie pre povolenie na búranie budov. Nitriansky pivovar tak po viac ako sto rokoch zanikne a s ním aj dlhoročná tradícia varenia piva v Nitre. Tá siaha až do roku 1692, keď dal nitriansky biskup Blažej Jaklin majstrovi Petrovi Švábovi k dispozícii biskupský pivovar.

Súčasná podoba mestského účastinného pivovaru vznikla v rokoch 1893 až 1895. Pivo sa v ňom varilo až do roku 1926. Po obnovení výroby v roku 1950 sa tu Nitriansky ležiak a neskôr Corgoň vyrábal až do konca roku 2004, keď holandský koncern Heineken presťahoval výrobu do Hurbanova. Aby sa na tradíciu pivovarníctva v Nitre celkom nezabudlo, požiadali mestskí poslanci investora, aby v niektorom z nových obchodných priestorov umožnil aj zriadenie prevádzky malého "rodinného" pivovaru. Foto zde ... (Pravda)


Steiger predal za polrok 72 000 hl piva

[sobota, 22. září 2007]

Celková produkcia Pivovaru Steiger, a. s., so sídlom vo Vyhniach za prvých 6 mesiacov tohto roka prekročila 72 000 hl piva a 7 900 hl nealkoholických nápojov. Vyplýva to z hodnotenia, ktoré zverejnila spoločnosť.

Pivovar zaznamenal v danom období zisk 8 miliónov Sk pri tržbách 141 miliónov Sk. Pridaná hodnota sa zvýšila na bezmála 40 miliónov Sk. Aktíva spoločnosti dosiahli 279 miliónov Sk.

Do pivovaru vstúpila v roku 2002 Európska banka pre obnovu a rozvoj, ktorá zabezpečila mnohomiliónové investície. Vlani vstúpila do pivovaru moravská pivovarnícka spoločnosť, ktorá priniesla svoje know-how a možnosti nákupu kvalitných surovín z Čiech a Moravy.

Pivovar je najstarší na Slovensku, pivo sa v ňom varí nepretržite už viac ako 530 rokov. Spoločnosť zamestnávala na konci júna 160 ľudí. (Aktuality)


Viac ako 2,7 milióna hektolitrov (hl) piva predali svojim konzumentom slovenské pivovary za prvých 8 mesiacov tohto roka. Medziročne to bolo zvýšenie o 2 %. Tradične silný mesiac august splnil očakávanie pivovarníkov - ponúkli na slovenský trh 434 000 hl piva, čo medzimesačne znamenalo zvýšenie o 6 %. Pod výsledok predaja za 8 mesiacov sa podpísal predovšetkým úspešný august, ktorý tradične pivovarníkov nesklamal, povedal pre TASR výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPS) Roman Šusták.

Podľa jeho slov rastie tiež podiel produkcie slovenských značiek v zahraničí. Nahrádza sa tým priamy export piva zo Slovenska, ktorý v minulosti predstavoval 150 000 až 200 000 hl piva ročne. Zvýšený záujem u konzumentov tohto zlatistého moku badať najmä o pivá nižších stupňovitostí na úkor klasických ležiakov. "Kým pred 12 rokmi trhový podiel piva dvanástky tvoril 75 %, v súčasnosti je to iba 27 %. Trend je, že dlhodobo rastie spotreba piva 10-stupňového a nealkoholických pív v neprospech piva 12-stupňového," konkretizoval pohyby na relevantnom trhu Šusták.

Činili sa podľa jeho slov aj slovenské sladovne a do konca augusta vyrobili 167 000 ton sladu. Výroba sladu tak oproti 8 mesiacom roka 2006 mierne zaostáva, hoci je o túto základnú pivovarskú surovinu u pivovarov zvýšený záujem. "Pokles výroby sladu za prvých 8 mesiacov o 6 % možno pripísať nedostatku sladovníckeho jačmeňa z úrody v roku 2006, ktorý sa v týchto mesiacoch práve spracovával," vysvetlil okolnosti riaditeľ.

V súčasnosti SZVPS zastrešuje 17 členov, okrem výrobcov piva, sladu a chmeľu sú to aj výrobcovia pohárov, korunkových uzáverov, fliaš, výčapných sudov, vrátane servisu sudov. (Orange)


Se zámkem obživl i pivovar

[pátek, 21. září 2007]

Před pár lety by kolemjdoucí málem nepoznal, že ruina, kterou míjí, je vlastně renesanční zámek. Dnes stejná stavba září do dálky novou fasádou, hotel v ní nabízí luxusní služby a pivnice pivo z vlastního pivovaru.

Mnozí obyvatelé mají zafixováno, že Ostrava má ve Slezské Ostravě hrad, že zámek v Ostravě-Kunčicích shořel a je v ruinách. A také, že zámek v Ostravě-Porubě slouží často sletům komunistů.

Ostrava má však díky svému rozmachu v minulém století také další historické sídlo, které navíc patří mezi nejstarší objekty ve městě.

Je jím zámek v Ostravě-Zábřehu. Ten byl samozřejmě v době svého vzniku součástí samostatné obce Zábřeh nad Odrou, dnes k němu však pohodlně dojede obyvatel Ostravy některou z tramvajových linek.

O zmrtvýchvstání zámku se postarali podnikatelé Petr Hradil a Erich Bergmann. Ti v roce 2004 koupili ruinu, kterou se nedařilo jejich předchůdcům k ničemu využít a realitní kanceláře si ji od devadesátých let doslova přehazovaly jako horký brambor.

V zámku je i kopie obrazu z dobříšského zámku

Dnes je zámek do nejmenších detailů rekonstruovaný a podnikatel mu vrátil renesanční a barokní charakter. Použitím vyspělých materiálů a značných finančních prostředků si mohl dovolit navrátit místnostem nejen jejich vybavení, ale i původní podobu.

A tak místnosti zámku znovu oživují například původní dřevěné stropy a starožitnosti. Od obrazů po velké renesanční či barokní skříně.

„Do nejluxusnějších pokojů jsme dodali starožitnosti získané na burzách či aukcích. V jednom z pokojů máme například kopii obrazu, který visí na státním zámku v Dobříši. Tu jsme pořídili v Rakousku, odkud máme i další exponáty,“ říká při provázení hotelovými pokoji žena spolumajitele zámku Daniela Hradilová. Dodává, že majitelé se snažili vybavit luxusní pokoje především dobovým nábytkem, který je buď český, nebo rakouský.

Hosté budou spát pod hlavami buvola či losa

Samotný hotel má v prvním patře devět takzvaných historických pokojů, z nichž každý má své vlastní jméno. Ty jsou opatřeny především starožitným nábytkem, pouze postele jsou vytvořeny nově, a to v obecném historickém stylu.

„Přeci jen má dnešní člověk trochu jiné proporce než před několika sty lety, a tak jsme raději volili bytelnější konstrukce,“ říká manželka spolumajitele Daniela Hradilová.

Každý z pokojů má vlastní krb a jeho zdi jsou vybaveny odpovídajícími uměleckými výtvory, obrazy či preparovanými zvířaty.

Například největšímu apartmá pojmenovanému Afrika vévodí preparovaná hlava mocného afrického buvola a na stěnách visí několik vypreparovaných trofejí antilop. Na jedné ze stěn pak je vypreparovaná kůže krajty mřížkované.

V Loveckém pokoji je hlava mohutného losa. V pokoji nazvaném Renesance majitelé dbali, aby vše odpovídalo tomuto slohu.

Na bývalé půdě hotelu, tedy v druhém patře zámku, vzniká v současnosti dalších devět pokojů, které majitelé nazývají stylovými. „Ty budou zařízené replikami nábytku,“ říká Daniela Hradilová.

Původní dlažba i repliky starých vypínačů Přestože se někomu může po popsání vybavení zdát, že zámek je přeplácaná snobárna, opak je pravdou. „Celou rekonstrukci sledovali bedlivě památkáři. Snažili jsme se nic neošidit a uvést vše do stavu, který tady byl před začátkem zkázy zámku,“ říká Daniela Hradilová.

Dlužno říci, že vybavení zámku působí i při své okázalosti a efektnosti překvapivě střídmě a poctivě.

Dlažby místností jsou například z původních půdních dlaždic, při stavebních pracích využívali stavbaři původních postupů. A někoho možná příjemně překvapí i takový detail, že všechny vypínače jsou napodobeniny elektrických vypínačů ze začátku dvacátého století.

Že pokoje zámku jsou určeny spíše pro vybranou klientelu, svědčí cena za pokoj: pětadevadesát až dvě stě devadesát eur. „Ale chtěli jsme především nabídnout zákazníkovi nejvyšší služby a to, co mu běžný hotel neposkytne - klid. A už nyní je o naše ubytování docela velký zájem,“ říká manažer hotelu Radovan Koudelka.

V pivnici je Pikard za lidovou cenu

Dostupnější ceny má naopak pivnice, která bude v zámku fungovat přes den. Například pivo, které si zámek vyrábí, bude stát čtyřiadvacet korun. Právě na toto pivo je pyšný jeho „stvořitel“ Václav Baron.

„Vařím vždy v tancích dvě várky po pěti hektolitrech, protože mám desetihektolitrové kvasné nádoby. Ve spilce pak pivo pár dnů kvasí a v tancích leží tak dvacet dnů. Jednu várku hospoda vytočí za pět až šest dnů,“ říká muž, který dal všem druhům svého piva jméno Zámecké pivo a jedenácti stupňové ležáky pojmenoval názvem Pikard. Své nepasterizované pivo považuje za zdravý nápoj s celou škálou vitaminu B. „Část piva vařím jako čtrnácti stupňové a ochucuji ho puškvorcem,“ říká Václav Baron.

V horním podlaží objektu zámku je také gurmán ská restaurace a ve sklepích vinotéka a vinárna. U recepce hotelu je též bar a u vchodu do zámku Erbovní salónek, kde je možno pořádat svatební obřady.

Místo demolice totální obnova

Je až neuvěřitelné, jak blízko byl zábřežský zámek totálnímu zániku. Radnice Ostrava-Jih prý už na něj v roce 2000 sepsala demoliční výměr.

Na místě zámku stávala středověká tvrz, o níž je první písemná zmínka z roku 1529. Zámek vlastnili různí šlechtici, například Petřvaldští, kterým patřil hrad Bouzov a kteří koncem 16. století vystavěli renesanční zámky v Račicích a Buchlovicích na jižní Moravě a v nedaleké Staré Vsi nad Ondřejnicí. Po Bílé hoře přestal být zámek majetkem šlechty a koupil ho olomoucký arcibiskup. Zámek se stal sídlem hospodářské správy církve. Od roku 1919 sloužil jako bytový dům. V roce 1921 tu bydlelo deset domácností o padesáti členech.

V roce 1948 život na zámku utichl, v budovách sídlil národní podnik Bytostav, závod mechanizace. A byl začátek konce. Zámek se za padesát let změnil v ruiny. „Chtěli jsme vrátit tento cenný objekt Ostravě. Chceme, aby zámek žil. A neděkujte, choďte k nám třeba na pivo,“ říká Petr Hradil, který prosadil opětovné zapsání zámku do seznamu českých kulturních památek. (MF Dnes)


Již poněkolikáté se Radegast Birell rozhodl podpořit dárcovství nejcennější tekutiny v těle – lidské krve. Po březnovém projektu ve Frýdku-Místku se nyní ve dnech 12. až 15. listopadu účastní charitativní akce Fakultní nemocnice v Ostravě - Porubě a Rádia Kiss Morava nazvané Rudý týden.

Rudý týden má v Ostravě upozornit na nedostatek krve, která se využívá zejména během těžkých operací a komplikovaných porodů. Protože dárců krve stále není dostatek, což se projevuje především v zimním období plném dopravních nehod, rozhodlo se Rádio Kiss Morava uspořádat akci, na které na celou problematiku upozorní a přiláká nové dárce. Jedním z partnerů akce je také Radegast Birell, který zúčastněným věnuje dárky v podobě nealkoholického piva.

„Akci Rudý týden pokládáme za další z pozitivních aktivit, která podpoří bezplatné dárcovství krve. Doufáme, že zaujme naše stálé klienty a přiláká nové dárce do největšího krevního centra v našem regionu,“ říká primářka Krevního centra ostravské nemocnice MUDr. Zuzana Čermákova, Ph.D.

Od pondělí 12. listopadu až do čtvrtka 15. listopadu budou patroly rádia Kiss Morava s nealkoholickým pivem Radegast Birell lákat potenciální dárce, především prostřednictvím letáků, rádiových spotů nebo formou ozvučeného auta, které bude projíždět ulicemi města. Ve čtvrtek 15. listopadu akce vyvrcholí lampiónovým průvodem, který odstartuje v 15:30 a zavede účastníky až k Fakultní nemocnici Ostrava, kde bude možné ten den darovat krev až do 20 hodin.

Všichni účastníci akce obdrží jako poděkování nealkoholické pivo Radegast Birell a drobné upomínkové předměty. Zároveň může každý během akce vyplnit soutěžní leták. Kdo správně odpoví na soutěžní otázku, může vyhrát jednu z hodnotných cen – plazmové televize, mp3 přehrávače atd.

„Radegast Birell je častým partnerem podobných akcí, kde je možné darovat krev. Myslíme si, že podobné akce jsou velmi důležité, mohou totiž někomu zachránit život! Proto jsme velmi rádi, že můžeme všechny dobrovolníky, kteří se akce zúčastní, alespoň symbolicky odměnit naším nealkoholickým pivem,“ říká Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Soutěž „Jedeme na Birell“, která probíhá na čtyřech populárních severomoravských cyklotrasách, se pomalu blíží ke svému vrcholu. Koncem září budou vyhlášeni její vítězové. Kdo nejpřesněji odpoví na soutěžní otázku, získá špičkové horské kolo. Ještě máte šanci!

Soutěž „Jedeme na Birell“ probíhá od 15. července na čtyřech moravských cyklotrasách - Beskydy Radegast CykloTrack, Slezsko Radegast CykloTrack, Trojmezí Radegast CykloTrack a Opava Radegast CykloTrack. Její oficiální ukončení proběhne poslední zářijový den, kdy se dozvíme, kdo se stal majitelem špičkového horského kola Superior Radegast Birell Edition v hodnotě 26 900 Kč. Dalších 100 soutěžících vyhraje profesionální cyklistické dresy a exkluzivní cyklistické přilby z limitované série Radegast Birell. Prvních 300 nejrychlejších účastníků získá reflexní pásky pro zvýšení bezpečnosti při pohybu na vozovkách.

A co je nutné pro to udělat? Stačí projet některou z cyklotras a nasbírat 10 razítek z vybraných hostinců, restaurací či hospůdek, kde se osvěžíte nealkoholickým pivem Radegast Birell. Následně musíte co nejpřesněji odhadnout čas, za který profesionální cyklista Radim Kořínek absolvoval na horském kole Superior Team Racing úsek trasy Trojmezí Radegast CykloTrack - konkrétně 12,4 km dlouhý výjezd od spodní stanice lanové dráhy v Oldřichovicích k chatě na Javorovém vrchu.

„Radimovi to jelo opravdu dobře, víc ale neprozradím. Pokud budete chtít jeho výkon napodobit, nezapomeňte na přilbu! Nepřeceňujte své síly - kopec je to pořádný,“ komentuje výkon profesionálního cyklisty Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Nealkoholické pivo Radegast Birell je vhodné i pro řidiče a cyklisty, nezatíží totiž organismus alkoholem, ale osvěží ho stejně jako pivo alkoholické.

Více informací o nealkoholickém pivu Radegast Birell i o soutěži najdete na www.birell.cz. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Jako vydařený lze hodnotit letošní ročník tradiční akce Radegast Den, která se tuto sobotu konala s podtitulem „Nošovické hry“. Do pivovaru Radegast a jeho okolí si našlo cestu 20 tis. návštěvníků, kteří během celého dne vypili 31 tis. piv. Nejčastěji byly v provozu pípy s kvasnicovým ležákem Radhost, jehož jméno mu letos vybrali příznivci značky v rámci internetového hlasování. Program probíhal na několika scénách a kromě šampióna Nošovických her sklidily největší úspěch hvězdy programu – Kamil Střihavka a Katapult.

Snad všechny dopravní prostředky kromě lodí a letadel vozily od sobotního rána tisíce návštěvníků na Radegast Den, který se už popáté konal v Nošovicích. I přes konkurenci jiných souběžně probíhajících akcí v regionu si našlo do podhůří Beskyd cestu asi 20 tis. příznivců značky Radegast. Na hlavním pódiu se střídaly hlavní hvězdy programu, od Pavla Nováka, přes A. Náhlovského až po K. Střihavku a Katapult. Bavily ale i další scény s názvy oddechová, soutěžní a adrenalinová.

Foto

Proudem samozřejmě teklo i pivo Radegast a zejména kvasnicový ležák Radhost. „Celkem návštěvníci akce vypili 31 tis. piv, z toho 22 tis. kvasničáku Radhost,“ upřesňuje manažer značky Radegast, Milan Gába.

Letošní Radegast Den s podtitulem „Nošovické hry“ měl i svého šampióna. Tím byl vyhlášen nejzdatnější účastník soutěžní scény. Dvacetiletý Tomáš Juřík z Valašského Meziříčí za svůj výkon získal pivo na celý rok zdarma, čili 365 piv Radegast. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


S lákavým podtitulem „Nošovické hry“ začne tuto sobotu úderem desáté hodiny dopolední už pátý ročník akce Radegast Den. Kromě bohatého hudebního programu v podobě Kamila Střihavky, Pavla Nováka nebo skupiny Katapult a jiných jsou připraveny i scény, které přinášejí oddech, soutěže či adrenalin. Nezbytnou součástí oslav piva Radegast v Nošovicích je tradičně kvasnicový ležák, který však letos poprvé nezůstane bez jména. Návštěvníci v internetové soutěži svými hlasy rozhodli, že v sobotu poteče z nošovických výčepů kvasnicový ležák s názvem Radhost.

Kvasnicový ležák je neodmyslitelnou součástí Radegast Dne, který se koná tuto sobotu v Nošovicích. Pro letošní rok se organizátoři rozhodli tradiční kvasničák pojmenovat a vyzvali k tomu příznivce značky prostřednictvím internetových stránek značky. Výsledky hlasování objasňuje manažer značky Radegast Milan Gába: „I přesto, že návštěvníci stránek mohli napsat jakýkoliv nápad, téměř polovina z nich se vyjádřila pro Radhost, který byl společně s Kváskem a Radostí součástí nabídky. Proto jsme nakonec přistoupili na tuto volbu.“ Mezi návrhy se objevila jména jako Nošovičák či Radeslast.

Letošní Radegast Den odstartuje tuto sobotu úderem desáté hodiny dopolední. Na hlavní scéně vystoupí např. Katapult a K. Střihavka, na oddechové scéně pak Ivo Jahelka či Ander z Košic. Připravena je i oddechová či adrenalinová scéna. V rámci soutěžního bloku pak bude vyhlášen šampión Nošovických her, který získá pivo na rok zdarma.

Do Nošovic pojedou v sobotu z Frýdku-Místku autobusy i historické vlaky. Jeden z nich dokonce zamíří do pivovaru přímo z Ostravy. Veškeré informace o programu i dopravě jsou uvedeny na web. stránkách www.radegast.cz. Ve srovnání s loňským ročníkem, který navštívilo 20 tis. lidí bude rozšířen také počet parkovacích míst. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Mnoho patriotů nošovického piva zítra opět zaplní obec, kde se od sedmdesátých let vaří pivo Radegast. Pivovar totiž už popáté pořádá akci Den Radegast, která se stala jakousi masovou poutí, kde hrají kapely, prodávají trhovci a návštěvníci mohou soutěžit v mnoha zábavných disciplínách nebo vidět mistry v různých adrenalinových sportech.

Pro tuto akci navaří pivovar každoročně hektolitry kvasnicového piva. Letos mu vybrali sami lidé poprvé název - Radhost. Den Radegast se letos koná pod názvem Nošovické hry. A organizátoři čekají i přes konkurenci jiných masových akcí velkou návštěvnost. Už v roce 2003, kdy se Radegast Den konal poprvé, dorazilo do Nošovic asi deset tisíc návštěvníků, loni už pořadatelé mluvili o dvaceti.

Zájemci se mohou jako každý rok zúčastnit exkurze pivovarem Radegast. Pro ty, kteří si spojují akci také s dobrou muzikou, zahrají zpěváci a kapely jako Enter, Gába al Dhába, Pavel Novák, Kamil Střihavka Leaders a také čeští hardrockoví matadoři Katapult. Organizátoři upozorňují také na adrenalinovou scénu či soutěž O šampiona Nošovických her z řad návštěvníků. (MF Dnes)


Ostravaru stoupl prodej o 6%

[pátek, 21. září 2007]

Téměř jednou tak rychleji než zbytek trhu rostl v první polovině letošního roku prodej piva ostravského pivovaru Ostravar. Podle vrchního sládka pivovaru se na zvýšeném prodeji projevily nejen nadprůměrné teploty v prvním pololetí, ale i nové lahve, do kterých začal pivovar své výrobky balit. Kvůli velkému zájmu přešel pivovar už v průběhu tohoto roku na čtyřsměnný provoz. „Stále vaříme pivo ve čtyřsměnném provozu. Každý týden opustí brány pivovaru stovka plně naložených kamionů. “ popsal situaci Robert Kužela.

Nové lahve mají úspěch

Za velký přínos zvýšenému prodeji piva pokládá Robert Kužela také nové pivní lahve, které Ostravar začal využívat v průběhu tohoto roku.

„Nový design našich lahví významným způsobem přispěl k našim současným výsledkům,“ tvrdí Robert Kužela a za příklad si bere například informace společnosti Tesco, podle kterého se Ostravar stal pro nakupující nejoblíbenější pivní značkou v Moravskoslezském kraji. (MF Dnes)


Prodej piva Ostravar z portfolia domácí pivovarnické dvojky Pivovary Staropramen rostl do konce června na domácím trhu rychleji než celý český pivní trh.

Zatímco produkce českých pivovarníků pro tuzemsko vzrostla za první pololetí o 3,8 procenta, domácí prodej značky Ostravar ze stejnojmenného ostravského pivovaru vykázal meziroční nárůst o 6,3 procenta, řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.

Prodej piva z ostravských provozů Pivovarů Staropramen ale zároveň rostl pomaleji než odbyt celé společnosti. Na domácím trhu firma v pololetí zvýšila prodej o 7,8 procenta na 1,26 milionu hektolitrů.

Na růst Ostravaru mělo podle Kužely vliv zejména teplé léto a nové láhve. Ostravar je uváděl na trh postupně od ledna do dubna. "Nový design našich lahví významným způsobem přispěl k našim současným výsledkům," tvrdí Kužela s tím, že v segmentu lahvového piva dosáhl Ostravar dvouciferného nárůstu. Například obchodní řetězec Tesco zmiňuje Ostravar jako nejprodávanější pivo na severní Moravě. Ostravar loni vyrobil 574 000 hektolitrů piva a letos chce zdolat hranici 600 000 hektolitrů.

Celkově domácí pivovary zvýšily v letošním prvním pololetí výrobu piva meziročně o 3,9 procenta na rekordních 9,92 milionu hektolitrů. Výstav pro domácí trh stoupl proti loňsku o 3,8 procenta na 8,15 milionu hektolitrů a podle pivovarníků tomu značně napomohlo příznivé počasí. Například Rodinný pivovar Bernard v tuzemsku zvedl odbyt za pololetí o 5,3 procenta na 63 595 hektolitrů.

Ke konci července se podle údajů z Českého svazu pivovarů a sladoven tempo růstu domácí produkce piva zpomalilo na 3,2 procenta. V ostravském pivovaru se ale situace s poptávkou podle Kužely nemění ani na konci léta. "Stále vaříme pivo ve čtyřsměnném provozu, abychom mohli uspokojit zájem našich spotřebitelů. Týdně opouští brány pivovaru stovka plně naložených kamionů," říká Kužela. (Moravskoslezský deník)


Pivovarská: nezničitelná restaurace

[pátek, 21. září 2007]

Přestože v současné době panuje nebývalý boom různých restaurací, hospůdek, pivnic a hospod, existuje jen málo těch, které překročily sto let trvání.

V našem seriálu se snažíme takové staré dobré hospody najít a popsat jejich příběh. A tak dnes navštívíme hospodu, která i přesto, že byla postavena v posledních letech 19. století poměrně daleko od centra Moravské Ostravy, přežila dodnes, a to v podstatě v podobě, jakou měla na počátku existence.

Tou hospodou je Pivovarská restaurace. Stojí v Cihelní ulici a přes své nenápadné jednopatrové čelo ukrývá řadu místností, sály a velkou pivovarskou zahradu.

„Ve své době pojala i tisíc lidí. Pět set uvnitř a pět set na zahradě,“ říká současný majitel Maxmilián Šimek, který je třetím toho jména ve známém rodu Šimků, jimž patřil například dnes už neexistující hotel ve Svinově. „Můj děda tam měl reprezentativní zahradu a dokonce garáže u hotelu, což ve své době neměl ani Imperial. Byla tam známá hospoda.“

Legenda: výčep napojený přímo na pivovar

Právě Maxmilián Šimek „třetí“ vracející se z emigrace v Kanadě koupil v roce 1990 Pivovarskou restauraci od družstva Budoucnost.

„Tehdy jsem ještě měl dojem, že je v okolí plno klientů. Nedaleké družstvo Budoucnost mělo tisíc zaměstnanců, nedaleko stál ještě zimní stadion Josefa Kotase, blízko byla textilní výroba. Lidi sem byli zvyklí chodit na obědy,“ vzpomíná majitel.

To vše téměř zmizelo. Podniky se zavřely, lidé přestali v okolí pracovat a dnes je restaurace odříznuta od centra a lidí pomyslně možná ještě více než kdysi. Zbylo jí jen sídliště Fifejdy a jeho obyvatelé.

A dobré obědy. „Snažíme se zachovat českou kuchyni. Máme kuchařku, která tu vaří už pětadvacet let. A chodí se sem na skvělé koleno a křidýlka,“ říká současný majitel Maxmilián Šimek.

Pivovarská restaurace vznikla jen několik let po vybudování ostravského pivovaru. „Dokonce jsou tady ještě staré trubky, jimiž byl výčep propojený s pivovarem a pivo jimi teklo do hospody,“ říká štamgast restaurace Nikola Kušev.

To však Maxmilián Šimekl vyvrací. „To je jedna z legend, které ale nejsou opravdivé. Víte, co by to bylo je čistit?“ říká s úsměvem.

Královské za osm, Horník za devět krejcarů

Historik Radoslav Daněk píše na webu Archivu města Ostravy, že Pivovarská reakce posloužila nově vybudovanému ostravskému pivovaru v konkurenční válce s pivovarem, který stával už v 19. století na místě výstaviště Černá louka. Pivovar patřil významnému židovskému podnikateli Markusi Strassmannovi.

„Tento muž se však politicky i nacionálně orientoval na německé liberály. Představitelé českého politického tábora se proto rozhodli zřízením konkurenčního podniku prolomit takřka monopolní postavení Strassmannova pivovaru a ostravským restauratérům a hostinským dodávat do jejich podniků české pivo,“ uvádí historik.

Český akciový pivovar, dnešní Ostravar, začal vyrábět pivo 4. září 1898. Pivovar vařil klasický ležák, pivo březňák. Největší proslulosti mezi návštěvníky hospod však dosáhlo takzvané Královské pivo a tmavé pivo Ostravský havíř.

Pivovarský hostinec v Cihelní ulici vystavěl ostravský stavitel Arnošt Mortek v letech 1898-1899. „Lidé na jednopatrové budově oceňovali především prostornost restauračních místností a společenských sálů, postavení výčepu tak, aby zákazník měl maximální kontrolu nad přípravou čepovaného piva, a také rozlehlost letní zahrady,“ uvádí historik.

Slavnostní otevření pivovarské restaurace se uskutečnilo v neděli 6. srpna 1899 a její provoz tehdy začal koncertem vojenské dechové hudby c. k. pěšího pluku č. 54 Starhemberg z Těšína.

Koncese byla pivovarskému hostinci udělena již v listopadu 1898, ale platila pouze na výčep piva, což se představenstvu pivovaru nelíbilo. Usilovalo o plnou koncesi včetně podávání jídel a poskytování ubytování. Za několik měsíců se jim to povedlo.

„A tak mohla vzniknout vůbec první česká zahradní restaurace vMoravské Ostravě. Svým zákazníkům nabízela jak Královské pivo za 8 krejcarů a černého Havíře, tak pestrou nabídku jídla a nápojů, nemluvě o bohatých možnostech zábavy. Kuželkami počínaje, kulečníkem a kartami konče,“ uvádí historik.

Za Masaryka zábavy, za komunistů burzy

V sálech i zahradě se konaly koncerty, taneční zábavy, ochotnická představení. Zahrada pivovarské restaurace byla vyhledávaným cílem nedělních výletníků, kterým zde na přelomu 19. a 20. století za vstupné 10 krejcarů hrály k poslechu i k tanci hornické kapely.

Dnes si možná někteří čtyřicátníci vzpomenou, jak v zahradě Pivovarské restaurace v rámci pololegální burzy na počátku osmdesátých let kupovali desky západních rockových kapel, časopisy Bravo či svázané ročníky časopisů ze zavržených šedesátých let. „Několikrát to tady rozehnali policajti, tedy tehdy příslušníci VB,“ vzpomíná s úsměvem Nikola Kušev, který zde prodal za dva a půl tisíce pět cenných stříbrňáků. „To bylo tehdy peněz. Měli jsme za to s bráchou magneťák z Tuzexu a každý rifle,“ vzpomíná s úsměvem.

A co čeká Pivovarskou restauraci v budoucnu? „Už ji budu jen pilovat a snažit se mít tady dobré pivo, jídlo a obsluhu,“ říká Maxmilián Šimek. (MF Dnes)


Mimořádně dobrou letní sezonu letos mají severomoravské pivovary Ostravar a Radegast. Prodeje oběma producentům zvyšují nejen nové pivní láhve, které letos uvedly na trh. Nahrálo jim i nadprůměrně teplé počasí na jaře. Sezonu ale zatím pivovary nebilancují, protože výroba zlatavého moku jede naplno i na sklonku léta. „Letní měsíce jsou dobré pokaždé, ale nadšeni jsme byli z počasí především v dubnu, květnu a červnu, očekávám několikaprocentní celkový nárůst,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Prodejní špičkou jsou letní měsíce také pro Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen. „Prodeje v tomto období jsou o desítky procent vyšší, než je celoroční průměr. Pivovar jede naplno. Týdně opouští brány pivovaru stovka kamionů,“ uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Robert Kužela. (MF Dnes)


Přerovský hokej se Zubrem ve znaku

[pátek, 21. září 2007]

Letošní hokejovou sezonu odstartují přerovští hokejisté s novým titulárním partnerem klubu, kterým se stane pivovar Zubr. Dohoda pivovaru a hokejového klubu přinese změnu dosavadního názvu klubu na HC ZUBR Přerov a s tím také úpravu znaku klubu i nové dresy hráčů.

Tříletou partnerskou smlouvu podepíší zástupci obou stran na půdě pivovaru ve čtvrtek 13. září v 10.00 hodin za přítomnosti primátora města Jiřího Lajtocha, vedení pivovaru ZUBR a HC.

Pivovar tak chce podpořit systematickou výchovu hokejové mládeže a tím i více než 80- letou tradici přerovského ledního hokeje. Talentovaní vlastní odchovanci by měli úspěšně doplňovat „A“ mužstvo tak, aby nemuselo docházet k jejich nákupům. Dnes má klub ve všech kategoriích na 200 hráčů a jeho cílem je stabilizace kádru v týmu mužů a účast v play off II. ligy s možností postupu do vyšší soutěže v závislosti na finančním zabezpečení klubu.

K nejúspěšnějším a nejznámějším odchovancům přerovského hokeje patří například Miloš Říha, současný trenér Moeleru Pardubice.

Hokejové zápasy se v Přerově obecně těší velké oblibě i dobré návštěvnosti. Zubr se nyní stane také partnerem několika stovek fanoušků, které přerovský hokejový klub registruje. Pro ně pivovar ve spolupráci s klubem připraví speciální programy orientované na podporu divácké veřejnosti.

Za podpory města vytvořil HC vzhledem ke své široké trenérské základně Program výuky bruslení pro síť mateřských a nižších ročníků základních škol s nimiž dále spolupracuje při výběru mladých sportovců. (Web Zubr)


Tradiční Den otevřených dveří, který jako každoročně symbolicky ukončí letní sezónu, se tuto sobotu, tedy 15. září, uskuteční v celém areálu pivovaru Starobrno na brněnském Mendlově náměstí.

Letošní rok byl pro společnost STAROBRNO, a.s. mimořádně úspěšný, protože podle oficiálních statistik ČSPS se stala výrobcem piva s třetím největším podílem na českém trhu. Po komplexním auditu dále pivovar na jaře získal mezinárodní certifikát HACCP, což znamená, že konzumenti berou do ruky pivo s vysokou úrovní kvality podle přísných mezinárodních parametrů.

Brány starobrněnského pivovaru se pro veřejnost v tuto sobotu otevřou ve 14 hodin. Na nádvoří bude na několika místech pro všechny připraven atraktivní kulturní program. Vystoupí Mňága a Žďorp, zazpívá bývalá superstar Vlasta Horváth, bonbónkem bude skupina Monkey Business a Papis Nyass.

Na horním, alternativním pódiu se návštěvníci mohou těšit na Dogu, Arakain, AC/DC Revival Band, Helmutovu stříkačku a Horkýže Slíže. V Pivovarské restauraci bude od 14 do 22 hodin probíhat disco a karaoke show.

Na nádvoří budou návštěvníci moci ochutnat celý sortiment starobrněnských piv, které se bude čepovat ze 100 kohoutů. Kromě toho se bude prodávat i další občerstvení, zejména různé pochoutky z masa.

Pravidelní návštěvníci si už zvykli na širokou nabídku různých recesistických soutěží. Nejinak tomu bude i letos. Na hlavním pódiu se bude stavět logo, soutěžit v hodu šipkami či zatloukání hřebíků. Mezi největší atrakce bude patřit jízda na lahvi, připomínající soutěž na divokém býkovi. Kdo nespadne, má šanci získat hlavní cenu – pivo na rok zdarma.

Kromě nádvoří, kam bude vstup zdarma /včetně kulturního programu/ si zájemci mohou prohlédnout i výrobní prostory pivovaru, sledovat celý proces vaření piva od začátku až do konce. Na prohlídku těchto prostor se budou na místě prodávat vstupenky.

Za účasti vedení společnosti se u příležitosti Dne otevřených dveří uskuteční i malá slavnost – oficiální pokřtění základního kamene budoucí rekonstruované varny. Vzhledem k tomu, že současná varna patřila mezi nejstarší části celého areálu, prochází v současnosti radikální a nákladnou rekonstrukcí. Komplexní provoz by měl být zahájen na jaře příštího roku. Kapacita varny se oproti dnešku zvýší o 40 procent, sníží se spotřeba energií, provoz bude podstatně ekologičtější, protože se budou druhotně využívat tepelné výpary.

Celou sobotní akci ukončí ve 22 hodin ohňostroj. Pokud se vydaří počasí, bude v pivovaru určitě živo jako loni, kdy na Den otevřených dveří přišlo 10 000 návštěvníků, kteří vypili 300 sudů piva. Vstup do areálu je pro každého zdarma. (Tisková zpráva Starobrna)


Téměř 12 000 návštěvníků a 330 naražených sudů piva – to jsou rekordní čísla za celou historii pořádání „Dne otevřených dveří“. Oproti loňskému roku si přišlo užít atmosféru Dne otevřených dveří ještě o 2000 více lidí.

Letošní Den otevřených dveří pořádaný společností STAROBRNO v sobotu 15. září 2007 se skvěle vydařil. Díky nabitému programu i příjemnému počasí babího léta se už více než hodinu před zahájením před branami pivovaru scházely davy zájemců, největší nápor návštěvníků však do pivovaru dorazil kolem 16 hodiny.

Přesně ve 14 hodin se areál pivovaru otevřel a nádvoří podél obou velkých pódií se začala rychle zaplňovat diváky, jejichž počet za celý den dosáhl téměř neuvěřitelných dvanáct tisíc.

Obě nádvoří i spojovací cesty pivovarského areálu byly lemovány stánky s čepovaným pivem z produkce Starobrna, které se prodávalo za opravdu lidové ceny (0,3l za 10Kč, 0,5l za 15Kč), a nechyběly další dobroty, jako grilované klobásky a šunka, voňavé bramboráky, či pestrá paleta sladkostí. Obsluha u stánků se nezastavila ani na vteřinu, což dokumentuje letošní rekordní výtoč na této akci – narazilo se přes 330 sudů pěnivého moku, což je ještě o 30 víc, než v loňském roce.

Obrovský zájem byl také o exkurze, které se do zázemí pivovaru vypravovaly každých 10 minut po 20členných skupinách s odborným výkladem. Celkem tak mělo během soboty možnost nahlédnout pod pokličku pivovarské výroby asi 350 lidí.

Akci zahájil symbolickým naražením prvního soudku brněnský primátor Roman Onderka spolu s ředitelem Starobrna, a.s. Ing. Františkem Krakešem, tečku za jejich projevy udělalo vystoupení valašského krále Bolka Polívky, který s pivovarem Starobrno spolupracuje k oboustranné spokojenosti už mnoho let.

Ohlášenou rekonstrukci varny stvrdili pod osobním dozorem Barona Trencka nejen poklepem kladívka na základní kámen, ale také politím pivem, které bylo natočeno ze sudu naraženého přímo na jevišti. Vítanou a diváky hojně podpořenou novinkou byl gentlemanský slib primátora, že se nealkoholické pivo z produkce Starobrna stane pravidelnou součástí oficiální tabule při akcích brněnské radnice.

Pak už běžel non-stop program hudebních vystoupení a soutěží, největší nával diváků přilákal koncert skupiny Mňága a Žďorp v 16 hodin a samozřejmě hlavní tahák večera Monkey Business, kteří na pódium nastoupili krátce po půl osmé večer.

Tou dobou už bylo publikum pořádně nažhavené, takže hudební (a místy i gymnastická) show Matěje Rupperta, Tonyi Graves a dalších vyvolala okamžitě taneční náladu a pivovarský dvůr se změnil v improvizovaný taneční parket. Monkey Business se okamžitě naladili na vstřícnou vlnu a atmosféru v Brně si viditelně vychutnávali. Koncert po více než hodině ukončil Matěj Ruppert sérií neuvěřitelných více než 20 „špagátů“ a několika přemetů přímo na pódiu.

Stranou zájmu nezůstaly ani soutěže, největší úspěch měla jízda na „býku“ , kde bylo ve hře pivo na celý rok zdarma. Šťastným výhercem se stal Aleš Paděra, který se na zmítajícím se torzu divého tura udržel 33 rekordních sekund. Z podobné výhry se může těšit také Tomáš Pavlů, který postavil na pódiu z obřích kostek v nejrychlejším čase starobrněnské logo – nepotřeboval na to ani jednu minutu.

Tečkou za celou akcí byl před 22 hodinou monumentální desetiminutový ohňostroj provázený hudbou, po kterém se davy diváků začaly rozcházet. Okamžitě po jejich odchodu nastoupily uklízecí čety, které začaly čistit nejen areál pivovaru, ale také celé přilehlé Mendlovo náměstí, aby v neděli ráno nezůstalo po akci ani stopy. (Tisková zpráva Starobrna)


Starobrno chystá rekonstrukci varny

[čtvrtek, 20. září 2007]

I když se zahrádky brněnských hospod kvůli špatnému počasí už tolik neplní, ve starobrněnském pivovaru se pivo vaří, jako by ani sezona neskončila. Do prvního října totiž musí stávající varna stihnout vyrobit tolik piva, aby se mohla na další půlrok částečně uzavřít a zrekonstruovat.

První kroky rekonstrukce varny začali v pivovaru plánovat už v dubnu. „Byl to jediný objekt Starobrna, který ještě neprošel modernizací. Na jaře jsme zahájili přípravu prostor. Oficiálně rekonstrukce začne patnáctého září, kdy budeme mít den otevřených dveří a položíme základní kámen,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Už od začátku letošního října pojede varna asi jen z poloviny. „To potrvá až do března příštího roku, kdy by měly být opravy definitivně dokončeny. Pivovar Starobrno by se tak mohl zařadit mezi ty skutečně nejmodernější,“ řekla Eliášová.

Modernizace varny má přispět k větší kvalitě piva. „Chceme zajistit to, že když si dá někdo pivo s naší značkou, bude chutnat vždycky stejně,“ popsala Eliášová. Aby ale pivovar mohl zlatavý mok vyvážet dál i během oprav, musí se vytvořit zásoby. Rozsáhlé pivní sklepy, které leží pod areálem pivovaru, se teď proto plní, co to dá. „Zásoby jsou na maximu, což je kolem šedesáti až sedmdesáti tisíc hektolitrů piva. Je to navýšení zásoby asi o třicet procent,“ popsala Eliášová.

Zásoby budou použity v době, kdy bude fungovat jen polovina varny. Podle vedení Starobrna se s největší pravděpodobností varna na pár dnů uzavře úplně. „Půjde ale opravdu jen o dny, takže to pivovar ani naši odběratelé nijak nepocítí,“ podotkla Eliášová.

Do zásoby i "lahváče"

Kromě piva v sudech se bude vyrábět do zásoby i pivo lahvové. „Je to proto, že se za poslední rok výrazně zvedla spotřeba piva v Brně. Chceme tedy vyhovět všem odběratelům i během oprav varny,“ objasnila Eliášová.

Dočasné změny nastanou pro pivovarnické zaměstnance. „Tím, že pojede jen polovina výroby, budou muset pracovat prakticky nonstop, dokonce i o víkendech,“ popsal vrchní sládek Starobrna Petr Hauskrecht. Podle něj tak zaměstnanci vlastně nepoznají, že skončila letní sezona. „Režim výroby piva pojede úplně stejně jako třeba o prázdninách,“ podotkl Hauskrecht. Pivovar má ovšem podobných sezon v roce hned několik. „Pivo není záležitostí teplého počasí. Vaříme naplno i během vánočních svátků nebo o Velikonocích,“ dodala Eliášová. (Deník)


Exekutorský úřad Pavla Procházky ze Znojma se změnil v neřízenou střelu. Ačkoliv Procházku zbavil funkce ministr spravedlnosti, jeho podřízení dál zabavují peníze i majetek. Navštívili i kancelář oslavanského pivovaru v tamním zámku a vzali osmadvacet tisíc.

Vykonavatelé si nenechali vysvětlit, že peníze nejsou společnosti G&C Pacifik, ale patří pivovaru. Byly určené na výplatu pro zaměstnance,“ uvedla provozní ředitelka pivovaru Dana Brudíková.

Informovala majitele společnosti G&C Pacifik Jiřího Tomka, který na soudní vykonavatele Petra Gabriela a Lucii Chudobovou zavolal policii. Ta nezabránila, aby si peníze odnesli. „Nebyla to krádež. Ředitelka vydala peníze dobrovolně,“ uvedl mluvčí policie Aleš Mergental.

Exekuce byla v pořádku i podle mluvčího české exekutorské komory Pavla Kočiše. „Pro vykonavatele je směrodatná informační tabulka na vchodových dveřích. Není povinen zjišťovat, zda dané cennosti nejsou majetkem někoho jiného,“ řekl Kočiš.

Brudíkovou však udivilo i to, že exekuci provedli zaměstnanci pravomocně odsouzeného a odvolaného exekutora. Procházka totiž dostal podmíněný trest za zpronevěru. Případem se proto od včerejška zabývá ministerstvo spravedlnosti.

,,Případ řešíme a můžu vám jen sdělit, že za daných okolností by skutečně odsouzený exekutor Pavel Procházka neměl funkci vykonávat,“ zdůraznil ředitel odboru dohledu ministerstva spravedlnosti Michal Basík.

To podle právníků znamená, že ani Procházkovi podřízení nesmějí nic zabavovat. „Odvolaný exekutor nesmí podle zákona dál vykonávat funkci, protože už statut exekutora ztratil. To se pochopitelně vztahuje i na jeho podřízené. Je to stejné, jako kdyby ministr vnitra odvolal policistu a ten si klidně stoupl na silnici a vybíral pokuty za dopravní přestupky,“ řekl právník Josef Kolinský.

Vykonavatelé Petr Gabriel a Lucie Chudobová však trvají na tom, že jednali podle práva. ,,Jsme stále jen vykonavatelé. Spory mezi panem doktorem Procházkou a ministerstvem spravedlnosti jdou mimo nás. Na osmadvacet tisíc korun byl vystaven příjmový doklad od G&C Pacifik. Společnost je v exekuci, proto v tom nevidím problém,“ řekla Chudobová.

Včerejší události jsou součástí komplikovaného sporu mezi městem Oslavany a Jiřím Tomkem. Město mu pronajalo zámek, Tomek však přestal splácet. Právě proto na něj radnice najala exekutora. Kauza stále nabývá na intenzitě. Tento týden navštíví městský úřad také pracovníci Inspekce ministerstva vnitra a bude je zajímat, jestli v ní nedošlo k porušení zákona ve vztahu města a příslušníků policie. (Brněnský deník)


Pivovar hledá východisko z potíží

[čtvrtek, 20. září 2007]

V současné době hospodaří Pivovar Vyškov se ztrátou zhruba sedm milionů tři sta tisíc korun. Nové vedení má ale promyšlenou strategii, jak podnik stabilizovat.

„Naší prioritou je napravit obchod. Musíme pozastavit nevýhodné nákupy, porovnat ceny,“ prozradil ředitel Zdeněk Řehák, který je v čele podniku tři měsíce. Ušetřit by chtěl také na managementu, a proto sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky.

„Našim zaměstnancům jsme odmítli sice zvýšit základní mzdu o požadovaných deset procent, ale přidali jsme jim alespoň procent pět. Nemůžeme ale vyplácet bonusy, pokud nemáme dobré hospodářské výsledky. Z toho asi vznikla nespokojenost, za níž mohou stát různé fámy typu, že zaměstnanci nedostali výplaty,“ přemýšlí o tom, proč se o pivovaru začaly mezi Vyškovany šířit zprávy, že pracovníci nedostali už několik výplat.

Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. „Plánujeme prodej našich areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti. Bohužel jsou ale ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si ředitel.

Sládek Dušan Táborský zase sází na návrat ke klasickému způsobu vaření. Pivovar ztratil stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. Nedokáže konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů.

„Hledáme způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ dodal Řehák.

Jenže získat zpátky, co už jednou ztratili, nebude snadné. Alespoň ve Vyškově ne. Starobrno točí třeba v restauraci U Piráta. Věrný této značce zůstává také František Blumenstein z Chalupy U městské brány. „Točil jsem ho kdysi v Brně a teď už dvanáct let ve Vyškově. Vyškováci u mě určitě neuspějí už proto, že teď mám se Starobrnem smlouvu do roku 2010,“ uvedl.

Ředitel pivovaru ale situaci tak černě nevidí. „Pivovar rozhodně nekončí, bude vyrábět i nadále. Věříme, že se podaří zvednout i výstav, a to z momentálních sedmačtyřiceti až padesáti tisíc hektolitrů na sedmdesát,“ doufá Řehák. (Vyškovský deník)


Pivovar hledá východisko z potíží

[čtvrtek, 20. září 2007]

Vyškovský pivovar chce vrátit své pivo do okresního města. Soukromým pivovarům ale může konkurovat jen těžko. V současné době hospodaří Pivovar Vyškov se ztrátou zhruba sedm milionů tři sta tisíc korun. Nové vedení má ale promyšlenou strategii, jak podnik stabilizovat. „Naší prioritou je napravit obchod. Musíme pozastavit nevýhodné nákupy, porovnat ceny,“ prozradil ředitel Zdeněk Řehák, který je v čele podniku tři měsíce.

Ušetřit by chtěl také na managementu, a proto sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. „Našim zaměstnancům jsme odmítli sice zvýšit základní mzdu o požadovaných deset procent, ale přidali jsme jim alespoň procent pět. Nemůžeme ale vyplácet bonusy, pokud nemáme dobré hospodářské výsledky. Z toho asi vznikla nespokojenost, za níž mohou stát různé fámy typu, že zaměstnanci nedostali výplaty,“ přemýšlí o tom, proč se o pivovaru začalo mezi Vyškovany šířit zprávy, že pracovníci nedostali už několik výplat.

Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. „Plánujeme prodej našich areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti. Bohužel jsou ale ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si ředitel. Sládek zase vidí možnosti v návratu ke klasickému způsobu vaření. „Žádné průmyslové výrobky,“ tvrdí sládek Dušan Táborský. (Vyškovský deník)


Pivovar otevře brány

[čtvrtek, 20. září 2007]

Na svátek svatého Václava připravuje vyškovský pivovar den otevřených dveří. Vyškovany dodnes mrzí, že nové vedení pivovaru letos přerušilo dlouholetou tradici kulturního programu u příležitosti vyškovské poutě.

„Že jsme se na srpnových oslavách nepodíleli, chápeme jako rest vůči lidem. Věnovali jsme hodně času průzkumu, na kolik peněz by nás program přišel. Ztráta půl milionu korun by pro nás byla příliš velká. Na revanš připravíme aspoň den otevřených dveří na svatého Václava,“ informoval ředitel pivovaru Zdeněk Řehák. (Vyškovský deník)


Pivovar má vysoké ztráty

[čtvrtek, 20. září 2007]

Nové vedení pivovaru se konečně po třech měsících od nástupu do podniku představilo ve čtvrtek představitelům vyškovských institucí a přiblížilo prognózy podniku, aby zabránilo fámám o krachu pivovaru.

Jak zastavit pokles prodeje? To je otázka, která už delší dobu nedává spát managementu vyškovského pivovaru. Ten nevylučuje ani prodej podniku, který ztrácí zákazníky. A to dokonce i na Vyškovsku. Z někdejších pěti tisíc odběratelů je dnes v adresáři pracovníků odbytu zhruba osm set.

„V současné době je silný přetlak soukromých pivovarů. Mají agresivní prodejní politiku. Umějí v byznysu chodit lépe než státní podnik,“ připustil ředitel vyškovského pivovaru Zdeněk Řehák.

Podnik je sice akciovou společností, ale sto procent akcií vlastní ministerstvo zemědělství. „Černého Petra má tedy v ruce ministerstvo, jen na něm je, zda podnik prodá,“ dodal ředitel.

Ačkoli vedení pivovaru tvrdí, že jeho úkolem není zvažovat prodej, ale pouze dostat firmu do rentabilního stavu, zároveň jedním dechem naznačuje, že bez prodeje celého podniku to nepůjde.

„Je pravda, že třeba národní podnik Budvar funguje, ale to je jiná situace. Z pohledu malého pivovaru jsou způsoby prodeje, které používají privátní firmy, mimo naše možnosti,“ dodal ekonomický vedoucí pivovaru Vladimír Slavík.

Kladné výsledky vykazoval podnik ještě do roku 2004. Pak přišly ztráty. Vloni propad dokonce dosáhl pětadvaceti milionů korun, na čemž se podepsal odprodej sodovkárny. Podle Řeháka prý proběhl za velice nevýhodných podmínek.

Bývalý ředitel Jiří Piňos, odvolaný v květnu, ale tvrdí opak. „Deficit vytvořily prodeje jednotlivých provozů mimo region Vyškov, jako například sodovkárna Tečovice nebo sladovna Záhlinice. U nich byla vysoká zůstatková hodnota ale reálná prodejní cena dosahovala minimálních hodnot. Nebyly to ztráty dané provozem pivovaru. Jestli chce někdo poukazovat na špatné hospodaření, tak jen můžu říct, že jsem odcházel z funkce, kdy měl pivovar na účtech jednotlivých finančních ústavů přes čtyřicet milionů korun,“ hájí se Piňos. (Vyškovský deník)


Ve Vyškově se mluví o krizi pivovaru

[čtvrtek, 20. září 2007]

Ředitel vyvrací zprávy o neproplacených mzdách zaměstnanců. Firma podle něho hledá nová odbytiště v zahraničí Zejména zrušení tradičních srpnových pivních slavností zavdalo příčinu k řadě spekulací o krizi vyškovského pivovaru. Nový management státního podniku je odmítá.

Jedna zpráva má černější scénář než druhá: Vyškovský pivovar se zavírá. Do konce roku se bude privatizovat. Koupí jej velký soukromý pivovar. Neskončí úplně, ale zůstane jenom stáčírna. Zaměstnanci už tři měsíce nedostali výplaty.

Ředitel Pivovaru Vyškov Zdeněk Řehák všechny tyto informace včera rázně popřel. „Zaměstnanci dostávají peníze řádně. Pivovar normálně vyrábí. Právě jsem na služební cestě na Slovensku, kde domlouvám nového odběratele. Další vývoz plánujeme do Maďarska,“ tvrdí ředitel.

Pivovar Vyškov

Jeho slova potvrdil i sládek Dušan Táborský.

Řeči o konci pivovaru se donesly i k bývalému řediteli Jiřímu Piňosovi, který ve funkci skončil v červnu. Vedení ho odvolalo kvůli špatným hospodářským výsledkům, Piňos ale bez bližšího upřesnění tvrdí, že pravá příčina byla jiná. Se současným managementem se ale shoduje v tom, že firma v krizi není. „Podle mého názoru je pivovar životaschopný a může vyvíjet činnost i v dalších letech,“ prohlásil Piňos.

O nějakém zavírání pivovaru nic neví ani úřad práce. „Oficiálně nemám žádné informace. Neoficiálně, jako každý, kdo se zajímá o chod ve městě, vím, že není vše v dokonalém pořádku. Ale neviděl bych to tragicky. V dnešní době mají všechny menší pivovary problémy. Ale nevím o tom, že by se s pivovarem dělo něco vážného. Pokud by přece jen k něčemu došlo, tak my budeme první, kdo se bude ptát, co pro zaměstnance můžeme udělat,“ vzkázal ředitel Úřadu práce ve Vyškově Jan Marek pětapadesáti zaměstnancům pivovaru.

A jak to vidí pracovníci? Například prodavači v pivovarské prodejně svorně tvrdí, že výplaty včas dostávají na účet. Jen je mrzí, že nemají ani zdání, jaká je situace v podniku. Nevědí, co s nimi bude.

Možná, že jasněji bude po informativní schůzce za dva dny, na kterou pivovar pozval vyškovské radní, ředitele úřadu práce a zástupce dalších podniků. Jestli se ale konečně po třech měsících chce teprve nové vedení představit, anebo zda se budou projednávat i otázky budoucnosti pivovaru, zatím pozvaní účastníci nevědí. (Vyškovský deník)


Pivovar otevře motorest a benzinku

[čtvrtek, 20. září 2007]

Řidiče, kteří zastaví na čerpací stanici v Krhově, nečeká tradiční sortiment zboží, na jaký jsou zvyklí z většiny benzinek.

Příští týden ve středu tam totiž Pivovar Černá Hora otevře novou značkovou prodejnu regionálních produktů a restauraci. Benzinka u státní silnice z Brna do Svitav ponese název Černohorský forman.

Ředitel pivovaru Jiří Fusek tvrdí, že chce, aby si lidé z regionu odváželi pouze české výrobky za české ceny. „Budeme tam prodávat samozřejmě naše piva a limonády, ale také výrobky označené logem Moravský kras – regionální produkt, květinovou výzdobu tam udělá boskovický zahradník. Nebráníme se spolupráci s dalšími výrobci z regionu,“ popsal Fusek. Řidiči v Krhově budou moci využít rovněž sprchy, toalety, odstavnou plochu pro kamiony. Natankovat tam bude možné benzín i naftu, výhledově i palivo LPG.

Pivovar chátrající areál čerpací stanice koupil od společnosti Benzina. Do její nové podoby investoval přes šest milionů korun. Provozovat ji bude nájemce. (Blanenský deník)


Černá Hora pošle na trh dva elixíry

[čtvrtek, 20. září 2007]

Co spojuje tajemný středověký řád templářů a někdejšího majitele valtického panství Karla Eusébia Lichtenštejnského? Až donedávna zřejmě nic, teď je ale propojil elixír. Lépe řečeno alkohol.

Templářský elixír a Elixír Karla Eusébia jsou názvy nových bylinných likérů pivovaru Černá Hora. Vzniknou z pivní režné, destilátu, který pivovar získává při výrobě nealkoholického piva Forman. „Vyrábět je budeme ze čtyřicetiprocentní režné přidáním bylinné směsi, která je výrobním tajemstvím. Likéry budou obsahovat 28 procent alkoholu,“ řekl Jiří Fusek, šéf pivovaru na Blanensku. Oba elixíry se na trhu objeví kolem Vánoc.

Pivo Forman, které narozdíl od ostatních nealkoholických piv neobsahuje ani desetinu procenta alkoholu, hodlá pivovar od příštího roku vyvážet na trhy Blízkého a Středního východu, kde platí absolutní zákaz alkoholu.

„Zatím vyrábíme jen pro domácí a slovenský trh. Od příštího roku začneme s propagací v zemích, kam běžně vyvážíme. Zájem bude určitě velký v muslimských zemích v Asii,“ věří Fusek. Černohorský pivovar plánuje letos vyrobit 3 až 4 tisíce hektolitrů nového typu nealkoholického piva. V budoucnu by to mohlo být až 20 tisíc hektolitrů. Alkohol, který vzniká při destilaci nealkoholického piva, prodává pivovar pod názvem Pivní režná. „S cenou sto korun za půl litru jde o nejlevnější destilát vůbec. I ten chceme v budoucnu vyvážet, zájem vyslovily některé země východní Evropy,“ dodal Fusek. (MF Dnes)


Léto pomohlo pivovarům zvednout odbyt

[středa, 19. září 2007]

Horké letní počasí, více peněz v peněženkách lidí a především větší vývoz. Tak vysvětlují odborníci růst tržeb jihomoravských pivovarů, kterým právě skončila úspěšná letní sezona.

„Tržby za leden až srpen nám vzrostly o čtrnáct procent oproti stejnému období vloni,“ potvrdila trend Kateřina Eliášová z pivovaru Starobrno. Konkrétní výši tržeb ale kvůli konkurenci nechtěla uvést. Starobrno patří mezi silnou sedmičku největších pivovarů u nás. „Řada menších jihomoravských společností ale dokáže výrazně konkurovat i těm velkým,“ myslí si analytik portálu Finance.cz Michal Ruml.

Jako příklad uvedl pivovar Černá Hora na Blanensku. „Dá se označit jako kultovní – má své stabilní příznivce a konzumenty. Je to osobitý pivovar s netradiční nabídkou, například limonád,“ dodal Ruml. Právě prodejnost nealkoholických nápojů stoupla v Černé Hoře oproti loňsku o více než dvacet procent. Pivovar prodal přes šestatřicet tisíc hektolitrů limonád.

„Celkově jsou tržby o dvanáct procent vyšší než loni. Prodali jsme o sedm procent piva víc, tedy téměř sto deset tisíc hektolitrů,“ dodal ředitel pivovaru Jiří Fusek. Naopak s neúspěchem se potýkají ve Vyškově. Pivovar ztratil stovky odběratelů. Nedokáže totiž konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. „Hledáme ale způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ uvedl ředitel pivovaru Zdeněk Řehák.

Právě ve vývozu se dalším jihomoravským pivovarům daří. „Odbyt Starobrna stoupl na zahraničních trzích o sedmadvacet procent,“ uvedla Eliášová. O stovky procent se za poslední roky zvedl i export Černé Hory. „Přestože je náš pivovar malý, stává se důležitým vývozcem. Letos jsme vyvezli patnáct tisíc hektolitrů piva, nejvíce na Slovensko, do Itálie a Lotyšska. Teď připravujeme významný export do Číny a Turecka,“ řekl Fusek. Tam předpokládají, že uspějí s novinkou letošního roku – nealkoholickým pivem Forman.

„Předpokládáme, že v zemích, kde konzumace piva nemá tradici nebo ji zakazuje náboženství, můžeme uspět,“ uvedl Fusek. Právě při destilaci nealkoholického piva vzniká další novinka Černé Hory – čtyřicetiprocentní destilát Pivní režná. Kromě toho mělo letos na pultech premiéru i Moravské sklepní pivo. „Má stoprocentní obsah kvasných buněk. Bylo riziko uvést takový výrobek na trh, nakonec se ale ujal a dnes patří mezi pravidelné výrobky pivovaru,“ uvedl Fusek.

Novinky ale nechystá černohorský pivovar jen v sortimentu. V létě firma vybudovala penzion a v Krhově na Blanensku zas staví značkovou prodejnu a restauraci. Pivovar připravuje i pěstitelskou pálenici a moštárnu. Příští sobotu navíc čeká milovníky černohorských piv a limonád i pivní pouť s pestrým programem.

Na zákazníky nezapomíná ani Starobrno. Zlepšit produkci pomůže například nová varna. „Je to zásadní investice ve stovkách milionů korun. Bude to nejmodernější systém v Evropě, který zvýší výrobní kapacitu,“ řekla mluvčí Starobrna Eliášová. Pro milovníky piva na jihu Moravy mají pivovary další dobrou zprávu: zatímco ostatní výrobci chmelového moku v České republice zdražují, jihomoravské pivovary s cenami, alespoň v následujících několika měsících, hýbat nehodlají. (Deník)


Kdo by si nepamatoval onu slavnou scénu z filmu Postřižiny. Paní správcová Magda Vášáryová přijede na kole s ostříhanými vlasy. Její muž Jiří Schmitzer ji za to vyplatí hadičkou od pumpičky přes nohavičkové kalhotky. A právě takové spodní prádlo začal prodávat pivovar, kde se film natáčel.

Která žena by se zlobila, když jí coby omluvenku za "pivní" dovádění v pivovaru předáte takový dárek. A proč v pivovaru nabízejí zrovna "gaťky"? Je to zbrusu nový suvenýr. Dalešický pivovar totiž proslavily filmové Postřižiny.

A znalci sedmadvacet let starého snímku si určitě vybaví scénu, kdy Magda Vášáryová coby půvabná správcová pivovaru Maryška dostává na pivovarském nádvoří naplácáno pumpičkou na kolo. Maryščin filmový choť Jiří Schmitzer jí vyhrne sukni, objeví se zadeček v jemných spodních kalhotkách. A právě na to vsadila šéfka pivovaru Jaromíra Hanáčková.

"Potřebovali jsme nějaký dárkový předmět. Chtěla jsem něco originálního. Vždyť různé hrnečky, pivní sklenice, přívěsky na klíče nabízí každý. Náš pivovar je založen na Postřižinách. Máme tu předměty z filmu, postřižinské apartmá i originál kalhotek. Tak se zrodil nápad," líčí Hanáčková s tím, že pivo pijí hlavně muži. Hledala tedy něco, co upoutá také ženy.

Kalhotky jsou přesnou kopií těch filmových. "Jednak je mohou použít pánové jako omluvenku, že se třeba zapomněli v pivovarské restauraci. A ženu určitě potěší suvenýr, určený jen jí," dumá Hanáčková a rozbaluje přitom jeden balíček s kalhotkami.

Musí nejprve rozvázat mašli na průhledném sáčku. Pak spodní prádlo opatrně vybalí. Kalhotky jsou pěkné, materiál luxusní. Satén kůži doslova polaská.

Hanáčková považuje spodní kalhotky za stěžejní propagační předmět. Lidé by na ně měli pohlížet se špetkou lechtivého humoru. Ten k postřižinskému pivovaru patří.

"O kalhotky je zájem. Zatím jsme prodali asi patnáct kousků. Právě máme objednávku na šedesát kusů. Je to od firmy, která u nás bude mít školení. Pro svoje zaměstnankyně chce vedení kalhotky jako dárek. My teď dáváme dohromady velikosti těchto žen," směje se Hanáčková.

Prozradí, že kalhotky jsou k mání za 250 korun. Jelikož kalhotky spatřily světlo světa teprve nedávno, ke konci hlavní letní sezony, budou tahákem i v té další. Hanáčková slibuje, že k nim časem přibude ještě něco dalšího úderného. Obr zde ... (iDnes)


Dalešice nejsou jen přehrada

[středa, 19. září 2007]

Nebýt zdejší přehrady a filmu Postřižiny, bylo by městečko Dalešice neznámým zapadlým místem nedaleko Třebíče a žilo by nejspíš svým poklidným ospalým rytmem daleko od velkých turistických cílů. Přitom je to jedna z nejstarších obcí na našem území.

O Dalešicích se zmiňují zakládací listiny Třebíčského kláštera pocházející z roku 1101. Během dvanáctého století zde byl postaven románsko-gotický kostel a o století později klášter kajícnic sv. Máří Magdaleny. Ten byl v roce 1430 vypálen husitskými vojsky Prokopa Holého. Na čas se ho sice podařilo obnovit, ale roku 1550 zanikl a v průběhu druhé poloviny 16. století ho Kraličtí z Kralic přestavěli na barokní zámek. V roce 1708 přibyla ještě empírová kaple sv. Kříže, v jejíž blízkosti byl roku 1763 zřízen hřbitov, který nahradil hřbitov u kostela přeměněný v zámecký park. Kaple byla roku 1788 upravena do současné podoby a roku 1803 byla vysvěcena na kapli svatého Kříže. Na konci druhé světové války, kdy byl při bombardování poškozen místní kostel, sloužila kaple i k bohoslužbám. Pivovar, ve kterém v roce 1980 režisér Jiří Menzel natáčel příběh krásné paní sládkové, jejího poněkud sucharského manžela Francina a víc než hlasitého švagra Pepina, byl založen koncem 16. století. Nebýt slavných filmových Postřižin, pivovar by dnes již nejspíš nestál.

Pivovar, který se stává cílem či zastávkou zejména cyklistických výprav, byl založen nejspíš někdy na konci 15. století. První písemné záznamy o něm pocházejí z roku 1609. Ze sedmnáctého století jsou také nejstarší části současných budov. Až do konce devatenáctého století se jednalo jeden z několika malých místních pivovarů, kde se veškerá práce vykonávala ručně a prakticky veškerá produkce sloužila potřebám místního panství. V roce 1882 koupil dalešické panství podnikatel baron Anton Dreher a podobně jako později v dalších svých podnicích zde zavedl průmyslovou výrobu s množstvím technických vymožeností. Od roku 1887 postupně provozovali sládci, kteří jej měli v pronájmu, od roku 1925 fungoval jako Družstevní pivovar a sodovkárna a za socialismu byl součástí národního podniku Jihomoravské pivovary Brno. V roce 1977 byl kvůli nedostatku vody a zastaralosti provozu jako neefektivní uzavřen. Areál pak byl postupně majetkem MNV Dalešice, JZD Hrotovice a v devadesátých letech společnosti DORS s.r.o., která jej použila jako zástavu na bankovní úvěr společnosti ZMK. Ta před svou likvidací stihla v roce 1994 v areálu provést demoliční práce. Pivovar pak chátral až do roku 1999, kdy jej koupili současní majitelé.

Komín pivovaru byl dějištěm jedné z klíčových scén Postřižin. Ve skutečnosti se vše točilo na maketě na dvoře nedalekého zemědělského družstva a na komín lezli kaskadéři.

V současné době má pivovar statut technické památky a je rekonstruován do podoby co nejbližší té, kterou znají diváci Menzelových postřižin a která odpovídá i stavu z první poloviny dvacátého století,kdy měl pivovar i vlastní sladovnu. S průvodkyní se můžete vydat do staré části pivovaru, kde je vybudováno muzeum rakousko-uherského pivovarnictví . Budova v zadní části pivovarského dvora skrývá moderní provoz minipivovaru, kde se vaří dalešické pivo, které si získává stále větší popularitu. Na rozdíl od takzvaných „europiv“ produkovaných velkými pivovary, se místní pivo vaří podle starého pivovarského zákona, který říká, že k výrobě piva smí být použito toliko vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno ani odebíráno. Dalešické pivo je vařené výhradně ze sladu pocházejícího z Hodonic na Znojemsku a nejsou používány žádné náhražky nebo další příměsi. Na chmelení je používán žatecký chmel a nejsou přidávány žádné extrakty. Pivo je kvašeno ve sklepích v otevřených spilkách a dokvášeno v tancích po dobu až tří měsíců. K zákazníkům dalešičtí dodávají buď pivo filtrované přes křemelinu, nebo pivo kvasnicové. Neprovádějí zde pasterizaci, ani dořeďování silnějších piv. Místní produkci můžete ochutnat buď přímo v pivovarské hospodě, nebo v létě ve výčepu na dvoře pivovaru. Odebírají ho také hospody nejen v nejbližším okolí, ale i v Třebíči či Brně.

Do Dalešic se dostanete buď autobusem z Brna, Třebíče, či Moravského Krumlova, nebo autem po silnici č. 152 z Ivančic do Moravských Budějovic, ze které odbočíte u Hrotovic. Z druhé strany se sem dostanete po silnici č. 23 spojující Třebíč s nájezdem na dálnici D1 u Rosic. V Náměšti nad Oslavou odbočíte na Hrotovice. Daleko lepší je využít síť okolních cyklostezek procházejících krajinou v okolí dalešické přehrady. Pěší dostupnost je trochu horší. Dalešicemi prochází stezka regionem Hrotovicko.

Muzeum je otevřené v dubnu, květnu a září o víkendech a svátcích od 13 do 16 hodin, od června do srpna pak denně mimo pondělí od 10 do 17. Hospoda je otevřená denně od 10 do 22, v pátek a v sobotu o dvě hodiny déle. (Cestovatel)


Havlíčkobrodský Měšťanský pivovar vydá za rekonstrukci svých výrobních prostor přes 10 milionů korun. Pořídí za ně novou technologii stáčení sudového piva a rozšíří skladovací prostory. Oznámil to ředitel pivovaru Jiří Hušek. Jedna z největších investičních akcí podniku v posledním desetiletí začne v říjnu a potrvá půl roku. Pivovar vaří tmavé i světlé pivo. Loni ho dodal na trh 90 tisíc hektolitrů a utržil za něj kolem 100 milionů korun. V tomto roce bude výstav zřejmě o 5 000 hektolitrů nižší. „Ukončili jsme výrobu privátních značek,“ zdůvodnil ředitel. Dodal, že pivovar posiluje výrobu vlastní značky Rebel. Nejsilnější pozici má na Vysočině. Podle Huška se převážná část produkce prodá v okruhu do 30 kilometrů od Havlíčkova Brodu. V tomto roce pivovar zvýšil export. (MF Dnes)


Bernard dělá hezká těla

[středa, 19. září 2007]

Rodinný pivovar Bernard potvrdil, že jeho nepasterizované pivo dělá hezká těla. První místo a titul Miss zlatého moku získala Eliška Dlouhá, která pivovar v této soutěži reprezentovala. Foto zde ... Současně s tímto úspěchem Rodinný pivovar Bernard získal na jubilejních 50. žateckých slavnostech chmele - Dočesné další významné ocenění.

V degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem v Žatci zabodoval hned ve dvou nejdůležitějších kategoriích. První místo obsadil v kategorii světlých desítek a třetí místo v prestižní kategorii světlých ležáků, kde uspěl Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek.

"Letošních 175 vzorků z 36 pivovarů hodnotilo 250 degustátorů," komentuje výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Ing. Josef Vávra a dodává: "Soutěží se v 10 různých kategoriích a objektivita soutěže je zajištěna anonymitou vzorků. Je to veliký úspěch, soutěže se totiž zpravidla nezúčastňují sládci, kteří by mohli své pivo poznat, a tím výsledek ovlivnit, ale vzorky hodnotí především návštěvníci Dočesné." (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Rodinný pivovar Bernard a.s. dokázal zvýšit výstav nepasterizovaného piva Bernard v prvním pololetí letošního roku na 73.043 hl., to je oproti loňskému roku za stejné období zvýšení o 6,4 procenta, nárůst v hl. je o 4.388 hl.

„Nárůst výstavu piva pro Českou republiku je 5,3 procenta na 63.595 hl., když hlavním strůjcem úspěchu na domácím trhu je uvedení nealkoholického piva Bernard Free a Bernard Free Jantar“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „Již čtvrtý měsíc po sobě máme absolutně rekordní výstavy. Velmi nás to těší, vždyť letos pivovar slaví 410 let své existence.“

Pivovar v rámci růstu výstavu a zvyšování kvality piva výrazně investuje do svého rozvoje. V loňském a letošním roce to byla investice do rozšíření kvasné a ležácké kapacity, nová lepička etiket, výměna lahví NRW za vlastní originální zelenou láhev, tvarově vycházející z lahví s patentním uzávěrem. Celkový vzhled doplňují nové tvarově a barevně upravené etikety, krčky a korunkové uzávěry, odlišné pro každý druh piva Bernard. Pivovar také vyvinul své vlastní originální pivní sklenice o objemu 0,5 l. a 0,3 l.

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován. Dnes vaří osm druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholické pivo Bernard Free a Bernard Free Jantar. Pivo expeduje přibližně do 1500 restaurací v České a Slovenské republice, dále vyváží do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA. Výstav nepasterizovaného piva Bernard v roce 2006 byl 140 tis. hl. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Humpolecký pivovar Bernard uvařil od ledna téměř devadesát tisíc hektolitrů a předstihl tak výrobce jihlavského Ježka.

Necelých devadesát tisíc hektolitrů piva vyrobil od ledna do července Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. V tomto ohledu je na prvním místě mezi svými konkurenty na Vysočině. Na druhém místě je jihlavský pivovar s pětašedesáti tisíci hektolitry. Následují Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (prodal 48,5 tisíce) a pivovar Poutník v Pelhřimově (15,7 tisíc hektolitrů).

„Letošní rok je pro nás velice uspěšný,“ pochvaluje si Zdeněk Mikulášek, mluvčí Bernarda. Od dubna do července zažívali v Humpolci rekordní měsíce, jaké nepamatovali od roku 1992. „Velkou měrou se na tom podílí export a naše nealkoholické novinky,“ vysvětluje Mikulášek. Nárůst zaznamenávají v Humpolci pravidelně od roku 2001.

Bernard vyváží do více než desítky zemí, nejvíce na Slovensko. Výrobky z Humpolce se pijí i v Rusku, Švédsku, Velké Británii, či Řecku. „Pivo Bernard, když jde na export, nemá tak obrovské objemy. Na zahraniční trhy ale vstupuje jako jedno z nejdražších piv, ne-li jako vůbec nejdražší z České republiky. My jsme stejně drazí jako plzeň, nebo dokonce dražší. Takový export je mnohem cennější, než vyvážet do supermarketů jako privátní značku,“ vysvětluje Mikulášek.

V loňském roce prodal nejvíc hektolitrů (273 tisíc) mezi krajskými konkurenty Pivovar a sodovkárna Jihlava, výrobce ježka. V současnosti vyváží do Rakouska, Chorvatska, Slovenska nebo Řecka. „Loni jsme měli hodně vývozu, letos to trochu padlo. Nyní sháníme nové odbytiště. Uvidíme, jak to bude na konci roku. Doufám, že zůstaneme na vysočinské špici,“ věří Jan Kylberger, ředitel jihlavského pivovaru.

Obrat k lepšímu zažívají letos Havlíčkobrodští s pivem Rebel. „Prodej v tuzemsku jsme oproti stejnému období minulého roku zvýšili o dvě procenta a export o 56 procent. Celkově je náš prodej však na osmdesáti čtyřech procentech, neboť jsme ukončili výrobku privátní značky pro Diskont Plus,“ vysvětlil Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru. Nejvíc exportuje na Slovensko, dále do USA a Dánska.

Pivovar Poutník prodává čtyři pětiny své produkce na Vysočině. „Zbytek na Olomoucku, kde máme zastoupení a sklad. Asi jedno procento vyvážíme na Slovensko,“ objasnil Jiří Vacek, obchodní manažer Poutníka.

Loni vyprodukovaly pivovary na Vysočině celkem 535 tisíc hektolitrů. Podíl kraje na celorepublikové produkci představoval necelá tři procenta. V regionu fungují čtyři větší pivovary a tři minipivovary v Dalešicích, Velkém Meziříčí a Želivě. Další se brzy otevře v Pelhřimově. (MF DNes)


Pivovary lákají na exkurze

[úterý, 18. září 2007]

Možnost ochutnat oblíbené pivo přímo tam, kde vzniká, a ještě nahlédnout do tajemství jeho výroby mohou příznivci piva na Vysočině. Všechny velké pivovary nabízejí exkurze do svých provozů

Jihlava, Pelhřimov - Může to být dárek, nebo jen tip na neobvyklý výlet. Všechny větší pivovary na Vysočině otevírají své brány lidem, kteří si je chtějí prohlédnout. Za přijatelné poplatky nabízejí návštěvníkům i ochutnávky. Do pivovarů jezdí nezřídka plné autobusy turistů. Najdou se milovníci piva, kteří podobnou exkurzi berou jako součást oslavy svých narozenin.

Zájem o prohlídky je velký. „Třeba na dnešek se nám předem ohlásilo 128 osob,“ říká Martina Horáková z jihlavského pivovaru. Kdo chce na vlastní oči vidět, jak a kde se pivo Ježek vyrábí, měl by se ohlásit zhruba týden dopředu.

„Cena exkurze zahrnuje ochutnávku piva a po skončení prohlídky je možné navštívit naši Pivovarskou restauraci,“ láká Horáková. Za exkurzi se platí v krajském městě v rozpětí od 50 do 150 korun. Kdo si zvolí dražší variantu, má v ceně i dárek v podobě piva a reklamních předmětů. Procházka po jihlavském provozu trvá okolo pětačtyřiceti minut.

Na konec dostanou návštěvníci sud piva

Do svých útrob pouští zájemce i pelhřimovský pivovar Poutník. Týdně se v něm vystřídají průměrně dvě skupiny návštěvníků. V srpnu si sem kupříkladu udělali výlet vinaři z Čejkovic. Viděli varnu, stáčírny i ležácké sklepy. Kdo si zaplatí v Pelhřimově exkurzi s ochutnávkou, zavítá v závěru do společenské místnosti.

„Návštěvníci dostanou k dispozici sud piva a záleží na nich, jestli si dají jedno, tři nebo čtyři piva. Hodinku s nimi posedíme a vyprávíme jim dál o pivovaru. Je to příjemné zakončení exkurze. Někteří nás přemlouvají, abychom tam s nimi vydrželi o hodinku déle. Když to je možné, vydržíme,“ popisuje Jiří Vacek z pelhřimovského pivovaru. Nedávno zde dokonce na speciální přání dělali oslavu narozenin pro dvanáct lidí. Takové akce se ale musí v Poutníku důkladně předem dohodnout. V Pelhřimově jsou připraveni i na sběratele pivních suvenýrů. Výběr mají velký - od triček až po otvíráky.

Rovněž vyznavači brodského piva Rebel můžou poznat, jak se jejich pochoutka rodí. „Exkurze bývají spojeny s návštěvou naší restaurace. K prohlídce patří ochutnávka půllitru kvasnicového piva,“ zve ředitel Měšťanského pivovaru Jiří Hušek.

V Havlíčkově Brodě je nejčastější dobou pivních výprav páteční odpoledne a podvečer. Když přijede autobusem víc jak pětadvacet návštěvníků, rozdělí se prohlídka na dvě skupiny. Jedna si prohlíží provoz a druhá zatím posedí v restauraci. V ní si mohou koupit dárkové balení Rebelu, nebo kšiltovku s logem.

Rodinným pivovarem Bernard v Humpolci prošlo za srpen osm exkurzí, v červenci dokonce deset. Skupiny chodí většinou po dvaceti lidech. Pivovar si můžou prohlédnout komplet celý. Pak se turisté posadí na půl hodiny až hodinu do útulných prostor a ochutnávají humpolecké pivo. „Součástí exkurze s ochutnávkou jsou dvě piva na osobu,“ popsal mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Do svých výrobních prostor pouští své hosty i Malostránský pivovar, výrobce piva Velkomeziříčský Harrach. „Exkurze v našem minipivovaru poskytujeme ve skupinách hostům, kteří využívají služby našeho hotelu či restaurace. Mohou to být i účastníci školení, hromadných oslav a podobně,“ objasnila zvyklosti Veronika Králová z hotelu Jelínkova vila ve Velkém Meziříčí.

Typické měděné kotle, ve kterých se varný proces odehrává, jsou přímo ve stylové restauraci. V současné době zde můžete ochutnat tři druhy Velkomeziříčského Harracha.

***

* Návštěvy pivovarů

Pivovar a sodovkárna

Jihlava

Exkurzi je dobré ohlásit týden

dopředu

Prohlídku je možné domluvit

na pondělí až pátek

od 7.30 do 14.00 hodin

cena exkurze:

děti do 10 let zdarma

studenti, důchodci, mládež 50

dospělí 100

exkurze s dárkem 150

kontakt: 567 564 161

Rodinný pivovar Bernard

Humpolec

pondělí až pátek od 08 do 13 hod.

ceník prohlídek:

bez ochutnávky 50

s ochutnávkou 100

nahlášení exkurze minimálně

týden dopředu

minimální počet osob

na prohlídku: 10, maximálně

20 osob v jedné skupině

Objednávka exkurze:

prohlidka@bernard.cz nebo

na tel. 565 532 511

Měšťanský pivovar

Havlíčkův Brod

exkurze pořádá celoročně

po předchozí domluvě

tel. 569 495 111

cena prohlídky: 50 nebo 100 Kč

spojeno s ochutnávkou

kvasnicového piva

maximální počet lidí: 25

Pivovar Poutník

Pelhřimov

Prohlídku je možno sjednat

telefonicky na číslech 565 323

020 nebo 602 140 244;

podmínkou je pouze dosažení

minimálně pětičlenné skupiny

ceny:

prohlídka 50

prohlídka s pohoštěním 100

(MF Dnes)


Velký den piva v Pardubicích

[úterý, 18. září 2007]

V pivovaru Pernštejn se budou trhat světové rekordy v pití tupláků, na své si přijdou i rodiny s dětmi. Dokázali byste sníst na posezení kilo a třičtvrtě tlačenky? Možná ano. Ale za patnáct minut? To už asi bude horší... Přesně to se přitom podařilo jednomu jedlíkovi na loňském Velkém dnu piva v pardubickém pivovaru Pernštejn. Snědl 24 centimetrů tlačenky. Tedy tucet dvoucentimetrových plátků.

Zítra se akce uskuteční po roce znovu. A vedle tohoto „gurmánského“ klání si lidé mohou zasoutěžit i v pití tupláků, tedy piva z litrových džbánů. A protože tátové od rodin nebudou mít nejspíš kvůli svým radovánkám čas, připravena je i řada soutěží pro děti. Budou si moci zaskotačit na skákacím hradě a v dětském koutku, ti starší zase na horolezecké stěně.

Největším šlágrem celého dne však bude velká scéna, na které se představí hvězdy současného hudebního nebe. Těšte se především na pardubickou legendární formaci Ready Kirken, energiií nabitý Yo Yo Band a hlavně na trojnásobného držitele zlatých andělů pro rok 2007, populární skupinu Kryštof. Odpoledne na dvoře pardubického pivovaru tradičně zahájí dechová kapela Pernštejnka.

„Protože se jedná už o 15. ročník akce, tedy jubilejní, rozhodli jsme se připravit ještě bohatší program než vloni,“ uvedl Miloš Flégr z pardubického pivovaru Pernštejn. Celým dnem bude provázet známá moderátorská dvojice Petra Polanská a Jiří Ševčík. (Hradecký deník)


Chybí zaměstnanci. Pivovar modernizuje

[úterý, 18. září 2007]

Pardubický pivovar Pernštejn uvedl v těchto dnech do provozu zmodernizované části výroby piva. Důvodem modernizačních změn byla na jedné straně zastaralost některých zařízení, na druhé nedostatek mladé pracovní síly přímo ve výrobě.

Od roku 1998, kdy hrozil konkurz, prodělal pivovar řadu oživujících změn. Během posledních let pak vedení investovalo do pivovarského zařízení kolem čtyřiceti milionů korun, včetně dodací z Evropské unie. Přesto některé problémy zůstávají.

„Trápí nás především generační problém, protože velká část našich zaměstnanců dosahuje či brzy dosáhne důchodového věku. Mladých do výroby je nedostatek, a proto jsme se rozhodli jít cestou modernizace technologie, která nahradí chybějící ruční sílu,“ konstatoval ředitel společnosti Karel Spilko.

Nákup nové paletizace, k jejímuž spuštění dojde na podzim tohoto roku, bude tedy další úsporou personálních nákladů. Jednou z renovovaných částí je spilka, kde byly staré železobetonové nádrže nahrazeny nádržemi z nerezové oceli. „Ty mají speciální plášťové chlazení umožňující kvalitnější kvasný proces,“ prozradil sládek Martin Gruntorád a dodal, že nové zařízení přináší jak chuťové, tak i ekonomické výhody. Nová spilka poslouží hlavně k výrobě „speciálů“, neboť ty jsou náchylnější na kvalitu výroby.

Pivovar Pernštejn patří mezi ryze české regionální pivovary. Jako takový klade velký důraz na patriotismus. „V minulosti neměla kvalita pardubického piva valnou pověst. Dnes je ale situace úplně jiná a my usilujeme o návrat na tradiční místa a chtěli bychom opět zaujmout odpovídající postavení v Pardubicích a celém regionu,“ vysvětlil strategii ředitel Karel Spilko.

Pivovar proto navázal úzkou spolupráci s městem Pardubice a podporuje řadu kulturních či sportovních akcí, například Pardubické letní kino a po dlouhé době i dostihový sport, včetně Velké pardubické steeplechase. (Pardubický deník)


Ještě mačkaný včeličky, vochechule?

[pondělí, 17. září 2007]

Pozdrav pánbůh, holoto! Co budete chlastat? A žrát? Až usednete na dřevěnou lavici s kožešinou v písecké středověké krčmě, jedno je jisté: servilního pingla nepotkáte ani jednoho.

„Hele, pirát v šátku a panenku někde ulovil,“ vítá nás v pátek večer muž v černém klobouku a historickém hábitu. „A co pacholek? Kozí chcanky?“ padá otázka a chvíli trvá, než mi dojde, že jsem tázán na pivo. Odmítám, objednáváme medovinu a colu. „Takže mačkaný včeličky a černá močka,“ zapisuje si mladík.

Dostáváme Žrádelník, v němž nechybí položka Pro nenapravitelné kytkožrouty, kačena dokrmená šiškami dle receptu z 16. století od Beatrice Zilvarové, hnáta z exotického ptáka či pokouření z vodní dýmky.

Vybíráme Talíř pro chudého pocestného s klobásou, uzeným, kuřetem, špízem, kukuřicí, houbami a dalšími laskominami. Chyba! „Jsem si hned říkal, chasníku, že nejsi nějakej zazobanej,“ komentuje totiž naši volbu prostořeký 'čeledín'. Když dopíjíme, je u nás znova. „Dáš si ještě medovinu, vochechule?“ táže se slečny.

Před 19. hodinou, než začne program, hraje zatím z beden muzika od Krless i Ginevry. Ta ovšem zaniká v halasu dalšího z šenkýřů, jenž vítá staršího zavalitého muže, který si hladí břicho. „Už něco papal, co? Prsatá Eva vás usadí, pantáto!“

Nehledejte v tom neuctivost. Jak říká obsluha, to je prostě středověk (a trochu show). Patří do ní, že vás obere skořápkář, ženy s hady škrtiči, šermíři, kteří brousí meče o kamenný sloup, hudci písní nejstarších s houslemi, píšťalami, drnkacími nástroji a bubny. Krasavice tančící na stole a kouzlící s ohněm a taky záchod neboli močkárna a výserník s bytelnými dřevěnými dveřmi a kamenným umyvadlem.

Vchází se zahradou s kašnou, kolem starých vozů a máselnic, idylu může narušit jen horské kolo zaparkované vedle svíček. A samosebou tam není signál - jste v pivních sklepích. Vodu si můžete dát naprděnou nebo neproprděnou, šašek vás přivítá slovy Holoto, sebranko, žebroto i lide urozený, pokud tady nějaký je...

Až budete platit, možná uslyšíte: Pořádně je voškubej, jako slepice, potřebuju nový zobáky na zimu. A nespadni z koně po cestě. Jo, von je zazobanej, má vlastního vozku! Jen dejte pozor, ať vám inkvizice neukřižuje partnerku a ta pak nemusí u skřipce líbat Lemroucha. A neptejte se na chipsy. „Jseš normální? Ve středověku?“ odpálkuje vás hubatá Petra. (MF Dnes)


Primátor na Dočesné 2007 úspěšný

[pondělí, 17. září 2007]

Pivovar Náchod znovu výrazným způsobem obhájil kvalitu své produkce a na soutěži pořádané Chmelařským institutem s.r.o. Žatec získal významná ocenění hned ve 4 kategoriích.

Vlastní soutěž se konala ve dnech 30. až 31. srpna 2007 při příležitosti jubilejního, již 50. ročníku, slavností chmele a piva Dočesná 2007. Pivovar zde získal první místo v kategorii Ležák polotmavý za svůj 13% Primátor Polotmavý, dvě druhá místa a to v kategorii Nealkoholická piva za Primátor Nealko a v kategorii Pivo se sníženým množstvím cukrů za pivo Primátor Diamant a na stupínku vítězů se ještě umístil na třetím místě Primátor Premium Dark a to v kategorií Ležák tmavý.

Objektivita soutěže je zaručena anonymitou vzorků a soutěž má svá přísně stanovená kritéria, kde se hodnotí kvalita, chuť, vůně a příjemnost hořkosti každého piva. Vlastní soutěž je považována za jednu z pěti nejprestižnějších a největších degustačních hodnocení u nás - dohromady se za oba dny degustací zúčastnilo cca 250 osob, kdy se celkem hodnotilo v 10 kategoriích 175 piv ze 36 pivovarů.

Náchodský pivovar je zde úspěšný tradičně - za posledních pět let si celkem přivezl 18 ocenění. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 96, z toho 23 zahraničních a značka Primátor tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejlépe si vedou právě speciální piva a to 16% Exkluziv a již zmíněný tmavý ležák Premium Dark se shodným ziskem 19 ocenění. Navíc pro pivo Primátor Diamant je to již jeho třetí letošní ocenění, když získal nejprve stříbrnou Českou pivní pečeť v únoru na Reprezentačních slavností piva v Táboře a poté v červnu titul “PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2007 ze Slavnosti piva z Českých Budějovic. (Web Primátor)


Pivovarům v kraji rostly prodeje

[neděle, 16. září 2007]

Pivovary v Libereckém kraji si pochvalují letošní léto. Spotřeba piva jim meziročně vzrostla o desetinu až pětinu.

Odbyt piva přitom stoupá od začátku letošního roku, pokud trend vydrží, dodají na trh do konce roku přes 410 tisíc hektolitrů piva, což bude o 17 procent více než loni.

Zatímco Pivovary Rohozec a Hols Vratislavice vděčí za výrazný růst odbytu hlavně exportu, největší Pivovar Svijany zvyšuje odbyt na domácím trhu. Výroba ale roste i nejmenším pivovarům.

Svijanský pivovar dodá podle ředitele Františka Horáka do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva, což bude ve srovnání s loňským rokem zhruba patnáctiprocentní nárůst.

„V srpnu jsme uvařili rekordní množství piva - přes 28 tisíc hektolitrů,“ řekl Horák. Svijany přitom nevyvážejí, ale daří se jim nacházet nová odbytiště v Česku. Letos začaly dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu. Odbyt ale roste i v Libereckém kraji, o který se firma dělí s dceřiným Pivovarem Rohozec z nedalekého Turnova a konkurenčním Pivovarem Hols Vratislavice.

Vratislavický pivovar letos zvýšil výrobu zhruba o desetinu. „Do konce roku dodáme na trh přes 100 tisíc hektolitrů,“ řekl jeho ředitel Petr Hostaš.

Za růst výroby ale podle něj firma vděčí hlavně exportu. Za hranice totiž putuje už 60 procent produkce. Firma, která v říjnu oslaví 135. výročí svého založení, vyváží hlavně do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie.

Export pomáhá zvyšovat výrobu také v Pivovaru Rohozec. Firma, jež loni na trh dodala 32 tisíc hektolitrů piva, letos vyrobí kolem 40 tisíc hektolitrů, což představuje nárůst o čtvrtinu. „Roste nám zhruba stejnou měrou odbyt v tuzemsku jako export,“ uvedl ředitel František Jungmann. O růst odbytu se podle něj zaslouží zřejmě i letošní jarní novinka - řezaný jedenáctistupňový ležák, který se prodává lépe, než firma čekala.

Podobně jako velké firmy, ale zaznamenal růst odbytu i malý pivovar firmy Novosad a syn v Harrachově na Semilsku. (MF Dnes)


Historicky první pivobraní a vinobraní se uskutečnilo v pátek a v sobotu v Železné Rudě. Minipivovar, který vaří pivo od července letošního roku, zde představil svá tři esa: třináctistupňový tmavý Grádl, dvanáctistupňový polotmavý Belgrad a jedenáctistupňový světlý Belveder.

V objektu bývalé základní školy teklo proudem pivo z místního nového minipivovaru a víno z Moravy. Akci uspořádal majitel minipivovaru Železná Ruda František Strnad. "V pátek akci navštívily přibližně dvě stovky lidí, v sobotu to bylo podobné," uvedl Strnad.

Lidé také ochutnávali lahvová piva z Dánska, Nizozemska, Belgie, Německa a Polska. "O lahvová piva ale nebyl tak velký zájem, většina návštěvníků přišla na točené. Hodně se vypilo také burčáku," pochvaloval si majitel minipivovaru zájem hostů.

A jak chutnalo pivo návštěvníkům? "Je vynikající, má říz. Jsem překvapený. Vůbec jsem nevěděl, že je v Železné Rudě minipivovar," prohlásil Pavel Stejskal, který byl v šumavském horském středisku na výletě.

Železnorudský minipivovar vaří dva hektolitry piva denně. O mok mají zájem místní podnikatelé, kteří by jej chtěli nabízet ve svých podnicích. "My zatím nemáme kapacity na to, abychom dodávali jinam a v současné době ani neuvažujeme o tom, že bychom kapacitu zvýšili. Chceme vařit pivo především pro naše dva hotely," sdělil Strnad.

Pivo však chce začít stáčet do lahví. "Hodláme udělat dárkové balení, ve kterém by byly všechny tři druhy našich piv," dodal František Strnad. (iDnes)


Informace z pivovaru

[čtvrtek, 13. září 2007]

Rodinný pivovar U Rybiček

Penzion ***, pivovar, pivnice, vinárna

Majitel: David Ryba

Sládek: Petr Hála

Založen: 2007

Adresa: Plzeňská 31, 32 Stříbro, Tachovsko

Výstav piva: 1000 hl

www.urybicek.eu

Světlý ležák Stříbrňák 10%

Světlý ležák Argent 12%

Tmavý ležák Horník 13%

Světlé pšeničné 14%

Ostrostřelec speciál

Adaptace komplexu domů U Rybiček v centru královského, hornického města Stříbra byla zahájena v roce 2001 a dokončena v roce 2007. V historických budovách ze 14. století tak vznikl vinný restaurant a v letošním roce také pivovar a penzion s pivnicí s vynikající kuchyní. Varna pivovaru je umístěna v pivnici. Naše piva jsou nefiltrovaná a vedle světlého a tmavého ležáku nabízíme i pivo pšeničné a speciály dle aktuální nabídky. Pivovarská technologie je umístěna v historickém sklepě, kde se nachází samoobslužný pivovarský salonek s výhledem na spilky.

K vynikajícímu posezení vybízejí také skvěle upravené zahrádky obou restaurací a navazující zrekonstruované Minoritské zahrady svažující se k řece Mži. Náš pivovar obnovil tradici vaření piva ve Stříbře po 57. letech a leží na velmi oblíbené trase turistů a cyklistů. Součástí komplexu je také galerie a turistické informační centrum. Pivo si mohou návštěvníci odnést v pětilitrových plechových soudcích, 2l PET lahvích nebo v nerezových KEG sudech 15 a 30 litrů. Ochutnejte s námi rodinné stříbro ze Stříbra. (Pivovar U Rybiček Stříbro)


Kožní, cévní a ischemické choroby se začaly léčit v Pravých pivních lázních, které byly 23. března 2006 otevřeny v hotelu U sládka v areálu Rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku. Podobné zařízení, které spojuje léčebné účinky místní minerální vody Ilsano, piva Chodovar, chmele a pivních kvasinek, je jediné v Evropě. Malý pivovar s ročním výstavem 90.000 hektolitrů vložil do vybudování lázní několik set tisíc korun.

Malý rodinný pivovar Chodovar začíná nabízet hostům, údajně jako jediná firma v Česku, léčivé zábaly v pivním mlátě. Fungují jako rašelina a léčivá bahna, ale kromě prohřívání těla zajistí výživu pokožky minerály, vitaminy B a sacharidy. Originální procedura, která se bude od pondělí provádět pod dohledem lékařů a balneologů, zvláčňuje a zpevňuje kůži a podkoží, řekl ředitel hotelu, restaurace i pivních lázní Mojmír Prokeš.

"Testy i chemické rozbory dopadly velmi dobře," dodal. Podle něj se dá očekávat, že zábaly budou stejně populární jako masáže v čokoládě, za nimiž jezdí do nedalekých Karlových Varů stovky hostů. Podobně atraktivní jsou masáže horkými kameny.

V Pravých pivních lázních v Chodové Plané se už půldruhým rokem koupou hosté ve vanách s pivem. Od října se tam navíc mohou nechat pomazat mlátem a zabalit na 30 až 40 minut do termonosiče. Následné masáže jsou pak účinnější. Cena zábalu bude kolem 200 korun. Mláto, které půjde do pivních lázní výhradně z Chodovaru, obsahuje hodně živin.

Firma dále zahájila nové masáže - sportovní, antistresové a lymfatické a jako jejich doplněk inhalaci vlastní minerální vody Ilsano proti nemocem dýchacích cest. Novinkou jsou pitné kúry z kašny na zahradě hotelu, kde hosté popíjejí Ilsano. "Půllitr této velmi silné minerální vody denně předepisovali lékaři do roku 1992 proti infarktu a mozkové mrtvici," uvedl Prokeš. Obsahuje jako jediná dvojmocné železo, které tělo snadněji odbourává. Vylepšuje srážlivost krve a pomáhá krvetvorbě.

V Chodovaru vznikne v lednu z bývalé sladovny druhá stylová restaurace se 152 místy. Sedmým rokem fungující restaurace Ve skále s 260 židlemi v bývalých sklepích pivovaru je trvale obsazená. Za červen až srpen tam měli 110.000 hostů, což bylo téměř shodně jako za celý loňský rok. V prostorách bývalé sladovny budou rozšířeny suché procedury lázní. Pivovar příští rok plánuje stavbu bazénu šest krát osm metrů.

Pivovarskému hotelu U sládka se 117 lůžky, fungujícímu 2,5 roku, letos vzrostla obsazenost na 65 procent, meziročně o pětinu. Pivovar s roční výrobou 80.000 hektolitrů, letos zavedl nealkoholické pivo. Populární je pivní džem. Hosté si tak zvykají na naše pivo, dodal Prokeš.

Všemi podobnými aktivitami chce Chodovar zvýšit průměrný pobyt hosta z 2,2 na čtyři noci. Aktivity zaměřené na pivní turistiku mu loni zajistily třetinu ze 150 milionů Kč tržeb a jejich podíl roste. (Finanční noviny)


Do lázní? Jedině do pivních!

[čtvrtek, 13. září 2007]

Přemýšlíte, kam se ještě podívat a povalování u slaného moře vás už neláká? Kam byste se tahali, nejlepší ozdravnou kůru mají v Chodové Plané. Vítejte v pivních lázních!

Očistná kůra zevnitř i zvenku

Návštěvou pravých pivních lázní, ve kterých si kromě popíjení zlatavého moku můžete dopřát i ozdravné koupele, rozhodně nic nezkazíte – tedy nejste-li zarytý abstinent. Lázně fungují už takřka dva roky a cílem jejich procedur je celková rekondice unaveného organismu, uvolnění napětí a zvýšení obranyschopnosti těla.

V pivní lázni vás nejdříve na dvacet minut ponoří do teploučké speciální lázně připravené z tmavého Koupelové piva, minerální vody Il–Sano a směsi bylinek.

Lázeň vás hezky prohřeje, pivní kvasnice zregenerují pokožku a bylinky zároveň působí jako peeling. K tomu dostanete malý Skalní ležák – je třeba se zregenerovat i zevnitř!

V ovčím rouně jako král

Po koupeli následuje 25 minut relaxace na lůžku. Zabalení v dece z ovčího rouna posloucháte uklidňující hudbu. Svaly a klouby jsou prohřáté – organismus odpočatý, tak snad by to chtělo ještě masáž na uvolněnou.

Můžete si koupit kratší – 30 minut (220 Kč) nebo delší – 50 minut (400 Kč). Tělo se cítí skvěle, ale už hodinu jste nedbali o zvelebování trávicího traktu! Takže rychle na připravenou večeři do místního restaurantu Ve Skále (je vytesán skutečně ve skále). A jaké pití si dáte k večernímu menu? To je snad jasné…

Raději si zavolejte

Pokud se rozhodnete na Tachovsko vydat, doporučujeme nejdříve zavolat, zda je v pivovaru volné místo. O pobyty v lázních je zájem v každém ročním období, o víkendech bývá plno i několik týdnů dopředu.

Vybrat si můžete jednodenní výlet s jednou koupelí (v samostatné vaně nebo ve dvouvaně) za 475 až 550 Kč na osobu, a nebo si zaplatit třeba třídenní výlet s některou z cestovních kanceláří – v ceně budete mít polopenzi, ubytování, pivní koupele a masáže i prohlídku pivovaru. Ceny za dvě noci se pohybují kolem šesti až osmi tisíc korun. (Atlas)


Sedm špičkových výčepních z Evropy a Izraele včera navštívilo plzeňský pivovar, aby se dozvěděli více o plzeňském pivu a jeho kultuře. Byli to vítězové národních kol soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, kterou pořádá Plzeňský Prazdroj.

"Přijeli vítězové soutěží z Finska, Belgie, Dánska, Norska, Izraele, Německa a Řecka. V Plzni předvedli exhibici," uvedl marketingový ředitel Prazdroje Luboš Kastner. Jednadvacetiletý Erik Jönsson z Norska vynikl při čepování piva obrovskou pečlivostí. Nedovolil, aby mu pivo přeteklo. Poté trefil správnou míru.

"Je opravdu pečlivý, záleží mu na každé kapičce," komentoval Kastner Jönssonův výkon. Jönsson pracuje jako barman v Oslu. Za měsíc vyčepuje dvanáct až patnáct sudů ležáku Pilsner Urquell.

"Pivo v sudech je u nás bráno jako hodně kvalitní zboží. Pivovary u nás totiž většinou pivo stáčejí do tanků," vysvětlil Erik Jönsson. Jeho zákazníci jsou prý hodně rozmazlení.

"Učím je, jak dobře jíst a pít, a také to, jaké pivo se hodí ke konkrétnímu jídlu," řekl výčepní. Stejně jako ostatní soutěžící, i mladý Nor, musel kromě praktické zkoušky v čepování zvládnout také písemný test a prokázat tak znalosti o plzeňském pivu. S přípravou na test prý neměl problém. "Učit se o tomhle pivu pro mne bylo spíš zajímavé a byla to výzva," prohlásil Erik Jönsson.

A jak se mu v plzeňském pivovaru líbilo? "Je to pro mne zážitek. Ochutnal jsem nepasterované pivo z místních sklepů a můžu říct, že je nejlepší, které jsem kdy pil"“ řekl Nor.

Na své kolegy se přišel podívat vítěz českého národního finále soutěže výčepních Jan Koreis z plzeňské restaurace Na Spilce. Stejně jako včerejší hosté bude soutěžit v říjnu v New Yorku ve světovém finále. Jak obstojí mezi konkurencí si netroufl odhadnout. "To se uvidí až na místě. Bude asi hodně záležet na tom, jak bude kdo nervózní," uvedl Jan Koreis.

Plzeňský Prazdroj pořádá soutěž o nejlepšího výčepního v zemích, kde se čepuje Pilsner Urquell. Cílem je zlepšit kvalitu piva. "Například Řekové šli v poslední době s kvalitou hodně nahoru," sdělil Luboš Kastner. Podmínkou účasti je značka Pilsner Urquell na čepu. (iDnes)


PilsnerFest letos větší než kdy jindy

[čtvrtek, 13. září 2007]

Tradiční oslava narozenin plzeňského piva se letos odehraje ve dnech 3.-7. října. Svátek bude mít letos zcela novou podobu – začne už ve středu 3.10 ve vybraných plzeňských klubech, hospodách a v Pivovarském muzeu. Vyvrcholí pak v pátek a během víkendu na třech scénách – v pivovaru, na fotbalovém stadionu FC Viktoria Plzeň a na scéně na náměstí Republiky. Vystoupí Money Business, Žlutý pes, -123 minut a další. Prostor dostane nejen hudba, pivo a gastronomie, ale také netradiční sportovní a adrenalinové disciplíny, tradiční pivovarská řemesla, literatura či chrámová hudba. Festival tentokráte ovládne celé historické centrum Plzně.

Pilsner Fest je oslavou piva a města, ve kterém se zrodil před 165 let slavný Pilsner Urquell – pivo, které dalo název nejrozšířenější variantě tohoto nápoje na světě – pilsner, pils. Festival bude slavnostně zahájen ve středu 3.10. „šťastnou hodinkou“ v deseti plzeňských hospodách. Také ve čtvrtek čeká na návštěvníky hospod hudební program a jeden sud plzeňského piva zdarma. Zvláštní program nabídne i Pivovarské muzeum – například autorská čtení známých spisovatelů (Michal Viewegh nebo Ivan Martin Jirous - Magor).

V pátek odpoledne se otevřou brány pivovaru a vypukne tradiční hudební program na scéně Pilsner Urquell. Pivovar nabídne mimo jiné i zvláštní prohlídky. Gambrinus scéna bude tentokrát umístěna na fotbalovém stadionu Viktoria Plzeň a scéna města Plzně na náměstí Republiky.

„Chceme posilovat povědomí o Plzni jako o hlavním městě piva. Plzeň je historicky kolébkou světově nejoblíbenějšího typu piva – světlého ležáku plzeňského typu. Pilsner Urquell exportuje Prazdroj do více než 50 zemí světa a na každé z milionů lahví je psáno, že tohle pivo se vaří v Plzni. Navíc 70 % všech piv na světě nese označení pilsner, pils. Proto je oslava uvaření první várky v roce 1842 svátkem piva i Plzně jako takové“, říká Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje.

Doprovodný program

Mimo hudebních vystoupení je připraven na víkend bohatý doprovodný program. Bude představena módní kolekce Pilsner Urquell Colection z dílny návrhářky Radany Ivančic, v pivovaru se budou míchat koktejly s příměsí piva, všechny značky Plzeňského Prazdroje můžete ochutnat v Pivním labyrintu a v ležáckých sklepích čeká na návštěvníky netradiční překvapení v podobě hraného představení.

Za branou pivovaru bude probíhat Pilsner Urquell olympiáda v netradičních disciplínách, na návštěvníky bude čekat adrenalinové nafukovací městečko G–city a v Pivovarském muzeu proběhnou ukázky starých řemesel.

Kontrola nezletilých

Organizátor přitvrdí také v kontrole nezletilých. V infostáncích budou po předložení průkazu totožnosti vydávány nepřenosné identifikační pásky těm mladým návštěvníkům, u kterých může být pochybnost o zletilosti. Všichni prodejci budou zavázáni při nejmenších pochybnostech odesílat zájemce o pivo k této identifikaci. Prazdroj bude na Pilsner Festu propagovat i službu SMS promile pro řidiče, kterou dlouhodobě podporuje. Do ulic vyšle také pivní anděle, kteří nabídnout návštěvníkům dechovou zkoušku. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Novou bednářskou dílnu v úterý slavnostně otevřeli zástupci Plzeňského Prazdroje v areálu plzeňského pivovaru. Bednárna se nachází v budově bývalé říční vodárny z počátku minulého století a její rekonstrukce přišla na 7,5 milionu korun.

"Rekonstrukce probíhala od dubna do září letošního roku. Při opravě jsme dbali na to, aby byla co nejvíce zachována původní podoba vodárny," uvedla vedoucí oddělení turismu a cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje Jindřiška Eliášková.

Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se bednářské řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. V současné době zde pracuje devět bednářů, kteří mají na starosti pravidelnou údržbu sudů, kádí a sklepa. Před třemi lety zde také obnovili výrobu ležáckých sudů.

"Bednáři ročně vyrobí dva až tři nové sudy. V pivovarských sklepích je nyní celkem padesát sudů, z nichž některé jsou staré i osmdesát let," uvedla Eliášková.

Protože v Česku neexistuje pro bednáře žádný učební obor, Prazdroj si je vychovává sám. Adepty hledá v řadách zkušených řemeslníků, které pak služebně starší kolegové z bednářské dílny tři roky zaučují.

V současné době mají tři učně. Jedním z nich je čtyřiatřicetiletý Plzeňan Jaroslav Zajíček, který se bednářem učí už druhým rokem. Původně stavební truhlář se pro toto řemeslo rozhodl proto, aby ho pomohl zachránit.

"Myslím si, že je důležité toto řemeslo zachovat, aby i generace po nás viděly, jak výroba piva dříve probíhala," uvedl Zajíček.

Původní bednárna byla v plzeňském pivovaru zřízena hned při stavbě pivovaru v roce 1842. Na konci devatenáctého století zde pracovalo 150 bednářů, kteří pečovali o šest tisíc ležáckých sudů. Pivovar dříve vychovával bednářské učně v tehdejším závodním odborném učilišti, které zrušil v roce 1975. Foto zde ... (iDnes)


Cimrmani uvařili pivo na Pilsner Fest

[čtvrtek, 13. září 2007]

Speciální stolitrovou várku tmavého piva vařili v úterý v Plzeňském Prazdroji členové Divadla J. Cimrmana. Právě tímto pivem, které teď bude měsíc zrát, oslaví 5. října tři významná výročí.

Prvním bude 40 let Divadla Járy Cimrmana, druhým 165 let od uvaření piva Pilsner Urquell a třetím pravděpodobně 100 let od propuštění génia Cimrmana z Plzeňského Prazdroje. „Je to objev, který vzešel mimo náš kruh. Zjistili to pracovníci pivovaru ve svých archivech,“ řekl Ladislav Smoljak. K oslavám připravilo divadlo představení, které sehraje jen dvakrát – na své domovské scéně a v plzeňském Divadle M. Horníčka. Pivo, které včera „zachmelil“ Smoljak se Zdeňkem Svěrákem, bude hořké. „Bylo jen na nich, kolik chmele do něj použijí. Zvolili nejvyšší možnou míru,“ řekl obchodní sládek Václav Berka.

Smoljak a Svěrák: Pánové, brzdíme

Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák dělali v životě už leccos, pivo ale vařili poprvé. „Překvapilo mě trochu, že žatecký chmel, který jsme dostali, byl poněkud granulovaný,“ zamyslel se Zdeněk Svěrák nad pivním kotlem. „Každopádně to bude Cimrmanovo dobře nachmelené pivo,“ doplnil jej Ladislav Smoljak.

Členové Divadla Járy Cimrmana si v pivovaře odbyli i výroční schůzi divadla, kde Smoljak poněkud zatáhl za divadelní brzdu. „Jsme na vrcholu popularity. Kdyby mi to někdo řekl před 40 lety, kdy jsme začínali, nevěřil bych,“ řekl Ladislav Smoljak s tím, že v divadle má soubor neustále vyprodáno a členové jsou pořád zváni k nejrůznějším akcím. „Už ale cítíme, že je toho moc, a tak jsem navrhl členům zvolnění tempa. Mám totiž obavu o osud Cimrmana, protože míra jeho popularity se nesmí překročit,“ řekl Smoljak. Nerad by prý se dočkal toho, aby Cimrman začal lidi štvát a šel jim na nervy. „Jednoho dne bychom mohli poznat, že jsme lidem protivní, takže jsem zakončil svou řeč ke kolegům slovy Pánové, brzdíme!“ dodal Smoljak.

Připustil, že k jeho rozhodnutí přispěly i dvě kauzy – pamětní deska na Lomnickém štítě a expedice Altaj, které popularitě Cimrmana příliš nepřidaly. „Ze Slovenska jsem dostal spoustu sprostých dopisů a bylo marné vysvětlovat, že to nebyl náš nápad, my jsme jenom přikývli,“ řekl Smoljak.

Nadále budou členové divadla k vidění jen na své pražské domovské scéně. „Budeme muset ještě podstoupit oslavy čtyřiceti let výročí divadla, to se nedá opominout. Ale okamžitě potom začneme brzdit a stáhneme se jen do divadla. Omezili jsme i počet představení vzhledem k našemu stáří a zdravotnímu stavu. Chceme hrát čerství a neunavení,“ řekl Smoljak s tím, že chtějí v poklidu a skromně hrát „to svoje divadlo“ a už se nezúčastňovat žádných pojmenování ulic, naučných stezek, závodů, sportovních akcí. Foto zde ... (Plzeňský deník)


Tři roky měl zapsanou známku Budějovický Regent. Teď Úřad pro průmyslové vlastnictví řekl: A dost! Lidé by byli zmateni. Pivovar Bohemia Regent z Třeboně tak nesmí tuto ochrannou známku pro své výrobky používat.

Lidé by byli zmatení

Původně úřad loni konstatoval, že vybere-li si firma z jižních Čech pro jeden ze svých výrobků název obsahující slovo Budějovický, nedotkne se tak práv jiných firem, které tento název už používají.

To se ale nelíbilo konkurentům - Budvaru a Budějovickému měšťanskému pivovaru. Obě firmy mají zapsánu známku Budějovické pivo.

A právě Budvar se proti zapsání značky Budějovický regent odvolal. "Spotřebitelé budou předpokládat, že pivo 'Budějovický Regent' má shodné vlastnosti jako 'Budějovické pivo'," uvedla státní firma ve svých námitkách. Společnost Bohemia Regent podle Budvaru pivo v Budějovicích nevyrábí a ani nemá ve městě žádnou pobočku.

Podle Regentu se firmy mohou bránit proti používání spojení Budějovické pivo, nemají však právo bránit ve využití slova Budějovický. A ve spojením s názvem Regent nemůže jít o značku, která by klamala spotřebitele.

"I když je v názvu značky uvedený zeměpisný údaj, nemusí její vlastník pocházet ze stejné oblasti," uvedli zástupci Regentu a argumentovali například značku Ostravské pivo vlastnění firma z jihomoravského Bzence.

Šéf úřadu Karel Čada ale nakonec rozhodl v neprospěch Regentu. Ten se nyní může obrátit na soud.

Je to pivo z Budějovic?

Podle definitivního rozhodnutí úřadu by značka Budějovický regent klamala zákazníky a pivovar z Třeboně by byl zvýhodněn proti těm pivovarům, které mají značku registrovánu.

"Přihlašované označení Budějovický Regent by působilo klamavě, neboť průměrný spotřebitel by se domníval, že takto označené výrobky a služby pocházejí z Českých Budějovic. Spotřebitelé by se tak mohli domnívat, že Budějovický Regent má stejné vlastnosti jako pivo, které skutečně pochází z Českých Budějovic," uvedl šéf

Úřadu průmyslového vlastnictví ve svém rozhodnutí.

Spojení názvu Budějovický s výrobou piva patří mezi nejposuzovanější ochranné známky. Budějovický Budvar se tak po celém světě pře s americkým rivalem, pivovarem Anheuser Busch Česko si také při jednáních o vstupu do Evropské unie zajistilo ochranu pro tři budějovická piva: Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var.

A pivovary Budvar a Budějovický měšťanský pivovar se zase v Evropě soudí o možnost na etiketách svých výrobků používat označení Budweiser Bürgerbräu tedy Budějovický měšťanský var. (Aktuálně)


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň