Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

březen 2007

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv březen 2007


5l soudky Pivovarský dům plní

[úterý, 27. březen 2007]

5l soudky plní čímkoli z toho, co je zrovna na čepu.

V Pivovarském domě je to 8 různých piv výhradně vlastní výroby, v pobočce Pivovarský klub, Křižíkova 17, Praha 8 (naproti Hudebnímu divadlu) pak 6 různých piv, jejichž nabídka se neustále mění.

Máte-li soudek svůj, naplní Vám jej, pokud ne, můžete si ho koupit za 200 Kč.

Cena piva je totožná s cenou na nápojovém lístku. Zpravidla se jedná o piva nefiltrovaná a nepasterizovaná, takže jsou určena k relativně rychlé spotřebě.


Dění v březnu 2007

[pátek, 23. březen 2007]

Stella Artois s novou outdoorovou kampaní

V pondělí, 2. dubna, spouštějí Pivovary Staropramen novou outdoorovou kampaň na značku Stella Artois. Autorem kampaně, kterou provází sdělení „Jediný detail může zničit vše“, je agentura Lowe GGK.

„Nová kampaň pokračuje v komunikaci jednoho z hlavních atributů značky – dokonalosti. Kampaň tvoří tři tématicky související vizuály založené na kontrastech,“ říká Zdeněk Prajs, brand manažer značky Stella Artois.

Nejprve budou superpostery rozmístěny v Praze, následně pak v dalších velkých českých městech – Brno, Ostrava, Hradec Králové a další.

K vnímání značky Stella Artois jako dokonalého piva výrazně přispívá i její unikátní servírovací rituál. Od začátku dubna proto ve vybraných provozovnách startuje také druhá vlna Premium programu, který hodnotí dodržování správného servírovacího postupu. Ukázka zde (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Pivovar Ambev chce v Brazílii investovat 51 miliard

Brazilcům zachutnalo pivo a chtějí ho víc. Tak si jde totiž vysvětlit zájem brazilského pivovaru Ambev investovat do svého rozvoje na tamějším trhu rekordních pět miliard realů (51 miliard korun). Firma již dnes zabírá téměř 70 procent brazilského pivního trhu.

Pivovar AmBev, který je součástí největšího producenta piva na světě společnosti InBev, chce tuto rekordní sumu investovat do brazilského trhu v příštích pěti letech. Investice je vůbec nejvyšší, kterou firma za sedm let svého působení na svůj rozvoj věnuje.

Výrobce piva oznámil, že koupí nejdříve místní pivovar Cintra za 150 milionů dolarů (3,15 miliardy korun). Tím zvýší svoji výrobní kapacitu a získá kontrolu nad dvěma továrnami v klíčových státech Rio de Janeiro a Sao Paulo.

Firma prohlašuje, že potřebuje rekordní investice do expanze své výrobní kapacity, zvláště na severovýchodě a středozápadě země, aby mohl těžit z růstu ekonomiky a z rostoucí poptávky po pivu v zemi. Pivovar vaří v zemi tři nejprodávanější značky, a to Skol, Brahmu a Antarctiku. Je také největším producentem piva v celé Latinské Americe.

AmBev je brazilskou divizí pivovaru InBev. Ten vznikl v roce 2004, kdy belgický pivovar Interbrew převzal kontrolu nad brazilskou firmou. Společnost InBev je podle svých internetových stránek s téměř 14procentním podílem a výstavem 202 milionů hektolitrů piva ročně hráčem číslo jedna na světovém pivním trhu.

Zaujímá první nebo druhou pozici na dvaceti klíčových trzích. Ve svém portfoliu má InBev přes 200 pivních značek. Celosvětově podporuje své globální prémiové značky Stella Artois, Beck’s, Brahma, Leffe, Hoegaarden, Staropramen a Bass Ale.

Pivovary Staropramen se staly součástí pivovarnické skupiny Inbev v roce 2000. Mají na českém trhu asi 15procentní podíl a jsou v Česku druhým největším výrobcem piva po Plzeňském Prazdroji. (iDnes)

Prodeje Pivovarů Staropramen v roce 2006 přesáhly 3 miliony hl

Celkové prodeje společnosti Pivovary Staropramen (bez zahraniční licenční výroby) narostly v roce 2006 meziročně o 6 % a dosáhly 3,058 mil. hektolitrů piva.

Na domácím trhu prodala společnost 2,43 mil. hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 4,2 %, dvojnásobně více než růst celého českého pivního trhu. Za výrazným navýšením domácích prodejů stojí především dobře zvolená obchodní a marketingová strategie a velmi teplé počasí v hlavní sezóně.

V loňském roce zaznamenal nárůst také export společnosti. Čistý export v meziročním srovnání narostl o 13,9 % na 623 724 hl. Klíčová značka Staropramen se vyváží do 30 zemí světa. Mezi nejvýznamnější exportní trhy patří Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

V roce 2006 výrazně narostla licenční výroba piva Staropramen na zahraničních trzích, a to o 68,1% na 645 477 hektolitrů. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Zisk největšího světového producenta piva InBev vzrostl o 17 procent

Belgický InBev, majitel Pivovarů Staropramen, loni zvýšil zisk o 16,8 procenta. Provozní zisk největšího světového producenta piva loni dosáhl 4,24 miliardy eur (120 miliard Kč). Akcie po zveřejnění těchto informací posílily o 3,1 procenta na 51,60 eur. (iHNed)


Pivovar Starobrno na gastronomickém veletrhu G+H v Brně představil nový druh piva, se kterým mateřský pivovar Heineken vstupuje na český trh - ledové pivo Extra Cold Beer. Oproti běžným pivům, která jsou při čepování vychlazena na teplotu šest až sedm stupňů Celsia, se novinka podává vychlazená na teplotu těsně pod bodem mrazu, řekla mluvčí pivovaru Starobrno Kateřina Eliášová. Na českém trhu podle ní zatím podobné pivo není. Heineken jej však už prodává v několika evropských zemích.

Pivo Extra Cold Beer, jehož teplota se pohybuje kolem 0 stupňů Celsia, je čepováno do předem namražených sklenic. "Zchlazení piva na teplotu kolem nuly zajišťuje dodatečný chladič a také pípa, která je na povrchu pokryta ledem. Výsledkem je v ideálních podmínkách pivo s teplotou asi mínus dva stupně Celsia," řekla Eliášová. Pivose bude prodávat v hudebních klubech a diskotékách. Do konce roku by mělo být v prodeji nejméně ve 13 podnicích především v Praze a Brně.

Mezi další novinky, které se ještě letos objeví na českém trhu, patří například nový typ nealkoholického piva z pivovaru Černá Hora., který na rozdíl od současných nealkoholických piv nebude obsahovat žádný alkohol. Na český trh se pivo dostane v květnu, pivovar jej hodlá vyvážet také na trhy muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz alkoholu.

Právě nealkoholická piva zaznamenávají nejdynamičtější nárůst produkce. Podle svazu pivovarů vloni stoupl výstav těchto piv meziročně o 37 procent na 328 000 hektolitrů. Proti roku 2000 se téměř ztrojnásobil.

Na výrobu pivních specialit se v ČR zaměřují především malé pivovary, které se tak snaží konkurovat velkým pivovarnickým skupinám. Černohorský pivovar, který je největší z malých pivovarů, vyrábí například čtrnáctistupňové medové pivo Kvasar. Pivovar Janáček zkouší mladé konzumenty zaujmout ochucenými pivy Beerberry, které prodává v šesti příchutích, a to višeň, malina, zázvor, citron, bylinky a cola. Brněnský pivovar Pegas nabízí jako specialitu Pšeničné pivo vyráběné metodou spodního kvašení za použití pšeničného sladu, které podává s citronem. (iHNed)


Pomyslnou bronzovou medaili třímají v brněnském pivovaru Starobrno. S loňským výdělkem přes 100 milionů korun se dostal do trojice největších tuzemských výrobců nápojů.

„Je to nejlepší výsledek hospodaření v historii společnosti. Těší nás o to víc, že jsme tak velké peníze dokázali vydělat i přes své nemalé investice,“ uvedla Kateřina Eliášová, mluvčí pivovaru.

Starobrno v uplynulém roce potvrdilo svou pozici dominantního výrobce piva na jihu Moravy a zejména v Brně. Vyváželo však také do ciziny. „V zahraničí pivovar prodal přes sto osmdesát hektolitrů piva. Dvě třetiny z tohoto objemu představuje licenční výroba piva Starobrno pro slovenský trh. Dalšími velkými odběrateli pak byly Švédsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Rusko a Británie,“ popsala Eliášová.

Zvelebovali a propouštěli Brněnský pivovar stále pošilhává po modernějších a modernějších technologiích. Nejvíce peněz loni spolkl přechod na nový typ lahví.

A už teď na Starém Brně chystají rekonstrukci varny. „Budeme tak jedním z nejmodernějších pivovarů na světě,“ dodala mluvčí.

Počet zaměstnanců v pivovaru oproti loňskému roku poklesl o dvě a půl procenta. „Za toto snížení mohou jednak provedené organizační změny v obchodu a distribuci a také převedení stáčírny lahví ze znojemského Hostanu do Brna,“ vysvětlila Eliášová.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, což je čtvrtý největší světový producent piva. Předloni firma převedla svou veškerou tuzemskou výrobu piva do Brna, když nechtěla investovat několik milionů korun do obnovy zastaralé technologie ve Znojmě.

Kromě piva je Starobrno rovněž výrobcem vlastních limonád. Těch se loni povedlo prodat téměř 28 tisíc hektolitrů.

Pivovar v loňském roce získal také celou řadu ocenění v degustačních soutěžích po celé České republice. „Největším úspěchem je pro nás titul České pivo roku 2006,“ uvedla Eliášová. Piva z Brna bodovala také například na Pivexu nebo v anketě časopisu Pivní kurýr.

***

* Pivo v číslech

Jak si vedlo Starobrno

Čistý zisk: 151 milionů korun podíl na tuzemském nápojovém trhu 5,3 %, což znamená o 0,2 % Prodáno: 1,04 milionů hektolitrů nápojů; z toho 914 tisíc hektolitrů připadá na pivo, zbylých 126 tisíc na nealkoholické a ostatní nápoje

Pivovar také zaznamenal významný nárůst tuzemského prodeje své mateřské značky - piva Heineken; prodalo se ho 11 tisíc hektolitrů. (MF Dnes)


V dubnu vzroste cena piva

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Čtvrtá největší česká pivovarnická skupina na trhu zvýší cenu piva u svých značek Zubr, Holba a Královské pivo Litovel. Růst cen činí v průměru tři procenta a dotýká se zejména sortimentu sudového piva, kde se od dubna zvýší cena o 25 až 35 haléřů na půllitr. U lahvových piv se cena změní pouze u vybraných druhů speciálních piv, například u tmavého piva, jehož cenový nárůst je zhruba deset haléřů na láhev. Zvýšení cen si vyžádal průběžný růst cen energií a zejména vstupních surovin a nakupovaných služeb. K cenovým opatřením přistupujeme vždy až po pečlivém vyhodnocení všech nákladových faktorů a možností eliminace jejich vlivu na ceny piva. Růst nákladů se snažíme v první řadě vyrovnávat realizací optimalizačních opatření, ke kterým patří například zavádění energeticky úsporných technologií, regulační techniky a ostatní. Současně s tím úzkostlivě chráníme dosahovanou vysokou kvalitu a jedinečné chuťové vlastnosti piv našich značek. Naše piva vyrábíme tradiční klasickou recepturou výroby českých piv, která je sice náročnější a nákladnější než velkoobjemová výroba takzvaných europiv, ale pouze takto vyrobené pivo je zárukou nejvyšší kvality a chuti, uvedl obchodní ředitel pivovarů Antonín Chytil. Loni pivovary Zubr, Litovel a Holba zvýšily ceny rovněž v průběhu jara, a to zhruba ve stejném rozsahu jako letos. Nabízíme produkt ve špičkové kvalitě za přijatelnou cenu. Snížení poptávky jako reakci na zdražení tedy nepředpokládáme, doplnil Chytil. (Hranický deník)


Do zbúrania Steinu zostávajú tri roky

[čtvrtek, 22. březen 2007]

V bratislavskom pivovare Stein, ktorý odkúpila nadnárodná developerská spoločnosť Orco Property Group, sa bude variť pivo ešte tri roky.

Spoločnosť teraz hľadá strategického partnera, ktorý by odkúpil výrobu piva. V areáli pivovaru sa má vybudovať moderný viacfunkčný komplex s luxusnými bytmi a hotelom. S výrobou piva sa už neráta. Informovala o tom Lucia Švecová z Orco Slovakia.

Zámer zrušiť výrobu piva Steinu vôbec nepoškodil. Pivo sa od začiatku roka predáva lepšie ako pred rokom, v januári mal dokonca Stein 18-percentný prírastok predaja, kým celoslovenský prírastok bol len 5 percent. Na tento rok má Stein ambiciózny plán stať sa trojkou trhu, to by však musel vytesniť z tejto pozície Steiger Vyhne.

Stein, ktorý v posledných dvoch rokoch viac investoval do podpory predaja, sa znova uchytil v Bratislave, na Záhorí a v okolí Trnavy. Pivovar zásobuje 500 výčapov piva a zastúpenie v reťazcoch má nielen fľaškový Stein, ale aj Pandúr a Gazda vyrábaný na objednávku obchodných sietí.

Podiel privátnych značiek na celkovej výrobe pivovaru dosiahol jednu tretinu - takmer 50-tisíc hektolitrov. "Keby sme nevyrábali privátne značky v Steine, vyrobia ich v Poľsku alebo Česku. Nie je to nič dehonestujúce, na výrobe neprerábame," uviedol obchodný riaditeľ Steinu Dušan Pfeifer. (Tvoje peniaze)


Pivovary budú loviť pivárov na fľaše

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Slovenské pivovary chcú tohto roku dosiahnuť obrat v predaji piva. Posledné štyri roky im nepretržite klesala spotreba piva, celkovo až o vyše 20 percent a predaj piva klesol o jeden milión hektolitrov na minuloročných 3,794 milióna hektolitrov. Pivovary teraz menia tvary fliaš a etikety, aby prilákali ľudí na pivo.

Zmeny odštartoval líder trhu Heineken Slovensko, ktorý pri svojej najpredávanejšej značke Corgoň mení typ fľaše i etiketu na nej. "Nová fľaša s oblým telom a zúženým krčkom bude od starej ľahšia o 60 gramov," povedal hovorca spoločnosti Roman Krajniak.

Heineken, ktorý na Slovensku ešte v roku 2002 uvaril dovedna 2,200 milióna hektolitrov piva, klesol vlani na 1,730 milióna hektolitrov. Po Corgoňovi je pripravený postupne v priebehu roka "prebaliť" všetky svoje značky vrátane svojho najlacnejšieho piva Gemer. Heineken chce tým výrazne odlíšiť svoje pivá od ostatných pív a Gemer najmä od lacných privátnych značiek. Tie totiž v ostatných dvoch rokoch významne konkurujú tradičným značkovým pivám.

Zmeny vo vizáži fliaš chystá aj spoločnosť Pivovary Topvar, majiteľom ktorej je SABMiller. "Stane sa tak v priebehu roka, pričom inovácia sa dotkne našej kľúčovej značky Topvar," povedala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Topvar sa minulý rok prepadol vo výrobe piva pod hranicu 500-tisíc hektolitrov a noví majitelia budú mať čo robiť, aby v najbližších rokoch dosiahli špičku z roku 2002, keď sa v Topoľčanoch navarilo vyše 670-tisíc hektolitrov piva.

"Pivovary vedia, prečo naplnia pivo do nových fliaš. Každá inovácia prináša rast tržieb," reagoval na zmeny riaditeľ Coop Jednoty Terno Bratislava Tibor Tabery. Zmena fľaše či etikety ako takej však podľa neho ešte nič neznamená bez sprievodného silného marketingu a reklamy v médiách.

V Heinekene sú presvedčení, že nová fľaša Corgoňovi pomôže k získaniu nových zákazníkov práve tak ako v roku 2001 Zlatému Bažantovi. "Posilnilo to vtedy imidž značky, zvýšilo jej hodnotu a celkové vnímanie kvality produktu," povedal Roman Krajniak.

Väčšinu fľaškového piva predávaného v obchodných sieťach tvorí lacné pivo. Najpredávanejšia desiatka štartuje v akciách pri ôsmich korunách, potom nasledujú deväť- a desaťkorunové pivá. Corgoň sa napríklad v Kauflande predáva za 12,90, ale Zlatý Bažant stojí 14,50 Sk.

"Spotrebiteľa, ktorý siaha po lacných privátnych značkách, ako sú Pandúr, Grošák či Gazda, nová fľaša Corgoňa nezláka, preňho je kľúčová cena," povedal obchodný riaditeľ pivovaru Stein Dušan Pfeifer. Na Slovensku totiž stále prevažuje pri výbere piva cena.

Pivovary, ktoré ponúkajú odľahčené, tvarovo výrazné fľaše s príťažlivejšími etiketami, určite oslovia zákazníkov, ktorí idú po značke. "Takíto spotrebitelia sú však na Slovensku v menšine," tvrdí analytik obchodu s potravinami Ľubomír Drahovský. Z asi 40 percent piva, ktoré sa predá vo fľašiach, väčšina pripadá na lacné pivo, iba zvyšok tvoria značkové a prémiové pivá.

Pivovarníci by podľa Drahovského urobili lepšie, keby zverejnili odporúčané ceny piva. Dostali by tak predaj pod kontrolu zákazníkov, ktorí by videli, ako sa od nej jednotlivé siete odlišujú. Tibor Tabery zasa pripomína, že skutočný obrat v predaji piva nastane, až keď sa v pohostinstvách dosiahne česká úroveň podávania piva. Tá potom do výčapov pritiahne aj pivárov, ktorí tam inak nechodia. (tvojePeniaze)


Velikonoční pivo BON v prodeji

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Jantarový ležák se od 1. dubna (nejde o Apríl) čepuje ve vybraných restauracích. Můžete jej ochutnat v Jarcové v Hospůdce U Zetků, ve Frenštátě p.R., v Hospůdce U Kumpána, v Rožnově p.R. v Restauraci Na Písečné, v Náklu – Vinárna s pivnicí BON a v Olomouci v Pivnici BON na Komenského 5.

Jde o filtrovanou světlejší polotmavou 11 s důrazem na sytě zlatohnědé tóny. V její výrazně hořké chuti jen lehce probleskuje karamelovo-pražený nádech po užitých sladech.

Pro případné zájemce uvádíme, že jsme jej navařili omezené množství a bude v prodeji přibližně jen do poloviny dubna na výše zmíněných pěti místech. (Tisková zpráva pivovaru BON Zašová)


Jantarový ležák BON

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Na období velikonočních svátků zraje ve sklepích pivovaru BON Jantarový ležák. Jde o světlejší polotmavou 11 s důrazem na sytě zlatohnědé tóny. V její výrazně hořké chuti jen lehce probleskuje karamelovo-pražený nádech po užitých sladech. Oproti vánoční granátové 11 bude tato filtrována. K dostání bude jen v některých vybraných restauracích čepujících pivo BON. Aktuální informace se v předstihu objeví na www.pivobon.cz.


Slad, granulovaný chmel, kuler a hlavně dobrá voda. Ta je podle Jiřího Vaňka z Kopřivnice základem dobrého piva. Rodinný pivovar založil spolu se svým synem. Po roce a půl si ale Vaněk mladší podnikání v tomto oboru rozmyslel, a tehdy musel rodák z Roudnice nad Labem zatnout pěsti a bránit rodinnou značku sám. Lašský vulkán, jak se zdejší pivo nazývá, Kopřivničanům zachutnalo a dnes je k dostání i v řadě okolních hospůdek. Pivovárek postupně získává nová odbytiště a dokonce rozšiřuje sortiment. Původní záměr byl, že syn bude provozovat hospodu a já mu budu dodávat pivo. Nakonec z toho ale sešlo. Zvažoval jsem tehdy, že pivovar prodám, ale rozmyslel jsem si to, říká muž mnoha profesí, z nějž se nakonec stal sládek. Pivo jsem měl vždycky rád, především Plzeňský Prazdroj. Že nakonec budu sám vařit své vlastní pivo, mě vůbec nenapadlo, vzpomíná. Do tajů pivovarnictví vklouzl během několika měsíců. Běžně lidé na sládka studují, mně dala všechno praxe. Než jsem začal, nevěděl jsem o vaření piva vůbec nic. Tři čtvrtě roku jsem jezdil po menších pivovarech. Psal jsem si, díval se a fotil. Dělal jsem si takový náčrt, jak bych to měl dělat. Nechtěl jsem se pouštět do žádných experimentů, jako je třeba malinové či ostružinové pivo, a kvasnicové pivo tehdy na trhu chybělo. Chtěli jsme, aby Kopřivnice měla svoje pivo, aby i Kopřivničané říkali: Lašský vulkán je naše pivo. A zda si ještě dnes pochutná na pivu jiných značek, nebo dává přednost výhradně té své? Doma určitě piju svoje pivo. Ale když jsem někde, dám si plzeň. Je ale pravda, že i hodně zkouším jiné značky, které vaří konkurence. Nepochutnám si, protože už jsem získal svoji chuť a nyní jen porovnávám. Takže jedničkou mezi pivy u vás je? Jednoznačně vulkán. Mám ale takové motto, že žádné pivo není špatné, je jenom jiné chuti. (Opavský a Hlučínský Deník)


Avar v novém hávu

[středa, 21. březen 2007]

Pivovar v Hlučíně již brzy oslaví čtrnáct let své existence. Zatímco značka Avar se přes bývalé názvy Slezský Korbel a Bivoj vyprofilovala do současné podoby, kdy jsou jí zásobovány četné hospody v regionu a její černou formou Derer i sousední Německo, pivovarská restaurace umístěná přímo do prostoru vedle vlastní výrobny prodělávala během let povětšinou vývoj, který nikam nevedl.

Hlavním důvodem byl zejména fakt, že byla zpravidla provozována nájemci, kteří k restaurační činnosti neměli odpovídající vztah. Pivochtivého hosta často zaskočila evidentně liknavá údržba pivního potrubí, neochota a podmračenost nekvalifikovaného personálu a nezřídka dokonce nedobytně uzavřená provozovna v pátek ve čtyři hodiny odpoledne.

Po letech negativní reklamy si majitel pivovaru Leonard Plaček řekl rázné „dost!“ Hospodu na pár měsíců uzavřel a podrobil ji celkové rekonstrukci. Při současné návštěvě pivovarské restaurace v Hlučíně soudný host musí zákonitě konstatovat, že se veřejné prostory regionálního pivního stánku změnily výrazně k lepšímu. Lokál je koncipován ve vděčném selském stylu, převažuje v něm dřevo. I přes můj opatrný postoj k historickým zemědělským nástrojům a kuchyňským potřebám, které často přemrštěně dekorují interiéry našich pivnic, uznávám, že v případě hospody Avar použitá výzdoba nikterak neruší, naopak povzbuzuje uvědomělou konzumaci místního piva. Na čepu se pochopitelně nalézá domácí značka Avar – světlý dvanáctistupňový ležák překvapivě vydatné konzistence s vyváženou sladko-hořkou chutí a s charakteristickým jemným chmelovým aroma. Nabídka je doplněna i o ležák tmavý a v neposlední řadě o lokální pivo kvasnicové. Přes zuřící cenové bouře v okolí se cena piv v hlučínské pivovarské hospodě pohybuje kolem 15 korun za půllitr. V provozu je také teplá kuchyně a nutno přiznat, že kuchaři na porcích nikterak nešetří. Polední menu vyjde průměrně na 59 korun, přičemž bývá gramáž masa celých 150 gramů. Největší specialitou podniku a zároveň zřejmě i spolehlivým magnetem na zákazníky jsou však neloupané burské oříšky, které se v lokále vyskytují v množství skutečně velkém. Každý host si jich může z příslušné nádoby zdarma vybrat, kolik chce a pak si je k pivu přilouskávat. Prázdné skořápky pak lze nestydatě smést ze stolu na podlahu, neboť hlučínká provozovna přijala letitou filosofii anglických a irských šenků, kde nejsou-li k dispozici skořápky ořechů, podlaha se posype pilinami. Tyto materiály dobře absorbují prach a pak stačí jen párkrát v týdnu zamést. Někteří návštěvníci Avaru však nezapřou svůj „prajský“ původ. Občas se stává, že se někdo na oříšky vypraví s igelitovou taškou.

A největší nedávný úspěch hlučínského pivovaru? Černé pivo Derer je zmíněno v nové německy psané pivní encyklopedii Michaela Rudolpha Sto nejlepších piv na světě. Gratulujeme a přejeme mnoho zdaru do další vařby! (Morava 24)


Až do konce letošního roku se všichni dárci krve ve Frýdku-Místku setkají se speciální akcí, kterou pro ně připravila místní nemocnice. Za každý odběr obdrží dárce plechovku piva Radegast Birell a drobný "pivní" dárek. Navíc se stává účastníkem soutěže o hodnotné ceny. Nemocnice tímto způsobem napomáhá řešit trvalý nedostatek krve, který je markantní zejména v zimním období.

Těžké operace a komplikované porody jsou největšími odběrateli krve ve frýdecko-místecké nemocnici. Zejména v zimě pak roste spotřeba cenné tekutiny v souvislosti s rostoucí nehodovostí. Přilákat co největší množství dárců má projekt, který nemocnice vyhlásila první březnový den a potrvá do konce roku 2007.

Za každý odběr obdrží dárce plechovku s nealkoholickým pivem Radegast Birell a drobný dárek s pivní tematikou. Zároveň má příležitost získat jednu z mnoha hodnotných cen v celoroční soutěži, mezi něž patří např. sekačka na trávu, oblečení či kosmetika.

Jak říká primář hematologicko-transfuzního oddělení frýdecko-místecké nemocnice Jan Pták, má dárcovství krve i nemalou informační hodnotu: "Většina dárců ocení, že právě darováním krve zároveň pečují o své zdraví. Naše oddělení provádí rozbor každé darované krve a dárci jsou tak pravidelně informováni o svém zdravotním stavu." (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Už vám někdy přinesl pivo v restauraci ke stolu prvoligový fotbalista nebo dokonce nejlepší střelec ligy? Ne? Pak jste zřejmě scházeli v pátek v restauraci Zahrada v Ostravě-Porubě. Tam si totiž roli číšníků při promo akci Ostravaru vyzkoušeli David Střihavka, Martin Lukeš a David Bystroň.

Úderem 19. hodin na sebe hráči Baníku navlékli trička Ostravaru, pracovní zástěry a vyrazili "na plac". Samozřejmě bylo znát, že u pípy nejsou až tak doma, přesto někteří ukazovali, že jim ani čepování pěnivého moku není cizí. "Já se tohle učil ve škole, ale přiznám se, že jsem v hospodě obsluhoval poprvé v životě," říkal David Bystroň.

Jemu šlo čepování asi nejlépe, to Martin Lukeš a David Střihavka víc korzovali mezi stoly. V solidně zaplněné restauraci měli i své kamarády, kteří si nenechali ujít možnost vidět hráče v jiné akci než na fotbalovém trávníku. Došlo i na rozdávání autogramů, partičku ve stolním fotbalu a samozřejmě na zvídavé dotazy. "Myslím si, že akce mohlo docela zajímavá pro hráče a především i pro fanoušky," usmála se marketingová šéfka Baníku Šárka Mokrá. (Morava 24)


Pivovar Ostravar bodoval na Pivexu

[středa, 21. březen 2007]

Pivovar Ostravar získal ocenění na letošním Pivexu. Světlému ležáku Ostravar Premium udělila odborná porota Certifikát kvality. „Certifikát kvality je výjimečný tím, že posuzuje pivo komplexně a hlavně dlouhodobě. Právě proto je tato cena mezi sládky tolik ceněna,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. (MF Dnes)


Litovel: chystá se velikonoční pivo

[středa, 21. březen 2007]

Sváteční třináctistupňový speciál určený pro Velikonoce dozrává ve sklepích litovelského pivovaru. Speciální ležák litovelští pivovarníci vařili už loni na Mikuláše. Ve sklepích od té doby dozrává při teplotě pouhého jednoho stupně Celsia, na velikonoční trh se ho dostane asi 300 hektolitrů. Ochutnávat ho budou hosté ve vybraných restauracích, v obchodech se prodává v kartonu po osmi lahvích, sdělil mluvčí pivovaru Miroslav Slaný. Podle ředitele litovelského pivovaru Miroslava Koutka se výroba Svátečního speciálu stala tradicí. Poprvé ho vařili před třemi lety u příležitosti 111. výročí pivovaru. (Olomoucký deník)


Zubr s novou technologií

[středa, 21. březen 2007]

Pivovar Zubr v Přerově uvedl ve středu do provozu novou technologii provzdušnění mladiny. Jednalo se o investici za 1,5 miliónu korun. Moderní zařízení efektivně upravuje a čistí vzduch, který se následně rozpouští v mladině. Jeho množství reguluje speciální sonda v závislosti na měření obsahu kyslíku potřebného k pomnožení kvasinek a tím přispívá k úspěšnému zahájení hlavního kvašení.

„Při výrobě piva klasickou technologií je kvašení jedním z nejdůležitějších procesů, a proto vyžaduje přesné řízení. I když částečně probíhá automaticky, konečnou úroveň prokvašení u nás stále řídí sládek a jeho degustační schopnosti,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. (Právo)


Král výčepních má dvě královny

[úterý, 20. březen 2007]

Ačkoliv většina z 34 účastníků soutěže o Krále výčepního pivovaru Starobrno 2007 byli muži, první dvě místa patřila ženám.

Nejlépe se včera v Brně porotě líbila třetinka a půllitr piva, které načepovala devětadvacetiletá Zuzana Brázdová ze Zbýšova, která pracuje jako servírka v restauraci Dělnický dům v Zastávce u Brna. Druhá byla její kolegyně ze stejného podniku Veronika Vítová.

Jak na to?

Načepovat pivo dovede podle vítězky každý. Aby ale dobře vypadalo a pěna správně seděla, musí se prý točit alespoň natřikrát.

"Poprvé do poloviny sklenice tak, aby ve druhé půlce vznikla pěkná pěna, a pak už jen pivo dotáčet přesně na míru," řekla Brázdová, která letos soutěžila počtvrté a loňské čtvrté místo vylepšila na zlaté umístění.

Na klání trénovala ve službě poctivě až do nedělní půlnoci. Únavu však necítila, na pozdní usínání je zvyklá. Pivo točím po hospodách už třináct let, dodala vyučená servírka a kuchařka.

Hlavní cenu, pípu, prý vystaví v restauraci, kde pracuje, aby si jí zákazníci víc vážili. Pochvalu za pěkně natočená piva prý slyší většinou od přespolních, domácí si už na kvalitní obsluhu zvykli.

Soutěžící měli za úkol načepovat v časovém limitu půllitr a třetinku piva. Hodnotilo se nejenom dodržení přesné míry, ale také výška pěny. "Soutěžilo se v točení piva na čepici.

Nejlepší výkon byl kolem 12 centimetrů pěny," řekl hlavní rozhodčí Bohuslav Kandrnál. Porota následně hodnotila také umělecký dojem z natočeného piva nebo to, zda není sklenice zvenku příliš znečistěná padající pěnou.

Ještě v minulém roce pořádal soutěž Král výčepních Český svaz pivovarů a sladoven a byla otevřena všem číšníkům a servírkám v ČR. Letos se stal pořadatelem soutěže pivovar Starobrno a soutěžili v ní jen zaměstnanci hospod, kde se točí pivo vyrobené v Brně.

Soutěž o krále výčepních je součástí doprovodného programu Mezinárodního veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H 2007. (Gurmán)


Dvě piva pro muže, jedno ženě

[úterý, 20. březen 2007]

Brněnský pivovar Starobrno každým rokem zlepšuje své hospodaření. Loni firma utržila za své výrobky více než jednu miliardu a čtyři sta milionů korun. Pivovar měl zisk přes sto milionů korun. Předseda představenstva a generální ředitel Starobrna František Krakeš je s hospodařením podniku spokojený. Starobrno se totiž díky loňským výsledkům prodeje stalo třetím nejvýznamnějším výrobcem piva na českém trhu.

Co stojí za vyššími tržbami i ziskem?

Podílelo se tom nejen příznivé počasí v minulém roce, které zvedlo prodej piva u všech pivovarů, ale hlavně inovace naší marketingové strategie a rozšíření prodeje piv značky Heineken a sudových limonád. K výborným výsledkům v tuzemsku bych ještě přiřadil zvýšený export.

Kde ve světě mohou lidé Starobrno najít?

Vyvážíme do řady zemí, ale naším klíčovým zákazníkem je Švédsko. Každý rok ale pronikáme na nové trhy. Naposled třeba do Izraele. Teď je před námi Dánsko. České pivo je fenomén, který je v celém světě známý a vytváří proto dobré předpoklady pro růst exportu. Pro zajímavost vývoz českého piva roste ročně o patnáct procent, což se dá říct i u piva Starobrno. České pivo si zahraniční zákazníci velmi považují kvůli tomu, že se nejvíc blíží tradičnímu pivu vyráběnému před desetiletími.

Stačí brněnský pivovar vařit pivo pro domácí trh i zahraniční zákazníky?

Starobrno se vaří v Brně a pro slovenský trh je licenční výroba na Slovensku v Hurbanovu. Zvažujeme i další licenční výrobu. Jedná se například o Bulharsku. Bude to ale záležet na zájmu v jednotlivých zemích.

Vývoz roste, ale jak je na tom se spotřebou piva Česká republika?

Rekordní spotřeba, která byla sto šedesát jedna litrů na hlavu, postupně klesá. Přesto se u nás pořád vypije nejvíc piva na světě a země, co jsou na druhém či třetím místě jsou za námi zhruba o třicet až čtyřicet litrů. Musím ale říct, že hodně piva tady vypijí zahraniční návštěvníci. Odhaduji to asi na třicet litrů na hlavu.

Mohou Češi a Moravané pít ještě více piva?

Spotřeba musí jít jedině dolů. Starobrno je jedním ze signatářů tak zvané iniciativy zodpovědných pivovarů. Ta má vychovávat konzumenty k umírněné spotřebě piva. Naším cílem v podstatě je, aby více lidí pilo méně piva. Pokud se pije v rozumné míře, působí pivo dobře na zdraví lidí.

A co je přiměřená spotřeba piva?

Za rozumnou míru považujeme dvě piva pro muže a jedno pivo pro ženu denně.

Vy sám dáváte přednost jakým nápojům?

Piju pivo. Při svátečních příležitostech nebo ve sklípku nepohrdnu dobrým vínem.

Jaké pivo máte nejraději?

Nejradši mám samozřejmě točené Starobrno Medium, další je Červený drak....

Je někde ve Vašem seznamu oblíbených piv i nějaká konkurenční značka?

Konkurenci samozřejmě člověk musí občas ochutnat, aby viděl jakým způsobem se vyvíjí její chuť. Dělám to ale zcela výjimečně.

Hodně cestujete. Zaujalo Vás nějaké zahraniční pivo?

Cestování je můj koníček a ochutnávám při něm různá piva. Všem doporučuji, aby v cizině zkusili místní produkci. Po světě jsou různá zajímavá piva, ale vždycky když se vrátím domů, tak si říkám, že nad to české pivo není.

Při slově pivo si většina Čechů a Moravanů představí orosený půllitr. Jak je to v cizině?

U nás, v Německu, Belgii, Holandsku nebo Dánsku je víc piva čepovaného. V řadě zemí ale převažuje pivo lahvové. Já dávám přednost točenému. Může se ale stát, že z něj člověk nemá ten správný požitek, není -li dobře načepované. U lahvového je naopak kvalita zajištěná vždycky, když se pivo správně skladuje.

Chuť točeného piva ovlivňuje řada okolností. Které jsou podle Vás nejdůležitější?

Tak jako čistota kuchyně při vaření, je velice důležitá čistota výčepního zařízení a veškerých trubek, které s ním souvisí. Záleží samozřejmě i na způsobu čepování piva.

A jaká je úroveň čepování piva v českých a moravských hospodách?

Kvalita se zvyšuje, ale velmi pomalu. Pivovarníci se s tím hodně potýkají.

Co by jste si tedy jako zákazník zjistil o restauraci, kde si chcete dát dobré točené pivo?

Nejlepší je podívat se do kuchyně. Pokud v kuchyni vidíte nepořádek, tak už máte podezření, že ani s tím pivem nemusí být všechno v pořádku.

V pivovarnictví se mění řada věcí, zlepšují se technologie nebo obaly. Mění se i samotné vaření piva?

Záleží na tom, jak se dbá recepturu. Zda vaření piva vychází z tradičních postupů nebo podléhá nějakým moderním trendům, které recepturu modifikují. Moderní trendy se prosazují ve většině evropských zemí kromě těch typicky pivních.

A jaké jsou ty nové trendy ve vaření piva?

Je to zkrácený způsob vaření, zkrácená doba kvašení a dokvašování piva. Vede to sice ke snižování nákladů a může to pozměnit i původní recepturu. Pivo je pak jiné. Záleží však hlavně na tom, jak si ho oblíbí konzumenti. Změnily se proti dřívějším dobách chutě i českým "pivařům"? Pivovary, včetně našeho, se snaží zavádět nové výrobky a inovovat staré. Bohužel většina inovací se neudrží dlouho, protože český konzument je hodně konzervativní. Stále nízká je třeba obliba speciálních piv. Když přijde nějaké novinka v této oblasti, tak je hodně lidí zvědavých a ochutná ji. Postupně ale většina lidí pití speciálu opustí a vrátí se zpátky k tradičním pivům.

Pro českého zákazníka je tedy nejlepší změnou žádná změna?

Tak úplně to neplatí. Nám se jako prvnímu pivovaru, a po nás i dalším, podařilo uvést před lety na trh jedenácti procentní pivo. Já osobně je považuji za nejlepší. Je to takové, řečeno filmovými slovy, pivo ze sedmého schodu. Prostě ideální.

Výborné pivo si ale musí řada lidí, hlavně řidiči, odpustit. Jak kvalitní je nealkoholické pivo?

V návaznosti na nový bodový systém pro řidiče zaznamenala výroba nealkohlického piva velký rozmach. Loni se zvýšila asi o třicet procent. Kvalita nealko piva není špatná. Myslím si, že nebylo příliš oblíbené i kvůli ceně. Panovala tady představa, že nealkoholické pivo má být levnější než to s alkoholem. To ale neodpovídá ani výrobním nákladům ani situaci v jiných zemích.

Když už jste nakousl cenu piva. Jak to vypadá s cenami Starobrna v letošním roce?

Loni zdražil pivo plzeňský pivovar, který je lídrem trhu. Cenu jsme tedy zvedli i my, a to před dvěma dny. Zdražili jsme jen sudové pivo, a to v půrměru o tři až pět procent. Jedno pivo tak podražilo asi o padesát haléřů. Zvyšování ceny je rozumné, protože v porovnání se sousedními zeměmi je u nác cena piva stále velmi nízká.

Znamená to, že pivo bude stále dražší?

Musíme odlišit pivo v obchodech a v gastronomických provozech. Cena piva v obchodních řetězcích se nebude zvyšovat tak podstatně. Je omezena tlakem obchodníků i úrovní cen v Evropské unii. V restauracích je ale situace opačná. Například když půjdete do samoobsluhy v Německu, tak pořídíte kvalitní lahvové pivo v akci za nějakých osmnáct korun a u nás koupíte stejné třeba za dvanáct korun. U sudového piva jsou ale rozdíly mnohem větší. Průměrná cena sudového piva v Česku je dnes okolo dvaceti korun zatímco v Německu se pohybuje kolem sta korun.

Kolik tedy bude stát točené pivo za deset let v české hospodě?

Pokud budu uvažovat nějaký tříprocentní nárůst ceny každý rok, tak by se za deset let mohl cena piva vyšplhat ke třiceti korunám. (Brněnský deník)


Nové nealkoholické pivo pivovaru Černá Hora, které na rozdíl od těch současných nebude obsahovat žádný alkohol, se bude jmenovat Forman. Do ankety o název piva se zapojilo kolem 120 lidí, kteří zaslali přes 400 návrhů, řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Na český trh se pivo dostane v květnu, kdy skončí měsíční zkušební výroba. Pivovar je hodlá také vyvážet na trhy muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz alkoholu.

Dvojice autorů vítězného návrhu získá od pivovaru 365 lahví nového piva a peněžitou poukázku na odběr zboží.

Černohorský pivovar plánuje letos vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nového typu nealkoholického piva. Do budoucna ale Fusek počítá s navýšením výroby tohoto piva až na 20 000 hektolitrů. "Vše záleží na tom, jaký bude o novinku zájem. Máme zprávy, že v Asii je nealkoholického piva nedostatek. Nyní jednáme s firmou, která je prý schopna do Asie distribuovat veškerou naši výrobu," řekl již dříve Fusek.

Obliba nealkoholického chmelového nápoje podle něj ale bude stoupat i v Evropě. Pokud se budou nadále zpřísňovat například silniční zákony, očekává pivovar zvýšený odbyt i tam, dodal Fusek. Novinka pivovaru je určena také všem milovníkům hořkých nápojů nebo třeba nemocným lidem, kteří mají alkohol zakázaný od lékaře. V budoucnu by podle Fuska mohla nealkoholická piva tvořit deset až 15 procent výroby pivovarů.

Nové technologie výroby piva s nulovým obsahem alkoholu stojí kolem čtyř milionů korun a v Česku bude jediná svého druhu. "Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu," uvedl Fusek. I přes nákladnější výrobu by se cena nealkoholického piva neměla výrazně lišit od běžných nealkoholických piv.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v ČR. Vloni dodal na trh přes 160 000 hektolitrů piva. Více než 80 procent z nich se spotřebuje v gastronomických zařízeních. (M&M)


Konkurovat velkým pivovarům výrobou klasického českého piva plzeňského typu podle domácích výrobců nejde. Sázejí spíše na nezvyklé příchutě a tradiční receptury.

Svá piva většinou nefiltrují a proto jsou kalná jako ve středověku, obsahují také více alkoholu. Fajnšmekry se malovýrobci snaží zaujmout třeba zázvorovou, vanilkovou nebo medovou příchutí.

Majitel a sládek minipivovaru Xaver v Blučině na Brněnsku Svatopluk Strava, který je současně jediným zaměstnancem pivovaru, vyrobí ročně kolem 150 až 200 hektolitrů piva. Sortiment jeho výroby tvoří patnáctistupňové polotmavé pivo vanilkové, osmnáctistupňové černé pivo s kardamomem a dvaadvacetistupňové světlé pivo se zázvorem.

Receptury ze šuplíku

"Dělám to jen pro radost, neživí mě to. Něco dám přátelům a co zbude prodám do tří hospod v Blučině, Rajhradu a Brně," říká Strava. První pivo vyrobil před osmi lety podle prvorepublikové receptury po babičce, kterou našel náhodou na půdě. Prvních pět várek se podle něj nedalo pít, postupem času ale přišel výrobě piva na chuť.

Pivo vaří v upravených hrncích, které původně sloužily k přípravě knedlíků. Na nákup profesionálního minipivovaru nikdy nepomýšlel. "Kdybych za tři miliony koupil minipivovar, musel bych bez přestání vařit pivo, aby se investice zaplatila. Pak už by to nebyl koníček, ale normální práce," dodal Strava, kterého živí autodoprava.

Stejně jako Strava začínal na počátku devadesátých let také Jiří Jelínek ze Sentice na Brněnsku, který je autorem patentu na výrobu medového piva - takzvaného Kvasaru. V průběhu dozrávání je do piva přidáván studenou cestou pravý včelí med. "Všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené zůstávají po celou dobu trvanlivosti v aktivní formě.

Cukry se v průběhu dokvašení mění na alkohol a kysličník uhličitý," říká Jelínek. Na rozdíl od Stravy ale Jelínek, který je vyučen jako sládek, začal výrobě piva věnovat veškerý svůj čas. V roce 1997 si nechal podle vlastních plánů postavit minipivovar, ve kterém vyrábí ročně kolem 630 hektolitrů piva.

Vyzrálé a uleželé pivo bez filtrace a pasterizace stáčí do 1,5 litrových PET lahví. Na přání zákazníků nebo hospodských je také plní do malých soudků. Na trhu s pivem je podle něj v současné době velká konkurence, ale o tom, že se v ní Kvasar neztratí, svědčí i skutečnost, že jej začal v licenci vyrábět pivovar Černá Hora na Blanensku. (Centrum)


O znojemském a brněnském pivu se nedávno mluvilo i v Evropském parlamentu.

A padala přitom dost ostrá slova na adresu pomalých úředníků Evropské komise. Za to, že jihomoravským pivům a dalším českým výrobkům dosud nevyřídili podobnou ochranu, jakou Brusel poskytne například Štramberským uším a dalším krajovým specialitám.

„Tyto žádosti se po bezmála dvou a půl letech od jejich podání nacházejí stále v bodě nula,“ hájil mimo jiné i znojemské a brněnské pivo Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL. A řekl, že pokud komise v dohledné době nesjedná nápravu, měla by vláda České republiky zvážit podání žaloby na nečinnost k Evropskému soudnímu dvoru.

Ochrana zeměpisného označení původu je totiž pro výrobce důležitá, protože tím získají exkluzivitu názvu v celé Evropské unii.

„Česká piva si takovou ochranu zaslouží,“ tvrdí generální ředitel a předseda představenstva pivovaru Starobrno František Krakeš, který je i předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven.

Přiznal, že schvalovací proces je opravdu náročný a i jemu se zdá, že se dlouho vleče. „Musíme odpovídat na mnoho dotazů, které přicházejí od různých pracovníků Evropské komise,“ uvedl Krakeš.

Čeští výrobci podali pětadvacet žádostí a z jižní Moravy je v seznamu kromě Znojemského a Starobrněnského piva Pohořelický kapr a limo a pivo Černá Hora.

To, že o ochranu nežádají jiné pivovary, si František Krakeš vysvětluje tím, že spousta výrobců piva spoléhá na to, že až se vyřídí ochrana označení původu České pivo, budou ji moci využívat také.

„My však chceme ochranu i našich regionálních piv,“ vysvětlil Krakeš a současně tak uklidnil i některé příznivce Hostanu, který se vaří ve Znojmě. „Počítáme s tím, že tam pivovar zachováme a bude tam dál vyrábět znojemské pivo,“ dodal.

„Nevím, v jakém stadiu vyřizování je tato záležitost, ale o ochranu našich výrobků máme zájem. Zvyšuje to význam naší značky i její proslulost,“ uvedl obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora Ivo Štorek. (MF Dnes)


Slavný pivovar v Dalešicích na Třebíčsku, kde se před více než čtvrtstoletím točily dnes už kultovní Postřižiny, pílí s přípravami na letní sezonu. Pivovaru od února šéfuje Jaromíra Hanáčková, dlouholetá ředitelka třebíčského kulturního zařízení Kviz.

A Hanáčková hodlá zúročit svoje zkušenosti. Jelikož kolem Dalešic a zdejší dvacetikilometrové přehrady vede řada nových cyklostezek, otevřou v pivovaru letos půjčovnu kol. „Sázíme na cykloturistiku. Využiji zkušenosti s půjčovnou kol, kterou jsem loni zřídila při Kvizu v Třebíči. Půjčovna v pivovaru poslouží turistům i hostům v našem hotelu,“ popsala Hanáčková.

Hotel je největší letošní novotou. V pivovaru vznikají tři oddělené hotelové části. Pro zhýčkanější klientelu, ale také pro ty skromnější. „Pobyt si zde bude moci dovolit i rodina s dětmi s běžnými příjmy. Movitější klientele nabídneme luxusní ubytování přímo nad 150 let starou varnou piva,“ upozornila Hanáčková.

Fajnšmekři mohou přespat dokonce v apartmá, zařízeném přesně ve stylu pokoje z Postřižin. Ve všech pokojích budou koupelny a záchody či televize. Letos se také podívají zájemci, jak se vyrábí pivo. „Představa je taková, že stávající prohlídkovou trasu pivovarského muzea rozšíříme o varnu a ochutnávku,“ nastínila Hanáčková s tím, že v létě čeká turisty bohatý program.

V posledním červnovém týdnu zde plánují Postřižinský festival filmů Jiřího Menzela. A na závěr festivalu, v neděli 1. července začne premiérová plavba po Dalešické přehradě. „Propojíme pivovar s plavbou. Máme přislíbenou účast herce Jaromíra Hanzlíka a režiséra Jiřího Menzela. Starosta Dalešic Jaroslav Zadražil je spokojen. „Pivovar býval ruina. Majitelé z něho za poslední roky udělali tahák pro turisty. Rozmach je citelný. Celému regionu moc pomůže, když bude v pivovaru hotel a na přehradě lodní doprava,“ konstatoval Zadražil. (MF Dnes)


Pivovar ze slavných Postřižin ožívá

[pondělí, 19. březen 2007]

Kámen na kameni nezůstal na nádvoří pivovaru v Dalešicích na Třebíčsku. Slavný pivovar z filmových Postřižin totiž prochází značnou proměnou. Kutají tu řemeslníci i těžké stroje. Pivovar přitom je známý nejen jako turistická atrakce, ale v posledních letech i díky kvalitnímu pivo.

"Severní strana byla dobře o půl metru výš než jižní. Terén se srovná tak, aby nám nepadali návštěvníci ze židliček," objasňuje ředitelka pivovaru Jaromíra Hanáčková, jež zde pracuje čtvrtý týden. Za tu dobu má chod v malíčku.

"Zaskočíme do varny piva. Náš pan sládek je hodně pořádkumilovný, ale jdeme," zaváhala jen na okamžik Hanáčková u čerstvě vytřené kachlíčkové podlahy ve varně. Kvůli rozkutanému zablácenému nádvoří se boty obalily blátivou kaší. Na vymydlených světlých dlaždicích zůstávají nevábné ťápoty.

Sládek Zdeněk Reska jen mávne rukou a začne ochotně povídat o tajích Dalešického piva. "Vaří se tu od srpna 2002. Já jsem tu druhý rok. Žiju přitom v Mostě, kam dojíždím na víkendy. Ale už bych neměnil, proto se do Dalešic hodlám přestěhovat," svěřuje se sládek, jak mu pivovar učaroval.

"Je to maličký pivovar, kde si na pivo sáhnu. Výroba zdejšího piva je zcela podřízena Postřižinám. Nesmíme používat vůbec nic, co by bylo v rozporu s duchem Postřižin. Vyrábíme tak, jako se vyrábělo do roku 1920," prozrazuje Reska.

Dalešičtí nepřimíchávají žádnou chemii. "Máme klasický postup bez úpravy, bez přísad. Naše pivo má takovou plnou chuť. Když se napijete, máte ho plnou pusu. Zájem o ně je velký. Zejména v Brně," líčí sládek a dodává: "Vaříme dva tisíce hektolitrů piva ročně. Třeba Prazdroj toto množství vyrobí za čtyři hodiny," usmívá se Reska.

Varna, což je srdce pivovaru, je v současnosti jedinou částí, v níž se nehemží dělníci. V traktu s pivovarskou hospodou voní barva. Jak restauraci, tak sousední sál pro 180 lidí právě opustili malíři. Až barva zaschne, rozestaví tu nový dřevěný nábytek.

Obrovský přízemní prostor ústí do zahrady, kde bude dětský koutek a letní posezení. Samotná hospoda se sálem mají unikátní klenbu. Před půldruhým stoletím sloužily tyto přízemní místnosti ke klíčení ječmene.

Nad hospodou pak dělníci stavějí jednu hotelovou část. "Bývala tu pivovarská půda, kde se sušil ječmen. Hosté budou ubytování přímo v někdejším pivovaru," zmínila se Hanáčková, jež během řeči obratně zdolává překážky. Pokoje jsou zatím ve stádiu zrodu. Stěny i podlahy pokrývá dřevo a z oken pokojů se naskýtá pohled na dalešický zámek.

Na chodbě naproti pokojům jsou veliké výklenky. "Ty budou prosklené. Hosté vyjdou z pokoje a rovnou se mohou koukat dolů do muzejní části. Je tam původní varna piva se sto padesát let starými stroji. Mimochodem, funkčními," komentuje Hanáčková.

V zadní části chodby je též plánován průhled, tentokrát do nové varny piva. "Ale pan sládek se brání. Nechce, aby ho lidé pozorovali. Já si myslím, že by to bylo nesmírně atraktivní. Uvidíme," hloubá Hanáčková.

V této hotelové části nazývané A bude ještě luxusní apartmá. Vznikne z původního bytu sládka, v němž se točily Postřižiny s vybavením ve stylu filmu. Pod bytem se počítá s recepcí a informačním centrem.

Na druhé straně nádvoří, nad výčepem bude levnější ubytování. Hotel má být hotov v květnu. "Náklady činí patnáct milionů korun. Majitelé získali přes sedm milionů z evropského fondu," poznamenala Hanáčková.

Pivo se v Dalešicích začalo vařit před stopadesáti lety a výroba skončila v roce 1977. Postřižiny se točily v roce 1980. Pak areál pivovaru chátral, než ho současní vlastníci začali zvelebovat.

"Je výborné, že se podařilo obnovit výrobu piva, a navíc využít filmové slávy," reagoval dalešický starosta Jaroslav Zadražil. "Sám piju jen naše místní pivo. Byla by hanba, kdyby starosta pil jiné. Chutná mi," dodal starosta Zadražil. (iDnes)


Dalešice Přes pět let řídila Jaromíra Hanáčková kulturní zařízení čtyřicetitisícové Třebíče, Kviz. Loni v prosinci dala pro neshody s radnicí výpověď a zakotvila od února coby šéfka pivovaru v Dalešicích. „Jsem nesmírně spokojena,“ doslova srší energií a září Hanáčková.

* Jak jste se k místu dostala?

Jeden ze spolumajitelů pivovaru se dozvěděl, že z Kvizu odcházím. Řekl mi, že mají výběrové řízení na ředitele pivovaru a ať se přihlásím. Vyhrála jsem.

* Vypadáte, že nelitujete. Ale přece jen, Kviz byl vaše dítě. Poprala jste se se ctí s obrovským nárůstem turistů, když se třebíčské památky dostaly na seznam UNESCO...

Ani trošku nelituji. Vztahy s třebíčskou radnicí, zřizovatelem Kvizu, byly čím dál horší. Místo podpory jsem měla klacky pod nohama. Jela jsem nadoraz, psychicky jsem byla vyčerpaná. Tady mám klid a pohodu.

* Co obnáší práce ředitelky pivovaru?

Dalešický pivovar je o kultuře, turismu. Což jsou oblasti, kterým rozumím. Zařídím informační centrum, půjčovnu kol. Navážu na zkušenosti z Třebíče. V létě zde budou kulturní akce, koncerty, řezbářské sympozium.

* Mluvíte sládkovi do výroby zdejšího piva?

Z pozice svojí funkce můžu mluvit do výroby. Určitě to však dělat nebudu, protože tomu nerozumím. Pivo mi moc chutná, ale to je vše. Mám vizi spojit turistické cíle v celém regionu. Dalešický pivovar není jen místní záležitost, má nadregionální význam. Turisté zde přespí, doporučíme jim návštěvu památek UNESCO v Třebíči, plavbu po přehradě, hrady i zámky v okolí, zajímavá místa. (MF Dnes)


Havlíčkobrodský Měšťanský pivovar vyrobil méně piva, ale přesto na tom vydělal. 90 tisíc hektolitrů oproti 93 tisícům z roku 2005, to je bilance z minulého roku. I tak se ale může pochlubit ziskem dvou milionů korun. Pivovar zaznamenal nárůst i proto, že opustil málo placenou výrobu privátních značek pro obchodníky a jiné výrobce a že zvyšuje výhodnější prodej sudového piva do restaurací.

Dodávky do USA klesají

Tržby za pivo se loni pohybovaly kolem 100 milionů korun, což je podle ředitele podniku Jiřího Huška podobná částka jako v roce 2005. Hušek podotkl, že se získáváním nových zákazníků v gastronomii byly spojeny i vysoké náklady na podporu prodeje. Pivovar nyní zásobuje přes 350 restaurací, v sudech prodává 60 procent svého výstavu. Kvůli rostoucímu odbytu piva v sudech letos vybuduje novou stáčecí linku. Za technologii a stavební úpravy zaplatí osm milionů korun. Pivovar vaří tmavá i světlá piva především pod značkou Rebel. Za hranicemi loni prodal sedm procent produkce, z toho nejvíce na Slovensku. Hušek uvedl, že pivo Rebel mohou ochutnat i zákazníci horských restaurací ve Vysokých Tatrách. ä Poslední stovky metrů do nich horalé donášejí pivo na zádech,ô přiblížil. Naopak kvůli nízkému kurzu dolaru klesají tradiční dodávky do USA. Podnik se zaměřil především na regionální trh. ä Dodávky do zahraničí vnímáme spíš jako posílení prestiže,ô řekl Hušek. Stále více návštěvníků by mělo přicházet i do pivovaru. Loni byla v jeho areálu otevřena restaurace, s venkovními zahrádkami nabídne kolem 200 míst. Pivovar také pro letošní léto plánuje pravidelné exkurze. Veřejnost se bude moci s výrobou piva seznámit každé páteční odpoledne. (Havlíčkobrodský deník)


V Brodě teklo pivo Rebel proudem

[pondělí, 19. březen 2007]

První březnový víkend byl v havlíčkobrodském Kulturním domě Ostrov ve znamení piva REBEL a tradičního Pivovarského plesu Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s., který se každoročně těší velkému zájmu veřejnosti.

V letošním roce byly oba plesy zcela vyprodány a celkově se vypilo více než padesát sudů piva REBEL. O zábavu se postaraly skupiny Fortuna a E. M. I. L, velký úspěch slavila bohatá tombola a vystoupení fitness teamu juniorek sportovně relaxačního centra Fanatic, přiblížil průběh akce Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

V zimním období je hlavní akcí pivovaru právě Pivovarský ples. V tomto roce se mohou obyvatelé Vysočiny těšit na tradiční Slavnosti piva nazvané REBEL má narozeniny, které se budou konat 30. června 2007.

Právě kultura, sport a veřejný život na Vysočině je pro nás důležitý, a proto jako regionální pivovar považujeme za nezbytné podobné aktivity podporovat, doplnil Jiří Hušek. Brodský pivovar v minulém roce spolupracoval s pořadateli řady kulturních a sportovních aktivit nejen v samotném Havlíčkově Brodě.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. v roce 2006 vystavil devadesát tisíc hektolitrů piva. V Brně a Hradci Králové provozujeme velkosklady s kompletním sortimentem nealkoholických nápojů a v roce 2006 jsme nově otevřeli Pivovarský hostinec REBEL, který se nachází přímo v historické budově pivovaru, dodává ředitel brodského pivovaru. V loňském roce se podle jeho slov podařilo vybudovat zcela nové moderní administrativní zázemí pivovaru.

Na rok 2007 je naplánována investice do nové stáčecí linky pro sudové pivo. Bude se jednat o jednu z největších investic do technologie v posledních deseti letech. Investice je vyvolána zvýšením odbytu sudové piva, které v současnosti činí více než šedesát procent celkového výstavu havlíčkobrodského pivovaru. (Havlíčkobrodský deník)


Plánují investici do stáčecí linky

[pondělí, 19. březen 2007]

Havlíčkobrodský Měšťanský pivovar plánuje na letošní rok pořízení nové stáčecí linky. „Bude se jednat o jednu z největších investic do technologie v posledních deseti letech. Investice je vyvolána zvýšením odbytu sudového piva, které v současnosti činí více než šedesát procent celkového výstavu havlíčkobrodského pivovaru,“ vysvětlil Právu ředitel pivovaru Jiří Hušek. Oblíbenost sudového piva dokládá i fakt, že na pivovarském plese, který se uskutečnil o uplynulém víkendu, návštěvníci vypili více než padesát sudů. (Právo)


Pivovary dodaly na trh méně piva

[neděle, 18. březen 2007]

Třem větším pivovarům v Pardubickém kraji minulý rok klesla produkce určená pro domácí trh, když vyrobily 221 331 hektolitrů piva oproti 230 607 hektolitrům o rok dříve.

Konzumaci piva ovlivnila podle zástupců pivovarů především loňská dlouhá zima, zdražování nebo špatná úroda chmele a ječmene.

„Vloni jsme měli, a dosud máme, s neúrodou chmele potíže. Chmel se dožil nejslabšího období za posledních 60 let. To samé nám udělala příroda s ječmenem," řekl předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz.

Přestože pivovar Pernštejn v Pardubicích v minulých letech rozšířil počet svých restaurací na Pardubicku, loni pro tuzemský trh vyrobil přibližně o pět procent méně piva. Předloňská produkce činila 60 717 hl. „Přikládáme to dlouhé zimě, která skončila v dubnu. Také jsme podražili lahvový světlý ležák Pernštejn. V obchodě stál původně 7,90 a nyní se prodává za 9,50 Kč,“ řekl manažer marketingu Miloš Flégr.

Celkové výsledky pardubickému pivovaru vylepšil export. Díky němu vyrobili v Pardubicích o 7,8 procenta více piva. Zatímco předloni mířilo za hranice, především do Německa, 22.708 hektolitrů piva, loni vyvezli z Pardubic 32.438 hl piva. „Německo je náš největší zákazník a prodeje zde za poslední tři roky rostou. V letošním roce očekáváme, že vyvezeme do zahraničí až 40.000 hl piva,“ uvedl Flégr.

Také Měšťanský pivovar v Poličce dodal na český trh méně piva. Loni vyrobil 82.631 hl, v roce 2005 jej uvařili 85 390 hl. „Výstav v minulém roce záporně ovlivnilo, že jsme pivovar bez exportu,“ řekl Witz. Aby mohl pivovar výrobky vyvážet, musí podle Witze nejdříve dostavět a obnovit původní ležácké sklepy a spilky. V budoucnu chce pivovar kapacitu sklepů téměř zdvojnásobit.

V hlineckém pivovaru Rychtář na konci roku 2006 uzavřeli produkci na 83 209 hl, byla tedy o necelé čtyři procenta nižší oproti roku 2005. „Export byl obdobný jako loni, dvě až tři procenta,“ uvedl ředitel pivovaru Milan Vedra.

Nejprodávanějším druhem piva, který všechny tři pivovary v Pardubickém kraji vyrábějí, je světlý ležák. V Pardubicích jej loni uvařili 43 procent z celkové výroby, v Poličce 83 procent a v Hlinsku 46 procent. (MF Dnes)


Do úřadu chtějí i podnikatelé

[sobota, 17. březen 2007]

V novém areálu krajského úřadu v Hradci Králové budou i prostory určené ke komerčnímu využití. Má tam být banka, restaurace, minipivovar i prodejny masných a pekařských výrobků.

Než stavbaři opustí staveniště nového sídla krajského úřadu v Hradci Králové, sice ještě pár měsíců potrvá, ale kdyby záleželo jen na zájemcích o tamní komerční prostory, mohli by skončit už teď. Velká část nájemních prostor areálu, jenž dostal název RegiocentrumNový pivovar, je totiž už obsazena. V objektu bude banka, restaurace, minipivovar i prodejny masných a pekařských výrobků.

Ačkoliv zájemcům o nabízené obchodní prostory, které budou zejména podél třídy ČSA, krajský úřad nechává volnou ruku, některé aktivity vítá. „Upřednostňujeme třeba záměr zřízení prodejny s nabídkou produktů typických pro náš kraj,“ uvedl krajský radní Tomáš Šubert, který na stavbu dohlíží.

Krajští radní už odsouhlasili pronájem Hradecké pekárně či firmě Peko, která produkuje pekařské a cukrářské výrobky. „Jak výstavba pivovaru postupuje, zájem o pronájmy se zvyšuje,“ řekl Šubert.

V areálu budou sídlit i další instituce

Za pronajímané plochy budou nájemci platit komerční nájem stejně jako nájemci kancelářských prostor. V areálu bude sídlit regionální rada NUTS II Severovýchod, což je evropské označení nadregionální jednotky tvořené Královéhradeckým, Pardubickým a Libereckým krajem. „V Hradci bude sídlit asi čtyřicet zaměstnanců NUTS,“ uvedl Šubert.

Jinou organizací bezprostředně spojenou s krajským úřadem je Centrum evropského projektování. „V obou případech bude nájem komerční, protože půjde z peněz, které se dají získat z různých zdrojů,“ řekl krajský radní.

Poloha někdejšího pivovarského areálu ve středu města je podle realitních makléřů atraktivní. Radek Vohlídka z hradecké realitní kanceláře RIDO míní, že by výška nájmu bez energií a služeb mohla dosáhnout dvou a půl tisíce korun za metr čtvereční. „Záležet bude na velikosti pronajímané plochy. Je-li plocha větší, cena za metr čtvereční obvykle klesá,“ uvedl Vohlídka.

Univerzita zaplatí ročně přes dva miliony

Krajský úřad se již dohodl na výši nájmu s hradeckou univerzitou, která bude využívat část vznikajícího regiocentra pro katedru výtvarné výchovy. Podle sdělení univerzity byl nájem za metr čtvereční učeben, kabinetů či kanceláří stanoven na 1500 korun, za ostatní využívané plochy stokorunu.

Ročně vydá škola za pronajímané plochy necelých dva a půl milionu korun. „Cena je nižší než v místě obvyklá. Je však výrazem podpory kraje vysokému školství,“ uvedl kvestor univerzity Stanislav Klik.

Regiocentrum Nový pivovar bude stát 1,5 miliardy korun a kraj na jeho pořízení uzavřel leasingovou smlouvu se společností Immorent. Zisk z pronájmů půjde podle Šuberta na splácení leasingu.

Logo připomíná sládka Gambrina

Název areálu včetně jeho loga na místě bývalého pivovaru vzešel ze soutěže, v níž se sešlo na 150 návrhů. Podle výběrové komise byl nejúspěšnější návrh hradeckého grafika Lukáše Tanečka, který využil siluety sochy Gambrina (podle pověsti jako první uvařil chmelené pivo) umístěné ve zdi původního pivovaru.

„Vítězný návrh nás zaujal proto, že v areálu budou působit také další instituce, které mají působnost v celém kraji či východočeském regionu. Zároveň je zřejmé, že tomuto místu se i nadále bude říkat pivovar, Hradečané ten název určitě budou používat,“ míní krajský hejtman Pavel Bradík.

Náměstí uvnitř areálu, pod nímž bude skryto několikapatrové parkoviště, už nese název Pivovarské. (MF Dnes)


Pivovar Nová Paka v roce 2006 vyvezl opět téměř polovinu výstavu 57.400 hektolitrů, do zahraničí. Produkce pivovaru ilustrační foto redakcevzrostla o půl procenta, export se na ní podílel 27 tisíci hektolitry piva. Hospodaření za loňský rok očekává podnik ziskové, letošní výstav plánuje na loňské úrovni.

Pivovar v Nové Pace vaří pivo od r. 1872. V současnosti dodává na trh 8 druhů piva, z nichž jsou čtyři speciály. Zhruba 40 % produkce společnosti směřuje do zahraničí, tradičním trhem pro novopacké pivo je USA, pobaltské státy, Německo, Polsko, Izrael, Jižní Korea a Finsko.

V současné době pivovar zaměřuje své aktivity také na oblast cestovního ruchu. Klasický způsob vaření piva ve spojení s moderními poznatky a technologiemi, představují dobrý základ pro rozvoj turismu. (Čerstvé zprávy)


Investovat do rozšíření výroby chce v příštím roce Soukromý pivovar Svijany.

V minulém roce totiž dosáhl rekordního výstavu 230 tisíc hektolitrů piva. Letos chce Svijanský pivovar uvařit ještě o 10 tisíc hektolitrů piva více.

"Původní kapacita pivovaru byla pouze 90 hektolitrů piva. Počítáme proto s tím, že do léta přistavíme další části pivovaru," řekl Deníku sládek Soukromého pivovaru Svijany Petr Menšík.

Za rekordním výstavem stojí především úspěch pivovaru na Plzeňsku a v jižních Čechách. Jen v těchto regionech má Soukromý pivovar Svijany dohromady zhruba 70 hospod.

"V loňském roce jsme navíc dokázali expandovat i do poměrně vzdálených regionů. Například v Brně máme již 15 odběratelů našeho piva," poznamenal Petr Menšík.

Své příznivce si našla také loňská novinka Svijanského pivovaru. Nealkoholické pivo je podle sládka pivovaru Petra Menšíka u zákazníků oblíbené a jeho prodej roste.

V současné době tak Soukromý pivovar Svijany nabízí celkem osm druhů piva. Další však v dohledné době nepřibudou.

"V mezích klasického českého piva je nabídka téměř vyčerpaná. Chceme se soustředit především na zachování tradice.

Inovace proto lze očekávat v jiných oblastech. Například v obalech nebo servisu pro zákazníky," uvedl Petr Menšík.

Přestože prodej Svijanského piva každým rokem stoupá, ani letos nehodlá pivovar investovat větší částky do reklamy.

Místo toho se pivovar představí například na Pivním bále v libereckém Kulturním domě a tradičních již 18. slavnostech Svijanského piva ve Svijanském Újezdě.

"Pompézní reklamy neděláme. Raději oslovujeme naše zákazníky přímo. Na podobných akcích se s nimi dostaneme do kontaktu a můžeme lépe reagovat na jejich přání," dodal Petr Menšík. (Liberecký deník)


Automuzeum znovu otevřelo

[pátek, 16. březen 2007]

Vidět na jednom místě automobil Buick, kterým jezdil herec Jan Werich, vůz Peugeot, který využíval africký atašé anebo záhadný prototyp stařičké škodovky mohou lidé ve Vratislavicích nad Nisou. Po zimě se totiž v areálu tamního pivovaru opět otevírá Automuzeum.

„Celkem je zde vystaveno téměř padesát historických vozidel,“ láká Milan Bumba z Automuzea.

Hned u vstupu uvítá návštěvníky obsáhlá nabídka motoristické literatury o českých i zahraničních motocyklech a automobilech. „Zájemce o informace si zde může zakoupit čtení o historii automobilek Aero, Praga, Škoda, Tatra, Walter, Wikov i Z a samozřejmě i motocyklových výrobců ČZ a Jawa. Nechybí ani aktuální nabídka časopisů pojednávajících o historii motorismu,“ vypočítává Bumba.

Ve vstupní hale se nalézají především historické motocykly spolu s expozicí z historie autoškoly. V dalším sále se pak představují především předválečné bicykly, motocykly a osobní automobily. „Vše je okořeněno dobovými doplňky, plakáty a fotografiemi, většinou dodatečně darovanými nadšenými návštěvníky,“ zmínil Bumba.

Muzeum nezapomíná na Liebiega ani na Porscheho

Největší a nejnovější halu zaplnila vozidly poválečné éry, z let padesátých, šedesátých a sedmdesátých. „Ti starší je ještě pamatují běžně na silnicích. Přesto se zde najdou takové unikáty jako prototyp malotraktoru Škoda, čtyřdveřový Velorex, mohutný Buick Jana Wericha, malý DAF 55, pohodlný Peugeot 404 afrického atašé nebo sportovní Volkswagen Karmann Ghia,“ podotýká Bumba.

Nechybí připomínka prvních libereckých výrobců automobilů a motocyklů, firem Linser a RAF. „Neopomenuli jsme ani významné rodáky spjaté s motorismem, jako byl první český motorista, baron Theodor von Liebieg nebo geniální automobilový konstruktér dvacátého století, Ferdinand Porsche, který se narodil právě zde, ve Vratislavicích nad Nisou,“ poznamenal Bumba.

Vratislavické muzeum funguje již čtyři roky. „Několika majitelům různých historických vozidel bylo líto, že jejich zajímavé exponáty po celý rok odpočívaly ukryty před zraky diváků v garážích a stodolách. Majitelé pivovaru nám nabídli k využití nepotřebné prostory, které již pivovar nevyužíval. Za pomoci lidí z pivovaru jsme zrekonstruovali bývalý sklad ledu a nepoužívanou uhelnou kotelnu - dnes se již pivo chladí uměle a v pivovaru se topí plynem,“ vzpomíná Bumba.

Většina vystavených vozidel je stále pojízdná a jejich majitelé s nimi pravidelně od jara do podzimu vyjíždějí na různá setkání a soutěže veteránů. „Díky tomu se vystavené automobily i motocykly v průběhu roku v muzeu různě obměňují a střídají, takže i pravidelný návštěvník zde pokaždé znovu najde něco nového, co zde ještě při předchozí návštěvě neviděl,“ uzavřel Bumba.

Automuzeum má otevřeno každou neděli od 10 do 16 hodin, pro předem objednané skupiny nad deset osob je možné domluvit návštěvu kdykoli. Vstupné činí třicet korun, děti v doprovodu dospělých platí desetikorunu. Držitelé Liberecké městské karty mají poloviční slevu. (MF Dnes)


Rohozec se chlubí etiketou

[pátek, 16. březen 2007]

Pivo Skalák a Podskalák z Pivovaru Rohozec získal ocenění za třetí nejhezčí pivní etiketu. Shodla se na tom Generální rada sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví České republiky.

"V kategorii "Nejhezčí série pivní etiket" sběratelé vyhodnotili, že v pořadí třetí nejhezčí etikety mají piva Skalák a Podskalák," uvedl vedoucí výroby Pavel Regner. Tyto etikety začal pivovar používat v létě 2005. Kvalitu a chuť piva Skalák 11° ocenili již loni odborníci druhým místem na degustační soutěži o titul Pivo České republiky. "Že se nejednalo o žádnou náhodu svědčí i šesté místo v soutěži Pivní pečeť 2007," dodal Pavel Regner. (Liberecký deník)


Delší dobu se hovořilo o možném prodeji bývalého litoměřického pivovaru jako celku a obnovení vaření piva. V minulém roce projevil zájem o všechny budovy pivovarský holding se sídlem v Praze, který měl zájem zřídit zde malý pivovar. Tuto aktivitu také podporoval litoměřický starosta. „ Měli jsme připraveny veškeré smlouvy k prodeji, stačil pouze podpis. Skupině se bohužel nepodařilo zajistit finanční prostředky, proto začínáme opět pivovar nabízet k prodeji, jako celek nebo jednotlivé části," vysvětlil zrušení obchodu realitní makléř Miroslav Pokorný.

Nyní je z pivovaru prodáno téměř 60%, poslední částí, která byla prodána, je bývalá restaurace Kalich. K prodeji je nyní dům, komín a kotelna, dále část starého skladu a stará strojovna. (Litoměřicko 24)


Slavný muž má věnec z chmele

[pátek, 16. březen 2007]

Věnec z chmele položilo včera Sdružení přátel piva na hrob Viktoru Cibichovi, jehož tvář zná už 101 let z piva Březňák celý svět. Místo posledního odpočinku muže, který svůj obličej poskytl pivovaru Velké Březno v roce 1906 za deputát 30 piv týdně, objevili společně historik Petr Žižkovský a ústecký archivář Vladimír Kaiser. Před rokem byl hrob prvorepublikového přednosty stanice Cibicha na hřbitově ve Valtířově slavnostně obnoven. "Jde o jediný případ u nás, kdy je tvář konkrétní osoby tak dlouho spojena s jednou značkou piva," tvrdí historik Petr Žižkovský. "Ceníme si toho, že Viktor Cibich souvisí právě s menším, velkobřezenským, pivovarem, kde se pivo ještě vaří tradičně," dodal Zdeněk Šťastný ze Sdružení přátel piva. (Ústecký deník)


Masopust v pivovaru se líbil

[pátek, 16. březen 2007]

Také Pivovar Louny se snaží obnovovat staré české tradice. Proto v rámci Dne otevřených dveří uspořádal v sobotu 17. února nejen tradiční zabíjačkové hody, ale i masopustní maškarní průvod.

Přesně v poledne začala na lounském náměstí hrát Plukovní hudba 36. pěšího pluku hraběte Kolovrata z Ústí nad Labem, spolu s maškarním průvodem několikrát prošla náměstím a pak se všichni vydali do pivovaru. Je to jistě dobrý počin a lze si jen přát, aby se z toho opravdu do budoucna stala tradiční akce.

A jak to vypadalo v pivovaru? Vstupní nádvoří bylo plné stánků jak s pivem a masnými výrobky, tak s výrobky tradičních řemeslníků – například kořenáře, kováře, keramika nebo šperkaře. Od dvanácti hodin se tu lidé mohli pobavit s hudbou kapely ČUPR BABY nebo již zmíněné Plukovní hudby, ochutnat něco z nabízeného sortimentu masných výrobků a samozřejmě domácího piva..

Pro patnáctičlenné skupiny se v pravidelných časových intervalech otevíraly vnitřní prostory pro krátkou exkurzi s odborným výkladem. V půl druhé začala opravdová zabíjačka, pro mnohé lidi z panelových domů první v životě. Na masopust zavítal také hejtman s celou rodinou, lounský starosta se pro nemoc omluvil.

Po celé sobotní odpoledne postupně přicházeli další a další lidé, takže se tady vystřídalo několik set hostů. Velký zájem obyvatel Lounska svědčí o tom, že pivovar dělá velmi dobře, když se víc otvírá veřejnosti.

Pivovar poprvé ve své více než stoleté historii ukázal svou masopustní tvář a ukázka se mu i díky příjemnému počasí zdařila výborně. (Lounský Press)


„Měli jsme chuť zkusit, jak chutná domácí pivo,“ vysvětluje Luboš Vorel, proč ve své restauraci U Hastrmana ve Velkém Rybníku na Karlovarsku začal loni vařit také stejnojmenný mok.

„Když přišly nové technologie, tak mi to připadalo jako trochu podvod na českého pivaře. Chtěl jsem proto oživit staré postupy,“ říká Vorel. Pivní technologií se zabývá i profesionálně, proto se rozhodl pivovárek postavit doma, jak se říká „na koleně“.

Přestože nemusel investovat miliony do zařízení dodaného na míru, nebylo spuštění pivovaru nijak levnou záležitostí.

„Vyšlo nás to na necelých tři sta tisíc,“ má spočítáno Vorel. Vlastní pivovar se rozhodl vybudovat až po šestnácti letech provozování hospody. „Dřív na to nebyly peníze.“

Jeho zařízení je schopné vyrobit maximálně dvacet hektolitrů za měsíc, v jedné várce může uvařit nanejvýš sto litrů. „Téměř všechno se vytočí v restauraci, malé množství stáčíme zájemcům i do pet lahví,“ uvedl Vorel.

Své rozhodnutí si nyní nemůže vynachválit. „Kvůli domácímu pivu začalo chodit výrazně víc lidí, přestože jsme zatím vařili mimo hlavní sezonu,“ tvrdí Vorel. Ochutnat přijíždějí také sběratelé a pivní turisté, kteří si informace o novém pivovaru našli na internetu. „Vaříme i šest dní v týdnu,“ chlubí se Vorel.

Rozšiřovat výrobu však neplánuje. „Mám povolení prodávat pouze ve své hospodě, která má i s terasou šedesát míst, a u toho zůstanu,“ dodal Vorel. (MF Dnes)


Nejlepší ležák je z Lomnice

[úterý, 13. březen 2007]

Nejlepším světlým ležákem z minipivovarů se pro letošní rok stal Permon z Lomnice u Sokolova. Rozhodla o tom odborná porota Jarní ceny českých sládků, která se uskutečnila během víkendového prvního setkání sládků českých minipivovarů ve Zvíkovském Podhradí na Písecku. Sdělil to včera šéfredaktor Pivního kurýra Richard Crha, jenž soutěž organizoval spolu s Pivní galerií. Soutěže se zúčastnilo 22 malých českých pivovarů s 63 značkami piv. Porota složená z 32 sládků hodnotila piva a pivní speciály v osmi kategoriích. (Karlovarský deník)


Rodinný, hostinský pivovar U Rybiček

[úterý, 13. březen 2007]

Minipivovar začne vařit již v červnu 2007 a to především klasický ječmenový kvasnicový ležák, Weissbier- pšeničný ležák a černý kvasnicový ležák. Od září bude otevřena i pivovarská restaurace s originálním jídelním lístkem na kterém naleznete např. krajíc chleba s domácí škvarkovou pomazánkou sypaný cibulkou, bramboráky s hermelínem anebo tlačenku s cibulí a octem. V restauraci bude také velký krb, kde se přímo před vašima očima bude připravovat maso na otevřeném ohni. Budeme také vydávat Pivovarský občasník. (Web Extreme-system)


Jeho pivo vstalo z ruin po 35 letech

[úterý, 13. březen 2007]

Začínal ve vyrabovaném areálu, ze kterého zbyly jen holé zdi. Po šesti letech má Jan Skala smělé plány: chce vařit 30 tisíc hektolitrů piva ročně a nabízet ho nejen v západočeských hospodách, ale také v Praze či Německu.

Do koutského pivovaru na Domažlicku vrátil výrobu piva přesně před rokem.

„Dal jsem do toho veškeré svoje úspory, zabralo to pět roků práce,“ vzpomíná Skala.

Pivovar znal dobře od mládí, kdy v něm přes léto brigádničil. „Naposled se tam vařilo pivo v roce 1971. Když se mi pak naskytla příležitost v konkurzu areál odkoupit, šel jsem do toho.“

Za loňský rok uvařil malý pivovar pět a půl tisíce hektolitrů piva. Koutská desítka či ležák se v současnosti čepují ve třicítce hospod v západních Čechách a získávají další. „Na začátku dubna otevíráme pivnici v Plzni, kde se bude točit jenom naše pivo,“ těší se Skala.

Zatím stáčí pivo pouze do sudů, na lahvovací linku si pivovar teprve musí vydělat. „Určitě se pak ale nehodláme podbízet obchodním řetězcům,“ tvrdí Skala.

Během let chce zvýšit výrobu až na 30 tisíc hektolitrů. „Zatím nevím, kdy se nám to podaří, klacků pod nohama máme spoustu,“ stýská si Skala.

Nejvíc jej trápí praktiky velkých pivovarů, které si na dlouhá léta zavážou hospodské a ti pak nemají jinou možnost než točit jejich pivo. „Naštěstí mám spoustu známých, kteří se pro moje pivo rozhodli,“ říká Skala. Jeho snem je nabízet koutské pivo také v Praze, do budoucna se nebrání ani vývozu do Německa. V celém pivovaru pracují čtyři lidé: Skala, jeho dva synové a sládek. „Já jsem taková holka pro všechno, synové mají na starosti hlavně výrobu,“ vysvětluje chod pivovaru Skala. Vedle pivovaru má v nájmu také restaurace v Domažlicích a Chodově. (MF Dnes)


Před rokem otevřel pivovar Chodovar v Chodové Plané vůbec první pivní lázně. A tento krok se mu vyplatil. Již třetinu ze 150 milionů loňských tržeb pivovaru tvořila pivní turistika.

Firma proto nabídku těchto služeb rozšiřuje. Od května budou moci turisté ve zdejších pivních lázních vyzkoušet zábaly v pivním mlátě. Zároveň se zvýší kapacita ubytování z 89 na 120 lůžek.

Počet zaměstnanců nepivovarské výroby Chodovaru, tedy restaurace, hotelu a pivních lázní, vzroste ze současných 40 na téměř 50, řekl ředitel těchto aktivit Mojmír Prokeš. Nové prostory si vyžádají investice v řádu milionů korun.

Nové procedury odstartují 12. května při zahájení nové pivní sezony v Chodové Plané.

Firma už plánuje další investice za desítky milionů korun. Staví bazén devět krát šest metrů, saunu, páru. Chce rozšířit lázně a plánuje další restauraci. Do pivnice Ve skále pro 260 hostů, fungující od června 2000, přišlo loni 120 tisíc lidí, polovina ze zahraničí. (iHNed)


Třetinu z loňských zhruba stopadesátimilionových tržeb zajistily rodinnému pivovaru Chodovar aktivity, zaměřené na pivní turistiku. Firma proto nabídku těchto služeb ještě rozšíří. Od května budou moci turisté ve zdejších pivních lázních vyzkoušet nové zábaly v pivním mlátě. Zároveň se zvýší kapacita ubytování z 89 na 120 lůžek. Ke čtyřiceti zaměstnancům v pivovarské restauraci, hotelu a pivních lázních také přibude dalších deset.

Pravé pivní lázně otevřel Chodovar před rokem a hned se staly jednou z největších turistických atrakcí v kraji. Nové procedury začnou v Chodové Plané nabízet od 12. května, po zahájení nové pivní sezony. „Zábaly, které mají podobné účinky jako rašelina, zajistí zvýšené prokrvení těla,“ uvedl balneolog Roman Vokatý. Koupelemi v pivě se léčí kožní, cévní a ischemické choroby. Pivovar plánuje také další investice za desítky milionů. Staví bazén devět krát šest metrů i saunu. Chce rozšířit lázně a plánuje další restauraci. Do pivnice Ve skále pro 260 hostů přišlo loni 120 tisíc lidí, polovina ze zahraničí. Hotel U Sládka zvýšil obsazenost na 65 procent.

„Za netradičním odpočinkem, pivem, ale také kvůli léčbě kožních, cévních a ischemických chorob přijíždějí čeští i zahraniční turisté,“ říká ředitel lázní, hotelu a restaurace, Mojmír Prokeš. „Je to atrakce. Spousta lidí v cizině už ví, kde je Chodová Planá,“ prohlašuje starosta obce Pavel Vopat.

Lidé často spojují návštěvu lázní s turistikou v Českém či Slavkovském lese. „Po túře je výborné uvolnit tělo v koupeli a pak si nechat udělat chmelovou masáž, která je od července naší novinkou,“ uvádí balneolog Roman Vokatý. Pivovar, hotel, lázně a restaurace zaměstnaly přes stovku lidí. „Byli jsme v 16 televizích včetně arabské a v 50 časopisech,“ připomíná ředitel lázní Mojmír Prokeš.

„Z cizinců si koupel v pivu dopřávají nejvíce Němci a Nizozemci. Jezdí už ale také Japonci a Korejci a nyní hodně Rusové z Karlových Varů,“ vysvětluje Mojmír Prokeš.

Češi často dostávají pobyty v pivních lázních jako dary - narozeninové i svatební, kdy mohou využít dvojvanu. (MF Dnes)


Malé pivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií. Jsou proleželá, neředěná, obsahují víc alkoholu a mívají různé příchutě

Jihočeští zástupci si odnesli jedno druhé a dvě třetí místa z historicky první celonárodní soutěže o Jarní cenu českých sládků určené minipivovarům. Soutěž se uskutečnila v sobotu ve Zvíkovském Podhradí na Písecku.

Za Jihočechy bodoval Pivovarský dům Lipan Dražíč ve tmavých speciálech se čtrnáctistupňovým pivem, za které získal druhé místo a třetí za tmavý ležák. Třetí místo v extra speciálech náleží Pivovarskému dvoru Zvíkov.

„Je dobře, že soutěž bude i v příštích letech pokračovat, abychom si mohli vzájemně poměřovat síly. Konkurence je vždycky dobrá a věřím, že příště se do soutěže přihlásí víc minipivovarů,“ doufá sládek Jan Papula z Lipanu Dražíč.

V Česku dnes existuje více než padesát minipivovarů. Sládek Papula tvrdí, že minipivovarům na jihu Čech se nedaří příliš dobře.

Je téměř nemyslitelné prosadit se do obchodní sítě a restaurace také spíš dávají přednost větším distributorům. Pro malé pivovary je proto nutné mít i vlastní restaurační provoz kvůli odbytu vlastního piva,“ míní sládek čerstvými cenami ověnčeného Pivovarského domu Lipan Dražíč.

Všem, kteří by si chtěli zřídit vlastní minipivovar, doporučuje, aby se do takového projektu pustili jen v případě, že budou mít dostatek vlastních investic. „Vzít si úvěr, by byla sebevražda,“ tvrdí Papula. Návratnost investice je velmi dlouhá, a než se minipivovar dostane do povědomí lidí, trvá to dlouho.

Prvním držitelem Jarní ceny českých sládků pro rok 2007 v kategorii nejoblíbenějších světlých výčepních piv se stal Školní pivovar Podskalská z Prahy, v jehož provozu se například učí studenti pražské Střední průmyslové školy chemickotechnologické.

Soutěž navázala na mnohem větší pivní slavnosti v Táboře

V královské kategorii světlé ležáky vybojoval vavříny Pivovar Lomnice u Sokolova s pivem Permon. Celkem bylo vypsáno osm soutěžních kategorií.

Soutěž navázala na největší pivní slavnosti v Táboře. Zde ale není účast minipivovarů tak výrazná. Proto vznikla další soutěž, v níž organizátoři dali větší prostor minipivovarům, které zpestřují nabídku především pivy s vyšším obsahem alkoholu a s různými příchutěmi jako medu, višní a podobně.

„Minipivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií, jsou proleželá a neředěná. Většinou nejsou pasterovaná a neprocházejí ostrou filtrací, takže musejí být během dvou týdnů zkonzumovaná. Ročně nevyrobí víc než pět tisíc hektolitrů,“ charakterizuje produkci minipivovarů Richard Crha z Pivního kurýra, který si vzal na starost organizaci soutěže.

Do Zvíkovského Podhradí se sjeli zástupci dvaadvaceti minipivovarů a přihlásili třiašedesát vzorků. Jejich kvalitu, chuť a úroveň hodnotilo dvaatřicet sládků s degustátorskou licencí. Vzorky byly rozlity do dvanácti set sklenic. (MF Dnes)


Poslední rozhodnutí italského soudu, který nařídil zrušení ochranné známky Budweiser Budbrau a Budweiser Budvar, nijak neovlivní současné obchodní aktivity pivovaru Budějovický Budvar, n.p. v Itálii. Budějovický Budvar do Itálie již od 1. ledna 2005 vyváží pivo pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“. Pivovar má totiž registrovanou tzv. komunitární ochrannou známku „Budějovický Budvar“, která platí ve všech zemích Evropské unie.

Na italském trhu se pivo z Budějovického Budvaru objevilo bezprostředně po vzniku pivovaru, v roce 1896 a s kratšími přestávkami se tam vyváží dodnes. Itálie patří mezi 10 nejdůležitějších exportních trhů Budějovického Budvaru. Loni se tam prodalo asi 10 000 hektolitrů světlého ležáku.

“Po analýze zdůvodnění soudního rozhodnutí jsme dospěli k závěru, že podáme dovolání k vyšší instanci - tedy k italskému Kasačnímu soudu. Věříme, že máme šanci zvrátit rozhodnutí v náš prospěch,“ říká Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

Soudní spory o ochranné známky mezi oběma společnostmi pokračují i v dalších zemích. Budějovický Budvar zaznamenal nedávno významný úspěch v Evropské unii. Loni v prosinci správní soud v Lucemburku v první instanci zamítl jako neopodstatněné odvolání společnosti Anheuser-Busch, která se pokoušela o registraci ochranné známky „Budweiser“ jako komunitární známky platné v celé EU ve tř. 32 pro pivo. Jednalo se o historicky první rozhodnutí tohoto soudu v záležitosti spojené s pivovarem Budějovický Budvar.

V roce 2006 dosáhl Budějovický Budvar také konečného vítězství v Číně. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Vzpomenete si ještě na reklamu Budějovického Budvaru na hokejiádu v čase před zimní olympiádou? Na ty dva potrhlé americké fandy Boba a Doyla libující si, jak je české pivo super? Český olympijský výbor v tom spatřil nedovolené používání olympijské symboliky a nekalosoutěžní jednání BB a požádal Krajský soud v Č. Budějovicích o vydání předběžného opatření, které by pivovaru uložilo zdržet se vysílání spotu. Soud tak neprodleně učinil a Budvar rozhodnutí respektoval. Včera soud začal jednat ve věci samé. Český olympijský výbor žaluje BB kromě zdržení se vysílání této reklamy také o náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení (celkem ve výši 4,12 milionu) a o poskytnutí zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši deseti milionů korun. Soud se před vlastním jednáním marně pokoušel dovést strany ke smíru poukazem mj. na výši soudního poplatku, který musel ČOV složit (579 800 Kč . . .). Zástupce olympijského výboru zopakoval, že jednání BB bylo protiprávní, v přímé souvislosti s olympijskými hrami užil nedovoleně parafrázi chráněných olympijských symbolů k obchodní činnosti. Konkrétně zavedl neexistující pojem hokejiáda, evokující koncovkou iáda chráněný pojem olympiáda, svazkem hokejek napodobil olympijskou pochodeň atd. Byla tak dotčena práva ČOV a ten se proti takovému jednání domáhá právní ochrany. Právní zástupce Budvaru namítal, že olympijské symboliky jsou v zákoně č. 60/2000 Sb. jmenovitě uvedeny a hokejiáda mezi nimi není to by se pak prý nemohla užívat ani slova neckyáda atd. Pochodeň z hokejek se tvarem ani jinak olympijské pochodni nepodobá a i její určení ve spotu je jiné. O nekalou soutěž pak jít podle žalovaného nemohlo, protože BB a ČOV nejsou v postavení soutěžitelů, nekonkurují si na trhu. Nad rámec zástupce žalovaného dodal, že v mezidobí se dotyčnou reklamou zabývaly živnostenský úřad, arbitrážní komise Rady pro reklamu, Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a žádný nezjistil, že by se Budvar dopustil zásahu do cizích práv, že by se dostal do rozporu s etickým kodexem atd. Žalovaný se neobohatil na úkor Českého olympijského výboru ani nikoho jiného, jen využil svého práva svobodně rozvíjet podnikání a připravil reklamu za účelem zvýšení prodeje svého produktu, která byla v souladu se zákonem, řekl právní zástupce pivovaru. Zástupce olympijského výboru protiargumentoval tím, že zákon o ochraně olympijských symbolik vyjmenovává mimo jiné vedle pojmu olympijský také olympiáda, čímž právě zdůrazňuje ochranu oné svébytné koncovky iáda. Vznik újmy a výši škody chce žalobce prokázat výslechem člena výkonného výboru ČOV ing. Jiřího Kejvala: ten by měl svědčit o dopadu reklamy Budvaru mj. na partnera olympijského výboru Plzeňský Prazdroj i o negativní reakci Mezinárodního olympijského výboru na tuto kampaň. Ke stejným skutečnostem má soud vyslechnout i místopředsedu VV ČOV Jiřího Zedníčka. Dále k prokázání škody zadal ČOV mezinárodní kanceláři vypracování znaleckého posudku. K výši bezdůvodného obohacení žalovaného pak by měl soud ustavit znalce k přezkoumání účetnictví Budvaru v rozhodných měsících za tříleté období. K dotazům soudu pak právní zástupce ČOV rozvedl, že kampaň BB znevěrohodnila žalobce v očích jeho oficiálních partnerů. Poukázal dále na to, že chráněných olympijských symbolů Budvar použil ve spotu znevažujícím způsobem. K provedení dalších důkazů ve věci soud jednání odročil. (Českobudějovický deník)


Prodej Budvaru se odkládá

[pondělí, 12. březen 2007]

Privatizace národního podniku Budějovický Budvar není v tuto chvíli aktuální, ale je možné, že se nynější vláda ještě během svého mandátu k této otázce vrátí.

V Poslanecké sněmovně včera v odpovědi na interpelaci premiér Mirek Topolánek také uvedl, že nejprve bude nutné právně vyřešit ochrannou známku Bud.

„Privatizace Budvaru není ani tak závažná pro rozpočet České republiky, ale mimo jiné proto, aby ta firma měla kapitál. Aby se mohla rozrůstat, protože ona i dnes je zisková,“ řekl Topolánek. Stát podle něj vlastní Budvar jen proto, aby ochránil jeho ochrannou známku.

Český management dokázal víc než Američané

„Porovnám-li, co nabízeli Američané, že s podnikem udělají, tak musím říct, že my jsme dosáhli víc, než oni slibovali,“ uvedl před časem vrchní sládek Josef Tolar, když se objevily první zprávy o tom, že vláda chystá prodej pivovaru.

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana má značka Budvaru hodnotu 20 až 30 miliard korun. O tuto značku však Budvar vede kolem stovky známkoprávních sporů po celém světě se svým konkurentem Anheuser-Busch. Není tajemstvím, že právě americký koncern stojí o koupi Budvaru, zájem o něj měl už v dobách začínajících privatizací v Česku.

„Myslíme si, že zájem této firmy o náš pivovar stále trvá. I kdyby se objevil jiný zájemce o koupi Budvaru, domnívám se, že bude jen prodlouženou rukou Anheuseru,“ tvrdí vrchní sládek Budějovického Budvaru Tolar. (MF Dnes)


Budějovický Budvar ve středu dobojoval další z mnoha bitev o svou značku, tentokrát ale prohrál. Budvar vede po celém světě desítky sporů o právo na užívání značky Budvar s americkým výrobcem Anheuser-Busch. Italský soud dal ale tentokrát zapravdu právě americkému rivalovi.

Podle agentury AP italský soud zrušil tři registrované známky. Dvě se týkají názvu Budweiser Budbrau a jedna jména Budweiser Budvar. Budvar svou obhajobu stavěl na argumentu, že slovo "Budweiser" je geografické označení, u italského soudu ale nepochodil.

Spor je jen jedním z mnoha a táhne se už dlouhá léta. Oba pivovary se v něm opírají převážně o historické tradice a smlouvy. Na celém světě probíhá nyní asi na 40 známkoprávních pří. Budvar si připsal vítězství například v Portugalsku či Finsku, Američané zase bodovali ve Švédsku či Maďarsku.

Američané se pyšní tím, že se Budweiser jako první značkové pivo v USA vaří v St. Louis už od roku 1876, zatímco pivovar Budvar byl založen skoro o dvě desetiletí později, roku 1895. Češi ovšem namítají, že právo várečné udělil jihočeské metropoli do vínku král Přemysl Otakar II. už při založení v roce 1265.

Při už řešila i Světová obchodní organizace, která rozhodovala o tom, zda lze známkou chránit místní názvy, čili jestli je například může například parmská šunka pocházet i odjinud než z oblasti Parmy. (iDnes)


Budějovický Budvar podepsal se společností Carlsberg Sverige dohodu o prodeji prémiového ležáku ve Švédsku. „Švédský trh má pro Budvar skvělý potenciál. I když začínáme na relativně nízké úrovni prodeje, těšíme se na zvýšení tržního podílu našeho piva na švédském trhu,“ řekl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Carlsberg Sverige má ve Švédsku vedoucí pozici v nápojářském oboru. V současné době se snaží obohacovat svou nabídku piv jak o tradiční značky, tak o různá speciální piva, o které mají milovníci zlatavého moku také velký zájem. „Budvar se stává osvěžujícím prvkem našeho portfolia. Takzvané pivní speciality a mezinárodní prémiová piva mají narůstající trend nejenom ve Švédsku, ale i v celém světě,“ tvrdí generální ředitel Carlsbergu Sverige Stig Sunde.

Švédští pivaři si podle tvrzení Budvaru oblíbili česká piva, protože jejich chuť s výraznějším chmelovým akcentem je dělá velmi přístupnými pro ty, kteří jsou zvyklí na švédské ležáky. (Euro)


Budějovický Budvar investuje do logistiky

[pondělí, 12. březen 2007]

V rámci udržení konkurenceschopnosti a dalšího rozvoje na českém i světovém trhu investuje pivovar Budějovický Budvar, n.p. (BBNP) dlouhodobě do rozvoje společnosti a rozšiřuje obchodní příležitosti. Výsledkem je rekordní export a navázání spolupráce s pivovary Anheuser-Busch (AB), Carlsberg Croatia a Oy Sinebrychoff Ab.

Loni vyvezl nejvíce piva ve své historii. Do 50 zemí putovalo 556 tis. hl, meziročně o 7 % více. Celkový výstav piva činil 1152 tis. hl (o 5 % více než v roce 2005). Export se na celkovém výstavu pivovaru podílel ze 48 %. V alianci BBNP - AB se Anheuser-Busch stane importérem piva značky Czechvar Premium Czech Lager v USA. To umožňuje ležáku, který se dnes prodává ve 30 amerických státech, začlenění do rozsáhlé distribuční sítě v USA. Carlsberg Croatia převzal distribuci vybraného sortimentu v Chorvatsku. Obdobná spolupráce je se třetím partnerem ve Finsku.

K uspokojení stále náročnějších požadavků trhu a rozšíření exportní kapacity se pivovar cíleně věnuje investiční politice. Loňské investice přesáhly 300 mil. Kč, směřovaly do rozvoje technologie a řízení, úspory energií, podpory prodeje v tuzemsku i v zahraničí, a z důvodu rostoucího prodeje také do nákupu nových přepravek a KEG sudů. Letos budou investice obdobné, vzhledem k očekávanému růstu prodejů bude největší objem směřovat do logistiky (modernizace autoparku, nákup sudů a přepravek) a do IT.

První letošní investicí byla modernizace lahvových linek za 60 mil. Kč. Dva nové etiketovací stroje a jeden kartonážní stroj podstatně rozšíří varianty balení tzv. multipacků a zkvalitní adjustáž lahví. Kartonážní stroj má oproti nahrazované technice téměř dvojnásobný výkon a mimo jiné nově umožní strojní vkládání dárkových předmětů do kartonů s láhvemi.

Nové stroje jsou navíc flexibilnější, zkrátí časy pro úpravy linek při změně formátů obalů a ušetří dvě pracovní místa. Nahradily původní zastaralé a opotřebované stroje z let 1988 - 1993, které již plně nesplňovaly současné nároky na balení piva. Nejpodstatnější byla výměna stroje pro balení kartonů. Ten byl nahrazen rychlejším a výkonnějším modelem, který pracuje oproti starému zařízení s dvojnásobným výkonem až 60 taktů (kartonů) za minutu. Větší variabilitu nabízí stroj také v počtu lahví zabalených v jednom kartonu. Oproti dřívějšímu stavu (lahve 0,5 l jsou baleny po 10 nebo 20 kusech), je nově možné balit také kartony s obsahem 9 či 8 lahví. Z pohledu podpory prodeje je hlavním přínosem to, že nové zařízení umožňuje strojní vkládání reklamních předmětů přímo do kartonů. Poptávka po takovém balení piva mezi zákazníky roste. Výměny se dočkaly také etiketovací stroje na dvou stáčecích linkách. Mimo jiné umožňují nastavit polohu etikety na lahvi a docílit tak přesnou pozici reliéfu charakteristického písmena "B" umístěného na lahvi proti středu etikety. Tím vylepšují celkový vzhled lahví. Demontáž a montáž linek proběhla v rekordním čase - během pěti resp. šesti pracovních dnů. Dodavatelem strojů i montáže byla v Budvaru již osvědčená firma KHS Dortmund. (Exportér)


Za historií piva

[pondělí, 12. březen 2007]

Už jsme se nemohli dočkat, až vám nabídneme nové příběhy našeho seriálu Výlety s labužníkem. A tento slavnostní okamžik je tady. Vzhledem k tomu, že při přípravách a plánování našich cest jsme často trávili čas v útulných hospůdkách a hrdlo ovlažovali lahodným pěnivým mokem, napadlo nás přiblížit vám historii pivovarnictví a ukázat vám alespoň kousek ze složité přípravy věhlasného českého piva. A kam tedy vyrazíme na naší expedici? Kam jinam, než do největšího a nejslavnějšího českobudějovického pivovaru Budvar. S kolegou Vláďou Tůmou jsme neodolali a přijali pozvání na exkurzi, při které jsme se dostali i do vlastního procesu vaření piva. Rudolf Martínek, významný pivovarský odborník a zasvěcený vypravěč, nám prozradil vše o historii a podstatě vaření dobrého piva. Nejprve jsme se zastavili u artézské studny, protože voda je při výrobě piva jednou z nejdůležitějších surovin. Místní pivovar ji získává prostřednictvím artézských vrtů. Jejich třísetmetrová hloubka umožňuje přístup k unikátní hlubinné vodě, která má vynikající složení, a odpovídá i náročným kritériím pro kojeneckou vodu. Hloubka vrtu sahá až do třetihorního podloží budějovické pánve, kde se na území 300 km2 nachází zásoba vody v řádu miliard m3. Tato zásoba vody údajně vystačí pro potřeby pivovaru na dalších sto let. Máte- li odvahu podniknout neobvyklý výlet do třísetmetrové hloubky pod zemský povrch, tak pojďte s námi. V kleci těžebního výtahu se podíváte ke zdroji vysoce kvalitní hlubinné vody. Můžete přitom pozorovat sled, složení a mocnost zemských vrstev, pod kterými se skrývá jedinečná, tisíce let stará voda. Tento neobvyklý zážitek vám zprostředkuje multimediální show v návštěvnickém centru pivovaru, kde se dozvíte vše o založení Českých Budějovic, o historii místního pivovaru a vaření piva; a upřímně myslím, je to skvělý tip na výlet. Ale pěkně od začátku. V průběhu 15. století se vyvinuly z várečných měšťanských domů měšťanské pivovary. S určitostí lze doložit, že městská rada již v roce 1495 založila vlastní pivovar, aby z jeho výnosů hradila obecní výdaje. V Českých Budějovicích dále vařil pivo od 16. století například Poysslův pivovar, pivovar dnes nazývaný U Černé růže, Schenauerův pivovar, pivovar v Kanovnické ulici a pivovar v Kněžské ulici, kde dnes naleznete Hotel Malý pivovar. Od roku 1895 je důstojným pokračovatelem budějovické várečné tradice Český akciový pivovar, vystavěný na Pražském předměstí Českých Budějovic. Je to přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru. Celá historie je opravdu krásně ztvárněna v tomto multimediálním projektu. A teď už pojďme vařit pivo. Rudolf Martínek nás vzal do varny, tedy do srdce pivovaru. Právě se připravovala mladina ľ základ pro výrobu piva z vysoce kvalitní vody, vybraného moravského sladu a nejkvalitnějšího žateckého chmele. Byl to fascinující pohled. Rudolf Martínek nám prozradil celý postup a Vláďa byl ve svém živlu, dokonce jednu várku vlastnoručně ochutil chmelem. Chmele se dává do piva trochu na ochucení, jako majoránky do bramboračky, potvrdil Martínek. Doufám, že to Vláďa moc nepřehnal. Právě se nacházíte v ležáckém sklepě, ve kterém probíhá proces dokvašování a zrání piva, popisuje Rudolf Martínek v dalším místě naší exkurze. Všude kolem nás jsou v dlouhých řadách obrovské ležácké dokvasné tanky. V nich se při nižších teplotách (cca 1 ° C) a mírném přetlaku zaokrouhluje chuť a vůně piva. Dochází k nasycení oxidem uhličitým, tvorbě pěny a k sedimentaci kvasnic. A víte, že tanku, kde je pivo už nejlépe uzrálé, se říká hospoda? Já to také nevěděl. V takovém sklepení se vyplatí pivo ochutnat. A tak Rudolf Martínek vytáhl korbel a jde nekoštovat. A je to dobrota! Naši exkurzi jsme zakončili ve stylové pivnici u Budvarského gulášku, jehož recepturu vám nabízíme. A poté jsme navštívili našeho dlouholetého kamaráda a skvělého kuchaře Petra Stupku. Ten nám slíbil, že jeho delikatesy, připravované v Hotelu Malý pivovar, nám budou zaručeně chutnat. Měl pravdu. Jestliže si také chcete udělat příjemný den, zajděte do stylové pivnice Budvarka, kde se o dobrou náladu postará parta nadšených hudebníků, skvělé pivo a um mistrů kuchařů. (Českobudějovický deník)


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň