Reklama na PI Reklama na PI Rastal

květen 2006

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv květen 2006


Brněnský pivovar Starobrno chce mít do dvou let 11 značkových restaurací. První už otevřel v Jihlavě, ostatních deset bude mít stejný interiér, jídelníček a pro všechny jejich provozovatele budou platit stejné podmínky. Nový gastronomický projekt přijde firmu na 50 milionů korun, řekl mluvčí Starobrna Aleš Řiháček. Takzvané franšízové restaurace už v Česku zařídily například pivovary Staropramen nebo Budvar.

Hospody Guesto budou nabízet právě piva z portfolia Starobrna. "První restaurace má nyní v nabídce devět čepovaných piv značek Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Heineken, Amstel a Murphy´s. K tomu lahvové speciály a nealkoholická piva," upřesnil mluvčí. Novinkou je podle něj doporučení nejvhodnějších piv k jednotlivým jídlům.

Jihlavu si firma pro pilotní restauraci vybrala záměrně, chce v regionu posílit svou pozici. "Měsíční zkušební provoz ukázal, že Starobrno vsadilo s tímto konceptem na správnou kartu. Svědčí o tom den ode dne rostoucí tržby a plnější lokál," míní generální ředitel firmy František Krakeš. Do konce roku otevře Starobrno podobné podniky v Olomouci a Brně.

"Do jedné provozovny dáme v průměru čtyři až pět milionů, další náklady zaplatí majitelé objektů, od kterých si bude Starobrno prostory pronajímat. Pivovar sám ale restaurace provozovat nebude. V každém městě vybere firmu, která se bude o podnik starat.

Podobně fungují i značkové restaurace Staropramenu Potrefená husa. Síť značkových hospod pivovaru zahrnuje pět rozdílných druhů pohostinských zařízení. Do roku 2008 jich chce mít firma 60. Největší domácí pivovar Plzeňský Prazdroj má 12 restaurací Pilsner Urqell Original Restaurant, třináctou chce firma uvést do provozu letos v září. Budvar pak reprezentuje pět restaurací Budvarka.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, čtvrtého největšího světového producenta piva. V červenci 2005 firma převedla do Brna výrobu znojemského Hostanu. Loni pivovar prodal 963.000 hektolitrů nápojů a asi 106 milionů korun. (MaM)


Víc prodaných piv a větší propagace značky ve světě si slibuje od blížícího se mistrovství světa ve fotbale v Německu ústecká pivovarnická skupina Drinks Union. Ta je už nyní největším českým vývozcem piva do Německa, její manažeři čekají, že export nyní ještě vzroste.

Zejména točené pivo by podle předpokladů mělo téct výrazně silnějším proudem než obvykle, aby ukojilo žízeň dychtivých fanoušků, kteří vyrazí sledovat zápasy do restaurací. Ústecký pivovar zároveň očekává také nárůst exportu do sousední pořadatelské země.

"Bude to mít pozitivní vliv hlavně na prodej v hospodách či barech. O kolik se spotřeba zvýší, bude ale hodně záležet na úspěchu českého mančaftu," řekl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Červen se však podle něj může díky šampionátu dostat v objemu výstavu piva na úroveň července, který bývá spolu se srpnem špičkou celého roku.

"Očekáváme zhruba čtvrtinový nárůst odbytu v souvislosti s mistrovstvím světa," říká manažer exportu skupiny Drinks Union Viktor Audrlický. Skupina vyváží ročně na německý trh kolem 260 tisíc hektolitrů piva a je největším domácím vývozcem do Německa.

Také pivovary v sousedním Libereckém kraji již před blížícím se šampionátem zvýšily výrobu. Důvodem je nárůst exportu do pořádající země, ale především očekávaná vyšší spotřeba v tuzemsku. S teplým počasím v červnu tradičně odbyt pivovarům stoupá, letos však předpokládají ještě větší nárůst spojený právě se sledováním fotbalových zápasů hlavně v hospodách a barech. (MF Dnes)


Výjimečné sedmnáctistupňové pivo uvařené pouze víkendové oslavy mohly ochutnat stovky lidí, kteří zavítali do moravského Štramberku. A co se slavilo? Připíjelo se na první narozeniny Městského pivovaru, jehož sládek vaří pivo v domě přímo na štramberském náměstí.

"Důvody k oslavám byly pádné, pivovar za prvních dvanáct měsíců uvařil třetinu piva nad plán, více než 600 hektolitrů. Je to také tím, že se pivo začalo prodávat i v dalších restauracích v regionu," řekl šéf pivovaru Václav Žila.

Původní nabídku světlého a tmavého ležáku plzeňského typu s názvem Trubač pivovar během roku doplnil ještě o višňový a švestkový pivní speciál.

"Švestkové pivo s názvem Valašské trnkové pivo je jediné svého druhu v Česku. Vyrábí se ale jen příležitostně," dodal Žila. V lednu začal pivovar ještě vyrábět třináctiprocentní tmavý speciál.

Pivo začal loni ve Štramberku po 150 letech vařit ostravský podnikatel Pavel Šmíra, který ve městečku koupil a opravil několik domů a v podhradí organizuje kulturní akce.

Pivo jako hobby na celý život

Speciální pivo uvařil sládek štramberského pivovaru Marek Pietoň. Ten sice prošel mnoha zaměstnáními, jako sládek se však vrátil k své celoživotní lásce. Jeho spolupracovníci z firmy Šmíraprint totiž dobře vědí, že své první pivo uvařil štramberský sládek už mnohem dříve. A to bez speciálních škol a v poměrně mladém věku.

"Pivo je jeho celoživotní hobby. Od čtrnácti let si vařil pivo ve vaně u babičky," říká o Marku Pietoňovi šéf pivovaru Žila.

To sládek zmírňuje. "Tak brzo to nebylo, ale jednou jsem našel u své nynější ženy návod její babičky, jak vařila za války takzvané šizené pivo. Tehdy nebyly suroviny a lidé si pivo vařili doma třeba z cikorky. Jediné, co tam chybělo, byl chmel. Nakonec jsem natrhal divoký chmel a uvařil jsem první pivo. Jenže jsem tam dal běžné kvasnice do pečiva a tak se to napoprvé nepovedlo," vypráví štramberský sládek.

Neúspěch ho ale neodradil. Naopak. Začal se zajímat, jak to staří pivovarníci dělali. Ve vědecké studovně našel recepty na pivo v odborných knihách a za chvíli vařil pivo, které už s uznáním pili i jeho přátelé. "Začalo mne to velmi bavit. Poznal jsem, že naše stará sládkovská škola byla kdysi uznávaná ve světě a čeští sládci doslova pořádali mise a učili vařit pivo mnohé země," říká pyšně Marek Pietoň.

Učil se u profesionálů

Když firma Šmíraprint hledala sládka, sáhla právě po něm. Z muže mnoha povolání a sládka-samouka se stal rok před uvařením piva zapálený učedník u profesionálů. "Měl jsem velké štěstí, že jsem potkal flekovského sládka. Od něho jsem se naučil vařit černé pivo, jen ho dělám hořčí, protože lidé v tomto kraji tíhnou více k silnějšímu a hořčímu pivu," říká štramberský sládek.

Muž, který v mládí nedostudoval geologii na ostravské VŠB, je dnes ve svém živlu. "Je to poprvé, co při práci cítím, že jsem hrdý na příslušnost k pivovarskému cechu. Je to poctivé řemeslo s tradicí a cítím z něj stavovskou čest," říká. (iDnes)


Hlučínský starý pivovar loni ztrojnásobil výstav na necelých 4000 hektolitrů piva. Je to nejvyšší výstav za 13 let existence minipivovaru, což se podle ředitele pivovaru Leonarda Plačka podařilo díky lepšímu marketingu. Hlučínský producent má podle něj šanci zvýšit dodávky do Německa a uplatnit se v Polsku. Díky tomu by už letos mohl dosáhnout výstavu 5000 hektolitrů.

"Nyní dodáváme pivo hlavně do velkoskladů v Opavě a Ostravě, odkud si ho hospodští nakupují," dodal. Pivovar vaří světlý ležák značky Avar, 95 procent výroby je v sudech.

Hlučínský pivovar se snaží pronikat i do zemí EU, kde je podle Plačka lepší prostředí. Evropští milovníci piva nejsou tak věrní určitým značkám jako Češi, ale pijí pivo, které jim zachutná. Podle Plačka si hlučínský ležák našel příznivce v Německu, kde ho čtvrtletně vypijí okolo 40 hektolitrů.

"Naše pivo bylo před nedávnem v Německu vyhodnoceno mezi první stovkou nejlepších piv na světě. Vyšlo to už i knižně. Hned mi přišlo trojnásobné množství objednávek z Německa," dodal Plaček. Nadějně vypadají podle Plačka nové trhy ve Varšavě a Berlíně, které ale zatím nejsou smluvně podchyceny. "Pokud se to podaří dotáhnout do konce, do Varšavy by v letošním roce mělo směřovat sto sudů týdně a stejně tolik by mělo jít i do Berlína," dodal. O hlučínské pivo mají podle něj zájem v irském Dublinu a ve Vietnamu.

Hlučínskému pivovaru se podařilo třikrát meziročně zvýšit výstav navzdory tomu, že loni musel kvůli konkurenčnímu tlaku vyklidit regály v Tesku. Hlučínský výrobce v tomto řetězci několik let slavil úspěch, když jako první tuzemský pivovar nasadil do řetězce světlý ležák Avar v láhvích s porcelánovým uzávěrem. "Konkurence, byť byla druhá, ale zálohovala láhve sedmi korunami, já jsem ji zálohoval 15 korunami, protože nákupní cena je 12,50 koruny. Za sedm korun zálohy jsme nemohli uzavřít smlouvu," zdůvodnil Plaček odchod z Teska.

Hlučínský starý pivovar vyrábí od léta 1993, kdy obnovil výrobu zdejšího piva po 89 letech. Nynějším vlastníkem pivovaru je ostravská s.r.o. Avar plus. Pivovar má do deseti zaměstnanců. (Morava 24)


Radegast Birell získal v australském Melbourne nejvyšší ocenění v kategorii nealkoholických piv mezinárodní pivní soutěže Australian International Beer Awards. Ocenění udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa.

Již od počátku dubna probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo letos registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně České republiky. Mezi nealkoholickými pivy nejvyšší hodnocení získal Radegast Birell: „Jsme rádi, že se potvrdila pozice Radegastu Birell jako vysoce kvalitního nealkoholického piva i mimo domácí trh, v náročném mezinárodním srovnání s dalšími 30 zeměmi světa,“ uvedl Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Registrované vzorky byly v rámci posuzování odbornou porotou podrobeny více než osmidenní analýze, při níž byly zkoumány z hlediska svých chuťových vlastností, aromatu, vzhledu a stylu, ale také technické kvality. U balení je pak kritériem jeho estetická úroveň, kvalita informací o produktu, které poskytuje, a účelnost balení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Málokterý pivovar si dal na etiketu svého piva boha. Nošovický pivovar to udělal.

Ovšem tak, jako byl bájný Radegast například pohanským bohem úrody, plodnosti či války, střídá tato postava i své grafické podoby na etiketě stejnojmenného piva.

Pivaři si Radegasta vybrali sami

Od doby, kdy ho poprvé použil na etiketu mladý nošovický pivovar, uběhlo už šestatřicet let. Jako znak piva si postavu známé sochy boha z Radhoště vybrali sami budoucí pivaři, když právě tento symbol vyhrál veřejnou anketu o znak piva.

Od té doby se díval pivařům z pivních etiket a hospodských sklenic do očí, byť ztvárnění jeho postavy procházelo různými grafickými obměnami. Ty však vždy respektovaly podobu americké sochy Albína Poláška a přímý pohled na ni.

Až před několika lety manažeři pivovaru Pilsner Urquell schválili novou podobu etikety a znaku piva, na nichž ovšem bůh Radegast odvrátil zrak a hleděl někam mimo. Tak nějak nezúčastněně.

Možná i proto začali manažeři pivovaru uvažovat o tom, že otočí opět zvířecí tvář pohanského boha k lidem. „Na tenkém skle už nyní míří do restaurací Radegast otočený zpět k lidem,“ říká manažer značky Radegast Milan Gába.

Moravané mají raději přímý pohled do očí

Gába však dodává, že nepůjde o plošné otočení „boží“ hlavy na všech produktech pivovaru. „Novou podobu znaku piva zavedeme postupně. Je to spíše evoluce než revoluce. Například na deštnících v hospodských zahrádkách se lidé mohou setkat v současnosti se třemi, ale i čtyřmi podobami značky nošovického piva,“ říká manažer s tím, že například na lahvovém pivu se nová etiketa objeví nejdříve na podzim. A proč vlastně pivovar opět po několika letech mění podobu etikety a značky? „Necháváme si dělat velký průzkum spotřebitelů piva. A některým lidem se prostě nelíbí, že Radegast se v posledních letech dívá na etiketě a na sklenicích jinam,“ říká Milan Gába. „Myslím, že to vystihuje i povahu lidí na Moravě a ve Slezsku. Moraváci jsou přímí, co chtějí, řeknou bez vytáček a na plná ústa. A dívají se přitom do očí. Myslím, že takového chtějí mít i Radegasta.“

Radegast táhl v čele vojsk na Řím

Nejstarší hodnověrná zpráva osvětlující postavu Radegasta, pozdějšího boha Slovanů, je v Kronice Isidorově (asi 561 - 636 n. l.). Hovoří se v ní o porážce Radegastových vojsk za panování římských císařů Honoria a Arkadia roku 405. Tehdy se Redegaistus se čtyřmi sty tisíci muži vypravil do Říma, aby potlačil vzmáhající se křesťanství.

Uvěřil prý však bohům, kteří předpověděli nezdar válečného tažení, od obležení Říma proto upustil a byl poražen římskou armádou. Následovala jeho poprava a zřejmě brzo po smrti byl pohanskými Slovany přijat mezi božstvo.

Socha Radegasta letos oslaví pětasedmdesátku

Sochu Radegasta odhalili obyvatelé Beskyd slavnostně pod vrcholem Radhoště 18. července 1931. Stejně jako sousoší Cyrila a Metoděje stojící u nedaleké kaple je dílem akademického sochaře a profesora umělecké školy v Chicagu Albína Poláška. Socha byla darem amerických Čechů staré vlasti.

Jako po mytologické postavě sáhl po Radegastu i autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien. Ten ve svých knihách nechává vystupovat čaroděje Radagasta Hnědého, jehož předobraz si vzal s velkou pravděpodobností ze slovanské mytologie.

Radegast si drží pozici druhého pivovaru v zemi

Pivovar Radegast v Nošovicích na Frýdecko-Místecku si za poslední rok udržel pozici druhého největšího pivovaru v České republice. Vyrobil dva miliony sto třicet tři tisíc hektolitrů piva. Značka Radegast je po značce Gambrinus stále druhou nejprodávanější značkou piva v zemi. Prodej podle manažerů pivovaru nezaznamenal žádný pokles, ač celkově prodej tradičního nápoje zvaného pivo klesl v Česku o jedno procento. I tak se za poslední rok vypilo v zemi téměř šestnáct milionů hektolitrů piva všech značek.

Nejvíce piva Radegast se tradičně vypije v okresech Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava, Nový Jičín a Vsetín. (MF Dnes)


Radegast získal medaili na soutěži

[neděle, 21. květen 2006]

Dvanáctistupňový ležák Radegast Premium z produkce nošovického pivovaru Radegast získal bronzovou medaili na jedné z největších profesionálních pivních soutěží na světě Australian International Beer Award.

„Porota v Melbourne hodnotila téměř tisíc soutěžních vzorků piva z jedenatřiceti zemí světa,“ řekla Eva Škorničková ze zastupující mediální agentury.

Australian International Beer Award byla založena v roce 1987. Odborná porota během osmidenní analýzy zkoumá chuťové vlastnosti, aroma, vzhled, styl i technickou kvalitu piva. Hodnotí také jeho balení.

Radegast nebodoval poprvé

Nošovické pivo Radegast Premium na této soutěži zabodovalo potřetí za sebou - loni získalo stříbro a předloni rovněž bronz. Letos Radegast na australské soutěži pokořila značka Velkopopovický Kozel Medium z pivovaru Velké Popovice, která získala stříbro.

Pivovar Radegast i Velké Popovice jsou součástí největšího domácího producenta piva, společnosti Plzeňský Prazdroj.

Pivovar Radegast je s ročním výstavemkolem dvou milionů hektolitrů domácí dvojkou na trhu a pivovar Velké Popovice, který loni vyrobil téměř 1,5 milionu hektolitrů piva, je třetím největším pivovarem v ČR. (MF Dnes)


Nošovický pivovar Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj chce letos uvařit 2,2 milionu hektolitrů piva. Za posledních 12 měsíců závod vyrobil 2,133 milionu hektolitrů pěnivého moku. Radegast, druhý největší pivovar v Česku, loni investoval 43 milionů korun převážně do ekologie a podpory kvality. Letos se vedle drobných investic zaměří na svou sladovnu.

Na modernizaci výroby sladu, která závodu pomůže snížit výdaje za teplo a vodu, vynaloží podle manažera pivovaru Radegast Ivo Kaňáka 23 milionů korun. Radegast v posledních letech investuje ročně mezi 40 až 50 miliony korun. Podle Kaňáka se Radegast zaměřuje na investice, které přinášejí rychlou návratnost.

Největší domácí výrobce piva Plzeňský Prazdroj, součást nadnárodní skupiny SABMiller, vyrobí osm milionů hektolitrů piva ve svých pivovarech v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Do konce letošního března opustilo podnik zhruba 130 lidí v rámci organizačních změn ve všech závodech. Jde zejména o administrativní personál, pracovníky technické podpory a střední manažery. V Plzni, kde se vyrábí prémiové pivo Pilsner Urquell, pracuje 1000 lidí.

Plná pětina zaměstnanců musela odejít z nošovického závodu. Ten teď zaměstnává 250 namísto dosavadních asi 300 lidí. "Zajistili jsme lidem, že dostali odstupné a mohli přejít do cizích firem v rámci externalizace některých provozů," řekl Kaňák. Radegast, který teď prošel výraznou reorganizací po pěti letech, podle Kaňáka vyčlenil do externích firem například úklid výrobních provozů, změnil organizaci údržby a stáčírny. (Morava24)


Recept na výrobu nealkoholického piva si nošovičtí sládkové přivezli ze švýcarského Curychu

V Česku roste zájem o nealkoholická piva. Úspěch slaví především u řidičů, ale pije se i v některých průmyslových podnicích. Pivovary ho vyrábějí dvakrát více než před pěti lety, nyní zhruba 239 tisíc hektolitrů ročně. Dlouhodobě nejúspěšnější značkou je Radegast Birell.

Jen za poslední rok vzrostl prodej nealkoholického piva Radegast Birell o osmnáct procent.

Prodej Birellu v sudech mířících do restaurací, motorestů a barů vzrostl dokonce o téměř třicet procent. Zástupci nošovického pivovaru kvůli úspěchu Birellu zřídili pro tento nápoj samostatnou marketingovou jednotku.

Nejvyšší spotřeba piva Radegast Birell je v Moravskoslezském kraji, Praze a Jihomoravském kraji. Na domácím trhu tvoří Radegast Birell sedmdesát procent všech prodaných nealkoholických piv a název Birell se stává u mnoha restauratérů obecným označením pro nealkoholické pivo. Rovněž hodně podniků odebírá pro své pracovníky toto pivo, největším odběratelem Birellu jsou například Třinecké železárny.

"Pivo Radegast Birell dosahuje výborných výsledků i bez větší marketingové podpory. Je nejdynamičtěji rostoucí značkou v celém portfoliu Plzeňského Prazdroje, odráží současné trendy životního stylu a stále více lidí volí toto pivo k jídlu, práci nebo za volantem před limonádou nebo minerálkou," řekl manažer značky Radegast Milan Gába.

"Chceme začít naše nealkoholické pivo propagovat na čerpacích stanicích, v restauracích. Se značkou Birell se budou spotřebitelé setkávat na festivalech a koncertech, například na festivalu Mezi ploty, kde není dovolen alkohol. Chceme, aby Birell byl vždy dostupný jako nealkoholická alternativa k našim značkám piv a mohli jej volit řidiči nebo ti, kteří v určitou chvíli nemohou pít pivo," řekl nový manažer Birellu Karel Kraus.

Značku a základ úspěšného nealkoholického piva přivezl na počátku devadesátých let ze švýcarského Curychu dnešní hlavní manažer pivovaru Ivo Kaňák. "Byl jsem tam tři týdny, a když jsme se s licencí vrátili, stejně mi nešlo na um, jak to pivo dělají. Tak jsme na té receptuře popracovali s nošovickými sládky a uvařili jsme první várku dvou set hektolitrů Birellu," vzpomíná vrchní manažer Radegastu.

"První tři roky to byl těžký porod. Nakonec však manažeři začali věřit, že se to pivo jednou chytí a že nastane obrat u lidí, kteří začnou tento druh piva vyhledávat," říká Ivo Kaňák a dodává, že pivovar, který Radegastu licenci na výrobu Birellu poskytl, dnes už neexistuje. "Jsou v něm sklady a pohltil ho jiný pivovar," řekl Ivo Kaňák.

Nealkoholický Birell dokonce zařízl i výrobu nealkoholického piva Gambrinus Free, které vyráběl plzeňský pivovar v době, kdy koupil nošovický Radegast. (iDnes)


V sobotu 10. června se v Ostravě uskuteční již osmý ročník Slavností pivovaru Ostravar. Akce, která každoročně poutá pozornost tisíců návštěvníků, proběhne v areálu pivovaru Ostravar. Ti, kdo se rozhodnou Slavnosti navštívit, se mohou těšit na výborné pivo a skvělou muziku. Letos se na hlavním pódiu sejde výjimečně hvězdná hudební sestava.

Největším tahákem letošních Slavností budou pravděpodobně obě slovenské kapely: No Name a Peha. Obě byly založeny ve druhé polovině devadesátých let a postupně se začaly prosazovat nejen na Slovensku, ale i v Čechách. V současné době jsou na vrcholu popularity, což dokázaly při udělování letošních AURELů (slovenská obdoba výročních cen Akademie české populární hudby). Peha získala čtyři (ocenění pro nejlepší skupinu roku, nejlepší píseň a text roku a nejlepší album roku) a její vokalistka Katarina Knechtová navíc obdržela ocenění pro nejlepší slovenskou zpěvačku. No Name zase obdrželi AURELa za nejprodávanější album roku.

Letošní Slavnosti nabídnou divákům i jednu hudební zajímavost. Na jednom pódiu se totiž hned za sebou vystřídají nejlepší slovenská a česká zpěvačka roku. Pozvání na Slavnosti totiž přijala také Lenka Dusilová, která si v březnu při udílení českých Andělů odnesla hned dvě sošky (první co by zpěvačka roku a druhou za album „Mezi světy", které bylo vyhodnoceno nejlepší rockovou deskou roku v České republice). „Jsme velmi rádi, že se na letošních Slavnostech sešla takto hvězdná sestava,” říká manažer značky Ostravar Pavel Barvík. „To jen potvrzuje skutečnost, že se Slavnosti staly zajímavou a vyhledávanou akcí,” dodává.

Vedle No Name, Pehy a Lenky Dusilové se na hlavním pódiu představí také další atraktivní hudební formace. Odpoledne zostra zahájí energické funky rytmy kapely Kuličky štěstí, následovat bude dnes již téměř kultovní revival Děda Mládek Illegal Band. A nebudou chybět ani hity valašsko-meziříčské formace Mńága a Žďorp.

Pro návštěvníky Slavností je jako každý rok připraven také bohatý doprovodný program včetně soutěží. V loňském roce Slavnosti pivovaru Ostravar navštívilo na 10.000 návštěvníků. (Web Pivovary Staropramen)


Nový chladič mladiny v Pivovaru Holba

[neděle, 21. květen 2006]

Stávající chladič mladiny, který v pivovaru fungoval od roku 1981, nyní nahrazuje moderní nástupce. K jeho výhodám patří nejen výkon 350 hl za hodinu, což je zhruba o polovinu více ve srovnání s jeho předchůdcem, ale také šetrnější stahování mladiny z vířivé kádě i její následné chlazení. K dalšími přednostem chladiče patří jeho automatické propojení s varnou, sterilní prostředí a minimalizace výtrat. Z hlediska úspor je pak hlavním přínosem snížení energetických nákladů, které představuje až milion korun ročně. „ Do nového chladiče a jeho příslušenství jsme investovali 3,8 milionů korun a jen úspora energie ho splatí zhruba za 4 roky,“ uvádí Luděk Reichl, sládek pivovaru. Letos počítá vedení pivovaru s investicemi ve výši více než 30 milionů korun. Finance půjdou především do výrobních zařízení, nového informačního systému podniku a do rekonstrukcí budov. (ATOZ)


Pivovar Holba zve nejen turisty a milovníky přírody na tradiční pěší pochod Pivovarskou čtvrtku. Za ryzím pivem z hor se můžete vydat v sobotu 13. května. Svoji kondici prověříte na čtyřech osvědčených trasách v délce od 10 km až téměř trojnásobek. Nejdelší štreku tvoří 28 kilometrový okruh Hanušovice pivovar – Svatá Trojice- Hanušovice pivovar . „ Nejde o sportovní výkony, ale o příležitost protáhnout si tělo a odreagovat se v krásné přírodě Jeseníků. Startující vítají také možnost podívat se do pivovaru a posedět zde s přáteli, říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru o tradiční akci, která každoročně přitáhne až 500 účastníků z blízkého okolí i celé republiky.

Na svůj pochod za ryzím pivem z hor mohou účastníci vyrazit ze tří startovacích míst

( Králíky náměstí, Šumperk u večerky, Hanušovice pivovar Holba), kde mezi osmou a desátou ráno budou start koordinovat speciální hlídky.

Od nich každý startující obdrží mapu trasy s programem, kupon do tomboly a poukázku na občerstvení, které bude na okruhu zajištěno. Po absolvování pochodu se všichni sejdou ve společném cíli na nádvoří pivovaru Holba, kde je čeká pamětní list a drobný dárek. Jako každoročně je připraveno bohaté občerstvení, zábavný program pro děti i dospělé a „sportovní“ tombola s hlavní cenou- značkovým kolem 4 Ever a poukazy na nákup sportovního vybavení v Denali sport Zábřeh v hodnotě 3 tisíce a tisíc korun

Trasy:

Hanušovice , pivovar – Nový Hrad – Hanušovice, pivovar, 10 km

Šumperk – Hanušovice, pivovar, 22 km

Králíky nám.- Sv. Trojice – Hanušovice, pivovar 21 km

Hanušovice, pivovar – Sv. Trojice – Hanušovice, pivovar, 28 km

(Tisková zpráva pivovaru Holba)


Litovelský fotbálek

[neděle, 21. květen 2006]

Od počátku května do konce července budou postupně restaurace s pěnivým mokem z Litovle na čepu navštěvovat litovelské promohlídky. Ty štamgastům budou přivážet soutěže o atraktivní ceny, večerní zábavu a populární stolní fotbálek, který do mnoha restaurací a hospůdek neodmyslitelně patří. Během celého večera se milovníci piva mohou zúčastnit řady soutěží o atraktivní ceny.

„V Čechách a na Moravě se stále chodí hlavně na točené pivo do hospody a nejobvyklejší příležitostí ke konzumaci piva je setkání s přáteli. To je také důvod, proč se již několik let soustřeďujeme především na večerní promo aktivity přímo v restauracích našich sudových odběratelů, které mají soutěživý a zábavný charakter“, říká Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel.

Podle Hodulákové mohou mít nápadité a zábavné podlinkové aktivity mnohem větší dopad na budování značky, než by se na první pohled mohlo zdát. V restauraci je sice oproti televizní reklamě mnohem menší publikum, ale o to intenzivnější je kontakt s ním a o to silněji se buduje vztah a loajalita ke značce. Proto věnuje litovelský pivovar v posledních letech většinu finančních prostředků určených na propagaci právě do podlinkových aktivit, které přináší štamgastům zábavu a dávají jim tak další hodnotu navíc. (Moderní obchod)


Pivo má velký společenský význam

[sobota, 20. květen 2006]

Ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš chtěl být původně novinářem, k pivu ho přivedla šťastná náhoda

Láska k pivu se v Česku předává z generace na generaci, takové motto má generální ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš (64). K oboru, jemuž se věnuje celkem 47 let, ho ovšem přivedla spíše náhoda, když především díky rodičům začal studovat pivovarnictví na průmyslové škole v Praze. Jeho snem totiž byla původně novinařina.

„Ale když už jsem s pivem začal, tak jsem se snažil dělat tu práci co nejlépe,“ vzpomíná Krakeš. Pivo totiž podle něj hraje roli nejen nápoje, který má uhasit žízeň, ale pomáhá i ke komunikaci. „U piva se rozvíjí společenská činnost i tam, kde jiné možnosti nejsou,“ konstatuje.

Nejdřív Staropramen, pak Starobrno

Vedle pivovarnictví vystudoval i Vysokou školu ekonomickou. Po ukončení studia krátce zakotvil v Obchodních sladovnách, kde v různých funkcích působil dva roky. Plných 33 let poté působil v Pražských pivovarech, z toho dvacet let jako jejich finanční ředitel. Nakonec se stal ředitelem závodu, ale v této funkci zůstal jen tři roky.

„Měl jsem pocit, že už jsem na tomto místě dokázal, co jsem dokázat mohl,“ domnívá se Krakeš. V roce 1994 tak přijal nabídku přesídlit do Brna jako generální ředitel pivovaru Starobrno. Do moravské metropole se ovšem přestěhoval pouze napůl, manželku a dvě děti totiž zanechal v Praze. Každý víkend se proto za rodinou vrací.

„Brno je ale velmi příjemné město pro život. Je podstatně klidnější než Praha a kdybych neměl závazky v Praze, už bych z něj asi neodešel,“ říká.

Po příchodu do Starobrna na Františka Krakeše čekal nelehký úkol pozdvihnout pivovar, který byl v neuspokojivém stavu jak po stránce výrobní, tak i technické a finanční. Za svůj hlavní cíl si stanovil především zvýšit úroveň výroby a kvality a povznést značku.

Zpočátku se přitom ve firmě soustředili na moravský trh. Zákazníci na jižní Moravě totiž patří k těm nejkonzervativnějším a nejvěrnějším značce. Nyní plánuje zvýšit podíl brněnského pivovaru na trhu v celé republice a také navýšit export, zejména na východní trhy.

„Nejvíce zatím exportujeme do Švédska, kde jsme vedoucím dovozcem českého piva. Hodně vyvážíme také do Rakouska, Německa, Ruska nebo Spojených států amerických,“ vyjmenovává. Jeho pivovar navíc uvažuje také o licenční výrobě piva v Rusku.

Za svůj dlouhodobý pracovní cíl si František Krakeš stanovil udělat z brněnského pivovaru dvojku na českém trhu, což by rád dokázal do dvou až tří let. „Připravujeme proto další akvizice,“ uvádí.

Detaily ale nechce upřesnit s poukazem na důvěrnost probíhajících jednání. Nakonec ale dodává, že první z chystaných koupí by měla být dokončena ještě v tomto roce.

Za svůj největší nedostatek považuje to, že někdy nedokázal být ve svém vedení ještě tvrdší a razantnější a posunout tak myšlení lidí tam, kde je v těch nejprogresivnějších zahraničních firmách.

Mezi ně počítá také původně nizozemský obří pivovarnický koncern Heineken, pod který pivovar Starobrno už tři roky patří.

Vedle své ředitelské funkce je František Krakeš také předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle svých slov se tak snaží reprezentovat tradice českého pivovarnictví na jednáních v Evropské unii i jinde ve světě.

Svou misi v brněnském pivovaru ovšem jeho čtyřiašedesátiletý ředitel považuje za bezmála skončenou. Má již také vybrané své nástupce, kteří by měli dokončit práci, kterou začal.

„K pivu mě původně přivedla náhoda, ale byla to náhoda šťastná a já jsem tomu rád,“ uzavírá. (Lidovky)


Chce-li si host užít piva všemi smysly, má jedinečnou možnost. V restauraci Pegas ho nejen může vidět, ochutnat a ohmatat, ale i cítit a slyšet.

V jedné z bočních uliček frekventovaného bulváru, který vede od náměstí Svobody na přestupní uzel v České ulici, stojí třípatrová, na první pohled nenápadná budova. Uvnitř je hotel, restaurace i pivovar. Celé se to jmenuje Pegas a hosté tam chodí hlavně kvůli originálnímu kvasnicovému pivu, které v tamní pivnici přímo vaří.

Hned za dveřmi omráčí hosta, jenž do restaurace přišel poprvé, vůně nebo pach sladu. Line se od dvou velkých kotlů, v nichž bublají hektolitry kvasnicového zlatavého moku. Kolem nich stojí dlouhý barový pult, který je převážně ve večerních hodinách obsypán štamgasty, co přišli jen "na jedno". Lokál nemá jediné okno a atmosféra i prostředí je poněkud temnější než v jiných hospodách. Celý den proto musí svítit světla, ale protože osvětlují každý stůl, temná nálada je ta tam.

Prostor pivnice i restaurace je sice velký a docela rozsáhlý, zaplní-li se však do posledního místečka, je problém s pohybem. Především prostorově výraznější postavy musí prosit o to, aby se rozšafnější hosté přisunuli více ke stolu, protože mezi židlemi neprojdou. Pouhých několik desítek centimetrů volného prostoru musí stačit i obsluze.

Nabídka jídel se ničím neliší od jiných jídelních lístků restaurací v centru Brna. Polední menu stojí šestapadesát korun a skládá se z polévky, hlavního jídla a moučníku. Proto na klasické "hotovky" chodí i lidé v umolousaných montérkách z okolních staveb. Drtivá většina jídel na objednávku mírně přesahuje hranici stokoruny, přesto jídelníček nabízí i pořádnou třísetgramovou baštu pro velké jedlíky za necelých dvě stě padesát korun. Pro hosty, kteří chtějí k pivu něco přikusovat, má kuchař připraveno několik chuťovek, pikantností a specialit. Patří k nim například pečený vepřový bůček s hořčicí, tlačenka s cibulí, hříbek z třené nivy nebo tvarůžky či utopenci.

Rovnost zkusila kuřecí steak Pegas. Dvousetgramová flákota marinovaného masa s opékanými bramborami a tatarskou omáčkou vyjde na více než sto šedesát korun. Maso sice kuchař naložil do blíže neidentifikovatelného koření, leč chuťové buňky rozhodně netrpí. Steak není ani ostrý, ani jalový. Zeleninová obloha není ničím výjimečná. Salát, zelí, okurky, rajče, troška najemno nakrájeného pórku a špetka petrželky.

Tatarskou omáčku přinesl číšník kupodivu v malinké mističce, kterou zasadil rovnou do jídla. Buď je to běžný postup, nebo chtěl mít volnější ruce na příbor a ubrousky. Mastná miska po vyprázdnění tatarky tak udělá na stole kolečko. To se však dá lehce setřít. Podivně servírovaná omáčka však trochu kazí dojem z jinak chutné krmě.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří

Má-li host jakékoliv pivnice strach, že dřív nebo později dojde pivo, nemusí se v restauraci Pegas bát. Pro případ, že by musel hostinský přehodit přes pípu utěrku a omlouvat se žíznivým štamgastům, postavili majitelé uprostřed lokálu vlastní minipivovar.

"Pivo se vaří ze sladu, chmele a vody za použití pivovarských kvasnic. Na jeden hektolitr piva je potřeba dvacet kilogramů sladu a tři sta gramů chmele," poodhaluje recept na vlastní pěnivý mok provozní restaurace Josef Konvalina. Zajímavostí podle něj je to, žen na jeden hektolitr piva spotřebuje až osmkrát víc hektolitrů vody. "Je to kvůli sanitaci, čištění tanků, přepravních nádob a dalších úkonů," vysvětluje Konvalina.

Srdcem pivovaru je varna, kde se vyluhuje slad a přemění škrobu na cukr, který v další fázi zkvasí na alkohol. Varna se skládá z kotle a kádě. V kotli se odehrává tak zvaný rmutovací proces a káď slouží k dělení sladiny, což je vyluhovaná šťáva ze sladu, od mláta. "Při použití pšeničného sladu získáváme náš speciál - pšeničné pivo, které znalci hodnotí velmi kladně. Varný proces trvá deset hodin a uvaří se asi dvacet hektolitrů piva," vypočítává provozní minipivovaru v centru Brna. (Rovnost)


Rekordní výstav v Jihlavě

[pátek, 19. květen 2006]

Jihlavský pivovar loni uvařil přes 231 tis. hektolitrů piva, nejvíce ve své historii. O rok dříve to bylo 128 tis. hektolitrů. Díky rostoucímu odbytu v zahraničí, především v Belgii, Německu a Itálii, výstav stoupl i během letošního prvního čtvrtletí.

Podle předpokladu by letošní produkce měla převýšit 300 tis. hektolitrů, informoval generální ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava Jan Kylberger.

"Chceme zcela využít naši kapacitu, protože pak pivovar pracuje nejhospodárněji," uvedl. Výhledově by podnik chtěl ročně vařit až 400 tis. hektolitrů piva.

Loňské tržby se meziročně zvýšily asi o 30 % na 250 mil. korun.

Hospodářský výsledek se loni dostal mírně do červených čísel, protože do něj firma promítla opravné položky za nedobytné pohledávky. (Moderní obchod)


Systém Karat pro Sladovnu Bernard

[pátek, 19. květen 2006]

Akciová společnost Sladovna BERNARD, a.s dokončila implementaci a uvedla do ostrého provozu podnikový informační systém KARAT. Realizace řešení naplnila dva základní cíle projektu, a to: 1. sjednocení IS v Rodinný pivovar BERNARD a.s. a ve Sladovně BERNARD, a.s. a 2. realizace specializovaného řešení evidence výroby sladu. Informační systém KARAT byl zvolen právě na základě úspěšné předchozí implementace ve společnosti Rodinný pivovar BERNARD a.s. a spokojenosti pivovaru se službami a řešením dodavatele.

Rozsah implementovaného řešení ve sladovně zahrnuje oblast Ekonomika, Mzdy a Personalistika, Skladové hospodářství, Nákup a prodej, Evidence výroby sladu a Manažerské výstupy a vyhodnocování.

Sladovna BERNARD, a.s produkuje v současné době zhruba 6700 tun sladu plzeňského typu, který z části zpracovává Rodinný pivovar BERNARD v Humpolci při vaření svého nepasterizovaného piva, a část prodává svým obchodním partnerům. Sladovna má vlastní zdroj provozní vody a čitírnu odpadních vod. Kvalitní sladovnický ječmen nakupuje v okolí Brna, doplňkově z oblasti Českomoravské vrchoviny. (Business World)


Vznikající malé pivovary v Karlovarském kraji jsou sice pro zaběhnuté velkovýrobce piva drobnou konkurencí, ale majitelé pivovaru Bernard, který zásobuje pivním mokem desítky restaurací v regionu, nové druhy piva vítají. „Malým výrobcům piva fandíme. Lidé tak mohou ochutnat nápoje, které nikde jinde na světě nelze koupit,“ uvedl vrchní sládek rodinného pivovaru Bernard Josef Vávra.

* Lidé v kraji mají na výběr ochutnat několik druhů piva ze čtyř varen. Jaký je váš názor na nové nabídky na trhu?

Je to jenom dobře. Lidé, kteří si přijedou prohlédnout nějakou pamětihodnost, tak mají navíc možnost ochutnat vytříbenou specialitu. Je to určitě zpestření trhu. Je to jistě příjemnější, než když jsem nedávno přijel na Karlštějn a připadal jsem si zde jako v Plzeňském Prazdroji.

* Co musí člověk udělat, aby mohl začít vařit pivo?

Do dvě stě litrů piva může vařit pro vlastní potřebu a nemusí z toho odvádět daně. Nesmí ale pivo prodávat.

* Jak vidíte budoucnost drobných pivovarů?

Když budou mít kvalitní pivo a prodávat je ve vlastních restauracích, tak mají šanci přežít.

„Lidé tak mohou ochutnat nápoje, které nikde jinde na světě nelze koupit.“ (MF Dnes)


Poutník protéká novým filtrem

[čtvrtek, 18. květen 2006]

Stále dokonalejší postupy zasahují také do oblasti výroby piva. K modernizaci přikročilo také vedení pivovaru Poutník, ta však nespočívá ve změně technologie v takzvanou ekonomizaci výroby. Pivo se tu rozhodli vařit i nadále osvědčeným způsobem, pouze za použití nového zařízení. V rámci první etapy modernizace namontovali technici během prvního čtvrtletí roku nový křemelinový svíčkový filtr. "Zlepšením kvality filtrace se vytvořily předpoklady pro vyšší biologickou stabilitu našeho nepasterovaného piva, což zákazníci jistě přivítají,"uvedl vedoucí obchodu Jiří Vacek, podle něhož bude přísun nových technologií i nadále pokračovat. "Zájem o naše výrobky vzrůstá, i v současné tvrdé konkurenci se nám daří zvyšovat svůj tržní podíl. Obyvatelé města se tedy nemusí o svůj pivovar, který zde vaří již 454 let a je nedílnou součástí jeho historie, obávat." Poutník se chystá místo halasné reklamy kráčet i nadále cestou trvale vysoké kvality piva. "Za současnou prosperitu pivovaru vděčíme svým věrným zákazníkům. Uděláme všechno pro to, aby nám zachovali přízeň i do budoucna,"uzavírá Vacek. (Listy Pelhřimovska)


Bagr si dobré pivo dopřeje rád

[čtvrtek, 18. květen 2006]

Přesně dva týdny zbývají do rockového Poutník festu. V odpolední části programu se představí také třebíčský Bagr, kapela, která má za sebou více než dva tisíce vystoupení a mimo jiné také tříletý zákaz činnosti. " Úředně doručené důvody poukazovaly na naši nadměrnou a tudíž škodlivou popularitu, neboť na koncerty chodilo v průměru sedm set lidí. Nelíbila se ani údajně proválečná píseň Olovo na lidi. Kdosi nepochopil, že naopak jde o hudební ztvárnění románu Victora Huga," vzpomíná někdejší bubeník kapely Karel Ošmera, dnes manažer. Bagr dokončuje přípravy svého již jedenáctého alba, které vyjde na podzim. Jednu ze skladeb podpoří i videoklip. Kapela čerpá nový elán i z postupné obměny složení. Kdysi v ní hrával také pelhřimovský kytarista Zdeněk Bourek. V poslední době se dočkal změny také post zpěváka. Jarka Filgase nahradil Petr Szabó. Bagr se na Poutník fest těší. " Jako rockeři s pivem spojené akce vyloženě vyhledáváme. To pelhřimovské nám navíc vždycky chutnalo, je to příjemná změna," uzavírá Ošmera. (Listy Pelhřimovska)


Pivo dělají právovárečníci

[čtvrtek, 18. květen 2006]

Výletníci, kteří dorazí do Poličky, si k občerstvení můžou vybrat řadu místních podniků. Ve většině z nich se také setkají s místním pivem.

Poličský pivovar patří k těm menším, ale místní na něj nedají dopustit.

Pivovar v Poličce má za sebou téměř pětisetletou tradici. Azatímco některé velké pivovary se po roce 1989 staly majetkem nadnárodních společností, poličský podnik se naopak po mnoha letech vrátil do rukou potomků původních rodin, které v roce 1517 získaly právo vařit pivo.

Právo várečné získalo na základě rozhodnutí zemského sněmu celkem sto třináct měšťanských domů uvnitř hradeb věnného města Poličky. Roku 1771 se ve městě začalo dělat pivo průmyslovým způsobem. Ovšem kvalita uvařeného piva zůstávala velmi rozdílná.

Roku 1865 se poprvé v poličském pivovaru uvařilo pivo takzvaného plzeňského typu. „To znamená pomocí spodního kvašení a chlazené ledem,“ vysvětluje Karel Witz. Ještě stále se však dnešnímu pivu nepodobalo, nebylo totiž filtrované.

I přes další rozvoj zůstal podnik jen malým pivovarem s výstavem pod deset tisíc hektolitrů. V roce 1930 se pivo začalo vařit v nové varně, která funguje dodnes.

V roce 1938 byl pivovar znárodněn komunisty a roku 1950 bylo rodinám odňato právo várečné. Pivovar však zůstal nadále v provozu. V roce 1985 ale hrozilo, že podnik zanikne. Provoz potřeboval další investice, ale stát se rozhodl podporovat raději pivovar v nedalekých Svitavách. „Po roce 1990 se pivovar vrátil do rukou potomků právovárečníků a stát zřejmě ani nepočítal s tím, že provoz uspěje,“ říká jeho ředitel Karel Witz. Z původních sto třinácti vlastnických rodin jich dnes už zůstala jen polovina, akcionářem pivovaru je i město Polička. (MF Dnes)


Pivaři a hradečtí patrioti, kteří vzpomínají na pěnivý mok pocházející z někdejšího pivovaru v Hradci Králové, se brzy opět dočkají. V areálu pivovaru, který se nyní pod rukama dělníků a těžké techniky mění na nové sídlo hradeckého hejtmanství, se počítá i s vybudováním minipivovaru.

Pivo by měl v sídle kraje vařit hradecký pivovarník Milan Rambousek, kterému hejtmanství část prostor v areálu pronajme. "Minipivovar bude ve vstupní části do úřadu na ploše asi 20 metrů čtverečních jako připomínka toho, co tady kdysi bylo. Bude vidět, jak se pivo vaří a lidé ho budou moci i ochutnat," řekl krajský radní Tomáš Šubert.

Zda pivo naváže na kdysi slavné hradecké značky Lev a Votrok, podle něj zatím není jasné. Kdyby se pivo plnilo do lahví, není vyloučeno, že by je hejtmanství používalo jako dárek svým hostům. Bývalý hradecký pivovar přestal vařit pivo v roce 1999 a od té doby chátral.

Přestavba pivovaru asi za 1,2 miliardy korun na sídlo kraje začala loni v dubnu a hotová by měla být v polovině příštího roku. Vedle minipivovaru kraj část prostor pronajme i dalším podnikatelům pro restauraci, kavárnu nebo malou pekárnu. Bude v něm i galerie či pobočka banky ČSOB. (iDnes)


Letní výlet do Dětenic

[středa, 17. květen 2006]

Zámek Dětenice se nachází na jihovýchodním okraji Českého ráje. Svojí architekturou se řadí mezi zámky pozdního baroka. Jeho návštěvnost rok od roku prudce stoupá. V době komunismu chátral a prakticky byl zapomenut. V letech 1998 - 2000 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí, která mu vrátila původní nádheru.V zámeckých sbírkách se nachází ojedinělá sbírka maltézských rytířů včetně památných lodních děl. Interiéry jsou vybaveny dobovým nábytkem, barokními obrazy, kachlovými kamny a nádhernou květinovou výzdobou. Prohlídková trasa vede patnácti zcela zařízenými sály a salonky a trvá cca 50 min. Zámek Dětenice je jako stvořený pro pořádání svatebních obřadů v honosném rytířském sále. Svatební hostiny můžete prožít v některém ze zámeckých salonků, včetně historického programu nebo v drsném středověkém prostředí zámeckého pivovaru. Zámek je také vhodný pro pořádání rodinných oslav, podnikových večírků, zahradních party, plesů, konferencí, školení, koncertů atd. V Dětenicích je také zámecký pivovar Dětenice, kde se vaří pivo starou metodou z konce 18. stol. Unikátní výroba je ojedinělá v celé České republice. V pivovaru je také muzeum piva a šokující středověká krčma. Kapacita středověké krčmy je 700 míst a denně kromě neděle a pondělí se zde od 19.00 hodiny do 22.00 hodiny konají historické doprovodné programy(šermířské souboje, upalování čarodějnic, tanečnice tančící na stolech, házení nožů na živý cíl, fakír s hadem a ohněm, živá dobová hudba a mnoho dalších ze středověku). Hosté jsou vtaženi do dění celého programu a odchází s nevídanými zážitky. Za originalitu středověké krčmy v loňském roce dostali několik ocenění - Cenu Jaroslava Vašaty za nejúspěšnější gastronomický koncept v České republice a dále vyhráli v žebříčku Maurerův výběr Grand restaurant. Zde byla středověká krčma zařazena mezi 10 nejlepších a nejpřitažlivějších podniků v naší zemi a odnesla si již zmíněné vítězství. (Deníky Bohemia)


K velkému snížení počtu pivovarů došlo také během plánovaného hospodářství socialistické republiky. Pro socialistické plánovače bylo pivovarnictví a sladovnictví na okraji zájmu. Válkou poničené nebo malé provozy se namísto potřebných investic rušily, nebo nechávaly dožívat. Racionalizace, tedy zavření, se neměla vyhnout ani pivovarům severočeského regionu. Nahradit je měl moderní pivovar v Mostě. Po zahájení výroby piva v novém Mosteckém pivovaru bylo skutečně několik menších pivovarů zavřeno. Výroba piva v Mosteckém pivovaru však byla provázena značnými technickými problémy. Tyto problémy vedly nakonec k tomu, že Pivovar Most nepřežil rok 2000. Oproti tomu pivovary určené k odpisu tedy Zlatopramen, Březňák, Lounský a Žatecký pivovar vaří pivo doposud.

Pivo se vaří stejně jako před sto lety

Plánované a naštěstí neuskutečněné zrušení zmíněných pivovarů jim paradoxně pomohlo. Tyto pivovary totiž z důvodu jejich budoucího uzavření nebyly zásadním způsobem modernizovány. Jedinou velkou modernizací byla záměna dřevěných kvasných nádob za ocelové. Ostatní části pivovarské technologie se tak zachovaly do dnešních dnů v původním stavu a umožňují vařit pivo stejným způsobem jako před sto lety.

Dnes obrátíme pozornost ke dvěma z dochovaných zařízení, která dodnes slouží k výrobě sladu. Prvním je sladovna pivovaru Velké Březno, ve které je výroba sladu rozdělena do tří etap.

Pivovar Velké Březno

První etapou je máčení ječmene. Provádí se ve velkých válcových nádobách, které se nazývají náduvníky, každá na 5 tun ječmene. Starý původ těchto náduvníků je patrný z jejich vzhledu. Nádoby nejsou svařované, ale jsou nýtované. K máčení se používá voda z artézského vrtu se stálou celoroční teplotou 9 - 10 °C. Tato teplota má velký význam, protože zrno po namočení začne klíčit a zahřívat se. V tento moment musí zasáhnout sladmistr a zrno včas propláchnout chladnou vodou a tím ochladit. Když to udělá pozdě, zrno se přehřeje a začne rychle klíčit. Piva vyrobená z takového sladu budou špatně pěnit a budou chuťově prázdná. Pokud sladmistr ochladí zrno příliš brzy, naopak klíčení zabrzdí. Piva vyrobená z takového sladu nebudou mít problém s pěnou, chuťově budou příliš plná až nasládlá, ale zase budou málo prokvašená a tudíž budou mít nízký obsah alkoholu.

Při správně zvolené teplotě přijme zrno zhruba po 3 dnech máčení dostatečné množství vody. Následně se namočený ječmen vypustí do sklepních prostor sladovny, takzvaných humen. Mokrý ječmen se na podlaze humen rozprostře v rovnoměrné vrstvě vysoké od 10 do 50 cm. Výškou vrstvy reguluje sladmistr teplotu klíčícího zrna, ze stejných důvodů jako při jeho máčení. Za chladného počasí musí být vrstva ječmene vyšší, aby teplo vzniklé klíčením zrna neunikalo. V teplejším období musí být pro změnu vrstva ječmene nižší. Tím se zaručí, že se klíčící ječmen nebude přehřívat. Pokud se nedaří uřídit teplotu klíčícího ječmene pomocí snižování vrstvy sladu, může sladmistr použít k chlazení okna humen. Zde je patrná zkušenost našich předků sladovníků. Podlouhlá budova sladovny v pivovaru Velké Březno je situována od severu k jihu. Tato poloha umožňuje během dopoledne větrání okny na západní tedy stíněné straně a odpoledne naopak. Takto předchozí generace velice jednoduše, ale účinně vytvořily předpoklady pro výrobu kvalitního sladu po celý rok.

K práci s klíčícím sladem se odnepaměti používá zásadně dřevěná lopata. Kovová lopata by svou ostrou hranou mohla mokré zrno poškodit a veškerou předchozí práci znehodnotit. Celá vrstva klíčícího sladu se musí během dne touto lopatou několikrát obrátit tak, aby zrno vespod a zrno navrchu klíčilo rovnoměrně. Za den tak sladovník může „přeházet“ až 50 tun sladu. Není divu, že si proto sladovníci dřevěnou lopatu umístili do svého znaku.

Klíčení ječmene trvá 6 - 7 dní. Kdyby zrno klíčilo na poli, objevil by se sedmý den první lístek. Co je dobré pro růst rostliny v přírodě je špatné pro sladovníka. Lístek by pro něj znamenal nekvalitní slad a tedy i nekvalitní pivo. Opět by bylo prázdné a bez pěny. Pokud sladmistr ukončí sladování předčasně, bude vyrobené pivo zase málo prokvašené. Klíčení se proto musí ukončit právě včas. Dělá se to pomocí odsušení sladu, kterému se říká hvozdění - proto, že se provádí na hvozdě. Komín hvozdu s charakteristickým kloboukem, ze kterého se valí husté chuchvalce páry býval dříve dominantou každého pivovaru.

Pivovar v Lounech

Druhou takřka již technickou památkou se může pochlubit pivovar v Lounech. Jsou jí klíčící bubny systému Gruber-Topf. Uvedeny do provozu byly v roce 1928 a bez vážnějších poruch slouží dodnes. Máčení ječmene se při použití klíčících bubnů provádí stejným způsobem jako na sladovně v pivovaru Velké Březno. Namočený ječmen se nerozprostírá na podlahu, ale napustí se do dlouhých ležatých válců. Válce, každý pro 7 tun ječmene, se pozvolna otáčejí a tím dochází k šetrnému obracení ječmene, podle stejného principu jak to dělají sladovníci lopatou při klíčení na humnech. Do válce je vháněn vzduch, který reguluje teplotu klíčícího ječmene stejným způsobem jako při větrání okny. Vzduch používaný k chlazení klíčícího ječmene musí být zvlhčen a vytemperován, aby zrno nevysušoval a udržoval potřebnou teplotu. Zvlhčování a temperace teploty se provádí na původních klimatizačních jednotkách jednoduchým způsobem. V zimě se do proudu vzduchu hnaného ventilátorem pouští pára, v létě je pak proud vzduchu sprchován studniční vodou.

Sušení sladu se provádí stejně jako v případě Velkého Března na hvozdě. Oba hvozdy byly již dříve modernizovány výměnou uhelných kotlů na ekologičtější kotle plynové.

Slad vyráběný na popsaných sladovnách po staletí ověřeným způsobem je dodnes používán pro výrobu piva pivovarské skupiny Drinks Union. A tak díky kumštu lidí, kteří zde pracují již po několik generací se bude pan Cibich z etiket piva vařeného v pivovaru Velké Březno usmívat pod vousy stejně jako kdysi a komín hvozdu sladovny Lounského pivovaru bude nadále jeho plnohodnotnou okrasou. (MF Dnes)


Na Sokolovsku se odnepaměti dařilo pěstovat chmel. Ve starých písemnostech se našla zpráva o pěstování chmele waldsaskými mnichy někde na Kraslicku již ve 13. století. Je přirozené, že tam, kde se dařilo chmelu, se vařila i chmelovina, tedy pivo.

V 19. století bylo na Sokolovsku v provozu 25 pivovarů. V samotném městě existoval pivovar již od založení města. Je prokázáno, že když rytíř Otto von Nostitz zakoupil od rakouského státu panství Sokolov, které propadlo konfiskaci (vlastnili jej evangeličtí Šlikové, kteří po bitvě na Bílé hoře uprchli do Saska), za částku 45 tisíc míšenských grošů, trval na tom, aby i jeho poddaní na panství přestoupili na katolickou víru, neboť on sám byl tvrdý katolík. Protože tak ihned neučinili, naopak se zdráhali opustit luterskou víru, odejmul jim z jejich správy pivovar. To bylo někdy v letech 1622-24 a pivovar jim vrátil až v roce 1640, když občané přestoupili na katolictví.

V roce 1841 sepsal kaplan zdejší fary Josef Korbl knihu

Gedenkbuch der Stadt Falkenau 1841, tedy Pamětní knihu města Sokolova 1841, a v ní o pivovarech píše:

V Sokolově jsou dva pivovary, a to hraběcí, který je umístěn v úředním domě (Amtshaus) hned vedle zámku a vaří 21 sudů piva na jednu várku, a to 70krát do roka. V tom samém objektu je i sladovna. Městský pivovar je umístěn u mostu přes řeku Ohři u mostní říční brány. Zde se vaří 15 sudů na jednu várku, a to 50krát do roka.

U obou pivovarů jsou stálí placení zaměstnanci. Městský pivovar odebírá slad od panské sladovny. Ten patří 125 pravovárečným měšťanům města a osm dílů vlastní přímo město. Jedenkrát v roce se rozdělí výnos z pivovaru mezi měšťany - pravovárečníky. Odnepaměti zde usedlí občané měli právo vařiti pivo, toto právo bylo na domě, který vlastnili. Bylo ale zcizitelné, a tak někteří zdejší měšťané vlastnili i více podílů. Jeden podíl měl hodnotu 300 zlatých. Na provoz pivovaru dohlížely dva výbory každý rok volené pravovárečníky. Jeden výbor měl dvanáct členů a druhý 24, do výborů byli voleni jen měšťané, již vlastnili podíly. Pro provoz pivovaru byl určen provozní kapitál, který zůstával v pokladně.

V roce 1895 vydal V. Kotyška knihu

Úplný místopisný slovník Čech, ten pojednává o jednotlivých obcích v Čechách a o činnostech, jež jsou v jednotlivých obcích. O pivovarech v Sokolově píše:

Panský pivovar v Sokolově vaří 48 hektolitrů na jednu várku a roční výstav má až tisíc hektolitrů. Městský pivovar pak vaří 36 hektolitrů na jednu várku a jeho roční výstav je šest tisíc hektolitrů.

Autor publikace měl zřejmě starší údaje, protože v roce 1895 již městský pivovar nevařil. V roce 1874 došlo totiž ve městě k rozsáhlému požáru. Kromě 134 domů vyhořel i městský pivovar. Provoz již nebyl obnoven.

V letech 1831 až 1832 nechalo postavit panství Nosticů nový pivovar u nové silnice do Lokte. Zároveň s tímto pivovarem byl postavený Zámecký hostinec, který byl zároveň zájezdním hostincem. Byla zde umístěna první pošta ve městě a zajížděla sem i dostavníková pošta. Hostinec dostal jméno

Zum goldenen Anker, tedy Ke Zlaté kotvě. Byl na tehdejší dobu moderně vybaven. Povoleno zde bylo nalévat i víno a lihoviny, byl určen zejména pro městskou honoraci.

Panský pivovar v Sokolově vařil pivo snad do května roku 1945. Kdy jeho provoz přesně skončil, se nepodařilo zjistit. U pivovaru byly zbudovány prostorové sklepy na skladování ledu, který se používal na chlazení piva.

Po válce se zde již pivo nevařilo. V provozu byla jen stáčírna lahvového piva, které se dováželo z chebského pivovaru. Asi do padesátých let zde byla v provozu sladovna.

Amtshaus nebo také Amtshof jsou objekty, kde je dnes umístěna městská tržnice a různé obchody. (Sokolovský deník)


První pivo světil oblíbený farář

[sobota, 13. květen 2006]

Bývalý chyšský i žlutický farář Vladimír Müller světil v pondělí 1. května první várku piva ze soukromého chyšského pivovaru. "Jsme rádi, že pan farář pro nás toto vysvěcení provedl. Má velký vztah k Chyši, proto jsme to považovali za symbolické," říká majitel pivovaru a chyšského zámku Vladimír Lažanský.

Jak zámecký pán uvedl, pivo, které se nyní v chyšském soukromém pivovaru dovařilo, bude vhodné ke konzumaci asi tak za třicet dní. "Proces vaření piva je umění a ne právě jednoduché," říká Vladimír Lažanský.

V současné době se pivovar chystá ke kolaudaci. "Chceme, aby se uskutečnila asi v polovině měsíce," říká Vladimír Lažanský. Jak také uvedl, začátkem června by mělo dojít ke slavnostnímu otevření pivovaru.

"V objektu pivovaru, který byl před zahájením rekonstrukce v dezolátním stavu, to už vypadá k nepoznání. Velkou zajímavostí pro návštěvníky jistě bude možnost vidět vaření piva přímo z restaurace," říká starosta Chyše Miroslav Dorňák.

Jak sdělil Vladimír Lažanský, nemá v úmyslu otevřít pivovar se žádnou obzvláštní pompou. "Jsem soukromník, vše bude patřičné, ale skromnější, než když se otevírá velký provoz," dodal Lažanský. (Karlovarské noviny)


Deset hektolitrů první várky zámeckého piva uvařili ve zkušebním provozu v úterý v nově obnoveném pivovaru v Chyši.

Podle tradice pokřtil první várku farář Vladimír Müller. Na její ochutnání si však zvědaví milovníci žlutého moku musí ještě měsíc počkat. Chyšské pivo bude teď deset dní kvasit a pak měsíc ležet. „Naše pivo ponese název Prokop po prvním majiteli chyšského panství z rodu Lažanských, Prokopovi, který je v roce 1766 koupil spolu s pivovarem,“ vysvětlil Právu nynější majitel Vladimír Lažanský.

Tradice vaření piva se v Chyši obnovuje po 74 letech. Původní pivovar skončil svou činnost v roce 1932 a od té doby zchátral. Jeho obnovy se Vladimír Lažanský ujal s velkým podnikatelským elánem, získal dotaci od EU i stejně zapálené spolupracovníky.

Pyšný je zejména na nový pivovarský komín, který je nyní dominantou obnovené budovy pivovaru, kde byly zachovány pod dohledem památkářů původní rysy.

„Prokop bude světlý ležák s barvou do jantarova, tak jak velí tradice v Chyši. Technologie je samozřejmě současná,“ doplnil zkušený stárek Josef Klouda, který první várku piva uvařil. Pivovar v Chyši, v němž bude i restaurace a pivnice, je nyní v Karlovarském kraji jediným. Jeho následovník bude v Lokti. (Právo)


Vaření piva v malém

[sobota, 13. květen 2006]

Vařit pivo v malém? To je nový trend, který se nevyhnul ani západním Čechám. Silné pivovary se však nové konkurence nebojí.

První várku zámeckého piva Prokop uvařili tento týden v Chyši na Karlovarsku. Na deset hektolitrů zlatavého moku uvařeného v rekonstruovaném zámeckém pivovaru Vladimíra Lažanského se těší všichni lidé v obci. Bude ke konzumaci asi za třicet dní, deset dní totiž musí kvasit a pak takzvaně ležet. "Těšíme se, že ochutnáme něco nového. Věřím, že výsledek bude vynikající," říká starosta Chyše Miroslav Dorňák.

Lažanský počítá, že ročně uvaří zhruba dva tisíce hektolitrů. "Neděláme si ambice, že bychom porazili velké pivovary," říká. Součástí pivovaru je i restaurace. "Nové pivo může být magnetem pro turisty," věří majitel. (Plzeňský deník)


Už více než týden plní džbány, pet lahve a půlitry pivařů z koutské Korbelky pivo z místního pivovaru. "Koutské zatím u místních vítězí nad Gambrinusem," tvrdí majitel hospůdky Jan Vrzal.

Na koutskou desítku podle hostinského přešlo po vyvalení prvních sudů z kdysi proslulého hraběcího pivovaru odhadem až devadesát procent hostů. "Jak si povede v budoucnu, si odhadnout netroufám. Teď je to žhavá novinka, ale možná se to za čas srovná," uvažuje majitel Korbelky. Jen co se rozkřiklo, jaké pivo se zde čepuje, začali ji navštěvovat i lidé, kteří Koutem třeba jen projížděli.

V sobotu o pouti, kolem desáté večer, si o tři koruny dražší Gambrinus nenechal natočit žádný z hostů. "Na pivo moc nechodím, ale dneska mi to nedalo. Koutské pamatuji ještě z dob, kdy zdejší pivovar zavírali. Vím, že bylo díky kvalitní vodě vynikající," svěřil se Stanislav Jarábek. Při výběru zlatavého moku prý dává před cenou přednost chuti. A tu, jak se nám svěřil, má koutské výtečnou.

Znechucen z monopolu velkého pivovaru byl už nějaký čas Jaromír Steinberger z Postřekova. "Domů jsem si začal kupovat Bernarda. A tady se těším na koutské," řekl další z návštěvníků Korbelky. "V postřekovské Špillarce už jej také točí a i u tamních pivařů vítězí," dodává.

Hospůdek, kde už čepují koutskou desítku, na Domažlicku rychle přibývá. "Pokud si pivo udrží stejnou kvalitu, jakou má nyní, bude to dobré. A navíc se brzy dočkáme i černého piva z Kouta," svěřuje se majitel Korbelky. Stejně jako řada jeho kolegů bude i Vrzal muset nyní přemýšlet nad smlouvou, kterou kvůli vybavení svého podniku s plzeňským pivovarem uzavřel. "To, že čepuji koutské, se Plzeňákům nelíbí. Myslím, že nastal čas zamyslet se nad novým zněním smlouvy," domnívá se. (Domažlický deník)


Plzeňští opět vyvalili sudy

[sobota, 13. květen 2006]

Bednářská parta Plzeňského Prazdroje v pátek opět vyvalila sudy. Na nádvoří pivovaru řemeslníci tradiční metodou ručně těsnili 26 obřích nádob, ve kterých dozrává mladé pivo určené návštěvníkům pivovarského skanzenu.

Osmimetrákové sudy s obsahem až 48 hektolitrů procházejí už sto let stejným procesem -nejdříve jsou zbaveny staré smoly, pak do nich bednáři z velké pece nalijí na 200 stupňů rozehřátou novou vonící tekutinu a sudy válejí po dvoře, dokud smola neutěsní spáry. Plzeňský pivovar má stále asi stovku tradičních dřevěných sudů a je jediným pivovarem v Evropě, kde bednářské řemeslo, jehož historie na západě Čech sahá do 19. století, ještě žije. Smolení probíhá dvakrát do roka (Právo)


Téměř před rokem vznikla v Plzeňském Prazdroji zcela nová funkce staršího obchodního sládka. Historicky prvním se jím prvního června 2006 stal Václav Berka. „Co je nejzajímavější na práci sládka? Její různorodost,“ říká Berka.

* Byl pro vás někdo vzorem?

Mým prvním vzorem byl můj otec, také Václav, který pracoval v Plzeňském Prazdroji po celý svůj život a kterého jsem tam již v mládí často navštěvoval. V té době mi imponovala ta úchvatná vůně chmelovaru i chlad a vůně kvasícího piva ve spilce a ležáckých sklepích.

* Co vás na této práci baví?

Na povolání sládka oceňuji jako nejzajímavější její různorodost. Práce s pivem je práce s živým organismem. A když mi pod rukama protéká takové pivo, jako je Pilsner Urquell a Gambrinus, je práce nádhernou zábavou.

* Co pro vás znamená to, že jste prvním obchodním sládkem?

Být obchodním sládkem a ještě prvním, to je ohromná výzva. Tato funkce zatím ve společnosti Plzeňský Prazdroj nebyla, a tak cítím nejen poctu, ale zároveň zodpovědnost. Pokud se mi podaří dobře nastartovat všechny připravené projekty a všechny procesy dopracovat do standardního chodu, může být tým obchodního sládka velkým přínosem celé společnosti. Ve společnosti SABMiller už nějaké zkušenosti v této oblasti máme. Jsou však především z jednotlivých lokálních trhů. (MF Dnes)


Poborský bude "kopat" za pivovar

[pátek, 12. květen 2006]

Budějovickému měšťanskému pivovaru se upsal fotbalista Karel Poborský. Pár dnů před začátkem německého fotbalového mistrovství světa ho pivovar nasadí do reklamní kampaně. Smlouva je zatím uzavřená na půl roku.

"Chceme tak posílit image firmy a našich značek, hlavně pak prémiové B.B. Budweiser Bier," potvrdil včera šéf firmy Miroslav Leština. Jeho pivovar se tak chce dostat ze stínu většího městského rivala Budějovického Budvaru.

Podle Leštiny firma hledala jihočeskou legendu, na níž by svou kampaň mířenou na své hlavní trhy v jižních, středních a severních Čechách, postavila: "Poborský vyšel nejlépe."

Cenu kontraktu Leština nesdělil. Uvedl ale, že celá kampaň (jejíž součástí je nové multibalení, závěsy na přepravky, billboardy, 3D poutače nebo stolní hra "cvrnkačka") vyšla na milióny korun.

Čech dělá pro rádio

Poborský tak rozšířil počet fotbalových reprezentantů, kteří v době šampionátu vystupují v reklamách. Hráči nejčastěji "pracují" pro oficiální partnery českého fotbalového týmu, jako jsou T-Mobile či Gambrinus.

Brankář Petr Čech se zase stal tváří kampaně Rádia Impuls. Stanice tím chce podpořit jeden ze svých hlavních rysů - českou hudbu.

Gambrinus, patřící pod Plzeňský Prazdroj, zase před mistrovstvím nastartoval kampaň, jejíž součástí je limitovaná edice dvanácti typů plechovek piva. Ty jsou potištěny "dresy", jmenovkami a podpisy trenéra a jedenácti hráčů - včetně Poborského.

Vedle Budějovického měšťanského pivovaru chtějí na mistrovství světa vydělat i další pivovary, které nejsou oficiálními sponzory českého národního týmu. Mezi ně patří například Pivovary Staropramen, Pivovar Litovel nebo Královský pivovar Krušovice.

Poslední jmenovaný ve svých restauracích chystá společné sledování zápasů a "tipovačku". Výhry pro fanoušky jsou nasnadě - čepovaná piva zdarma. "Bereme to jako dárek štamgastům a všem fanouškům, kteří přijdou do našich restaurací," říká Vlastimil Bradáč z marketingu firmy.

Litovelský pivovar zase lidem nabídne v restauracích stolní "fotbálek". "V Česku se stále chodí hlavně na točené pivo. Proto se už několik let soustřeďujeme na večerní promoakce přímo v restauracích," uvedla Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel.

Podle ní mají nápadité aktivity větší dopad na budování značky, než se na první pohled zdá. Proti televizní reklamě se sice dotknou mnohem méně lidí, ale o to intenzívnější je kontakt.

To potvrzuje i Daniel Köppl z týdeníku Marketing&Media - pivovary se zkrátka jen starají o místo, kde se jejich výrobky nejlépe prodávají. "Efekt takových akcí je pak o to větší," říká Köppl.

Budvar půjde do Německa

Jediným tuzemským pivovarem, který se během šampionátu soustředí i na německý trh, je Budějovický Budvar. "Německý trh je pro nás natolik silný, že se nám to vyplatí," uvedl šéf marketingu Martin Jírovec.

V Německu Budvar v posledních letech prodával na dvě stě tisíc hektolitrů ležáku a země se stala jeho nejsilnějším zahraničním trhem.

Za nákup dvaasedmdesáti lahvových piv tamní zákazníci dostanou fotbalový míč s logem značky Budweiser Budvar. Novinkou pak je pětilitrový pivní soudek v akční fotbalové variantě.

"V Německu to je populární obal. Náš cíl je jasný - posílit díky mistrovství prodej i po skončení šampionátu," říká Jírovec. (iHNed)


Peníze z Bruselu neproudí jen do cestovního ruchu a na projekty související například s nezaměstnaností. Tři miliony korun na modernizaci výroby získal od Evropské unie a státu například protivínský Městský pivovar Platan.

"Pivovar nyní usiluje o další příspěvek z unie na rozvoj a vzdělávání svých pracovníků," informovala Petra Vicková z Agentury Komunik.

Dotaci pivovar použije na nákup nové centrální sanitační stanice a filtrace za celkem 11 milionů korun. "Účelem nové technologie je především snížení energetické náročnosti výroby a další zvýšení kvality piva," uvedl výrobní ředitel pivovaru Jaroslav Kovaříček.

Pivovar dotaci získal z Operačního programu Průmysl a podnikání. Celkem ve druhém kole tohoto programu uspělo 100 firem. Žádost o evropské peníze podalo 243 společností.

Městský pivovar Platan byl do roku 2002 součástí a.s. Jihočeské pivovary České Budějovice. Poté ho získalo město Protivín a od listopadu 2002 je v majetku šesti fyzických osob. Aktuální čísla o výstavu a hospodaření nejsou k dispozici. (iDnes)


Jihočeským pivovarům se daří, vaří stále více piva nebo udržují výrobu na stejné úrovni. Ale doma prodávají vlastního piva méně.

Daří se zde prosazovat největšímu českému pivovaru, Plzeňskému Prazdroji. Pivovary se také více zaměřují na levná piva prodávaná pod značkami obchodních řetězců.

O čtyři tisíce na 73 tisíc hektolitrů poklesl výstav Měšťanského pivovaru Strakonice, ale letos ho hodlá vytáhnout na 90 tisíc. Uzavřel totiž smlouvu na dodávku dvaceti tisíc hektolitrů piva, které si jeho zákazník stočí do vlastních lahví.

Podobně v posledních letech navyšuje výstav i protivínský Platan. Loni uvařil 383 tisíc hektolitrů, což je o šest tisíc více než předloni. „Více už výrobu posilovat nemůžeme, jsme vytížení,“ doplnil ředitel Platanu Ladislav Rosmüller.

Platan vaří levná piva pro Plzeňský Prazdroj

Pivovar totiž dělá i pivo prodávané pod značkou obchodního řetězce Lidl a pro Plzeňský Prazdroj vyrábí levná piva Primus a Klasik. Z celkové výroby představovalo pivo se značkou Platan sto pět tisíc hektolitrů, předloni to bylo o čtrnáct tisíc více.

Loňské prodeje navíc poznamenalo deštivé a studené počasí v létě. Nejmenší jihočeský pivovar Eggenberg prodal loni 42 tisíc hektolitrů, o tři tisíce méně než rok předtím. Třeboňský Regent udržel výrobu na dvaaosmdesáti tisících hektolitrů.

„Na celém trhu panuje stagnace až mírný pokles,“ uvedl mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. Největší jihočeský pivovar, který v roce 2004 vyrobil 1,112 milionu hektolitrů, měl loni výstav o jednadvacet tisíc hektolitrů nižší.

Jihočeské pivovary, vyjma Budvaru zaměřeného spíše na export, se musejí spoléhat na věrnost svých zákazníků v kraji. Malé pivovary totiž většinu piva prodají takzvaně pod komínem - tedy v blízkém okolí.

V jejich snaze představuje vážnou konkurenci Plzeňský Prazdroj s pivem Gambrinus, které je nejoblíbenější značkou v republice. Třetina všeho piva, které se v kraji vypije, je právě Gambrinus.

„Loni činil celkový nárůst prodeje pět až sedm procent. Je to výrazně více než v celé republice. Čísla ale nejsou meziročně úplně srovnatelná, protože jsme zmenšili působnost českobudějovického distribučního střediska,“ poznamenal mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. (MF Dnes)


Nejstarší českou veršovanou kroniku uvidí Jihočeši díky podpoře pivovaru Budějovický Budvar v Jindřichově Hradci a v Kaplici. Výstava „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“ je prvním konkrétním výsledkem spolupráce mezi Národní knihovnou ČR a pivovarem, která byla zahájena v únoru 2006.

První výsledky přineslo partnerství největší tuzemské knihovny a pivovaru Budějovický Budvar. Pro svůj domácí region připravili pivovarníci ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky putovní výstavu, na které bude poprvé v jižních Čechách představen Pařížský zlomek latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila. Tento fragment získala Národní knihovna v březnu loňského roku. S nejstarší českou veršovanou kronikou se mohou návštěvníci seznámit od 28. dubna do 8. května v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci. Od 26. května do 5. června se výstava představí na radnici města Kaplice.

„Možnost podílet se na jihočeské premiéře tak významného historického díla, jakým je Dalimilova kronika, je pro nás velkou ctí. Jižní Čechy jsou naším domácím regionem, do kterého dlouhodobě směřujeme většinu našich sponzorských aktivit,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Budějovický Budvar finančně podporuje mnoho jihočeských organizací. Mimo jiné je již řadu let generálním sponzorem Jihočeského divadla nebo 1. Centra zdravotně postižených.

Výstava „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“ je rozšířenou verzí výstavy „Lucemburkové a svatý Václav“, kterou v pražském Klementinu shlédlo přes 25 000 návštěvníků. Jihočeši uvidí samozřejmě Pařížský zlomek latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila, Lobkowiczký rukopis Kroniky tak řečeného Dalimila, Velislavovu bibli, Krumlovský obrazový kodex – Liber depictus (faksimile) nebo ukázky fresek s tématikou sv. Václava na Karlštejně a Černochově. Národní knihovna představí také prestižní „Cenu Jikji – Paměť světa“, kterou jí udělilo UNESCO za přístup k ochraně a zpřístupňování světového kulturního dědictví. Výstavu „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“ se rovněž doprovodí kolekce 14ti fotografií, jež v pražském Klementinu vytvořil Ivan Král.

Úcta k historickému dědictví je pro Budějovický Budvar jednou z hodnot, které ve své firemní filosofii nejvíce uznává. Tento fakt potvrzuje i hlavní slogan značky Budweiser Budvar: „To nejvzácnější, co máme“. Motto vyjadřuje českost, historii, tradici a poctivost. Proto bylo navázání spolupráce Budvaru s Národní knihovnou ČR v pozici generálního partnera zcela přirozené. Obě instituce pečují o tradiční hodnoty, předávané z generace na generaci, které ale funkčně propojují s využíváním nejmodernějších technologií. „Spojení našeho pivovaru a největší české knihovny je logickým vyústěním cest obou národních institucí,“ dodává Petr Samec. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Více než šest milionů publikací uložených ve fondech Národní knihovny České republiky má od počátku letošního roku významného kmotra

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. se v letošním roce stal generálním partnerem nejvýznamnější tuzemské knihovny – Národní knihovny ČR. Stejně jako při výrobě tradičního nápoje se i tímto spojenectvím drží Budějovický Budvar svého ústředního motta: „To nejvzácnější, co máme“.

„Velmi dobře si uvědomujeme význam národního kulturního dědictví a spolupráci s Národní knihovnou považujeme za zcela přirozenou. Obě naše instituce toho mají hodně společného – například dlouhou historii, péči o tradiční české hodnoty a jejich předávání příštím generacím“, říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Jako generální partner umožní Budějovický Budvar, n. p. vznik řady projektů Národní knihovny ČR. Prvním výsledkem společné práce bude uvedení expozice kulturních a uměleckých dějin spjatých s posledními Lucemburky do jihočeského regionu. Výstava „Lucemburkové a svatý Václav“, která je součástí rozsáhlého projektu „Karel IV. - císař z Boží milosti“ na Pražském Hradě, se od 27. dubna přestěhuje z pražského Klementina do Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci a o měsíc později se představí také na radnici města Kaplice. V jižních Čechách bude výstava uvedena pod názvem „Dalimilova kronika poprvé v jižních Čechách“.

Spojení proslulého českého pivovaru a největší české knihovny je logickým vyústěním cest obou národních institucí. Původ Budějovického Budvaru, n. p. i Národní knihovny ČR sahá hluboko do minulosti a je spojen s důležitými historickými okamžiky českého národa. Oba partneři si vybudovali významné postavení i ve světovém měřítku, což dokazuje množství mezinárodních i tuzemských prestižních ocenění. Budějovický Budvar, n. p. i Národní knihovna ČR uchovávají tradiční postupy a hodnoty, předávané z generace na generaci, které ale funkčně propojují s využíváním nejmodernějších technologií.

Nejstarší doložené literární památky světa jsou staré asi pět tisíc let a zhruba stejně staré jsou i první zmínky o vaření piva. Kupříkladu ve starém Babylónu vyráběli hned devatenáct (!) druhů piva a pivovarnický cech, který zde byl ve velké vážnosti, zmiňuje dokonce i proslulý Chammurabiho zákoník. Pivo patřilo k oblíbeným nápojům jezuitů, kteří přišli před 450 lety do Prahy a postupně tady vystavěli do dnešní podoby Klementinum – sídlo Národní knihovny. Pivovarníci a knihovníci toho tedy mají společného mnohem více, než většina lidí tuší. Partnerství Národní knihovny a Budějovického Budvaru tedy není náhodným setkáním a vyrůstá z tisíciletých historických kořenů. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


O víkendu skončil Budvar Cup. Čtvrtého ročníku turnaje ve stolním hokeji se letos v celé České republice zúčastnily téměř tři stovky týmů.

Vybrané restaurace po celé republice letos už po čtvrté zažily bouřlivou atmosféru, která panuje při turnaji Budvar Cup ve stolním hokeji. Ani letos nechyběly dramatické souboje plné emocí a zázračných obratů v posledních vteřinách. Patronem soutěže je Budweiser Budvar - oficiální pivo českého hokeje. Budvar Cup umožnil fanouškům prožít atmosféru hokejových turnajů a vyplnit jim čas před nadcházejícím hokejovým šampionátem.

Letošní ročník turnaje se konal od 23.3. do 29.4. ve vybraných restauracích ve 34 městech v celé České republice. Během zápasů se u stolů vystřídaly téměř tři stovky hokejových týmů. „Budvar Cup je exkluzivní koncept turnajů na hokejových hracích stolech, který pravidelně pořádáme před mistrovstvím světa v ledním hokeji ve vybraných restauracích. Naši zákazníci tak zažívají atmosféru hokejových zápasů přímo ve své oblíbené restauraci,“ říká Jakub Janoušek, trade marketing manager společnosti Budějovický Budvar, která tradiční turnaj organizuje.

Série zápasů v každé restauraci je vlastně uzavřeným turnajem. Nejlepší tři týmy získávají atraktivní ceny od Budějovického Budvaru. Turnaje se mohl zúčastnit každý, kdo zavítal v daný den do správné hospody. „Některé provozovny stolním hokejem přímo žijí, hráči na Budvar Cup trénují celý rok a týmy již mají vlastní dresy, jména a pokřiky,“ přibližuje zájem veřejnosti o Budvar Cup Jakub Janoušek. Souboje trénovaných skupin mají vysokou úroveň a nepostrádají napětí srovnatelné s klasickým ledním hokejem. Na vítěze si mohou přítomní dokonce vsadit, součástí večera jsou i vědomostní soutěže.

Turnaje se konají pouze v restauracích, ve kterých se celoročně nacházejí speciální hokejové „salónky“ nebo koutky, tzv. Budvar Arény. Místa jsou osazena značkovým hokejovým stolem na podlaze připomínající kluziště a hokejovou atmosféru dotvářejí stylové kulisy. Za každá dvě vypitá piva z budějovického pivovaru dostává host žeton, se kterým se může s chutí do stolního hokeje pustit. Seznam restaurací s Budvar Arénami včetně informací pro provozovatele, výsledky letošního Budvar Cupu a fotogalerii najdete na www.budvar.tv. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Další div jižních Čech se nachází ve městě Hluboká nad Vltavou. Novogotický zámek zvítězil s naprostou převahou ve čtvrtém kole hlasování o „7 divů jižních Čech“, ve kterém veřejnost od 10. do 12. května vybírala zajímavá jihočeská místa v kategorii „Hrad nebo zámek“. V příštím kole ankety, kterou pořádá společnost Budějovický Budvar, n.p., budou lidé volit jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“.

Během dvoudenního hlasování o nejoblíbenější hrady a zámky jižních Čech se sešlo celkem 23 různých návrhů. Jihočeši ale měli o nejzajímavější historické stavbě v kategorii „Hrad nebo zámek“ poměrně jasno, protože zhruba dvě třetiny účastníků ankety zvolily zámek Hluboká. Na dalších místech následovala nový div jihočeského regionu dvojice dalších významných památek – vodní zámek Červená Lhota a zámek v Českém Krumlově. Pro romantický zámek u Kardašovy Řečice se vyslovilo 12 procent hlasujících, každému desátému se nejvíce líbil historický komplex v Českém Krumlově.

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodují už od 22. března. V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází další jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště.

Další části ankety budou zaměřeny na přírodní krásy jihočeského regionu. Už 17. května začíná hlasování o jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“, následovat pak budou kategorie „Rybník“ a „Přírodní úkaz“.

Vyjádřit svůj názor v anketě mohou lidé přímo na internetových stránkách Budějovického Budvaru - www.budvar.tv, kde vyplní jednoduchý elektronický formulář. Soutěžící mohou hlasovat i na webových stránkách Rádia Faktor, Eldoradia a Rádia Gold nebo prostřednictvím textových zpráv. Po každém kole hlasování je vždy vylosován výherce, který obdrží finanční odměnu ve výši 7 000 Kč a 7 kartónů výčepního piva Budějovický Budvar.

Všech 7 divů jižních Čech bude slavnostně vyhlášeno 10. června během zábavného odpoledne na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Mimo jiné tam zástupcům jihočeských budou předány oficiální certifikáty. Akce určená pro všechny Jihočechy nabídne bohatý program pro celé rodiny.

Podrobnosti o projektu „7 divů jižních Čech“ najdete na internetových stránkách http://www.budvar.tv/7divu. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Lidé mohou hlasovat už ve čtvrtém kole ankety “7 divů jižních Čech“, kterou organizuje pivovar Budějovický Budvar, n.p. ve spolupráci s rozhlasovými stanicemi Radio Faktor, Eldorádio a Radio Gold.

Který hrad nebo zámek v jižních Čechách patří k nejkrásnějším? Svůj názor na největší divy jihočeského regionu mohou lidé vyjádřit ve čtvrtém kole hlasování ankety „7 divů jižních Čech“, které začíná dnes a potrvá do pátku 12. května. V předchozích kolech ankety, kterou organizuje společnost Budějovický Budvar,n.p., už široká veřejnost zvolila jihočeské divy v kategoriích „Náměstí“, „Město nebo obec“ a „Technická zajímavost“. Pro svůj div mohou Jihočeši hlasovat prostřednictvím SMS zpráv nebo vyplněním formuláře na internetových stránkách.

„Společnost Budějovický Budvar, jako jihočeský patriot, chce podpořit zájem Jihočechů o krásy našeho kraje a posílit pocity hrdosti a jihočeské sounáležitosti. Právem jsme na náš kraj hrdí a dosavadní výsledky soutěže ukazují, že si toho jsou Jihočeši dobře vědomi,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodují už od 22. března. V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází další jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště.

V právě probíhajícím kole mohou lidé hlasovat pro jakýkoli hrad či zámek, který se nachází na území jižních Čech. Vyjádřit svůj názor mohou přímo na internetových stránkách Budějovického Budvaru - www.budvar.tv, kde vyplní jednoduchý elektronický formulář. Soutěžící mohou hlasovat i na webových stránkách Radia Faktor, Eldorádia a Radia Gold. Svůj hlas mohou také poslat prostřednictvím textových zpráv na číslo 900 09 06. Po každém kole hlasování bude vždy vylosován výherce, který obdrží finanční odměnu ve výši 7 000 Kč a 7 kartónů výčepního piva Budějovický Budvar.

Další části ankety budou zaměřeny na přírodní krásy jihočeského regionu. Lidé budou volit postupně jihočeské divy v kategoriích „Vodácká řeka“, „Rybník“ a „Přírodní úkaz“. Všech 7 divů jižních Čech bude slavnostně vyhlášeno 10. června během zábavného odpoledne na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Zástupcům jihočeských divů tam mimo jiné budou předány oficiální certifikáty. Akce určená pro všechny Jihočechy nabídne bohatý program pro celé rodiny.

Podrobnosti o projektu „7 divů jižních Čech“ najdete na internetových stránkách www.budvar.tv (http://www.budvar.tv/7divu.php?id=e3bc7cf8b33eb7c). (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Především na televizní obrazovky a na internet se zaměřuje Budějovický Budvar, n.p. při reklamní kampani spojené s hokejovým šampionátem v Lotyšsku. Partner české hokejové reprezentace zahájil televizní kampaň s Bobem a Davem, která je doplněna řadou dalších aktivit především na internetu (např. on-line hry, tapety, loga do mobilů, tetování aj.). Pivovar navíc uvedl na trh světlý lahvový ležák ve speciálním hokejovém balení s originální dárkovou sklenicí.

„Od roku 2003 je pivo Budweiser Budvar oficiálním pivem českého hokeje. Naše reklamní aktivity proto pravidelně již několik let spojujeme s extraligou i se všemi velkými hokejovými turnaji,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Také touto formou chceme podpořit náš národní tým,“ dodává Petr Samec.

Základem kampaně je série televizních spotů, ve kterých vystupuje populární dvojice Bob a Dave v roli hokejových fanoušků. Bob a Dave připravili také řadu novinek na svých internetových stránkách www.bob-dave.cz pod heslem "Češi jsou hokejoví králové posledních 10 let". Nejen hokejoví fanoušci a milovníci piva si mohou vyzkoušet on-line hru „BaD Arkanoid“. Na webových stránkách jsou k dispozici i nové počítačové tapety, loga do mobilů a speciální tetování („kérky“) s hokejovou tematikou. Na stránkách www.budvar.tv je připravena soutěž o „Budvárky“, spojená s tipováním výsledků všech zápasů nebo hra „Na led!“, ve které mají aktéři na starost český národní tým. Obě webové stránky budou průběžně doplňovány hokejovými aktualitami ze šampionátu.

S hokejem se zákazníci v tomto období setkávají i přímo v obchodech. Světlý ležák Budweiser Budvar si mohou zakoupit ve zvláštním hokejovém balení osmi láhví, které obsahuje navíc originální sklenici jako dárek. Během mistrovství světa budou v obchodech po celé republice působit také speciální hokejové promotýmy. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Hostitelská země letošního hokejového šampionátu si oblíbila ležák Budweiser Budvar. V roce 2005 tam Budějovický Budvar vyvezl nejvíce piva v historii – přes 3000 hl. To je téměř dvojnásobek oproti roku 2004.

České Budějovice, 19. května 2006 – Zatímco v roce 2004 vyvezl Budějovický Budvar, n.p. do země hostící letošní hokejové mistrovství světa 1655 hektolitrů piva, v loňském roce už Lotyši vypili téměř dvojnásobné množství ležáku Budweiser Budvar – celkem 3 088 hektolitrů. To představuje meziroční zvýšení o 87%.

„Lotyšsko pro nás představuje prozatím malý trh, který nepatří mezi 10 našich největších exportních zemí. Naše pozice se tam, přes obrovskou konkurenci, stále zlepšuje. Celkový import piva do Lotyšska byl v roce 2005 jen asi 200 000 hektolitrů. Na celkovém dovozu jsme se podíleli 1,5% a to považujeme za velmi dobrý výsledek,“ říká Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budějovického Budvaru. Čísla o lotyšském importu zahrnují veškeré dovezené pivo, včetně například velmi levného piva z Ukrajiny. „Bohužel nemáme k dispozici zcela přesná čísla, ale odhadujeme, že v segmentu prémiových, a tedy drahých importovaných ležáků, máme asi 10% tržní podíl,“ doplňuje Robert Chrt. Cena 0,5l točeného piva Budweiser Budvar v restauracích se pohybuje mezi 1,0 –1,5 latu, cena půllitrové láhve Budvaru v obchodech je 0,6 latu. Běžná točená piva lotyšské provenience v restauracích se prodávají v průměru za 0,6 –1,2 latu a lahvová za 0,3-0,4 latu. Lat je v přepočtu asi 42,- Kč.

Pivovar do Lotyšska vyváží pouze světlý ležák Budweiser Budvar a stejnojmennou ochrannou známku má v zemi také zaregistrovanou. Ležák putuje do pobaltského státu z 60% v lahvích, zbylou část představuje sudové pivo. „Budweiser Budvar se točí v několika desítkách restaurací, především v Rize a v dalších velkých městech a prodává se i v obchodních řetězcích. V současné době se zaměřujeme především na rozvoj naší distribuční sítě. Vyhledáváme například další vhodné restaurace a staráme se o jejich podporu,“ říká o současné obchodní strategii Tomáš Bártů, exportní manažer Budějovického Budvaru pro Lotyšsko.

Čeští fanoušci, kteří se chystají do Rigy na sobotní semifinále a nedělní boj našich hokejistů o medaile, najdou pivo Budweiser Budvar například v těchto restauracích a barech:

Optibet Sport Bar – Tornu iela 4

Pomodoro Italian Picca – Vecpilsetas iela 8

Hotel Riga Lobby Bar – Aspazijas bulvaris 22

Piebalga Summer Garden – Livu laukums

Opium Bar Club – Valnu iela 18

Salt ‘n pepper – Palasta dambis 10

Všechny doporučené restaurace jsou ve staré části Rigy, kterou by čeští turisté při své návštěvě určitě neměli vynechat (město je na seznamu UNESCO). (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Švédský Nejvyšší soud nebude projednávat dovolání Budějovického Budvaru, n.p., které bylo podáno proti rozhodnutí Odvolacího soudu ve Stockholmu ze dne 16. ledna 2006. Budějovický Budvar, n. p. tak může i nadále na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou „Budějovický Budvar“. Protože již od roku 1999 vyváží Budějovický Budvar do Švédska pivo pod označením „Budějovický Budvar“, poslední rozhodnutí se nijak nedotýká jeho současných obchodních aktivit. Budějovický Budvar má ve všech 25 zemích Evropské unie registrované ochranné známky Budweiser Budvar nebo Budějovický Budvar nebo Bud.

Budějovický Budvar, n. p. je i nadále oprávněn na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou „Budějovický Budvar“ a naopak nesmí používat v žádné podobě slovo „Budweiser“. Švédský Nejvyšší soud rozhodl, že nebude projednávat dovolání Budějovického Budvaru, n.p., které bylo podáno proti rozhodnutí Odvolacího soudu ve Stockholmu ze dne 16. ledna 2006. Tím byl definitivně ukončen spor, zahájený žalobou americké firmy na český pivovar v roce 1999. Americký koncern původně požadoval, aby bylo Budějovickému Budvaru ve Švédsku zakázáno používat při prodeji piva označení „Budweiser Budvar“, včetně všech kombinací obsahujících slovo „Budvar“ (např. „Budějovický Budvar“). Podle švédských soudů není používání slova „Budvar“ a jeho ekvivalentu „Budbräu“ omezením práv americké firmy. Budějovický Budvar má ve všech 25 zemích Evropské unie registrované ochranné známky „Budweiser Budvar“ nebo „Budějovický Budvar“ nebo „Bud“.

„Výsledek budeme samozřejmě respektovat. Ukončení sporu vítáme, protože z praktického pohledu nijak neomezuje naše současné obchodní aktivity, ale naopak stabilizuje naší obchodní pozici. Už minimálně od roku 1999 používáme pro naše pivo ve Švédsku označení „Budějovický Budvar“ a je pro nás pozitivní, že to tak bude i v budoucnosti,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. I právo na označení „Budějovický Budvar“ bylo totiž původní žalobou napadeno a ohroženo. „Loňský vývoz do Švédska jsme meziročně zvýšili o 10% a tento trend v prvním čtvrtletí 2006 pokračuje,“ dodává Petr Samec.

Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a v dalších více než 70 správních řízeních před patentovými úřady. Budějovický Budvar zaznamenal v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Taiwanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku a Finsku. V současné době exportuje Budějovický Budvar svůj prémiový ležák, který patří k absolutní světové špičce, do 50 zemí všech světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Městský odvolací soud v Budapešti ve svých rozhodnutích postupně potvrdil právo Budějovického Budvaru na ochranu označení původu „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ včetně jazykových překladů. V platnosti zůstávají všechny ochranné známky, například známky „Budweiser“ a „Budweiser Budvar“. Rozhodnutí soudu nenaruší žádné obchodní aktivity podniku Budějovický Budvar, n. p. v Maďarsku.

Městský odvolací soud v Budapešti 23. května zveřejnil další rozhodnutí ve sporu Budějovického Budvaru a společnosti Anheuser Busch. Soud zamítl odvolání společnosti Anheuser Busch i Budějovického Budvaru a potvrdil v celém rozsahu předchozí rozhodnutí Městského soudu.

„Budějovický Budvar je tak v Maďarsku i nadále výhradním vlastníkem ochranných známek Budweiser a Budweiser Budvar i označení původu Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Má tedy exkluzivní právo na využití značky Budweiser pro své pivo. Anheuser Busch může na základě rozhodnutí soudu používat na maďarském trhu pro své pivo pouze označení BUD,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí společnosti Budějovický Budvar, n.p.

Maďarsko patří mezi 10 nejdůležitějších exportních trhů Budějovického Budvaru. Budějovický pivovar v zemi prodává převážně světlý ležák Budweiser Budvar. V roce 2005 se vývoz meziročně zvýšil o 3%. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


V anketě “7 divů jižních Čech“, kterou organizuje pivovar Budějovický Budvar, n.p. ve spolupráci s rozhlasovými stanicemi Radio Faktor, Eldorádio a Radio Gold, lidé poprvé vybírali z přírodního bohatství kraje.

České Budějovice, 19. května 2006 – Pátým divem jižních Čech se dnes stala řeka Vltava. Nejdelší vodní tok na území republiky si Jihočeši zvolili v pátém kole hlasování o „7 divů jižních Čech“, v kterém se od 17. května rozhodovalo v kategorii „Vodácká řeka“. V následujícím kole ankety, kterou pořádá Budějovický Budvar, n.p., si obyvatelé kraje, proslulého množstvím umělých i přírodních vodních ploch, zvolí svůj nejobdivuhodnější rybník.

Jednu z nejnavštěvovanějších českých řek upřednostnili Jihočeši v hlasování před dalšími, vodáky oblíbenými toky, řekami Lužnicí a Otavou. Výsledek ankety o jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“ potěšil také známého budějovického rodáka, herce a moderátora Tomáše Krejčíře. „Vltava je moje zamilovaná řeka. Nejraději mám první etapu k Soumarskému mostu, kde se nesmí vystupovat na břeh a člověk si při té cestě uvědomí, že žije na planetě Zemi a vnímá sám sebe jakou součást přírody,“ uvedl k hlasování Tomáš Krejčíř. Slavný hokejista Jaroslav Pouzar by ale volil jinak: „Když jsem byl mladší, často jsem jezdil na Lužnici a od té doby ji považuji za naši nejkrásnější řeku.“

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodují už od 22. března. V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází další jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště. Minulý týden byl jihočeským divem zvolen i zámek Hluboká nad Vltavou.

Další tři kola ankety jsou zaměřena na přírodní krásy jihočeského regionu. V dnes ukončeném hlasování lidé zvolili jihočeský div v kategorii „Vodácká řeka“. Nejzajímavější vodní plochu v kategorii „Rybník“ si budou moci lidé zvolit už v příštím kole hlasování, která začíná 24. května. Nakonec lidé rozhodnou o jihočeském divu v kategorii „Přírodní úkaz“.

Vyjádřit svůj názor v anketě mohou lidé přímo na internetových stránkách Budějovického Budvaru - www.budvar.tv, kde vyplní jednoduchý elektronický formulář. Soutěžící mohou hlasovat i na webových stránkách Rádia Faktor, Eldoradia a Rádia Gold nebo prostřednictvím textových zpráv. Po každém kole hlasování je vždy vylosován výherce, který obdrží finanční odměnu ve výši 7 000 Kč a 7 kartónů výčepního piva Budějovický Budvar.

Všech 7 divů jižních Čech bude slavnostně vyhlášeno 10. června během zábavného odpoledne na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Mimo jiné tam zástupcům jihočeských divů budou předány oficiální certifikáty. Akce určená pro všechny Jihočechy nabídne bohatý program pro celé rodiny. Podrobnosti o projektu „7 divů jižních Čech“ najdete na internetových stránkách http://www.budvar.tv/7divu.


Pivovar Budějovický Budvar, n.p. získal stříbrnou medaili ve světové soutěži „Brewers Association (BA) World Beer Cup ? 2006“. Tato soutěž hodnotí piva z celého světa a určuje nejvýznačnější druhy piva, které jsou v současnosti ve světě vyráběny.

Zlaté, stříbrné a bronzové medaile v 85 pivních kategoriích byly uděleny během slavnostního večera „World Beer Cup Gala Awards Ceremony" ve Washington State Convention & Trade Center v Seattlu v USA.

Budějovický Budvar získal stříbrnou medaili v kategorii „Bohemian-Style Pilsener“ za světlý ležák Budweiser Budvar, který se do USA vyváží pod jménem Czechvar Premium Czech Lager. Devadesát dnů ležení, použití nejkvalitnějších surovin (hlávkový žatecký chmel, vybraný moravský slad a voda z artéských studní) a dlouhá tradice vaření piva v Českých Budějovicích jsou zárukou nenapodobitelné chuti ležáku Budweiser Budvar. Tento ležák se vyznačuje hustou bohatou pěnou a výrazně zlatožlutou barvou. Vůně ležáku je výrazná, typicky pivní s akcentem chmelového aroma. Hořkost je slabé až střední intenzity, jemného až slabě drsného charakteru s krátkodobým dozníváním. Ležák má střední až silný říz, který u konzumenta vyvolává pocit vybízející k dalšímu napití. Je to pivo ozdobené mnoha medailemi a diplomy z tuzemských i zahraničních soutěží jakosti.

Budějovický Budvar, n.p. patří mezi nejúspěšnější české firmy a během 110 let své existence si vybudoval silnou pozici na českém trhu i v zahraničí. Světlý ležák Budweiser Budvar patří mezi nejexportovanější české značky piva a vyváží se do 50 zemí světa.

„Velmi si vážíme tohoto ocenění. Obstáli jsme v obrovské konkurenci nejkvalitnějších druhů piva z celého světa. Fakt, že v porotě měli převahu Američané, nám dělá obzvláště velkou radost, protože naše značka Czechvar není v USA příliš známá,“ říká Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru.

Vítěze soutěže „World Beer Cup 2006“ vybírala mezinárodní porota ze 2 221 vzorků, které do soutěže dodalo 540 pivovarů z celkem 56 zemí. K účasti bylo vyzváno celkem 3 800 pivovarů ze 100 zemí.

Mezinárodní porotu tvořilo 109 odborníků z 18 zemí: Austrálie (3), Rakousko (1), Belgie (8), Kanada (3), Kajmanské ostrovy (1), Česká republika (1), Dánsko (3), Finsko (1), Německo (12), Itálie (1), Japonsko (4), Nizozemsko (3), Nový Zéland (1), Rumunsko (1), Singapur (1), Švédsko (2), Velká Británie (8) a USA (55).

Pro více informací o „World Beer Cup 2006“ navštivte webovou stránku www.WorldBeerCup.org

Soutěž World Beer Cup se koná každé dva roky již od roku 1996 pod záštitou organizace “Brewers Association”. “Brewers Association” (BA) je neziskovým obchodním a vzdělávacím sdružením pro menší tradiční a nezávislé americké pivovary, které sídlí ve městě Boulder, Colorado, USA. Cílem BA je propagace a ochrana poctivého amerického piva a také podpora společenství pivních nadšenců. Pro získání dalších informací navštivte webovou stránku www.beertown.org. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Obyvatelé kraje, proslulého množstvím přírodních i umělých vodních ploch, si zvolili svůj nejoblíbenější rybník. V šestém kole hlasování ankety

o „7 divů jižních Čech“, v kterém se rozhodovalo od 24. května až do dnešního dne, zvítězil rybník Svět. Anketu, kterou pořádá Budějovický Budvar, n.p., uzavře v příštím kole výběr jihočeského divu v kategorii „Přírodní úkaz“.

Třeboňský rybník Svět, oblíbený cíl dovolených, zvítězil před největším tuzemským rybníkem Rožmberk a dalším velikánem, rybníkem Bezdrevem. Někteří Jihočeši se s úkolem zvolit nejobdivuhodnější rybník vypořádali s nadhledem, podobně jako Iveta Toušlová, moderátorka České televize. „Volím rybník Rožmberk, protože je největší,“ uvedla k hlasování známá jihočeská rodačka.

Pro největší český rybník ale hlasovali lidé také z dalších pohnutek. "Jihočeským divem je pro mě rybník Rožmberk. Je to obrovské a úžasné technické dílo, které ale dokonale splývá s přírodou a přirozeně doplňuje krajinu. Jeho velikost si nejvíce uvědomíte, když ho musíte přepádlovat," míní slavný hokejista Jaroslav Pouzar.

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodují už od 22. března. V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází další jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště. Jihočeským divem byl vybrán také zámek Hluboká nad Vltavou.

Další tři kola ankety jsou zaměřena na přírodní krásy jihočeského regionu. V kategorii „Vodácká řeka“ zvolili lidé řeku Vltavu, po dnes ukončeném hlasování znají Jihočeši i div kraje v kategorii „Rybník“. Poslední kolo ankety, které začíná v poslední květnový den, rozhodne o jihočeském divu v kategorii „Přírodní úkaz“. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Španělský nejvyšší soud zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch a s konečnou platností potvrdil Budějovickému Budvaru registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“.

Budějovický Budvar, n.p. může s konečnou platností ve Španělsku využívat na svých výrobcích označení „Budějovický Budvar“. Registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ jihočeskému pivovaru definitivně potvrdil španělský nejvyšší soud, když minulý týden zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch proti předchozímu shodnému rozhodnutí Vrchního soudu v Madridu. Vrchní soud rozhodl už v roce 2003 ve věci registrace ochranných známek „Budějovický Budvar“ ve prospěch českého výrobce.

„Přestože je pro nás Španělsko dosud malým trhem, který nepatří mezi 10 našich nejdůležitějších vývozních zemí, očekáváme, že konečné rozhodnutí nejvyššího soudu pomůže rozvoji našich obchodních aktivit. Především jsme získali definitivní právní jistotu, která podstatně snižuje rizika při našich investicích do marketingu a podpory značky „Budějovický Budvar“ ve Španělsku,“ komentoval rozhodnutí soudu Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Budějovický Budvar, n.p. vyváží do Španělska v posledních letech více než 4 000 hl světlého ležáku ročně. V roce 2005 činil meziroční nárůst vývozu 4%.

Známkoprávní spor ve Španělsku má počátek v roce 1997, kdy Budějovický Budvar, n. p. podal u místního patentového úřadu přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“. Patentový úřad kvůli námitkám americké společnosti Anheuser-Busch ve druhé instanci odmítl jihočeskému pivovaru ochranné zámky zaregistrovat. Americká strana argumentovala potenciální možností záměny ochranné známky „Budějovický Budvar“ s jejich platnými ochrannými známkami „Budweiser“ a „Bud“. Budějovický Budvar, n.p. podal proti závěru patentového úřadu již v roce 1999 správní žalobu k Vrchnímu soudu v Madridu, který v roce 2003 rozhodnutí španělského patentového úřadu zamítl a ochranné známky „Budějovický Budvar“ zaregistroval. Anheuser-Busch se proti tomu odvolal k nevyššímu soudu, ale ten verdikt vrchního soudu v květnu 2006 s konečnou platností potvrdil. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat.

(Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


První červnovou sobotu 3. června se od 9 do 21 hodin uskuteční již 14. ročník Dne Kozla, setkání příznivců Velkopopovického Kozla, které se tradičně koná v pivovaru Velké Popovice. Letošní program ve stylu rozmarných pivních slavností, potulných artistů a kejklířů podle organizátorů přiláká opět více než 10 000 návštěvníků. Ti se kromě jiného mohou těšit na exkluzivní pivní speciál Velkopopovický Kozel Sládek, který bude možné ochutnat pouze na Dni Kozla.

„Letošní program přináší velkou podívanou ve stylu rozmarných pivních slavností – návštěvníci se mohou těšit na vystoupení řady kejklířů a artistů, například provazochodců na vertikálním i horizontálním laně nebo polykačů ohně. Sami návštěvníci si budou moci leccos vyzkoušet, ani letos nebudou chybět Kozlí soutěže včetně tradiční kuželkářské a další zajímavé atrakce jako například historická střelnice. Po celý den budou zároveň probíhat exkurze pivovarem,“ uvádí Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Pro návštěvníky budou v sobotu ráno a dopoledne pravidelně po půlhodině vypravovány autobusy z Prahy od stanice metra Opatov přímo do Velkých Popovic, a to v těchto časech: 8.30, 9.00, 9.30, 10.00, 10.30 a 11.00. Ti, kteří se chtějí před dobrou zábavou projít, se mohou zúčastnit zajímavých turistických pochodů, které jsou organizovány ze třech různě vzdálených míst. Můžete si tak vybrat mezi 27km trasou z pražské zastávky tramvaje Hostivařská, 20km trasou z vlakového nádraží v Říčanech (start je v obou případech naplánován od 7 do 9 hodin) a 10km výletem z vlakové zastávky v Mnichovicích, odkud se vyráží mezi 9. hodinou a 11.30.

Pro všechny účastníky má Kozel připravenou výjimečnou odměnu, kterou nikde jinde neochutnáte. Kromě Velkopopovického Kozla Světlého, Tmavého a 11° Medium si můžete totiž vyzkoušet kvasnicový nefiltrovaný a nepasterizovaný speciál Velkopopovický Kozel Sládek. Velkopopovičtí mistři sládci jej na základě odborných degustací stvořili zvlášť pro návštěvníky Dne Kozla. Velkopopovický Kozel Sládek je připravený klasickou technologií a stáčený speciálně do cisterny, má výrazné karamelové aroma díky použití speciálních sladů a může se pochlubit harmonickou plnou chutí, v níž je vyvážena sladkost i hořkost.

Celým dnem budou provázet moderátoři Aleš Háma, Jan Dobiáš a Miloš Keller a příjemnou muziku převážně ve stylu folk a country obstarají na dvou scénách umístěných v areálu pivovaru Fleret a Jarmila Šuláková, Vlasta Redl, František Nedvěd a Druhé podání, Koňaboj, Bezefšeho a další. S mnohými z nich se můžete setkat také v rámci bohaté nabídky folk a country festivalů Léto s Kozlem 2006. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Již po roce od uvedení na český trh získal Velkopopovický Kozel 11° Medium stříbrnou medaili Australian International Beer Awards

Stříbrnou medaili si Velkopopovický Kozel odvezl za svou jedenáctistupňovou variantu Velkopopovický Kozel 11° Medium z australského Melbourne. Minulý týden zde proběhlo slavnostní předávání mezinárodních ocenění Australian International Beer Awards, která udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa.

Již od počátku dubna probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo letos registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně České republiky, jejíž barvy úspěšně obhájil Velkopopovický Kozel, když za svou jedenáctistupňovou variantu Velkopopovický Kozel 11° Medium získal stříbrnou medaili: „Po loňském uvedení nové, jedenáctistupňové varianty Kozel 11° Medium na český trh jsme zaznamenali velký úspěch. Jsme rádi, že se nyní potvrzuje její úspěšnost i v náročném mezinárodním srovnání. Kozel změřil své síly v konkurenci 30 dalších zemí světa a dokázal, že jeho tradiční kvalita obstojí i v kritériích náročné mezinárodní pivní soutěže,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Registrované vzorky byly v rámci posuzování odbornou porotou podrobeny více než osmidenní analýze, při níž byly zkoumány z hlediska svých chuťových vlastností, aromatu, vzhledu a stylu, ale také technické kvality. U balení je pak kritériem jeho estetická úroveň, kvalita informací o produktu, které poskytuje, a účelnost balení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Imperial z Krušovic vyhrál v Americe

[čtvrtek, 11. květen 2006]

World Beer Cup je nejprestižnější světová degustační soutěž piv. Koná se od roku 1996 každé dva roky a letošní ročník v americkém Seattle zaznamenal rekordní účast - 540 pivovarů z 56 zemí poslalo k posouzení 2 221 druhů piv. V pětaosmdesáti kategoriích je hodnotili odborníci z celého světa a na galavečeru 14. dubna se rozdávaly prestižní ceny. Světlý ležák Imperial z Královského pivovaru Krušovice zaznamenal skvělý úspěch - ve své kategoriii ( Bohemian - Style Pilsener - 39 hodnocených piv) byl oceněn zlatou medailí. Za ním na 2. místě skončil Czechvar z Budějovického Budvaru a bronz si odvezli zástupci Klášterního pivovaru z německého Alpirsbachu. (Web Krušovice)


Strana 1 z 2 » »»
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň