Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

leden 2006

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv leden 2006


Starobrno se usadí i v Kunovicích

[pondělí, 23. leden 2006]

Akciová společnost Starobrno otevře od 1. února v Kunovicích na Uherskohradišťsku nové distribuční centrum. Sklad a velkoobchodní prodejna by měly posílit obchodní pozice pivovaru ve Zlínském kraji. „Od letních měsíců tady firma nabídne rozšíření provozu o půjčovnu výčepního zařízení,“ sdělil mluvčí známého brněnského pivovaru Aleš Řiháček. V distribučním centru bude podle něj úplný sortiment pivních značek, jež firma dodává na domácí trh. Pivovar má nyní distribuční centra v Brně a Těšeticích na Znojemsku. Kromě Kunovic plánuje letos rozšířit síť distribučních center i v dalších českých a moravských regionech. Od 1. ledna firma spustila také call centrum zhruba za pět milionů korun, kterým chce zejména v gastronomii zvýšit prodej svých výrobků. Starobrno je součástí pivovarské skupiny nizozemské společnosti Heineken, která je čtvrtým největším výrobcem piva na světě. Společnost v pololetí loňského roku ohlásila tříprocentní nárůst prodeje piva na domácím trhu na 398600 hektolitrů a udržela si pozici čtvrtého největšího prodejce v zemi. (MF Dnes)


Pivovar Zubr loni zvýšil výstav

[sobota, 21. leden 2006]

Přerovský pivovar Zubr loni navýšil svůj výstav meziročně o pět tisíc hektolitrů na 287 tisíc hektolitrů piva. Podle vedení pivovaru pomohl nárůstu mimo jiné úspěšný export. Přerovský pivovar tvoří společně se závody v Litovli a Hanušovicích čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu. "Závodu se podařilo mimo jiné zvýšit vývoz na Slovensko. Pivovar tam v uplynulém roce exportoval 26 tisíc hektolitrů pěnivého moku, což je o třetinu více než v roce předchozím,"uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. "Na tuzemském trhu Zubr loni prodal celkem 256 tisíc hektolitrů piva. Ve srovnání s předloňským rokem se odbyt v Česku zvýšil zhruba o tři procenta,"uvedl Svoboda. Nejvíce vypijí milovníci zlatavého moku ze střední Moravy, kde má přerovské pivo dlouholetou tradici. Přerovský pivovar je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel. (Olomoucký den)


Vyškovské pivo dobývá cizinu

[pátek, 20. leden 2006]

Snahy vyškovských pivovarníků o posílení vývozu jejich produkce do zahraničí slavily loni úspěch. Do ciziny se vyvezlo každé sedmnácté pivo, které Vyškovští uvařili. " Z našeho výstavu činí export šest procent. Vyváželi jsme do USA, Německa, Maďarska a na Slovensko. Letos chceme v této navázané spolupráci pokračovat. A samozřejmě se budeme snažit i o další země," řekl vedoucí obchodního oddělení vyškovského pivovaru Aleš Hink. Výroba piva určeného na export podle něj ve Vyškově stále roste. Letos by podle jeho odhadu mohla dosáhnout až deseti procent z celkového výstavu. (Rovnost)


Sládek Václav Dítě vaří pivo přes čtyřicet let. Zkušenosti nabíral například v pivovaru v Hradci Králové a nyní šéfuje výrobě piva v Pivovaru Pardubice. A pevnou rukou. Podřídit se mu musí někdy i ředitel Karel Spilko.

Když totiž došlo na lámání chleba, zda vařit pivo z amerického, nebo českého chmelu, měl sládek jasno. „Český chmel je méně výnosný, pětkrát dražší, ale aromatičtější a lepší. Přesvědčil jsem všechny, kteří do vaření piva mají co mluvit. I pan ředitel uznal, že mám pravdu,“ směje se Dítě.

Sladovna, varna a vůbec celé pivovarské království zná sládek do posledního detailu. Pardubický pivovar vypadá uvnitř téměř jako sterilní nemocnice. V každé části pivovaru spustí sládek odbornou přednášku. Je zvyklý z exkurzí, když provádí návštěvníky.

Americký chmel místo českého? Nikdy!

„Každá součást výroby piva je důležitá. Kvasný proces přirovnávám k zrání jablka, které v srpnu sice vypadá nádherně, ale je kyselé. Za dva tři měsíce uzraje a pak má vynikající chuť, stejně jako ležák,“ říká Dítě.

Pivo ve varně je příšerné stěžuje si sládek

Každý den má pardubický sládek ranní rituál. Projde si pivovar a rozdělí úkoly. I posvátná povinnost ochutnávání jednotlivých fází výroby piva leží na jeho bedrech.

„Musím bohužel i ochutnávat pivo ve varně, kdy má ještě příšernou chuť, ale patří to k mým povinnostem. Je potřeba také testovat ležácké tanky,“ usmívá se.

Denně se pak sejde degustační komise, která okusí stáčené pivo v lahvích. Sládek si jej nejprve prohlédne a pak si dá doušek.

„Je dobré,“ spokojeně zamručí. „Jiné pivo ani dělat neumíme,“ dodává. (MF Dnes)


Pivo Milana Rambouska

[úterý, 17. leden 2006]

Když v roce 1999 skončila 155 let dlouhá éra královehradeckého pivovaru vypadalo to, že si místní pivaři už nikdy neřeknou, jdem na naše pivo. Ovšem už po 3 letech v roce 2002 založil v Hradci Králové odborník na minipivovary Milan Rambousek svůj vlastní minipivovar. Pro Milana Rambouska se pivo stalo koníčkem. Dovede o něm poutavě a kvalifikovaně vyprávět, umí je i vařit. O jeho znalosti je velký zájem doma i ve světě. Mezi nápoji, které nabízí současný trh, podle Milana Rambouska skutečné pivo téměř neexistuje. Dá se tak ještě mluvit o produkci menších pivovarů, ale ty velké - řečeno s nadsázkou - vyrábějí chemické alkoholické vody, které jsou několikanásobně filtrované a obsahují konzervanty a stabilizátory důležité pro uchovatelnost. "Taková piva já nehodlám vyrábět. Ta naše jsou přírodně řádně kvašená, bez přísad. Na každou várku používám nové kvasnice," tvrdí výrobce, který si zakládá na vysoké kvalitě. Reklamu nepotřebuje, dobré pivo se prý prodává samo. Když na to přijde, mohl by celou produkci vyvézt do Německa. Tamější labužníci se s jeho pivem seznámili na světovém veletrhu v Norimberku. V roce 2004 pivovar uvařil 31 hl. piva. (Spořilovské noviny - upraveno)


Soukromý podnik zažil loni úspěšný rok. Svou produkci piva zvýšil na více než dvě stě tisíc hektolitrů

Poprvé v historii uvařili za rok ve svijanském pivovaru více než dvě stě tisíc hektolitrů piva.

Pivovar tak už musí platit stejnou spotřební daň, jako velké pivovary. Až do hranice dvou set tisíc totiž platí výrobci piva menší daně. „Stal se z nás velký pivovar, už nemáme žádnou úlevu,“ potvrdil ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Pivo kvůli tomu ve Svijanech zdražovat nehodlají. „Teď o tom vůbec nepřemýšlíme, ale kvůli zdražení energií se tomu asi během roku nevyhneme,“ dodal Horák.

Pivovar zažil loni mimořádně úspěšný rok. Zvýšil svoji produkci o patnáct procent na 204,9 tisíc hektolitrů. „Tolik jsme ani nepočítali,“ připustil Horák. V roce 2004 uvařili ve Svijanech 178 tisíc hektolitrů piva. „Chceme růst udržet i letos, i když asi už nebude tak silný, jako loni,“ upřesnil Horák. Ve Svijanech plánují na letošek 215 tisíc hektolitrů piva.

Soukromý podnik, v kterém část vlastní i herečka Jiřina Bohdalová, navíc investoval přes 70 milionů korun do rozšíření výroby a zlepšení technologie.

Pivovar rozšířil ležácké sklepy

Pivovar loni rozšířil například spilku, spustil také novou stáčecí linku na sudové pivo a rozšířil své ležácké sklepy o deset nových velkokapacitních tanků.

Letos investice podstatně omezí. „Letos dáme do podniku asi patnáct milionů korun, musíme začít šetřit,“ dodal Horák. Díky investicím může pivovar ročně vyrobit 230 tisíc hektolitrů piva. Firma začala loni na konci roku nově kromě tradičního sortimentu prodávat nealkoholické pivo. „Prodává se hlavně v restauracích,“ doplnil Horák.

Pivovar se zaměřuje hlavně na dodavatele ve svém okolí, jak říká ředitel „okolo komína“. Loni pronikl ale dál. „Získali jsme dost prodejců ve středních Čechách, pronikli jsme do dalších obchodních řetězců,“ vypočítává Horák.

Svijanský pivovar prošel loni transformací - původní společnost s ručením omezeným se změnila ve společnost akciovou. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery bylo cílem změny zvýšit důvěryhodnost firmy a umožnit jí snadnější získávání investičních prostředků na další rozvoj.

Ani ne před deseti lety se přitom zdálo, že dny svijanského pivovaru jsou definitivně sečteny.

Patřil pod Pražské pivovary a jejich anglický majitel ho chtěl zavřít. Nakonec ho koupili podnikatelé z Liberecka společně s ředitelem Františkem Horákem, kterým se pivovar podařilo velmi rychle oživit a vytvořit z něj největší pivovar v regionu. Nedávno navíc koupil nedaleký pivovar v Malém Rohozci. Pivovar dává práci osmdesáti lidem. (MF Dnes)


Většina pivovarů má za sebou úspěšný rok, mnozí hlásí úspěchy na zahraničních trzích. Na ty se začínají orientovat i menší pivovary, mezi které patří například pivovar Malý Rohozec nebo vratislavický Hols. Ten o sobě dal nedávno vědět speciálním pivem zasvěceným slavnému automobilovému návrháři.

"Začali jsme s dodávkami piva do Polska. Věříme, že budou pravidelné," uvedl Jan Maurer z Pivovaru Malý Rohozec. Právě polský trh považují odborníci za jeden z nejperspektivnějších, spotřeba piva tam ještě zdaleka nedosahuje takové úrovně jako v Čechách.

Rohozecký pivovar prošel loni velkými změnami, které odstartoval nový majitel - nedaleký Pivovar Svijany. "Vrátili jsme na trh značku Skalák a Podskalák, čekáme její růst," dodal Maurer. Pivovar se zaměřil na kvalitu, aby rohozecké pivo znovu získalo lepší pověst.

Pivovar uvařil stejné množství piva jako předloni, zhruba třicet tisíc hektolitrů. "Pro letošní rok ale počítáme s růstem produkce na čtyřicet tisíc hektolitrů, přičemž kolem 17 procent bychom chtěli vyvézt do zahraničí," řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Méně piva uvařil vratislavický pivovar Hols.

"Je to hlavně kvůli propadu v exportu, vypadly nám dodávky do Španělska," vysvětlil ředitel pivovaru Petr Hostaš. Ve Vratislavicích poklesla loňská produkce meziročně o 7 tisíc hektolitrů na 49 tisíc. "Dolů už snad nepůjdeme," věří Hostaš.

Pivovar loni uvedl na trh několik specialit. Na lahve například začal lepit etikety s vratislavickým rodákem Ferdinandem Porsche. "Vánočního speciálu jsme letos uvařili dvakrát více a vše se prodalo," dodal Hostaš. (iDnes)


Prodat Kalich se zatím nepodařilo

[pondělí, 16. leden 2006]

Areál bývalého Korunního pivovaru Litoměřice, jehož provoz byl z důvodu neefektivity výroby ukončen před čtyřmi lety, je postupně rozprodáván. Jen těžko však hledá svého nového majitele Kalich, tedy objekt, v jehož přízemí dosud funguje restaurace.

"Za poslední tři měsíce se uskutečnily dvě dražby. Zájemce jsme nenašli. Mělo by jít o finančně silného investora, protože například v patře by se dalo v malém množství vařit pivo, čímž by tradice pivovarnictví byla v Litoměřicích zachována," konstatoval licitátor a vlastník realitní kanceláře Miroslav Pokorný. Vyvolávací cena přitom byla stanovena na 5,8 milionu korun.

Naopak svého majitele už má areál bývalé lahvárny, který před časem koupilo město Litoměřice, jež zde nechalo vybudovat nové parkoviště. Parkovací dům má vzniknout i v samotném objektu lahvárny.

Realizován už byl i prodej dvou domů, které dříve sloužily jako administrativní část podniku. Rohový objekt zakoupila firma Hořejšek a vzniká zde podlahové centrum. Sousední budovu již nějaký čas vlastní další litoměřičtí podnikatelé, které čeká její finančně náročná rekonstrukce.

Naopak neprodaná stále zůstává část strojovny, dvora a centrálního skladu. Majitelem je společnost Pekařství Litoměřice, patřící pod Lesní společnost. Tato firma je zároveň i vlastníkem ochranné známky Korunního pivovaru Litoměřice. (Deník Litoměřicka)


Pivo nejlépe točí dívky

[pondělí, 16. leden 2006]

Výsledky 4. ročníku soutěže v čepování piva Zlatopramen 11° - Princ výčepních, která se uskutečnila v Ústí nad Labem, přinesla šokující výsledky.

„Nejlepší pivo podle poroty natočila a titul Princezna výčepních získala studentka z pořádající ústecké soukromé Střední školy obchodu a služeb Lucie Tomešová. Hned za ní pak skončila Jaromíra Havlíčková z Údlic.

Obě dívky za sebou nechaly zbylých 51 studentů z celkem 19 škol pěti krajů České republiky,“ informoval ve středu Právo mluvčí společnosti Drinks Union Martin Jonáš. (Právo)


Zajít si v Londýně na žatecké pivo? Žádný problém. Žatecký rodák Petr Šimáček si takovou radost dopřává dvakrát ročně.

„Pivo ze Žatce v Londýně, to patriotovi zvedne sebevědomí,“ pochvaluje si Šimáček, který je předsedou Sdružení rodáků a přátel města Žatce.

V centru britské metropole je hospod a barů se žateckým pivem hned několik. Na Charterhouse street v podniku Smiths of Smithfield je k dostání ve dvou barech a jedné restauraci. K mání je podle místní tradice ve třetinkových lahvích, ale také točené. „Moc se o něm neví a je dost drahé. Třetinka piva stojí dvě libry, tedy jako whisky,“ říká Šimáček.

Po evropských městech cestuje sám pracovně nebo se ženou jako turista. „Vyrážíme na prodloužené víkendy. Města jako Madrid nebo Řím už jsme si prohlédli. Londýn je pikantní i kvůli tomu žateckému pivu. Poprvé jsem ovšem měl velký problém to v té ulici najít, je tam jedna hospůdka vedle druhé,“ vzpomíná žatecký rodák.

Když seděl jednou u piva v Londýně s přáteli, dali se do řeči s tamními štamgasty. A ti je hned plácali po zádech, když zjistili, že jsou z místa, kde se pivo vyrábí. „Čechy a Žatec mají spojené s dobrým pivem. Teď už i ví, kde to je. Ukázal jsem jim to na mapě,“ říká Šimáček

Pivo ze Žatce se prodává na různých místech světa. „Významné jsou pro náš pivovar trhy v Hongkongu, Japonsku, Irsku, Německu, Švédsku či nejnověji v Austrálii. V současné době je však stále největším trhem pro pivovar Velká Británie,“ říká obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík.

Šimáček se potkal se žateckým pivem také na východ od českých hranic. „Když jsem jel na výstavu do ukrajinského Kyjeva, viděl jsem tam muže v uniformě, jak veze jednu basu. Dali jsme se do řeči, hodně pivo chválil,“ potěšilo Šimáčka.

Ukrajina patří k zemím, kde se žatecké pivo snaží prosadit na trhu nově. Velké plány mají ale žatečtí rodáci také v Praze. „Pořád máme sen, že tam otevřeme žateckou restauraci,“ přiznává Šimáček. (MF Dnes)


Vlastní likér, pálenku nebo pivo by chtěli nabízet v Sokolově. Radnice by k jejich výrobě využila sklepní prostory pod kapucínským klášterem. Na svůj záměr si už nechala zpracovat studii.

Ta mimo jiné počítá s tím, že ve sklepení by mohla být i dobová restaurace s dubovými stoly. Od projektu si vedení Sokolova slibuje, že do města naláká více turistů. „Původně jsme uvažovali o tom, že v klášteře vybudujeme jenom palírnu a moštárnu. Ale studie řeší celé prostory velkoryse včetně klášterní hospody a možná i malého pivovaru,“ řekl starosta Sokolova Karel Jakobec (ODS).

Podle sokolovského místostarosty Zdeněka Berky (ČSSD) by bylo dobré, kdyby se v klášteře vyráběl spíše bylinný likér. Takový, aby bylo už podle chuti jasné, že pochází ze Sokolova. „Na pálenku totiž není v okolí dost ovoce,“ míní Berka.

Radnice nyní také vyhlásila soutěž pro studenty, kde mají mimo jiné navrhnout název, etiketu a tvar láhve pro budoucí nápoj.

„V letošním roce se chceme pustit do zpracování konkrétního projektu, na jehož základě bychom usilovali o dotace a který by upřesnil celkovou cenu,“ uvedl Jakobec. Dodal, že přestavba sklepů by podle studie stála asi sedm miliónů korun. Nejméně polovinu nákladů chce získat Sokolov z dotací. (Právo)


Vytrvalý spor dvou českobudějovických pivovarů, kdo vyrábí to pravé budějovické pivo symbolizované značkou Budweiser, pokračuje. Tentokrát uspěl Budějovický měšťanský pivovar -Úřad průmyslového vlastnictví mu zaregistroval známku B. B. Budweiser Bürgerbräu. Pro příznivce obou pivovarů se nic nemění, označení piva zůstává stejné.

Ale Budějovický měšťanský pivovar chystá širší využití této značky, která se nyní objevuje na etiketách jeho ležáku.

„Na příští rok připravujeme nealkoholické pivo a další řady výrobků, kde chceme tuto značku využít,“ uvedl generální ředitel měšťanského pivovaru Miroslav Leština. Doplnil, že pivovar se tak vrací k historickému označení, které mu bylo upíráno. „Jako nejstarší pivovar v Českých Budějovicích se můžeme vrátit ke svému tradičnímu označení piva, které náš pivovar užíval dávno předtím, než vznikl Budvar, ale které mu bylo odpíráno, že všechny ochranné známky se slovem Budweiser byly v šedesátých letech minulého století převedeny na Budvar,“ dodal Leština.

Budějovický Budvar to ovšem vidí jinak. Ale zatím neví, zda vlastnictví známky zpochybní. Jeho právníci studují podklady a pak teprve se rozhodnou, zda se obrátí na soud, aby měšťanskému pivovaru užívání značky zakázal.

„Měšťanský pivovar nesmí v České republice používat tuto značku. Toto slovní spojení se na jeho výrobcích může objevit pouze jako doplněk k názvu značky piva jako zeměpisné označení, tedy jako údaj o původu zboží, který značku piva doplňuje,“ vysvětluje právnička Budvaru Helena Lejtnarová. Podobný spor řešily pivovary už v minulosti, kdy naopak měšťanský pivovar u soudu zpochybňoval, zda Budvar může používat značku Budweiser. Soud však v červnu vyhověl Budvaru a známku mu ponechal. (MF Dnes)


Budvar vyhrál ve Finsku

[čtvrtek, 12. leden 2006]

V roce 2005 se jeho prodej v této zemi zvýšil o 30 procent

Budějovický Budvar, n. p., obhájil ve Finsku po téměř deseti letech soudních sporů svá práva vůči americké společnosti AnheuserBusch.

Nejvyšší soud v Helsinkách koncem minulého roku vyhověl dovolání českého pivovaru v plném rozsahu. Právu to potvrdila právnička Budějovického Budvaru Helena Lejtnarová.

Budvar podal dovolání už v roce 2000 a nyní po rozhodnutí nejvyššího soudu smí ve Finsku používat na etiketách a dalších propagačních materiálech ochrannou známku „Budějovický Budvar“ a obchodní firmu „Budweiser Budvar, N. C.“ jako označení výrobce. Navíc získá od AnheuserBusch náhradu nákladů na soudní řízení. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat.

„Potvrdila se naše historická práva ve Finsku. Vždy jsme dodržovali všechny finské právní normy, abychom zabránili zaměnitelnosti našich výrobků s konkurenčními a těší nás, že to uznal i finský Nejvyšší soud,“ komentovala rozsudek Lejtnarová.

Do Finska se Budvar exportuje od roku 1994 a vývoz nebyl přerušen ani v období soudního procesu, přestože v té době měl Budějovický Budvar velmi ztíženou pozici. V roce 2005 se jeho prodej ve Finsku zvýšil o více než 30 procent a s úspěchem byl zahájen export černého ležáku.

„Z obchodního hlediska je pro pivovar toto soudní rozhodnutí významným úspěchem. Přispěje k právní jistotě a povede ke zvýšení našeho exportu. Finsko se v krátké době může stát jedním z deseti našich největších exportních trhů,“ konstatoval ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Podotkl, že pivo z Budvaru je ve Finsku známé a populární a jsou předpoklady tento trend udržet i v budoucnosti.

Teprve definitivní ukončení soudního sporu ale podle ředitele naplno otevírá dveře k dodávkám piva do finských obchodních řetězců. (Právo)


Postavil Budvar na nohy

[čtvrtek, 12. leden 2006]

Jiří Boček je spojen s pivovarem Budějovický Budvar po celou dobu jeho samostatné existence.

Byl březen 1991, bylo mu čtyřiatřicet a do čela firmy, právě se osamostatňující z Pivovarů České Budějovice, ho vynesla popularita mezi zaměstnanci.

Od té doby z lokálního, byť ve světě známého, výrobce piva udělal jeden z největších českých pivovarů. Boček přitom podnik přebíral bez manažerských zkušeností. Do Budvaru přišel jako technolog a pak v něm šest let strávil ve funkci podsládka. Tedy druhého muže odpovídajícího za výrobu.

Tři roky mu trvalo, než se v nové funkci aklimatizoval. "V té době jsem neměl vůbec představu o celkovém fungování podniku. O jeho obchodní strategii a ekonomických záměrech. Všechno jsem se musel učit včetně řízení porad a takových těch standardních pracovních úkonů," říká dnes.

Přitom chybělo málo a Boček se mohl stát i spolumajitelem pivovaru. Tento plán však zhatil "sarajevský atentát" uvnitř ODS, kdy padla vláda tehdejšího premiéra Václava Klause.

V roce 1997 chyběl jediný týden do toho, aby se Jiří Boček stal spolumajitelem pivovaru - vláda totiž projednala privatizační projekt, podpořený ministrem zemědělství Josefem Luxem, který pivovar prodával firmě manažerů podniku.

Jenže plán kvůli "sarajevskému atentátu" nevyšel a pak se už nikdy tato varianta na stůl nedostala.

Pivo "za tři devadesát"? Ne

Budvar pod Bočkem dosud vzkvétal. Produkce se od jeho nástupu téměř ztrojnásobila, nyní atakuje hranici 1,2 miliónu hektolitrů.

Počet zemí, kde se Budvar prodává, rozšířil z osmnácti na víc než padesát.

V poslední době ale produkce pivovaru stagnuje či mírně klesá, zatímco jiné pivovary i díky zapojení do nadnárodních skupin rostou. Domácí trh je nasycen, tuzemské pivovary tak bodují v cizině.

Jenže Budvar si v každé zemi nejdříve musí vybojovat svou značku, protože i americký pivovar Anheuser-Bush používá ochranné známky Budweiser či Bud.

"Za každou cenu výstav nehoníme. Kdyby šlo jen o množství, nějakou levnou značku "za tři devadesát", bychom ho vyhnali. To ale není naše cesta. Držíme kvalitu i cenu. I proto jsme stabilním, ekonomicky silným a soběstačným podnikem," má Boček jasno.

Privatizace časem přijde

Na to, že řídí státní firmu, nemyslí. O ministrech - svých "šéfech" - nemluví. Nevidí k tomu důvod. Budvar nedostává dotace, naopak do státního rozpočtu přispívá milióny každý rok. Boček ale ví, že v budoucnu politici chod jeho firmy výrazně ovlivní - očekává se privatizace pivovaru. Zatím sice platí usnesení vlády Miloše Zemana, že do doby, než se vyřešení známkoprávní spory s Američany, Budvar odstátněn nebude.

Možná už po volbách ale k privatizaci může dojít.

"Tím, že Evropská unie zařadila Budějovické pivo mezi zeměpisná označení, uznala jejich historii. V tom je obrovská hodnota. To zahodit by bylo trestuhodné. To je jako kdyby se Francouzi zřekli svých koňaků, vín a sýrů. Každá země si hájí své proslulé výrobky a i to je jedna z forem jejich prezentace v zahraničí. Je to ochrana historie, kultury a přináší to i obchodní příležitosti," zamýšlí se nad privatizací Boček.

Realista, nikoli optimista

Život bere Boček realisticky, emoce nedává moc znát. Ani dobří známí z něho nevymámí "optimistický" pohled na svět.

"Je to fajn chlap, kterého uznávám. Co to znamená? Třeba schopnost, chytrost, férovost. Co se domluví, to vždy platí," říká Stanislav Bernard, z konkurenčního pivovaru v Humpolci, který s Bočkem pracoval v předsednictvu Českého svazu pivovarů a sladoven.

Druhou výraznou Bočkovou vlastností je, že nezpychl. Často ho lze vidět, jak se ráno nebo večer po pivovaru prochází v pracovním "vaťáku", protože v ležáckých sklepích bývá chladno.

Není to ale formální návštěva. S lidmi si sice rád popovídá, ale hlavně chce mít přehled, co se v podniku děje. Bývalý podsládek se v něm nezapře.

Dlouho je i oporou podnikového hokejového týmu, občas byl vidět i v budvarské fotbalové jedenáctce. Ale fotbal mu jde o poznání hůř než hokej.

S věkem má ale nejraději cyklistiku. Jeho výpravy na kole po Čechách, kde tráví většinu dovolených, jsou pověstné. V budějovické partě podnikatelů a manažerů, je "vedoucím sportovního kroužku". Hlavně díky Bočkovi je pak vidět jeho kamarády (mezi něž třeba patří vlastník Madety Milan Teplý, majitel Koh-i-nooru Hardtmuth Vlastislav Bříza nebo bývalý šéf automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek), jak jezdí po Šumavě či Novohradských horách na kolech.

"Vyčistíme hlavu, potěšíme srdce a leccos i pracovního probereme. Času ale bývá málo," líčí "spanilé" cyklistické jízdy Bříza. Ten říká, že by kvůli Bočkovi, kdyby snad jednou ve státním Budvaru skončil, koupil i pivovar. (iHNed)


Ve válce o značku Budweiser skončila další bitva. Tentokrát je poraženým Budějovický Budvar, který nesmí používat známku Budweiser ve Švédsku. Rozhodl o tom odvolací soud ve Stockholmu. Potvrdil tak verdikt soudu nižší instance ve sporu s americkou společností Anheuser-Busch.

Budvar a jeho distributoři musejí navíc podle Anheuseru zaplatit 130 tisíc dolarů, tedy asi 3,25 milionu korun, jako náhradu vzniklé škody a kompenzaci soudních výloh.

O částce 100 tisíc dolarů rozhodl městský soud ve Stockholmu už v roce 2003. Po neúspěšném odvolání musí Budvar zaplatit dalších 30 tisíc dolarů, napsal ve svém prohlášení Anheuser.

Český výrobce smí podle švédského soudu dál používat označení Budějovický Budvar. Rozhodnutí není konečné, obě strany se mohou ještě odvolat k tamnímu nejvyššímu soudu.

Spor o ochranou známku ve Švédsku začal v roce 1998. Podle Anheuseru verdikt znamená, že ochranou názvů podle místa původu se nelze zaštiťovat při překladech, pokud by to bylo v rozporu s platností dřívějších nebo již existujících obchodních známek.

"Pro Anheuser-Busch je to důležité rozhodnutí, protože to posiluje naše exkluzivní práva k obchodní známce Budweiser ve Švédsku," uvedl prezident a výkonný ředitel Anheuser-Busch International Stephen Burrows. AB v tiskové zprávě uvádí, že jde i o důležitý právní precedent v návaznosti na verdikt panelu Světové obchodní organizace (WTO). Ten loni rozhodl o ochraně názvů k výrobkům podle místa původu. - více zde

Českobudějovický pivovar vyváží pivo do Švédska od roku 1981. Loni jeho export vzrostl o deset procent. Nyní se chystá prostudovat tu část rozhodnutí, která mu zakazuje používat slova Budweis a Budweiser a zvážit případné další právní kroky, uvedl pivovar ve svém prohlášení. (iDnes)


Pivovar Velké Popovice ke svým 131. narozeninám postupně nadělil řadu dárků sobě i ostatním. Během roku 2005 upevnil své postavení třetího největšího pivovaru u nás. Je jediným z velkých pivovarů, jehož výstav roste dvojciferně: dnes se blíží hranici 1,5 milionu hl. Pivo Velkopopovický Kozel dominovalo v mnoha domácích i mezinárodních soutěžích kvality. Pivovar otevřel novou návštěvnickou trasu a obnovil historické pivovarské nádvoří. Značka Velkopopovický Kozel uvedla na trh nový produkt – 11° Medium – a po Rusku a Slovensku zahájila licenční výrobu také v Maďarsku. O historii pivovaru i jeho plánech do budoucna se hovořilo na oslavě 131. výročí uvaření první várky ve velkopopovickém pivovaru, která proběhla o víkendu.

„Jsme rádi, že náš pivovar úspěšně navazuje na dlouhou a bohatou tradici. Je pro nás motivací k dalšímu úsilí – a během letošního roku se pivovaru podařilo uskutečnit hned několik významných kroků. Rozšířili jsme portfolio Velkopopovického Kozla o variantu 11° Medium. Zvyšuje se výstav, během roku 2005 se zvedl o více než 17 % a blížíme se k historické metě 1,5 milionu hektolitrů piva ročně. Na domácí půdě se nám daří vytrvale posilovat svou pozici třetího největšího českého pivovaru - za Plzní a Radegastem. Velké úspěchy slaví naše pivo také v zahraničí: díky stále rostoucímu exportu a především díky licenční výrobě je dnes Velkopopovický Kozel nejprodávanějším českým pivem za hranicemi ČR. Důvěru odborníků i spotřebitelů v kvalitu piva dokládají mimo jiné tituly České pivo roku, Tmavé pivo roku a medailová ocenění, která Velkopopovický Kozel získal na mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Bruselu,“ řekl Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice.

„Pivovar samotný průběžně rekonstruujeme a upravujeme, v létě jsme například rekonstruovali historické pivovarské nádvoří podle původních výkresů a otevřeli novou návštěvnickou trasu, kterou si mohli prohlédnout účastníci tradičního červnového Dne Kozla. Uvědomujeme si provázanost pivovaru s regionem, a proto kromě vývoje technologií a kvality investujeme prostředky také do ekologických projektů, například čističky odpadních vod, do které jsme investovali již 50 milionů Kč. Také významně podporujeme veřejně prospěšné aktivity obce Velké Popovice,“ dodal Pavel Šemík. (Web Kozel)


Stále více návštěvníků

[středa, 11. leden 2006]

Rostoucí zájem turistů o prohlídku a ochutnávku piv v Královském pivovaru Krušovice trvá už několik roků. V roce 2005 si rpohlédlo pivovar a ochutnalo krušovické pivo 18 123 turistů z více než 30 zemí, což je o 3 500 více než v roce 2004. Tradičně nejvíce zájemců přijíždí z Ruské federace (8767), České republiky (3146) a z Ukrajiny (2923). Mezi nejvýznačnější hosty patřila určitě skupina mistrů kuchařů z kuchyní prezidentů a královských rodin z celého světa. V této skupině byli i hosté ze Srí Lanky, Thajska a Číny, kde je tradiční české pivo raritou. Nejvýznamnější návštěvou bylo březnové setkání Václava Klause s manželkou se starosty středočeského regionu v historické sladovně. Prezidentský pár při té příležitosti v krušovické varně pokřtil nový zvon z pivovarské kaple. (Web Krušovice)


Pivovaru v Chlumci se daří

[středa, 11. leden 2006]

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci u Sedlčan zaměstnává sedmdesát lidí a v posledním roce se mu dařilo.

„Loňský konečný výstav ve výši 110 tisíc hektolitrů piva s ochrannou známkou Lobkowicz a Démon byl vůbec nejvyšším za 540 let, kdy pivovar existuje,“ uvedl ředitel Petr Paniaštek.

* Roste počet vašich zaměstnanců?

Celkový počet narostl v posledních třech letech o čtvrtinu a ustálil se na sedmdesáti lidech.

* Do jakých zemí pivo vyvážíte?

Dlouhodobě největším odbytištěm pro jakékoliv české pivo je Německo, kde končí skoro polovina celého vývozu českého piva. Dále vyvážíme do Švédska, Velké Británie, Francie a Kanady. Celkový podíl exportu na obratu naší firmy je aktuálně dvě třetiny.

* Je vůbec něco, co váš pivovar trápí?

Ačkoliv naše narůstající prodeje ve Švédsku a Kanadě svědčí o zájmu o naše výrobky, ani v jednom případě se nám nepodařilo přesvědčit státní úředníky, kteří v těchto zemích kontrolují velkou část distribuce alkoholu, aby nám dali větší prostor. Stále nás také trápí skutečnost, že pivovary mezi sebou nesoutěží jen kvalitou piva, cenou a službou, nýbrž že stále vynalézají nové a nové legální formy takzvaného kupování si exkluzivity prodeje jediného piva v jednotlivých restauracích.

* Jaké plány máte na letošní rok?

Byli bychom velice spokojeni, pokud bychom opět dokázali překonat hranici sto tisíc hektolitrů prodaného piva při zachování ziskovosti z roku 2005. (MF Dnes)


O tom, že nymburský pivovar vykročil do roku 2006 tou správnou nohou, je přesvědčený jeho ředitel Pavel Benák. Kromě desetimilionové investice do nové linky na mytí lahví očekává, že se podaří zdárně dokončit jednání s monackou společností Propaganda Products. Kvůli zdražení cen energií bude muset ovšem přikročit ke zdražení piva.

Jak hodnotíte uplynulý rok?

Dosáhli jsme výstavu 149 600 hektolitrů, což je opět o něco více než v předchozím roce. Také tržby se zvýšily asi o tři procenta, ale na zisku se to neprojevilo, neboť došlo k nárůstu cen za energie. Situaci pivovaru se nám podařilo stabilizovat, již nejsme tolik omezeni splácením úvěrů a můžeme si dovolit investovat do modernizace.

Co přesně myslíte pod pojmem modernizace?

Největší naší investicí letos bude koupě nové mycí linky, která bude ekonomičtější a šetrnější k životnímu prostředí. Ačkoliv o mě moje okolí říká, že jsem založením spíše pesimista, věřím, že se nám podaří koncem měsíce zdárně dokončit jednání s monackou společností Propaganda Products. Kromě toho plánujeme další drobné investice v úhrnné výši pěti milionů korun.

Zmínil jste, že kvůli zdražení energií došlo ke snížení zisku. Znamená to, že uvažujete o zdražení piva?

Na podzim jsme nezdražovali jako některé pivovary, ale na jaře k tomu zřejmě musí dojít. Výroba piva je energeticky velmi náročná. Předpokládám, že zdražovat budeme někdy v dubnu. Pro koncové zákazníky by se mělo jednat o zdražení o 30 až 50 haléřů na půllitru.

Ještě nedávno pivovar musel vyklízet pozice v regionu před dravou konkurencí. Změnila se nějak situace?

Ano, změnila. Pomalu se dostáváme zpět. Kromě vlastního Nymburska má naše pivo úspěch také za jeho hranicemi. K tradičním lokalitám, které zásobujeme Postřižinským pivem patří například Harrachov a Bedřichov, okolí Milešovky v Českém Středohoří a část Hradecka. Delší dobu odebírá naše pivo také několik restaurací v Praze. Úspěšní jsme i za hranicemi. Naše pivo vyvážíme do Německa, Polska, Švédska, Anglie, Francie a Austrálie. (Nymburský deník)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň