Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

srpen 2007

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv srpen 2007


Horské středisko Harrachov má pro turisty další lákadlo. Kromě lyžování mohou okusit blahodárné účinky piva v nově otevřených pivních lázních.

Relaxační koupel v chmelovém nápoji je v nabídce harrachovského minipivovaru Novosad a syn. Od jeho otevření na konci července lázně navštívily stovky zvědavců. „Zájem je opravdu veliký. Máme tu zhruba 15 lidí denně, což je podle nás veliký úspěch už vzhledem k tomu, že jsme zatím ještě ani nevydali žádné letáčky. Naši zákazníci mohou směle říci – koupali jsme se v pivu,“ uvedl majitel společnosti František Novosad. A co je vlastně na koupeli v tmavém ležáku tak zvláštní?

Foto

„Je to obrovský relax. Návštěvníci se nejdříve na dvacet minut ponoří do koupele, kde je pramenitá voda z místní 150 let staré studny, přírodní kvasnicové pivo František a Čerňák. Potom následuje odpočívárna a masáže,“ říká František Novosad. Minipivovar myslel na jednotlivce i na zamilované páry, které se nechtějí odloučit ani ve vaně. Pro ně jsou v lázních dvě speciální dvojvany. K dispozici je také dalších šest van pro samotáře. „Lidé si často pobyt v pivních lázních dávají jako dárek. Někteří už se nám dokonce i vrátili,“ doplnil majitel minipivovaru. Pivní koupele mají podle odborníků blahodárné účinky pro lidi s kožními, cévními i ischemickými chorobami.

Příznivě ovlivňuje také srdeční činnost a krevní oběh. Harrachovské pivní lázně se ještě budou dále rozšiřovat. Přibudou dřevěné vany pro dvojice a rozšíří se masážní prostory. Podle starosty Harrachova Tomáše Ploce nová atrakce zvyšuje přitažlivost městečka pro turisty. Pivní lázně mohou navštěvovat v jakémkoliv ročním období a za kteréhokoliv počasí. Ne pro všechny je ale pivní koupel dostatečně lákavá. „Zní to zvláštně. Bála bych se, že bych pak byla cítit pivem, a to pro mě lákavé rozhodně není,“ řekla Eva Fejfarová z Harrachova. Milovníci piva mohou každopádně okusit a posoudit sami. (Deník)


Dění v srpnu 2007

[čtvrtek, 23. srpen 2007]

Pololetní zisk skupiny InBev vzrostl o 27 procent

Čistý zisk největšího světového producenta piva InBev se v prvním pololetí zvýšil meziročně o 27 procent na 1,13 miliardy eur. Tržby vzrostly o deset procent na 6,77 miliardy eur, především díky vzestupu prodeje ve střední a východní Evropě, sdělila společnost, do níž v České republice patří Pivovary Staropramen.

Ve druhém čtvrtletí se zisk skupiny před zdaněním, splátkou úroků, odpisy a amortizací (EBITDA) zvýšil o 16,5 procenta na 1,23 miliardy eur a překonal odhady analytiků. Tržby se ve srovnatelném měření zvýšily o 7,6 procenta na 3,72 miliardy eur.

Celkový objem prodeje nápojů vzrostl ve čtvrtletí o pět procent, z toho piva o 4,6 procenta. Na vyspělých trzích západní Evropy a Severní Ameriky sice odbyt klesal, skupina si to však vynahradila na rozvíjejících se trzích Jižní Ameriky, Asie a především východní Evropy. V regionu střední a východní Evropy se její odbyt zvýšil o 15 procent.

Společnost InBev vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a nyní její produkce piva těsně překračuje produkci světové dvojky SABMiller. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi 15procentní podíl. (ČT24)

Návštěvníci restaurací vyberou Mistra v točení piva!

Mistrovství v točení prémiového ležáku Stella Artois jde do 5. ročníku. V České republice proběhne letos již 5. ročník mistrovství, které má celosvětově jedenáctiletou tradici. O tom, kdo se 19. září zúčastní velkého VIP finále, jehož vítěz bude reprezentovat naši zemi na mezinárodním finále v Belgii, poprvé rozhodnou samotní spotřebitelé.

Mistrovství republiky ČR a SR v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois se při svém pátém ročníku stává novodobou tradicí. Předchozí ročníky byly postaveny na regionálních kolech, jejichž vítězové se pak utkali ve finále o umístění na stupních vítězů. Loni se regionální kola přesunula na náměstí velkých měst a získala zaslouženou pozornost veřejnosti. Letos si značka Stella Artois dovolila přizvat do poroty, hodnotící výkon barmanů, ještě širší veřejnost. Hodnotit a nakonec i vybírat nejlepší barmany budou samotní hosté, příznivci a především opravdoví znalci piva Stella Artois.

Hosté hodnotí u každé sklenice piva Stella Artois dodržování pěti atributů, které jsou viditelnou součástí servírovacího rituálu: opláchnutá číše, správná výška pěny, originální rozetka a podtácek a na závěr správné postavení číše před zákazníka. Bezchybné dodržování celého servírovacího rituálu zaručuje, že zákazník - znalec může vychutnat svoji sklenici piva Stella Artois v nejvyšší kvalitě. Hosté, kteří jsou schopni poznat a ocenit servírovací rituál, jsou nakonec tou nejnáročnější porotou, jakou si lze představit.

„Cílem mistrovství je zvyšovat úroveň čepování prémiového ležáku Stella Artois, který má unikátní servírovací rituál. Chceme ale šířit povědomí o rituálu také mezi spotřebiteli,“ říká Zdeněk Prajs, manažer značky Stella Artois. „Když bude spotřebitel správné servírování vyžadovat a nesleví z kvality, je to ta nejlepší záruka, že pro barmany se stane rituál naprostou samozřejmostí a host si tak pivo správně vychutná. Proto jsme spotřebitele do hodnocení aktivně zapojili,“ dodává.

Jak může spotřebitel nominovat svého barmana do finále? Stačí zajít do jedné ze 116 restaurací v celé České republice, v nichž hlasování až do konce srpna probíhá, objednat si ležák Stella Artois a poté ohodnotit všechny detaily, které dokazují, zda byla Stella Artois správně načepována a naservírována. Hodnocení odešle host formou sms zprávy. Na jednoho hlasujícího spotřebitele navíc čeká skvělá výhra - výlet pro dvě osoby soukromým letadlem na typickou večeři francouzské ústřicové sezóny v La Rochelle.

Všechny sms zprávy budou zpracovány a dvacet nejlépe hodnocených provozoven nominuje svého barmana. Spolu s dalšími deseti, kteří dostanou divokou kartu od odborníků z Pivovarů Staropramen hodnotících v terénu, se utkají ve velkém VIP finále. To proběhne 19. září v Praze a jeho vítěz – Mistr České republiky – bude zastupovat náš stát na říjnovém světovém finále v Belgii.

V loňském roce vyhrála finále Mistrovství ČR a SR již podruhé žena – Lada Chmelíková, která obhájila titul z roku 2005. V Belgii reprezentovala naši zemi druhá v pořadí Denisa Gregorová, neboť světového finále se národní vítěz může zúčastnit pouze jednou.

***

Znalec si všímá každého detailu (kritéria hodnocení spotřebiteli):

- pěna ležáku Stella Artois musí být vysoká na dva prsty

- obsluha musí při servírování postavit sklenici Stella Artois logem směrem k Vám

- sklenice musí být opláchnutá

- na noze sklenice Stella Artois musí být umístěna rozetka

- pod sklenicí musí být originální podtácek

***

Stella Artois ve světě

- pátá největší mezinárodní značka

- nejprodávanější belgické pivo

- prodává se ve více než 80 zemích

- v roce 2006 se jí celosvětově prodalo 10 mil. hl

- vaří se na základě zkušeností získávaných od roku 1366

***

Shrnutí historie Mistrovství ČR a SR v točení prémiového ležáku Stella Artois (2003 – 2006):

V uplynulých letech vzešli finalisté, kteří změřili své síly ve velkém finále, z jednotlivých regionálních kol, v nichž je hodnotila odborná porota. Regionálních kol se za čtyři roky trvání soutěže zúčastnilo téměř 350 barmanů, číšníků a majitelů restaurací z celé ČR a v roce 2006 poprvé také ze Slovenska.

***

Regionální kola probíhala:

v r. 2003 pouze ve značkových restauracích Staropramen

v letech 2004 - 2005 v předsálí multikin PalaceCinemas

v roce 2006 na náměstích v Praze, Ostravě, Českých Budějovicích, Brně, Ústí nad Labem a Bratislavě

***

Velkého finále mistrovství se dosud zúčastnilo celkem 55 barmanů.

***

Vítězové uplynulých ročníků:

2003 Petr Hrubec, Karlovy Vary

2004 Filip Hála, Sportbar Marila, Příbram

2005-2006 Lada Chmelíková, Bar Filip, Rokycany

(Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Potrefená husa je v lázních! Lázeňské město Karlovy Vary má Potrefenou husu Sport Bar

Prvotřídní gastronomie spojená se sportovním vyžitím. I to patří do značkového konceptu Staropramen - Potrefená husa. Další Potrefená husa - Sport Bar byla v srpnu otevřena právě v Karlových Varech. Její součástí jsou také čtyři dráhy pro bowling a další čtyři pro kuželky.

Po Mladé Boleslavi a pražských Bohnicích jsou Karlovy Vary třetím městem, kde byla otevřena Potrefená husa - Sport Bar. „Design Potrefené husy Sport Bar se vyznačuje sportovně laděnou tématikou, množstvím televizí i velkoplošným plátnem, na němž mohou fanoušci sledovat sportovní přenosy“ říká David Petřík, manažer značkových restaurací Staropramen.

Nová Potrefená husa se nachází v rekonstruovaných skladových prostorách na karlovarském sídlišti Rybáře. „Potrefená husa Sport Bar je vhodný koncept právě do velkých sídlišť, kde často není žádná kvalitní restaurace a místní se tak musejí za dobrým jídlem a zábavou vydávat do center měst. My jim chceme tuto možnost nabídnout přímo v místě jejich bydliště,“ vysvětluje David Petřík. „Objekt bývalých skladových prostor je pro Potrefenou husu Sport Bar ideální. Má velké výkladce, je prostorný a vzdušný,“ dodává.

Potrefená husa Sport Bar nabízí 7 druhů točeného piva v čele s pivem Staropramen, řadu lahvových belgických speciálů a standardně kvalitní gastronomii. „U Potrefené husy Sport Baru se setkáme se specialitami k pivu, nechybí ani velmi oblíbená barová jídla. Charakteristická je však především svým zaměřením na moderněji pojatou českou kuchyni, například s lehkými saláty a těstovinami,“ říká David Petřík.

K dispozici je 148 míst k sezení v prostoru restaurace, 40 míst u bowlingu a nechybí ani venkovní zahrádka, která pojme dalších 48 návštěvníků. K pobavení mohou hosté využít čtyři bowlingové a čtyři kuželkové dráhy.

***

Speciality Potrefené husy Sport Baru v Karlových Varech

Kuřecí prsa plněná sýrovo-česnekovou nádivkou ochucenou koriandrem, podávaná s belgickou bramborovou kaší

Restované masové nudličky se šalotkou, cukrovým hráškem, cuketou, grilovanými paprikami a pikantní čínskou omáčkou, doplněné houbovým rizotem

***

Potrefená husa Sport Bar - Karlovy Vary

Sedlecká 271, Karlovy Vary

tel.+420 353 541 541

potrefenahusakv@seznam.cz

***

Otevírací doba:

NE-ČT 11:00 - 23:00

PÁ-SO 11:00 - 02:00

***

Značkový koncept Staropramen

Myšlenka konceptu značkových restaurací Staropramen vznikla v roce 1998. „Nyní v Karlových Varech otevíráme již 21. Potrefenou husu, jsou to pro značku Staropramen významné referenční provozovny,“ říká Daniel Musialek, manažer značky Staropramen. Potrefené husy jsou úspěšně provozovány i v „rodných“ městech konkurenčních pivovarů, jako jsou Plzeň, České Budějovice či Brno.

V současné době zahrnuje koncept Potrefené husy tři typy:

Potrefená husa Restaurace

Kosmopolitní moderní restaurace, která je obvykle situována do center velkých měst. Důraz je v ní kladen na kvalitu podávaného piva, pokrmů i poskytovaných služeb.

Potrefená husa Sport Bar

Záměrem tohoto typu je přinést styl Potrefené husy do sídlišť a menších měst, přispět k povznesení gastronomické a pivní kultury v těchto lokalitách a nabídnout lidem možnost zajít do kvalitní restaurace bez nutnosti cestovat do centra města.

Potrefená husa Beerpoint

Byla vyvinuta speciálně jako koncept s nabídkou piv a kvalitních pokrmů do obchodních center ve velkých městech. Umístění Beerpointu v nákupních centrech přináší zákazníkům další přidanou hodnotu – možnost ochutnat v klidu restaurace pivní značku a následně si ji zakoupit v blízkém hypermarketu.

Značkové koncepty Staropramen jsou provozovány na bázi franchisingu. Franchisant musí ve své restauraci kromě architektonických nároků (jednotná barevnost interiéru, umístění baru, výška židlí apod.) dodržovat i závazek týkající se kvality piva, poskytovaného servisu a struktury jídelníčku. Musí též akceptovat požadavky na pravidelné kontroly kvality ze strany Pivovarů Staropramen a na účast svých zaměstnanců na školeních, která pro ně Pivovary Staropramen pořádají. Všechny zásady správného chodu značkové restaurace Staropramen jsou detailně popsány v manuálu.

Partnerem společnosti Pivovary Staropramen pro rozvoj gastronomických konceptů je firma F&B Concepts s.r.o. (www.fbconcepts.cz). (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Staropramen má problém: není Hoegaarden

Většina píp, ze kterých má v Česku téct belgické kvasnicové pivo Hoegaarden, je stále na suchu. O problémech s jeho dodávkami MF DNES informovala již na začátku května, ale od té doby se toho v belgickém pivovaru, který patří mezinárodnímu gigantu InBev, příliš nezměnilo.

"V současné době nedokážeme říci, kdy budou dodávky piva Hoegaarden White obnoveny," uvedla Michaela Trýznová, mluvčí Staropramenu, který pivo v Česku distribuuje. Staropramen patří do skupiny InBev také.

Problémy způsobilo nezvládnuté stěhování výroby z původního areálu v belgickém Hoegaardenu do zhruba padesát kilometrů vzdáleného pivovaru v Jupille. "Převedení výroby trvá déle, než se původně předpokládalo," tvrdí Trýznová.

Točený Hoegaarden chybí v celé Evropě. V Česku na nedostatek piva nejméně doplácejí značkové restaurace Staropramenu Potrefená husa, které jsou zásobovány přednostně. Ostatní mají obvykle smůlu.

Stále naléháme

Hoegaarden je na české poměry drahé pivo – půllitr stojí obvykle od pětatřiceti korun výš. Čepuje se především ve velkých městech a v podnicích, které na něj lákají movitější klientelu.

Zahraniční původ má v Česku jen asi každé sté prodané pivo z celkových šestnácti milionů hektolitrů. Staropramen si údajně zvýšení dodávek do Česka vymoci nemůže, o přídělech rozhoduje InBev.

"Na pivovar stále naléháme, naposled nám v polovině července slíbili, že do měsíce pivo dostaneme. Uvidíme příští týden, zda se jim slib podaří dodržet," řekla Hana Sotonová, majitelka penzionu Orličky na Orlickoústecku.

Divný výpadek

Její podnik začal nabízet Hoegaarden na jaře, ale na čepu se udržel jen krátce. Jiným restauracím už trpělivost došla. Například pražský podnik Los v Oslu kvůli nepravidelným dodávkám přešel od Staropramenu k Plzeňskému Prazdroji.

Právě hospodští bývají obvykle první na ráně nespokojených hostů. "Není možné jim jednoduše oznámit, že pivo není, ať si pár týdnů počkají," upozorňuje šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Sám u žádného českého pivovaru podobně rozsáhlý výpadek nikdy nezažil. "Dokonce i při povodních před pěti lety si jihočeské pivovary Eggenberg a Samson zajistily stáčení svého piva v jiných podnicích," dává příklad Veselý. Zaplavené pivovary tehdy využily služeb konkurence ve Strakonicích, Protivíně nebo Humpolci. (iDnes)


Zisk brněnského pivovaru Starobrno vzrostl v prvním pololetí meziročně o 117 procent na 70 milionů korun. Tržby společnosti, která patří do nizozemské pivovarské skupiny Heineken, vzrostly ve stejném období o 9,2 procenta na 680 milionů korun.

Podíl nápojů Starobrna na domácím trhu stoupl na 5,3 procenta, což z pivovaru dělá třetího největšího výrobce v ČR. Export zaznamenal nárůst 4,5 procenta na 35 tisíc hektolitrů alkoholických i nealkoholických nápojů.

Za velkým rozdílem v zisku oproti loňskému prvnímu pololetí stojí investice do nového typu lahví v hodnotě 115 milionů korun, kterou společnost loni provedla. K dobrým výsledkům pomohlo také letošní mimořádně příznivé počasí.

Pivovar investuje také do rozvoje zařízení. V říjnu začala pětiletá rekonstrukce varny, která má zvýšit její kapacitu o 40 procent. (iHNed)


Provozní zisk nizozemské pivovarské skupiny Heineken se za první pololetí zvýšil meziročně o 25 procent na 906 milionů eur. Výsledky překonaly odhady zejména díky silnému růstu na rozvojových trzích, sdělila firma, která nyní kupuje Královský pivovar Krušovice.

Tržby za pololetí stouply o osm procent na 6,13 miliardy eur. Čtvrtý největší výrobce piva na světě předpokládá, že růst odbytu bude pokračovat i ve druhém pololetí, kvůli horšímu počasí však pomalejším tempem.

Analytici podle agentury Reuters čekali zisk 861 milionů eur a tržby 6,2 miliardy eur. Heineken vytváří asi 70 procent svého provozního zisku v západní Evropě a USA, tedy na nasycených trzích, kde se těžko dosahuje dalšího růstu. Aby uspokojilo investory, začalo vedení firmy podnikat razantnější akvizice na dalších trzích. (iDnes)


Zdražení piva se prozatím nemusejí obávat pivaři, kteří si oblíbili značky Zubr, Holba a Litovel. Problémy ale přijít mohou. Pivovary tvrdí, že vysoké ceny sladovnického ječmene zatím ustojí. Větší obavy však mají z chystaného zvýšení cen energií.

Výkupní ceny sladovnického ječmene letos zemědělci považují za doslova rekordní. V minulosti za tunu dostávali okolo tří tisíc korun. „Teď jim obchodníci nabízejí přes šest tisíc korun za tunu, což je maximum posledních několika let. Loni se sladovnický ječmen prodával zhruba za 3200 korun. V celém světě jsou nízké zásoby, takže ceny dál porostou. Pivo podraží také kvůli nárůstu daně z přidané hodnoty a očekávanému zvýšení cen energií. Dá se předpokládat, že pěnivý mok zdraží už na podzim,“ míní ředitel olomoucké agrární komory Miloš Porč.

Pivovary Zubr, Holba a Litovel se však zatím snaží ceny zachovat na stejné úrovni. „Vývoj u sladu a ječmenů nyní monitorujeme a posuzujeme dopady na cenu piva. Menší výkyvy v cenách vstupních surovin se snažíme dorovnávat vnitřními úsporami. Pokud se přidá avizované razantní zdražení energií, může se to už cen piva dotknout,“ připustil obchodní ředitel moravské pivovarnické skupiny Antonín Chytil. (Olomoucký deník)


Najlepšie slovenské pivá varia v Hurbanove. Také sú závery hodnotiacich komisií v súťaži o najlepšie slovenské fľaškové pivo - Slovenská pivná korunka 2007. Až 7 z 9 ocenení získali značky z portfólia spoločnosti Heineken Slovensko, a. s., ktorej sídlom je Hurbanovo. Tohtoročné korunky odovzdá minister pôdohospodárstva SR Miroslav Jureňa 18. augusta na medzinárodnom veľtrhu Agrokomplex v Nitre.

Manažér pre vonkajšie vzťahy a. s. Heineken Slovensko Roman Krajniak ďalej informoval, že v 2. ročníku profesionálnej degustácie skompletizovalo pivo Zlatý Bažant zbierku pivných koruniek ziskom striebornej a dvoch bronzových. Striebornú Slovenskú pivnú korunku získal Zlatý bažant v kategórii tmavé pivá (stupňovitosť do 12 %) a bronzové v kategóriách svetlé pivá (stupňovitosť do 10 % a 12 %).

"Absolútnym víťazom Slovenskej pivnej korunky 2007 je najpredávanejšie pivo na Slovensku - Corgoň, ktorý zvíťazil vo všetkých troch sledovaných kategóriách. Zlaté korunky si teda odniesol v kategóriách svetlé pivá (stupňovitosť do 10 % aj 12 %) a tmavé pivá (stupňovitosť do 12 %) a potvrdil tak vysokú kvalitu tradičných slovenských pív vyrábaných v hurbanovskom pivovare," konštatoval Krajniak.

Tohtoročná novinka, Kelt výčapná desiatka, už v prvom roku svojho pôsobenia na trhu SR presvedčila hodnotiace komisie a zo súťaže si odnáša Striebornú pivnú korunku v kategórii svetlé pivá (stupňovitosť do 10 %).

Súťaž o najlepšie slovenské fľaškové pivo - Slovenská pivná korunka 2007 vyhlásilo Slovenské združenie výrobcov piva a sladu (SZVPS). Cieľom anonymnej degustácie fľaškových pív bolo nájsť najkvalitnejšie slovenské pivá. Do súťaže sa mohli zapojiť slovenskí výrobcovia piva - členovia SZVPS a prihlásiť tak svoje originálne značky. Na súťažnej degustácii sa zúčastnilo 33 vzoriek pív v troch kategóriách. Na základe komisionálneho senzorického hodnotenia vyhodnotili tri najlepšie pivá v každej kategórii. Súťažilo sa v troch kategóriách, išlo o svetlé pivá (stupňovitosť do 10 %), svetlé pivá (stupňovitosť do 12 %) a tmavé pivá (stupňovitosť do 12 %).

Odborná anonymná degustácia sa uskutočnila 8. augusta 2007 v Štátnom veterinárnom a potravinovom ústave v Bratislave. Zmyslové hodnotenie súťažných vzoriek vykonávali dve od seba nezávislé komisie. Okrem už spomenutých inštitúcií súťaž spoluorganizovali Štátna veterinárna a potravinová správa (ŠVPS) SR a Fakulta chemickej a potravinárskej technológie STU.

Spoločnosť Heineken Slovensko je viac ako 10 rokov lídrom na pivnom trhu SR so stabilným trhovým podielom nad 40 %. Je súčasťou jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete - Heineken N.V. Spolu so značkou Heineken, vlajkovou loďou portfólia spoločnosti, Heineken v SR predáva niekoľko silných domácich značiek, Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer, ako i niektoré známe zahraničné značky, Starobrno a Desperados.

Okrem investícií do pivovaru, Heineken vybudoval v Hurbanove aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Investície prevýšili sumu 5 miliárd Sk, čo bolo asi 70 % celkových investícií v odvetví. Heineken Slovensko patrí podľa Trend Top 2006 medzi najväčšie spoločnosti v potravinárskom odvetví. (SME)


Nový svetový rekord v hromadnom pití piva dnes vytvorili návštevníci veľtrhu Agrokomplex v Nitre. Päťdesiatlitrový sud piva načapovaný do 166 pohárov v objeme 0,3 litra dokázali vypiť za 14,59 sekundy.

Uvedeným časom o 2,79 sekundy prekonali doterajší rekord vytvorený v tomto roku v Bratislave na pivnom festivale Junifest. Dobrovoľníkov spomedzi návštevníkov veľtrhu na vytvorenie rekordu sa podarilo organizátorom nájsť v priebehu 10 minút.

Rekord by mal byť podľa slov zástupcu Slovenských rekordov Romana Farkaša zaevidovaný v Guinnessovej knihe rekordov. O zápis do svetovej knihy rekordov požiada ročne zhruba 70-tisíc rekordérov v rôznych oblastiach. Proces registrácie trvá približne dva až tri roky.

Súťaž o najlepšie pivo

Pivo Corgoň od výrobcu Heineken Slovensko sa stalo najlepším pivom vyrábajúcim sa na Slovensku v kategórii 10-percentné svetlé pivo, 12-percentné svetlé pivo i v kategórii tmavé pivá. Rozhodli o tom dve odborné degustačné komisie, zložené zo zástupcov všetkých pivovarov na Slovensku.

Ocenenie Slovenská pivná korunka 2007 odovzdal víťazom počas dnešného veľtrhu Agrokomplex v Nitre minister pôdohospodárstva SR Miroslav Jureňa. Súťaž o najlepšie slovenské fľaškové pivá vyhlásilo Slovenské združenie výrobcov piva a sladu (SZVPS). Všetky pivovary prihlásili do súťaže 33 vzoriek piva, ktoré súťažili v troch kategóriách.

Odbornú komisiu tvorilo osem mužov a osem žien, pričom posudzovali čistotu chuti a vône, dojem po napití, lahodnú chmeľovú horkosť a rezkosť spôsobenú oxidom uhličitým. Podľa slov výkonného riaditeľa SZVPS Romana Šustáka o poradí vzoriek v súťaži často rozhodoval i tzv. rozstrel medzi vzorkami s rovnakým počtom bodov. (Sme)


Nejbližší akce s čepovaným BONem

[středa, 22. srpen 2007]

Žatecká dočesná – pokud se na poslední chvíli nic nestane, tak bude mít BON premiéru v Žatci na náměstí s vlastním stánkem ve dnech 31.8.-1.9.2007. Na čepu bude 12 světlá Kvasničák, 14 tmavá Kvasničák a 10 světlá filtrovaná. První návštěvníci můžou zažít i malé pivní překvapení.

1.Valašský septemberfest – malá Valašská (severomoravská) protiváha „mnichovských pivních slavností“ v Liščím mlýně ve Frenštátě pod Radhoštěm. Přijede 6 mini ze severního koutu Moravy. Jsem zvědavý, jak se organizátorům povede první ročník a zda budou následovat další. Více na www.septemberfest.cz

Radegastův rej na Pustevnách – koho zláká a pojede na tento rej dne 1.9.2007 na Pustevny v Beskydech, pak si může zvolit z nepřeberné nabídky piva Radegast, nebo navštívit malou dřevěnici v centru Pusteven a dopřát si 3 druhy piva BON.

Čepovaný BON v Zašové? – ano, ale jen dne 8.9.2007 na Zašovských slavnostech pořádaných obcí Zašová. (Tisková zpráva pivovaru Bon Zašová)


Pivovarské slavnosti a Noc patriotů

[středa, 22. srpen 2007]

Rok s rokem se sešel a je tu opět jedna z největších regionálních společenských událostí, Pivovarské slavnosti Pivovaru Janáček, a. s., v Uherském Brodě. Stejně jako v předcházejících ročnících, tak i v tomto letošním doznávají Pivovarské slavnosti určitých změn.

Jejich cílem je jednak obohatit kulturní program, jednak podpořit věhlas uherskobrodského piva i v dosud málo obsazených lokalitách Zlínského kraje a dalších teritorií, zejména na Moravě. Za nejzásadnější změnu lze považovat rozšíření Pivovarských slavností o páteční program, který je koncipován jako oslava vlajkové lodi pivovaru, jedenáctistupňového světlého piva Patriot.

Tento program nese příznačný název - Noc patriotů. Stejně jako je oslavou piva Patriot, stejně tak je současně i poděkováním všem, kteří si tento zlatavý mok oblíbili. O bližší vyjádření ke změnám a obsahu Pivovarských slavností jsme požádali generálního ředitele Pivovaru Janáček, Ivana Pjeviče.

Proč právě tyto změny?

Zřejmě málokomu uniklo, že léto a především prázdniny jsou doslova přesyceny různými společenskými akcemi, od tanečních zábav, přes koncerty až po rozličné festiválky a festivaly. Návštěvníci těchto akcí mají nepřeberné množství lákadel, která nejsou zdaleka schopni navštívit, a tak samozřejmě vybírají z těch nejzajímavějších a nejpoutavějších.

Pivovarské slavnosti, ač jsou v povědomí veřejnosti poměrně stabilně zakotveny, nesmí zůstat pozadu, a tak zcela pochopitelně dochází k úpravám, které mají za cíl zatraktivnit program, a tím uspokojit pravidelné návštěvníky a přilákat nové, pokud možno i ze vzdálenějších míst našeho kraje a přilehlých oblastí.

Můžete přiblížit programové změny?

Jak již bylo poznamenáno, zásadní změnou je rozšíření programu Pivovarských slavností o Noc patriotů. Program Noci patriotů oslovuje především příznivce rockové muziky. Bohužel musíme zklamat všechny, kteří se těšili na francouzskou speedmetalovou skupinu Heavenly. Vzhledem k tomu, že bylo náhle zrušeno jejich koncertování na Slovensku, nebylo možné uskutečnit jejich vystoupení na našich slavnostech.

Přesto se návštěvníci mohou těšit na hodnotný program, především na vítěze Rockové 12 Radia Rock Max, což je soutěž mladých rockových kapel, jejímž partnerem je právě Pivovar Janáček, a. s. Vítězné mety prvního ročníku dosáhla skupina Free Fall, která při svém vystoupení představí i svoje nové CD. Na Noci patriotů dále vystoupí Non revolver, Nohow, Imortela, Street 69 a HBS. Sobota i neděle budou v tradičním duchu, takže všechny zúčastněné určitě potěší setkání s rockovými legendami Deep Purple v podání Koberec bandu s frontmanem Mirou Kobercem Koňárkem, bluesovým uskupením Folimanka blues, stále zářivější zlínskou skupinou Jackye, nadějí rockové scény skupinou Praetorian, která na Pivovarských slavnostech pokřtí nové album, a již na slavnostech dobře známými Reflexy originál, dále se skupinou Chaos in Head či kapelou Bufet.

Klidnější ráz nedělního programu zahájí vystoupení sličných mažoretek a slavnostní tuplákování. Následně se představí Orchestr LŠU z Uh. Brodu, VSP band a určitě nepřehlédnutelná skupina slováckého panku s netradičním názvem Hádramašmátrá. Po oba dny budou areálem pivovaru znít melodie a zpěvy country - v sobotu Jižané, v neděli Country Mix, dechové hudby Rozmarýnka, cimbálové muziky či harmonikářů. Určitě si každý přijde na své.

Co říci závěrem?

Závěrem nesmíme opomenout informaci o tom, že v sobotu a neděli budou čepována všechna piva ze sortimentu Pivovaru Janáček. Dobrou zprávou bude dozajista snížení pátečního vstupného na 90 Kč. Stejně příjemně, ne-li příjemněji, zapůsobí páteční cena piva Patriot. Páteční noc, Noc patriotů, je věnována oslavě našeho nejprodávanějšího piva, jedenáctistupňového Patriota. Proto dopřejeme všem, aby si ho užili plnými doušky, a to půllitr za báječných 13 Kč.

Program Pivovarských slavností

***

Pátek 24. srpna od 17.30 hodin

* Noc patriotů (pivovarská zahrada)

***

Sobota 25. srpna od 16.00 hodin

* Bufet, Chaos in Head, Folimanka Blues, Jackye, Praetorian, Deep Purple revival, Reflexy original (pivovarská zahrada)

* country Jižané (nádvoří)

* harmonikáři (spilka)

* cimbálová muzika (sladovna)

***

Neděle 26. srpna od 15.00 hodin

* Slavnostní tuplákování, mažoretky, country mix (nádvoří)

* Orchestr LŠU, VSP Band, Hádramašmátrá (pivovarská zahrada)

* harmonikáři (spilka)

* DH Rozmarýnka (sladovna)

***

Vstupné:

* 90 Kč (pátek a sobota)

* 70 Kč (neděle)

* 30 Kč (mládež)

***

V sobotu a neděli čepování všech druhů piva Janáček, exkurze do jinak nepřístupných částí Pivovaru Janáček. (Zlin.cz)


Za pivem do Brodu

[středa, 22. srpen 2007]

Do tajů výroby piva mohou proniknout návštěvníci pivovaru v Uherském Brodě. Jediný pivovar ve Zlínském kraji, pivovar Janáček v Uherském Brodě, nabízí nevšední strávení horkého letního dne. Návštěvníkům nabízí exkurze spojené s výrobou nápoje z vody, sladu a chmele.

„Zájemce provedeme celou výrobou, seznámíme je s technologií výroby piva, s historií pivovaru a nechybí ani ochutnávka. Důležité však je, aby si návštěvu domluvili alespoň týden dopředu,“ řekl sládek uherskobrodského pivovaru Jaroslav Horehleď, který je zároveň také odborným průvodcem pro exkurze.

Podmínkou je, aby skupina zájemců měla alespoň deset členů. Naopak maximální počet zájemců o exkurzi je čtyřicet. Vstupné stojí 50 korun na osobu a zahrnuje také ochutnávku. Podle průvodce není exkurze vhodná pro děti.

Základem výroby je voda, chmel a slad

Výroba piva vychází ze tří základních surovin, kterými jsou voda, slad a chmel. „Nejdůležitější surovinou je slad vyrobený z ječmene procesem sladování. První fází výroby je šrotování sladu, takto upravená surovina se smíchá v určitém poměru s vodou a přivádí se do varny,“ popsal počátek výroby piva sládek.

Dále podle něj následuje rmutování, kdy se fyzikálně chemickou cestou rozštěpí hlavní součást sladu, škrob, na nižší zkvasitelné cukry. Pak přichází na řadu proces zcezování, v němž se oddělí zbytky zrn od hlavního roztoku – sladiny.

„Na závěr se sladina vaří s chmelem a získá se tak mladina, tedy roztok cukrů a hořkých látek. Poté mladina přechází přes vířivou káď, kde dochází k separaci hrubých kalů a protéká průtokovým chladičem, který zchlazuje mladinu na zákvasnou teplotu,“ vysvětlil Horehleď.

Hlavní kvašení probíhá v prostoru spilky v otevřených kádích po přidání pivovarských kvasnic. V tomto procesu prokvašuje cukr na alkohol, oxid uhličitý a teplo. Takto vzniklé mladé pivo se suduje do ležáckého sklepa.

„V ležáckém sklepě probíhá zrání piva podle stupňovitosti a pivo zde chuťově dozrává a nasycuje se oxidem uhličitým, čímž se vytváří říz piva. Dochází ke zjemňování chuti a vytváří se konečný buket piva. Celý proces je ukončen v okamžiku, kdy se pivo dvojnásobně filtruje s využitím moderních technologií. Veškeré pivo není pasterizováno. Takto připravený nápoj se stáčí do lahví a sudů a je připraven k expedici,“ dodal sládek.

Do cechu pivovarníků patřila i rodina Komenského

Pivovarnictví má v Uherském Brodě dlouhou tradici, která sahá až do středověku. Podle tamního sládka je s pivem spojen dokonce i Jan Amos Komenský, protože jeho otec byl členem cechu pivovarníků.

První společný pivovar, který nahradil právovárečné domy, si měšťané postavili v roce 1614, ale již v roce 1643 byl zničen za třicetileté války švédskými vojsky. Druhý pivovar byl postaven v roce 1652. Od roku 1848 byl tento pivovar pronajímán.

Jedním z posledních nájemců panského pivovaru byl český sládek František Bedřich Janáček. Pro neshody s majitelem panského pivovaru se rozhodl postavit si vlastní pivovar, jehož stavbou započal v roce 1894 a dokončil ji v roce 1895. Mezi světovými válkami patřil k nejmodernějším ve střední Evropě. „Toto postavení jsme opět obnovili díky rozsáhlé moderní rekonstrukci v roce 1993,“ řekl Jaroslav Horehleď.

* Pivovar Janáček Uherský Brod Exkurze: průvodce vás seznámí s historií pivovaru a s technologií výroby piva Kontakt: nutno objednat minimálně týden dopředu, telefonní číslo: 732 908 631 nebo e-mailová adresa: sladek@pivovar-janacek.cz Počet osob: minimálně 10, maximálně 40 Upozornění: Exkurze je vhodná pro starší mládež a dospělé, není vhodná pro malé děti Cena: 50 korun za osobu, včetně ochutnávky (MF Dnes)


Dvěma podnikatelům se podařilo zrekonstruovat zchátralý zámek v Ostravě-Zábřehu a vrátit ho na seznam chráněných kulturních památek. V zámeckém areálu vedle římskokatolického kostela v Zábřehu už funguje minipivovar.

„Zájemci si mohou přírodní nefiltrované a nepasterované zámecké pivo - světlý i tmavý jedenáctistupňový ležák - zatím koupit v sudech. Už brzy, asi po kolaudaci začátkem září, by měla být otevřena zámecká pivnice, restaurace, vinárna a hotel,“ uvedl ředitel Zámku Zábřeh Radovan Koudelka. Dodal, že na svatého Václava, který je patronem sladovníků a pivovarníků, v pátek 28. září, bude zámecký pivovar slavnostně vysvěcen.

Foto

Bývalou vodní tvrz v 16. století přestavěnou na zámek, která v posledních dvaceti letech jenom chátrala, až musela být vyškrtnuta ze seznamu chráněných kulturních památek, koupil podnikatel Petr Hradil společně s Erichem Bergmannem. Před dvěma roky si noví majitelé troufli začít s opravami, na které do té doby nenašel nikdo odvahu ani peníze. Slíbili, že zdevastovaný zámek zachrání, vrátí mu zašlý lesk a docílí i opětovného zapsání historické budovy na seznam chráněných kulturních památek. To se jim také podařilo.

Zachovali zámku i jeho původní styl. V hotelových pokojích s telefony, televizory se satelitním příjmem a vysokorychlostním připojením k internetu tak hosté najdou původní renesanční či barokní dřevěné trámové stropy i starožitný nábytek nakoupený v aukcích. Jen postele s nebesy jsou dílem dnešních truhlářů. (Moravskoslezský deník)


Radegast den 2007 – Nošovické hry

[úterý, 21. srpen 2007]

Radegast vás zve na tradiční slavnost pivovaru Radegast v Nošovicích, která se koná 15. září. Čekají vás hned čtyři hudebně-zábavné scény, spousta soutěží a speciální pivo, jehož název si můžete v naší anketě sami vybrat. Program začíná už v deset hodin dopoledne a před desátou večerní se rozhodně nekončí! Na místo se navíc můžete vydat historickým vlakem.

Na hlavní hudební scéně se můžete těšit třeba na legendární Katapult, Kamila Střihavku a Leaders, Maxim Turbulence, Pavla Nováka nebo Gábu al Dhábu. Na pódiu „oddechové“ scény zase užijete spousty zábavy. Objeví se zpívající právník Ivo Jahelka i další baviči: duo Josef Alois Náhlovský a Josef Mladý nebo slovenský komik a vypravěč Ander z Košíc.

Silné zastoupení má tentokrát i adrenalinová část Nošovických her. Předvedou se vám mistři světa v U-rampě všech možných disciplín a mnozí další borci ovládající nejrůznější kola a kolečka.

O Šampionovi Nošovických her pro rok 2007 se zase rozhodne na Soutěžní scéně. Přijďte poměřit svou sílu, obratnost, zručnost, výdrž, inteligenci a rychlost v originálním víceboji s ostatními milovníky piva Radegast. Nebo se přijďte jen tak pobavit, jestli máte rádi netradiční disciplíny či zábavu ve sportovním duchu.

Neobvyklé atrakce a ceny na vás čekají i v oblíbeném Radegastově městečku zábavy. Zhlédnout můžete navíc i pokus o překonání světového rekordu v podání mnohonásobného siláka René Golem Richtera nebo exhibici cirkusového provazochodce Emanuela Berouska. Na vše přitom budou dohlížet moderátoři Sabotáže České televize – Tobi a Vladimír.

Přijďte si užít Radegast den do Nošovic, nebo ještě lépe – nechte se svézt speciálním parním vlakem! Vstup na akci je tradičně zdarma. (Web Radegast)


Se sudem, který se podle organizátorů vzepřel vůli boha Radegasta a nechtěl být vypit, bojovali účastníci letošního ročníku akce, nazvané Radegasův Rej. Organizátoři vyzvali partu dobrovolníků, aby odnesli sud z Pusteven k oblíbené soše pohanského boha na cestě na Radhošť.

Parta dobrovolníků vyrazila s plným sudem piva o hmotnosti třiceti litrů, tedy šedesáti půllitrů. Všichni z nich přijali za svůj trochu dětinský příběh sudu. U sochy Radegasta měli boha požádat o pomoc. „Ten nakonec rozhodl, že neposlušný sud je třeba okamžitě vypít a to těmi, kteří jej v rozmarném beskydském počasí k soše přinesli,“ sdělil Pavel Sobol agentury, která zastupuje nošovický pivovar.

Odměnou tahačům piva bylo, že si mohli celý sud dole za odměnu vypít. Zástupci pivovaru Radegast žertem řekli, že v dalších ročnících se zátěž bude zvyšovat a účastníci ponesou k soše padesátilitrový sud.

Zcela jinou roli hrály pivní sudy na druhé části Radegastova Reje, která se konala v Ostravě na Černé louce. Proslulá bubenická formace Jumping Drums je použila jako součást svého vybavení. „Ostravou tak duněly nejen bubny, ale i pět prázdných sudů značky Radegast. Své vystoupení navíc skupina doplnila o vzývání boha Radegasta,“ sdělil pracovník mediální agentury Pavel Sobol.

Letošní Radegastův Rej proběhl tradičně souběžně na Pustevnách a v Ostravě. S horskou částí si pohrálo počasí, ale i přes jeho rozmary si na Pustevny našlo cestu více než dva a půl tisíce lidí. Největším tahákem byly na poutním místě kapely Mňága a Žďorp a Jablkoň. Odpolednímu a večernímu programu v Ostravě dominovaly slovenská kapela Peha a známá pardubická kapela Ready Kirken. Doplňkový program a pivo přilákalo na Černou louku přes čtyři tisíce návštěvníků. (MF Dnes)


Lipnický pivovar rozšíří výrobu

[úterý, 21. srpen 2007]

Hrubou stavbu už má objekt, v němž najde v příštím roce zázemí minipivovar v Lipníku nad Bečvou. Nejmenší pivovar v přerovském regionu svůj provoz zahájil už před třemi lety. Výčepní pivo dosud vaří ve stísněných prostorách v blízkosti lipnického náměstí. Příští rok však rozjede výrobu v nové budově s větší varnou, která pivovaru umožní rozšíření výroby i sortimentu.

„V současné době vaříme jedenáctistupňové nefiltrované pivo s názvem Lipnický ležák a o Vánocích a Velikonocích třináctistupňový polotmavý speciál zvaný Lipnický ležák sváteční,“ upřesnil Radek Sekanina, jeden z majitelů Prvního soukromého pivovaru společenského, jehož název připomíná jeden z prvních lipnických pivovarů, založený v roce 1886.

Majitelé současného pivovaru tak před třemi lety navázali na pivovarskou tradici, která ve městě vyhasla před devadesáti lety. „Chtěli jsme tuto tradici obnovit,“ vysvětlil i za Pavla Adámka, s nímž pivovar vlastní, Radek Sekanina.

Foto

Nový pivovar se v současné době staví zhruba dvě stě metrů od místa, kde se v minulosti vařil pěnivý mok. „Po přestěhování do nových prostor plánujeme rozšíření výroby. Dnes máme roční výstav piva kolem jednoho sta hektolitrů, do budoucna bychom chtěli produkovat až tři tisíce hektolitrů. Po našem pivu je totiž momentálně taková poptávka, že ji nemůžeme uspokojit,“ řekl Radek Sekanina.

Majitelé lipnického pivovaru počítají v nových prostorách také s rozšířením sortimentu. „Chtěli bychom začít s výrobou dvanáctistupňového ležáku světlého i tmavého,“ doplnil Sekanina.

Zda budou majitelé v budoucnu stáčet i do lahví, to prý ukáže až čas. „Na tento záměr bychom potřebovali novou výrobní linku, a to je otázka velkých investic. Už rozjetí nové provozovny nás bude stát určitý obnos, neboť musíme zakoupit novou varnu a také technologii. Naše další nabídka pro zákazníky se proto bude odvíjet od toho, jak budeme v budoucnu prosperovat,“ vysvětlil Radek Sekanina. (Hranický deník)


Tuto sobotu budou mít Přerované i všichni návštěvníci možnost ochutnat nejlepší guláše v České republice a zapít je nejlepšími pivy na Moravě.

Na přerovském výstavišti totiž proběhne již 3. Mistrovství České republiky ve vaření kotlíkových gulášů a současně svátek piva. U desítky šenků se bude čepovat nejen Zubr, Holba a Litovel, ale také slovenský Steiger a pro chuťové zpestření budou k mání i míchané pivní nápoje.

Nejlidovější stravu, kterou guláš zřejmě je, pasoval na úroveň soutěžního pokrmu otec projektu a mistr kuchařského umění Luděk Bil z přerovského kuchařského studia. Každý ze soutěžících kuchařů bude mít k dispozici malý kotlík s uzavřeným ohništěm. Soutěžní guláš budou muset zvládnout za pět hodin, jiná omezení prakticky neexistují. Maso a ingredience na přípravu guláše nejsou předepsány, takže záleží na fantazii a osobních zkušenostech každého účastníka. Kolem poledne bude příprava zhruba 30 druhů gulášů ukončena a připravena k prodeji, aby jejich kvality mohli posoudit také návštěvníci.

Všem příznivcům dobrého guláše i piva od 14.00 hodin zahrají kapely Mothers Follow Chairs, Confession a nakonec i O5 a Radeček. Nebudou chybět ani pivní soutěže a bohatá tombola. Hlavní cenou je výbava pro víkendovou párty s přáteli, kterou věnuje pivovar Zubr. (Web Zubr)


Je jedním z mála lidí, kteří mají každodenní pití alkoholu v popisu práce. Už třináct let se stará o kvalitu brněnského piva Starobrno, a evidentně se mu to daří. Petr Hauskrecht je vrchní sládek a manažer pivovaru v jedné osobě. „Jeho“ zlatavého moku vypijí milovníci piva přes osm set tisíc hektolitrů ročně. „Pivo je směs stovek různých chutí, a já je musím umět rozpoznat. Trénuji své chuťové pohárky, učím se poznávat a zlepšovat,“ říká s očividnou radostí pražský rodák, který má pivovarnictví v rodině.

I když jako malý kluk nesnášel typickou vůni vařícího se piva, po vojně se mu slad, chmel, kvasinky a další přísady staly osudné. „Dnes už je to koníček, do kterého jsem se zamiloval. Piva se člověk nikdy nepřepije a ta vůně je pro mne fetiš,“ směje se osmačtyřicetiletý Hauskrecht. Denně nachodí po areálu pivovaru desítky kilometrů, když kontroluje zaměstnance při práci.

„Tím to ale nekončí. Pak se proberu úkoly, vyřídím poštu, prostuduji nové projekty, objedu restaurace, kde naše pivo čepují a vrhnu se na degustaci,“ vyjmenovává vrchní sládek své povinnosti. Pivo ale nezkouší z běžných půllitrových sklenic. „Jsou na to speciální malé skleničky, podobné těm, které se používají při degustaci vína,“ vysvětluje Hauskrecht.

Nejvíc napilno je v pivovaru v létě. S rostoucí teplotou totiž roste i spotřeba piva. „V sezoně musíme vařit nonstop,“ říká Hauskrecht. Podle něj se spotřeba piva v Brně stále zvyšuje. „Těší mě to,“ konstatuje sládek. (Brněnský deník)


Nová cyklotrasa spojuje dva pivovary

[pondělí, 20. srpen 2007]

Na šedesátikilometrovou cyklotrasu z Oslavan na Brněnsku do Dalešic na Třebíčsku vyrazí poprvé slavnostně cyklisté už dnes.

K přestřižení pásky dojde v 10 hodin na nádvoří oslavanského zámku. Jedná se v pořadí už o čtvrtou tematickou cyklotrasu v regionu na rozhraní Vysočiny a jižní Moravy. Všechny mají společný start i cíl v Oslavanech a jsou součástí projektu turistického značení, které vzniká v mikroregionech v rámci partnerství se Skupinou ČEZ.

Energetická trasa spojuje Oslavany s Jadernou elektrárnou Dukovany, Templářská vede údolími řek Oslavy a Jihlavy a Hornická vede po stopách kamenouhelných dolů na Rosicko-Oslavansku.

Nově otevíraná Pivovarská trasa je zajímavá tím, že spojuje dva pivovary a dvě muzea. Pivovar v Oslavanech, kde se vaří kvasnicové pivo, připravil na tuto akci speciální patnáctistupňové pivo Velmistr, které se obvykle vaří pouze jednou do roka na vánoční svátky.

Zájemci budou mít možnost navštívit i zajímavé expozice na zámku. Jsou tady k vidění zajímavé exponáty v muzeu hornictví a energetiky, ale také stařičké radiopřijímače, televizory a domácí spotřebiče z minulého století.

Prudký sešup k hrázi Dalešické přehrady

Trasa je pro cyklisty náročná, vede údolím řeky Oslavy, u Mohelna se vyšplhá na Zelený kopec, který je nejvyšším bodem v okolí, a je na něm známá rozhledna Babylon.

Následuje prudký sešup k hrázi Dalešické přehrady a pak už je to jen necelých osm kilometrů do pivovaru Dalešice, známého hlavně díky filmu Postřižiny. Tady je kromě piva připravena prohlídka muzea rakousko-uherského pivovarnictví a tento víkend také instalování prací dřevořezbářů, kteří jsou tady na mezinárodním sympoziu.

Cesta zpátky do Oslavan je také dost náročná, vede údolím řeky Jihlavy, přes Mohelenskou hadcovou step a šplhá se na další přírodní památku Biskoupský kopeček.

Celá trasa se dá rozdělit na dvě přibližně třicetikilometrové etapy. Stojí za to si vše dobře prohlédnout a přenocovat buď v Oslavanech nabo v Dalešicích. I cyklisté řidiči pak mohou bez obav o bodovou ztrátu ochutnat různé druhy piva na obou koncích trasy. (MF Dnes)


Město bude bez slavností piva

[pondělí, 20. srpen 2007]

Vyškovský pivovar letos neuspořádá tradiční oslavy. Hlavním problémem jsou vysoké náklady, které by si akce vyžádala. Řadu let byli nejen Vyškované zvyklí na srpnové pivovarské slavnosti. Letos se jich však nedočkají. Přestože už podnik zveřejnil program, krátce před jejím uskutečněním akci zrušil.

„Požádal jsem bývalého ředitele Piňose a obchodní oddělení, aby se organizování ujali. Ale ti mi předložili rozpočet, který vedení pivovaru považovalo za příliš vysoký,“ vysvětlil ředitel vyškovského pivovaru Zdeněk Řehák. Proto se rozhodl jednat s agenturou, která již v minulosti zajišťovala slavnosti, aby snížila náklady. „Dohoda s pořádající společností ale nebyla možná ani po třech jednáních. Proto jsme se v představenstvu rozhodli, že uspořádáme alespoň menší akci v neděli dvanáctého srpna,“ uvedl Řehák.

Ale zaměstnanci pivovaru s tím podle něj nesouhlasili. Také proto a zároveň kvůli ztrátovosti posledních dvou ročníků se podnik rozhodl, že slavnosti letos nebudou. Řediteli se však tato situace příliš nelíbí. Názor jeho předchůdce Jiřího Piňose, za něhož se oslavy konaly každoročně, se redakci nepodařílo získat. „Nemám právo současnou situaci komentovat. Informace může dávat pouze současný ředitel,“ prohlásil Piňos. Zato obyvatelé se svými postoji netajili. (Vyškovský deník)


Nový penzion v pivovaru

[pondělí, 20. srpen 2007]

Pivovar Černá Hora navazuje na své pestré aktivity týkající se cestovního ruchu. Minulý rok pivovar společně s městem Olešnice otevřel Hotel Závrší v Olešnici. Letos bude nabídnuta turistům další ubytovací kapacita - Pivovarský penzion v Černé Hoře. Na místě bývalé myslivny těsně vedle pivovaru vznikl během posledních několika měsíců příjemný penzion pro 35 návštěvníků. Pokoje jsou koncipovány po pěti, šesti lůžkách a mají vlastní sociální zařízení. Ve velice kvalitním prostředí naleznou, nejen cyklisté, velice kvalitní a levné přenocování. Vše se ještě dolaďuje a připravuje se slavnostní otevření, nicméně již dnes si můžete rezervovat ubytovnání na adrese: sladovna@pivovarch.cz nebo na telefonním čísle 603 271 540. (Web Černá Hora)


Do Dalešic se sjedou řezbáři

[neděle, 19. srpen 2007]

Mezinárodní sochařské symposium bude zahájeno v pivovaru v Dalešicích v pondělí 20. srpna. Řezbáři, kteří se sem na týden sjedou, budou tvořit na téma Hračky naší Kačky. Řezbáři z Česka, Litvy a Slovenska vytvoří na nádvoří pivovaru houpačky a prolézačky, které poslouží dětem na hraní poblíž nového hotelu v areálu pivovaru.

V Dalešicích dosud proběhla dvě symposia. Řezbáři zde tvořili na téma Duše a dušičky, Lavice a lavičky a Kříže a křížky. Vzniklá umělecká díla jsou umístěna na nádvoří a v zahradě pivovaru, známého z filmových Postřižin. Pivovarskou zahradu dosud zdobí dřevěný oltář, na nádvoří jsou umístěny lavičky, kříže doplňují okolní krajinu.

Pivo se v dalešickém pivovaru vaří od roku 2003, kdy se zrenovovaný pivovar otevřel veřejnosti. Funguje tam museum rakousko-uherského pivovarnictví s technickými exponáty. (Regionalist)


Legendární československý komentátor Karol Polák, jehož hlas zná mnoho sportovních fanoušků v České republice, navštívil v úterý 21. srpna Havlíčkův Brod v rámci třetího ročníku Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského.

Během své návštěvy se setkal s hokejovými legendami Jaroslavem Holíkem a Jiřím Suchým, ale také novinářem Aloisem Svobodou, s nímž se setkal na řadě vrcholných sportovních akcí.

Na závěr svého pobytu ochutnal pivo Rebel a v pivovarském hostinci se podepsal na zeď vedle významných osobností, které restauraci navštívily. (Web Rebel)


Konsolidovaný zisk Rodinného pivovaru Bernard a Sladovny Bernard v letošním prvním pololetí meziročně stoupl o sedm procent na 5,9 milionu korun. Konsolidované provozní výnosy se zvýšily o 8,3 procenta na 164 milionů korun. Informovala o tom firma.

Pivovar Bernard za šest měsíců prodal 73 000 hektolitrů piva, což byl meziroční nárůst o 6,4 procenta. "Již čtvrtý měsíc po sobě máme absolutně rekordní výstavy," uvedl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. V tuzemsku se přitom odbyt pivovaru za pololetí zvedl o 5,3 procenta na 63 595 hektolitrů. "Hlavním strůjcem úspěchu na domácím trhu je uvedení nealkoholického piva Bernard Free a Bernard Free Jantar," podotkl Bernard. Prodej v zahraničí pivovar meziročně zvýšil o 14,3 procenta na 9 448 hektolitrů. Celoroční produkce by letos podle odhadu měla o něco přesáhnout 150 000 hektolitrů proti loňským 140 000 hektolitrům. (iHNed)


Se spolumajitelem humpoleckého pivovaru o »čisté hlavě« a spojení s »ďáblem«. Kdyby nepřišla listopadová revoluce, zůstal by asi úředníkem. Po roce 1989 zase zkoušel zprivatizovat třeba pekárnu.

Dnes ho většina lidí zná jako chlapíka, který dal své jméno pivu - Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného humpoleckého pivovaru: "Původně mi vůbec nešlo o pivo. Chtěl jsem prostě začít podnikat, nebýt jen nadosmrti zaměstnancem."

V roce 1991 vydražil pivovar za pětkrát vyšší cenu, než měl účetní hodnotu. A začal dělat pivo pod úplně novým jménem. Zpočátku ho hospodští vyháněli ze dveří, protože předchozí humpolecké pivo mělo strašlivou pověst.

Přesto tvrdí, že to nikdy nechtěl vzdát. "Byla to vlastně krásná doba. Překonávat překážky pro mě byla vzpruha," vzpomíná Bernard. Šéfové velkých pivovarů mu tehdy prorokovali, že nemůže v pivní zemi přežít.

"Po zkušenostech, které mám teď, musím říct, že jejich úvaha měla racionální základ," směje se spolumajitel dnes prosperujícího pivovaru. Letos za půl roku jako jeden z mála malých výrobců rostl, a to o šest procent, a prodal přes 73 tisíc hektolitrů piva.

Do Humpolce s kamarádem

Bernard od začátku šel svou cestou a často zvedal žluč konkurentům, protože si tvořil vlastní pravidla. Na vaření dobrého piva má kamaráda a dodnes společníka Josefa Vávru, který Bernarda do Humpolce přivedl. A to ze severní Moravy, odkud přivezl i první várku piva, aby nový pivovar měl vlastně co prodávat. Nedlouho po rozjezdu firmy se na dálnici jako první objevily billboardy s reklamou na jeho pivo.

Tehdy se ještě velcí konkurenti Bernardovi smáli.

"Pojmenovat produkt po sobě a pak ještě vsadit vlastní obličej je riziko vždy," říká kreativní ředitel Mark BBDO Martin Charvát s tím, že to ale jinak je jeden z nejstarších principů propagace. Dnes ho využívají třeba i řezníci Novák a syn.

"Když to ovšem vyjde, je to o to větší zisk. Jemu se to podařilo perfektně. Je pozitivně vnímán veřejností. Zároveň se umocňuje vnímání značky, kdekoliv pan Bernard vystoupí. Pokud mě paměť neklame, u zrodu byli tři kolegové, vybrali Bernarda a udělali dobře," dodává Charvát.

Pivo ve sněmovně

Bernard ve tvoření vlastních pravidel šel pořád dál. Chystalo se spojení velkých pivovarů Radegastu a Plzeňského Prazdroje, pražský Staropramen ovládl v devadesátých letech britský Bass. Malé pivovary hledaly způsoby, jak přežít.

Bernard proto založil Svaz malých a nezávislých pivovarů a stal se jeho tváří. Média ho měla ráda, protože mluvil otevřeně, srozumitelně a nebál se říkat, co si myslí. Díky tomu bylo v televizi a novinách skoro "přebernardováno".

Vydupal ze země zákon, který poskytl malým pivovarům daňové úlevy. Podpořil ho i prezident Václav Havel. Zákonodárcům "napověděl" Bernard při rozhodování i tím, že přivezl své pivo do Prahy a čepoval ho legislativcům přímo ve sněmovně.

Málokterý z menších pivovarů by dnes bez těchto daňových úlev žil. Málokterý však Bernarda ocenil. Nynější členové svazu mu nemohou přijít na jméno.

"Vážím si spíš lidí, kteří jdou skutečně svou cestou. Ale Standa Bernard se prodal - nemyslím osobně jako člověk, ale prodal svoji firmu. Možná to bere jako podraz, že jsme ho vyřadili ze svazu nezávislých pivovarů," říká současný prezident Svazu malých pivovarů Jiří Fusek.

Spojení s "ďáblem"

Co se vlastně stalo? Historie, ke které se nechce moc vracet, je další typickou ukázkou svérázného Bernardova přístupu. Šel za svou vizí i přesto, že ho to stálo členství v klubu, který založil.

Humpolecký pivovar totiž nyní z poloviny vlastní belgická firma Duvel Moorgat, která vaří stejnojmenné pivo. (Duvel znamená v překladu ďábel.)

"Belgičané jsou našimi naprosto korektními partnery, od kterých se řadu věcí učíme, a snad jsme v něčem inspirovali i je," říká Bernard.

Právě spojení v roce 2001 s Belgičany mu malí konkurenti nedokázali odpustit. "Nevadí. Jsme dnes sice podle zákona už zase malý a nezávislý pivovar, ale jsme teď členy "velkého" Svazu pivovarů," komentuje to Bernard.

Spojení s Belgičany přineslo humpoleckému pivovaru finanční stabilitu, která řadě jeho malých konkurentů dodnes chybí, a hlavně možnost dál úspěšně bojovat o český trh.

To uznávají i kolegové z branže. "Má výrazné charisma a umí riskovat, když mu jde o věc. Pozná možná dřív než jeho konkurenti, kam jde trend. To platí i o jeho strategickém spojení s Duvalem," říká Jan Veselý, šéf Svazu pivovarů a sladoven.

Je etické "kupovat" si trh?

Bernard se pustil do boje také pomocí rozšířeného nešvaru, kdy si pivovary "kupují" hospody - zavazují si hostinské všemožným způsobem k tomu, aby čepovali právě jejich pivo.

Dnes si už "opečovává" hospodské podle jejich pravidel.

"Od roku 1995 jsem tvrdil, a říkám to otevřeně dodnes, že se mi nelíbí princip kupování si hospod. Nevítězí totiž ten, kdo má lepší pivo, servis, buduje si poctivé a dlouhodobé vztahy," říká Bernard.

"Musel jsem ale kvůli konkurenci na tuhle hru přistoupit, jinak bych neměl šanci obstát. Dorovnávám tím konkurenční výhodu ostatních," vysvětluje, proč opustil část svých předsevzetí.

Ani potom ovšem nepřestal budovat "vlastní rybník".

Jako první vrátil na trh láhev s patentním uzávěrem, do které plnil sváteční ležák a přidával k němu kvasnice. Aby podtrhl atmosféru, začal navíc balit láhve do dřevěných bedýnek.

"Jasně, že vás bude brzy někdo další následovat, ale o to větší důvod zase přijít s něčím novým a udržovat si náskok," říká Bernard a přiznává, že řadu nápadů může zabít nejen nedostatek peněz, ale i špatné načasování.

Například pivo s přísadou whisky, které Bernard prodával pod označením Éčko a cílil hlavně na mladé, nakonec z nabídky stáhl. Ale dodnes se po něm lidé ptají.

"Netvrdím, že všechno jsou moje nápady. Koukám se do zahraničí, ale i do jiných oborů, co tam funguje," říká Bernard. "Líbí se mi třeba Guinness, a proto jsem měl nápad s pivem s lavinovitým efektem. A to tři roky před konkurenčním Velvetem," vzpomíná. Tehdy na tento nápad neměl peníze.

Co to je za "hejhulu"?

Posledním kouskem Bernarda je nealkoholické pivo. Hned od počátku prodeje předčilo očekávání. A Bernard se nebál dát na nealko pivo dokonce svůj obličej.

"Když za mnou poprvé přišla reklamní agentura s návrhem, kde jsem měl svůj obličej na lahvi, skoro jsem je vyhodil. Pak mě ovšem přesvědčil. Když je v tom kus sebeironie, to mi nevadí," říká Bernard, jehož holá lebka visí i na leckterém billboardu s reklamním sloganem "Bernard s čistou hlavou". Otázka na to, jestli si skutečně nechal kvůli té reklamě oholit hlavu, je poměrně častá. A odpověď: Nenechal.

"Na celou kampaň přišla řada ohlasů, většinou pozitivních, negativních bylo jen pár," říká mluvčí Bernarda Zdeněk Mikulášek. Jeden z dopisů přitom chválil Bernardovi lahev i pivo. Ale zajímalo ho, co je to za "hejhulu" vyfoceného na etiketě.

"Je to správný podnikatel, hovoří za něj výsledky. A přitom je i tou pověstnou štikou, která umí způsobit rozruch v našem českém pivním rybníku," skládá Bernardovi kompliment i Jiří Boček, šéf národního podniku Budějovický Budvar.

Vlastní cestou

Stejně jako dříve dokázal novinám a televizím nabídnout, co potřebují, i dnes pokračuje ve svérázné komunikaci s lidmi. Bernard tíhne k médiím přirozeně. Je to dáno i tím, že sám patří mezi zakladatele regionálního týdeníku na Opavsku nebo Radia Vysočina. Teď vydává vlastní pivní magazín.

"Je to můj způsob komunikace se zákazníky a partnery, který nikdo, pokud vím, nemá." Svůj magazín pojmenoval výstižně - Vlastní cestou. Nejde jen o pouhou propagaci humpoleckého piva nebo pivovaru, ale dodává do něj příběhy lidí, které se mu v něčem podobají - jdou vlastní cestou.

Jeho způsobem komunikace jsou i humpolecké pivní slavnosti.

"Před třinácti lety jsme začali s tím, že je třeba oživit ztichlé město," říká. Letos bylo na slavnostech okolo deseti tisíc lidí a hráli vynikající muzikanti z celé země i Slovenska.

Bernard proto chce původně pivní slavnosti od příštího roku převést na hudební festival. A jak sám říká, minimálně po slavnostech se v Humpolci pročistí vzduch, a opadnou i zbytky případných negativních vášní či závisti. Obr zde ... (iHNed)


Humpolec bude slavit pivem

[neděle, 19. srpen 2007]

Pivo a výběr z nejznámějších kapel naplní v pátek a v sobotu humpolecké Horní náměstí. Už potřinácté se zde budou konat pivní slavnosti, které slibují zábavu pro celou rodinu. Pódium, které na náměstí vyroste, během dvou dní podrží hvězdy jako No Name, Divokej Bill či Peha.

Zábava podle programu začne v pátek odpoledne v 16 hodin. Slavnosti zahájí místní country kapela Skaláci 1. Po nich přijde česká rocková legenda Tři sestry. Začátek pátečního večera bude patřit Blue Effectu v čele s Radimem Hladíkem. Jejich čas je od 19 hodin. Hlavní ,vysílací čas‘ pátečního večera vyplní hvězdy současného popu z Košic, skupina No Name. Po ní se můžete těšit na ohňovou show. První den pivních slavností uzavře kapela Kyvadlo z nedaleké Chotěboře.

Sobotní program je ještě bohatší. Den začne v Humpolci v 10 hodin dopoledne. Lehce do něj všichni účastníci vplují s hudbou skupiny Vysočinka. Ta o sobě říká, že je tanečním orchestrem, který uspokojí milovníky všech hudebních žánrů od dechovky, country, přes populární hudbu až po rock. Poledne ohlásí začátek vystoupení Big bandu z města Humpolce. Mladší hudební publikum si možná nenechá ujít Maxim Turbulenc. A po něm přijdou hvězdy jako osmičlenný Divokej Bill a slovenská Peha. Tu vystřídají rockoví Wohnouti. Sobotní večer si určitě nenechají ujít hlavně fanoušci Čechomoru. Po nich bude laserová show. A celé slavnosti hudebně uzavře ska kapela Sto zvířat.

„Určitě to bude asi nejlepší program v historii všech těch třinácti ročníků slavností,“ řekl Zdeněk Mikulášek, mluvčí humpoleckého pivovaru, který pivní slavnosti pořádá. Novinkou letošních slavností je to, že v sobotu nebude tradiční ohňostroj. Vystřídá jej totiž laserová show. V pátek večer čeká návštěvníky také show, tentokrát ohňová. Nebude chybět ani doprovodný program, v němž vystoupí taneční skupiny a zábava pro nejmladší účastníky oslav. Pro ty mají být připraveny různé atrakce jako například skákání na trampolínkách. „Ale to bych nechal pro návštěvníky slavností jako překvapení,“ řekl Mikulášek.

Další zvláštnost letošního ročníku bude pro milovníky zlatavého moku obzvlášť lákavá. Na humpoleckém náměstí se totiž bude točit nealkoholické pivo zdarma. „To je v rámci šťastného návratu zpět,“ vysvětlil Mikulášek. Podle něj to pomůže návštěvníkům slavností nepřestupovat zákon, i když pojedou domů autem.

Další opatření se týká nalévání nezletilým. To totiž v Humpolci nebude prakticky možné. „Rozhodli jsme se zabránit nezletilým v konzumaci alkoholu tím, že účastníkům dáme u vchodu na ruku bezpečnostní pásku, podle které poznáme, že mají zaplaceno. A když jim nebude osmnáct let, tak dostanou jinou barvu,“ vysvětlil Mikulášek.

Proto pořadatelé doporučují těm, u kterých by mohlo být sporné, jestli už překročili hranici osmnácti let, vzít si doklad, kterým svůj věk u vchodu prokážou. Kvůli placení vstupného by takový doklad měly mít i děti, kterým ještě nebylo patnáct. Ty mají totiž vstup na slavnosti zdarma, stejně jako invalidé a důchodci. Ostatní dají za páteční vstupenku 180 Kč, za sobotní 220 Kč. V předprodeji vždy o 30 Kč méně. Dvoudenní lístek stojí 320 Kč, v předprodeji 280 Kč. V předprodeji jsou vstupenky k mání v podnikové prodejně Rodinného pivovaru Bernard v Masarykově ulici v Humpolci. (MF Dnes)


Na Vysočině s největší pravděpodobností přibude další druh piva. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku se v příštím roce bude stavět nový pivovar. Provoz na výrobu tradičního českého piva plánuje společnost Pivotech, za níž stojí britský kapitál.

Pivovar by měl ročně uvařit až dvacet tisíc hektolitrů piva, které se bude vyvážet hlavně do Velké Británie a Pobaltí. „Ochutnat jej budou moci také lidé v regionu,“ uvedl jednatel společnosti Pivotech Oldřich Záruba.

Chotěboř nemá v pivovarnictví téměř žádnou tradici, kdysi se tam pivo vařilo v malém. Nový podnik vznikne asi na čtyřech tisících metrech čtverečních pozemků v průmyslové zóně. Záruba uvedl, že polovinu kupní ceny za pozemek již město dostalo, celá částka bude zaplacena do konce tohoto měsíce.

Podle Záruby se chotěbořské pivo bude vařit výhradně z českých surovin. V technologickém postupu nebude nic z toho, co nyní řada pivovarů používá k urychlení produkce, jako je jednofázové kvašení v tancích po dobu 20 dní nebo dosycování piva oxidem uhličitým. V novém pivovaru bude kvašení v otevřených spilkách a dokvášení v klasických ležáckých tancích, u světlého ležáku po dobu nejméně 50 dnů.

„Na tomto trhu vysoce kvalitního českého piva vidím ještě pořád prostor jak na českém území, tak v zahraničí,“ řekl Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Podle něj k průmyslové produkci piva přecházejí velké společnosti. „Když bude hodně pivovarů, které budou vařit klasickou technologií, budeme výrazně viditelnější,“ míní.

Mnoho prostoru ale nevidí ředitel pelhřimovského pivovaru Poutník Vladimír Veselý. „V tak malé regionu, jako je Vysočina, je už teď pivovarů moc,“ domnívá se. Pro svůj podnik tak předpokládá ještě větší prohloubení stávající konkurence.

Nový pivovar by se měl stavět i v Chrudimi . V průmyslové zóně ho chce vybudovat ostravská společnost Brewer. S plánem na vaření chotěbořského piva se to ale nedá srovnávat. Půjde totiž o levná piva určená do supermarketů.

Firma vyrábí značky piva Starovar, Bohemian a Forman ve vratných půllitrových lahvích, netypických skleněných lahvích, plechovkách i pet lahvích. Do maďarských supermarketů dodává pivo značky Hektor. (MF Dnes)


15. Velký den piva Pernštejn

[sobota, 18. srpen 2007]

Již 14 let je pro tisíce milovníků pardubického piva akce s názvem „Velký den piva“ samozřejmou zastávkou za dobrou hudbou, jídlem a pivem. Tedy zábavou se vším všudy.

Ani ten letošní nebude vyjímkou a jelikož se jedná o ročník 15., tedy jubilejní, rozhodli se pro Vás pivovarníci připravit ještě bohatší program. Z hudební produkce se můžete těšit na již tradičně vystupující dechovou kapelu Pernštejnka, atraktivní dámské kvarteto Inflagranti, pardubickou formaci Ready Kirken, energií nabytý YoYo Band a hlavně na trojnásobného držitele zlatých andělů pro rok 2007, skupinu Kryštof! Celým dnem bude provázet moderátorská dvojce Petra Polanská a Jiří Ševčík, kteří pro Vás mají připraveny spousty soutěží, především pak 2. ročník mistrovství světa v pojídání tlačenky na čas. Samozřejmostí je pardubické pivo Pernštejn a Porter za příjemné ceny, široká nabídka jídel a míchaných nápojů. Organizátoři věří, že již nyní vás letošní program zaujal a těší se na všechny návštěvníky v sobotu 15. září 2007 od 14.00 hodin v Pivovaru Pernštejn v Pardubicích. Vzhledem k maximální odhadované kapacitě areálu 7 tisíc lidí organizátoři doporučují zajistit si včas svou vstupenku v síti předprodeje www.vstupenky.cz, ve všech prodejnách Pivovarka nebo v obchodním centru Hypernova Pardubice. Předprodej odstartoval již ve středu 22. srpna. V předprodeji jsou k dostání pouze běžné vstupenky za 100 korun, zlevněné pro návštěvníky v důchodovém věku za 40 korun budou v dostatečném počtu k dostání přímo u vstupu v den konání akce. Děti do 150 centimetrů, v doprovodu rodičů, mají vstup zdarma. (Zprávy z Pardubic)


Správce pivovaru Francin byl na majitele hospod ve filmu Postřižiny tvrdý. Pokud měli v hospodě špinavé trubky nebo špatně vychlazené pivo, tak jim přestal dodávat. Lidé z pardubického pivovaru by si už něco takového vůči hospodským nedovolili. Starají se spíše jen o to, aby z pivovaru odcházelo prvotřídní pivo.

„My chodíme kontrolovat pivo jen občas k větším odběratelům. Spíše kontrolujeme pivo v hospodách dobrovolně,“ žertuje podsládek pivovaru Pernštejn Karel Nevřala. Sládci mají na starosti kontrolu výroby piva. Pokud ve zrovna vyrobeném pivu objeví nějakou výraznou cizí chuť, pivo se na jejich příkaz může klidně i vylít.

„Ideální čas na degustaci je devět hodin ráno. V takovou dobu to provádíme v našem pivovaru. Stane se, že člověk ráno vstane amá hned před sebou patnáct druhů piv na degustaci. Mezi každým vzorkem se musí sníst nějaká potravina s málo výraznou chutí, jako například sýr nebo dietní salám,“ řekl Nevřala.

V pardubickém pivovaru Pernštejn se při degustacích zaznamenávají výsledky na papír, kde se hodnotí například hořkost piva nebo cizí vůně. „Za tu dobu, kterou člověk degustuje, si zvykne na nějakou škálu chutí a ví, kam je zařadit,“ řekl Nevřala. Málokde má zaměstnanec v popisu práce pít alkohol. Ale nesmí to přehánět. „Já osobně vypiju za den dvě až tři piva. Čtyři piva jsou pro mě ideální maximum,“ dodal Nevřala. (MF Dnes)


Rekonstrukce rozsáhlého areálu bývalého pivovaru v Hradci Králové, ve kterém vzniká nová městská část, by měla skončit letos v říjnu. Vyplývá to z dodatku leasingové smlouvy, kterou schválili krajští zastupitelé. Během letošního listopadu a prosince se do budov Regiocentra Nového pivovaru ve středu krajského města začnou stěhovat první uživatelé: kromě soukromých firem se na novou adresu přesune v tomto termínu také kompletní Krajský úřad Královéhradeckého kraje.

"První návštěvníky by měl opravený areál i krajský úřad přivítat nejpozději v prosinci. Pro obyvatele města i kraje bude pozvánka na prohlídku opravených prostor v historickém jádru Hradce, které byly pro veřejnost dlouhá léta uzavřeny, jistě velice lákavá. Nový pivovar nabídne lidem po svém otevření spoustu dobrých důvodů k návštěvě," uvedl královéhradecký hejtman Pavel Bradík.

"Rekonstrukce je již v závěrečné fázi. Na některých objektech dokončujeme vnitřní rozvody, obklady a dlažby, jinde už jsou téměř hotové jak interiéry tak fasády," říká Martin Krumnikl, projektový manažer společnosti Skanska CZ.

V současné době se již rozbíhají kolaudace jednotlivých staveb, které mají v Novém pivovaru rekonstrukci již za sebou. "Hlavní část kolaudací proběhne během léta a budou pokračovat do podzimu; z loňska má již kolaudační rozhodnutí například elektrorozvodna areálu," řekl Tomáš Šubert, radní Královéhradeckého kraje, který na stavbu za kraj dohlíží.

Přeměna bývalého pivovaru v moderní oživený městský areál měla původně skončit letos v březnu. Prodloužení stavby způsobil neočekávaný objev velice cenných archeologických nálezů a řešení jejich zachování na původních místech. To má budoucím badatelům i dalším generacím zajistit autentickou představu o historii tohoto místa.

"Objev jílového valu a parkánové bašty posunul hranice poznání historie krajského města o staletí dozadu. Nálezy dokázali stavbaři vtělit do stavby tak, že je bude možné v budoucnu prozkoumat. Zároveň budou moci uživatelé na jeden z nálezů částečně nahlédnout. Kvůli zachování rozměrných objektů archeologických nálezů na původních místech bylo například třeba v prostorách parkovacího domu změnit projekt," doplnil radní Šubert.

Budovy Regiocentra Nový pivovar po dokončení využijí vedle Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, který se tak ocitne poprvé za dobu své existence pod jednou střechou, také další instituce regionálního či evropského významu. Prostor bude sloužit také studentům Univerzity Hradec Králové či řadě soukromých firem. Vedle kavárny či galerie soch najde v Regiocentru místo také funkční malý pivovar a na pivovarském nádvoří se budou konat kulturní akce. (Český rozhlas)


Náměstí ožilo pivem ze Svijan

[čtvrtek, 16. srpen 2007]

Všechny druhy točeného svijanského piva, grilované klobásy či pečené sele, živé kapely a oblíbené pivní soutěže čekaly v pátek před Domem kultury v Liberci na návštěvníky Dne svijanského piva.

Akce se letos konala již po osmé a nenechalo si ji ujít několik stovek lidí. K poslechu i tanci zahrálo několik rockových a country skupiny. “Jde nám především o to, aby se lidé přišli pobavit a ochutnat dobré pivo, které bude za výborné ceny,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany František Horák. (Liberecký deník)


Do Liberce míří sraz Porsche

[čtvrtek, 16. srpen 2007]

Majitelé sportovních vozů se sjedou na tradiční sraz do Vratislavic, rodiště Ferdinanda Porsche. Desítky nablýskaných vozů Porsche se sjedou o víkendu do Liberce na tradiční sraz, který se váže k výročí narození libereckého rodáka, automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche.

I letos si tak milovníci rychlých aut budou moci prohlédnout nejrůznější modely této značky, ať už během projížděk nebo přímo na parkovišti pivovaru Konrád ve Vratislavicích nad Nisou, kde sraz probíhá.

„Letos by Porsche oslavil 123 let od narození,“ uvedl pořadatel z libereckého Porsche klubu Milan Bumba. „Očekáváme účastníky z celé republiky. Dorazí i nadšenci z Německa, Slovenska, Rakouska nebo ze Spojených států.“

Na srazu by se mělo podle pořadatelů objevit kolem stovky vozů. „Půjde o auta nejrůznějšího stáří a modelů. Dorazí nejnovější moderní modely i auta z šedesátých let, která známe ze slavných filmů. Nejstarší vozy budou nejspíš z konce padesátých let,“ dodal Bumba.

Sraz vozů Porsche začne v pátek odpoledne ve vratislavickém pivovaru. V osmnáct hodin vyrazí skupina vozů na Ještěd. „Jde o tradiční výjezd. Pojedeme tak, abychom viděli z Ještědu západ slunce,“ podotkl Bumba. Na Ještěd zamíří kolem třiceti vozů v koloně. Trasa povede přes Zelené údolí, poté obchvatem do Hanychova a odtud na Ještěd. „Předem se omlouváme řidičům za malé zdržení, ale půjde pouze o malou skupinu, která by neměla blokovat provoz,“ řekl Bumba.

Zájemci o automobily Porsche budou mít skvělou šanci k exkurzi do vozového parku v sobotu dopoledne v areálu pivovaru. Právě po desáté hodině se sem sjede asi nejvíc vozů. „V jedenáct hodin začne vyjížďka vozů Porsche do Jizerských hor. Nechtěli jsme blokovat provoz v Liberci, proto jsme se rozhodli vyrazit do okolí,“ dodal Bumba.

„Auta přitom pojedou postupně v určitých intervalech, abychom netvořili kolony.“ Spanilou jízdu automobilů Porsche tak v sobotu kolem poledne uvidí lidé na předměstí Jablonce, v Bedřichově, Josefově Dole, Tanvaldu, na Smědavě, v Bílém Potoce, Hejnicích nebo v Raspenavě. Projížďka potrvá asi do osmnácté hodiny.

V neděli se automobilisté sejdou v pivovaru opět po desáté hodině. Účastníky srazu čeká návštěva rodného domu Ferdinanda Porsche. „V poledne vyrazíme do města se skupinou deseti až dvaceti vozů a vytvoříme krátkou výstavu aut před libereckou radnicí,“ řekl Bumba. „Poté už se účastníci srazu rozjedou domů.“

Podle Bumby si účastníci závodu pečlivě hlídají, aby se za volantem jejich vozů neobjevil alkohol. Nehrozí prý situace, která nastala na víkendovém tuningovém srazu aut v Mimoni, kde konzumace alkoholu zavinila smrtelnou nehodu.

„Naši účastníci jsou většinou zkušení řidiči, kteří si hlídají pravidla silničního provozu. Vzhledem k tomu, že se budeme pohybovat po veřejných komunikacích, vylučuji pití alkoholu během projížděk. Na pivo bude dost času večer,“ řekl Bumba. (MF Dnes)


Victor Cibich, tvář z loga pivovaru ve Velkém Březně, se začíná řadit k nejkopírovanějším pivním značkám světa. Ve vietnamské Hanoji Ústecké pivovary právě zaznamenaly nový případ padělání svého historického loga. Tvář někdejšího přednosty stanice Velké Březno nelegálně koluje na pivních lahvích už na třech světadílech. „Účastnil jsem se slavnostního otevření české pivovarnické hospody v Hanoji a přitom si udělal exkurz po místních pivovarech. Zůstal jsem jak opařený, když jsem na zdi jednoho z nich viděl obrovský portrét našeho Cibicha. Byl úplně stejný jako naše starší etikety, jen místo nápisu Březňák měl pod sebou napsáno Gambrinuz,“ popsal poslední úlovek historik pivovarnictví Petr Žižkovský, který pracuje pro majitele Ústeckých pivovarů, společnost Drinks Union.

Chtěl kuriozitu nafotit, ale zabránila mu v tom ochranka pivovaru. Podařilo se mu ale tajně odnést tácek z pivovarnické hospody.

„Ve Vietnamu je to celkem běžné, že se kopírují cizí značky, a Cibicha znal asi někdo z pivovaru z dob svých českých studií,“ vysvětluje si Petr Žižkovský vietnamský výlet Victora Cibicha.

V posledním půlroce je to už druhý objev neznámé zahraniční verze velkobřezenského maskota. Předtím z dovolené v Řecku přivezl hejtman ústeckého kraje Jiří Šulc plakát s francouzskou verzí Cibicha z pivovaru Sochaux.

„Při pátrání jsme zjistili, že pivovar zanikl v roce 1979 a dneska je v jeho prostorách muzeum firmy Peugeot. Jak a kdy se tam dostal obrázek českého pivaře, zůstává záhadou,“ doplnil příběh Žižkovský.

Líbivá velkobřezenská etiketa je obětí nelegálního kopírování takřka od počátku své existence, tedy od roku 1906. Nejdříve se šířila po Evropě. Po druhé světové válce pak pravděpodobně s odsunutými Němci překročila i oceán a dostala se do USA, Uruguaye a dalších zemí.

Drinks Union podle vyjádření svého mluvčího Josefa Vejlupka zatím nechystá žádné právní kroky proti kopírování své tradiční značky. „Padělky kolují na trzích, kde nás to zatím obchodně neohrožuje,“ poznamenal. Naopak společnost využívá velký zájem o svého Cibicha jako dobrou reklamu.

Nedávno vydala nové plakáty a pohlednice, na nichž přetiskuje všechny známé verze etikety s Cibichem, od historických po současné, včetně zahraničních padělků. Objev vietnamského a francouzského modelu na plakátech bohužel kvůli době nálezu chybí. (MF Dnes)


Den s Březňákem byl s divadlem

[čtvrtek, 16. srpen 2007]

V sobotu se ve Velkém Březně vypravilo několik stovek lidí hledat pana Cibicha, který se před více než 100 lety stal ikonou piva Březňák. Při prohlídce místního pivovaru se bavili malí i velcí návštěvníci.

Zajímavý byl i tenisový turnaj O tuplák pana Cibicha, na kterém nechyběli baviči Petr Rychlý, Josef A. Náhlovský nebo hokejista Jan Čaloun. Na vedlejším hřišti se konalo mezinárodní fotbalové utkání mezi FK Jiskra Velké Březno a SSV Textima Chemnitz.

Program pro návštěvníky byl připraven také v místní restauraci Tivoli, kde diváky bavili Franta Sysel, hudební skupina Blue Point a Čupr baby. K vidění byla též Miss Březňák – Irena Kinclmanová, která bude velkobřezenský pivovar zastupovat na soutěži Miss zlatého moku. (Ústecký deník)


Tenisový pohár pana Cibicha opět zůstal ve Velkém Březně. Také ve druhém ročníku tenisového turnaje O pohár pana Cibicha, který se uskutečnil v sobotu v rámci celodenní akce Den s Březňákem, zvítězili hráči reprezentující obec Velké Březno. Triumf na domácích dvorcích si tak zopakovali Jiří Renner a Václav Štajner. Za ně se pak zařadili reprezentanti pivovarů ze skupiny Drinks Union v pořadí, Kutná Hora-Dačický, Zlatopramen a Březňák.

Ve druhém ročníku byla konkurence výrazně tvrdší, než tomu bylo před rokem. „Podařilo se nám přitáhnout protřelé deblisty, kteří jsou známí nejen z tenisových kurtů, ale především z televizních obrazovek,“ řekl Josef Vejlupek z pořádající společnosti Drinks Union. Dodal, že letošního turnaje se zúčastnilo 32 hráčů.

Nechyběli mezi nimi například herci Petr Rychlý, Josef Alois Náhlovský či Karel Šíp. Další z televizních hvězd, herci Josef Dvořák a Pavel Nový pak dokonce se svými spoluhráči z týmu Mokré šosy a Stará myslivecká vystoupili na stupně vítězů v paralelně hraném turnaji útěchy o Cenu paní Sládkové. „Oba hráči podávali tak excelentní výkony, že jsme je museli odměnit ještě individuálními cenami. Josef Dvořák získal cenu za nejlepší pohyb na dvorci a Pavel Nový byl oceněn jako nejlepší nováček turnaje,“ doplnil Josef Vejlupek.

Mimo tenisového turnaje se na vedlejším fotbalovém hřišti konal mezinárodní fotbalový zápas mezi FK Jiskra Velké Březno a SSV Textima Chemnitz. Hráči Velkého Března nastříleli svému soupeři 10 branek. Zápas skončil 10:2 pro domácí. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovar Louny nemusí mít na soutěži Miss zlatého moku, která se uskuteční v Žatci poslední srpnovou sobotu, o svůj osud strach. Mezi desítkou dívek, které budou usilovat o titul, bude i Barbora Richterová, povoláním městská policistka. Právě tato tmavovláska z Mnichova Hradiště bude pivovar reprezentovat.

Před několika dny se byla Barbora podívat přímo v pivovaru, kterým ji provedl jeho ředitel a vrchní sládek Daniel Urban. Mimo seznámení se s výrobou piva Louny ochutnala Barbora nefiltrované pivo přímo z ležáckých tanků načepované do pivovarského mázu. „I když mám pivo ráda, takhle jsem ho ještě nikdy nepila. Chutná skutečně výborně,“ pochvalovala si kandidátka na titul Miss zlatého moku s mírami 88-65-85. Dodala, že se do soutěže přihlásila sama.

Původně se do soutěže Miss zlatého moku přihlásilo 25 dívek. V červnu pak pobývaly ve Františkových Lázních kde si ji v Hotelu Kamenný dům vzali do péče režisér akce, choreograf, módní návrhář i kadeřnice. V rámci soustředění se pod odborným vedením pracovníků Chmelařského institutu v Žatci uskutečnila degustace piv a na základě jejích výsledků si pak deset přihlášených pivovarů vybíralo své reprezentantky. Volba pivovaru Louny padla právě na Barboru. Finálový galavečer se uskuteční posledního srpna v rámci dočesné v Žatci. (Tisková zpráva Drinks Union)


Žatecký pivovar se rozhodl vsadit na dámskou klientelu a představil nový výrobek, pivo Žatec Xantho. Obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík uvedl, že by mělo mít pozitivní vliv na osteoporózu, tedy řídnutí kostí, postihující zejména právě ženy.

Nové pivo připravil pivovar společně s odborníky z Chmelařského institutu. Podle Vincíka obsahuje přírodní látky, jež příznivě působí na lidské zdraví. Patří mezi ně i xantohumol a isoxantohumol. Do piva přecházejí z chmele a pozitivně ovlivňují osteoporózu.

Žatec Xantho je dodáván na trh v kartonech o 24 nevratných láhvích s objemem 0,33 litru. "Jedná se o tmavý speciál s koncentrací původní mladiny 14 procent a obsahem alkoholu 5,7 procenta. Vzhledem k vyššímu obsahu alkoholu a delšímu ležení ve sklepě má tento výrobek trvanlivost jeden rok," uvedl Vincík. (iDnes)


Pouze turisté památky nespasí. To říká majitel zámku Chyše na Žluticku Vladimír Lažanský. „Naopak památka ožije teprve v době, když přitahuje lidi, konají se v ní svatby, koncerty a výstavy,“ říká zámecký pán.

Bez komerčních akcí by tedy provoz a údržba zámku nešla?

Jako komerční jsme zřídili sousední pivovar. Kdyby se za pár let podařilo, aby pivovar dokázal zámek utlačit, tak by to byl takový ekonomický zázrak. V pivovaru se také dají dělat svatby a koncerty. Každý zámek byl vždy kulturním centrem regionu, a když na zámku zorganizuji třeba koncert klasické hudby a jsem nakonec na nule, tak jsem šťastný. Tyto akce jsou o dobrém pocitu. Přímo zámek tedy není o komerci prvoplánově.

Říkáte, že náklady na údržbu jsou mnohdy důležitější, než jen jednorázově objekt opravit, a že by stát neměl přispívat jen na opravu zámků a hradů, ale i na další aktivity.

Ano. Když zámky opravíme a zpřístupníme, tak jak to dělá na svých objektech stát, bylo by dobré, kdyby se i malinko podílel třeba na nákladech na údržbu soukromých památek. Náklady na údržbu jsou mnohdy důležitější, než jen finančně jednorázově historický objekt opravit. Jde tedy o to udržet památku v nechátrajícím stavu.

Ročně investujete do oprav 1,5 milionu korun a přibližně 600 tisíc vyberete na vstupném. Zvyšuje se počet návštěvníků?

Vloni jich bylo čtrnáct tisíc a letos počítáme s osmnácti tisíci.

Kolik zaměstnáváte lidí?

Řemeslníků mám na správě zámku pět. V pivovaře pak pracuje jedenáct lidí. (MF Dnes)


Zámek v Chyši ožije hudbou

[pondělí, 13. srpen 2007]

Novogotický zámek v Chyši na Karlovarsku a jeho překrásný zámecký park včera vůbec poprvé přivítal špičkovou českou hudební kapelu. Pozvání přijal Čechomor. Představilo se také japonské Taiko Drummers.

Tato jedinečná podívaná není ovšem zdaleka poslední. Zámecký pán Vladimír Lažanský společně se svou chotí Marcelou mají další velké plány. Lidé se tak mohou těšit na nové zámecké prostory, unikátní rozsáhlé dvoupatrové sklepy zámeckého pivovaru připomínající podzemní město a na další koncerty podobné tomu včerejšímu. Nebudou chybět nejrůznější výstavy a v neposlední řadě unikátní opery. Na první se mohou těšit lidé pravděpodobně už příští rok.

„Chceme zámek i nadále oživovat akcemi, jako jsou koncerty klasické hudby, vernisáže výstav a podobně. Zámek musí pulsovat a žít. Je nutné sem přilákat lidi, zařídit hudbu a při vůni terpentýnu se ponořit do minulosti. Příští sezonu chceme v Chyši pod širým nebem uspořádat operu. Prostředí rozlehlého parku je zde ideální,“ řekl Lažanský.

Do nových sklepů příští rok

Exkurzi v pivovaru, jejíž součástí je ochutnávka místních piv nazvaných Prokop, rozšíří rozlehlé historické pivovarské sklepy.

„Lidé se mimo jiné dozví další podrobnosti, jak se pivo vařilo dříve a jak nyní. Počítáme, že by se sem první lidé mohli podívat příští rok,“ pokračoval.

Součástí prohlídkové trasy se stalo také zámecké sklepení. To reprezentuje nejstarší část architektonicky velice zajímavého objektu.

„Návštěvníci si mohou prohlédnout prostory sklepení jihozápadního křídla zámku. Prohlídka je doplněna o zajímavosti z historie objektu, nechybí vyprávění o lobkovickém pokladu či pověst o nesmrtelné duši šlechtičny, která bloudí zámkem. V přízemí východního křídla mohou lidé nahlédnout do prostor středověké bašty a barokní studny z roku 1717,“ upřesnil zámecký pán. (MF Dnes)


Ještě ani nevaří a už se stal terčem zlodějů. Řeč je o připravovaném malém pivovaru, který má vzniknout v Truhlářské ulici na parkovišti Rychtářka. V závěru minulého týdne ho navštívili zloději a sebrali vybavení za 340 tisíc korun.

„Věci zmizely v noci z 9. na 10. srpna. Pachatel napřed zřejmě násilím překonal vstupní dveře a pak odcizil brusku za 30 tisíc korun, dlažbu za 50 tisíc korun a chladicí zařízení pivovaru za 240 tisíc korun,“ uvedl mluvčí policie Jaroslav Ibehej s tím, že zmizely i vstupní dveře za 50 tisíc. Po pachatelích policie pátrá.

Pivovar v Truhlářské ulici má být třetím malým pivovarem v Plzni. Fungují už lochotínský minipivovar U Rytíře Lochoty a Pivovarský dvůr Plzeň v Černicích. (Plzeňský deník)


Parním vlakem do pivovaru

[pondělí, 13. srpen 2007]

Pochutnat si na kvasnicovém pivu, užít si koncert nebo šermířské představení a večer shlédnout velký ohňostroj. To vše mohou návštěvníci Chodové Plané, kde se v sobotu konají pivní slavnosti pivovaru Chodovar. Děti si také jistě vychutnají jízdu historickým parním vláčkem, který pojede z Plzně, Karlových Varů i ze Sokolova.

„Slavnosti začínají v 10 hodin netradičními prohlídkami pivovaru, kde lidé uvidí hrané scénky ze života pivovarské chasy. Od 13 hodin budou hrát Plzeňští heligonkáři a o hodinu později budou slavnosti oficiálně otevřeny,“ říká majitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka.

Celé slavnosti budou jako vystřižené z filmu Postřižiny. Na návštěvníky Chodovaru, kteří v sobotu dorazí v kostýmu jako z počátku dvacátého století, čeká příjemné překvapení. Hned u vstupu obdrží od paní sládkové malý dárek

„Určitě bych všem návštěvníkům doporučil také zhlédnout neobvyklou kadeřnickou šou, která je inspirovaná slavnou scénou z filmu Postřižiny. V sobotu budou všichni svědky stříhání vlasů paní sládkové, a to v přímém přenosu. Své kadeřnické umění předvede český vlasový mág, vizážista a stylista Michal Zapoměl, kterého zná ve světě kadeřníků snad každý,“ dodává Jiří Plevka.

Bohatý bude i hudební program. Zahraje Chodovarka, Karel Gott Cover Band nebo Petr Kalandra Memory Band. Známé melodie připomenou skupiny Turbo revival a Lucie revival. Hvězdou večera bude známá kapela Blue Effect pod vedením Radima Hladíka, která rozezní pivovar od 22 hodin.

Na pivních slavnostech se zabaví i děti. „Před desátou hodinou večerní vystoupí skupina historického šermu Rytíři z Tachova. Pro publikum si připravili strhující ohňovou šou,“ láká návštěvníky do Chodové Plané majitel pivovaru.

Po velkém ohlasu z minulého ročníku je i o víkendu vypraven do Chodové tradiční parní vlak Chodovar Expres. Jeho jízdní řád a další informace jsou na www.chodovar.cz. (MF Dnes)


Žena jako inspirace pro pivní etikety

[pondělí, 13. srpen 2007]

Pivovarské muzeum v Plzni představí zajímavý výběr ze sbírky pivních etiket, které zakoupilo z pozůstalosti MUDr. Antonína Hajšmana. Nadšený sběratel dokázal shromáždit více než 20 tisíc etiket z celého světa a z různých časových období. Zhruba 400 z nich, které ženu zobrazují nebo se ženskou postavou inspirují, je od pátku 24. srpna do konce listopadu 2007 k vidění na výstavě v prostorách původního právovárečného domu v historickém centru Plzně.

„Motiv ženy se na etiketě vyskytoval proto, aby muže inspiroval ke koupi piva s přitažlivým obalem. Jindy, zejména u tmavých a speciálních druhů piv, podtrhl vhodnost piva i jako nápoje pro ženy,“ říká Jiří Hána, historik Pivovarského muzea a kurátor výstavy. Etikety jsou nejrůznějších tvarů a provedení, s ilustracemi v podobě grafických symbolů, kreseb, ale i fotografií.

• Největší zastoupení mají v expozici etikety z českých a německých pivovarů

• Nejstarší z vystavených etiket je z 20. až 30. let minulého století a jde o etiketu budějovického akciového pivovaru

• Etiketa dnes zaniklého pivovaru Michalovce na východním Slovensku zdobila speciální pivo, které se v dobách masové rekreace prodávalo na Zemplínské šíravě

• Nejexotičtější etikety pocházejí z Mexika, Indie, Tahiti nebo z Tirany v Albánii.

Výstava potrvá od pátku 24.8. až do konce listopadu. Bude součástí standardního návštěvnického okruhu v Pivovarském muzeu, nebo ji bude možno navštívit samostatně, denně od 10 do 18 hodin - za vstupné 20 Kč.

O sběrateli Antonínu Hajšmanovi

MUDr. Antonín Hajšman (1927 – 2000) sbíral pivní etikety, tácky, odznaky a další předměty spojené s pivem. Zajímal se o historii piva i o jeho současnost. Rád navštěvoval burzy, kde se setkával s přáteli a získával přírůstky do své rozsáhlé sbírky. Sbírku pivních etiket Dr. Hajšmana čítající přes 20 tisíc etiket z celého světa zakoupilo z jeho pozůstalosti na podzim roku 2005 Pivovarské muzeum v Plzni. Tím vlastně uchránilo výsledek jeho celoživotního koníčku před zánikem a rozptýlením. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Deset tanků vkročilo v srpnu letošního roku do Plzně. Kovoví obři směřovali do pivovaru, kde posílili tankový svazek existující již od června loňského roku. Jsou to tanky cylindro-kónické, určené ke kvašení piva.

Stavební část rozsáhlého projektu za téměř 120 milionů korun je téměř u konce, dnes pokračují práce na montáží technologického zařízení. Předpokládaná kolaudace a uvedení do provozu celého komplexu je na přelomu září-října 2007.

Stavba navázala na předchozí etapu projektu z let 2005-2006. Tanky byly usazeny do připravené betonové „ementálové“ konstrukce v blízkosti historické varny Pilsner Urquell v areálu plzeňského pivovaru.

Každý tank má objem 2 400 hektolitrů, hmotnost prázdného tanku je 25 tun, výška je téměř 16 metrů a vnitřní průměr 6,5 metrů.

Díky této „invazi“ bude plzeňský pivovar schopen vyrábět až 140 000 hektolitrů piva týdne, což představuje roční výrobní kapacitu přes 6 milionů hektolitrů.

Na instalaci těchto 10 cylindro-kónických tanků naváže další rozvoj varny Pilsner Urquell (dva nové měděné kotle) a zprovoznění šesti nových ležáckých tanků, které se očekává na jaře roku 2008.

Hlavním cílem této investice je zvýšení výrobní kapacity pivovaru v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Prazdroj chce do UNESCO

[pondělí, 13. srpen 2007]

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO by se rád prosadil Plzeňský Prazdroj. Má ambiciózní plán. Na prestižní listinu nejcennějších památek zapsat vstupní bránu do pivovaru a část historických sklepů.

„Je to sice zřejmě otázka desetiletí, ale nyní už podnikáme první kroky. Jsme teprve na samém začátku cesty,“ přiznává Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Prazdroje. Ani jeden z navrhovaných pivovarských objektů dosud není ani oficiálně uznanou památkou v rámci našich národních předpisů. To by se však mělo změnit už do konce letošního roku.

„Dostat nějakou památku na seznam UNESCO je velice složitý proces. Předně musí být objekt oficiálně zařazen mezi kulturní památky a až poté se může ucházet o zapsání na seznam UNESCO,“ vysvětluje Pavel Domanický z Národního památkového ústavu v Plzni.

Záměr pivovaru vítá. „Se zástupci Prazdroje jsme už předběžně jednali a vysvětlili jim postup při podávání návrhu na prohlášení objektů kulturní památkou. Chráněné měly být podle mého názoru už dávno. Prazdroj si konečně uvědomil, že jde o prestižní záležitost,“ míní Domanický.

Z hlediska péče o tyto historické objekty pivovaru se pro Plzeňský Prazdroj nic nezmění, i když se mu je podaří prosadit mezi kulturní památky. „Už nyní jsme se o ně starali tak, jako by byly oficiálně prohlášenými památkami. Všechny opravy jsme konzultovali s památkáři, abychom nepoškodili jejich architektonickou a uměleckou kvalitu,“ prohlašuje Formanová.

Po zoologické zahradě patří pivovar společně s Pivovarským muzeem k nejvyhledávanějším turistickým cílům Plzně. „Ročně nás navštíví 160 tisíc turistů. Z toho je sedmdesát procent zahraničních návštěvníků. Historické objekty si proto rozhodně zaslouží stát se oficiálními památkami. Určitě jim to dodá ještě většího lesku,“ dodává Formanová.

Myšlenka Prazdroje má i podporu města. „Unikátní je, že o prohlášení kulturní památkou stojí samotný vlastník. Za exkluzivní považuji zejména pivovarské sklepy, které dodnes slouží svému účelu a jsou významnou technickou památkou. Šanci dostat se na seznam UNESCO snad mají, ale povést by se to mohlo nejdřív tak za deset let. Pro město Plzeň by to byla velká čest. Rozhodně je to však běh na dlouhou trať a teď stojíme teprve na jejím startu,“ říká náměstkyně primátora Marcela Krejsová. Česká republika má zatím na seznamu památek UNESCO dvanáct zápisů. Historická jádra Prahy, Telče, Českého Krumlova, Kutné Hory, Olomouce, chrámy ve Ždáru nad Sázavou a Třebíči, zámky v Kroměříži a Litomyšli, vesnici Holašovice a brněnský sloup Nejsvětější Trojice i tamní vilu Tugendhat.

***

Pivovarské klenoty - Zapíše si je UNESCO?

Vstupní brána - proslulý symbol pivovaru se objevuje na každé etiketě piva. Pochází z roku 1892 podle návrhu stavitele E. Klotze. Historické sklepy - síť téměř devíti kilometrů chodeb ručně tesaných pískovcovém podloží v hloubce 12 až 21 metrů. S jejich výkopem se začalo roku 1840. (MF Dnes)


Koně s rozvozem piva skončí

[pondělí, 13. srpen 2007]

Po 17 letech v Plzni zřejmě přestanou rozvážet pivo koně. Včera 15. srpna na to upozornil závozník pivovarského povozu Jan Gula. Uvedl, že pivovar chystá pro majitelku koní a povozu Janu Míčovou smlouvu, podle níž by povoz sloužil už jen jako reklamní předmět. Do 12 restaurací, kam teď koně s pivem zajíždí, by nově jezdily pouze automobily.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina chce pivovar investovat do vývoje nového vozu s reklamou. „Chceme jej pak nabídnout za určitých podmínek paní Míčové k pronájmu. Připravovanou smlouvu považujeme za obousměrně výhodnou,“ uvedl Bechtin. To Gula zpochybňuje. Říká, že při představách, které pivovar zatím přednesl, bude muset žena na kozlíku nejspíše skončit.

Míčová se k podobě smlouvy a vůbec obchodním vztahům k pivovaru nechce vyjadřovat. Říká ale, že navrhovaný vůz není vhodný pro jízdu po silnici, protože z něj není vidět a objíždění města s prázdným povozem jako alegorickým vozem jí i tak přijde bezcenné.

„Zástupci pivovaru sice říkají, že si to otec dříve sám přál. Mně to ale před smrtí nikdy neřekl. Říkal, že jednou dvakrát v týdnu by město mohl objet jen tak, ale skončit s rozvozem úplně? To nikdy nechtěl,“ tvrdí žena, která prý už možné změny obrečela. „Kobylky jsou na pivovaru závislé. Neumím si představit, co bych s nimi udělala, kdybych musela skončit,“ dodává.

Bechtin dále poukazuje na to, že používat koně jako dopravní prostředek je v houstnoucí dopravě stále nebezpečnější. Míčová ale reaguje, že jízda s prázdným nebo naplněným vozem se od sebe neliší. „Navíc mám nově jezdit odpoledne, kdy je hustota dopravy největší,“ dodává žena.

Její otec Jan Šůs rozvážel pivo koňmo od roku 1990. Míčová zdědila řemeslo před rokem. Foto zde ... (Plzeňský deník)


Prohlídková trasa plzeňského pivovaru se rozšířila o další zajímavé zastavení, expozici věnovanou ledu a chlazení při výrobě piva. Informační panel je umístěn v původním prostoru takzvané lednice v pivovarských sklepech. Atmosféru „ledování“ přiblíží návštěvníkům pivovaru i veřejnosti také atraktivní tipovací soutěž Kdy roztaje ledový kvádr?

Informační zastávka věnovaná ledu a chlazení vhodně doplnila a tematicky uzavřela část prohlídkové trasy, která vede podzemními chodbami pivovarských sklepů. Podle Markéty Formanové, manažerky cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje, přispělo její vybudování také ke zpříjemnění prohlídky pro turisty. „Využitím prostoru bývalé lednice jsme trasu tzv. zokruhovali, takže se dnes skupiny při návštěvě sklepů nepotkávají. Mimochodem, při vysoké frekvenci návštěv a velikosti skupin to může být někdy vážný problém. Prohlídka tedy dnes zahrnuje všechno, co bychom chtěli návštěvníkům v tomto unikátním prostoru předvést. Samozřejmě ochutnávku nefiltrovaného a nepsaterizovaného piva z dubových sudů vyrobeného původní technologií kvašení a zrání. Dále pak ukázky práce bednářů, dopravu piva ze sklepů nahoru a dnes už i nesmírně zajímavé ledování a chlazení“, doplňuje Markéta Formanová.

Ledování je zajímavé také tím, že bylo funkční poměrně nedávno, v 80. letech minulého století. Část sklepů se tehdy používala pro výrobu piva, když Plzeňský Prazdroj ještě nezavedl kvašení a dokvašování piva v cylindro-kónických tancích. Podle pamětníků skutečně vydržel led v prostorách sklepů po celý rok. Jedním z nich je i sládek Václav Berka, který právě ve sklepech začínal svou kariéru v plzeňském pivovaru. „Ledové kvádry z Boleveckých rybníků, kde pivovar měl vybudovana zařízení na těžbu a dopravu ledu, často sloužily jako svérázné Ztráty a nálezy. Kromě nejrůznějšího odpadů, kterého postupně přibývalo, jsme v nich občas nacházeli třeba brusle“, přidává zajímavý postřeh Václav Berka.

Pro návštěvníky pivovaru i pro širokou veřejnost připravil Plzeňský Prazdroj tipovací soutěž, která s problematikou ledu a chlazení ve sklepech přímo souvisí. Koncem srpna bude dopraven do prostoru bývalé lednice ve sklepech ledový kvádr, podobný tomu, jaké se používaly v minulosti při ledování. Atraktivní cenu od výrobce piva obdrží ten, kdo nejpřesněji odhadne okamžik, kdy ledový kvádr zcela roztaje. Propozice soutěže budou vyhlášeny v médiích a na internetové stránce www.prazdroj.cz: ledový kvádr se nyní vyrábí v plzeňských mrazírnách. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Pilsner Fest mění tradiční podobu

[pondělí, 13. srpen 2007]

Tradiční plzeňský Pilsner Fest mění podobu. Nepotrvá jen tři dny od pátku do neděle, ale začne už ve středu. Zároveň se přesune i za brány Plzeňského Prazdroje. Místo jediné vyrostou tři hudební scény. Po festivalu Na Ulici největší akce v Plzni s návštěvnostní až 60.000 lidí má ambice oslovit nejen konzumenty piva, ale stát se multikulturním svátkem určeným komukoliv. V rámci doprovodného programu zazní například v katedrále varhanní koncert, v Pivovarském muzeu autorská čtení známých spisovatelů. Řekl to Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje, jenž festival organizuje.

Scény, na nichž se v pátek a během víkendu od 5. do 7. října představí legendy, jako Žlutý pes, Blue Effect, Monkey Business, skupina Michala Pavlíčka, Olympic a další, vyrostou v pivovaru, na fotbalovém stadionu FC Viktoria Plzeň a na náměstí Republiky. Kromě toho už ve středu 3. října bude festival slavnostně zahájen soutěží v koulení sudů a "Šťastnou hodinkou" v deseti plzeňských hospodách, které nejlépe udržují pivní kulturu. V každé z nich zahrají kapely a vyčepuje se jeden sud zdarma.

"Brány pivovaru se otevřou v pátek odpoledne a vypukne zde tradiční hudební program na scéně Pilsner Urguell. Pivovar ale nabídne i zvláštní prohlídky," dodal Hlavica. Cestou z pivovaru k Pivovarskému muzeu, jež také počítá s rozšířeným programem prohlídek, si budou moci lidé odskočit do adrenalinového nafukovacího městečka nebo soutěžit v netradičních disciplínách. Chybět nebude vzkazovník nebo pivní labyrint, při němž mohou ochutnat i další značky, jako Kozel, Radegast nebo pivní koktejly. "Zlatým hřebem, který možná skončí v knize rekordů, by mohl být koncert skupiny bubeníků Jumping Drumps. Ti mají mimořádnou schopnost navázat kontakt s publikem. Vzniknout by tak mohl velký bubenický happening," dodal Hlavica.

V ulicích se také vůbec poprvé objeví takzvané pivomaty neboli prodejní automaty na pivo. Z nových občanských průkazů umějí přečíst kód a osobě starší 18 let nápoj vydají. K dispozici návštěvníkům budou hlídky nabízející testery na zjištění alkoholu. Organizátoři také chtějí přitvrdit v kontrole nezletilých. Prodejci v případě pochybností pošlou zákazníka na jedno ze tří stanovišť, kde po předložení průkazu dostane nepřenosnou identifikační pásku dokládající jeho zletilost.

Předzvěstí akce by měla být unikátní výstava nejlepších celosvětových fotografií soutěže Lucie Award, která se do ČR dostane vůbec poprvé.

Pilsner Fest je oslavou piva a města, v jehož pivovaru byla první várka uvařena před 165 lety. Partnerem se stalo také město Plzeň. Podle Kristiny Štěpánové z magistrátu počítá radnice také s finanční podporou. Uvolnit by mohla až jeden milion korun. Konkrétní sumu musí schválit zastupitelé. "Pivo je vedle historických a kulturních památek hlavním lákadlem Plzně. Najdeme ho i v logu města, proto festem chceme oslovit nejen pivní znalce, ale i všechny Plzeňany a turisty," dodala náměstkyně primátora Marcela Krejsová. Cílem je, aby do Plzně lidé nesměřovali jen na jeden den, ale zůstali tu déle.(Region Plzeň)


Po sedmačtyřiceti letech se v sobotu na Slavnostech dřeva mohly Volary pochlubit vlastním pivem i když ne z proslulého volarského pivovaru.

„Volary měly právo vařit pivo už v 16. století, pak ho ale nadlouho musely odebírat ze sousedních panství. Zásadní změna nastala až po roce 1871, kdy Volary povýšily na město a následovalo náročné zřízení a výstavba pivovaru. První veřejné čepování volarského piva se pak konalo v červnu 1879,“ přiblížil pivovarskou historii Volar radní a spisovatel Roman Kozák. Ve Volarech se pivo vařilo i přes obě světové války a poslední mok byl s měděných várnic stočen na přelomu let 1960/61, kdy byl pivovar zrušen.

„S nápadem připravit várku speciálního volarského piva přišel radní Jan Zámečník a oslovili jsme pak malý privátní pivovar ve zvíkovském Podhradí. Ten pro nás připravil speciální a jedinou várku právě pro tuto příležitost,“

Výjimečná situace si vyžádala výjimečné hosty a tak degustační komisi, která měla schválit prodej piva tvořili mimo dvou sládkových, v dobových hrabalovských kostýmech a starostky Martiny Pospíšilové i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a poslanec a prachatický starosta Jan Bauer.

„Volarský ležák s unikátní dřevitou příchutí byl ohodnocen jako velice chutný a tak šlo všech 500 atypických lahví s porcelánovým uzávěrem o obsahu 650 mililitrů hned do prodeje,“ prozradil výsledek degustace Roman Kozák.

Bohužel ani to však nedokáže z trosek vzkřísit slavný volarský pivovar, kterému se pro jeho polohu i význam říkalo volarské Hradčany a pivo pro zdejší hospody se bude muset i nadále dovážet. Foto zde ... (Prachatický deník)


Hejtman se bojí o Budvar

[neděle, 12. srpen 2007]

Jihočeský hejtman Jan Zahradník, který je členem ODS, údajně příliš nerozumí tomu, proč by se měl prodávat národní podnik Budějovický Budvar.

I když ani případný prodej Budvaru by zřejmě pro kraj či město České Budějovice neznamenal žádnou tragédii, hejtman se obává, aby už samotné přípravy privatizace nesnížily hodnotu prosperujícího podniku.

Ministerstvo zemědělství připravuje přeměnu Budvaru na akciovou společnost, což je první předpoklad pro jeho možný prodej.

„Z pohledu regionálního politika se na možnou privatizaci Budvaru dívám s nepochopením,“ řekl včera Zahradník LN. Už samotná přeměna na akciovku by podle něj mohla teoreticky ohrozit pozici Budvaru v jeho známkoprávních sporech se zahraničním konkurentem Anheuserem Buschem.

Problém možné privatizace Budvaru znovu rozvířil poslanec ODS Vlastimil Tlustý, který v den í k u Blesk obvinil poradce premiéra Topolánka Marka Dalíka z toho, že vyjednával o prodeji budějovického pivovaru právě se společností Anheuser Busch. Ta se s Budvarem soudí v mnoha zemích světa o značku Budweiser.

„Byl v dlouhodobém kontaktu s největším zájemcem,“ řekl k údajné Dalíkově úloze při privatizaci Budvaru Tlustý. Dalík, který je v USA na tenisovém turnaji, však už dříve Tlustého tvrzení odmítl.

Anheuser Busch se každopádně pokusil přesvědčit vládu o tom, aby mu Budvar prodala, už krátce po sametové revoluci. Američané si v novinách zadali celostránkové reklamy, které shrnovaly údajné výhody tohoto prodeje pro celé Česko. Anheuser Busch zároveň začal v Česku sponzorovat kulturní a sportovní akce. (Lidové noviny)


Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) se domnívá, že stát by měl v budoucnu prodat Budějovický Budvar. "Z dlouhodobého hlediska mám za to, že občané si nezřizují stát, aby provozoval pivovary nebo další subjekty," řekl dnešnímu Právu. Předseda lidovců a vicepremiér Jiří Čunek však v neděli řekl, že s privatizací Budvaru nesouhlasí.

Čunek podle svých slov dává přednost dlouhodobému přílivu peněz před jednorázovým příjmem z prodeje. Kalousek s ním částečně souhlasí. "Citlivá je zejména otázka ochranné známky a z tohoto důvodu je argumentace pana místopředsedy vlády Čunka racionální," řekl Kalousek.

Ministerstvo zemědělství nyní připravuje transformaci posledního tuzemského národního podniku na akciovou společnost. Ta by měla být podle odhadů hotova zhruba do jednoho roku. Hlavním problémem při převodu Budvaru na akciovou společnost je zajištění právní kontinuity následnické firmy. Pokud by byla porušena, mohlo by to ohrozit zájmy Budvaru ve sporech s americkou skupinou Anheuser-Busch o ochranné známky.

"Při transformaci bude ministerstvo zemědělství spolupracovat s nejlepšími právními a auditorskými firmami, aby byla úspěšná a nebyla ohrožena značka Budvar," potvrdil Právu ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). (Patria Online)


Pivovar Budějovický Budvar, n.p. připravil pro letošní prázdniny netradiční promo akci pro svou novou značku Pardál, která je na jihočeském trhu v prodeji od 1. března 2007. Jak ukazují dosavadní zkušenosti, tato akce je velmi úspěšná a splňuje očekávání, která do ní pivovar vkládal. Stejně jako na reklamní kampani, i na realizaci road show „PARDÁLéto“ se podílejí pivaři, kteří na podzim 2006 pivo Pardál pomáhali vyladit.

Promo akce pod názvem „PARDÁLéto“ probíhá o prázdninových víkendech ve vybraných turisticky atraktivních lokalitách jižních Čech. „Nečekali jsme, až spotřebitel přijde za námi do obchodu, kde bychom mu mohli naše pivo představit. Šli jsme za ním tam, kde se o prázdninách cítí příjemně a kde si užívá pohodu a zábavu. To je přesně to, co k Pardálovi patří,“ komentuje výběr míst Pavlína Jandová, brand manažerka značky Pardál. Do dnešního dne se akce uskutečnily u rybníka Dvořiště, v okolí Třeboně, v oblasti České Kanady (hrad Landštejn), na Kleti a Dívčím Kameni, na šumavské Kvildě a v jejím okolí, na Lipně, u zámku Červená Lhota, pod zříceninou hradu Choustník a v Novohradských horách. V plánu je ještě Rožmberk nad Vltavou a závěrečný díl se uskuteční přímo v centru Českých Budějovic.

Promo akce se vždy v dané lokalitě koná na třech místech. Skládá se z hlavního stánku, kde je k dispozici čepované pivo a dvou „Pardálových samoobsluh“ s lahvovým pivem. V okolí hlavního stánku se po celou dobu pohybuje jeden z členů promo teamu s unikátním čepovacím zařízením a dává ochutnat Pardála kolemjdoucím. Samoobsluhy jsou vždy umístěny na neočekávaném místě v přírodě. Návštěvníci zde najdou lednici plnou vychlazeného piva a také směrovky, kde mají zaplatit a kam vrátit prázdnou láhev. Kromě možnosti nákupu a ochutnávek piva nabízejí Pardálovy promo stánky i příležitost vyhrát zajímavý dárek s logem PARDÁLéta v dovednostních nebo zábavných soutěžích. „Lidé bývají velmi mile překvapeni. Mohou si dát dobře vychlazené pivo na místě, kde by to nečekali. Navíc se mohou pobavit a ještě něco vyhrát při netradičních soutěžích, které u stánků pořádáme. Velkou pozornost vzbuzuje především náš speciální batoh s mobilním výčepem“ přidává své zkušenosti Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru.

I do realizace PARDÁLéta jsou aktivně zapojeni pijáci, kteří loni na podzim pomáhali Pardála vyladit. Návštěvníky seznamují s historií Pardála, jak se testoval a jak vznikal. „Pardálovi spolutvůrci dodávají akci naprostou autenticitu. Jejich vyprávění není naučené, je opravdu od srdce, včetně jazyka a způsobu vyjadřování. Koneckonců, spolutvůrci Pardála jsou na svoje dílo patřičně hrdí, což se při rozhovoru s nimi samozřejmě projevuje,“ potvrzuje funkčnost tohoto modelu Pavlína Jandová.

U každého stánku je k dispozici návštěvní kniha, do které může každý zapsat své dojmy a vzkaz Pardálovi. Zápisy nejsou jen od lidí z jižních Čech, ale i od návštěvníků z celé České republiky nebo zahraničí. „I to bylo účelem akce – nejen představit Pardála Jihočechům, ale seznámit s ním i přespolní. Již nyní se totiž připravujeme na zahájení celostátní distribuce,“ odhaluje jeden z cílů akce Petr Samec.

Návrh na realizaci této promo akce pochází od komunikační agentury Kaspen, samotné realizace se ujala českobudějovická reklamní agentura Amena. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Budějovický ležák bude v Srbsku distribuován jako jeden z produktů v nabídce Carlsberg Srbija. "První zmínky o vývozu našeho piva na území Srbska pocházejí z roku 1933. Naše značka je tam velmi dobře známá. Věříme, že spolupráce s Carlsberg Srbija znamená pro naše pivo historickou obchodní příležitost," řekl obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt. V roce 2007 by měl prodej Budvaru v Srbsku dosáhnout 400 hektolitrů s výhledem na desetinásobný nárůst v roce 2010.

Spolupráce Budvaru a dánského pivovaru byla zahájena začátkem roku. Zatímco Budvar se stal výhradním dovozcem Carlsbergu v České republice, Carlsberg distribuuje budějovické pivo ve Skandinávii a Chorvatsku. (IHNed)


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň