Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

červen 2007

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv červen 2007


Dění v červnu 2007

[sobota, 23. červen 2007]

Šéf pivovaru se musel učit českou historii

Leckoho může překvapit, že jeden z největších a nejstarších českých pivovarů řídí manažer původem z Turecka. Jako generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen je Tunç Cerrahoglu úspěšný. Prodeje pod jeho vedením stoupají a pivo této značky se dnes vyváží do třiceti zemí světa.

Než přišel do České republiky, měl už za sebou bohaté manažerské zkušenosti. Z rodného Turecka odjel studovat obchod do USA a pak se odstěhoval do Vídně, kde pracoval pro firmu Coca-Cola Company. V Belgii potom zastával pozici distribučního ředitele mezinárodní pivovarnické společnosti InBev, pod kterou patří i Pivovary Staropramen. Když se hledal jejich ředitel, Cerrahoglu se jednoduše přihlásil do konkurzu a vyhrál ho.

Manželka si Česko zamilovala

„Před příchodem do Čech jsem si musel nastudovat spoustu věcí. Nejen místní obchodní prostředí, ale například i českou historii. Myslím, že když pracujete v nějaké cizí zemi, je důležité znát také její minulost,“ tvrdí Tunç Cerrahoglu.

Učil se i přímo „v terénu“, například návštěvami českých hospod nebo cestováním s obchodními zástupci. „V začátcích mě potěšily hlavně dvě věci.

Zaprvé, že si moje manželka tuhle zemi okamžitě zamilovala. Zadruhé jsem zjistil, že můj pracovní tým je velmi disciplinovaný a že má výborně fungující strukturu.“ Na druhou stranu však přiČeští znává, že bylo i co zlepšovat. Zaměřil se především na posílení propagace a také na celkové zvýraznění image značky. Nealkoholický Staropramen se tak například stal jedním ze symbolů Pražského mezinárodního maratonu.

Tunç Cerrahoglu říká, že nejdůležitějším kritériem úspěchu jsou pro něj výsledky prodeje. Od těch se pak odvíjejí jeho další manažerské kroky. „Když přijdu ráno do práce, zkontroluji, jak vypadaly včerejší prodeje, a podle toho pak dělám rozhodnutí a plánuji další úkoly.

Dodává také, že za každou potíží se snaží hledat její dlouhodobější příčinu. „Nezajímá mě jenom, co se stalo, ale především, proč se to stalo. Vždy chci proniknout do hloubky a najít tak trvalé řešení.“

Konflikty nemám často

Považuje se za přísného, ale zároveň spravedlivého manažera. Svému středomořskému původu přičítá, že někdy bývá příliš temperamentní. K podřízeným je prý tolerantní. „Nevadí mi, když někdo udělá chybu. Ale mělo by to být jen napoprvé.“ Konflikty s podřízenými nemá příliš často, tvrdí, že čeští zaměstnanci mají velmi dobře vyvinutou pracovní morálku a smysl pro zodpovědnost.

Podle Tunçe Cerrahoglua je pro každého manažera velice důležité vybrat si do svého týmu lidi, kterým může absolutně věřit, a nastavit jim dosažitelné cíle. Za velkou manažerskou chybu naopak považuje, pokud se zaměňují pojmy „naléhavý“ a „důležitý“. „Protože to nemusí být vždy to samé,“ upozorňuje. „Jde o to, nezůstat jen u momentálního, naléhavého problému, ale snažit se vidět věci z dlouhodobé perspektivy. Zjistit si, co je pro podnik opravdu důležité, a s tím dále pracovat.“

Místo nahoře

Tunç Cerrahoglu

Narozen: 21. října 1970 v Adapazari v Turecku

Vzdělání: V roce 1993 získal bakalářský titul v oboru obchodního řízení na Univerzitě Rhode Island v USA

Cesta vzhůru: Po studiích pracoval až do roku 2000 pro středoevropskou divizi firmy Coca-Cola Company na několika manažerských pozicích. Další dva roky působil v konzultační společnosti McKinsey & Co. V roce 2004 nastoupil do pivovarnické firmy InBev. Generálním ředitelem Pivovarů Staropramen je od 1. dubna 2006. Žije v Praze společně se ženou Stephanií, která je v domácnosti, a s tříletým synem Lucasem. (iDnes)

Samochladicí sud poprvé na českém trhu

Staropramen uvádí na český trh unikátní novinku – samochladicí sud CoolKeg. Sud vychladí dvacet litrů piva na optimální teplotu 5oC během pouhých 60 minut, teplotu navíc udrží celých dvanáct hodin.

CoolKeg představuje unikátní patentovanou technologii samochlazení, kterou vyvinula německá společnost Cool-System. Poprvé byl CoolKeg uveden na trh v roce 2001 v Německu, následně v řadě dalších zemí jako např. ve Velké Británii a v Rakousku. Nyní si budou moci CoolKeg zakoupit i spotřebitelé v České republice.

„Před uvedením CoolKegu na trh jsme prováděli testy, které ukázaly, že takový produkt spotřebitelé na českém trhu postrádají. Na čepované pivo si můžete zajít do restaurace, když ale pořádáte oslavu doma nebo na chalupě a rádi byste svým hostům nabídli vychlazené čepované pivo, je to obtížně řešitelný problém. Sudové pivo není v obchodech běžně dostupné, natož vybavení nutné pro chlazení a čepování. Nyní máme pro spotřebitele ideální řešení,“ říká Martin Novák, manažer pro spotřebitelský výzkum a inovace společnosti Pivovary Staropramen.

„Uvedením Staropramen CoolKegu – sudu, který se dokáže sám vychladit - na český trh chce značka Staropramen ukázat, že dělá věci jinak, tak jak sama říká ve své komunikaci,“ vysvětluje Daniel Musialek, brand manažer značky Staropramen.

Tajemství technologie samochlazení sudu CoolKeg vychází z fyzikálních zákonů. Při chlazení sudu jsou využívány schopnosti přírodního kamene zeolit, který absorbuje vodu. Proces samochlazení je zahájen jednoduchým odblokováním páčky na víku sudu, který propojí komory s vodou a drceným zeolitem. Ten začne absorbovat vodní páru a vzniklé teplo odvádí ven. Výsledkem je, že voda uvnitř stěn sudu zmrzne. Dvacet litrů piva Staropramen Světlý se tak během jedné hodiny vychladí na ideálních 5°C a takto vychlazené vydrží pivo minimálně dalších dvanáct hodin.

Obsluha CoolKegu je velmi snadná. Sud nevyžaduje žádná přídavná zařízení, příslušenství tvoří pouze výčepní sada, která je opakovaně použitelná. Díky jednoduchosti a nenáročnosti celého procesu lze CoolKeg použít kdekoliv a kdykoliv. Ideální je pro zahradní party, víkendové akce s přáteli či narozeninové oslavy.

Samochladicí sud CoolKeg s pivem Staropramen Světlý je k dostání od 18. června ve většině prodejen obchodní sítě Tesco, na Staropramen Pivní pohotovosti a od července též na vybraných čerpacích stanicích. Doporučená cena je 790 Kč, za výčepní sadu 150 Kč. CoolKeg je opakovaně použitelný zálohovaný obal. Vratná záloha je 1500 Kč. Schopnost samochlazení se obnovuje regeneračním procesem.

Staropramen CoolKeg - základní údaje:

Pivo: Staropramen Světlý

Objem: 20 l

Doba chlazení: max. 1 hodina

Teplota vychlazeného piva: 5 °C

Doba udržení teploty piva: min. 12 hodin

Doporučená cena: 790 Kč

Doporučená cena výčepní sady: 150 Kč

Vratná záloha za CoolKeg: 1500 Kč

(Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Jubilejní dvacátá Potrefená husa v Hradci Králové

Na začátku června otevřou Pivovary Staropramen svou značkovou restauraci Potrefená husa v Hradci Králové. Bude to v pořadí již dvacátá Potrefená husa, jediná ve východních Čechách a dosud největší ze všech.

Restaurace Potrefená husa na Tř. Československé armády bude jedinou restaurací tohoto franchisového řetězce ve východních Čechách. Zároveň bude mít největší kapacitu ze všech Potrefených hus. „V hradecké Potrefené huse je 165 míst, což je přibližně o třetinu více než ve většině našich restaurací. V letním období zde bude fungovat zahrádka, kde je dalších 48 míst,“ vysvětluje David Petřík, manažer značkových restaurací Staropramen.

Pivovary Staropramen budují vlastní síť restaurací s cílem zvyšovat pivní kulturu a úroveň gastronomie v České republice. „Koncept sítě restaurací Potrefená husa, který je zaměřen na špičkovou kvalitu gastronomie a široký výběr pivních značek, funguje úspěšně již osm let a velice si jej oblíbila hlavně mladší a střední generace,“ říká Petřík.

Potrefená husa v Hradci Králové je situována v historické budově barokně–secesního slohu, Adalbertinum, která pochází z poloviny 19. století. „Místo je pro Potrefenou husu ideální – pěkná reprezentativní budova v centru města, členěný interiér umožňující mimo jiné zřízení salonku pro pořádání soukromých akcí,“ dodává David Petřík. V interiéru restaurace tradičně vyniká výčepní bar umístěný naproti vchodu, charakteristická je základní barevnost, začlenění log pivních značek do interiéru, využití televizních obrazovek a vyvýšené sezení hostů.

V Potrefené huse mohou hosté vybírat z řady pivních značek – na čepu je Staropramen Ležák, Staropramen Granát, Staropramen Světlý a Černý, české pivní speciály Velvet a Kelt, dále prémiový ležák Stella Artois a belgický speciál Hoegaarden White. V lahvovém balení je k dostání belgický speciál Hoegaarden Forbidden Fruit, klášterní pivo Leffe, třešňový Belle-Vue Kriek, německý Beck‘s a také nealkoholická piva Stella Artois a Staropramen.

Potrefená husa nabízí také kvalitní gastronomické služby. Na jídelním lístku je zastoupena domácí i mezinárodní kuchyně. Hosté si tak mohou dát například Potrefenou husu, dozlatova pečenou s křupavou kůrčičkou a červeným domácím zelím, podávanou s nadýchanými špekovými knedlíky, nebo kuřecí prsíčko pečené s kostí, nadívané kozím sýrem, provoněné chorizem, podávané na salátu z grilované zeleniny, sušených tomatů a zelených listů salátu.

Značkový koncept Staropramen

Myšlenka konceptu značkových hospod Staropramen vznikla v roce 1998. „Od té doby bylo otevřeno již 19 Potrefených hus, které jsou pro značku Staropramen významnými referenčními provozovnami,“ říká Daniel Musialek, manažer značky Staropramen. Potrefené husy jsou úspěšně provozovány i v „rodných“ městech konkurenčních pivovarů, jako jsou Plzeň, České Budějovice či Brno.

V současné době zahrnuje koncept Potrefené husy tři typy:

***

Potrefená husa Restaurace

Kosmopolitní moderní restaurace, která je obvykle situována do center velkých měst. Důraz je v ní kladen na kvalitu podávaného piva, pokrmů i poskytovaných služeb.

***

Potrefená husa Sport Bar

Záměrem tohoto typu je přinést styl Potrefené husy do sídlišť a menších měst, přispět k povznesení gastronomické a pivní kultury v těchto lokalitách a nabídnout lidem možnost zajít do kvalitní restaurace bez nutnosti cestovat do centra města.

***

Potrefená husa Beerpoint

Byla vyvinuta speciálně jako koncept s nabídkou piv a kvalitních pokrmů do obchodních center ve velkých městech. Umístění Beerpointu v nákupních centrech přináší zákazníkům další přidanou hodnotu – možnost ochutnat v klidu restaurace pivní značku a následně si ji zakoupit v blízkém hypermarketu.

***

Značkové koncepty Staropramen jsou provozovány na bázi franchisingu. Franchisant musí ve své restauraci kromě architektonických nároků (jednotná barevnost interiéru, umístění baru, výška židlí apod.) dodržovat i závazek týkající se kvality piva, poskytovaného servisu a struktury jídelníčku. Musí též akceptovat požadavky na pravidelné kontroly kvality ze strany Pivovarů Staropramen a na účast svých zaměstnanců na školeních, která pro ně Pivovary Staropramen pořádají. Všechny zásady správného chodu značkové restaurace Staropramen jsou detailně popsány v manuálu.

Partnerem společnosti Pivovary Staropramen pro rozvoj gastronomických konceptů je firma F&B Concepts s.r.o. (www.fbconcepts.cz) (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Nadnárodná pivovarnícka spoločnosť Heineken chce zvýšiť spotrebu a obľúbenosť piva na Slovensku aj novým 1,5–litrovým balením. Coca-Cola na to ide inak. Pred pár mesiacmi prišla len s dvojdecovou fľaškou.

Spotreba piva v minulých rokoch u nás klesala. Výrobcovia piva preto prichádzajú s viacerými inováciami, aby zatraktívnili a zvýšili jeho predaj. Po odskúšaní v zahraničí predstavila firma Heineken aj na Slovensku umelohmotnú jedenapollitrovú fľašu.

„Tento nový typ balenia ukázal najväčší potenciál a bol overený už aj na ostatných trhoch východnej a západnej Európy,“ povedala manažérka Heinekenu Slovensko Zuzana Putalová. Ľudia sa s takýmto balením môžu stretnúť napríklad v Nemecku, Česku a Chorvátsku.

Putalová si myslí, že je len otázkou pár rokov, kedy sa takéto balenie stane štandar­dným. Pivo sa bude vyrábať v Hurbanove a bude tej istej kvality ako fľaškové alebo plechovkové balenie. Maxi fľaša by mala stáť trojnásobok klasickej pivovej fľaše.

Na rozdiel od pivovarníkov, uviedla firma Coca–Cola v apríli do slovenských podnikov fľašu s obsahom 0,2 litra. Spoločnosť to odôvodnila obľúbenosťou originálnej sklenenej kontúrovanej fľaše, ktorú považuje za jeden zo svojich symbolov. Foto zde ... (SME)


Zlatopramen a Dačický chutnal odborníkům, Březňák novinářům. To je hodnocení, které si ze Slavností piva 2007 v Českých Budějovicích přivezly značky nápojářské skupiny Drinks Union „ Tři ocenění z takovéto soutěže je pro naše sládky, sklepmistry, vařiče a všechny ostatní, kteří se kolem výroby našich piv pohybují, obrovským uznáním,“ pochvaluje si výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša.

Zlatopramen 11° obsadil mezi světlými ležáky třetí místo. „Je to další potvrzení toho, že se Zlatopramen 11° pevně usadil na špičce českých piv. Uznávají ho nejen odborníci, ale také spotřebitelé. Vždyť na konci loňského roku jej v kategorii jedenáctek vyhlásili nejlepším pivem čtenáři Pivního kurýra,“ uvedl marketingový manažer značky Boris Rajdl. Před Zlatopramenem se v Českých Budějovicích umístila pouze piva Svijany a Rychtář.

Podle nového sládka pivovaru Zlatopramen Libora Čecha je ocenění důležité pro všechny pracovníky pivovaru. „Ceny si samozřejmě vážíme. Je to potvrzení toho, že Zlatopramen vaříme skutečně poctivě,“ uvedl sládek.

Značka Březňák, která se vaří v pivovaru Velké Březno, pak obsadila druhé místo v soutěži novinářů. „Jsme rádi, že mezi znalce piva patří i novináři. Březňák je u odborníků jedním z nejoceňovanějších piv. Uznání od novinářů nás těší dvojnásob,“ komentoval výsledek ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Před Březňákem byl pouze Skalní ležák z Chodovaru.

Pevné místo na slunci si drží také tmavý Dačický, který rovněž patří do skupiny Drinks Union. Obsadil druhé místo v kategorii tmavých výčepních piv. Obhájil pozici z loňského roku. Po obhajobě zlata na letošních slavnostech v Táboře je to další výrazný úspěch této značky, před kterou se v soutěži dostalo pouze pivo Janáček. (Tisková zpráva Drinks Union)


Ústecká pivovarnická skupina, která vzniká sloučením společností ÚP, Drinks Union, PaSB a Pivovar Kutná Hora, ponese jméno Drinks Union. Půjde ale o jinou společnost, než je dnes existující Drinks Union.

Firmy fúzují pod hlavičku společnosti ÚP. Po vyřešení všech záležitostí "starý" Drinks Union zanikne a společnost ÚP se přejmenuje na "nový" Drinks Union. Na mimořádné valné hromadě o tom rozhodli akcionáři ÚP.

K přejmenování firmy její majitelé přistoupili především proto, že skupina Drinks Union je tradiční značka, pod kterou firmy již léta působí na českém trhu i trzích zahraničních.

Nový Drinks Union bude patřit mezi sedm největších producentů piva v Česku. Budou pod něj spadat pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, v Lounech a Kutné Hoře. V nich se vaří piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Pivrnec a Jarošov. Spolu s licenční výrobou Zlatopramenu v Rusku dodávají kolem milionu hektolitrů piva za rok. Čtvrtina produkce pivovarů loni směřovala na export.

O sloučení rozhodli akcionáři letos 14. května. Člen představenstva ÚP Milan Hagan tehdy řekl, že důvodem fúze je konsolidace majetkových vztahů. Společnosti se navzájem ovládaly, k čemuž již podle něj nebyl důvod. Fúze začne platit až v okamžiku, kdy společnost požádá o zápis do obchodního rejstříku.

Pod společnost bude spadat i ústecká likérka KB Likér, která loni vyrobila 60 tis. hl lihovin. Její nejznámější lihovinou je Stará myslivecká. (Moderní obchod)


Nealko z půllitru chutná

[pátek, 22. červen 2007]

Jestli existuje někdo, kdo rád poděkuje za nový a přísnější silniční zákon, pak mezi ně určitě patří středomoravské pivovary. Strach řidičů dát si před jízdou byť jen malé pivo nebývale zvýšil odbyt točených nealkoholických piv. Orosené půllitry zlatavého moku bez alkoholu, a tudíž rizika vysoké pokuty, nabízí stále více hostinců.

„Nejvíc nealkoholických piv natočíme přes poledne k jídlům z denní nabídky. Řidiči sice nemohou alkohol, ale oběd každý z nich rád zapije pivem z půllitru,“ říká Radka Staroštíková, provozní olomouckého minipivovaru Moritz, který už od svého otevření v roce 2006 točí nealko pivo z pivovaru Litovel.

Teprve asi dva měsíce si mohou nealko pivo objednat také Přerované v restauraci U Madony. „Máme s ním u hostů velký úspěch. Dříve jsme nabízeli lahvové nealko pivo, ale to tolik na odbyt nešlo. Nakonec nám sám pivovar poradil, ať zkusíme točené. Pijí ho řidiči, ale hlavně také ženy,“ popsala vedoucí restaurace Denisa Peterková.

Od letní sezony zřejmě bude nealko pivo točit také majitel restaurace U Coufalů v Lošticích. „Už na to mám všechno připravené. Po nealku pivu ze sudu je totiž stále větší poptávka,“ tvrdí Jan Konečný. Podle hostinského roste zájem o toto pivo hlavně díky novému silničnímu zákonu. „Dřív se lidi nebáli dát si k obědu malé pivo, teď si to ale moc hostů nedovolí. Co začal zákon platit, prodávám lahvových nealko piv o čtyřicet procent víc,“ doplnil Konečný, který je věrný nealku od Radegastu.

Sudové nealkoholické pivo se vyrábí už ve všech středomoravských pivovarech, tedy v Hanušovicích, Zubru i v Litovli. Nejdéle, a to už od roku 1999, jej stáčí litovelský pivovar. Naopak Holba jej nabízí teprve od letošní sezony.

„Dříve jsme sudovým nealko pivem zásobovali jen nárazově některá sportovní zařízení nebo stravovny. Až od nového silničního zákona jej objevují také motororesty a restaurace. A to hlavně ve městech, kde je větší pohyb lidí,“ vysvětlil ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek. Litovelský pivovar loni vyrobil 16 500 hektolitrů nealkoholického piva, což je o 57 procent více než o rok dříve. Množství vyrobeného sudového nealko piva by přitom naplnilo 322 tisíc půllitrů.

Také odbyt přerovského Zubru roste. Pivovar, který jako jediný plní nealkoholickým pivemsudy, lahve i plechovky, jen za letošní první čtyři měsíce prodal na tři tisíce hektolitrů, o tisíc víc než ve stejném období loni.

Na zvýšenou poptávku po nealkoholickém pivu reaguje už také hanušovická Holba, která zatím bude pivo stáčet pouze do sudů. „Nealkoholické pivo dnes pijí nejen řidiči, ale také stále více lidí při sportu, například cyklisti. Výborně zažene žízeň a osvěží,“ uvedla mluvčí Holby Hana Matulová. Chlazenou Holbu Free již nyní mají restaurace ve Vrbně pod Pradědem nebo v baru v Nákle u Olomouce. (MF Dnes)


Spoločnosť Heineken Slovensko osadila v hurbanovskom pivovare novú fermentačnú nádrž s brutto objemom 4000 hektolitrov (hl). Ročná kapacita pivovaru sa tak zvýši o takmer 150 000 hl.

"Už na jeseň minulého roka sme avizovali investície vo výške viac ako 100 miliónov korún do nášho pivovaru v Hurbanove. Ich súčasťou je aj nová fermentačná nádrž, ktorá slúži na kvasenie mladiny a výrobu mladého piva," informoval TASR manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko Roman Krajniak, a zároveň tiež uviedol, že momentálne v Hurbanove prebieha aj inštalácia novej plniacej linky Krones s kapacitou 24 000 fliaš za hodinu.

Podiel spoločnosti Heineken Slovensko na slovenskom pivnom trhu je stabilne nad 40 %. V Hurbanove Heineken okrem pivovaru vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície Heinekenu v SR presiahli výšku 5 miliárd Sk, čo je približne 70 % celkových investícií v odvetví. (Orange)


Slovenské pivá nemajú skvelý chýr. Nikdy sa v zahraničí nemohli hrdiť takým menom ako najznámejšie značky z Česka, Nemecka, Holandska, Írska či USA.

Vývoz slovenských pivovarníkov spolu neprekračoval pár desiatok tisíc hektolitrov ročne a exportné objednávky, aké dostával Plzeňský Prazdroj či Budějovický Budvar, boli pre Slovákov nesplniteľný sen.

Napríklad vlani sa vývoz všetkých českých značiek do cudziny dostal na 3,5 milióna hektolitrov, čo bolo len o 300-tisíc hektolitrov menej než celá slovenská výroba tohto nápoja.

Ťah na východ

Slabý predaj slovenského piva za hranicami začal meniť holandský Heineken. Rozhodol sa, že zo Zlatého Bažanta urobí strategickú značku pre región strednej a východnej Európy.

Tesne pred pádom socialistického bloku sa ho vyvážalo zhruba 30-tisíc hektolitrov ročne. Vlani sa ho za hranicami predalo rekordných takmer 370-tisíc hektolitrov. Prvý krok bol zvýšený vývoz koncom milénia.

Nasledovalo spustenie menších licenčných výrob v iných dcérskych pivovaroch Heinekenu v Maďarsku a Českej republike. No skutočný prelom priniesol predminulý rok, keď Holanďania rozbehli zmluvnú výrobu tohto piva v Petrohrade.

Na severe Ruska začali variť Zlatý Bažant pre tamojší obrovský trh. Výsledky sa dostavili ihneď. Vlani ho tam navarili vyše 200-tisíc hektolitrov. Viac, ako vie vyrobiť a predať menší slovenský pivovar. Navyše v petrohradských plánoch na ďalšie roky sú ešte väčšie čísla.

Prvý rok licenčného Bažanta v Rusku potvrdil, čo znamená veľkosť trhu. V Česku, kde bolo toto pivo známe desaťročia, sa nikdy nepodarilo dosiahnuť ani štartovací predaj z tejto obrovskej krajiny. Vlani ho v brnianskom pivovare Starobrno, ktorý tiež patrí Holanďanom, navarili stotisíc hektolitrov.

„Ruský rozbeh Bažanta je veľmi sľubný. Tamojší kolegovia zo skupiny Heineken si nás už teraz doberajú, že oni ho budú za chvíľu variť viac ako my na Slovensku,“ hovorí Dimitar Alexiev, generálny riaditeľ Heinekenu Slovensko. Ak by to Rusi mysleli vážne, museli by produkovať ročne aspoň 550-tisíc hektolitrov. Práve toľko ho odchádza z Hurbanova.

Ťah na bránku sa ruským manažérom Heinekenu uprieť nedá. Vlani boli pre svoj licenčný Bažant na Slovensku natočiť reklamný spot. Žiadne iné slovenské pivo nikde v zahraničí takúto drahú marketingovú podporu nedostalo.

Význam licencií

Heineken robí z hurbanovského piva značku širšieho regionálneho významu. „Zlatý Bažant sa stal pre skupinu strategickým pivom pre celý okolitý región,“ upozorňuje D. Alexiev. Okrem neho si spoločnosť v strednej a východnej Európe podobne cení už len rakúsku značku Gösser, ktorá sa tiež predáva vo väčších objemoch aj mimo domáceho trhu.

Ruská, česká a maďarská licenčná výroba nemusia byť pre Zlatý Bažant posledné. Podľa D. Alexieva nie je rozbehnutie ďalších podobných projektov nereálne. Hovorí, že ak to sesterské spoločnosti v rámci koncernu budú vnímať ako perspektívne, slovenský Heineken im licencie určite ponúkne.

Okrem iného poplatky za licencie zlepšujú účtovníctvo slovenskej firmy. Perspektívny by pre Bažant mohol byť aj Balkán, kde Heineken tiež pôsobí a navyše tam chodí veľa slovenských dovolenkárov. Šéf hurbanovskej firmy dodáva, že pre jeho spoločnosť bude vždy prioritná výroba a predaj piva na Slovensku.

Heineken má s licenčnou výrobou Bažanta aj jednu nie najlepšiu skúsenosť. Pred niekoľkými rokmi ho začal koncern variť v Poľsku. Dlho to nevydržalo. Firma ukončenie poľskej licenčnej výroby komentovať nechce, ale podľa informácií TRENDU za tým bolo to, že Poliaci licenčný Bažant veľmi piť nechceli. Ďalej vyhľadávali balenia Made in Slovakia.

Nová skúsenosť

Skúsenosti z tohto biznisu na celom svete ukazujú, že pre pivovary je vždy kľúčový domáci trh s dlhoročnými spotrebiteľmi osobitých národných značiek. No v roku 2002 vyrobili slovenské pivovary 4,8 milióna hektolitrov a vlani si vypýtal trh o milión hektolitrov menej. Prepad spotreby na domácom slovenskom trhu dáva rozširovaniu Bažanta v cudzine nový rozmer. Je jasné, že rásť sa dá hlavne cez predaj v cudzine.

Ďalší silný hráč slovenského pivovarníctva – juhoafrický SABMiller so svojimi tuzemskými značkami Topvar, Šariš či Smädný mních na zahraničie útočiť nechce. „V prvom rade plánujeme posilňovať predaj našich značiek na Slovensku,“ informuje Drahomíra Mandíková, hovorkyňa firmy Pivovary Topvar, pod ktorou má koncern zastrešené slovenské aktivity.

Juhoafričania nechcú obnovovať licenčné výroby, ktoré mal v Rusku a v Rumunsku topoľčiansky Topvar ešte v čase, keď ho ovládali predchádzajúci slovenskí vlastníci.

Jednu výrobu slovenských pív ale SABMiller v zahraničí predsa len má. V jednom budapeštianskom pivovare skupiny sa plní plechovkový Šariš. No všetko toto pivo sa vracia na Slovensko a v Maďarsku sa robí iba preto, lebo SABMiller nemá na Slovensku linku na plechovky. (E-Trend)


Skoršie leto vytiahlo ľudí na pivo

[pátek, 22. červen 2007]

Letné horúčavy volajú ľudí na pivo a Slováci si ho aj dožičia. Spotreba v porovnaní s vlaňajškom stúpa každý mesiac asi o päť percent, čo je pre pivovary dobrá správa. Od roku 2003 až do vlaňajška sa totiž predávalo každý rok menej piva. Počas horúcich dní ťahajú predaj výčapy, v obchodoch sú pred dovolenkami hitom plechovky a jedenapollitrové maxifľaše.

Počasie je buď spojencom, alebo nepriateľom pivovarníkov. „Ak je teplé, stáva sa spojencom, no a vtedy dvíha spotrebu asi o päť percent," hovorí šéf Združenia výrobcov piva sladu Roman Šusták. „Pravidelní „štamgasti", ktorí skonzumujú denne okolo štyroch pív, zvyšujú po nástupe horúčav svoju spotrebu o jedno až dve pivá," tvrdí Jozef Nemec, ktorý si v Topvare odkrútil 44 rokov.

Najväčší obrat dosahujú teraz kúpaliská, letné záhrady či rôzne občerstvovacie miesta na trase turistov. „Najviac žiadané sú menej stupňové pivá, teda desiatka, ale aj osmička," popisuje predaj piva obchodný riaditeľ bratislavského Steinu Dušan Pfeifer. Dvanástky a štrnástky sa v hlavnom meste predáva menej.

Slovensko bolo dlhé roky baštou dvanásťstupňového piva. Tak ako pivo postupne draželo, začal sa zvyšovať predaj desiatky, ktorý má teraz nadpolovičný podiel. Spoločnosť Heineken Slovensko dosiahla mimoriadny úspech, keď na jar vstúpila na trh s Keltom desiatkou. „Za tri mesiace sa jej predalo 50-tisíc hektolitrov, čo sa nepodarilo po zavedení desiatkového piva ešte ani jednému pivovaru," povedal hovorca spoločnosti Roman Krajniak.

Konkurenčné pivovary to komentovali tým, že Heineken vytiahol do boja s Keltom, ktorý sa dovtedy vyrábal ako prémiová dvanástka. Slovensko sa však regionálne v spotrebe viac a menej stupňových pív dosť líši. „Kým v Žiline a jej okolí ide dobre desiatka, v Liptovskom Mikuláši a Poprade letia viac ležiaky - jedenástka a dvanástka, ktoré tiež dominujú v bezprostrednom okolí pivovarov," upozorňuje na spotrebiteľské rozdiely Emil Mihálik z vyhnianskeho Steigra, ktorý už ako jediný vyrába 51 percent ležiakových pív.

Darí sa aj malým pivovarom. V Nemčiciach pri Topoľcanoch začali variť Starotopoľcianske pivo. Malý pivovar zásobuje už 40 hostincov a týždenne získava ďalších päť-šesť nových zákazníkov.

„Robia u nás starí topoľčianski pivovarníci, ktorí varia svetlé a tmavé pivo podľa pôvodných receptúr," vysvetľuje úspech majiteľ Robert Ondrej. (Pravda)


K pivovarství se Jan Dohnal dostal po základní škole z vůle rodičů. „Původně jsem sice chtěl na leteckou průmyslovku, ale to nebylo možné. Tak jsem se dal na sladovníka,“ vzpomíná sládek a spolumajitel minipivovaru Valášek, který sídlí na začátku vsetínského údolí Jasenka. Nastoupil na tříletý učební obor sladovník v Litovli, po druhém ročníku v tomto oboru pokračoval na Střední průmyslové škole potravinářské v Praze. „Jinak jsem mimochodem pivo do osmnácti let vůbec nepil. Teprve až v učení jsme ho začali chutnat,“ doplnil.

Rodák z jižní Moravy od Uherského Hradiště dostal po vojně umístěnku do Severomoravských pivovarů, které jej poslaly pracovat do pivovaru ve Vsetíně. Zůstal v něm až do roku 1995, kdy jej získala při privatizaci skupina ostravských podnikatelů.

„Také ve Vsetíně vznikla skupina lidí, která po devadesátém roce chtěla pivovar koupit. Vše ale ztroskotalo na tom, že jsme nedostali úvěr. Poté, co pivovar získal nový majitel, jsem z něj po dvou měsících odešel,“ uvedl Jan Dohnal.

Foto: sládek Jan Dohnal

Pivo mu však zůstalo souzeno i nadále. Podnikal v oblasti jeho prodeje a provozu restaurací, v roce 2000 pak dostal jeho syn nápad vybudovat vlastní minipivovar s restaurací. Stavět se na vsetínské Jasence začalo v létě příštího roku, pivovar otevírali v prosinci před pěti lety. „Za poměrně dlouhou dobu třiceti let jsem se s výrobou piva skutečně sžil.

Nejvíce vždy potěší, když nám lidé pivo a jídlo pochválí, ale přijmeme i kritické hlasy. Kdyby nás jenom chválili, bylo by to podezřelé,“ řekl s úsměvem.

Hlavní odbyt piva z minipivovaru, který Jan Dohnal založil a řídí společně se synem Romanem, je přímo v jeho restauraci na Jasence, dodává ale také do Olomouce, Prostějova, Zlína a dokonce do slovenského Púchova. „Odebírají od nás třeba i pivo mandlové, višňové, kávové, takové speciály,“ doplnil Dohnal. (Zlínský deník)


V pátek 29. června se v pravé poledne otevřou návštěvníkům brány fotbalového stadionu v Třinci-Borku, kde se festival Noc plná hvězd již tradičně koná a velkolepá oslava léta a dobré rockové hudby skončí až hluboko po půlnoci ze soboty na neděli. A protože letní festivaly nejsou jen o muzice, ale také o setkávání, přátelství a letní idylce, je pro všechny samozřejmě připraven dostatek chlazeného Radegastu, který se stal generálním partnerem celé akce.

Vojenské cvičení připomínají přípravy značky Radegast na víkendový festival. Tradiční dostaveníčko příznivců rockové a metalové muziky je letos poprvé spojeno s pivem Radegast. To přivezou na jeden z nejstarších festivalů na Moravě dvě cisterny o celkovém objemu 110 hl. Další tisíce litrů piva budou připraveny v klasických sudech.

Pivo poteče proudem z 52 píp na 26 místech. O správnou míru se postará více než 100 výčepních. Radegast očekává, že účastníci hudebního svátku letos vypijí až 80 tis. piv.

K hlavním zahraničním hvězdám letos patří Doro Pesch, Destruction, Waltari, Pungent Stench nebo No Name. Návštěvníkům festivalu se představí také celá plejáda špiček tuzemské rock/metalové scény. Tu budou reprezentovat seskupení Cocotte Minute, Harlej, Anna K., Petr Bende & Band, Vlasta Horváth, Aleš Brichta Band, Doga, Kreyson, Silent Stream Of Godless Elegy, Memoria a mnoho jiných.

Jak říká brand manager značky Radegast Milan Gába, kromě piva bude připravena i zábava: "Očekáváme, že letos účastníci vypijí 70 až 80 tis. piv. Pro značku jde o největší akci z hlediska množství vyčepovaného piva a tomu odpovídají přípravy. K dispozici budou i čtyři velkokapacitní stany a Radegast městečko zábavy s mnoha atrakcemi a soutěžemi". (Morava 24)


Již podruhé ožije tuto sobotu, 23. června naučná stezka vedoucí k pramenům řeky Morávky. Jediná vzdělávací trasa v regionu a pravděpodobně i v celém Česku, kterou je možné absolvovat také na kole přivítá účastníky 2. ročníku putování k pramenům Morávky. Akci tradičně pořádá značka Radegast ve spolupráci s obcí Morávka. Start je v 9.00 hod. u parkoviště Na Lipovém. Odměnou za absolvování trasy je pro účastníky kromě pobytu v krásné přírodě i pamětní diplom. Každý si navíc může vylosovat drobnou pozornost z nůše plné dárků, v niž budou například poukázky na prohlídku pivovaru Radegast v Nošovicích.

Délka stezky, která byla vybudována v roce 2006, je asi 13 kilometrů a absolvovat ji lze pěšky či na kole. Méně zdatní turisté mohou zvolit kratší variantu posunutím startu k 5. zastavení naučné stezky, které je u konečné autobusu v Morávce. V každém případě je ale nutné u startu Na lipovém získat otisk razítka a dorazit k poslednímu zastavení stezky do pravého poledne. Jen tak bude totiž možnost získat originální pamětní diplom a malý dárek.

Jak říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák, celá akce má zejména propagační a vzdělávací účel: „Putováním chceme upozornit na přítomnost stezky, která má pomoci k rozvoji turistického ruchu v našem regionu. Tato podpora je i cílem značky Radegast, která je s řekou Morávkou velmi úzce spojená.“

Naučná stezka vedoucí k pramenům Morávky byla slavnostně otevřena v červnu loňského roku. Jejím duchovním otcem je pan Miroslav Lysek a její vybudování umožnilo získání grantu z programu Občanské volby Plzeňského Prazdroje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Letošní 7. ročník tradičního cyklistického závodu Cyklo Patria Direkt Jizerská 50 proběhne již tento víkend. Letos poprvé se účastníci tohoto závodu horských kol budou moci během svých zastávek osvěžit nejoblíbenějším nealkoholickým pivem v České republice - Radegastem Birell z portfolia Plzeňského Prazdroje.

Jizerské hory jsou ideální nejen pro lyžaře, kteří tu svou Jizerskou 50 běhají na lyžích už od roku 1968, ale i pro milovníky cyklistiky. Od 90. let se tu proto trénuje i v létě, tentokrát na horských kolech. Cyklističtí nadšenci se vždy o jednom jarním víkendu scházejí, aby si společně zajeli 60 kilometrů chráněnou krajinnou oblastí Jizerských hor. Na této trati se nachází hned několik stanic s občerstvením, na kterých se závodníci mohou osvěžit drobnými pochoutkami, jako například čokoládou nebo ovocem, a také nezbytnými nealkoholickými nápoji. Nově je mezi nimi i nealkoholické pivo Radegast Birell.

„Jsme moc rádi, že můžeme naše nealkoholické pivo nabídnout i závodníkům Jizerské 50. Radegast Birell je v podstatě přírodní iontový nápoj, protože obsahuje celou řadu tělu prospěšných živin, a je pro sportovce velmi vhodný. Doufám, že tedy závodníky nejen příjemně osvěží, ale také jim pomůže k lepším výkonům,“ říká manažer značky Radegast Birell Karel Kraus.

Jizerská 50 ale neslibuje jen cyklistický závod. Pro účastníky i jejich fanoušky je také připraven doprovodný program – například závod historických kol, soutěže o ceny, dětský koutek nebo koncert kapely Ready Kirken.

Závod je určen široké veřejnosti, svou trať si tu vybere i sváteční cyklista. Program začíná již v pátek 8. června, start hlavního závodu ale proběhne o den později. Více informací najdete na www.jiz50.cz. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Slavnosti pivovaru Ostravar se tuto sobotu staly již tradičně velkou oslavou výborného piva a skvělé muziky. Atraktivní hudební program, řada soutěží inspirovaných fotbalem, výtečné kvasnicové pivo čepované přímo z ležáckého sklepa nebo prohlídka varny přilákaly do pivovaru více než dvanáct tisíc návštěvníků, kteří v průběhu sobotního odpoledne vypili 250 hektolitrů piva.

Své brány otevřel pivovar již ve 13.00 hodin. V tu dobu se již před pivovarem tísnily tisíce fanoušků, kteří si nechtěli nechat ujít vystoupení Divokýho Billa, který program Slavností otevíral již o půl druhé.

Návštěvníci pak nevěděli, kam dřív. Zda si zasoutěžit při Ostravar Ball Cupu, míčovém šestiboji, podívat se na minizápasy v kopané do zóny FCB či si dát výborné kvasnicové pivo.

Vrchní sládek pivovaru Ostravar zářil spokojeností. „Co víc si přát? V celém areálu vládne výborná nálada a počasí je takřka ideální.“ Sám pak ve čtyři hodiny odpoledne pronesl na hlavním pódiu společně s Radkem Pastrňákem ze skupiny Buty narozeninový přípitek k letošním 110. narozeninám pivovaru Ostravar.

Velká spokojenost byla vidět i na návštěvnících. „Slavnosti si každý rok nenechám ujít,“ tvrdil Jindřich Novák z Fifejd a dodal, že ty letošní jsou podle něho úplně nejlepší.

V podvečer se pozornost návštěvníků přesouvala zpátky k hlavnímu pódiu. Nikdo si nechtěl nechat ujít hvězdu poslední Superstar Petra Bende nebo populární českou zpěvačku Annu K. Výsadní postavení zakončit letošní narozeninové Slavnosti měla tentokrát kapela Support Lesbiens. Své role se zhostila víc než na výbornou a i ona měla velkou zásluhu na tom, že se nikomu z přítomných po desáté večer nechtělo opouštět areál pivovaru Ostravar. (Tisková zpráva Pivovarů Straopramen)


V sobotu 16. června proběhne v Ostravě devátý ročník Slavností pivovaru Ostravar. Ani letos na něm nebude chybět jedna z jeho hlavních atrakcí – kvasnicový ležák Ostravar, vařený jen pro tuto příležitost.

S přípravou kvasnicového ležáku začal vrchní sládek pivovaru Robert Kužela už minulý měsíc. „Vzhledem k tomu, že letos díky mimořádně nabitému programu začínají Slavnosti o hodinu dříve (již ve 13.hodin), musíme být připraveni na vyšší spotřebu kvasnicového piva,“ míní Kužela. Nejvíce se zatím v devítileté historii vytočilo kvasnicového piva v roce 2003. Tehdy návštěvníci Slavností během slunečného odpoledne vypili 36 tisíc půllitrů kvasnicového ležáku.

Kvasnicový ležák přitom patří k nejoblíbenějším pivům vrchního sládka. „Je to dáno jeho ostravarskou recepturou, která díky absenci filtrace a pasterizace dává kvasnicovému ležáku zcela výjimečné vlastnosti a chuť,“ vysvětluje vrchní sládek. Naráží přitom na přítomnost kvasnic, které mohou v pivu výjimečně zůstat, jelikož se kvasničák během Slavností čepuje přímo z tanků pivovaru. Celková doba přípravy tohoto piva, aby mělo správnou chuť a říz, je šest týdnů.

Společně s kvasnicovým pivem bude Ostravar na Slavnostech čepovat další čtyři značky z produkce pivovaru: Ostravar Premium, Ostravar Strong, Velvet a Kelt.

Hudebními hosty Slavností budou skupiny Divokej Bill, Buty, HorkýžeSlíže a Support Lesbiens. Pozvání na letošní ročník přijali také Petr Bende a čerstvá zpěvačka roku Anna K. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Mimořádně teplé počasí a nové pivní láhve výrazně zvyšují pivovarům prodej. Právu to potvrdili zástupci ostravského pivovaru Ostravar ze skupiny Staropramen a nošovického pivovaru Radegast, který je součástí Plzeňského Prazdroje.

„Dobré počasí žene nahoru prodeje všem pivovarům. Nám se daří nad celorepublikovým průměrem,“ řekl vrchní sládek Ostravaru Robert Kužela. Dodal, že vliv na růst prodeje má jednak teplé počasí a také nové láhve, do nichž začal Ostravar stáčet pivo od ledna. Podle Kužely prodej lahvového ostravského piva už meziročně stoupl o 16 procent. Pivovar tak letos vyrobí více piva než loni, kdy výstav Ostravaru činil 574 tisíc hektolitrů piva. „Letos to bude zcela určitě přes 600 tisíc hektolitrů,“ dodal Kužela.

Z nárůstu prodeje piva se může těšit i nošovický Radegast. „Za duben a květen se prodej v meziročním srovnání zvýšil o zhruba dvacet procent. Je to jednak novou lahví a marketingovou podporou a určitě také teplým počasím,“ řekl Právu Pavel Sobol z agentury, která pivovar Radegast mediálně zastupuje. (Právo)


Litovelská podpora prodeje

[čtvrtek, 21. červen 2007]

Se začátkem hlavní pivařské sezóny rozjel Pivovar Litovel několik akcí na podporu prodeje. Prodej točeného litovelského piva v restauracích a barech podporuje atraktivní obsluha nahoře bez, moderované soutěže o zajímavé ceny a skvělá zábava. Akce s názvem „Pivní invaze – litovelská show“ právě probíhá v restauracích a hospodách po celé Moravě. Potrvá do konce roku.

Prodej čepovaného piva Litovel zvedá v tomto letním období i soutěž o Divokou jízdu. Za každých 5 vypitých piv mohou štamgasti restaurací a hospůdek vyhrát pro sebe a své přátele fantastickou párty s grilovaným seletem, bečkou piva a striptýzem. Místo a čas si může každý výherce určit sám.

Prodej lahvového piva v obchodních řetězcích podporuje nová soutěž a ochutnávkové týmy, které objíždí supermarkety a nákupní aliance po celé Moravě. Spotřebitelé sbírají akční korunky z uzávěrů lahví a vyhrávají zahradní grily a soudky litovelského piva. Akce trvá do konce srpna. (Moderní obchod)


Od čtvrtka do soboty probíhala v Českých Budějovicích v pořadí druhá ze čtyřech největších českých anonymních degustačních soutěží - Pivo České republiky 2007. Utkalo se v ní mezi sebou celkem 180 piv ze 42 českých a jednoho slovenského pivovaru. O tom, která z nich jsou nejlahodnější a nejkvalitnější, rozhodovalo na již jedenáctém ročníku této soutěže 65 profesionálních degustátorů. Opět jsme se nevrátili domů bez medailí.

Zlatá pro Litovel FREE Nealkoholické pivo Litovel FREE vyhrálo. Získalo zlatou medaili a titul Pivo České republiky 2007. To potvrzuje, že naše fríčko je asi opravdu bezkonkurenčně nejlepším nealkoholickým pivem v celé zemi. Už letos na počátku roku vyhrálo první anonymní degustační soutěž a to Zlatou ČESKOU PIVNÍ PEČEŤ 2007 v Táboře a loni tuto Českobudějovickou soutěž PIVO ČR 2006 také vyhrálo. Dá se tedy říct, že své prvenství mezi všemi nealko pivy naše fríčko nyní obhájilo a nikdo ho z trůnu zatím stále nedokázal sesadit.

Protože fríčko dodáváme i v sudech do řady hospod, chtěli bychom všechny příznivce opravdu dobrého piva v těchto vedrech pozvat do hospod, kde je naše fríčko na čepu, aby s námi tento velký úspěch oslavili! Ochutnejte i vy naše fríčko, hned poznáte, za co ty své tituly má!

Bronzová pro Litovel DARK Naše tmavé klasické pivo získalo v Českých Budějovicích bronzovou medaili. A bylo to velmi těsné. Na první místo nám chyběly jen pouhé dva bodíky.

Klasika opět bezkonkurenčně kralovala Pro zajímavost za zmínku ještě stojí, že ve všech jedenácti kategoriích, ve kterých se v Českých Budějovicích utkalo mezi sebou celkem 180 piv ze 43 pivovarů, vyhrála piva vařená klasickým výrobním postupem (tedy vařená na stupňovitost, hluboce prokvašená za studena v otevřených kádích a dlouho dozrávající v pivovarských sklepích) stejně jako litovelské pivo. To jen potvrzuje, že klasicky vařené je skutečně nejkvalitnější a nejchutnější. (Web Litovel)


Pozemky v okolí olomouckého zimního stadionu i takzvanou malou halu vykoupil Pivovar Litovel. Město Olomouc přitom už delší dobu připravuje přebudování zimního stadionu včetně malé haly v multifunkční arénu pro osm tisíc lidí. Nyní se záměr komplikuje.

Primátor Martin Novotný (ODS) neměl o majetkových přesunech tušení. „Nesledoval jsem v poslední době majetkoprávní záležitosti. Ty má na starosti náměstkyně Tesařová. V komisi se zatím zabýváme přípravou územního řízení nebo tím, kolik místa pro nohy má být v hale mezi sedačkami,“ řekl Novotný.

Náměstkyně Hana Tesařová (ČSSD) je na dovolené mimo republiku a nebylo možné ji kontaktovat. Letos v lednu však pro Deník uvedla: „Město podniká patřičné kroky, aby ke spekulaci nedošlo, mimo jiné se chceme obrátit na soud, aby upřednostnil město, které je ve veřejném zájmu.“

Jenže pozemky opravdu změnily majitele. Potvrdili to ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek i bývalý spoluvlastník Pavel Čech.

Radnice si nechala pozemky a malou halu dokonce ocenit. „Osobně jsem vezl nabídku likvidátorovi. Za malou halu a pozemky nabídlo město asi šest milionů. Udivilo mě, že nakonec byly prodány téměř třikrát dráž,“ uvedl právník a bývalý radní Petr Konečný. Předchůdce na postu Tesařové, bývalý náměstek Jaromír Czmero, potvrdil, že původně chtěla radnice koupit čtyři šestiny podílu tehdejšího vlastníka, firmy HC Car (spoluvlastníkem je Pavel Čech). „Zastupitelstvo to ale zamítlo,“ dodal Czmero.

V pátečním Olomouckém deníku čtěte: Rozhovor s Pavlem Čechem o hokeji, soudech či o prodeji extraligové licence do Karlových Varů

Projekt multifunkční haly počítá se dvěma kluzišti či parkováním pro 250 automobilů. Radnice několikrát uvedla, že malá hala by za příznivých okolností mohla fungovat již za dva roky. Sloužila by pro veřejné bruslení a tréninky. Podle projektu tam má být led asi metr nad zemí a pod ním parkoviště. Byl to také jeden z předvolebních slibů ODS.

Primátor Novotný říká, že náklady na arénu budou známy nejdříve na podzim. Mluví se o stovkách milionů, možná až o miliardě, ale i o tom, že halu bude platit kromě města také kraj nebo EU. „Debata o financování ještě nezačala. Vzhledem k tomu, že se jedná o jedinou multifunkční halu v regionu, mohl by se na financování kraj podílet,“ řekl hejtman Ivan Kosatík (ODS).

O tom jestli se z haly stane „Litovel aréna“ nechtěl ředitel pivovaru Koutek zatím spekulovat. „Tak dalece jsme neuvažovali. Vše je otázkou dohod a domluv,“ prohlásil Koutek. Kosatík i Novotný se domnívají, že pivovar by nebyl nejlepším partnerem. „V Česku se podobné haly jmenují většinou podle firem kapitálově silnějších,“ uvedl hejtman.

Podle bývalého hokejového bosse Pavla Čecha je však možné, že pivovar sleduje jiné cíle. Tvrdí, že o rekonstrukci stadionu stojí především bývalý primátor, nyní radní města a hejtman Ivan Kosatík, který je i v pracovní skupině pro vznik multifunkční haly. „Paradoxem je, že po třinácti letech se řeší stejný problém malé haly a dokonce se stejnými lidmi,“ pousmál se Čech. (Olomoucký deník)


Vedra zvedla pivovarům tržby

[úterý, 19. červen 2007]

Kdyby pivovar Starobrno nalil všechno pivo, které prodal letos v květnu, do venkovních bazénů na Kraví hoře, musel by to udělat pětkrát a ještě by mu troška zbyla.

Za nebývale zvýšený odbyt chmelového moku vděčí pivovarníci hlavně bleskovému nástupu letního počasí. „Letošní jaro a začínající léto byly nadprůměrně teplé. Právě to napomohlo vyšší spotřebě piva,“ hodnotí mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Starobrno prodalo v červnu o 12 tisíc hektolitrů piva více než loni. Podle Eliášové je to rekordní nárůst.

Až se ochladí, spotřeba klesne „Za posledních deset let jsme takovou spotřebu nezaznamenali a samozřejmě nás to těší. Otázka je, jak konzumenti zareagují na chladnější počasí. Pravděpodobně spotřeba klesne,“ uvažuje mluvčí Starobrna.

Zvýšenou spotřebu zlatavého nápoje přičítají v černohorském pivovaru v Černé Hoře na Blanensku také exportu do zahraničí. „Zejména na Slovensku je o naše pivo zájem,“ upřesnil mluvčí pivovaru Hubert Adámek.

Na horké léto připravili oba pivovary novinky. Starobrno chce potěšit zahraniční novinkou firmy Heineken. „Jedná se o speciálně vychlazené pivo na minus dva až nula stupňů. Bude se podávat v nočních klubech a jeho cena v Brně se bude pohybovat okolo 30 korun, záleží na prodejci,“ upřesňuje mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Černá Hora naopak připravila nealkoholický speciál. „Forman je jediné pivo v České republice, které má nula procent alkoholu. Mysleli jsme také na nový silniční zákon, protože víme, že odolat pivu v horkých dnech je hodně složité,“ dodává mluvčí Černé Hory Adámek.

Nejen pivní speciály, ale hlavně chmelový mok šesti značek chystají organizátoři prvního pivního festivalu v Hrušovanech u Brna na sobotu 30. června. Piva-fest odstartuje v tamější sokolovně ve dvě hodiny odpoledne. Pořadatelé kromě piva slibují také hudební produkci a vstup ženám zdarma. (MF Dnes)


Ostře sledované slavnosti

[úterý, 19. červen 2007]

Velký svátek umění - ,Postřižinské slavnosti‘ - přichystali pro návštěvníky slavného pivovaru na Vysočině pořadatelé, kteří pozvali množství neméně slavných účastníků a hostů.

Dalešický pivovar vešel do dějin především od května roku 1980, kdy zde natočil režisér Jiří Menzel kultovní český film Postřižiny na motivy povídek Bohumila Hrabala s vynikajícím hereckým obsazením.

Od té doby uplynulo čtvrt století a ,postřižinský svatostánek‘ se změnil k nepoznání. Současní majitelé z něj vytvořili kulturní a turistické centrum. Dnešním večerem počínaje a nedělním konče se promění opět v jakousi atraktivní filmařskou kulisu. ,Pivovarské poetikum‘ se stane dějištěm Postřižinských slavností filmů Jiřího Menzela.

Jaké filmy diváci uvidí, na to odpovídá ředitelka pivovaru Jaromíra Hanáčková: „Ve čtvrtek Rozmarné léto, o den později Ostře sledované vlaky, v sobotu promítáme film Obsluhoval jsem anglického krále, v neděli vyvrcholí festival Postřižinami.“

Událostí okolo čtyřdenního dalešického projektu bude vícero. Začátek je naplánován na čtvrteční devatenáctou hodinu. Z interpretů se mají zasloužit o rozehrání festivalu na nádvoří pivovaru Ivan Mládek a jeho Banjo band, potom také Milan Pitkin, Lenka Plačková a další. „V deset hodin večer natáhneme na zastřešené pódium plátno a pojízdný kinematograf pana Čáslavského promítne první film,“ doplnila Jaromíra Hanáčková. Páteční (pod)večer hudebně podbarví Václav Neckář a skupina Bacily, Naďa Urbánková a skupina Bokomara. Oba zpěváci hráli v Menzelových Ostře sledovaných vlacích, a jelikož je základem festivalu promítání Menzelových filmů, oba souhlasili s účastí.

Sobota bude mít programovou nabídku nejdelší, protože se již od čtrnácté hodiny slavnostně otevře pivovarský hotel. Následovat bude vystoupení kapel AG Flek a Buty. K nim se přidají Vlasta Redl a Šany a rovněž Odpolední směna. Postřižinskou kadeřnickou show předvede Jan Špilar. Den otevřených dveří vyhlásil pivovar a jako doprovodná akce je připravena výstava hasičské techniky a s ní se pojí dohromady hasičské dětské odpoledne.

O nedělních vzácných hostech hovoří Jaromíra Hanáčková: „Novou loď na Dalešické přehradě pokřtí dokonce Jiří Menzel a Jaromír Hanzlík společně s Naďou Urbánkovou.“

Oslavou filmového a kulturního svátku bude zhlédnutí ,domácích‘ Postřižin. Dříve se ještě recitálově představí Jiří Schmitzer. „Překvapením, ale zároveň i poděkováním za zviditelnění dalešického pivovaru, bude před tímto recitálem předání Dalešických Oscarů neboli keramických komínů jako vyznamenání těm, kteří se zasloužili o zdejší filmařskou slávu,“ prozradila Jaromíra Hanáčková.

Návštěvníci Dalešic jistě uvítají i to, že se v malebném městečku ocitnou právě v období tamní pouti sv. Petra a Pavla. Po ukončení pátečního koncertu, tedy až se setmí, budou mít přítomní možnost uvidět ohňostroj a premiéru nového venkovního nasvícení kostela Petra a Pavla v Dalešicích.

Permanentní vstupenka na slavnosti Postřižin stojí 499 korun, anebo jednodenní 249 korun na místě či 179 korun v předprodeji. Nejméně jich zbývá na sobotu. (MF Dnes)


Nebýt Postřižin, slavného filmu Jiřího Menzela, který se v roce 1980 točil zčásti právě v pivovaru Dalešice na Třebíčsku, zůstala by ze slavné stavby jenom ruina. A že k tomu opravdu nechybělo mnoho.

Dalešický pivovar je známý z filmu Postřižiny především svým komínem, na který leze paní sládková, v podání Magdy Vášáryové, a její uřvaný švagr Pepin, ztvárněný Jaromírem Hanzlíkem. Ve skutečnosti je ale komín, a v podstatě i celý pivovar, mnohem menší, než jak jej divák uviděl na filmovém plátně.

Při průchodu branou s nápisem Akciový pivovar Dalešice člověka ve vteřině „praští do nosu“ vůně vařeného piva. Někomu přijde tato vůně zprvu trochu nepříjemná, za okamžik už ji ale vůbec nevnímá. Ta vůně sem jaksi patří. Stejně tak, jako do Dalešic odedávna patřilo vaření piva.

První písemná zmínka o pivovaru pochází z počátku 17. století. Největší průmyslovou slávu pivovar zažil za rakousko-uherského majitele, který ho zmodernizoval. Za socialismu byl podnik zestátněn, a pivo se tu vařilo do roku 1977. O dva roky později si Dalešický pivovar užil několikadenní záři filmových reflektorů při natáčení nezapomenutelných Hrabalových Postřižin.

Produkční filmu Jan Šuster tehdy vybíral asi ze sto padesáti pivovarů po celé republice, než se rozhodl právě pro tento. Jenže sotva se za posledním odjíždějícím filmařem zvedl oblak prachu, zhasla i všechna sláva pivovaru, a ten upadl do téměř dvacetiletého zapomnění. Za tu dobu vše zchátralo a bylo zničeno a ukradeno co jen šlo.

Obnova zašlé slávy

„Zlom nastal v roce 1999, kdy byly zchátralé budovy pivovaru napotřetí vydraženy současným majitelům za zhruba 380 tisíc,“ říká starosta Dalešic Jaroslav Zadražil. Tři spoluvlastníci, všichni architekti z firmy Archatt Památky s.r.o., se rozhodli zrekonstruovat celý areál, a přitom mu ponechat jeho historickou podobu a funkci. Jejich volba byla více než dobrá.

Od roku 2002 se tu zase vaří pivo, a v areálu se ale kromě samotného pivovaru nachází i restaurace, muzeum rakousko-uherského pivovarnictví a nově i hotelový komplex, jehož část právě dokončují dělníci, mísící se na dvoře mezi turisty.

V čele stojí žena

To vše má plně pod kontrolou žena, ředitelka Jaromíra Hanáčková. Ta svou energií vzdáleně připomíná právě paní sládkovou Maryšu z kultovních Postřižin. „Pivo tu vaříme přesně tak, jak se vařívalo před sto lety, pouze z vody, chmelu a sladu. Tím, že pivo není pasterizované a nepřidává se do něho žádná chemie, má sice menší dobu trvanlivosti a vyžaduje rychlou spotřebu, ale zůstává zcela přírodním produktem,“ říká ředitelka, která své místo zaujímá od ledna letošního roku.

Hlavním sládkem je tu Zdeněk Reska. Ten je až z dalekého Mostu, neboť, jak říká paní ředitelka, je o sládky velká nouze. Pod ním pak pracuje ještě podsládek a chasník.

„Specializujeme se na sudová, kvasnicová piva a celkem vyrábíme pět druhů. Ročně vyrobíme kolem dvou tisíc hektolitrů, což třeba plzeňský Prazdroj vyrobí, díky chemii, za několik hodin. Naše pivo necháváme tři měsíce kvasit v sudech“, pokračuje Hanáčková.

V pivovaře ale přemýšlejí o navýšení výroby, protože o místní pivo je velký zájem. „Do menších vesnic moc nedodáváme. Naše pivo je surovinově dost nákladné, a tak nemůže být ani nejlevnější, a malé hospůdky raději sáhnou po něčem levnějším. Dodáváme hodně do Brna, Žďáru nad Sázavou a nyní projevili zájem i ze Znojma,“ dodává ředitelka.

Sama přiznává, že ale pivu moc neholduje, přesto ale od doby, co pracuje zde, občas pivo ochutná. „Teď nedávno jsem třeba náhodou ochutnala plzeňské pivo a vůbec mi nechutnalo. Říkala jsem si, co je to za vodu, a přitom mi dříve tak chutnalo“, usmívá se Hanáčková.

S pivovarem ožívají i Dalešice

„My jsme velice rádi za to, že tu areál pivovaru máme. Nejen, že sem přijede více turistů, ale s otevřením hotelu se nabídne i víc pracovních příležitostí místním lidem,“ přemýšlí starosta Zadražil, který si Dalešické pivo vychutnává každou neděli „po kostele“.

Zmiňovaný hotel popisuje ředitelka Hanáčková: „Bude mít kapacitu 18 lůžek, přičemž 13 z nich už je zkolaudováno a čeká na první hosty. Všechny pokoje jsou vybaveny dřevěným nábytkem z doby před sto lety, tedy z éry, kdy pivovar zažíval největší slávu. Některé kusy nábytku jsou původní a zrenovované, jiné jsou zcela nové. Myslím, že to byl dobrý nápad vybudovat zde hotel. Konají se tady různé oslavy, firemní akce a školení a bývalo nepříjemné, když se odtud museli lidé vláčet autobusem zpátky. Vybudování hotelu zde bylo v podstatě nutností.“

A přitom nebýt filmových Postřižin, a nakonec i přístupu nových majitelů, mohlo se o historickém pivovaru dovídat už jen z kronik. To se ale naštěstí nestalo, a dnes je možno areál vídat v plné kráse a k tomu si i vychutnat kvalitní pivo.

Že si svou filmovou slávu dalešičtí plně uvědomují a rádi s ní spojují své jméno, dokazují pořádáním Postřižinských slavností. Ty se v areálu pivovaru konají ve dnech 28.6. - 1.7., a kromě jiného se tu budou za účasti známých tváří promítat Menzelovy filmy, včetně toho nejnovějšího – Obsluhoval jsem anglického krále. (iHNed)


Světlý i tmavý REBEL oceněn

[úterý, 19. červen 2007]

V prestižní degustační soutěži Pivo České republiky získalo o víkendu 9.-10. června pivo REBEL z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. druhé místo v kategorii tmavý ležák a třetí místo v kategorii světlých výčepních piv. Černé pivo REBEL je tradičně oceňováno už několik posledních let a po dlouhé době se podařilo získat ocenění i v obrovské konkurenci světlých výčepních piv, kde soutěžilo 36 vzorků.

Havlíčkobrodskému pivu se letos výjimečně daří. Za prvních pět měsíců dosáhl ve svém regionu nejvyšších prodejů za posledních pět let. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je poslední regionální ryze český pivovar v kraji Vysočina a 85 procent své produkce prodává právě v nejbližším okolí. Svojí produkci však vyváží i na tak náročné trhy, jako je USA, Dánsko či Slovensko. (Web Rebel)


Bernardu se daří

[úterý, 19. červen 2007]

Nepasterizovanému pivu Bernard se letošním roce opravdu daří. Vedle rekordních výstavů piva v dubnu a květnu, získal Rodinný pivovar Bernard další ocenění, tentokrát na prestižní degustační soutěži Pivo České republiky 2007, jejíž 11. ročník se tradičně konal v Českých Budějovicích. Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek obsadilo ve své kategorii druhé místo, Světlý ležák Bernard obsadil v nejprestižnější skupině českých ležáků třetí místo. Soutěže se zúčastnilo 43 pivovarů, které zaslaly do soutěže 180 vzorků jež hodnotilo 60 degustátorů.

„Degustační výsledky nás těší, ale nepřeceňujeme jejich význam,“ hodnotí spolumajitel Rodinného pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „Větší význam pro nás má, že je o naše nepasterizované pivo Bernard velký zájem, což dokazují rekordní jarní výstavy piva. Ještě nikdy jsme v dubnu ani květnu neprodali tolik piva, jako v letošním roce.“

Výstav piva Bernard byl v dubnu 12.239,5 hektolitrů a dosáhl meziroční nárůst 21 procent a v květnu 14.609,7 hektolitrů s meziročním nárůstem pět procent. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Teplé jaro svědčí producentům piva

[pondělí, 18. červen 2007]

Letošní teplé a suché jaro pomáhá pivovarům na Vysočině. Humpolecký Rodinný pivovar Bernard prodal v dubnu nejvíce piva ve své historii. Lepší výsledky než ve stejném období loňského roku hlásí i ostatní výrobci piva v kraji. „Hezké počasí nás těší. A jsme rádi, že prodejně začalo léto takhle brzo,“ řekl mluvčí humpoleckého pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Bernard za první tři měsíce tohoto roku uvařil 30 191 hektolitrů piva, o jedno procento více než za loňské první čtvrtletí. V dubnu ale bylo prodáno 12 330 hektolitrů a díky tomu uvařili za první čtyři měsíce roku o více než šest procent více piva než vloni.

Se začátkem sezony je spokojen i ředitel havlíčkobrodského Měšťanského pivovaru Jiří Hušek. „Duben dopadl výborně. První čtyři měsíce jsou nejlepší za posledních pět let,“ zhodnotil. Podle něj se nyní v regionu prodává o 13 procent více piva než než loni touto dobou. Za celý minulý rok ho pivovar uvařil 90 tisíc hektolitrů.

Zákazníci v těchto týdnech přibývají i pelhřimovskému pivovaru Poutník, který loni uvařil bezmála 27 tisíc hektolitrů zlatavého moku. O něco vyšší zájem zaznamenal jihlavský pivovar. „Prodej v tuzemsku je o trochu lepší než loni, ale že by to bylo rekordní, to se říci nedá,“ konstatoval generální ředitel Jan Kylberger.

Teplé jaro prospívá minipivovaru v Dalešicích. „Jen v dubnu jsme se dostali přes deset procent loňského výstavu,“ řekla ředitelka zařízení Jaromíra Hanáčková. V Dalešicích se pivo začalo vařit v roce 2002, po čtvrt století. V uplynulém roce se výstav pohyboval kolem 2 500 hektolitrů. V pivovaru filmových Postřižin funguje i muzeum pivovarnictví a restaurace. Díky teplému jaru se letos turisté začali objevovat už v březnu. (MF Dnes)


Pernštejn a dostihy po letech opět spolu

[pondělí, 18. červen 2007]

Dostihový spolek a.s. a Pivovar Pernštejn a.s. se dohodli na vzájemné spolupráci.

Je to již mnoho let, co mohli návštěvníci pardubického dostihového závodiště při sledování koňského klání popíjet pardubické pivo. Od té doby se tu vystřídaly značky piv různých výrobců a v posledních letech i značky, které nejsou ani v rukou českých majitelů. Až letošní rok se ukázal jako zlomový.

Pardubický pivovar se dohodnul se závodištěm na oboustranné spolupráci a od začátku letošní dostihové sezóny tak návštěvníci mohou ochutnat jak pivo Pernštejn, tak i černé, devatenáctistupňové pivo Porter. Jednání probíhala ve velmi přátelské atmosféře a vzhledem k tomu, že ředitelé obou společností jsou velkými patrioty, byla smlouva na stole za pár dní.

Stejně jako Velká Pardubická, patří k Pardubicím i pivo Pernštejn a musí být radostí pro každého, že teď k sobě tyto , bezesporu kvalitní značky, našly cestu. (Web Pernštejn)


Pardubický pivovar Pernštejn prodal za prvních 5 měsíců letošního roku o 4500 sudů piva více než za stejné období loňský rok. Na domácí trh dodal meziročně o pětinu víc hektolitrů piva v sudech, produkce lahvového a sudového piva se v květnu meziročně zvýšila o 17 procent. Lahvová piva pivovar vyváží především na export, u sudových piv se zas zvýšily dodávky pro regionální trh.

Regionální pivovar dodává do zhruba 70 restaurací v kraji 9 druhů piva včetně nealkoholického a různé druhy limonád a nealkoholických nápojů. Loni vyrobil 89.918 hektolitrů piva, zájem o jeho produkty roste hlavně v teplém počasí. (Čerstvé zprávy)


Pražský vrchní soud potvrdil osmiletý trest pro Radka Mecnera, který loni dvakrát zapálil pivovar v Dobrušce na Rychnovsku. Majiteli podle soudu poničil i zařízení a odběratelům rozesílal dopisy s nepravdivým tvrzením, že výrobky pivovaru obsahují jed.

Škodu soud vyčíslil na více než sedm milionů korun.

Vrchní soud se ztotožnil s předchozím rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, jenž muže v dubnu shledal vinným z obecného ohrožení, poškozování cizí věci a šíření poplašné zprávy. Požadavek obhájce na zmírnění právní kvalifikace zamítl jako nedůvodný.

Dnešní verdikt je pravomocný, obžalovaný proti němu může do dvou měsíců podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Mecnerův advokát řekl, že zatím neví, zda jeho klient této možnosti využije. (iDnes)


Pivovar chce přilákat turisty

[neděle, 17. červen 2007]

Někoho na cestách lákají staré zámky, jiného pivo. Na pivní turistiku teď sází i radnice v Náchodě spolu s městským pivovarem. Vedle tradičních exkurzí a ochutnávek letos návštěvníkům nabídnou posezení v nové letní zahrádce v sousedství lesa Montace.

„Začíná to být pro nás zajímavé, v posledních třech týdnech jsme tu měli třeba několik autobusových zájezdů z Polska. Na naše akce svážíme i štamgasty z hospod v okolí,“ říká marketingový ředitel Pivovaru Náchod František Meduna.

Donedávna si lidé v pivovaru mohli posedět ve stylovém historickémvagonu pro 45 lidí, jenže ten už přestal stačit. Pivovar proto vybudoval návštěvnické centrum pro 120 hostů a nyní i zahrádku pro 40 lidí. „Je to trend, pivovar může být turistickou atrakcí. Pokud se to podaří sladit s hospodařením podniku, zázemí pro turisty by se mohlo ještě rozšířit,“ míní náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka. V příštím roce prý pivovar zvelebí své průčelí.

Každý měsíc navštíví náchodský pivovar několik set turistů. Mohou si zaplatit exkurzi, případně ji doplnit ochutnávkou či obědem. Prohlídka stojí šedesát korun na hodinu, s posezením a volnou ochutnávkou litru piva zaplatí lidé dvojnásobek. V nabídce jsou i dražší návštěvy, ve vzorkové prodejně si zájemci mohou nakoupit pivo i suvenýry.

Čas strávený v pivovaru si turisté pochvalují. „Pivo Primátor je dobré, dali jsme si ve vagonu gulášek a všechno si prohlédli. Teď jedeme dál, na Trutnovsku nás čeká ještě opékání prasete,“ říká jednaosmdesátiletý muž, který do Náchoda přijel se zájezdem hradeckých seniorů. Náchodský pivovar stojí skoro 135 let, za první republiky ho konšelé díky oblibě místního piva ještě rozšířili. Po letech socialistické éry se v roce 1993 podnik znovu vrátil městu. Akciovou společnost nyní sice vlastní město, ale pivovar se živí sám a investuje do vlastního zařízení i do hotelu U Beránka. Od devadesátých let tu na modernizaci provozů vynaložili kolem tří set milionů korun a osmým rokem jsou v zisku.

Tento týden pivovar otevřel rekonstruované studené sklepy s novými přetlačnými tanky a sanitační stanicí zhruba za dvacet milionů korun. Umožní lepší hygienu a zjednoduší stáčení více druhů nápojů. „Po patnácti letech dokončujeme investice do technologií. Díky městu, které netahalo vydělané peníze z pivovaru, jsme mohli vybudovat supermoderní podnik,“ uvedl ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Pivovar se zaměřuje na tradiční nabídku piv i vícestupňové speciály a limonády. Letos v zimě chce otevřít vlastní hostinec v Hradci Králové, uvažuje také o Pardubicích či Praze. (MF Dnes)


Dobré hospodářské výsledky předchozích let vedly vedení společnosti Pivovar Náchod k rozhodnutí zahájit v roce 2006 dlouhodobě odkládanou rekonstrukci technologie sklepa. Jedná se o vybudování nového prostoru přetlačného oddělení, výměnu přetlačných tanků (sloužících ke skladování nafiltrovaného a stabilizovaného piva do doby jeho stočení do transportních obalů – tzn. sudů nebo spotřebitelských obalů – tzn. láhví), nahrazení skleněných potrubních rozvodů nerezovými a vybudování nové sanitační stanice. Jednalo se poměrně o komplikovanou a časově náročnou investiční akci. Menší objem finančních prostředků byl investován do stavební přípravy nového oddělení, kdy tato část byla spuštěna v podzimním období roku 2006. Realizace technologického zařízení včetně automatizovaného systému řízení a sanitační stanice probíhala v jarním období roku 2007 a celková hodnota této investice dosáhla cca 20 milionů korun.

Důvody rekonstrukce přetlačných tanků a sanitační stanice

Původní ležaté přetlačné tanky (9 ks), které byly instalovány v roce 1971, byly již značně běžným provozem opotřebeny. Vnitřní smaltovaný povrch tanků byl po letech užívání většinou vlásečnicově popraskaný, některá místa byla oprýskaná a průběžně opravována potravinářskou pryskyřicí. Vnější povrch tanků byl také značně poškozen takzvanou důlkovou korozí. Narušený povrch tanků ztěžoval jejich dokonalé mytí, velice špatně se udržoval v dobrém mikrobiologickém stavu a mohl se stát zdrojem nežádoucí mikrobiální kontaminace produkce. Smaltovaný povrch tanků také konstrukčně neumožňoval sanitace při vyšších teplotách (maximálně do 40o C), které jsou nezbytné pro vysokou kvalitu mytí. Další nevýhodou stávajících starých přetlačných tanků byla jejich vlastní konstrukce. Tanky byly koncipovány jako ležaté nádoby, což způsobovalo nadměrnou oxidaci piva, vzhledem k velké kontaktní ploše mezi zfiltrovaným pivem a vzduchem, kterým je naplněn zbytek tanku. Oxidace piva totiž následně urychluje stárnutí piva, které vede k negativním chuťovým změnám a kvalitativním problémům především u produkce piv s dlouhou trvanlivostí (která je dnes již na trhu považováno za standard). Stávající tanky rovněž neodpovídaly požadovanému odbytovému sortimentu, který doznal v posledním letech v náchodském pivovaru podstatného rozšíření včetně nové řady aromatizovaných nealko nápojů. Při výrobě 11 druhů piv a 6 druhů limonád tanky s jednotným objemem 230 hl také technologicky nevyhovovaly.

Původní sanitační stanice byla instalována v roce 1993 a svým technologickým uspořádáním nevyhovovala současným požadavkům na kvalitní mytí se zárukou mikrobiální sterility prostředí.

Skleněné potrubí bylo nutno nahradit nerezovým z důvodů vyšší teploty čistících prostředků a již nevyhovujících pryžových spojů, kdy samotná konstrukce neumožňovala kvalitní sanitaci odpovídající nejnáročnějším požadavkům.

Výsledky rekonstrukce přetlačných tanků a sanitační stanice - současný stav

Bylo vybudováno nové přetlačné oddělení, které navazuje na investice předcházejících období a technologicky na klasickou spilku, nově instalované kvasničné hospodářství a propagační stanici a klasický ležácký sklep. Oddělení obsahuje 14 stojatých nerezových přetlačných tanků o objemech 70 hl, 130 hl a 230 hl. Tanky jsou nerezové s plně hladkým povrchem a jsou vybavený čistícími hlavicemi, které umožní dokonalou sanitaci. Tanky jsou vybaveny regulačními armaturami, které umožní lépe kontrolovat tlak v tanku a zabrání se tak možnému poškození tanku vysokým tlakem a také poškození piva nízkým tlakem. Hlavní výhodou je, že díky tvaru tanku (v kombinaci s použitím inertního plynu N2 případně směs N2+ CO2) dojde k minimalizaci styku produktů se vzduchem a výrazně se omezí oxidace piva a pozitivně se tento faktor projeví v dlouhodobé chuťové stabilitě. Tyto přetlačné tanky jsou napojeny na nově vybudovanou automatickou sanitační stanici s vlastní ohřevem a automatickým dávkováním sanitačních roztoků a s archivací veškerých sanitačních zásahů, resp. možností zpětného dohledávání parametrů jednotlivých sanitací. Sanitační stanice slouží navíc také pro mytí ostatních technologických celků ležáckého sklepa.

Stěny a podlaha přetlačného oddělení jsou obloženy keramickými obklady, strop je zaizolován a prostor je chlazen pomocí automatické klimatizační jednotky. Tato zlepšení zajišťují udržení dokonalé čistoty a požadované teploty tohoto nového přetlačného oddělení.

Kromě zvýšené kvality mytí nová sanitační stanice sníží spotřebu energie, zajistí standardnost produkce, omezí spotřebu sanitačních prostředků a tím i sníží množství vypouštěných odpadních vod.

Do budoucna tato investice umožní pivovaru realizovat další možností inovací výrobků v požadovaných objemech a kvalitě pro případný nárůst produkce či udržení se na trhu s nápoji a touto investicí dochází i k završení celkově 15-leté rekonstrukce studené části pivovaru. (Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod)


V rámci Pivních slavností v Českých Budějovicích 7.- 8.6.2007 se konala již po jedenácté degustační soutěž „Pivo České republiky 2007“. Letos se do soutěže přihlásilo 42 pivovarů se 181 vzorky piv, novinkou letošního ročníku bylo zařazení i piv kvasnicových. Přihlášené vzorky piv se hodnotily v kategoriích:

· světlé výčepní pivo (10%)

· tmavé výčepní pivo (10%)

· světlý ležák (11%)

· tmavý ležák

· světlý ležák Premium (12%)

· speciální pivo světlé

· speciální pivo tmavé

· nealkoholické pivo

· pivo se sníženým obsahem cukru

· kvasnicové pivo

Při odborné degustaci získal šest medailových pozic i pivovar Svijany. V kategoriích světlý ležák a světlé speciální, získaly Svijanský Máz 11% a Svijanský Kníže 13%, tituly Pivo České republiky 2007.

Kvalita svijanského piva je oceněna řadou cen v odborných i laických soutěžích, největším oceněním však je stoupající obliba svijanského piva u konzumentů. Svijany se stávají nejsilnější značkou na Liberecku a Jablonecku, jejich obliba však stoupá i na Semilsku, Českolipsku a Mladoboleslavsku. Svijanské pivo se s úspěchem točí také v Praze v prvních restauracích. (Čerstvé zprávy)


Dosáhly tak 400 mil. korun, sdělil ředitel pivovaru František Horák. Růst tržeb odpovídá zvyšování výstavu a také růstu cen. Pivovar loni dodal na trh 227 tis. hl piva, což bylo zhruba o 11 % více než v roce předcházejícím.

I letos výstav dál roste. Za prvních pět měsíců dodal svijanský pivovar zákazníkům přes 100 tis. hl piva, což bylo o pětinu více než za stejné loňské období.

"Předpokládáme, že do konce roku vyrobíme 250 – 260 tis. hektolitrů," dodal Horák. Svijanský pivovar se tak podle něj dostal v rámci republiky na 10. místo.

Kvůli růstu výroby musí podnik každoročně investovat do zvýšení kapacity kvasných kádí a ležáckých tanků. Kapacita varny totiž umožňuje uvařit až 300 tis. hl piva. Letos proto podnik investoval dalších 26 mil. korun do šesti tanků a sedmi kvasných kádí, což umožní uvařit až 270 tis. hl piva.

Pivovar Svijany prodává zhruba 70 % produkce odběratelům v okruhu 60 až 70 kilometrů. Stále více zákazníků se ale hlásí i z jiných částí země, a tak musela společnost vybudovat vlastní distribuční sklady v Brně a Táboře. "Vyvážet do zahraničí se zatím nechystáme, sotva stačíme uspokojit rostoucí poptávku v tuzemsku," dodal ředitel.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji a jeho tradice je také nejstarší. Výroba piva ve Svijanech začala v roce 1564. (Moderní obchod)


Na 30 výčepů bylo permanentně v provozu na letošních Pivovarských slavnostech Zlatopramen, které se uskutečnily v sobotu v Letním kině v Ústí nad Labem. „Také letos protekly pivním potrubím během několika hodin tisíce piv značek Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický. Největší zájem byl samozřejmě o Zlatopramen 11°,“ řekl manažer komunikace Drinks Union Josef Vejlupek. Mezi několika tisíci návštěvníků nechyběl také ministr zemědělství Petr Gandalovič.

I letos bylo na Pivovarských slavnostech z čeho vybírat. Organizátoři přichystali pro pivní fajnšmekry hned devět druhů piv značek Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický. Mezi nimi byla i tzv. kvasnicová piva, která není možné koupit v obchodech. „Na poslední chvíli se nám podařilo se sládky dohodnout stočení jednoho sudu speciální 21° Březňáka, který naše společnost připravuje pro vánoční trh v Německu. Takže na své si přišli i skuteční labužníci,“ doplnil Vejlupek.

„Lidé ale také hodně ochutnávali kvasnicový Zlatopramen 11° přímo z cisterny, Březňák 14°, na odbyt šel také řezaný kvasnicový Dačický, který vaříme v pivovaru Kutná Hora,“ doplnil Jan Vyleťal z úseku produkce Drinks Union.

Celý den se mohli návštěvníci účastnit tradičních pivních soutěží. Například šlo o stavbu největší věže z pivních kelímků či pivní štafetu. Pořadatelé také pozvali na pódium návštěvníky, kteří měli nějakou část oblečení se značkou některého z piv skupiny Drinks Union. Na pódiu se nakonec sešlo přes 70 lidí. Jedna z přítomných dam si pak za odměnu převzala z rukou ministra zemědělství Petra Gandaloviče a primátora Ústí nad Labem Jana Kubaty mobilní telefon Nokia. „Mám sice již tři telefony, ale tenhle bude můj nejmilejší,“ prozradila šťastná výherkyně z Ústí nad Labem.

Hlavními hvězdami programu slavností byli Helena Zeťová, skupina Vypsaná fixa a nesmrtelní Laura a její tygři, kteří celodenní program zakončili. Na závěr slavností samozřejmě nemohl chybět tradiční ohňostroj. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovar Louny, který patří do nápojářské skupiny Drinks Union, investoval téměř devět milionů korun do nového chlazení. „Nové zařízení nám umožní mnohem lépe a jednodušeji zachovávat požadovanou nízkou teplotu ve spilce, ležáckých sklepích i přetlačných tancích, což je důležité pro stabilní kvalitu a uchování sametové hořkosti lounského piva,“ vysvětlil důvod milionové investice ředitel a vrchní sládek pivovaru Louny Daniel Urban. Pivovar tak pokračuje ve významných investicích do technologií.

Nové zařízení bude mít podle ředitele pivovaru také ekologický přínos. „V původním systému jsme jako chladivo využívali čpavek, nové zařízení pracuje s mnohem ekologičtějším a bezpečnějším glykolem,“ doplnil Daniel Urban.

Z vnitřních prostorů pivovaru tak zmizely po desetiletí známé klasické žebrovice. „Místo toho nám v potrubí koluje neškodný glykol a chladíme prostory pomocí ventilátorů, které podstatně lépe udržují nízkou teplotu ve sklepích tolik důležitou pro kvalitní kvašení a ležení piva,“ uvedl ředitel. Celý systém je řízen a monitorován počítačem. Pracovníci pivovaru tak mají okamžitý přehled o celém procesu, teplotách všech odděleních i průměrných 24hodinových teplotách, včetně trendů.

Přestavbu chlazení zahájil pivovar koncem minulého roku. Nové zařízení uvedl do provozu v polovině května. Investice do nového chlazení je dalším z kroků, které směřují k zlepšení výrobní technologie a potažmo kvality piva Louny. V loňském roce například pivovar investoval miliony do nového chlazení mladiny, což je čerstvě uvařené pivo. (Tisková zpráva Drinks Union)


Vařit pivo je v kurzu

[středa, 13. červen 2007]

Podnikatelé obnovují tradici zájezdních hospod a výrobu vlastního zlatého moku.

V Chyši vaří Prokopa, ve Velichově Formana a Karlovy Vary se vrátí k tradici Karla IV. Čepovat hostům vlastní pivo ve vlastní hospodě je mezi podnikateli na Karlovarsku stále populárnější a pivní byznys na vzestupu. Na rozdíl od let devadesátých, kdy karlovarský pivovar nadobro uzavřel své brány. „Vymýšleli jsme, jak oživit areál zámečku v Doubí a napadlo nás postavit pivovar.

Vlastně tady už kdysi byl. A v Karlových Varech není žádná zájezdní hospoda pro pět set lidí. To rozhodlo,“ vysvětluje podnikatel Karel Holoubek, který chce do čtyř let vařit pivo pod názvem Karel IV. „Proč Karel IV? Je to dárek synovi do vínku. Můj děda byl Karel, otec Karel a já jsem Karel. Takže můj syn je skutečně Karlem IV.,“ dodává se smíchem podnikatel. V Chyši se vlastním pivem mohou osvěžovat už rok.

Domácí pivovar se zde před dvěma lety rozhodl obnovit podnikatel Vladimír Lažanský, majitel místního zámku. „Neznám lepší pivo, než je Prokop. Je speciální kvasnicové bez chemických přísad,“ uvedla Simona Králová z Karlových Varů. Prokop se totiž čepuje i v krajském městě. Před dvěma lety zahájil výrobu piva ve Velichově i Bohuslav Novák.

Desetistupňový ležák nazval Velichovský forman a místním prý chutná více než pivo od velkovýrobců. „Musím dělat slabé pivo, protože velké pivovary deklasovaly výrobu na pivní limonády. Za měsíc uvařím bez potíží čtyřicet sudů,“ uvedl podnikatel, který si vlastním pivem splnil svůj podnikatelský sen. Ve Velichově ovšem vaří pivo i pro Loket. Jedná se o jedenáctistupňový ležák, který je speciálně určený pro toto starobylé město. Foto zde ... (Karlovarský deník)


Hradním pánům pomůže stát

[středa, 13. červen 2007]

Majitelé hradů a zámků žádají stát o pomoc. Shodují se, že jsou dotace nízké a náklady na opravy historických památek příliš vysoké. Vyslyší je nový ministr?

Na rozsáhlé dvoupatrové sklepní prostory zámeckého pivovaru v Chyši na Žluticku připomínající podzemní město, na sklepení ve skále ze 17. století na Hauenštejně na Ostrovsku a na prozatím nepřístupnou věž hradu ve Starém Hrozňatově na Chebsku se mohou těšit návštěvníci Karlovarského kraje. Nově přístupných míst se lidé dočkají i na hradě Hartenberk v Hřebenech na Sokolovsku.

Novinek by hradní a zámečtí páni, kterým zmiňované objekty patří, rádi přichystali před každou nadcházející sezonou pro návštěvníky podstatně více. Jejich plány ale hatí nedostatek peněz. To by se ale mělo co nejdříve změnit. Ministerstvo kultury totiž slibuje pomoc.

„Pouze turisté památky nespasí,“ řekl majitel zámku Chyše na Žluticku Vladimír Lažanský. „Naopak památka ožije teprve v době, když přitahuje lidi, konají se v ní svatby, koncerty a mimo jiné třeba výstavy. Potřebovali bychom trochu pomoc s financováním provozu, protože pokud zámek nekomercionalizujete a pokud ho provozujete pouze turisticky, tak si samozřejmě nikdy nemůže na svoji údržbu a na svůj provoz vydělat. Svatby, koncerty a další podobné akce samozřejmě dělám, ale i to zámek nezachrání,“ pokračoval.

Zámecký pán z Chyše má v těsné blízkosti zámku i pivovar. „Pivovar jsem zřídil i proto, aby památce pomohl. K jeho opravě mi pomohly peníze i z kraje a Unie. Kdyby se za pár let podařilo, aby pivovar dokázal zámek utlačit, tak by to byl takový ekonomický zázrak,“ řekl.

Kromě státních peněz mohou hradní páni dosáhnout na peníze právě z Unie. „Byl problém, že bylo nutné akci zaplatit a dokončit a pak teprve peníze z Unie přišly. Nyní se ale přechází na průběžné financování, což majitelům památek určitě pomůže,“ podotkl Lažanský. V polovině letošní sezony plánují v Chyši zpřístupnit unikátní pivovarské sklepy.

„Ty doplní exkurzi v pivovaru, která je rovněž doplněná ochutnávkou našeho piva. Lidé se zde dozví, jak se pivo vařilo dříve a jak nyní. Nyní zde práce finišují. Pozměnili jsme i expozice Všechny sklepy v něm jsou nasvícené a přístupné,“ dodal Lažanský.

Majitelé hradů a zámků žádají stát o pomoc. Shodují se, že jsou dotace nízké a náklady na opravy historických památek příliš vysoké.

Porostou dotace?

Podle ředitelky odboru památkové péče na ministerstvu kultury Anny Matouškové vše záleží na tom, jestli bude navýšen státní rozpočet na kulturu. „Ministerstvo kultury počítá s podstatným navýšením dotačních programů a tam se otevřou privátním vlastníkům kulturních památek nové možnosti,“ uvedla Matoušková. Generální ředitel Národního památkového ústavu Pavel Jerie uvedl, že je v zahraničí běžné, že stát dorovnává rozdíl mezi vysokými náklady na opravu památek a nízkými tržbami ze vstupného různými dotacemi. V tuzemsku je ale situace jiná. „Dotace nejsou nárokové. Programů není dostatek,“ řekl Jerie.

Čekání na zákon

Změny k lepšímu by měl přinést i nový památkový zákon. Během příštích měsíců vzniknou podle státních úředníků v jednotlivých krajích komise ministra kultury. Ty by měly sledovat, jak se nakládá se státními památkami a penězi z evropských fondů. Každý státní hrad a zámek získá dozorčí radu. Zastoupeny v ní budou obce, kraje, památkový ústav a podnikatelé v cestovním ruchu. (MF Dnes - kráceno)


Missky se koupaly v moři piva

[středa, 13. červen 2007]

Pivo a krása že nejdou dohromady?

Naopak! Deset finalistek soutěže Miss zlatého moku a jedna náhradnice se přijely do Chodové Plané koupat v pivu. A na vlastní kůži si vyzkoušely jeho blahodárný účinek.

Akce je součástí ojedinělé soutěže v Česku, při které soutěžící pivovary zastupují krásná děvčata. "Je to pro mě příležitost získat nové zážitky a šanci se zviditelnit," svěřila se Daniela Pešanová (18) z Mostu. Pivní lázeň a popíjení zlatého moku si doslova užívala.

Dívky se v pátek z Chodové Plané přestěhují do Kamenného domu ve Františkových Lázních. Tam se budou pečlivě připravovat na finálový večer. Ten bude 31. srpna v Žatci. Do soutěže se přihlásilo 52 dívek. Finále se zúčastní 10 z nich. Vítězka získá titul Miss zlatého moku. Foto zde ... (Blesk)


Průzkum TNS AISA*: Obyvatelé Plzně pivovar dobře znají, mimo region je potřeba větší propagace. Pivovar Plzeňského Prazdroje a Pivovarské muzeum v Plzni patří k největším lákadlům pro obyvatele města i regionu, stejně jako pro přijíždějící turisty. Během roku 2006 do obou míst zavítalo 160 916 turistů, o 3 % více než v roce 2005. Za prvních šest měsíců roku 2007 to bylo už přes 80 000 návštěvníků. Průzkumy mezi veřejností však ukazují potřebu širší propagace této atraktivní destinace v jiných regionech ČR. Téměř 94 % Plzeňanů ví o možnosti prohlídky pivovaru, u obecné populace ČR dosahuje tato znalost pouze 55 %. Přitom největší potenciál rozvoje cestovního ruchu je mezi tuzemskými turisty, kteří tvoří plnou třetinu návštěvníků.

Jako nejzajímavější místo přímo v Plzni uvádí pivovar 46 % Plzeňanů a 43 % obyvatel ČR; o zážitkově srovnatelném Pivovarském muzeu totéž soudí 27 % Plzeňanů, nicméně mezi obyvateli ČR je to pouze 6 %. Turistickému ruchu v Plzni i v Plzeňském kraji tedy určitě prospěje větší propagace pivovaru i Pivovarského muzea po celé České republice.

„Postoje a znalosti Plzeňanů nás samozřejmě potěšily, jsme na ně hrdí a děkujeme za tuto podporu. V celostátní propagaci nás ale čeká ještě hodně práce. Příležitosti k dalšímu rozvoji turistického ruchu pro pivovar a Pivovarské muzeum vidíme v těsnější spolupráci s městem a krajem. Již několik let vyvíjíme řadu společných aktivit a společně oslovujeme partnery v ČR i v zahraničí, účastníme se specializovaných veletrhů a výstav. Do budoucna uvažujeme o hlubší provázaností většiny kulturních a společenských aktivit Plzeňského Prazdroje s akcemi pořádanými regionem. Pevně věříme, že vyřešení dopravní a stavební situace kolem pivovaru, stejně jako nárůst ubytovacích kapacit v Plzni, přispěje k vyšší návštěvnosti, a tím k dalšímu rozvoji cestovního ruchu,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka odboru turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji

Návštěvnická trasa v Plzeňském Prazdroji se v posledním období významně rozšířila i díky novým investicím v pivovaru. Nejvýznamnější novinka přišla v závěru roku s otevřením nejmodernější stáčírny ve střední Evropě, kam návštěvníky vozí speciální „pivovarský“ autobus. V nově otevřené Hale slávy se návštěvníci seznamují s tím nejdůležitějším a nejzajímavějším z historie Plzeňského Prazdroje. Podařilo se zpřístupnit velkou část okruhu i pro handicapované návštěvníky. Také Pivovarské muzeum podstatně obohatilo své sbírky, například o kompletní dobové zařízení hospody z první poloviny 20. století. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Ve čtvrtek 5. července 2007 začíná na nádvoří plzeňského pivovaru série koncertů nazvaná Léto s Prazdrojem. Během osmi čtvrtečních večerů v průběhu celého léta se na nádvoří Plzeňského Prazdroje představí celkem 16 kapel. Každý hudební večer se ponese v jiném stylu. Návštěvníci se mohou těšit na hudbu od stylu funky, latino nebo ska & reggae přes klasický rock až po gipsy music nebo večer ve stylu celtic & irish. Vstup na všechny akce v rámci Léta s Prazdrojem je zdarma!

„Letošní třetí ročník Léta s Prazdrojem je výjimečný novou koncepcí. Oproti dřívějším ročníkům jsme se rozhodli nabídnout návštěvníkům při každém večeru jiný hudební styl. Každý tak může zažít večery plné cizokrajných rytmů patřících neodmyslitelně k létu. Co jsme se naopak rozhodli i přes narůstající zájem zachovat, je bezplatný vstup na koncerty,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka Tourism & Heritage Plzeňského Prazdroje.

Program Léta s Prazdrojem 2007:

5. 7. Funky - My Music a Buster Nixon

19. 7. Latino - Mediterian a Son Caliente

26. 7. Ska & Reggae - Švihadlo a Fastfood Orchestra

2. 8. World music - Neboysa a Burana Orffchestr

9. 8. Gipsy music - Le Čhavendar a Gipsy.cz

16. 8. Rock - Sarin a Replay

23. 8. Bluesrock - Blueberry a Krausberry

30. 8. Celtic & Irish - Jan Hrubý & Kukulín a České srdce

Začátky všech koncertů jsou v 19:30. (Tisková zpráva Plzeňskýho Prazdroje)


V Plzni mají pestrou tramvaj

[středa, 13. červen 2007]

Nejhezčí plzeňskou tramvají se stala včera ta s číslem 297. Je zvenku i uvnitř pomalovaná v barvách a logu Plzeňského Prazdroje. Pivovarská nízkopodlažní tramvaj je první z řady KT8, které prošly omlazovací kúrou v Krnovských opravnách a strojírnách.

"To je rarita, kterou jinde nemají," tvrdí dopravněprovozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Václav Zikmund. Pivní tramvaj uveze 50 sedících a 166 stojících pasažérů a má jezdit v ulicích pět let.

Foto zde ... (Blesk)


Pivovar Platan Protivín dostal kuriózní pokutu: za nabádání k nestřídmému pití piva. Potrestal ho krajský živnostenský úřad za reklamní kampaň, v níž v restauracích soutěžila čtyřčlenná družstva, kolik vypijí piva za půl hodiny. Podobných soutěží jsou na jihu Čech přitom ročně stovky.

Protivínský Platan dostal téměř pětitisícikorunovou pokutu poté, co na akci upozornil krajské úředníky Milan Berka ze sdružení Kontext. Ti udělali v restauracích kontrolu a zjistili, že soutěž Propij se do pivovaru porušuje zákon o reklamě.

"Jeden z paragrafů zakazuje nabádání k nestřídmému požívání alkoholu. Toto reklamní soutěž porušovala, proto jsme udělili pivovaru pokutu téměř maximálně možnou," řekl vedoucí kontroly krajského živnostenského úřadu Jaroslav Příhoda.

Podobných soutěží jsou stovky

Pivovar Platan svou chybu uznal, ale tvrdí, že podobných přestupků se za rok dopustí stovky organizátorů nejrůznějších soutěží.

"Na příští akce se už raději budeme radit s právníkem. Bohužel je to přestupek, který se děje běžně na většině pivovarských akcí," uvedl ředitel pivovaru Ladislav Rosmüller.

To, že podobné soutěže probíhají v hospodách téměř denně, potvrdil i prezident agentury Dobrý den z Pelhřimova Miroslav Marek. Právě tato agentura pořádá světové rekordy v nejrůznějších disciplínách.

"Je to zcela běžný přestupek. V hospodách se toto děje denně," řekl Marek. Na soutěži organizované Platanem v průměru čtveřice soutěžících vypila za 30 minut dvacet piv. (iDnes)


Po patnácti letech se podařilo zastavit propad výstavu strakonického piva. Stalo se tak dva roky po převzetí někdejšího pivovaru Nektar městem Strakonice. Dnešní Měšťanský pivovar, který se orientuje na značku Strakonický dudák, zvedl roční produkci o tři tisíce hektolitrů. S více jak 76 tisíci hektolitry ročně se tak posunul na 27. místo z 42 hodnocených malých pivovarů v České republice.

Co stojí za tímto úspěchem, říká ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice Karel Seknička: "Zaměřili jsem se na kvalitu piva a služeb posílením obchodního zastoupení. Pro dobré čepování našeho piva v jednotlivých restauračních zařízeních jsme také přijali pracovníka na čištění a opravu chlazení, který je k dispozici nepřetržitě 24 hodin denně a 7 dni v týdnu našim smluvním partnerům." (Český rozhlas)


Pijí pivo kvůli výzkumu

[úterý, 12. červen 2007]

Pivo jako lék proti stresu! Výzkum, který by jim mohl leckdo závidět, podstupují v těchto dnech studenti a studentky vysokých škol na jihu Čech.

Pod dohledem lékařů pijí denně dvanáctistupňové pivo ze strakonického pivovaru. "Výzkumný úkol je jasný. Posoudit vliv střídmého pití piva na zvýšení obranyschopnosti organismu ve stresových situacích. Tedy ve zkouškovém období," popsal smysl akce vedoucí výzkumu proděkan Jihočeské univerzity Petr Petr.

Skupina 21 respondentů z řad vysokoškoláků a jejich profesorů musí vypít denně určené množství piva. Studentky musí povinně zkonzumovat dvě třetinky piva a muži tři. Účastníci projektu prošli předem podrobnými lékařskými prohlídkami včetně rozboru krve a jaterních testů. V polovině července výzkum končí a lékařské testy se budou opakovat. (Blesk)


Pivovarská pouť se uskuteční zítra ve Strakonicích na Podskalí. Program začne ve 13 hodin. Pro návštěvníky je na uvítanou připraven výstřel z děla skupiny historického šermu Markýz. Během dne se představí místní mažoretky Otavanky, vystoupí soubory Prácheňáček, Prácheňský soubor písní a tanců a Loutkový soubor radost.

Chybět nebudou tradiční závody netradičních plavidel – Neckiáda. Ta začíná úderem poledne v Katovicích, pak plavidla poplují po Otavě a finále bude v 16 hodin na Podskalí. Připraveny jsou také soutěže o ceny. Nejmladší děti se mohou zúčastnit Putování za dráčkem Podskaláčkem, které začne ve 13 hodin a potrvá do 15. hodiny.

K tanci a poslechu zahraje Nektarka s kapelníkem Ladislavem Romem, Malá muzika Nauše Pepíka, kapela Jiřího Nového Cross a kapela Josefa Jůzka. Strakonický pivovar na pouti představí nové čtrnáctistupňové pivo Velkopřevor. (MF Dnes)


Značka Budweiser Budvar byla oceněna titulem „Superbrand České republiky“ za rok 2006. Byla tak zařazena do prestižního seznamu mezi 100 nejvýznamnějších značek v České republice - tzv. superznaček. Seznam sestavila nezávislá porota složená z předních českých i mezinárodních odborníků v oblasti brandingu a hodnoty značek. Porota vybírala z více než 2000 značek, které jsou aktivní na českém trhu. V aktuálním seznamu superznaček fungujících na českém trhu letos figurují například Apple, Coca-Cola, DHL, ING, Mattoni, Microsoft nebo Škoda. Značka Budweiser Budvar navázala na úspěch z roku 2005, kdy byla do českého seznamu Superbrands zařazena poprvé.

Vynikající celosvětovou pověst značky Budweiser Budvar potvrdila nedávno i britská organizace Superbrands, která Budweiser Budvar v letech 2004 a 2006 uvedla v prestižním seznamu „Coolbrands“, který zahrnuje značky udávající aktuálně tón životnímu stylu ve Spojeném království.

„Jsme rádi, že jsme se prosadili v silné konkurencí nejen tradičních českých značek, ale i značek světových, které působí na území ČR. Zařazení značky Budweiser Budvar mezi 100 nejvýznamnějších značek v České republice je potvrzením vynikající pozice našeho piva i celého Budějovického Budvaru na českém trhu,“ komentuje tuto událost Petr Samec, PR manažer pivovaru Budějovický Budvar, n.p.

Organizace Superbrands je celosvětově uznávanou autoritou v oblasti brandingu a hodnocení značek. Superbrands funguje již více než 20 let a dnes působí ve více než 70 zemích světa. V ČR působí od roku 2004. Cílem činnosti organizace Superbrands je rozvíjet oblast brandingu, vyzdvihovat výjimečné značky a upozorňovat na ně zákazníky. V každé zemi je sestavena nezávislá porota odborníků na značky, kteří prověřují historii, hodnotu a jedinečnost značek a vybraným značkám posléze udělují statut Superbrand (tzn. Superznačka). Superznačka zakládá nejlepší pověst ve svém oboru, zákazníkům nabízí značné citové a/nebo hmotné výhody, které převyšují její konkurenci a které (vědomě či nevědomě) zákazníci preferují, uznávají a do nichž mají důvěru investovat. Více informací o Superbrands získáte na stránkách www.superbrands.org.

Jednotlivé nominace Superbrand České republiky pro rok 2006 jsou průběžně a postupně zveřejňovány. Oficiální vyhlášení kompletního seznamu 100 českých superznaček se uskuteční v září 2007. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Budějovický Budvar zahájil v těchto dnech provoz zcela unikátní technologie pro rozvážení nepasterovaného piva (takzvaného "tankového piva"). Vývojový tým pivovaru vytvořil komplexní a technologii rozvozu, založenou na kontejnerovém systému. Vývoj celého systému trval 14 měsíců. Celkové náklady na vývoj a výrobu, včetně 2 vozidel pro rozvoz piva činily osm milionů korun.

"Vytvořili jsme unikátní technologický systém, který odstranil řadu nevýhod spojených s dosud užívanými cisternovými vozidly," říká Bohumil Maťha, vedoucí vývojového týmu z Budějovického Budvaru. Podstatou systému jsou speciální tepelně izolované kontejnerové zásobníky na pivo o objemu 10 hektolitrů. Pivo v nich vydrží studené nejméně 24 hodin.

Kontejnery se za sterilních podmínek plní v pivovaru a na kamionech se převážejí na distribuční střediska. Na kamion lze naložit až 16 takových kontejnerů. V distribučním středisku se překládají na upravený dodávkový automobil, který je mimo jiné vybavený přečerpávacím zařízením a sterilní hadicí. Kontejner se pomocí hadice za sterilních podmínek připojuje přímo na Duotank ve sklepě restaurace. Nevyužívá se tedy obvyklý způsob, kdy se k propojení cisterny a tanku používají hadice nebo rozvodné potrubí uložené v místě spotřeby piva. "Na rozdíl od konkurenčních systémů u nás odpadá nutnost čištění rozvodného potrubí při každém plnění tanků ve sklepě. Přitom často docházelo ke kontaminaci piva, ztrácel se čas a hostinský navíc musel takové čištění zaplatit," dodává Maťha.

Přečerpávání piva z kontejneru trvá jen 12 až 14 minut. Celková hmotnost plně naloženého dodávkového vozidla včetně piva je šest tun. Systém je řízený mikroprocesorem a je nenáročný na technickou obsluhu. Nový způsob především umožňuje rozvoz tankového piva do restaurací v centrálních částech měst (kam obvykle nemohou vjíždět klasické cisterny) a zachovává kvalitu a čerstvost piva během přepravy. Dalšími přínosy jsou úspory přepravních nákladů a úspora času při přečerpávání piva do tanku ve sklepě restaurace.

Systém zatím funguje jen v oblasti středních Čech. Pivo je novým způsobem dodáváno již do tří pražských restaurací a jejich počet bude narůstat. Od srpna začne nový systém dodávek fungovat také v Jihočeském kraji. (WEBReporter)


Budějovický Budvar se marně snažil ochránit značku "Bud" a "Budweiser" proti americké společnosti Anheuser-Busch. Ta si v devadesátých letech názvy chtěla zaregistrovat pro jiné výrobky, než je pivo. Šlo jí například o oděvy, cukrovinky, či papír.

Proti tomu se ale postavil český státní podnik Budějovický Budvar. Měl strach, že tím utrpí pověst piva, které se pod danými názvy na trzích EU prodává a ke kterým vlastní ochrannou známku.

Dnes ale soud první instance rozhodl, že Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM) rozhodl správně, když se rozhodl značky "přiklepnout" Američanům.

"Společnost Budějovický Budvar neprokázala, že označení původu Budweiser a Bud, zapsaná na základě Lisabonské dohody, s účinkem zejména pro Francii, jí umožňují podat námitky proti přihláškám ochranných známek Společenství podaným společností Anheuser-Busch pro jiné výrobky než pivo," uvedl dnes soud.

Americký Král piv

Mezi lety 1996 a 1998 podala americká pivovarnická společnost u evropského známkového úřadu přihlášky na registraci některých svých obchodních značek.

Konkrétně OHIM obdržel žádost o registraci slovních označení "Budweiser" a "Bud" a obrazových označení, jež obsahují označení "AB", "Genuine" (Autentický), "Budweiser" a "King of Beers" (Král piv). Jen čtyři posledně jmenované grafické značky měly sloužit k označování piva.

Zbylé značky americká společnost hodlala používat pro označování papírenských výrobků, čisticích potřeb, oděvů, jemného pečiva a cukrovinek.

Námitky neprošly

Český pivovar Budějovický Budvar měl ke všem žádostem americké společnosti námitky. OHIM tyto námitky neuznal až na jednu výjimku.

Ta se týkala žádosti Anheuser-Busch o registraci obrazových značek pro piva, v nichž se objevoval mimo jiné název "Budweiser" a "Bud". Budějovický Budvar se proto v roce 2004 rozhodl zahájit s evropským úřadem spor u lucemburského soudu.

Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v České republice a patří mezi přední tuzemské exportéry piva. Loni zvýšil vývoz o sedm procent na rekordních 556 tisíc hektolitrů piva. (Aktuálně)


Soud prvního stupně v Lucemburku (Court of I. instance, Luxemburg) vydal dnes rozsudky v několika sporech, které se týkaly registrace tzv. „ochranných známek Společenství“ (neboli „komunitárních ochranných známek“ – Community Trade Marks) „Budweiser“ a „Bud“. Žalovanou stranou byl ve všech případech evropský Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (dále jen OHIM - Office for Harmonisation in the Internal Market). Pro Budějovický Budvar je klíčový výsledek řízení č. T-71/04, které se týkalo registrace OZ „Budweiser“ pro výrobky ve třídě 32 – pivo a podobné výrobky. V tomto případě bylo řízení zastaveno, neboť protistrana stáhla svou přihlášku.

Třída 32 - pivo je přitom z hlediska předmětu podnikání Budějovického Budvaru zcela zásadní. Výrobky ostatních tříd (např. tř. 14: vzácné kovy, tř. 21: čistící potřeby, tř. 25: oděvy, tř. 29: maso atd.) nejsou pro Budějovický Budvar předmětem podnikání. Dnešní rozhodnutí tedy nejsou z hlediska prodeje piva z Budějovického Budvaru podstatná a neohrožují jeho současné obchodní aktivity v zemích Evropské unie. Žádné rozhodnutí navíc není konečné a Budějovický Budvar po podrobném prostudování rozsudků zváží, zda podá odvolání.

„Aktuální rozhodnutí soudu v Lucemburku ve věci „komunitárních“ ochranných známek nemají žádný vliv na platnost ochranných známek, které má Budějovický Budvar z minulosti platně zaregistrovány v jednotlivých státech Evropské unie na národní úrovni,“ říká Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru. Tyto dříve registrované ochranné známky zůstávají i nadále v platnosti a obchodní aktivity Budějovického Budvaru v jednotlivých státech EU tím nejsou nijak dotčeny. Situace v Německu, Velké Británii, v Rakousku, na Slovensku a v ostatních členských státech EU se tedy z praktického hlediska nemění.

Smyslem institutu „ochranné známky Společenství“ je především zjednodušení agendy spojené s přihlašováním OZ v Evropské unii. V případě „ochranné známky Společenství“ postačuje k registraci pouze jedna přihláška. Platnost „ochranné známka Společenství“ je navíc v budoucnu automaticky rozšiřována i do všech nově přistoupivších členských států. Vždy ale platí zásada, že starší (tj. dříve registrované) národní ochranné známky mají přednost před mladší „ochrannou známkou Společenství“. Majitel takové starší národní ochranné známky se může účinně bránit proti užívání „ochranné známky Společenství“ v zemi, kde má svou národní ochrannou známku registrovánu. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Českobudějovický Budvar se po lidovém vozítku - levné desítce Pardál - vrací do třídy luxusních limuzín. Tak by se automobilovou terminologií dal popsat nejnovější krok pivovaru: začal v Česku prodávat dánské pivo značky Carlsberg.

"Narozdíl od Pardála, který vyvíjeli samotní pivaři, poputuje Carlsberg hlavně do restaurací s vysokou úrovní gastronomických služeb," popsal obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt.

Dánský prémiový ležák by měl konkurovat Heinekenu a Stelle Artois. Tomu odpovídá i cena v obchodech. Za třetinkovou láhev zákazník zaplatí 40 korun. Paradoxně půllitr bude stát polovinu: dvacet korun. Dánové Carlsberg vaří v Polsku. Budvar bude výhradním prodejem v Česku.

Obě firmy na tom vydělají. Carlsberg je jedno z nejrozšířenějších piv na světě, prodává se ve více jak 150 zemích. "Ležák má plnou sladovou chuť s vyváženou hořkostí a zlatou barvu. Doporučujeme ho pít hodně vychlazené," uvedl manažer Budvaru Petr Samec.

Dánské pivo má originální lahev jen s malou etiketou na hrdle. "Unikátní je i speciální víčko, takzvaná twist - off korunka. To znamená, že k otevření není potřeba otvírák," doplnil Samec. (iDnes)


Gandalovič: Budvaru dochází dech

[úterý, 12. červen 2007]

Budějovickému Budvaru, třetímu největšímu pivovaru v České republice, dochází podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče dech. Pro další růst by podle ministrova názoru potřeboval silného partnera.

"Mám pocit, že bez strategického partnera se nemá pivovar kam rozvíjet a nemá možnost využít obrovský potenciál své značky," řekl Gandalovič v rozhovoru pro MF DNES.

Silná slova zazněla jen několik dní poté, co ministr odsouhlasil kompletní výměnu dozorčí rady národního podniku. Podle Gandaloviče patří "rodinné pivní stříbro", Budějovický Budvar, v celosvětovém i celoevropském měřítku mezi malé pivovary a potřebuje tedy silného partnera.

"Díky desítkám vyhraných sporů by mohl pivovar vyvážet na podstatně více trhů než dnes, ale chybí mu na to kapacity," řekl ministr.

Nutné studie

Šéf budějovického pivovaru Jiří Boček, který je patrně nejdéle sloužícím ředitelem mezi všemi šéfy státních podniků (nejvyšší křeslo mu náleží od května 1991), nechce jeho slova komentovat.

"Nevím přesně, co tím pan ministr myslel," říká Boček opatrně. Budvaru v posledních letech mírně roste výroba piva, daří se mu exportovat, ale jeho tržby již pět let stagnují kolem hodnoty dvou miliard korun ročně. Loňský čistý zisk byl 183 miliony, což je téměř o polovinu méně než v roce 2000.

Podle analytiků by privatizace rozvoji pivovaru prospěla, ale varují před jejím uspěcháním. "Je nutné připravit alespoň dvě nezávislé studie a pak se rozhodnout, jak a kdy privatizovat," říká zemědělský analytik Petr Havel.

Podle něj byla loni uzavřena neveřejná dohoda mezi Budvarem a americkým Anheuserem o "nepřekážení" si na trhu a je tedy nutné nejprve počkat, jak se projeví na výsledcích českého pivovaru.

Příprava na privatizaci začne na podzim

Prvním nutným krokem k možnému prodeji Budějovického Budvaru je jeho přeměna z národního podniku na akciovou společnost. Podle Gandaloviče začne tento měsíc výběrové řízení na poradenskou firmu, která bude s převodem pomáhat.

Pokud tendr proběhne bez komplikací, vítězná společnost by mohla na zadání začít pracovat na podzim. "Hlavním problémem při převodu je zajištění právní kontinuity následnické firmy. Její porušení by mohlo ohrozit zájmy Budvaru ve sporech s americkým pivovarem Anheuser-Bush," dodal Gandalovič.

Největší motivaci má rival

Podle něj není ani vyloučeno, že poradenská firma převod z bezpečnostního hlediska nedoporučí a nakonec z privatizace sejde úplně.

Miliardové propuštění Budvaru ze státních rukou je pro politiky lákavé sousto již od počátku devadesátých let a pravidelně se vrací s každou novou vládou. Žádná si ale zatím netroufla změnit ani právní formu podniku.

Se stejnou intenzitou se vracejí také spekulace o ceně a kupci. Největší motivaci získat Budvar má jeho americký rival Anheuser-Bush, s nímž se pivovar soudí nebo soudil o přístup na trh v desítkách zemí.

Nákupem by Američané nepříjemnou situaci navždy vyřešili. "Pro Anheuser je to ohromné lákadlo," říká analytik Raiffeisenbank Aleš Mich. Hodně ale záleží na podmínkách privatizace, v níž nemusí rozhodovat pouze cena. Podle Gandaloviče by do pivovaru mohl vstoupit také finanční partner, prodej si umí představit i přes burzu. (iDnes)


Velkopopovický pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje dokončuje hned několik projektů, které přispějí ke zlepšení ochrany životního prostředí. Jedním z nich je přesný monitoring vodních zdrojů, který bude zdroje vody zároveň chránit, zvláště v letních měsících, kdy hrozí sucha a úbytek podzemních vod. Dalším ekologickým úspěchem pivovaru ve Velkých Popovicích je hospodaření s vodou, kde již dosahuje vynikajícího výsledku – na výrobu 1 hl piva spotřebuje pouhých 4,08 hl vody.

Voda je jednou ze základních surovin při výrobě piva a tvoří 85 až 90 procent jeho obsahu. Proto Plzeňský Prazdroj klade velký důraz na ochranu vodních zdrojů. Pod heslem „Více piva, méně vody“ se již od konce 90. let i přes nárůst výrobních objemů snaží soustavně snižovat objem vody používané při výrobě, aby jí zůstalo dost i pro budoucí generace. Zatímco kdysi šlo až o 12 hl vody na výrobu 1 hl piva, dnes jsou to pouhé 4 hl vody. Konkrétně pivovar v Popovicích v loňském roce snížil tuto spotřebu na 4,08 hl vody na 1 hl piva. Standardem většiny českých pivovarů je přitom spotřeba 4,5 – 7 hl vody na 1 hl piva.

Nejnovějším projektem Velkopopovického pivovaru v oblasti vodohospodářství je druhá etapa monitoringu vodních zdrojů. Pivovar odebírá vodu ze soustavy vlastních studní ve svém okolí. První etapa řízení a sledování studní již byla ukončena. Další fáze za 2,3 milionu Kč, která zabezpečí druhou polovinu studní, bude dokončena v srpnu 2007 a přinese lepší hospodaření na stávajících deseti studnách tak, aby nemohlo dojít k jednostrannému narušení hladiny podzemních vod.

„Jde o systém dálkového ovládání jednotlivých studní a ostatních objektů vodního hospodářství, který zajistí nejen optimální hospodaření s vodou, ale také okamžitou informovanost v případě poruchy strojního zařízení. Hladinové sondy zároveň pomohou snížit spotřebu elektrické energie pro čerpání vody a ochrání vodní zdroje proti poškození,“ říká Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporou energie a minimalizací emisí CO2 je péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji nedílným projevem společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň