Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

duben 2006

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv duben 2006


Starobrněnské perličky

[neděle, 23. duben 2006]

Společnost STAROBRNO v roce 2005 s rekordním ziskem Provozního zisku ve výši téměř 150 milionů Kč dosáhla v roce 2005 společnost STAROBRNO. Takto dobrého výsledku bylo dosaženo i přes nepříznivé počasí v letních měsících loňského roku, které se výrazným způsobem negativně odrazilo v celkové spotřebě piva i nealkoholických nápojů. Celkový prodej nápojů dosáhl v roce 2005 objemu 963 tisíc hl, což znamená 1,8% pokles oproti roku 2004. Tento pokles byl způsoben kromě snížení objemu exportu také nižším prodejem doplňkového sortimentu obchodního zboží. V porovnání s loňským rokem prodej piva zůstává na stejné úrovni. Tuzemský prodej vlastního piva a značek skupiny Heineken dosáhl přes jednoprocentní pokles trhu přibližně stejné hodnoty jako v loňském roce, tj. 819 tisíc hl.

***

Odbyt v tis. hl 2005 2004 2003 2002

Starobrno tuzemsko 517 529 552 530

Starobrno export 39 50 47 36

Hostan tuzemsko 193 202 208 203

Hostan export 2 3 2 5 Zlatý

Bažant tuzemsko 93 79 0 0

Heineken tuzemsko 7 1 0 0

Pivo ostatní 13 14 12 12

Zulu 7 0 0 0

Nealko a ost. nápoje 92 103 123 116

Celkem 963 981 944 902

***

Podíl společnosti STAROBRNO na domácím trhu se v roce 2005 zvýšil z 5 % na 5,1 %. Z hlediska meziročního růstu na domácím trhu je STAROBRNO druhou nejúspěšnější pivovarnickou skupinou v České republice. Na jižní Moravě a zejména v Brně je stále značka Starobrno dominantní značkou, což platí rovněž pro značku Hostan na jihu jižní Moravy. Významný nárůst byl zaznamenán v prodeji značky HEINEKEN v České republice, který dosáhl výše 7 tis. hl, což znamená průlom v segmentu superpremiových piv. Pozitivní vývoj na dosažené výsledky mělo rovněž zvýšení objemu licenční výroby značky Zlatý Bažant v pivovaru Starobrno. Své místo na trhu si nachází také vlastní přírodní limonády ZULU Kola a ZULU Citron, jejichž výroba byla zahájena v polovině loňského roku v pivovaru Hostan a do konce roku bylo prodáno přes 7 tisíc hl. Tržby za prodej vlastního a koncernového piva v tuzemsku se ve srovnání s rokem 2004 zvýšily o 37 milionů Kč na celkových 1,204 miliardy Kč. To představuje meziroční nárůst o 3,2 %.

V zahraničí prodalo STAROBRNO 128 tisíc hl piva, z čehož 87 tisíc hl představuje licenční výroba piva Starobrna pro slovenský trh ve společnosti Heineken Slovensko. Dalšími nejvýznamnějšími odběratelskými zeměmi byly v pořadí podle množství Švédsko, Rakousko, Německo a Velká Británie. (Brněnský deník)


Milí příznivci Starobrna

[neděle, 23. duben 2006]

vítejte na stránkách jarního vydání Starobrněnských novin. Že se vám to jaro nějak nepozdává? Tak si zazpívejte s Jarkem Nohavicou " To mokre bile svinstvo pada mi za limec, čtvrty měsic v jednym kuse furt prosinec, večer to odhažu, namažu zada, rano se vzbudim a zas , píp` pada."

Ale věřte, že ladovská zima už odeznívá, přichází jaro a bude překrásné a plné báječných zážitků. Rád bych vás už nyní pozval na ty starobrněnské. Na Farmě Bolka Polívky v Olšanech, na Šiklově mlýně i Ranči v Kostelanech vás rádi přivítáme, občerstvíme a napojíme naším pivem po celý rok. Navíc tu máme na sezonu opět připravenu celou řadu zábavných akcí, show, přehlídek i klání. Nejen zarputilí sportovci, ale i hobbíci a teoretici jízdy závodní se mohou přihlásit na cyklistickou Starobrno Tour, která startuje 8. května na brněnské přehradě. Jste- li milovníky vlnobití stovek wattů kvalitní živé muziky, pak jste těmi správnými potenciálními návštěvníky HOSTAN pivních slavností ve Znojmě v prvním červnovém víkendu. Na léto připravujeme již tradičně STAROBRNO Festival slunce ve Strážnici a Starobrněnskou lávku v Říčanech. Pro motocyklové příznivce máme dobrou zprávu. STAROBRNO je opět oficiálním dodavatelem závodu mistrovství světa silničních motocyklů Gauloises Grand Prix Brno. Na závěr netopné sezony se otevřou brány Starobrněnského pivovaru a zvesela se za doprovodu skvělé muziky, soutěží a ohňostrojů rozloučíme se sluníčkem.

Abych nezapomněl, máme pro vás také řadu inovací, ale ty už vlastně dobře znáte. Byť někteří máme pocit, že jde o přirozenou evoluci, jsme podezíráni z malé revoluce. Týká se totiž obalů. Pro výrobky našich pivovarů jsme zvolili vlastní tvar lahve zvané long neck, tedy dlouhý krk. Ty mají ostatně i labutě a jak jsou přirozeně elegantní a důstojné. Také Heineken v půllitrové vratné lahvi značně zamíchal kartami na trhu mezinárodních značek u nás. Rok po uvedení na trh bude pravděpodobně nejprodávanější mezinárodní značkou v obchodech v České republice. A navrch vytahujeme další trumf z rukávu, tentokrát pro gastronomii, revoluční výčepní systém David. A přídavkem zelené pivo na Zelený čtvrtek. Doufám, že už vás teď hlodá zvědavost až na konečcích prstů. . a na závěr, " věřte velevážení porotci a degustátoři, že si toho opravdu nesmírně vážíme, ale už je to fakt nuda jmenovat všechna ta ocenění" a vrchní sládek opět mává dalšími diplomy.

Takže, na zdraví se zcela a určitě nejlepším pivem na Moravě. Cheers! Ege segedre! Na zdorovie! Prost! . a hlavně na brzké otevření zahrádek. (Brněnský deník)


Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. Nitra začala v hurbanovskom pivovare s rozsiahlou investíciou do technológií. Hodnota investície dosiahne viac ako 1 mil. eur a spoločnosť ju plánuje ...

Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. Nitra začala v hurbanovskom pivovare s rozsiahlou investíciou do technológií. Hodnota investície dosiahne viac ako 1 mil. eur a spoločnosť ju plánuje ukončiť za dva roky. Investičnú akciu smeruje pivovar do celkovej modernizácie linky plechovkového piva a kúpy novej baliacej linky. Súčasná kapacita podniku 16 tis. plechoviek piva za hodinu by sa tak mala v priebehu dvoch rokov zvýšiť na dvojnásobok. K tomuto rozhodnutiu pristúpila spoločnosť kvôli rýchlemu rastu odbytu v segmente plechovkového piva. Ako ďalej uviedol Roman Krajniak so spoločnosti Heineken Slovensko, nová baliaca linka bude schopná baliť pivo do plnofarebnej fólie, čo zvyšuje atraktívnosť balenia pre spotrebiteľa. Napriek skutočnosti, že trh s pivom na Slovensku vo všeobecnosti klesá, kľúčové značky Zlatý Bažant a Corgoň majú podľa R. Krajniaka v segmente plechovkového piva rastúci trend.

Heineken je s podielom nad 40 % najväčším pivovarníckym koncernom na slovenskom trhu s pivom. Na Slovensku pôsobí desať rokov, od vstupu do pivovaru Zlatý Bažant v Hurbanove. V súčasnosti už má v portfóliu aj značky Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zahraničné značky reprezentuje Heineken, Starobrno a Desperados. Okrem pivovaru v Hurbanove, kde vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej Európe, varí v súčasnosti pivo aj v Rimavskej Sobote. Kumulatívne investície spoločnosti presiahli v roku 2005 hodnotu 5 mld. Sk, čo je zhruba 70 % celkových investícií do tohto odvetvia na Slovensku. Podľa rebríčka TREND Top 2005 je Heineken Slovensko najväčším podnikom v odvetví potravinárskeho a tabakového priemyslu. (24hod.sk)


Juhoafrický pivovarnícky koncern SABMiller plánuje investovať do modernizácie technológií a do zvýšenia výrobnej kapacity topoľčianskeho pivovaru Topvar. Kapacita Topvaru by tak mala vzrásť po vstupe zahraničného investora zo súčasných 700 tis. hektolitrov (hl) na milión hektolitrov (hl) ročne. Uviedli to na stretnutí s novinármi predstavitelia SABMilleru a Topvaru. Ako ďalej skonštatoval generálny riaditeľ pivovaru Šariš Imrich Havriš, výška investícií ešte nie je upresnená a bude predmetom ďalších analýz. Mike Short, generálny riaditeľ plzenského Prazdroja, ktorý tiež patrí do juhoafrickej pivovarníckej skupiny, zároveň ubezpečil, že cieľom spoločnosti SABMiller je upevniť a posilniť značku Topvar na slovenskom trhu. Topvar si dlhé roky udržiaval pozíciu slovenského pivovaru s čisto slovenským kapitálom. Generálny riaditeľ topoľčianskeho pivovaru Peter Vendelín preto na margo vstupu zahraničného investora uviedol, že vedenie podniku s týmto krokom súhlasilo kvôli dlhšie trvajúcej stagnácii Topvaru, ako aj celého slovenského trhu s pivom.

Topvar vyrobil v roku 2005 celkom 521 tis. hektolitrov piva. V tomto roku plánujú zvýšiť objem výroby na 550 tis. až 560 tis. hektolitrov. Podľa Vendelína však výroba závisí od letnej sezóny a počasia. SABMiller pôsobí na slovenskom trhu prostredníctvom pivovaru Šariš od roku 1997. Šariš vyrobil vlani 1,25 mil. hektolitrov piva, v tomto roku by mal vyprodukovať približne rovnaké množstvo.

Nadnárodná pivovarnícka skupina SABMiller uzavrela akvizíciu 48,4-percentného podielu v slovenskom pivovare Topvar 22. marca tohto roku. Spoločnosť týmto krokom reagovala na schválenie transakcie Protimonopolným úradom (PMÚ) SR 13. marca. Na základe kúpneho kontraktu predajú súčasní majoritní akcionári do konca septembra ďalšie akcie Topvaru spoločnosti SABMiller, čím sa podiel juhoafrickej firmy v slovenskom pivovare zvýši minimálne na 67 %. Následne by mal SABMiller v priebehu ďalších 18 mesiacov získať zostávajúce akcie Topvaru na základe rôznych put a call opcií.

Pivovarnícka spoločnosť SABMiller zaznamenala vo finančnom roku 2004/2005 nárast zisku o 33 %. Skupina dosiahla zisk pred zdanením, úrokmi, odpismi a amortizáciou (EBITDA) zhruba 72 mld. Sk. Topvar ukončil rok 2004 s výrobou v hodnote 816 mil. Sk a s čistým ziskom 8,68 mil. Sk. Z celkovej produkcie pivovaru odoberajú domáci obchodní partneri približne 95 %, zvyšok smeruje na export. V súčasnosti Topvar vyváža pivo alebo slad do viac ako 18 štátov sveta. (hnonline.sk)


Místní podnikatel koupil dům v centru města a to v Riegrově ulici. Donedávna zde sídlil Vinný restaurant u Matěje. Nyní se zde buduje minipivovar s restaurací. Restaurace by měla být třípatrová a měli by se zde vařit i některá speciální piva např. banánové. Nyní se nakupuje 70 stolů a nabírají se číšníci a kuchaři. Kdy bude pivovar otevřen se mi nepodařilo zjistit, ale asi tak za 2 až 3 měsíce. (Petr Melichárek, http://web.quick.cz/petruvsvet)


Brigádníci, kteří si přes léto přivydělávali u linky na plnění plechovek v přerovském pivovaru Zubr, zřejmě přijdou o práci. Nahradí je nová plnicí linka za pětadvacet milionů korun. Už z ní sjíždějí první plechovky s pivem, které poputují do Řecka.

Ředitel pivovaru Pavel Svoboda tvrdí, že je k nákupu vedla hlavně snaha zachovat co nejdéle kvalitu piva. "Nový plnič umožňuje výrazné snížení obsahu kyslíku v pivu a tím dlouho uchová jeho chuťové vlastnosti," řekl Svoboda.

S novou linkou ušetří nejen na mzdách. "Má také nižší energetické ztráty a vyšší spolehlivost. Úspora by měla činit až dva miliony korun ročně," odhadl Svoboda.

Na modernizované lince stáčí pivo do plechovek také sesterské pivovary Holba a Litovel. Loni se prodalo celkem 59 tisíc hektolitrů piva v plechu, z toho zhruba polovina patřila Zubru.

Do konce roku 2010 chce vedení firmy investovat do úprav podniku 300 milionů korun. Zhruba stejnou částku investoval pivovar od modernizace v posledních pěti letech.

Nový investiční plán pivovaru zahrnuje mimo jiné stavbu centrální stáčírny a skladu. Akci za zhruba 80 milionů korun chce vedení závodu zahájit začátkem příštího roku. Zubr má dále v plánu koupi nového chladiče mladiny a tanků, což jsou velkoobjemové sudy na pivo. "Chceme si pořídit stojací tanky, které eliminují negativní vliv kyslíku na kvalitu piva," doplnil Svoboda.

Výčet investic zahrnuje rovněž řešení technologie ležáckého sklepu. "V případě této akce zatím nemohu být konkrétní. Existuje několik variant řešení. Zřejmě ale půjdeme cestou nového know how, které bude šité na míru našemu pivovaru," uvedl Svoboda. Další peníze si vyžádá například systém automatického chlazení na spilce.

Přerovští pivovarníci uspěli v posledních letech na několika prestižních soutěžích. Dvakrát po sobě například získali titul Evropská pivní hvězda. Se světlým výčepním pivem bodovali také v letošním ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex.

Pivovar Zubr je také v Evropě výjimečný tím, že jako hlavního sládka zaměstnává ženu.

Přerovský pivovar je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel. Skupina loni stejně jako v roce 2004 vyrobila téměř jeden milion hektolitrů piva. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách. (iDnes)


Zelené pivo už večer nebylo

[čtvrtek, 20. duben 2006]

Pivaři, kteří se včera večer těšili na speciální zelené Starobrno, měli smůlu. Ve většině hospod totiž došlo už odpoledne. „Už kolem šesté nikde nebylo. Procestovali jsme půlku Brna a nic. V jedné hospodě dokonce došlo hned po našem příchodu. To je fakt k vzteku,“ postěžoval si Čeněk Pospíšil.

Radost neměli ani v hospodách, kde zelené pivo točili. „Dostali jsme z pivovaru jen malý sud, za čtyřicet minut bylo všechno pryč. Přišlo snad tisíc lidí a když zjistili, že už není, vynadali nám a šli jinam,“ řekla výčepní restaurace U Kormidla Věra Kliková. Pivovar totiž záměrně vyrobil jen velmi omezené množství netradičního nápoje a rozvezl po celé republice jen 100 hektolitrů. (MF Dnes)


Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2006 čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“. Současně s tím již popáté za sebou obhájil 1. místo v kraji Vysočina.

„Na českém trhu jsme se dokázali prosadit především kvalitou a odlišností od dnešní takřka shodné chuti tzv. europiv.“ hodnotí výsledek soutěže marketingový a obchodní ředitel pan Vladislav Němec a dodává: „Bernard je dnes vnímán jako tradiční český ležák, který má svůj charakter. Setkáte se s ním po celé České republice, stále více se prosazujeme i v zahraničí. “

Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.). (Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec)


O českém trhu a těžkých podmínkách pro malé pivovary jsme si povídali se Stanislavem Bernardem, spolumajitelem pivovaru a tvůrcem myšlenky diferencované daně pro malé pivovary.

*** Dobrý den. Jak vůbec člověk dostane nápad otevřít pivovar?

Po revoluci jsem se rozhodl, že začnu podnikat. To byl první impuls. Nebyl jsem hned rozhodnut, že otevřu pivovar. Pak jsem se seznámil se svým současným společníkem Ing. Vávrou, který byl v té době podsládkem v Ostravě. V Humpolci se dražil pivovar v aukci malé privatizace a kolega Vávra odtud pocházel. Proto právě pivovar v Humpolci.

*** Z předešlé odpovědi vyplynulo, že vy nepocházíte z Humpolce. Z jaké části republiky jste se do Humpolce přestěhoval?

Já jsem původem z Háje ve Slezsku.

*** Takže na začátku to pro vás byl krok do neznáma. Ať už v oblasti pivovarnictví, nebo v tom, že jste se musel přestěhovat. To určitě chtělo hodně odvahy?

Nebo hlouposti.

*** Každopádně se vám to vyplatilo. Vy jste také byl zakladatelem Svazu malých pivovarů a dlouholetým předsedou. Jste také znám jako hlavní tvůrce myšlenky snížené spotřební daně pro malé nezávislé pivovary. Jak vzpomínáte na toto období?

Bylo to období od roku 1993 do roku 1995. Myslím tím období od myšlenky založit svaz a sdružit tím malé pivovary do okamžiku, kdy se mi podařilo prosadit tuto daňovou úlevu. Ta se prosadila do zákona o spotřební dani koncem roku 1994 a začala platit tuším v červenci roku 1995. Na toto období vzpomínám velice rád. Jednak si myslím, že mám jisté schopnosti přesvědčovat lidi, a tenkrát se mi to potvrdilo, protože situace vypadala úplně beznadějně. Byl to čistý lobbing. Nebyla tam žádná zákulisní jednání, žádné úplatky. Abych mohl tuto myšlenku prosadit, musel jsem mít za koho jednat, a proto jsem založil svaz.

*** Můžete nám trochu přiblížit celý proces?

Svůj nápad jsem nejprve začal prosazovat u pana Bělohrádka, který byl předsedou Antimonopolního úřadu. Ten to ovšem jednoznačně odmítl. Pak jsem jednal s panem ministrem zemědělství Luxem, který sice sliboval, ale nic neudělal. Nakonec jsem se spojil s tehdejším ministrem financí Kočárníkem, který moji myšlenku pochopil, ale byl za to tvrdě kritizován.

*** Naštěstí pouze u úvahy nezůstalo...

Nakonec se podařilo prosadit nižší daně díky lobbingu v Parlamentu. Tehdy jsem se snažil přesvědčit pravicové poslance tehdejší vládní koalice, že by byla škoda, kdyby malé pivovary zanikly. Návrh jsme implementovali přímo do zákona o spotřební dani. Ani jsme to nemuseli přilepit k nějakému nesmyslnému zákonu, jak se to děje v současné době. Takovou perličkou byla naše taktika. V tehdejší opozici byla strana Levý blok, ve které působil celkem schopný ekonom, který podal danou úpravu. Kdyby tak učinil kdokoliv z koalice, neprošla by, protože opozice by byla proti. Takto byla pro celá opozice a ve vládní koalici se našlo dost lidí, které jsem přesvědčil já, nebo se pak přesvědčovali mezi sebou navzájem.

*** A jak jste na daný nápad vůbec přišel? Co stálo za myšlenkou jiného daňového zatížení?

Jednalo se především o záchranu všech těch malých pivovarů, který jsou tady od středověku. Česká republika, společně s Bavorskem, je kolébkou pivovarnictví. Přitom proslavenost českého piva nevznikla existencí jednoho velkého pivovaru, ale plzeňským spodně kvašeným pivem a stovkami malých pivovarů. Po revoluci pak nastala situace, kdy volný trh tyto malé pivovary ohrožoval. Myšlenka byla, vzít si příklad z Německa, kde v současnosti působí asi tisícovka malých pivovarů. Zde daňová diferenciace trvá už sto let a jenom díky ní stále působí na trhu tolik pivovarů. A právě i v Čechách díky této zákonné úpravě v současné době přežívá něco nad 30 průmyslových malých nezávislých pivovarů, nepočítáme-li restaurační pivovary, které jsou v podstatě koníčkem svých majitelů. Cena piva je České republice dost nízká. Kupujete technologie za evropské ceny a prodáváte pivo za ceny české. Proto mikropivovary vnímám jako potřebnou turistickou atrakci.

*** Jaká čeká budoucnost malé nezávislé pivovary?

Podmínky na trhu posledních 11, 12 let jsou velice složité. Solventní pivovary neustále zvyšují finanční nabídky, kterým malé pivovary jen stěží mohou konkurovat. Není dobré, když Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolí skupině, která má více než 50 procent trhu, stanovovat smluvně minimální odběr piva.

*** A jak bojujete proti těmto silným konkurentům?

Snažíme se bojovat vlastními zbraněmi. Naše cesta je cestou inovace. Chuťová zajímavost, kvalita piva, lahve s patentními uzávěry – to je ta naše vlastní cesta. Pod tímto názvem (tj. Vlastní cestou) také vydáváme náš magazín. Organizujeme soutěž Top 100 Gastro, jejím cílem je zlepšit kvalitu piva v restauracích. Mnohé restaurace se nestarají o pivo tak jak by měly. Nechávají pivo v trubkách, které tím ztrácí na své kvalitě a nejhorší je, že toto pivo dokonce pak točí svým zákazníkům. Jedná se při nejmenším o velice neprofesionální jednání.

*** Čím je charakteristické pivo Bernard?

Pivo musí být chuťově zajímavé. Děláme poctivý český ležák. Určitě se nám to vyplatí. Nejlepším důkazem jsou reakce spotřebitelů. Denně nám chodí dopisy či emaily od spokojených zákazníků.

*** Znáte pojem „pivní lokální patriotismus“? Myslíte si, že se zakládá na pravdě? Preferují lidé opravdu místní piva?

Myslím, že ano. Lidé, kteří pivo pijí často, mají sklony k pivní setrvačnosti. Při časté konzumaci si zvyknou na chuť včetně vad „svého“ piva. Proto i do budoucna upřednostňují tuto chuť. Tento trend je však značně potřen velkými pivovary. Díky masivní reklamě a prosazováním se do místních restaurací se průměrný produkt dostává do povědomí spotřebitelů a tvoří tak standard.

*** V loňském roce vývoz piva stoupl o 17 %. Vyvážíte také? Na jaké trhy se soustřeďujete?

V České republice máme největší obchodní tým. Obdobná situace je i na Slovensku. Je to ovšem finančně náročné. Slovensko ale považujeme za takový „poloexport“. Na tento trh jsme se znovu vrátili před dvěma lety. Dříve tomu bránily velice významné bariéry dovozu. Nyní ale zde prodáváme až 8 % produkce. Z ostatních států se soustředíme na Evropu. Velice zajímavý je pro nás ruský trh, na kterém jsou příznivé podmínky. Postupně také oslovujeme další země. Snažíme se rozšiřovat exportní týmy v Řecku, Anglii, Německu nebo Dánsku. Takovou zajímavostí je Austrálie. Začínáme rozvíjet export v USA. Už máme seriózního importéra, americký trh je však velice administrativně náročný.

*** Mluví se o předpokládaném zvýšení cen piva. Plánujete také zdražovat v letošním roce?

Ceny piva se budou zvyšovat především z důvodu růstu cen vstupů. Největším viníkem je nyní drahá energie. Udivuje mě, že ČEZ, i přesto, že se jedná o jednu z nejziskovějších společností, neustále zvyšuje ceny svých služeb.

*** A kolik si myslíte, že je český pivař ochotný respektovat rostoucí cenu piva?

Největší světovou spotřebu piva v ČR určitě podporuje jeho poměrně nízká cena. Pokud by ceny piva rostly podobně pomalu či pouze mírně nad inflaci, s poptávkou nebude problém, v této branži si nikdo nedovolí zvyšovat ceny skokově. Velkou hrozbou do budoucna by mohlo být zrušení systému vratných lahví.

*** A co alternativní obaly?

Jedná se o podřadné obaly, které nesedí pivu. Ani plech ani PET lahve nejsou vhodné pro udržení kvality piva. Jedině obaly PEN splňují nároky na trvanlivost, ale jedná se o velice drahý obalový materiál.

*** Jaký sortiment v současné době nabízíte? Připravujete nějaké novinky?

Nyní nabízíme sedm druhů piv. Nově začínáme nabízet polotmavý Jantarový ležák s přídavkem jemných kvasinek. Celkově tři piva točíme do lahví s patentním uzávěrem, ve kterých probíhá sekundární dokvašení. V současnosti také připravujeme zavedení na trh bezalkoholního piva Bernard Free.

*** Nakonec by mě ještě zajímalo, zda také pijete pivo?

Ano, jsem pivař. Pokud si chci pochutnat dám si vlastní pivo, ale nevyhýbám se ani konkurenčním výrobkům u kterých hlavně vnímám jak na mě tyto piva působí. V zahraničí dávám přednost pšeničním pivům, která jsou pro mě chuťově zajímavější.

Ing. Stanislav Bernard se narodil před 50 lety v Opavě, kde také vystudoval gymnázium. Po střední škole nastoupil na VŠDS v Žilině, kterou v roce 1980 úspěšně ukončil. Spolumajitelem Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci se stal koncem roku 1991. K jeho zásluhám patří i založení Českého svazu malých pivovarů, kterému předsedal až do roku 1999. O rok později mu byl udělen titul Pivovarská osobnost století, za prosazení diferencované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary. (Finance.cz)


Novinky z pardubického Pernštejna

[úterý, 18. duben 2006]

Pivovar Pardubice, a.s. pro své zákazníky letos připravil několik novinek, a tak mi dovolte, abych Vás o některých z nich informoval.

Tou největší událostí letošního roku je oslava 135 let od založení pardubického pivovaru. Všichni jsou zváni na oslavu s názvem „Pernštejn 2006“, která se koná 10.6.2006 od 15,00 do 22,00 hod. na Pernštýnském náměstí v Pardubicích. Součástí programu bude např. kapela Pernštejnka, Těžkej Pokondr, ohňostroj a další bohatý program.

Další velkou událostí spojenou s výročím, je výroba 13-ti stupňového světlého kvasnicového ležáku „Arnošt z Pernštejna“. Oproti běžným ležákům bude u tohoto piva výrazná změna jak ve vzhledu – bude se jednat o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Protože nebude filtrované, bude zdrojem většího vitamínu B. Toto pivo bude stáčeno výhradně do 50l sudů a distribuce začne 1.6.2006. Vyrobeno je jen omezené množství – 250 Hl.

Rozšířili jsme ale i stálou nabídku našich výrobků. Od letošního jara dodáváme na trh nové balení multipacku, tentokrát obsahující 10 ks piva Pernštejn světlé výčepní a před letní sezónou bude prodej podpořen plakáty A2.

U nealkoholických výrobků je novinkou točená limonáda s příchutí maliny. (Beers.cz)


V 19 stol. vlastnili zámek v Dětenicích Wesenberkové, předkové dnešní majitelky Dariny Ondráčkové.

„Když jsme se v roce 1998 dozvěděli, že ho chce stát prodat, rozhodli jsme se ho odkoupit. Původně jsme zamýšleli mít zámek jen pro soukromé účely. Po rekonstrukci se nám ale zdálo, že by byla škoda neotevřít ho veřejnosti,“ říká majitelka. Vybavení interiéru se shánělo po nejrůznějších aukcích, hledalo se v uměleckých pokladech sběratelů, mnoho věcí je zapůjčených z depozitářů. Nejvzácnější je ale sbírka zbraní maltézských rytířů, kterou do Dětenic vrátil stát.

Rozmístění nábytku, doladění interiérů - závěsy, květinovou výzdobu a doplňky - si zařizovala Darina Ondráčková sama. Majitelé se vše snažili vybavit tak, aby to odpovídalo stavu před rokem 1948, jak je zachyceno na dochovaných fotografiích.

Později Ondráčkovi odkoupili od pozemkového fondu pivovar a začali znovu vařit pivo. Navázali tak na tradici, která sáhá hluboko do minulosti. Tomu se také přizpůsobil prohlídkový okruh Zámeckým pivovarem. Unikátnost místního černého piva spočívá ve vaření na otevřeném ohni v měděných nádobách, kvašení v dubových kádích a zráním v dubových vysmolených sudech.

Otevřena byla i unikátní středověká krčma. Má několika sálů a je vybavena dobovým nábytkem, jídlo se připravuje na otevřeném ohni a jí se převážně rukama. Personál je oděn v dobových kostýmech a jeho chování k hostům je neurvalé: huláká se tu a tyká. Iluze středověku je tak téměř dokonalá. (Právo)


Domažlický pivovar obnoví výrobu piva a milovníci pěnivého moku budou moci už příští rok v květnu ochutnat značku Písař. Pivovar před 11 lety uzavřel Plzeňský Prazdroj kvůli malému zájmu o regionální značky. O minipivovar se bude starat známý pivovarnický odborník Josef Krýsl.

Pražská developerská firma Bohdalecká obchodní, která areál bývalého pivovaru od města odkoupí, bude do jeho přestavby na hotel se 120 lůžky, minipivovar, restauraci a kongresové centrum až se 250 místy investovat až 80 milionů korun.

"Koncem tohoto měsíce požádáme o územní rozhodnutí. Pokud všechno půjde ideálně, chceme otevřít už na sezonu v příštím roce v květnu," uvedl Jiří Kappel, majoritní vlastník Bohdalecké obchodní, kterou ovládá pět českých fyzických osob.

Radnice, která koupila objekt od Prazdroje před čtyřmi lety za 2,8 milionu korun, sháněla investora velmi těžce. Naposledy jednala s mexickým investorem, který měl stejný záměr jako pražská firma, ale po půldruhém roce odstoupil.

Místostarosta Domažlic Jaroslav Bauer míní, že městu velmi chybí větší a kvalitní hotel. V Domažlicích je pouze Koruna a Chodský hotel se zhruba 30 lůžky; 52 jich má dvouhvězdičkový hotel Kalous u nádraží.

Tříhvězdičkový hotel Pivovarský dům bude mít 48 dvoulůžkových pokojů a 11 apartmánů. Jeho provozovatele nyní investor hledá. Minipivovar s roční kapacitou 1000 hektolitrů, kterou lze v případě poptávky až zpětinásobit, bude vařit tři druhy piva.

Provozovat ho bude známý pivovarský odborník Josef Krýsl z Plzně, jehož bratr Lubomír je jednatelem firmy LUKR servis, výrobce výčepních zařízení, jenž s investorem spolupracuje. Josef Krýsl podle Kappela už odkoupil původní značku Písař, pod níž se domažlická piva vyráběla. Josef Krýsl se v posledních letech zasloužil o nové systémy chlazení a propaguje také nový způsob čepování.

Nápoje půjdou do hotelové restaurace se 140 místy, která bude prodávat pivo i "přes ulici". Variabilní konferenční sály mají mít kapacitu 140 až 250 míst. V Pivovarském domě bude také velký bowling.

Domažlický pivovar zavřel brány v roce 1996. Radnice dlouhodobě turisticky využít sedmisetletou tradici vaření místních piv Písař a Purkmistr. (iDnes)


Domažlický pivovar ožije

[čtvrtek, 13. duben 2006]

Po jedenácti letech budou v Domažlicích opět vyrábět vlastní pivo. Začnou příští rok v květnu.

Domažlický pivovar obnoví příští rok v květnu výrobu vlastního piva. Stane se tak jedenáct let poté, kdy ji ve městě ukončil Plzeňský Prazdroj kvůli malému zájmu o regionální značky. Pražská developerská firma Bohdalecká obchodní, která areál od města odkoupí, bude do jeho přestavby na hotel se 120 lůžky, minipivovar, restauraci a kongresové centrum se 250 místy, investovat až 80 milionů korun.

„Koncem tohoto měsíce požádáme o územní rozhodnutí. Pokud všechno půjde ideálně, chceme otevřít už na sezonu v příštím roce v květnu,“ uvedl Jiří Kappel, majoritní vlastník Bohdalecké obchodní, kterou ovládá pět českých fyzických osob.

Stavba Pivovarského domu by měla začít v říjnu. Plánované termíny mohou ohrozit případná odvolání nebo správní řízení památkářů. Areál se nachází v městské památkové zóně.

Radnice, která koupila objekt od Prazdroje před čtyřmi lety za 2,8 milionu korun, sháněla investora velmi těžce. Aktivitu Bohdalecké obchodní, s níž už podepsala smlouvu o budoucí koupi budov a pozemku, proto velmi vítá.

Naposledy jednala s mexickým investorem, který měl stejný záměr jako pražská firma, ale po půldruhém roce odstoupil. „Bohdalecká obchodní odkoupí nemovitosti za 7,2 milionu korun po vydání územního rozhodnutí,“ uvedl místostarosta Domažlic Jaroslav Bauer. Podle něj městu velmi chybí větší a kvalitní hotel. V Domažlicích je pouze Koruna a Chodský hotel se zhruba 30 lůžky; 52 jich má dvouhvězdičkový hotel Kalous u nádraží. Tříhvězdičkový hotel Pivovarský dům bude mít 48 dvoulůžkových pokojů a 11 apartmánů. Jeho provozovatele nyní investor hledá. Minipivovar s roční kapacitou 1000 hektolitrů, kterou lze v případě poptávky až zpětinásobit, bude vařit tři druhy piva. Provozovat ho bude známý pivovarský odborník Josef Krýsl z Plzně. (MF Dnes)


Letos v srpnu to bude přesně 25 let, co se ve Staňkově přestalo vařit pivo. A zatímco v jiném, před časem zavřeném pivovaře na okrese v Koutě na Šumavě, se schyluje k obnovení provozu, návrat staňkovského piva na scénu je momentálně velice málo pravděpodobný. Provoz ve staňkovském pivovaru byl zahájen v 70. letech devatenáctého století, záhy přešel do rukou hraběte Trauttmansdorffa. Po komunistickém převratu byl takzvaně znárodněn a stal se součástí Západočeských pivovarů. Staňkov byl jeden čas i sídlem tohoto národního podniku. Roční výstav piva šel v průběhu 50. a 60. let za sládka a pozdějšího ředitele Bohuslava Wimmera postupně nahoru, například v roce 1971 pivovar poprvé překročil hranici šedesáti tisíc hektolitrů piva za rok. V té době se ve Staňkově vařila světlá a tmavá desítka, práci tam mělo přes šedesát lidí. Ranou do vazu však byl pro podnik rok 1977, kdy se stal provozovnou domažlického pivovaru. Pár dalších let se v objektu sladovalo a vařila mladina, 1. srpna 1981 byl staňkovský pivovar definitivně zrušen a budova se začala využívat jako sklad národního podniku Zelenina. "Konec byl naplánovaný, mluvilo se o údajně závadné vodě, ale to byla jen záminka," vzpomíná Jiří Výrut, který ve staňkovském pivovaru léta pracoval. "Tu vodu později zavedli například do mateřské školy, takže to byl nesmysl. Všechno se to dělalo pro domažlický pivovar, nejprve zavřeli Kout, pak Staňkov a nakonec i Stod." Když se staňkovský pivovar zavíral, pivaři ve městě a okolí to nesli těžce. "Pivo bylo výborné, právě díky měkké vodě, což je pro vaření piva vynikající," dodává Jiří Výrut. "Moc mě mrzí, jak to všechno dopadlo." Paradoxem bylo, že pivovar skončil v době, kdy měl vysoký výstav a provozovna byla po modernizaci. Po revoluci byl pivovar k mání v rámci malé privatizace, zájemce ale odrazovala vysoká cena. Později pomalu chátrající objekt připadl městu, které ho prodalo firmě Zollner a od ní přešel do vlastnictví firmy Magu Bohemia. Před několika lety prošla rozlehlá stavba rekonstrukcí. "V 90. letech jsem byl v kontaktu se dvěma lidmi, kteří projevovali zájem ve Staňkově vařit pivo, bohužel z toho sešlo," lituje Jiří Výrut. "A jestli se pivovar někdy obnoví? Šance bude jedině tehdy, když se se současným majitelem někdo domluví." V pivovaru dnes sídlí firma Magu Bohemia a její jednatel Pavel Bogner na téma vaření piva ve Staňkově říká: "Před časem jsme uvažovali o zřízení minipivovaru, ale teď je něco takového mimo naše finanční možnosti. Naše firma vede určitá jednání ohledně pivovaru v zahraničí. Je to tedy otázka investora, který by do toho chtěl jít. Momentálně k tomu ale nic konkrétního nelze dodat." Jiří Výrut sleduje dění v Koutě na Šumavě, kde měl pivovar podobný osud. "Přál bych si, aby se jim dařilo, lidé v Koutě mohou být rádi, že se pivovar dává dohromady." Určitě ho ale mrzí, že podobnou větu zatím nelze vyslovit v souvislosti se Staňkovem. (Domažlický deník)


Město Plzeň by chtělo ještě více propojit pivovar s turisty i obyvateli Plzně. Kromě současné historické brány navrhuje otevřít ještě jeden vstup do areálu, například od soutoku Radbuzy se Mží ve Štruncových sadech. Plzeňský Prazdroj těsnější propojení turistických aktivit s městem vítá a vedení plzeňského závodu proti druhému vstupu není.

Rozhodnutí ale padne nejdříve po dokončení první etapy rozlehlé stáčírny, kterou chce firma zprovoznit letos v říjnu. Další rozšíření plzeňského závodu bude záviset na poptávce po prémiovém ležáku Pilsner Urquell. Areál pivovaru je pro turisty v Plzeňském kraji největším tahákem. Zatímco majitelům hotelů, penzionů a kempů v regionu loni klesl počet turistů o desetinu na 469.000 hostů, pivovar a pivovarské muzeum navštívilo loni 157.000 lidí, o 12 procent více než o rok dříve. "Navrhujeme u soutoku lávku do spodní části areálu k pivovarské věži, odkud by se lidé dostali do návštěvnického centra," řekla náměstkyně ředitele městského útvaru koncepce a rozvoje Irena Vostracká. Už letos na podzim chce město začít budovat na břehu Radbuzy až k soutoku vycházkovou trasu. Podobnou plánuje také na řece Mži, s níž začne příští rok. Úpravy břehů nebudou nákladné, také s ohledem na to, že jde o záplavová území. Investice se mají pohybovat od statisíců do jednotek milionů korun podle toho, jaký mobiliář město na březích instaluje. Podle Vostracké tam určitě budou lavičky, na soutoku maják nebo socha. "Vedení pivovaru chce určitě areál ještě více otevřít veřejnosti," uvedl manažer plzeňského závodu Jaroslav Gubiš. Podle něj je přístup návštěvníků od řeky reálnější než třeba branou Gambrinus, kudy nyní jezdí nákladní vozy s pivem. Podle Gubiše je Prazdroj jediný velký pivovar na světě, který pouští návštěvníky až do výroby - do nové varny a stáčírny. Pivovar už má studii rozvoje areálu s rozlohou 58 hektarů, který se má v příštích letech zásadně změnit. "Studie je hotová. Úpravy budeme provádět postupně, nejdříve po ukončení první etapy stáčírny v říjnu," řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Studie vytypovala další objekty, které by se daly využít pro návštěvníky. Jde o bývalé učiliště a správní budovu pivovaru Gambrinus, která je pracovně označena jako Pub. Dále o památkově významnou budovu bývalé odželezovací stanice, elektrocentrálu a starou sladovnu II. Turistům zatím zůstane uzavřena vysloužilá vodárenská věž. "Stáli bychom o její zpřístupnění, je to turistická dominanta města," uvedla starostka centrálního městského obvodu Jaroslava Maříková. Budovaná stáčírna i vyšší počty turistů si podle Gubiše vynutí novou logistiku pivovaru. Denně jezdí do areálu až 5000 automobilů. Nyní je tam ale necelá stovka parkovacích ploch. "Zatím bude stále vjezd spodní hlavní branou," uvedl Gubiš. Studie předpokládá změnu dopravního systému v podniku - od osazení dopravních značek po velké parkoviště. (Atlas)


Zabetonováním poslední piloty pro nosnou konstrukci dnes vstoupila výstavba nové stáčírny v plzeňském pivovaru do své další etapy. Po získání příslušných povolení začátkem března 2006 zahájil investor - Plzeňský Prazdroj, a. s. - stavební část historicky největší investiční akce v pivovaru Plzeň. Tato stavba je součástí komplexního projektu zaměřeného na zvýšení chuťové stability piva Pilsner Urquell, v návaznosti na úsilí globální pivovarnické společnosti SABMiller vytvořit z této vlajkové lodi svého mezinárodního portfolia skutečně světovou značku.

Celá investiční akce je rozdělena na tři etapy, z nichž zatím jen ta první – v hodnotě 1 miliardy korun - má konkrétní faktické i časové obrysy: Další etapy se budou přistavovat postupně v budoucnu, v závislosti na růstu poptávky po pivu Pilsner Urquell. Ukončení první etapy se předpokládá na konci roku 2006, se zahájením zkušebního provozu nové stáčírny a souvisejících technologických provozů počítá Plzeňský Prazdroj v říjnu letošního roku.

Tento termín má rozhodně vliv na mimořádně rychlé tempo výstavby. Dodavatel stavebních prací, akciová společnost Metrostav, provedla během posledních pěti týdnů potřebné přípravné a zemní práce. Zabetonováno je již všech 244 pilot a vrtaných patek potřebných pro založení objektu a probíhá montáž nosných ocelových konstrukcí haly. Souběžně s tím pracuje Metrostav také na přeložkách inženýrských sítí (vodovodní řady, kanalizace, kabelové vedení) a v současné době dokončuje monolitickou konstrukci kolektoru, který probíhá v hloubce 1,0 – 1,8 m pod celou halou stáčírny.

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, uvedl: „Receptura výroby Pilsner Urquell je unikátní a naše firma ji udržuje neměnnou více než 160 let. Stejně tak používáme pro výrobu výhradně tradiční suroviny nejvyšší kvality. Nejmodernější technologie ovšem mají své nezastupitelné místo při dosažení standardů ve všech fázích výroby. Proto musíme výrazně investovat do zvyšování kapacity a zlepšení procesů výroby, stáčení a přepravy našeho piva. Současná investice do nového technologického zařízení, universální stáčírny a skladů distribuce na dosud nevyužitém území plzeňského pivovaru zaujímá klíčové místo v našich plánech na růst exportu piva Pilsner Urquell. Přispěje ke zvýšení jeho chuťové stability a zachování původního chuťového profiu, zejména při dlouhých cestách piva na vzdálenější trhy po celém světě.“

René Hermann, ředitel divize 6 Metrostavu, která pro Plzeňský Prazdroj zakázku realizuje, je přesvědčen, že navzdory velmi krátkému termínu firma dokončí veškeré práce včas a v kvalitě odpovídající náročným technickým i hygienickým normám EU. „Své kvality a přednosti Metrostav prokazuje již 35 let. Mnohé domácí i zahraniční investory jsme již přesvědčili, že dokážeme najít vhodná technická řešení i pro náročné průmyslové celky, jejichž budoucí provoz vyžaduje přesnost a důslednost v každém detailu. Také tento projekt je pro nás velkou výzvou a myslím, že jsme již v prvních dnech realizace předvedli, že pro úspěšné dokončení této zakázky uděláme maximum.“

V nové budově stáčíren, ke které bude patřit také sklad distribuce, najdou své místo dvě stáčecí linky: na lahve (vratné i nevratné) a na plechovky. Budova pojme rovněž kanceláře, sklad etiket, prázdných plechovek a nových lahví, údržbářskou dílnu, laboratoř. Nové prostory se stanou součástí prohlídkové trasy pro návštěvníky pivovaru. Investiční akce zahrnuje také výstavbu objektu filtrace piva – dvou nových filtračních linek a přetlačných tanků. Špičkové technologie filtrace i pasterizace, výkonné stáčecí linky a ihned navazující distribuční prostory – to vše má za cíl omezit vstup kyslíku do piva, zachovat co nejdéle jeho pozitivní vlastnosti a urychlit jeho cestu k zákazníkům tak, aby chutnalo stejně v pivovaru Na Spilce a na Times Square v New Yorku. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Pivo budou vyrábět v jedné hale

[čtvrtek, 13. duben 2006]

K zemi se poroučí stará i nová stáčírna a současná bednárna. Turistům přibudou parkovací místa a některé návštěvnické trasy povedou celým areálem včetně nových částí výroby.

Rozsáhlá výstavba v plzeňském pivovaru neskončí ani v dalších pěti letech. Podle studie přestavby 58hektarového areálu by velká část staveb včetně některých pivovarských dominant měla ustoupit obří hale, kde bude veškerá část výroby vyjma vaření piva. Dále tam budou sklady a distribuce. Komplex o rozloze kolem 60 tisíc metrů čtverečních bude největší výrobní halou v Plzni. První třetina gigantu bude stát už v polovině letošního října. V této části se objeví hlavně nová stáčecí linka plechovek a lahví. Investice bude kolem miliardy korun. "Příští rok by měl být rokem stabilizace a v roce 2008 se má podle generelu pokračovat druhou etapou rozšiřování této haly. Jestli tomu bude skutečně tak už v roce 2008 a přesně jaké výrobní linky se v druhé části haly objeví, se bude rozhodovat právě v příštím roce," vysvětlil šéf výroby plzeňského pivovaru Jaroslav Gubiš. Podle vedoucího stáčíren Ladislava Procházky se v další části s největší pravděpodobností objeví linka na plnění sudů. "Ta se sem buď přestěhuje ze současné staré stáčírny, nebo se koupí zcela nová. Ta současná má zatím dostatečné kapacity a provoz je celkem hladký, ale bezproblémová životnost těchto zařízení končí po deseti patnácti letech. Těch se linka právě dožívá, tak uvidíme," řekl Procházka. V druhé etapě výstavby ustoupí nové hale objekt bednárny a právě stará stáčírna, která slouží od roku 1967. Té už nebude třeba. Bednáři se přestěhují blíže ke spodní bráně pivovaru. "Počítá se, že by byli u varny v prostoru takzvaného starého výstavu, kde bývá velká scéna při Pilsner Festu. Dílna bednářů se pak bude moci stát součástí návštěvnických tras pivovaru," řekl manažer firemní značky Plzeňský Prazdroj Vladimír Jurina s tím, že přestavbou se dočká změn veškerá turistika v pivovaře. Ten se více propojí se svým okolím a v areálu bude i více parkovišť pro návštěvníky. Jedno vznikne například v prostoru takzvané nové stáčírny. I ta ustoupí nové hale. V generelu rozvoje vedou některé návštěvnické trasy hluboko do areálu. Míří třeba do bývalé správní budovy Gambrinusu, pivovarského učiliště, staré sladovny, ale i do nové výrobní haly. "Jsme asi jediný pivovar na světě, který veřejnosti ukáže téměř celý proces výroby piva," dodal Gubiš. Jediné, co zatím pivovar nehodlá zpřístupnit, je vodárenská věž. Obnova areálu souvisí s plánem zvyšovat produkci piva Pilsner Urquell. Je hlavní značkou nadnárodní skupiny SABMiller, která Prazdroj vlastní. Dosud ho lze v Plzni ročně uvařit a stočit 1,5 milionu hektolitrů. Na konci roku by to ale měly být už dva miliony.

Zatím největší výrobní haly v Plzni. Dvě propojené haly firmy Panasonic na Borských polích zabírají plochu cca 42 500. Takzvaná reaktorka Škody JS v areálu Škodovky má plochu jen 1,5 hektaru. Její střecha je ale ve výšce 37 metrů.

Uprostřed 58hektarového areálu plzeňského pivovaru vyroste zřejmě už za pět let halový komplex o rozloze přes 60 tisíc metrů čtverečních (přes 6 hektarů). Do něj se soustředí téměř celá výroba piva Pilsner Urquell a Gambrinus. V podobných obřích halách vyrábí piva většina předních světových výrobců, jako je Heineken nebo Carlsberg. (Plzeňský deník)


Voliči lidovců budou pít platan

[středa, 12. duben 2006]

Müsli tyčinky a pivo chce nabídnout potenciálním voličům na předvolebních setkáních Křesťanskodemokratická unie. Ze speciálních volebních stranických plechovek budou lidé pít jihočeský platan, výčepní desítku z Protivína.

„Na jaře bývá docela teplo, pivo je k osvěžení vhodné. Je tradiční stejně jako lázeňské oplatky, které máme pro kampaň také připravené,“ vysvětluje volební manažer KDU-ČSL Aleš Kašpar. Strana pro voliče objednala 200 tisíc půllitrových plechovek.

KDU-ČSL s pivovarem uzavřela běžnou obchodní smlouvu, podobnou zakázku dostal pivovar poprvé. „Jde o obchod, vcelku nás nezajímá, pro koho dodávka je. Ale je to pro nás reklama, lidé ochutnají naše pivo,“ říká ředitel Městského pivovaru Platan Ladislav Rosmüller.

Strana je zákazník jako každý jiný

Zatímco pro pivovar je strana zákazník jako každý jiný, předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek je rád, že voliči ochutnají zrovna jihočeské pivo. „Osobně mě jako Jihočecha těší, že nejvýhodnější nabídku nám dal právě Platan,“ poznamenává Kalousek.

Zkušenost s využíváním svého piva v reklamních i volebních kampaních má i Budějovický měšťanský pivovar. „Bylo součástí kampaní ODA a KDU-ČSL. Vždy to byla komerční, nikoli sponzorská záležitost,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Leština.

Jiné pivovary se staví k výrobě piva pro politickou stranu spíše zdrženlivě. „Platan je soukromý pivovar, ale naším akcionářem je město a nebylo by dobře, kdybychom někoho preferovali,“ uvedl ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice Karel Seknička. Reklamní zakázky nedělá ani Budvar. Krumlovský Eggenberg se s podobnou nabídkou ještě nesetkal. (MF Dnes)


Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je nejvíce obdivovanou firmou roku 2006 v Jihočeském kraji. Prestižní žebříček, který je sestavován na základě hlasování asi 1500 manažerů významných společností, ekonomických analytiků či zástupců profesních asociací, už po osmé uspořádalo sdružení CZECH TOP 100. Budějovický Budvar, n. p. zároveň patří mezi sedm nejobdivovanějších společností České republiky.

„Pivovar Budějovický Budvar, n. p. patřil a vždy bude patřit k jihočeskému regionu, a proto nás toto ocenění obzvlášť potěšilo. Na rozvoji společnosti, mezi jejíž základní priority patří úcta k tradici a přírodním zdrojům a otevřenost k moderním postupům, se podílí více než 600 zaměstnanců. Za tento úspěch chci poděkovat každému z nich. Anketa zároveň potvrzuje, že Budějovický Budvar, n. p. patří dlouhodobě mezi nejúspěšnější podniky v České republice,“ uvedl ředitel pivovaru Ing. Jiří Boček, který se zúčastnil slavnostního vyhlášení výsledků.

Pojem „Budějovické pivo“ nebo „Budweiser Beer“ se stal synonymem pro tradici a dlouhodobě špičkovou kvalitu. Pivovaru Budějovický Budvar, n. p. se už 110 let daří v této tradici pokračovat a šířit slávu tohoto piva po celém světě. Český akciový pivovar - přímý předchůdce Budějovického Budvaru, uvařil první várku – pouhých 700 hektolitrů - 7. října 1895. Dnes překračuje roční produkce milion hektolitrů a z toho se téměř polovina vyváží do více než 50 států všech kontinentů. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Společnosti Budějovický Budvar, n.p. a skupina německých importérů - Strelow GmbH + Co. KG, Otto Pachmayr GmbH a A. Kamphenkel GmbH - dosáhly dohody o narovnání vztahů a vypořádání všech vzájemných závazků z minulosti. Definitivně se tak uzavřel spor o to, zda výpovědi dovozních smluv německým importérům v roce 2003 byly oprávněné. Úmluva zároveň vytvořila podmínky pro budoucí spolupráci dceřiné společnosti Budweiser Budvar Importgesellschaft mbH (BBI) a výše uvedených firem. Výlučným dovozcem piva zůstává dceřinná společnost BBI, ale zároveň bude pokračovat spolupráce s německými partnery. Německo je nedůležitějším exportním trhem Budějovického Budvaru – každoročně tam směřuje asi 200 000 hektolitrů ležáku Budweiser Budvar.

„Dohoda je prospěšná pro všechny zúčastněné strany. Nový model spolupráce dává široký prostor i našim obchodním partnerům. Věříme, že tento prostor společně dokonale využijeme,“ uvedl k výsledkům dohody Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budějovického Budvaru.

„O vzájemném sporu jednal také Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v Praze. Ten potvrdil platnost našich importních smluv, respektive uznal neplatnost výpovědí smluv ze strany pivovaru. Náš požadavek na náhradu škody ale nebyl soudem uznán. Proto jsme se museli dohodnout na mimosoudním vyrovnání. Jsem velice rád, že tato dohoda byla 28. března 2006 uzavřena,“ doplňuje Udo Krause ze společnosti Strelow. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Při soudním jednání v kyperské Nikosii bylo dosaženo smírného řešení známkoprávního sporu s americkou firmou Anheuser-Busch, Inc. Budějovický Budvar tak může na Kypru pokračovat v prodeji piva pod označením „Budějovický Budvar“ a podle přesně vymezených pravidel může používat i obchodní jméno „Budweiser Budvar, National Corporation“ na etiketách. Strany nebudou navzájem požadovat náhradu škod a uhradí pouze vlastní náklady na své právní zástupce.

V minulém týdnu bylo dosaženo smírného ujednání ve známkoprávním sporu mezi Budějovickým Budvarem, n.p. a firmou Anheuser–Busch, Inc. Spor byl vyvolán v roce 2000. Americký výrobce podal žalobu, ve které požadoval zákaz importu, distribuce a propagace všech výrobků, které ve svém označení v jakékoliv podobě obsahují slova jako „Budějovický“, „Budweiser“ nebo „Budvar“. Součástí žaloby byly i požadavky na okamžitou likvidaci již dovezeného zboží, náhrada údajných finančních ztrát, odškodnění a úhrada nákladů soudního řízení. Dosažená dohoda umožňuje Budějovickému Budvaru legální pokračování v prodeji piva na Kypru pod označením „Budějovický Budvar“ a podle přesně vymezených pravidel i používání obchodního jména „Budweiser Budvar, National Corporation“ na etiketách. Strany se dále dohodly, že nebudou navzájem požadovat náhradu škod a každá strana si ponese své náklady na právní zastoupení v tomto soudním sporu.

V kontextu dlouholetých známkoprávních sporů mezi oběma pivovary jde o první případ řešení sporů smírem. „Dosažení smíru na Kypru vítáme a považujeme toto řešení za oboustranně výhodný kompromis“ říká k tomu Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

„Ukončení sporu nám umožňuje zahájit standardní obchodování v této zemi, aniž by nám, našemu importérovi nebo dalším subjektům v distribučním řetězci hrozilo jakékoliv právní nebezpečí. Výsledkem by měl být růst prodeje na Kypru,“ komentuje vývoj situace Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budějovického Budvaru. „Naše pivo mělo na Kypru vždy své zákazníky. Jezdí tam mnoho turistů z Německa, Velké Británie a Ruska, tedy ze zemí, ve kterých máme velmi dobrou pozici,“ doplňuje Robert Chrt. Budějovický Budvar, n.p. vyváží pivo na Kypr od poloviny devadesátých let, a to v omezeném objemu v důsledku probíhajícího soudního sporu.

Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 70 správních řízeních před patentovými úřady. Kromě institucí EU zaznamenal Budějovický Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například v Rakousku, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Japonsku, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Tchaj-wanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku, Kambodži a Finsku. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


„Hokejiáda“ za pravdu společnosti Budějovický Budvar, n.p.

Reklamní kampaň „Hokejiáda“ společnosti Budějovický Budvar, n.p. neporušila žádné etické zásady, které obsahuje Kodex reklamy Rady pro reklamu (RPR). Vyplývá to z rozhodnutí arbitrážní komise RPR, která v plném rozsahu zamítla stížnost podanou Českým olympijským výborem (ČOV).

„Rozhodnutí arbitrážní komise je pro Budějovický Budvar jednoznačně dobrou zprávou. Chápeme ho jako nepřímou, nezávislou a odbornou podporu našich právních rozborů, podle kterých se náš pivovar v souvislosti s reklamní kampaní „Hokejiáda“ nedopustil porušení žádného českého zákona ani dalších norem. Cílem kampaně byla především podpora národního týmu českých hokejistů. Věříme, že tento uměle vyvolaný spor bude brzy ukončen v náš prospěch,“ uvedl v reakci na rozhodnutí arbitrážní komise RPR Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Reklamní kampaň „Hokejiáda“ měla podle stížnosti podané k RPR zneužít tzv. olympijská symbolika chráněná zákonem č. 60/2000 Sb. K porušení zákona mělo dojít údajným zneužitím symbolu olympijské pochodně a použitím slova „hokejiáda“ během reklamní kampaně. Obsahem stížnosti bylo mimo jiné i to, že „předmětná reklama není pravdivá, je klamavá a navozuje klamný dojem spojení Budvaru se ZOH a i v jiných ohledech než v tomto porušuje Kodex reklamy RPR.“ Podle rozhodnutí arbitrážní komise RPR není předmětná reklama a užití napadených částí reklamního sdělení (hokejové pochodně a slova „hokejiáda“) v rozporu s Kodexem reklamy. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Památky na dávnou historii obklopené téměř panenskou přírodou, přívětiví lidé a čisté životní prostředí, tak by se daly popsat jižní Čechy. Kraj s bezpočtem rybníků, vodních nádrží a potoků, který dává život i nejdelší české řece.

Tento kraj je ale vyhledávanou turistickou destinací ještě z dalšího důvodu. Právě zde přetrvává už 700 let tradice, na kterou mohou být Češi právem hrdi, tradice přípravy národního nápoje - piva. Návštěvu v přímo srdci pivovarnictví, které bije už více než 110 let v Českých Budějovicích, byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Budějovický Budvar

Areál pivovaru Budějovický Budvar se nachází v severní části Českých Budějovic a pro návštěvníky se může stát první zastávkou na cestě do jižních Čech. Možnost poznat tajemství výroby budějovického piva využívají každoročně desítky tisíc lidí z domova i ze zahraničí.

Moderní historie proslulého piva Budweiser Budvar začíná v roce 1895, kdy čeští podnikatelé založili Český akciový pivovar -přímého předchůdce Budějovického Budvaru. Pivovar navázal na tradici vaření piva v Českých Budějovicích, která sahá až do 13. století. Tajemství celosvětového úspěchu ležáku Budweiser Budvar tkví v použití nejkvalitnějších surovin - vybraného moravského sladu, nejlepšího žateckého chmele a panensky čisté vody z artéských studní, čerpané z hloubky 300 metrů. Výroba probíhá pod dohledem zkušených sládků a dalších pivovarských odborníků, kteří využívají zkušeností předávaných již po staletí z generace na generaci. Výsledkem jejich práce je originální a lahodná chuť světoznámého prémiového ležáku Budweiser Budvar, který nelze vyrobit nikde jinde, než v Českých Budějovicích.

Hosté se společně s průvodci mohou podrobně seznámit s celým procesem výroby. Součástí prohlídky je ochutnávka piva přímo z pivovarských tanků v ležáckých sklepích.

Příběh budějovického piva

Pokud se vám nepodaří odhalit recept na světoznámý nápoj během prohlídky pivovaru, dostanete další možnost v nedávno otevřené multimediální expozici „Příběh budějovického piva“. Historie města i jihočeského pivovaru ožívá na velkých plazmových obrazovkách, v hologramech a trojrozměrných projekcích. S klecí těžebního výtahu sestoupíte 300 metrů pod zemský povrch, kde leží zdroje vysoce kvalitní vody, kterou pivovar při výrobě piva Budweiser Budvar výhradně používá. Dýchne na vás atmosféra založení města, zúčastníte se rozepří mezi měšťany a městskou radou, prožijete úspěchy pivovaru a seznámíte se i s historií právních sporů s americkým gigantem. Multimediální prohlídku můžete ukončit odesláním originálního elektronického pozdravu.

Pivnice Budvar

Zážitky získané při putování pivovarem si zaslouží stylové zakončení v přilehlé pivnici Budvar. Restaurace nabízí vybrané pochoutky mezinárodní kuchyně, a také samozřejmě tradiční české kulinářské speciality. K pochutinám neodmyslitelně patří orosená sklenice lahodného piva. Hosté mohou ochutnat jak klasický ležák, tak i místní specialitu, kroužkový ležák s přídavkem živých kvasinek. Na své si přijdou i milovníci tmavých a speciálních piv.

Hotel Malý pivovar

Náročný den na cestě za tajemstvím piva můžete ukončit v příjemném prostředí Hotelu Malý pivovar, přímo v historickém centru jihočeské metropole. Ocitnete se v místech, kde měšťané po generace vařili pivo. Při večerním posezení ve značkové pivnici Budvarka možná sami uslyšíte, jak bije srdce budějovického piva. (MF Dnes)


První výročí svého otevření slaví multimediální expozice „Příběh budějovického piva“

Rekordní počet návštěvníků přilákala v loňském roce možnost seznámit se s prostředím pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Branou budějovického pivovaru prošlo přes 42.000 lidí, dvakrát více než v roce 2002. Do pivovaru nejčastěji míří turisté z německy mluvících zemí. Pivovar v uplynulém roce přivítal také celou řadu známých osobností z řad sportovců i představitelů společenského a kulturního života. Přední český výrobce piva nabízí hostům nejen klasické prohlídky areálu, ale od loňského roku také působivý pohled do historie prostřednictvím multimediální expozice „Příběh budějovického piva“.

Do pivovaru zavítá každý rok více návštěvníků. Zatímco v roce 2002 si do pivovaru našlo cestu více než 21.000 lidí, o rok později už počet hostů přesáhl třicetitisícovou hranici. V roce 2004 pivovar navštívilo přes 37.000 osob. V loňském roce si areál pivovaru prohlédlo už více než 42.000 návštěvníků, jejichž počet se tak za tři roky zdvojnásobil.

Úspěšný první rok má za sebou také multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, kterou pivovar otevřel u příležitosti 110. výročí svého založení 15. dubna 2005. Slavnou tradici města i jihočeského pivovaru připomíná na velkých plazmových obrazovkách, v hologramech a trojrozměrných projekcích. Na neobvyklou pouť do historie se během prvního roku po spuštění expozice vydalo téměř 4000 zájemců.

Budějovický pivovar přitahuje hosty téměř ze všech kontinentů. Přibližně 60ti procentní podíl tvoří turisté z Německa a Rakouska. „Německy mluvící turisté přijíždějí ve velkých skupinách, organizovanost je pro jejich zájezdy typická. Oproti tomu Češi, kteří se na návštěvnosti podílejí asi z 20%, dávají přednost individuálním prohlídkám,“ říká Eva Jašková, manažerka návštěvnického centra Budějovického Budvaru. Každý desátý návštěvník pivovaru pochází z Francie.

Velkou část hostů tvoří studenti škol z různých koutů světa, a to i přes to, že vzhledem k svému věku nemohou využít tradiční ochutnávky jihočeského ležáku v rozlehlých chladných sklepeních pivovaru. „Návštěva pivovaru je součástí výuky některých potravinářsky zaměřených škol v Česku. Hostili jsme ale i studenty postgraduálního programu prestižních amerických univerzit, kteří se v rámci studia seznamovali s významnými firmami v Evropě,“ vysvětluje Eva Jašková.

O prohlídku Budějovického Budvaru projevuje zájem také domácí i zahraniční politická reprezentace nebo špičkoví sportovci. Pivovar přivítal například celý finský národní hokejový tým nebo českou hokejovou legendu, brankáře Dominika Haška.

Pivovar je návštěvníkům přístupný každý den na základě předchozí telefonické či e-mailové objednávky. Průvodci přiblíží hostům zajímavosti a historii pivovarnictví v pěti světových jazycích a samozřejmě i v češtině. Proniknout do tajů výroby jihočeského ležáku mohou lidé za ceny vpravdě lidové – pokud si vystačí s českým výkladem, neobvyklou cestu s ochutnávkou absolvují již za 40 Kč. Další podrobnosti o prohlídkách Budějovického Budvaru najdete na webové stránce http://www.budvar.cz/budvar/budvar-web/product/cms/budvar-produkt/virtualni_prohlidka/clanek_cz.cms. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Pivovar Nymburk od dubna zdražil pivo v rozmezí od deseti do 50 haléřů. Vedení pivovaru se obvykle snaží držet ceny do začátku letní sezony, ale letos muselo zareagovat dříve kvůli zvýšení cen energií. Řada pivovarů ze stejného důvodu zdražovala již začátkem roku. Sdělila to firma.

Nejprodávanější pivo, Pepinova desítka, zdraží v sudech o 50 haléřů na 8,40 Kč, v lahvích o 20 haléřů na 7,40 Kč. Zdražení se nejméně dotkne třináctistupňového piva Bogan, jehož cena se zvýšila o desetihaléř, a to v sudech na 10,50 Kč a v lahvích na 11 korun.

Rostoucí ceny energií se letos do ceny postřižinského piva promítají jen částečně. Pivovar loni i letos výrazně investuje do moderních technologií, které snižují nejen spotřebu médií, ale i lidskou sílu. "Například nákupem nové myčky, kterou spustíme v průběhu května, uspoříme až 15 procent provozních nákladů," řekl ředitel Pavel Benák. Její nákup je největší investicí do výrobního zařízení od privatizace pivovaru v roce 1997.

Loni měl nymburský pivovar výstav 149.600 hektolitrů. Podobný výstav má již od roku 2000. (Agris)


Prestižní anketa Boleslavského deníku Nejlepší sportovci Mladoboleslavska je definitivně minulostí. Ceny, poháry a gratulace byly rozdány. V reprezentativních prostorách mladoboleslavského Škoda Auto Muzea se sešli nejlepší sportovci a pozvaní významní hosté. Chybět nemohl pochopitelně ani Pivovar Klášter. Pro přítomné bylo přichystáno po skončení slavnostního vyhlašování občerstvení a na něm doslova dominoval stánek s lahodným pivním mokem z klášterského pivovaru. "Tak tohle pivo má říz. Opravdu jsem si na něm pochutnal," řekl sportovní nestor František Marek. Na klášterském pivu si ale pochutnávali i další významní hosté. Jen úsměvem zářil nad jeho chutí třeba středočeský hejtman Petr Bendi, ale uznale pokyvoval i mladoboleslavský primátor Svatopluk Kvaizar. Zelená barva, která dominovala v sále s občerstvením, nebyla k přehlédnutí. Potvrzuje se tak, že klášterský pivovar je partnerem těch nejvýznamnějších sportovních akcí v regionu. Kvalita piva si takové spojení rozhodně zaslouží. (Boleslavský deník)


Vloni dosáhli v Pivovaru Klášter výstavu piva těsně pod hranicí 100 tisíc hektolitrů. Podle všeho by letos mohli atakovat horní hranici technologických možností výroby - tedy 140 tisíc hektolitrů piva. Potvrdil to obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozuje, Josef Špryňar. Vedení pivovaru už v závěru loňského roku podepsalo významný kontrakt s čínskou distribuční firmou, která operuje v lokalitě s deseti miliony obyvatel. "Stále dojednáváme další podrobnosti, není to jednoduché, je potřeba na čínském trhu zaregistrovat patřičnou známku, jsou tu hygienické otázky. Předpokládám však, že někde v polovině roku by mohlo dojít k dodávkám piva," podotkl Špryňar. Kromě Číny se horečně jedná o uvedení na trhy v Itálii a ve Švédsku. Na domácím trhu se klášterské pivo prodralo do významných restaurací na Mladoboleslavsku, ale také v Praze, v lyžařských střediscích v Krkonoších i do řetězce supermarketů Norma. (Boleslavský deník)


Téměř dvě hodiny vydrželi dva nejvýše postavení muži Mladé Boleslavi a německého Dieburgu, Svatopluk Kvaizar a Werner Thomas, naslouchat o historii a současnosti pivovaru a poměrně detailně nahlédnout do výrobních tajů vzniku oblíbeného klášterského piva. Německý starosta přijal pozvání na návštěvu partnerského města Mladé Boleslavi a při několikadenní návštěvě nesměla chybět prohlídka klášterského pivovaru. Vedení mladoboleslavské radnice totiž moc dobře ví, že právě klášterský pivovar je dominantní firmou v regionu. "S klášterským pivem jsem se setkal při našich listopadových slavnostech a jsem rád, že jsem se mohl podívat dovnitř do "kuchyně". Měl jsem kamaráda sládka, takže mi není proces výroby piva neznámý, ale tady je to doslova úžasné. Ty ležácké sklepy osmnáct metrů pod zemí budí velkou úctu. A jak jsem zaslechl vše o historii těchto tajuplných prostor, tak si jen říkám, že bych alespoň na chvíli chtěl vidět, jak to tady dříve, za dob cisterciáků vypadalo," uvedl nadšený Thomas Werner. (Boleslavský deník)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň