Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

květen 2007

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv květen 2007


Dění v květnu 2007

[středa, 23. květen 2007]

Belgické točené je podpultové zboží

Kdy jste si nemohli dát své oblíbené točené pivo, protože není? Možná nikdy, možná před dvaceti lety za minulého režimu. O malý návrat „podpultového“ zboží se v Česku postaral belgický InBev, kterému patří Staropramen.

Bílé pšeničné pivo Hoegaarden, které Staropramen dováží, není a zřejmě ještě nějakou dobu nebude. Problém vězí v Belgii, kde mají velké problémy ve výrobě. „Dodávky do ostatních zemí jsou z InBevu omezeny kvůli instalaci balicích linek. Situace se s maximálním úsilím řeší,“ odpověděla už na konci března mluvčí pivovaru Michaela Trýznová, když si redaktoři MF DNES poprvé všimli vyschlých píp v několika restauracích.

Na začátku května však hoegaarden, který v hospodách stojí obvykle 30 a více korun, stále není. „Jsme už dva týdny na suchu. Nedávno jsme pořádali zvěřinové hody, na hoegaarden se při nich ptalo snad sto lidí,“ uvedl Pavel Sotona, majitel penzionu v Orličkách na Orlickoústecku.

Podle informací přímo z Bruselu hoegaarden zmizel i z mnoha belgických barů, hospod a supermarketů. V belgických Flandrech je vůbec nejpopulárnější čepovanou značkou.

Tamní list Het Laatste Nieuws včera uvedl s odvoláním na odbory pivovarů InBev, že důvodem nedostatku piva je stěhování výroby a následné problémy s kvalitou. „Hodně bílého piva se odveze do Nizozemí, kde se s ním krmí vepři. Ke konzumaci totiž není,“ citoval deník odbory.

Mluvčí InBev Lian Verhoevenová trvá na tom, že problémem je balení, nikoliv kvalita výroby.

Hoegaarden se točí v Česku krátce a zejména ve větších městech. Staropramen nezveřejňuje, kolik tohoto piva prodá a na kolika místech. Ve srovnání s domácími pivy půjde o velmi malé množství. I při současném nedostatku se však najdou místa, kde je hoegaarden na čepu. Podle Trýznové ve vlastních restauracích Staropramenu a tam, kde se předzásobili. (MF Dnes)


Rekordně vysoký obrat hlásí brněnský pivovar Starobrno, který je od roku 2004 členem světové skupiny Heineken. Pivovar prodal nápoje za 1,444 miliardy korun, což je o 7,4 procenta víc než v předchozím roce. Drtivou většinu z prodaných nápojů tvořilo pivo, tržby za jeho prodej vzrostly na 1,287 miliardy korun. Starobrno na své valné hromadě také rozhodlo o výplatě dividend akcionářům. Každý z přibližně deseti tisíc lidí dostane za každou akcii pivovaru pětašedesát korun. (MF Dnes)


Akciová společnost STAROBRNO dnešního dne slavnostně otevírá po třech měsících zkušebního provozu nové distribuční centrum v Olomouci.

Značné posílení své obchodní pozice v Olomouckém regionu má přinést akciové společnosti STAROBRNO moderní distribuční centrum, které bylo otevřeno po pouhých čtyřech měsících příprav 8.ledna letošního roku v centru města na Babičkově ulici. „Jedná se o komplex distribučního skladu a velkoobchodního provozu cash and carry doplněný výstavní místností – show-roomem. Od letních měsíců bude provoz rozšířen také o „pivní ambulanci“ nabízející kromě samotných nápojů také zapůjčení výčepního zařízení a dalšího vybavení pro pořádání soukromých akcí. Po tříměsíčním zkušebním provozu jsme nyní schopni vyjít vstříc všem požadavkům našich zákazníků“- dodává David Skyba, který stál u zrodu celého projektu.

Nové Distribuční centrum Starobrno v Olomouci nabídne zákazníkům úplný sortiment pivních značek, které společnost dodává na domácí trh. Jsou to piva vlastních značek Starobrno, Hostan, Červený Drak, licenčně vyráběné pivo Zlatý Bažant a značky mateřského koncernu Heineken, což jsou v současné době především značky Heineken, Amstel a Edelweiss. V nabídce budou také vlastní limonády ZULU ze znojemského pivovaru Hostan a široký sortiment nealkoholických nápojů jiných výrobců. Později bude sortiment rozšířen i o široké portfolio destilátů.

Podle manažera distribuce STAROBRNO, a.s. Josefa Vaverky umožní Distribuční centrum Olomouc výrazné zrychlení služeb, větší flexibilitu a těsnější kontakt se zákazníky ve Olomouckém regionu. Otevírací doba olomouckého distribučního centra je 6.00 – 16.00 v pracovních dnech, prodejna cash and carry má otevřeno od 8.00 do 16.00 v pracovních dnech a od 8.00 do 12.00 v sobotu. (Tisková zpráva Starobrna)


Brno: Starobrno dá dividendy jako loni

[středa, 23. květen 2007]

Akcionáři společnosti Starobrno dostanou letos za jednu akcii dividendu ve výši pětašedesát korun. Brněnský pivovar loni dosáhl nejlepšího výsledku hospodaření ve své historii. Celkový obrat za prodej nápojů včetně spotřební daně byl kolem jedné a půl miliardy korun. Pivovar má podle posledních dostupných údajů z roku 2005 kolem deseti tisíc akcionářů. (Brněnský deník)


Společnosti Ústecké pivovary (ÚP), Drinks Union, PaSB a Pivovar Kutná Hora se sloučí do jednoho subjektu. O fúzi rozhodli akcionáři na valné hromadě. Nástupcem firem bude společnost ÚP.

Podle člena představenstva Milana Hagana je důvodem fúze konsolidace majetkových vztahů. Společnosti se ovládaly navzájem, k čemuž již podle něj není důvod. Po zapsání do obchodního rejstříku bude jediným vlastníkem firma ÚP. Ta bude patřit mezi sedm největších producentů piva v Česku. Budou pod ni spadat pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, Lounech a v Kutné Hoře. V nich se vyrábějí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Pivrnec a Jarošov. Spolu s licenční výrobou Zlatopramenu v Rusku vyprodukují kolem miliónu hektolitrů piva za rok. Čtvrtina produkce loni směřovala na export.

Pod ÚP bude spadat i ústecká likérka KB Likér. Ta loni vyprodukovala 60 000 hl lihovin a její nejznámější značkou je Stará myslivecká.

Základní jmění společnosti bude po sloučení přes 100 miliónů korun. Valná hromada také rozhodla, že sníží hodnotu tisícikorunových akcií na osm korun na kus. ÚP se bude muset vypořádat se závazky všech společností. ÚP například dluží společnosti Dukla na zárukách za nesplacený úvěr přes 240 miliónů. Hagan akcionáře informoval, že splátka je odložena do konce roku a že pohledávka bude nejspíše kapitalizována. (Právo)


Piva Zubr a Litovel jsou OK

[úterý, 22. květen 2007]

Ocenění: Piva Zubr a Litovel jsou nejlepšími potravinářskými výrobky na Olomoucku. Rozhodla tak odborná komise soutěže „Výrobek Olomouckého kraje“, která vybírala nejlepší ze 78 přihlášených výrobků 35 firem.

Titul výrobek OK získala piva obou značek v průřezu celého sortimentu. Světlé výčepní jedenáctce Zubr Gold a světlému ležáku Litovel Premium navíc patří TOP ocenění za výbornou chuť a vysokou kvalitu produktu, značení výrobku i design obalu. Vítězné výrobky získaly certifikát a právo na označení speciálním logem „Výrobek OK 2007“. „Tímto pomůžeme spotřebiteli v jeho orientaci při nákupu, logo by mělo na ověřenou kvalitu zboží upozornit,“ říká Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarů Zubr a Litovel. (Kurzy.cz)


Bratislavská spoločnosť Real Estate Assets, s.r.o., kúpila pivovar od Heinekenu po tom, čo koncern presunul svoju výrobu do Hurbanova. Vedenie pivovaru odišlo z Nitry koncom roka 2006. "Areál sme kúpili len nedávno a projekt využitia areálu je ešte len v počiatočnom štádiu," povedal pre agentúru SITA zástupca investora Daniel Gálik. V územnom pláne mesta je toto územie určené na vybavenosť a doplnkovo na bývanie.

Po vypracovaní podnikateľského zámeru bude firma rokovať s mestom, ako aj s krajským pamiatkovým úradom. Ten má povedať, ktoré budovy by sa mohli zbúrať, a ktoré nie. V areáli sú totiž aj historické objekty, najstaršie boli postavené v rokoch 1893 až 1895. Fungoval v nich Nitriansky mestský pivovar, ktorý zanikol v roku 1926. Neskôr tam bola továreň na salámu, sklady na tabak a soľ a sušiareň zeleniny. Pivo sa v ňom začalo znova vyrábať v roku 1950. V najbližšom čase sa v areáli pravdepodobne začne archeologický výskum, vlastník už oslovil Archeologický ústav SAV v Nitre. "Mohli by tam byť zaujímavé nálezy, lebo úspešní sme boli aj v blízkom areáli nemocnice či tržnice," povedal zástupca riaditeľa Archeologického ústavu Matej Ruttkay. (HN online)


Bývalý areál pivovaru v Nitre zmenil majiteľa. Firma Heineken ho po presunutí výroby do Hurbanova predala bratislavskej spoločnosti Real Estate Assest. Je to posledná historická fabrika v Nitre odvtedy, ako nedávno celkom zbúrali mlyny, z ktorých niektoré budovy chceli pamiatkari zachovať.

Zástupca investora Daniel Gálik pre SME povedal, že niektoré budovy areálu chce zachovať. Podrobnejšie informácie však zverejní, až keď vyhodnotia projekt využitia areálu.

Najstaršie budovy pivovaru postavili v rokoch 1893 až 1895. Pôvodne sa v továrni varilo pivo, potom v nej vyrábali salámu, sušili tabak a zeleninu. Výrobu piva obnovili až v dvadsiatom storočí.

Najhodnotnejší je objekt sladovne v zadnej časti areálu. Ten má podľa nemenovaného odborníka najucelenejšiu slohovú podobu výrobnej architektúry začiatku 20. storočia v Nitre.

Krajský pamiatkový úrad v Nitre podal Pamiatkovému úradu Slovenskej republiky podnet na vyhlásenie pivovaru za národnú kultúrnu pamiatku. Ten však konštatoval, že objekty nemajú pamiatkovú hodnotu.

„Tento priestor má genius loci. Je fajn využiť historicky cenné budovy na komerčné ciele alebo na umenie a kultúru,“ povedal obyvateľ Nitry Ivan Gontko. (SME)


Bystrický pivovar s novými majiteľmi

[úterý, 22. květen 2007]

Vlastníci majú ambíciu konkurovať veľkým značkám tradičnou chuťou

Spoločnosť Pivovar Urpín BB získala po vyše trojročnom konkurze nových majiteľov. V pondelok správca konkurznej podstaty Vladimír Nosko oficiálne podpísal zmluvu so spoločnosťou Goodbeer podnikateľa Ľubomíra Vanča.

Ten sa do projektu oživenia najmenšieho slovenského pivovaru pustil spolu so svojím dlhoročným obchodným partnerom Branislavom Cvikom. Obaja majú doteraz skúsenosti skôr s obchodom a distribúciou.

Svoje kontakty chcú využiť aj na to, aby bystrické pivo Urpiner rozšírili mimo jeho súčasných odbytísk, ktorými sú Banská Bystrica, Brezno a Kysuce.

Podľa B. Cvika v okolitých krajinách zažívajú malé miestne pivovary renesanciu. Nadnárodné pivovarnícke spoločnosti v rámci znižovania nákladov unifikujú výrobné postupy svojich jednotlivých značiek, ktoré sa potom začínajú na seba podobať aj chuťovo.

„Ich chute sa zlievajú do akéhosi štandardizovaného europiva,“ dodáva. A tvrdí, že znalci potom radšej siahajú po produktoch menších pivovarov, ktoré si zachovali tradičné chute. V Česku sú takéto pivovary napríklad Černá Hora či Krušovice.

Goodbeer, ktorý sa v dohľadnom čase prekrstí na Banskobystrický pivovar, sa chce podobne etablovať ako výrobca tradičného piva, vyrábaného tradičným spôsobom, s minimálnym obsahom chemicky upravovaných látok. V najbližšej dobe plánuje expandovať na severné a východné Slovensko.

Dvojica podnikateľov chcela do pivovarníckeho biznisu vstúpiť už dávnejšie. Urpín kúpili napriek riziku, ktoré predstavujú majetkovo nedoriešené výrobné technológie. Pôvodný majiteľ pivovaru Pavel Čupka ich stihol tesne pred vyhlásením konkurzu previesť na iné spoločnosti.

V. Nosko považoval tento prevod za nezákonný, preto technológie zahrnul do konkurznej podstaty. P. Čupka s tým nesúhlasil a obrátil sa na súdy. Krajský súd rozhodol v prospech správcu.

Ak by Najvyšší súd SR rozhodnutie krajského zmenil, noví majitelia by mali s vlastníctvom technológií problémy. Tvrdia, že sú na túto alternatívu pripravení. V. Nosko hovorí, že nebyť sporov okolo majetku, pivovar by sa ako perspektívny dávno predal. (ETrend)


Urpín sa Heinekenu nebojí

[úterý, 22. květen 2007]

Bystrický pivovar zrejme získal budúcnosť. Spoločnosť Pivovar Urpín BB má po vyše trojročnom konkurze nových majiteľov. Predminulý týždeň správca konkurznej podstaty Vladimír Nosko oficiálne podpísal zmluvu s firmou Goodbeer podnikateľa Ľubomíra Vanča.

Ten sa do projektu oživenia najmenšieho slovenského pivovaru pustil spolu so svojím dlhoročným obchodným partnerom Branislavom Cvikom. Obaja si trúfajú na expanziu do iných častí Slovenska.

Napriek tomu, že na prvý pohľad je domáci trh pod kontrolou nadnárodných spoločností Heineken a SABMiller (Pivovary Topvar). Malí miestni majitelia sa buď trápia, alebo už svoje pivovary predali. Vlastníci Goodbeeru, ktorý sa v dohľadnej dobe prekrstí na Banskobystrický pivovar, tvrdia, že našli recept na úspech.

Netypický správca

Výrobca banskobystrického piva Urpiner bol dlho na chvoste slovenských pivovarov. Pôvodný majiteľ pivovaru Pavel Čupka do spoločnosti prakticky neinvestoval, navyše nesplatil ani korunu z bankového úveru, za ktorý pivovar kúpil.

Zadlžoval sa aj voči dodávateľom, neodvádzal odvody za zamestnancov. Keď v roku 2003 spoločnosť skončila v konkurze, jej dlhy boli 1,4 miliardy korún. Pri ročných tržbách okolo sto miliónov korún.

Napriek tomu sa pivovar počas konkurzu podarilo stabilizovať. V Nosko hovorí, že bol netypický konkurzný správca. „Veritelia mi dali voľnú ruku, a tak som bol pri riadení firmy menej limitovaný ako iní správcovia,“ hovorí.

V prvom rade predal mäsiarstvo a ďalšie stratové prevádzky, ktoré nesúviseli s výrobou piva a pivovar na ne doplácal. Podnik začal hneď generovať zisk. So súhlasom veriteľov investoval V. Nosko každý rok osem miliónov do obnovy a renovácie budovy a výrobných zariadení.

Tak zvýšil kvalitu piva, ktoré sa dokázalo presadiť v Banskej Bystrici, Brezne a na Kysuciach. Na väčšiu expanziu nemal peniaze. Spoločnosť v konkurze si nemôže zobrať úver, investovať sa dá len z vlastných zdrojov.

Prezamestnanosť bola odstránená. Z 550 zamestnancov museli odísť všetci, ktorí neboli pre firmu prínosom alebo dokonca v spolupráci so starou strážnou službou rozkrádali pivo po hektolitroch. Na konci konkurzu tu pracovalo osemdesiat ľudí, takmer všetci už majú pracovné zmluvy s Goodbeerom.

V každom prípade získali noví majitelia Urpín v dobrej kondícii. Pivovar si na seba zarába, hoci oficiálne vykazuje stratu. Podľa V. Noska je to dané tým, že pre podnik v konkurze platia iné pravidlá účtovníctva. Pod novými majiteľmi by mala byť firma od začiatku zisková aj oficiálne.

Majetok pred súdom

Branislav Cvik: Preniknúť do pohostinstiev cez veľkých hráčov, ktorí dokážu majiteľovi zaplatiť rôzne výhody, nie je jednoduché.

Napriek pozitívnemu vývoju sa pivovar dlho nedarilo predať. Problémom boli majetkovo nedoriešené výrobné technológie. P. Čupka ich stihol tesne pred vyhlásením konkurzu previesť na vlastnú firmu Gastrofit. Obchodný podiel v nej potom predal moskovskej spoločnosti Miženet, ktorá zaň nikdy nezaplatila.

V. Nosko po dlhom pátraní zistil, že majiteľ firmy je dávno mŕtvy a Miženet nevyvíja žiadne aktivity. Pochybné prevody majetku považoval správca za nezákonné, preto technológie zahrnul do konkurznej podstaty. P. Čupka s tým nesúhlasil a obrátil sa na súdy. Krajský súd rozhodol v prospech správcu.

Ak by Najvyšší súd SR rozhodnutie krajského zmenil, noví majitelia by mali s vlastníctvom technológií problémy. Ale hovoria, že sú na túto možnosť pripravení. Pivovar je dnes ich aj vďaka tomu, že boli jediní kupci, ochotní znášať toto riziko. Ale kým nemajú úplnú istotu, že technológie im budú patriť, nebudú do nich investovať.

Nie je to nevyhnutné, lebo sú stále funkčné a spĺňajú normy Európskej únie. No dlhšom výhľade si investície vypýtajú. B. Cvik odhaduje, že po ukončení súdneho sporu by do technológií malo v priebehu troch rokov ísť tridsať až štyridsať miliónov korún.

Akútne problémy začali riešiť hneď. V prvom rade vymenili starý informačný systém, pri ktorom sa mnohé činnosti robili ešte ručne. Chystajú sa zmeniť vykurovanie parou za lacnejší plyn.

A v rámci posilnenia distribúcie kúpia vlastné autá na rozvoz piva. Doteraz pivovar využíval zmluvných dopravcov, čo bolo pri prevozoch na krátke vzdialenosti neefektívne. Na väčšie vzdialenosti ostane externá doprava zachovaná. Pivovar sa chystá na expanziu.

Ceny ako dôkaz

Ľ. Vančo a B. Cvik majú doteraz skúsenosti skôr s obchodom a distribúciou. Svoje kontakty chcú využiť aj na to, aby bystrické pivo Urpiner rozšírili mimo jeho terajšieho odbytišťa.

V najbližšom čase plánujú expandovať na severné a východné Slovensko. Vedia, že veľkých hráčov neohrozia. Ale trúfajú si rásť popri nich.

Podľa B. Cvika v okolitých krajinách zažívajú malé miestne pivovary renesanciu. Nadnárodné pivovarnícke spoločnosti v rámci znižovania nákladov unifikujú výrobné postupy svojich jednotlivých značiek, ktoré sa potom začínajú na seba podobať aj chuťovo.

Aj na Slovensku Heineken presunul výrobu všetkých svojich značiek do Hurbanova. „Vyrábajú sa na rovnakých linkách, z rovnakej vody,“ hovorí. A zdôrazňuje, že rozličné chute vody sú základ chuťovej rôznorodosti lokálne vyrábaných pív.

Ďalší rozdiel je v spôsobe prípravy. V „unifikovaných europivách“, ako B. Cvik nazýva produkty veľkých hráčov, sa podľa neho potláča charakteristická horkastá chuť. Deje sa tak postupne, takže spotrebiteľ si to nevšimne.

„Veľkí hráči prispôsobujú zákazníka svojim potrebám. My sa snažíme prispôsobiť zákazníkovi,“ vyhlasuje. Najväčšia zbraň bystrického pivovaru má byť tradičný postup výroby. S ručným dávkovaním prísad, s minimálnym obsahom chmeľových extraktov a chemicky upravovaných látok.

Dnešné pivo Urpiner sa vraj svojou chuťou približuje českému plzenskému, kým ešte bolo v českých rukách. Dôkazom má byť druhé a tretie miesto, ktoré dva druhy Urpineru získali minulý rok v rámci súťaže Slovenská pivná korunka. Na prestížnej Českej pivnej pečati, na ktorej sa zúčastňuje okolo 260 druhov piva z celého sveta, sa Urpiner dostal do finále.

Európske ambície

Výhoda originálnej chuti nie je v biznise s pivom určujúca. Väčšina zákazníkov nemá také citlivé chuťové bunky, aby sa orientovala podľa nej. Rozhodujúca je sila marketingu, čiastočne aj cena.

A bystrický podnik nemá na zaplatenie televíznej reklamy. Preto kým veľkí hráči dodávajú nadpolovičnú väčšinu svojho piva do obchodných reťazcov, Urpín sa viac orientuje na priamu komunikáciu s majiteľmi pohostinstiev a reštaurácií.

„Najdôležitejšie je presvedčiť majiteľa, aby naše pivo zobral do výčapu, hoci aj popri inom, ktoré už čapuje,“ hovorí B. Cvik. Tvrdí, že vo väčšine prípadov to skončí tak, že Urpiner začne ísť na odbyt a odbyt pôvodného piva bude klesať.

Štamgasti vraj dobré pivo vedia oceniť. Preniknúť do pohostinstiev cez veľkých hráčov, ktorí dokážu majiteľovi zaplatiť rôzne výhody, nie je jednoduché. Aj preto sa Urpín chystá expandovať skôr pozvoľna. Postupne sa uchytiť v ďalších a ďalších mestách.

Istú perspektívu vidí B. Cvik aj v možnostiach exportu. Spolu s Ľ. Vančom majú obchodné kontakty aj v Holandsku, rodnej krajine Heinekenu. Práve ich tamojší partner im vysvetľoval, že Holanďania sú znechutení jednotvárnou chuťou miestnych značiek.

Práve on im vnukol myšlienku kúpiť na Slovensku nejaký miestny pivovar a ponúkať pivo s originálnou chuťou Európanom. Keď sa potom začali po Slovensku obzerať, Urpín bol jediný vhodný pivovar, ktorý ešte zostal v prevádzke. (E-Trend)


Pivovarníci očakávajú rast

[úterý, 22. květen 2007]

Pivovarom na Slovensku sa prvý štvrťrok darilo. Očakávajú, že po štyroch rokoch výroba porastie. Prvý štvrťrok tohto roka sa vyvíja pre pivovarníkov priaznivo. Po štyroch rokoch poklesu výroby piva, ktorý pivovarníci zdôvodňujú zvýšenou spotrebnou daňou, by sa produkcia mala tento rok ustáliť a vzrásť. Podľa hovorcu spoločnosti Heineken Romana Krajniaka sa spotreba piva zvyšuje aj vďaka peknému a teplému počasiu. Pivovarníci tiež v posledných mesiacoch investovali do nových produktov a balení.

Oproti minulému roku klesol výrazne, až o takmer 70 percent, export piva zo Slovenska. Pokles spôsobila aj licenčná výroba niektorých slovenských pív v zahraničí. Zo slovenských značiek sa v cudzine vyrába napríklad plechovkové pivo Šariš či Zlatý Bažant. Výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták odhaduje, že v zahraničí sa vyrobilo okolo 450–tisíc hektolitrov slovenského piva.

Na Slovensku dlhodobo klesá aj spotreba piva v prepočte na jedného obyvateľa. Minulý rok to bolo 80 litrov. Zvýšiť spotrebu a obľubu piva by mala aj produkcia nealkoholického piva.

Presuny v pivovarníctve

Na Slovensku má najväčší podiel (46 percent) Heineken Slovensko. Konsolidované tržby spoločnosti boli minulý rok vo výške viac ako päť miliárd korún. Na druhom mieste sú Pivovary Topvar (39 percent), ktoré patria do nadnárodnej spoločnosti SABMiller. Pivovary Topvar vznikli minulý rok zlúčením pivovarov v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. Ich tržby z predaja dosiahli vlani viac ako 2,5 miliardy korún. Ďalších päť pivovarov na Slovensku má dokopy len 23–percentný podiel. (Sme)


Poslední domáci hráči

[úterý, 22. květen 2007]

Okrem bystrického Urpínu ostali na trhu len dva pivovary so slovenským kapitálom. Bytčiansky Popper a popradský Pilsberg. Popper patrí známemu bystrickému podnikateľovi Karolovi Konárikovi, ktorý pôvodne zamýšľal budovať menšie pivárske impérium. V súťaži o privatizáciu Urpínu ho síce svojou ponukou prebil Pavel Čupka, no K. Konárik okrem Bytče kúpil aj pivovary v Martine, Rimavskej Sobote a Ilave. V Ilave dnes nechal len výrobu nealkoholických nápojov, pivovary Martiner a Gemer predal Heinekenu. Ako dodáva, Heineken išiel len po veľkých pivovaroch, o malé podniky v Bytči a Ilave sa nezaujímal.

Myšlienka predať Popper nie je K. Konárikovi celkom cudzia. Musela by podľa neho prísť veľmi výhodná ponuka. Inak pivovar momentálne nie je na predaj. Jeho finančná situácia je stabilizovaná, pivo z Bytče sa predáva po celom Slovensku, exportuje sa do Maďarska, Poľska a Ruska. Podobne ako Urpín, aj Popper si zakladá na jedinečnej chuti svojich dvoch značiek – Popper a Palatín.

K. Konárik dodáva, že v konkurencii veľkých hráčov sa presadzuje ťažko. Myslí si, že štát by mal ich praktiky viac kontrolovať. Naráža na najnovšiu situáciu, keď Protimonopolný úrad SR prešetruje postup Heinekenu a SABMilleru pri získavaní majiteľov pohostinstiev. Rozhodnutie úradu bude známe pravdepodobne až na jeseň.

Popradský pivovar vlastní spoločnosť Pilsberg podnikateľa Ladislava Lazara. Ako sa pre TREND vyjadril marketingový riaditeľ firmy Pavol Jeleň, aj Pilsberg si zakladá na originálnej chuti, vďaka ktorej sa uchytil najmä vo väčších slovenských mestách vrátane Košíc a Bratislavy. Rozbieha sa export do Ruska, Maďarska, Poľska a Rumunska. No Pilsberg expanduje predovšetkým do obchodných reťazcov. Možnosť viac pracovať s cenou výrobku považuje P. Jeleň za hlavnú konkurenčnú výhodu voči veľkým hráčom. Majitelia podľa jeho slov neuvažujú o predaji Pilsbergu, skôr zvažujú možnosť vstupu do ďalšej pivovarníckej spoločnosti. (E-Trend)


Pivovar slaví, bude se jíst i zpívat

[pondělí, 21. květen 2007]

Na štramberském náměstí poteče o víkendu pivo proudem. A ne pivo ledajaké.

Čepován bude výhradně chmelový mok vyrobený ve zdejším městském pivovaru. Ten totiž právě slaví dva roky od svého založení.

Návštěvníci, kterých podle produkční akce Yvony Fajtové může do Štramberku dorazit i několik tisíc, se pobaví při stylových soutěžích - například v té o nejsilnějšího pivovarského vzpěrače pivní bečky - ochutnají speciální narozeninové pochoutky, klobásky přímo z udírny, pivovarské steaky nebo třeba kotlíkový guláš a vyslechnou si vystoupení zpěváků a muzikantů.

V sobotu se na pódiu na náměstí vystřídají bodrý Valach František Segrado s kapelou Veselá bída, Šuba duba band a kouzelník Magic Andrew, večer se pak v Apollo Burn Clubu v patře Městského pivovaru rozjede Narozeninová Pushkin párty. Hlavní hvězdou nedělního programu bude populární zpěvačka Věra Špinarová.

Zatímco rodiče budou ochutnávat chmelový mok značky Tradiční Trubač nebo speciální Valašské trnkové pivo, děti si zařádí v dětském koutku nebo se svezou ve vláčku rodiny Pflegerů.

„Pivo má ve Štramberku svou historii,“ připomíná Jolana Plačková, vedoucí redakce časopisu Trubač. Městský pivovar podle ní sídlí v jednom z domů, které měly v minulosti právo vařit pivo. Současný název nápoje, Trubač, zvolili místní občané před dvěma lety v referendu. (MF Dnes)


Nejprodávanější české nealkoholické pivo Radegast Birell, které vyrábí společnost Plzeňský Prazdroj, pokračuje v rozšiřování své nabídky obalů. Po 15litrovém sudu a novém designu lahví přichází na trh jako první nealkoholické pivo s klasickým pivním multipackem, ve kterém bude zabaleno osm půllitrových lahví. Multibalení bude od května k dostání ve vybraných obchodních řetězcích.

Ideální na cesty, rodinné víkendy, při sportování nebo na nákup domů, takový je nový multipack Radegastu Birell. Praktické balení nealkoholického piva na českém trhu dlouho chybělo. Radegast Birell je první, kdo se rozhodl tyto ledy prolomit.

„Obliba Radegastu Birell roste, stále více lidí si ho chce koupit ve větším praktickém balení. Už dlouho jsme se tudíž setkávali s poptávkou po multipacku. Po zavedení nových lahví je toto balení obzvlášť výhodné, protože nové lahve jsou lehčí a celkově je tedy manipulace s balením jednodušší,“ říká manažer značky Radegast Birell Karel Kraus.

Nový nealkoholický multipack obsahuje osm lahví Radegastu Birell v praktickém kartónovém balení. Celkem váží 6,92 kilogramů a obsahuje zásobu 4 litrů piva.

Radegast Birell se inovaci svého obalového portfolia věnuje již delší dobu. Posledními kroky bylo zavedení menšího sudu s objemem 15 litrů a modernizace lahví, která proběhla v dubnu. Nové lahve, které najdete také v multipacku, jsou o 20 % lehčí a mají inovovanou krčkovou etiketu.

Na stále stoupající oblibě nejprodávanějšího českého nealkoholického piva Radegast Birell má bezpochyby zásluhu jeho vynikající pivní chuť, díky které je téměř nerozeznatelný od alkoholického piva. Mohou za to prvotřídní suroviny používané při jeho výrobě a především unikátní kvasinky, které produkují minimum alkoholu. Díky nim je možné zachovat klasickou výrobu piva a zaručit tak pravou pivní chuť – výrazně plnou a příjemně hořkou chuť Radegastu Birell. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Nové láhve, do nichž nedávno začal stáčet pivo nošovický Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj, pivovaru zvedly prodej.

„Od 1. dubna nám prodej proti stejnému období loňska stoupl o 16 procent. Je to i díky novému obalu,“ řekl regionální manažer prodeje Dušan Holý.

Pivovar v Nošovicích vaří pivo od roku 1970 a za tu dobu zavádí čtvrtý typ láhví. Z těch, které po 11 letech nyní dosluhují, vypili milovníci pěnivého moku asi miliardu piv Radegast. Nových láhví bude pivovar v první fázi potřebovat kolem 20 miliónů. Současně mění i přepravky (těch bude potřebovat 500 tisíc) a rovněž etikety.

Podle manažera značky Radegast Milana Gáby je nový typ láhve lehčí o 60 gramů, váží 320 gramů, lehčí jsou i nové přepravky. U jedné bedny tak váhová úspora činí 1,3 kg.

Změna obalů stála 16 miliónů korun

Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák sdělil, že v souvislosti se změnou obalů pivovar investoval přes 16 miliónů korun, zejména do úprav linek. Celkové náklady, včetně pořízení nových láhví a přepravek, jdou do desítek miliónů.

„Kompletní výměnu láhví a beden v celé republice bychom měli ukončit do července,“ dodal Gába. (Právo)


Sprava pro generacyju, kera přyjdě po nas: barabi, buďtě pyšni na ten naš fajny kraj, bo inač vas budu chodiť v nocy strašiť. S hajcmanem v jedne pazuře a s klavesnicu v druhe. Takhle se pivovarníci z nošovického pivovaru rozloučili se starými lahvemi.

Tato slova napsal příštím generacím populární blogař Ostravak Ostravski a jeho vzkaz skončil v dřevěné truhle a zakopán na pozemku nošovického pivovaru spolu s poslední pivní lahví starého typu, která nedávno sjela z plnicí velkokapacitní linky pivovaru Radegast.

Pivovarníci z Nošovic na FrýdeckoMístecku se tak recesistickým pohřbíváním poslední lahve s dalšími vzkazy starosty obce, Karla Lopraise či záznamem udílení letošních hudebních Andělů rozloučili s jednou etapou pivovaru, a to podobou lahvového piva, jakou dodávali do prodejen v posledních jedenácti letech.

Od konce dubna do července zmizí tyto lahve i z prodejen a nahradí je nové lahve typu gold. Pivovar Radegast tak následoval některé další pivovary v zemi a zatraktivnil svou lahev a s ní začíná měnit další balení, například bedny na lahvové pivo, balení zvané tetrapack a kartony na pivo v plechovkách.

Lahví nového typu bude pivovar v první fázi potřebovat asi dvacet milionů. Životnost každé lahve je v průměru asi čtyři roky a za tu dobu se ji podaří naplnit až dvacetkrát.

Hlavní manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák řekl, že firma investovala dvanáct milionů do úprav plnicích linek a do zařízení, které více ochrání lahve před poškozením povrchu. "Miliony starých lahví nabízíme nyní pivovarům, které do nich stále plní," řekl Ivo Kaňák. (iDnes)


V sobotu 16. června proběhne v Ostravě devátý ročník Slavností pivovaru Ostravar, tentokrát s podtitulem narozeninové. V letošním roce totiž pivovar slaví 110 let od svého založení. Přesně měsíc před jejich konáním zveřejnili pořadatelé kompletní seznam kapel a zpěváků, kteří letos do Ostravy přijedou. Návštěvníci pivního svátku se tentokrát mohou těšit na Divokýho Billa, Buty, Horkýže Slíže, Annu K, Petra Bendeho a Support Lesbiens.

Atraktivní změnu dozná skladba programu. Zatímco v předcházejících ročnících hudební program Slavností gradoval s přibývajícími hodinami, letos tomu bude jinak. „Vzhledem k tomu, že letošní Slavnosti konají v roce stodesátých narozenin pivovaru, chtěli jsme náš program co nejvíce vyšperkovat,“ vysvětluje záměr pořadatelů Pavel Barvík, manažer značky Ostravar.

První hudební vrchol připravil Ostravar již na půl druhou, kdy se na hlavním pódiu objeví jedna z nejpopulárnějších hudebních skupin u nás - Divokej Bill. „Není pochyb, že Billové nasadí vysokou laťku a naladí naše publikum na tu správnou notu,“ říká Barvík. Po Divokým Billovi nastoupí domácí legenda, kapela Buty, po nich Petr Bende slovenští rebelové Horkýže Slíže, zpěvačka letošního roku Anna K a letošní Slavnosti završí Support Lesbiens. “ Skupinu Support Lesbiens jsme chtěli přivítat již v minulých letech, takže je skvělé, že se nám letos podařilo najít společný termín k jejich vystoupení na Slavnostech,” tvrdí Barvík.

Místem konání letošních Slavností bude opět areál pivovaru Ostravar na Hornopolní ulici v Ostravě. Vzhledem k rozšířenému hudebnímu programu začne letošní ročník v sobotu 16. června již ve 13. hodin. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Teplo zvyšuje odbyt piva

[pondělí, 21. květen 2007]

Příznivé počasí zvyšuje spotřebu piva. Například hanušovický pivovar Holba jej prodal do konce dubna více než 131 tisíc hektolitrů, což je o šest procent více než ve stejném období loni.

Největší podíl měl na tom odbyt Holby Šerák a prémiového ležáku Holba. „Stále více konzumentů dává přednost vícestupňovým pivům,“ řekl k tomu výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

S nástupem léta je podle něj možné očekávat až 30procentní nárůst poptávky, což potvrdily poslední květnové dny. (Právo)


S příchodem letní sezony přináší pivovar Holba novinku, která potěší hlavně motoristy a sportovce. Točené nealkoholické pivo Holba Free.

„Největší zájem očekáváme u motorestů a restaurací, které jsou oblíbené u motoristů či sportovců. Nealkoholické pivo Holba Free se bude podávat ve speciálním štíhlém skle. Elegantní tvar a jemné linie mají podpořit pocit lehkosti nealkoholického piva,“ uvedla tisková mluvčí pivovaru Holba Hana Matulová.

Novinka z Hanušovic se bude čepovat ze speciálních výčepních zařízení, která se nyní pivovar chystá v restauracích a motorestech umístit.

Nealko pivo přichází s nástupem sezony, kdy se konzumace piva oproti zimnímu období zvyšuje o desítky procent. Týdně se nyní v Holbě vyrobí až o 1800 hektolitrů víc než mimo sezonu.

„Aby byl zajištěn plynulý provoz, najímáme přes léto brigádníky,“ doplnil Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru.

Do konce dubna prodala Holba více než 131 tsic hektolitrů piva, což je o šest procent víc než ve stejném období minulého roku. (MF Dnes)


Když pivo vaří žena

[pondělí, 21. květen 2007]

Povolání sládka je vnímáno jako typicky mužské, i když ne vždy tomu tak musí být. U nás v republice jsou na této pozici asi tři ženy, jednou z nich je Nataša Rousková z pivovaru Zubr.

A že pivo vaří skvěle dokazuje především síla chuti přerovského Zubra, která vítězí doma i zahraničí, u milovníků zlatého moku stejně tak jako u pivovarských odborníků. To dokládá i 15 medailí, které pivo Zubr získalo v posledních 5 letech.

V Zubru již 135 let vaří pivo klasickou technologií. Jak se tato výroba liší např. od velkokapacitní výroby europiv, jsme se zeptali Nataši Rouskové:

Rozdílů je více, k těm zásadním patří již samotný způsob varního postupu, dále pak kvašení a zrání piva. K vaření piva používáme pouze základní suroviny což je ječný slad, chmel a voda.

Domácí suroviny zpracováváme ve varně klasickým českým dekokčním rmutováním na dva rmuty a pivo vaříme na danou stupňovitost.

Zchlazená mladina, která je zakvašena pivovarskými kvasnicemi prochází nejdříve fází hlavního kvašení v otevřených kvasných kádích, při nízkých teplotách do 9,5oC. Ve srovnání s europivy se liší také doba dokvašování a zrání piva v ležáckém sklepě, která je až dvojnásobně dlouhá. V ležáckých sklepech u nás pivo zraje 35 až 60 dní v závislosti na druhu a stupňovitosti. Celkově je tradiční výroba piva nákladnější, protože je energičtěji a časově náročnější a obsahuje vysoký podíl lidské práce.

Pivo vyrobené tradičním českým výrobním postupem je charekteristické lahodnou, vyváženou chutí s vyšší plností, harmonickou hořkostí a dobrým a příjemným řízem. Díky těmto vlastnostem se české pivo vyznačuje jedinečnou vlastností a tou je jeho dobrá pitelnost, která nabádá k dalšímu napití. A jak vidím budoucnost tradiční výroby českého piva? České pivo je národní fenomén a věřím, že tomu tak bude i v budoucnu. (iHNed)


Společnost STAROBRNO, a.s. přikročila k dlouho plánované rekonstrukci areálu varny starobrněnského pivovaru. Tato investice v řádu několika milionů EURO přispěje k tomu, že se pivovar stane jedním z nejmodernějších v evropském měřítku.

Myšlenka na rekonstrukci varny vznikla ve Starobrnu už před 5 lety. Současná varna byla nejstarší částí celého areálu. V předchozích letech dostaly přednost jiné investice, jako byla modernizace stáčecí linky, nové nádoby na kvašení, nová automatická filtrace nebo výměna lahví, loni byl ale celý projekt rekonstrukce schválen, včetně rozpočtu, který se pohybuje v řádu několika milionů EURO.

Základní požadavky na varnu definovali lidé z výroby – v projektové skupině proto nemohl chybět vrchní sládek Petr Hauskrecht. Na konečném vytváření plánů se podíleli také architekti a technologové se zkušenostmi z výstavby pivovarů, a to jak z České republiky, tak z mateřského Heinekenu. V současné fázi vrcholí výběrové řízení na dodavatele technologií. Ve hře jsou momentálně 4 zahraniční a jedna česká firma.

Provoz varny jede nyní na maximum, aby se vytvořily zásoby pro dobu, kdy bude rekonstrukce vrcholit. V říjnu totiž dojde k odstávce jedné poloviny varny, která se bude asi do ledna 2008 rekonstruovat , provoz mezitím zajistí druhá polovina. V únoru bude nutné asi na dva týdny odstavit varnu kompletně, během této krátké doby se dokončí 2.část a celé zařízení se propojí. Kompletní provoz nové varny v požadovaném výkonu by měl být zahájen k 1. dubnu 2008.

I když bude v nové varně jedno z nejmodernějších vybavení v evropském měřítku, Starobrno stále zůstane u klasické technologie dvourmutového varného procesu, čili technologie vhodné pro výrobu kvalitního českého piva. Rozdíl bude jen v míře kontroly nad kvalitou, v dokonalé automatizaci a efektivitě. Kapacity varny se zvýší se o 40%, sníží se významně spotřeby energií. Provoz také bude mnohem ekologičtější – tepelné výpary, které momentálně unikají do okolí, se budou jímat a druhotně využívat, sníží se množství odpadních vod a emisí.

Velkým plusem je dokonalý sběr dat, který umožní stoprocentní přehled o každé várce a dlouhodobé monitorování údajů.

Společnost STAROBRNO, a.s. očekává, že by se investice díky úsporám energií a snížení extraktových ztrát mohla vrátit už za 5 až 6 let. (Tisková zpráva Starobrna)


Moderní technologie i tradice

[neděle, 20. květen 2007]

Začátky vaření piva ve Vyškově lze odhadovat již na počátek 15. století, neboť biskup Tas z Boskovic obnovil roku 1460 vyškovským měšťanům právo várečné, o které přišli v době husitských válek, z čehož lze usoudit, že měšťané vařili pivo ve svém městě již před nimi.

K velké změně došlo roku 1588, kdy biskup Stanislav Pavlovský rozšířil již platné "vařiční právo" pro město Vyškov a vaření piva se rozšířilo na další dvě místa.

***

Vařilo se tedy:

* pivo měšťanské - vařené měšťany po jednotlivých domech, ale na přelomu 16. a 17. století bylo od tohoto vaření piva po domech upuštěno a měšťané začali vařit pivo v obecním pivovaru tzv. "po střídě" (jednotliví měšťané se střídali ve vaření piva podle předem připraveného pořadníku).

* pivo obecní - vařené na radnici pro potřeby města. Bylo vařeno nepravidelně z důvodu nedostatku peněz u poddaných, později v něm vařili pivo i měšťané. Obecní pivovar ukončil svoji činnost v roce 1873.

* pivo arcibiskupské - vařené na zámku pro potřeby vrchnosti a hejtmanství.

***

V roce 1994 byla založena akciová společnost Jihomoravské pivovary se sídlem v Brně, v níž byly vyčleněny všechny pivovary a sodovkárny bývalého podniku, kde nebyly jasné majetkové poměry, nebo již byly vedeny spory restituční a spory o určení majetku. Zřizovatelem bylo ministerstvo zemědělství a součástí se stal i pivovar Vyškov, neboť byl vznesen požadavek arcibiskupství Olomouckého o vrácení majetku - tj.budov a pozemků v areálu pivovaru do jejich vlastnictví. Po postupném řešení jednotlivých kauz zůstalo ve společnosti Jihomoravské pivovary pět provozů a v roce 2002 bylo sídlo společnosti převedeno do Vyškova.

V současné době pivovar vyrábí ročně 47 000 hl piva. Na tomto objemu se podílí deset druhů výrobků, které jsou z převážné části expedovány v okrese Vyškov a nejbližším okolí.

V současné době lze ochutnat vyškovské pivo i v zahraničí, a to na Slovensku, v Maďarsku, Německu, Švédsku, v USA a Španělsku. Export činí cca 15 % celkové produkce.

K dnešnímu dni je pivovar vybaven moderní technologií a linkami na stáčení piva do lahví o obsahu 0,5 a 0,355 litru, sudů KEG o obsahu 20, 30 a 50 litrů a to vše při zachování původního výrobního postupu s podílem tradiční rukodělné práce a vlivu lidského faktoru při utváření konečné chuti a kvality. (iHNed)


Pivovar Černá Hora zahájil výrobu nealkoholického piva Forman. Protože toto pivo neobsahuje alkohol, můžeme označit tento nápoj jako pivo bez alkoholu.V současnosti existují při výrobě nealkoholického piva několik různých metod. Nejužívanější metodou je tzv. výroba skokem. Nejprve se připraví nízkostupňová mladina o původní stupňovitosti 4% extraktu. Ta se vyrobí ve varně dvourmutovým dekokčním způsobem a nechá se 1 až 1,5 dne zkvasit ve spilce. Namísto běžných 7-10 dní u výčepních piv. Poté se pivo přečerpá do ležáckého sklepa, kde se při dokvašování pohlídá jeho stupňovitost. Během procesu se hlídá objem alkoholu. Ten by neměl přesahovat 0,5 % obj. alkoholu.

Dalšími, méně využívanými metodami výroby nealkoholického piva jsou:

Metoda použití speciálních kvasnic, které nezkvašují sladový cukr a tudíž nevytváří v pivu alkohol.

Metoda přidávání enzymů. Při rmutování se dodají do sladiny enzymy, které nevytváří tolik sladového cukru vytvořeného ze škrobu.

Čtvrtou, poměrně málo používanou metodou je vymrazování alkoholu. Z důvodu energetické a tudíž i ekonomické náročnosti se tato metoda téměř nepoužívá.

Pátou metodou, která je rovněž velice finančně náročná je metoda membránová filtrace založená na filtraci alkoholu přes speciální membrány.

Pivovar Černá Hora nepoužívá žádnou z výše uvedených metod, ale vyrábí pivo technologií filmové vakuové destilace. Ve vakuovém prostředí při sníženém tlaku se alkohol odpařuje při teplotě 40-45 %. Tím vzniká pivo s maximálním objemem do 0,04% obj. alkoholu. Tato technologie je nejlepší pro zachování chuťových vlastností piva. Chuťově by se mělo pivo více podobat pivu tradičnímu alkoholickému. Navíc jako vedlejší produkt je získán destilát, který má 40% alkoholu. Tento destilát s chuťovými vjemy sladu a chmelu je využíván k přípravě výrobku pod názvem Pivní režná.

V České republice nepoužívá žádný pivovar tuto posledně zmíněnou metodu. Pivovar Černá Hora je u nás vůbec první. Etiketa zde ... (Web Černá Hora)


Soudek moravského piva Černá Hora, který věnoval v pátek v Berlíně Karel Schwarzenberg svému německému protějšku Franku-Walteru Steinmeierovi, okamžitě vyloudil na tváři šéfa německé diplomacie úsměv.

„Přivezl jsem vám od nás jednu věc, která je opravdu nenahraditelná, dárek z jednoho moravského pivovaru, výborné pivo,“ uváděl svůj dar s vážnou tváří český ministr. „Opravte mě, pokud se mýlím, ale Černá Hora se německy řekne Schwarzenberg. To se hodí,“ usmíval se Steinmeier. „Mohu vás ujistit, že toto bude jeden ze státních darů, které rozhodně nebudeme dlouho archivovat,“ uzavřel německý ministr. (Právo)


Bernardův apríl

[sobota, 19. květen 2007]

Rodinný pivovar Bernard ještě nikdy ve své historii nedosáhl takového výstavu piva v měsíci dubnu jako letos, když uvařil 12.329,5 hl. Apríl se tak stal nejúspěšnějším dubnem v novodobé historii humpoleckého pivovaru.

"V letošním roce, kdy pivovar oslaví 410 let svého založení, nám teplé počasí v dubnu opravdu přálo," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: "K výsledku pomohlo i zavedení výroby nealkoholického piva Bernard Free a Bernard Free jantarové, která se podílí na celkovém výstavu 5,3 procenta."

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován. Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholické pivo Bernard Free

a Bernard free jantarové. Pivo expeduje přibližně do 1500 restaurací v České republice a Slovenské republice, dále pivo vyváží do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA. Výstav nepasterizovaného piva Bernard v roce 2006 byl 140 tis. hl. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Do nových lahví nové pivo

[sobota, 19. květen 2007]

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard rozšířil sortiment nealkoholických piv. Ke světlému pivu, které se vaří od loňského léta, nyní přibyl polotmavý mok bez alkoholu.

"Obliba nealkoholického piva roste obecně," řekl spolumajitel podniku Stanislav Bernard . Je přesvědčen, že jeho pivovar se nejvíc přiblížil tradičním druhům s alkoholem.

Polotmavé nealkoholické pivo

Polotmavé nealkoholické pivo bude Bernard vařit jako jediný v zemi. Ostatní výrobci v této kategorii produkují pouze světlá piva. "V Česku určitě nikdo takové pivo nedělá a já nevím o tom, že by bylo něco podobného někde v Evropě," uvedl Bernard.

Pivo Bernard Jantarové Free vzniká z pěti druhů sladu - kromě světlého českého sladu i z barevných karamelových a bavorských sladů. Pivovar ho bude stáčet do lahví. Nejprve je bude dodávat do restaurací, jichž v Česku a na Slovensku zásobuje kolem 1500.

Nové pivo chce nové lahve

Do letošní letní sezony pivovar vstoupí také s novými lahvemi, podobně jako to již dříve udělaly velké pivovary v zemi. Díky novým etiketám zákazníci snáze rozliší jednotlivé druhy piv, jichž nyní Bernard vyrábí devět.

Kvůli dlouhodobě rostoucí produkci se nyní rozšiřoval závod. Investice za 60 milionů korun se týkaly kapacit pro kvašení a zrání zlatavého moku. Loni Bernard uvařil 140.000 hektolitrů nepasterizovaného piva. (Gurmán)


Pivovary lákají návštěvníky

[pátek, 18. květen 2007]

Pivovary na Vysočině se snaží oslovit zákazníky v regionu i turisty. Svoji značku propagují prostřednictvím pivních slavností a exkurzí, během nichž se lidé mohou seznámit s výrobou a zlatavý mok na místě i ochutnat. Včetně minipivovarů vaří v kraji pivo sedm podniků. V některých byly otevřeny restaurace a v dalešickém pivovaru budou moci návštěvníci i přenocovat. Pravidelné exkurze od června nabídne Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě. „Osobní kontakt se spotřebitelem považuji za účelnější než draze placenou reklamu,“ zdůvodnil ředitel Jiří Hušek. Lidé mohou přicházet každý pátek od 16 do 18 hodin. Prohlídky s průvodcem se budou konat do podzimu, pokud se sejde alespoň 15 lidí. Vstup bude zdarma. „Chceme to spojit s návštěvou restaurace,“ doplnil ředitel. V pivovarské restauraci, zprovozněné v minulém roce, je 90 míst. Dalších více než 100 lidí může pivo značky Rebel ochutnávat na venkovní zahrádce. Hušek podotkl, že dosud se exkurze pro veřejnost konaly jednou ročně, při slavnosti piva.

Exkurze, při nichž mohou návštěvníci pivo také ochutnat, pořádá i Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. „Loni pivovar navštívilo kolem 2 500 lidí,“ přiblížil mluvčí Zdeněk Mikulášek. Zájemci si musejí návštěvu předem domluvit, mělo by jich být alespoň deset. Pivovarskou restauraci Bernard nemá, nyní upřednostňuje investice do výroby. „Restaurací, kde se točí naše pivo, je v Humpolci celkem dost,“ podotkl Mikulášek.

Na prohlídku mohou i stoupenci jihlavského pivovaru, i zde je nutná předchozí domluva. „Nebráníme se tomu, ale že bychom ze sebe chtěli dělat skanzen, to nechceme,“ řekl generální ředitel Jan Kylberger. Po rekonstrukci byla v areálu nedávno opět otevřena pivovarská restaurace. Naopak výrobu pelhřimovského piva Poutník lidé sledovat nemohou. „Velké pivovary k tomu mají možnosti, my na to nejsme zařízeni,“ vysvětlil Lubor Jedlička, ředitel družstva DUP, kterému pivovar patří. Uvedl, že podnik se snaží o to, aby jeho pivo mohli turisté ochutnat ve stále větším počtu hospod.

V dalešickém pivovaru najdou lidé kromě minipivovaru a restaurace i muzeum rakousko-uherského pivovarnictví. Od letošního června mohou v dějišti filmových Postřižin také přenocovat. V hotel se 47 lůžky se s podporou Evropské unie přeměnila stará pivovarská půda a podkroví dobového areálu. (MF Dnes)


Velký den Piva – první informace

[pátek, 18. květen 2007]

Příprava jedné z největších kulturních akcí pořádaných v Pardubickém kraji, „Velký dne piva“ je již v plném proudu, a tak Vám nabízíme první informace, ať si termín 15. 9. 2007 poznamenáte ve svém kalendáři. Určitě nebudete litovat!

Již 15. ročník této akce navazuje na velmi úspěšné ročníky minulé, přesto bude ve spoustě věcí jiný. Ať již počtem interpretů, soutěží, nebo i propagací a na to navazující návštěvností. Program bude rozšířen téměř po celém pardubickém pivovaru a poprvé bude vytvořena i druhé podium, které bude zastřešeno. Na scénách kromě pivovarských stálic, jako je kapela Pernštejnka nebo skupina Pádlo, vystoupí spousta dalších zajímavých hudebních skupin a už teď Vám můžeme s radostí sdělit, že jedním z hlavních hostů bude trojnásobný držitel letošních hudebních cen Anděl, skupina Kryštof.

U soutěží nevynecháme klasické „pivní disciplíny“ a s velkým ohlasem se jistě setká i „2. mistrovství v pojídání tlačenky“. O dalších interpretech a programu Vás budeme průběžně informovat na stránkách pivovaru. (Web Pernštejn)


Pivovar Náchod a.s. dosáhl v období leden až duben 2007 výstavu 37 842 hl (oproti shodnému období roku 2006 jde o zvýšení o 5,3%). Z celkového výstavu činil export 4 807 hl (12,7%), opět v porovnání s rokem 2006 (4 359 hl) jde o zvýšení o 10,3%.

Rozhodující část výroby - 40% - tvoří světlý ležák PRIMÁTOR Premium, 31% - světlé výčepní pivo PRIMÁTOR Světlý a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje především od poloviny 90. let. Společnost produkuje PRIMÁTOR Premium Dark (tmavý ležák), PRIMÁTOR Nealko (světlé nealkoholické pivo) či PRIMÁTOR Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů - dříve DIA

Chloubou pivovaru jsou však originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o novinku roku 2005 PRIMÁTOR 13% Polotmavý (obsah alkoholu 5,5% obj.) - speciální polotmavé pivo, PRIMÁTOR 16% Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) - speciální světlá piva a nejsilnější běžně vyráběné české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10% obj.) - speciální tmavé pivo. Výrobkové portfolio piv doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier - originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Poslední novinkou - z listopadu 2006 - je opět velmi specifické pivo - PRIMÁTOR English Pale Ale - svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu. Speciály dokáží vhodně upoutat pozornost ke značce Primátor a tedy i k hlavní části produkce pivovaru.

V tomto období se také prodalo 1 688 hl limonád (o 29% více než v roce 2005, kdy to bylo 1 311 hl), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina. Výrobu nealka jako doplňkového programu pivovar zahájil v červnu 2003.

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických technologických postupů - to se pak odráží například i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží.

Značka PRIMÁTOR® si však udržuje svoji špičkovou kvalitu opravdu dlouhodobě. Svědčí o tom rozsáhlá řada cen ze zahraničních a domácích soutěží. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 91, z toho 23 zahraničních a PRIMÁTOR? tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejlépe si vedou právě speciály a to 16% Exkluziv - zisk 19 ocenění a tmavý ležák - se ziskem 18 ocenění. Poslední oceněním - je zisk stříbrné České pivní pečeti z únorových Reprezentačních slavností piva v Táboře, kde v kategorii piv se sníženým obsahem cukru uspělo pivo Primátor Diamant.

Organizované skupiny návštěvníků také stále daleko více využívají možnosti exkurzí, kdy prohlídka s výkladem je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru, které pojme 120 osob a které bylo vloni doplněno o venkovní posezení s kapacitou 40 míst.

8. dubna 2007 také uplynulo 135 let od položení základního kamene městského pivovaru v Náchodě. (Web Primátor)


Specialista na pivní speciály

[čtvrtek, 17. květen 2007]

Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již ve středověku. Období, kdy se pivo vařilo v jejich domech, ukončilo v červnu 1871 rozhodnutí městského zastupitelstva vybudovat městský pivovar.

Základní kámen byl položen 8. dubna 1872 a o dva roky později již bylo možné ochutnat první várku piva. V roce 1935 se začala v tehdejším Obecním pivovaru Náchod používat chráněná značka Náchodský Primátor (v souvislosti s výrobou 12% tmavého piva) - předchůdce současné známky PRIMÁTOR.

Dnes je pivovar po rozsáhlých rekonstrukcích a svým vybavením patří technologicky mezi nejmodernější pivovary naší republiky. Moderní zařízení umožňuje vařit pivo klasickou, staletími prověřenou, technologií charakteristickou pro české pivo. Pivo tak splňuje vysoké mezinárodní požadavky na kvalitu a zároveň si zachová svou nezaměnitelnou lahodnou chuť.

Chloubou pivovaru jsou originální, chuťově zajímavé vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o PRIMÁTOR 13 % Polotmavý (obsah alkoholu 5,5 % obj.) - speciální polotmavé pivo, PRIMÁTOR 16 % Exkluziv (obsah alkoholu 7 % obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) - speciální světlá piva a nejsilnější standardně vyráběné české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10 % obj.) - speciální tmavé pivo.

Výrobkové portfolio piv doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier - originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Jde o pivo s lehkou sametovou chutí, velmi příjemnou hořkostí, s opálovým zákalem způsobeným kvasinkami a s jemnou hřebíčkovou vůní typickou pro pšeničná piva. Příznačná je bohatá hustá pěna a typický přírodní kvasničný zákal, který je u této technologie charakteristickým znakem. Průměrný obsah alkoholu 5 % obj.

Poslední novinkou - z listopadu 2006 - je opět velmi neobvyklé pivo - PRIMÁTOR English Pale Ale - svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu. Jde o originální svrchně kvašené pivo, které se vyznačuje tmavou jantarovou barvou, bohatým chmelovým aroma a specifickou hořkou chutí po originálních anglických chmelech, které zanechávají v ústech na patře jemnou hořkou chuť. Pivo se vyznačuje lehkostí, svěžestí a typickou Ale pěnou. Obsah alkoholu průměrný činí 5 % obj.

Již ze skutečnosti, že takřka každý rok pivovar přináší nějaký nový druh piva, vyplývá, že inovace je základní podmínkou úspěšného fungování menšího pivovaru jako je náchodský i na velmi konzervativním českém trhu.

Značka PRIMÁTOR si dlouhodobě udržuje svoji špičkovou kvalitu. Svědčí o tom celá řada medailí a ocenění získaných na nejrůznějších domácích a zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 91 z toho 23 zahraničních. (iHNed)


Každý den přináší MF DNES profil některé z osobností nominovaných do ankety Osobnost Libereckého kraje. Dnes ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Jen málokde se podařilo to co v pivovaru ve Svijanech. Zatímco před osmi lety měli pětačtyřicet hospod v okruhu pár desítek kilometrů, dnes jich mají přes dvanáct set a znají je „fajnšmekři“ v celé České republice. Z pětatřiceti tisíc hektolitrů piva uvařeného v roce 1998 se vyhoupli až no loňských 230 tisíc a letos sahají po tři sta tisících. Tím, kdo u všeho byl a svůj život se svijanským pivem spojil, je František Horák. Od roku 1995 byl ředitelem pivovaru a je jím dodnes, i když je mu už 66 let.

Narodil se v roce 1941 v Mašově u Turnova. Absolvoval učiliště v oboru sladovník s maturitou v Plzni, v roce 1957 nastoupil do svijanského pivovaru, kde až na jednoroční přestávku působí stále. Prošel cestou od dělníka, přes podsládka a sládka. Před dvanácti lety se stal ředitelem.

Zásadní obrat ve vývoji pivovaru i v Horákově životě nastal v květnu 1998. Tehdy pivovar koupila skupina českých podnikatelů a vznikla společnost Pivovar Svijany.

Z pivovaru, který skomíral, se stal nejznámější výrobce piva v regionu. Leckdo mluví o zázraku. „Vsadili jsme na štamgasty a na patriotismus, a samozřejmě na kvalitu. Na to, že vaříme tradiční pivo,“ říká Horák. „Vyrábíme tradiční kvašené české pivo. Má duši. Je živé a obsahuje řadu vitamínů a tělu prospěšných látek. Když se pije rozumně, je zdravé,“ mluví o „svém“ pivu Horák.

Podle něj je základní svijanskou filozofií vztah k zákazníkovi. Svijany si zákazníka vychovávají. Už před osmnácti lety začaly pořádat ve Svijanském Újezdě pivní slavnosti, na které dnes chodí kolem čtrnácti tisíc lidí. Staly se největší akcí svého druhu v regionu.

„Byli jsme první v republice, hned v roce 1990,“ říká pyšně. Za tu dobu se staly největšími v Česku, zná je skoro každý.

„Neděláme žádnou masivní drahou reklamu, lidé si nás zpravidla najdou,“ říká Horák. „Přijedou třeba na dovolenou do Jizerských hor, Liberce nebo do Českého ráje, ochutnají svijanské pivo a pak je chtějí i doma. Pak nám volají hospodští a ptají se, jestli bychom jim nechtěli dodávat. Začneme tedy shánět v okolí další hospody, aby se nám vyplatilo pivo tam dovážet a často se to podaří. Kromě toho jsme také rozšířili sortiment a investovali do modernizace stovky milionů korun.“ (MF Dnes)


Na konci března připravili v Pivovaru Rohozec na Turnovsku pro spotřebitele novinku na tuzemském pivním trhu: Skalák 11 % - řezaný ležák. Nové rohozecké pivo v sobě snoubí přednosti tradičného světlého ležáku a typického tmavého piva. Je namícháno přímo v pivovaru pod dozorem sládka v optimálním poměru tak, aby byla zajištěna dokonalá harmonie chuti a barvy. Všichni znalci, včetně žen, si tak mohou vychutnat to správné řezané pivo nejenom ve své oblíbené hospodě či restauraci, ale nyní i jako lahvové pivo v pohodlí svého domova.

Netradiční lahvové pivo si ovšem zaslouží i netradiční etikety, podle kterých ho jednoznačně a okamžitě rozpoznáte mezi ostatními řadovými „lahváči“. Etikety totiž zdobí obnažené dívky – světlovláska a tmavovláska. Tak jako pro vás rohozečtí namíchali řezané pivo ze světlého a tmavého piva, tak k němu namíchali i různé etikety s blondýnou a brunetou. Dívky na etiketách budou spotřebitele provázet po celý rok a budou se obměňovat podle aktuálního ročního období.

Vybere si každý a sběratelé pivních etiket budou nadšeni, protože během letošního roku rozšíří své sbírky o 12 netradičních přírůstků. Pivovaru Rohozec se poslední dobou prostě daří. Na prestižní degustační soutěži Pivo ČR 2006 obsadil jeho Skalák 11% druhé místo. Před pár týdny sběratelé pivních etiket a tácků ocenili sérii rohozeckých etiket jako třetí nejhezčí mezi českými pivovary. Vloni zaznamenal pivovar více než 12% nárůst prodeje v porovnání s rokem 2005. A v roce 2007 rohozečtí předpokládají dokonce 18 % nárůst oproti roku 2006. Tak ať se jim daří! Článek s etiketami zde ... (Web Rohozec)


Export Zlatopramene stále posiluje

[středa, 16. květen 2007]

České pivovary se stagnací domácího trhu stále více sázejí na export. Jednou z cest, jak zvýšit prodeje, je expanze do nových teritorií. Zlatopramenu se v loňském roce podařilo vstoupit do dvou exotických zemí - Izraele a středoafrického Beninu. "Odezva spotřebitelů v Beninu nás velmi mile překvapila a překonala i poměrně ambiciózní plány. Nejednalo se jen o náhodné akce. Ve spolupráci s naším obchodním partnerem a za přispění reklamy v celostátní televizi se nám podařilo velmi úspěšně vstoupit na trh se Zlatopramenem," říká Adrian W. Šaroch, exportní manažer skupiny Drinks Union, do které Zlatopramen patří. V reakci na pozitivní ohlas trhu začala společnost cíleněji budovat distribuční síť. "Velký úspěch jsme docílili zejména s tmavou variantou Zlatopramene. Sledujeme a analyzujeme výstupní data z tohoto trhu a snažíme se nastavit naši distribuční síť tak, aby naše výrobky byly dostupné všem konečným spotřebitelům všude, kde si je chtějí vychutnat," dodal Šaroch. Pro zásadní hodnocení podle něj ale uplynula zatím krátká doba. "Stojíme ale na slibném začátku. Benin sice nepatří k velikým státům Afriky co do počtu obyvatel, přesto jeho relativně klidná politická situace a vhodná lokace umožňuje další rozvoj. Bedlivě proto sledujeme vývoj a očekávání spotřebitelů nejen tam, ale i v sousedních zemích," uvedl.

Dalším novým teritoriem byl v loňském roce Izrael, kde Zlatopramen také vstoupil do tamní distribuce. "Nejprve šlo o plechovkové pivo Zlatopramen se slabším obsahem alkoholu. Před koncem loňského roku jsme již připravili nabídku i na lahvové pivo Zlatopramen s různým obsahem alkoholu a také v tmavé a polotmavé variantě," uvedl.

Od roku 2005 vaří také licenčně Zlatopramen ruský pivovar EFES. "V rámci společného marketingového a obchodního plánu jsme již v roce 2005 dosáhli vynikajících výsledků a prodali přes 100 tisíc hektolitrů Zlatopramene," říká Šaroch. Ruský pivní trh je však podle něj velmi odlišný od těch evropských. Segment českých piv je tam velmi silný. Konkurenti tak od počátku na vstup Zlatopramene reagovali velmi silně a agresivně z pohledu podpory produktů i ceny. Přesto se v roce 2006 podařilo dosáhnout bezmála desetiprocentní meziroční nárůst prodejů. "Abychom naši pozici v tak silné konkurenci udrželi a dále posílili, stojí před námi pořádný kus práce. Pro letošní rok jsme právě s tímto cílem se skupinou EFES připravili několik zásadních a strategických projektů," uzavírá Šaroch. (iHNed)


Zlatopramen se oblékl do nové láhve

[středa, 16. květen 2007]

Zlatopramen 11° se oblékl do zcela nového kabátu. Vlajková loď pivovarnické skupiny Drinks Union má zcela novou láhev. „Zlatopramen 11° tak po změně etikety na konci loňského roku dovršil významnou modernizaci své image a nadále tak patří mezi špičková domácí piva nejen svou lahodnou chutí a kvalitou, ale také designem,“ řekl manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Nová láhev pro pivo Zlatopramen odpovídá podle Rajdla současným spotřebitelským trendům v pivních obalech. „Základním znakem je zúžené hrdlo doplněné o výraznou krčkovou etiketu, která jej celé obepíná. Změnil se také tvar etikety, který již není kulatý, ale má oválný tvar, což zvýrazňuje originalitu naší značky,“ doplnil Rajdl.

Vývoj nové láhve byl během na dlouhou trať. „Ve spolupráci s naším dodavatelem lahví, dubským závodem společnosti Owens-Illinois jsme postupně design upravovali až do dnešní podoby. Celý vývoj a zavedení nové láhve pro Zlatopramen trval přibližně rok,“ řekl výrobní ředitel Drinks Union Daniel Váša. Postupně se nové láhve začnou navážet do obchodů a nahradí staré. „Podle údajů ostatních producentů piva jim přinesla nová láhev zvýšený prodej. Očekáváme proto podobný vývoj,“ doplnil Váša.

Od teď již bude Zlatopramen 11° plněn pouze do nových láhví. Kmotrou nové láhve se stala Miss sympatie 2002, ústecká rodačka Lenka Taussigová. „Při navrhování nové láhve jsme se drželi co možná nejideálnějších tvarů pro oko spotřebitele. Výběr kmotry proto snad nemohl být ani jiný,“ podotkl Boris Rajdl. (Tisková zpráva Drinks Union)


Březňák má svůj symbol i na novince

[středa, 16. květen 2007]

Pivovar Velké Březno na Ústecku začal včera pivo čepovat do nových láhví. Nápoj prý také bude kvalitnější, protože otevřel i novou filtraci, která má zlepšit chuťovou stabilitu piva Březňák, řekl Josef Vejlupek, prokurista společnosti Drinks Union, která pivovar ovládá. Podle manažera pivovaru Jana Sedláčka lze na novou láhev nalepit větší etiketu, která proto byla upravena. Jejím hlavním motivem je tradiční portrét Victora Cibicha. O něm se tvrdí, že je nejspíše nejportrétovanějším Čechem v historii. Na pivní etikety se dostal už v roce 1906. Jeho obrázek je nejen na láhvích piva z Velkého Března, ale údajně ho používají i některé pivovary v Uruguayi, Kostarice, Itálii či Rumunsku. Cibich je skutečnou postavou. Žil v letech 1856 až 1916. Ve Velkém Březně pracoval jako přednosta zdejší železniční stanice. Pivovar Velké Březno vznikl v 17. století a v současné době se jeho roční výstav pohybuje kolem 180 tisíc hektolitrů piva. (Lidovky)


Velké české pivovary začínají experimentovat s novými druhy piv. Po Plzeňském Prazdroji nebo například Budvaru, které letos přicházejí s novým pivem, sází na originální druh i ústecká pivovarnická skupina Drinks Union. Pro německý trh chystá výjimečně silný ležák.

"Jedenadvacetistupňový ležák ale zatím nebude k dostání na českém trhu, společnost jej chce vyvážet do Německa," uvedl prokurista společnosti Josef Vejlupek.

Nové pivo je velmi silné, obsahuje deset procent alkoholu. Pivovar Velké Březno, kde se bude vyrábět, ho uvařil pět set hektolitrů. Pracovní název je zatím Doppelbock či také Strong.

"Doba ležení v ležáckých sklepích je minimálně půl roku. Je nutné, aby se sladila chuť a hořkost piva. Dále je nutné, aby se chuťově schoval také alkohol," uvedl výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša.

Velkobřezenský pivovar nikdy tak silné pivo nevařil. Z pivovarů, které nyní patří do skupiny Drinks Union, vyráběl silnější pivo pouze v meziválečném období dnešní pivovar Zlatopramen, a to dvaadvacetistupňového Patriota. (iDnes)


Více než padesát sudů pěnivého moku značky Březňák vypili návštěvníci Pivních slavností Březňáku, které se uskutečnily tuto sobotu v Děčíně. „Na 15 výčepů, které byly nepřetržitě v provozu, jsme museli neustále zásobovat novými a novými sudy s pivem z našich velkoskladů,“ hlásil bezprostředně po akci Jan Vyleťal z produkce Drinks Union, která pivo Březňák vaří. Slavností se podle odhadů zúčastnilo několik tisíc lidí.

Letošní Pivní slavnosti Březňáku byli součástí městských slavností v Děčíně. „Chtěli jsme zdůraznit sounáležitost naší značky s tímto regionem. Městské slavnosti považujeme za nejpříhodnější možnost, jak tuto sounáležitost zdůraznit,“ řekl manažer značky Březňák Jan Sedláček.

Dodal, že k oslavám měl Březňák ještě další důvod. „Od 10. května jsme začali naše pivo plnit do zcela nové láhve, která nahradí původní láhev NRW. Březňák se také poprvé v historii objeví na pultech v balení multipack po 12 kusech,“ doplnil Sedláček. Vše pak podle něj doplňuje nové logo a etikety, které ještě více posilují symbol značky – obličej pana Cibicha, prvorepublikového přednosty stanice v sídle pivovaru, Velkém Březně.

Pivním slavnostem Březňáka vévodil velký pivní stan 15 metrů dlouhý. „Největší zájem byl samozřejmě o pivo Březňák, ale nával byl také u atrakcí jako stolní fotbal a šipky,“ uvedl Jan Vyleťal. Hlavní hvězdou programu pak byly tři české hudební osobnosti – Ivan Hlas, Hudba Praha a Laura a její tygři. (Tisková zpráva Drinks Union)


Nad výrobou všech druhů piva Louny nově dohlíží František Procházka, zkušený pivovarník, který v pivovaru Louny pracuje desítky let. Ředitel pivovaru Daniel Urban jej od dubna jmenoval podstarším pivovaru. „František Procházka je dlouholetý pracovník pivovaru Louny, ve kterém si prošel mnohé pozice. Jeho zkušenosti jsou zárukou, že cesta zlepšování kvality našich piv bude nadále pokračovat,“ komentoval jmenování Procházky ředitel pivovaru Louny.

Dvaapadesátiletý pivovarský harcovník strávil celý svůj profesní život v pivovaře Louny. „S pivovarem jsem prakticky srostlý a prošel s ním celý vývoj v posledních 35 letech. Na pivo Louny nedám dopustit,“ říká. V samotném pivovaru prošel velké množství pozic, naposledy pracoval jako sklepmistr.

Jak se dívá na vývoj kvality piva Louny v posledních měsících. „Vrátili jsme se k původním výrobním postupům, což našemu pivu chuťově výrazně prospělo. Posílili jsme lahodnost, výraznějším chmelením také hořkost a podpořili říz,“ uvedl Procházka.

Co by chtěl ve své nové funkci pivu Louny přinést? „Chtěl bych, aby Louny ještě posílily svou pozici domácího piva v regionech Louny, Most a Chomutov. Chci také, aby i nadále moji lidé k práci přistupovali s láskou. Jedině tak můžeme vařit skutečně kvalitní lahodné pivo, které budou zákazníci vyhledávat,“ dodal nový podsládek. (Tisková zpráva Driks Union)


Dokonalost spojená s tradicí

[neděle, 13. květen 2007]

Firma LUKR byla založena v roce 1991 a od svého založení se zabývá servisem a dodávkami v oblasti gastronomie se zaměřením na výčepní technologie, zavedla systém sanitací a stala se na trhu jedničkou v oblasti dodávek pro gastronomii. LUKR INGENEERING proslavila výroba a dodávky staročeských výčepních hlav Lukrovek.

Výčepní hlavy Lukrovky se již staly dominantou řady hospod a restaurací. Spojením zručnosti mistrů několika řemesel při jejich výrobě vzniká nádherný produkt, který nemá svým provedením a kvalitou zpracování u nás konkurenci. Nezbytnou součástí je pak výčepní kohout Nostalgie, kterým jsou osazovány jak Lukrovky, tak ostatní typy výčepních hlav. Výjimečnost tohoto kohoutu a dovednost výčepního dokáže připravit pivo s jedinečnou chutí a pěnou.

"Nosným programem jsou kompletní dodávky pivního tankového hospodářství s nerezovými tanky s vnitřními sterilními vaky, kde systém uchycení pivního vaku je chráněn průmyslovým vzorem," říká Michal Bureš, předseda představenstva LUKR INGENEERING a.s., s tím, že tyto tanky již využívá více než 500 pivnic a restaurací. Současným hitem je nová koncepce čepování piva, kdy host je sám sobě výčepním. "Celý systém rychlovýčepů označený pracovním názvem "Kolotoče" je velmi dokonale technicky propracován a je též chráněn užitným vzorem. Zákazník si sám čepuje pivo na místě, kde sedí, přičemž množství vytočeného piva se automaticky načítá pomocí počítače. Do každého stolu je zavedeno potrubí pro přívod piva, vody a odvod odpadu. Počet míst u stolu i kohoutů na výčepní hlavě lze volit dle požadavků objednatele a koncepčního řešení restaurace. Systém je vybaven řídicím softwarem, měřené hodnoty jsou zpracovávány jak pro účely účtování, tak pro různé podpůrné akce s promítáním na velkoplošné obrazovky a podobně," vysvětluje Bureš.

Zkušenosti ukazují, že tam, kde byl systém zaveden, stoupla několikanásobně spotřeba piva, protože miska s oříšky na stole je velkým pokušením, ale pípa s kvalitním pivem na stole je pokušení mnohem větší, kterému nikdo neodolá. Systém byl v premiéře použit při rozvodech piva v pražské Sazka Aréně, která je světovým unikátem. Spotřebovaly se čtyři kilometry nerezových trubek a pivo je uloženo v tankovně o celkovém obsahu tanků 340 hektolitrů. Speciální rychlopřipojovací uzly umožňují volitelné připojení až 112 výčepů po dvou kohoutech v jednotlivých stáncích. Systém je automaticky řízen z centrálního velínu.

Vlajkovou lodí firmy jsou však v současné době minipivovary, které pomáhají přenést výrobu kvalitního piva plzeňského typu co nejblíže koncovému spotřebiteli a mohou příznivcům zlatého moku poskytnout i širokou nabídku různých speciálních piv. "V uplynulém období jsme tyto minipivovary dodali například do Mexika pro Consorcio Cervecero de Baja nebo do Saigonu ve Vietnamu pro minipivovar Hoavien," vypočítává Bureš.

V tuzemsku staví společnost LUKR INGENEERING centrum Pivovarský dvůr Plzeň na Selské návsi v Plzni-Černicích. Součástí areálu bude restaurační minipivovar "Purkmistr", školicí a kongresové středisko a bowling. "Kromě znovu oživené značky prémiového piva Purkmistr zde bude řada předních českých sládků připravovat další různá speciální a příležitostná piva. Pravidelně zde počítáme s degustacemi a ukázkami vaření piva. Školicí a kongresové středisko se stane dějištěm odborných kurzů a školení pořádaných ve spolupráci s předními odborníky v oblasti pivovarnictví a gastronomie," uzavírá Bureš. Slavnostní otevření minipivovaru včetně vysvěcení varny proběhne 6. června letošního roku. (iHNed)


Opilá Fialka: Nejlepší pivní koktejl

[neděle, 13. květen 2007]

Opilá Fialka, což je pivo Chodovar namíchané s čistou a rybízovou vodkou, barmanským rybízovým sirupem a kúrou z citrónu, byla vítězným drinkem mezinárodní soutěže barmanů.

Tento pivní koktejl ozdobený jahodou a karambolou namíchal na devátém Chodovar Cupu Tomáš Novák z pražské gastronomické střední školy.

"Je to ojedinělá soutěž v republice. Hledali jsme pivovar, který by na to slyšel. Každý sládek měl ale husí kůži z toho, že mu chceme kazit pivo," řekl ředitel soutěže Mojmír Prokeš. Před devíti lety na to kývl Chodovar a z malé soutěže vniklo mezinárodní klání s průvodem barmanů, mažoretkami a alegorickými vozy s koňmi.

Kromě přesvědčivé chuti a barmanské preciznosti baví soutěžící publikum. "Vymýšlejí slogany, básničky, písničky, tancují, převlékají se do kostýmů, střílejí z pistolí, kopou do míčů," řekl Prokeš. Letos byli v Chodové Plané kovbojové, čarodějnice, jeptišky a barové tanečnice.

Mafiánský free style

Tomáš Novák měl na sobě "mafiánský" černý oblek s proužkem, bílý klobouk a kravatu a za zvuku hudby z filmu Chicago předváděl barmanský free style, kdy synchronně se dvěma pomocníky vyhazoval lahve do výšky.

Wampire Dream s klobásou

Ve skupinách, kterých bylo osm, vyhrál drink Wampire Dream. Petra Slunéčková a Nikola Vimrová ze střediska praktické výuky Grandhotelu Pupp ho namíchaly z kořeněného sirupu Monin, energetického drinku Rh plus a griotky a ozdobili "špízem" s chilli papričkami a klobásou.

Podle předsedy Pivního klubu Josefa Voltra se letos za barovým pultem vystřídalo 24 barmanů, zejména studentů ze sedmi hotelových škol, což je o čtvrtinu více než loni. Mezi nimi byli profesionální barmani z Prahy, Mariánských Lázní, Karlovy Varů, Domažlicka a Šumavy. Další ročník bude opět s bavorskou a rakouskou účastí. "Zatím se nám, bohužel, nepodařilo zajistit další postupové kolo. Ta soutěž je ale unikátní jen samotným přátelstvím mezi barmany," dodal Prokeš. (Gurmán)


Na nealkoholickém pivu si už brzy pochutnají milovníci značky Chodovar. Rodinný pivovar z Chodové Plané, který se v posledních letech proslavil originálními a hlavně úspěšnými pivními lázněmi, právě zahajuje jeho výrobu.

Kromě toho pivovar startuje výstavbu druhé restaurace se 160 místy, jež vznikne do konce roku z budovy bývalé sladovny. "Otevřena by měla být nejpozději v březnu příštího roku," říká šéf pivovaru Jiří Plevka. Sedmým rokem otevřená restaurace Ve Skále s 260 místy v bývalých sklepích pivovaru je trvale obsazená.

"Nová by měla vyrůst hlavně pro hosty našeho hotelu U Sládka," uvádí ředitel hotelu, restaurace i pivních lázní Mojmír Prokeš.

Restaurace bude opět stylová s klenbami a sloupy, staročeskou kuchyní, jídly z ryb a specialitami z piva.

Pivu bez alkoholu se Chodovar dlouho bránil. Jiří Plevka dokonce prohlásil: "Slovní spojení nealkoholické pivo je nesmysl." Hosté i odběratelé ho ale chtějí.

Nealkoholického Chodovaru chce firma vyrábět ročně tisíce litrů, zatím pouze v lahvích. Pokud bude zájem o sudové, výrobce se přizpůsobí.

"Nealko pivo nahradilo po tlaku řidičů nízkoalkoholickou sedmičku, v níž bylo trochu alkoholu," vysvětluje Mojmír Prokeš. Koncem dubna otevřel pivovar v hotelu šestnáct nových pokojů a nyní má 120 lůžek.

Novinky nabídnou i Pivní lázně Chodovaru. "Jedná se zejména o zábaly v pivovarském mlátě," sděluje Prokeš. Jde o unikátní vlastní patent. Teplé zábaly, podobné rašelinovým, prohřívají klouby, šlachy a cévy. Navíc má mláto minerální látky, vitamíny a sacharidy, které vyživují kůži.

V Pivních lázních, otevřených loni v březnu, rovněž startují nové typy masáží a inhalace vlastní minerální vody Ilsano, nové pitné kúry s Ilsanem a kyslíková terapie.

O lázně je velký zájem, víkendy jsou blokované zhruba šest týdnů dopředu. Přijíždějí hosté z celé Evropy, Ameriky a Asie. (iDnes)


Zahájí pivní sezónu

[neděle, 13. květen 2007]

Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku zahájí v sobotu 12. května novou sezónu. Stane se tak již tradičně koulením pivního sudu po Zlaté královské stezce z bavorského Störnsteinu a mezinárodní soutěží barmanů v míchání nápojů Chodovar Cup, kterou ve 13 hodin uvede veselý průvod gastronomů, pivovarských a obecních spolků. Důležitou součástí oslav, které doplní kulturní vystoupení a prezentace, bude odhalení pamětní desky významného rodáka Dr. J. E. Veitha při slavnosti povýšení obce na městys v 11 hodin. Událost podtrhne vystoupení divadelních ochotníků a mořská panna v městské kašně. Symbolický první sud sezóny bude po dokoulení z Německa naražen v 17 hodin. (Právo)


Slogan „To pravé bohatství se skrývá uvnitř“ shrnuje nový marketingový koncept značky Pilsner Urquell. Od 1. června začne v českých televizích běžet nová televizní reklama s Emilem Holubem, která bude dále doplněna kampaní využívajících známých a uznávaných osobností, které vyjevují své vnitřní bohatství s trefným dvojsmyslem k Pilsner Urquell – režisér Miroslav Ondříček, horolezec Josef Rakoncaj a kytarový virtuos Lubomír Brabec. Realizací nejnovějšího provedení televizní reklamy byl pověřen anglický režisér Andy Moravan, kameramanem byl Skot John Mathieson, který nasnímal filmy jako Gladiátor či Hanibal.

„Nejde o žádnou revoluci, největší posun v naší marketingové strategii je to, že dříve jsme hráli pouze na poněkud neosobní strunu národní hrdosti. Teď je středem pozornosti vyjádření opravdových a ušlechtilých hodnot konkrétního člověka, známé české osobnosti, jež paralelně vyjadřuje svůj vztah k Pilsner Urquell, přičemž důležitý element české národní hrdosti pochopitelně nezmizel. Míříme tak mnohem blíž ke spotřebiteli. Co se týká nového reklamního spotu s Emilem Holubem, je originální nejen prostředím, ale i svou nebývalou stopáží (90, 60 a 40 vteřin). Zůstáváme však opět v historickém prostředí a držíme se významné osobnosti nebo činu. Důležitá je vždy i autenticita celé události,“ říká Petr Polák, manažer značky Pilsner Urquell.

Druhá větev zaváděcí kampaně, která bude zahrnovat venkovní reklamu na různých nosičích (billboardy, bigboardy, citylighty), tiskovou a online reklamu vychází ze shodné myšlenky a točí se kolem současných českých osobností. Také ty objevují své vnitřní bohatství s paralelním vyznáním k pivu Pilsner Urquell – režisér Miroslav Ondříček, horolezec Josef Rakoncaj a kytarový virtuos Lubomír Brabec.

Reklamní spot určený výhradně pro český trh vyvinula agentura Leo Burnett a natočila jej ve spolupráci s produkční společností Starlite Productions. Spot bude v pátek nasazen v délce 90 vteřin – ve 21:53 před pořadem Uvolněte se, prosím, na programu ČT 1, pro další nasazení se počítá s kombinací 40- a 60vteřinových verzí.

Pár zajímavých informací z natáčení:

Emila Holuba si zahrál herec Karel Dobrý. Celkem se natáčení zúčastnilo 60 komparsistů, včetně 25 domorodých bojovníků ve stylu kmene Zulu a tanečníků, kteří ovládají původní domorodé tance

Celkem se točilo na 6 lokacích ve dnech 11.–14. května 2007 v Jihoafrické republice a v Zambii, pro zachování maximální autentičnosti cesty Emila Holuba po Africe.

Veškeré kostýmy a rekvizity byly vyrobeny dle dobových referencí a dochovaných artefaktů, štáb navštívil i muzeum Emila Holuba pro získání všech informací

Historie vzniku spotu

Na začátku celé výroby bylo potřeba rozhodnout, kde se má celá reklama natočit. Připadalo v úvahu několik zemí které mají zajímavé scenérie připomínající Afriku – ve storyboardu (podrobném návrhu příběhu reklamy) najdete africkou buš, džungli, hornatou krajinu, velký vodopád. Důležitou roli hrála také snaha o autenticitu: např. africké slony najdete jen v Africe, opravdu velkých vodopádů najdete na světě málo a Viktoriiny vodopády jsou také právě v Africe. Z produkčního hlediska padla volba na Jihoafrickou republiku, kde společnost Starlite Productions zrealizovala natáčení. Shodou okolností se tak točilo v zemi, kde Emil Holub působil jako lékař před svými výpravami a odkud se vydával směrem na sever. Mimochodem, trasa z Johannesburgu na sever Jihoafrické republiky až k Viktoriiným vodopádům, kudy se ubírala cesta výrobního štábu není nepodobná trase jedné z Holubových výprav.

Pro celkové vyznění spotu bylo důležité aby divácký vjem měl blízko k pocitu diváka, který právě viděl upoutávku na velký, epický film. Režisér Andy Morahan nabídnutý Starlite Productions doporučil na projekt kameramana Johna Mathiesona, kterého znají z kina ti jenž viděli filmy jako Gladiátor, Hanibal, Švindlíři, Svět podle Prota či Království nebeské. Z několika kol castingu jak v Čechách tak i na Slovensku byl vybrán český herec Karel Dobrý. Vznikla tak reklama která na první pohled působí epicky a velmi se vymyká běžné reklamní produkci nejen v České republice. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Letošní rok slaví

[sobota, 12. květen 2007]

Pivovarský dvůr Zvíkov 13-ti leté výročí od svého založení! Při této příležitosti jsme oživili starodávnou recepturu svrchně kvašeného piva, které jsme pojmenovali„Zvíkovský Rarášek„

Rarášek se dle pověsti zjevoval na starobylém hradě Zvíkov již za panování rodu Švamberků, kdy Mistr Vlach, jež řídil rozsáhlou přestavbu hradu, zmiňoval o tajemných silách a rejdech působících na hradě.

„Zvíkovský Rarášek„ je pivo světlé, jedenáctistupňové s lehkým specifickým aroma. V chuti se snoubí tóny ječného sladu a jemného žateckého chmele, s tóny zázvoru a speciální kvasničné kultury, vyznívající v jeden lahodný a řízný akord.

Svrchně kvašený „ Zvíkovský Rarášek „ se stáčí na pípě od 1.6.2007 a také se plní do patentních lahví 0,75l. Lahve jsou opatřeny ručně navrženou etiketou od známého výtvarníka J.P.

Po značce „ Zlatá labuť „ tak přichází výrazný protipól - „ Zvíkovský Rarášek „, aby obohatil a rozšířil nabídku našich piv, poskytl hostům další zážitek z pití originální značky a zároveň důstojně oslavil. (Pivní galerie)


Budějovický Budvar neuspěl v Řecku před tamním nejvyšším soudem ve sporu s konkurenčním Budějovickým měšťanským pivovarem (BMP). Budvar o tom informovala v tiskové zprávě. Pivovary se přely o označení Budweiser Bürgerbräu na etiketách, v překladu budějovický měšťanský var.

Pivo s touto etiketou vyrábí a v Řecku prodává BMP. Budvar způsob užívání značky považuje za nekalou soutěž a tvrdí, že BMP klame spotřebitele. Jeho dovolání ale soud s konečnou platností zamítl.

Podle právničky Budvaru Heleny Lejtnarové je verdikt řeckého tribunálu překvapující. Soudy v jiných zemích, například v Německu, v Rusku, v Chorvatsku, ale i v Česku, se totiž ve stejných případech klonily na stranu Budějovického Budvaru a nekalou soutěž zakázaly.

"Zatím nemáme k dispozici odůvodnění rozsudku a nevíme, proč soud neuznal naše argumenty. Z průzkumů trhu víme, že zákazníci jsou mateni a výrobky označené jako Budweiser Bürgerbräu považují za pivo z našeho pivovaru," uvedla Lejtnarová.

Měšťanský pivovar má podle svého předsedy představenstva Miroslava Leštiny označení Budweiser Bürgerbräu chráněno v EU a zároveň i jako součást ochranných známek registrovaných v České republice, Rakousku, Švýcarsku, Slovensku a nyní i v Řecku. Registrační řízení se podle něj konají i v dalších státech. Po rozhodnutí řeckého soudu nabídl Leština Budvaru smír.

Oba pivovary jsounositeli označení Budweiser Bier

Oba pivovary jsou prý uživateli chráněného zeměpisného označení Budweiser Bier, které je registrováno v Evropské unii. Zpochybnit se jej snaží tradiční rival Budvaru, americký Anheuser-Busch.

"Přes naše vítězství na významném řeckém pivním trhu stále nabízíme konkurenčnímu státnímu pivovaru koexistenční smlouvu, která by tak jako v historii umožňovala společné užívání značky Budweiser Bier oběma budějovickými pivovary, a tím posílila postavení značky proti americkému konkurentovi," uvedl Leština.

Spory od počátku 90. let

Pře mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí již od roku 1991. Budvar za posledních 16 let uspěl ve 14 z celkem 17 soudních sporů a správních řízení.

Při jednom z posledních sporů vyhrál Budějovický měšťanský pivovar. Loni, po dlouhých šesti letech, dostal povolení Polsku prodávat svůj prémiový ležák pod označením BB Budweiser Bürgerbräu. Budějovický Budvar má u našich východních sousedů zemi zaregistrované čtyři ochranné známky včetně té vlajkové Budweiser. Zatímco ale měšťanský pivovar tvrdí, že jde o rozhodnutí konečné, Budvar to zpochybňuje. (Novinky)


Půvaby a tajemství klementinských rukopisů z 13.-14. století jsou tématem putovní výstavy, která do Nových Hradů zavítá díky spolupráci pivovaru Budějovický Budvar, n.p. a Národní knihovny ČR. Budějovický Budvar je od roku 2006 generálním partnerem Národní knihovny. Výstava se koná v Rezidenci Nové Hrady a pro veřejnost bude přístupná od 18. května do 20. června, denně od 10 do 17 hodin. Expozice je uspořádána ve spolupráci s městem Nové Hrady a s Rezidencí Nové Hrady a.s., pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje RNDr. Jana Zahradníka.

“Budějovický Budvar kromě sportovních aktivit podporuje v jihočeském regionu i projekty z oblasti kultury. Spolupráci s Národní knihovou ČR jsme zahájili v dubnu roku 2006 a výsledkem byla mimo jiné i unikátní putovní výstava „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“. Pevně doufáme, že na úspěch této výstavy navážeme i prezentací klementinských rukopisů,“ komentuje tuto událost Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru n.p.

Na výstavě budou prezentovány umělecké kopie vzácných rukopisných památek - pařížský zlomek Dalimilovy kroniky, Velislavova bible, Pasionál Abatyše Kunhúty, Sedlecký antifonář a Pontifikál Renaulda z Baru. Expozice je umístěna do nově zrekonstruovaných historických prostor buquoyské rezidence, bývalého sídla rodiny Buquoyů, která je dominantou náměstí v Nových Hradech.

Putovní výstava klementinských rukopisů se letos v září přesune do Českého Krumlova. Národní knihovna ČR připravuje ve spolupráci s Budějovickým Budvarem, n.p. další projekty, které se v Jižních Čechách uskuteční v průběhu letošního roku. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Budějovický Budvar bude prodávat svůj ležák v Koreji. Dosud zde kvůli osmiletému sporu s americkým rivalem Anheuser-Busch nemohl pivo nabízet. Letos chce Budvar v asijské zemi prodat přes tisíc hektolitrů ležáku, nyní odesílá první kontejnery.

Budvar vyváží i do dalších exotických asijských států, například do Mongolska, Japonska, Hongkongu či Vietnamu. „Do Koreje budeme vyvážet výhradně světlý ležák v lahvích o objemu 0,33 litru. První květnová zásilka má objem 300 hektolitrů,“ uvedl exportní manažer pivovaru pro Asii Tomáš Bártů.

Budvar mohl do Koreje začít vyvážet už v roce 2004, kdy uspěl ve sporu s Anheuser-Busch a získal ochrannou známku Budějovický Budvar. Zároveň mu tamní úřady přiznaly právo používat označení výrobce Budweiser Budvar, N. C.

Přípravy na zahájení exportu však podle zástupců Budvaru trvaly déle, než je běžné například u evropských zemí. Korejský trh je údajně komplikovaný a exotický. Náročné bylo i hledání vhodného dovozce.

V Koreji je roční spotřeba piva na hlavu asi 35 litrů. Předloni se tam vypilo 16,7 milionu hektolitrů piva, tedy téměř stejně jako v Česku. Žije zde ale pětkrát více obyvatel, asi 48 milionů. „Přestože celková spotřeba piva v Koreji stagnuje, poptávka po importovaném pivu tam již několik let pozvolna roste a do roku 2011 se očekává nárůst o 11 procent,“ řekl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. V Koreji by měl ležák z Budvaru patřit mezi nejdražší značky importovaných piv. (MF Dnes)


Evropské unii pivních spotřebitelů (EBCU) se nelíbí úvahy českého státu o prodeji podílu v Budějovickém Budvaru.

Evropská unie pivních spotřebitelů (EBCUse obává, že se tradiční český pivovar dostane do vlastnictví americké skupiny Anheuser-Busch, se kterou dosud Budvar vede v mnoha zemích vleklé spory. Zástupci unie to uvedli na dnešní tiskové konferenci.

Podle viceprezidenta unie Laurenta Moussona by se privatizace Budvaru mohla odrazit v kvalitě vyráběného piva. Stát podle něj nemá důvod se prosperujícího pivovaru zbavovat.

Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v Česku a patří mezi přední exportéry piva. Je to zároveň poslední pivovar ve vlastnictví státu. Ministerstvo zemědělství začalo nedávno hledat poradenskou firmu, která by státu pomohla s transformací národního podniku na akciovou společnost. To je považováno za první krok k privatizaci společnosti.

Evropská unie pivních spotřebitelů sdružuje více než 110.000 členů ve 13 zemích. Posledním členem se dnes stalo české Sdružení přátel piva, které do řad unie vstoupilo po dvouleté čekací lhůtě. Nejpočetnějším členem unie je CAMRA z Velké Británie se zhruba 87.000 členy. Tuzemské sdružení má více než 1000 členů. (iHNed)


Začít spolupracovat s odvěkým rivalem se může vyplatit. Určitě to platí pro Budějovický Budvar. Jeho pivo začal v Americe nabízet pod značkou Czechvar Premium Czech Lager konkurenční Anheuser-Busch. A hned v prvních čtyřech měsících roku poskočil prodej budějovického ležáku ve Spojených státech meziročně o 43 procent.

"Ať už s Anheuser-Buschem máme jakékoli spory o značku Budweiser, v USA to při prodeji Czechvaru nehraje roli. Tam o naše pivo jeho obchodní zástupci pečují velmi zodpovědně," říká Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. Ten s jedním z lídrů světového pivovarnického trhu uzavřel obchodní dohodu letos v lednu.

Budvar věří, že díky ní letos prodá ve Spojených státech rekordní množství piva - dosud to bylo ročně maximálně osm tisíc hektolitrů, letos očekává dvanáct tisíc.

Díky alianci s Anheuser-Buschem, který kontroluje asi polovinu amerického trhu s pivem, se Czechvar dostal do celonárodní distribuce s téměř šesti sty velkoobchody. Podobné dohody s Anheuserem uzavřely už dříve i pivovary Groslch, Tiger, Kirin a InBev.

Motiv je zřejmý: v roce 2005 vrostl prodej importovaných piv v USA o sedm procent, loni dokonce o deset procent.

"Smlouva přináší prospěch oběma stranám. Czechvar patří mezi nejdražší "hi-end" značky. Zájem o něj mají především muži se středními a vyššími příjmy," říká obchodní manažer Robert Chrt. Czechvar se v Americe prodává hlavně v třetinkových lahvích v restauracích a velkých hypermarketech.

Budějovický Budvar se do Spojených států vrátil se svým pivem po dvaašedesáti letech v roce 2000. Kvůli historické smlouvě se společností Anheuser-Busch z roku 1939, která mu zakazuje používat tradiční ochrannou známku Budweiser na americkém území od Panamy na sever, musel ale přijít s nekonfliktním Czechvarem.

Tehdy Budvar ve Spojených státech začínal s distribučními firmami World of Wine, Beveragelink Distributors a Czech Beers Importers. Ty později nahradil jediný importér Distinguished Brands International, který prodej ze skromných začátků rozšířil do třiceti amerických států. Toho pak letos vystřídal "celonárodní" Anheuser-Busch.

Jak šéf Budvaru Jiří Boček, tak prezident Anheuser-Busche August A. Busch IV. tvrdí, že smlouva o prodeji budějovického piva ve Spojených státech nebude zneužita k podpoře jedné nebo druhé strany v žádném ze sporů o značku, které mezi sebou odvěcí rivalové vedou.

Spekulovalo se o tom, zda nemůže dohoda s Američany podrazit židli pod Bočkem. Také to byl jeden z důvodů, proč státem ovládaný pivovar minulý měsíc navštívil premiér Mirek Topolánek a ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Ten po "inspekci" uvedl, že spojenectví s dlouholetým rivalem sice logicky vzbudilo pozornost. "Ale to, co premiérovi a mně ředitel Boček předložil, mě v této chvíli uspokojuje," uvedl tehdy Gandalovič. I premiér Topolánek prohlásil, že smlouvy nenarušují ani tržní hodnotu Budvaru, ani jeho pozici v dalších známkoprávních sporech.

Oba pivovary se o ochrannou známku Budweiser soudí už sto let - a hned tak neskončí. K vyřešení jich ještě zbývá sedmnáct.

V letech 2000 až 2006 soudy definitivně ukončily šestaosmdesát sporů a správních řízení. V devětašedesáti z nich zvítězil Budějovický Budvar, pět skončilo nerozhodně a ve dvanácti případech uspěli Američané.

Právě vyřešení známkoprávních sporů zatím pokládají všechny české vlády za předpoklad případné privatizace Budvaru. Nynější kabinet Mirka Topolánka k tomu ještě přidal přeměnu národního podniku na akciovou společnost. (iHNed)


V prvních jarních měsících dochází ve všech podnicích a firmách k hodnocení uplynulého roku. Loňský rok v těchto dnech bilancuje i jeden ze tří největších pivovarů v České republice - Budějovický Budvar, n.p. Co se pivovaru podařilo, kde se jeho výrobky prosadily a jaké novinky uvedla společnost na náročný český trh? Na tyto a další otázky odpovídá ředitel národního podniku Budějovický Budvar, ing. Jiří Boček.

* Pane řediteli, jestli se v poslední době mluví o nějakém pivovaru, tak je to Budějovický Budvar. Tu se objeví zpráva o novém pivu, tu zase zpráva o nové obchodní alianci či o nejlepším exportu v historii. Co se za tímto boomem skrývá?

Loni jsme zvýšili výstav piva o 5%, což považujeme za velký úspěch. Měli jsme rekordní export, zvýšili jsme i prodej doma. Podařilo se nám také výrazně vylepšit ekonomické ukazatele podniku. Mohu zodpovědně prohlásit, že jsme měli dobrý rok. Za tím vším stojí především poctivá práce všech zaměstnanců pivovaru. Od vedení, obchodního a marketingového oddělení, až po zaměstnance ve výrobě.

* Že se vám daří v České republice není až takové překvapení, ale Budvar je stále oblíbenější i v zahraničí...

Já bych především řekl, že uspět na domácím trhu není vůbec samozřejmostí, dokonce bych řekl, že je to jeden z nejsložitějších úkolů. Spotřeba piva v ČR stagnuje a o každý prodaný hektolitr vedou konkurenční pivovary tvrdý boj. Uspět na českém trhu vyžaduje nabízet vysoce kvalitní produkt za odpovídající cenu, ale také velkou obchodní zdatnost.

* A uspět na zahraničních trzích je jednodušší?

Ne, to určitě ne. Naší výhodou je ohromná tradice a především známost ochranné známky Budweiser Budvar. Ta nám pomáhá otevírat dveře. Další věcí pak je, že v těch dveřích musíte mít co nabídnout. My zahraničním spotřebitelům nabízíme vysoce prémiovou značku piva, vyráběnou z nejkvalitnějších surovin a tradičním výrobním procesem. Značka Budweiser Budvar je jednou z nejznámějších českých značek na světě. Mimochodem to potvrdil i fakt, že "Budweiser Budvar" byla loni jako jediná česká značka zařazena do prestižního britského seznamu "CoolBrands". Náš ležák má v Británii velmi dobré renomé, zejména mezi mladou generací.

Naše pivo patří mezi tradiční a originální evropské produkty. Evropská unie chrání pojem "Budějovické pivo" (Budweiser Bier) prostřednictvím institutu "Chráněného zeměpisného označení" (Protected Geographical Indication - PGI). Právo používat logo PGI na etiketách však znamená i velký závazek - musíme pivo vyrábět tradičním způsobem a pouze z vybraných surovin. Pro spotřebitele je logo PGI zárukou, že naše pivo je vyrobeno v Českých Budějovicích. Licenční výroba kdekoliv jinde nepřipadá v úvahu.

* Jak loni dopadl váš export?

V roce 2006 jsme dosáhli výrazného nárůstu prodeje na všech našich nejdůležitějších exportních trzích - tedy v Německu, Velké Británii, na Slovensku a v Rakousku. V loňském roce jsme dokonce vyvezli nejvíce piva v naší historii. Do 50 států celého světa jsme exportovali 555 000 hektolitrů piva - převážně světlého ležáku Budweiser Budvar. To znamená meziroční zvýšení exportu o 8 %!

* Který zahraniční trh je pro Budvar nejúspěšnější?

Na prvním místě je třeba uvést Německo, kde náš prodej dosáhl hranice 190 000 hl, což znamená meziroční zvýšení o 5 %. Naše pivo má v Německu velmi dobrou pozici - mezi prémiovými importovanými ležáky jsme druhou nejprodávanější značkou. Výsledky v Německu mimo jiné příznivě ovlivnila změna struktury distribuce přes vlastní dceřinou společnost Budweiser Budvar Importgesellschaft mbH pro celou oblast Německa.

Pak je zde trh Spojeného království. Celkem se v Británii prodalo 106 000 hl, což opět znamená meziroční zvýšení o 11 %. Ve Spojeném království došlo loni také k výraznému meziročnímu nárůstu točeného ležáku Budweiser Budvar o 25 % a točený Budweiser Budvar si dnes zákazníci mohou objednat ve více než 1200 britských restauracích.

Je potřeba dodat, že výsledky v Německu a Velké Británii jsou o to cennější, že celková poptávka po pivu tam dlouhodobě pomalu klesá. Na Slovensku, které je naším třetím nejdůležitějším exportním trhem, byl dosažen nárůst o 10 % (prodej 60 000 hl). Ležák Budweiser Budvar dále posílil svou pozici nejprodávanějšího importovaného prémiového ležáku v Rakousku a s velkým odstupem porazil ostatní česká piva v tomto segmentu trhu. Na náročném Rakouském trhu jsme prodali 45 000 hl.

* Na všech zahraničních trzích prodáváte přes dceřiné společnosti?

Ve většině států máme místní importéry. Na některých trzích jsme ale v poslední době uzavřeli smlouvy o obchodní spolupráci s největšími tamními pivovary. V letošním roce to byla například široce medializovaná smlouva s americkou společností Anheuser - Busch pro dovoz a prodej našeho piva na území Spojených států amerických.

Tato smlouva nám umožňuje dodávat do sítě téměř 6000 nezávislých velkoobchodů, které jsou partnery společnosti Anheuser-Busch.

Importované evropské značky jsou pro velkoobchody ze sítě Anheuser Busch významnou položkou, neboť importované pivo je jedním z nejrychleji rostoucích segmentů pivovarského průmyslu v USA.

Další významné dohody jsme uzavřeli se společnostmi ze skupiny dánského pivovaru Carlsberg ve Finsku, Švédsku a Chorvatsku. Tyto trhy vnímáme jako velké obchodní příležitosti a výzvy, které můžeme s partnerem velikosti Carlsbergu plně využít.

Přestože je ještě brzy na celkové vyhodnocení přínosů těchto smluv pro nás pivovar, již teď je jasné, že všechny uzavřené kontrakty již přinesly nárůst prodejů našeho piva v těchto zemích.

* Zpět na domácí půdu. Od března je na trhu úplná novinka v produkci Budějovického Budvaru. Co vás k myšlence nového piva Pardál přivedlo?

Rozhodli jsme se vstoupit do nového spotřebitelského segmentu, v kterém jsme dosud neměli žádný produkt.

Nyní máme v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu, od které očekáváme další zvýšení celkových prodejů společnosti. Při výrobě Pardála používáme tradiční kvalitní suroviny a vodu z artéských studní. Pardál je výčepní pivo a jeho chuť i další vlastnosti jsou výrazně odlišné od našich tradičních druhů piva. Proto oslovuje především zcela nové zákazníky.

* Na jeho vývoji se podílely stovky spotřebitelů, kteří svým názorem ovlivňovali konečnou chuť Pardála a měli být zárukou toho, že pivo bude přesně takové, jaké dnešní český "pivař" vyžaduje. Podařil se záměr?

Předně bych jim ještě jednou velice rád poděkoval za spolupráci, protože jejich pomoc byla pro nás velice důležitá. První výsledky naznačují, že náš společný projekt se podařil. Prodejní výsledky během prvního období výrazně předčily naše očekávání. V březnu jsme čtyřnásobně překročili původně plánovaný prodej Pardála a dubnové výsledky také vypadají velmi nadějně.

* Budou kromě již zmíněných obchodních aliancí či nového piva následovat letos další novinky?

Zcela určitě, protože musíme stále vylepšovat naši pozici na trhu. Jednu významnou novinku uvedeme na český trh během velmi krátké doby. Myslím, že zákazníci se mají na co těšit. Ale podrobnosti si zatím nechám pro sebe. (iHNed)


Strana 1 z 3 » »»
1 2 3

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň