Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

prosinec 2006

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv prosinec 2006


I když jsou Vánoce pokládány za svátky klidu a míru, pro některá výrobní odvětví znamenají jedno z nejhektičtějších období v roce. To se týká i pivovarnictví, protože pivo je přirozenou součástí vánočních rodinných oslav, stejně jako firemních a podnikových večírků.

Pro pivovar Starobrno se objem výroby vyšplhal na letní úroveň, už od konce listopadu jede stáčírna na maximum a sklady se předzásobily před kritickými týdny adventu. Co se týká lahvového i sudového piva, vzrůstá objem výroby zhruba o 25 až 30%. Zajímavá je v tomto období stoupající tendence zájmu o vícestupňová piva, jako je Baron Trenck (14% speciál z produkce Starobrna) nebo Zámecké pivo (13% speciál Hostanu).

Vánoce jsou také vrcholnou sezonou pro speciální pivní pálenku pod názvem BierBrand, která se prodává zejména na benzinových stanicích a ve vybraných restauracích. Její produkce se zvýšila téměř trojnásobně.

Nejoblíbenější piva z produkce společnosti STAROBRNO se před svátky přioděly do vánočního roucha – tedy do vánočních multipacků. Od posledního listopadového týdne na trhu objevují vánoční multipacky nejoblíbenějších značek - konkrétně multipack Starobrno Medium 10x0,5l a multipack Hostan Hradní. Designy multipacků používají motivy vánočních koled a atributy tradiční atmosféry Vánoc.

Značka Heineken zase láká své příznivce možností zakoupit si 3litrové exkluzívní balení Heineken Magnum, jako dělané pro silvestrovské oslavy. (Tisková zpráva Starobrna)


Rekonstruovaná vyhlídková restaurace Větruše letos zažije první skutečný Silvestr otevřený také pro veřejnost. „Letos bude Silvestr na Větruši otevřen pro všechny zájemce, kteří chtějí poslední den v roce a první okamžiky roku 2007 prožít na výjimečném místě v Ústí nad Labem,“ láká provozovatel Větruše Rostislav Vaňouček.

První silvestr na Větruši nese podtitul „all-inclusive“. „Tento název jsme si vypůjčili od cestovních kanceláří, které pořádají zájezdy, v nichž je veškerá konzumace v ceně. Přesně tak to bude také na Silvestra na Věstruši. V ceně každé vstupenky je teplý a studený raut, veškerá spotřeba piva, vína, nealko i alkoholických nápojů a samozřejmě i novoroční přípitek.

Návštěvníci se ale budou moci těšit také na bohatý program. „Vystoupí například známý bavič Václav Faltus, který ve svém hrdle schovává stovky hlasů. Na Větruši přijede také Fakír Ben Ghan, držitel několika zápisů do Guinessovy knihy rekordů. Návštěvníci se také mohou těšit na tombolu o skutečně hodnotné ceny,“ doplnil Rostislav Vaňouček. Po celý silvestrovský večer budou hrát kapela Senior Band a Jan Mikula. Cena vstupného je 1980 korun. Partnery akce jsou Drinks Union a Magistrát města Ústí nad Labem. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovary střední Moravy hlásí zvýšený zájem o speciální piva, která se do obchodní sítě běžně nedodávají. Pivovar Holba Hanušovice zaznamenal letos rekordní prodej takzvaného kvasnicového piva nebo vícestupňového speciálu, se speciálem stejné stupňovitosti má velký úspěch i pivovar Litovel.

„Produkce kvasnicového piva letos dosáhne dvě stě hektolitrů, zatímco loni to byla pouze třetina tohoto množství,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Rostoucí obliba podle něj spočívá v lahodné chuti. Kvasnicové pivo je nefiltrované, nepasterované s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek, jež způsobují mírný zákal. Svoji lahodnou a plnou chuť získává kvasnicové pivo čtyřicetidenním zráním v ležáckém sklepě.

„Kvasničák dodáváme do některých restaurací. Kvůli rostoucí poptávce zřejmě rozšíříme počet hospod, kde bude k dispozici,“ sdělil Zíka.

Podle něj však není možné kvasničák distribuovat stejně jako běžná piva. „Kvasnicové pivo je právě s ohledem na to, že obsahuje živé kvasinky, velmi náročné na skladování a ošetření, takže se nemůže čepovat v každé restauraci. Optimální hladinu kvasinek udržuje stálá nízká teplota a té je možno dosáhnout jen v dobrých sklepech nebo velkokapacitních chladících boxech,“ vysvětlil Zíka.

Pivovary Holba a Litovel nyní připravují vánoční speciály. Mají své etikety a pivovary je prodávají zabalené v kartonech po osmi nebo deseti kusech. Litovel dodává na vánoční trh třináctistupňový Sváteční vánoční speciál, Holba postavila svůj oblíbený speciál Šerák na stupňovitosti 13,51, která vychází z výšky jesenické hory stejného jména. Vyrábí jej jednou v roce v době výročí založení pivovaru, které je shodou okolností před Vánocemi. Letos vyrobí tisíc hektolitrů tohoto speciálu, o dvě stě hektolitrů víc než loni. Přes rostoucí zájem pivovar neuvažuje o rozšíření výroby speciálu na celý rok. „Vzhledem k vysoké náročnosti výroby jde o sezonní zpestření nabídky,“ uvedl Zíka.

Pivovar Zubr Přerov zase slaví úspěch se svým nealkoholickým pivem. „Zájem o nealkoholické pivo stále roste. V současnosti už tvoří zhruba tři procenta z celkové produkce,“ řekl manažer pivovaru Zubr Petr Hermély. (MF Dnes)


Janáček zatím nezdražuje

[pátek, 22. prosinec 2006]

K celorepublikovému zdražení piva se nepřidal uherskobrodský Pivovar Janáček. Ten svoji cenu upravil začátkem léta průměrně o padesát haléřů. Navýšení se však týkalo pouze prodeje sudového piva, u lahvového cena zůstala zachována.

„Nebudeme zatím hýbat s cenami. I když se je snaží velké pivovary diktovat, zatím to ustojíme. Situaci vyhodnotíme v prvních měsících příštího roku s tím, že se podle toho zachováme opět v květnu až červnu,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Jaroslav Horehleď.

Dodal, že se jediný pivovar v kraji snaží spíše reagovat na impulz trhu než na chování velkých pivovarů. „Záleží rovněž na úpravě ceny energií a podobně,“ doplnil.

V letošním roce očekává uherskobrodský Janáček o patnáct až dvacet procent vyšší výtoč, než tomu bylo v roce 2005. „Dostaneme se na sedmdesát pět tisíc hektolitrů za rok. Nejvíce vyrobíme jedenáctistupňového piva Patriot, a to zhruba čtyřicet procent z celkové výtoče,“ konstatoval sládek. Čtvrtinu produkce tvoří desetistupňové pivo a zhruba deset procent dvanáctistupňové. Zbytek tvoří doplňkové produkty, například osmistupňové pivo na export, devítistupňové pivo Olšavan nebo čtrnáctistupňové pivo Comenius.

Uherskobrodský Pivovar Janáček vznikl v roce 1894. V současné době zaměstnává sedmdesát lidí. (Právo)


Multipacky obohacené hned o dva dárky dá k Vánocům svým spotřebitelům značka Radegast, která patří do skupiny Plzeňský Prazdroj, a.s. Součástí speciálních balení budou kromě piva Radegast Premium i speciální knížky a sáčky slaných tyčinek. Obsahem publikací, které tvoří dohromady pětidílný komplet jsou příběhy příznivců značky Radegast na téma „život je hořký, bohudík.“ Jde o výsledky projektu „Tak chutná život“, v jehož rámci zaslali spotřebitelé více než tisíc příspěvků.

Promo akce značky Radegast pro závěr letošního roku má podobu hned dvou dárků. Jejich význam komentuje brand manager zn. Radegast, Milan Gába: „K dobrému pivu patří jídlo a zábava. Oba tyto atributy jsme se rozhodli spojit do jediného balení.“

Zejména pětidílný seriál příběhů ze života by měl přitáhnout pozornost na originální multipack. „V každém z balení bude jeden výtisk knihy. Pečlivým výběrem toho správného balení si pak může spotřebitel zkompletovat celý seriál,“ dodává M. Gába. Kniha obsahuje výběr z asi tisícovky příspěvků, které zaslali na výzvu organizátorů příznivci značky Radegast v rámci projektu“Tak chutná život“, který značka organizovala v průběhu roku 2006.

Speciální multipacky budou k dostání pouze v prodejnách Maloobchodní sítě HRUŠKA, spol. s r.o., která aktuálně sdružuje asi 440 maloobchodních prodejen. Komplet obsahuje osm lahví piva Radegast Premium a jeho cena je stanovena na 99 Kč. (Tisková zpráva Radegast)


Sládci vybrali pivo Strong jako nejlepší

[čtvrtek, 21. prosinec 2006]

Pivní speciál Ostravar Strong, který vaří pivovar Ostravar, se stal podle českých sládků v anketě časopisu Pivní kurýr letos nejlepším tuzemským pivem v kategorii speciálních piv. „Tohoto ocenění si velmi vážíme proto, že jej udělují sami sládci,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela a dodal, že přísnější porotu si těžko dokáže představit. Soutěž probíhá formou anonymní degustace a Ostravar Strong v ní zopakoval vítězství z roku 2004. (MF Dnes)


Pivovar Ostravar podpořil regeneraci parku Kpt. Jaroše v Ostravě-Bartovicích částkou ve výši více než 250 tisíc Kč. Dnes předal Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru Ostravar, symbolický šek starostovi Městského obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice Vojtěchu Mynářovi.

„Skupina Pivovary Staropramen, do níž pivovar Ostravar patří, podporuje životní prostředí v rámci svého vlastního programu. Chtěli jsme podpořit zlepšení životních podmínek spoluobčanů právě v Ostravě, kde je sídlo pivovaru Ostravar,“ říká Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru Ostravar. „Městská část Radvanice a Bartovice měla zajímavý projekt, který našemu záměru odpovídal.“

V rámci obnovy byly v parku kapitána Jaroše v Bartovicích vysazeny nové stromy, upraveny stávající dřeviny a travnaté plochy, dále byla provedena rekonstrukce komunikací, vybavení parku a dětského hřiště.

„Jsme rádi, že nám Ostravar s renovací pomohl,“ řekl při přebírání symbolického šeku k pokrytí nákladů na regeneraci parku starosta Městského obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice Vojtěch Mynář. „Naším cílem bylo zlepšení stavu parku, který je v bezprostřední blízkosti areálu základní školy, takže je velmi frekventovaným místem, a to se myslím podařilo,“ říká Mynář.

Nově vysazené stromy budou plnit izolačně-ochrannou funkci větrolamu. Významným způsobem byla upravena zeleň, došlo k odstranění nevhodných dřevin, pařezů a keřových skupin a rozšíření travnatých ploch. Renovací prošlo rovněž vybavení parku – přibyly lavičky v prostoru pietního pomníku, novým mobiliářem bylo doplněno dětské hřiště a na komunikace v parku byla položena zámková dlažba.

„Práce na renovaci parku trvaly pět týdnů, naštěstí nám při nich přálo počasí, takže jsme veškeré stavební úpravy stihli dokončit před zimou,“ řekla Ing. Dagmar Hrnčarková, vedoucí odboru výstavby, životního prostředí a vodního hospodářství. Obnova zbývajících travnatých ploch v parku kpt. Jaroše v Bartovicích je naplánována na začátek jara. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


V pivovaru se zabíjelo

[čtvrtek, 21. prosinec 2006]

Vůně ovaru, jelítek a jitrnic se v sobotu linula na dvoře hanušovického pivovaru Holba. Kromě zabíjačkových specialit byla pro pozvané připravená porážka stodvacetikilového pašíka. Předvánoční zabíjačka se v pivovaru koná tradičně. Podle ředitele Jana Zíky je poděkováním zaměstnancům i obchodním partnerům. " Je to takové symbolické připomenutí chvíle, kdy se ve zdejším pivovaru v roce 1874 uvařila první várka piva. Bylo to také na sklonku roku, navíc zabíjačka a pivo k sobě neodmyslitelně patří," vysvětlil ředitel hanušovického pivovaru. Letošní rok byl pro pivovar Holba ještě o něco úspěšnější než předchozí. Zavedenou značku pěnivého moku na konci roku navíc obohatily další dva produkty. Specialitou se stal kvasnicový Šerák, což je nepasterizované nefiltrované pivo s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek. Ty také způsobují jeho charakteristické zakalení, navíc jsou skvělým zdrojem vitamínů B. Z Hanušovic do několika šumperských výčepů tohoto piva putovalo dvě stě hektolitrů. Oblíbeným dárkem pro milovníky piva je také předvánoční Speciál, což je mok o síle 13,51 stupně. Ve sklepích tisícovka hektolitrů Speciálu dozrávala dva měsíce. Vzhledem k velkému zájmu restaurací ho pivovarníci uvařili ještě o čtvrtinu více než před rokem, o jeho celoroční produkci se ale neuvažuje. " Jedná se spíš o sezonní zpestření nabídky," řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová. (Šumperský a Jesenický deník)


Zubr podpořil projekt chráněné dílny

[čtvrtek, 21. prosinec 2006]

Ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda dnes oficiálně předal finanční dar 30.000 korun ředitelce Oblastní charity Přerov Martě Valenčíkové. Peníze půjdou na projekt chráněné dílny, který v rámci charity již existuje, ale na jeho rozvoj chybí finance.

Chráněná dílna Svaté Terezičky nese jméno patronky nemocných a její hlavní ideou je předcházet sociálnímu vyloučení lidí s duševním onemocněním. Chráněné pracovní místo umožňuje společenský kontakt postižených, jež se často zužuje pouze na rodinu. Duševní nemoc postihne člověka většinou nenadále, uprostřed jeho aktivního života. Nejenže přeruší jeho naplánovanou životní cestu, ale především ho zcela vytrhne z jeho původního pracovního prostředí. Těžké duševní nemoci vedou většinou k invaliditě pacienta a často také k izolaci, která pak zpětně zhoršuje zdravotní stav.

Chráněná dílna poskytuje lidem s duševním onemocněním zázemí s možností společenského kontaktu a co je ještě důležitější, dává příležitost pracovat a získávat pracovní návyky. Tak otevírá cestu k dalšímu pracovnímu uplatnění, třeba i mimo chráněné místo. „ Chceme těmto lidem pomoci k seberealizaci a podpořit jejich sebedůvěru a pocit užitečnosti. Kapacita chráněné dílny je v současné době omezená a náš finanční dar by měl přispět k jejímu rozšíření- tedy více možností pro více lidí,“ vyjádřil Pavel Svoboda. (Web Zubr)


Pivovar Zubr se pokusí příští rok rozšířit export na slovenský trh. Přerovská společnost k tomu podle svého vedení využije obchodní a distribuční síť slovenského pivovaru Steiger Vyhne.

Přístup k ní Zubr získá prostřednictvím pivovarnické skupiny PMS, která letos koupila minoritní podíl akcií slovenského pivovaru. Zubr je členem holdingu PMS.

"Naše obchodní činnost na Slovensku je zatím omezená a soustředí se na západní a východní okraj země. Nemůžeme si dovolit provozovat tam celou síť obchodních zástupců. Díky obchodní a distribuční síti pivovaru Steiger bychom se mohli prosadit ve středním Slovensku a celkově navýšit prodej na Slovensku," řekl dnes novinářům ředitel Pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Přerovský pivovar začne spolupracovat se závodem Steiger začátkem příštího roku. Cílem Zubru je to, aby docílil dlouhodobého růstu prodeje na slovenském trhu. "Když se na to podívám reálně, tak meziroční potenciál nárůstu je alespoň deset procent. Je to ale vysoký cíl, protože na Slovensku v posledních letech klesá spotřeba piva na hlavu," uvedl Svoboda.

Slovensko je již nyní největším zahraničním odběratelem přerovského pivovaru. Závod tam letos prodá zhruba 25.000 hektolitrů piva. Celkový export Zubru letos dosáhne asi 37.000 hektolitrů piva. Dalších 243.000 hektolitrů z produkce přerovského závodu skončí na tuzemském trhu.

Pivovarnická skupina PMS je majetkově propojena také s pivovary v Litovli na Olomoucku a Holba v Hanušovicích na Šumpersku. "Do spolupráce s pivovarem Steiger vstoupí i naše sesterské závody. Výhodou Zubru je to, že je na Slovensku dlouhodobě etablovaný," řekl ředitel přerovského pivovaru.

Holding PMS je minoritním akcionářem závodu Steiger. Úkolem pivovarnické skupiny je podle Svobody poskytnout slovenskému závodu technologickou a obchodní pomoc. "V portfoliu akcionářů je jedinou firmou, která je na to odborně vybavená. Akcionáři Steigeru jednají v souladu bez ohledu na vlastnické poměry," doplnil Svoboda.

Skupině PMS Přerov loni klesl hrubý zisk. Meziročně se snížil o 179.000 na 100.000 korun. Pivovary skupiny loni vystavily téměř milion hektolitrů piva. Steiger Vyhne, který je nejstarším slovenským pivovarem, vyrábí pivo plzeňského typu klasickou technologií. Loni Steiger vyrobil podle dřívějších informací slovenského tisku asi 170.000 hektolitrů piva. (Web Zubr)


Pivovar přežil i americký nálet. Jeho část vznikala znovu. Kdo pil, umřel, kdo nepil, umřel taky. Tak to alespoň říká staré české přísloví. Na ně si musí vzpomenout každý, kdo alespoň jednou za čas přiloží sklenici piva k ústům. Brňané si ho mohou říkat už přes sedm set padesát let.

"První pivo se v Brně vařilo už od poloviny třináctého století," vysvětluje historička Milena Flodrová. Nejslavnější městský pivovar ale vznikl až o sto let později v cisterciánském klášteře. "Tehdy se okolo nacházely pouze pole a louky. Dnešní Mendlovo náměstí ještě vůbec neexistovalo," doplňuje Flodrová.

Pivovar patří k jedné z nejznámějších budov ve městě. Každý Brňan, který žije na severním konci města, se při cestě do centra musí několikrát kolem rozložité budovy mihnout. Svoji současnu podobu získal pivovar až během velkého rozmachu pivovarnictví v devatenáctém století. Stavět se začalo v roce 1873.

"Postavili úplně nové budovy vedle starého domu, kde se pivo vařilo od středověku," vysvětluje Petr Hauskrecht z pivovaru Starobrno. Noví majitelé Heřman Hajek a Josef Mandl velmi chytře koupili pozemek, kde se dříve těžila hlína a díky kterému se dnes vedlejší ulice jmenuje Hlinky. "V zemi byly obrovské jámy, které se daly lehce předělat na sklepy. Majitelé tak ušetřili při stavbě obrovské peníze," doplňuje Hauskrecht.

Na nedalekém Žlutém kopci pak postavili podnikavci ledárnu. Do ní se každou zimu nasekaly stovky kilogramů ledu, který se pak používal k chlazení piva po celý rok. Kvůli jeho dopravě dokonce zřídili přes osm set metrů dlouhou klouzačku, kterou led posílali do pivovaru.

Mezi zaměstnanci pivovaru dodnes kolují historky legendárního sládka Jaroslava Boudy. Ten do pivovaru nastoupil ve svých patnácti letech. Jak tvrdíval, nikdy se prý neměl tak dobře, jako když spolu s pivem rozváželi led. "Když jsme přivezli "štangli" ledu, hospodyně nám snesly celou náruč vajíček, buchet nebo salámu," říkával s úsměvem.

Krušné časy zažil pivovar za druhé světové války. V roce 1944 byl při náletu omylem zasažen šesti americkými bombami. "Výbuchy tehdy silně poškodily sladovnu a budovu spilky, kde kvasí pivo," popisuje škody Petr Hauskrecht. "Nakonec je museli strhnout a postavit znovu. Tehdy získal pivovar tvář, jakou má dnes," uzavírá Hauskrecht. (Brněnský deník)


Černá Hora přepisuje vlastní dějiny

[středa, 20. prosinec 2006]

Pije se a chutná již páté století. Známý slogan, který propagoval a prodával pivo z Černé Hory na Blanensku, už neplatí. A to nejen proto, že vznikl už před rokem 2000, kdy se existence pivovaru zlomila do dalšího století.

Pražský historik Jaroslav Melichar při zkoumání českých templářských řádů zjistil, že se dějiny pivovaru nezačaly psát v roce 1530, jak se původně předpokládalo, ale zřejmě už v roce 1286. A patřil právě rytířskému řádu templářů. Pokud se předpoklad potvrdí, černohorský pivovar bude nejstarším nepřetržitě fungujícím podnikem svého druhu na území České republiky.

„Pro nás je to výborná informace. Pivaři jsou poměrně konzervativní a patrioti, takže je to musí potěšit. V případě, že se ukáže, že je rok 1286 správný, přizpůsobíme tomu i marketingové aktivity,“ uvedl Hubert Adámek z propagačního oddělení pivovaru.

Společnost by začala měnit etikety na lahvích, potisk sklenic a pivních tácků i údaje na účtenkách. „Ale postupně, nikoliv revolučním skokem,“ upozornil Adámek. Z novinky je nadšený také generální ředitel podniku Jiří Fusek. Na historii a na tom, že pivovar nikdy nezastavil svou produkci, si totiž velmi zakládá.

„Pracovaly tu celé generace rodin, lidé na to byli hrdí. Proto mi velmi záleží, aby se všechny souvislosti dohledaly,“ sdělil Fusek. Dosud se mělo za to, že nejstarší zmínky o pivovaru pocházejí z roku 1530, kdy panství Černá Hora vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorští z Boskovic. Jméno Tas nese i desetistupňové pivo, vyráběné od roku 1991.

Pokud pivovar skutečně existoval už předtím, pak patřil rytířskému řádu templářů. Teprve od nich se dostal do rukou Černohorským. „Na restituce ale nárok určitě nemají,“ řekl v nadsázce Fusek.

Po roce původního založení, tedy 1530, se jmenuje i jedna z posledních a úspěšných novinek. Jedná se o pivní speciál, který se na veřejnost poprvé dostal letos v září o pivní pouti. „Zůstala nám z něj jen polovina sudu. Počítali jsme s tím, že to bude spíše pití pro slavnostnější příležitosti, ale zájem je obrovský. Například Italové si ho objednali dvě stě sudů a budou jím zásobovat vánoční trh. Je to absolutně nejsilnější pivo, které kdy bylo v Černé Hoře vyráběno,“ pochlubil se Jiří Fusek.

Počátky českého pivovarnictví sahají do 11. století. Podobně bohaté dějiny jako Černá Hora mají například ještě pražský pivovar a restaurace U Fleků, třeboňský Regent nebo českokrumlovský Eggenberg. (MF dnes)


Pivovar chystá nealkoholické pivo

[středa, 20. prosinec 2006]

Od příštího května bude na trhu nové pivo z produkce Pivovaru Černá Hora. Nebude ovšem obsahovat žádný alkohol.

Pivovar chce do hledání jeho názvu zapojit veřejnost. „Protože v pivu nebude vůbec žádný alkohol, chtěli bychom ho dostat na východní trhy, kde je pití alkoholu zakázáno,“ uvedl prokurista pivovaru Jiří Fusek. (Brněnský deník)


Polotmavý dvanáctistupňový ležák rozšířil letos v létě nabídku dalešického pivovaru. Kromě něj se tam vaří jedenáctistupňový světlý ležák a tmavý a světlý třináctistupňový speciál. Všechna piva se expedují jako kvasnicová, jedenáctistupňové světlé i jako filtrované. Žádné další rozšiřování vaření piva už neplánujeme. I když by to za určitých okolností možné bylo, informoval spolumajitel pivovaru Marek Tichý. Pivovar může za současné kapacity navýšit výrobu na pět tisíc hektolitrů piva ročně. To je ale strop, konstatoval Tichý. Jeho manželka Jitka Tichá poznamenala, že prorazit na trh s novým specifickým pivem není vůbec jednoduché. Lidé jsou zvyklí na průmyslově vyráběná piva. My nabízíme něco jiného, zdůraznila. Pivo v Dalešicích se vaří podle starého pivovarského zákona. Várka trvá devět hodin. Rozdíl oproti takzvaným europivům je například v kvašení. V Dalešicích jsou v klenutých sklepeních vybudované otevřené spilky. Ty už z velkých pivovarů z úsporných důvodů vymizely. Za týden ve spilkách pivo prokvasí a pak se přemístí do ležáckých sklepů. Tam zraje dalších pět týdnů, v běžných pivovarech se expeduje do týdne. V Dalešicích se také pivo neumrtvuje prudkým zahřátím. To všechno přispívá k tomu, že naše pivo se opravdu od běžných značek liší a je kvalitnější, dodala Tichá. (Třebíčský deník)


Rozsáhlými změnami prochází areál dalešického pivovaru. Staví se tam pokoje pro ubytování turistů a kulturní sál. Na současnou přestavbu jsme se dlouho připravovali, přiznal spolumajitel pivovaru Marek Tichý a zdůraznil, že by nebyla možná bez téměř padesátiprocentní dotace.

Pomohl film

Dalešický pivovar proslavil kultovní film Jiřího Menzela Postřižiny. Jeho popularitu využívají i současní majitelé. Bez natáčení Postřižin by byl pivovar bezcenný, přiznala Jitka Tichá, která pro pivovar připravuje kulturní programy. Přínos pivovaru pro Dalešice si uvědomuje i vedení obce. Pozemky pod pivovarem jsme novým majitelům prodali za symbolickou cenu, informoval starosta Jaroslav Zadražil. Výstavba zahájená v letošním roce si dala za hlavní cíl vylepšit možnosti ubytování. Chceme vybudovat pokoje pro náročnější návštěvníky i pro ty méně movité, naznačil Tichý. Část lůžek bude využitelná pouze v sezoně. Máme v plánu některé pokoje vybavit nábytkem v duchu Postřižin. Uvidíme, jestli se nám to podaří, nastínila Tichá.

Kultura jde dál

Těsně před dokončením je společenský sál. Navazovat bude na současnou restauraci. Doufáme, že se nám podaří zejména firmám nabídnout důstojné prostředí pro pořádání jejich akcí, naznačil Tichý hlavní využití sálu. Krb dokonce umožní přímo v místnosti opékání selat. Výstavba sálu a ubytování volá po navýšení parkovacích míst. Současný stav, kdy auta stojí před vchodovou bránou, se ukázal jako nevyhovující. Parkoviště vybudujeme v prostoru pod pivovarem, konstatoval Tichý. Rozšíří přestavba areálu nabídku kulturních akcí? Kulturní léto bude navazovat na minulé ročníky, informovala Tichá. Společně s manželem se shodli, že pivovar se zaměří na menší počet rozsáhlejších akcí. Na příští rok samozřejmě připravujeme oblíbené řezbářské sympózium, podotkla Tichá. V závěrečné fázi je příprava týdenního festivalu filmů Jiřího Menzela. Chybět by neměla akce Jazz v pivovaru. Kulturní akce nemusíme pořádat sami. Už se hlásí agentury, které o ně mají zájem, přiznal Tichý. Majitelé též plánují rozšíření muzea staré pivovarské techniky.

Lidé jsou hrdí

Co na změny říkají obyvatelé Dalešic? Většinou jsou na pivovar hrdí, vyjádřila se Tichá. Majitele objektu těší, že po dokončení nabídnou pracovní příležitosti i tamním lidem. Zatím jsme to učinili pouze v omezené míře. Věříme, že i to změní pohled některých lidí na naše záměry, shodli se spolumajitelé. Oba vědí, že ani po dokončení současné přestavby nebude vše hotové. Nevadí. Když se objekt přestavuje postupně, alespoň tam návštěvníci pokaždé najdou něco nového, dodal s nadsázkou jeden ze spolumajitelů Marek Tichý. (Třebíčský deník)


Tmavý Rebel získal cenu

[úterý, 19. prosinec 2006]

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod získal cenu českých sládků za tmavé pivo Rebel. „Letošního třináctého ročníku soutěže se zúčastnilo pětatřicet pivovarů s padesáti čtyřmi značkami piva,“ uvedl Richard Crha, šéfredaktor časopisu Pivní kurýr, který soutěž každoročně pořádá. (MF Dnes)


S originální kampaní na svůj nový produkt vyjel tento týden Rodinný pivovar Bernard. Nealkoholické pivo Bernard Free totiž propaguje osobně přímo zakladatel, spolumajitel a ředitel pivovaru Stanislav Bernard. Slogan „S čistou hlavou“ přitom ilustruje ostříháním dohola - podle tvůrců kampaně jde však pouze o počítačovou montáž, ve skutečnosti se Bernard vyholit nenechal.

Reklamu vytvořila agentura Euro RSCG Prague, která pro značku Bernard pracuje už několik let. Podle ředitelky komunikace Euro RSCG Andrey Faflíkové poběží kampaň během prosince v podobě plakátů do restauračních zařízení, která jsou smluvními partnery Bernardu, celkem jde asi o 1700 hospod.

Nealkoholické pivo letos zaznamenalo na českém trhu obecně velký nárůst, který marketingoví odborníci většinou spojují se zpřísněním zákona o silniční dopravě v červenci letošního roku. Produkce nealko piv dosáhla do října 248 tisíc hektolitrů, což je proti loňsku o třetinu víc. (Lidovky.cz)


Stanislav Bernard: Bruselské pití piva

[úterý, 19. prosinec 2006]

V době před listopadem 1989 jsem vzhlížel k západní Evropě jako k oblasti demokracie, svobodného trhu, rychlého vývoje a pružných změn. Z horizontu našeho zatuchlého, a především nesvobodného socialismu to tak skutečně mohlo vypadat. My v RVHP (pro nepamětníky - Rada vzájemné hospodářské pomoci) jsme si nejprve kladli smělé cíle prohnilé kapitalisty dohnat a vzápětí předehnat. Co na tom, že v posledních letech před revolucí již šlo pouze a pouze o to, jak neztratit stopu...

„Osvícené“ návrhy

Dnes pod finským předsednictvím přichází „osvícený“ návrh zvýšení spotřební daně z piva, a světe, div se, zástupci většiny členských států Unie s ním souhlasí (ačkoliv bylo od začátku zřejmé, že stačí, aby jediný členský stát použil své právo veta a celá tato pochybná bublina praskne).

Zřejmě jsou přesvědčeni spolu s tisíci skvěle placených bruselských byrokratů, že musí pečovat o naše zdraví. Totiž abychom tolik nepopíjeli, a tomu že nejvíc pomůže, bude-li pivo dražší. Pominu otázku, nakolik je pivo nápoj alkoholický, či spíše výživný, když většina lékařů je již dnes přesvědčena, že jeho mírná a pravidelná konzumace zdraví prospívá.

Pominu také otázku zdražení piva pro zákazníky, když veškerý výnos z této akce by pouze posílil pozice byrokratických přerozdělovačů (jaká to podoba s dnešní českou levicí!).

Za mnohem závažnější považuji fakt, čím se bruselští „experti“ dnes zabývají. V době, kdy i my u nás máme vlastní zkušenosti s tím, jak se původní myšlenky zakladatelů Evropské unie - vytvoření společného ekonomického prostoru s volným pohybem pracovních sil, zboží a peněz, kamsi vytratily. Nahradily je však jiné výhody, kdy jíme banány té jediné správné velikosti, místo rumu pijeme nespisovný tuzemák a tak dále. Ještě že nám alespoň ty tvarůžky zůstaly! Unie ztrácí schopnost konkurence, již léta stagnuje, volný pohyb pracovních sil je v nedohlednu, největší země si udělují výjimky z pravidel, která předtím samy vymyslely (schodek rozpočtů do tří procent HDP ) a vyspělý svět se jí postupně vzdaluje. Není divu, když je vše pokřiveno dotacemi, regulacemi, kvótami na výrobu cukru, mléka či rozlohy vinic, díky nimž se budou zavírat fungující podniky. Toto zřejmě Brusel nepálí stejně, jako se nikdo nepozastavuje nad očividnou nerovností, kterou si vyboxovaly vlivné jižní země, že totiž spotřební daň u vína je nulová. Další příklad toho, na jakých principech dnešní EU funguje.

Přebujelé sociální prostředí, kdy sociální dávky přidělované z velmi vysokých daní v některých případech již několikáté generaci obyvatel, berou ekonomice dech a na jejich adresáty působí podobně jako drogy. Demotivují, ničí kontakt s reálným životem, a nakonec i veškerou radost z překonávání překážek a dosaženého úspěchu. Nic tak nedemotivuje jako pravidelný přísun nevydělaných peněz. Lidé, kteří o budoucnosti EU rozhodují, zcela zjevně ztratili schopnost nadhledu a v mnoha ohledech se ženou do podobné pasti, ve které jsme se nacházeli před listopadem 1989 my. Snad jim chybějí naše tristní zkušenosti s reálným socialismem.

Veto pomůže i Bruselu

Jsem opravdu rád, že po čase Česká republika dokázala jasně vyjádřit vlastní názor a použila svého práva veta. Na to bohužel nejsme příliš zvyklí. Doufám, že tento krok pomůže i bruselským úředníkům.

Mohl by jim trochu napovědět, aby se konečně začali zabývat skutečně důležitými věcmi, které rozhodují o výkonnosti Unie. Jinak bychom se mohli i my dočkat časů, kdy nikoliv bývalá Rada vzájemné hospodářské pomoci, ale Evropská unie bude mít hlavní starost, „jak neztratit stopu“... (MF dnes)


V roce 1991 se stal Stanislav Bernard spolumajitelem stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci. I když absolvoval Vysokou školu dopravy a spojů ve slovenské Žilině, nic mu nebránilo, aby se po revoluci začal věnovat pivovarnictví. Stal se spoluzakladatelem Českého svazu malých nezávislých pivovarů a v letech 1993 až 1999 stál v jeho čele. V roce 2000 získal nejen titul Brand manager ČR, ale byl zvolen i pivovarskou osobností století, díky prosazení diferenciované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary.

HN: Proč jste si vybral právě tento obor?

Po roce 1989 jsem chtěl zkusit vlastní podnikání. Že jsem si vybral právě pivovarnictví, je jistým způsobem náhoda. Na začátku devadesátých let jsem se seznámil Josefem Vávrou, který v té době působil v Ostravaru. Právě přes něho jsem se dozvěděl o připravované privatizaci humpoleckého pivovaru. Společně se nám podařilo pivovar vydražit za šestinásobek jeho účetní hodnoty, přestože byl v té době už takzvaně "po smrti". Proto jsme pivovar po získání museli celý rekonstruovat.

HN: Co vás profesně v minulých týdnech nejvíce naštvalo?

Způsob, jakým se stále uplácejí restaurace. Teď celou situaci už poněkolikáté šetří Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Brně. Skutečně mě zajímá, jaké zaujme stanovisko k vývoji dominantní firmy na tuzemském trhu.

HN: Co byste ve svém oboru nejraději změnil, kdybyste mohl?

Zasadil bych se o transparentní podnikatelské prostředí, aby o úspěchu rozhodovala především kvalita, značka, služby, pověst firmy a teprve až potom peníze

HN: Jakého omylu jste se při vedení podniku dopustil v poslední době?

Nemluvil bych o omylu nebo o chybě. Dělám řadu rozhodnutí, některá jsou lepší, některá potřebují podle dalšího vývoje a zpětné analýzy určité korekce.

HN: Jaký je váš podnikatelský sen?

Nemám podnikatelské sny, pohybuji se v reálném čase a cílech. Na počátku jsme se rozhodli, že budeme vařit pivo, které bude štikou na trhu, nepasterizované, kvalitní a odlišné od průměru, které nám budou zákazníci chválit a konkurence závidět. (iHNed)


Vánoční pivo Arnošt již tento týden!

[pondělí, 18. prosinec 2006]

Již tento týden se dočkají příznivci zlatavého moku speciální vánoční várky piva Arnošt. Jedná se o druhou várku tohoto typu piva. První byla uvařena v červnu tohoto roku, a to ku příležitosti oslav 135 let od založení pardubického pivovaru.

„V červnu měl Arnošt u milovníků piva velký úspěch a tak jsme se rozhodli pro uvaření další várky“, uvádí vedoucí obchodního oddělení Miloš Flégr. „Jedná se o 13-ti stupňový ležák, u něhož je oproti běžným pivům výrazná změna jak ve vzhledu – bude se jednat o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Protože pivo není filtrované, je tak zdrojem většího obsahu vitamínu B“, dodává sládek Pivovaru Pernštejn, Martin Gruntorád. Pivní speciály získávají u konzumentů piva stále větší oblibu. A tak pardubický pivovar hlásí velký nárůst prodejů i u dalšího speciálu z pernštejnské stáje, devatenáctistupňového piva Porter. Toho se v letošním roce vyrobilo téměř dvakrát více než v roce loňském a vzhledem k tomu, že byl Porter vždy pevně spojován s Vánoci, očekává se největší nárůst prodejů právě v předvánočním období. (Chrudimka.cz)


Některé malé pivovary mají problémy, jiné si našly místo na trhu a daří se jim. Například Pivovar Bernard, Pivovar Černá Hora, Pivovar Náchod a řada dalších. Hlavním důvodem potíží je, že nemají na investice do nových technologií. "Bohužel nevím, z jakého důvodu přežívá v myslích lidí v této republice, že pivo z malého pivovaru by mělo být levnější. To je naprostý nesmysl. Když vezmu technologie nebo suroviny, vždycky je ten malý pivovar nakoupí dráž než velký," řekl Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod a člen prezidia Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

Řešením pro malé výrobce zlatavého moku by však zřejmě nebylo ani výrazné zdražení piva. "Určitě by to zvládly velké pivovary daleko lépe než my. Samozřejmě by se snížila spotřeba," konstatoval Hlavatý. Podle něho jde o "výchovu" pivařů. "Jde o to, aby si uvědomili, že jedna značka, která dneska tvoří dominantní část trhu, není to jediné, co je třeba pít," dodal.

Cestou, jak se může malý pivovar velmi slušně zavést, jsou například speciální piva. Má to ale pár háčků. Jejich výroba je nákladnější než vařit klasické pivo a tuzemský trh speciálních pěnivých moků je zatím velmi omezený. Z celkové spotřeby piva připadá na speciály jen zhruba jedno procento. Co je tedy výhoda takové produkce? "Když vaříte speciál, dáte ho na trh a nemáte tam konkurenci, žádné srovnání, tak si můžete říct o jiné peníze. Pokud máme ziskové marže, tak právě na speciálech," uvedl Hlavatý.

Přestože spotřeba speciálních piv je stále velmi nízká, postupně se zvyšuje. Dá se předpokládat, že s rostoucí kupní silou budou lidé více vyhledávat kulinářské zážitky a "objevovat" i něco jiného, než co je běžně v hospodách k mání. Nebezpečí, že by hromadně zběhli od piva k vínu, podle Hlavatého nehrozí. Pěnivý mok je totiž stále velmi populární mezi mladými konzumenty. "My se ženou třeba pijeme víno, ale náš syn se drží piva. Je levné a je to tradiční nápoj," uvádí vlastní zkušenost. (Středočeské Deníky Bohemia)


Zhruba o desetinu na 227.000 hektolitrů vzrostla letos produkce soukromého Pivovaru Svijany na Liberecku. Loni podnik dodal na trh 205.000 hektolitrů. Většinu produkce přitom prodá v Libereckém kraji, asi pětinu v dalších částech České republiky. Na rozdíl od konkurenčních Pivovarů Hols a Rohozec do zahraničí nevyváží, řekl ředitel pivovaru František Horák.

Svijanský pivovar prošel loni transformací - původní společnost s ručením omezeným se změnila na společnost akciovou. Cílem změny bylo zvýšit důvěryhodnost firmy a umožnit jí snadnější získávání investičních prostředků na další rozvoj. Už loni pivovar do modernizace a rozšíření investoval kolem 70 milionů korun a zvýšil své výrobní kapacity na 240.000 hektolitrů piva.

Letos podle Horáka investoval podnik zhruba deset milionů korun do modernizace a rozšíření kapacity čistírny odpadních vod. Další větší investice plánuje na příští rok, kdy chce vyrobit zhruba 235.000 hektolitrů piva. Kapacita ležáckých sklepů tomu ale už téměř nestačí, proto by se měla zvýšit na zhruba 260.000 hektolitrů. "Varna je přitom schopna uvařit ročně až 300.000 hektolitrů piva," dodal ředitel.

Svijanský pivovar je největším pivovarem v Libereckém kraji a jeho tradice je také nejstarší. Výroba piva ve Svijanech začala v roce 1564. Výstav pivovaru s 80 zaměstnanci rok od roku roste stejně jako jeho tržby. V loňském roce uskutečnil podnik zakázky za 333 milionů korun. Podniku se daří prosadit i přes poměrně silnou konkurenci velkých pivovarů a také dvou dalších regionálních výrobců Pivovaru Hols Vratislavice a Pivovaru Rohozec, který ale v roce 2004 koupil právě Pivovar Svijany. (iGenus)


Rohozecký pivovar má za sebou úspěšný rok. Pivo z Českého ráje se vrací na před lety vyklizené pozice.

"Ještě není účetně uzavřen celý rok, ale už nyní lze říci, že oproti roku 2005 jsme produkci zvýšili o deset procent," řekl František Jungmann, ředitel pivovaru.

Podle Františka Jungmanna pivovaru pomohlo i druhé místo v prestižní soutěži Pivo roku. Oceněno bylo jedenáctistupňové pivo z produkce Rohozce. (Turnovský a semilský deník)


Pivovary mají za sebou rekordní rok

[sobota, 16. prosinec 2006]

Plánují zvýšení výroby a export na východ. Rekordního výstavu dosáhly v letošním roce pivovary v Libereckém kraji. Pomohlo zejména teplé letní počasí a žízeň milovníků zlatavého moku.

Vratislavický pivovar Hols chce proto začít vyvážet své pivo do více evropských zemí. V současné době pivovar zásobuje trh nejen v tuzemsku, ale také v Německu, Portugalsku, Francii, Španělsku nebo v Itálii. "Chtěli bychom expandovat i do východních států, například na Ukrajinu," sdělil ředitel pivovaru Hols Petr Hostaš.

Svijanský pivovar, který je největším a zároveň nejstarším v kraji, uvařil letos o deset procent více piva než vloni. V tomto roce dodal podnik na trh 227 000 hektolitrů piva. Příští rok chce vyrobit zhruba o osm tisíc hektolitrů více. Plánuje proto rozšíření sklepů a spilky.

Pivovar Svijany prodává své pivo pouze na českém trhu, převážnou většinu v Libereckém kraji. Přibližně 20 procent výroby jde do dalších částí České republiky. "Vyvážíme do Prahy a západních Čech. Brzy se na naše pivo však mohou těšit i Jihočeši, kteří o něj projevili zájem," uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Rekordní dvanáctiprocentní nárůst výroby zlatavého moku zaznamenal i Pivovar Rohozec. "Letos jsme vyprodukovali více jak třicet

dva tisíc hektolitrů, což je v novodobé historii našeho pivovaru nejvyšší číslo," řekl ředitel pivovaru František Jungmann.

Pivovar začal s exportem do Německa, Polska a Švédska. "Prodej chceme rozšiřovat, ale podobně jako Svijany se soustředíme především na domácí trh," dodal František Jungmann.

Pivovary přebíraly mnohá ocenění

Pivovary v Libereckém kraji se mohou pochlubit i několika oceněními, která v letošním roce získaly.

Velký úspěch oslavil Pivovar Svijany, když se stal Pivovarem roku 2006.

Svoji produkci totiž zvýšil za posledních osm let více než čtyřnásobně. Dvě významná ocenění letos převzal i vratislavický pivovar Hols.

Dvanáctistupňový světlý ležák Konrad získal zlatou Evropskou pivní hvězdu. Stříbrnou Evropskou pivní hvězdu si z pivovarských slavností v Norimberku odnesl tmavý jedenáctistup ňový ležák Konrad. (Jablonecký deník)


Pivo se nemusí vařit pouze v pivovarech. Jsou lidé, kteří jej dokážou vyrobit například v panelákovém bytě. „Musím se vždycky domluvit s manželkou, aby mi uvolnila kuchyň a hlavně místo v ledničce, aby mělo pivo kde zrát, když nemám ležácké sklepy,“ popisoval svůj způsob vaření piva Jan Orlt, jeden z domácích vařičů piva tzv. homebrewer, který vaří pivo podle 200 let starého receptu své babičky.

Právě domácí vařiči piva z celých Čech se v neděli sešli v pivovaru ve Velkém Březně, který patří do skupiny Drinks Union. „Jde vůbec o první podobnou sešlost a vůbec poprvé na půdě pivovaru. Celkem jsme negustovali devět vzorků, z toho šest přímo od domácích vařičů piva,“ popisoval akci Zdeněk Šťastný z pořádajícího Sdružení přátel piva.

Všechny vzorky pečlivě zkoumal především Ondřej Koucký, technolog společnosti Drinks Union. Právě on byl tím, kdo vařiče chválil, ale i doporučoval, co na pivech ještě vylepšit. „Některá z piv vařených doma byla velice slušná. Ono dobrat se dobré chuti piva totiž není úplně triviální věcí,“ řekl. Podle něj skupina Drinks Union podobné aktivity ráda podpoří. „My v našich pivovarech také vaříme stále stejným klasickým způsobem. Tito lidé, kteří si vaření piva vyzkouší na vlastní kůži, pak právě klasický způsob vaření dokáží ocenit,“ dodal technolog Drinks Union. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivo Březňák i samotný pivovar Velké Březno opět bodovali v pivní soutěži. Tentokrát si odvezli cenné kovy z Humpolce, kde se odehrálo předání výročních cen Sdružení přátel piva. „ Náš 14-stupňový speciál Březňák získal stříbrnou medaili a světlé výčepní pivo skončilo ve své kategorii třetí. Samotný pivovar se pak v soutěži Pivovar roku umístil na třetím místě,“ řekl mluvčí společnosti Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivo Březňák je jedním z nejvíce oceňovaných piv skupiny Drinks Union. „Vítězství v takovéto prestižní soutěži si nesmírně ceníme. Potvrzuje to, že pivo Březňák vaříme skutečně poctivě, z těch nejlepších ingrediencí,“ řekl ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Podle něj nejde o náhodný úspěch, což dokládá právě to, že si Březňák v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi téměř 100 ocenění.

Pro Rottenborna je ale důležitější než ocenění především to, aby lidem, kteří jej pijí, chutnalo. A zájem o Březňáka neustále roste. „Přestože významnou část produkce tohoto piva směřuje na náročný trh v Německu, zaznamenáváme stále větší spotřebu také na domácím trhu,“ uvedl ředitel třetího nejlepšího pivovaru v zemi .

Již patnáctého hlasování se letos zúčastnilo 804 členů sdružení a svůj hlas dostalo 143 různých piv napříč kategoriemi. (Tisková zpráva Drinks Union)


Sládci se setkali u piva

[sobota, 16. prosinec 2006]

Slavili úspěch moku z Loun v Jedové chýši. Právě před sto lety se lounské pivo prosadilo ve vyhlášené pražské hospodě Jedová chýše, kde se začalo čepovat. Toto významné výročí si včera v lounském hotelu Union připomenuli sládkové ze severočeských pivovarů skupiny Drinks Union.

Sněmu sládků se zúčastnilo i vedení společnosti, která vlastní pivovar v Lounech, a tamní starosta Jan Kerner. "I já jsem tam kdysi jako brigádník pracoval," zmínil v krátkém proslovu. Jak uvedl, v Lounech je přes 80 pohostinství, restaurací a barů. "A lidé se díky jejich úrovni nemusí bát do kterékoliv jít," dodal J. Kerner.

Část sněmu byla také věnována historii. A to jak města a pivovaru samotného, tak právě legendární hospody Jedová chýše, která se v původním stavu ale už nedochovala. Je obecně známo, že se tam scházela pražská galerka. Její atmosféru dvěma vstupy přiblížila kapela Čupr baby z Prahy.

Pivovar v Lounech patří k největším v rámci nápojové skupiny Drinks Union. "Převažuje tam hlavně export do zahraničí. Nejvýraznějším odběratelem je Německo. Vyváží se ale také do mnoha jiných zemí," sdělil Daniel Váša, výrobně technický ředitel.

Technologie, jakou se pivo a slad samotný vyrábí, se mění s dobou. Výjimkou nejsou počítače a další "novinky". "Důležité je, aby pivo z nového zařízení mělo stejnou chuť jako to, které se vyrábělo postaru," zdůraznil Sládek Stanislav Šťastný. To se týká i nových sklizní chmele a tak dále, což je zase práce degustátorů. "Pokud poznají, co je z nové várky chmele a co ze starší, je to špatně," dodává.

Další zajímavost prozradil Daniel Urban, ředitel a vrchní sládek lounského pivovaru. Podle něj mají unikátní systém tvorby sladu - klíčení ječmene v otáčecích bubnech. "To je ojedinělé v rámci Evropy a i jinde po světě je to k vidění málo," řekl. Rozdíl je v tom, že klíčící zrna se ve válcích otáčejí, lépe k nim může proudit vzduch a výsledek je tak mnohem lepší. "Klasicky se slad vymáčí a zrna leží na betonových podlahách, kde se musí ručně nebo lopatami obracet," vysvětlil. Kromě malých úprav fungují tyto bubny už od roku 1928. (Žatecký a Lounský deník)


Pivovar opět vaří pivo

[středa, 13. prosinec 2006]

Městečku Chyše na Karlovarsku přibyla nová atrakce. Kromě interiérů zámku, karmelitánského kláštera a barokního kostela Povýšení svatého Kříže můžeme navštívit i zdejší pivovar, který je čím dál tím více v oblibě.

Podívejme se na něj ne z pohledu pivního fajnšmekra, ale z pohledu historického. Vždyť se jedná i o zajímavou památku. Na základě provedeného stavebně historického průzkumu je stavba doložena v letech 1839 - 1841. Tehdy se jednalo o stavbu nové budovy, která však byla propojena se starou dvoupatrovou soustavou sklepů po starším pivovaře. Ten je v písemných pramenech doložen již v roce 1587 v kupní smlouvě pro Grizeldu Švamberkovou z Lobkovic, novou majitelku zdejšího panství. Nová pivovarská budova byla provozována nepřetržitě až do roku 1932. Posléze byla využívána jako sýpka a po druhé světové válce k výkupu obilí. K částečnému znehodnocení došlo v roce 1972, kdy byla do objektu vestavěna kotelna na uhlí. Obnova a oprava pivovaru započala v roce 2004. 1. května 2006 proběhlo slavnostní svěcení pivovarských varen a o měsíc později k otevření pivovaru. Po 74 letech se začalo v Chyších opět vařit pivo. Nově vařené pivo dostalo jméno Prokop po prvním majiteli chyšského panství z rodu Lažanských. V budově však není jen pivovar. Zdejší pivo můžeme ochutnat přímo u zdroje v restauraci či pivnici. (Plzeňský deník)


Plzeňané poznají "plzeň"

[středa, 13. prosinec 2006]

Plzeňský Prazdroj reaguje na zvýšený zájem veřejnosti o prohlídkové trasy pivovaru, které od 20. listopadu vedou přes nově otevřenou stáčírnu. Od zítřka do konce ledna proto zavádí speciální program "Znám svou plzeň", což je zlevněná souhrnná vstupenka k prohlídce Pivovarského muzea a pivovaru. V něm Prazdroj přidává nové časy prohlídek.

"Cílem je zpřístupnit obě místa lidem z regionu v době, kdy se tam nepohybuje tolik zahraničních turistů," uvedla manažerka turistiky Plzeňského Prazdroje Jindřiška Eliášková, podle níž stojí souhrnná vstupenka 50 korun. Toto číslo má symbolizovat počet zemí, kam se vyváží pivo světoznámý ležák Pilsner Urquell, takzvaná "plzeň". V ceně je i jeho ochutnávka ve sklepích, pivní známka, certifikát o návštěvě stáčírny a dárek. "Vložená padesátikoruna se návštěvníkům v plné výši vrátí. Samotná prohlídka bude vlastně zdarma," nadnesl mluvčí pivovaru Vladimír Jurina.

Pivovarské muzeum je otevřeno denně od 10 do 18 hodin. Prohlídky pivovaru začínají ve 12.30, 14 a nově i v 16 a 17 hodin. (Plzeňský deník)


Spilka, obr mezi restauracemi

[středa, 13. prosinec 2006]

Podnik v areálu Prazdroje si zakládá na kvalitním čepování, hutná pěna tu kreslí kroužky na sklenici

Největší pivnice v Čechách je otevřena již čtrnáctým rokem na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Restaurace Na Spilce nabízí tradiční českou kuchyni, plzeňské pivo a doplněk zážitku z návštěvy pivovaru. Hosté se tu mohou také připojit na internet pomocí bezdrátové sítě nebo zhlédnout tematický film o pivovarnictví. Restauraci otevřel pivovar v roce 1992, v rámci oslav 150. výročí svého založení. Umístil ji do bývalého kvasného sklepa, tak zvané spilky. Donedávna restauraci také provozoval. „Od léta 2005 provozuje Spilku soukromý nájemce,“ vysvětluje mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina. „Vyplynulo to ze strategie naší společnosti, která se chce soustředit na výrobu, distribuci a prodej piva. Restaurace má jiný způsob řízení, a tak jsme ji přenechali odborníkům,“ dodává Jurina.

Současný nájemce Richard Marek se zavázal zachovat úroveň stylového prostředí i služeb a také orientaci na turisty. Ti tvoří dvě třetiny návštěvníků, vedle Němců hodně přijíždějí rovněž Asiaté.

Prostor restaurace se dělí na dvě části, z nichž větší pojme 330 a menší 220 hostů. V létě ještě přibývají místa na zahrádce. „Denně k nám přijde v průměru 550 lidí,“ uvádí vedoucí Kateřina Beranová. Během dne tak vlastně na každou židli usedne host.

Stylové prostředí a blízkost pivovaru přivádí do restaurace Na Spilce také významné osobnosti. Z poslední doby lze připomenout slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče.

Plzeňský Prazdroj tu stojí 27 korun. Čepuje se nepasterovaný z velkokapacitních tanků. „Toto uskladnění zachová původní množství oxidu uhličitého z výroby a díky tomu, že pivo neprojde pasterizací, je jeho chuť téměř shodná s pivem vařeným původní technologií,“ říká Richard Marek.

Pivo se v podniku čepuje na hladinku, čímž vzniká hutná mokrá pěna, která při pití kreslí kroužky po obvodu sklenice. Právě to je známkou dobře načepovaného a ošetřeného piva.

Spilka si na kvalitním čepování zakládá. Důkazem jsou také dobré výsledky jejích výčepních na mezinárodních soutěžích. Nejoblíbenější českou specialitou Na Spilce jsou pečené vepřové špalky na pivě s červeným zelím a chlupatými knedlíky. (MF Dnes)


Výroba a prodej Měšťanského pivovaru Strakonice letos překročí hranici 75 tisíc hektolitrů. V porovnání s pivovarnickými giganty to sice není nijak závratné číslo, pro podnik na soutoku Otavy a Volyňky je to ovšem klíčový údaj. Pivovar, druhý rok vlastněný městem, totiž letos poprvé po čtrnácti letech trvalého poklesu prodeje zaznamenal jeho růst.

„Ke konci října dosáhl prodej 64 493 hektolitrů piva, což je v porovnání s předchozím rokem o zhruba 4,5 procenta více. Navýšení o přibližně 200 hektolitrů dosáhneme i za listopad, takže plán ve výši 75 tisíc hektolitrů letos určitě překročíme. Bude to první nárůst prodeje od roku 1992, kdy začal jeho trvalý pokles,“ řekl ve středu Právu ředitel Měšťanského pivovaru Karel Seknička.

Pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, byl posledním závodem zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci dlouho protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale restituční nárok na podnik nezískali.

Prvního ledna loňského roku se jeho majitelem stalo město, když jej odkoupilo od Fondu národního majetku za 69,2 miliónu korun. Město i nové vedení si daly za cíl stabilizaci hospodaření. Ozdravná kúra se obešla bez propouštění a společnost nyní zaměstnává 72 pracovníků.

Loňský rok, první pod křídly města, ukončil pivovar hospodaření s čistým ziskem přibližně 3,4 miliónu korun. Novému vedení městské akciové společnosti se současně podařilo významně přibrzdit propad výroby, s nímž se podnik v minulosti dlouhodobě potýkal.

Pivovar loni investoval zhruba pět miliónů do technologického vybavení, letos více než 11,2 miliónu korun. Pořídil například novou myčku lahví za devět miliónů korun, nové dopravníky lahví za 1,1 miliónu korun a za zhruba milión korun rozšířil svůj vozový park o dva přívěsné výčepní vozíky.

Měšťanskému pivovaru se také daří rozšiřovat svá odbytiště. Pivo dodává především do desítek restaurací na jihozápadě Čech a také na Brněnsku. Nyní zástupci strakonického pivovaru jednají o exportu do Británie a začínají se prosazovat také v Rakousku. Hlavním cílem firmy ale zůstává oživení regionálních odbytišť. „Pro příští rok počítáme s dalším navýšením prodeje na úroveň 76,5 tisíce hektolitrů a plánujeme investice za přibližně pět miliónů korun,“ doplnil Seknička. (Právo)


Tmavý ležák Budweiser Budvar získal od Sdružení přátel piva titul „Tmavé pivo roku“. Tmavý ležák byl uveden na trh teprve v roce 2004 a od té doby jeho obliba stále roste. Během krátké doby získal již třetí významné ocenění. Tmavý ležák Budweiser Budvar se vyznačuje jemně hořkou chutí bez dominance sladkosti, výrazně tmavou barvou a velmi hustou pěnou. Dnes se vyváží také do Německa, Velké Británie, Finska, Ruska a do několika dalších zemí. Prodejní výsledky prvních deseti měsíců letošního roku předčily očekávání – bylo dosaženo meziročního nárůstu prodeje o 50%. Již počátkem listopadu tak byl splněn plán prodeje pro celý rok 2006. V roce 2005 prodal Budějovický Budvar 12 757 hl tmavého ležáku.

České Budějovice, 30. listopadu 2006 – Tmavý ležák Budweiser Budvar získal od Sdružení přátel piva titul „Tmavé pivo roku“. Je to v krátké době již třetí ocenění, které tmavý ležák získal. V únoru 2005 bylo toto pivo na londýnském festivalu „The London Drinkers’ Beer and Cider Festival“ vyhlášeno nejlepším importovaným pivem a v červnu 2006 získalo v Praze stříbrnou medaili ve světové soutěži kvality „Monde Selection“. Sdružení přátel piva (dále jen SPP) letos udílelo tituly již po patnácté. Piva byla hodnocena kombinací oblíbenosti a kvality - tedy hlasováním členů a odbornou degustací. Hlasování se letos zúčastnilo 804 členů SPP. Hodnoceno bylo celkem 143 druhů piv všech kategorií.

“Tmavý ležák jsme uvedli na trh až v roce 2004. Za krátkou dobu získal již tři ocenění, z nichž nejvýše hodnotíme právě titul udělený Sdružením přátel piva. Jeho členové jsou skuteční znalci piva, nikoliv teoretici,” říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Prodej tmavého ležáku Budweiser Budvar letos předčil očekávání. V období leden až říjen 2006 se výstav meziročně zvýšil o 50% a již počátkem listopadu byl splněn letošní plán prodeje. „V prodeji nám letos jednoznačně pomohlo zavedení tmavého piva v láhvích. Velmi výrazně nám vzrostl i export,“ dodává Samec. Tmavý ležák se nyní vyváží do Německa, Velké Británie, Ruska, Slovenska, Finska a dalších zemí. V roce 2005 vyrobil Budějovický Budvar 12 757 hl tmavého ležáku. V České republice se loni vypilo 276 690 hl tmavého piva.

Tmavý ležák Budweiser Budvar je vyroben stejným postupem jako originální světlý ležák. Vedle chmele a vody se však k jeho výrobě používá více druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený. Tmavý ležák Budweiser Budvar má výraznou tmavou barvu a jemně hořkou karamelovou chuť bez dominance sladkosti. Vyznačuje se velmi hustou pěnou a delikátní vůní po praženém sladu a chmelu. (Web Budvar)


Budvar zvýšil výstav

[úterý, 12. prosinec 2006]

O pět procent na 1,15 miliónu hektolitrů piva vzroste letos produkce Budějovického Budvaru, posledního českého státního pivovaru. Nárůst prodeje podnik hlásí jak v tuzemsku, asi o tři procenta, tak v zahraničí, kam vyveze o sedm procent piva více než před rokem. „Zvláště nás těší výsledky v Česku, kde trh s pivem stagnuje. Ceníme si ale i významného zvýšení prodeje na našich nejdůležitějších exportních trzích, tedy v Německu, Velké Británii, na Slovensku nebo v Rakousku,“ řekl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. (Právo)


Přes celkovou stagnaci domácího trhu se sudovým pivem bude Budějovický Budvar nakupovat nové sudy KEG. V roce 2006 totiž poptávka po sudovém pivu z Budějovického Budvaru vzrostla a v příštím roce je očekáváno další zvýšení prodeje doma i v zahraničí. Celkem bude nakoupeno 2500 kusů nových sudů o objemu 20 l a 7500 kusů sudů o objemu 30 l. Výše investice dosáhne 21 mil. Kč.

České Budějovice, 13. prosince 2006 – Kvůli očekávanému růstu poptávky bude Budějovický Budvar, n.p. v roce 2007 investovat do nákupu nových sudů. Celkem bude nakoupeno 10 000 nových sudů typu PLUS KEG. Konkrétně to bude 2500 kusů sudů o objemu 20 l a 7500 kusů sudů o objemu 30 l. Výše investice dosáhne 21 mil. Kč. Přitom již letos v létě bylo nutné nakoupit 3000 kusů sudů o objemu 30 l v celkové hodnotě 5,8 mil. Kč. Nákupem menších sudů vychází Budějovický Budvar vstříc také požadavkům trhu, neboť segment gastronomie stále více preferuje pivo v menších obalech.

„Poptávka po našem sudovém pivu v letošním roce vzrostla, především díky exportu. Protože v příštím roce očekáváme další nárůst, musíme se včas připravit hlavně na letní sezónu,“ říká Ing. Petr Žáček, ekonomický ředitel Budějovického Budvaru. Velmi výrazný nárůst prodeje sudového ležáku Budweiser Budvar byl zaznamenán ve Velké Británii, kde letos dojde k meziročnímu navýšení prodeje točeného piva asi o 15%. Letos se tak ve Spojeném království prodá zhruba 27 000 hl točeného světlého a tmavého ležáku. Export sudového piva se výrazněji zvýšil i do Irska, Slovinska a některých dalších zemí.

V roce 2005 se sudové pivo podílelo na prodejích Budějovického Budvaru ze 46%, zbytek tvořily láhve, plechovky a tankové pivo. Celkové letošní investice Budějovického Budvaru přesáhnou 300 mil. Kč. Investice letos směřovaly především do moderních a energeticky úsporných technologií, podpory prodeje v tuzemsku i v zahraničí a také, z důvodu rostoucího prodeje, do nákupu nových přepravek a KEG sudů. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


„Spotřeba černého piva v České republice roste již několik let a stejně tak je to i u Velkopopovického Kozla Černého, která je lídrem trhu. Z celkové naší produkce tvoří lahvové černé pivo 55 procent a pozitivní trendy pozorujeme i u čepované varianty. Za posledních 5 let vzrostl počet restaurací, které mají pivo Velkopopovický Kozel Černý v nabídce, o 40 procent, a je jich už na 3000. Spotřeba černého piva určitě vzroste i před Vánoci, protože pivo k dobrému svátečnímu jídlu neodmyslitelně patří a mnoho hospodyněk jej používá i jako speciální ingredienci pro pečení, například kapra,“ říká Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Černé pivo je snad i díky mnoha lidovým pověrám (růst poprsí, hezká pleť, zlepšení trávení) oblíbenější zejména u žen, které ho pijí více než muži. Ze všech alkoholických nápojů, které ženy vypijí, tvoří černé pivo 4 procenta. Podle výzkumů jsou nejčastějšími konzumentkami černého piva ženy ve věku 46 až 55 let, pocházejí zpravidla z jižní Moravy, jsou vdané a žijí ve městech nad 100 000 obyvatel.

Černý Kozel vyniká svou karamelovou chutí a rubínovou barvou. Voda, ze které se vyrábí, pochází z lesních studní v okolí Velkých Popovic a je pravidelně kontrolována týmy odborníků. Dokladem jeho kvality a oblíbenosti je i sedminásobné ocenění Tmavé pivo roku. Velkopopovický Kozel Černý je velmi vhodný k vytváření speciálních chuťových a typových kombinací, tzv. řezaných piv. (Web Kozel)


Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy i na zahraničních trzích. Zatímco v roce 2005 dosáhl v Maďarsku, kde je licenčně vyráběn, jeho prodej 68 000 hl., pro tento rok se počítá s objemem 130 000 hl. piva. V rámci místního trhu je možno ho najít ve 400 restauracích a 8000 obchodech. O jeho významné pozici svědčí i to, že značku Velkopopovický Kozel zná v Maďarsku téměř každý druhý spotřebitel. Pivovar Dreher v Maďarsku je třetím zahraničním místem, kde se Velkopopovický Kozel licenčně vyrábí. Tato tradiční česká značka je dnes vůbec nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

"Jsme rádi, že prodeje v Maďarsku potvrzují, že Velkopopovický Kozel čím dál víc chutná nejen doma, ale i za hranicemi České republiky. Značce se v Maďarsku dostává silné marketingové podpory a dokáže konkurovat jak místním, tak importovaným pivům. Velkopopovický Kozel je dnes nejprodávanějším českým pivem na tamním trhu. Během roku už ho zná každý druhý spotřebitel a maďarští spotřebitelé vnímají Velkopopovického Kozla jako moderní, kvalitní a pravé české pivo,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Na maďarském trhu najdete Velkopopovický Kozel Světlý, a to v čepované podobě ve 400 restauracích a hospodách a v 8000 obchodech lahvovou a plechovkovou variantu. Velkopopovický Kozel se v zahraničí licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků a z dovezených českých surovin. Výrobu v sesterském pivovaru Dreher kontrolují nejzkušenější sládci z velkopopovického pivovaru.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje konkurenceschopnou tradiční českou značku, která je velmi dobře uplatnitelná na vybraných trzích a nabízí velmi dobrý poměr kvality a ceny. Průzkumy potvrdily, že například v Rusku je Velkopopovický Kozel nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem. Velké popularity již tradičně dosahuje ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva. (Web Kozel)


Fajnšmekry potěší vánoční tmavé pivo

[pondělí, 11. prosinec 2006]

Speciální vánoční chmelový nápoj pro pivní fajnšmekry tradičně s koncem kalendářního roku připravil kácovský pivovar. Od pátku jsme začali čepovat třináctistupňový tmavý speciál. Letos jsme navařili sto hektolitrů. Nabízíme ho v naší restauraci v Kácově nebo u dalších odběratelů v regionu i mimo něj, upřesnil majitel pivovaru David Hořejší. Zájemci by si měli pospíšit, protože podle odhadu Hořejšího bude do Nového roku po zásobách. Kácovský pivovar připravuje do dalšího období několik novinek. Máme před sebou rozsáhlou rekonstrukci varných nádob a co nejdříve chceme konečně rozjet avizovaný prodej našeho piva v lahvích. Stáčírna je v tuto chvíli těsně před zahájením provozu, podotkl David Hořejší. (Kutnohorský deník)


Starobylá vstupní brána do pivovaru Kutná Hora projde v následujících měsících rozsáhlou rekonstrukcí. „Brána, která je s pivovarem neodmyslitelně spojena, je za dlouhé roky používání již opotřebovaná. Proto jsme se po dohodě s památkáři a vedením města rozhodli tuto část našeho pivovaru zrekonstruovat,“ řekl Zdeněk Siblík, ředitel pivovaru Kutná Hora, který je součástí nápojářské skupiny Drinks Union. Práce na opravě již začaly, předpokládaný termín dokončení je na jaře příštího roku.

Opravy bude zajišťovat specializovaná kutnohorská firma, která má s podobnými zakázkami zkušenosti. „Jde o specializovanou společnost, která má za sebou mnoho podobných projektů,“ řekl výrobně-technický ředitel společnosti Drinks Union Daniel Váša.

Jedním z důvodů rekonstrukce je podle Siblíka to, že pivovar během posledních let výrazně zvýšil své exportní aktivity. „To také znamená větší zatížení dopravními prostředky, které do našeho areálu vjíždí. Brána je nyní staticky narušena, proto ji musíme opravit a zároveň zpevnit,“ řekl ředitel pivovaru.

V první fázi stavebních prací nejprve specializovaná firma sundá původní historickou klenbu brány tak, aby se mohly opravit nosné pilíře. „V další fázi pak zrekonstruujeme klenbu a nasadíme na opravené pilíře,“ upřesnil ředitel pivovaru. Obnova brány, včetně dalších stavebních úprav vjezdu do pivovaru přijde na více než tři čtvrtě milionu korun. (Tisková zpráva Drinks Union)


Dvanáctistupňový světlý ležák Dačický, který vaří pivovar Kutná Hora ze skupiny Drinks Union, je druhým nejlepším pivem ve své kategorii. Rozhodli o tom členové Sdružení přátel piva, kteří své výroční ceny vyhlásili minulý týden v Humpolci. Již patnáctého hlasování se letos zúčastnilo 804 členů sdružení a svůj hlas dostalo 143 různých piv napříč kategoriemi.

„Vítězství v takovéto soutěži si nesmírně ceníme. Potvrzuje to, že naše piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí,“ řekl ředitel Pivovaru Kutná Hora Zdeněk Siblík. Podle něj nejde o náhodný úspěch. „Vavříny na různých pivních soutěžích sbíráme prakticky pravidelně,“ řekl. Uznání se mu dostalo nejen z domova, ale i ze zahraničí. Tmavé výčepní pivo Dačický totiž nejvíce chutnalo jednomu z nejznámějších sládků v USA, Gerettu Oliverovi, který vloni zavítal do Ústí nad Labem na Pivovarsko-sladařské dny.

Podle Siblíka pivovar zaznamenává pravidelný nárůst zájmu o jeho značku Dačický. „Tento trend sledujeme již delší dobu. Významná část produkce tohoto piva navíc směřuje také na náročný trh v Německu,“ dodal.

Pro milovníky piva z Kutné Hory připravil ředitel se svými spolupracovníky také vánoční překvapení. „Letošní Vánoční speciál Lorec je opět světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří si oblíbili piva z našeho pivovaru a zůstávají jim po celý rok věrni,“ řekl Zdeněk Siblík. Dodal, že pivo již zraje v ležáckých sklepích a v prosinci jej budou pivovarští stáčet. (Tisková zpráva Drinks Union)


Místní pivo ochutnali v USA

[pondělí, 11. prosinec 2006]

Především první polovina letošního léta může za to, že zisky nymburského pivovaru jsou jedny z nejúspěšnějších za posledních pět let. Letošní výroba se pohybuje okolo 160 tisíc hektolitrů piva. Ve srovnání s loňským rokem je to zhruba o 10 procent více, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.V přepočtu na den brány Postřižinského pivovaru opustí zhruba 22 tisíc půllitrových lahví denně. Stabilně produkujeme šest druhů světlých piv, jedno tmavé a jedno speciální s názvem Bogan, upřesnil Benák. Postřižinské pivo míři nejen na tuzemské trhy. Kromě tradičního německého trhu a například severských

zemí letos poprvé okusili místní pivo i v USA. Prozatím byl vyvezen do Států jeden kontejner, který čítá 22 tisíc lahví. Chystá se i další zásilka, uvedl ředitel pivovaru. Produkci podle ředitele pomohlo i letní namontování nové stáčecí linky, která zvýšila kapcitu výroby. Je to pro nás velká ekonomická úspora, potvrdil Benák. Oblibě mnoha set návštěvníků se v létě těšil už tradiční Den otevřených dveří v areálu pivovaru, v jehož rámci vystoupili i známé osobnosti s pivovarem spjaté a k dostání byly speciality, například v podobě jahodového ležáku. Nemáme přehled o přesném počtu všech návštěvníků, ale poznáme to pochopitelně z konzumace, doplnil šéf pivovaru. Pro příznivce tradic Postřižinského pivovaru se chystá na příští rok několik překvapení. Na konec léta připravujeme divadelní představení oblíbených Postřižin. Takže k vidění budou i dívky v kádích, prozradil Pavel Benák. (Nymburský deník)


Nymburské pivo proniklo za oceán

[pondělí, 11. prosinec 2006]

Více než jedna pětina produkce Postřižinského piva odchází z nymburského pivovaru na zahraniční trhy.

„Nejvíce odběratelů je v Německu, významné a dlouhodobé kontrakty máme ve Švédsku, Francii, Itálii, Dánsku, Velké Británii a Slovinsku. Letos jsme pronikli do Moldavska, Austrálie a Spojených států,“ říká ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že v minulých týdnech odešel jeden kontejner s nymburským pivem do Kalifornie. „Čekáme tedy, jaká přijde odezva,“ podotýká.

Jak hodnotíte letošní rok?

V porovnání s loňským rokem máme výstav piva o osm procent vyšší. Předpokládáme, že do konce roku prodáme kolem 160 tisíc hektolitrů piva. Mezi letošní důležité investice lze zařadit novou mycí linku lahví v hodnotě deseti milionů korun. Tím také snižujeme energetickou náročnost při vaření piva a chováme se šetrněji k životnímu prostředí. V minulých dnech jsme dokončili obměnu našeho vozového parku. Jaký sortiment nabízíte?

Pivovar vyrábí osm druhů piv. Zatím nám chybí nealkoholické pivo. Přesto se domníváme se, že naše nabídka je široká a pestrá, aby uspokojila naprostou většinu zákazníků.

Připravujete nějakou novinku na příští rok?

Abychom obstáli na trhu, musíme držet krok s moderními technologiemi. Nějakou dobu chystáme nový nápoj, který by měl oslovit určitou skupinu konzumentů. Vše je stále ve stadiu příprav. Zajišťujeme obaly a další potřebné technologie. Nový nápoj bychom chtěli ve spolupráci se zahraničním partnerem představit v první polovině příštího roku.

Nymburský pivovar patří k těm menším. Jak se vyrovnáváte s těmi velkými?

Konkurence je rok od roku větší. Malé pivovary musí zákazníkům nabídnout vedle klasického piva něco navíc. Mám na mysli přístup k zákazníkům, rychlost a operativnost služeb. Spoléháme také na určitý lokální patriotismus. Naše pivo má v kraji dobrý zvuk. Díky marketingovým snahám pronikáme snad do každé druhé vesnice širokého nymburského regionu. (MF Dnes)


V jeskyni teklo pivo proudem

[pondělí, 11. prosinec 2006]

V restauraci jeskyně v Klášteru Hradišti teklo začátkem týdne při posezení s Pivovarem Klášter pivo proudem. Podobně to bude vypadat i v lednu, kdy tam proběhne slavnostní vyhlášení čtenářské soutěže Pivo na celý rok. V rámci zábavného programu se v této restauraci uskuteční vylosování hlavního výherce ceny Pivo na rok - 365 lahví piva Klášter. (Boleslavský deník)


Luxusní byty v pivovaru

[neděle, 10. prosinec 2006]

Přestože dnes to tak ještě nevypadá, už za dva roky by měl v areálu bývalého měšťanského pivovaru v Holešovicích vyrůst komplex obytných domů a kanceláří. „Kolaudaci plánujeme na prosinec 2007,“ popsala Kamila Šarmirová z prodejního centra ING Centrum bydlení.

Na projektu nazvaném A7 Arena Holešovický pivovar, který počítá s výstavbou multifunkčního městského centra, se podíleli světoví architekti Frank O. Ghery, jeden z autorů Tančícího domu, a Jean Nouvel, který je autorem komplexu Zlatý Anděl na Smíchově.

Celý projekt, který začal už v roce 2003, byl rozdělen do dvou po sobě následujících etap. První zahrnovala rekonstrukci dosavadních památkově chráněných průmyslových objektů a okolní plochy včetně dostavby volných nároží. Tato etapa bude dokončena v polovině příštího roku. Druhá etapa pak počítá s výstavbou bytových domů v severní části areálu.

„Zde vzniknou tři samostatné budovy, ve kterých kromě luxusních bytů vzniknou i originální lofty v americkém stylu a samozřejmě že i podzemní garáže,“ popsala Šarmirová.

Obchody? Názory se různí

Součástí celého komplexu budou i obchody. „V současné době tu už funguje supermarket Albert a sídlí tu vydavatelství Ringier,“ vysvětlila Šarmirová.

Názory místních obyvatel na to, zda jsou tu obchody skutečně potřeba, se však různí.

„Obchodní centrum bych jen uvítala,“ říká například Jiřina Bálková, která bydlí nedaleko nově vznikajícího areálu.

Opačný názor má však další místní obyvatel Vladimír Greiner. „Žádné obchody tu nechci,“ říká. „Nejsou potřeba. Je tu spousta malých obchůdků, které úplně stačí. Ty velké hypermarkety je všechny zničí,“ říká Greiner. „Co bych ale uvítal, je nějaké zábavní centrum,“ dodává.

Podle Šarmirové počítá projekt nejen s výstavbou podzemních garáží, ale i se vznikem menšího parku s lavičkami uprostřed celého souboru budov. „Celý komplex bude během dne normálně průchozí, ale v noci střežený,“ upozornila.

Pivo tu už neuvaří

Historie areálu holešovického pivovaru, který se do roku 2008 změní téměř k nepoznání, sahá až do druhé poloviny 19. století.

První křídlo jeho budovy bylo postaveno v roce 1895. Holešovice, tehdy nejmladší městská část, se postupem času rozvinuly v průmyslovou oblast Prahy a pivo ze zdejšího pivovaru získalo oblibu nejen v Čechách, ale i ve Vídni a Chicagu.

Tato tradice byla přerušena v dobách socialismu, kdy byl pivovar znárodněn a svou činnost obnovil jen na devět let po roce 1989.

„Ve třech samostatných budovách vzniknou kromě luxusních bytů i originální lofty v americkém stylu.“ (MF Dnes)


V letošním roce se na světových trzích prodá celkem 2,1 mil. hl piva Staropramen – celosvětové prodeje této české značky tak poprvé překonají dvoumilionovou hranici. Od začátku roku 2006 ve srovnání s rokem předchozím značka celosvětově narostla o téměř 20 %.

V roce 1999 činily celosvětové objemy prodeje piva Staropramen přibližně jeden mil. hl. Za posledních sedm let - tedy od roku 2000, kdy se Pivovary Staropramen, tehdejší Pražské pivovary, staly součástí InBev - se tak její roční prodeje více než zdvojnásobily.

„Staropramen je důležitou mezinárodní exportní značkou v portfoliu InBev,“ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu společnosti Pivovary Staropramen. „Na zahraničních trzích má značka Staropramen jednotnou grafickou identitu a v komunikaci využívá informaci o svém původu - pivo z Prahy. České pivo je v zahraničí populární, naše hlavní město je navíc velmi pozitivně vnímáno,“ dodává.

Staropramen se prodává na 30 zahraničních trzích, kde je řazen do segmentu prémiových či superprémiových piv. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou Velká Británie, Slovensko, Německo a Švédsko. Ve Švédsku je Staropramen v segmentu superprémiových piv vůbec nejprodávanější značkou, ve Velké Británii zaznamenává nárůsty prodeje v desítkách procent a je nejrychleji rostoucí značkou z portfolia InBev na britském trhu.

Licenčně se vyrábí Staropramen v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině. Meziroční nárůst licenční výroby v roce 2005 činil 76 %. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň