Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

prosinec 2005

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv prosinec 2005


Před 100 lety získalo Ústí exkluzivní licenci na vývoz piva do Německa. Včera k této příležitosti Ústecké pivovary, patřící do české nápojářské skupiny Drinks Union (DU), pořádaly v restauraci U Franze Josefa Sněm sládků a oslavu s pivem, křupavou husí pečínkou a dobovou muzikou. Na sněmu ocenil DU tři nejlepší sládky, Janu Rostovou, Jindřicha Pytlíka a Miloslava Fridricha.

"Každý obor s bohatou historií se o svou minulost zajímá. Německý trh byl pro nás zajímavý a důležitý už před 100 lety, kdy jsme zde mohli začít prodávat Plzeňské Měšťanského pivovaru v Ústí a Ústecké Plzeňské," uvedl Josef Vejlupek, prokurista DU. Od té doby se nezměnila receptura, jen název piva. Ústecké Plzeňské se vyrábělo do 1. světové války, dnes jej známe jako Březňák.

"Po 100 letech můžeme říct, že náš vývoz do SRN opět zesílil a jde nahoru. Na tamním trhu jsme z ČR jednička, převálcovali jsme Plzeň i Budvar," řekl Vejlupek.

Před 100 lety Obchodní komora v Hamburku uznala čistotu ústeckého piva dle německých zákonů. Její analýza prokázala, že výrobek neobsahuje konzervační prostředky a zbytky kvasnic. "Vrchní hamburský soud rozhodl, že se smí ústecké pivo prodávat v Německu. O toto uznání a povolení marně usilovalo mnoho českých a zahraničních pivovarů, " řekl včera historik Petr Žižkovský. "Jedním z mála pivovarů, který tehdy získal podobnou výhodu, byl největší schwarzenberský pivovar v Lounech - dnes rovněž patřící DU," dodal.

Německý trh je pro Drinks Union - ten dnes sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora - důležitý. V roce 2004 vyvezl DU do SRN 219,5 tisíce hektolitrů piva. "Podíl na vývozu českých piv dosáhl více než 24 procent," řekl Jiří Štesl, marketingový a obchodní ředitel DU s tím, že na celkovém vývozu piv do SRN se Drinks Union podílí 7 procenty.

Německý trh má zájem především o Březňák. "To proto, že má ve znaku bodrého pana Zippicha s půllitrem. Typicky českou postavičku, připomínající Švejka," řekl včera Helmut Geiger, ředitel Drinks Union Deutschland. "Letos čekáme, že objem exportu do SRN dosáhne asi stejné úrovně jako loni. V následujících letech chceme věnovat pozornost hlavně rozvoji naší vlajkové lodi - značky Zlatopramen a rozšíření její dostupnosti pro německé zákazníky, " dodal Štesl. Josef Vejlupek pak ještě upozornil, že bude od 15. prosince na Větruši otevřena nová restaurace, provozovaná DU a vyzdobená historickými předměty i snímky souvisejícími s ústeckým pivem i městem samotným.

Zlatopramen z ústeckého pivovaru ochutnaly z korbelů s etiketou, propagující ústecké plzeňské pivo před sto lety, Blanka Tůmová a Vlaďka Jakšlová z pražské kapely Čupr Baby. (Ústecký deník)


O stavbě pivovaru rozhodli horníci

[středa, 21. prosinec 2005]

Nošovice si připomínají první várku piva

Ač od položení základního kamene nošovického pivovaru uplynulo letos čtyřicet let a od uvaření prvního piva v něm pětatřicet, historii pivovaru začali psát horníci na Karvinsku už jedné noci na počátku padesátých let.

Když se manažer pivovaru Ivo Kaňák na schůzce s pamětníky ptal, jestli vědí, co se stalo konkrétně v noci z 13. na 14. dubna roku 1953, někteří říkali, že ráno na ulicích ležely peníze. Vzpomněli si totiž na tehdejší měnu.

Jenže oné noci roku 1953 se podařilo havířům poddolovat karvinský pivovar. Od té doby se tento po ostravském pivovaru druhý velký výrobce piva v kraji propadal podobně jako kostel v Karviné. Ten však na rozdíl od pivovaru přežil. Nad pivovarem v Karviné vynesli horníci svým rubáním ortel.

Karvinský pivovar postupně musel přestat vyrábět a tehdejší pohlaváři si začali lámat hlavu.

Lidé pracující v těžkém průmyslu přece museli mít dostatek piva. Atehdejší zbylé pivovary v kraji ho nestačily vyrábět dost. „Navíc chtěli mít svůj pivovar. Moc se jim nelíbilo, že by se pivo dováželo z Čech,“ říká Ivo Kaňák.

A tak vznikl pivovar v Nošovicích a 3. prosince 1970 uvařil první hektolitry piva. (MF Dnes)


Z Ruska až do síně slávy pivařů

[středa, 21. prosinec 2005]

Životní osudy otce chuti piva Radegast Jaromíra Franzla. Třikrát ve svém dlouhém životě Jaromír Franzl utíkal.

Nejprve jako sotva měsíční kojenec se svými rodiči v roce 1918 před následky bolševického převratu z Ruska, o jednadvacet let později před nacisty z Brna a v roce 1953 musel ustoupit před těžební činností OKD. Doslova z hodiny na hodinu musel zavřít karvinský pivovar, který stál na poddolovaném území.

Na konci šedesátých let nastoupil jako sládek v tehdy novém pivovaru v Nošovicích. Stál za hořkou chutí známého Radegastu.

Za svou celoživotní činnost byl letos uveden do Síně slávy českého pivovarnictví. „Otec pracoval v rižském pivovaru jako sládek, po revoluci jej bolševici poslali, protože byl strojař, pracovat na dráhu do Penzy,“ popisuje Jaromír Franzl důvody, proč se narodil až v dalekém Povolží.

Při útěku před násilnostmi bolševické diktatury přišli rodiče Jaromíra Franzla o vše. „Měl jsem jeden měsíc, když se mnou rodiče prchali z Ruska. Museli tam nechat otcovy úspory i peníze, které měla maminka, pocházející od Lvova,“ přibližuje Jaromír Franzl těžkosti útěku.

Po návratu do tehdejšího Československa musel jeho otec narukovat. Až po ukončení vojenské služby se mohl vrátit ke své původní profesi, nastoupil jako sladmistr v pivovaru v Zábřehu na Moravě. Byl pátou generací sládků v rodině Franzlů.

O tom, že Jaromír Franzl bude ve šlépějích předků pokračovat, rozhodla až okupace Československa nacistickým Německem. Po událostech 17. listopadu 1939 byly české vysoké školy uzavřeny a mnoho studentů skončilo v koncentračních táborech.

„Měl jsem štěstí, že jsem nebydlel v nechvalně proslulých Kaunicových kolejích v Brně, ale na privátu v Králově Poli,“ popisuje dobu, kdy události okolo pohřbu Jana Opletala vyvolaly hromadné zatýkání studentů, tehdejší student medicíny Jaromír Franzl. „Z Brna jsem se před nacisty schoval v kolínském pivovaru, kde jsem nebyl tolik na očích,“ popisuje svou záchranu před možnou cestou do koncentračního tábora.

S německými okupanty se setkával ještě několik let. Po válce totiž odešel do pivovaru v Hanušovicích, ležících na území někdejších Sudet. Banderovci tam řádili ještě v roce 1947.

Padesátá léta jej zastihla již jako ředitele karvinského pivovaru. Následky války a dopady plánování tehdejších komunistických vládců byly vidět na každém kroku. „Pivo jsme vařili podle toho, jaké jsme zrovna dostali suroviny,“ popisuje tehdejší možnosti. „Sládek mohl ovlivnit jen technickou část vaření, několikrát se dokonce stalo, že jsme vařili pivo z arabského ječmene.“

Konec karvinského pivovaru se však rychle blížil. Podle těžebních plánů nedaleké šachty Gabriela se sice horníci měli dostat pod pivovar až v roce 1959, ale heroické plnění plánů vše změnilo.

„Ředitel šachty měl jet ke Stalinovi, a tak si dal závazek. Šachta byla pod pivovarem o šest let dříve. 13. dubna jsem šel ještě za tmy po dvoře a zakopl o třiceticentimetrový schod. Byl to důlní propad. Na spilce byly popraskané kádě, ze kterých vytékalo pivo. Ještě ten den přijel generální ředitel z Prahy a doslova do hodiny celý pivovar zavřel,“ popisuje Jaromír Franzl poslední okamžiky karvinského pivovaru.

Přes různé funkce na ředitelství severomoravských pivovarů se dostal v roce 1960 do pivovaru Ostravar. Do Ostravy tehdy mířili brigádníci z celé republiky a spotřeba piva byla nevídaná. „Ostravský pivovar měl kapacitu 350 tisíc hektolitrů, ale vařili jsme běžně přes půl milionu hektolitrů ročně. Do Ostravy se i tak muselo dovážet pivo z celé republiky. Samozřejmě, že se vozilo hlavně to, co nemohli jinde prodat,“ popisuje Jaromír Franzl důvody, které vedly k založení nošovického pivovaru.

Tam koncem šedesátých let začínal zkušební provoz a pivovar stále neměl sládka. „Znal jsem se s ředitelem Petrášem, ten mne oslovil a já do Nošovic, kam měli všichni strach jít, šel,“ popsal otec chuti nošovického Radegastu svou cestu do pivovaru. (MF Dnes)


Emil Zajac bude propagovat pivo

[středa, 21. prosinec 2005]

ExVyVolený Emil Zajac se v nejbližší budoucnosti rozhodně neztratí z očí veřejnosti. Zajacova tvář se totiž objeví v reklamě na pivo Radegast! Podle odborníků z reklamního trhu může třicetiletý bývalý horník vydělat statisíců korun.

Mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin informoval, že rodák z Ostavy bude ústřední postavu reklamní kampaně na pivo Radegast pod heslem "Život je hořký. Bohudík."

Emilova tvář se objeví na billboardech a bigboardech na Ostravsku či v regionálním tisku.

Prazdroj přitom využije počin Zajace, který se jen několik hodin před svým vyřazením ze hry, jež znamenalo ztrátu naděje na výhru 11 milionů korun, oženil. To komentuje i heslo "Konečně svoboda, Emile?", jež bude součástí reklam.

Cena, za níž se známé osobnosti angažují do reklam, se na trhu pohybuje až do výše milionů v případě tak známých tváří, jakými jsou například špičkoví sportovci či hvězdy showbyznysu.

V Zajacově případě a u ostatních lidí s předpokládanou krátkodobou popularitou to však bude podle odborníků přece jen méně. "V danou chvíli, kdy jsou populární, jsou srovnatelní s hvězdami. Ale jejich cena pak většinou rychle klesá," řekl odborník z mediální agentury obeznámený se situací na trhu.

Také v minulosti se tváře z pořadů na bázi reality show objevily v reklamě. Bronzový zpěvák z první řady Česko hledá SuperStar Sámer Issa propagoval mobilní telefony, vítězka téže řady Aneta Langerová dlouho váhala a nakonec přijala nabídku spojit své jméno s firmou Apple a s moderním digitálním přehrávačem hudby iPod. O účasti v reklamě uvažoval i další vyřazený z VyVolených Jan Szenteczký, údajně však nabídku odmítl proto, že by si musel oholit svou pěstěnou bradku. (iDnes)


Manažer pivovaru Radegast Nošovice Ivo Kaňák:

* Počasí v létě příliš spotřebě piva nepřálo. Poznamená to letošní výsledky?

V prvním pololetí tohoto roku české a moravské pivovarství překonalo veškerá očekávání a zaznamenalo růst. Konečný výsledek ke konci roku bude na úrovni roku loňského, což je ale fantastický výsledek, protože dlouhodobé prognózy říkají, že výroba piva v České republice musí v budoucnu nutně poklesnout. Pokud jde o letošní výstav Pivovaru Radegast, bude se pohybovat kolem 2,1 mil. hektolitrů.

* Jaká je kapacita Pivovaru Radegast?

Pivovar investoval do technologických zařízení na zvýšení kapacity a stal se druhým největším producentem piva v republice. Dnes jsme schopni vyrábět 2 mil. 300 tisíc hektolitrů ročně.

* Nošovický pivovar letos slaví 35 let. Co bylo impulsem pro jeho výstavbu?

Podle pamětníků to hodně ovlivnila událost z 13. na 14. dubna 1953. Tehdy byl poddolován pivovar v Karviné natolik, že musel být uzavřen. Bylo to v době intenzívní výstavby Havířova, Poruby, z Ostravska se budovalo ocelové srdce republiky a najednou vznikla nouze o pivo. Zabývala se tím i tehdejší československá vláda, bylo vytipováno pět míst a nakonec bylo v roce 1965 rozhodnuto, že pivovar bude postaven v podhůří Beskyd, na území Nošovic. Jedním z naprosto zásadních důvodů byla dostupnost skvělé vody z horské nádrže Morávka. První várka piva v novém pivovaru byla uvařena 3. prosince 1970.

* Používáte vodu z Morávky dosud?

Jistě. Občas se sice objevují informace, že tady máme studny, ale není to tak. Pořád používáme vodu z Morávky, která má kvalitu vody kojenecké. Ostatně objevují se i informace, že české pivovary používají chmel z dovozu. To se nošovického pivovaru nikdy netýkalo. Používáme výhradně chmel žatecký. A tím, že máme vlastní sladovnu, používáme vybraný sladovnický ječmen, zejména z Moravy. Ten nám dodávají pěstitelé podle toho, jaké odrůdy potřebujeme. Charakter piva Radegast se snažíme udržet tak, jak byl nastaven v 70. letech prvním sládkem Jaromírem Franzlem. Radegast je především regionální značkou a v tomto kraji žijí tvrdí lidé, zvyklí na tvrdou práci. Mají rádi hořké pivo. Odpovídá to jejich naturelu.

* V Nošovicích se ale vaří i další značky.

Vyrábíme sortiment osmi variant šesti značek z portfolia naší firmy Plzeňský Prazdroj. Každá má jasný senzorický profil, utěch licenčních naprosto shodný s tím, jak se vaří v domovském pivovaru. Radegast ale pro nás zůstává stěžejním. Na severní Moravě a ve Slezsku prodáváme 90 procent produkce značky Radegast. A přitom je tato značka druhou nejprodávanější na českém trhu, patří jí sedm procent celkového prodeje veškerého piva v ČR. O její kvalitě svědčí nejen podíl na trhu, ale i úspěchy v domácích a zahraničních soutěžích. Za poslední tři roky jsme získali devatenáct ocenění.

* Patříte vy osobně k těm, kdo drží Českou republiku průměrnou roční spotřebou piva 160 litrů na osobu na světové špičce?

Ve všední dny nemám čas zajít si do restaurace na čepované, takže si večer musím dát doma jedno dvě lahvová z lednice. Ale samozřejmě mám své oblíbené restaurace, kam si občas na dobře ošetřený Radegast zajdu. Ovšem pokud mám možnost, nepiji jen naše piva, ale i konkurenční značky. A rád říkám, že kvalita českého piva obecně je velmi vysoká. (Právo)


Ostravar uspěl na britském trhu

[středa, 21. prosinec 2005]

Ostravar, nejmenší pivovar společnosti Pivovary Staropramen, pronikl za hranice ostravského regionu a prodává své pivo i ve Velké Británii.

První várku ostravského piva vyvezl Ostravar na britské ostrovy na konci loňského roku. „Dnes má pivovar dva britské certifikáty a jeho prémiový ležák je k dostání ve více než tisícovce britských supermarketů. Ostravar tam letos prodá nejméně dva miliony piv,“ řekl vrchní sládek pivovaru Robert Kužela.

Oba certifikáty získal pivovar během letních prázdnin, což podle Kužely posílilo jeho pozici na britských ostrovech. „Certifikace podle britských standardů pomohla usnadnit proces uzavírání smluv s velkými mezinárodními řetězci v zahraničí,“ uvedl sládek.

Po řetězci Somerfield, se kterým loni před Vánocemi začal ostravský producent spolupracovat, zařadil letos v srpnu Ostravar do svého sortimentu i řetězec Morrisons se čtyřmi sty prodejnami a na podzim pak londýnský řetězec Imperial Cash&Carry. V britských supermarketech se ostravský prémiový ležák prodává pod původním názvem Ostravar. „Stejné pivo, které si mohou koupit lidé například v ostravských čtvrtích Mariánské Hory či Poruba, je nyní k dostání i ve Velké Británii. Jen nápisy na etiketě jsou v angličtině,“ dodává sládek.

Pivovar Ostravar uvaří ročně asi půl milionu hektolitrů piva. Značku Ostravar vyrábí ve variantách, a to Premium, Originál a Strong. Dále pivovar vaří pivní speciály Velvet a černý Kelt. Pivovar Ostravar je součástí společnosti Pivovary Staropramen (dříve Pražské pivovary) od roku 2000. Součástí Pivovarů Staropramen jsou kromě Ostravaru také pivovary Staropramen a Braník s celostátní působností. (MF Dnes)


Speciální Šerák už teče do sudů

[středa, 21. prosinec 2005]

Vánoční Holbu Šerák Speciál začali stáčet do sudů pivovarníci v Hanušovicích. Pivo ze speciální receptury, které má 13,51 stupně, vaří pivovar Holba pouze při výjimečných příležitostech a v omezeném množství. „Letos to jsou čtyři várky, tedy osm set hektolitrů zlatého piva s hustou pěnou, které bude v hospůdkách a restauracích na čepu od začátku prosince,“ uvedla tisková mluvčí Holby Hana Matulová. Vedení pivovaru předpokládá, že zásoby vydrží nejdéle do začátku nového roku. (MF Dnes)


Sládek má v očích lidí většinou podobné obrysy - postarší vousatý pán, trochu při těle, jenž dovede od rána do večera povídat o pivu, které také dokola obchází a zkouší, jak mu zraje. Omyl. Třeba v Přerově. Pivo, které dvakrát po sobě získalo titul Evropská pivní hvězda, vaří žena.

Vystupuje energicky a v pivovaru je celý den. Jen se jmenuje Nataša Rousková. Paní sládková. Patrně jediná v České republice.

"Jsem žena, ale nikdo se ke mně nikdy nechoval s despektem. Hůř to chápou spíše laici - berou to nějak ješitně osobně," směje se Rousková.

Pivovarnictví vystudovala. V přerovském pivovaru je již dvacet let: "A jsem v něm od rána do večera. Přijdu v šest, obejdu pivovar, máme poradu, hlídám testy z laboratoře, a taky - což si u sládka třeba leckdo nepředstaví - mne čeká hromada papírování a vyřizování."

Jako jeden z mála lidí může v zaměstnání pít alkohol. "To ano, ochutnávat pivo sládek musí. Ale není to žádné pití, jako třeba v divadle v Havlově Audienci. Je to degustace - prostě práce," vysvětluje.

Na tom, jak pivo chutná, má sládek největší vliv. "Každý sládek má své pivo otestované, zná ho. A celý den se mu věnuje. Musí ho ohlídat. Dennodenně. Nejde to tak, že si řekneme: Nachystali jsme si to, a teď vše hezky samo poběží," konstatuje Rousková.

Sama má pivo hodně ráda: "Upřednostňuji ho, skvěle se u něj sedí." No, na druhou stranu, když přerovská sládková u piva sedí, tak vlastně taky pracuje.

"V každé hospodě vnímám, kde ho umí podat a kde ho kazí. Hospodský se na pivu podepisuje. Naštve mne, když my pivo děláme a pak naši práci někdo shodí svou nedbalostí." Jaké pivo preferuje ona?

"To naše. Ne ale kvůli tomu, že ho také tvořím. Jsem patriot." A čeští pivaři? "Ti jsou podle mne dost konzervativní. Třeba speciály moc nevnímají. Ochutnají je, ale vrátí se zase k tomu svému,“ říká. „Pivní patriotismus v naší zemi funguje. A já si štamgastů vážím. Poznají pivo a zakládají si na něm. Neovlivní je reklama. Jdou do hospody na to své." (iDnes)


Pivo jako od Poupěte

[úterý, 20. prosinec 2005]

Pouhých padesát litrů činí objem speciální várky piva vyrobeného v těchto dnech v pivovaru akciové společnosti Starobrno. „Je to jen pokusná várka, ověřujeme některé metody. V technologii zkoušíme drobné lahůdky vycházející z odkazu nejvýznamnějšího reformátora a inovátora v pivovarnictví Františka Ondřeje Poupěte,“ sdělil generální ředitel Starobrna František Krakeš.

Pivo je plněno do lahví sportrétem sládka, jenž působil na přelomu 18. a 19. století po sedm let v městském pivovaru v Brně. Ten existoval v horní části dnešního Šilingrova náměstí, Poupěte (1733–1805) připomíná pamětní deska.

Podle zachovaných materiálů Poupě vyhrál v roce 1798 konkurs na sládka. Byl již velmi zkušený, protože prošel pivovary v Čechách a na Moravě, v Rakousku, Německu i v Polsku. V brněnském městském pivovaru Poupě jako všude jinde modernizoval a z původních sto várek za rok zvýšil na 180 várek a roční výstav pivovaru zhruba z 16 000 na 28 000 hektolitrů.

Již v roce 1794 vydal Poupě německy psanou knihu Umění vařit pivo, která předčila dosud vydané publikace v Anglii i Německu. V roce 1801 vydal první unikátní česky psanou souhrnnou publikaci o pivovarnictví a o sladovnictví. Připomeňme jeho největší přínos – zavedení metod pro stanovení jakosti sladu a chmele a především zavedení teploměru a tzv. pivní váhy, předchůdce dnešního hustoměru. Poupě v Brně založil první sladovnickou školu a zavedl systematickou kontrolu kvality výroby.

„Starobrněnský pivovar, založený v roce 1872, se hlásí k inovátorskému odkazu F. O. Poupěte a považuje za čest připomenout všem příznivcům zlatého pěnivého moku význam muže, který povýšil vaření piva na skutečné umění,“ prohlásil generální ředitel Krakeš. (Právo)


Sexy beer aneb mládež navrhuje pivo

[úterý, 20. prosinec 2005]

Jste mladí, pijete pivo a víte, co vám chutná? Pak můžete ovlivnit, jaké pivo se bude vyrábět. Pro neobvyklý postup zavedení novinky na trh se rozhodl pivovar Černá Hora. Jediné, co o chystaném výrobku zatím sami pivovarníci ví, je název - Sexy Beer.

Nevyřešenou otázkou zůstává, jak bude „sexy pivo“ chutnat. „Rozhodli jsme se zaměřit na mládež. Po Novém roce chceme zahájit řadu degustací a anket, během nichž se lidé budou vyjadřovat k chuti nového piva a k tomu, co by změnili. My potom upravíme konečnou chuť výrobku,“ odhalil plány majoritní vlastník pivovaru Černá Hora Jiří Fusek.

Že by při vývoji novinky, jež se má objevit na pivních slavnostech 1. května 2006, podporoval alkoholismus mládeže, Fusek odmítá. „Já sám už jsem pán v letech. Mladý je pro mě každý od dvaceti do čtyřiceti let. Přesně pro ně bude Sexy Beer určen,“ bránil se majitel černohorského pivovaru. (MF Dnes)


"Kde se flákáš, panenko," zaburácí číšník oblečený do zašlé záplatované košile na zhruba šedesátiletou ženu, která právě vchází do Středověké krčmy v Dětenicích nedaleko Mladé Boleslavi.

V jedné větě tak vystihuje podnikatelský nápad, který měli manželé Ondráčkovi, když krčmu spojenou s pivovarem před třemi lety otevírali. "Chtěli jsme nalákat hosty na něco neobvyklého," říká majitel Pavel Ondráček, jehož obrovská krčma má bez letní zahrádky kapacitu 730 míst.

Obsluha chodí ve středověkých kostýmech a používá dobovou mluvu. I způsob vaření je staročeský. Jedním z receptů v nabídce krčmy je například kačena dokrmená šiškami. Čtvrtka přijde na 195 korun.

Právě díky netradiční atmosféře dávno uplynulých časů se Středověká krčma umístila na prvním místě v čerstvém vydání gastronomické ročenky Grand Restaurant v kategorii interiér.

Manželé Ondráčkovi vlastní v Dětenicích kromě krčmy s pivovarem zámek, před rokem otevřeli i hotel v rustikálním stylu. Ondráček se netají tím, že jejich cílem je nalákat do Dětenic co nejvíce turistů a návštěvníků a přimět je, aby pobyli co nejdéle. Nejvíce vydělají Ondráčkovi za pronájmy na zámku, kde se konají svatby nebo firemní školení. Zámek ale podle Ondráčka také spolyká nejvíce peněz.

Roční hrubá tržba krčmy se pohybuje kolem čtyřiceti milionů korun, náklady na provoz a platy zaměstnanců přijdou zhruba na třicet milionů. "Svítíme pouze svíčkami a vaříme na dřevěném uhlí, to stojí hodně. Když zaplatíme devatenáctiprocentní daň, která je vůči majitelům restaurací likvidační, zůstane nám na provoz a něco málo navíc," naráží Ondráček na to, že ještě před více než rokem platili restauratéři pětiprocentní daň z přidané hodnoty.

Podle Ondráčka je ideální, když do Dětenic přijede firma, pronajme si salonek na zámku, ubytuje zaměstnance v hotelu, ti si prohlédnou pivovar a večer stráví v krčmě.

Zdržet návštěvníky v Dětenicích je z pohledu Ondráčka nutnost. Dětenice jsou totiž poměrně odlehlá vesnice. I přes tento handicap si krčma svou klientelu našla.

Potvrzuje to i Vlaďka Martincová, která je již léta porotkyní restaurací v publikaci Grand Restaurant. "Líbí se mi tradice, která je v krčmě cítit. Člověk má dojem, že se ocitl někde úplně jinde," říká Martincová. A o to právě Ondráčkovým jde -přenést hosty o stovky let v čase zpátky, někdy i za cenu šoku: personál si totiž servítky nebere. "Asi jedno procento lidí to nerozdýchá," říká Petr Jindrák, který řídí finance.

Když hosté přistoupí na drsné slovní hry personálu, z běžného popíjení je malé herecké představení.

Občas do hostince nastoupí i historické seskupení hudebníků nebo středověkých tanečnic. "Na tyto akce si najímáme profesionální žebráky z řad divadelníků, kteří dojídají zbytky po hostech. Kosti se samozřejmě odhazují na zem," říká Jindrák. Silnější nátury si mohou u majitelů objednat i brutální přivítání tchyně nebo ji mohou rovnou nechat zavřít do klece u stropu.

Krčma má mimo sezonu kolem pětadvaceti zaměstnanců, v sezoně asi šedesát. Každý číšník musí mít podle Jindráka i dávku hereckého talentu, v rámci zaškolení obdrží personál i slovníček doporučených vět.

Součástí obchodní strategie Ondráčkových je také dětenické pivo, které vyrábí sládek v pivovaru, jehož je krčma součástí. Půllitr dětenického přijde na devětadvacet korun, což je cena typická spíše pro hlavní město. Kdo chce však zažít něco jedinečného, musí si zkrátka připlatit. (MF Dnes)


Soukromý Pivovar Svijany začal vyrábět nealkoholické pivo. "Dali jsme zatím na trh první várku, uvidíme, jaký bude o pivo zájem," řekl ředitel pivovaru František Horák. Svijanský pivovar je podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského čtrnáctý v zemi, kdo tento nápoj vyrábí."Zájem o nealkoholická piva v České republice každý rok stoupá, loni ho české pivovary na trh dodaly přes dvě stě dva tisíce hektolitrů," řekl Petr Brynych z výzkumného ústavu.

V celkové produkci pivovarů je však zatím podíl nealkoholických piv velmi malý - představuje jen něco málo přes jedno procento z celkových téměř 19 milionů hektolitrů. Výroba nealkoholického piva je podle odborníků složitější než výroba běžného piva.

Nealkoholické pivo se vyrábí dvěma způsoby - buď se z něj alkohol odstraňuje, nebo se vaří tak, aby mělo co nejnižší obsah alkoholu. Podle Horáka zvolili ve Svijanech jednodušší metodu, kdy se pivo vyrábí přímo s obsahem alkoholu do 0,5 procenta. Konkurenční Pivovar Hols Vratislavice zatím nealkoholické pivo nechystá, zkouší ho ale míchat s limonádou.

Pivovar Svijany má tradici od roku 1564 a se svými 80 zaměstnanci patří k nejmenším českým pivovarům. (iDnes)


Prestižní cenu Sládek roku 2005, kterou vyhlásilo Sdružení přátel piva, získala poprvé v historii žena

Není zcela obvyklé, aby kvalitu pěnivého moku hlídala něžná žena, ale oblíbené ústecké pivo Březňák z Pivovaru Velké Březno na Ústecku, který je součástí nápojářské skupiny Drinks Union, si už před lety zcela vzala pod svá křídla podle odborníků suverénně nejlepší sládková v zemi, Jana Rostová.

Jako vrchní sládková tohoto velkobřezenského pivovaru totiž získala cenu Sládek roku 2005 v soutěži, kterou vyhlásilo Sdružení přátel piva. Tuto prestižní a veskrze významnou cenu uděluje sdružení od počátku 90. let a vůbec poprvé v historii se tímto titulem může pochlubit žena. Cenu získala Jana Rostová u příležitosti vyhlášení nejlepších piv, pivovarů a dalších kategorií za rok 2005, které sdružení každoročně organizuje. "Také ona se velkým dílem podepsala pod skutečností, že i velký hráč na trhu s pivem se může držet tradiční technologie," komentovali důvod udělení titulu Janě Rostové zástupci Sdružení přátel piva.

"Cenu, kterou jsem získala, považuji za potvrzení kvality piva Březňák, na niž se svými spolupracovníky dohlížím jako sládková již 13 let," konstatovala velkobřezenská sládková. Také díky ní se Březňák v posledních letech umístil čtyřikrát na prvním místě v nejvýznamnější degustační soutěži PIVEX. "Celkem se ale můžeme pochlubit asi čtyřiceti oceněními," přiznala pivovarnice.

Podle Jany Rostové spočívá umění sládka především v dokonalé kontrole a organizaci výroby piva. "Postup výroby piva, především v pivovarech, kde se vaří tradiční metodou, je po dlouhá desetiletí jasně daný. Důležité ale je, aby se tyto postupy skutečně dodržovaly a důsledně kontrolovaly. To má na starosti právě sládek či sládková," dodala.

Ve Velkém Březně, stejně jako v ostatních pivovarech skupiny Drinks Union, se pivo vyrábí tradiční metodou. "To je právě to, co mě na mojí práci baví. Na pivo je totiž v průběhu jeho výroby stále vidět, můžete si ho téměř kdykoliv osobně zkontrolovat pohledem či ochutnávkou. Moderní výroba v některých jiných pivovarech je uzavřená a zcela řízená počítači, to už není ono. Klasika je klasika..." je přesvědčena hvězda letošní soutěže. Počítače sice řídí i část výroby ve Velkém Březně, například sušení sladu, ale podle Rostové nehrozí, že by zcela nahradily sládka. "Tradiční výroba prostě sládka potřebuje," konstatovala.

Jana Rostová se v pivovarnictví pohybuje již od roku 1968 a v České republice má v největších pivovarech pouze další dvě kolegyně. V pivovaru Velké Březno působí 24 let a v současnosti řídí 28 lidí. Je příznačné, že její profesní dráha byla bezpochyby předznamenána již od narození, ještě jako svobodná totiž nosila příjmení Chmelová. (Právo)


Vánoční pivní speciály, které tradičně připravuje ústecká pivovarská skupina Drinks Union, se již objevily na pultech místních obchodů.

"Pro letošní rok jsme v pivovaru ve Velkém Březně připravili vánoční polotmavý speciál Březňák. Jeho specialitou je, ze je uvařen přímo jako polotmavé pivo, bez řezání světlého a tmavého piva," řekla sládkova pivovaru Jana Roštová, která letos získala ocenění sládek roku.

Vánoční speciál Březňák je podle Roštové připravený právě pro štědrovečerní večeři a nadcházející svátky. "Má jiskřivě granátovou barvou, je jemně hořký s příjemně nasládlou příchutí a vysokou pěnivostí a řízem. Je to ideální kombinace pro sváteční dny," dodala. Vánoční Březňák je podle Martina Sklenáře z oddělení obchodu Drinks Union možné koupit v ústeckých super a hypermarketech, ale i u nezávislých prodejců.

Drinks Union připravil speciály i ve svých dalších pivovarech. "V Kutné Hoře to je Dačický - hořec, což je čtrnáctistupňový světlý ležák. Na Silvestra je pak připravený Novoroční polotmavý ležák speciál Louny," dodal Jan Sedláček z Drinks Union (Ústecký deník)


Studie Měšťanského pivovaru

[úterý, 13. prosinec 2005]

Získali jsme "pivního Oskara"

[úterý, 13. prosinec 2005]

„Pivo s mimořádným charakterem“ - to je závěr senzorického hodnocení piva z Rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané mezinárodní odbornou komisí. Ocenění „EVROPSKÁ PIVNÍ HVĚZDA 2005“ (EUROPEAN BEER STAR 2005; budeme-li se držet nabízejícího se přirovnání, jedná se o něco jako „pivního Oskara“) obdržel v Norimberku 15.11. 2005 Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. 12% polotmavý kvasnicový Skalní ležák Chodovar uspěl při odborné degustační soutěži v konkurenci 400 pivních značek Evropy a USA. O udělení tohoto ocenění rozhodla mezinárodní komise složená z pivovarských odborníků „Pivo s mimořádným charakterem“ - to je závěr senzorického hodnocení piva z Rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané mezinárodní odbornou komisí. Ocenění „EVROPSKÁ PIVNÍ HVĚZDA 2005“ (EUROPEAN BEER STAR 2005; budeme-li se držet nabízejícího se přirovnání, jedná se o něco jako „pivního Oskara“) obdržel v Norimberku 15.11. 2005 Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. 12% polotmavý kvasnicový Skalní ležák Chodovar uspěl při odborné degustační soutěži v konkurenci 400 pivních značek Evropy a USA. O udělení tohoto ocenění rozhodla mezinárodní komise složená z pivovarských odborníků (Web Chodovar)


Lucie Steinbachová pracuje jako archivářka Plzeňského Prazdroje. Kromě toho ale píše knihy. Jejím posledním počinem je kniha Plzeňský Prazdroj v historických fotografiích, pro jejíž sepsání použila archivní fotografie z pivovaru.

Kniha nabízí čtenáři ucelený obraz o tom, jak se pivo vyrábělo koncem devatenáctého století a pak třeba v padesátých letech minulého století.

"Archivní sbírka Plzeňského Prazdroje je velmi rozsáhlá a také zajímavá, což budou moci čtenáři sami posoudit. Práce na této knize se mi velmi líbila," řekla Steinbachová.

Staré fotografie zavedou čtenáře až do devatenáctého století a nabídnou mu pohled na starý pivovar a jeho kouzlo. Fotografie ukazují třeba výrobu sudů, kterých tu bednáři vyrobili ve třicátých letech minulého století ročně kolem čtyřiceti tisíc. Čtenáři mohou vidět, jak asi výroba vypadala a na skupinových snímcích si mohou prohlédnout i partu bednářů.

Velká většina snímků se v knize objevuje na veřejnosti poprvé. Nechybí v ní také nejstarší fotografie plzeňského pivovaru nebo snímek legendárního hostinského Martina Salzmanna. K vidění jsou v knize také letecké snímky pivovaru z dvacátých let minulého století.

Křest knihy se včera symbolicky uskutečnil ve sklepích Plzeňského Prazdroje. Jejím kmotrem je bývalý vrchní sládek Václav Berka.

"Jsem rád, že také ještě vycházejí knihy a že se najde někdo, kdo je umí napsat. Přeji knize, aby ji lidé četli a vydavatelům, aby takovýchto knížek vydali co nejvíc," řekl Berka. Knihu, která mapuje historii nejslavnějšího českého piva, vydalo nakladatelství Starý most. Navazuje tak na sérii knih, které mapují historii Plzně a pro nakladatelství je to již devatenáctá publikace.

Plzeňské vydavatelství a nakladatelství Starý most se zaměřuje na knihy s regionální tematikou a brzy oslaví šesté výročí svého vzniku.

Mezi starší publikace patří například kniha Škodovka v historických fotografiích nebo Plzeňané. (iDnes)


Plzeňský Prazdroj začal rozšiřovat výrobu ležáku Pilsner Urquell. V první fázi více než dvousetmilionové investice instaloval dva nové cylindro-kónické tanky. Těch bude celkem deset a kromě toho se počítá i s rozvojem sousední varny zprovozněné loni v září. Do ní už podnik dal 400 milionů korun.

Celý projekt se završí v květnu 2006. Roční kapacita výroby piva Pilsner Urquell pak přesáhne tři miliony hektolitrů, což je zhruba o šestinu více než v současnosti.

"Rozšíření výroby piva Pilsner Urquell je v souladu s nárůstem jeho prodeje na zahraničních trzích," dodal mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.

Podle něj letos Prazdroji opět výrazně roste export tohoto piva, domácí prodej se zatím drží loňské úrovně. Export pivovaru loni dosáhl 1,7 milionu hektolitrů a meziročně se zvýšil o 13 procent, letos by měl být jeho růst ještě vyšší.

Prazdroj loni prodal 9,7 milionu hektolitrů piva, o 200 tisíc hektolitrů více než předloni. Letos by se měl přiblížit k hranici deseti milionů hektolitrů.

Cylindro-kónické tanky používá plzeňský závod ke kvašení a zrání piva od roku 1991 a nyní jich má 104. Pivo v nich deset až 12 dnů kvasí a poté zhruba 30 dnů leží a zraje.

Nových deset kvasných nádrží, do nichž podnik vloží desítky milionů korun, bude stát do konce roku. Každý tank bude mít objem 3240 hektolitrů. "Tanky se plní na 2400 hl, čtvrtina objemu je ponechána na tvorbu pěny během kvašení," uvedl Bechtin.

Kapacita varny se po rozšíření zvýší z 12 na 18 várek denně, tedy o 22 000 hektolitrů mladiny týdně. Instalace nových nádob je ojedinělým projektem ve skupině SABMiller, kam Prazdroj patří. Zejména díky uspořádání ventilů, které snižuje úniky piva a zajišťují vysokou stabilitu kvasnic a tedy i piva. Na příští rok chystá pivovar v Plzni téměř miliardovou stavbu nové stáčírny piv. "Měla by začít na jaře a skončit do konce roku," uvedl Bechtin. Podle něj půjde o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Podnik dnes produkuje 55 procent piva točeného, zbytek v lahvích.

Čtvrtou, poslední etapu rozšíření varny Pilsner Urquell pivovar na příští rok nechystá. Její zahájení bude podle Bechtina záviset na vývoji světové poptávky po prémiovém plzeňském pivě. Šéf Prazdroje Mike Short uvedl, že SABMiller má s pivovarem v Plzni velké plány. V prvním čtvrtletí 2006 bude mít hotový plán využití celého areálu 58 hektarů. Přestavba z něj bude vycházet. (iDnes)


Po půl století se může vrátit k tradičnímu označení

Budějovický měšťanský pivovar (BMP) zaznamenal průlomový úspěch ve známkoprávních sporech s Budějovickým Budvarem i americkým pivovarnickým gigantem Anheuser Buschem, neboť Úřad průmyslového vlastnictví České republiky měšťanským pivovarníkům zaregistroval ochrannou známku B. B. Budweiser Bürgerbräu.

„Náš pivovar se tak jako nejstarší průmyslový pivovar v Českých Budějovicích může vrátit po více než půl století ke svému tradičnímu označení piva Budweiser Bürgerbräu, které sice užíval a měl chráněno dávno před tím, než v roce 1895 vznikl Budějovický Budvar, ale které mu bylo dlouho odpíráno v důsledku, že všechny ochranné známky se slovem Budweiser byly v šedesátých letech minulého století převedeny na národní podnik Budějovický Budvar,“ řekl Právu generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština. Připomněl, že označení Budějovický měšťanský var (Budweiser Bürgerbräu) spolu s označením Budějovické pivo (Budweiser Bier) bylo uznáno jako chráněné zeměpisné označení v Evropské unii, a to přímo jako součást přístupové smlouvy ČR k EU v roce 2004. Nyní mu patentový úřad zaregistroval ochrannou známku B. B.

Budweiser Bürgerbräu bez možnosti odvolání. Pro označení piva zČeských Budějovic tak budou opět existovat dvě řady ochranných známek, stejně jako tomu bylo v minulosti. Na jedné straně to je pro Budějovický Budvar známka Budweiser Budvar a na druhé straně pro Budějovický měšťanský pivovar známka B. B. Budweiser Bürgerbräu. Jak v této souvislosti zdůraznil evropský patentový zástupce Jiří Sedlák zadvokátní, patentové a známkové kanceláře Kudrlička & Sedlák, posiluje registrace ochranné známky B. B. Budweiser Bürgerbräu pozice Budějovického měšťanského pivovaru na domácím i zahraničním trhu, a to zejména ve sporech s Budějovickým Budvarem i americkým pivovarnickým koncernem Anheuser Buschem, s nímž už nyní vede soudní spory v Izraeli, Maďarsku, Řecku, Dánsku. „Verdikt patentového úřadu ovšem paradoxně prospěje i Budějovickému Budvaru, protože spory, které dosud vedl s Anheuser Buschem, měly slabinu v tom, že AB užíval značku Budweiser v USA od roku 1876, ale Budějovický Budvar vznikl až v roce 1895. Pokud se tedy Budějovický Budvar odkazoval na historii, odkazoval se tak nikoli na historii vlastní, ale na historii Budějovického měšťanského pivovaru, který vyvážel budějovické pivo do USA již po roce 1800,“ konstatoval Sedlák

Podle zástupců Budvaru nemusí být rozhodnutí patentového úřadu o registraci ochranné známky „B. B. Budweiser Bürgerbräu“ definitivní. „Zvažujeme, zda podáme správní žalobu k Městskému soudu v Praze,“ sdělila právnička Budějovického Budvaru Helena Lejtnarová. (Právo)


Budvar se opět stal pivem roku

[pondělí, 12. prosinec 2005]

Časopis Pivní Kurýr včera vyhlásil Budějovický Budvar Pivem roku 2006. Pivovar získal cenu již posedmé za sebou. V soutěži nehodnotí piva odborníci, ale sami pivaři prostřednictvím anketních lístků.

Ocenění si Budvar cení více než vítězství v odborných soutěžích. „Při odborném hodnocení je to názor třeba dvaceti lidí s různou chutí, což je oproti spotřebitelům podstatně menší vzorek,“ vysvětlil ředitel Budvaru Jiří Boček.

Zákazníci podle Bočka od piva očekávají chuť a stabilní kvalitu. „Přitom pivovarská výroba není tak konzervativní, jak to vypadá. Každý rok se neurodí stejné suroviny, i kvasinky jsou živé, proto musíme se surovinami aktivně pracovat, abychom kvalitu udrželi na stejné úrovni,“ vysvětlil Boček.

Za Budvarem skončil na druhém místě Plzeňský Prazdroj. „To, že jsme se umístili před Prazdrojem, nás těší, je to vždy takové derby,“ zasmál se Boček. Celkem pivovar nasbíral již čtyři desítky ocenění doma i v zahraničí. Letos jeho tmavý ležák získal v Británii titul Nejlepší importované pivo.

Naopak v soutěži České pivo pořádané Výzkumným ústavem pivovarským, kde piva hodnotí právě odborníci, letos neuspěl. Jiných českých soutěží se pivovar neúčastní.

Letos pivovar pro své příznivce nachystal dvě překvapení - v říjnu vyměnil hnědé lahve za zelené a na předvánoční období nachystal do obchodů speciální pivní balení. „Na příští rok chystáme další novinky, ale zatím se k nim nebudu vyjadřovat,“ dodal Boček. (MF Dnes)


Budějovický Budvar změnil po třech letech reklamní agenturu. Propagační služby, monitoring cen, ochutnávky a částečně i zážitkový marketing svěřil společnosti 6production z komunikační skupiny 6promotion Group 2005.

Budějovický Budvar, n.p. změnil po třech letech reklamní agenturu. Propagační služby, monitoring cen, ochutnávky a částečně i zážitkový marketing svěřil společnosti 6production z komunikační skupiny 6promotion Group 2005. Informovala o tom Radka Spiesová z mediální agentury Hauska&Partner.

Firma 6production převzala reklamní aktivity, jež se netýkají televize a rozhlasu, po PPD Services, s níž Budvar spolupracoval od roku 2003.

"Hlavními faktory byla prezentovaná kvalita řešení požadavků podle našeho zadání, kvalita a flexibilita reportingu. V neposlední řadě též rozpočet, který odpovídal nabídce za jejich komplexní služby," uvedla marketingová analytička pivovaru Pavlína Jandová. Podotkla, že spolupráce bude zahájena co nejdříve. Bližší podrobnosti kontraktu pivovar nezveřejnil.

Reklamu v médiích zajišťuje českobudějovickému pivovaru agentura Kaspen, která kromě jiného pracuje i pro Oskar Vodafone či Kofolu. Nejznámější reklamou je série televizních spotů, v nichž Budvar vychvalují svérázní angličtí padesátníci Bob a Dave.

Budějovický Budvar loni vyrobil 1,112 milionu hektolitrů piva. Výstavem patří mezi čtyři největší pivovary v zemi. Celkové výnosy Budvaru dosáhly loni 2,3 miliardy korun. Budvar patří též mezi přední domácí exportéry. Minulý rok vyvezl téměř 510.000 hektolitrů piva do 60 zemí světa, například do Austrálie, Japonska, Kanady a nově jako první český pivovar do Turecka. (MaM)


Pivovar Velké Popovice, který je součástí skupiny Plzeňský Prazdroj, letos zvýšil výstav o víc než 17 procent a blíží se k historické hranici 1,5 milionu hektolitrů. Po Plzni a Radegastu je třetím největším českým pivovarem.

Ke zlepšení výsledků přispělo mimo jiné rozšíření portfolia výrobků se značkou Velkopopovický Kozel o jedenáctistupňové pivo Medium nebo zahájení licenční výroby v Maďarsku. Díky rostoucímu exportu a licenční výrobě je Velkopopovický Kozel nejprodávanějším českým pivem v zahraničí. Letos získal tituly České pivo roku, Tmavé pivo roku a medailová ocenění v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Bruselu, řekl manažer pivovaru Pavel Šemík.

Pivovar Velké Popovice letos vystavil 70.000 hektolitrů černého piva a v tomto segmentu má vedoucí, 46procentní pozici na českém trhu. V porovnání s rokem 2002 se tohoto výrobku v současnosti prodá v průměru o čtvrtinu víc.

Firma letos například opravila historické pivovarské nádvoří podle původních výkresů a otevřela novou návštěvnickou trasu. Do čistírny odpadních vod investovala už kolem 50 milionů Kč.

Plzeňský Prazdroj, je přední českou pivovarnickou společností a největším exportérem českého piva. Jeho hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel.

Plzeňský Prazdroj je lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa je zároveň největším exportérem českého piva. Patří do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller plc, jedné z největších na světě. (MaM)


Pivovar Velké Popovice, který je součástí skupiny Plzeňského Prazdroje, letos zvýší výstav piva o více než 17 procent a blíží se k hranici 1,5 miliónu hektolitrů. Upevnil si tak pozici třetího největšího tuzemského pivovaru po Prazdroji a Radegastu.

Ke zlepšení výsledků přispělo především rozšíření portfolia o jedenáctistupňové pivo Velkopopovický Kozel Medium, ale i zahájení licenční výroby v Maďarsku. Dík růstu exportu a licenční výrobě se Kozel stal nejprodávanějším českým pivem v cizině.

Pivovar letos vystavil 70 000 hektolitrů černého piva a v tomto segmentu má vedoucí, asi 46procentní podíl na českém trhu.

Kozel letos získal tituly České pivo roku, Tmavé pivo roku a medailová ocenění v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Bruselu, sdělil Právu manažer pivovaru Pavel Šemík. (Právo)


Husovo náměstí se včera v deset hodin dopoledne stalo terčem nájezdu desítky Mikulášů. Ti všem procházejícím jako koledu rozdávali krušovický jubilejní ležák. Šlo o marketingovou akci královského pivovaru. Kromě Rakovníka autobus s Mikuláši vyrazil i do Nového Strašecí. Nejenom rakovnický okres měla parta Mikulášů ve svém pondělním itineráři, jubilejního ležáku se dočkali i občané Berouna, Slaného a dalších středočeských měst. (Rakovnický deník)


Williama Lobkowicze, který s Rainerem Schrotem vlastní Lobkowiczký pivovar, jsme požádali o rozhovor.

Co pro vás znamenal rok 2005?

V letošním roce se nám podařilo prolomit magickou hranici a při roční výrobě piva se náš malý pivovar dostal nad 100 tisíc hektolitrů. Těší mne, že v posledních třech letech jsme navýšili stav zaměstnanců, tedy z původních 54 na 71. Za dva poslední roky jsme také zvýšili průměrné mzdy zaměstnancům o dvacet procent. Nebylo to pod tlakem odborů, ale z naší vůle. Už dvakrát po sobě se stalo, že jsme při vyjednávání o mzdách odboráře předběhli. Naposledy to bylo asi před třemi týdny.

Vaší rodině patří také zámky v Nelahozevsi a Roudnici. Jak pokračuje jejich rekonstrukce?

V Roudnici děláme nové fasády. Velikou letošní investicí byla oprava hlavní věže, v interiérech jsme zcela rekonstruovali tři místnosti, včetně starých kachlových kamen, upravovali jsme podlahy. V Nelahozevsi jsme například udělali novou restauraci a zdvojnásobili též prostory kuchyně. Objekty vylepšujeme už devět let a spolupracujeme při tom s památkáři. Postupujeme podle projektů. Hlavní věc je, že se nám podařilo dát do pořádku střechy, což bylo velmi finančně nákladné.

Kde strávíte letos Vánoce?

Tentokrát budeme o Vánocích v USA. Svátky strávíme společně v rodinném kruhu a s přáteli. Těším se, že závěrem roku s mými příbuznými i příbuznými mojí ženy budeme lyžovat, trochu cestovat, ale hlavně si chceme užít klidu a rodinné pohody a samozřejmě, že budeme popíjet naše pivo. Rodina je pro mne nesmírně důležitá. Nechci ji šidit na úkor svého zaměstnání. Důležité je, abych se dětem věnoval právě teď, jak při studiu, tak při jejich hrách. Nechci nic promeškat. Uvědomuji si, že až budou dospělé, tak mne nebudou tolik potřebovat. (Benešovský deník)


V příštím roce oslaví Lobkowiczký pivovar 540 let od doby, kdy se v něm začalo vařit pivo. "Ve spolupráci s obcí a starostou Vysokého Chlumce Františkem Chlastákem jsme požádali kraj o dotaci na akci, která má pracovní název Kulturní léto. Do té bychom chtěli včlenit i oslavy pivovaru," uvedl ředitel Lobkowiczkého pivovaru Petr Peniaštek. "Znamená to, že nechceme v létě už dělat na statku Rockfest. Byla to přechodná akce v době, kdy pivovar navyšoval výrobu a nemohl se tak kultuře věnovat. Vrátit zábavu chceme do areálu a program budeme vybírat takový, aby byl příjemný pro všechny generace. Nepůjde o žádnou mega akci, ale tak pro 1000 až 1500 návštěvníků," plánuje ředitel. (Příbramský deník)


Pivovar začne vyrábět exotické pivo

[neděle, 11. prosinec 2005]

Pivovar Nymburk chce počátkem příštího roku rozjet výrobu speciálního pivního nápoje s šesti procenty alkoholu a exotickými přísadami, který bude určen především na export.

Na této výrobě bude spolupracovat s monackou společností Propaganda Products, která vlastní příslušnou licenci. Novinka sice obohatí nabídku pivovaru, ale bude se vyrábět jen v malých objemech a neměla by zásadně zvýšit celkový výstav, který se již několik let drží pod 150.000 hektolitrů ročně.

Nový nápoj na bázi piva, který se bude stáčet do speciálních lahví, nemá podle ředitele pivovaru Pavla Benáka mnoho společného s původními recepty klasického nymburského piva. "Je vařen trochu jinak, je méně chmelený a je i silnější," řekl Benák. Bude obsahovat přísady povzbuzujícího prostředku guarana, ibiškový sirup a kofein a mělo by posilovat imunitní systém a také povzbuzovat organismus například při déletrvající námaze.

Podle Benáka se bude tento nápoj prodávat především v různých barech a na diskotékách. Bude také zřejmě podstatně dražší než běžné pivo. "Pokud se tam třetinka piva prodává třeba za 15 až 20 korun, tak tohle se bude prodávat u konečného spotřebitele třeba za 50 i 80 korun," řekl Benák. Neočekává proto, že by pivovar produkoval tuto specialitu ve velkých objemech. Hodlá zatím i do budoucna uchovat roční výstav pod 150.000 hektolitry, aby nemusel platit vyšší spotřební daň.

Výroba se rozjede počátkem příštího roku, pokud dopadnou dobře všechny potřebné zkoušky nápoje. Monacká strana by měla podle Benáka finančně přispět na potřebné technologické úpravy linky. (Aktuálně)


Podobně jako v jiných českých královských městech, tak i v Nymburku vařili měšťané pivo prakticky od založení města.

„Prvním dokladem, kdy se tato skutečnost nepřímo uvádí, je obnova práv a výsad města Nymburka z rozhodnutí krále Jana Lucemburského ze dne 26. prosince 1328. K mnoha privilegiím patřilo i právo mílové, které městu umožňovalo udržet si monopolní postavení ve výrobě a prodeji piva,“ uvádí František Sýkora v publikaci Historie a současnost podnikání na Nymbursku. Doklad o vaření zlatého moku se také nachází ve zlomcích nejstarší knihy zdejšího městského soudu. V písemnosti figuruje hostinský Jindřich a sladovník Jan. Produkce a prodej piva patřily ve středověku k nejdůležitějším položkám v hospodaření města. Nymburské pivo se prodávalo v širokém okolí a přispívalo k bohatnutí měšťanů. Tuto skutečnost zvrátila účast Nymburských na neúspěšném povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu I. v roce 1547. Město poté ztratilo mnoho venkovských majetků, odkud pocházelo levné obilí pro výrobu piva.

„V druhé polovině 16. století ovládly regionální trhy s pivem tři pivovary, dva měly sídlo v Poděbradech, jeden v Dymokurech. Roztříštěné nymburské měšťanské pivovary této konkurenci těžko čelily. Proces proměny měšťanského pivovarnictví vyvrcholil v době třicetileté války. Roku 1629 koupila nymburská obec na náměstí nemovitost, kde byl zřízen pivovar, který později padl za oběť požáru,“ dodává František Sýkora.

Novým místem, kde se začalo vařit pivo, byly prostory vedle Kamenného domu u fortny v Soudní ulici. Reorganizaci nymburského pivovarnictví přinesla prusko-habsburská válka, město utrpělo značné škody a samo nebylo schopno řešit svoji hospodářskou situaci. Kromě jiného byla v roce 1743 založena Společnost váreční a pivovar jí byl pronajat. Později došlo k založení firmy Měšťanský pivovar. O pronájem projevovali zájem různí sládkové.

Vdalších letech byl pivovar několikrát upravován a modernizován, přesto všechno majitelé počátkem devadesátých let 19. století poznali, že se nymburské pivo na trhu těžko prosazuje.

K výstavbě nového pivovaru došlo v roce 1895 na Zálabí při železniční trati Nymburk-Poříčany. Jeho poloha umožnila skvělý rozvoj do budoucna. Instalované zařízení bylo ve své době na špičkové úrovni a umožnilo vysokou pracovní produktivitu. Období 1. světové války přetrhlo nadějnou novodobou existenci pivovaru, protože nastal nedostatek chmele a ječmene. V dobách první republiky se pokračovalo v modernizaci. Bez zajímavosti není skutečnost, že na rozvoji nymburského pivovaru se podílel František Hrabal, otec známého spisovatele Bohumila Hrabala. V pivovaru pracoval v letech 1919-1929 jako účetní, v letech 1929-1948 jako správce. Od roku 1948 do roku 1953 zde pak působil jako národní správce. (MF Dnes)


Pivovar, který proslavil především Hrabal, si nemůže letos stěžovat na nepřízeň osudu. Kromě toho, že nymburská piva získala několik ocenění na celostátních degustátorských soutěžích, projevila zájem o spolupráci s pivovarem monacká společnost Propaganda Products. V lednu by mělo být jasné, zda se Monačané budou podílet polovinou na investici do nové výrobní linky. Rozsah investice odhadl ředitel pivovaru Pavel Benák na dva až tři miliony korun. "Chtějí po nás, abychom pro ně stáčeli nápoj s exotickými přísadami na bázi piva s obsahem šesti procent alkoholu. Pokud se zkušební produkty osvědčí, budou se podílet na výstavbě nové stáčecí linky. Nápoj má být určený především pro mladé spotřebitele mezi 18 a 25 lety," nastínil Benák. Roční výstav nymburského pivovaru se pohybuje stále pod 150 tisíc hektolitrů a společnost se podařilo stabilizovat. Ředitel Benák prozatím o zvýšení výstavu neuvažuje s ohledem na spotřební daň. Zvýšení by se vyplatilo až při dalším nasmlouvání zakázek o objemu 20 tisíc hektolitrů. (Nymburský deník)


Zázrak pivovarských kvasnic

[sobota, 10. prosinec 2005]

Chcete doplnit vitamin B, a nechcete polykat umělé vitaminy?

Nedostatkem vitaminů skupiny B totiž trpí většina žen. Tento vitamin se totiž nemá příliš rád s hormonální antikoncepcí, která nejenže mírně brání vstřebávání těchto vitaminů, ale i je z těla ve vyšší míře odvádí.

Trvalý béčkový deficit je tedy víc než pravděpodobný. Totéž se týká i kyseliny listové, která se doporučuje při plánování těhotenství.

Pokud tedy tento nedostatek nechcete řešit konzumací piva, protože i to je bohaté nejen na vitaminy skupiny B, ale i na různé enzymy a minerální látky, máte jinou možnost.

Ale stále zůstaneme v pivovaru. Už víte?

Z kvasnic byla totiž izolována látka, která dostala název vitamin B15 a jméno kyselina pangamová. Od ní je odvozen název proslulých pivovarských kvasnic, které na základě patentu již od roku 1958 vyrábí pivovar Braník.

Ano, řešením jsou sušené pivovarské kvasnice.

Kvasničná buňka je přírodní minilaboratoř, která obsahuje lehce stravitelné a biologicky cenné látky vhodné pro doplňkovou výživu. V proměnlivých množstvích, která odpovídají přirozené variabilitě suroviny, obsahuje:

Vitaminy: B1, B2, B6, B12, kyselina pantotenová, panamová a listová, niacin, biotin, cholin.

Minerální látky: vápník, fosfor, draslík a hořčík

Stopové prvky: železo, měď, zinek, mangan.

K dostání jsou v různých variantách, a to dokonce i s přídavkem bifidogenních bakterií nebo pupalkovým olejem. Stejně tak můžete dostat kvasnice s přídavkem Glukavinu, který posiluje přirozenou imunitu těla.

Pokud vám vadí kvasnicová příchuť těchto tablet, tak nezoufejte. Pro vás existují stejně účinné tobolky v dražé.

Doporučují se nejen nemocným a rekonvalescentům, ale i těm, kteří chtějí posílit organismus zatížený zhoršeným životním prostředím a těm, kdož se chtějí chránit před nemocemi.

Pivovarské kvasnice jsou šancí pro pleť stiženou akné, ale zlepšují celkový stav i citlivé pleti, zvyšují její odolnost. Zlepšuje se kvalita vlasů i nehtů.

Jediným možným negativem užívání tohoto vitaminu je fakt, že u některých jedinců způsobuje zvýšenou chuť k jídlu.

Doplnila bych, že občas je to přímo nenažranost, protože je vám v tu chvíli jedno, co jíte, hlavně že něco jíte…

Prostě pivovarské kvasnice vám dodají chuť nejen do života… (Žena-in)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň