Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

říjen 2006

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv říjen 2006


Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje čtyři pivovary a likérku KB Likér, za tři čtvrtletí meziročně zvýšila zisk téměř o polovinu na více než 67 milionů korun. Ve stejném období loni hospodařila firma se ziskem 47 milionů korun. Tržby společnosti za prvních devět měsíců roku proti stejnému období loni o procento na téměř 906 milionů korun.

„Růst zisku souvisí především s úsporami v oblasti nákladů,“ řekl finanční ředitel společnosti Miroslav Bretšnajdr. Za růstem tržeb stojí téměř sedmnáctiprocentní zvýšení prodejů lihovin, dodal.

Celkový výstav piva v pivovarech Zlatopramen, Velké Březno, Louny a Kutná Hora za prvních devět měsíců přesáhl 682 tisíc hektolitrů, což je přibližně o dvě procenta méně než v roce 2005. „Důvodem mírného poklesu v prodeji piva byla nejen letošní podstatně delší zima a tím i menší zájem zákazníků konzumovat pivo v chladném počasí, ale také nedostatečné výrobní kapacity, které naopak neumožnily plně uspokojit poptávku v extrémních vedrech v červnu a červenci,“ řekl obchodní ředitel Drinks Union Denis Roháč.

Prodej lihovin vzrostl v prvním pololetí téměř o 17 procent na téměř 40 tisíc hektolitrů. „Růst jde, stejně jako v předchozím období, napříč celým výrobkovým portfoliem, ale nejvýznamnějším tahounem je vlajková loď Stará myslivecká, která se po redesignu etikety v loňském roce trvale usídlila mezi deseti nejprodávanějšími lihovinami u nás,“ řekl ředitel divize KB Likér Pavel Kadlec. Dodal, že stále větší podíl tvoří také nízkoalkoholické lihoviny, mezi které patří například značka Squash.

Společnost Drinks Union je podle loňských údajů čtvrtým největším domácím výrobcem piva a největším českým exportérem piva do Německa. Značka Zlatopramen je nejprodávanějším jedenáctistupňovým pivem. Divize KB Likér je třetí největší likérkou v zemi. (Tisková zpráva Drinks Union)


Šedesát šest piv se letos utkalo o prvenství v prestižní degustační soutěži České pivo 2006, která byla vyhlášena v předvečer svátku svatého Václava v Praze. " Čeští sládci a pivovarníci rozhodli, že skupina tří moravských pivovarů Holba, Zubr a Litovel vaří nejlepší česká piva," konstatovala mluvčí přerovského Pivovaru Zubr Hana Matulová. Ze šesti udělovaných medailí si moravské pivovary přivezly hned čtyři trofeje - jednu zlatou medaili, jednu stříbrnou a dvě bronzové. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. (Přerovský deník)


Situácia v banskobystrickom Pivovare Urpín je aj napriek tri roky trvajúcemu konkurzu stabilizovaná. Orientuje sa už iba na hlavnú činnosť - produkciu piva.

Pivovar Urpín BB, s. r. o., v konkurze, za ostatné tri roky prešiel výraznými zmenami. Hlavným cieľom jeho manažmentu je zachovanie výroby piva v jednom z posledných slovenských pivovarov. Aj keď na Slovensku od zavedenia vysokých spotrebných daní na pivo sa jeho spotreba dlhodobo dramaticky znižuje, darí sa stabilizovať produkciu piva v Banskej Bystrici.

Urpín prešiel ekonomickou reštrukturalizáciou a momentálne je jeho hospodársky výsledok vyrovnaný. Pri počte 80 zamestnancov vyrába ročne 75 000 hektolitrov piva a nealkoholických nápojov. Dokonca došlo k miernemu nárastu podielu v predaji na slovenskom trhu.

S novou značkou Urpiner dosiahol v tomto roku významný úspech na celoslovenskej odbornej degustácii pív Pivná korunka 2006. Získal striebornú medailu za 12-stupňový ležiak svetlý a bronzovú za 11-stupňový ležiak tmavý. Svedčí to o vysokej kvalite a vynikajúcej tradičnej chuti, ktorá presviedča i čoraz väčší počet zákazníkov.

Pôvodná značka piva Urpín sa už v Banskej Bystrici nevyrába. Proti jej zneužívaniu konkurenčným pivovarom sa vedie súdny spor, aby sa predišlo zavádzaniu spotrebiteľa. V budúcnosti sa očakáva ukončenie konkurzu a pokračovanie v rozvoji firmy. (Aktuality)


Autori tohto návrhu z generálneho riaditeľstva pre zdravie a ochranu spotrebiteľa Európskej komisie (DG SANCO) v Bruseli podľa Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPS) chcú zaviesť reštriktívnu politiku v oblasti predaja týchto nápojov bez ohľadu na národné alebo miestne zvyklosti a súčasný stav. Uvádza sa to v stanovisku k opatreniu DG SANCO, ktoré po diskusii prijali členovia SZVPS v Bratislave.

Prezident združenia Štefan Karšay na adresu návrhu EÚ uviedol:"mýlia si konzumáciu alkoholu vo všeobecnosti s nadmerným užívaním alkoholických nápojov. Obrovská väčšina spotrebiteľov piva a iných alkoholických nápojov sú zodpovední dospelí ľudia, ktorí si počínajú striedmo."

Spoločnosti zastrešené SZVPS ďalej upozorňujú, že "mnohé z opatrení, ktoré návrh obsahuje, najmä v oblasti ochrany mladistvých, reklamy či prevencie, zákonodarstvo SR pozná a úspešne aplikuje. Pivovarnícke spoločnosti na Slovensku dobrovoľne a nad rámec zákona sami upozorňujú na nebezpečenstvo neprimeranej spotreby alkoholických nápojov a odporúčajú ich umiernenú konzumáciu".

V správe DG SANCO k projektu spoločnej alkoholovej stratégie EÚ, v prípade, že bude správa schválená, "môže obsahovať iniciatívy, ktoré budú viesť ku zmenám v reguláciách predaja nápojových produktov a celého odvetvia," domnieva sa SZVPS. Regulácia podľa ich stanoviska môže mať negatívny vplyv na trh a obchod s alkoholickými nápojmi, čo môže mať za následok rast čierneho obchodu, pašovania, kriminality, rast čiernych páleníc, prechod pitia od piva a vína na tvrdý alkohol. S reguláciou sa tiež spájajú ďalšie negatívne praktiky ako zvyšovanie právomoci úradníkom a kontrolórom. Postih by zrejme pocítili maloobchody a reštauračné pohostinské služby. (O peniazoch)


Bažant sa vyrába aj v Rusku

[neděle, 22. říjen 2006]

Export piva zo Slovenska sa za prvých deväť mesiacov tohto roka medziročne znížil približne na 31-tisíc hektolitrov. Predstavuje to pokles približne o dve tretiny.

Za celý minulý rok sa zo Slovenska pritom vyviezlo 118 109 hektolitrov. Export sa znížil aj vďaka licenčnej výrobe niektorých slovenských pív v zahraničí.

Zo slovenských značiek sa v cudzine vyrába plechovkové pivo Šariš a Zlatý Bažant. Pivo Topvar sa kedysi vyrábalo v Rumunsku.

„Rastúci export a dopyt po značke Zlatý Bažant na zahraničných trhoch viedol k spusteniu licenčnej výroby v Maďarsku, Česku a v Rusku,“ potvrdil hovorca spoločnosti Heineken Roman Krajniak. Licenčne vyrobené pivo v zahraničí sa však k nám nedováža.

Pivo Šariš sa vyrába v Maďarsku z iného dôvodu. „Je to preto, že na Slovensku nemáme stáčacie linky,“ povedala hovorkyňa pivovaru Šariš Drahomíra Mandíková.

Licenčná výroba sa uskutočňuje aj v slovenských pivovaroch a neustále rastie. V roku 2005 to bolo takmer 483-tisíc hektolitrov. Na Slovensku vyrába pivá Veľkopopovický Kozel a Gambrinus firma SAB Miller. Spoločnosť Heineken zas pivo Starobrno. „Kozel a Gambrinus sa u nás vyrába, lebo české výrobné kapacity nestačia a slovenské nie sú vyťažené,“ povedala Mandíková.

Značka, ktorú vyrába Heineken licenčne na Slovensku, sa neexportuje.

Množstvo licencovaných pív spoločnosti SAB Miller je na Slovensku stabilizované. Podľa Mandíkovej je celosvetový trend, že klesá predaj piva a netýka sa to len Slovenska.

Ďalším dôvodom, prečo firmy vyrábajú pivo v licencii, sú aj nižšie náklady na prepravu.

„Objem predaja zahraničných značiek na slovenskom trhu, či už vyrábaných licenčne na Slovensku, alebo dovážaných zo zahraničia, je pre našu firmu dôležitý. Tradičné slovenské značky však výrazne dominujú,“ povedal Krajniak z Heinekenu.

Licenčné výrobky sú rovnakej kvality ako originálne. „Typický chmeľ sa dováža. Voda ako dôležitý prvok sa upravuje, aby ph bolo rovnaké,“ povedala Mandíková.

Krajniak jej oponuje: „Dôležitosť vody v procese výroby piva sa niekedy preceňuje. Podstatne väčší význam má kvalita jačmeňa. Samotná chuť piva závisí od dodržania receptúry. Chuť a charakter piva sa nemení tým, že sa vyrába v inej lokalite.“

Dôkazom je značka Heineken, ktorá sa dlhodobo vyrába na rôznych miestach celého sveta, pričom kvalita, chuť a charakter piva sú rovnaké. (SME)


Prvých deväť mesiacov roku 2006 naznačilo, že podobne ako v minulom roku sa piva na Slovensku nevyrobí viac ako 4 mil. hektolitrov (hl). "Z hľadiska produkcie piva patria posledné roky medzi najslabšie v histórii slovenského pivovarníctva," informoval agentúru SITA výkonný riaditeľ zväzu výrobcov piva a sladu Roman Šusták. "Lepšia situácia je vo výrobe sladu, kde sa podarilo nahradiť výpadok na domácom trhu dôsledkom poklesu produkcie piva tým, že Slovensko zvýšilo export sladu," dodal. Konštatoval ďalej, že export sladu sa naopak dostal v posledných rokoch na svoje historické maximá.

Za tri kvartály tohto roka vyrobili pivovarníci necelé 3 mil. hl piva, kým v minulom roku bola produkcia o 5,9 % vyššia. Export piva, ktorý sa v dôsledku licenčnej výroby niektorých slovenských značiek v zahraničí medziročne znížil približne o dve tretiny, predstavoval 31 tis. hl. Výroba sladu na Slovensku však oproti vlaňajšku stúpla o 18 tis. ton. Jeho vývoz tak za sledované obdobie oproti minulému roku vzrástol o 5,8 %.

Pivovary za predaj piva a sladu v roku 2005 utŕžili celkom 8,9 mld. Sk, z čoho 21-percentný podiel predstavuje export. Na tržbách sa export podľa Šustáka podieľal najmä vývozom sladu. Slovenský pivovarnícky a sladovnícky priemysel v roku 2005 zamestnával 2 411 ľudí, pričom priemerné mesačné mzdy v tomto odvetví predstavovali 23 586 Sk. (Orange portal)


Pivovar město zatím nechce

[neděle, 22. říjen 2006]

Úmysl radních v Uherském Hradišti odkoupit pivovar v městské části Jarošov a částečně obnovit výrobu chmelového moku, v těchto dnech ochladl. Důvodem změny postoje zástupců města byl podrobný průzkum budov v areálu. Ten totiž poodhalil skutečný stav věcí a upozornil na to, že ne všechny jsou předmětem dražby. " Na areálu pivovaru sice visí nápis, že je předmětem dražby. Není to však zcela pravda, neboť v dražbě je možné získat pouze jednotlivé budovy a některé pozemky. Nejlukrativnější budovy, tedy sladovna a restaurace, na prodej nejsou," vysvětlil okolnosti ztráty zájmu radních starosta Uherského Hradiště Libor Karásek. Původní úmysl podle něj zhatila i skutečnost, že mezi draženými subjekty nejsou ani pozemky, které by umožňovaly dopravní napojení na okolní komunikace. " Majitel, kterým je likérka z Ústí nad Labem, vylučuje prodej po částech. Vyvolávací cenu dvanáct milionů korun v tomto případě nemůžeme akceptovat," dodal první muž uherskohradišťské radnice. Podle mluvčí městského úřadu v Uherském Hradišti Petry Vaďurové Zemčíkové však zástupci města do budoucna své aktivity v pivovaru nevylučují. " Další vývoj je odvislý od dalších jednání s majitelem objektu," podotkla mluvčí. V současné době jsou podle radních nejlukrativnější právě přístupové komunikace. " V minulosti již tudy cesta vedla. Pokud by se podařilo ji znovu získat, využití objektů v její blízkosti by teoreticky mohlo být efektivní," konstatoval Libor Karásek. Pivovar v Jarošově vznikl 1688 a pivo přestal vyrábět v roce 1997. Jeho někdejší proslulost připomíná i největší hit tuzemské skupiny Argema, který doslova zlidověl a do svého repertoáru ji zařadila řada skupin i dechových hudeb. Areál byl již v minulosti několikrát předmětem dražby. Dodnes však o něj nikdo neprojevil vážnější zájem. (Slovácký deník)


Turistickými cíli už dávno nejsou jen hrady, zámky či rozhledny. Stále více se do popředí zájmů návštěvníků derou místa, kde se vyrábějí oblíbené a tradiční produkty. Potvrzují to i výsledky nošovického pivovaru Radegast, jehož exkurzní trasu letos navštívilo o 5 % návštěvníků více než ve stejném období roku 2005. Výrazně přibylo i hostů ze zahraničí.

O tom, že pivo Radegast je vyráběno v nejmodernějším pivovaru v Česku se přišlo v letošním roce přesvědčit více než 5.700 lidí. Z toho téměř 800 přicestovalo do Nošovic ze zahraničí, zejména z Polska a Německa. Jak říká manažer pivovaru, Ivo Kaňák, dlouhá cesta se turistům vyplatí: „Jsme jeden z mála pivovarů, který ukazuje výrobu piva v reálu. Pivovary stále častěji směřují k budování návštěvnických center mimo místa, kde se pivo skutečně vaří. Je to podstatně jednodušší cesta, ovšem rozhodně méně atraktivní.“

Provádění exkurzí má v Radegastu dlouhou tradici. První pivní turisté navštívili pivovar začátkem 80 let. V současnosti disponuje pivovar šesti průvodci, kteří provádějí milovníky piva šest dnů v týdnu. Stále častěji pak hosté využívají možnosti přihlásit se na exkurzi formou on-line formuláře na stránkách www.radegast.cz.

Rok 2006 je ve znamení významného růstu zahraničních návštěv. Dvouhodinovou exkurzí letos prošlo téměř 800 cizinců, zejména návštěvníků z Polska a Německa. Pro další rok chce Radegast počet turistů dále navýšit. „Je naším cílem, aby návštěva pivovaru byla v itinerářích lidí, kteří do našeho regionu přijíždějí. Proto hodláme rozšířit propagaci exkurzí v informačních centrech a u poskytovatelů ubytovacích služeb,“ přiblížil plány do budoucna Ivo Kaňák. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Lidem vadí opilci u pivovaru

[sobota, 21. říjen 2006]

Obyvatelé panelových domů u pivovaru Ostravar v OstravěFifejdách si v poslední době stále častěji stěžují na skupiny a hloučky lidí, kteří konzumují u zděného oplocení pivovaru, pod blízkými stromy či přímo u zdí panelových domů levné lahvové pivo.

To si kupují přímo v prostoru pivovaru, v prodejně zvané Pivní pohotovost. V areálu pivovaru však vypít pivo nesmějí. Pijí ho proto za plotem a stávají se terčem kritiky obyvatel domů.

Od osmi ráno do osmi večer

„Ten problém trvá rok, dva. Nejdříve tam nebylo moc lidí. Dnes už tam je často od ranních osmi hodin do osmi večera i dvacet nepříliš důvěryhodných lidí, kteří tam posedávají, jsou stále více opilí, močí na veřejnosti a hlučí,“ říká muž, kterému vadí, že se jako člověk, který chodí na noční směny, nemůže po práci v klidu vyspat. Říká, že někteří jeho sousedé mají občas strach kolem nebo mezi těmito popíjejícími lidmi projít.

„Teď jsme se dozvěděli, že tam s nějakým hrozným psem chodí i člověk, který prý seděl za vraždu. Nedivím se, že někteří lidé mají strach,“ říká obyvatel Sládkovy ulice.

Mnozí lidé ho podporují. „Není to zrovna příjemné, když si jdeme s našimi v létě sednout večer do zahrady nedaleké pivovarské restaurace a musíme projít kolem lidí, kteří už jsou dost opilí,“ říká devatenáctiletá obyvatelka panelového domu poblíž pivovaru. Jedné z důchodkyň zase vadí, že se dopoledne kvůli hluku pod okny, který vydávají popíjející zákazníci Pivní pohotovosti, nemůže dívat v klidu na televizi.

Všichni, kterým tito lidé vadí, se shodují: Je to problém každého dne od rána do večera a celého roku od jara do zimy. Někteří lidé dovedou dokonce pochopit, že tam lidé pijí pivo, vadí jim ale, že znečišťují okolí. „Co dělat, když pustíte malé dítě ven na dvorek a ono musí hledět na dospělého chlapa, který před ním čůrá do keřů? Přinejmenším je to neetické. Ale lidem, kteří mají v hlavě deset piv, je to samozřejmě jedno,“ říká mladý otec bydlící ve Sládkově ulici.

Stěžující si lidé se podivují především tomu, že s problémem nic nedělá město ani pivovar. „Proč tam více nechodí městští policisté? Jeden z místostarostů dokonce ve Sládkově ulici bydlí. To mu ti lidé nevadí?“ říká muž, ale kritizuje i pivovar. „Vždyť jsou to zákazníci jejich obchodu. Ať si je nechají uvnitř. Místa tam mají na parkovišti u obchodu dost. Ať tam pro ně vybudují nějaké lavičky a suchéWCa problém je vyřešen,“ říká muž, který nemůže kvůli hluku spát po noční.

Špatná vizitka pivovaru

To však sládek pivovaru Robert Kužela a vedoucí prodejny Pivní pohotovost odmítají.

„My ty lidi nemůžeme nechat pít pivo v areálu,“ říká vrchní sládek, přestože uznává, že opilci dělají pivovaru špatnou vizitku a že tento problém je pro pivovar nepříjemný. „Ale ti lidé popíjejí venku pivo na veřejném prostranství a nelze je odsud vyhnat. Pokud však obtěžují okolí, je to věc městské nebo státní policie,“ míní Robert Kužela. Říká, že do pivovaru už kvůli tomuto problému přišlo několik kontrol. „Jak živnostenský odbor magistrátu, tak hygienici neshledali žádný problém,“ ukazuje Robert Kužela záznamy z kontrol.

Míní, že město by mělo těm, kteří obtěžují okolí, znepříjemňovat pobyt kolem pivovaru natolik, aby jim nestálo za to budit tam pohoršení. „Vnímáme to jako problém města,“ říká vrchní sládek Ostravaru.

Stejného názoru je vedoucí prodejny Pivní pohotovost Zuzana Grimmová. „Pivní pohotovost nevznikla jako restaurace. Lidé si nemohou ani v této prodejně pivo otevřít. My je nemůžeme nechat uvnitř areálu, protože v době špičky je tady tolik aut, že mají problémy tady zaparkovat nebo se vyhnout. Nedokážu si představit, že by tady mezi nimi pobíhali ještě například podnapilí lidé,“ říká Zuzana Grimmová.

To si však nemyslí místostarosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Milan Svoboda. „Kvůli problému lidí popíjejících kolem pivovaru jsme už několikrát jednali s pivovarem a ředitelem městské ostravské policie. Pivovar nechce slyšet o nějaké dohodě, my si však nemyslíme, že by byl nějaký velký problém vybudovat někde v rohu u parkoviště u prodejny v pivovaru nějaký koutek se stolky a umístit tam budku s chemickým záchodem. Ale pivovar to nechce udělat a na toto téma s námi přestal komunikovat,“ říká místostarosta Milan Svoboda.

Rovněž strážníci podle něj krčí nad případem rameny. „Sdělili nám, že by ti lidé museli něco provést, aby je mohli rozehnat a neporušili přitom základní listinu práv a svobod. Ale aby to mělo účinek, musel by tam strážník dennodenně stát a hlídat, zda někdo neodhodí vajgl, kam nemá, nebo nemočí do křoví,“ říká Milan Svoboda. „Z hlediska obecného je to prostě neřešitelný problém. Asi nezbývá než čekat, až tam někdo někoho napadne nebo něco provede,“ říká trochu odevzdaně místostarosta.

Sládek Ostravaru Robert Kužela si však myslí, že strážníci jsou placeni od toho, aby právě v podobných problematických místech byli častěji a dohlíželi tam na klid a pořádek. Mluvčí městské policie Vladimíra Kejdová krčí rameny. „My jsme se pokoušeli ten problém řešit. Ovšem když tam naši strážníci přijedou, ti lidé samozřejmě nic nedělají. A opravdu nemáme lidi na to, abychom tam mohli postavit non stop hlídku. To bychom museli mít pětkrát více lidí, než máme,“ říká Vladimíra Kejdová.

Dodává, že ředitel městské policie narazil rovněž při řešení problému na trochu nevstřícný postoj pivovaru a že by to vyřešil malý koutek pro tyto lidi v jeho areálu. Jinak by podle ní pomohla asi jen změna legislativy, která by trochu omezila v případě pití alkoholu na ulici základní práva lidí.

Vznikne posezení?

Místostarosta obvodu Svoboda řekl, že město je dokonce ochotno se na tvorbě nějakého posezení na nějakém místě v areálu pivovaru podílet. „Pokud nemá pivovar na lavice, jsme ochotni je dodat. Vždyť jsou to jejich zákazníci a když si může takový kout dovolit udělat kdejaký malý soukromník třeba u stánku u restaurace Morávka, proč by to nemohl udělat pivovar? A myslím, že by se nějaký kout v tom velkém prostoru, třeba i oddělený od parkoviště nějakými zábranami, našel. Když se chce, tak jde všechno. Zatím je však postoj pivovaru velmi nevstřícný,“ říká místostarosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Milan Svoboda.

Sládek pivovaru Robert Kužela také připouští, že je ochoten s městem na řešení nějakého koutku spolupracovat, ovšem jedině mimo areál pivovaru. (MF Dnes)


Ryby, Holbové a Šeráci

[sobota, 21. říjen 2006]

Na výlov pivovarského rybníka pozvala letos Holba Hanušovice nejen svých 150 zaměstnanců a obchodní partnery, ale také lidi, kteří mají příjmení shodné s názvem podniku či s jedenáctistupňovým Šerákem. Několik set lidí tak v červnu překvapeně otevíralo obálku s pozvánkou. " Adresy jsme hledali na internetu, v telefonním seznamu, výzvu jsme vyvěsili na webu i v hospůdkách, kde se točí naše pivo," řekla Alena Chylová z marketingu. Výzva zabrala a v sobotu přijela na výlov asi stovka Holbů a Šeráků, mnozí opravdu zdaleka. Čekaly je dárky i prohlídka pivovaru. O rybník, který kdysi sloužil k výrobě ledu na chlazení piva, svedl nejprve hádku porybný s vodníkem Pivínkem, který zabral až na slib tří sudů piva. Pak odevzdal klíč a ředitel Zdeněk Konečný rybník odemkl. V sítích se vzápětí mrskali kapři, sumci, štiky, amuři, líni, pstruzi a cejni. " Pokaždé vylovíme kolem osmi metráků ryb. Za symbolickou cenu je prodáváme zaměstnancům," řekl Konečný. (Šumperský a Jesenický deník)


Holba pomáhá slabším

[sobota, 21. říjen 2006]

V pivovaru Holba včera předali charitativní dary v celkové výši 60.100 korun.

Z rukou předsedy představenstva převzali darovací šeky, každý v hodnotě 30.050 Kč zástupci Stacionáře Šimon Jeseník a Dětského klíče Šumperk. Dle vyjádření paní Pončové ze stacionáře Šimon získané peníze poslouží k nákupu náhradního vaku ke zvedáku pro imobilní pacienty a nákupu rehabilitačních pomůcek. Stacionář Šimon se stará zhruba o 10 mentálně i fyzicky postižených lidí, kterým zajišťuje volnočasové aktivity a také pracovní terapii, která je zvlášť důležitá pro začlenění handicalpovaných do běžného života. Součástí péče je rovněž každodenní rehabilitace. V Dětském klíči Šumperk za získané peníze zařídí a vybaví klubovnu, která bude sloužit jako relaxační místnost. Děti zde budou mít nejen příjemné prostředí, ale také speciální vybavení, tzn. hračky a pomůcky. Dětský klíč je zaměřen na zajišťování osobní asistence dětem s poruchami autistického spektra.

Obě organizace jsou neziskové a finanční prostředky získávají z dotací, grantů a darů.

Pivovar dlouhodobě podporuje nejen sport, kulturu a společenský život v regionu, ale nezapomíná ani na slabší a handicapované děti i dospělé. Finanční částka věnovaná organizacím Šimon a Dětský klíč je část výtěžku ze vstupného Pivních slavností, které se v Holbě konaly letos v září. (Web Holba)


Historicky první setkání lidí se jmény Holba a Šerák se uskuteční v sobotu v hanušovickém pivovaru Holba, jehož vlakovou lodí je pivo Holba Šerák.

Organizátoři předpokládají, že z celé republiky přijede okolo stovky jmenovců. Názvy Holba a Šerák jsou spojeny nejen s hanušovickým pivem. Holba je jméno původní vesničky, která je nyní součástí Hanušovic, a Šerák patří k nejvyšším vrcholům Jeseníků.

„Výskyt jmen jsme monitorovali, ale na Šeráky a Holby jsme neměli žádné spojení. Většina se jich nakonec přihlásila díky výzvě na webových stránkách pivovaru a na plakátech v hospůdkách a ostatních gastro zařízeních,“ uvedla Alena Chylová z hanušovického pivovaru. (Právo)


Litovelský speciál už zraje

[sobota, 21. říjen 2006]

Letošní várka třináctistupňového svátečního speciálu už zraje v ležáckých sklepích litovelského pivovaru. Klasicky vyrobené pivo se musí uvařit již v průběhu léta, aby do Vánoc stihlo prokvasit a uzrát.

„Várku jsme uvařili již 11. srpna. Po velmi dobrém průběhu hlavního kvašení zraje mladé pivo od 18. srpna v ležáckém sklepě, kde je teplota kolem jednoho stupně Celsia. Zde si poleží až 100 dnů,“ uvedl sládek litovelského pivovaru Petr Kostelecký.

Dlouhým ležením se chuť piva podle něj krásně zakulatí a pivo získá přirozený nenapodobitelný říz. Speciál se, stejně jako jiné druhy litovelského piva, už pouze filtruje a stáčí do sudů nebo lahví.

„Cesta třináctistupňového speciálu na vánoční pult je dlouhá. Kvalitní, klasicky vařené a kvašené české pivo musí projít náročným procesem vaření a zrání, neboť právě tento proces a kvalitní suroviny dělají opravdové české pivo českým pivem. Proto tento speciál vaříme už v období, kdy si lidé ještě užívají letního koupání v plavkách. Na pivo však přijdou, až budou nosit zimní kabáty,“ říká s úsměvem ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Litovelský sváteční speciál se začal vařit poprvé před dvěma lety u příležitosti 111. výročí otevření tohoto pivovaru. Od té doby ho pivovar vaří pravidelně každým rokem. Speciální piva jsou vždy jedinečnými originály. Vaří je jen některé pivovary, a to pokaždé v limitovaných sériích. Oblíbené jsou především u znalců piva. Také etikety speciálů jsou vzhledem k jedinečnosti každé uvařené várky vyhledávaným sběratelským artiklem. (Právo)


Litovel bodoval ve Švédsku

[sobota, 21. říjen 2006]

Stříbrnou medaili na celosvětovém pivním festivalu ve Stockholmu získal ležák Premium z produkce Litovelského pivovaru. Jedná se o jedno z nejprestižnějších světových ocenění. Letošní rok je pro litovelské pivovarníky mimořádně úspěšný. " Po třech zlatých medailích na domácích soutěžích jsme získali i medaili celosvětovou. Dokazuje to, že vařit pivo klasickým způsobem se vyplatí. Přirozené kvašení na otevřené spilce a dlouhá doba zrání mu přináší plnou, vyváženou chuť a jedinečný říz," řekl ředitel Miroslav Koutek. Klasicky vařené pivo z Litovle se stalo Českým pivem letošního roku a vyhrálo i v soutěži Česká pivní pečeť 2006. Nealkoholická " Litovel" vyhrála letošní ročník soutěže Pivo České republiky 2006. Na prestižním stockholmském Beer and Whisky festivalu v jedenácti kategoriích soutěžilo přes tisíc druhů piv z celého světa. (Olomoucký deník)


Pijte s mírou, radí ředitel pivovaru

[sobota, 21. říjen 2006]

Kdyby mohl, udělal by ze své kanceláře muzeum pivovarnického řemesla. Opotřebované dřevěné nářadí, repasovaná plnička lahví nebo sto let starý diplom z degustační soutěže pro něj mají větší cenu než třeba počítač. Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel, je v podniku víc než doma. Obrazně i doslova.

"Tradice vaření piva se u nás v pivovaru předává téměř jako z otce na syna. Mnoho z nás je tu už od patnácti let a k tomuto překrásnému prastarému řemeslu se stavíme jako k něčemu, co není jen naše povinnost, ale i koníček. Tradice si hrozně vážíme, a proto se také snažíme poctivé české pivovarnictví zachovat," říká muž, který do litovelského pivovaru nastoupil jako učeň a nedávno tu oslavil padesátku.

* Pane řediteli, kdysi jste řekl, že pivo je hned po vodě druhý nejzdravější nápoj. Čeho vypijete přes den víc?

Já vodu piji v pivu. Člověk potřebuje dostat do sebe kromě vitaminů a minerálů tekutiny. A pivo obsahuje zhruba devadesát procent vody. Takže to mám pěkně všechno promícháno.

* A co varování lékařů, že i malé ale pravidelné množství alkoholu může vyvolat závislost?

S tím zásadně nesouhlasím. Něco takového hrozí možná malé části populace, ale kvůli tomu si přece neodepřeme tak božský nápoj, jakým pivo v každém případě je.

Pivo je naopak velice zdravé, když ho pijete s mírou. Spousta věcí na světě je prospěšných, dokud je používáte v rozumném množství, a když je konzumujete nadmíru, mohou být škodlivé. Je jedno, jestli je to pivo nebo citron.

* Která konkurence v oboru vám chutná nejvíce?

To bych se musel zamyslet. Konkurenční piva samozřejmě degustujeme, protože z odborného hlediska není možné pít jenom to naše. Pokud ale mohu, piji piva, která jsou vyráběna klasickou metodou.

* Některé české pivovary už ale mění technologie, vyrábějí více a levněji. Vydržíte tomuto tlaku odolávat?

Celou situaci jsme si vyhodnotili už na začátku devadesátých let, kdy nám bylo jasné, že ve světě jsou úplně jiné trendy výroby piva.

Tyto tendence jsou dnes běžné i v naší republice. Viděli jsme, že se všechno urychluje jen kvůli ekonomickým ukazatelům a že už mnohdy málo záleží na kvalitě piva - na jeho pitelnosti, kterou se vyznačuje právě české pivo.

* Co znamená pitelnost?

To, že máte znovu chuť se piva napít. Když pivo děláte klasickým českým postupem, tak se všech dva tisíce složek, které pivo obsahuje, dobře propojí, sladí a zakulatí. V pivu tak zůstávají velmi důležité látky pro člověka. Takové pivo má velice pozitivní vliv i například na trávicí trakt.

* Jak dlouho ještě ale budete schopni takové pivo vyrábět?

Tuto otázku mi pokládali už v roce 1993. Dneska se píše rok 2006 a klasická Litovel je stále více žádána. A navíc vítězí na nejprestižnějších anonymních degustačních soutěžích.

Důležitým momentem je, že pivovar nerozkrádáme a netunelujeme. My ho budujeme. Postupujeme moderně, když využíváme nejnovější techniku, která nám umožňuje výrobu zpřesnit.

Zároveň ale přesně dodržujeme tradiční technologii. Tedy klasické vaření, hlavní kvašení i dlouhé studené dokvašování piva v ležáckém sklepě.

* Litovel je součástí větší pivovarnické skupiny spolu s přerovským Zubrem a hanušovickou Holbou. Byla nutnost zakládat takovou spolupráci?

My jsme ji nezakládali, jenom jsme u ní zůstali. Nikdy jsme se totiž nerozdělili. Již v minulosti jsme si uvědomovali, že naše síla je v tom, když zůstaneme pohromadě. Jsme skupina odborníků, kteří v oboru pracují léta, a fungujeme jako pověstné tři pruty knížete Svatopluka. Tři pruty se konkurenci velice špatně ohýbají. Spojuje nás klasická výroba.

* Pivovary každým rokem pivo zdražují, děláte to i vy. Kde až se cena piva jednou zastaví?

My ceny upravujeme, jen když musíme. Bývá to zpravidla jednou za rok, kdy komplexně vyhodnocujeme celkovou situaci,a hledáme také rezervy u sebe. Nemůžeme ale zacházet tak daleko, abychom při výrobě ošidili třeba suroviny nebo klasický technologický postup. Zvyšujeme cenu o nárůsty cen energií nebo surovin. Myslím ale, že jsme stabilizačním prvkem ceny na trhu.

* Bez větších zisků ale nemůžete plánovat rozvoj firmy. To nemáte žádné plány do budoucna?

Pivo vaříme za peníze, ale ne pro peníze. Areál máme krásný a dostatečně velký. Naším úmyslem není markantně rozšiřovat výrobu. Nechceme zásobovat naším pivem celý svět.

To bychom nemohli dělat klasické české pivo. Nehodláme naše zákazníky ohromovat tím, že se nám podařilo zvýšit výrobu o desítky procent. Tím, že děláme pořád to stejné, plus minus pár desítek tisíc hektolitrů, tím zaručujeme našemu spotřebiteli kvalitu.

* Vaše pivo prý popíjejí i státní návštěvy. Jak jste se dostali až na "vládní" stůl?

Sami nás oslovili. V dnešní době je to paradoxní, protože každý se cpe pomocí ostrých loktů, marketingů a "moderních metod", kam to jde.

Dnes už ale mnozí nestojí o to, aby ochutnali sice české, ve skutečnosti však pivo vyrobené stejně jako jinde ve světě. Chtějí klasicky vařené pivo. Státní návštěvy občas zavítají i do Litovle a zjistí, že tady nežijeme na palmách, ale že se máme čím pochlubit.

* Na exkurzi k vám přijeli i majitelé pubů, hospod v Londýně. Stoupl vám pak export do Anglie?

Ti si nás také našli úplně sami s tím, že chtějí prodávat pravé české pivo. Spolupracujeme už asi pět let. Export do Anglie začínal na pěti stech hektolitrech za rok, dnes je to už čtyři a půl až pět tisíc hektolitrů. Vozíme tam sudové pivo a také pivo v cisternách, které se stáčí v jednom z londýnských pivovarů.

* Kolik procent roční produkce vyvezete do světa?

Naším hlavním cílem není pivo vyvážet za hranice, protože jsme tuzemský pivovar a pivo vaříme pro našince. Vyvážíme kolem deseti dvaceti procent produkce.

* Jakým způsobem si hledáte exportní klienty? Jak se dostanete do Ekvádoru nebo Guinejské republiky?

To jsou náhody. Někdo se o nás dozví, jiný se tam odstěhuje a má zájem prosadit tam klasicky vařené české pivo. Jinak tady po Evropě jsme poměrně známý pivovar.

* V rádiu i v televizi je stále více slyšet reklamu na váš pivovar. Tomu jste se nedokázali vyhnout?

S tímto trendem musíme držet krok. Snažíme se ale, aby naše reklama nebyla agresivní. Nabádáme lidi, aby se v dnešní hektické době zastavili. Třeba u našeho poctivého, klasicky vařeného piva, jehož výrobu také neurychlujeme.

* Ne všem se ale vaše reklama líbí. Například občanské sdružení Kontext kritizuje, že pivo propagujete i na akcích, které navštěvují děti. Souhlasíte s jejich výtkami?

To vše je pouze extrémní a mylný výklad tohoto sdružení. Dal nám zapravdu i živnostenský úřad, který naši reklamu posuzoval. Nechceme, aby málo lidí pilo hodně piva, ale chceme, aby mnoho lidí pilo málo piva. Vždyť pivo je zdravé a doprovází lidstvo po celá tisíciletí.

* V devadesátých letech, kdy se český trh otevřel větší konkurenci, jste přišli o řadu místních hospod. Máte je už zpátky?

To je dlouhodobá záležitost. Ze začátku nás to hodně mrzelo, ale nebylo se ani čemu divit. Dříve byla takzvaná rajonizace. V dané oblasti se mohl pít jen jeden druh piva.

Bylo logické, že všichni chtěli zkusit něco jiného a místo jednoho tu rázem bylo třicet druhů piv. Ale poté, co se v pivovarech začalo vařit pivo také jiným způsobem než klasicky českým postupem, mnozí hospodští začali chápat, že pravé české pivo bylo k nezaplacení a vracejí se k němu. Tak se i k nám zákazníci vrací. Proto, že jsme se nezměnili.

* Vy pracujete v pivovaru už 35 let. Kde vidíte sám sebe za dvacet let?

To už budu asi v důchodu. Věřím ale, že tady bude nadále české pivovarnictví a že si ho lidé budou ještě více vážit. Myslím, že i v dalších letech bude v našem pivovaru tolik práce, že i za těch pomyslných dvacet let budu mít od rána až do večera co dělat. Pivo je totiž nevyčerpatelný zdroj inspirace.(iDnes)


Pouť vidělo 16 tisíc lidí

[pátek, 20. říjen 2006]

Černou Horu ovládlo pivo, ale i zmatky v dopravě. Lidé vypili 12 tisíc litrů piva.

Rekordní návštěvnost, nejvíc vypitého piva v historii akce, ale i dopravní kolaps přinesla sobotní 10. Pivní pouť v pivovaru Černá Hora. Jeho areál v centru dvoutisícové obce na Blanensku podle organizátorů navštívilo na šestnáct tisíc lidí.

Největším problémem bylo se do černohorského pivovaru vůbec dostat. A to i přes to, že silničáři zrušili objízdnou trasu, která přes Černou Horu už od července kvůli stavbě nového kruhového objezdu na státní silnici z Brna do Svitav vede.

Řidiči jezdili po paměti a způsobili kolaps

I když silničáři o víkendu nedostavěnou křižovatku provizorně zprůjezdnili, řidiči se chovali, jako by místem dál vedla objížďka.

„Všichni najížděli na objížďku, ne podle dopravního značení, ale po paměti, takže zablokovali dopravu a museli se vracet,“ popsal Jaroslav Řezníček, vedoucí dopravního policejního inspektorátu v Blansku. Uniformovaní policisté nakonec museli dopravu sami řídit.

Těžkou hlavu policistům dělali i lidé, kteří přijeli přímo na pouť. Centrum Černé Hory kvůli ní bylo totiž zavřené a záchytná parkoviště pro asi čtyři sta aut se podle organizátorů zaplnila hned v deset hodin dopoledne, kdy pouť začínala.

„Řidiči stavěli auta tak, že některé uličky úplně ucpali, nebrali vůbec ohled na zákazy ani zachování průjezdnosti,“ uvedl Řezníček. Na řadu tak v desítkách případů přišly pokuty i odtahová služba.

Letošní výhra: pouťobus

Spokojení naopak mohli být ti, kdo do Černé Hory vyrazili z Brna cyklostezkou se světovým rekordmanem v jízdě na vysokém kole Josefem Zimovčákem. Anebo lidé, kteří využili letošní novinky - pouťobusu. Ten vozil návštěvníky od nejbližší vlakové zastávky v Rájci-Jestřebí přímo před vstup do pivovaru.

„Poprvé jsme na pouť nevyrazili autem, ale vlakem a nemůžu si stěžovat. Děti měly radost, jízda vlakem pro ně totiž byla zážitek, navíc jsme sem dorazili dřív než jindy. Vždycky jsme totiž jezdili později, až už někteří odjížděli, aby bylo kde zaparkovat,“ pochvaloval si Michal Velechovský z Brna. Uvnitř pivovarského areálu se už spokojeně tvářila většina lidí. Organizátoři pro ně přichystali celodenní program hned na třech pódiích, na kterých nechyběla například kapela Katapult, Michal David, Zdeněk Izer, Věra Špinarová, Helena Zeťová nebo Tereza a Laďa Kerndlovi.

Přijeli však i finalisté soutěže SuperStar - Petr Bende či Gába Al Dhába, za nemocného Vlastu Horvátha na poslední chvíli zaskakovala i Šárka Vaňková. Rodiče si zase pochvalovali speciální Limonádový ráj s programem pro děti.

Víc lidí by pivovar nesnesl

I když organizátoři avizovali rekordní návštěvnost dvacet tisíc diváků, spokojeni byli i se šestnácti tisíci.

„Přijelo 12 300 platících návštěvníků a další asi 4 tisíce dětí, které neplatily, i to je nejvíc ze všech ročníků. Myslím, že kapacita byla stejně nadoraz, víc lidí by se nevešlo,“ hodnotil v sobotu v noci jeden z hlavních organizátorů Hubert Adámek.

Za pravdu mu dávali i sami návštěvníci. Dostat se přes užší průchozí místa mezi jednotlivými scénami vyžadovalo hodně trpělivosti.

Neproniknutelné davy byly všude. „Snažíme se dostat k pódiu na výletišti kvůli Šárce Vaňkové, jdeme o hodinu dřív, s těmi lidmi okolo to tak akorát vyjde,“ tvrdila uprostřed masy kousek od pódia Marcela Skoumalová z Kuřimi.

I přes to, že návštěvníci za jediný den vypili 230 padesátilitrových sudů piva a 130 sudů limonád, akci všichni hodnotí jako bezproblémovou. Na záchytce nikdo neskončil, nic se neztratilo. A až na jedno vymknuté koleno a řidiče, který v noci řídil se dvěma promile alkoholu v krvi, hlásili záchranáři i policisté klid. (MF Dnes)


Ve výtahu teklo pivo proudem

[čtvrtek, 19. říjen 2006]

Pivo v lahvích nebo sudech? V pondělí večer to bylo jinak. Hasiči jeli ke kurióznímu zásahu. V jihlavském pivovaru museli odčerpat zlatavý mok z výtahové šachty.

"Příčinou nehody byla kombinace technické závady a lidského selhání. Do šachty uniklo 500 hektolitrů piva," přiblížil Jaromír Kalina, pracovník jihlavského pivovaru.

Pivo začalo vytékat těsně po půl čtvrté ráno. "Přivolali jsme hasiče a posléze vše oznámili na odbor životního prostředí Magistrátu Jihlava a Českou inspekci životního prostředí," potvrdil.

Pivovar nehodu označil vzhledem k finanční ztrátě jako střední škodu. (Vysočina)


Bernard triumfoval ve světě i doma

[čtvrtek, 19. říjen 2006]

Rodinný pivovar Bernard dosáhl vynikajících úspěchů. V srpnu v rámci mezinárodní soutěže "International Beer Challenge 'World's 50 Best Beers'", největší soutěži balených piv pořádané ve Velké Británii, které se letos v deseti kategoriích zúčastnilo 350 různých druhů, získalo Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek první místo v nejprestižnější kategorii "Strong Lager". "Bylo to poprvé v historii soutěže, kdy tuto prestižní kategorii vyhrálo černé pivo," vysvětluje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. V dvoukolové soutěží hodnotí přibližně čtyřicet odborníků nejen chuť piva, ale i design obalu.

Na konci září potom Bernard v anketě Naše pivo 2006, ve které hlasovalo 75 redakcí, vybojoval v obrovské tlačenici pětapadesáti českých značek piva 2. místo, když se před něj dostal pouze lídr trhu, Plzeňský Prazdroj.

"Je to velice příjemný dárek k nadcházejícímu 15.výročí založení Rodinného pivovaru Bernard," říká spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a pokračuje: "Když jsme s Josefem Vávrou a Rudolfem Šmejkalem v roce 1991, konkrétně 26. října, vydražili zkrachovalý pivovar v Humpolci, měli jsme jedinou starost - zachránit jej. Tehdy nikoho nenapadlo, že by značka mohla dosáhnout takového úspěchu. Dokazuje to, že námi zvolená strategie rozvoje a dlouhodobé směřování značky mezi prémiová piva, byla správná." Rodinný pivovar Bernard dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholické pivo Bernard Free. Distribuuje je přibližně do 1700 restaurací po celé České a Slovenské republice, dále pivo vyváží do Švédska, Ruska, Velké Británie, Dánska, Německa, Ukrajiny, Austrálie, Itálie, Řecka, Slovinska, Polska, Japonska a USA. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Moderní areál v pivovaru

[úterý, 17. říjen 2006]

V areálu bývalého pivovaru pokračuje stavba administrativního centra Královéhradeckého kraje. Tříměsíční skluz ovlivnily archeologické nálezy v místech nově vznikajícího podzemního parkingu.

Podle radního kraje Tomáše Šuberta by stavba měla být dokončena na sklonku léta příštího roku. " Ve zmiňovanou dobu by měly být v areálu zkolaudovány jednotlivé objekty. Do tří měsíců by se pak do budov už mohli stěhovat jejich uživatelé," řekl. Nyní se v areálu pivovaru opravují historické fasády budov v ulici Komenského a ČSA. Restaurátoři se rovněž věnují soše patrona pivovarníků Gambrina, lví hlavě z Pražské brány a lvovi z Jiříkovy kašny.

V centru vznikne nové Pivovarské náměstí. Vyrostla zde opět vodárenská věž, která byla zbourána v roce 1930. Hned za vstupní částí bude pětipatrový podzemní parking se 480 místy. V novém areálu budou sídlit nejen krajští úředníci, ale i část univerzity a dalších institucí. Návštěvníky by do těchto míst mohla přilákat komerční zóna - restaurace, prodejna, kavárna i minipivovar, v němž se bude vařit Eliščino královské pivo. " Počítám, že do roku od zahájení provozu bychom mohli v pivovárku vařit téměř 6000 litrů piva ročně," řekl pivovarník Milan Rambousek.

Výstavba administrativního centra přijde na miliardu 29 milionů korun a splácet se má formou leasingu. (Hradecký deník)


osáhl v tomto období výstavu 103 093 hl piva (oproti stejnému období roku 2005 zvýšení o 1,8%), z čehož bylo 63% v lahvích, 36% v sudech a 1% činí plechovky. Z celkového výstavu činil export 14 536 hl (14,1%), opět v porovnání se stejným obdobím roku 2005 (9 368 hl) jde o zvýšení o 55%, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyváží zejména do Velké Británie, dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka.

Rozhodující část výroby (43%) tvoří světlý ležák Premium, 32% světlé výčepní pivo a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje především od poloviny 90. let. Společnost produkuje PRIMÁTOR Premium Dark (tmavý ležák), PRIMÁTOR Nealko (světlé nealkoholické pivo) či PRIMÁTOR Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů - dříve DIA), kdy u posledních dvou je jejich druhým největším dodavatelem pro tuzemský trh (podíl na trhu činí za 1. pololetí: dia - 14,5% a nealko pivo - 6,9%).

Chloubou pivovaru jsou však originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o novinku roku 2005 PRIMÁTOR 13% Polotmavý (obsah alkoholu 5,5% obj.) - speciální polotmavé pivo, PRIMÁTOR 16% Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) - speciální světlá piva a nejsilnější běžně vyráběné české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10% obj.) - speciální tmavé pivo. Výrobkové portfolio piv doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier - originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Speciály dokáží vhodně upoutat pozornost ke značce Primátor a tedy i k hlavní části produkce pivovaru.

Letos se také prodalo téměř 4 852 hl limonád (o 40% více než vloni), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina a vlastní sortiment byl vloni doplněn o limonádu s příchutí hroznového vína s názvem Primátor Hrozno. Novinkou letošního roku je od června ovocný multivitamínový nápoj, který již od svého uvedení na trh dosahuje velmi dobrých prodejů. Výrobu nealka jako doplňkového programu pivovar zahájil v červnu 2003.

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických technologických postupů - to se pak odráží například i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží (vloni i předloni jich získal shodně celkem 11) a navíc mu byl udělen Sdružením přátel piva titul Pivovar roku 2005. Značka PRIMÁTOR® si však udržuje svoji špičkovou kvalitu dlouhodobě. Svědčí o tom rozsáhlá řada cen ze zahraničních a domácích soutěží. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 84, z toho 20 zahraničních a PRIMÁTOR? tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejlépe si vede právě jeden ze speciálů a to 16% Exkluziv se ziskem 17 ocenění, těsně následován právě tmavým ležákem se ziskem 16 ocenění.

Letos pivovar již získal pět významných ocenění: Světlý ležák Premium v březnu obdržel certifikát kvality – Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2006, 13% Primátor Polotmavý byl v květnu vyhlášen výrobkem roku 2006 v kategorii PIVO v soutěži Volba spotřebitelů 2006 - Nejlepší novinka (soutěž oceňuje nové a inovované produkty jež byly vyrobeny či uvedeny na český trh od 1. září 2004 do 31. prosince 2005), Primátor Diamant získal v červnu 1. místo ve své kategorii v soutěži Pivo České republiky 2006, konané v Českých Budějovicích, Primátor Nealko zvítězil ve své kategorii na Dočesné v Žatci a Primátor Premium Dark se umístil v září na 1. místě ve své kategorii v soutěži České pivo roku 2006.

Pivovar si také velmi váží úspěchů, které si odnesl z letošní soutěže Potravina a Potravinář roku 2006 Královéhradeckého kraje, kdy soutěžil v kategorii Alkoholické nápoje se svými třemi výrobky a v této kategorii zvítězil, celkově v celé soutěži pak obsadil mezi 39 producenty druhé místo a třetí místo pak navíc získal v hlavní produktové části soutěže o Potravinu roku 2006, kde se účastnilo celkem 107 výrobků, Primátor Světlý ležák Premium (umístění dalších přihlášených náchodských piv - 12. skončil Primátor Nealkoholické pivo a hned v závěsu na 13. místě 13% Primátor Polotmavý).

Organizované skupiny návštěvníků také stále daleko více využívají možnosti exkurzí, kdy prohlídka s výkladem je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru, které pojme 120 osob a které bylo letos doplněno o venkovní posezení s kapacitou 40 míst. (Web Primátor Náchod)


Dalšího triumfu dosáhl, tentokrát na mezinárodní půdě, pivovar Primátor. Po zisku titulu v soutěži České pivo roku 2006, byl ověnčen zlatou medailí tmavý ležák Primátor Premium Dark na devátém ročníku akce The Stockholm Beer & Whisky Festival ve Švédsku. Druhá příčka patří americkému pivu Samuel Adams Black Lager a třetí skončil tmavý ležák Asahi Black. Náchodské pivo letos obhájilo loňské vítězství v tomto klání. Navíc v letech 1999 a 2000 obsadil tento ležák druhé místo. (Hradecký deník)


Tmavý ležák se stal pivem roku

[úterý, 17. říjen 2006]

Největšího letošního úspěchu se dočkal zdejší pivovar Primátor. Získal totiž titul České pivo roku 2006 v kategorii tmavé ležáky, a to za pivo Primátor Premium Dark. Do celostátní soutěže se přihlásilo rekordních 35 značek ve třech kategoriích, z toho bylo hodnoceno osm tmavých ležáků. (Hradecký deník)


Společnost Drinks Union, čtvrtý největší výrobce piva v zemi, investuje miliony korun do pivovaru Velké Březno, kde společnost vaří značku Březňák. „V říjnu zahajujeme investici do křemelinové filtrace v pivovaru Velké Březno. Instalace zařízení, které přispěje především ke zvýšení kvality piva, přijde téměř na čtyři miliony korun,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Celá investice do nového zařízení by měla probíhat v příštích několika měsících. „ Předpokládáme, že novou technologii spustíme do konce roku,“ dodal Váša. Pivo Březňák, které se mimo domácího trhu prosazuje především v Německu, by tak podle něj mělo dosahovat ještě stabilnější chuti než dosud. „Pro naši společnost také nové zařízení přinese snížení ztrát, které při filtraci piva vznikají,“ doplnil.

Nová filtrační technologie bude podle Váši umístěna v nové budově, jejíž výstavbu, která přišla také na několik milionů korun, již společnost Drinks Union ukončila v předchozích měsících.

Pivo Březňák, které proslavila bodrá tvář pana Cibicha na pivní etiketě, je tradiční značkou z produkce Drinks Union. Pivo se díky své kvalitě pravidelně objevuje na předních místech v degustačních soutěžích po celé České republice. Naposledy to bylo na tradiční Dočesné v Žatci na začátku září, kde světlý ležák Březňák zvítězil. Tmavé výčepní pivo Březňák pak skončilo na druhém místě. (Tisková zpráva Drinks Union)


Možnost vyhrát až 150 000 korun mají do konce listopadu milovníci piva Březňák, kteří v průběhu následujících téměř dvou měsíců nasbírají a odešlou 25 uzávěrů z piva této značky skutečných pivních znalců.

Se soutěží se lidé setkají ve většině obchodů pěti bývalých okresů kraje - Teplice, Ústí nad Labem, Litoměřice, Děčín a Česká Lípa. "Právě v těchto regionech pivo Březňák, které je známé svou lahodnou chutí a lahodnou hořkostí, našlo opravdové znalce," poznamenal Jan Sedláček, marketingový manažer piva Březňák.

Částka 150 000 korun však není jedinou výhrou, která čeká na sběratele zátek. "Mezi další hlavní výhry patří třikrát poukázka v hodnotě 5 000 na konzumaci v restauraci čepující pivo Březňák a šestkrát 200 piv Březňák," řekl Sedláček.

Pivovar dalším 5 000 sběratelů zátek rozdá speciální Březňákovské mariášové karty, multifunkční kleště, korbely na pivo a alkohol tester, to vše potištěné logem piva Březňák. (Ústecký deník)


Vánoční pivní speciál zraje

[pondělí, 16. říjen 2006]

Vánoční pivní speciál Březňák z pivovaru Velké Březno včera začal zrát v kvasných kádích. "Letošní Vánoční speciál je opět polotmavé pivo, které vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří mají Březňák rádi a zůstávají mu po celý rok věrni," řekl Jaroslav Rottenborn, ředitel pivovaru Velké Březno, který patří do skupiny Drinks Union.

Vánoční speciál vaří pivovar již čtvrtý rok za sebou. Letos uvaří tolik piva, které se vejde do dvou milionů láhví. Pivo, které sládci uvařili v noci na středu, bude nyní podle Rottenborna zrát zhruba osm až deset dní v kvasných kádích. "Poté jej stočíme do ležáckých sklepů, kde bude dokvašovat a zrát dalších zhruba 35 dnů," doplnil.

Následně se pivo stočí do láhví a na začátku prosince by se již měl speciál objevit na pultech obchodů. (Ústecký deník)


Pivo si vylepšuje pozici

[pondělí, 16. říjen 2006]

Tradice, dlouhá historie a především současná výrazně vylepšená chuť znamená pro pivo Louny začátek opětovného získávání pozic, které před lety u zákazníků v okolních regionech ztratilo.

Zajištění stabilní kvality pěnivého moku díky investicím do technologií a změnou zdroje vody pro výrobu piva je prvním krůčkem k dosažení tohoto cíle. Lounské pivo se může pochlubit především tím, že se vaří klasickou technologií z ryze českých surovin. Důležitou roli v udržení kvality piva hraje už samotná voda.

"Začali jsme proto využívat vodu z vodovodního řadu, která je po stránce kvality stabilnější. Výrazně se tím zlepšila chuť našeho piva," říká ředitel a vrchní sládek Pivovaru Louny Daniel Urban.

K výrobě lounského piva se používá sladovnický ječmen od pěstitelů rovněž z regionu, který se zpracovává ve vlastní klasické sladovně. "Přes problémy, které letos měli zemědělci se sklizní obilovin, máme na následující období nasmlouváno dostatečné množství ječmene. Ten sice nemá optimální parametry, ale my se s tím vyrovnáme přizpůsobením technologie a tak nehrozí, že by se z tohoto důvodu snížila kvalita piva. Obdobné je to i s chmelem z letošní sklizně. Část, a to tradiční poloraný žatecký červeňák, jsme si vypěstovali na vlastních chmelnicích v Děčanech na Lovosicku," dodává ředitel.

K udržení kvality piva přispívají i značné investice do modernizace technologie, oprav a údržby.

Lounské pivo se vyznačuje chuťí tvořenou výraznou hořkostí, plností a silným řízem, vznikajícím při dlouhém ležení v chladných sklepích pivovaru. Pivo má příznivce i v Německu a ve Španělsku. (Ústecký deník)


Počátky lounského pivovarnictví jsou staré jako město samo a neliší se od osudů tohoto bohulibého řemesla v jiných českých městech. Motto: Kdo tě v Lounech neopil, v Žatci nepomluvil a ve Slaném nezbil… (neznámý veršotepec v XV. století popisuje zvyklosti českých královských měst)

Ve století dvanáctém existovala při brodu přes řeku Ohři osada Luna, předchůdkyně města založeného kolem roku 1250 na zeleném drnu, východně od původní osady. Jen málo královských českých měst si dochovalo zakládací listiny, nejinak Louny. Král Jan Lucemburský, potvrzujíc roku 1325 městské výsady, vyčítavě komentuje, neboť „naši milí měšťané lounští svá privilegia lehkomyslně ztratili“.

Přemyslovci nezaložili město na tomto místě náhodou. Louny leží na dvou dopravních tepnách. Jednou je řeka Ohře, po které plavili dříví, druhou pak zemská cesta z Prahy, rozvětvující se za městem na Lipsko a Norimberk. Dvoumílová vzdálenost od dalších královských měst Mostu, Žatce a Slaného rovněž svědčí o promyšlené kolonizaci území. Rozlohou pouhých 10,5 hektaru uvnitř hradeb patří Louny mezi nejmenší mezi dvaatřiceti královskými městy.

„Kdo tě v Lounech neopil, v Žatci nepomluvil a ve Slaném nezbil…“, tak líčí jedna z renezančních veršovánek poměry ve městě, které se velmi přiživilo na husitských válkách, kdy do svého majetku získalo 25 okolních vsí. Ještě roku 1543 je společně s Plzní pátým nejvýznamnějším městem království – podle výše královské berně. Záhy, a to roku 1547, město svoji vyhlášenou diplomacií protaktizuje a staví se tentokráte na špatnou stranu – totiž proti prvnímu Habsburkovi na českém trůně, Ferdinandovi I. Král spor proti české šlechtě vyhrává a trestá nevěrné lounské „dědičným posudným“, tj. daní 20 grošů z každého varu pšeničného piva (248 lt).

Za doby císaře Karla IV. bylo ve městě 48 druhů řemesel, z nichž většina byla řemesly potravními. V roce 1590, kdy město obývá na 2500 lidí, je již řemesel 31 a nejmajetnějšími občany je 24 sladovníků, kteří vlastní 50 sladoven spolu s domem a dvorem. Jen tři z nich nevlastní pozemky.

Výroba sladu a piva je do třicetileté války (1618 – 1648) nejvýnosnějším podnikáním v Lounech přes velkou zátěž v podobě „dědičného posudného“. Celkem 130 majitelů domů – právovárečníků vaří pivo v sedmi pivovarech a vyváží spolu se sladem do jednoho sta odbytišť, nejvíce do Prahy. Po třicetileté válce z původních čtyř stovek domů zbývá pouhých osmdesát. Roku 1681 morová rána zahubí na 800 obyvatel města. Nový pivovar si postaví měšťané až roku 1809 po předchozím velikém ohni, který město zachvátil. A aby to otcové města neměli daleko, tak staví přímo vedle radnice a vaří v něm pivo do té doby, dokud jim pan kníže Adolf Josef ze Schwarzenberga nevyvede věc, která se neodpouští.

V roce 1890 totiž na hranici městského katastru v sousední obci Černčice, na vlastních pozemcích velkostatku Vršovice, během 18 měsíců postaví a nejmodernější technologií vybaví nový pivovar, který se záhy stává se svými 100 000 hektolitry ročního výstavu největším Schwarzenbergským pivovarem. Jako první pivovar v RakouskuUhersku je stavěn a vybaven technologií umělého chlazení. Osazená varní souprava byla exponátem Hrmy Novák a Jahn na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Hned druhým rokem skvělý výrobek nového závodu vytlačuje z města plzeňské pivo, a to absolutně. Odběratelem se stává rovněž slavný smíchovský hostinec „Na knížecí“ a v roce 1897 odebírá lounské pivo již 122 hostinců.

Významným krokem pro rozvoj exportu je zřízení „Vývozní kanceláře Schwarzenbergských pivovarů“, která koordinuje zahraniční aktivity od roku 1909. Lounské pivo se vyváží do Hamburku a odtud do celé německé říše pod značkou „Knížecí Plzeňské“ alias „ Fürstlich Pilsner Fürst Schwarzenberg Bräu“. Ochranná známka musela být vždy doplněna označením vyrábějícího pivovaru (Laun, Protiwin aj.).

V období I. světové války (1914 – 1918) se v lounském pivovaru vyrábí piva z náhražek, které se přidávají ke sladu (cukrovka, pýr, kukuřice, bramborová moučka, tapioka, rýže aj.), přesto dobový tisk píše,že: „…tato piva měla hustou a jemnou pěnu a podobala se průměrným pivům německým“.

Roku 1927 kupuje Schwarzenberg konkurenční pivovar Smečno a o rok později staví novou sladovnu. Příchod světové krize počátkem let třicátých nutí k uzavření kartelové dohody s dalším významným šlechtickým pivovarem v majetku knížecí rodiny Fürstenbergů – pivovarem Krušovice. Současně kupuje a samozřejmě ihned zavírá dalšího konkurenta, a tím je pivovar v Budyni nad Ohří.

V roce 1935 operuje na území ČSR celkem 320 pivovarů. Knížeti Janu Nepomuku Schwarzenbergovi patří deset z nich s výstavem 238 000 hl, tj. 3,9 %, a pivovar Louny zaujímá třinácté místo v absolutním pořadí celostátního žebříčku. Po II. světové válce následuje klasický scénář se znárodňovacím procesem, postupnou devastací a uzavíráním pivovarů. Z deseti knížecích pivovarů se konce tisíciletí dočkaly pouze dva. Protivín a Louny.

Lounský pivovar se stává roku 2002 součástí nápojářské Hrmy Drinks Union a spolu s pivovary Zlatopramen, Březňák, Kutná Hora a likérkou KB Likér ji tvoří dodnes. (MF Dnes)


Malým pokladem se pyšní rodinný pivovar Chodovar na Tachovsku.

Získal svůj nejstarší malovaný štít. Je jediný v Česku a možná i v cizině. Vzácná relikvie zobrazuje pivovar na začátku 20. století. "Je to nejstarší štít, který se našel a týká se našeho pivovaru. O jiném starším nevím," pochlubil se majitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka.

Stít se našel náhodou v Berouně. "Při uklízení ho nalezl pan Lang a naštěstí nevyhodil. Zavolal nám a pak i daroval. Udělal nám velkou radost," dodal Plevka.

Langův otec kdysi v pivovaru pracoval a štít zachycující pivovar ve dvacátých letech minulého století měl ve svém majetku. Patrně mu ho tehdy daroval někdo z vedení pivovaru. Štít teď obohatí sbírku předmětů, které mají k pivovaru v Chodové Plané vztah. (Blesk)

Pivo Chodovar mezi 100 nejlepšími pivy světa

Je nám velkou ctí, že i odborná veřejnost a to nejen v České Republice si vysoce cení kvality a chuti piva, které vaříme v našem pivovaru.

Rodinný pivovar v Chodové Plané totiž dosáhl v roce 2006 výrazných úspěchů v odborných degustacích piv. V červnu na odborné degustaci v Českých Budějovicích získal titul Pivo České republiky 2006 a v září při odborné degustaci v Žatci získala jeho piva všechna první tři místa. Rozhodnutím světových znalců piva bylo pivo z Rodinného pivovaru Chodovar 5.9. 2006 zařazeno mezi nejlepších 100 piv na světě. (Web Chodovar)


Českým mýtus o plzeňském Prazdroji

[pátek, 13. říjen 2006]

V Česku panuje axiom, že plzeňské pivo je nejlepší na světě. Ne tak zcela dávno hlásaly Plzeňské pivovary prostřednictvím textu na etiketě Pilsner Urquellu, že jeho jedinečná chuť je plodem umu českých sládků. Nový vlastník, jihoafrická společnost SAB nařídila tento z hlediska pravdy chybný nápis z etiket odstranit. Plzeňský Prazdroj - správně pouze Pilsner Urquell (kdo si dnes uvědomuje, že je to německy?) měl s umem českých sládků do činění pramálo. České na něm bylo pouze to, že byl vynalezen a vyrábí se v Plzni.

Město Plzeň mělo ve vaření piva dlouhou tradici, vařilo se tam již ve 13. století. V první polovině 19. století však v Plzni zavládla novinka. Dva místní pivovary začaly s výrobou piva spodem kvašeného, po bavorském způsobu, kdežto zbývající menší pivovary v Plzni a nakonec i v celých Čechách zůstávaly u tradičního způsobu piva kvašeného shora, nepříliš dobrého.

Shora kvašené pivo klasického typu, tedy z ječmenového sladu, je dnes naprostou výjimkou. Tímto způsobem se vyrábí svrchu kvašený kolínský Kölsch. Stejný způsob kvašení se používá u proslulých bavorských weißbierů nebo také weizenbierů, což jsou homonyma pro piva nikoliv z ječmenu, nýbrž pšeničná s podstatně menším podílem chmelu. Tyto druhy kalných piv (nechávají se v něm kvasinky) nejsou mimo Bavorsko rozšířena.

Zespodu kvašené pivo chutnalo měšťanům více, piva svrchu kvašená ztrácela se prodával hůře. Situace vyvrcholila v roce 1838 demonstrací rozezlených občanů, kteří na protest, že musejí pít takové patoky, rozbili před plzeňskou radnicí 36 sudů se shora kvašeným pivem.

2. ledna 1839 město rozhodlo vybudovat vlastní městský, tzv. Občanský pivovar s vlastní sladovnou. První pivo zespoda kvašené bylo v vystaveno v Občanském pivovaru v roce 1842. Prvním sládkem - tedy vynálezcem Pilsner Urquellu - byl městem povolaný sládek z dolnobavorského Vilshofenu Josef Groll. Traduje se, že vzniklo technologickou chybou. Původní bavorský slad se více praží, piva jsou tedy tmavší, a slad pro Pilsner Urquell nebyl prý omylem dopražen. Od té doby se rozeznává tzv. bavorský a plzeňský slad, přičemž bavorský se používá již zřídka.

Ještě týž rok ochutnala pivo z plzeňského Občanského pivovaru i Praha dost kuriózním způsobem. Pivo vozili do Prahy pro vlastní potřebu vozkové ze Šumavy. Občas dali někomu napít, pivo zachutnalo a tak se začalo dovážet pro Pražany v sudech. To byla tehdy věc naprosto nevídaná, protože místní pivovary zásobovaly pouze své bezprostřední okolí. V roce 1845 už 53 pražských hospod čepovalo pivo z Plzně. Za dalších jedenáct let poté dobylo Paříž a výstavbou železničních tratí zahájilo své vítězné tažení Evropou.

Josef Groll pobyl jako vrchní sládek v Občanském pivovaru jen tři roky, povolán po svém úspěchu králem zpět do Bavorska. Téměř do konce 19. století měl Občanský pivovar ještě tři vrchní sládky - všechny Bavory. Tedy po více než padesát let nebyl ani jeden vrchní sládek z Čech. Tak jak je to s tím “plodem umu českých sládků?” (Virtually.cz)


Pivovarské muzeum v Plzni rozšiřuje využití nedávno uvedené edice pivních známek. Ke stříbrné, mosazné a měděné přibyla ještě hliníková známka, kterou obdrží individuální návštěvníci Pivovarského muzea a v přilehlém šenku Na Parkáně nebo v restauraci Na Spilce ji mohou směnit za sklenici ležáku Pilsner Urquell. Zároveň se rozšiřuje nabídka pro skupiny o možnost ochutnat pivo přímo v muzeu. Muzeum tím vychází vstříc přáním návštěvníků zařadit do trasy prohlídky ochutnávku piva Pilsner Urquell.

Individuální návštěvníci muzea dostanou ke vstupenkám hliníkovou pivní známku. Tu si mohou ponechat jako suvenýr nebo - pokud je jim více než 18 let - ji mohou směnit za třetinku nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v přilehlém šenku Na Parkáně. Pivo mohou dostat za pivní známku i v restauraci Na Spilce v areálu plzeňského pivovaru. Pokud muzeum navštíví početnější skupina, její členové starší 18-ti let dostanou pivo z historického výčepu přímo od průvodce v muzeu. Se sklenicí piva pak mohou návštěvníci absolvovat zbytek prohlídky.

Návštěvníci Pivovarského muzea doposud neměli příležitost ochutnávat pivo přímo při prohlídce muzea. Jedinou možností ochutnání pivovarnických produktů bylo zajít do šenku Na Parkáně. „Ze spontánních reakcí a výzkumů spokojenosti návštěvníků nám dlouhodobě vycházelo, že ochutnávka zde chybí. Proto jsme se rozhodli přání hostů vyslyšet a zavést ochutnávku piva Pilsner Urquell jako nedílnou součást každé prohlídky,“ říká k zavedení ochutnávek Jiří Hána, historik Pivovarského muzea v Plzni, a dodává: „Plánované vydání pivních známek nám přišlo vhod a přidali jsme hliníkovou verzi známky. Dostávají ji individuální návštěvníci a je na jejich zvážení, zda ji vymění za pivo nebo si jí ponechají jako suvenýr. Hliníková verze známky je samostatně neprodejná – lze ji tedy získat jen s individuální vstupenkou do Pivovarského muzea v Plzni. Cena vstupenek i po zavedení ochutnávek piva zůstává stejná.“.

Pivní známky měly svoje místo již v historii pivovarnictví. Zaměstnanci pivovarů je dříve dostávali jako součást odměny za práci a mohli si za ně vyzvednout tzv. domácí, později deputátní pivo, zpravidla 3 litry na den. Stejně jako dříve zaměstnanci pivovarů za práci, dostávají dnes pivo návštěvníci muzea jako odměnu za to, že přijeli. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Rozpočet Strakonic už nezatěžuje sedmdesátimilionový úvěr na koupi pivovaru. Na splátky dluhu si totiž dokáže vydělat sám pivovar. Strakonická radnice si vzala loni úvěr na nákup tehdejšího pivovaru Nektar, který patřil ministerstvu zemědělství. Sedmdesát milionů korun měla splácet deset let. „Pivovar je soběstačný a dokáže si na splátky sám vydělat, takže to nezatěžuje městský rozpočet, “ řekl starosta Strakonic Pavel Vondrys. Vedení Měšťanského pivovar Strakonice přitom věří, že ani v budoucnu nebude mít podle svých propočtů se splácením půjčky problémy. „Loni jsme vyrobili 73 tisíc hektolitrů piva, letos počítáme o dva tisíce více. Dostáváme se na nové trhy, do nových restaurací i do zahraničí, takže jsme samostatní,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Václav Moravec. Ekonomové míní, že strakonický pivovar je dobrým příkladem, jak by městské společnosti měly podnikat. „Je to výhoda, když má město nějakou svou společnost, kterou nemusí dotovat. To, že si pivovar sám vydělá na sedmdesátimilionový úvěr, je úctyhodné, obzvláště v této branži. Je to ukázka toho, že podnikat může i městská společnost s velmi dobrým výsledkem, “ řekl na adresu pivovaru českobudějovický ekonom Martin Janoušek. (Budnews)


Legenda Formule 1 byla v Krušovicích

[středa, 11. říjen 2006]

"Vyhrajeme," odpověděl jako správný manažer na otázku, jak dopadne tým Austrálie v nedělním závodě na Masarykově okruhu v Brně, v závodech A1 GP manažer australského národního týmu a bývalý automobilový závodník a vítěz Formule 1 v roce 1980 v týmu Williams Alan Jones, který ve čtvrtek navštívil krušovický pivovar.

Poté s úsměvem dodal, že na vítězství samozřejmě nepomýšlejí, protože do Čech přivezl tým nováčků, kteří budou především sbírat zkušenosti. Na pěkné umístění před domácím publikem si ale brousí zuby především současný nejlepší automobilový závodník Tomáš Enge. Hlavní závod se jede tuto neděli od 15 hodin. Královský pivovar Krušovice je v sezoně 2006/2007 jedním ze sponzorů národního týmu ČR. Krušovické tmavé si natočil Jones sám, překvapilo ho pivo řezané. Potěšilo ho, že mohl ochutnat nejlepší ležák na světě, protože krušovický Imperiál byl oceněný nedávno v Americe Zlatou medailí. (Rakovnický deník)


Krušovické pivo expanduje do ciziny

[středa, 11. říjen 2006]

Od ledna do září vzrostl meziročně vývoz krušovického piva o čtvrtinu. Společnost Královský pivovar Krušovice tak překoná loňský rekordní výsledek, kdy v zahraničí skončilo téměř 200 tisíc hektolitrů krušovického piva. „Růst táhly především vývozy do Ruska a Německa, vyšší prodeje ale vykázala většina z téměř 30 zemí světa, do kterých se značka Krušovice vyváží,“ řekl mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. „Na krušovickém exportu se podílí hlavně pivo Krušovice černé, které je nejprodávanějším českým černým pivem v zahraničí,“ uvedl vedoucí exportního oddělení Krušovic Kamil Krakeš. (Lidové noviny)


Vánoční pivní speciál Lorec z pivovaru v Kutné Hoře již zraje v ležáckých sudech ve sklepích pivovaru. „Letošní Vánoční speciál je opět světlý čtrnáctistupňový ležák, který vaříme pouze jednou ročně. Je to jakási třešnička na dortu, kterou připravujeme pro naše zákazníky, kteří si oblíbili piva z našeho pivovaru a zůstávají jim po celý rok věrni,“ řekl Zdeněk Siblík, ředitel pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union. Vánoční speciál pivovar poprvé uvařil již v roce 1978. Letos půjde o várku, která se vejde do 16.000 pivních lahví.

Pivo, které v Kutné Hoře uvařili na konci srpna, musí podle Siblíka velmi dlouho zrát. „Z varny jsme jej nejprve sespílali, tedy přečerpali do kvasných kádí, kde 14 dní kvasilo. Poté jsme jej sesudovali do ležáckých tanků ve sklepě, kde dokvašuje a zraje dalších 100 dni,“ doplnil. Přibližně v polovině listopadu pivo stočíme do lahví a na začátku prosince by se měl speciál Lorec objevit na pultech obchodů.

Vaření vánočního speciálu je podle Siblíka pro pivovarské vždy určitým svátkem. „Protože se vánoční pivo vaří skutečně pouze jednou ročně, vždy ho hýčkáte přeci jen o něco víc než ostatní piva. I postup výroby je trochu odlišný než například u Dačického, kterého zde vaříme celý rok,“ uvedl ředitel pivovaru.

Zájem lidí o pivní speciál Lorec není podle Siblíka jen o Vánocích. „Mnohdy se mě lidé ptají, jestli nebudeme pivo vařit častěji, protože jim jen na Vánoce nestačí. Uvidíme,“ dodal tajemně.

Pivo Lorec společně s Dačickým patří, stejně jako piva Zlatopramen, Louny a Březňák, do skupiny Drinks Union. Společnost je podle loňských výsledků čtvrtým největším výrobcem piva v zemi. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovar Klášter se stal výrazným partnerem 4. Festivalu evropských filmových úsměvů. Festival komedií jak české, tak zahraniční výroby se uskutečnil v mladoboleslavském Škoda Auto Muzeu. Pivovar Klášter byl přitom k nepřehlédnutí. Kromě log na hlavním promítacím pódiu se o něm pochvalně vyjadřoval i moderátor slavnostního zahájení i zakončení, známý herec Marek Vašut. Pivo jako dárek získali známí herci - Pavel Landovský a Jiřina Bohdalová. Těm osobně soudek na pódiu za potlesku zaplněného hlediště předal člen představenstva společnosti Ecoholding, která provozuje Pivovar Klášter, František Hřebík (na fotografii vpravo).Pivo z Kláštera teklo doslova proudem i na rautech při zahájení a ukončeni festivalu v Zákaznickém centru Škoda Auto, kde se uskutečnila setkání pozvaných. Stánek pivovaru byl umístěn hned při vchodu a výrazné zelené barvy si každý všiml, chuť piva si všichni pochvalovali. V rámci festivalu se uskutečnilo v Pivovarské restauraci pod areálem pivovaru setkání významných osobností a partnerů celého festivalu. "S organizačním štábem spolupracujeme třetím rokem a naše spolupráce se neustále rozvíjí. Letos vznikl nápad vyrobit pro festival speciální Festivalový ležák. To se povedlo a láhev piva se sklenicí s novým logem ve speciálně vyrobeném obalu byly krásným dárkem. A etikety se staly vyhledávaným artiklem sběratelů," uvedl ředitel Josef Špryňar. (Boleslavský deník)


Tisíce lidí přilákal o víkendu Den otevřených dveří v Pivovaru Klášter. Už od jedenácté hodiny, kdy se návštěvníkům otevřely brány pivovaru, se na nádvoří začali shlukovat první lidé. Velký zájem byl o návštěvu míst, kde se vyrábí pivo. Největší štěstí měli lidé, kteří přišli mezi prvními. Ostatní museli na exkurzi vystát i několik desítek minut dlouhé fronty.

Návštěvníci se nejprve od průvodců dozvěděli něco málo o založení pivovaru. Poté jejich kroky vedly do varny. Největší zájem však u lidí vyvolala návštěva takzvané spilky, neboli kvasírny. "Už se blížíme, je to pěkně cítit," podávali si lidé informace před příchodem ke kádím. Zatímco někteří návštěvníci pečlivě poslouchali výklad průvodců, jiní se naopak snažili ochutnat právě kvasící pivo. Posloužily jim k tomu kelímky, které si někteří speciálně kvůli tomu přinesli. "Má to zajímavou chuť," okomentovala ochutnávku jedna z návštěvnic. Poslední zastávka byla v ležáckém sklepě. Lidé museli sestoupit do nejnižších prostor pivovaru. Právě tam probíhá fáze dozrávání. Návštěvníkům se naskytla jedinečná šance ochutnat kvasnicové pivo. "Je to nejlepší pivo - nefiltrované, s velkým obsahem kvasinek, které má blahodárný účinek," informoval ochutnávače průvodce a bývalý pivovarský sládek Zdeněk Čermák. Po zdolání řady schodů byla většina lidí značně vyčerpána. "Tohle bych zdolával jen kvůli tomu pivu," okomentoval výstup jeden z mladíků. Návštěvu pivovaru si nenechal ujít ani senátor Jaroslav Mitlener. "Pivo Klášter znám dobře hlavně z fotbalu," řekl Mitlener. Zatímco vedení pivovaru očekávalo stovky lidí, nakonec o výrobu piva projevily zájem odhadem tři tisíce lidí. Na klášterské pivo a něco málo k jídlu museli lidé vystát dlouhé fronty. (Mělnický deník)


O piva ze středočeských pivovarů je ve světě zájem. V celkovém vývozu zaujímají podle mluvčího krajského úřadu Martina Kupky přes patnáct procent. A číslo by mohlo být ještě vyšší, kdyby nesla označení České pivo, o které české pivovary v Evropské unii usilují.

„Jde o označení, které by jasně definovalo a reprezentovalo pivo od nás. České pivo se totiž od ostatních odlišuje chuťově a má řadu dalších kvalitativních rozdílů,“ uvedl Petr Brynych z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Je vyrobeno z českých surovin, klasickou technologií, má standardní hořkost, piva jsou plná, mají přiměřený říz,“ vysvětlil.

Získat společnou ochrannou známku České pivo se snaží většina středočeských pivovarů, ať už jde o velké, nebo malé, které vyvážejí do zahraničí. Zeměpisné označení by ale nejvíce pomohlo zejména menším pivovarům.

„České pivo je fenomén, ale musíme se naučit ho lépe prodávat. Značka by nám v tom určitě pomohla,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Z Nymburka jde přitom na vývoz 16 tisíc hektolitrů piva, což je přes 20 procent výroby.

Ještě výraznější podíl na vývozu má Lobkowiczký pivovar, který exportuje dokonce přes 80 procent výstavu piva. Ale vůbec nejvíce piva vyváží za hranice Královský pivovar Krušovice - 240 tisíc hektolitrů. Kvůli nárůstu exportu v Krušovicích postavili dvě nové haly.

„Vývoz našeho pivovaru dál roste. O získání značky České pivo ale usilujeme i my, určitě by nám to v rozšíření vývozu pomohlo,“ potvrdil mluvčí Královského pivovaru Krušovice Vlastimil Bradáč s tím, že z Krušovic jde na vývoz více než polovina piva.

Stejný cíl mají i další středočeské pivovary.

Iniciativu pivovarů podporuje i krajský úřad, který má v úmyslu středočeské pivo v zahraničí zviditelnit. I proto se koncem září konala v Bruselu prezentace středočeských pivovarů. „Nabídku účasti na této akci jsme se snažili předat všem středočeským pivovarům. V Bruselu se představily všechny, které o to projevily zájem,“ řekl mluvčí Kupka. Podle něj se podařilo posílit tlak na schválení regionálního označení České pivo.

Podle členů Evropské komise je ale nutné prokázat spojení produktu s místem původu, způsobem výroby a zdroji surovin. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého už ale česká strana tento problém dávno vyřešila. (MF Dnes)


Pokud jde o počet pivovarů, jsou na tom střední Čechy dobře. A pivo se tady vaří také dobré. Alespoň to tvrdí zástupce ředitele Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Petr Brynych.

* Ve středních Čechách je třináct pivovarů. Je to hodně, nebo málo, pokud to srovnáme s jinými kraji?

Počet pivovarů není až tak rozhodující, určující je totiž průměrný výstav pivovaru. Když bude v regionu jeden pivovar, který bude dělat milion hektolitrů, a jinde jen deset tisíc, bude to rozdíl. Takže počet pivovarů je zavádějící. Může to jen charakterizovat koncentraci výroby, nikoli ale kvantitu.

* Jsou ve Středočeském kraji pivovary něčím výjimečné?

Kromě velkých pivovarů je tu mnoho menších nebo středních. Určitou zajímavostí je třeba Berounský medvěd. Výstav je sice malý, ale je to rarita. Má svoji osobitou atmosféru a pivo je kvalitní. Pivo se vaří leckde i v restauracích, takovým příkladem je třeba Chýně v okrese Praha-západ. Tamní pivovar byl vybudován z bývalého kravína.

* Mění se výrazně počet pivovarů v regionu?

Nejvíce jich zaniklo na přelomu 19. a 20. století. Tehdy bylo mnoho malých pivovarů ve vesnicích. V poslední době ale naopak některé znovu vznikly. Například Rakovník se opět vzchopil. Patřil svého času mezi nejlépe vybavené střední pivovary, pak byl ale několik let zavřený, zařízení bylo částečně rozprodáno. Jeho nový majitel se teď zase snaží obnovit export do Spojených států amerických a do Ruska. Znovu byl otevřen pivovar v Kácově na Kutnohorsku, který začal z ničeho a postupně si získává všechny hospody v okolí. Je to pivovar, který dokáže získat pozornost.

* Mají tyto malé a střední pivovary šanci konkurovat vyhlášeným pivním značkám a uspět za hranicemi?

Uspět v porovnání s pivovary, které jsou nadnárodními skupinami, je velmi obtížné. Z hlediska objemu jsou nesrovnatelné. Na druhou stranu - v regionálních pivovarech a jejich pivech je i kus toho kraje, charakterizuje ho. Lidé by měli tato piva ochutnávat, navíc většina je kvalitních. Důležitá je i cena. U těch méně známých značek nemůže být příliš vysoká, současně ale pivovary nemohou dělat se ztrátou. A tak se snaží dosáhnout vyššího objemu, aby se jim snížily náklady. V zahraničí ovšem mají úspěch i méně známé značky. Třeba Klášter je typem pivovaru, který si vede zdárně s exportem. Je jedním z prvních, který vyváží do Číny, což je obtížné. Má silný export také do Německa. (MF Dnes)


V centru Prahy vzniká nový pivovar

[úterý, 10. říjen 2006]

Nabídku sedmi pražských minipivovarů obohatí v příštím roce nový přírůstek. V podzemí rekonstruovaného domu U Zlatého anděla v Celetné ulici vyrůstá malý pivovar. Po šesti stech letech se tak na původní místo pivovaru opět vrací sladovnické řemeslo.

Pivovar by měl ročně uvařit více než 400 hektolitrů piva "Bude to český typ piva," potvrdil Sebastian Pawlowski, majitel společnosti Copa Group, která historický dům U Zlatého anděla rekonstruuje. V současné době dodělávají stavebníci poslední úpravy historického sklepení.

"Sklepy v této části jsou dosti stísněné. Teď čekáme, až stavebníci dokončí obklady a uvidíme, jak velké tanky se nám tam podaří vtlačit," uvažuje Pavel Vojta ze společnosti B-Kontakt, která vybavovala pivovarnickým zařízením například minipivovar Strahovského kláštera nebo Richter Pub u nemocnice Bulovka.

Ve varně se podle Vojty bude vařit kvasnicové pivo. "Dá se předpokládat, že se bude vařit pivo nefiltrované, tak jak je to u minipivovarů běžné. Z padesáti podniků, které jsou v republice, jen jediný pivo filtruje," vysvětlil Vojta. Kvasnicové pivo doplní nabídka známých značek předních českých i zahraničních pivovarů.

Novinkou, která nemá v Praze zatím obdoby, je takzvaný samočepovací stůl. Tedy stůl s pípou uprostřed, kde si bude moci host načepovat vlastní půllitr podle libosti.

"Host nejdříve složí určitý obnos za žádané množství piva a pak už se bude moct obsluhovat sám," vysvětlil Petr Bělovský z Copa Group.

"Rozhodně to bude exkluzivní pivo v exkluzivním prostředí. Hosté musí počítat s tím, že si za pivo připlatí," podotýká Vojta.

Jak bude nové pivo chutnat, nedokážou zatím odhadnout ani majitelé. "Budeme se snažit nabídnout nějakou originalitu, ale takovou, která bude respektovat tradice českého pivovarnictví. Budeme vařit jen z klasických surovin - slad, voda, chmel, kvasnice. Ostatní bude know-how sládka," sdělil Pavel Vojta. Nové pivo se v Celetné začne vařit na jaře příštího roku. (iDnes)

[Praha] 12:16 [permalink] [reaguj]



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň