Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

červen 2005

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv červen 2005


Heineken ve vratné láhvi

[čtvrtek, 23. červen 2005]

Akciová společnost Starobrno jako výhradní distributor značky Heineken v České republice uvedla na trh v minulých dnech nové balení piva Heineken. Jedná se o vratnou láhev o objemu 0,5 l. Doposud se toto pivo na našem trhu prodávalo pouze v nevratných obalech 0,33 l ( láhev a plechovka) a do vybraných gastronomických provozoven se dodává v sudech KEG o obsahu 30 l. Vratnou půllitrovou láhví vychází Heineken vstříc požadavkům trhu. Také pro síť tzv. trendy barů připravuje v nejbližší době další atraktivní novinky v oblasti obalů. Heineken je nejrozšířenější značkou piva na světě a prodává se ve více než 180 zemích. Co do velikosti objemu prodeje je evropskou jedničkou. STAROBRNO, a. s. je oficiálním importérem piva značky Heineken pro Českou republiku od 1. září 2004. Rozšířila tak své distribuční portfolio o světově proslulou značku. Kromě vlastních produktů z brněnského a znojemského pivovaru a piva Heineken do distribučního portfolia společnosti patří také značky Amstel, Murphy's, Zlatý Bažant, Zippfer a Schlossgold. (Brněnský deník)


Starobrněnské perličky

[čtvrtek, 23. červen 2005]

Výroba lahvového piva Hostan se stěhuje do Brna. Od prvního prázdninového dne bude do pivovaru přesunuta ze Znojma kompletní produkce celého sortimentu lahvového piva. Důvodem je plánovaná expanze lahvového piva Hostan do všech regionů České republiky prostřednictvím sítí nadnárodních obchodních řetězců a postupně i maloobchodních prodejních sítí.

Stěhování výroby je " daní" za obchodní úspěch. Nadnárodní řetězce mají takové nároky na dobu trvanlivosti a chuťové stability lahvového piva, jakým zastaralá lahvovací linka v pivovaru Hostan nemohla vyhovět. Pořízení nové linky v řádech desítek milionů korun by bylo při možnosti využití kapacit moderní linky v pivovaru STAROBRNO neekonomické. Pivo Hostan má silné regionální kořeny, a proto jedno ujištění pro jeho příznivce: lahvový Hostan z Brna bude pořád tím stejným Hostanem, jaký se vaří ve Znojmě. Pivo bude vyráběno podle původní receptury, za dohledu znojemských sládků a bude garantováno zachování typických senzorických vlastností piva.

Ve Znojmě se nadále bude vařit pivo sudové a Starobrno počítá s dalším rozvojem pivovaru.

Přejete si limonádu?

Co takhle žlutou s citronovou příchutí? Nebo snad máte větší chuť na černou s příchutí koly?

Společnost Starobrno zahájila v průběhu května výrobu dvou druhů vlastních sudových limonád slazených výhradně přírodním cukrem. Místem výroby těchto čistě přírodních limonád bez umělých sladidel se stal pivovar Hostan ve Znojmě.

Sudové limonády rozšiřují stávající nabídku společnosti Starobrno v reakci na marketingové průzkumy, které prokázaly trend rostoucí poptávky po tomto druhu nápojů.

Limonády budou poprvé oficiálně prezentovány tento víkend ( 4. a 5. června) na tradičních Pivních slavnostech ve Znojmě. Limonády jsou distribuovány v rámci distribuční sítě společnosti STAROBRNO do provozoven po celé Jižní Moravě v sudovém balení 30 a 50 litrů.

Úspěšný rok 2004

Více než 980 tisíc hektolitrů piva a ostatních nápojů prodala v loňském roce společnost STAROBRNO, což představuje meziroční nárůst o 4 procenta. Tržby za prodej nápojů se zvýšily dokonce o 10 procent na 1,23 miliardy Kč. I přesto, že jak u piva Starobrno, tak u piva Hostan byl zaznamenán mírný přibližně 4% pokles v objemu prodeje na tuzemském trhu, společnost si nadále drží na domácím trhu 5% podíl. Značky Starobrno a Hostan obhájily svoji dominantní pozici na Moravě a značka Starobrno zejména v Brně. V prodeji sudového piva je společnost STAROBRNO " trojkou" na domácím trhu.

Poměrně výrazným způsobem však vzrostl export piva Starobrno a Hostan, a to i přesto, že produkce piva značky Starobrno byla pro Slovenskou republiku převedena do sesterské společnosti Heineken Slovakia, a. s.

O 8 % z 1,22 na 1,32 se zvýšily rovněž tržby společnosti včetně spotřební daně za prodané nápoje.

Tyto příznivé výsledky umožnily společnosti nadále pokračovat v náročném investičním programu, především do modernizace výroby. Nejvyšší objem investic směřoval do dokončení výstavby přetlačných tanků a dále do oblasti IT technologií, nových výčepních technologií a vybavení gastronomických provozoven. Celkový finanční objem investic v roce 2004 dosáhl 148 mil. Kč. Valná hromada společnosti také schválila výplatu dividend akcionářům ve výši 75 korun na akcii. (Brněnský deník)


Lev: Dřina s pivem se vyplatí

[čtvrtek, 23. červen 2005]

Nováčkům v oboru i zkušeným číšníkům připomínal včera gastronomické zásady Josef Lev, manažer vlastní gastronomie Drinks Union. Kurz Základy stolničení a techniky obsluhy se v exkurzní místnosti velkobřezenského pivovaru - ten akci pořádal - odehrál v premiéře, a byl zdarma. Specialista, věnující se oboru odmalička - jeho otec byl hospodský a on sám dělal v řadě restaurací Ústecka - nešetřil příklady z praxe. "Kurz je zajímavý dobrým podáním a nenásilností," byl spokojen Petr Kubeš, vyučený číšník ústecké restaurace U Pivína. Nevadilo mu zopakovat si zásady, které se děti učí ve škole. "Praxe je někdy jiná," přiznala s úsměvem Miluše Bisová, majitelka hospůdky U Bisů přezdívané MASH z teplického Újezdečku. "Ale zkusíme se poučit - naši hosté se možná budou divit." Jak nosit tác plný piv - má to být na prstech a ne na dlani, ze které strany nalévat hostovi polévku, že okradení hosta škodí restauraci a prodej vlastního alkoholu v práci že se nevyplácí - dobré místo je lepší než výdělek. To radil Josef Lev asi 20 číšníkům. "Nechci nikoho urazit, ale některé věci zde zmínit musím," dodal. "Drinks Unionu záleží na tom, aby bylo v hospůdkách vše, jak má být. Přispěje to ke spokojenosti a hosté se rádi vrátí, vydělají všichni," vysvětlil Josef Lev proč je kurz zdarma. I restaurace 3. a 4. cenové skupiny podle něj mohou mít úroveň, a ne stoly podložené zlomenými pivními tácky. "Host je na prvním místě, ale zase si nemůže dělat, co chce. Vše má své meze," varoval. V jednu chvíli se v Josefu Lvovi probudil hrdý dědeček. "S pětiletým vnukem jsem byl na dovolené v jižních Čechách, a kvůli němu v jedné restauraci vynadal personálu. A odešel. Odmítli nám dát dětskou porci, ale i děti jsou přeci zákazníky! Všude by proto pro ně měli mít i polštářek, aby se najedly také u vysokého stolu," uvedl. "Dost toho znám. Jsou to běžné věci, ale je dobré si je občas připomenout. Už se těším na září, na pokračování tohoto kurzu věnované rautům a oslavám. Zatím jsem to nepotřeboval, ale člověk nikdy neví," řekl Vladimír Špicar z Teplic. Tři roky je číšníkem, je to jeho čtvrté povolání. Kurzu se účastnili lidé z Ústí, Velkého Března, Kamenického Šenova, Varvažova, České Lípy a Teplic. Dozvěděli se i zásadu otce Josefa Lva - že totiž držet se piva je dobré, dá se na něm vydělat. "Ale je to dřina, nosit půllitry a dobře o pivo pečovat. Vážím si těch, kteří to dělají, jsem na ně hrdý. A oni už dnes ví, že se ta dřina vyplatí," dodal Josef Lev. (Noviny Chrudimska)


Zlatovar míří do Polska a Číny

[úterý, 21. červen 2005]

Opavský Pivovar Zlatovar se snaží udržet svůj zbylý podíl na českém trhu a zároveň míří do ciziny. Začal vařit licenčně pivo v Polsku a stejné záměry chce ještě v letošním roce uskutečnit v Číně. Včera to řekl majitel pivovaru Kamil Kolek.

" Nacházíme se ve stavu, kdy zachraňujeme své pozice na českém trhu. Za poklesem našeho výstavu v tuzemsku je tlak konkurence. My totiž nemáme takové prostředky na reklamu, abychom mohli soupeřit třeba s Gambrinusem. Ale současně vidíme šance v zahraničí a snažíme se tam proniknout," uvedl Kolek.

Výrobu v Polsku spustil Zlatovar na začátku letošního roku. Opavské pivo se na tamním trhu drží tři měsíce, za tu dobu ho podle Kolka Poláci vypili asi 5000 hektolitrů. V Číně se chce opavský producent uchytit do konce letošního roku. (Moravskoslezský deník)


Radegast bodoval v Bruselu

[úterý, 21. červen 2005]

Tři zlaté medaile za pivo Radegast Premium, Original a nealkoholický Birell přivezli zástupci nošovického pivovaru Radegast ze 44. ročníku mezinárodní soutěže Monde Selection v Bruselu. Velký úspěch zaznamenal především Radegast Premium, který získal zlato ve všech třech ročnících, jichž se pivovar Radegast zúčastnil. Konkurence přitom byla obrovská. Letošního ročníku se zúčastnily pivovary ze 38 zemí světa a přihlášeno bylo více než tisíc značek piv. " Výborné výsledky, které značka Radegast pravidelně dosahuje v našich i mezinárodních degustačních pivních soutěžích, potvrzují, že úsilí a investice směřované do kvality piva jsou tou správnou cestou," tvrdí manažer pivovaru Ivo Kaňák

V letošním roce je to pro pivovar Radegast již páté ocenění. Dvě předchozí - bronz za Radegast Premium a certifikát kvality za Radgast Original - přivezli zástupci pivovaru z nedávné soutěže Zlatý pohár Pivex - Pivo 2005. (Moravskoslezský deník)


Doslova ve švech praskal o tomto víkendu pivovar Ostravar. V sobotu ve dvě hodiny odpoledne zde vypukly v pořadí již sedmé Slavnosti pivovaru Ostravar. Dobré pivo a skvělá muzika, které zdobí největší svátek piva v Ostravě, přilákaly do pivovaru Ostravar 9800 návštěvníků. A skutečně bylo na co se dívat.

Už od začátku slavností bylo zřejmé, že si Ostravané nechtějí nechat ujít žádný z bodů bohatého programu. Po ostrém startu, který obstarala kapela Ready Kirken, provedl slavnostní zahájení sedmého ročníku slavností vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. Ve svém vystoupení seznámil všechny přítomné se žhavou novinkou, konkrétně faktem, že Ostravar Strong se tento týden stal v Českých Budějovicích Pivem České republiky pro rok 2005.

Organizátoři připravili pro návštěvníky také překvapení. Na nádvoří pivovaru mezi sebou soupeřila čtyři družstva vedená nestory českého fotbalu Antonínem Panenkou, Karolem Dobiašem a herci Romanem Skamene a Jiřím Procházkou. Ve fotbalové zóně Baníku Ostrava představili Radek Slončík a Peter Drozd hostům Pohár Českomoravského fotbalového svazu a poté se rozběhl turnaj v minikopané. Na čepu nemohl chybět kvasnicový ležák. " Kvasnicové pivo je na takovéto akce jako dělané a my ho čepujeme přímo z tanků," vysvětlil Robert Kužela.

Mnozí zavítali na tuto velkolepou akci nejen kvůli skvělému moku, ale také proto, aby si mohli poslechnout hudební kapely. Večerní program na hlavním pódiu zahájila populární slovenská kapela Horkýže slíže. Rozjeté publikum pak s velkým nadšením přivítalo domácí Rock & Roll Band Marcela Wood mana. Tóny písně " Starý dobrý Woodman přijíždí, už to začíná" přivedly obecenstvo do varu. Celý program vyvrcholil v devět hodin večer vystoupením skupiny Divokej Bill. Ta potvrdila, že se dnes řadí mezi nejlepší kapely u nás. " Myslím, že můžeme být spokojeni. Lidé přišli nejen za hudbou, ale i za dobrým pivem. Toho se v průběhu slavností vypilo sto šedesát hektolitrů," doplnil závěrem vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.

Spokojeni byli také návštěvníci. " Je to tady skvělé. Super pivo, super kapely, super fotbalisti," zhodnotila dvacetiletá Petra Šmakovičová z Ostravy. (Moravskoslezský deník)


Ve sklepích pivovaru leží už třetí týden speciální várka piva, kterou pivovar připravuje pro Slavnosti pivovaru. Jedná se o kvasnicový ležák, jenž vrchní sládek pivovaru Robert Kužela vaří speciálně jednou ročně jen pro tuto příležitost. Na čepu bude za necelých čtrnáct dní – při sedmém ročníku Slavností pivovaru Ostravar, které se uskuteční v sobotu 11. června od 14.00 hodin v areálu pivovaru.

„Kvasničák jsme uvařili už v prvním květnovém týdnu. Aby však měl správnou chuť a říz, musí se čtyři týdny uležet,” říká Kužela. Speciální kvasnicové pivo se vyznačuje tím, že není pasterizováno, rozdíl je rovněž ve filtraci. „Kvasničák je stejně hořký a aromatický jako Ostravar. Tmavší barva a jemný zákal jsou způsobeny přítomností pivovarských kvasinek, které nejsou odfiltrovány jako v případě normálního piva,” popisuje svůj oblíbený produkt vrchní sládek.

Stejně oblíbený je kvasnicový ležák také u návštěvníků Slavností. „Přestože na Slavnostech čepujeme téměř všechny naše značky – to znamená Ostravar Premium, Ostravar Strong, Velvet i Kelt – kvasnicový ležák je rok co rok jednoznačně nejžádanějším pivem ," říká Kužela. Atraktivitu kvasnicového piva podporuje zejména fakt, že kvasnicový ležák Ostravar není běžně k dostání ani na pultech hospod, ani v obchodech. Důvodem je jeho velmi krátká životnost, která se počítá v řádech několika dnů. „Jsem přesvědčen, že originální chuť kvasnicového ležáku a jeho výjimečnost jsou hlavními důvody, proč lidé na našich Slavnostech dávají přednost právě tomuto pivu,” míní vrchní sládek.

Vedle kvasnicového piva bude další atrakcí letošních Slavností opět velmi kvalitní hudební program. Návštěvníci se mohou těšit na celou řadu kapel v čele s Ready Kirken, Horkýže Slíže a populárním Rock and Rollem Marcela Woodmana. Hlavní hvězdou letošních Slavností pak bude Divokej Bill, skupina, kterou letos Česká akademie populární hudby vyhodnotila jako jednu ze tří nejlepších v zemi. V loňském roce navštívilo Slavnosti pivovaru Ostravar i přes deštivé počasí osm tisíc lidí, předloni za slunečného počasí dokonce o tři tisíce návštěvníků více. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


Dva největší producenti piva v Moravskoslezském kraji, pivovary Radegast a Ostravar, si loni vedli rozdílně v prodeji piva. Zatímco Pivovar Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj vyrobil 2,156 milionu hektolitrů proti předloňským 2,234 milionu hektolitrů, piva značky Ostravar se prodalo 575 tisíc hektolitrů, o pětinu více než v roce 2003 a nejvíce v jeho novodobé historii. Vyplynulo to ze srovnání údajů obou pivovarů. Oba producenti piva se snaží vytěžit maximum zejména z letních měsíců, které jsou hlavní prodejní sezonou. I na letošek chystají prodejní či zábavné akce a počítají s nárůstem výstavu. Společnost Pivovary Staropramen podpoří letní prodej svého Pivovaru Ostravar například tím, že v červenci spustí billboardovou kampaň, řekl brand manager značky Ostravar Pavel Barvík. Svou pozornost zaměří i na podporu letních zahrádek, vybrané hypermarkety budou zásobeny multibalením svých deseti piv. Pivovar Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj chce uspět i v případě, že se bude opakovat loňské chladné léto, řekl regionální ředitel Plzeňského Prazdroje pro Moravu Dušan Holý. Pivovar plánuje zvýšit prodej na horských chatách a restauracích. Konzumenty této značky chce na hory přilákat rozšiřováním cyklostezek. (Zlínské noviny)


Litovelské pivo má titul

[úterý, 21. červen 2005]

Jedenáctistupňové pivo z Litovle získalo v kategorii světlých ležáků prestižní titul Pivo České republiky na degustační soutěži, která se uskutečnila v Českých Budějovicích.

Odborná degustační porota složená ze sládků a pivovarských odborníků hodnotila v devíti kategoriích celkem 179 piv ze 39 českých a dvou slovenských pivovarů. Českobudějovické klání je počtem soutěžících piv nejvýznamnější tuzemskou degustační soutěží.

„Získaného ocenění od pivovarských odborníků si nesmírně vážíme. Úspěch v tak velké konkurenci dokládá, že na Moravě se vaří pivo, které patří k absolutní špičce,“ uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. (Právo)


Pivo z Litovle: postaru, ale v novém

[úterý, 21. červen 2005]

Pivovar investoval do moderního zařízení, ale pivo vaří stejným způsobem jako po staletí. Nová zařízení na chlazení mladiny za deset milionů korun zprovoznil Pivovar Litovel. Dokončil tak již několik let trvající modernizaci klasického výrobního postupu, který litoveslký pivovar dodržuje už celá staletí. „Celý proces technologických úprav a modernizace pivovaru probíhá už od roku 1992. V posledních pěti letech jsme modernizovali spilku, kvasničárnu a strojovnu chlazení.

Nyní jsme dokončili modernizaci chlazení mladiny,“ sdělil ředitel pivovaru Miroslav Koutek.

Přestože pivovar v posledních letech výrazně investoval do modernizace technologií, klasický výrobní postup zůstává stejný. Pivo se zde vaří na stupňovitost, aniž by ho pivovar posléze dořeďoval. Hlavní kvasný proces probíhá delší dobu za nižších teplot v otevřených kádích a doba ležení, během níž pivo dokvašuje a zraje ve sklepích, se nijak nezkracuje. „Nechceme jít cestou modernizace technologie, při které by byl změněn klasický výrobní postup. Nesoutěžíme v počtu uvařených hektolitrů, prvořadá je pro nás kvalita,“ tvrdí Koutek. Kromě investic do modernizace klasických výrobních technologií se pivovar musel vypořádat se škodami, které způsobilo loňské řádění tornáda.

Tím však investice do pivovaru v Litovli nekončí. Jeho vedení má nyní v plánu rekonstruovat laboratoře, závodní kuchyni a jídelnu a obnovit muzeum historie pivovarnictví. Pivovar Litovel loni vystavil 235 tisíc hektolitrů piva, což je o 21 tisíc hektolitrů více než v roce předešlém. Tržby přitom pivovar zvýšil o 7,3 procenta na celkových 470 milionů korun. Pivovarnická skupina, do které patří pivovary Zubr, Holba, Litovel, zaujímá na českém pivovarnickém trhu čtvrté místo za Plzeňským Prazdrojem, Pivovary Staropramen a Budějovickým Budvarem.

***

Pivovar Litovel

* je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel

* skupina loni vystavila necelý jeden milion hektolitrů piva

* na českém trhu jí patří zhruba šestiprocentní podíl

* do zahraniční míří asi 10 procent výstavu skupiny

(MF Dnes)


Pivovar Zubr zvyšuje výstav

[úterý, 21. červen 2005]

Přerovský Zubr prodává v těchto dnech denně v průměru 320 tisíc půllitrů piva, což je až o polovinu více než obvykle. „Tropická vedra na konci května výrazně posílila odbyt,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Reakcí na zvýšení poptávky je posílení výroby. Ve vícesměnných provozech tak nyní pracují například stáčírny sudů i lahví. Pivovar zároveň přijímá brigádníky.

Zpestřením nabídky čepovaného piva Zubr je kvasnicové pivo, které si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Podle ředitele je o kvasnicové pivo stále větší zájem. „Proto plánujeme rozšíření počtu hospod, do kterých jej dodáváme, nejprve v Přerově a následně i okolí,“ dodal Svoboda. (Právo)


Pivovar Starobrno má ve své nabídce řadu pivních značek, které jsou oblíbené po celé České republice. Na stránkách Starobrněnských novin vám pokaždé přineseme profil některého produktu z našeho širokého sortimentu.

Dnes se jako první představují dvě značky, které patří do kategorie tzv. piv speciálních. Už zařazení do této kategorie napovídá, že se jedná o výrobky výjimečné, s notnou dávkou exkluzivity. Seznamte se tedy s pivem Červený Drak a Black Drak.

Červený Drak

Pivo značky Červený Drak se stalo v roce 1997, kdy byl oficiálně zahájen jeho prodej, prvním nedobarvovaným 15% červeným pivem na tuzemském trhu.

Toto nejznámější české speciální pivo je vyráběno z prvotřídního moravského sladu, českého chmele, vody a směsi bylinných výluhů a poznáte je díky charakteristické specifické vůni, jemné hořkosti a přírodnímu zabarvení do červena. Tato, v našich podmínkách nezvyklá barva, vzniká příměsí vybraných bylin bez dodatečného barvení.

Sílu Draka podtrhuje vyšší - šestiprocentní - obsah alkoholu a můžete ji zkusit z láhve o obsahu 0,33 l, která je opatřena originálním trhacím uzávěrem. Znamená to tedy, že Červeného Draka můžete " probudit", kde se vám zlíbí.

Black Drak

Mladším členem " dračí rodiny" je 13% speciální černé pivo Black Drak, které poté, co bylo vyvinuto společností Starobrno, a. s. v pokusném minipivovaru, vstoupilo na trh v únoru 2002.

Základem tohoto třináctiprocentního černého ochuceného piva je pramenitá voda z oblasti Březové a přísně utajený poměr českého ( plzeňského), bavorského, karamelového a praženého sladu. Aby byla chuť Black Draka ještě výraznější, přidává se do něj dávným Orientem velmi ctěná bylina, jež má prý obdivuhodné účinky. Nesmíme zapomenout na žatecký chmel, který dodává tomuto pivu klasický hořký podtón.

Black Drak, jenž je pivem bohatým a smetanovým, je příznačný svojí černočernou barvou s nádherně komplikovaným aroma s buketem, v němž hraje prim koření.

Není na škodu připomenout, že Black Drak je skladován v prostorách sklepa v hloubi masivu Žlutého kopce. V této " Dračí jeskyni" se drží teplota po celý rok kolem 1 - 2 ř C, což má příznivý vliv na jemné dosycení a pozitivní vlastnosti již zmiňovaného buketu.

I Černého Draka dostanete ve formě nevratné láhve o obsahu 0,33 l, která je, stejně jako v případě červeného sourozence, opatřena trhacím závěrem.

Obě piva se prodávají také v kartonu po 24 ks nebo v dárkovém balení po čtyřech kusech, tzv. fourpack.

Kam na ně?

Ať už v České republice či v Maďarsku, Itálii a Rakousku, kam se exportují, si můžete oba Draky vychutnat v převážné většině takzvaně lepších podniků. Draci jsou v prodeji tam, kde se baví lidé ve věku 18 - 35 let, tzv. Frikulíni, tedy lidé, kteří jsou nebo chtějí být free, cool a in. Jinými slovy, Červený a Black Drak, které se od sebe navzájem liší barvou a senzorickým profilem, si můžete užít především v klubech a na diskotékách. (Brněnský deník)


Vážení a milí příznivci Starobrna!

[pondělí, 20. červen 2005]

Pivo je nápoj do jisté míry léčivý, s účinky pro lidský organismus blahodárnými, pije- li se s rozumem a v přiměřeném množství. Při dodržení této zásady je pak chvíle strávená s orosenou sklenicí dobrého piva opravdu jedinečným zážitkem.

Vždyť pivo je neodmyslitelně spjato s českým národem a váže se k samotným historickým kořenům Čechů, Moravanů a Slezanů. Ne nadarmo bývá nazýváno tekutým chlebem, případně tekutým zlatem. V dobách historických cenu zlata opravdu mělo. Udělení královského práva vařit pivo bylo velkým privilegiem.

Dnes nás pivo jakožto spolehlivý prostředek k uhašení žízně provází každodenním životem, stejně tak si ale bez něj nedokážeme představit žádnou významnou událost a slavnostní příležitost. A při již zmíněné zdrženlivé konzumaci je to nápoj svou chutí, barvou a vůní veskrze královský.

Jsme země, která si užívá čtvero ročních období. Léto s nádhernými barvami slunce, květin a dovolených, počátek podzimu, kdy ještě vane teplý vánek, všude kolem pestrobarevné listí. Pak přichází chlad a těšíme se na první sněhové vločky, které opět rozjasní naši mysl, když příroda zakryje vše bílým závojem. Zima se nám mnohdy zdá velmi dlouhá, ale přijde zase čas, kdy se opět objeví paprsek slunce a my netrpělivě očekáváme jaro.

Řeknete si: " Co to má společného s pivem?" Sluneční paprsky zahánějí dlouhou zimu a otevírají letní zahrádky restaurací a hospůdek. Probleskují mezi svěže zelenými listy stromů, které se jako živé prapory léta třepotají v teplém vánku. Pod chrámovou klenbou rozkvetlých kaštanů a šeříků s chorálem ptačího sboru vyvolává jarní sluníčko neodolatelnou atmosféru pohody a klidu. Dovolte mi, abych pomyslně pozvedl sklenici k slavnostnímu přípitku, abych přivítal slunce, které se v pivu zlatavě třpytí, a abych požehnal přicházejícímu létu, dodávajícímu posezení u orosené sklenice teprve to pravé kouzlo. Jsme hrdí na to, že se můžeme podílet na vytvoření takové pohodové a příjemné atmosféry. Pivo pro Vás vaříme s láskou a díky zkušenostem a umu našich sládků také s neměnnou vysokou kvalitou.

Zadostiučiněním nám budiž opět řada prestižních ocenění v letošním roce za nejlepší piva, ale především Vaše trvalá přízeň a věrnost. Stejně jako v minulých letech i v letošních letních měsících chceme přispět k tajemství dobré nálady prostřednictvím tradičně bohatého kalendáře letních slavností, festivalů a sportovně- společenských akcí.

Se zdviženým půllitrem starobrněnského piva Vám proto připíjím na zdraví, přeji pohodové léto, hodně nezapomenutelných zážitků a dobrou náladu.

Dej Bůh štěstí.

Jiří Imrýšek, obchodní a marketingový ředitel (Brněnský deník)


Pivovar Černá Hora zdražuje

[pondělí, 20. červen 2005]

Pivovar Černá Hora na Blanensku zvýší od 1. června ceny piva a limonád v sudech. Pivo podraží o čtyři procenta. Na jednom půllitru desítky TAS to znamená 29 haléřů včetně DPH, u nejsilnějšího piva značky Kvasar pak 48 haléřů. Sudové limonády budou dražší o pět až 26 haléřů na půllitru. Řekl to ředitel Ivo Štorek. Firma podle něj přistoupila ke zdražení po více než roce především kvůli neustále rostoucím nákladům. "S tradiční a ruční, tedy i dražší výrobou, chceme také přežít v konkurenci nadnárodních gigantů,"doplnil ředitel. Ceny lahvového piva i limonád zůstávají beze změny, stejně jako u pivní pálenky Monte Negro. Před rokem pivovar zdražoval celý sortiment (Zlínské noviny)


Brodské pivo zabodovalo

[neděle, 19. červen 2005]

Tmavý ležák Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod získal druhé místo v největší degustační soutěži Pivo České republiky, která se uskutečnila v rámci Slavností piva v Českých Budějovicích. Letos se soutěže zúčastnilo 41 pivovarů se 179 pivy.

Jak prozradil ředitel pivovaru Jiří Hušek, tmavý ležák se v Havlíčkově Brodě vyrábí tradiční technologií podle starých receptur. Letos se jedná o druhé ocenění havlíčkobrodského piva, v únoru obdrželo speciální světlé čtrnáctistupňové pivo stříbrnou Pivní pečeť pro rok 2005. (Právo)


Zlatavý mok do zemí Evropské unie

[neděle, 19. červen 2005]

Měšťanský pivovar v současné době rozšiřuje svůj vývoz do zemí Evropské unie. Jak uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek, vstup České republiky do Evropské unie podstatně zjednodušil export piva do zemí unie. "Vedle obvyklých lahví putuje v současnosti pivo za hranice v cisternách. Náš nový odběratel požadoval stáčení piva takovým způsobem, který nejsme schopni zatím v pivovaru zajistit. Proto jsme se rozhodli vyvážet různé druhy piv v cisternách,"zdůraznil Petr Bouda, vedoucí marketingu. Měsíčně opustí brány pivovaru osm cisteren, což představuje téměř 2000 hektolitrů piva Rebel. (Noviny Havlíčkobrodska)


Poslanecká návštěva v pivovaru

[neděle, 19. červen 2005]

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod dne 20.6.2005 navštívil místopředseda poslanecké sněmovny Jan Kasal, kterého doprovázel sládek Václav Korda. Účelem návštěvy byla konzultace několika sporných zákonů s členy představenstva, které v současnosti komplikují život malým a středním pivovarům. Neopomenul ani prohlídku pivovaru. "Patřím k té části poslanců, kteří se domnívají, že různorodost české společnosti je dána také i různorodostí druhů českého piva. Proto se domnívám, že je potřeba podporovat a do jisté míry i zvýhodňovat malé pivovary, které tuto rozmanitost zajišťují,"nechal se slyšet Kasal po prohlídce pivovaru. (Noviny Havlíčskobrodska)


Výroba piva v Havlíčkově Brodě (dříve Německém Brodě) má dlouholetou tradici. Již v roce 1333 udělil král Jan Lucemburský tehdejšímu majiteli Německého Brodu Jindřichu z Lipé pro toto město právo várečné. Šlo o starobylou výsadu měst, která udělovala občanům vlastnícím dům uvnitř hradeb města právo vařit pivo Ve městě postupně docházelo ke sdružování právovárečníků, kteří si zřizovali větší pivovary.

Po velkém požáru v roce 1834 právovárečníci zakoupili rytířský dům Bukovských (dnešní správní budova pivovaru), kde byl malý ruční pivovar. Tento den se stal dnem založení našeho pivovaru. S rostoucím výstavem přestala kapacita pivovaru stačit poptávce. Proto bylo rozhodnuto o první velké rekonstrukci pivovaru, která byla ukončena 12. října 1880, kdy byl pivovar vysvěcen. Tímto dnem, kdy byla zahájena moderní výroba piva, byly zahájeny novověké dějiny pivovaru. Výstav piva činil v té době 15 tisíc hl ročně.

Od té doby pivovar prošel celou řadou modernizací, přečkal válečné období i dobu socialismu. Pivovar také od druhé světové války neustále zvyšoval výstav piva. V roce 1995 je dořešen spor 17 fyzických osob o vlastnická práva a pivovar se v roce 1995 opět dostává do rukou potomkům původních majitelů. Další rekonstrukce a modernizace výrobního zařízení umožnila opětné zvýšení výstavu i kvality piva. Pivovar je držitelem celé řady ocenění za kvalitu piva od laické i odborné veřejnosti. Svou výrobní kapacitou se pak řadí do kategorie malých pivovarů s ročním výstavem do 200 tisíc hl. Mezi nejznámější značky patří Rebel Original Premium, Czech Rebel beer (velmi úspěšné pivo v USA) a Haškův Rebel c.k.. Mezi tradiční zásobovací oblasti patří region Českomoravské vysočiny, jižní Moravy a východních Čech. Část produkce je vyvážena do zahraničí. Jedná se především o USA, Slovensko, Německo, Velkou Británii, Švédsko, Dánsko, Irsko a další. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod je také jediným držitelem ISO 9001 (systém managementu jakosti) a ISO 14001 (ekologický postup výroby) mezi malými pivovary v České republice.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod je také v rámci regionu významným sponzorem sportovních a kulturních aktivit. Aktivně podporuje také společenské akce, hendikepované a snaží se u svých zákazníků vytvářet příjemné prostředí klidu a pohody. Zákazníci i široká veřejnost má možnost navštívit a prohlédnout si pivovar, aby sami viděli moderní a přitom tradiční postup výroby piva REBEL. Pokud má kdokoliv zájem, může získat informace o pivovaru na www.hbrebel.cz , případně na adrese hbrebel@hbrebel.cz (MF Dnes)


Bernard hájí svobodu projevu

[neděle, 19. červen 2005]

Rodinný pivovar Bernard se rozhodl, že formou billboardové kampaně „Svět se zbláznil, držte se… „ upozorní na další absurdnost české politické „kultury“. Složitá evropská ústava, vzniklá ve zmatku těsně po rozšíření EU o 10 nových členských zemí, stejně jako situace, kdy na ni prezident a vláda ČR mají zcela rozdílný názor, není jistě nejšťastnější.

„Každý občan České republiky má však podle Listiny základních práv a svobod právo na svobodu projevu“ hodnotí současnou situaci spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a z Listiny cituje „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“ (Listina základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku ČR.)

Je proto zcela absurdní a nepřijatelné, aby panu prezidentovi byla tato základní práva svobodného projevu upírána. Pokud se o to snaží jiný ústavní činitel, svět se vskutku zbláznil,…!“ dodává Bernard.

(Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Bernard hájí svobodu projevu

[neděle, 19. červen 2005]

Rodinný pivovar Bernard se rozhodl, že formou billboardové kampaně „Svět se zbláznil, držte se… „ upozorní na další absurdnost české politické „kultury“. Složitá evropská ústava, vzniklá ve zmatku těsně po rozšíření EU o 10 nových členských zemí, stejně jako situace, kdy na ni prezident a vláda ČR mají zcela rozdílný názor, není jistě nejšťastnější.

„Každý občan České republiky má však podle Listiny základních práv a svobod právo na svobodu projevu“ hodnotí současnou situaci spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a z Listiny cituje „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“ (Listina základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku ČR.)

Je proto zcela absurdní a nepřijatelné, aby panu prezidentovi byla tato základní práva svobodného projevu upírána. Pokud se o to snaží jiný ústavní činitel, svět se vskutku zbláznil,…!“ dodává Bernard.

(Tisková zpráva pivovaru Bernard)


O jaké pivo je největší zájem

[pátek, 17. červen 2005]

Pivovar Náchod dosáhl v roce 2004 výstavu 143 915 hl piva, což je oproti roku 2003 (140 576 hl) zvýšení o 3339 hl, tj. o 2,38 %. Z celkového výstavu činil export 9538 hl (6,63 %), v porovnání s rokem 2003 (8783 hl) jde o zvýšení o 8,6 %, kdy se vyváží především světlý ležák Premium). Nejvyšší celkový nárůst prodejů vloni zaznamenaly shodně nealkoholické pivo (Primátor je jeho druhým největším výrobcem v celé ČR) a 24% tmavý speciál Double o 25 %, a tmavý ležák o 21 % a 16 % světlý speciál Exkluziv o 16 %. Rozhodující podíl na výstavu má i nadále světlý ležák Premium 42 % a světlé výčepní pivo 39 %.

Letos si opět vede velmi úspěšně nealkoholické pivo, vícestupňové speciály (navýšení o 33 %) a rekordní zvýšování prodeje dosahuje pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier (55 %).

Pivo Primátor je produkováno z prvotřídních pečlivě vybraných domácích surovin: sladu z jižní Moravy, aromatického žateckého chmele a vysoce kvalitní vody pocházející z přírodní rezervace Teplickoadršpašských skal v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Je vyráběno především technologií spodního kvašení.

Pivo má plnou a říznou chuť bez vedlejších příchutí a na jazyku ponechává pocit příjemné, pozvolna se ztrácející hořkosti bez drsného a svíravého nádechu. Výraznou předností náchodského piva je jeho dlouhá trvanlivost při zachování výborných vizuálních a chuťových vlastností.

Moderní zařízení umožňuje vařit pivo klasickou, staletími prověřenou technologií charakteristickou pro české pivo. Pivo tak splňuje vysoké mezinárodní požadavky na kvalitu a zároveň si zachovává svou nezaměnitelnou lahodnou chuť.

V současnosti pivovar vyrábí pod registrovanou obchodní známkou PRIMÁTOR rozsáhlý a ucelený sortiment piv, který umožňuje splnit očekávání širokého spektra přímých konzumentů i nejnáročnějších obchodních partnerů. Pivovar dokáže uspokojit poptávku po pivu lahvovém, v plechovkách, KEG sudech a k dispozici jsou i speciální dárková balení.

Výrobkové portfolio piv doplnilo na konci roku 2003 svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Weizenbier se vyznačuje příjemně osvěžujícím řízem a střední plností s nižší intenzitou hořkosti, kdy jeho charakteristickým rysem je zlatožlutá barva s osobitým opálovým zákalem způsobeným kvasinkami a vyšším obsahem bílkovin a bohatá pěna. Pivo si díky své jemné lahodné chuti oblíbily také ženy. Zájem o jeho konzumaci stále roste

Rozhodující část výroby pivovaru tvoří proslulý prvotřídní PRIMÁTOR Premium (světlý ležák) a PRIMÁTOR Světlý (světlé výčepní pivo). Konzumenti však mohou ochutnat i pivní speciály, jako je PRIMÁTOR Premium Dark (tmavý ležák), PRIMÁTOR Nealko (světlé nealkoholické pivo) či PRIMÁTOR Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů dříve DIA). Chloubou pivovaru jsou originální, chuťově zajímavé vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o PRIMÁTOR 16% Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) speciální světlá piva a nejsilnější české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10% obj.) speciální tmavé pivo.

Pivovar Náchod také nabízí organizovaným skupinám návštěvníků možnost exkurzí do moderních výrobních prostor, kde se dozvědí vše podstatné o historii a produkci piva. Prohlídka s podrobným výkladem může být zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagonu z první republiky.

Přímo v areálu pivovaru je nyní pro tyto speciální účely v provozu i moderní návštěvnické centrum (restaurace) s kapacitou 120 míst. Náchodský městský pivovar také letos jako investor dokončil dostavbu dalšího městského zařízení, kterým je secesní hotel U Beránka, jehož je nyní i provozovatelem. Běžnou součástí jeho nabídky pro cestovní kanceláře je i možnost prohlídek pivovaru včetně ochutnávek.

Značka PRIMÁTOR si dlouhodobě udržuje svoji špičkovou kvalitu. Svědčí o tom celá řada medailí a ocenění získaných na nejrůznějších domácích a zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 71, z toho 18 zahraničních a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice.

Nejúspěšněji si vedou 16% Exkluziv a tmavý ležák se shodným ziskem 14 úspěchů, těsně následovány světlým ležákem, který obdržel 13 ocenění. V poslední době si dobře vede i Nealkoholické pivo (celkově již získalo 7 ocenění) a pivo Diamant (10 ocenění).

Vysokou a stálou kvalitu potvrzuje i skutečnost, že pivovar část svého výstavu v posledních letech velmi úspěšně exportuje, a to především zákazníkům do zemí jako Velká Británie, Rusko, Německo, Španělsko, Řecko a Švédsko. (Krkonošské noviny)


Osmé slavnosti piva Rohozec připravuje na sobotu 25.června pivovar Malý Rohozec u Turnova. „Cílem slavností je pozvat příznivce nejen malorohozeckého piva do prostředí, kde pivo vzniká a nabídnout jim ho přímo v pivovaru,“ uvedl za pivovar Pavel Regner.

Aby se jen nepilo pivo, je připraveno občerstvení a zábava pro celou rodinu: ať už aktivní ve formě pivních soutěží nebo jen pasivní poslech živé hudby různých žánrů, od dechovky po hity z 60. let. Pro děti bude připravena cukrová vata a nafukovací maxiskluzavka.

Pivní soutěže budou mít tradiční disciplíny - pití tupláku na čas či držení plné sklenice předpaženou rukou. Podle Pavla Regnera ale nebudou chybět ani méně obvyklé soutěže jako jsou pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík. „Protože i děti budou návštěvníky, chystáme pro ně obdobné soutěže, pochopitelně ale s limonádou,“ přiblížil Regner.

Pivovar Malý Rohozec návštěvníkům slavností nabídne všechny čtyři v současnosti vyráběné druhy světlých piv: Rohozec 10°, 11°, 12° a 13° za jednotnou cenu 10,- Kč za 0,5l piva včetně kelímku. Již tradičně se nebude vybírat vstupné. (iGenus)


Byly tu desítky pivovarů. Vaří čtyři

[pondělí, 13. červen 2005]

Na severu Čech byly v minulosti desítky pivovarů. Území dnešního kraje patřilo k těm, kde se vařilo piva nejvíce. Jednak tu byl velký odbyt, jednak byly blízko kvalitní chmelnice. A dnes? Pivo se vaří na čtyřech místech.

Třebívlice, Třeboutice, Velké Chvojno, Verneřice, Ahníkov, Měděnec, Doksany, Dolany... To není výčet zastávek vesnického autobusu. To jsou některá jména obcí, kde se v minulosti na území dnešního kraje vařilo pivo.

Je to neuvěřitelné, ale v regionu v minulosti fungovalo přes osmdesát pivovarů. Dokonalý přehled o nich lze získat podle webu www.pivety. com, který dává dohromady skupina nadšenců pro obor a sběratelů. Zájemce tu najde snímky pivovarů, etikety výrobků i dostupné údaje.

Některé pivovary vznikly jen na pár let a posléze byly zavřeny a výroba se přesunula jinam, některé vaří dodnes. Ty „vařící“ jsou přesně čtyři: velkobřezenský, krásnobřezenský, lounský a žatecký.

Mimořádný počet

Ještě před sto lety bylo na území dnešního Ústeckého kraje 80 pivovarů, což byla desetina všech v Čechách a na Moravě. „Nadprůměrné množství bylo dáno jednak tím, že se zde pěstoval chmel, jednak měl průmyslový kraj na vaření piva peníze,“ vysvětluje historik pivovarnictví Petr Žižkovský.

Největší rozkvět českého vaření piva datuje Žižkovský do poloviny 19. století. „Tehdy mělo České království 34 nejmodernějších pivovarů na světě. Bylo to hlavně díky drtivému úspěchu Plzeňského Prazdroje, na kterém se ostatní chtěli přiživit,“ uvádí Žižkovský. Mezi nimi byly i pivovary v současném Ústeckém kraji. Například velkobřezenský si dal slovo prazdroj do svého jména, stejně jako mnoho jiných.

Pivovar stával v každém městě a větší vesnici. Jenže přišla 1. polovina 20. století, která přinesla destrukci české pivovarnické tradice. Mohla za to hospodářská krize a především obě světové války. „Ty byly pro pivovary učiněnou pohromou. Dělníci rukovali na vojnu, z veškeré technologie, která byla z mědi, bronzu a mosazi, se odlévaly kulky. Armáda zabrala povozy, potahy i nákladní auta. Navíc nebylo ani z čeho pivo pořádně vařit, protože stát si bral i zásoby - ječmen, pšenici a cukr,“ líčí Žižkovský. Rok 1945 „přežila“ jen čtvrtina výroben zlatavého moku. Ekonomická situace země po válce pak nedovolovala, aby se všechny pivovary zase obnovily. Do dnešních dnů jich v celé republice zbylo padesát velkých a stejné množství malých. A to přesto, že některé další pivovary za bývalého režimu vznikaly. Například ten v Sedlci u Mostu.

Podivný pivovar

Pivovar v Sedlci byl založen v 70. letech zcela uměle, poté, co starý mostecký pivovar zmizel stejně jako většina města v hnědouhelné jámě. „Bylo to politické rozhodnutí, už od protektorátu existovala takzvaná rajonizace. Stát šetřil náklady, a tak nebylo možné vyrábět pivo v Bratislavě a dovážet ho do Mostu. Potom, co zanikaly staré pivovary, proto v Sedlci vyrostl jeden zbrusu nový,“ popsal Žižkovský. Vyrábělo se tu třeba jedno z prvních nealkoholických piv v tehdejším Československu. Sedlecké pivo ale neoslavilo ani dvacáté výročí, výroba přestala fungovat během 90. let, nikdo o něj neměl zájem. Budova se rozprodala a dnes jsou tam sklady a sídla menších firem.

Další kdysi slavné výrobny piva v kraji nyní chátrají. Například někdejší panský pivovar v Rumburku z druhé poloviny 16. století začal loni majitel bez povolení bourat. Na výzvu památkářů sice demolici zastavil, v ruinách jsou ale budovy dodnes.

Kde končili nedávno

Jedním z posledních, který ukončil výrobu, byl v roce 2002 Korunní pivovar Litoměřice, pivo se zde vařilo 280 let. Z bývalé lahvárny je nyní parkoviště pro zhruba 70 aut. Od poloviny 19. do poloviny 20. století fungoval v Litoměřicích také Labskozámecký pivovar. Desítky let v něm pak byly mrazírny.

Lobkovický pivovar v Roudnici nad Labem vyráběl pivo tři sta let až do 70. let minulého století. Pak chátral a hrozilo jeho zřícení. V posledních letech se jej snažil zachránit americký kupec, ale zatím bez úspěchu. Většina rozlehlých budov bývalých pivovarů, které nebyly zdemolovány, slouží dnes jako skladiště. Bylo tomu tak i v případě Teplic. Tamní budova má ale brzy zmizet a nahradí ji možná supermarket.


Rodinný pivovar v Chodové Plané pořádá mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Klání se zítra zúčastní pivovarská družstva z Česka, Německa a Velké Británie. Na akci bude možné ochutnat piva členů Českého svazu malých nezávislých pivovarů a malých pivovarů z Bavorska.

Spolumajitel pivovaru Jiří Plevka řekl, že družstvo Chodovaru se pokusí překonat vlastní rekord v koulení pivních sudů, který je zapsán v Guinessově knize rekordů.

"Historie závodu v koulení sudů sahá do roku 1930, kdy se konalo první mistrovství světa v anglickém Burtonu. Závod v běhu s dubovým pivním sudem na Pivovarskou míli je tradiční soutěž, při které pivovarští měří své síly již desítky let. Kromě koulení sudů je na programu prohlídka pivovarského provozu, závod gastronomů v běhu na in-line bruslích, nebo koncert skupiny Chodovarka," řekl Plevka.

Jako doprovodný program devátého ročníku mistrovství bude k vidění výstava automobilů na nádvoří pivovaru, jízdy historického parního vlaku na trati Plzeň - Chodová Planá - Mariánské Lázně - Chodová Planá - Tachov - Chodová Planá - Plzeň, dětská zahrada vodníka Pivílka a soutěž diváků v koulení pivních sudů o hodnotné ceny.

V průběhu celého dne bude šéfkuchař restaurace Ve Skále podávat v pivovarské zahradě speciality na grilu. Nebude chybět pečení selete, k pití je připraveno kvasnicové pivo čepované přímo z ležáckých sklepů pivovaru Chodovar a ochutnávka piva z kouzelné kašny u sv. Josefa. (iDnes)


Ochrannou známku Budweiser smí jako jediný pivovar v Česku užívat Budějovický Budvar. Rozhodl o tom Městský soud v Praze poté, co verdikt Úřadu průmyslového vlastnictví, jenž posuzoval zákonnost zápisu známky do rejstříku, napadl Budějovický měšťanský pivovar. Budějovický měšťanský pivovar (BMP) je výrobcem piva značky Samson. Rozhodnutí z ledna nabylo právní moci v půli května. Nelze se již proti němu odvolat," uvedla Radka Spiesová z mediálního zastoupení Budvaru. BMP s verdiktem nesouhlasí, ale bude ho respektovat, uvedl.

BMP žalobu zdůvodňoval tím, že zápis ochranné známky byl nezákonný. Podle něj chyběla známce v době zápisu rozlišovací způsobilost, která značí schopnost jednoznačně identifikovat výrobek a i výrobce. Šlo prý jen o označení zeměpisné, které svědčí o původu z Českých Budějovic. "BMP argumentoval i tím, že v době zápisu užívalo označení Budweiser více subjektů," uvedla Spiesová. Soud však rozhodl, že slovní ochranná známka Budweiser byla do rejstříku zapsána a Budvar ji užívá v souladu se zákonem. Generální ředitel BMP Miroslav Leština v tiskovém prohlášení uvedl, že soud se nezabýval žádnými z argumentů prokazujícími, že BMP a jeho právní předchůdci mají k označení Budweiser historicky starší práva než Budějovický Budvar, na nějž byla ochranná známka Budweiser později převedena.

"Tyto argumenty bude možné uplatnit pouze v řízení před obecnými soudy, nikoliv v rámci aktuálního řízení před správním soudem," podotkl Leština. BMP podle něj nyní analyzuje možnosti soudního řízení, v němž by bylo možné argumenty týkající se jeho vlastních práv k označení Budweiser prosadit. "Tak, jak se to podařilo s označením původu Budweiser Bier, které používáme již od roku 2004," dodal. Budvar již koncem loňského roku jeden spor s BMP vyhrál. Vrchní soud v Praze tehdy rozhodl, že požadavek BMP na výmaz Budějovického Budvaru z Obchodního rejstříku je neoprávněný.

"Žaloby BMP vnímáme jako spekulativní a účelové zároveň. Těší nás, že další soudní rozhodnutí jen potvrdilo právní subjektivitu a postavení Budějovického Budvaru," řekl ředitel posledního státního pivovaru v Čechách Jiří Boček. Spory mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí od konce roku 1991. Představitelé BMP zastávají názor, že by bylo normální, aby slovo Budweiser užívaly oba pivovary, neboť tomu tak bylo odnepaměti. (iDnes)


V Táboře byla v pátek slavnostně otevřena další originální pivnice Budvarka. Dům, ve kterém bude otevřena značková restaurace Budějovického Budvaru, n. p., „Budvarka" patří k nejstarším domům v Táboře. Byl postaven okolo roku 1490. Dříve tu byla například pekárna či zájezdní hostinec U zlatého lva.

„Těší nás, že si naši konzumenti nyní mohou vychutnat perfektně ošetřené pivo v dalším významném historickém jihočeském městě. Kromě příjemného prostředí a dobré kuchyně nabídne Budvarka i kroužkovaný ležák Budweiser Budvar, čímž se zařadí mezi několik málo vybraných restaurací v republice," řekl Ing. Vladimír Novák, vedoucí tuzemského prodeje společnosti Budějovický Budvar.

Dominantou přízemí i prvního patra Budvarky jsou pozdněgotické nosné sloupy, které spolu s historickou klenbou dotvářejí starobylou atmosféru domu. V přízemí se nachází pivnice s novým výčepem z masivního dubu, mědi a mosazi, typický pro „Budvarky" po celé republice. Restaurace v 1. patře nabízí speciality staročeské i mezinárodní kuchyně včetně oblíbených pivních specialit. Soukromí poskytne salonek. Za teplého počasí si návštěvníci mohou posedět v útulné předzahrádce.

Pivnice spolu s restaurací má celkovou kapacitu přes 100 míst. Interiér je vybudován podle konceptu originální pivnice Budvarka, který vytvořil Budějovický Budvar. Spojuje prostředí tradiční, ale moderní pivnice s příjemnou atmosférou, kde si mohou návštěvníci vychutnat vynikající, kvalitně ošetřené pivo a výbornou českou i mezinárodní kuchyni.

Originální pivnice Budvarka nabízí veškerý sortiment výrobků z produkce Budějovického Budvaru, n. p.. Milovníci piva se tak mohou těšit nejen na klasický budvarský ležák, tmavý ležák Budweiser Budvar, světlé výčepní pivo Budějovický Budvar, pivní specialitu BUD Super Strong, ale i na nezaměnitelný kroužkovaný ležák. Originální pivnici Budvarka v současnosti naleznete v 5 městech České republiky: v Českých Budějovicích, Kolíně, Hodoníně, Táboře a Ústí nad Labem. (CZeCOT)


Hokejový obr Jiří Dopita vzal do ruky pivní tácek se svou karikaturou a naštvaně prohodil: „Tohle už není možný. Fakt si každej dělá, co chce.“

Včera poprvé spatřil nový reklamní tah pivovaru Budvar, v němž společně s Jágrem či Špačkem hraje hlavní roli: v hospodách si na hokejové mistry světa lidé odkládají půllitry.

Proti způsobu prezentace nemá prý Dopita námitek. Rozčililo ho, že mu nikdo nedal o táckách vědět. „Nikdo se mě nezeptá, nezavolá, že se objevím v nějaké reklamě. Bylo by to fér,“ řekl nespokojeně. „Kdyby mi řekli, že z toho bude mít nároďák peníze, nemám nic proti,“ dodal Dopita.

Českobudějovický pivovar je oficiálním partnerem české reprezentace i extraligy a může využívat fotografie i karikatury hráčů pro reklamní účely. Avšak s jednou podmínkou: musí k tomu dát souhlas společnost Pro-hockeycz, která marketingově zastupuje hokejový svaz.

„A já nic takového neschvaloval,“ prohlásil včera její ředitel Mojmír Šatava.

Stejně jako Dopita se o nových pivních táckách Šatava dozvěděl až od MF DNES.

„Ještě jsem je neviděl, ale připadá mi zvláštní, že by se hráči měli někde povalovat po hospodách. Navíc Jirka Dopita, který se od září neobjevil v národním mužstvu,“ diví se.

„A navíc ani nemám podepsanou reprezentační smlouvu,“ přidal hokejista.

Ředitel Šatava má na dnešek naplánovanou schůzku se zástupci pivovaru, kde chce celou reklamní kampaň vyjasnit. „Nic o celé záležitosti nevím, musí mi vše vysvětlit.“Vyjádření od tiskové mluvčí se včera vpodvečer nepodařilo získat. (MF Dnes)


Ochrannou známku Budweiser smí jako jediný pivovar v Česku užívat Budějovický Budvar. Rozhodl o tom Městský soud v Praze poté, co verdikt Úřadu průmyslového vlastnictví, jenž posuzoval zákonnost zápisu známky do rejstříku, napadl Budějovický měšťanský pivovar. Budějovický měšťanský pivovar (BMP) je výrobcem piva značky Samson. Rozhodnutí z ledna nabylo právní moci v půli května. Nelze se již proti němu odvolat," uvedla Radka Spiesová z mediálního zastoupení Budvaru. BMP s verdiktem nesouhlasí, ale bude ho respektovat, uvedl.

BMP žalobu zdůvodňoval tím, že zápis ochranné známky byl nezákonný. Podle něj chyběla známce v době zápisu rozlišovací způsobilost, která značí schopnost jednoznačně identifikovat výrobek a i výrobce. Šlo prý jen o označení zeměpisné, které svědčí o původu z Českých Budějovic. "BMP argumentoval i tím, že v době zápisu užívalo označení Budweiser více subjektů," uvedla Spiesová. Soud však rozhodl, že slovní ochranná známka Budweiser byla do rejstříku zapsána a Budvar ji užívá v souladu se zákonem. Generální ředitel BMP Miroslav Leština v tiskovém prohlášení uvedl, že soud se nezabýval žádnými z argumentů prokazujícími, že BMP a jeho právní předchůdci mají k označení Budweiser historicky starší práva než Budějovický Budvar, na nějž byla ochranná známka Budweiser později převedena.

"Tyto argumenty bude možné uplatnit pouze v řízení před obecnými soudy, nikoliv v rámci aktuálního řízení před správním soudem," podotkl Leština. BMP podle něj nyní analyzuje možnosti soudního řízení, v němž by bylo možné argumenty týkající se jeho vlastních práv k označení Budweiser prosadit. "Tak, jak se to podařilo s označením původu Budweiser Bier, které používáme již od roku 2004," dodal. Budvar již koncem loňského roku jeden spor s BMP vyhrál. Vrchní soud v Praze tehdy rozhodl, že požadavek BMP na výmaz Budějovického Budvaru z Obchodního rejstříku je neoprávněný.

"Žaloby BMP vnímáme jako spekulativní a účelové zároveň. Těší nás, že další soudní rozhodnutí jen potvrdilo právní subjektivitu a postavení Budějovického Budvaru," řekl ředitel posledního státního pivovaru v Čechách Jiří Boček. Spory mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí od konce roku 1991. Představitelé BMP zastávají názor, že by bylo normální, aby slovo Budweiser užívaly oba pivovary, neboť tomu tak bylo odnepaměti. (iDnes)


Den Kozla bude ve znamení hasičů

[sobota, 11. červen 2005]

Akční zásahy profesionálních požárníků a záchranářů budou hlavní částí programu již třináctého Dne Kozla. První červnovou sobotu 4. června se od 9 do 20 hodin uskuteční již 13. ročník setkání příznivců Velkopopovického Kozla. Akce se tradičně koná v Pivovaru Velké Popovice. Organizátoři očekávají stejně jako v předešlých letech více než 10 tisíc návštěvníků. "Letošní program přináší Velkou hasičskou show - v 11 a v 16 hodin předvedou hasiči profesionální zásah, ve 13 hodin akrobatický sjezd mezi pivovarskými komíny a milovníci napětí určitě ocení zejména akční vyprošťování z vraku auta, které přijde na řadu ve 14 hodin. K vidění budou také historická i moderní hasičská auta, sbírka historických přileb, kostýmů a medailí," uvádí Petr Polák, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Z Prahy bude zvlášť pro příležitost Dne Kozla vypraven nadmíru stylový spoj, historický parní vlak. Odjíždí v 8 hodin z Hlavního nádraží, stačí si jen ve vlaku koupit historickou kartonovou jízdenku. Pivovar ve Velkých Popovicích je i cílem zajímavých turistických pochodů a cykloturistických tras. Ti, kteří se chtějí před dobrou zábavou projít, mohou zvolit 27 km trasu ze zastávky tramvaje Hostivařská nebo 20 km trasu z nádraží ČD v Říčanech, start je naplánován od 7 do 9 hodin. Vyrazit na 20 km výlet lze i ze zastávky ČD v Mnichovicích, zde se začíná mezi 9 a 11.30. Ti, kteří přijedou autem budou mít možnost parkovat na zřízených parkovištích, provoz zde budou řídit policisté a pořadatelé. Během celého dne bude jezdit mezi Prahou a Velkými Popovicemi pravidelný autobusový a vlakový spoj.

Pro všechny účastníky má Kozel připravenou výjimečnou odměnu, kterou nikde jinde neochutnáte. Kromě Velkopopovického Kozla Světlého a Černého si můžete totiž vyzkoušet kvasnicový, nefiltrovaný a nepasterizovaný speciál Velkopopovický Kozel Florian. Pro návštěvníky Dne Kozla je připravena kuželkářská soutěž či další zajímavé atrakce. Zároveň budou po celý den připraveny exkurze pivovarem.

Celou sobotou vás budou provázet moderátoři Aleš Háma, Jan Dobiáš a Miloš Keller a příjemnou muziku obstarají František Nedvěd a Druhé podání, Fleret, Semtex, Roman Horký a Kamelot, Nezmaři, Poutníci, Koňaboj a další. S mnohými z nich se můžete setkat také v rámci bohaté nabídky folk a country festivalů Léto s Kozlem 2005. (iDnes - komerční sdělení)


Vyrážíte s partnerem na chatu, na zahradu či za přáteli? A přemýšlíte, co vzít s sebou na uhašení žízně? Tak právě pro vás je tu unikátní novinka.

Jako letní odměnu si dopřejte Kozlovo jedinečné "řezané" balení. Určitě oceníte spojení sedmi lahví zlatožlutého Velkopopovického Kozla Světlého a dvou lahví rubínového Velkopopovického Kozla Černého. A jako bonus dostanete navíc novou originální sklenici, ze které vám bude chutnat tak, že si brzy pospíšíte pro další multibalení! Od začátku června jej najdete ve všech obchodech, ale pozor, "řezaná" edice je limitovaná.

"O spojení světlého a tmavého piva coby rodinného balení jsme se rozhodli na základě výzkumu mezi spotřebiteli. Muži uvítají světlé výčepní a mezi ženami je zase oblíbené černé pivo. Jako další motivace pro nákup je odměna pro spotřebitele originální sklenice," uvedl Petr Polák, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Velkopopovický Kozel patří mezi tři nejprodávanější lahvová piva na českém trhu, pravidelně získává ocenění kvality v domácích i zahraničních soutěžích. Jeho tmavá varianta karamelové chuti s chmelovou příchutí patří mezi nejlepší česká tmavá piva, už sedmkrát získala ocenění Tmavé pivo roku.

Značková sklenice byla vyvinuta exkluzivně pro Velkopopovického Kozla. Má čistý originální design, který usnadňuje držení, a díky kterému vám Kozlovo pivo padne do ruky jako ulité. Zúžení v horní části navíc udrží dlouho krásnou pěnu.

Doporučená maloobchodní cena multipacku je 89 Kč. (Žena.cz)


Čistý zisk 120 milionů korun, takový byl hospodářský výsledek Královského pivovaru Krušovice v loňském roce. Oproti roku 2003 to bylo o 25,5 milionu více. Navíc pivovar, který je součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker, dosáhl svého nejlepšího výsledku od roku 1992, kdy tato akciová společnost vznikla. Pět procent zisku půjde na doplnění rezervního fondu a 114 milionů na splácení úvěrů. Rozhodla o tom valná hromada. Krušovice vyvážejí své produkty do dvaceti evropských zemí, letos hodlají expandovat do USA. Nejvíce se vyváží do Německa, Ruska a na Slovensko. Export meziročně stoupl o padesát procent na 154 tisíc hektolitrů. Celkový výstav vzrostl poprvé od roku 1997 na 690 tisíc hektolitrů. Před osmi lety uvařili Krušovičtí milion hektolitrů. V prodeji loni královský pivovar obsadil v České republice sedmé místo. V současnosti vaří Krušovice čtyři druhy piva - výčepní světlé, výčepní tmavé, světlý ležák Imperial a výčepní světlé Mušketýr, navíc míchaný nápoj Radler.cz. Pivovar zaměstnává 310 lidí, loni přijal dvacet nových zaměstnanců. Se svými výsledky se krušovický pivovar hodlá podělit s návštěvníky při plánovaném Dni otevřených dveří. Ten se bude konat tuto sobotu od 9 hodin. Zahájí ho výstřelem rakovničtí ostrostřelci, představeno bude nové pivo Jubilejní ležák. "Po celý den se zde budou konat exkurze, hrát bude Kampanus a různí potulní písničkáři, odpoledne vystoupí Brass Band," posal akci mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. Vyvrcholením dne pak bude večerní koncert skupiny Čechomor ve 21 hodin, která právě vydala novou desku. Vstupné na koncert je stanoveno na 100 korun, výtěžek bude věnován Klubu dětí a přátel dětských domovů, který funguje i na Rakovnicku. Vstup na Den otevřených dveří je zadarmo. (Rakovnický deník)


Rozhovor s Tomášem Vodochodským, sběratelem historických pivovarských strojů a předmětů, zakladatelem Prvního Českého Pivovarského Klubu, spolumajitelem nově vzniklého pivovarnického muzea a archivu v pivovaře v Kostelci nad Černými lesy a především hledačem pokladů v průmyslovém dědictví.

Pane Vodochodský, podle vyjmenovaných i nejmenovaných iniciativ by se o Vás dalo říci, že jste v dnešním světě něco jako renesanční člověk. Máte ještě další zájmy a záliby ?

Pivovarnictví mám nejen jako koníček, ale dokonce jsem absolvoval jedinou školu pivovarství učící. Je to tak silná záliba, že na jiné krom dobrého jídla při pivovarských konáních není času mnoho. V současné době se snažíme zmapovat co nejširší část našeho území, kde se pivovary vyskytovaly. Kdysi jich v zemích českých a moravských bylo hodně přes tisíc. Náš archiv nyní obsahuje již na 60 000 fotografií pivovarů již zcela zaniklých nebo ještě smutně stojících a chátrajících. Je smutné, že obor tolik typický pro naše země, pro Čechy zvláště, tolik spjatý s historií a kulturou regionů, spěje k „okleštění“ na velkokapacitní produkci převážně již unifikovaného moku, vyrobeného v pivovarech pod zahraničním velením.

Ale nemáte pocit, že na záchranu pivovarských památek je Vás málo ?

Jsme obklopeni lidmi, kteří mají stejné zájmy a cíle. Nemusí to být jen záchrana specifického industriálního dědictví jako jsou pivovárky, ale průmyslového dědictví všeobecně. V době připojení ČR k zemím EU je stále aktuálnější otázka péče o dědictví kulturní, průmyslové a stavební památky. Sama EU věnuje této oblasti značnou pozornost i finanční prostředky. Sdílení společných zkušeností o možnostech efektivního čerpání dostupných finančních zdrojů, ať již jde o prostředky soukromé, státní nebo evropské, je cestou, jak zachytit stopy výrobních činností,zanikajících v důsledku změn ve společnosti vůbec. Útlumy průmyslu, radikální změny typické produkce v krajích atp. V naší republice je i Výzkumné centrum průmyslového dědictví, institut Industriálního dědictví, existuje Kulatý stůl EU, Unesco, Technické památky zemí Visegradské čtyřky a tak vidíte, že nás je sice dost, ale přesto málo.

V posametové době začaly zanikat četné industriální stavby,továrny a právě pivovary. Kdy jste začal organizovat akce na záchranu alespoň něčeho ?

Vždycky jsem těžce nesl, když se měl vyhodit nebo zničit stroj, který nesl punc tradice, rukodělnosti, dovednosti. Moji rodiče pracovali v několika pivovarech a vím, jak nová technologie byla nutná, ale likvidovat všechno stylem železného šrotu byla škoda. Matka byla kdysi pověřena likvidací laboratoří ve zrušených cukrovarech. Vyprávěla,jak jí srdce krvácelo, když museli na valník z okna házet přístroje, které dnes už nikdo nevyrobí, a na burzách by Vám za ně utrhali ruce. O exponátu pro muzeum ani nemluvě.

Začali jsme po roce 1995 jako potrefenci jezdit všude, kde se schylovalo k ukončení výroby. Samo mapování zabere nemálo času, ale některé stavby se nám ještě podařilo zachytit v dobách největší slávy,nebo alespoň ještě majestátně stojící,některé již zasažené bouráním, či zcela zaniklé. O pivovarech a pivovárcích vyšly publikace od autorů, kterým vzdávám hold. Třeba Pavel Jákl zpracoval Encyklopedii pivovarů Čech. Moravy a Slezska a rád vzpomínám na doprovod na jeho cestách a spoluúčastenství v přítmí hostinců a hospůdek, kde jsme přetřásali dojmy z provedených rekognoskací.

Založil jste společnost „Dej Bůh štěstí“ s cílem navodit opět starobylost konání. Daří se ?

Jistě je Vám známo,že „Dej Bůh štěstí“ je pivovarský pozdrav, podobně jako horníci měli Zdař Bůh! Společnost jsme nazvali právě z těchto důvodů. Jsou chvíle, kdy padne na člověka smutek, že některé stavby, po staletí vyrábějící pivo, spějí k záhubě. Zřejmě jim Bůh moc štěstí nepřál. Doufáme, že ho to tak trochu trklo a nám do Kostelce nadělí štěstí o to víc.

Dal jste si za úkol z trosek bývalého pivovaru, s historicky a památkově chráněnými objekty,udělat opět „něco“. Co konkretně ?

Chceme v Kostelci nad Černými lesy vybudovat muzeum a archiv pivovarnictví. Na ploše zhruba 4 000 m2 by měly být rozmístěny exponáty z pivovarské historické technologie. Bude zde ukázka chladících kompresorů z 30 let minulého století, bude zabudován parní stroj firmy Novák a Jahn. Pro návštěvníky bude k dispozici právě vznikající infocentrum regionu,které jim přiblíží okolní oblasti. Ve vlastním areálu budou 2 minipivovary a restaurace ve stylu první republiky. Právě probíhá jednání s podobnými nadšenci, kteří by měli u nás v pivovaře umístěn archiv moderního umění. Rýsuje se i spolupráce se sběrateli historických rozhlasových přijímačů, kteří projevili zájem o umístění části sbírky právě do prostor pivovaru.

Pivovar je z roku 1840 a jeho součástí je dodnes polygonální mlat, umístěný ve středu areálu. Je to zařízení, kdysi sloužící k mletí obilí, dnes se nám jej daří postupně opravovat a zejména unikátní trámoví je v současné době již k nahlédnutí.

Lze takový záměr financovat ? Z čeho ?

Jak jsem zmínil, existují různé programy u nás i v EU, dají se získat některé granty. Ale to musíte zapomenout na volno, na dovolenou, vytvářet harmonogram podle největší potřebnosti, jak který grant získat, a hlavně musíte mít kamarády kteří přijdou nezištně přiložit ruku k dílu.

Je podpora vlády na záchranu průmyslového dědictví ?

Jsou regiony, kde se daří získat podporu, naopak jsou oblasti, kde je o tyto stavby nezájem, protože mnohdy překáží v potencionální výstavbě obchodních center. Otázka je, jak tato centra budou vypadat za 100 let a bude-li zájem je památkově chránit. Nemyslím, že budova ze 4 velkých plechů si zaslouží nějaké uchování.

V novinách i na internetu čteme o mnoha různých sběratelských akcích, burzách, blešárnách. Chodíte na ně ?

Na burzách je sice hodně k vidění, ale tento artikl pro nás není již aktuální. Jsou to drobnosti. Náš cíl je především historie staveb a strojního zařízení.

Hodně se pořádají různé pivovarské slavnosti a soutěže v pití piva. Máte je rád ?

Sami u nás v pivovaře takové soutěže pořádáme. Je to příjemné a veselé zpestření při slavnostech piva. Když je akce dobře zorganizovaná,včetně bezpečnosti hostů, je spokojenost všestranná. Máme zejména rádi návštěvníky, kteří ocení naše pivečko, nabízené na slavnosti.

Proč jste založil První Český pivovarský Klub ?

Před 4 lety jsme dali dohromady partu nadšenců -“potrefenců“ kteří zašlou technologii a slávu pamatují a ctí. Konáme 1x do roka výjezdní zasedání, kde se sejdou spřízněné duše, majitelé a sládci ryze českých pivovarů a minipivovarů, kteří nepodlehli globalizaci a vsadili mnohdy veškeré rodinné jmění do záchrany či vzniku tohoto oboru.

Podle Vašeho jména si lidé domyslí spojitost s Vaším bratrem, Ivanem Vodochodským. Toho známe z TV jako kuchaře, moderátora a muzikálového herce. Bratr nikdy neinklinoval k pivovarství ?

Dětství jsme prožili téměř výhradně v pivovarech, rádi si spolu popijeme, oblast našeho podnikání je sice odlišná, ale ne tak vzdálená. K dobrému pivu patří přeci i dobré jídlo a veselá píseň.

Děkujeme Vám za rozhovor a „ Dej Bůh štěstí“. (Senior Tip)


Vaření piva chce radnice v Kutné Hoře zachovat.

Jednání o prodeji kutnohorského pivovaru pokračují. Pokud se městu nepodaří budovy a pozemky zpeněžit, chce alespoň zvýšit nájemné pro společnost, která v areálu vaří pivo. Po loňském neúspěšném prodeji, kdy chtěla radnice za pivovar získat více než sto milionů korun, se město rozhoduje, která ze dvou variant bude pro jeho příjmy výhodnější. Radnice bude i nadále pokračovat v jednání s nynějším provozovatelem a nájemcem areálu, společností Union Drinks, která má předkupní právo a hodlá s radnicí jednat o ceně. Druhou možností je právě zvýšení nájmu. Nájemní smlouva společnosti končí v letošním roce a město by mělo sjednat novou. Městská kasa přitom každoročně získala právě z pronájmu pivovaru tři miliony korun. Letos se nájem navíc navýšil o další dva miliony korun, které měla společnost Drinks Union utratit za reklamu nebo investice do zvelebení areálu. "Členové rady jsou přesvědčeni, že je to ideální vyjednávací pozice," poznamenal kutnohorský místostarosta Václav Vančura. Jednání město obnoví na podzim. Nemělo by v žádném případě dojít k zániku kutnohorského piva, jak se někteří příznivci značky Dačický obávali po loňském oznámení o chystaném prodeji areálu. "Drinks Union v pivovaru docela razantně opravuje a rekonstruuje a uvádí všechno do pořádku," potvrdil Vančura. Z těchto důvodů také nemá radnice obavy ze zániku výroby. Rostoucí oblibu místního piva a zlepšování jeho pozice na trhu dokládá i produkce zlatavého moku, která během posledních tří let, kdy je pivovar v rukách Drinks Union, stoupla až dvojnásobně. "Umění není vyrobit, ale prodat to," podotkl Vančura. "Nejen, že se nám po našem vstupu do kutnohorského pivovaru podařilo značku Dačický zachránit a zvýšit její tehdy upadající kvalitu, ale dokonce se nám daří kutnohorské pivo relativně dobře rozšiřovat i dále mimo kutnohorský region," uvedl prokurista Drinks Union Josef Vejlupek. Kutnohorské pivo také poznají například konzumenti v Německu a Finsku. (Kutnohorský deník)


Pivařům zatím cenový šok nehrozí

[sobota, 11. červen 2005]

Teplé počasí jde ruku v ruce s vyšší konzumací piva. Větší žízeň zaznamenal i vysokochlumecký pivovar. "Nárůst představuje asi dvacet procent," poznamenal k prudkému nárůstu poptávky Pavel Fedák, vedoucí tuzemského prodeje, s tím, že jde o průběžnou statistiku. Zpřesněné podklady získává po třech měsících. Lobkowiczký pivovar v posledním měsíci vyrobil 10 500 hektolitrů, roční výstav by měl podle Fedákových slov letos přesáhnout magickou hranici 100 tisíc hektolitrů. Pivovar má 68 zaměstnanců."Zdražovat pivo, alespoň v nejbližších třech měsících, nebudeme," ubezpečnil Fedák, že žádný cenový šok nehrozí. Malý pivovar na Sedlčansku naposledy zvyšoval ceny v roce 2003. Šedesát procent produkce jde na vývoz, čtyřicet zůstává na domácím trhu. Pivovar čerpá vodu na výrobu chmelového moku z vlastních studen. "Kvalita i vydatnost zdrojů jsou v pořádku, nezaznamenali jsme problém," tvrdí. Připouští, že vstupem do Evropské unie na náš trh proniklo více zahraničních značek piva. "Ať již tím, že je sem někdo dováží, nebo koupí českých pivovarů, nebo majoritním vstupem do nich,"řekl. Předpokládá, že některé normy EU ještě přitvrdí. "Proto děláme například opatření na snížení hladiny hluku na lahvárně,"sdělil. "Počítáme také s tím, že Evropská unie zakáže do budoucna používání vzduchových kompresorů, doporučujeme již nyní hostinským používat potravinářský plyn v lahvích," dodal Fedák. (Benešovský deník)


Ředitel Lobkowiczkého pivovaru Petr Peniaštek uvedl, že vloni byl pouze na jedné služební zahraniční cestě. "A to bylo ještě padesát kilometrů od hranic v Drážďanech, kde jsem se setkal s naším německým importérem," tvrdí, že s celým světem komunikoval především ze své židle v kanceláři ve Vysokém Chlumci. "E-mail a jeden dva ovládané jazyky vám k tomu stačí. S někým jsem v kontaktu třeba tři roky, aniž bychom se osobně setkali," tvrdí, že pokud člověk dodrží všechno, co obchodnímu partnerovi slíbil, tento způsob perfektně funguje. "Baví mne, že sedím v malé obci v kanceláři staré 130 let a jednám. Nemusím najezdit hromadu kilometrů, měnit letiště, tísnit se v obleku a kravatě, a přesto to jde. Hotovo, prodáno! Ráno mám spíš Evropu - Německo, Švédsko, Francii, Velkou Británii a k večeru jednání kvůli časovému posunu směřuji na Kanadu a Spojené státy a pak si dám Asii, kde máme licenční výrobu piva," říká, že podle této receptury se dá pracovat čtyřiadvacet hodin denně. (Příbramský deník)


Při vstupu do Lobkowiczkého pivovaru jsem dávala pozor, zda najdu na zemi ležet nějaký nedopalek. Nepodařilo se mi je při porušení zákazu kouření nachytat. Zajímala jsem se, zda tu mají tak dobrou uklízečku, nebo disciplinované zaměstnance.

"Obojí," odpověděl ředitel pivovaru Petr Peniaštek. Řekl, že sám je kuřák, a protože zákaz platí pro všechny, neodvážil by se jej porušit. Od ledna prý značně omezil kouření a protože byl zvyklý si ke kávě zapálit, téměř skoncoval i s kofeinem. Řekl, že podobné ohlasy slýchává i od svých podřízených. Někteří si prý dokonce libují, jak jim vnitřní směrnice šetří plíce a kapsu. Na otázku, jak je to v pivovaru s pitím alkoholu, Peniaštek reagoval.

"Jsou tu pochopitelně profese, které mohou pivo ochutnávat, nebo to mají dokonce v popisu práce. Samozřejmě se jedná o sládka, mistry či zaměstnance laboratoří. Přiměřená konzumace našeho výrobku je možná také ve sklepě, při stáčení nebo na filtraci. Tam, kde hrozí nebezpečí úrazu, je zákaz degustace. Když bude popíjet obsluha stroje, tak určitě zasáhnu," vysvětlil, jak se ve vysokochlumecké výrobně vypořádávají s fenoménem alkoholu. (Příbramský deník)


S Pavlem Benákem o Bohumilu Hrabalovi, Postřižinách, pivu, ale i vínu v Sadské

Pivovar Nymburk pod jeho vedením letos slaví 110. výročí svého založení. Ředitel Pavel Benák v něm s krátkou přestávkou strávil už 20 let a v 90. letech mu za přičinění spisovatele Bohumila Hrabala vtiskl dnes už neodmyslitelnou nálepku "Postřižinský". Trochu bourá zažitou představu o tom, že šéf pivovaru musí být zdatným pivařem. Sám podle svých slov pije pivo střídmě a naopak je jedním z průkopníků vinařství na Nymbursku.

Jak a kdy jste se dostal k ředitelování v nymburském pivovaru?

Ta cesta byla samozřejmě dlouhá. Přiznám se, že když mi bylo tak třináct let a přemýšlel jsem, co bych tak mohl v životě dělat, chodíval jsem v Kolíně kolem tehdejšího pivovaru a říkal jsem si, že pivovarnictví by vůbec nebylo špatné. Podotýkám, že v té době jsem pivo vůbec nepil a naopak jsem musel být k jeho pití při nedělních obědech svým otcem nucen. Jinak nejsem původně z Nymburka ani z nymburského okresu, ale shodou náhod jsem se do nymburského pivovaru dostal v roce 1985 na funkci ekonomického náměstka. Po roce 1989 jsem byl vyzván, abych nastoupil do funkce obchodního ředitele Pivovarů Bohemia, kam patřil i Nymburk, a po rozhodnutí, že pivovary budou pracovat na principu samostatných společností, mi bylo nabídnuto, zda nechci vést Pivovar Nymburk a koupit si obchodní podíl společnosti. To bylo v roce 1996.

Je pro vás práce koníčkem?

Určitě. Veškerá práce v našem oboru je i hobby, i když jako v každém podnikání jsou samozřejmě dny, kdy se nedaří. Já jsem původním povoláním ekonom, ale za těch dvacet let jsem se z pivovarského řemesla něco naučil.

Pivovar je spojován s Bohumilem Hrabalem. Jaký vztah k němu máte vy osobně?

Já jsem se s ním poprvé setkal v roce 1987 a pak ještě několikrát. Člověk nemohl, než si ho vážit. Byli jsme strašně moc rádi, že nám pomáhal vytvářet tvář nymburského pivovaru, respektive Postřižinského piva. Jako projev vděčnosti jsme mu v roce 1997 odhalili na pivovaru pamětní desku a při příležitosti nedožitých devadesátin umístili jeho tvář na etikety.

Jak se Bohumil Hrabal stavěl ke spojení jeho slavných Postřižin a nymburského piva?

Do spojení nymburského pivovaru s Postřižinami vstupoval aktivně. Když jsme začínali s kreslenými postavičkami z Postřižin na etiketách, velice dbal na to, aby to pokud možno odráželo historický stav. Na prvním návrhu, a byla to velice hezká etiketa, byl Pepin s knírkem. Pan Hrabal tehdy řekl: "Ne, Pepin nikdy knírek neměl." Tak jsme to museli opravit.

Pomáhá spojení s Hrabalem a Postřižinami nymburskému pivovaru obchodně?

Osobně jsem přesvědčen, že je to jeden z hlavních důvodů, že je dnes pivovar tam, kde je. Každý podnik se snaží o někoho opřít, malé pivovárky to potřebují dvojnásob, protože tam, kde není kapitál, musí být něco jiného.

Nemrzí vás, že Jiří Menzel netočil Postřižiny v Nymburce?

Znám to jen z vyprávění, protože ten film byl točený někdy v roce 1978 nebo 1979. Samozřejmě, že první pivovar, kam se režisér Menzel tehdy snad i s Bohumilem Hrabalem jel podívat, byl Nymburk. V nymburském pivovaru už ale byly bohužel provedeny některé nevratné změny a co víc, vedle se stavěly obchodní sladovny jako obrovský monument, a to byl rozhodující důvod, proč se Postřižiny netočily v Nymburce. Filmařům víc vyhovoval pivovar v Dalešicích, který byl tehdy už více než deset let zavřen. Jestli tam mají dnes kvůli tomu vztah k Hrabalovi, je to jedině dobře. My si rozhodně Hrabala nechceme a nemůžeme uzurpovat pro sebe.

Pane řediteli, jaký jste pivař?

Řekl bych, že velice střídmý. Mnohdy mi lidé říkají, jak mohu být ředitel pivovaru... Konzumaci mám velice umírněnou, jinak to dnes ani v manažerské pozici nejde. Při denních degustacích několik deci piva vypiju, přiznám se ale, že doma při obědě si klidně dám vínko. Nejsem zapřísáhlý pivař.

Dáte si i jiné pivo než nymburské?

Samozřejmě. Když jsem někde po české republice, rád si k jídlu dám jiné pivo. Preferuji značku z regionu, kde se nacházím. Piva velkých pivovarů dostanete kdekoliv, takže rád ochutnám krajová piva, která se třeba trošku liší od toho našeho.

Když si vybíráte, kam půjdete na oběd, zvolíte raději restauraci s nymburským pivem?

Přiznám se, že když mám jít do restaurace, preferuji tu, kde je naše pivo. I když je na výběr, zpravidla si dám Postřižinské. Minimálně musím ochutnat, zda je dobře ošetřené.

Jaké jsou vaše koníčky?

Mám už deset let přímo v Sadské vlastní vinohrad, což u ředitele pivovaru nebývá příliš časté. Je to spíš vinohrádek, protože mám sedmdesát sedm hlav a z nich dělám i víno. Je to takový kolorit. My Češi Jihomoravákům to víno závidíme. Ale člověk nemá závidět, má se snažit. V Sadské vinice kdysi byly, tak jsem si řekl, že to zkusím. Je to samozřejmě práce, ale je v tom i hodně poezie.

Jaké jsou výsledky?

Většinu vína vypijeme už ve fázi burčáku. Ale bílé víno se nám už podařilo udělat docela slušné.

Pavel Benák je od roku 1996 ředitelem a spolumajitelem Pivovaru Nymburk, kde s krátkou přestávkou pracuje už 20 let. Narodil se v roce 1960 v Českém Brodě. Vystudoval provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze. Bydlí v Sadské, je ženatý, má osmnáctiletou dceru a šestnáctiletého syna. Mezi jeho koníčky patří zahrada, vinařství, turistika, cestování a Šumava. Dnes se těší, jak dopadnou celodenní oslavy výročí pivovaru. (Nymburský deník)


Z historie pivovarnictví v Nymburce

[sobota, 11. červen 2005]

První nepřímou zmínku o vaření piva v Nymburce obsahuje listina krále Jana Lucemburského z 26. prosince 1327, kterou král navrací městu některá privilegia, jež shořela a byla zničena v námi blíže neznámé době při přepadu města zemským škůdcem Janem z Biberštejna. Jedním z těchto privilegií je i vysazení tzv. práva mílového. Mílové právo bylo výsadou, která umož ňovala městu udržovat si své monopolní postavení ve výrobě piva a zakazovala komukoliv jinému v okruhu jedné míle kolem města šen kovat nebo vařit pivo či jiné nápoje bez souhlasu městské rady (staročeská míle měla asi 11,25 km). Z textu vyplývá, že povolení k pivním várkám měli Nymburští už dříve, ale konkrétní údaje chybí.

Jak se pilo "po nymbursku"

Loni vydaný 1. díl Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska autora Pavla Jákla připomíná svérázný zvyk, který v Nymburce někdy na přelomu 16. a 17. století doprovázel popíjení piva. Podle dobových kronik bylo v Nymburce zvykem po dopití korbele hodit s ním za hlavu, přičemž dotyčný pijan měl zvolat:

"Připímť ti po nymbursku!". Jak míní autor encyklopedie, šlo o zvyk nepříliš chvályhodný a dobrý možná jen pro místní hrnčíře, kteří tehdy zásobovali pijany pivními nádobami. (Nymburský deník)


Nová pivovarská budova zachránila pivovarnictví ve městě a přežila všechny krize a války

Právě v letošním roce slaví Pivovar Nymburk na nymburském Zálabí 110 let své existence. Založen byl v době, kdy pivovarnictví ve městě hrozil úpadek a úspěšně přečkal dvě světové války, hospodářskou krizi i čtyřicet let socialistického hospodaření.

Před rokem 1895, který se do dějin Nymburka zapsal jako rok, kdy přičiněním ředitele nymburského cukrovaru Hanuše Karlíka a místního advokáta Václava Krounského vznikla společnost s "ručením obmezeným" Nymburský pivovar, s. r. o., nemělo pivovarnictví v Nymburce právě na růžích ustláno. Starý pivovar v Soudní ulici (v místech dnešního okresního soudu) sloužil svému účelu už téměř dvě stě let, a přestože se ho v první polovině 80. let 19. století podařilo zrekonstruovat a nymburské pivo bylo po dlouhých letech opět shledáno"velice dobrým", pokulhával za konkurencí. Starosti místním právovarečníkům způsoboval především pivovar hraběte Černína v Dymokurech, dlouhá léta největší producent piva v regionu.

Počátky pivovaru na Zálabí

Nová firma byla úředně zaprotokolována výnosem c. a k. krajského soudu v Mladé Boleslavi koncem dubna 1895. Ihned zajistila volné vypisování podílů a akcií a ze získaného kapitálu se ještě na jaře na nymburském Zálabí začalo s výstavbou sladovny. Na jaře 1897 pak začal rychle vznikat i samotný pivovar. Slavnostně byl zprovozněn 19. března 1898, když ještě do konce roku vystavil 17 780 hektolitrů piva. Provoz starého pivovaru ve městě tak skončil. Hned první sezonu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 075 hl. Stoupající křivka výroby nymburského piva nutně znamenala potřebu rozšířit exportní možnosti. Díky dravé a agresivní politice správního výboru došlo k tomu, že nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Finanční těžkosti hostinských i prozíravá obchodní politika pivovaru přispěla k tomu, že samotný pivovar se stal majitelem několika desítek hostinců.

Pivovar přečkal I. světovou válku i krizi

Úspěšné a slibné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přetrhlo vypuknutí 1. světové války. Rekvírování ječmene pro potřebu armády spolu s nedostatkem chmele a sladu způsobilo snad největší pokles výroby piva v celé několikastaleté historii nymburského pivovarnictví. V kampani 1916 až 1917 činil výstav piva 600 hl, což při srovnání s předválečnou produkcí o objemu 25 000 hl a více působí skutečně děsivě. Teprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na své předválečné hodnotě. Kolem roku 1927, po zvýšení odbytu a po seznání, že třicet let staré stroje již plně nevyhovují, přistoupila správní rada k renovaci strojů a zařízení. Toto úsilí bylo korunováno úspěchem a v obchodním roce 1928 až 1929 byla poprvé překročena hranice 30 000 vyrobených hl piva za rok. V roce 1931 se podařil představenstvu nymburského pivovaru brilantní tah, když zřídil v Kolíně stáčírnu piva, ve které se za první rok činnosti stočilo 1 695 hl. Můžeme-li posoudit na základě dokumentů dopad hospodářské krize v letech 1929 až 1933 na výrobu piva v Nymburce, shledáme jen nepatrný pokles. Jestliže celkový pokles výroby piva v celostátním průměru činil v letech 1932 až 1933, tedy v období vyvrcholení krize, řádově 10 %, v Nymburce se jednalo o pouhých 4,4 %. A to také o něčem svědčí. Dalo by se říct, že nymburské pivovarnictví vyšlo z hospodářské krize vítězně, protože jestliže v roce 1927 uvádí Státní úřad statistický náš pivovar, pokud se týče výroby piva, na 69. místě z 331 pivovarů, v roce 1935 to je již 47. místo mezi 320 pivovary a v roce 1937 48. místo z 309 činných pivovarů.

Z války hned do národní správy

Druhá světová válka znamenala, ostatně jako každá jiná, hrubé zásahy do pivovarnického podnikání. Již v listopadu 1939 bylo vyhlášeno omezení stupňovitosti piva, které po několika dílčích změnách vyústilo v nařízení, že od 2. června 1940 se nesmí vyrábět pivo nad 8ř a celková roční produkce piva nesmí přesáhnout 80 % předválečné výroby. V podobném duchu byla i další restriktivní opatření říšského protektorátního ministerstva hospodaření. Po skončení války se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonával až do komunistického puče v únoru 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce také prožil dětství.

Jubilejních 100 tisíc přišlo v roce 1975

Od roku 1948 se stal pivovar nejdříve součástí sdružení místních podniků a posléze byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. Ani toto uspořádání netrvalo dlouho, protože po několika měsících byl založen národní podnik Nymburské pivovary, který sdružoval pivovary v Nymburce, Dobrovicích, Dymokurech, Brandýse nad Labem a Mělníce. V roce 1955, kdy se stávající uspořádání ukázalo jako nevýhodné, přešel pivovar opět do Polabských pivovarů Kolín. Své pevné a stálé místo v československém pivovarnictví dostal pivovar Nymburk v roce 1958, kdy se stal součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V rámci tohoto sdružení poprvé překročil výstav piva v 60. letech hladinu 50 000 hl za rok a v roce 1975 jubilejních 100 000 hl. Během společenských a hospodářských změn na konci osmdesátých let došlo také k reorganizaci n. p. Pivovary Velké Popovice do Pivovarů V. Popovice, s. p.

Dnes je pivovar opět nezávislý

Po roce 1989 se stal nymburský pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s., Praha. Tato akciová společnost sdružovala kromě nymburského pivovaru také pivovary Podkováň, Kutná Hora, Benešov, sodovkárnu Příbram a stáčírnu a sladovnu Kralupy nad Vltavou. V současné době je Pivovar Nymburk spol. s r.o. zcela samostatný a je členem svazu malých nezávislých pivovarů. (Nymburský deník)


Sto deset let od založení oslavil v sobotu Pivovar Nymburk, který je známý svým Postřižinským pivem. Název si vypůjčil od spisovatele Bohumila Hrabala, který v nymburském pivovaru strávil dětství.

„Dostat Hrabala na naše pivní slavnosti bylo těžké, ale pak se mu tady moc líbilo,“ vzpomíná ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

* Bohumil Hrabal měl pivo rád, to je známé. Kdy byl v Nymburce na pivovarských slavnostech naposledy?

Myslím, že tady byl určitě v roce 1990 a pak soukromě s nějakou partou v roce 1991 a 1992. Byla to klasika: nejdřív byl nadšený a slíbil, že přijede, pak vzkázal, že se mu nechce. Takže ho švagrová Dagmar Hrabalová musela naložit do auta a přivézt sem. A pochopitelně se mu nakonec odsud vůbec nechtělo. Tehdy slíbil, že vystoupí na pódiu s nějakým přátelským pozdravem, ale potom se nechal slyšet, že je mu špatně a nic nebude. Když pak konferenciér do mikrofonu řekl, že pan Hrabal sice je mezi námi, ale není mu dobře, a tudíž nebude na pódiu hovořit, vstal a povídá: „Ještě na tom nejsem tak blbě.“ A šel všechny pozdravit.

* Pamatujete si ještě, kdy jste přišli za Bohumilem Hrabalem s tím, že by se nymburské pivo mohlo jmenovat Postřižinské?

To bylo někdy v roce 1990 nebo 1991. Tehdy jsme přišli na to, že by se naše pivo mělo jmenovat Postřižinské. Pan Hrabal si vzal tehdy kus papíru a napsal: Postřižinské, Pábitelské, Nymburské a pak to všechno přeškrtal a napsal znovu Postřižinské. A tak to zůstalo.

* Jak si teď Pivovar Nymburk stojí na trhu?

První dva tři měsíce nebyl žádný zázrak, i jaro se rozjíždělo pomalu, ale konec května byl nadějný a teď už to také vypadá dobře. Je ale nutné si uvědomit, že na českém trhu je objem piva daný a víc se ho prostě nevypije. Takže pivovary musejí hledat cesty do zahraničí. My dnes děláme více než dvacet procent do ciziny. Proto nemáme problém s odbytem. Německo, Slovinsko, Francie, to jsou naše nejdůležitější teritoria. (MF Dnes)


Stovky lidí prošly pivovarem

[sobota, 11. červen 2005]

Den otevřených dveří se v Pivovaru Klášter uskutečnil 7. května. I přes nepřízeň počasí byl zájem velký, přišlo kolem čtyř stovek zájemců o prohlídku. Během exkurze mohli návštěvníci ochutnat pivo přímo z ležáckých tanků, které jsou umístěny v 18 metrů hlubokých sklepích. Na nádvoří pivovaru na návštěvníky Čekal kromě občerstvení i kulturní program v podobě kapely Seven, která zpříjemňovala odpolední chvíle. (Boleslavský deník)


Na Putně přišel Klášter vhod

[sobota, 11. červen 2005]

První květnový den se sešly stovky lidí pod Michalovickou Putnou u Mladé Boleslavi. Vynikající řízné klášterské pivo nemohlo ani letos při pouti chybět. Hasilo tak žízeň vyprahlých návštěvníků, kteří bojovali s teplotami v tomto ročním období nebývalé vysokými. Příjemné odpoledne okořenila hudbou skupina Nastarýkolena. Přítomní svým zpěvem spontánně podporovali zpěváka skupiny Luboše Odháněla a hrdlo pak mohutně svlažovali vynikajícím klášterským mokem. (Boleslavský deník)


Hudba a pivo byla dobrou kombinací

[sobota, 11. červen 2005]

Pod záštitou Pivovaru Klášter se konala příjemný večer v restauraci Na Hřišti v Mnichově Hradišti. Poslední dubnový den se prostory zaplnily doslova k prasknutí. Hudební skupina Nastarýkolena hrála příjemnou muziku, při které se jedlo, veselilo a samozřejmě pilo pivo se značkou Klášter. (Boleslavský deník)


Pivo teklo proudem

[pátek, 10. červen 2005]

Více než půl milionu piv se v sobotu vypilo v areálu pivovaru Staropramen na Smíchově. Probíhal zde už šestý ročník pivních slavností, který přilákal přes třináct tisíc lidí.

Zábava, pivo, opilci! V obrovskou pivnici se v sobotu změnila část rušné ulice Svornosti na Smíchově. V místech, kde denně projede tisíce aut, seděli u dlouhých stolů milovníci zlatavého moku. Konal se totiž šestý ročník Slavností pivovaru Staropramen.

Slunečné počasí přilákalo do areálu pivovaru více než třináct a půl tisíce návštěvníků, kteří dohromady vypili přes tři sta hektolitrů zlatavého moku! " Pět tisíc vstupenek jsme prodali už v předprodeji," uvedla mluvčí Staropramenu Michaela Trýznová.

"Teď sedím v největší hospodě na světě, je tu prý víc než sto píp," radoval se pětadvacetiletý Milan. (Večerník Praha)


Pivovar po roce ožije slavnostmi

[pátek, 10. červen 2005]

Ve smíchovském pivovaru vystoupí Divokej Bill i Wohnout, čtenáři mohou vyhrát lístky

Čtrnáct hudebních kapel, sto píp, ze kterých poteče mimo jiné také unikátní kvasnicové pivo, exkurzní trasa pivovarem a řada sportovních soutěží. To vše čeká na návštěvníky Slavností Staropramen, které odstartují v sobotu ve 14 hodin.

Hlavní hudební scénu v pivovaru Staropramen rozezvučí kapely Divokej Bill, Wohnout, Mňága a Žďorp, Ready Kirken či Děda Mládek Illegal Band.

Novinkou letošních smíchovských pivních slavností je druhá samostatná Rock for People scéna. Ta bude předzvěstí dnes již renomovaných festivalů Rock for People, kterých je Staropramen partnerem.

Celkem se na této druhé scéně vystřídá osm kapel, mezi nimiž nebudou chybět například Southpaw nebo Skyline.

Loni navštívilo Slavnosti Staropramen přes patnáct tisíc návštěvníků, kteří vypili tři sta padesát hektolitrů piva. Více než dvě třetiny z nich si také prošly exkurzní trasou pivovaru.

Speciál jen jednou ročně

Sportovně-zábavní zóna letos v pivovaru nabídne netradiční atrakce, jako například bungee running, lezeckou stěnu nebo překvapení určené jen pro otrlejší návštěvníky.

Pro zájemce bude připravena také exkurzní trasa pivovarem Staropramen, odhalující, jak se zde vaří pivo, které patří každoročně na této akci k nejvyhledávanějším atrakcím. Raritou bude točený kvasnicový Staropramen Granát, který se připravuje pouze jedenkrát ročně právě u příležitosti slavností. „Kvasnicový granát je již připraven. Na slavnostech je každoročně tím nejžádanějším pivem a my mu věnujeme patřičnou pozornost,“ řekl František Šámal, výrobní a technický ředitel společnosti. Pro návštěvníky bude připravena také dvoupatrová expozice prémiových značek, kde budou moci ochutnat belgická piva jako Stellu Artois, Hoegaarden či Leffe.

Čtenáři vyhrají vstupenky

Na sobotní akci v pivovaru může získat pět čtenářů MF DNES po dvou vstupenkách zdarma. A každý z pěti vylosovaných čtenářů také dostane navíc dárek v podobě trička. Do slosování se zařadí každý, kdo správně odpoví na soutěžní otázku: Do kolika zemí se podle údajů pivovaru na jeho internetových stránkách vyvážejí produkty Staropramenu? Tipovat můžete mailem na adresu redpha@mfdnes.cz do čtvrtka 16. června do 18 hodin. Nezapomeňte připsat telefonický kontakt a do předmětu zprávy napsat heslo Slavnosti. Výherci budou v pátek 17. června kontaktováni ohledně způsobu převzetí výhry. Vstupné v předprodeji stojí 150 korun, na místě pak 170 korun. (MF Dnes)


Společnost Pivovary Staropramen získala významné ocenění v 5. ročníku marketingového programu „Výrobky roku 2005". Staropramen v unikátním obalu Q-Pack vyhrál v kategorii pivo a získal tím možnost využívat pečeť „Zvolen výrobkem roku spotřebiteli" 2005. V úterý 26. dubna 2005 proběhlo slavností vyhlášení výherců programu „Výrobky roku 2005", který každoročně vyhlašuje společnost ATOZ Event na základě výzkumu společnosti GfK Praha. Zástupci 2.000 českých a moravských domácností v rámci něj hodnotí výrobky v celkem 15 produktových kategoriích. V letošním ročníku rozhodlo o výsledcích celkem 3678 zákazníků. Jedná se o jediné ocenění svého druhu, kde rozhodují o vítězích sami spotřebitelé.

Společnost Pivovary Staropramen zvítězila v kategorii pivo s novinkou, kterou uvedla na trh v květnu loňského roku - Staropramen Q-pack. Ten uspěl v celkové konkurenci 51 přihlášených výrobků od 41 společností. „Ocenění je pro nás velmi významné a to hlavně proto, že o umístění rozhodují hlasy samotných spotřebitelů. Jsme rádi, že se Staropramen Q-Pack setkal s jejich zájmem a že se můžeme pyšnit tímto oceněním pro výrobek, který je ve své kategorii výjimečný" řekl Petr Ungerman, brand manažer společnosti Pivovary Staropramen.

Láhev Q-Pack je vyrobena z materiálu vyvinutého speciálně pro pivo. Jedinečné složení udržuje oxid uhličitý uvnitř lahve, a zároveň zabraňuje vniknutí kyslíku dovnitř. Tím je zajištěna stejná chuť a říz piva jako v obalu ze skla. Nerozbitná láhev Q-Pack je navíc uzavíratelná, lehká a recyklovatelná. Toto balení je určeno zejména pro aktivní trávení volného času, po sportu nebo pro jiné outdoorové příležitosti.. V obchodech je v lahvi Q-Pack objemu 0,65 litru k dostání Staropramen Světlý. (CZeCOT)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň