Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

říjen 2005

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv říjen 2005


Pivovarská skupina Drinks Union v září prodala na domácím trhu rekordních 63 tisíc hektolitrů piva. Loni ve stejném období to bylo 58 tisíc hektolitrů, tedy o pět tisíc hektolitrů méně.

„Na trhu, kde spotřeba piva dlouhodobě stagnuje, považujeme tento nárůst za výborný výsledek, kterým se mnohé pivovary pochlubit nemohou.

Spotřebitelé oceňují především tradiční způsob výroby, který se promítá do jedinečné chuti našich piv, “ pochlubil se pro Právo obchodní a marketingový ředitel společnosti Drinks Union Jiří Štěsl.

Hlavním tahounem růstu byla vlajková loď Drinks Union, pivo Zlatopramen 11°, kterému přichází na chuť stále více konzumentů.

„Prodej Zlatopramenu 11° v září meziročně vzrostl téměř o čtvrtinu. Zvýšil se v obchodní síti, kde se nabízí v lahvích, ale i v restauracích, kam naše společnost dodává především sudy, “ dodal Štesl. (Právo)


Na medzinárodnom festivale Golden Drum v slovinskom Portoroži zaznamenalo úspech aj Slovensko. V kategórii televízna reklama - Strieborný bubon získal totiž najvyššie ocenenie spot Beh čašníkov na pivo Zlatý Bažant, ktorého autorom je agentúra Mayer McCann-Erikson. Agentúru SITA o úspechu informoval Peter Švec, hovorca spoločnosti Heineken, ktorá bola zadávateľom reklamy, keďže Zlatý Bažant má vo svojom portfóliu. Podľa Šveca sa viacerí odborníci domnievajú, že práve tohtoročný, v poradí už 12. ročník festivalu v Portoroži sa stal pre slovenskú reklamu najúspešnejším v histórii jeho (SME)


Urpín napriek konkurzu stále žije

[sobota, 22. říjen 2005]

Správca verí, že sa mu podarí pivovar udržať až do predaja novému investorovi.

Od predvlaňajšieho zvýšenia spotrebnej dane sa slovenské pivovarníctvo pasuje až s 15-percentným poklesom predaja. Na trhu sa však naďalej drží aj banskobystrický Pivovar Urpín BB, ktorý jeho bývalý majiteľ Pavol Čupka vohnal do konkurzu už pred dvoma rokmi.

Ročný objem výroby piva sa v podniku za posledné tri roky síce znížil zo 150- na terajších 80-tisíc hektolitrov, ale firma ho už dokáže variť aspoň s prevádzkovým ziskom a nevyrába dlhy.

Konkurzný správca pivovaru Vladimír Nosko vysvetľuje, že pivovar sa darí držať pri živote vďaka zvýšeniu efektívnosti. Svoju úlohu zohráva aj vysoký podiel predaja sudového piva.

„Až tri štvrtiny piva predávame do pohostinstiev a reštaurácií a to je vždy ziskovejšie, ako predávať fľaškové pivo cez obchodné reťazce. Dôležité je, že sa nám podarilo obnoviť dôveru blízkych zariadení v okolí Banskej Bystrice, “ pochvaľuje si V. Nosko.

Správca verí, že pivovar udrží až do predaja novému nadobúdateľovi. Ten sa však bude môcť uskutočniť až potom, keď sa správcovi i veriteľom Urpína podarí vyhrať súdne spory o výrobné technológie firmy.

P. Čupka ich totiž stihol previesť na spriaznené subjekty ešte pred vyhlásením konkurzu. Na konečné rozsudky čaká podľa neho viacej slovenských i zahraničných záujemcom a niektorí z nich sú aj priamo z corebiznisu.

Nový majiteľ bude musieť počítať s modernizáciou pivovaru. Otázka prezamestnanosti je už vyriešená. Vo firme pracuje len 80 ľudí. Bývalý majiteľ P. Čupka v pivovare i širokej sieti obchodov či pohostinstiev zamestnával vyše štyristo ľudí.

Tieto zariadenia i obchody už však správca predal. Pre najväčších veriteľov, investičnú skupinu Penta či daňové úrady, sa tak zatiaľ podarilo získať len pár desiatok miliónov korún. (E Trend)


Ostravský pivovar slavil výročí

[pátek, 21. říjen 2005]

Sto osm let ode dne, kdy byl pivovar založen, oslavili v pondělí zaměstnanci ostravského pivovaru Ostravar. "Tak dlouhou tradicí se v Ostravě může pochlubit jen málokdo, " radoval se vrchní sládek pivovaru Robert Kužela. Ročně ostravský pivovar uvaří téměř půl milionu hektolitrů piva. Vedle čtyř základních značek prodává i pivní speciály Velvet a Kelt. Ostravští pivovarníci jsou hrdí i na titul České pivo roku 2005, které nedávno jejich výrobku přisoudil Český svaz pivovarů a sladoven. (MF Dnes)


Vyznavači piva si nacházejí cestu i k pivu, které se nevaří ve velkém

Malé pivovary, které v kraji vznikly v poslední době, zatím odolávají mnohem silnější konkurenci velkých značek.

Lidé oceňují možnost vypít si „své“ pivo, které vaří malý pivovar přímo v obci. Například obnovený Pivovar ve Štramberku, v němž se vaří od letošního května, někdy nestačí uspokojit zájem zákazníků.

„Měsíčně vyrobíme až tři sta hektolitrů světlého piva a jednu pětinu z tohoto množství piva tmavého, “ říká štramberský sládek Marek Pietoň. Pivovar vyrábí světlý štramberský Trubač a tmavý The Troobacz. Pivaři si mohou tato piva dopřát nejen ve Štramberku, ale také v Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí a v Mlýně v Kozlovicích. „Občas si někdo odveze pivo do své restaurace na ochutnávku, například jsme měli ochutnávku Trubače v ostravském hotelu Imperial, “ říká sládek, který ke slavnostním příležitostem vyrobí i speciál, například višňové nebo trnkové pivo.

„Hlavně přes letní sezonu jsme měli co dělat, abychom měli dost piva. Zvažujeme proto rozšíření ležákového sklepa, “ říká Pietoň.

Na téměř dvojnásobek loňského výstavu piva zřejmě uvaří letos hlučínský pivovar, který má nového majitele, ostravskou firmu Avar Plus. Ta se jmenuje podle piva, s kterým hlučínský pivovar prorazil do sítě hypermarketů. Z ní ovšem letos zmizel, neboť majitel se nedohodl o dalších dodávkách piva kvůli ceně lahve.

„Avar byl první české pivo, které se točilo do lahví se speciálním uzávěrem. Neboť obchodní řetězec chtěl cenu výkupu lahve snížit z patnácti korun na sedm, odstoupili jsme od dodávek pro hypermarkety, “ říká dřívější majitel, dnes ředitel hlučínského pivovaru Leonard Plaček.

Firma Avar plus se nyní soustředila na dodávání svého piva do velkoskladů, většinou v sudech. „Velkosklady ho pak prodávají dál. Lahvové tmavé pivo pod názvem Derek však dál dodáváme do Německa, kde si našlo své konzumenty, “ řekl Plaček. (MF Dnes)


Přes chlad se Zubra prodalo více

[pátek, 21. říjen 2005]

Celkem 202 400 hektolitrů piva, což je o 2000 hektolitrů více než loni, prodal za prvních osm měsíců přerovský pivovar Zubr.

Úspěšný je zejména prodej výčepního piva. Přerovský pivovar jej prodal do konce srpna necelých 163 tisíc hektolitrů a drží se stále na pozici nejsilnější značky v Přerově a blízkém okolí s tržním podílem vyšším než 50 procent.

„Výrazně se pivovaru daří prosazovat vícestupňová piva Zubr Gold a Zubr Premium a stejně tak nealkoholické pivo Zubr Free, “ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Podle ředitele pivovaru Pavla Svobody roste nejen kvalita piv bez obsahu alkoholu, ale také poptávka po nich. Odbyt nealkoholického piva se v zemi zvyšuje asi o čtvrtinu, zatímco odbyt Zubra Free narostl loni na více než dvojnásobek.

„Letos jej prodáme kolem osmi tisíc hektolitrů, zatímco loni to bylo 7200 hektolitrů, “ uvedl Svoboda. (Právo)


Přerovský pivovar za pět let investoval tři sta miliónů korun. Pivovar Zubr uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojme až 400 hektolitrů tzv. mladiny.

Plně automatické zařízení zajišťuje mechanické čištění čerstvě uvařeného piva od kalů a zbytků chmele. To vše se děje ve sterilním prostředí a s dokonalejší účinností než při provozu dosavadní technologie. Podle sládkové pivovaru Nataši Rouskové má investice za 2, 5 miliónu korun významný dopad na optimální průběh kvašení piva.

„Vyrábíme klasickou technologií, takže u nás kvasí pivo na spilce v otevřených kádích. Kvasnice jsou velmi citlivý organismus, a proto je třeba zajistit optimální podmínky a maximální mikrobiologickou čistotu, “ říká uvedla Rousková. Ve spilce se mladina sedm až deset dnů prokvašuje na požadovaný stupeň kvašení, pak jde do ležáckých sklepů, tanků, kde zraje.

Investice přerovského pivovaru si v posledních pěti letech vyžádaly částku 300 miliónů korun, z toho 200 miliónů šlo do technologií, zbytek na modernizaci a výstavbu areálu. Po jejím ukončení se opět otevře také veřejnosti.

„Již nyní připravujeme nový program exkurzí pro návštěvníky. Pivovarů s klasickou výrobou už není mnoho, takže zájem podívat se pod pivovarnickou pokličku je veliký, “ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Pivo Zubr je držitelem titulu European Beer Star, několikanásobným šampiónem degustačních soutěží PIVEX a České pivo a patří mu také značka kvality KlasA. (Právo)


Vyškovské pivo chutnalo už husitům

[čtvrtek, 20. říjen 2005]

Biskup Tas z Boskovic obnovil v roce 1460 právo várečné vyškovským měšťanům, o které přišli v době husitských válek. Je známo, že krajem v létě roku 1423 táhla pod velením Diviše Bořka z Miletínska husitská vojska která, zničila biskupský hrad ve Vyškově. Poté v roce 1432 se na Vyškovsku objevili husité s Prokopem Holým, kteří dobyli všechny hrady a zámky až na hrad v Lulči a svlažovali svá vyprahlá hrdla pivním mokem. Ten se vařil na vyškovském zámku. Tuto historickou pravdu potvrzují i záznamy v soupisu biskupských statků, podle nichž všichni vyškovští měšťané museli posílat své poddané na práce tzv. manipulace s pivem. Těmto robotníkům se říkalo ližníci.

Také další biskupové kromě církevních povinností věnovali nápadnou pozornost vyškovskému pivovaru. Po Tasovi to byl Stanislav Turzo, který v roce 1498 potvrdil vyškovskému měšťanstvu právo várečné se všemi privilegii včetně mílového práva. To znamenalo, že míli ( 1 853, 184 m) od města nesměl nikdo vařit pivo, ale ani čepovat. Poté přišel olomoucký biskup Stanislav Pavlovský s myšlenkou rozdělit právo várečné na pivo měšťanské a obecní. Tento systém se naplnil v roce 1588 a znamenal, že pivo obecní se vařilo na radnici pro potřeby města. Přitom nepravidelně podle toho, kolik bylo zrovna peněz pohromadě. Ve vaření měšťanského piva se zámožní občané střídali po domech na základě předem připraveného pořadníku.

Zásluha Lichtenštejnů

Rozhodující roli v historii vyškovského pivovaru sehrál biskup Karel z Lichtenštejna. Psal se rok 1677, kdy ve Vyškově vyhořelo pět domků hrnčířů, kteří byli vykázáni na opačnou stranu města. Na tamním rynku nechal biskup Karel v sousedství zámku se zahradami vystavět nový, již biskupský pivovar. Ten původní na zámku už totiž nestačil stále se zvyšující spotřebě piva. Doslovný zápis o historické události v archivních knihách zní: " Přijdouce pak v roce 1677 tyto domy skrze oheň na ruiny a jsouce potom pusty, toto místo k ruce knížecí milosti biskupa Karla z Lichtenštejna slavné paměti zaprodáno a pro vystavění pivovaru puštěno jest." Dodnes je na stejném místě současného pivovaru v jeho čelní zdi vsazen kamenný znak jmenovaného biskupa s českým nápisem . " Ze základů vybudoval Karel, hrabě z Lichtenštejna, biskup olomoucký, 1680". A právě tento letopočet berou všechny další generace nájemců a majitelů vyškovského pivovaru jako historický začátek vaření pivního moku. První várkou se tenkrát stalo bílé pšeniční pivo.

Od roku 1680 uplyne letos 325 let, v jejichž průběhu se přihodila dlouhá řada tragédií, příhod a nevšedních událostí. V roce 1643 příchod švédských vojsk do Vyškova proměnil obecní pivovar v hromadu trosek. Stojí za pozornost, že město pěstovalo vlastní chmelnici. K úsměvné vzpomínce patří nesporně nařízení města pro zámecký pivovar, který začátkem 18. století musel týden co týden přivalit sud piva do vyškovské školy, kde často docházelo kvůli tomuto moku k půtkám mezi rektory a studenty. V roce 1750 neopatrností sladovnického tovaryše shořelo osm košů sladu. Mnohem horší to bylo v dubnu 1873, kdy vyhořel celý pivovar a obnova provozu přišla na 30 tisíc zlatých.

Nájemce rekonstruoval

V roce 1891 si pronajal pivovar poslanec zemského sněmu Arnold Janda, jehož místo po smrti zaujal jeho syn, který v roce 1937 zavedl moderní chladicí kompresory, tanky, vybavil nové laboratoře a postavil garáže. Jenže za dva roky přišli do Vyškova nacisté, zabavili všechna nákladní auta pro wehrmacht, část zaměstnanců byla poslána na práce do Německa a další museli jít budovat vojenské objekty v rozsáhlém areálu střelnice, kde se připravovali němečtí piloti, tankisté a pěšáci na východní frontu.

Dramatický okamžik pro vyškovský pivovar nastal v roce 1943, kdy měl být do konce roku definitivně odstaven. Den před uplynutím lhůty zachránila pivovar intervence německého důstojníka dr. Karla Landsmanna, který získal pivovarnický podíl od tchyně Marie Dworské. Poslední válečná várka světlého a černého piva byla uvařena 25. dubna, ale krátce nato začalo večer mohutné bombardování Vyškova, které trvalo celou noc. Vyhořela polovina pivovaru, popelem lehly veškeré zásoby sladu, krmiv a více než tři tisíce dřevěných sudů. Jako zázrakem zůstaly nepoškozeny stáčírny, strojovny a varna.

Vyškovské pivo chutnalo ruským vojákům asi ještě víc než husitům. Vležáckém sklepě zvládli vypít 47 sudů, jeden sedmdesátihektolitrový byl navrtaný, v kvasírně z 18 plných kádí zůstala polovina prázdných, v ostatních se nacházel jen zbytek kvasnic.

Za 10 dní dokázali vojáci Rudé armády vypít 1235 hektolitrů piva. Tedy úctyhodný výkon.

První poválečná várka světlého vyškovského piva byla uvařená již 13. 6. 1945 v provizorní vaně pod širým nebem.

Snad už dost historie o pivovaru ve Vyškově, i když o jeho konfiskát byly vedeny stejně dlouhé spory jako při restitucích o určení majetku, o který se hlásilo i Olomoucké arcibiskupství. Vyškovský pivovar nakonec zůstal jako partner v a. s. Jihomoravské pivovary, je vybaven moderní technologií, linkami na stáčení piva do lahví o obsahu 0, 5 a 0, 355 litru, sudy KEG s obsahem 20, 30 a 50 litrů. A to vše při zachování původního výrobního postupu s podílem tradiční rukodělné práce a vlivu člověka na utváření konečné chuti a kvality piva.

Získává postupně věhlas

Vyškovské pivo nemá na Moravě slávu jako Starobrno, ale už se o něm mluví ve světě. Po dřívějším exportu do Švédska, Itálie a Chorvatska zamířilo letos až do zámoří. Konkrétně do USA a ještě konkrétněji do Chicaga. K tomuto zámořskému obchodu došlo zcela náhodou. Do Vyškova přijel loni Čechoameričan Josef Mareš, který v tomto hanáckém městě před usídlením v Americe vojákoval. Chtěl si zavzpomínat na mladé vojenské časy a okusit, jak po letech chutná vyškovské pivo. Tak došlo k setkání Čechoameričana s ředitelem vyškovského pivovaru Ing. Jiřím Piňosem. Slovo dalo slovo a došlo k zajímavému kontraktu. Pan Mareš jako mezinárodní potravinářský manažer vše zařídil a letos v dubnu se vydal z Vyškova první kamion se 40 320 třetinkovými láhvemi dvanáctistupňového světlého Březňáku do přístavu v Brémách. Odtud loď s nákladem 1680 palet doplula 25. dubna do New Yorku a putovala až do Chicaga.

Povšimněte si, že počet 1680 palet symbolizoval oslavný letopočet jubilejního výročí, které Vyškovští zvýraznili ještě novým silným pivem, jež nese název Jubiler a má sílu 16, 80 stupňů. Jak promyšleně chytré. Málem bychom zapomněli, že vyškovský pivovar dodal nedávno poprvé 600 palet všech osmi klasických piv do Maďarska a stejný počet 12 tisíc lahví na Slovensko. Těsně před podpisem je smlouva s Bulharskem a nečekaný zájem o vyškovské pivo projevila Austrálie a dokonce Čína. Hanácké město má tak reálnou naději, že bude vyvážet pivo do čtyř světových kontinentů, což Olomoucké biskupství po dlouhá staletí svého vlivu na pivovar ve Vyškově ani při zázraku netušilo.

Vyškovské pivo si vede znamenitě i v těžké konkurenci na domácím trhu. V degustační soutěži o Zlatý pohár Pivex 2005 se mezi sedmými druhy piv za vyrovnanou kvalitu drží vyškovský světlý Džbán 11 . V soutěži tmavých pivních značek bez ohledu na stupňovitost je Havran 11 na 10. místě. Není ani bez zajímavosti, že pivo z Vyškova má za první měsíce letošního roku v prodejnosti primát dokonce v pražské pivní galerii. Vyškovský pivovar tak získává dobrou pověst doma i ve světě, i když ještě něco postrádá. A to svůj vlastní název, jako třeba Haná, Hanák nebo Vyškovan.... (Rovnost)

pozvánka

- Ve dnech 13. a 14. srpna proběhne ve vyškovském pivovaru den otevřených dveří. Účinkují Anna K., Ready Kirken a mnoho dalších. Začátek je v 10 hodin.

- K 325. výročí svého založení vyhlásil Pivovar Vyškov pro sportovně založené příznivce pěnivého moku soutěž " Vyškovské hospůdky".

- Do konce září je nutno navštívit nejméně deset z patnácti doporučených hospůdek, restaurací a občerstvení a v každém vypít alespoň jedno vyškovské pivo.

- Od hostinského dostanete razítko do svého " cyklo- pivního průkazu".

- Na začátku října proběhne slosování a vyhodnocení nejlepšího " pivního cyklisty", který bude náležitě odměněn. (Rovnost)


Rodinný pivovar Bernard a.s. dokázal zvýšit výstav nepasterizovaného piva Bernard v prvním pololetí letošního roku na 67, 5 tis. hl., což představuje oproti loňskému roku za stejné období zvýšení o 8, 6 tis. hl., tedy nárůst 14, 3%. Cílem pivovaru v letošním roce je dosáhnout výstavu piva mezi 137 - 140 tis.hl.

Meziročním srovnání leden - červen 2004 / 2005 nárůst

Výstav piva 58, 9 tis. hl / 67, 5 tis. hl 14, 3%

Obrat 103, 4 mil. Kč / 127 mil. Kč 22, 8%

Výnosy z prodaného piva 91, 3 mil. Kč / 118, 3 mil. Kč 30%

Na růstu výstavu piva se významnou měrou podílí export, především Slovensko, Rusko, tradičně Švédsko, rozvijí se vývoz do Velké Británie, Španělska, Polska, Austrálie. Ve srovnání prvních devíti měsíců 2004/2005 představuje nárůst exportu 148 procent (všechny exportní země se podílí na výstavu pivovaru v období 1 – 9/2005 celkem 11.280 hl piva).

Pro zajištění dalšího růstu výstavu pivovaru a zajištění zkvalitnění výroby jsme v prvním pololetí letošního roku investovali 10 mil. Kč, např. investice do nové myčky lahví byla v hodnotě 8 mil.Kč.

Pro závěr roku 2005 a rok 2006 máme v plánu další investice v řádu desítek milionů korun. Jedná se o rozšíření kvasné kapacity, úpravy chlazení, rozšíření ležáckých tanků, příprava architektonické studie nástavby administrativní budovy, varny a ležáckého sklepa.

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován.

Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva značky Bernard a prodává je přibližně do 1600 restaurací po celé České republice. Podle hodnocení CZECH TOP 100 roku 2005 se Rodinný pivovar Bernard v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“ se umístil na 3. místě v České republice, současně se stal v roce 2002 až 2005 nejobdivovanější firmou na Vysočině. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Bernard mění reklamní strategii

[středa, 19. říjen 2005]

Rodinný pivovar Bernard se rozhodl vrátit k positioningu "Vlastní cestou", který představuje Bernard jako jedinečné nepasterizované pivo na trhu.

Rodinný pivovar Bernard na sebe během posledních dvou let upozornil kontroverzní reklamní kampaní "Svět se zbláznil, držte se...", která se vyjadřovala k aktuálním politickým i společenským událostem (naposledy např. k CzechTeku). Nyní se však rozhodl vrátit k původnímu positioningu "Vlastní cestou", který představuje Bernard jako jedinečné nepasterizované pivo na trhu. Od roku 2001 pivovar spolupracuje s reklamní agenturou Euro RSCG, která pro něj vytvořila i nynější sérii inzertních fotografií Zlato, určenou především pro exkluzivní časopisy. Objevovat se v nich začnou od listopadu, uvažuje se i o venkovní reklamě. Na fotografiích Tomáše Berana je Bernard představen v podobě různých šperků, které zdobí lidi, a má tak komunikovat "výjimečnost" piva.

Pivovar i agentura se podle spolumajitele Stanislava Bernarda rozhodly upustit od dosavadní reklamní strategie "Svět se zbláznil..." jednak kvůli časové náročnosti (bylo nutné rychle reagovat na vzniklou situaci), tak kvůli kontroverzím, které mezi veřejností vyvolávala. Svůj účel zasáhnout média i veřejnost však prý splnila. Bernard zároveň začal vydávat časopis s názvem Vlastní cestou, který bude distribuován především v síti jeho restaurací. Loni pivovar investoval do venkovní reklamy přes 9 mil. Kč, letos do konce září již 9, 6 mil. Kč, z toho většinu (přes 8 mil.) do outdooru, zbytek do tisku. (Marketing & Media)


Značka Bernard získala významné ocenění, třetí místo v novinářské anketě Naše pivo 2005, pořádané v rámci prestižní soutěže České pivo roku 2005. Bernard se umístil za dvěma značkami z produkce pivovarského gigantu SAB Miller.Vyhrála značka Pilsner Urquell, druhý byl Gambrinus. Obě tyto značky představují na českém trhu mnohamilionový objem hektolitrů. Na skvělém třetím místě se umístila značka Bernard se svými 130 000 hl. piva. Čtvrté místo obsadil Budějovický Budvar, který se v loňském roce s Bernardem dělil o třetí místo.

Naše pivo 2005 je jediné hodnocení popularity jednotlivých značek piv, které každoročně pořádá Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s médii z celé České republiky. Hlasující novináři vybírají 5 značek z listiny piv vyrobených v ČR a konečné pořadí vznikne prostým součtem všech hlasů.

„Bernard je prémiovou značkou s relativně malým tržním podílem. Jsme vzácným kořením českého trhu s pivem.“ říká s úsměvem Stanislav Bernard a dodává: „O to více vyniká výborné vnímaní značky v kontrastu s pivními giganty. Také naše strategie výroby piva zůstává i nadále stejná. Zachováme tradiční chuť zajímavého a poctivého českého ležáku.“

O umístění rozhodoval rekordní počet 117 redakcí, které odpovídaly na otázku: „Kterých pět piv považujete za nejpopulárnější?“ Bernard uspěl mezi 68 nominovanými značkami piv, což je v dosavadní historii ankety zdaleka nejvyšší počet. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Komunikační agentura Euro RSCG Prague připravila novou kampaň Rodinného pivovaru Bernard, která zdůrazňuje jedinečnost a výjimečnou kvalitu této prémiové značky.

Rodinný pivovar Bernard a komunikační agentura Euro RSCG Prague jsou dlouholetými partnery - Euro RSCG Prague pro něj připravila svou první kampaň „Vlastní cestou“ již v roce 2001.

V loňském a letošním roce Bernard a Euro RSCG Prague zaujali spotřebitele i odbornou veřejnost svými vizuály ze série „Svět se zbláznil, držte se… “, která se vyjadřovala k aktuálním událostem, jež hýbou naší společností či její politickou scénou.

Tato kampaň byla vytvořena za účelem získání maximální možné pozornosti veřejnosti i médií. Díky jejím sedmi motivům skutečně v průběhu jediného roku vzrostlo povědomí o značce a její spontánní znalost. Z tohoto pohledu tedy kampaň svůj účel jednoznačně splnila.

Agentura spolu s klientem došla k závěru, že tímto způsobem nemůže prémiovou značku Bernard komunikovat dlouhodobě. Po vzájemné diskusi se proto rozhodla vrátit k hodnotám značky ztělesněných positioningem „Vlastní cestou“, podle kterého je Bernard jedinečné nepasterizované pivo, které jde svou vlastní cestou, cestou k dosažení dokonalosti.

Co vlastně odlišuje Bernarda od jeho konkurence? Bernard je prémiové pivo, které si zachovává tradiční chuťovou zajímavost poctivého českého ležáku od převládajícího trendu „eurobeerů“.

S touto myšlenkou připravila agentura nový komunikační koncept „Zlato“, který je oslavou individuality - dle tohoto konceptu je Bernard šperk mezi pivy, který vyjadřuje osobnost svého nositele. Pivo Bernard tedy bylo transformováno v různé druhy šperků, které zdobí různé typy lidí.

Pivo v podobě šperku symbolizuje unikátnost a výjimečnou kvalitu produktu. Pro tento prémiový produkt jsme tedy chtěli vyvinout i nový, elegantní a „prémiový“ layout. Nový koncept je vizuálně jednoduchý, ale působivý, konzistentní, snadno rozvinutelný do mnoha exekucí, nadčasový a tedy použitelný v dlouhodobém časovém horizontu.

Nová kampaň agentury Euro RSCG Prague pro rodinný pivovar Bernard bude nejprve ke shlédnutí v tisku a na venkovních médiích. Do budoucna však není vyloučeno její nasazení i v jiných médiích. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Rodinný pivovar Bernard zahajuje vydávání nového magazínu s názvem Vlastní cestou. Bernard je první pivovar, který přichází s magazínem zaměřeným na životní styl. Vedle svých názorů a úspěchů, má v úmyslu v magazínu představovat především zajímavé lidi a mimořádné události.

„Vlastní cestou - zní náš slogan. Hledáme cesty, po kterých jiní nechodí.“ vysvětluje vznik magazínu spolumajitel pivovaru pan Stanislav Bernard a doplňuje: „Magazín postavený na zajímavých textech a působivých fotografiích, je další způsob, jak komunikovat s veřejností. Firemní magazíny vydávají mnohé společnosti, ale většinou prezentují a propagují své produkty. My se opět vydáváme vlastní cestou. Samozřejmě budeme psát také o tom, co jsme v pivovaru udělali, v čem jsme dobří, lepší než ostatní, ale více stránek věnujeme něčemu jinému. Událostem ve sportu, umění a kultuře, připravujeme zajímavé rozhovory s lidmi, kteří jdou také vlastní cestou.“

První číslo o třicetišesti stránkách vychází nákladem 18 000 výtisků. Magazín Vlastní cestou vychází čtvrtletně, objednat si jej můžete na www.bernard.cz. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Rodinný pivovar Bernard jako první pivovar v České republice, vyhlásil novou celoroční soutěž zaměřenou na nejlepší možné ošetření čepovaného piva. Veškeré výsledky hodnocení jsou propojeny s počítačovým informačním systémem pivovaru a umožňují stanovit výsledky aktuálního pořadí. Hodnoceny budou všechny značkové restaurace, bary, kavárny i hotely.

„Rozhodli jsme se výrazně podpořit kvalitu čepování našeho nepasterizovaného piva Bernard“ vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: „Bernard je prémiová značka, která musí mít i odpovídající podmínky ošetření čepovaného piva.

Pivovar klade největší důraz např. na četnost sanitace výčepního zařízení, ale i na ostatní parametry jako je čistota skla, použité tlačné plyny, kompaktnost a kroužkování pěny. S tím plně souvisí i čistota narážecí hlavy, chladícího zařízení a ostatní čistota v provozovnách. Každé z deseti kritérií má určenou objektivně měřitelnou bodovou stupnici, podle které je restaurace, bar, kavárna či hotel ohodnocen, a to pět až šestkrát za rok.“

Soutěž TOP 100 – gastro vyhlásil pivovar 1.9.2005 a potrvá do 31.8.2006. Po ukončení ročního období, budou na slavnostním vyhlášení soutěže Top 100, předány certifikáty kvality nejlepším sto restauracím, současně s předáním hodnotných cen. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Výdělky necháváme našim dětem

[úterý, 18. říjen 2005]

S ředitelem poličského pivovaru Karlem Witzem o pivu, vínu i chystané silnici R35. Karel Witz se už dvanáct let stará o rozvoj pivovaru v Poličce. Bývalý muzikant, který v sedmdesátých letech hrál například s Mariánem Vargou, totiž patří do jednoho z právovárečných rodů. Jejich potomci v roce 1993 dostali pivovar zpátky v restituci. Tehdy firmě mnoho lidí nedávalo skoro žádné šance na přežití.

„Soud tehdy rozhodoval o oprávněnosti restitučního nároku. Pivovar jsme získali zpět, ale hodně lidí tvrdilo, že brzy skončíme. Ovšem my jsme se rozhodli, že se o pivovar budeme starat sami a zkusíme uspět. Dopředu jsme si také uvědomili, že z našeho podnikání asi na dlouhá léta velké výdělky nekoukají. Věděli jsme, že deset nebo dvacet let není žádná velká doba. Výdělky zkrátka necháváme až našim dětem, “ říká Witz.

* Poličský pivovar před druhou světovou válkou vlastnily právovárečné rodiny. Byly to skutečně rody, které byly po staletí spojené s Poličkou?

Soud v roce 1993 rozhodoval o vrácení majetku těm rodinám, které pivovar vlastnily k datu znárodnění v roce 1950. Tehdy skutečně pivovar vlastnili potomci rodů, které jsou pevně svázané s Poličkou. Ovšem nedá se říct, že by úplně všichni žili v Poličce několik staletí. Dnes jsme akciovou společností a je jasné, že se vlastnické podíly poněkud změnily. Někdo z původních vlastníků nechtěl čekat, až budeme ziskoví. Důvodem bylo třeba i stáří. A tak se postupem času struktura vlastníků proměnila.

* Jste typicky regionálním pivovarem. Změnila se nějak v poslední době situace v Pardubickém kraji, nebo tu stále vládne plzeňský pivovar?

Odstup značek Gambrinus a Prazdroj je značný. Myslím, že se už několik let na takzvané pivní mapě regionu nic nemění. Pokud náhodou někde zaznamenají tato piva pokles, tak to plzeňský pivovar nemusí ani příliš zajímat. Doženou to jinde. Na druhou stranu všechny malé pivovary, včetně našeho, se snaží okamžitě obsadit jakékoli příležitosti. Takže je to neustálý souboj a všechny ztráty se snažíme ihned nahrazovat. Čísla za září jsou navíc pro všechny pivovary hodně příznivá, takže se dá říct, že si každý přišel na své.

* Chystáte nějaké novinky? Speciální vánoční várku nebo něco podobného?

Nechystáme, protože momentálně máme hodně práce s dokončením čistírny. Také upravujeme dva sklepy, takže máme dost práce na dva příští roky. Samotné pivo a jeho prodej je jen část toho, čemu se musíme věnovat. Je třeba se starat o spoustu dalších věcí, aby pivovar fungoval. Z těchto důvodů jsme také nyní zcela rezignovali na export. Prakticky nevyvážíme a ani se nesnažíme nijak extrémně uspět mimo hranice kraje. Pro nás je teď nejdůležitější rozšíření výroby. Pak teprve budeme chtít expandovat i jinam. A pak zase přijdou další úpravy pivovaru. Zkrátka je to takový kolotoč.

* Některé výzkumy říkají, že lidé v Čechách mají stále více v oblibě víno. Myslíte, že víno může být v budoucnu pro pivo konkurentem?

To si rozhodně nemyslím. Odpovím příkladem. Situace na pivním trhu je už léta ustálená a nezaznamenala výrazný pokles. Mluvil jsem o tom, že září dopadlo pro pivovary příznivě, kdy firmy přidaly do kroku. Při srovnání produkce za stejné období dosáhly čísla 104, 5%. Jenže ze všech dalších údajů vyplývá, že české pivovary obvykle okolo 5% své produkce směřují na export. Prostor pro zvyšování prodeje je tedy pouze ve vývozu. Lidé u nás pili a pijí hodně piva a nástup vína to neovlivní. Pro nás je spíš daleko zajímavější to, že se ročně obmění jedna třetina odběratelů. Přitom nevíme proč. Možná lidé chtějí ochutnávat stále nová piva, a tak se musí měnit i nabídka. Musíme se proto hlavně snažit hledat nové odběratele.

* V současné době se rozhoduje o tom, kudy v regionu povede silnice R 35. Sledujete vývoj okolo jednání a myslíte, že by vám nová silnice pomohla například při rozvozu piva?

Tato věc jde úplně mimo mě. Vždyť než taková silnice doopravdy vznikne, tak uplyne třeba dalších deset let. Proč bychom se o to nyní měli zajímat? Kdo ví, co bude za deset let? Navíc, soukromí přepravci, kteří rozvážejí naše pivo, používají nyní hlavně stará auta. A to je problém. Nová silnice starým autům nepomůže. (MF Dnes)


Pivovar vaří originální mok

[pondělí, 17. říjen 2005]

Pivovar Nová Paka prodal 46 tisíc hektolitrů piva, což je skutečnost loňského roku. Do konce prosince by měl uvařit celkem 60 tisíc hektolitrů.

Akciová společnost Pivovar Nová Paka hospodaří od roku 2003 se ziskem, pracovní příležitosti nabízí 60 zaměstnancům. Podnik prošel v poslední době řadou změn, kterých si jistě všiml především zákazník.

Veškeré značky piva mají jednotné logo se soudkem u označení názvu Novopacké pivo. Přestal se vařit Bohém, nabídku obohatil speciální mok s výluhem konopných květů, který je určen především zahraničním zákazníkům. Ostatní zažité názvy, například Brouček, zůstávají. Pivo je navíc expedováno v nových kompaktních přepravkách, v obalech převažují klasické skleněné lahve, do plastových se stáčí okrajově.

"Od roku 2003 se pivovar stabilizoval co se týká portfolia zákazníků. U tuzemského trhu není vývoj tak strmý, stále svádíme boj s konkurencí. Navíc cena piva neodpovídá vynaloženým nákladům. Držíme se i klasické technologie výroby, což je ekonomicky náročnější, " vysvětluje ředitel Jaromír Bulko.

Pivo za hranice Protože české pivo má v zahraničí stále svůj zvuk, vsadili Novopačtí na export. Za hranice vyvážejí padesát procent produkce. Zajišťují menší zakázky a dokáží tím flexibilně reagovat na poptávky trhu. Nechtějí riskovat závislost na jednom odběrateli, proto přistoupili k diverzifikaci zákazníků. Nyní vyvážejí do 12 států, největší část produkce směřuje do Německa, dále Švédska, USA a Polska. Mezi stabilní a zajímavé odběratele patří také Litva, Finsko. Packý mok ale putuje i do Izraele a Jižní Korey.

Vloni pivovar vystavil necelých 46 tisíc hektolitrů piva, nyní je splněn loňský výstav a do konce roku by zde měli uvařit 60 tisíc hektolitrů. Ředitel Bulko potvrdil, že tím se vlastně naplňuje stanovený cíl akcionářů, a to zařadit malý nezávislý pivovar mezi funkční, ekonomicky samostatné podniky s vybudováním stálé sítě zákazníků v regionu, zajímavých odběratelů v zahraničí a s podporou cestovního ruchu. "To jsou tři pilíře našich aktivit, " zdůrazňuje ředitel a dodává, že podnik je stabilizován a úspěchy přikládá především dobré týmové práci.

Co se týče cestovního ruchu, společnost zřídila samostatné oddělení, které se zabývá přílivem návštěvníků a garantuje jim nejen prohlídku pivovaru s odborným výkladem a příjemným posezením v nové restauraci na varně, ale i možnost ubytování a stravování u svých partnerů z regionu, kteří úzce spolupracují s pivovarem.

Vedle dvoumilionové investice do prezentační místnosti byla dokončena celková rekonstrukce spilky, sklepa, revize vodního hospodářství s přepláštěním vrtu a modernizací vodovodní potrubí, renovována byla technologie na lahvové lince. Změnami prošel celý areál - došlo k vyasfaltování dvora, hlavní budova získala zčásti novou omítku, byla vyměněna okna, investice se dotkly nové počítačové sítě, vozového parku a také reklamy.

Zdražování neplánují

V současné době pivovar nepočítá se zdražením produktu, a protože podle ředitele je vždycky co vylepšovat, připravuje na prosincový trh překvapení. Půjde prý o originální pivo, které tu ještě nebylo. (Noviny Jičínska)


V roce 1935 se začala v tehdejším Obecním pivovaru Náchod používat chráněná značka Náchodský Primátor (v souvislosti s výrobou 12% tmavého piva) - předchůdce současné známky PRIMÁTOR - letos tedy Pivovar Náchod slaví 70 let od doby kdy náchodské pivo pod tímto názvem mohli ochutnat první konzumenti nejen v České republice ale i v zahraničí.

Dnes Pivovar Náchod patří svým vybavením technologicky mezi nejmodernější pivovary naší republiky.ilustrační foto Rozsáhlé rekonstrukce a modernizace technologického vybavení, které proběhly v posledních letech, umožňují vařit pivo klasickou, staletími prověřenou, technologií charakteristickou pro české pivo. Pivo tak splňuje vysoké mezinárodní požadavky na kvalitu a zároveň si zachová svou nezaměnitelnou lahodnou chuť.

Chloubou pivovaru jsou originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o PRIMÁTOR 16% Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) - speciální světlá piva a nejsilnější české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10% obj.) - speciální tmavé pivo.

V září letošního roku doplnil Pivovar Náchod produktovou řadu piv o PRIMÁTOR 13% Polotmavý – speciální polotmavé pivo (s obsahem alkoholu 5, 5% obj.). Toto speciální pivo se vyznačuje originální červenohnědou barvou staré pivovarské mědi a hustou pěnou. Díky použití částečného sypání karamelového a pšeničného sladu bylo docíleno úplně nové chuťové varianty a to originální harmonické lehké karamelové příchuti a vůně s jemnou chmelovou hořkostí a s příjemným osvěžujícím řízem. Pivo je dodáváno v klasických 0, 5 l lahvích NRW nebo v KEG sudech o obsahu 30 l, jeho minimální trvanlivost je 9 měsíců.

Pivovar Náchod dosáhl v roce 2004 výstavu 143 915 hl piva, což je oproti roku 2003 (140 576 hl) zvýšení o 3 339 hl, tj. o 2, 4%. Z celkového výstavu činil export 9 538 hl (6, 6%), v porovnání s rokem 2003 (8 783 hl) jde o zvýšení o 8, 6%, kdy se vyváží především světlý ležák Premium. Nejvyšší celkový nárůst prodejů vloni zaznamenaly shodně nealkoholické pivo (Primátor je jeho druhým největším výrobcem v celé ČR) a 24% tmavý speciál Double - o 25%, dále tmavý ležák - o 21% a 16% světlý speciál Exkluziv - o 16%. Rozhodující podíl na výstavu má i nadále světlý ležák Premium - 42% a světlé výčepní pivo - 39%.

Od ledna do srpna letošního roku činil celkový výstav pivovaru 89 874 hl piva, z nichž 8 432, 8 hl (9, 4%) tvořil export. Oproti stejnému období loňského roku zaznamenal export navýšení o 3, 4% přičemž majoritní podíl na zvýšení exportu tvoří vývoz do zemí Velké Británie, Slovenska, Ruska, Polska, Francie, Německa, Španělska, Švédska a Dánska.

Nejvyšší podíl na produkci piva má zejména světlý ležák Premium, který zaujímá 45% následován světlým výčepním pivem s podílem 34% z celkového výstavu. (Čerstvé zprávy)


Rodák ze Svijan, přední manažer a popularizátor českého pivovarství a sladařství Antonín Kratochvíle byl na Svatováclavské slavnosti českého piva u příležitosti vyhlášení ankety České pivo a Naše pivo v Praze uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Antonín Kratochvíle se narodil v rodinném pivovaře ve Svijanech v roce 1929 se stejným křestním jménem jako jeho otec, děd a praděd. Zdálo se však, že se "pivovarským" nestane, neboť se mu líbili stroje a mechanizmy. Když však rodina na začátku okupace v roce 1939 přišla o majetek a otce Němci zavřeli do koncentračního tábora, přece jen mladý Antonín nastoupil v pivovaře v Krušovicích, kde se v roce 1946 vyučil sladovníkem.

V průběhu let pracoval v pivovarech v Chebu, kde se naučil mimo jiné i vařit pivo z rýže. Po studiu na pivovarské průmyslovce a na VŠ chemicko-technologické nastoupil v roce 1961 do Jihočeských pivovarů jako technický náměstek, v roce 1970 však byl odvolán. Až v roce 1990 se stal ředitelem státního podniku Pivovary České Budějovice. V letech 1992 - 2000 pak byl výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven.

Po odchodu do důchodu působil jako poradce v Číně a Polsku, je soudním znalcem, členem představenstva společnosti Drinks Union a píše odborné články a publikace. Je například spoluautorem učebnice Technologie sladu a piva a v tisku je kniha Pivovarství českých zemí v proměnách 20. století. "Mám pivovarské řemeslo nesmírně rád. Navíc jsem měl velké štěstí - měl jsem možnost během své kariéry poznat řadu vynikajících sladařských a pivovarských odborníků. Byli to lidé, kteří mi předali řadu cenných znalostí a zkušeností a teď se snažím i já, aby se české pivo dále rozvíjelo, " řekl Antonín Kratochvíle při převzetí diplomu potvrzujícího jeho vstup do Síně slávy.

V Pivovaru Svijany se Antonín Kratochvíle jako host objevil vloni na pozvání ředitele Františka Horáka, aby společně oslavili 440. výročí založení pivovaru ve Svijanech. (Liberecký den)


Zlatopramen tahounem růstu

[neděle, 16. říjen 2005]

Pivovarská skupina Drinks Union v září prodala na domácím trhu rekordních 63 tisíc hektolitrů piva. Loni ve stejném období společnost prodala přibližně 58 tisíc hektolitrů. Podle obchodního a marketingového ředitele Jiřího Štesla bylo hlavním tahounem růstu pivo Zlatopramen 11, jehož prodej v září meziročně vzrostl téměř o čtvrtinu. Zvýšil se jak jeho prodej v obchodní síti, kde se prodává především v lahvích, ale i v restauracích, kam společnost dodává především sudy se Zlatopramenem. (Právo)


Pivo v Moskvě? Češi slaví úspěch

[neděle, 16. říjen 2005]

Německé pivo Warsteiner za sedmdesát rublů, český Zlatopramen za šedesát a místní efes za padesát rublů. Návštěvníci ruských hospod a restaurací si mohou také pochutnat na řadě zahraničních piv, stále populárnější jsou však ta česká.

V poslední době i ústecká značka Zlatopramen 11°.

Nápojářská skupina Drinks Union posiluje svou obchodní pozici v Rusku, a protože na východním trhu je podle ředitele podniku Milana Hagana pro české pivo ještě místo, vaří tam zlatopramen v licenci pivovar Efes. Roční produkce v jeho moskevském závodě má přesahovat 100 tisíc hektolitrů.

A české, potažmo severočeské pivo je v Moskvě vidět. Na Tverského bulváru a před ruským parlamentem Dumou jsou desítky bilboardů se známou siluetou Hradčan a nápisem Krušovice, na plakátech je prezentováno licenčně vyráběné pivo Kozel.

Zlatopramen je pak nabízen přímo v centru Moskvy u Kremlu a před Dumou, v Rusy a turisty oblíbených otevřených restauracích, v nichž je jen bar a několik stolů, které kryjí slunečníky, teď - v začínající tuhé ruské zimě - i teplomety.

"Dávám si efes, je levnější, ale vaše pivo jsem také ochutnal, je moc dobré, " říká asi pětadvacetiletý Moskvan Sergej Petrovič, který sedí v baru, na slunečnících je nápis Efes, na Rudé náměstí i s mauzoleem lze z baru dohlédnout. V přepočtu na koruny tu vyjde zlatopramen na 48 Kč.

Barman Vasil také říká, že se ústecké pivo prodává dobře. „Lidé hlavně ochutnávají, pak si dají ruské. A jaké je nejoblíbenější pivo v Moskvě? No dost se tu pije podle mne naše ruské - pivo Bočka, “ míní.

"Vstoupit na ruský trh nás přiměla jeho velikost, dynamika růstu a všeobecná oblíbenost českého piva, " říká Hagan. "Ruský pivní trh je objemem 76 milionů hektolitrů pátým největším na světě. Pro české vývozce je ovšem špatně dostupný, protože je chráněn vysokými celními sazbami, " říká šéf.

S prodejem licenčního piva je ale ústecký podnik spokojen. Podle vyjádření technologa Drinks Unionu Jindřicha Chejna se postupně zvyšuje jeho prodej. Daří se také splňovat základní podmínku pro udělení výrobní licence - aby se kvalita ruského piva od Zlatopramenu z Krásného Března nelišila.

"České i ruské pivo musí mít stejné chuťové vlastnosti. Pivovar Efes proto používá stejné suroviny a technologický postup jako pivovar v Krásném Březně, a moskevský sládek navíc posílá do Ústí z každé várky vzorky stočeného piva, " říkají ústečtí pivovarníci.

Drinks Union není jediným českým pivovarem, který vyrábí v Rusku licenční pivo. Stejný postup praktikuje i Plzeňský Prazdroj nebo Pivovary Staropramen.

Drinks Union je pátým největším výrobcem piva v Česku s více než pětiprocentním podílem na trhu.

Pod svou hlavičkou sdružuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Loni zvýšil výstav o pět procent na 936 tisíc hektolitrů. Tržby společnosti se meziročně zvýšily o osm procent a překročily 1, 1 miliardy korun. (iDnes)


O pivní slávě vědí i v cizině

[čtvrtek, 13. říjen 2005]

U hostů z Německa to Plzeň ve srovnání s Oktoberfestem neprohrála. Lidi různého věku, hudebního vyznání a jazyka svedl o víkendu do Plzně tradiční Pilsner Fest. Program kromě pěnivého moku nabízel také spoustu muziky, dobrého jídla, soutěží a jiné zábavy.

„Jezdím každý rok kvůli koncertům. Letos jsem se těšil především na Wohnouty, “ řekl Ondřej Plic z Manětína, který s kamarády seděl v sobotu v poledne u piva v hlavním stanu na pivovarském nádvoří.

Osmiletý David popíjel limonádu a zuřivě fandil svému tátovi, který se zúčastnil soutěže ve stavění pyramid ze špalíků. „Je to zábava, líbilo se mi i v pivovarském muzeu, třeba ten hrací stroj a taky zvonek na konci prohlídky, “ popisoval své zážitky David.

V pivovaru si užívali i návštěvníci z Německa. S nadšením se účastnili i soutěží. „Jezdíme také do Mnichova na Oktoberfest. Je to větší akce než v Plzni, ale tady se také dobře bavíme. Ještě vám prozradím tajemství - zdejší pivo mi chutná víc než naše, “ přiznal Konrad Hackel.

„Mně se tady líbí víc než v Mnichově. Tam přijíždí daleko víc lidí, člověk se pořád tlačí v davu. Na prohlídce plzeňského pivovaru jsem byla už potřetí a pokaždé objevím něco zajímavého, “ prohlásila jeho žena Angelika. Dále přiznala, že nikdy neodolá českým knedlíkům. Kromě němčiny zněla v davu nejčastěji angličtina, francouzština a ruština. (MF Dnes)


Na plzeňském náměstí včera společným přípitkem začal třídenní Pilsner Fest, tradiční oslava uvaření první várky piva Pilsner Urquell. Plechovkovým prazdrojem si připilo 2773 lidí, což nestačilo k překonání dosavadního rekordu. Předloni oslavám připilo 4956 lidí.

„Je tu výborná atmosféra. V poslední době chodíme na náměstí snad na všechny akce, na přípitku jsme ale poprvé. Samozřejmě jsme přišli hlavně podpořit rekord, “ svěřil se Plzeňan František Flígl.

„Doufám, žemáte všichni nafasováno, teď přijde ten okamžik. Budeme počítat od deseti dolů a řekneme si Na zdraví, “ burácel náměstím hlas moderátora Petra Rychlého.

Zaplněnému náměstí poděkoval primátor Miroslav Kalous. „Jsem rád, že Plzeň dala světu pivo. To pivo to teď městu vrací, “ řekl. Generální ředitel Prazdroje Mike Short pozval lidi do průvodu mířícího na nádvoří pivovaru, kde je až do neděle připraven hudební program na dvou scénách a další atrakce. Vrcholem bude dnešní ohňostroj ve 22 hodin. (MF Dnes)


Prazdroj zahájil přestavbu závodu

[čtvrtek, 13. říjen 2005]

Rozsáhlá přestavba Plzeňského Prazdroje umožní rozšíření výroby piva. Přitom zůstane zachováno historické jádro areálu.Plzeňský Prazdroj zahájil rozsáhlou přestavbu hlavního závodu v Plzni za stovky milionů korun. "Začala stavba deseti nových cylindrokónických (CK) tanků a současně rozšiřujeme sousední novou varnu Pilsner Urquell, " říká mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.

Podle něj je smyslem modernizace rozšíření a zefektivnění kapacit výroby piva, zejména kvůli stále rostoucímu exportu prémiové značky Pilsner Urquell. "Současně chceme závod rozvíjet jako atraktivní turistickou destinaci schopnou přivítat více než loňských sto tisíc návštěvníků, " uvedl mluvčí.

CK tanky používá plzeňský závod ke kvašení piva od roku 1991 a nyní jich má 150. Nových deset kvasných nádrží, do nichž podnik vloží desítky milionů korun, bude stát do konce roku. Každý tank bude mít objem 2400 hektolitrů, výšku 15 metrů a šířku šest metrů.

Šéf Prazdroje Mike Short uvedl, že investice celé skupiny - závody Plzeň, Nošovice a Velké Popovice - přesáhnou za finanční rok duben 2005 až březen 2006 loňských 1, 6 miliardy korun. "Hlavní akcí je nová stáčírna lahví a rozšíření varny Pilsner Urquell, " řekl Short.

Nová stáčírna piv Pilsner Urquell i Gambrinus, jejíž stavba začne ještě letos, by měla stát více než jednu miliardu korun. Třetí etapa budování varny, do niž už podnik dal 362 milionů korun a zprovoznil ji loni v září, začne počátkem roku 2006.

SABMiller má podle Shorta s pivovarem v Plzni velké plány. Do konce roku bude mít hotový plán využití celého 58 hektarového areálu. Přestavba z něj bude vycházet.

Prazdroj loni prodal 9, 7 milionu hektolitrů piva, o 200 tisíc hl více než předloni. Letos by se měl přiblížit k hranici deseti milionů hektolitrů. Export dosáhl 1, 7 milionu hektolitrů a meziročně se zvýšil o 13 procent, letos by měl být jeho růst ještě vyšší. (Plzeňský deník)


Přes léto se kvůli chladnému počasí vypilo méně piva. Pro pivovary to podle předběžných údajů znamená snížení výstavu o několik procent.

„Na pivo chodím dost často, ale je fakt, že když v létě není hezky, neláká mě to jen tak si sednout na zahrádku, jako když je vedro. Takže těch piv vypiju opravdu méně. A když prší, nechce se mi jít ani do hospody pod střechu, “ poznamenal čtyřiadvacetiletý Josef Kolář z Českých Budějovic. Podobně uvažujících pivařů je více.

„Pro nápoje obecně bylo toto léto velice špatné. Počasí se projevilo nejen na odbytu, ale i na provozu restaurací a náladě hostinských, kteří rušili různé zvláštní akce, “ potvrdil obchodní manažer Městského pivovaru Protivín Vladimír Jindřich, že se letošní léto vzhledem k odbytu piva nevydařilo.

Vodáků bylo na Vltavě dost

Pro pivovary představuje chladnější počasí několikaprocentní ztrátu na výstavu. „Přes léto děláme pět tisíc hektolitrů měsíčně, z čehož se asi dva tisíce vypijí právě v rekreačních oblastech podél Vltavy. U vodáků problém nebyl, ti jezdili, horší to ale bylo v kempech a tábořištích kolem Lipna, kde nebyli lidé. Ztrátu na celoročním výstavu odhaduji asi tisíc hektolitrů, “ naznačil zástupce ředitele českokrumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora.

Eggenberg, který je kvůli své velikosti zaměřen především na okolí Českého Krumlova, tak na studeném létě přišel asi o dvě procenta svého výstavu, který činí čtyřicet pět tisíc hektolitrů. „Není to ale nějak závažné, “ poznamenal Zagora.

Největší jihočeský pivovar, Budějovický Budvar, své průběžné hospodářské výsledky nekomentuje. Loni však piva vyrobil o padesát osm tisíc hektolitrů méně než v roce 2003, tedy o pět procent. Jako hlavní důvod uvedl chladné počasí, které panovalo mezi loňským dubnem a červencem. (MF Dnes)


Budvar slaví 110 let se SuperStar

[středa, 12. říjen 2005]

Bende, Dhába, Brzobohatý, Zelenková i Žbirka rozezpívají v sobotu pivovarský dvůr

Budějovický pivovar Budvar si v sobotu připomene 110. výročí založení. Přichystal proto oslavu spojenou s Dnem otevřených dveří, plnou hudby, atrakcí pro děti a prohlídek. Na celou akci na pivovarském dvoře od 10 do 20 hodin je vstup zdarma.

Prohlídky pivovaru a multimediální expozice se budou odehrávat v třicetiminutových odstupech. Lidé mají možnost podívat se, kde a jak se pivo vaří, multimediální expozice zase poutavě přibližuje historii pivovaru.

Příběh Budvaru a historii vaření piva v Českých Budějovicích zprostředkovávají obří plazmové obrazovky, hologramy a také tříprostorové kino. Návštěvníci nahlédnou do vnitřku varné pánve nebo starého měšťanského domu.

Připraveno je občerstvení a Budvar za nižší ceny - desetistupňový za 12, dvanáctistupňový za 15 korun. Dopravu zdarma do pivovaru zajistí historický trolejbus. Od nádraží odjede první v 9.30 a pak po hodině až do 16.30 hodin, kdy vyjede poslední. K nádraží pojede od pivovaru první v 10 hodin a pak v hodinových intervalech až do pěti odpoledne.

Hudební program startuje v 9.30 hodin vystoupením Budvarky. Od 10 do 12 se představí Jihočeské divadlo s hrou Desatero přikázání. V poledne jej vystřídá Jakub Smolík, po něm přijde na pódium ve 13 hodin Jitka Zelenková. Od 15 do 16 hodin diváky pobaví Vladimír Hron.

Zbytek odpoledne a večera vyplní Ondřej Brzobohatý s Bůhví, Slackers, Miro Žbirka a jako hlavní hvězdy finalisté letošní řady SuperStar Petr Bende a Gabriela Al Dhába. „Chtěli jsme připravit zábavu pro všechny věkové skupiny, proto tam máme jazz, dechovku, SuperStar i baviče. Program má být celodenní a pestrý, aby si každý našel důvod, proč by přišel do pivovaru, “ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Vystoupí i Jihočeské divadlo, Divadlo Kvelb, mažoretky, roztleskávačky, pro děti bude nachystána autodráha, hokej, balony i nafukovací hrad. V osm večer oslavy vyvrcholí ohňostrojem. Petr Bende vystoupí se svou kapelou, která doprovodí i Al Dhábu. „Zazpíváme určitě dva duety. Já zahraju hlavně své autorské skladby, možná zařadíme i něco ze soutěže. Gába připomene písně ze SuperStar a ty, které chystá na desku a má ráda, “ řekl včera Bende. Ten v úterý dokončil své debutové CD.

Na pivo se Bende těší. „Mám ho docela rád, je to výborný mok k jídlu, kombinovaně s vínem. Budvar pro mě bude příjemná změna, má charakteristickou chuť, “ řekl Bende s tím, že přednost dává desítce.

S novým švédským basákem Ulfem se představí Bůhví s Brzobohatým. Improvizaci s finalisty SuperStar ale neplánují. „Já je ani neznám, žádné společné pění nebude. Ulf nás nakopává, má v sobě zvláštní temperament a energii, která nás dokáže vyburcovat k lepším výkonům. Zatím to zní zajímavě, “ řekl Brzobohatý. Bůhví se při koncertě z poloviny vrátí k albu Akt, zbytek vyplní písně z desky, která má vyjít na jaře. (MF Dnes)


Budějovický Budvar od pondělí stáčí pivo do nových zelených lahví. V obchodech se začnou objevovat na konci října, další rok bude trvat, než je kompletně vymění za nynější hnědé.

Nové půllitrové lahve mají pro zákazníky tu výhodu, že jsou lehčí. Bedna piv tak bude vážit o jeden kilogram méně. A Budvar v obchodě také snáze rozeznají.

„Novými lahvemi chceme zvýraznit exkluzivitu našeho piva. Typ hnědých lahví, které jsme na český trh uvedli jako první, měl na začátku devadesátých let punc exkluzivity. Dnes se v nich však prodává široká škála piv od našeho až po levná za tři koruny padesát, “ vysvětlil obchodní manažer Budvaru Robert Chrt hlavní důvod změny.

Nové lahve tak Budvar především odlišují od ostatních piv. Za lepší je označilo třiasedmdesát procent respondentů průzkumu, který si Budvar nechal zpracovat. Budějovický Budvar pozměnil i etikety. Výčepní desítka ji na nové lahvi nemá v modré barvě jako dosud, ale ve zlatavé. I desítka a nealkoholické pivo mají nově kolem hrdla hliníkovou fólii stejně jako dnes ležák.

Náklady na zavedení nových lahví činí 49, 4 milionu korun. Protože jsou lahve lehčí, je jejich výroba i přeprava úspornější. Budvar tak počítá, že se mu investice navrátí do čtyř let.

Z 1, 1 milionu hektolitrů svého výstavu stáčí Budvar 650 tisíc hektolitrů do půllitrových lahví. V oběhu jich má dvacet milionů kusů. (MF Dnes)


Pivovar Budějovický Budvar, n. p. představil nové půllitrové láhve pro kompletní portfolio výrobků a značek (světlý ležák, světlé výčepní pivo i nealkoholické pivo).

Hlavním cílem úprav je celkové zvýšení atraktivity láhví a jejich lepší odlišení od konkurence. Důraz je kladen také na posílení prvků prémiovosti a výjimečnosti. V neposlední řadě hraje velkou roli sjednocení vzhledu láhví o obsahu 0, 33 litru a 0, 50 litru pro produkty Budějovického Budvaru.

Nový tvar a barva láhve

Nová exkluzivní láhev 0, 50 litru typu ALE má zelenou barvu. Její originální tvar vytvořili špičkoví designéři ve spolupráci se specialisty na sklářskou výrobu. Elegantní křivky zeleného skla jsou v horní části doplněny čtyřmi plastickými symboly „B“, které jsou tradičními ochrannými známkami pivovaru Budějovický Budvar.

„Špičkový produkt si právem zasluhuje špičkový obal, který spotřebitele lépe upozorňuje na výjimečnost obsahu a při konzumaci piva doplňuje jeho originální chuť také o estetický zážitek“, říká Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budějovického Budvaru, n. p. a dodává: „Proto Budějovický Budvar, n.p. přistoupil k výrazným změnám ve vzhledu obalů celého sortimentu, který byl dosud dodáván v běžných hnědých pivních láhvích typu NRW o objemu 0, 50 litru.“

Z praktického hlediska může být pro spotřebitele velmi zajímavým faktorem nižší hmotnost nové láhve – na celé přepravce činí rozdíl nezanedbatelný jeden kilogram. Kromě jednodušší manipulace je nižší hmotnost láhví také ekologickým přínosem - pro jejich výrobu je potřeba menší množství surovin a energie.

Nové etikety

Současně s novými láhvemi dochází také k úpravě designu etiket – s cílem dál posílit prémiovost a výjimečnost značky.

Důležitá je i změna identifikace na etiketě světlého výčepního piva: Původní modrá barva je nahrazena sladově zlatou, která lépe vyjadřuje charakter piva a napomáhá k jeho lepšímu rozpoznání při nákupu. U nealkoholického piva je zachován základní zelený odstín, pouze původní stříbrný rámeček je nahrazen světle zlatým. To opět přispívá k posílení exkluzivity produktu. U světlého ležáku se tradiční barevnost etikety nemění.

Nové ALU fólie

Výraznou estetickou novinkou v designu obalu je zavedení ALU fólie s potiskem. Motiv firemní pečeti byl z původní papírové krčkové etikety přenesen na fólii, a stal se tak jejím hlavním prvkem. V případě světlého výčepního piva a nealkoholického piva je ALU fólie vzhledem k charakteru těchto produktů zakončena pod korunkou.

Také tyto změny ve svém důsledku jednoznačně posilují vnímání výjimečnosti značky Budweiser Budvar. (Marketingové noviny)


Už 110. výročí svého založení si letos připomíná pivovar Budějovický Budvar. V sobotu 8. října od 10 do 20 hodin se v rámci Dne otevřených dveří mohou všichni zájemci přijít podívat, kde a jak se budějovické pivo vaří.

Zdarma si mohou také prohlédnout letos otevřenou multimediální expozici, která přibližuje historii pivovaru a jeho piva. Na její koncepci se podílel i historik Ivo Hajn, který spravuje archiv pivovaru.

* Víme přesně, kdy byl založen Budějovický Budvar?

„Určit přesné datum založení pivovaru je trochu složitější. Dříve byla udávána data dvě. Tím prvním je 21. leden 1894, kdy se sešli upisovatelé akcií v sále Besedy. Ale my jako datum vzniku uvádíme 15. duben 1895, kdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Pak existuje ještě jedno významné datum a sice 7. říjen 1895. Tehdy byla uvařena první oficiální várka piva.

* O jaké pivo šlo?

Bylo to světlé desetistupňové pivo.

* Byla tato desítka uvařena podle stejného receptu jako se pivo vaří dnes?

Za dobu více než sto let historie se změnila některá zařízení pivovaru. Pivovar byl zmodernizován, ale technologický postup zůstává stejný. Pivo leží ve sklepích stejnou dobu jako leželo tenkrát - devadesát dní. Nic se nezkracuje.

* Jaká vládla u první várky atmosféra? Kdo u ní vlastně byl?

Je to smutné, ale o této události nemáme žádné podrobnější informace. Chybí zápis, jak várka proběhla a kdo u ní byl. Jedinou poznámku si udělal sládek Antonín Holeček do svého zápisníku - Dej bůh štěstí a termín 7.10. 1895 1. várka - více nepřipsal. Uvařilo se tehdy 200 hektolitrů piva.

* Jak se toto pivo dostalo ke konzumentům? V lahvích jistě ne…

Pivo bylo sudové, protože lahvárna tehdy ještě neexistovala.

* Kde si ho zájemci mohli koupit? V pivovaru?

Ne, to se už čepovalo v hostincích. Tenkrát se pivo do lahví stáčelo v hospodách. Takže zákazníci mohli koupit lahvové pivo, ale nikoliv přímo z akciového pivovaru.

* Za sto let činnosti se v pivovaru mnoho změní. Co například?

Pivovar prošel pochopitelně modernizací. Dnes jsou jiné normy i jiné objemy. Pivovar už nevyrábí vlastní slad, na tak velké objemy je nemyslitelný provoz vlastní sladovny.

* Co vás v historii pivovaru zaujalo?

Narazil jsem na spoustu lidských osudů. Rád bych vyzdvihl jednoho člověka, o kterém toho víme relativně velmi málo. A tím je bývalý ředitel pivovaru Václav Rambousek, který zde jako ředitel působil v letech 1945 až 1948. Už za druhé světové války dělal v pivovaru technického ředitele -sládka. Sám o sobě musel být výjimečným člověkem. Musel mít ryzí charakter. Poválečný revoluční kvas ho nesmetl. Některé vedoucí pracovníky po válce do pivovaru nepustili, protože si zaměstnanci mysleli, že například spolupracovali s Němci nebo z jiných důvodů. Rambousek vše ustál a zůstal ředitelem. V osmačtyřicátém roce bohužel tragicky zahynul.

* Za sto let se v pivovaru vystřídala i spousta sládků. Vynikal někdo něčím?

Všichni zdejší sládci něčím vynikali.

* Ona ta profese je dost osobitá…

Ano, každý do ní vkládá kus sebe. V pivovaru pracovali sládci, kteří byli jeden lepší než druhý. Například sládek Dr. Ing. Oldřich Miškovský (v pivovaru pracoval v letech 1936 - 1942) byl také vynikající teoretik. Napsal spoustu teoretických spisů o pivu, o lahvi, o konzervaci piva.

* Pobavilo vás v archivních záznamech něco?

Naprosto výjimečné počtení nabízejí zápisy ze správní rady, ze kterých čiší doba dávno minulá. Akcionáři si byli vědomi, že pivovar začíná fungovat, a tak se snažili pomáhat lidem okolo - například českým spolkům, školám, českým novinám. I starosti, které řešili, byly někdy takové úsměvné, například zda zvířata toho kterého hostinského - v tomto případě voli - jsou zdravá a Budvar je může vzít jako záruku…

* Existuje dnes ještě nějaký hmatatelný pozůstatek původního pivovaru?

Nejhmatatelnější je zbytek starého pivovaru, který dodnes stojí. To je hvozd, tedy zařízení potřebné k sušení sladu, a dále zbytek sladovny a strojovny. Budovy z roku 1895 jsou do dneška zachované jen z malé části. Bednárna je zbořená, protože pivovar už nepoužívá dřevěné sudy, varna je kompletně přestavěná, klasická spilka zmizela. Nejautentičtějším místem jsou sklepy. Marně bychom tam ale hledali dubové ležácké sudy. Ty byly postupně nahrazeny ocelovými horizontálními tanky o mnohonásobně větších objemech, než měly ležácké sudy.

* Také etiketa se za tu dobu asi poměrně dost vyvíjela….

Zpočátku pivovar žádnou etiketu neměl. Sudy byly cejchované. Byl na nich vypálen název Český akciový pivovar České Budějovice. Různé sudové etikety se začaly používat až později. Po vzniku lahvárny, ve 30. letech, se objevily etikety i na láhvích. Ty se samozřejmě periodicky měnily, přizpůsobovaly se požadavkům trhu, vkusu zákazníků i technickým možnostem tiskáren. Tento proces pokračuje i dnes.

* Jak se pivo dostávalo k zákazníkům?

K dopravě se využívaly koňské nebo volské potahy a později nákladní vozy. Sudy putovaly také vlakem. K pivovaru vedla už od počátku železniční vlečka.

* Považuje zřízení vlečky záhy po založení pivovaru jako historik za progresivní?

Rozhodně. Bylo jasné, že pivovar má ambice nezůstat jen v Českých Budějovicích. Proto také ta poloha pivovaru, který vznikl na „zelené louce“ v blízkosti Pražské silnice a železnice České Budějovice - Praha.

* Proč vznikl pivovar právě v této lokalitě?

Byla tu lepší voda. Ve prospěch této lokality jasně hovořily potvrzené rozbory vody. Voda nebyla zprvu artéská. Původně se čerpala z klasických studní. Artéské studně byly vyvrtány až za první republiky.

* Kolik měl pivovar okolo roku 1900 zaměstnanců?

To je různé, protože řadu povolání zajišťovali sezónní dělníci, kteří byli najímáni jen na určité výpomocné práce. Samotný počet dělníků dynamicky narůstal v souvislosti s rozvojem pivovaru. V roce 1895 měl pivovar 80 dělníků, 1899 to bylo 112 dělníků a v roce1913 už 230 dělníků.

* Jak tehdy v počátcích dbal pivovar na svou reklamu?

Pivovar měl obrovskou výhodu - hlavně v Budějovicích a okolí těžil z toho, že je český akciový pivovar. Město bylo za dob Rakouska - Uherska rozděleno na Čechy a Němce a často docházelo k různým nepokojům. Největší reklamou Čechů byla skutečnost, že si založili vlastní pivovar. A čeští hostinští pochopitelně čepovali české pivo. V místním německém tisku se ale objevovaly různé výpady vůči pivovaru. V pivovaru ale časem zjistili, že reklama na vlasteneckou notu nestačí. A tak ředitel se sládkem jezdili jako v Hrabalových Postřižinách na cesty a nabízeli pivo.

* A kdy vzniklo označení Budvar?

Vedení pivovaru neustále uvažovalo o zavedení značky, která by dobře charakterizovala druh výrobku a místo jeho původu a přitom byla stručná. Nejlépe jednoslovná a dobře vyslovitelná i ve světových jazycích. A tak vznikla ochranná známka Budvar. Jednalo se vlastně o stažení dvou slov - Budějovický pivovar. A tak od roku 1930, kdy byla známka zaregistrována, nese budějovické pivo označení Budvar. (MF Dnes)


Výročí Budvaru oslavily tisíce lidí

[středa, 12. říjen 2005]

Návštěvníky českobudějovického pivovaru bavili finalisté soutěže Česko hledá SuperStar

S obrovským zájmem se setkala sobotní oslava 110. výročí založení Budějovického Budvaru. Areál pivovaru navštívily tisíce lidí. Akce vyvrcholila vystoupením vycházejících pěveckých hvězd Petra Bendeho a Gabriely Al Dhábby.

Sice skoro o hodinu později, ale přece. Na pódium na pivovarském dvoře přichází finalista letošní soutěže Česko hledá SuperStar Petr Bende.

Je sobota osm hodin večer a Bende beze slova zdraví publikum zdvihnutou paží, v níž svírá červený kelímek Budvaru. Těžko říci, komu patří jásavá odezva - zda zpěvákovi, nebo pivu, které se vyrábí už sto deset let a neodmyslitelně patří k Českým Budějovicím.

„Peťa Bende! Já v tom mám jasno, protože pivo nepiju. Přišla jsem kvůli němu a Gábě Al Dhábbě, “ odpovídá na dotaz šestnáctiletá Monika Beránková.

To sedmadvacetiletý Martin Petr má opačné důvody. „Já jsem tu rozhodně kvůli pivu, už jich mám šest, “ směje se. Do pivovaru ale nepřišel jen kvůli dvanáctce za pouhých 15 korun. „Využil jsem toho, abych si prohlédl pivovar i to nové muzeum, “ vysvětlil.

Vysoké sloupky z prázdných kelímků vyrovnané na stolech a dlouhé fronty u několika výčepů potvrdily, že lidi nelákaly jen hudební hvězdy, ale ve velké míře i pěnivý mok. Za den se ho vypilo čtyřicet osm hektolitrů, tedy téměř deset tisíc piv.

Večer zarudlé oči a pomalejší pohyby některých nasvědčovaly, že jim chutnal přespříliš. Doopravdy to však přehnalo jen málo lidí. „Odvezli jsme odtud dva lidi. Záchytná stanice byla vytížená jako obvykle, “ doplnil ředitel záchranné služby Marek Slabý.

Zájem ale nebyl jen o levné pivo a hudební produkci Budvarky, Jakuba Smolíka, Jitky Zelenkové, Ondřeje Brzobohatého, Miroslava Žbirky, Slackers nebo obou finalistů SuperStar, ale i o samotný pivovar. Množství lidí, kteří se chtěli podívat do výrobních prostor pivovaru i do nového muzea, organizátory překvapilo.

„Lidí přišlo více, než jsme předpokládali. Původně jsme plánovali prohlídky po půl hodině, ale nakonec musel být interval zkrácen na deset minut, “ poznamenal mluvčí pivovaru Petr Samec. Navíc prohlídky pivovaru měly původně skončit už v 17 hodin, ale nakonec byly kvůli zájmu prodlouženy až do 19 hodin. Absolvovalo je 2200 lidí.

Dalších osm set prošlo multimediální expozicí Příběh budějovického piva, kterou Budvar otevřel v dubnu letošního roku a jež představuje historii pivovaru.

Budějovický Budvar pod názvem Český akciový pivovar založili v roce 1895 českobudějovičtí měšťané českého původu v době, kdy sílily národnostní rozepře mezi Čechy a Němci. „Pivovar vznikl ve stejné době jako například tužkárna nebo smaltovna. Cílem jeho založení bylo posílit ekonomickou sílu českého obyvatelstva ve městě a tím i politický vliv, “ připomněl ředitel pivovaru Jiří Boček. Na konci 19. století se totiž volební právo odvíjelo od velikosti majetku a odváděných daní.

Dnes je Budvar třetím největším pivovarem v Česku s výstavem 1, 1 milionu hektolitrů. Pojmenování Budvar vzniklo v roce 1930. (MF Dnes)



Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň