Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

duben 2007

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv duben 2007


Sklárna v Harrachově vyrostla již v roce 1712. O padesát let později se stala – a to na další dvě stovky let – vlastnictvím rodu Harrachů. Luxusní nápojové sklenky, mohutné křišťálové lustry a především v zahraničí oblíbené sklo dekorativní v ní vznikají dodnes.

A to zásadně tradiční ruční prací! Zásluhu na tom má sklář František Novosad, původem z Nového Boru, který druhou nejstarší sklárnu v Česku i střední Evropě v červenci 1993 zakoupil. Posléze ji otevřel i veřejnosti.

Doslova ke sklárně přistavěl restauraci a minipivovar. Usednete-li za stůl v pivovarské restauraci, nabídne se vám výhled přímo do haly sklářské hutě. Chcete-li ovšem sklářům nakouknout přímo pod ruce, můžete se vydat na exkurzi s průvodcem. Spatříte tak brusírnu z roku 1895, dodnes poháněnou vodní turbínou. Horko vás polije v blízkosti dvou pecí, úžas přepadne při pohledu na um současné generace harrachovských sklářů.

Lahodné pivo

Teprve pak přichází ten správný čas na ochutnávku místního piva. Je zdravé, kvasnicové a nefi ltrované, vaří se třikrát týdně ve třech variantách – osmistupňové huťské, dvanáctistupňový Františkův Ležák, který určitě vznikl na počest pana majitele Novosada, a třináctistupňový tmavý Čerťák, jenž je jistojistě věnován známé harrachovské hoře.

Jedno pivo gratis

Nabídka firmy Novosad a syn ale ještě není zdaleka u konce. V muzeu čeká největší sbírka skla na českém území, jež připomene i ty nejzajímavější kousky z éry hrabat Harrachů.

Pokud zatoužíte po skleněném dárku, můžete navštívit hned dvě prodejny skla. Jedna z nich je dokonce samoobslužná. Rozhodnete-li se utratit pět set korun, pokladní z této sumy odečte výši vstupného za exkurzi ve sklárně. Dospělí za prohlídku provozu v délce pětačtyřiceti minut zaplatí šedesát korun, v nichž je i jedno pivo gratis.

Děti na kvasnicový mok nárok nemají, vstupenka pro ně totiž stojí pouhou desetikorunu. Nedivme se, že sklárna Novosad a syn, jež nabízí i lůžka v ubytovně, je nejnavštěvovanější památkou široko daleko. Ochutnejte lahodné kvasnicové pivo v harrachovské sklárně. (Deník)


Na prázdnej ploche bývalého michalovského pivovaru by malo stáť do konca roka moderné nákupné centrum s názvom Zemplín Market Michalovce. Nákupné stredisko vyrastie na ploche viac ako 7,5-tisíc m2. Otvoriť by ho mali v novembri 2007. Výstavbu zabezpečuje spoločnosť Minag, a. s. V stredisku bude priestor pre 50 predajní s rôznym sortimentom a v jeho okolí parkovacia plocha pre 300 áut.

Spoločnosť Spiller Farmer, s. r. o., ktorá sa zaoberá prenájmom nehnuteľností, v týchto dňoch oslovuje viaceré podnikateľské subjekty v regióne Zemplína, ktoré by mohli po dokončení centra v nákupnom stredisku pôsobiť.

Prázdna plocha v centre mesta tak po viac ako štyroch rokoch opäť ožije. Michalovský pivovar sa v roku 1999 dostal do konkurzu. Kúpila ho košická akciová spoločnosť Minag. Pivovar nebol konkurencieschopný ani na domácom trhu a hoci sa noví majitelia snažili o jeho reprofiláciu, zahraniční investori o investíciu prejavili iba minimálny záujem. Spoločnosť sa preto rozhodla v roku 2002 budovy vo vyše trojhektárovom areáli zlikvidovať. Búracie práce boli tak definitívnou bodkou za takmer 140-ročnou existenciou michalovského pivovaru. Z pôvodných stavieb tu zostala iba dvojposchodová budova v blízkosti cesty, v ktorej bude zdravotné stredisko.

Podľa predstaviteľa firmy Martina Magulu bude v priestoroch nákupného centra doplnkový sortiment už vedľa stojaceho Kauflandu. Nové centrum by malo vytvoriť pracovné príležitosti pre približne sto ľudí. Pôjde o jednoposchodovú budovu. Na prízemí bude priestor pre 24 obchodných jednotiek - predajní a na 1.poschodí pre dvadsaťšesť. (Korzár)


Od 2. apríla 2007 sa môžu spotrebitelia na celom Slovensku stretnúť s novou tvárou piva TOPVAR. Nové logo, etiketa, fľaša, plechovka či prepravka sú súčasťou procesu znovuuvedenia značky na slovenskom trhu. Plánovaná je reklamná kampaň, ktorej súčasťou sú billboardy, printové reklamy, TV spoty a BTL aktivity. Pivovary Topvar, a. s., veria, že značka Topvar má potenciál stať sa najobľúbenejšou značkou na slovenskom trhu.

Pivo Topvar prichádza na trh s novým vzhľadom. Od apríla sa môžu spotrebitelia v obchodoch stretnúť s novým logom piva, s novými fľašami, prepravkami i plechovkami. Tento deň je zároveň štartom reklamnej kampane, ktorá sa zameriava na znovu uvedenie piva Topvar - obľúbeného v jeho domácom regióne, ako aj na celom slovenskom trhu. Ide o prvú veľkú marketingovú ofenzívu od vytvorenia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., 1. januára 2007.

Ústredným mottom uvádzacej kampane je – "To podstatné je vo vnútri". Podstata kampane je v jej jednoduchosti. Nehovorí o tom, čo je pre nás dobré, ale skôr nás pozýva objaviť samotný Topvar. Prvá časť kampane prezentuje pivo Topvar v jeho novom šate. Ďalšia časť prvej "reklamnej vlny" príde s majstrovstvami sveta v hokeji koncom apríla v Moskve, keďže Topvar je oficiálnym partnerom slovenskej hokejovej reprezentácie.

Pivo Topvar bude na trhu v nových fľašiach, ktoré už používa spoločnosť pre značku Šariš. Výhodou týchto fliaš je, že sú zhruba o 20 % ľahšie ako NRW fľaše, pritom sú ale pevnejšie a odolnejšie voči rozbitiu. Zmena šatu značky Topvar podporuje filozofiu, že obal musí odrážať a podporovať kvalitu produktu, ako aj charakteristiky a hodnoty, ktoré ponúka spotrebiteľovi. Nové logo Topvar, ktoré na jednej strane odráža tradičné pivné prvky a na strane druhej zmodernizovaný, viac dynamický dizajn, predstavuje správnu rovnováhu tradičnosti a modernosti. TOPVAR zostáva originál slovenským pivom, ktoré sa pripravuje podľa pôvodnej receptúry v troch variantoch (Topvar 12% Premium, Topvar 10% Tradičné a Topvar Tmavý).

"Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s., je síce formálne mladá, ale naše značky majú na Slovensku dlhú tradíciu," hovorí Olimpia Osinska, riaditeľka marketingu spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. "Táto tradícia a vysoko kvalitné produkty sú základom budovania značiek. Veríme, že so skúsenosťami a znalosťami SABMiller sme schopní portfólio našich pivných značiek úspešne rozvíjať. Topvar nie je prvá značka využívajúca medzinárodné skúsenosti SABMiller, ale je to pre nás na Slovensku značka veľmi dôležitá. V rámci etapy znovuuvedenia dávame novú tvár skvelému produktu. V ďalšej fáze budeme budovať imidž značky atraktívny pre našich spotrebiteľov." (TASR)


Okolo dvoch miliárd korún vynaloží spoločnosť Global Group na výstavbu polyfunkčného komplexu Cassovar v Košiciach, ktorý bude stáť na mieste niekdajšieho rovnomenného pivovaru blízko historickej časti mesta. Dnes na stavbe slávnostne odhalili a poklepali základný kameň. Ako povedal predstaviteľ spoločnosti Global Group Miroslav Marynčák, dnešný deň, keď sa začína výstavba komplexu, je symbolický, lebo pred stopäťdesiatimi rokmi na tomto mieste položili základný kameň pivovaru. Výstavba komplexu, ktorý patrí čo do rozsahu medzi najväčšie investície nielen v Košiciach, ale aj na Slovensku, potrvá do konca roka 2010.

Dominantnou komplexu bude starý pivovarský komín, ktorý sa investor rozhodol ponechať na mieste a ešte zvažuje jeho využitie. „Zrekonštruujeme aj historickú administratívnu budovu, ktorá bola postavená pred 150 rokmi. Pri búracích prácach sme objavili aj štyri staré klenbové pivnice, ktoré chceme tiež zrekonštruovať. Takže symbolická pamiatka na starý pivovar ostane zachovaná,“ povedal Marynčák.

Ako uviedol Marynčák, v komplexe bude 400 nadštandardných bytov, hotel s 250 lôžkami, administratívna budova pre približne tisíc ľudí, kongresové centrum, obchody, reštaurácie a podzemné parkovisko s kapacitou 1 000 miest. (Sme)


Záverečná! Zatvárame...

[neděle, 22. duben 2007]

Za posledných zhruba pätnásť rokov miznú na Slovensku pivovary. V roku 1990 ich bolo ešte pätnásť. Dnes iba osem. Brány viacerých pivovarov sa zatvorili, areály zväčša zostali. Aký osud čaká niektoré z nich?

Holandská pivovarnícka spoločnosť Heineken počas troch rokov zatvorila tri pivovary. Pred štyrmi rokmi to bol martinský Martiner, o rok neskôr nasledoval Corgoň v Nitre a minulý rok aj rimavskosobotský Gemer. Nedávno kúpil bratislavský Stein realitný investor Orco Property Group. Pivovar v týchto priestoroch pravdepodobne tiež čoskoro skončí.

Nový majiteľ horkastý mok vo veľkom variť nechce, a tak hľadá záujemcu o jeho kúpu, ktorý by preň postavil objekty na inom mieste. V tomto areáli má vyrásť polyfunkčný objekt s rezidenčným bývaním, občianskou vybavenosťou a zrejme aj s hotelovým komplexom.

Sťahovanie pod jednu strechu

Prečo sa však brány pivovarov zatvárajú? Oficiálne vyhlásenia firiem sú jasné – slovenského piva sa pije menej. Svoju úlohu zohralo, ako sa domnievajú najmä pivovarníci, zvýšenie ceny tohto nápoja po náraste spotrebnej dane v roku 2003. Slovenský spotrebiteľ sa však v ostatnom čase orientuje viac aj na pitie vína.

Úspech na trhu zaznamenali aj pivá z niektorých malých českých pivovarov. „Tie šikovne využívajú nižšiu spotrebnú daň pre pivovary s objemom výroby do 200-tisíc hektolitrov ročne, čím získavajú konkurenčnú výhodu,“ vysvetľuje Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou pivovaru Šariš. Ďalší odborníci sa domnievajú, že pivovary zanikli aj preto, lebo produkcia zlatistého moku na malom Slovensku bola predimenzovná a paleta značiek príliš pestrá.

V súčasnosti sa pivovary snažia dosiahnuť vyššiu efektivitu modernizáciou a koncentráciou výroby nápoja. Touto cestou kráča Heineken. Stiahnutím produkcie piva iba do jednej prevádzky v Hurbanove si zníži náklady, a keďže má aj širokú distribučnú sieť, stratu regionálnych pivovarov oželie. Navyše, modernizáciou výroby dokáže nahradiť produkciu zatvorených podnikov. Potvrdzuje to aj hovorca Heinekenu Slovensko Roman Krajniak. „Po investíciách do hurbanovského pivovaru by mala byť jeho kapacita takmer dva milióny hektolitrov. Tým bude dostatočná na zásobovanie celého slovenského trhu,” vraví.

Čo však holandský koncern plánuje so zatvorenými pivovarmi? Nehnuteľnosti v Martine a Rimavskej Sobote podľa R. Krajniaka stále vlastní Heineken a využíva ich jeho distribučná spoločnosť. „Budovy po pivovare Corgoň v Nitre sme mali záujem predať, čo sa nám už aj podarilo,“ dodáva.

Dvojka na slovenskom trhu vo výrobe piva SABMiller zatiaľ neplánuje žiadne zmeny v počte svojich pivovarov. Od januára síce zlúčili závody v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši pod jednu spoločnosť – Pivovary Topvar, ale podľa D. Mandíkovej chce spoločnosť naplno využívať kapacity oboch prevádzok.

Z pivovarov bývanie

Dnes už nefungujúce pivovary spôsobili v regiónoch najmä problémy so zvyšujúcou sa nezamestnanosťou. Ich majitelia však nemuseli byť až takí zúfalí, lebo objekty sa zväčša nachádzali v širších centrách miest. A tieto lokality sa dnes rátajú. Nie však schátrané objekty, do ktorých sa investori nehrnú. Preto tieto technické stavby čaká zväčša demolácia.

Týka sa to aj niekdajšieho košického pivovaru Cassovar. Na jeho mieste plánuje bratislavská developerská spoločnosť Global Group začať ešte v tomto roku s výstavbou polyfunkčného komplexu. Jeho súčasťou má byť luxusný hotel, kongresové centrum, administratívne stredisko a súkromné byty. Dokončenie stavby plánuje developer do začiatku svetového šampionátu v hokeji v roku 2011.

Z pôvodného areálu sa podľa zámerov firmy zachová len kaplnka sv. Floriána, šesťdesiatmetrový komín, časť pôvodnej fasády pivovaru a podzemný klenbový priestor, kde by mala byť piváreň a múzeum košického pivovarníctva.

Podobný osud ako Cassovar čaká aj bratislavský pivovar Stein. Zmení sa na byty, reštaurácie a kancelárie. Nádej, že sa niečo z jeho areálu využije aj v novom projekte, je malá. I keď senior viceprezident spoločnosti Orco Property Group Aleš Vobruba pre portál etrend.sk pripustil, že by pivovar mohol zostať súčasťou komplexu aj po jeho prestavbe. „Išlo by však iba o malú výrobu pre reštauračné zariadenia, ktoré sa tam budú nachádzať,” uvádza.

Supermarket namiesto pivovaru

„Horšie” ako Cassovar dopadol michalovský pivovar Starý prameň. Z jeho budov nezostali na rozdiel od toho košického ani paberky. Tento pivovar doplatil na kombináciu zlého manažmentu, náhodných udalostí a zbytočných sporov o značku. Po privatizácii nedokázal dostatočne inovovať technológiu a presadiť na domácom trhu. Nasledovala problematická zmena názvu piva z tradičných značiek Šíravar a Zemplín na Starý prameň.

To nezostalo bez povšimnutia českého Staropramenu a nasledovali súdy o značku. V Michalovciach sa otvorene hovorilo, že zmena názvu sa urobila so zámerom preniknúť na ukrajinský trh. Našim východným susedom malo byť jedno, či pijú Staropramen alebo Starý prameň.

Napokon však orientácia na ukrajinský trh stála pivovar život. Keď Ukrajinci zvýšili dovozné clá na pivo, podnik prišiel zo dňa na deň o 60 percent svojho trhu. V roku 1999 zatvoril svoje brány a odvtedy chátral. Objavilo sa síce viacero projektov na jeho záchranu, ale ani jeden sa nakoniec neuskutočnil.

Odkúpiť skrachovaný pivovar chcelo aj mesto. „Našu ponuku majitelia neakceptovali a budovu predali komerčnej firme,” uvádza Viera Pakánová, hovorkyňa Mestského úradu v Michalovciach. Areál pivovaru napokon kúpila košická spoločnosť Minag. Tá o schátrané budovy záujem nemala, a tak nasledovala demolácia pivovaru. Na jeho mieste mali stáť dva obchodné domy s parkoviskami a viacúčelová kultúrna budova. Dnešnou realitou je zatiaľ len supermarket Kaufland.

Podľa V. Pakánovej však najnovšie o povolenie na výstavbu kultúrno-spoločenského a nákupného centra požiadala spoločnosť Zemplín market, za ktorou stojí developerská firma Spiller Farmer. Termín začiatku stavebných prác je tohtoročná jar. (O peniazoch)


Protimonopolný úrad SR (PMÚ) začal správne konanie voči spoločnostiam Pivovary Topvar a Heineken Slovensko za obmedzovanie hospodárskej súťaže. "Úrad začal správne konanie voči obom podnikateľom za možné porušenie zákona o ochrane hospodárskej súťaže pri uzatváraní zmlúv s reštauračnými a ubytovacími zariadeniami," uviedla pre agentúru SITA hovorkyňa PMÚ Alexandra Bernáthová. Ako pokračovala, jeden z účastníkov si ešte neprebral oznámenie o začatí konania. Úrad sa k predmetu prípadu a k jeho účastníkom nechce bližšie vyjadrovať. Rozhodnutie vydá PMÚ do šiestich mesiacov odo dňa začatia konania. "Predseda úradu môže lehotu na vydanie rozhodnutia v zložitých prípadoch pred jej uplynutím primerane predĺžiť, a to aj opakovane, spolu najviac o 24 mesiacov," doplnila Bernáthová.

V minulom roku predali slovenské pivovary celkovo 3,8 mil. hektolitrov piva, čo predstavuje medziročný pokles o 4 %. Vo vlaňajšom roku sa lídrom na slovenskom trhu s pivom stala opäť spoločnosť Heineken Slovensko so 45,6-percentným podielom na predaji, druhé miesto s 39,2-percentným podielom pripadlo spoločnosti Pivovary Topvar, ktorá vznikla spojením pivovaru vo Veľkom Šariši s topoľčianskym Topvarom. (24 hodín)


Radegast má nový web

[sobota, 21. duben 2007]

Pivo Radegast Birell má od dubna nové internetové stránky s řadou nových informací. Kromě rozšířených informací o produktu, diskuze nebo soutěží je na stránkách možné nově najít také seznam provozoven s nabídkou čepovaného nealkoholického piva Radegast Birell.

Značka Radegast Birell je tradičním partnerem řidičů i cyklistů, proto stránky obsahují také aktuální motoristické informace a podrobně se věnují popisu cyklistických tras, které Radegast Birell provozuje na severní Moravě. Redesign stránek provedla agentura AMI Praha. (Kurzy.cz)


Podesáté otevře v úterý 1. května své brány veřejnosti nošovický pivovar Radegast. V rámci dne otevřených dveří si mohou návštěvníci zdarma prohlédnout místa, kde se vaří oblíbené pivo Radegast a zároveň jej i ochutnat v restauraci umístěné ve vyhlídkové věži. Připraven bude kulturní program, vč. celé řady soutěží o zajímavé ceny. Každý účastník bude moci navíc shlédnout výrobu dřevěných sudů a vyzkoušet si práci s typickými bednářskými nástroji.

Úderem osmé hodiny ranní se v úterý 1. května rozběhne kolotoč prohlídek v pivovaru Radegast v Nošovicích. V rámci desátého dne otevřených dveří čeká návštěvníky i zajímavý doprovodný program. Kromě vystoupení Valašského souboru písní a tanců Radhošť bude promítán historický film o výrobě piva a proběhne celá řada soutěží o ceny.

Zlatým hřebem programu pak bude vystoupení plzeňských bednářů, kteří předvedou výrobu malých transportních dřevěných sudů. Práci s historickými bednářskými nástroji si budou moci vyzkoušet i samotní návštěvníci dne otevřených dveří.

Jak říká manažer pivovaru Radegast, Ivo Kaňák, jsou na nápor návštěvníků v Nošovicích připraveni: „Exkurze budou začínat každou půlhodinu a v případě potřeby jsme schopni ještě některé prohlídky přidat. Zachovat chceme ale kvalitu exkurzní trasy a ta vyžaduje určitou časovou náročnost. V každém případě doporučuji zájemcům o exkurzi rezervovat si konkrétní čas prohlídky na stránkách www.radegast.cz.“

Kromě dne otevřených dveří pořádá značka Radegast i tradiční Radegast Den, který se koná v Nošovicích vždy v září. V loňském roce celodenní akci navštívilo asi 20 000 tisíc návštěvníků. (Web Havířov)


Radegast získal stříbro na Pivexu

[sobota, 21. duben 2007]

Pivo Radegast Originál zachutnalo degustátorům patnáctého ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007. V konkurenci osmnácti světlých výčepních piv získal nošovický Radegast Originál stříbrnou medaili. V anonymní degustaci hodnotili porotci zejména chuť piva, jeho plnost, vůni, říz a hořkost.

Degustační soutěž Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007, která dospěla do svého patnáctého ročníku hodnotí každé z přihlášených piv v rámci dvoukolového systému. Veškeré degustace probíhají anonymně pod dohledem notáře a kromě subjektivního dojmu členů poroty se v celkovém hodnocení přihlíží i k laboratorním rozborům a hodnocením Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.

Ceny se udílejí v kategorii světlý ležák a světlé výčepní pivo. Právě v druhé jmenované kategorii se na stříbrné příčce umístil Radegast Originál.

Jak říká brand manager značky Radegast Milan Gába, úspěch piva Radegast Originál je dalším oceněním pro značku z této soutěže: „Světlý ležák Radegast Premium již je držitelem certifikátu kvality v rámci Zlatého poháru Pivex.. Radegast Originál tak potvrzuje fakt, že všechna naše piva jsou dlouhodobě velmi kvalitní a na degustačních soutěžích úspěšná.“

Výsledky soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007, kategorie světlá výčepní piva:

1. místo - Litovel Moravan, 2. místo – Radegast Originál, 3. místo – Litovel Classic. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Holba - ryzí pivo z hor

[sobota, 21. duben 2007]

Drsná příroda Jeseníků vezme za srdce nejednoho návštěvníka, který sem zavítá. Turisty láká nejen příroda, ale také příjemní a upřímní a lidé, kteří k drsnému horskému kraji patří.

Právě díky nim se tady před léty mohla rozvíjet tradiční řemesla a také jedno z nejstarších, kterým je právě pivovarnictví. V Jeseníkách ho reprezentuje hanušovický pivovar Holba.

Zkušenosti sládků se tady předávají z generace na generaci od doby, kdy byla v roce 1874 uvařena první várka. Uprostřed drsné přírody se rodí zlatý mok nezaměnitelné chuti, která je důvěrně známá nejen kolem pivovarského komína.

Pivovar Holba myslí nejen na své konzumenty, ale také na životní prostředí a rozvoj regionu. Je dlouhodobým partnerem Horské služby Jeseníky, CHKO Jeseníky a tvůrcem projektu Stromy Jeseníkům, zaměřeným na ochranu krajiny.

Holba Šerák je v tomto kraji synonymem dobrého piva. Je to vlajková loď pivovaru a její příslušnost k Jeseníkům je zřejmá už z názvu. Kdo by neznal kopec Šerák s chatou Sv. Jiří, kde můžete u čerstvě načepované Holby posedět a přitom se kochat jedinečným výhledem na panorama Jeseníků.

Svou jedinečnost má i hanušovické pivo, které vítězí nejen u svých konzumentů, ale oceňují ho také pivovarští odborníci v degustačních soutěžích doma i v zahraničí.

Výbornou chuť a kvalitu pivo Holba potvrdilo v soutěži Zlatý pohár PIVEX - Pivo 2007 a stalo se trojnásobným držitelem certifikátu kvality. Postup vaření bedlivě střeží sládek Luděk Reichl, který říká: „Plnou a vyváženou chuť dává pivu nejen samotný proces vaření, ale také kvašení a doba zrání. U nás na pivo nespěcháme, dáváme mu jen to nejlepší a konzumenti to ocení.“ Ve sklepě výčepní Holba zraje 4 až 5 týdnů, což je až dvakrát déle než tzv. europiva. (Právo)


Speciální zelené pivo vyrobil u příležitosti nadcházejících velikonoc brněnský pivovar Starobrno. Speciální třináctistupňový nápoj má skutečně zelenou barvu a premiéru měl před rokem, kdy ho sládci vyrobili sto hektolitrů. Letos ho připravili šestkrát více a má ho nabízet přibližně 800 restaurací po celé republice. Přesnou recepturu na výrobu zeleného moku pivovar tají, zveřejnil pouze, že neobvyklou barvu velikonočnímu pivu dodává jemný bylinný likér. (Lidovky)


"Stále více cítím, že tlak nadnárodních společností v oblasti obchodu je na malé podniky obrovský. V této souvislosti bych rád vysoce vyzdvihl, že vznikla iniciativa, která oceňuje kvalitní výrobky značkou Moravský kras - regionální produkt," říká ředitel pivovaru a prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Ing. Jiří Fusek.

Pivovar Černá Hora už dva roky vytváří speciálně pro prodej svých výrobků, propagačních materiálů a suvenýrů vlastní obchodní síť.

"V současnosti připravujeme otevření nové značkové prodejny tohoto typu v Krhově, u hlavního silničního tahu Brno-Svitavy. Vyzývám proto další podnikatele, kteří společně s námi obdrželi regionální ocenění, nebo ty, kteří je chtějí získat, abychom se dali dohromady, toto místo zásobovali svými nejlepšími výrobky a vytvořili určitou značkovou prodejnu regionu. Chceme přilákat další turisty a ukázat jim, že Blanensko a Boskovicko má nejen turisticky zajímavé cíle, hrady, zámky nebo jeskyně, ale i vynikající výrobky," dodává ředitel pivovaru.

Pivovar Černá hora patří mezi první výrobce, kteří v tomto roce obdrželi certifikát garantující regionální původ pro své výrobky. U Černé hory jsou to především pivo, limonády a stolní voda, na jejichž etiketách se zanedlouho bude objevovat označení "Moravský kras - regionální produkt". (Ecconect)


Rekord v pivovaru překonán

[pátek, 20. duben 2007]

Letos je tomu právě sto let, co Kašpar Krása Blanenský, básník Petr Bezruč a doktor Karel Absolon podnikli v roce 1907 společně s dalšími přáteli svůj jarní turistický výšlap do Černé Hory. Z Brna, Blanska a Boskovic tehdy putovali jarní přírodou našeho kouzelného kraje, aby se sešli k přátelskému posezení v černohorském pivovaru a občerstvili se tu báječným zlatavým mokem. Jako zvláštní odznak účastníků tohoto turistického výšlapu pak zvolili, poněkud netradičně, jednu žlutou ponožku. Na počest tohoto legendárního pochodu vyrazili v neděli 1. dubna 2007 z Blanska, z Boskovic a Brna stovky turistů směrem na Černou Horu. Trasy všech pochodů se napojily na Pivní stezku Petra Bezruče, která je zavedla do Černé Hory do Centra Sladovny v Pivovaru Černá Hora, kde proběhlo slavnostní zahájení turistické sezóny za účasti starostky Blanska paní Králové, místostarostky Boskovic paní Vítkové, starosty Černé Hory pana Hlavičky, poslance parlamentu pana Sivery a majitele Pivovaru Černá Hora pana Fuska. Součástí zahájení turistické sezóny byl zorganizován ve spolupráci s Agenturou Dobrý den pokus o překonání českého rekordu v počtu lidí, kteří mají obutou jednu žlutou ponožku. A povedlo se. Do pivovaru přišlo celkem 554 lidí a 6 psů se žlutou ponožkou, čímž byl pokořen tři roky starý pražský rekord 70 lidí. Do Centra Sladovna přišla kromě toho i celá řada lidí bez ponožky, takže se během dne zde vystřídalo bezmála 750 lidí. V příjemném prostředí čekalo účastníky pochodu pohoštění, losování účastnických lístků o zajímavé ceny (v ceně byl i zahraniční zájezd) a také soutěž o nejoriginálnější historický turistický oděv, kterou vyhrál známý cestovatel a sportovec Milan Daněk v masce železničáře počátku 20.století. V průběhu odpoledne účastníkům hrála boskovická kapela Trní. Při slavnostním otevření sezóny také poprvé veřejně zazněla i nedávno objevená oslavná báseň, kterou na paměť svého pochodu v roce 1907 Petr Bezruč a Kašpar Krása společně složili. Báseň popisuje vznik tradice žlutých ponožek, opěvuje náš kraj, černohorské pivo a zejména nabádá k rozvoji turistiky.

Děkujeme všem za účast, prosíme všechny, aby si uschovali žlutou ponožku, zcela jistě nepřijdou nazmar i příští rok při dalším Ponožkovém pochodu směřujícím do Pivovaru Černá Hora na zahájení turistické sezóny roku 2008.

Tímto považujeme tuto turistickou sezónu za úspěšně zahájenou a zveme všechny k návštěvě Sladovny, doporučujeme vydat se stezkou Petra Bezruče, třeba i bez žluté ponožky. (Web Černá Hora)


Magazín Vlastní cestou od Rodinného pivovaru Bernard získal druhé místo v 5. ročníku prestižní soutěže Zlatý středník.

Ta se zabývá hodnocením firemních publikací, které jsou určené k prezentaci společnosti.

"Prestižní soutěže Zlatý středník jsme se zúčastnili poprvé a při cestě do Prahy jsme si říkali, proč až druhé místo! Když jsme však při vyhlašování cen viděli, do jaké společnosti firem jsme se dostali, jsme výsledkem nadšeni a v další práci nás to pozitivně motivuje. Máme před sebou další vrchol, přestože jsme například "porazili" Volvo, jejichž magazín nám byl v počátcích vzorem" hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dále říká: "Magazín Vlastní cestou tvoří redakční rada čítající pět lidí a nejcennější je, že všechny texty a fotografie jsou původní."

Soutěž Zlatý středník pořádá PR Klub. Před magazínem Vlastní cestou se umístil časopis Čilichili společnsoti Vodafone Czech republic a.s. a na třetím místě skončil časopis Volvo Auto Czech, s.r.o. Tyto společnosti soutěžili v kategorii B2C zaměřené na spotřebitele. (ITBIZ)


Bernard sází na nealkoholické pivo

[čtvrtek, 19. duben 2007]

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard rozšířil sortiment nealkoholických piv. Ke světlému pivu, které se vaří od loňského léta, nyní přibyl polotmavý mok bez alkoholu. Na produkci pivovaru, jenž loni činil 140 000 hektolitrů piva, se nealkoholické pivo podílí již skoro čtyřmi procenty. Spolumajitel podniku Stanislav Bernard je přesvědčen, že jeho prodej bude ještě stoupat. „Obliba nealkoholického piva roste obecně,“ řekl.

Bernard je přesvědčen, že jeho pivovar se nejvíc přiblížil tradičním druhům s alkoholem. Polotmavé nealkoholické pivo bude vařit jako jediný v zemi. Ostatní výrobci v této kategorii produkují pouze světlá piva. „V Česku určitě nikdo takové pivo nedělá a já nevím o tom, že by bylo něco podobného někde v Evropě,“ uvedl Bernard.

Pivo Bernard jantarové free vzniká z pěti druhů sladu - kromě světlého českého sladu i z barevných karamelových a bavorských sladů. Pivovar ho bude stáčet do lahví. Nejprve je bude dodávat do restaurací, jichž v Česku a na Slovensku zásobuje kolem 1 500.

Do letošní letní sezony pivovar vstoupí také s novými lahvemi, podobně, jako to již dříve udělaly velké pivovary v zemi. Díky novým etiketám zákazníci snáze rozliší jednotlivé druhy piv, jichž nyní Bernard vyrábí devět. Kvůli dlouhodobě rostoucí produkci se nyní rozšiřoval závod. Investice za 60 milionů korun se týkaly kapacit pro kvašení a zrání zlatavého moku. (MF Dnes)


CZECH TOP 100: Nejobdivovanější firmou na Vysočině Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2007 nejobdivovanější firmou kraje Vysočina, a to od roku 2002 již pošesté.

"Pokud výsledek naší práce opakovaně kladně hodnotí odborníci, samozřejmě nás to těší. Neznamená to však, že nemáme k realizaci připraveny další nápady. Naopak nás to velice pozitivně motivuje," hodnotí výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: "Zůstáváme věrni tradičnímu způsobu vaření piva, založeném na odděleném hlavním kvašení na spilce a zrání v ležáckých tancích. Právě do rozšíření kvasné kapacity jsme v posledním roce investovali 40 milionů korun.

Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 již od roku 1999 na základě především ekonomických ukazatelů a hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.). (Protext)


Starosta ocenil pivovar Bernard

[čtvrtek, 19. duben 2007]

Nejobdivovanější firma Vysočiny se dočkala ocenění i v domovském Humpolci. Stanislav Bernard a Josef Vávra z humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard převzali z rukou starosty města Jiřího Kučery ocenění za reprezentaci Humpolce daleko za hranicemi města.

Před necelými dvěma týdny se pivovar Bernard stal pošesté v řadě nejobdivovanější firmou v regionu a neztratil se ani v celostátním hodnocení ve svém oboru. „K rozhodnutí udělit ocenění jsme dospěli při nedávném jednání o další spolupráci mezi městem a pivovarem,“ řekl starosta Humpolce Jiří Kučera (ODS). Odmítl, že by až šest cen v prestižním hodnocení Czech top 100 bylo důvodem pro ocenění Bernarda doma. „S městem a jeho vedením máme velice dobré vztahy, tohle ocenění je určitým mezníkem,“ poznamenal spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Humpolecká radnice udržuje ovšem kontakty i s dalšími podnikateli a investory v Humpolci. V první polovině devadesátých let zde poutala pozornost první soukromá průmyslová zóna, investor navíc přicházel z Nizozemska, což bylo tehdy nevídané. „Kvůli poloze na dálnici uprostřed republiky je o Humpolec zájem nadále, máme ale dva problémy, které rozvoji podnikání brání. Většina pozemků kolem dálnice je soukromých a kromě toho nejsou dostupné,“ připomenul starosta Kučera.

Podle něho se ale právě značka Bernard stává synonymem pro město. „Pivo Bernard si lidé stále častěji spojují s Humpolcem, pivovar tak propaguje město ve světě,“ připomenul Kučera.

Pivovar ale není pouze místem, kde se vyrábí pivo, Bernard stále více ovlivňuje i společenský život ve městě. Jestliže tradiční firemní pivní slavnosti slouží v první řadě k propagaci samotné společnosti, řada dalších počinů má širší souvislosti. Pivovar Bernard například dává deset haléřů z každé láhve prodané v podnikové prodejně na fotbal, významně se podílí na oceňování žáků a studentů v rámci ankety Mládí, pořádá besedy se zajímavými lidmi především z oblasti sportu. (Právo)


Krajský soud v Hradci Králové včera odsoudil k osmi letům vězení Radka Mecnera, který vloni dvakrát zapálil pivovar v Dobrušce na Rychnovsku. Pivovaru podle soudu ničil i zařízení a jeho odběratelům rozesílal dopisy s lživým tvrzením, že ve výrobcích pivovaru je jed. Škodu soud vyčíslil na více než sedm milionů korun.

Mecner, který je nyní ve vazební věznici v Hradci Králové, chtěl svými činy zabránit výrobě sladu a obnově výroby piva v pivovaru, konstatoval soud.

Rozsudek zatím není pravomocný, protože odsouzený i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na odvolání. Poprvé Mecner pivovar zapálil loni v únoru, když na půdě budovy položil na matraci hořící svíčku. Oheň zasáhl především střechu sladovny, která se zřítila. Poničil také přibližně 100 tun pivovarnického sladu a technologické vybavení sladovny. V březnu za pomoci svíčky a benzinu zapálil varnu.

V březnu Mecner podle soudu v pivovaru poničil zařízení na výrobu sladovnického ječmene. V dubnu poslal dopisy třeba firmám Opavia a Nestlé, v nichž lživě tvrdil, že sladový výtažek z dobrušského pivovaru obsahuje obtížně rozpoznatelný jed. (MF Dnes)


Všechny královny krásy

[úterý, 17. duben 2007]

Na zámek do Dětenic jsme pozvali všechny vítězky Miss od roku 1989. Některé se dost změnily.

„Přijedu ráda. Ale nemyslete si, že mám pořád velikost šestatřicet jako dřív. Jsem už trochu kulaťoučká,“ smála se Renata Gorecká.

Přeháněla, vypadala dobře. Žije v Polsku, přesto vzala dceru a udělala si rodinný výlet. Zašla i do vyhlášené dětenické krčmy, kde slabším náturám občas nad chováním obsluhy zaskočí sousto. „Tak co, panenko, nažrala ses dobře?“ ptal se jí číšník po obědě. Že to ve zdejší potemnělé hospodě schytá padesátikilová dívenka stejně jako stokilový chlap, poznaly i další miss.

„Co si dáš k chlastu?“ „Malé pivo, prosím.“ „Hubu drž, dostaneš velký.“ Jako matka pluku si při focení počínala první federální miss Ivana Christová. Bylo vidět, že je nejstarší a u ostatních měla respekt. Když si Petra Minářová chtěla zakrýt své dlouhé nohy, Christová hned přiskočila, látku jí ze stehen zase odhrnula a povídá. „No tak, Petra, ukaž, aká si pekná!“

V přestávkách se dívky daly do řeči a i tam byl vidět věkový rozdíl.

V jednom rohu Christová, Minářová, Gorecká, ve druhém Průšová, Stočesová, Kobzanová. Pak nasedly do svých džípů a mercedesů a odjely. (MF Dnes)


Pivo se v Litoměřicích vyrábět nebude. Po půlročním vyjednávání o prodeji Korunního pivovaru společnosti, která chtěla pivo opět vařit, jsou jednání opět na nule.

„Od listopadu jsme se připravovali k podpisu smlouvy. Těsně před podpisem ale zástupci investora oznámili, že na to asi neseženou peníze,“ potvrdil realitní makléř Miroslav Pokorný.

Korunní pivovar, v němž se vařila například piva Kalich či Fořt, ukončil svou výrobu před pěti lety. Části areálu, který leží v městské památkové rezervaci, se od té doby postupně prodávají. „Jádro pivovaru zůstalo pohromadě, výroba se tam může obnovit. Ale zatím není zájemce. Teď možná prodáme komín společnostem, které nabízejí připojení k internetu,“ uvedl Pokorný.

Zástupci Litoměřic by si přáli, aby měl zbytek areálu jednoho kupce. „Lépe by se tak udržela jednotná tvář prostoru,“ přál si místostarosta města Jiří Landa, podle nějž pivo k městu patří.

Korunní pivovar Litoměřice byl založen roku 1720. Pivo se ale ve městě vařilo už od 13. století. (MF Dnes)


Nad kvalitou výroby piva Zlatopramen dohlíží nový sládek. Od března na této pozici, která je mezi pivovarníky po staletí nejuznávanějším postem, působí Libor Čech. Vystřídal Miloše Baumruka, který přešel do technologického úseku Drinks Union, jehož je pivovar Zlatopramen součástí.

Teprve 33letý sládek kupodivu patří k těm služebně starším. „V pivovarech skupiny Drinks Union pracuji od svých 16 let a za tu dobu jsem prošel všemi pivovarnickými provozy. Ještě si pamatuji, když jsme v pivovaru Louny stáčeli do hliníkových sudů,“ vzpomíná.

Svou první várku zlatavého moku uvařil v pivovaru Velké Březno, který je také součástí Drinks Union. „Pamatuji si, že šlo o světlý ležák Březňák a várku ode mě přebíral současný ředitel pivovaru ve Velkém Březně Jaroslav Rottenborn,“ dodává nový sládek. Zkušenosti jak vařit pivo Čechovi předávaly známé kapacity severočeského, ale i českého pivovarnictví, jako například dnes již bývalí sládci pivovaru Velké Březno Jana Rostová a Jiří Rottenborn či František Procházka z pivovaru Louny.

Co by chtěl Čech Zlatopramenu přinést. „Chtěl bych, aby Zlatopramen ještě posílil svou pozici lídra v segmentu jedenáctistupňových piv. Proto chci vést lidi ve výrobě ještě více k tomu, aby ke své práci přistupovali s láskou. Pivovarnictví totiž není o penězích, ale především o lásce k pivu,“ dodal. (Tisková zpráva Drinks Union)


Taussigová pokřtila nové pivo

[pondělí, 16. duben 2007]

Ústecké pivo Zlatopramen putuje od včerejška do obchodů s novou etiketou a v lahvích nového tvaru. Její novou podobu pokřtila modelka Lenka Taussigová.

„Hrdlo je zúžené a doplněné o výraznou krčkovou etiketu. Změnil se také tvar etikety, který je nyní oválný,“ popsal změnu manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Poslední Zlatopramen ve staré lahvi společně vypili ředitel Drinks Unionu Daniel Váša a ředitel velkobřezenského pivovaru Jaroslav Rottenborn. Láhev se pak stala zatím posledním exponátem v historické řadě lahví, do kterých se v Ústí stáčelo pivo. (MF Dnes)


Ochutnat pěnivý mok z produkce šesti minipivovarů působících v Karlovarském kraji měli v sobotu možnost návštěvníci prvních Lomnických slavností piva. Nabídku doplnil i plzeňský Joe´s garage brewery. Na setkání nechyběla amatérská degustace piv z malých varen.

Z těch pocházela piva z Chebu, Lokte, Velichova, Chyše, Velkého Rybníka a Lomnice u Sokolova.

Provozovatel lomnického minipivovaru Ladislav Sás začal vařit pivo Permon na začátku letošního roku. Velký zájem milovníků piva i dvě prestižní ceny přiměly Sáse k plánům na rozšíření výroby.

Lomnický domácí pivovar navržený propagátorem minipivovarů, plzeňským sládkem Josefem Krýslem, najednou vyprodukuje sto litrů nápoje. Produkce končí v místní restauraci U Franty, kde už mu dává před známými značkami přednost asi polovina hostů.

"Zařízení je řízené počítačem, který hlídá teploty i časy," vysvětlil Ladislav Sás. V malých várkách vyráběné pivo podle něj není nic pro pivní skauty, kteří za den zkonzumují deset či více piv, ale spíš pro labužníky, kteří dokážou ocenit originální chuť.

"Piva z domácích pivovarů neobsahují žádné chemické přísady, nejsou poznamenána průmyslovou výrobou," vysvětlil sládek Josef Krýsl. "Navíc každé chutná jinak, zatímco průmyslově vyráběná piva mají většinou velmi podobnou chuť," poznamenal Krýsl.

V České republice podle Krýsla působí v současné době už 22 minipivovarů, které nabízejí téměř sedm desítek druhů piva. "Opakuje se situace ze Spojených států, kde před třiceti lety po sloučení velkých výrobců piva začaly minipivovary v hojné míře vznikat," řekl Krýsl. Velkou výhodou minipivovarů podle Krýsla je, že mohou sloužit i jako laboratoře při zkoušení nových receptur.

Porovnat rozdíly mezi sedmi druhy světlého a tmavého piva pod Krýslovým vedením mohly téměř tři desítky amatérských degustátorů. Ti hodnotili vůni, hořkost, plnost a také chuť neoznačených vzorků. Odpoledne pak následovala typická pivní klání, například pití na čas. "Při soutěži se ale podává nealkoholické pivo," prozradil Ladislav Sás. (iDnes)


Minipivovarů rychle přibývá

[pátek, 13. duben 2007]

V Plzni i jiných městech kraje vznikají nové minipivovary. Jejich sládci tvrdí, že nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Vařit budou speciály pro pivní fajnšmekry. Podnikatelský profil: Majitel dřevařské firmy se inspiroval v Německu

Pilsner Urquell nebo Gambrinus už v budoucnu nebudou jediné značky piv, které reprezentují Plzeň. Ve „městě piva“ totiž začínají růst další minipivovary.

Minipivovar Pivovarský Dvůr Plzeň, který začátkem června otevře v Černicích plzeňská firma Lukrécius, bude v novodobé historii už třetím výrobcem piva v Plzni. Kromě největšího českého pivovaru Plzeňský Prazdroj nyní v krajské metropoli pivo vaří ještě restaurační pivovar Lochota. Další minipivovar budují v památkově chráněném objektu Lautensakovského domu Na Rychtářce. Otevřít by měl koncem roku.

Plzeňský Prazdroj se vzniku nových minipivovarů v kraji neobává. „Tyto pivovary podle nás vhodně doplňují český pivní trh,“ řekl mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Černický minipivovar chce kromě čtyř druhů piva, s nimiž odstartuje, připravit během Vánoc některé další speciály, jako je například vanilkové, mandlové nebo banánové pivo. „Půjde ale pouze o takové zpestření nabídky,“ řekl vrchní sládek minipivovaru Josef Krýsl.

V Plzni minipivovary jako na Moravě sklípky?

Minipivovar nemá ambice konkurovat velkým pivovarům. S ostatními minipivovary chce pak firma spolupracovat. „Chceme pořádat degustace piv. Proto u nás budou mít prostor i ostatní výrobci a lidé tak budou moci ochutnat piva i z jiných minipivovarů. Budeme například spolupracovat s minipivovarem hotel Modrá Hvězda v Dobřanech nebo s připravovaným minipivovarem ve Stříbře,“ řekl Lubomír Krýsl, předseda představenstva firmy Lukrécius, která bude minipivovar provozovat.

Podle něj by měla být Plzeň plná minipivovarů, podobně jako jsou například pro Moravu charakteristické stovky malých sklípků. „Plzeň proslavilo nejvíc právě pivo. Proto si myslím, že by se tu pivní kultura měla co nejvíc rozvíjet,“ řekl Lubomír Krýsl.

Kromě Plzně je řada menších pivovarů také v ostatních částech kraje. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovar Modrá Hvězda v Dobřanech.

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva. Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a na Domažlicku. Za loňský rok uvařil 4,5 tisíce hektolitrů piva.

Letos na podzim otevře další minipivovar plzeňský podnikatel David Ryba ve Stříbře, v červenci pak rozjede provoz také připravovaný minipivovar v hotelu Belveder v Železné Rudě. (MF Dnes)


Plzeňské pivo bude i nadále hlavní zbraní hejtmanství při propagaci Plzeňského kraje. Hejtman Petr Zimmermann (ODS) a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short prodloužili smlouvu o vzájemné spolupráci.

Poprvé podobnou dohodu podepsali v květnu 2004. Týkala se rozvoje turistického ruchu a kultury v regionu. Současné znění navazuje na loňský model, kdy se obě strany dohodly na spolupráci i v rámci bruselské kanceláře Plzeňského kraje. Kraj si se společností také vyměňuje zprávy z oblasti ochrany životního prostředí nebo dopravy.

„Jsem rád, že spolupráce bude pokračovat nejen na poli cestovního ruchu a kultury, ale také s evropskou kanceláří kraje v Bruselu nebo i při výměně informací z oblasti veřejné správy,“ uvedl Zimmermann. Loni například kraj představil pivovarnictví při otevření bruselské kanceláře, pivovar začal nabízet čínskou verzi propagačních materiálů kraje v návštěvnickém centru, Prazdroj a kraj se společně představily na veletrhu Holiday World nebo na půdě českého velvyslanectví v Paříži.

„Spolupráce se dostává i na úroveň expertů řešících konkrétní situace a konkrétní projekty. Velký význam přikládáme jejímu evropskému rozměru,“ komentoval dohodu Short. (Právo)


V úterý 1. května se uskuteční již tradiční prvomájová vyjížďka motorek z nádvoří Plzeňského Prazdroje. Sraz je v 9:00 na nádvoří pivovaru a do 11:30, kdy je odjezd na vyjížďku, je možné prohlédnout si stroje účastníků akce. Sériové motorky, veterány i stroje postavené individuálně se zpět na nádvoří plzeňského pivovaru vrátí po přibližně 90 km dlouhé vyjížďce mezi 14:30 až 15:00 a v restauraci Na Spilce bude následovat motorkářská veselice. Zváni jsou všichni, motorkáři i diváci.

Motorkářské setkání v plzeňském pivovaru se koná pravidelně od roku 2004, vždy na Prvního máje a na Sv. Václava. Akce oficiálně zahajuje nebo ukončuje motorkářskou sezonu, která ale pro většinu jezdců na silných strojích stejně nikdy nekončí. Akce je určena nejširší motorkářské veřejnosti, bez rozdílu věku, pohlaví nebo značky či obsahu motorky. K vidění budou malé motocykly, nejsilnější sériové stroje i „stavby“, motocykly postavené na zakázku. Na své si přijdou majitelé i obdivovatelé tříkolek, které se těší stále větší oblibě. Pomalu stejnou pozornost s trochou nostalgie dnes vzbuzují i Jawy a “ČZety“, vyfešákované, jako by zrovna vyjely z výrobního pásu.

„Na setkání motorek má každý možnost prohlédnout si stroje v klidu a pokochat se detaily. Popovídat si budete moci s jejich majiteli, „odmaskovanými„ a bez přileb. Setkání je vhodným místem k získání objektivního názoru na motorkáře, jejichž pověst často nezaslouženě trpí kvůli několika nezodpovědným a bezohledným jedincům,“ říká k akci Jeroným Táborský, jeden z organizátorů vyjížďky.

V areálu Plzeňského Prazdroje se bude v průběhu akce čepovat nealkoholické pivo Birell. V rámci akce proběhnou soutěže, do kterých poskytl ceny v podobě nealkoholického piva Birell Plzeňský Prazdroj. Soutěžit se bude například o nejvzdálenějšího nebo nejstaršího účastníka. Restaurace Na Spilce pak bude hostit večerní motorkářskou veselici.

Vstupné na celou akci včetně veselice je zdarma

***

Jaké to bylo na poslední vyjížďce:

• sjelo se 317 motorek

• nejstarší motorka byla z roku 1952

• nejsilnější motorka by dokázala jet rychlostí přibližně 300 km/h

• nejstaršímu účastníkovi bylo 67 let a jel na motorce Kawasaki 650

• na svých strojích přijela řada bývalých sportovců, umělců a celebrit

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Zcela novou expozici připravuje Plzeňský Prazdroj. Už příští turistickou sezónu chce zpřístupnit budovu bývalé varny.

Nová atrakce bude stát dvacet miliónů korun. Je to však jen zlomek investic, které pivovar v tomto roce chystá do rozšiřování výroby má jít dalších šest set miliónů.

„V objektu staré varny zůstane část původního zařízení a vyrostou zde nové expozice,“ řekl Právu mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

„Jedna bude názorným způsobem představovat proces výroby piva Pilsner Urquell, druhá bude věnována surovinám používaným při výrobě piva,“ uvedl mluvčí a připomněl, že pivovar patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v Plzeňském kraji.

„Loni prohlídku absolvovalo rekordních 160 tisíc návštěvníků,“ dodal Jurina.

S historickou budovou kontrastuje prosklený komplex nové varny, která už je součástí prohlídkového okruhu pivovarem. Moderní zařízení vyšlo společnost mezi lety 2003 a 2004 na tři sta miliónů korun, letošní investice ale budou dvojnásobné.

„Do roka chceme rozšířit varnu, stavbou nových tanků dojde ke zvýšení kvasné kapacity, v plánu jsou i další přetlačné tanky, počítáme s dobudováním skladů a modernizací chlazení,“ shrnul Jurina. Důvodem nových investic jsou podle něj stoupající požadavky na export piva Pilsner Urquell.

„Uvedené kroky by měly zvýšit výrobní kapacitu o zhruba deset procent, ze současných 128 tisíc hektolitrů týdně na 140 tisíc hektolitrů,“ poznamenal Jurina.

V loňském roce vyrostla v areálu podniku nová stáčírna za miliardu korun, jednalo se o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Od listopadu se zde rozjely dvě linky - jedna s kapacitou až šedesát tisíc lahví za hodinu, druhá, určená na plnění plechovek, má výkon až 38 tisíc kusů za hodinu. Vlastník pivovaru, společnost SABMiller, chce v dalších letech investovat například do nové haly na plnění KEG sudů. (Právo)


Muzeum si koleduje

[pátek, 13. duben 2007]

Pivovarské muzeum v Plzni připravilo pro návštěvníky během Velikonoc speciální program. Tradiční prohlídka bude zpestřena hrou, do níž se bude moci zapojit každý. K dispozici bude navíc dřevěný trojrozměrný model Plzně. Ti nejhravější jistě ocení možnost si z modelu postavit Plzeň ve zmenšeném měřítku.

Každý návštěvník Pivovarského muzea v Plzni bude mít o nadcházejícím velikonočním víkendu možnost zažít netradiční prohlídku. Její součástí bude od soboty do pondělí (7. 4. – 9. 4.) hra, do které bude mít každý možnost se zapojit.

„Každoročně se při různých příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku netradičními prvky. Po podzimních nočních prohlídkách nyní přichází na řadu speciální Velikonoční program. Jako pozornost jsme navíc připravili na dobu trvání akce speciální zvýhodněné vstupné,“ říká Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni.

Soutěžící bude v průběhu prohlídky plnit několik zajímavých úkolů, které budou mít souvislost s exponáty. Připravena budou i stanoviště vyžadující zručnost a přesnost. „Půjde například o určování zvyků spojených s Velikonocemi nebo hledání velikonočních motivů schovaných do expozice. Pro fyzicky zdatné je připraveno „dobývání hradeb“. Celý program je připraven tak, aby pobavil a zpestřil prohlídku Pivovarského muzea návštěvníkům všech věkových kategorií. Na každého, kdo se do hry zapojí, čeká malý dárek s motivem Pivovarského muzea. Poprvé bude veřejnosti zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová.

Cena zvýhodněného velikonočního vstupného:

Dospělí 60 Kč

Děti 30 Kč

Rodinné 120 Kč (2 dospělí a 2 děti)

Rezervace:

Tel.: 377 235 574 (denně od 10:00 – 18:00)

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Prestižní americký Beverage Testing Institute, který provádí nezávislé odborné hodnocení piva, vína a lihovin pro koncové spotřebitele, ohodnotil chuťové kvality Pilsner Urquell rekordními 93 body. To je historicky nejvyšší ocenění, které kdy bylo uděleno ležáku plzeňského typu. Český ležák Pilsner Urquell tímto výsledkem porazil všechny známé importované značky.

Hodnocení probíhalo formou odborného hodnotícího panelu sestávajícího ze zkušených odborníků Beverage Testing Insitute (BTI). „Naše zavedené a uznávané testy vyhodnotily Pilsner Urquell jako nejlépe chutnající pivo ze všech deseti vzorků,“ řekl Jerald O’Kennard, ředitel testovacích programů BTI a zároveň i Světového pivního šampionátu (World Beer Championship). „Pilsner Urquell je klasickým zástupcem ležáku plzeňského typu. Prokázal tak bohatou a pestrou chuť i tělo, že s ním ostatní piva nemohla soutěžit. Devadesát tři bodů je nejvyšším skóre, které kdy ležák dostal. Tento výsledek potvrzuje, že Pilsner Urquell je měřítkem kvality pro kategorii importovaných ležáků,“ dodal O’Kennard.

Beverage Testing Institute podrobil testu celkem 10 ležáků, přičemž každý z nich prošel třemi kvalitativními hodnoceními. Všechny vzorky byly zakoupeny v supermarketu v Chicagu, vychlazeny na optimální teplotu, podávány ve shodné sklenici, pochopitelně bez uvedení značky. Pilsner Urquell zvítězil ve všech třech hodnoceních.

„Výsledek testu nám udělal obrovskou radost. Před rokem jsme v Plzeňském Prazdroji rozjeli projekt na zvýšení chuťové stability Pilsner Urquell, právě s ohledem na odolnost při dopravě na vzdálené exportní trhy. Ocenění amerických znalců piva potvrzuje, že se nám to podařilo,“ říká Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Projekt mimo jiné zahrnoval i výstavbu nové stáčecí haly s nejmodernější technologií filtrace a plnění. Ta zajišťuje, že plzeňské pivo vyrobené tradiční metodou podle původních receptur doputuje i na vzdálená místa ve skvělé kondici.

Popularita Pilsner Urquell přímo mezi spotřebiteli v USA je vysoká. V roce 2006 se ho v USA prodalo 160 tisíc hl a jen v New Yorku nabízí točený Pilsner Urquell téměř 500 restaurací. Je mezi nimi třeba Michael Jordan Restaurant nebo klub v legendární newyorské Carnegie Hall.

Odborníci Beverage Testing Institute hodnotí Pilsner Urquell jako:

? bohatě jantarově zlatý

? s bohatým aroma čerstvé bagety, karamelizovaných ořechů, citrusové marmelády a zemitého chmele

? s plným tělem medových ořechů a znatelných citrusových tónů

? pozoruhodně bohatý v chuti i plnosti a zcela osvěžující.

Další značky světově proslulých piv, které byly v panelu hodnoceny a které Pilsner Urquell nechal za sebou, naleznete např. na: http://beeradvocate.com/news/stories_read/f-965566

http://www.brewblog.com/brew/2007/03/pilsner_urquell.html

http://www.thebarleyblog.com/2007/pilsner-urquell-tops-import-lagers-in-taste-test/

Beverage Testing Institute byl založen v roce 1981 s cílem zajistit objektivní a nestranná hodnocení vín pro koncové spotřebitele. Dnes v rámci svých hodnocení pokrývá i oblast piva a lihovin. Nákupní průvodci Beverage Testing Institute se objevují v časopisech Wine Enthusiast, Restaurant Hospitality, The New Yorker Magazine, Wine & Spirits, International Wine Review, Epicurlos.com a v mnoha dalších. V roce 1994 představil Beverage Testing Institute svého nákupního rádce All About Beer (Vše o pivu) - klíčový časopis pro spotřebitele, kteří kupují pivo. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Město dobrého piva?

[pátek, 13. duben 2007]

Jsem milovník piva, který se při svých cestách po republice nechá často a rád zlákat k ochutnání piva i z jiných z pivovarů, než je ten náš plzeňský.

Ale o plzeňském pivovaru jsem byl dlouho přesvědčený, že je nejlepší, a pokud jsem ochutnával i jiná piva, jen jsem se v tomto názoru utvrzoval. Poslední dobou se ale musím přiznat, že jsem skeptický a svůj názor začínám přehodnocovat. Samozřejmě, pivo dělá i hospodský, ale to by mělo být pro Plzeň samozřejmostí, že ve městě, kde dokážou pivo dobře uvařit, umějí ho i dobře podávat.

Bohužel to tak často není, zdá se mi, že my Plzeňáci si to, že máme nejlepší pivo, často jenom namlouváme ze setrvačnosti.

Však se podívejte do svých sklenic a buďte trochu objektivní. Desítka je vyčpělá, bez pěny, samá bublina, nadýmá, kouše to v krku při polykání... V lecjaké vesnické hospodě, zavážené regionálním pivovarem, nad kterým se Plzeňák ošklíbne, dostanete již od pohledu krásně připravený nápoj.

Plzeň nepřestává být městem piva, ale přestává být městem dobrého piva. Stává se snad městem pivařů, kterým je jedno, co pijí, a nevšímají si, jak se celková kvalita desítky horší a horší? Nebo je to jenom můj dojem? Rád bych se zde brzy dočetl, že není. (Plzeňský deník)


Dudák ze Strakonic je bez alkoholu

[čtvrtek, 12. duben 2007]

Měšťanský pivovar Strakonice začal vyrábět nealkoholické pivo v třetinkových lahvích. Od loňského roku totiž narostla poptávka po nealkoholickém pivu. To ze Strakonic má přitom téměř shodnou chuť s výčepním pivem.

Strakonický dudák pod označením Soft se vyrábí od poloviny března a od začátku dubna ho pivovar stáčí do lahví o objemu 0,33 litru. „Tímto krokem chceme vyjít vstříc těm, kteří nevypijí po jídle půl litru nealkoholického piva, protože je to pro ně příliš. Tak si pivo nedají raději vůbec. Nyní si mohou koupit pivo bez alkoholu ve třetinkových lahvích. Novinku prodáváme i v nových vratných přepravkách na čtyřiadvacet kusů,“ poznamenal obchodní ředitel pivovaru Václav Moravec. Pivo změnilo chuť, znalci sice rozdíl jasně poznají, ale běžný konzument si změny téměř nevšimne. „Nikdy to samozřejmě nebude to pravé pivo, protože má jen minimum extraktu a žádný alkohol,“ prohlásil Moravec.

V obchodech se novinka objeví tento týden. Lidé nealkopivo koupí zhruba za pětikorunu a lahve i přepravky budou vratné v obchodech, kde bude pivo v nabídce. (MF Dnes)


Anheuseru se zavírá cesta na trh EU

[čtvrtek, 12. duben 2007]

Budějovický Budvar uspěl v dalším sporu s americkou pivovarnickou skupinou AnheuserBusch. Evropský unijní a známkový úřad zamítl minulý týden zámořskému pivovaru přihlásit ochrannou známku Budweiser ve všech zemích EU. Pokud by Anheuser takzvanou komunitární ochrannou známku získal, usnadnil by si cestu pro prodej svého piva s označením Budweiser v zemích EU. Informoval o tom včera mluvčí Budvaru Petr Samec.

Spor se táhl od roku 1999, kdy zámořský pivovar přihlášku podal. Budvar proti ní následně vznesl námitky. Odvolací rada Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM), sídlící ve španělském Alicante, nyní jeho protest uznala a přihlášku odmítla zapsat.

„Rada své rozhodnutí opřela o prokázaná práva Budvaru k mezinárodní ochranné známce Budweiser,“ uvedl mluvčí Petr Samec. Anheuser se proti verdiktu může ještě odvolat k soudu v Lucemburku. Žalovat by ale musel známkový úřad.

Ani vítězství ve sporu by však neumožnilo americké firmě prodávat pivo se značkou Budweiser na všech evropských trzích. V řadě zemí unie má už známku Budweiser zaregistrovanou Budvar, například v Německu, v Rakousku či Portugalsku, a platí tak pro něj přednostní právo na její využívání. Budvar vlastní i komunitární ochrannou známku Budějovický Budvar. V jiných zemích je ale situace opačná, v Dánsku známka Budweiser patří Anheuseru už od roku 1948.

„Rozhodnutí OHIM považujeme za klíčový úspěch. Pokud by totiž Anheuser-Busch v řízení uspěl, mohl by potenciálně ohrozit používání našich ochranných známek Budweiser, které máme registrované na národní úrovni v řadě zemí Evropské unie,“ řekla právnička českobudějovického pivovaru Lejtnarová.

Pro Budvar je to za poslední měsíce už druhý velký úspěch ve sporu s Anheuserem u evropských institucí. Loni v prosinci správní soud v Lucemburku zamítl odvolání amerického podniku, který se pokoušel o registraci ochranné známky Budweiser jako komunitární známky pro pivo platné v celé Evropské unii. Šlo vůbec o historicky první rozhodnutí tohoto soudu ve sporu s Budějovickým Budvarem.

Budvaru zbývá podle jeho ředitele Jiřího Bočka vyřešit s americkým pivovarnickým gigantem ještě sedmnáct známkoprávních soudních sporů. Oba podniky se o známku Budweiser přou více než sto let. Spory se daří postupně urovnávat, a zatímco v některých vítězí Američané, v jiných je úspěšný český podnik. Kromě soudních sporů řeší národní podnik také desítky sporů u patentových úřadů. Za posledních šest let svedl Budvar s AB 86 soudních sporů. Z 69 vyšel vítězně, pět případů skončilo nerozhodně a 12 jich prohrál. (Lidovky)


V cizině pijí stále víc Budvaru

[čtvrtek, 12. duben 2007]

Budějovický Budvar loni vyvezl k zahraničním zákazníkům nejvíce piva ve své historii. Export se oproti předchozímu roku zvýšil o osm procent a dosáhl 555 tisíc hektolitrů. Celkem pivovar vyrobil 1,152 milionu hektolitrů piva a jeho hrubý zisk činil více než 267 milionů korun, což představuje nárůst o 15 procent.

„S výsledky jsme vcelku spokojeni. Za největší úspěch považuji meziroční nárůst tuzemského prodeje o 3,3 procenta, který je téměř dvojnásobný oproti celkovému růstu prodeje na domácím trhu,“ uvedl k výsledkům ředitel Budvaru Jiří Boček.

Nejvíce se zvýšil prodej tmavého ležáku, který začal pivovar na počátku loňského roku vyvážet do třinácti zemí. O téměř polovinu více se prodalo také nealkoholického piva.

„Příčinou byl nový bodový systém v dopravě. Zájem o nealkoholické pivo, které prodáváme jen v České republice a na Slovensku, začal dramaticky stoupat loni v květnu,“ vysvětlil Boček.

Zatímco lahvového piva loni Budvar prodal o 14 procent více než v roce 2005, odbyt sudového piva klesl o 1,8 procenta. Důvodem je změna životního stylu zákazníků. Lidé stále častěji pijí pivo doma a o to méně chodí do restaurací. „Je to celoevropský trend. Gastronomie začíná být pro některé konzumenty drahá a ti pak dávají přednost lahvovému pivu. V Česku je stále ještě zhruba polovina zkonzumovaného piva sudového, ale například v Německu je to jen zhruba pětina,“ vysvětluje Boček.

Budvar je v objemu uvařeného piva třetím největším výrobcem v České republice, první příčka patří Plzeňskému Prazdroji, druhá pivovaru Staropramen. Stejné místo má Budvar i mezi vývozci. Pivo dodává do padesáti zemí světa. Mezi klíčové trhy patří Německo, Velká Británie, Slovensko, Rakousko a Rusko.

Do modernizace podnik v roce 2006 investoval 260 milionů korun. Nechal vyměnit část balicí linky a nakoupil nové sudy a přepravky za více než 60 milionů. Významnou investicí byl také vývoj piva Pardál, které společnost uvedla na trh před dvěma měsíci.

„Letos chceme investovat především do rozvoje obchodní činnosti. Chceme nakoupit další bedny a sudy. Další klíčovou investicí bude dokončení modernizace lahvovny za 60 milionů korun a máme připravený rozpočet na rekonstrukci restaurace Masné krámy,“ plánuje Boček.

Přestože je tento státní podnik ziskový, současná vláda uvažuje o jeho prodeji. Prvním krokem k privatizaci by měla být jeho přeměna na akciovou společnost. (MF Dnes)


Nejen Budvar, ale i Tlusťoch

[čtvrtek, 12. duben 2007]

Čeští milovníci piva už několik let s napětím sledují komplikace kolem značky Budvar, přesněji řečeno Budweiser. Pivo tohoto jména začali někdy v polovině devatenáctého století vyrábět v Americe a dosáhli, aspoň pokud jde o kvantitu produkce, obrovských úspěchů.

Pak (nebo zároveň) se „Budweiser“ začal vyrábět i v Budějicích. Po naší integraci do západního světa z toho vznikl veliký problém a dlouhotrvající obchodní spor. Teď je snad ve výhledu jakési smírné řešení.

Nyní vypukl spor skoro totožné povahy, tentokrát vnitropolitický. Jeho následky mohou však být pro politickou scénu podobně devastační, jako spor o Budweiser pro české pivo. Odstavený exministr Tlustý se vzpouzí dát svůj hlas vládním reformám a protestuje zejména proti tomu, aby vláda používala označení „reforma veřejných financí“ nebo snad dokonce familiární „tlusťoch“. Na obojí má totiž morální a možná i autorské právo on, a to, co vláda přijala, nemá s jeho reformou vůbec nic společného. Jde ještě dál než firma Anheuser-Busch vůči Budvaru, a požaduje, aby se tomu neříkalo reforma, ale „úsporný balíček“. Od pana exministra je hezké, že zároveň nechce, aby bylo premiéru Topolánkovi, který se proti němu prý dopustil četných „poťouchlostí“ (termín mi připomíná mladá léta a prezidenta Novotného), úředně přiděleno potupné příjmení „Šprdlík“. Mohlo by se tak stát, jak se to už u nás osvědčilo, prezidentským dekretem.

Nejsem odborník na ekonomické problémy. Jako laikovi ve mně některé nápady pana Tlustého ve své geniální jednoduchosti (inspiraci nepochybně čerpal u svého guru na Hradě) vyvolávaly podezření, že byly vytvořeny metodou „stavění světa z hlavy na nohy“, která se v minulosti poměrně silně zkompromitovala. Na druhou stranu je zjevné, že vládní návrh reformy je kompromis, a zda z něho něco opravdu bude, je ve hvězdách.

Bylo by tedy slušné, kdyby pan Tlustý jasně řekl: Jsem si vědom těch a těch důsledků, který můj nesouhlas může mít pro tuto vládu i pro Českou republiku. Přesto mi z těch a těch důvodů nezbývá, než hlasovat proti němu. Jsem připraven nést všechny následky svého rozhodnutí.

Všechno legrační přetahování se o autorská práva, ať už skutečná nebo symbolická, jen odvádí pozornost od toho základního. (Lidovky)


Generální oprava proslulé českobudějovické pivnice Masné krámy začala. Tento týden ji zahájila stavební firma Mane. Pokud půjde vše podle plánů, naplní se první půllitr ve výčepu restaurace už na podzim. Tedy přesně pět let po jejím uzavření.

Včera začal v objektu povinný archeologický průzkum. Stavební povolení má zatím investor na přípojky a demoliční práce na dvoře. Ty zahájí příští týden. Práce na nové kuchyni mají začít do konce května.

„Celá rekonstrukce bude trvat zhruba tři měsíce,“ upřesnil ředitel městské organizace Správa domů Ladislav Volf.

Právě na něm leželo v poslední době složité jednání se spoluvlastníky pivnice. Těch je celkem patnáct, největší podíl má město. To uhradí většinu investic. Podílníci mu pak budou úměrně splácet náklady.

„Cena rekonstrukce je 17,4 milionu korun. Dohromady i s projektem to bude 19 milionů, z toho 1,8 milionu uhradí Budějovický Budvar,“ uvedl českobudějovický primátor Juraj Thoma.

Právě kolem role Budvaru se táhl největší spor mezi vlastníky. Pivovarmá dnes v pivnici podíl osm procent, ale předtím musel část majetku vrátit po soudním sporu městu. Josef Dušek, který vlastní zhruba pětinu Masných krámů, namítal, že se přes privatizaci národního podniku mohou dostat jeho podíly do ciziny. Zároveň si zastupitelé vymínili na podíl Budvaru předkupní právo.

Město podle Thomy vyčlenilo na letošní rekonstrukci 15,2 milionu korun. Chybějící milion chce získat změnou v rozpočtu, nebo se pokusí dohodnout s některým ze spoluvlastníků, aby se na investici podílel.

Na provozu nových Masných krámů se bude podílet Budvar, který zařídí kuchyň a interiéry. Ty mají připomínat původní podobu s boxy a barem v kombinaci dřevo s dlažbou, moderní bude například vzduchotechnika, která v restauraci zcela chyběla.

Celkově se objekt zmenší o bývalou kuchyni, která byla v sousedním propojeném objektu. Jeho majitelka ho ale osamostatnila a nechala v něm vybudovat restauraci U Tří sedláků, kde točí Prazdroj. Právě kvůli jejím námitkám musel projektant Masných krámů upravovat plány a stavební povolení se zdrželo.

„V Masných krámech by měl zůstat starý duch, na který byli lidé zvyklí. Že se vedle točí plzeňské pivo, nám nevadí,“ uvedl vrchní sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar. (MF Dnes)


Prodej Budvaru do soukromých rukou by státu mohl přinést nejméně dvacet miliard korun - aspoň tak vysoko cení jeho ochrannou známku experti.

Páteční "přepadovka" premiéra Mirka Topolánka v Budějovickém Budvaru byla prvním konkrétním krokem, který posílá lukrativní pivovar na cestu k privatizaci.

Zhruba do roka se má dosud národní podnik přeměnit na státní akciovou společnost. "To je nutná podmínka případné privatizace," potvrdil záměr vlády ministr zemědělství Petr Gandalovič, jenž Topolánka při ostře sledované návštěvě pivovaru doprovázel.

Prodej Budvaru do soukromých rukou by státu mohl přinést nejméně dvacet miliard korun - aspoň tak vysoko cení jeho ochrannou známku experti. O značku Budweiser přitom firma na vývozních trzích už desetiletí zápolí se světovým gigantem Anheuser-Busch. Jednou vyhrává americký koncern, jindy český podnik.

"Vyřešení známkoprávních sporů by muselo privatizaci předcházet," připomíná Gandalovič. Ale shoduje se s ostatními členy kabinetu, že dosavadní speciální zákon zakazující státu Budvar prodat má nynější vláda chuť změnit.

Boček návštěvu ustál

Politici návštěvu Budvaru spojovali i s důkladným auditem firmy. Ten mohl také odpovědět na otázku, jestli v čele firmy vydrží její dlouholetý šéf Jiří Boček. V pivovaru pracuje od roku 1983, ředitelem se stal v roce 1992.

Zatím Boček svůj post ustál - i když si vládní představitelé nechali při jeho hodnocení pootevřená zadní vrátka. "Vedení firmy je plně odpovědné za její řízení. Na dotazy k současnosti a budoucnosti podniku jsme dostali uspokojivé odpovědi," prohlásil Gandalovič.

"Zatím se ukazuje, že uzavřené smlouvy nenarušují ani tržní hodnotu Budvaru, ani pozici Budvaru v dalších známkoprávních sporech," dodal premiér Topolánek. Reagoval tak na předchozí výroky ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Ten totiž kritizoval nedávnou průlomovou smlouvu Budvaru s Anheuserem, jež české firmě umožňuje na americkém trhu od letoška prodávat pivo pod neutrální značkou Czechvar.

"Ohrozí to pozici Budvaru v známkoprávních sporech a sníží jeho hodnotu," varoval Říman.

Podle Gandaloviče ale z předložených materiálů vyplývá, že jde o ryze obchodní smlouvy, které neomezují právo státu nakládat jakkoli s Budvarem.

Podle Gandaloviče ale udělal Budvar chybu, že české veřejnosti citlivé téma nevysvětloval dostatečně aktivně. Budvar je totiž stále v očích mnoha lidí "rodinným stříbrem", jehož lesk by zahraniční vlastník mohl zničit.

"Ekonomický přínos smlouvy s Anheuserem bude možné vyhodnotit až za delší období, tři měsíce jsou příliš krátké," dodal Gandalovič. Americký trh přitom dobře zná. Pět let byl generálním konzulem České republiky v New Yorku, a napomáhal tam i k prosazení českých pivních značek včetně Czechvaru.

Změna je prospěšná

Páteční záměr převést Budvar na státní akciovku už stihl kritizovat šéf poslanců opoziční ČSSD Michal Hašek. "Pro případnou privatizaci neexistují žádné racionální ekonomické důvody," prohlásil.

Vláda namítá, že naopak nejsou racionální důvody pro to, aby stát provozoval pivovar.

A už jen převod na státní akciovku umožní Budvaru podle Gandaloviče mnohem větší aktivitu: "Kvůli současné právní formě nemůže například hospodařit s cizími zdroji, kumuluje zbytečně velké rezervní fondy."

O konečné podobě privatizace zatím politici spekulovat nechtějí. "Nemusí jít třeba o stoprocentní prodej, ale jen částečnou privatizaci," míní Gandalovič.

Každopádně vše se v privatizaci bude točit kolem Anheuseru. Budvar mu v známkoprávních sporech blokuje přístup do řady zemí, americká firma přichází o peníze. Největší rival je tak zároveň největším zájemcem o získání české firmy, v minulosti to už dal najevo.

Jinou variantou ovšem je, že Budvar budou chtít ovládnout firmy, jež Anheuseru konkurují. Ty by skrze českobudějovický pivovar mohly dál pokračovat v blokádě trhů vůči americké skupině.

Pokud však politici v současnosti tvrdí, že privatizaci Budějovického Budvaru musí "předcházet dořešení známkoprávních sporů", pak je to možné vnímat i jako předběžný vzkaz: Anheuser bude skutečně pro Budvar klíčovým potenciálním partnerem. (iHNed)


Budějovickému Budvaru zbývá podle jeho ředitele Jiřího Bočka vyřešit s americkým pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch (AB) ještě 17 známkoprávních soudních sporů. Boček to včera řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Českého rozhlasu v souvislosti s případnou privatizací národního podniku, jíž do budoucna nevylučuje současná vláda Mirka Topolánka.

V jakém horizontu budou spory před soudními tribunály rozhodnuty však nedokázal ředitel pivovaru odhadnout. "Běží to podle národních legislativ, některé soudní spory jsou hotové za dva za tři roky, některé trvají sedm let, ale třeba řekněme 'pružná' italská justice to řeší i 17 let," uvedl. Anheuser-Busch a Budějovický Budvar se o známku Budweiser přou více než 100 let. Spory se daří postupně urovnávat a zatímco v některých sporech vítězí Američané, v jiných je úspěšný český podnik.

V letech 2000 až 2006 Budějovický Budvar s AB podle Bočka svedl 86 soudních sporů. Z 69 vyšel vítězně, pět případů skončilo nerozhodně a 12 soudních sporů prohrál. Boček to označil za výborný výsledek, který umožní další obchodní rozvoj firmy.

Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v České republice a patří mezi přední tuzemské exportéry piva. Loni zvýšil vývoz o sedm procent na rekordních 556.000 hektolitrů piva.

Nynější vláda Mirka Topolánka nedávno dala najevo, že ve svém funkčním období uvažuje o prodeji dosud národního podniku Budvar. Poslední pivovar v majetku státu se tak možná do roka přemění z národního podniku na akciovou společnost. Ministr zemědělství Petr Gandalovič minulý týden řekl, že změna by měla být prvním krokem pro případnou privatizaci pivovaru. Předcházet by jí podle Gandaloviče ale mělo dořešení právní ochrany známek Budvaru.

Kromě soudních sporů řeší národní podnik také desítky sporů u patentových úřadů. (Právní rádce)


Možnost, že pivovar Budějovický Budvar, který je stále národním podnikem, bude privatizován a prodán americkému koncernu Anheuser-Busch, přiměla českobudějovické zastupitele, aby rozšířili smlouvu s Budvarem týkající se kultovní pivnice Masné krámy. Doplňující ustanovení říká, že pokud bude chtít Budvar prodat svůj podíl v pivnici, musí ho nejdříve nabídnout městu. Má se tím zajistit, aby legendární pivnice, kterou vedle města a pivovaru vlastní také třináct restituentů, zůstala i do budoucna ryze česká. Budvaru patří osm procent restaurace a dalších 72 procent domu je rozděleno mezi 14 majitelů. Zbylá pětina je města.

"Kdyby se Anheuser-Busch do některých boxů pivnice dostal, lehce by vykoupil i další podíly," uvedl Josef Dušek, jeden z významných privátních vlastníků. Budvar v pivnici, kterou nyní čeká nákladná rekonstrukce, konkrétně vlastní pět samostatných boxů. I na ně má ale město uzavřeno už od roku 2002 pětileté předkupní právo.

"Ta obava nevznikla u nás, na radnici. Při složité anabázi vztahů jsme ji ale akceptovali, protože potřebujeme dotáhnout do konce stavební řízení," vysvětluje postup zastupitelů, mezi nimiž má ODS naprostou většinu, českobudějovický primátor Juraj Thoma. Ten pokládá zamýšlený prodej Budvaru za logický. Upozorňuje však na to, že zatím nikdo neřekl, jakou formou a kdy by k němu mělo dojít. I o tom chce koncem týdne mluvit s premiérem při jeho pracovní cestě po jižních Čechách.

Proslulá pivnice je už několik let zavřená. Po řadě rozepří mezi vlastníky, kteří se nemohli shodnout na roli, kterou by při její opravě sehrál právě Budvar, došlo nakonec k dohodě. Město na opravu budovy uvolní 11,1 milionu korun, interiér s kuchyní zaplatí Budvar. Jeho pivo se zde pak bude čepovat, protože podnik má restauraci 15 let provozovat. Městu pak budou majitelé splácet investice podle velikosti svých podílů.

Začne-li rekonstrukce skutečně na přelomu dubna a května, bylo by možné stihnout ještě podzimní turistickou sezonu. Dům ze 16. století poničily povodně v létě 2002, krátce po nich ho hygienici zavřeli. Za čtyři roky, kdy byly Masné krámy uzavřeny, přišli vlastníci nejméně o 9,5 milionu korun.

Masné krámy vděčí za vznik Karlu IV., který v roce 1364 zakázal městským řezníkům prodávat maso v boudách na náměstí. Přikázal postavit podlouhlou přízemní budovu poblíž centra, z níž nakonec vznikla slavná pivnice. (iHNed)


Nová značka Budějovického Budvaru Pardál se na trhu dobře uchytila. Za první měsíc, kdy je na trhu, se totiž tohoto světlého výčepního piva prodalo čtyřikrát více, než očekávalo vedení budějovického pivovaru. Dobře se prodávalo sudové i lahvové pivo.

Prodejní výsledky hořkého Pardála tak předčily všechna očekávání společnosti. "Prodej piva v březnu čtyřnásobně překonal plán prodeje, se kterým jsme počítali během prvního měsíce od uvedení na trh,“ říká se vedoucí tuzemského prodeje Martin Horejš.

Pro pivovar bylo podle něj nejdůležitější to, že Pardál rostl na úkor konkurence. Prodej ostatních druhů piva z Budějovického Budvaru totiž běžel podle plánu. "Podařilo se nám oslovit zákazníky konkurenčních značek piva a zachovat si naše tradiční příznivce,“ dodal Horejš.

Základní parametry piva Pardál:

Typ piva: světlé výčepní

Stupňovitost: 9,7%

Obsah alkoholu: 3,8% obj.

Záruční doba: 6 měsíců

Pardál se od dřívějších produktů z nabídky Budvaru odlišuje vyšší plností, hořkostí a tmavší – jantarovou – barvou.

Pardál pomáhali vyvíjet samotní pivaři

Vývoj piva Pardál začal v srpnu 2005 a na podzim roku 2006 se do projektu zapojili i spotřebitelé. Ti se účastnili tří kol velkých ochutnávkových akcí. Několik stovek pivařů mělo možnost hodnotit chuť i další vlastnosti nového piva.

Pivovar vyváží téměř polovinu své produkce do 50 zemí světa. Výstav se v roce 2006 zvýšil o pět procent a dosáhl 1 152 000 hektolitrů. (iDnes)


Budějovický Budvar, poslední pivovar v majetku státu, se možná do roka přemění z národního podniku na akciovou společnost.

Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Změna by měla být prvním krokem pro případnou privatizaci pivovaru. Předcházet by jí podle Gandaloviče ale mělo dořešení právní ochrany známek Budvaru. O značku vede Budvar desítky známkoprávních sporů po celém světě se svým konkurentem, americkým pivovarem Anheuser-Busch.

„Chceme začít s transformací národního podniku na akciovou společnost. Nějaký podobný krok musíme udělat už proto, aby zde byl prostor pro další rozvoj pivovaru bez ohledu na jeho vlastnictví,“ uvedl ministr Gandalovič.

Doplnil, že současná právní forma představuje řadu překážek, například nedovoluje používat cizí kapitál. "Tím nechci říct, že by stát do budoucna počítal s významným požadavkem na dividendy," dodal ministr zemědělství. Změna právní formy by tak byla součástí příprav na případnou privatizaci Budějovického Budvaru. Té však musí předcházet dořešení známkoprávních sporů.

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana má značka Budvaru hodnotu 20 miliard až 30 miliard korun. Za největšího zájemce o Budvar je považován americký pivovarský gigant Anheuser-Busch. S Anheuserem uzavřel podnik smlouvu loni. Americký pivovar podle ní prodává na americkém trhu budějovické pivo pod neutrální značkou Czechvar.

S privatizací nesouhlasí sociální demokraté. Jeden z posledních státních podniků v potravinářském průmyslu má podle ČSSD vynikající hospodářské výsledky, když vloni vykázal zisk přes 200 milionů korun. Budvar loňské hospodářské výsledky zatím nezveřejnil.

Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v Česku a patří mezi přední exportéry piva. Loni dosáhl rekordního exportu 556.000 hektolitrů. Je to téměř polovina celkové produkce, která loni meziročně stoupla o pět procent na 1,15 milionu hektolitrů. Za posledních 16 let Budvar investoval do modernizace a rozvoje asi tři miliardy korun. (iHNed)


Pivovar Budějovický Budvar zvítězil v anketě Czech Top 100 o nejobdivovanější firmu roku 2007 v Jihočeském kraji. Podnik se zároveň umístil na třetím místě celostátního žebříčku v kategorii Potravinářský a tabákový průmysl. Hlasovali manažeři a analytici. (MF Dnes)


Vláda důkladně prověří Budvar

[čtvrtek, 12. duben 2007]

Budějovický Budvar, který chce vláda ještě v tomto volebním období privatizovat či na prodej připravit, projde hloubkovou kontrolou. Premiér Mirek Topolánek ve spolupráci s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem chtějí prověřit podezření, zda tato státní firma neuzavřela některé nevýhodné obchodní smlouvy, například se svým odvěkým americkým rivalem Anheuser-Busch.

V pátek dokonce Topolánek s Gandalovičem navštíví samotný pivovar.

"Budeme chtít od Budvaru rozbor ekonomiky, analýzu obchodních vztahů i celé distribuce. Potom vše důkladně posoudíme," uvedl zatím Gandalovič.

S Anheuserem - jenž je i největším adeptem na případnou koupi Budvaru po privatizaci - uzavřel podnik smlouvu loni. Americký koncern, jeden z největších na světě, podle ní prodává na svém trhu v USA budějovické pivo pod neutrální značkou Czechvar. Američané to zdůvodňují tím, že jim v nabídce chybělo prémiové pivo.

"Zhodnotit přínos smlouvy budeme schopni nejdříve v září. I první tři měsíce jsou ale slibnější, než jsme čekali," tvrdí Boček.

Podle zdroje přímo z kabinetu chce premiér rovněž zadat právní rozbory uzavřených smluv. Ministr průmyslu Martin Říman nedávno prohlásil, že průlomová dohoda Budvaru s Anheuserem o prodeji budějovického piva v USA "snižuje hodnotu Budvaru". Jakým způsobem, Říman nevysvětlil.

Vláda nedávno dala najevo, že ve svém funkčním období uvažuje o prodeji dosud národního podniku Budvar. Nejcennější je jeho ochranná známka, o jejíž používání se pivovar soudí v mnoha zemích světa právě s Anheuserem. Podle expertů má známka cenu až jedné miliardy dolarů - to je víc než dvacet miliard korun.

Vládní prověrka může otřást i pozicí dlouholetého šéfa Budvaru Jiřího Bočka. Do firmy nastoupil v roce 1983, ředitelem je od roku 2002. Boček ovšem nedává najevo, že by ho kontrola vyváděla z klidu. "Není to poprvé, co do našeho pivovaru zavítá český premiér," říká. Důvody této návštěvy ale komentovat nechce. "Nedostal jsem od pana premiéra ani od ministra zatím žádné otázky, tak nebudu reagovat přes média," dodal.

Upozorňuje ovšem, že Budvaru loni stoupla výroba a vývoz byl dokonce rekordní. I obchodní smlouvy jsou podle něj výhodné.

To, že Budvaru začal klesat po roce 2000 výstav piva a zadrhl se i export, způsobil podle něj hlavně vpád zahraničního kapitálu do českého pivovarnictví a jeho dravost.

Poukazuje ale na to, že loni se trend už podařilo otočit. Firma dosáhla rekordního exportu 556 tisíc hektolitrů. Do více než padesáti zemí tak šla téměř polovina celkové produkce. Ta loni konečně meziročně stoupla o pět procent na 1,15 milionu hektolitrů. Budvar tak měl v Česku podíl necelých šest procent - například vedoucí Prazdroj má téměř osmkrát víc.

Hospodářské výsledky roku 2006 Budvar teprve zveřejní. Boček ale čeká, že budou lepší než zisk dvou set milionů korun za rok 2005. (iHNed)


Krajinou barona Ringhoffera

[středa, 11. duben 2007]

Naučná stezka nabízí to nejlepší z regionu, kde se vyrábí i oblíbený Velkopopovický Kozel. Druhý ročník turistického pochodu Krajinou barona Ringhoffera začne v sobotu 21. dubna v 10 hodin v Mirošovicích. Pochod po stejnojmenné naučné stezce připomíná významného průmyslníka 19. století, který měl dominantní vliv na kulturu krajiny Velkopopovicka a Kamenicka. Baron František Ringhoffer, majitel strojního impéria na pražském Smíchově a představitel tehdejší společenské elity, založil pivovar ve Velkých Popovicích a řadu dalších podniků jako měděný hamr, pilu, cihelnu, mlékárnu. On a jeho rodina s velkou péčí udržovali krajinu, vysazovali aleje, upravovali cesty a okolí svých rezidencí zámku Štiřína a zámku Kamenice. Dodnes je tato jejich starost o krajinu patrná.

Turistická cesta Krajinou barona Ringhoffera je výjimečnou procházkou v okolí Prahy. Nabízí nádherné výhledy na přírodní park Velkopopovicko a do krajiny Posázaví nebo exkurzi v pivovaru Velké Popovice spojenou s ochutnávkou tradičního piva Velkopopovický Kozel. Součástí je i cesta alejí k hrobce rodiny Ringhofferů, prohlídka kostela s rotundou a židovského hřbitova v Kostelci u Křížků a další zajímavosti.

Trasa je dlouhá 20 km a návštěvníci na ní najdou celkem 10 informačních tabulí. Na sobotu 21. dubna je na každém zastavení připraven program. Ringhofferova cesta navazuje na Pražskou integrovanou dopravu. Začíná v Mirošovicích, kam se dostanete po trati 221 – Praha, hl. nádraží – Benešov u Prahy. Konec cesty je v Kamenici, odkud je mj. možné se dopravit autobusem do Prahy na metro Budějovická.

Program zahajovací akce:

Vykročení s Country Radiem (10.00 Mirošovice)

Návštěva v pivovaru Velké Popovice

Soutěže po cestě

Odměňování v Kamenici (do 17 hod.)

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Krušovické pivo mezi superznačkami

[středa, 11. duben 2007]

Celosvětová organizace Superbrands je už 20 let uznávanou autoritou v oblasti brandingu. Její program běží ve více než 50 zemích. Nezávislá rada Superbrands složená z mezinárodních odborníků vybírala v České republice z více než 2000 značek a mezi 100 nejvýznačnějších zařadila KRUŠOVICKÉ PIVO s oprávněním používat označení SUPERBRAND 2006. Podle kritérií si superznačka KRUŠOVICKÉ PIVO "vybudovala ve svém oboru tu nejlepší pověst a v porovnání s jinými značkami nabízí svým zákazníkům výrazné emocionální a hmotné výhody, které zákazníci žádají, chtějí a oceňují." (Web Krušovice)


Podle starých Egypťanů pivo plánovaně stvořil bůh Ra, podle historiků vzniklo nedopatřením v době kamenné, kdy do nádob s uskladněným obilím zřejmě natekla voda a zrno zkvasilo. Zdá se, že mok, který lidem zachutnal, pak vařili už v 7. tisíciletí před naším letopočtem v Mezopotámii, později se na něj dali i Sumerové, Babyloňané, Asyřané... K nám ječmenný nápoj, až později dochucovaný chmelem, přinesl keltský kmen Bójů někdy ve 4. století před naším letopočtem.

Bývaly časy, kdy se v Čechách pivo vařilo takřka v každém domě, ale té bezbřehé svobodě učinilo přítrž 13. století a postupně nastoupilo přísné právo várečné, které toto nadmíru výnosné podnikání pevně regulovalo. Kostelec nad Černými lesy ho získal v roce 1482 spolu s povýšením na městečko, ale pivovar, který stojí kousek pod náměstím, to nepamatuje. Vyrostl až na přelomu 30. a 40. let 19. století, v časech idylického bieder-meieru, kdy se zdálo, že není důležitějších starostí, než co si dát k obědu a kam skočit se džbánkem.

Pro Kostelec nad Černými lesy to byla zásadní záležitost. Starý pivovarský dům, který tu fungoval od poloviny 18. století, v roce 1836 vyhořel, bylo třeba rychle ho nahradit. Město, které se o výsadní postavení v kraji trumfovalo s Kouřimí, mělo navíc ambice postavit největší pivovar v okolí.

Pokryl dva hektary, sklepy, spuštěné do zasypané rokle, se dobraly hloubky osmnácti metrů. Za hlavní budovou se rozložil čestný dvůr, v jehož ose, mířící od brány, ležel mlýn a studna.

Ten mlýn, přesněji řečeno žentour, si dodnes zasluhuje pozornost - jeho podoba osmiboké klasicistní rotundy je unikátní i v evropském měřítku a řadí ho mezi vzácné průmyslové památky. Pod jehlancovou střechou, podepřenou mocným dřevěným krovem, se tehdy s pomocí dobytka otáčelo kolo o průměru větším než sedmnáct metrů. Převod od něj pak poháněl zařízení, které mlelo zrní pro potřeby pivovaru. V osmi hvězdicově rozložených cípech polygonální stavby bývaly bytečky pro čeládku, sklady a stáje pro zvířata.

Černokostelecké pivo se tu vařilo do roku 1987 a údajně se nenašel nikdo, kdo by místní desítku označil za patoky. O její kvalitu se zasloužila i voda z vlastní studny, která, žel, už neexistuje. Když varný provoz skončil, budovy a sklepy využíval Velkopopovický pivovar pro zrání vlastního piva, ale v roce 1993 ztratil o pivovar další zájem. Město řešilo otázku, co s ním. Kupec se hledal těžko, pivovarské budovy mají příliš speciální řešení, těžko se dají přebudovat na jiný provoz.

A přece se stal zázrak. V roce 2001 areál koupila skupina fandů, sdružených do akciové společnosti Dej Bůh štěstí. Cíl? Zrekonstruovat zchátralé budovy, otevřít tu restauraci, pivovarské muzeum, upravit prostor pro výstavy, koncerty, divadla - a hlavně obnovit vaření místního piva! Tomáš Vodochodský, jeden z členů společnosti, znalec pivovarnické historie, potomek rodu sládků a sám vystudovaný sládek, tvrdí: "Nemám nic proti gambrinusu, ale je třeba skončit s časy, kdy se všude pije jen pár značek. Kouzlo regionálních pivovarů vždycky spočívalo v jejich individualitě a černokostelecké pivo si nestálo špatně."

Zatím se ovšem jejich práce víc podobá archeologii. Pomalu odstraňují letité nánosy. Zpod vrstev asfaltu se tak vynořují kamenné kvádry původních podlah, zpod omítek staré vchody, klenby, krovy. Upravené prostory postupně doplňují materiálem, sváženým z jiných míst - originální historickou dlažbou, kachlemi a především technickými zařízeními, která by se měla stát součástí muzea. Už dnes tu stojí, zatím přikrytý igelitem, chladící kompresor firmy Kolben - Daněk z roku 1936, další kompresor z 30. let, pro změnu od firmy Bosch, a dokonce parní stroj z roku 1904, vyrobený v továrně Novák a Jahn.

V tuto chvíli hospoda a některé prostory příležitostně slouží hostům nejrůznějších akcí včetně ochotnických představení a tradičního "vykulení" sudů ze sklepů. Občas se někdo přihlásí, že by si rád historické, byť ještě notně rozkopané pivovarské interiéry prošel. Ale už v létě byl měl být regulérně otevřený první prohlídkový okruh zahrnující strojovnu, varnu a impozantní sklepy.

Kdy se začne vařit černokostelecké pivo? I na tom se pracuje, sládek, který nastupuje, už doma balí kufry. (iHNed)


S hořkostí piva se dá pohrát

[úterý, 10. duben 2007]

„Mám rád pivo českého typu. Vanilkové či banánové ochutnám, ale stačí jedno,“ říká sládek Staropramenu Zdeněk Lux

Zavíral branický pivovar, ve kterém se za rok uvařilo milion hektolitrů piva.

A takřka přes noc se Zdeněk Lux stal vrchním sládkem druhého nejprodávanějšího lahvového piva v zemi -Staropramenu.

Z pivovarnických tanků má letos vytočit až 2,8 milionu hektolitrů piva.

* Je rozdíl vařit pivo Braník a Staropramen?

Rozdíl je ve složení receptury, výrobní technologie - zařízení je stejné. Receptura zajišťuje to, že obě piva pak mají svůj charakter.

* Jsou ty recepty tajné?

No jasně. Receptura je naše know-how, vlastníkem receptur je podsládek. Musí je samozřejmě znát i operátoři, kteří s nimi pracují, ale ti znají jen jednotlivé procesy. Musí vědět, jak mají správně zakvasit, na jakou teplotu, jak zfiltrovat...

* Jak je to ošetřeno, kdyby chtěl někdo odejít třeba ke konkurenci?

Všichni podepisují mlčenlivost, jinak se to nedá zaručit. Mít to v trezoru není správná cesta, podsládek i operátoři musí znát recepturu a musí s ní pracovat.

* Říká se, že některé pivovary připravují jeden druh silnějšího piva a pak je vodou ředí na nižší stupňovitost. Dělá to i Staropramen?

Nemohu se vyjadřovat konkrétně k našim výrobním technologiím, ale obecně mohu říct, že to, co uvádíte, je moderní technologie, která se používá ve většině pivovarů u nás i ve světě.

„Vůni pivovaru mám rád“

* Od které fáze vaření se dá připravované pivo už pít?

Otázka je, co je pitelné. První získáme sladinu, to je příjemný cukerný roztok, mladina už obsahuje hořké látky, protože se vaří s chmelem - to zrovna na pití není to správné. Pak se k tomu přidají kvasinky, musí se zahájit kvasný proces, vzniká alkohol, aromatické látky a vytváří se profil piva. Po tomto hlavním kvašení se pivo už dá pít, rozhodně však ne ve větším množství. Ale my samozřejmě pivo i v tomto stadiu musíme degustovat, abychom si ověřili, zda proběhlo kvašení v pořádku.

* Jsou vaše suroviny z Česka?

Slad je český, chmel a chmelové extrakty jsou z Česka i Německa, voda je naše, kvasnice také. Máme vlastní kvasničný kmen, který si sami pomnožujeme.

* Je někde v trezoru?

Ne, to není nutné - kvasnice má na starosti mikrobiolog. Důležitější jsou podmínky, v jakých se musí uchovávat.

* Kolem pivovaru a někdy i ve větší vzdálenosti od něj je cítit typicky pivovarnická vůně. Někomu je příjemná, někomu ne. Co to přesně je?

Varna a konkrétně je to právě výroba mladiny.

* Takže chmel?

Spíš rozvařený slad. Chmel není tolik cítit.

* A vy máte tu vůni rád?

Jo. To k pivovaru patří.

* Kolik piva vypijete denně pracovně?

Degustujeme každou vystavovanou šarži, někdy to může být pět vzorků, jindy deset. Odhadem to dělá jedno pivo denně.

* Kolik lidí degustuje jednu šarži?

Minimální počet je pět lidí. Jsme sice všichni trénovaní degustátoři, nicméně každý by měl vyjádřit názor, jestli pivo odpovídá svému profilu - z těchto hodnocení se pak bere průměrné číslo.

„Plechovku si dám radši“

* V únoru jste začali s výrobou nealko staropramenem v plechovkách. K čemu máte lepší vztah - k tradiční lahvi, nebo k plechovkám?

Nemám problém s plechovkovým pivem, dokonce ho mám radši. Nevidím v tom žádný rozdíl.

* Jaký je ve Staropramenu poměr lahve versus plechovky?

Pivo v plechovkách dělá až pět procent z celkové výroby pivovaru, a to není zanedbatelné číslo. V posledních letech výroba mírně stoupá, takže je vidět, že část lidí plechovkám fandí, ale pořád je to malé číslo. Většinou je to sezonní záležitost, kdy si plechovkové pivo berou lidi na dovolenou.

* Špičkový designér Rony Plesl byl nedávno za sadu pivních sklenic pro Staropramen nominován na cenu Akademie designu ČR. Myslíte si, že pivní sklo ovlivňuje i konzumaci piva?

Určitě. Jde o kulturu pití piva, proto jsme také poměrně dlouho vyvíjeli naši novou sklenici. Nechcete zákazníkovi podat pivo v obyčejné sklenici, snažíte se, aby z toho měl dobrý dojem, aby aromatické látky určující charakter piva mohly správně vyniknout. Je to stejné jako s vínem, jiná sklenice je na bílé, jiná na červené. Neříkám, co pivo, to jiná sklenice, ale přesto by měla mít nějaký účel.

* Jaký je staropramen ve srovnání s ostatními pivy, spíš hořký, nebo sladký?

Spíš hořký. Řekl bych, že obecně se pivovary spíše přiklánějí k hořké chuti, aby bylo pivo více svěží. Sladkých piv moc neznám.

* Takže žádná dobrá zpráva pro dámy.

To ne, pro dámy uděláme pivo, které bude mít hořkost příjemnou, jemnou, žádnou svíravou. S hořkostí se dá pohrát. Máme třeba Stellu Artois, která není tolik hořká, svíravá... Ale to neznamená, že je sladší.

* Pije vaše žena pivo, které vaříte, a chutná jí?

Chutná, nemůže si moc vymýšlet.

Sládek musí hlídat charakter piva

* Záleží vůbec na sládkovi, když je recept předem daný?

Pokud se rozhodneme, že profil piva není vyhovující, pak se dá samozřejmě upravit. Uděláme průzkum trhu a můžeme na něj reagovat, ale to je poměrně složitá záležitost. Každý sládek dokáže pivo změnit, ale otázka je, jestli je to cílem. Úkolem sládka je, aby pivo mělo pořád stejný charakter, jaký má mít.

* V Praze je mnoho restauračních minipivovarů, mají na trhu šanci?

Určitě. Minipivovary mohou dělat speciální pivo. Já musím udělat pivo, které chutná v celé republice, oni si mohou dovolit uvařit speciál, který bude chutnat omezenému počtu lidí, ale kteří na něj budou chodit.

* A zajdete někdy na nějakou pivní specialitku?

Ochutnám, buď mi chutná, nebo ne. Nezáleží, zda je s banánem, nebo vanilkou. Stačí mi ochutnat a jít dál.

* Takže nejste přítelem pivní alchymie?

Ne. Mám rád pivo českého typu, když má příjemnou hořkost, ale nesmí být příliš hořké, to nemám moc v lásce. A z těch netradičních mám rád pšeničné pivo, tím má alchymie končí. Nemám moc rád piva s vysokým obsahem alkoholu.

* Dokážete se pivem i opít?

Dříve určitě. Pivo k sládkovi a pivovarnictví prostě patří. Nedokážu si představit, že bych jel na dovolenou a nevzal si pivo, to nejde. Nebo na nějaký sraz s kamarády, se spolužáky, to by mi neodpustili.

* Když mluvíte o spolužácích, to jsou samí sládci?

Ne všichni, ale když jsme se sešli, každý si vzal své pivo a pak jsme u nich společně seděli a diskutovali o nich.

* A jak dopadáte?

To je subjektivní. Pro mne je podstatné, že získáváme soutěžní ceny, tak dopadáme asi dobře. Pak je jen otázka, jestli to pak tomu kamarádovi chutná.

***

* Zdeněk Lux

Jak jsem vyrůstal

Narodil jsem se 21. července 1972 ve Slavičíně, což je na pomezí Valašska a Slovácka. Vyrůstal jsem a studoval až do svých osmnácti let v Uherském Brodě. V roce 1995 jsem státní zkouškou zdárně ukončil studium oboru pivovarství a kvasné procesy na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Čím vším jsem byl

Ihned po škole jsem nastoupil do firmy Pivovary Staropramen a.s. (dříve Pražské pivovary a.s.), kde jsem pracoval na různých postech v oblasti kvality a výroby jak v pivovaru Staropramen, tak i v pivovaru Braník.

Já jako vrchní sládek

Od roku 2004 jsem vykonával funkci vrchního sládka pivovaru Braník a po sloučení obou pivovarů pokračuji jako vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Moje rodina a zájmy

Jsem ženatý a mám dvě malé dcery. Svůj volný čas věnuji převážně rodině, turistice a jízdě na horském kole. (MF Dnes)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň