Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

únor 2006

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv únor 2006


Kto si zvykne na čerstvé pivo, ťažko sa vracia k "fľaškovému"

Niektorým konzumentom piva stačí zájsť do obchodu a kupiť sa ľubovoľné flaškové. Mnoho milovníkov penivého moku však upredností čapované, narazené priamo zo suda. Nájdu sa však i takí fajnšmekri, ktorí chcú pivo čerstvé a "neskazené" konzervačnými látkami. V Košiciach to nie je žiaden problém. Podľa tradičného českého receptu, podobne ako v pražskej pivárni "U Fleků, varia pivo už štvrtý rok v minipivovare "Golem".

Košickí štamgasti iste poznajú jeho chuť i buket. Menej známa je však samotná výroba. Prinášame vám preto pohľad do golemáckej pivárskej kuchyne.

Pivárňou sa tiahne špecifický pach a treba si naň zvyknúť. "Viem že niekomu aróma vareného sladu a chmeľu nevyhovuje. No keď tú našu typickú vôňu necítim ja, tak mi chýba," hovorí spolumajiteľka pivárne a minipivovaru Golem pani Beáta. "Na nápad variť pivo prišiel môj bývalý spoločník. Mal rád pivo a páčili sa mu české krčmy. Bol taký Prahológ. Chceli sme mať u nás kúsok Prahy, typickú českú krčmičku so svojou atmosférou a všetko sme tejto myšlienke podriadili." Interiér navrhoval český architekt a zariadenie je dovezené z Česka. Aj mohutný Golem, ktorý víta zákazníkov, bol vyrobený v Prahe.

Majiteľka nie je pivárskym fajnšmekrom, ale vlastné pivo jej chutí. Pár hltov z každého novouvareného degustuje. "Ak si niekto zvykne na naše pivo, ťažko sa vracia k bežným značkám." Golemácke pivo je totiž nefiltrované, nepasterizované a kvasinkové. Také sa inde v Košiciach kúpiť nedá.

Výroba piva

Pod pokrievku obrovitých medených pivovarských kotlov stojacich v podniku nám dovolil nakuknúť hlavný sládek pivárne Július Husár. "Niektorí ľudia si myslia, že sú len atrapami na dekoráciu pivárne. My v nich však pivo skutočne varíme. Medené sú len zvonka kvôli efektu, dnu sú nerezové."

Pivo Golem pripravuje J. Husár podľa českej receptúry, ktorú sa naučil v 60-tych rokoch v plzenskej pivovarníckej škole. Pivárenstvu sa venuje už 38 rokov a svoju kariéru začínal pri výrobe piva Gemer v Rimavskej Sobote. "Vtedy to bolo vynikajúce pivo, lebo mali dobrú vodu. Kvalitou sa približovalo k plzenskému. Voda je pri výrobe piva najdôležitejšia. Pivovar sa staval vždy tam, kde bola kvalitná voda." Pomer horčíka, mangánu a vápnika je vo vode veľmi dôležitý, pretože určuje jej tvrdosť. Najideálnejšia je voda o tvrdosti 7 nemeckých stupňov. Pivo uvarené z mäkkej vody má lahodnejšiu chuť i lepšiu penivosť.

V Goleme sa varí 11,5-stupňové svetlé a tmavé pivo. Pripravujú ho približne každý štvrtý alebo piaty deň, pretože presne toľko im vydrží zásoba v pretlačnom tanku. Varenie je náročná záležitosť, vyžadujúca si dodržiavanie prísneho technologického postupu, neustálu kontrolu počas výrobného procesu. "Veľa ľudí si myslí, že pivo dnes navarím a môže sa hneď piť. To je omyl. Pivo sa môže piť až po dozretí, t.j. minimálne po 30 dňoch od uvarenia."

Sládek ho varí spolu so synom Júliusom a verí, že bude jeho pokračovateľom v pivovarskom umení. "Základné suroviny na výrobu piva sú voda, slad, chmeľ a ľudský faktor," vyratúva J. Husár. "Slad sa vyrába v sladovni špeciálnou technológiou zo sladovníckeho jačmeňa. Vodu na varenie piva používame z mestskej siete. Pivo varíme jednormutovým spôsobom. Pri rmutovaní je veľmi dôležité dodržiavanie teplôt v jednotlivých fázach varenia."

Účelom rmutovania je previesť cenné škrobové látky pri určitých teplotách a v určenom čase za pomoci alfa a beta amylázy do roztoku, čím vzniká sladový cukor - maltóza. Toto všetko prebieha v tzv. rmutovom kotli. "Po prečerpaní obsahu do scedzovacej kade získavame sladinku, ktorá sa po odpočinku prečerpá do mladinového kotla. Sladinka sa povarí s chmeľom, ktorý tiež dovážame, čím získavame mladinu. Tento proces sa nazýva chmeľovar, ktorý trvá 1,5 2 hodiny. Pri tomto procese sa šíri špecifická, aromatická a typicky pivovarnícka vôňa do širokého okolia". Sladinka je výťažok zo sladu (maltóza), ktorá priaznivo pôsobí na horné dýchacie cesty. "Jej pitím sa občas preliečuje aj šéfka" prezrádza domácu medicínu sládek.

V ďalšom procese sa mladina chladí na zákvasnú teplotu 6 8 stupňov celzia. Do vychladenej mladiny sa pridajú pivovarské kvasnice. Tým sa začína proces hlavného kvasenia, ktorý trvá 8 10 dní. Teploty nesmú presiahnuť 9 stupňov Celzia. Účelom kvasenia je premena cukrov na alkohol, oxid uhličitý, pričom sa vytvára teplo. Po dosiahnutí zdanlivého prekvasenia sa "tank zahradí" a pivo sa začne chladiť na požadovanú technologickú teplotu.

Týmto sa začína proces dozrievania piva. Jeho cieľom je zjemňovanie horkosti o plnosť a rezkosť, nasycovanie piva oxidom uhličitým. Pri dozrievaní je nutné dodržať požadovaný tlak. "Krúžkovaním sa zvyšuje penivosť piva, ktorá je v našom pivovare vynikajúca. Pre udržanie penivosti je dôležité správne čapovanie. Ak pena na pive drží, je kvalitné, preto sa má čapovať na trikrát." Toto prízvukujem aj barmanom, tvrdí sládek. Kvôli stiesneným priestorom musia s varením začínať v nočných hodinách, aby ho ukončili do príchodu zamestnancov pred otvorením prevádzky.

Do tmavého piva sa pridávajú okrem svetlého aj špeciálne slady karamelový a farebný slad. Karamelový slad dodáva tmavému pivu charakteristickú chuť a vôňu. "S obľubou ho pijú aj ženy a niektoré si myslia, že od neho pribúda materinské mlieko. V niektorých literatúrach to však vyvracajú, nakoľko pivo obsahuje alkohol a ten nie je vhodný pre dieťa."

Kvasenie piva musí byť pod neustálym dozorom. Sládek kontroluje teplotu a tlak kvasenia, sedimentáciu kvasiniek, penivosť, čírosť a iné. Mŕtve kvasinky spadnú na dno deviatich cylindrickokónických tankov a pravidelne sa vypúšťajú. Keď je pivo dozreté, začína sa pretláčať do pretlačného tanku, odtiaľ sa čapuje zákazníkom.

Výroba piva si vyžaduje bezchybnú hygienu a sanitáciu, ktorú v pivovare dôsledne dodržiavajú. Výsledkom je kvalitné pivo bez cudzích vôní a chutí. "Pravidelné kontroly z regionálnej veterinárnej a potravinovej správy sú dôkazom, že ju dodržiavame. Preto nemáme žiadne záporné hodnotenia," vraví sládek.

Pochvala od Čechov

Pri varení piva sa môže hocičo stať. Môže sa aj pokaziť. Nočnou morou je pre sládeka napríklad výpadok elektrického prúdu. Má s tým totiž už jednu nepríjemnú skúsenosť. "Elektrinu sme nemali dve hodiny. Obával som sa, že teplota piva klesne na 37 stupňov, vtedy by skyslo. Podarilo sa mi však udržať jeho teplotu na 52 stupňoch a pivo som zachránil."

Do pivovaru Golem občas zavítajú aj skupinky cudzincov. Česi si vraj košické pivo veľmi pochvaľujú. "Tvrdia, že oni doma také nemajú. Aj v Čechách dokážu uvariť horšie pivo. Bol som tam v jednom pivovare, kde som ochutnal ich pivo a tú horkosť v krku som cítil ešte na Slovensku." Horkosť piva závisí od množstva a spôsobu dávkovania chmeľu. Ak je príliš drsná, ostáva v hrdle dlhú dobu, čo nie je veľmi príjemné. "Horkosť musí byť jemná. Taká aby sa behom pár minúť krásne rozplynula po chuťových kanálikoch. Pivo je lahodné vtedy, ak sa vám rozplýva na jazyku a máte chuť napiť sa ho znovu," vysvetľuje pivárske gurmánstvo.

V pivárni Golem raz mali takého spokojného zákazníka, že v nej prenocoval. No spánok na neho prišiel vo vyhradených pánskych priestoroch... Nepohodlie na toalete ho zobudilo v čase, keď podnik opustili nielen jeho parťáci, ale aj personál. Na blúdenie zamknutého štamgasta v podniku reagovalo len poplašné zariadenie. Privolaní esbeeskári nevedeli, čo sa deje. Nenašli totiž nič vylomené, nič rozbité... "Keď som ráno prišiel do roboty, zľakol som sa," spomína sládek. "Ten muž sedel pred barom na lavičke. Povedal, že mu to prenikavé pípanie išlo na nervy, preto radšej do rána zotrval na jednom mieste, kde ho snímač nezachytával..."

Sládek chce golemácke pivo ešte vylepšiť, pretože ako sám vraví, stále je čo naprávať. Aj keď mu pivo chutí, za veľkého pivára sa nepovažuje. Zo všetkých pív má najradšej to svoje. "Fľaškové pivo pijem nerád. Filtráciou ho úplne zbavujú kvasiniek, pasterizujú ho, dávajú do neho stabilizátory aby vydržalo čím dlhšie a to má vplyv na jeho kvalitu. U nás v pive ostávajú zdravé kvasinky."

Na kvalitu piva má vplyv nespočetne veľa faktorov. "Poviem vám, že pivo je ako žena," tvrdí sládek. "Namojdušu, ženy a pivo sú nevyspytateľné." To však neznamená, že sa nie vždy podarí. "Keď sa muž nebude venovať žene dostatočne má po chlebe. Sklame ho, nájde si druhého. A takisto je to s pivom. My sa o pivo staráme a smažíme sa zachovať jeho kvalitu, čím si vieme udržať svojich klientov." Piplať sa s ním veru musia stále, ani jeden deň nemôže ostať pivo v tankoch bez "opatery".

Od roku 1990 fungovalo na Slovensku 24 minipivovarov, dnes sa varí zlatistý mok už len v siedmich. Plány na rozširovanie toho košického sú. Snom majiteľov je golemácke pivo distribuovať v rámci celého mesta. Keďže sa im nepodarilo rozšíriť priestory, viac piva vyrábať nemôžu. Tak ako vo všetkom, aj v tomto prípade všetko závisí od financií. A spokojnosti štamgastov...

***

Pivo je staré ako naša civilizácia. Staršie než víno, a údajne staršie ako chlieb. Jeho vek sa odhaduje na 10 tisíc rokov a pivo sa dokázateľne varilo už v období okolo roku 4000 pred n.l.

Je veľkou zásobárňou aminokyselín, potrebných na stavbu bielkovín v tele, má veľkú kalorickú hodnotu a preto môže slúžiť ako zdroj energie, ktorá sa v tele rýchlo uvoľňuje. Pivo ďalej obsahuje množstvo vitamínov, prevažne zložiek B-komplexu i veľa minerálnych ióntov a dokáže rýchlo dodať telu chýbajúce soli vylúčené potom a močom. Podporuje trávenie, doporučuje sa pri podvýžive, v rekonvalescencii, pri telesnej vyčerpanosti a podľa najnovších výskumov pomáha regenerovať poškodenú pečeň. Svojim obsahom estrogénov má priaznivý vplyv na pohlavnú hormonálnu činnosť a na celkový metabolizmus. Tieto liečebné vlastnosti piva si všimli už v starom Egypte, kde sa aktívne využívalo na lekárske účely.

Podľa talianskeho časopisu "Birra e malto" sa pivo doporučuje dojčiacim matkám, pretože obsahuje vitamíny a dráždivé látky, ktoré priaznivo pôsobia na ich telesný stav. Pre porovnanie: 100 gramov plzenského piva má 45 kalórií, teda toľko, koľko má 100 gramov ovocnej šťavy, ale pivo má pritom trikrát menej cukru. Napríklad 100 g koňaku má 75 kalórií, rovnaké množstvo sladkého vína 140 kalórií a kúsok torty 450 kalórií. Výživná hodnota štvrť litra piva zodpovedá napríklad 150 g zemiakov, 50 g chleba, 12,5 ml slnečnicového oleja, 15 g masla alebo 90 g mäsa.

Podľa prof. Thorella, inak nositeľa Nobelovej ceny, malé množstvo alkoholu v pive povzbudzuje duševnú činnosť a schopnosť reakcie. Azda jeho jedinou nevýhodou je nízky obsah sodíka, preto je ideálne dochutiť si ho niečím slaným.

Zdroj: Cassovia.sk | Autor: Andrea Božinovská


Třetí největší evropský producent piva, společnost Heineken NV, dnes oznámil, že se zisk společnosti v roce 2005 zvýšil o 19 procent poté, co firma zredukovala své náklady a představila pivo Heineken Premium Light ve Spojených státech amerických.

Společnost ovšem předpokládá, že se růst zisku v letošním roce zpomalí.

Čistý zisk amsterdamské společnosti vzrostl v uplynulém roce na 761 mil. EUR/1,55 EUR na akcii z 642 mil. EUR/1,31 EUR na akcii v roce 2004.

Oznámeným ziskem společnost předčila průměrný odhad analytiků dotazovaných agenturou Bloomberg pro zisk 721 mil. EUR.

Roční tržby firmy vzrostly o 7,3 procenta na 10,8 mld. EUR.

Dnes zveřejněné výsledky jsou první, které firma oznámila pod vedením svého výkonného ředitele Jeana-Francoise va Boxmeera, jenž se své funkce ujal v říjnu. V prvním pololetí loňského roku společnost vykázala náklady na redukci zaměstnanců, která by firmě měla v západní Evropě ušetřit minimálně 50 mil. EUR, a firma také dokončila opatření, které sníží její výdaje v Holandsku o 35 mil. EUR.

Firma předpokládá pro letošní rok nižší růst zisku, když vyšší ceny ropy zvýšily její náklady na obaly a přepravu.

Výkonný ředitel uvedl, že růst zisku bez započtení mimořádných položek nepřesáhne v letošním roce 3-7 procent. Za rok 2005 přitom společnost vykázala nárůst tohoto zisku o 7,3 procenta. (Finance.cz)


Finanční a personální ředitel společnosti Drinks Union Miroslav Bretšnajdr:

* Na ostře sledovaném českém trhu s pivem jsou už vytvořeny pozice jednotlivých producentů. Jak si na něm stojíte?

V loňském roce jsme se díky prodejům v tuzemsku a exportu včetně licenční výroby Zlatopramen 11 v Rusku, stali čtvrtým největším tuzemským producentem piva, s celkovým výstavem vyšším než jeden milión hektolitrů. Tedy zhruba dvakrát vyšším než na konci roku 2002. Jednoznačně se potvrdilo významné postavení Zlatopramene 11 na domácím pivním trhu. V tomto segmentu jsme jasnými lídry a některé jiné velké pivovary se námi inspirují. Navíc jsme v roce 2005 obhájili pozici číslo jedna mezi českými dovozci piva do Německa. Podařilo se nám rovněž výrazněji prorazit v Bavorsku, kde jsou konzumenti piva jedněmi z největších patriotů. Již druhým rokem také aktivně působíme na polském trhu prostřednictvím vlastní dceřiné společnosti.

* Uspokojily vás loňské hospodářské výsledky Drinks Union?

Loňský rok byl pro nás jedním z nejlepších z pohledu výsledků hospodaření a růstu celé společnosti. Vykázali jsme zisk 76 miliónů korun. Dosáhli jsme toho především díky přijetí řady úsporných opatření v oblasti nákladů a velmi zodpovědnému přístupu k realizaci každé investice. Počítáme s mírným nárůstem tržeb za prodej piva a s výrazným růstem tržeb za prodej lihovin. U piva vzrostly v prvních deseti měsících loňského roku meziročně tržby o více než dvanáct miliónů na 794 miliónů korun. Ve stejném období stouply naše tržby za prodej lihovin o 33,5 procenta na 173 miliónů Kč.

* Na trhu nabízíte jak pivo, tak lihoviny. Jak se tyto dvě komodity podílejí na celkové bilanci vaší firmy a jaké s nimi máte záměry?

V obou komoditách patříme mezi čtyři nejsilnější tuzemské výrobce. Společný prodej pomáhá zlepšit vnímání ze strany dodavatelů a samozřejmě nese i spojené efekty v oblasti nákladů. Důležité je samozřejmě zejména to, že našim zákazníkům dokážeme v obou oblastech nabídnout ověřenou kvalitu a garantovanou prodejnost našich výrobků. V loňském roce jsme navýšili podíl tržeb za lihoviny o osmnáct procent. Řadu obchodních partnerů pro prodej piva získáváme právě přes zkušenosti s výrobky v oblasti lihovin. V obou komoditách chceme zvyšovat podíl na celkovém trhu v tuzemsku a hledat stále nové příležitosti v oblasti marketingu, tedy nové spotřebitele. A budeme se samozřejmě také zaměřovat na zvyšování našich exportních aktivit.

* Po zvýšení spotřební daně došlo loni na trhu s lihovinami ke stagnaci. Jak se z tohoto pohledu jeví letošek?

Pro všechny výrobce lihovin, kteří řádně odvádějí spotřební daň, je důležité, že letos významně poklesl podíl nedaněných lihovin. Takto uvolněný trh umožňuje eliminovat nižší spotřebu lihovin, která se již v Česku stává zřetelným trendem. V poslední době se navíc významně mění preference spotřebitelů a tradiční „fernetový“ trh se rozpadá. Řada spotřebitelů opět hledá nové produkty. Pro nás je potěšující, že mezi nimi je i naše vlajková loď Stará myslivecká. Stále více se prosazují také ovocné destiláty a krémové likéry.

* Jaké máte rozvojové záměry?

Aktuálně klademe důraz na zvyšování výrobních kapacit při garanci špičkové kvality výrobků, ať již piva, či lihovin. V tomto ohledu je klíčová kvalita našich zaměstnanců a umění rychle a efektivně pracovat s informacemi.

* Situace bude výrobce nutit k stále výraznější expanzi do zahraničí. Jak jsou z tohoto pohledu pro vás zajímavé jednotlivé zahraniční trhy?

S předpokládanou stagnací spotřeby piva v České republice se pro všechny pivovary stává export skutečně čím dál důležitější. Pro nás jsou při posuzování atraktivnosti exportu prioritními faktory především velikost daného trhu a jeho růstový potenciál. Zpohledu velikosti jsou stále velmi zajímavé zejména trhy v Německu a Velké Británii. Z pohledu růstu je to Rusko, a stále větší výzvou pro všechny světové hráče je trh čínský. (Právo)


Export piv Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický z produkce společnosti Drinks Union bude nově řídit Viktor Audrlický (47).

Audrlický od Nového roku nastoupil na pozici manažera exportu firmy. "Pan Audrlický je expertem především na německý trh, ale nejen na něj v oblasti gastro. Jeho angažováním chceme dále posílit naši pozici jedničky mezi českými exportéry piva na německý trh," řekl Petr Herynek, ředitel marketingu divize pivo společnosti Drinks Union, která loni na německý trh vyvezla přes 230 tisíc hektolitrů piva.

Export se pro domácí pivovary stává stále více klíčovým. "Na domácím trhu předpokládáme z dlouhodobého hlediska spíše stagnaci prodejů piva. Šanci a potenciál pro růst, stejně jako další domácí pivovary, tak vidíme především v rozšiřování exportu, " řekl Audrlický. Dodal, že Drinks Union chce dále posilovat svou pozici na silném trhu v Německu. "Pozice největšího domácího exportéra na německém trhu si chceme dlouhodobě udržet. Chceme však zvyšovat objem exportu na tento trh," dodal.

Viktor Audrlický absolvoval hotelovou ekonomickou školu v Hamburku. V Německu žil 35 let. Je odborníkem na export do Německa především v oblasti gastro. Působil například v dánské firmě Es Food či švýcarské společnosti Oceán trade. V minulosti také řídil jednu z restaurací v severním Německu. (Ústecký deník)


Jedinou ocenenou slovenskou pivnou značkou na najväčšej prehliadke pív v susednej Českej republike v meste Tábor, bol koncom minulého týždňa Zlatý Bažant nealko z portfólia spoločnosti Heineken Slovensko. Viac ako 60 sládkov a ďalších odborníkov z pivovarnického priemyslu ho počas „Reprezentačních slavností piva“ v Tábore ocenilo prestížnou Striebornou českou pivnou pečaťou v kategorii nealkoholických pív.

V kategórii 10stupňových svetlých výčapných pív sa stalo najlepším českým pivom Starobrno tradiční a získalo Zlatú českú pivnú pečať 2006. Starobrno sa od roku 2003, ako súčasť portfólia spoločnosti Heineken Slovensko, distribuje aj na Slovensku. Jediná česká značka v portfóliu lídra slovenského trhu s pivom si tak upevnila svoju pozíciu najčastejšie oceňovaného piva na odborných i laických degustačných súťažiach.

Tohtoročné slávnosti piva v českom Tábore boli v doterajšej histórii s účasťou celkovo 250 vzoriek v jedenástich kategóriách v počte súťažiacich rekordné a sú suverénne najväčšou súťažnou prehliadkou pív v ČR. Kvalitu pív hodnotilo počas štyroch dní celkovo viac ako 170 sládkov a pivovarníckych odborníkov.

Heineken Slovensko je s podielom stabilne nad 40 % na slovenskom trhu s pivom suverénnym lídrom. Holandský investor vstúpil na Slovensko pred desiatimi rokmi strategickou investíciou do pivovaru v Hurbanove. Do svojho portfólia získal ako prvú značku Zlatý Bažant. Dnes má v portfóliu aj Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zahraničné značky reprezentuje Heineken, Starobrno a Desperados. Okrem pivovaru v Hurbanove, kde vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej Európe, varí v súčasnosti pivo aj v Rimavskej Sobote. Kumulatívne investície spoločnosti presiahli v roku 2005 hodnotu 5 mld. Sk, čo je zhruba 70 % celkových investícií do tohto odvetvia na Slovensku. Podľa rebríčka TREND Top 2005 je Heineken Slovensko najväčším podnikom v odvetví potravinárskeho a tabakového priemyslu. (Tisková zpráva Heineken Slovensko)


Export sladu vzrástol medziročne zo 166 tis. ton na vlaňajších 212 tis. ton, čo je to doteraz najvyšší export v histórii slovenského sladovníckeho priemyslu

ivovary na Slovensku vyrobili v uplynulom roku celkom 3,96 mil. hektolitrov piva. V porovnaní s predchádzajúcim rokom, kedy dosiahla produkcia piva 4,217 mil. hektolitrov (hl), tak klesla výroba slovenských pivovarov o 6,1 %.

Ako ďalej tlačovú agentúru SITA informoval výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPS) Roman Šusták, vlaňajší pivovarnícky rok sa vyvíjal podobne ako rok 2004. "Roky 2004 a 2005 boli v pivovarníctve v novodobej histórii Slovenska jedny z najhorších," skonštatoval R. Šusták.

Výroba sa znižovala a vlani po prvýkrát klesla produkcia piva pod hranicu 4 mil. hektolitrov. Tento pokles začal podľa jeho slov v auguste roku 2003, keď sa zvýšila spotrebná daň z piva. Ešte pred úpravou spotrebných daní vyprodukovali slovenské pivovary podľa SZVPS 4,85 mil. hektolitrov piva ročne.

Pokles vo výrobe piva má podľa výkonného riaditeľa združenia negatívny vplyv aj na znižovanie kapacít a na zamestnanosť v pivovarníckom priemysle. "Od augusta 2003 do konca minulého roka boli zatvorené dva pivovary a dve sladovne.

Počet zamestnancov klesol v priebehu posledných dvoch rokov o 500 pracovníkov, čo je viac ako 15-percentné zníženie," informoval Šusták.

Export piva dosiahol vlani 118 tis. hektolitrov, kým v predchádzajúcom roku to bolo 184 tis. hektolitrov. Vlaňajší pokles bol však podľa R. Šustáka spôsobený najmä zvýšením výroby slovenských značiek v zahraničných pivovaroch.

Produkcia sladu sa udržala v roku 2005 približne na úrovni predchádzajúceho roka a dosiahla objem 251 tis. ton. Výpadok pri odbyte sladu na domácom trhu však nahradil zvýšený export.

Ten vzrástol medziročne zo 166 tis. ton na vlaňajších 212 tis. ton. "Je to doteraz najvyšší export v histórii slovenského sladovníckeho priemyslu," uviedol Šusták a dodal, že sladovne exportovali vlani do viac ako dvadsiatich európskych krajín.

Prehľad o vývoji produkcie a exportu piva a sladu v SR za roky 2003 až 2005:

ROK 2003 2004 2005

Výroba piva 4,67 mil. hl 4,217 mil. hl 3,96 mil. hl

Export piva 133 tis. hl 184 tis. hl 118 tis. hl

Výroba sladu 278 tis. ton 250 tis. ton 251 tis. ton

Export sladu 209 tis. ton 166 tis. ton 212 tis. ton

(E-Trend)


Brodské pivo točí i v cizině

[středa, 22. únor 2006]

Pivo z jediného pivovaru v kraji zachutnalo Slovákům * Vypili většinu produkce určené na export

Uherský Brod - Pivovar Janáček z Uherského Brodu v roce 2005 vyrobil 63 500 hektolitrů piva, což je meziročně o 19 procent více. Skokově vzrostl i podíl exportu, uherskobrodské pivo se úspěšně prodávalo hlavně na Slovensku. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se loni zvýšily o tři miliony na 71 milionů korun.

Pivo chutná nejvíc v Trenčíně a Trnavě

Na export loni směřovalo 8500 hektolitrů, tedy asi 13 procent výstavu. Většina z toho se prodalo na slovenském trhu, kam se pivovaru podařilo vrátit v roce 2004.

„Pivo prodáváme na Slovensku hlavně v regionech, kde jsem byli úspěšní ještě před rozdělením státu. Jde o oblast Trenčínského a Trnavského kraje,“ poznamenal ředitel pivovaru Ivan Pjevič. Od loňska také funguje na Slovensku dceřiná společnost pivovaru.

Janáček se přes růst exportu stále profiluje jako regionální pivovar. Hlavním odbytištěm je Zlínský kraj, Břeclavsko a Hodonínsko. V loňském roce firma zvýšila počet svých značkových restaurací na tři desítky. „Teď se chceme soustředit hlavně na zkvalitnění zázemí těchto zařízení, aby role pivovaru byla ještě výraznější,“ uvedl Pjevič.

Janáček? V kraji „poslední mohykán“

Uherskobrodský pivovar, který stojí od roku 1894, je ve Zlínském kraji jediným.

Ještě před několika lety se přitom pivo vařilo i ve Vsetíně, Uherském Hradišti, Jarošově a Brumově. Ve druhé polovině 90. let minulého století se ale všechny pivovary v regionu ocitly hlavně kvůli ztrátě východních trhů v těžké situaci. Jediný, kdo dokázal přežít, byl právě Janáček. „I my jsme stáli na pokraji krachu. Díky tvrdým úsporným opatřením a jasným majetkovým vztahům jsme to ale zvládli. Vloni se nám navíc podařilo společnost oddlužit, což nám umožní zvýšit investice, například do podpory prodeje. Nyní již můžeme čerpat dotace a úspěšně žádat o úvěry,“ uvedl Pjevič. Pivovar tak připravuje mimo jiné opravu objektu staré sladovny, kde vzniknou prostory pro pořádání kulturních akcí.

Současný sortiment uherskobrodského pivovaru, kde pracuje asi 60 zaměstnanců, tvoří dvě desítky druhů piv. Nejprodávanějším pivem a vlajkovou lodí pivovaru je jedenáctistupňový Patriot, který byl již několikrát oceněn na degustačních soutěžích. (MF Dnes)


Případná stavba automobilky Hyundai v moravskoslezských Nošovicích by mohla narušit výrobu v pivovaru Radegast společnosti Plzeňský Prazdroj, který sousedí s pozemky připravenými pro novou továrnu. Moravskoslezský kraj proto uzavřel s pivovarem smlouvu, která v případě odstávky způsobené stavbou zaručí Prazdroji vysoké odškodné. Smlouvu včera schválili krajští zastupitelé.

Pivovar by dostal za každou započatou hodinu výluky 833.333 korun. Závazek kraj přenese na stavební firmy, které budou zónu v sousedství pivovaru budovat, řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Pavel Drobil.

Kraj bude podle smlouvy odpovídat za výluky způsobené například přerušením dodávky elektřiny, vody nebo plynu. Podle podmínek smlouvy by kraj zřejmě musel platit i za dopravní kolaps, který by ochromil zásobování, nebo za přerušení telekomunikačních sítí, jež by znemožnilo řízení společnosti.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina výši odškodnění vypočítali znalci. "Částka se může zdát hrozná, ale je to na základě znaleckých posudků a ohodnocení možného dopadu. A to na výrobu a také provoz celého komplexu nošovického pivovaru," řekl Bechtin.

Kraj podle Drobila požadavky pivovaru a jeho obavy o kvalitu vody chápe. "Našim úkolem je zajistit, aby k žádnému ohrožení tak zavedené značky piva nedošlo. Pokud by ovšem taková situace přece jen nastala, krajskou pokladnu a daňového poplatníka to nezatíží," řekl Drobil. Každá stavební firma, jež získá zakázku pro práce v zóně, totiž bude muset složit na účet kraje několik milionů korun. Peníze by kraj použil na úhradu škody.

Zastupitelé se zároveň ve smlouvě s Prazdrojem zavázal na náklady kraje přeložit vodovod i náhradní vodovod pro pivovar a zajistit vedení kanalizace pro odpadní vody mimo areál Pivovaru Radegast. Zároveň s výstavbou cest pro průmyslovou zónu musí kraj podle smlouvy vybudovat nové dopravní napojení pivovaru.

Společnost Hyundai zatím oficiálně nepotvrdila, jestli svou automobilku postaví právě v Nošovicích, podle informací z vlády i Moravskoslezského kraje je to ale velmi pravděpodobné. Rozhodnutí by mělo padnout do konce února. Hyundai chce do stavby nové továrny investovat 800 milionů eur (23 miliard korun) a ročně vyrábět asi 300.000 vozidel. Továrna by měla přímo zaměstnat kolem 3000 lidí, v dodavatelských firmách by mohlo podle CzechInvestu vzniknout více než 10.000 pracovních míst. (Morava 24)


Pivovar Ostravar v posledních mrazivých dnech upravil rozvážku piva po restauracích a obchodech. Nákladní automobily nyní vozí menší množství piva, aby tyto jízdy byly kratší a pivo bylo na mrazu kratší dobu. (MF Dnes)


Holba už je mezi desítkou

[úterý, 21. únor 2006]

Stabilní pozici mezi desítkou největších výrobců piva v ČR si loni udržel hanušovický pivovar Holba. Prodal více než 433 tisíc hektolitrů piva. K navýšení odbytu došlo na domácím trhu, kde se prodalo 426 tisíc hektolitrů piva, tedy většina produkce.

Nejvíce Holby se vypije nejen v domácím regionu střední Moravy, ale také ve východních Čechách. „Prodej na domácím trhu je pro nás klíčový. Daří se nám ho dokonce mírně zvyšovat, takže můžeme hovořit o úspěchu,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Sortiment letos pivovar obohatil o vícestupňové pivo Holba Šerák Speciál. Vaří se jen jednou až dvakrát ročně a na trh jde v sudech. Ze zahraničních trhů vyváží hanušovický pivovar především na Slovensko. (Právo)


Středomoravská pivovarnická skupina Zubr, Holba, Litovel zatím nezdražila svoji produkci, její vedení ale zvýšení cen nevylučuje. Rozhodnutí padne po vyhodnocení nákladů vstupů, řekl obchodní ředitel skupiny Antonín Chytil. Pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli naposledy zvýšily ceny loni na jaře. Další z velkých hráčů na domácím trhu s pivem, Plzeňský Prazdroj, zdražil od 1. února o 60 haléřů točené desetistupňové pivo Gambrinus a černého Velkopopovického kozla. Dvojka trhu, Pivovary Staropramen, podražila už loni, a to o 5,3 procenta. "Samozřejmě sledujeme kroky konkurence, nikdy to ale pro nás nebyl rozhodující moment. Již několik let rozhodujeme o případném zvýšení cen po vyhodnocení nákladů. Zatím nemáme uzavřené veškeré záležitosti, například dodavatelské smlouvy,"uvedl Chytil. Skupina v minulosti zdražovala v březnu či v dubnu. Loni navýšila ceny u sudových piv v průměru o 30 haléřů, u láhvových zhruba o deset haléřů. Skupina Zubr, Holba, Litovel loni vystavila, stejně jako v roce 2004, téměř milion hektolitrů piva. "V celkovém objemu výroby jsme v tuzemsku na pátém místě, na domácím trhu si ale držíme třetí příčku, protože ostatní pivovary více exportují,"uvedl Chytil. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách. (Olomoucký den)


Pivo Starobrno koupí lidé v nových lahvích s užším hrdlem. Změna stála pivovar desítky milionů korun a podle ředitele Františka Krakeše kvůli změně pivo nezdraží. Od nových lahví si slibuje nárůst prodeje o pětinu.

"Lahve budou vratné stejně jako ty původní. Za tři koruny. Nebude je však možné vrátit všude," sdělil Krakeš. Podle něj mohou lidé vracet tyto lahve jen v místech, kde lze pivo koupit.

Snižování prodeje se neobává. " Díky novým lahvím počítám s nárůstem prodeje až o dvacet procent. Pokud se očekávání naplní, vrátí se počáteční investice během pěti let," řekl Krakeš.

Další výhodou nových lahví je o šedesát gramů nižší váha. Tím se podle Krakeše ušetří na dopravě a pozitivní dopad očekává i pro životní prostředí, protože firma spotřebuje méně skla. Podle Krakeše je sklo nejlepším obalem, protože plechovky se prodávají jen málo a PET lahve mají úspěch jen v zemích, kde nemá pivo dlouhou tradici. (Brněnský deník)


Letošní ročník pivních slavností v Táboře už zná vítěze všech kategorií. Mezi světlými výčepními pivy dominovalo Starobrno, které předstihlo světlý Braník a desítku Staropramen. Degustačních soutěží se na 16. ročníku táborských slavností zúčastnilo rekordních 60 pivovarů. Celkem vybíraly degustační komise vítěze ve třinácti kategoriích. Mezi nimi byla i piva se sníženým obsahem cukru, nealkoholická piva či minerální vody.

Slavnosti až na Plzeňský Prazdroj neignoruje prakticky žádný významný český pivovar. Ti nejlepší dostanou tituly Česká pivní pečeť, nejlepší minerálka si odnese ocenění Zlatý český pramen. Slavnosti navštíví za čtyři dny minimálně 3200 hostů, kteří seženou v táborském hotelu Palcát místa ke stolům. Další pivaři si ale kupují vstupenky na stání. (agris)


Národní mok už zas podraží

[neděle, 19. únor 2006]

Růst ceny piva přináší pokles spotřeby silnějších alkoholických nápojů

Zdražení piva z produkce velkých pivovarů se stává realitou. Milovníky pěnivého moku nepotěší. Dalešický pivovar, který jako jediný vaří pivo na Třebíčsku, zdražení plánuje také.

Ceny energií rostou

"Nic jiného nám nezbývá,"konstatoval spolumajitel pivovaru Marek Tichý. Připomněl, že se výroba v malých pivovarech, ke kterým dalešický patří, se oproti postupům velkých výrobců liší. "Přistupují při výrobě k urychlování procesu zrání piva. To u nás neexistuje. Náročnost na energii proto máme daleko vyšší,"vysvětlil Tichý. Dalešický pivovar pro vaření využívá plyn, pro chlazení elektrickou energii. U obou cena roste. "Přepokládáme, že cena za půllitr dalešického piva se zvedne do koruny,"zauvažoval Tichý. Vzápětí nastínil i vizi do budoucna. V horizontu přibližně dvaceti roků přepokládá, že se cena piva vyrovná s cenou v Evropě. Pivaři za půllitr oroseného džbánku zaplatí dva a půl až tři eura. "Cena technologie je už srovnatelné. Ceny energií se vyrovnávají. Jen nižší mzdy by mohly cenu o něco snížit. Ale i ty se budou vyrovnávat,"spočítal Tichý. Neztrácí však optimismus: "Snad v té době už na to budeme mít." Provozovatel restaurace Radnice v Rouchovanech Pavel Pospíšil upozornil, že zdražení piva v nejbližších dnech se nečeká jen z důvodu zdražování piva samotného. "Rostou ceny za energie, platíme daně a zaměstnanci nám také nebudou pracovat za pár korun. Nutí nás nejen cena piva od výrobců, abychom je zdražili,"řekl. (Noviny Třebíčska)


Dvě stříbrné a jednu zlatou pivní pečeť si přivezl Malostránský pivovar Velké Meziříčí z 16. reprezentačních slavností piva v Táboře.

Pivo Harrach, které Meziříčští vaří, nejenže v konkurenci obstálo, ale ještě navíc obhájilo loňské úspěchy. Před rokem totiž zlatavý mok zabodoval se světlým a tmavým ležákem, a získal zlatou a stříbrnou pivní pečeť.

„Minipivovary, kde se vaří pivo přímo v restauracích, mají svou kategorii. Loni jsme uspěli po půlroce provozu a letos jsme jeli obhajovat. Povedlo se to více než na výbornou,“ pochvaloval si Bohdan Vítek, vedoucí provozu hotelu a pivovaru v meziříčské Jelínkově vile.

Vůně, hořkost, říz a chuť piva zaujaly degustátory natolik, že v kategoriích minipivovarů velkomeziříčský Harrach opět převálcoval konkurenci. Světlý special skončil zlatý, světlý a tmavý ležák stříbrné.

„Táborské slavnosti jsou velmi prestižní, schází se tam největší odborná veřejnost. V degustační komisi zasedají také sládci z velkých pivovarů. Významná je i účast na slavnostech. Letos se do degustací přihlásilo přes šedesát výrobců piv,“ popsal Vítek.

Soutěží se v jedenácti kategoriích, od výčepních piv po ležáky, přes nealkoholická piva. Každá kategorie se dělí na světlá a tmavá piva. Meziříčský pivovar získává díky slavnostem jméno. V kategorii světlých piv z minipivovarů čelil konkurenci dalších deseti soupeřů, tmavé pivo se porovnávalo s dalšími sedmi, které minipivovary vaří.

„Jedeme více na kvalitu než na kvantitu. Vaříme vyloženě pro náš hotel a dodáváme jen do několika podniků ve městě,“ řekl Vítek.

Harrach podle něj zaujal i na veletrhu Regiontour v Brně. „Jsem rád, že náš pivovar má úspěch,“ reagoval starosta města František Bradáč. I on na Harracha občas zajde. (MF Dnes)


Holba už je mezi desítkou

[neděle, 19. únor 2006]

Stabilní pozici mezi desítkou největších výrobců piva v ČR si loni udržel hanušovický pivovar Holba. Prodal více než 433 tisíc hektolitrů piva. K navýšení odbytu došlo na domácím trhu, kde se prodalo 426 tisíc hektolitrů piva, tedy většina produkce.

Nejvíce Holby se vypije nejen v domácím regionu střední Moravy, ale také ve východních Čechách. „Prodej na domácím trhu je pro nás klíčový. Daří se nám ho dokonce mírně zvyšovat, takže můžeme hovořit o úspěchu,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Sortiment letos pivovar obohatil o vícestupňové pivo Holba Šerák Speciál. Vaří se jen jednou až dvakrát ročně a na trh jde v sudech. Ze zahraničních trhů vyváží hanušovický pivovar především na Slovensko. (Právo)


Tmavý ležák Rebel z havlíčkobrodského měšťanského pivovaru je druhým nejlepším tmavým pivem v republice. Shodli se na tom odborníci na Slavnostech piva v Táboře, odkud si pivovar prestižní ocenění přivezl. Pivo vyráběné tradiční technologií podle starých receptur ocenili především za jeho karamelovou nasládlou chuť, jemnou hořkost a tmavější granátovou barvu. První letošní úspěch slibuje navázání na trojici loňských ocenění. (MF Dnes)


Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 16. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2006. Soutěž se konala ve dnech 31.ledna - 3. února tradičně při Reprezentačních slavnostech piva v hotelu Palcát v Táboře. Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek triumfovalo v soutěži tmavých speciálů, když tuto kategorii vyhrálo již popáté v řadě od roku 2002.

Výrobní ředitel pivovaru Ing. Josef Vávra hodnotí dosažený výsledek: „Soutěže se zúčastňuje rok od roku stále více pivovarů, letos již šedesát. Bernard opět potvrdil svoji vysokou kvalitu, jako jediný z pivovarů Vysočiny dokázal získat vítězství. Černý speciál patří dlouhodobě mezi naše nejúspěšnější druhy piva. Na trh je dodáván v exkluzivní lahvi s patentním uzávěrem.“

Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství pivovarů. Celkem bylo degustováno 276 vzorků, převážně českých značek piva. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Začátkem letošního roku dosáhl Rodinný pivovar Bernard dalšího významného úspěchu, když obdržel jako jediný pivovar v České republice, již druhý certifikát kvality KlasA. Tentokrát se certifikátem pyšní Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasnic.

První certifikát KlasA obdržel pivovar za Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasnic již v roce 2003.

„Pro získání certifikátu KlasA musí pivovar splnit velmi přísná kritéria hodnocení daná Ministerstvem zemědělství. Podíl národní práce na výrobě výrobku musí být 100%, tzn. že výrobek je vyroben zcela na území ČR.“říká vedoucí laboratoře pivovaru Ing. Iva Vávrová.

Od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům národní značku kvality KlasA. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), viz www.eklasa.cz. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Rodinný pivovar Bernard meziročně zdvojnásobil vývoz piva na čtrnáct tisíc hektolitrů, v zahraničí prodal desetinu výroby. Humpolecké nepasterizované pivo slavilo největší úspěch na Slovensku, v tamních restauracích jej zákazníci vypili přibližně jedenáct tisíc hektolitrů. Menší zásilky však zamířily do dalších sedmi zemí včetně Japonska či Austrálie. Podle tiskového mluvčího pivovaru Zdeňka Mikuláška se na vzrůstu vývozu projevuje kvalita tradičního českého ležáku stejně jako stabilizace jeho značky na trhu. Přičiněním pěkných čísel exportu stoupl také celkový roční výstav piva o více než osm procent na bezmála 140 tisíc hektolitrů. Protože pivovar již dosáhl hranice svých výrobních možností, pokládá za nutné investovat další prostředky do navýšení kapacity pro kvašení piva a rozšířit prostory ležáckého sklepa. (Listy Pelhřimovska)


Většinu milovníků zlatavého moku při závěrečném účtování hospodskými čeká nemilé překvapení. Dodržování pitného režimu vyjde o něco dráž. Ti, kdo si rádi pochutnávají na pěnivém zlatavém moku, sáhnou od března o něco hlouběji do kapsy. Většina pivovarů v České republice zvedá prodejní ceny piva. Na Pelhřimovsku zvolil tento nepopulární krok pouze jeden ze tří pivovarů.

Pelhřimovští pivaři si připlatí od března

"Neustále rostou náklady vstupních energií. Zdražují se pohonné hmoty, elektřina, pára i plyn. S tím jde ruku v ruce zvyšování cen chmelu a sladu,"vysvětluje vedoucí obchodu pelhřimovského pivovaru Poutník Jiří Vacek. Ke zvyšování cen pravidelně dochází na přelomu února a března a odstartuje ho plzeňský pivovar. "Zvyšujeme pouze cenu sudového piva, a to po dvou letech. Jeden půllitr vyjde o šedesát haléřů dráž. V pohostinstvích si pivaři s největší pravděpodobností připlatí jednu korunu. Ceny jim neurčujeme,"přibližuje Jiří Vacek. Většina větších pivovarů upravuje ceny směrem vzhůru každým rokem.

Humpolecký Bernard takticky vyčkává

O zdražení piva uvažuje i humpolecký rodinný pivovar Bernard. Termín, kdy cena poletí vzhůru, ani výši zdražení prozatím neurčil. "Ceny určitě zvedneme, ale nejprve provedeme analýzu trhu a zjistíme cenové hladiny veškerých vstupů. Také prověříme, jak na zdražení piva ostatními pivovary zareaguje trh. Naše cenová politika se však neodvíjí od zdražování ostatních pivovarů,"informuje tiskový mluvčí Zdeněk Mikulášek. Milovníci této značky si naposledy připlatili při koupi piva v loňském roce.

Želivský klášterní mok fajnšmekrům nepodraží

"Za třetinkovou láhev zákazníci zaplatí průměrně jedenadvacet korun, což je hodně vysoká cena. Nevyrábíme však ležák, ale pivo klášterního typu, které vzniká specifickým způsobem. Používáme speciální druhy kvasinek. Pivovar lze nazvat manufakturou, protože pěnivý nápoj vyrábíme ručně,"vysvětluje jednatel Klášterního pivovaru Želiv Libor Pavelec. Želivský sládek distribuuje do obchodů a pohostinství exkluzivní piva s různými příchutěmi. Ty nikdo jiný v celé republice nevyrábí, proto zájemci zaplatí při jejich koupi o něco více. Některé pivovary se v těchto dnech rozhodly pro okamžité zdražení zlatavého moku. Rodinný pivovar Bernard vyčkává, jak dopadne expedice u konkurence. Je možné, že se budou sklady nadité pivními sudy pomaleji vyprazdňovat. Pelhřimovský pivovar Poutník sáhl ke zdražení po dvouleté přestávce. (Listy Pelhřimovska)


Památka trochu jinak…

[pátek, 17. únor 2006]

Zatímco většina památkových objektů v zimě své brány zavírá, dětenický zámek je do jisté míry výjimkou – totiž alespoň v případě zájmu o pronájem, svatební obřady, plesy, koncerty, rauty či firemní prezentace. Koresponduje to se sílícím trendem komerčního využívání památek vlastněných státem a dvojnásob pak v případě těch, jejichž držitelé se začali sdružovat v Asociaci soukromých majitelů hradů a zámků: jakkoli na to u nás ještě nejme moc zvyklí, jde fakticky o optimální kompromis mezi komercí, zachováním kulturní památky pro veřejnost a získáváním prostředků na obnovu, rekonstrukci a další možnosti využívání historických objektů. Ostatně, všude v okolní Evropě je to dávno vcelku běžné… Při příjezdu do vcelku fádní vsi člověk nečeká žádné překvapení. Pak ale sotva mine komfortní venkovský hotýlek Rustikal s příjemným interiérem - nedílnou součást lákavé nabídky pro množící se domácí i zahraniční turisty. Je tu zjevná (neskrývaná) logická spojitost s incomingovou cestovní agenturou, jejímiž majiteli, stejně jako majiteli celého dětenického komplexu, jsou manželé Ondráčkovi. Zajímavý fenomén: v téhle části Českého Ráje se už lidem podařilo zachránit před demolicí i nedaleké Staré Hrady… Dětenice byly díky jistě finančně náročné, odborníky však vesměs solidně hodnocené rekonstrukci - znovu zpřístupněny veřejnosti v roce 2000. Poskytují exkurzi do historie, možnost návštěvy pivovaru a středověké krčmy, kde, jak zjistíte, zdaleka nejde jen o jídlo a pití, a dál s výběrem už zmíněných služeb či relaxace v hotelu Rustikal, jež bude brzy rozšířena o bazén. Komplex obklopuje anglický park s prastarými dřevinami a sochařskou výzdobou, mezi níž kupodivu najdeme i Braunovu Sv.Barboru a půvabnou Rousovu fontánu s kentaurem a nymfou.

Uvnitř zámku evokuje zajímavou epochu sbírka zbraní maltézských rytířů . Dětenice byly totiž jediným zámkem v Čechách, který tento řád vlastnil. Setkáte se tu s ukázkami života šlechty ve většinou zrestaurovaných místnostech a v parku možná dokonce narazíte na německé sportovní koně, kteří prý brzy rozšíří zdejší paletu možností vyžití o parcours. Zámečtí páni vědí, že k turistickému komfortu patří i gastronomie. Odrazilo se to v revitalizaci zámeckého pivovaru, kde se pivo vaří starou metodou z konce 18. století. Varna je na otevřeném ohni, kvasné kádě a ležácké sudy jsou z dubového dřeva. Ostatně, o tom se můžete přesvědčit sami při prohlídce pivovarského provozu i muzea, kde potkáte nemálo docela půvabných exponátů. Nejen během oficiální sezóny je otevřena Středověká krčma, která si za relativně krátké období své existence získala dobrou pověst u gurmánů. O letních víkendech tu dokonce probíhají tématické „středověké večery“s tanečnicemi, šermíři, žebráky a kejklíři. Letos na podzim získal gastronomický koncept Středověké krčmy v Dětenicích cenu odborného časopisu Food-Service – bronzovou plaketu JaroslavaVašaty, - za to, že „zcela naplnil pojem 'zážitková gastronomie´ …“ Atmosféra pivovarské restaurace vzdálené jen 70 km od Prahy si vás určitě získá: klenuté sklepy krčmy jsou impozantní, ve dvou patrech je tu i s venkovní zahrádkou neuvěřitelných 650 míst! Neomítnuté stěny, sláma na podlaze, stoly z fortelných fošen dobová mluva, hudba a výzdoba, to vše vás vtáhne do atmosféry středověku. Kolem matně plápolají svíce; jen možná chvíli potrvá, než vaše oči uvyknou příšeří a vaše uši neotřele „středověkému“ slovníku místního personálu: „Táhnete se jako smrad, holoto líná! – A co ty, dožrals´pacholku?...“ Objednat si lze jen dobroty právě kouřem zauzené a ohněm ohřáté. Pochutnáte si určitě na grilovaných žebírkách, stehýnkách, klobásách, pečených jablkách či plackách, což doprovází místní ještě teplý chléb, pečený ve zdejší peci. Jíst radím jen rukama, jinak si můžete vysloužit mírný posměch… Samozřejmě – nejde tu o středověk, ale o prožitek určitého druhu. Stejně tak památkářští puristé mají možná pár výhrad jak ke způsobu obnovy zámku, tak k míře jeho komerčního využití. Jakkoli si však vážím ryzí odbornosti, zdá se mi, že je na čase, aby mezi naším kulturním dědictvím a veřejností vznikaly právě mosty toho druhu – a v takových proporcích – jaké volí „noví zámečtí páni na Dětenicích“. (Geografické listy)


Pivo zatím nezdražili

[pátek, 17. únor 2006]

Během dvou týdnů rozhodne vedení Pivovaru Náchod, zda pivo Primátor podraží nebo setrvá na dosavadní úrovni. Právu to uvedl vedoucí marketingu František Meduna.

Pivovar Náchod dosáhl v roce 2005 výstavu 133 420 hektolitrů piva, z čehož bylo 64 procenta v lahvích, 35 procent v sudech a jedno procento připadlo na plechovky. Rozhodující část výroby (45 procent) tvoří světlý ležák, zhruba třetina produkce připadá na světlé výčepní pivo a zbytek činí speciály, na které se pivovar zaměřuje od poloviny 90. let. Loni v září doplnil svoji produktovou řadu piv o Primátor 13% polotmavý -speciální polotmavé pivo.

V letošním roce uplyne 135 let od rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda o zřízení vlastního obecního pivovaru. I dnes je pivovar ve stoprocentním vlastnictví města. (Právo)


Pivovar Náchod v roce 2005

[pátek, 17. únor 2006]

Největší producent piva na území Královéhradeckého kraje - dosáhl v roce 2005 výstavu 133 420 hl piva, z čehož bylo 64% v lahvích, 35% v sudech a 1% činí plechovky. Z celkového výstavu činil export 14 342 hl (10,75%), v porovnání s rokem 2004 (9 538 hl) jde o zvýšení o 50%, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyváží zejména do Velké Británie (kam směřuje takřka polovina exportu), dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka.

Rozhodující část výroby (45%) tvoří světlý ležák, 33% světlé výčepní pivo a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje od poloviny 90. let - včetně vícestupňových a pšeničný kvasnicový Weizenbier. Nejvyšší celkový nárůst prodejů - téměř dvojnásobek - zaznamenal právě Weizenbier (přesně 92%), shodný tmavý 24% speciál Double a 16% světlý speciál Exkluziv - o 29% a dále tmavý ležák - o 28%.

V roce 2005 se také prodalo téměř 4 500 hl limonád (o 53% více než vloni), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina a vlastní sortiment byl vloni doplněn o limonádu s příchutí hroznového vína s názvem Primátor Hrozno. Změna v produkci se netýkala pouze sortimentní řady limo, ale ani nosný produkt - pivo - nezůstal vloni stranou, když v září doplnil pivovar svoji produktovou řadu piv o PRIMÁTOR 13% Polotmavý – speciální polotmavé pivo (s obsahem alkoholu 5,5% obj.). Díky použití karamelového a pšeničného sladu bylo docíleno úplně nové chuťové varianty a to originální harmonické lehké karamelové příchuti a vůně s jemnou chmelovou hořkostí a s příjemným osvěžujícím řízem. Pivo je dodáváno v klasických 0,5 l lahvích NRW nebo v KEG sudech o obsahu 15 a 30 l a od svého vzniku vykazuje velmi dobrou prodejnost. 13% se také stala jubilejním - desátým - pivem pivního portfolia pivovaru – nejširšího mezi českými pivovary.

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických technologických postupů – to se pak odráží například i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží (vloni i předloni jich získal shodně celkem 11) a navíc mu byl udělen Sdružením přátel piva titul Pivovar roku 2005. Značka PRIMÁTOR® si však udržuje svoji špičkovou kvalitu dlouhodobě. Svědčí o tom rozsáhlá řada cen z domácích i zahraničních soutěží. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 78, z toho 20 zahraničních a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice.

Organizované skupiny návštěvníků také stále daleko více využívají možnosti exkurzí, kdy prohlídka s výkladem je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru, které pojme 120 osob a které bude letos doplněno o venkovní posezení s kapacitou 40 míst.

30. června 2006 také uplyne 135 let od rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda o zřízení vlastního obecního pivovaru. (Tisková zpráva Pivovaru Náchod)


Soukromý Pivovar Vratislavice hodlá od března zdražit pivo. Ceny by se měly zvýšit řádově o desetihaléře, zdražení se ale zřejmě nedotkne celého sortimentu, řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. O zdražení uvažuje i Pivovar Nymburk. Ceny zvýší asi počátkem léta, a to o 30 až 40 haléřů, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Od února už zdražil některá piva Plzeňský Prazdroj.

Další dvě firmy v Libereckém kraji, Pivovar Svijany a Pivovar Rohozec zatím o zdražení neuvažují stejně jako Pivovar Klášter na Mladoboleslavsku. "Je naším cílem nezdražovat, pokud to není nezbytně nutné," řekl Josef Špryňar, obchodní ředitel firmy Ecoholding, která Pivovar Kláštěr vlastní.

Plzeňský pivovar od února zdražil desítku Gambrinus a černé pivo Kozel. Zdražení chystá i ústecký Drinks Union a o stejném kroku uvažuje podle tisku také Pivovar Pardubice a hlinecký pivovar. "Ke zdražení nás donutil růst nákladů zejména na energie," vysvětlil ředitel vratislavického pivovaru Hostaš.

Pivovary Vratislavice, Svijany a Rohozec se dělí o trh v Libereckém kraji, kam dodávají 90 procent své produkce. Loni spotřebitelům prodaly přes 280.000 hektolitrů piva. Největší je přitom Pivovar Svijany, který loni uvařil téměř 205.000 hektolitrů. "O zdražení jsme zatím vůbec neuvažovali," řekl jeho ředitel František Horák. Ani Pivovar Rohozec zatím podle ředitele Františka Jungmanna zvyšovat ceny piva nechce. (Igenus)


Zpráva Žateckého pivovaru

[pondělí, 13. únor 2006]

1. Výstav Žateckého pivovaru v roce 2005 a plán na rok 2006

V roce 2005 činil výstav Žateckého pivovaru 27,5 tis.hl, což oproti roku 2004 představovalo nárůst o zhruba 15%. Jedná se o nepřetržitý růst od roku 2002, kdy pivovar koupil současný majitel. V tomto trendu by pivovar chtěl pokračovat i v roce 2006, kdy plánuje přesáhnout 30-ti tisícovou hranici.

2. Výrobní program pivovaru, novinky

Každý rok od roku 2002 přišel Žatecký pivovar s jednou novinkou. V loňském roce bylo uvedeno na trh (v rámci žatecké Dočesné) pivo Baronka, silnější světlý ležák s delší dobou zrání v ležáckém tanku. Tím se počet druhů piv vyráběných v Žateckém pivovaru zvýšil na 6. Jedná se o tradiční druhy Žatec Světlé, Žatec Premium a Žatec Export, novinku z roku 2004 tmavý ležák Lučan Premium Tmavé a již zmíněnou Baronku. Do vybraných restaurací se dodává tzv. kvasnicové pivo, tzn. pivo stáčené přímo z ležáckého tanku, nefiltrované.

3. Export

Z celkového ročního výstavu pivovaru bylo 15% produkce určeno na export. Hlavními zahraničními trhy jsou stále Anglie, Švédsko a Itálie, tradiční odběratelé jsou v Německu, Hongkongu a Japonsku, nově se velmi slibně rozvíjí prodej žateckého piva v Austrálii.

4. Počet zaměstnanců

V současné době pracuje v pivovaru 44 zaměstnanců. (Zpráva Žateckého pivovaru)


Koutské pivo - čerstvé zprávy

[pondělí, 13. únor 2006]

S politováním musím oznámit, že pivo bude asi o měsíc později. Optimismus byl v otázce rychlosti dokončovacích prací poněkud přehnaný. Ale jako dobrou zprávu mohu prozradit, že ještě před letní sezónou by měla být otevřena PIVOVARSKÁ HOSPODA, a to v Domažlicích! Pokud se týká názvu, mělo by být používáno důsledně historické označení, tedy Koutský ležák (atd.), Chodský GRANÁT, ... Dej Bůh štěstí! (Petr Pavlas - Modrý abbé)


Rodinný podnik nabízí i koupel v pivu

[pondělí, 13. únor 2006]

Češi pijí pivo ve velkém, cizinci se na něj jezdí hlavně dívat. A teď se v něm navíc budou ještě koupat. V rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané pro nalákání turistů chystají novinku: pravé Pivní lázně.

"Půjde o originální rekondiční lázeň spojující uvolňující horkou koupel, pramen uzdravující minerální vody, tmavé Koupelové pivo a omlazující účinky pivních kvasnic se směsí sedmi druhů bylin," popisuje pivovar novinku na svých internetových stránkách. Kromě omlazení by lázeň měla pomoci lidem se srdečními problémy. (Českobudějovické listy)


Gambrinus mění dres

[pondělí, 13. únor 2006]

Nové obaly pro nejprodávanější české pivo přicházejí na trh

Dnes zahájil Plzeňský Prazdroj, přední český výrobce piva, stáčení piva Gambrinus do nových lahví. Půllitrové lahve pro všechny varianty nejpopulárnějšího piva jsou z hnědého skla, tzv. typ Gold. Významné změny doznala i etiketa: vyznačuje se dynamičtější kombinací barev a designem při zachování základních prvků tradičního loga značky. V průběhu příštích týdnů se budou postupně nahrazovat také stávající přepravky Gambrinus. Tato inovace má pomoci dále rozvinout potenciál značky, která v současnosti dosahuje 25 % tržního podílu v ČR. Zavedením nových lahví, etiket i přepravek dává Plzeňský Prazdroj jasně najevo svůj přístup ke značce Gambrinus jako k jedné ze svých priorit – nejprodávanější české pivo dostává prvotřídní obaly, které ho zviditelní na prodejní ploše a výrazně odliší od konkurence.

Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short zdůraznil: „Naším cílem bylo výrazně zdokonalit obaly pro značku Gambrinus. Potřebujeme neustále modernizovat její image, aby vypadala špičkově, současně a neztrácela přitom nic ze svých základních hodnot. Musíme držet krok s vývojem kolem nás a předbíhat konkurenci. Jednou z oblastí, která má k tomuto přispět, je celková inovace obalů“.

Rozhodnutí společnosti Plzeňský Prazdroj inovovat obaly piva Gambrinus se testovalo v rozsáhlých marketingových průzkumech, z nichž vyplynulo, že by spotřebitelé ocenili lepší prezentaci značky v obchodech. Jednoznačnou preferenci pro značku Gambrinus získala v průzkumech hnědá barva skla. Další prostor ke zlepšení viděli účastníci průzkumu také ve vzhledu etiket.

Základní tři prvky charakteristického designu značky Gambrinus zůstávají stejné: šikmý nápis Gambrinus, typ písma a symbol G. Změny se nejvíce projevily v kombinaci barev a dynamičtějším tvaru etiket. Nové logo bude výraznější - kombinace červeného podkladu s bílým nápisem Gambrinus.

Spotřebitelé se s novými obaly seznámí prostřednictvím kampaně v televizi, na billboardech a světelných vitrínách ve všech velkých městech a na důležitých silničních tazích. Kampaň, jejímž hlavním sloganem je „Gambrinus tým v novém“, vypukne v březnu 2006 a bude ve znamení fotbalu. Půjde zároveň o zahájení komunikace značky ve spojení s Mistrovstvím světa ve fotbale 2006, protože Gambrinus je jedním z oficiálních partnerů české fotbalové reprezentace.

Základní fakta:

Nové lahve pro značku Gambrinus jsou typu Gold. Používají se i v jiných pivovarech SABMiller, například na Slovensku. V první etapě výměny lahví bude vyrobeno cca 50 milionů kusů. Výrobcem je společnost Vetropack Moravia Glass.

Nové přepravky budou na trh uváděny postupně, výměna by měla být ukončena do srpna 2006. Celkem bude vyrobeno 1,5 milionu přepravek. Při jejich výrobě jsou používány ty nejmodernější technologie, jak v oblasti potisku, tak i v materiálovém složení.

Hmotnost celého balení Gambrinus se snižuje téměř o dva kilogramy – nové lahve jsou o 20 procent lehčí a zhruba o 100 g menší je i hmotnost nové přepravky. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Nadbytečným hledáme práci

[pondělí, 13. únor 2006]

Plzeňský Prazdroj výrazně zmodernizuje výrobu. Bude proto zaměstnávat méně lidí, ale s vyšší kvalifikací. „Nejde o vlnu propouštění, spíše o dlouhodobý proces,“ říká manažer pivovaru Jaroslav Gubiš.

Plzeňský pivovar v budoucnu zaměstná méně lidí. Ti však budou většími odborníky. „Situace směřuje k tomu, že v pivovaru bude pracovat méně lidí s vyšší kvalifikací,“ řekl manažer pivovaru Plzeň Jaroslav Gubiš.

* Co nejdůležitějšího se letos v pivovaru bude dít?

Nejdůležitější bude stavba nové haly stáčírny a instalace nové lahvové a plechovkové linky pro stáčení piva Pilsner Urquell, určeného na export. Zároveň se zvýší kapacita varny a kvašení. Znamená to, že budeme schopni vyrábět více a plnit požadavky zvyšujícího se exportu.

* Pilsner Urquell je teď především vývozním artiklem. Je to důvod modernizace linky?

Ano. Pilsner Urquell je jednou z vlajkových značek skupiny SABMiller, do které Plzeňský Prazdroj patří. Nové linky budou lépe odpovídat moderním trendům a požadavkům na kvalitu stáčení.

* Ročně ale uvaříte více Gambrinusu, je to tak ?

Prazdroje se uvaří doma i v zahraničí necelé dva miliony hektolitrů ročně. Gambrinusu více než dvakrát tolik.

* Jak si stojí Gambrinus na domácím trhu?

Už několik let je Gambrinus nejprodávanějším pivem v zemi. Každé čtvrté prodané pivo u nás je právě Gambrinus.

* Plzeňský Prazdroj chystá koncem března propouštění. Upřesněte kolik lidí firma propustí a proč?

V žádném případě nejde o vlnu propouštění, spíše o dlouhodobý proces. Všechny výrobní procesy zefektivňujeme postupně už od září loňského roku a snažíme se, aby sociální dopad byl co nejmenší. V první řadě hledáme pro nadbytečné pracovníky uplatnění v jiných útvarech Plzeňského Prazdroje a dále ve firmách, které pro nás zabezpečují služby. Nezanedbatelný je i počet pracovníků, kteří mohli odejít do důchodu. Ale ptala jste se na číslo... V pivovaru Plzeň jde o zhruba stovku zaměstnanců.

* Proč jste se rozhodli propouštět?

Hlavně na základě důkladné analýzy všeho, co v pivovaru děláme. Něco souvisí s tím, že jsme přece jen sezonní provoz. Dále se snižování týkalo lidí, jejichž místa jsme zrušili. To, co zajišťovali, teď nakupujeme od jiných firem.

* Které obory to jsou?

Například svářečské práce, obsluha kamerového systému, úklid, zahradnické práce, podatelna… Pro nás je výhodnější tyto činnosti řešit dodavatelsky. Dlouhodobě zaměstnávat a vychovávat si lidi chceme na pozicích, které jsou pro pivovarnictví klíčové.

* A co ostatní lidé? Pomůžete jim najít novou práci?

Ano. Je to pro nás priorita. Osobně to cítím tak, že podepsáním dohody o ukončení pracovního poměru pro nás starost o zaměstnance nekončí, spíše začíná jiná forma. Spolupracujeme s personální agenturou, která má bohaté zkušenosti a úspěchy v této oblasti. Reakce odcházejících zaměstnanců na tuto formu pomoci jsou jen a jen pozitivní. Spolupracujeme s personální agenturou, která lidi školí, píše s nimi životopis, připravuje je na pracovní pohovory.

* Chystáte letos další propouštění?

Ano. Modernizujeme a bylo by nefér cokoli zastírat. Je to přirozený vývoj. Stroje se automatizují, robotizují a k jejich obsluze je potřeba čím dál méně lidí. Už teď ale musíme vybrat ty nejkvalifikovanější a nejkvalitnější lidi, kteří se budou na obsluhu nové linky zaškolovat. Pro ty, pro které se místo nenajde, chystáme obdobný program pomoci jako nyní.

* Byly v pivovaru profese, které už zanikly?

Ano. Pracovali tu například mědikovci, kteří opravovali měděná dna ve varně. I dnes jsou dna měděná, mají však jinou konstrukci a nevyžadují tak časté opravy. Rovněž nepotřebujeme tolik „klasických" svářečů. Všechny železné roury, kterými do pivovaru dříve proudily energie nebo voda, byly postupně vyměněny za nerez. Na druhou stranu ale nové profese vznikají - například elektronik.

* Co všechno dělá elektronik?

Umí opravovat složitá měřicí zařízení a řídicí systémy strojů. Je schopen pracovat s jemnou mechanikou.

* Chcete tedy v pivovaru pouze odborníky?

Ano. Směřuje to ke stavu, kdy tu bude pracovat méně lidí s vyšší kvalifikací a za více peněz.

* Jaký vy si letos osobně kladete cíl?

Mým prioritním úkolem dnes je stabilizovat situaci uvnitř pivovaru. Po zprávách o propouštění tu není logicky příliš dobrá nálada. Musíme lidi motivovat. V praxi to znamená jít mezi lidi a vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat… Na podzim nás pak čeká práce při uvádění nové stáčírny do provozu. Úspěšně to zvládnout je mým hlavním cílem. (MF Dnes)


Stamilionové investice, ale také snížení stavu zaměstnanců. To jsou změny, které letos čekají plzeňský pivovar.

Největší část peněz z plánovaných investic tu padne na stavbu nové stáčírny lahví a plechovek, která projde rozsáhlou rekonstrukcí.

Dvousetmilionovou investici pak představuje pořízení deseti obřích tanků, ve kterých bude zrát Pilsner Urquell. Díky nim se rozšíří kapacita výroby tohoto prémiového piva.

Další novinkou je nový desing a tvar lahve, do které se od pondělí stáčí Gambrinus, nejprodávanější pivo v Česku.

Kvůli novým investicím a rozsáhlé modernizaci pivovaru ale přijde o práci několik zaměstnanců stáčírny. Na obsluhu moderních strojů a linek je totiž potřeba stále méně lidí.

„Snižování stavu zaměstnanců je proces, který se nedá zastavit. Stroje jsou stále modernější a na obsluhu nové robotizované stáčírny, která by měla začít fungovat na podzim, budeme potřebovat jen polovinu zaměstnanců, než v současné době,“ vysvětluje manažer pivovaru Jaroslav Gubiš.

Podle jeho slov ale ne všichni zaměstnanci pivovaru, kteří přišli nebo přijdou o svou současnou pozici, musejí odchejít. „Některá místa se ruší, jiná ale naopak vznikají. To znamená, že člověk, který přijde o práci ve výrobě, ji může najít například v distribuci,“ dodal Gubiš. (MF Dnes)


Budějovický měšťanský pivovar se zúčastní 16. ročníku slavností piva v Táboře, které se konají tento týden. Do odborných degustací o Českou pivní pečeť jsme přihlásili šest vzorků. Věřím, že naše piva uspějí. Mám favorita. Je to náš originální světlý ležák Budweiser Bier. Z minulých ročníků si naše piva odvezla i zlatá ocenění. Táborské slavnosti netvoří ale jen odborné soutěže, ale v laické části mohou spotřebitelé ochutnat naše točené pivo. Dalo by se říct, že slavnosti jsou jednou velkou ochutnávkou. Přímo od pivařů si můžeme vyslechnout názor na naše piva. To je pro nás velmi důležité. (MF Dnes)


Čtrnáctistupňové pivo Prezident z třeboňského pivovaru Bohemia Regent nejvíce zachutnalo porotě na 16. slavnostech piva v Táboře a vyhrálo nejenom ve své kategorii světlých speciálů, ale stalo se i absolutním vítězem, když získalo Českou pivní pečeť pro nejlepší pěnivý mok bez ohledu na kategorii. Třeboňští pivovarníci si odnesli vítězství za Prezidenta i například v roce 2002. "Je to pivo připravované z perfektních surovin a podle toho má i největší sílu. Tomu odpovídá náročná výroba, a to i finančně. Jedná se o typicky české pivo, k jehož výrobě se používá čistá chmelovina z žateckého chmele, český slad a další suroviny z tuzemské provenience," uvedl včera sládek pivovaru Ivan Dufek s tím, že právě o označení české pivo se jedná i v Bruselu. Poznamenal, že vítězství je pro nejstarší český pivovar i jakýmsi morálním zadostiučiněním, ale i zároveň závazkem do budoucnosti. (Listy Jindřichohradecka)


Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., loni snížil pokles výroby. Zatímco v předchozích letech klesala výroba ročně přibližně o 12 procent, za loňský rok to bylo zhruba o čtyři procenta. Podnik zároveň ukončil první rok hospodaření pod správou města s hrubým ziskem přibližně deset milionů korun, píše jihočeská příloha Práva.

Letos plánuje pivovar uvařit 75.000 hektolitrů piva, na počátku 90. let přitom vyráběl ročně okolo 220.000 hektolitrů piva. Společnost loni investovala zhruba pět milionů korun do technologického vybavení. Letos plánuje pivovar investovat 12 milionů korun.

Strakonický pivovar, který vznikl v roce 1649, byl posledním závodem státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří nakonec restituční nárok na podnik nezískali. Loni v lednu se jeho majitelem stalo město, když jej odkoupilo od Fondu národního majetku za 69,2 milionu korun.

Radnice zahájila ozdravnou kůru, jež se obešla bez propouštění. Pivovar nyní zaměstnává všech 74 původních pracovníků. "Zvýšení produktivity práce chceme dosáhnout růstem výroby a prodeje, nikoli redukcí pracovníků," uvedl ředitel pivovaru Karel Seknička.

Měšťanskému pivovaru se minulý rok podařilo získat 58 nových odbytišť. Dále jedná o vývozu svého piva do Británie. (ČRo ČB)


Regent už zdražil všechny druhy sudového piva o 55 haléřů za půllitr.

Budějovický měšťanský pivovar a protivínský Městský pivovar Platan chtějí zdražit pivo. Důvodem je nárůst cen energií a pohonných hmot. Oba podniky zatím tají, o kolik víc budou muset konzumenti jejich piva zaplatit.

Třeboňský Regent už zdražil všechny druhy sudového piva o 55 haléřů za půllitr.

Budějovický měšťanský pivovar zdraží možná už za měsíc. "Do konce února se rozhodneme o kolik, nyní to počítáme," uvedl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština.

Jako důvod zdražení uvedl nárůst cen energií. Vyloučil, že by reagoval na zdražení desítky Gambrinus a černého Velkopopovického Kozla o 60 haléřů, které od 1. února provedl Plzeňský Prazdroj.

Platan zvýší cenu všech piv

Naopak Platan by měl zdražit paušálně všechny výrobky. Hlavním důvodem jsou také rostoucí ceny energií a nafty.

"Mírně zdražujeme každý rok, počítáme s tím i letos. V současné době zpracováváme výsledky za minulý rok," potvrdil ředitel Městského pivovaru Platan Ladislav Rosmuller. Platan zdraží pravděpodobně od dubna nebo května.

Jediný pivovar, který se ke zdražení zatím odhodlal, je Regent. Zdražil sudové pivo. Lahvové pivo jeho zákazníci nakoupí stále za stejnou cenu.

Budvar zdražení nevyloučil. "Nemůžeme říkat, že v žádném případě nebudeme letos zdražovat, nicméně v tuto chvíli o tom neuvažujeme," uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Naopak Měšťanský pivovar Strakonice bude zcela jistě držet loňské ceny. (iDnes)


Pivovary se chrání před mrazem

[neděle, 12. únor 2006]

Dlouhotrvajícímu mrazu se musely přizpůsobit i jihočeské pivovary. Teploty hluboko pod nulou totiž ohrožují kvalitu piva. Pivovary jsou ale připravené.

„Jsou problémy s rozvozem. Minulý týden jsme ho na jeden den omezili, nejely se dlouhé trasy, třeba do Prahy, protože jsme měli obavu, že by pivo mohlo zmrznout. Ale počítáme s tím, jsme na to připraveni. Silné mrazy jsou každoročně, i když letos trvají dlouho,“ uvedl zástupce ředitele krumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora.

V protivínském Platanu s pivem nejezdí otevřená auta, jen zateplená skříňová. „Museli jsme také udělat opatření ve výrobě, není to ale nic drastického,“ přiblížil ředitel Městského pivovaru Protivín Jaroslav Kovaříček. Platan se zatepluje, aby nikde nebyl průvan, do sklepů umístil ohřívače, aby nenamrzaly podlahy a nepraskalo potrubí. „Naopak, pivo při ležení a zrání potřebuje, když se teplota blíží nule,“ doplnil Kovaříček.

Budějovický Budvar má na svých kamionech speciální izolační plachty, které jsou schopny pivo uchránit do -20°C. Těmi rozváží pivo do obchodních středisek po celé republice, odkud je do obchodů vozí menší skříňová auta - izolovaná také do -20°C. Odolnost nákladních prostor aut proti mrazu vyžaduje i od svých smluvních přepravců.

„Izotermické plachty máme na autech po celý rok, protože v létě mají stejný efekt - ochraňují pivo před horkem a udržují ho ve stálé teplotě,“ doplnil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Podchlazené pivo se může zakalit a může se změnit jeho chuť i barva. Velké škody na kvalitě nápoje mohou nastat zvláště při rychlém oteplení, když jde pivo například rovnou z podchlazeného auta do polic v obchodě. (MF Dnes)


Hokejová reklamní kampaň Budějovického Budvaru, n. p. byla pečlivě připravena a naplánována, a to i s ohledem na všechna ustanovení Olympijské charty. Reklamní spot, ve kterém vystupuje český hokejista Milan Hnilička je první částí ucelené kampaně, a jeho vysílání bylo předem naplánováno pro období od 3.2. do 6.2. Ke stažení spotu s panem Hniličkou nedošlo, protože k tomuto kroku nebyl jediný důvod. Od 7.2. budou postupně vysílány další spoty z připravené série. Pozorný divák zjistí, že spoty na sebe chronologicky navazují, nejde tedy o nahrazení jednoho spotu jiným, ale o pokračování v příběhu Boba & Davea.

Vždy jsme věděli o skutečnosti, že olympionici nesmí vystupovat v reklamě bez svolení ČOV po dobu konání olympiády. Z toho důvodu jsme naplánovali reklamu s panem Hniličkou na úvod celé série TV spotů tak, abychom neporušili olympijskou chartu a zásady, které ČOV komunikuje na svých oficiálních webových stránkách.

Spekulace o zákazu účinkování olympioniků v reklamě již v období před olympiádou jsou zcela zcestné. To ostatně výslovně potvrdil sám místopředseda ČOV Jiří Zedníček v rozhovoru pro časopis Týden ze 6.2.2006: „...zdržet se takové činnosti musejí pouze po dobu olympijských her. Na nominační období se taková pravidla nevztahují.“

Budějovický Budvar, n. p. je oficiálním partnerem českého hokeje již od roku 2003. Podporuje nejen českou reprezentaci, ale je i sponzorem extraligy. „Nikdy bychom z reklamních důvodů neohrozili postavení našeho národního hokejového týmu nebo jeho jednotlivých členů. Český hokej je pro nás víc než jen sponzorskou aktivitou. Je to pro nás srdeční záležitost. Je nám skutečně líto, že se Milan Hnilička v důsledku mediálních dezinformací dostal do nepříjemné situace,“ komentuje situaci Petr Samec, PR manager Budějovického Budvaru. (Prohlášení Budějovického Budvaru n.p.)


Budvar dal gól Budweiseru

[neděle, 12. únor 2006]

Až za čtyři měsíce začne v Německu fotbalové mistrovství světa, jeden z jeho hlavních sponzorů, americký pivovar Anheuser-Busch, při něm nebude moci nasadit svou hlavní značku Budweiser.

V Německu na ni totiž má již od šedesátých let exkluzivitu český pivovar Budějovický Budvar.

Američané sice český podnik požádali o propůjčení ochranné známky, ale neuspěli.

"Zamítli jsme to. Nechceme oslabovat konečná soudní rozhodnutí, která nám známku v zemi definitivně přiřkla už v šedesátých letech," říká Jiří Boček, šéf Budvaru. Německo je pro budějovický pivovar nejúspěšnějším zahraničním trhem, v posledních letech na něm prodává zhruba dvě stě tisíc hektolitrů ležáku pod značkou Budweiser Budvar.

Americký pivovar při fotbalovém šampionátu nasadí jen značku Anheuser-Busch Bud.

"To bude naše jediná značka k dostání na mistrovství světa," potvrdil Tony Ponturo, viceprezident pro sportovní marketing Anheuser-Busch. Věří, že neúspěch jednání s Budvarem jeho firmu nepoškodí. "Jde o nejsledovanější sportovní akci roku, a to je skvělá příležitost, jak můžeme získat milióny dospělých konzumentů piva," tvrdí Ponturo.

Pivovar Anheuser-Busch je jedním z patnácti oficiálních partnerů mistrovství světa už od roku 1986.

To mu umožňuje používat oficiální značku šampionátu a exkluzívně čepovat pivo na stadiónech a v jejich nejbližším okolí.

Ve velké části německých restaurací se ale bude točit budějovické pivo. Například v Berlíně ho prodává i lahůdkářství prestižního obchodního domu KaDeWe.

Podle Manfreda Krolla z berlínského velkoobchodu Kamphenkel, který má Budvar také v nabídce, udělal český pivovar dobře, že se s Američany nedohodl: "Je to pivní specialita. Proto je i mnoho restaurací, které ho zde čepují." (iHNed)


Budvar vyhověl označení původu

[neděle, 12. únor 2006]

Státní zemědělská a potravinářská inspekce potvrdila, že pivo vyráběné Budějovickým Budvarem splňuje podmínky pro používání zeměpisného značení Budějovického pivo, které ochraňuje Evropská unie. Kontrola potvrdila, že k výrobě piva je používán výhradně ječný slad světlého typu, chmel žatecký poloraný červeňák, voda z artéských studní a speciální kultura kvasinek. (MF Dnes)


Hokejové reklamy během olympiády Budějovickému Budvaru příliš nevyšly. Po problémech se spotem, ve kterém účinkoval před olympiádou reprezentant Milan Hnilička, zakázal soud i další reklamní šoty.

Soud zakázal Budvaru ty spoty, ve kterých účinkují Britové Bob a Dave oblečení v hokejových dresech. Podle mínění soudu totiž zneužívají olympijské symboly, informovaly Hospodářské noviny.

Olympijská charta neumožňuje během her propagovat jiné partnery než ty, kteří oficiálně spolupracují s Mezinárodním olympijským výborem či jeho národní odnoží. Jediný český pivovar, který smí užívat olympijskou symboliku, je Plzeňský Prazdroj.

"Bohužel jsme neměli možnost se k věci u soudu vyjádřit. Olympijskou chartu ctíme. Máme na to právní analýzy. Kampaní jsme chtěli podpořit český hokej na olympiádě," řekl HN ředitel Budvaru Jiří Boček. (Idnes)


V cizině nejvíc pijí Kozla

[sobota, 11. únor 2006]

České pivovary pochopily, že Češi už toho z jejich produkce více nevypijí, a vydaly za hranice. Loni vyvezly o pětinu více piva, přes 3 miliony hektolitrů, a bilanci navíc vylepšují licenční výrobou za hranicemi. Zahraničním bestsellerem je Velkopopovický Kozel.

Nejprodávanějším pivem v cizině však není Budvar ani Plzeňský Prazdroj. Nejvíc šel na odbyt překvapivě Velkopopovický Kozel - hlavně proto, že se už třetím rokem vaří v Rusku, Maďarsku a na Slovensku.

Kozla se v zahraničí prodalo 1,3 milionu hektolitrů. To je dokonce víc, než se uvařilo jen ve Velkých Popovicích.

"Celkem se Kozel prodává ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Podle průzkumů je například v Rusku Kozel nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem a zároveň nejúspěšnější licenčně vyráběnou značkou v Rusku," říká Alexej Bechtin, mluvčí Plzeňského Prazdroje, kterému Kozel patří.

Také díky Kozlovi se letos plzeňskému pivovaru podařilo poprvé v historii prodat přes deset milionů hektolitrů piva za rok.

"Na rekordu mají největší zásluhu více než dva miliony hektolitrů piva prodaného v cizině. Zhruba půl na půl se na tom podílí samotný export a licenční výroba," řekl nedávno při oznamování výsledků šéf Prazdroje Mike Short. (iDnes)


Oceněno tmavé pivo Dačický

[sobota, 11. únor 2006]

Tmavé výčepní pivo Dačický, které vyrábí Pivovar Kutná Hora ze skupiny Drinks Union, zvítězilo v anonymním hlasování odborníků ve své kategorii na 16. ročníku Táborských pivních slavností. Tato značka tak může nyní užívat titul Česká pivní pečeť.

Kutnohorský pivovar vaří pět druhů piva. Má roční výstav kolem 200 tisíc hektolitrů a tmavé výčepní pivo exportuje převážně do Německa. (Právo)


Pivovar Braník zanikne

[pátek, 10. únor 2006]

Tradiční český pivovar Braník nejspíš v prvním čtvrtletí příštího roku zanikne. Jeho uzavření plánuje největší pivovarská skupina InBev. Výroba z Braníku bude převedena do Staropramenu. Bude to znamenat propuštění přibližně 80 zaměstnanců, sdělily dnes Pivovary Staropramen. Smíchovský závod převezme výrobní technologii z Braníka a bude modernizován s investicí přesahující 20 milionů eur (cca 570 milionů korun).

"Pivovar Braník dosáhl v současné době maxima své kapacity a další modernizace provozu je vzhledem k jeho uzavřené poloze a skutečnosti, že jde o kulturní památku, vyloučena," uvedl výrobní a technický ředitel Pivovarů Staropramen František Šámal. Branický areál bude podle mluvčí Pivovarů Staropramen Michaely Trýznové pravděpodobně prodán.

Pivovary Staropramen mají nyní v tuzemsku tři výrobní provozy, Staropramen, Braník a Ostravar; a také distribuční centrum v Radotíně. Jejich mateřská společnost InBev plánuje vtuzemsku letos zřídit centrum pro exportní aktivity pro několik evropských zemí. Vzniknout by tak mělo přes 100 pracovních míst.

InBev dnes sdělil, že chce v České republice a Maďarsku vytvořit v rámci celoevropské restrukturalizace 295 nových pracovních míst a naopak zrušit 360 míst v západní Evropě.

Zatímco v Česku chce největší světový výrobce piva soustředit podpůrné služby, v Maďarsku hodlá koncentrovat své finanční operace. InBev chce restrukturalizací ozdravit především operace v západní Evropě, které nyní v ziskovosti zaostávají a v tržbách upadají.

Firma přesouvá důraz na Latinskou Ameriku a střední a východní Evropu. V Německu tak InBev zruší asi 160 míst a dotkne se to všech jeho velkých německých pivovarů. Zeštíhlení potká i Belgii, kde InBev zruší asi 150 míst ve finančních službách.

Finanční ředitel InBev Felipe Dutra nevyloučil další zavírání pivovarů v Evropě. "Náš výkon v západní Evropě loni nebyl dobrý. Budeme dále hodnotit možnosti úspor," řekl. "V západní Evropě máme 120 pivovarů a jejich výkon nepřetržitě hodnotíme, dnes však v tomto ohledu nemáme co oznámit," dodal Dutra podle agentury AP.

InBev již loni oznámil, že uzavře dva belgické pivovary. Jedním z nich je Hoegaarden, který vyrábí populární světlé pivo stejné značky. InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové firmy AmBev. Pivovar zaměstnává kolem 77.000 lidí ve 32 zemích. Pivovary Staropramen mají na českém trhu asi 14-ti procentní podíl. (Lidovky)


Belgická pivovarská skupina InBev uzavře v prvním čtvrtletí příštího roku pražský pivovar Braník (na archivním snímku z 18. června 2005), jeden ze tří českých výrobních závodů firmy.

Belgická pivovarská skupina InBev uzavře na začátku příštího roku pražský pivovar Braník, jeden ze tří českých podniků InBevu v Česku. Výroba z Braníku bude převedena do smíchovského Staropramenu. Bude to znamenat propuštění přibližně 80 zaměstnanců. Firma InBev v Evropě zruší 360 pracovních míst, v Česku však vzniknou nová.

Ve smíchovském pivovaru Staropramen se začaly stavět haly pro moderní balicí linky a skladovací prostory pro pivovar Braník. Díky modernizaci se zvýší kapacita pivovaru. Celková výše investic do modernizace přesáhne 20 miliónů euro. (580 mil. Kč)

"Modernizace výroby je vzhledem k neustálému růstu výstavu našich pivovarů nezbytná. Pivovar Braník dosáhl v současné době maxima své kapacity a další modernizace provozu je vzhledem k jeho uzavřené poloze a skutečnosti, že se jedná o kulturní památku, vyloučena. Staropramen prošel v posledních letech několika fázemi modernizace a má potenciál pro další rozvoj. Zároveň je v pivovaru Staropramen dostatečný prostor pro umístění výrobní technologie z pivovaru Braník," sdělil Novinkám výrobní ředitel Pivovarů Staropramen František Šámal.

Celkový výstav Pivovarů Staropramen v roce 2004 byl 2,95 miliónu hektolitrů a tržby činily 3,43 miliardy korun.

Výroba v Braníku má tradici

V pivovaru Braník býval starý pivovar dominikánů, což byl původně zámek. Tradice výroby piva Braník tak sahá až do konce 19. století. Lahvové pivo Braník je druhým nejprodávanějším lahvovým pivem v České republice. Branický areál bude podle mluvčí Pivovarů Staropramen Michaely Trýznové pravděpodobně prodán.

Pivovary Staropramen mají nyní v tuzemsku tři výrobní provozy, Staropramen, Braník a Ostravar, a také distribuční centrum v Radotíně. Jejich mateřská společnost InBev plánuje v tuzemsku letos zřídit centrum pro exportní aktivity pro několik evropských zemí. Vzniknout by tak mělo přes 100 pracovních míst.

InBev bude klást důraz na střední Evropu

InBev chce restrukturalizací ozdravit především operace v západní Evropě, které nyní v ziskovosti zaostávají a v tržbách upadají. Firma přesouvá důraz na Latinskou Ameriku a střední a východní Evropu.

V Německu tak InBev zruší asi 160 míst a dotkne se to všech jeho velkých německých pivovarů. Zeštíhlení potká i Belgii, kde InBev zruší asi 150 míst ve finančních službách.

Finanční ředitel InBev Felipe Dutra nevyloučil další zavírání pivovarů v Evropě. "Náš výkon v západní Evropě loni nebyl dobrý. Budeme dále hodnotit možnosti úspor," řekl. "V západní Evropě máme 120 pivovarů a jejich výkon nepřetržitě hodnotíme, dnes však v tomto ohledu nemáme co oznámit," dodal Dutra.

InBev již loni oznámil, že uzavře dva belgické pivovary. Jedním z nich je Hoegaarden, který vyrábí populární světlé pivo stejné značky.

Společnost InBev vznikla spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové firmy AmBev v srpnu 2004. Pivovar zaměstnává kolem 77 000 lidí ve 32 zemích a disponuje asi dvěma sty různými značkami piva, z nichž nejznámější ve světě jsou Stella Artois, Beck's, Löwenbräu nebo Brahma. (Novinky)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň